STR ´ A ˇ ZN ´ AV ˇ E ˇ Z

8´ ˇ
´ ˇ ˇ
STRAZNAVEZ
´
´
´ ´
´
HL ASAJIC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I
´ ˇ ´
STUDIJN I CL ANKY
ˇ
1.–7. CERVENCE
´
Jsi dobrym
evangelistou?
´
ˇ
STRANA 3
˙
PISNE: 103, 102
ˇ
8.–14. CERVENCE
´
Jsi „horlivy ´
pro znamenite
skutky“? ´ ˇ
STRANA 8
˙
PISNE: 108, 93
ˇ
15.–21. CERVENCE
ˇ
´
Upevnujte
sv
e
ˇ
´
manzelstvı dobrou
´
komunikac´ ı ˇ
STRANA 14
˙
PISNE: 36, 87
ˇ
22.–28. CERVENCE
ˇ
ˇ
Rodiˇce
´ a deti, a je
z vaˇ sı komunikace
ˇ
´
´
videt, ze se´ mˇ ate radi
STRANA 19
˙
PISNE: 88, 3
ˇ
29. CERVENCE–4. SRPNA
Rozhodujme
se
ˇ
moud
re
a
tak
ˇ ˇ
´ ˇ
´
strezme sv´ e dˇ edictvı
STRANA 26
˙
PISNE: 14, 134
ˇ
1 5. KV E TNA 201 3
´ ˇ ´
STUDIJNI CL ANKY
´
ˇ Jsi dobrym evangelistou?
ˇ ´
ˇ
´ ´
V tomto clanku se docteme, co to znamena byt evangelistou
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ
a proc lide potrebujı slyset dobrou zpravu. Take je v nem uve˚ ˇ
´
˚
´
deno, jak muzeme svou ulohu evangelistu plnit co nejlepe.
´
LONDYN, ANGLIE
´
´
´
TITULNI STRANA: Sestry vydavajı
ˇ
´
ˇ
´
svedectvı prodavaci v severozapad´
´ ˇ
ˇ´ ´ ˇ
nım Londyne. Pouzıvajı pri tom pubˇ ´ ˇ
ˇ
likace v gudzaratstine.
´
´
ˇ Jsi „horlivy pro znamenite skutky“?
ˇ ´
´ ´
´
˚ ˇ
Tento clanek rozebıra, ve kter ych dvou oblastech muzeme
´
´
´
´
byt horlivı pro znamenite skutky a tak lidem pomahat,
ˇ
aby chteli poznat Boha. (Tit. 2:14) Jednou z nich je kazatel´
ˇ
ˇ
´
´ ´
ska sluzba a tou druhou nase dobre chovanı.
ˇ ´
Cizojazycne sbory
ˇ ´
Cizojazycne skupiny
ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ Upevnujte sve manzelstvı dobrou komunikacı
ˇ
ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ Rodi
ce a´ deti,´ a je z vası komunikace videt,
ˇ
ze se mate radi
80
60
ˇ ´ ´
ˇ ´
´
ˇ
´
´
Pokud chtejı mıt manzele spokojene manzelstvı, musı se
ˇ
ˇ
´ ˇ ´
´
naucit dobre spolu komunikovat. V prvnım clanku si ukaˇ
´
´
´ ˇ ´
zeme, jake vlastnosti jsou k tomu nezbytne. Druhy clanek
´ ´
ˇ
ˇ ´ ˇ
´
´ ´
rozebıra, jak lze prekonat prekazky, ktere branı komunikaci
ˇ
ˇ
mezi rodici a detmi.
40
20
0
1992
2002
2012
ˇ
ˇ ˇ
ˇ Rozhodujme
´ ˇ
´ se moudre a tak strezme
sve dedictvı
ˇ ´ ˇ ´
DALSI CL ANKY
´
ˇ
´ ˇ˚
13 Otazky ctenaru
ˇ´
´
ˇ
´
ˇ
´
Co je nasım duchovnım dedictvım? V cem je pro nas varo´ ´
ˇ
´ ˇ
´ ˇ
ˇ
vanım to, co udelal Esau? A dıky cemu se dokazeme moudre
´ ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
rozhodovat, abychom o sve dedictvı neprisli? Odpovedi na´ ˇ ´
jdeme v tomto studijnım clanku.
´
ˇ
´ ˇ ˇ
24 Dıky cemu nas zivot
´
zıskal smysl
ˇ
31 Z naseho archivu
8´ ˇ
´
ˇ ˇ
STRAZNAVEZ
´
´ ´
H L ASAJIC I
May 15, 2013
´
´
JEHOVOVO KR ALOVSTV I
´ ˇ
´
Tato publikace nenı urcena k prodeji. Je poskytova´
ˇ
´
´
ˇ ´
´ ˇ
na v ramci celosvetove biblicke vzdelavacı cinnos´
´
´
ti, ktera je podporovana dobrovolnymi dary. Pokud
´
´
´
ˇ
nenı uvedeno jinak, jsou biblicke citaty prevzaty ze
´
´
ˇ
´
ˇ
Svateho Pısma — Prekladu noveho sveta (se stu´
´
dijnımi poznamkami).
Vol. 134, No. 10 Semimonthly CZECH
´ ´ ´
Tisk a vydavanı: Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas, e. V., Selters/Tauˇ
´
nus. Odpov edn y redaktor: Ramon Templeton,
Selters/Taunus.
5 2013 Watch Tower Bible and Tract Society of
ˇ
´
Pennsylvania. Vsechna prava vyhrazena. Printed in
Germany.
´
JSI DOBRYM
EVANGELISTOU?
´
„Konej dılo evangelisty,
ˇ
ˇ
plne dovrs svou
ˇ
sluzbu.“ (2. TIM. 4:5)
ˇ ˇ
JAK BYS ODPOVEDEL?
Kdo je to evangelista?
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
Proc lide potrebujı slyset
´
dobrou zpravu?
ˇ´
ˇ ´
ˇ´
Cım se vyznacujı dobrı
´
evangeliste?
´
ˇ
EVANGELISTA je ten, kdo druhym sdeluje dob´
´
´
ˇ ˇ´
rou zpravu. Prvnım a nejvyznamnejsım evangelis˚
ˇ
tou byl Jehova Buh. Ihned potom co se proti nemu
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
nasi prarodice vzbou
ze
ˇ ´ rili, oznamilˇ dobrou zpravu,
ˇ
had, tedy Satan Dabel, bude znicen. (1. Mojz. 3:15)
ˇ
´
´ ´
´
ˇ ´
ˇ
Behem nasledujıcıch staletı Jehova verne muze inspiroval, aby zapsali podrobnosti o tom, jak bude
´
ˇ ˇ ˇ
jeho jmeno ocisteno od pohany, jak budou odstraˇ
ˇ
˚
´
´
neny skody zpusobene Satanem a jak lide mohou
´
znovu zıskat to, co Adam s Evou ztratili.
´
˚
´
´
ˇ ´
2 Ulohu evangelistu plnı take andele. Dobrou
´
ˇ ´
´
zpravu jednak ohlasujı sami a jednak v tom poma´
hajı lidem. (Luk. 1:19; 2:10; Sk. 8:26, 27, 35; Zjev.
´ ˇ
˚ ˇ
ˇ´
ˇ
14:6) Totez muzeme rıct o archandelu Michaelovi.
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
Kdyz byl na zemi jako clovek, dal vsem lidskym
˚
´ ´ ˇ´
´ ´
evangelistum vynikajıcı prıklad. Oznamovanı dob´
´
ˇ
ˇ´ˇ
´
˚ ˇ ˇ ˇ´
re zpravy totiz pro Jezıse bylo tım nejdulezitejsım
ˇ
ˇ
v zivote. (Luk. 4:16–21)
ˇ´ˇ
´
ˇ
´ ˚
ˇ ´
´
3 Jezıs svym ucednıkum prikazal, aby take oni
ˇ
byli evangelisty. (Mat. 28:19, 20; Sk. 1:8) A apostol
´
´
Pavel dal svemu spolupracovnıku Timoteovi tuto
´
´
ˇ
ˇ
vybıdku: „Konej dılo evangelisty, plne dovrs svou
ˇ
´
sluzbu.“ (2. Tim. 4:5) Co je tou dobrou zpravou, kteˇ´ˇ
´
´
ˇ
ˇ´
rou jako Jezısovi nasledovnıci ohlasujeme? Patrı
´
´
ˇ ˇ ´ ˇ
´ ˇ
´
k nı povzbudive ujistenı, ze nas nebesky Otec Je´
´
´
hova nas miluje. (Jan 3:16; 1. Petra 5:7) Lasku nam
´
ˇ
´
´
´
projevuje zejmena prostrednictvım sveho kralov´
ˇ´ ´
ˇ
ˇ ´
´
´
stvı. Radi proto druhym rıkame, ze kazdy, kdo se
´
´
ˇ
´
tomuto kralovstvı podrizuje, kdo posloucha Boha
ˇ
´
´
ˇ
˚ ˇ
´
ˇ´
ˇ´
a jedna spravne, muze byt Bozım prıtelem. (Zalm
´
´
´
ˇ ˇ´
1. V jakem smyslu byl Jehova prvnım a nejvyznamnejsım
evangelistou?
´
ˇ
´ ´
´
´
´
ˇ ´
2. (a) Jakou ulohu pri oznamovanı dobre zpravy plnı andele?
ˇ
ˇ´ˇ ˇ
˚
´ ´ ˇ´
(b) V cem dal Jezıs vsem evangelistum vynikajıcı prıklad?
´
ˇ ´ ˇ´
3. (a) Co je tou dobrou zpravou, kterou lidem prinasıme?
´
´ ´
´
ˇ
(b) O kterych otazkach chceme jako evangeliste uvazovat?
3
´
´ ˇ
15:1, 2) Jehovovym zamerem je odstraˇ
´
´
´
´
nit veskere utrpenı i bolestne vzpomın´
´
ky. To je opravdu dobra zprava! (Iz.
ˇ
˚ ˇ ´
65:17) Uvazujme te o dvou dulezitych
´
´
ˇ
´
´
ot azkach: Proc je nezbytne, aby lide
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
v dnesnı dobe slyseli dobrou zpravu?
˚ ˇ
´
˚
A jak muzeme svou ulohu evangelistu
´ ˇ ˇ ˇ
plnit uspesne?
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
PROC LIDE POTREBUJI SLYSET
´
DOBROU ZPRAVU
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´ ´ ˇ
P redstav si, ze ti n ekdo r ık a l zi
´
´ ˇ
o tvem otci. Tvrdı, ze tebe i rodinu opusˇ
´
ˇ
til, ze se o tebe nezajımal a ze byl taj˚
´ ˇ ´
´
ˇ
nustkarsky a kruty. Dokonce te chce
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
presvedcit, ze uz zemrel, a tak nema
ˇ
´
´ ˇ
cenu, abys po nem patral. Podobne lzi
´ ´
´
´
´
ˇ
mnozı slychajı o Bohu. Dozvıdajı se, ze
˚
´
´
Buh je tajemny, nepoznatelny nebo kru´ ˇ
´ ˇ
´
´
ˇ
´
ty. Predstavitele nekterych nabozenstvı
ˇ´
ˇ ´ ˇ
´ ˇ´ˇ ´
naprıklad prohlasujı, ze tresta hrısnıky
ˇ ˇ ´
´
ˇ ´
ˇ´ ˇ´
vecnym tryznenım v pekle. Dalsı rıka´ ˇ
´ ´ ˇ´
´
jı, ze na lidi sesıla prırodnı katastrofy.
ˇ ´
ˇ
ˇ
Oznacujı je jako trest od Boha, prestoze
ˇ
´ ´
´
ˇ´ ˇ
´
pri nich umırajı lide dobrı i spatnı.
´
´
´ ˇ
˚
˚
5 Jinı lide tvrdı, ze Buh vubec neexiˇ
ˇ´
ˇ
stuje. Uvazujme naprıklad o evoluc´
´
´
˚
ˇ
nı teorii. Mnoho jejıch zastancu je preˇ ˇ
ˇ ˇ
ˇ ˇ ˇ ´
svedceno, ze zivot vznikl bez pricinenı
´
ˇ
ˇ
ˇ´
inteligentnıho Stvoritele. Nekterı doˇ ´ ˇ ˇ
ˇ
konce prohlasujı, ze clovek je v podstaˇ
´ˇ
ˇ
˚ ˇ
te zvıre, a ze se tedy nemuzeme divit,
ˇ
´
´ ˇ
ˇ ˇ ˇ
´ ˇ
kdyz se lide chovajı zivocisne. Tvrdı, ze
ˇ
´
ˇ ´
´
´
´
kdyz silnı utlacujı slabe, jednajı zkratka
´
ˇ´
´
´
v souladu s takzvanymi prırodnımi za´
´ ˇ
kony. Mnozı si proto myslı, ze nespraveˇ ˇ ˇ
dlnost bude na svete vzdycky. Ti, kdo
ˇˇ´
´ ˇ ´
´
verı v evoluci, tedy nemajı zadny spo´ ´
ˇ
lehlivy zaklad pro nadeji.
ˇ ´
ˇ ´
6 Evolucnı teorie a falesne nauky jed4
´ ˇ
´ ´
´
´
´
ˇ ´
5., 6. Jaky vliv ma na lidi evolucnı teorie a faˇ ´
lesne nauky?
4. Jake lzi lide slychajı o Bohu?
4
ˇ ˇ ˇ
´ ´
ˇ
´
noznacne prispıvajı k zalostnemu sta´
ˇ
´
vu, ve kteremˇ v techto poslednıch dnech
´
lidstvo je. (Rım. 1:28–31; 2. Tim. 3:1–5)
´
ˇ ´ ˇ ´
´
Tyto nazory neprinasejı nic pozitivnıho.
ˇ
ˇ
Naopak, jak napsal apostol Pavel, pri´ ´
ˇ
´
ˇ
spıvajı k tomu, ze jsou lide „myslenkoˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ´
ve ve tme a odcizeni zivotu, kter y patrı
´
Bohu“. (Ef. 4:17–19) Navıc vedou k toˇ
ˇ ´
´
´
mu, ze neprijımajı dobrou zpravu, kte´
´ ´
ˇ ˇ
˚
ra od Boha pochazı. (Precti Efezanum
2:11–13)
´
´ˇ
7 Aby se lide mohli smırit s Bohem,
´ ´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
musı byt nejprve presvedceni o tom, ze
ˇ
´
ˇ
ˇ
existuje a ze je dobre vytvorit si k nemu
´ ´
blızky vztah. Pokud jim chceme pomo´
´ ˇ
˚ ˇ
ci dojıt k tomuto zaveru, muzeme je poˇ´
ˇ ˇ
´ ˇ
vzbudit, aby uprımne premysleli o jeho
´
´
vytvorech. Dıky tomu mohou
pochopit,
ˇ
´
´ ˇ ´
ze je moudry a mocny. (Rım. 1:19, 20)
ˇ´
Jak ale lidem pomoci, aby na Bozı stvoˇ
´ ´
´ˇ
˚
ritelska dıla pohlızeli s obdivem? Muˇ
ˇ
ˇ´
ˇ
zeme k tomu vyuzıt brozury Byl zivot
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
stvoren? a Vznik zivota — Pet otazek, ktere
´
ˇ
´
´ ´
stojı za odpove. Samotnym zkoumanım
ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
stvorenı vsak clovek nezıska odpove
ˇ
´ ˇ ´
´
ˇ´
na radu zavaznych otazek, jako naprıˇ ˚
ˇ
ˇ ´
´
´
klad: Proc Buh pripoustı utrpenı? Jaky
ˇ´ ´ ˇ
´
´ ´
˚
je Bozı zamer se zemı? Zajıma se Buh
ˇ
ˇ
o me osobne?
ˇ
´
8 Plne pochopit dobrou zpravu o Bo´ ˇ
´
ˇ ´
hu a jeho zameru mohou lide jedine dıˇ
ky studiu Bible. Povazujeme za velkou
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ ´ ˚ ˇ
cest, ze jim pri hledanı odpovedı muze´
˚
me pomahat. K tomu, abychom zapuˇ
ˇ´
sobili na jejich srdce, vsak nestacı jen
ˇ
´
sdelovat jim fakta — musıme se snaˇ
ˇ ˇ
ˇ ˇ
zit je o pravde presvedcit. (2. Tim. 3:14)
´
ˇ
ˇ ´ ˇ´
I v tomto ohledu je pro nas uzitecny prıˇ´ˇ
´
ˇ
´
ˇ
klad Jezıse. Dıky cemu byl ve sve sluzˇ
´ ˇ ˇ ´
´
˚
˚
be tak uspesny? Jednım z duvodu bylo
ˇ
´
ˇ
´
chopit dobrou zpravu?
´
ˇ
7., 8. Jedine dıky cemu mohou lide plne po-
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STRAZNA VEZ
˚
Abychom zapusobili
´
´
na srdce lidı, musıme
ˇ
ˇ
se snazit je o pravde
ˇ
ˇ ˇ
presvedcit.
ˇ
ˇ
´
´
to, ze umel klast otazky. Jak ho v tom
˚ ˇ
muzeme napodobovat?
ˇ ´
´
DOBRI EVANGELISTE
´
´
´
UMI KL AST OTAZKY
ˇ
ˇ
ˇ
Proc bychom meli podobne jako Jeˇ´ˇ ´
´
ˇ ˇ ´
zıs klast lidem v kazatelske sluzbe otazˇ
´
´ ´
´ ˇ
ky? Uvazuj o nasledujıcı situaci: Lekar
ˇ
ˇ
´
´
ti rekne, ze pro tebe ma dobrou zpra´
˚ ˇ ˇ
vu. Ze sve nemoci se muzes uzdravit,
ˇ
´
´ ˇ
pokud budes ochotny podstoupit narocˇ
ˇ ˇ
ˇ ´
nou operaci. Budes mu verit? Mozna
´
ˇ ˇ ´
ano. Co kdyby ti ale takove ujistenı dal
ˇ ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
jeste pred tım, nez by se zeptal, co te
ˇ ´ ´
ˇ´
ˇ
vlastne trapı? V tom prıpade by si tvou
˚ ˇ
´
ˇ´ ´
duveru asi nezıskal. Ani ten nejlepsı leˇ
ˇ
˚ ˇ
ˇ
ˇ
kar ti totiz nemuze pomoci, kdyz se te
´
´
ˇ´
´ˇ
nejprve nevypta, jakymi prıznaky trpıs.
ˇ
´
Podobne pokud mame lidem pomoci,
ˇ
´
ˇ´
´
aby prijali dobrou zpravu o Bozım kra´
´
ˇ
´
´
´
lovstvı, musıme se naucit klast spravne
´
ˇ
ˇ
´
otazky. Pouze kdyz dobre chapeme je´
˚ ˇ
ˇ ˇ
jich duchovnı stav, muzeme pro ne neco
ˇ
udelat.
ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ
´
´ ´
˚ ˇ
10 Jezıs vedel, ze dıky otazkam muze
ˇ
´
ˇ ´
´
´
ucitel sveho zaka lepe poznat a zaroˇ
ven mu pomoci, aby se zamyslel a vy´ ˇ
˚
´
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
´
jadril svuj nazor. Kdyz chtel Jezıs svym
ˇ
´ ˚
ˇ
˚ ˇ ´
ucednıkum vysvetlit, jak je dulezita po´
´
kora, nejprve jim dal otazku, ktera je
9
´
ˇ
ˇ
chovne pomoci?
´ ˇ
ˇ ´ ˇ´
ˇ
10., 11. Jaky uzitek prinası to, kdyz napodobuˇ´ˇ ˚
˚
ˇ ´ ´
jeme Jezısuv zpusob vyucovanı?
9. Co musıme delat, abychom mohli lidem du-
ˇ
15. KVETNA 2013
ˇ
´
vedla k zamyslenı. (Mar. 9:33) Aby Petˇ
ˇ
´
´
ˇ
ra naucil uvazovat o zasadach, polozil
´
´ ˇ
ˇ
mu otazku a dal mu na vyber z nekoˇ
´
ˇ
lika moznostı. (Mat. 17:24–26) A kdyz
ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
´
se chtel dozvedet, co majı jeho ucednı´ ˇ
´
ci v srdci, pomocı nekolika otazek od´ ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
halil jejich smyslenı. (Precti Matouse
ˇ´ˇ
´
ˇ
16:13–17.) Jezıs se nespokojil s tım, ze
ˇ ˚
ˇ
ˇ ´
by posluchacum sdeloval urcita fakta.
´
´
˚
Vhodnymi otazkami pusobil na jejich
ˇ
srdce a povzbuzoval je, aby prijali dobˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
rou zpravu a udelali v zivote potrebne
ˇ
zmeny.
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
11 Pokud stejne jako Jezıs dobre poˇ´ ´
´
ˇ ´ ˇ´
ˇ
uzıvame otazky, prinası to uzitek nej´ ˇ
ˇ
ˇ
´
mene ve trech smerech: zjistıme, jak
˚ ˇ
´
ˇ
muzeme lidem co nejlepe pomoci, pre´
´
´
´
koname namitky, ktere by mohly vest
ˇ ´
´
k ukoncenı rozhovoru, a pokornym li´ ˇ
´
ˇ
dem ukazeme, jak se uvedene myslen´
´
ˇ
ˇ
ky tykajı jich osobne. Uvazujme te
ˇ
´
ˇ
o trech situacıch, v nichz mohou vhod´
´
´
´
´ ´
ne ot azky vest k vynikajıcım vysled˚
kum.
´
ˇ ˇ
12 Prvnı situace: Pokud jsi rodic, predˇ
ˇ
˚
´
stav si, ze za tebou prijde tvuj dospıva´ ´
ˇ
ˇ
´
jıcı syn a rekne ti, ze nevı, jak by spoluˇ ´ ˚
ˇ
ˇ ˇˇ´
ˇ ´
zakum vysvetlil, proc verı ve stvorenı.
ˇ
ˇ
´ ´ˇ
Jestlize mu chces pomoci, aby o sve vıre
ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ ˇ
mluvil s presvedcenım, urcite by neby´
ˇ´
lo moudre zacıt ho kritizovat nebo mu
´ ˇ
ˇ´
hned radit, co ma delat. Lepsı je napoˇ
ˇ
ˇ´ˇ ˚
ˇ´
dobit Jezısuv prıklad a polozit mu neko´
´ ˇ
˚ ˇ ˇ
ˇ
lik otazek. Co konkretne muzes udelat?
ˇ´
´
˚ ˇ ˇ ˇ ˇ´
13 Naprıklad si s nım muzes precıst
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
nektere useky z brozury Vznik zivota —
ˇ
´
´
´
ˇ
Pet otazek, ktere stojı za odpove a potom
´
ˇ
se ho zeptat, ktere argumenty mu pri´
ˇ ˇ´
jdou nejzajımavejsı. Povzbu ho, aby
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ
uvazoval, proc je on sam presvedcen
˚ ˇ ˇ
´
´ ˇ
´
12.–14. Jak muzes svemu dıteti pomahat, aby
´
´ ´ˇ
ˇ
ˇ ˇ ´
dokazalo o sve vıre mluvit s presvedcenım?
ˇ´
Uve prıklad.
5
ˇ
´
´
´
´
Dobre zvolene otazky lidem pomahajı . . .
1
aby se zamysleli,
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ ˇ´
proc urcitym vecem verı
2
˚
aby pravda zapusobila
na jejich mysl i srdce
ˇ
ˇ
ˇ
o existenci Stvoriteleˇ a proc chce delat
´ ´
´
ˇ
to, co se Bohu lıbı. (Rım. 12:2) Vysvetli
ˇ
´ ´
´ ˚
mu, ze pro to nemusı mıt stejne duvody
jako ty.
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
14 Potom mu rekni, ze kdyz si povıda
ˇ
´
ˇ ´
˚ ˇ
s nejakym spoluzakem, muze postupoˇ
˚ ˇ
´
ˇ
´
vat podobne. Muze zmınit nekolik zajı´
´
ˇ ´
mavych informacı o stvorenı a potom se
´
˚ ˇ
ho zeptat, co si o tom myslı. Muze ho
ˇ´
ˇ ˇ
´
naprıklad poprosit, aby si precetl rameˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
cek na strane 21 v brozure Vznik zivo´ˇ ˇ
ta, a pak se ho zeptat: „Myslıs, ze DNA
´ ˇ
´
´
opravdu dokaze pojmout vıc informacı
ˇ
ˇ´ ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
nez pocıtac?“ Spoluzak pravdepodobne
´ ˇ
˚
˚ ˇ
odpovı, ze ano. Potom tvuj syn muze
ˇ´
´
´ ˇ
ˇ ˇ
rıct: „A nenı tedy logicke, ze kdyz neˇ´ ˇ
ˇ
kdo vymyslel pocıtac, musel nekdo vy´
myslet i DNA?“ K tomu, aby se tvemu
´ˇ
´
˚ ˇ
synovi mluvilo o vıre lepe, mu muze
ˇ
ˇ
ˇ
pomoci, kdyz si spolu cas od casu vyˇ´
˚
´
zkousıte, jak by mohl v ruznych situ´
ˇ ˇ
acıch reagovat. Pokud ho budes skolit,
ˇ
ˇ
ˇ´
´
˚
aby umel dobre pouzıvat otazky, pomu´
ˇ ˇ
´ ´ ˇ ˇ ˇ
zes mu tım uspesne plnit ulohu evangelisty.
´
´
ˇ ˇ
15 Druha situace: V kazatelske sluzbe
ˇ
´
ˇ ´
se casto setkame s nekym, kdo o exi´
ˇ´
stenci Boha pochybuje nebo nam prımo
ˇ
ˇ
´
rekne, ze je ateista. To ale nemusı zna˚ ˇ
menat konec rozhovoru. Muzeme se ta´
ˇ
ˇ
ˇ
koveho cloveka zeptat, jak dlouho uz
´
ˇ ˇ
´
ateistou je a na zaklade ceho tento naˇ
zor prijal. Potom co si vyslechneme jeho
ˇ
´
ˇ
´
´
odpove a ocenıme, ze o teto otazce
ˇ
˚ ˇ
uvazoval, muzeme se ho zeptat, zda by
´ ˇ ˇ´
ˇ
´
byl ochotny precıst si nejake informace
ˇ ´
´ ˇ
ˇ
ˇ´
o stvorenı. Pokud je osloveny clovek prı´
´
´
˚
ˇ
stupny jinym nazorum, pravdepodobˇ
˚ ˇ
ne bude souhlasit. Pak mu muzeme naˇ
ˇ
´
ˇ
bıdnout brozuru Byl zivot stvoren? nebo
˚ ˇ
´
ˇ
ˇˇ´
nekomu, kdo neverı v Boha?
´
15. Jak muzeme vhodnymi otazkami pomoci
3
ˇ
aby sami dosli
´ ´
´ ˇ ˚
ke spravnym zaverum
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STRAZNA VEZ
ˇ
ˇ
´
´
´
Vznik zivota — Pet otazek, ktere stojı za odˇ
´
´
´
pove. Taktnımi a laskavymi otazkami
˚ ˇ
˚
muzeme zapusobit na jeho srdce, aby
´
´ ˇ
´
ˇ ˇ´
bylo k dobre zprave vnımavejsı.
ˇ ´
ˇ
ˇ ´
16 Tretı situace: Kdyz s nekym vede´
´
me biblicke studium, mohli bychom byt
ˇ ´
ˇ
´
´
v pokusenı po nem chtıt, aby na otaz´
ˇ
ˇ
ky odpovıdal presne tak, jak je to uve´
ˇ´
deno v publikaci. Takovym prıstupem
bychom ale mohli brzdit jeho duchov´
ˇ
nı pokrok. Jak to? Pokud by totiz na
´
´
ˇ
ˇ
otazky odpovıdal, aniz by o nich pre´ ˇ
´
myslel, mohl by byt jako rostlina bez doˇ ˇ
´
ˇ ˚
statecne silnych korenu. Kdyby se poˇ
tom setkal s odporem, bylo by pro nej
ˇ ˇ ´
ˇ
tezke drzet se pravdy. (Mat. 13:20, 21)
ˇ ´
´
Je proto zapotrebı, abychom se zajem´
´
ce ptali, co si o uvedenych informacıch
´
ˇ
myslı. Snaz se zjistit, zda s nimi sou´
ˇ
ˇ´
ˇ
hlası nebo ne, a predevsım proc. Potom
ˇ
´
mu pomoz, aby uvazoval o biblickych
ˇ´
´
´
ˇ
versıch a dıky tomu nakonec sam dosel
´
´
´ ˇ ˚
ke spravnym zaverum. (Hebr. 5:14) Jestˇ
ˇ´ ´
´
´
ˇ
lize pouzıvame vhodne otazky, je vetˇ´ ˇ
ˇ
ˇ ´
´ˇ
sı sance, ze nasi zajemci budou ve vıre
ˇ
ˇ ˇ
pevne zakoreneni a budou schopni odo´
ˇ
´
lavat tem, kdo jim odporujı nebo se je
ˇ´
´
snazı oklamat. (Kol. 2:6–8) Jakym dalˇ´
˚
˚ ˇ
´
sım zpusobem muzeme plnit svou ulo˚
hu evangelistu?
ˇ ´
´
DOBRI EVANGELISTE
´
´
´
SI NAVZAJEM POMAHAJI
´ ˇ
´
ˇ´ˇ
´
´
Sve ucednıky Jezıs posılal kazat po
´
ˇ
dvojicıch. (Mar. 6:7; Luk. 10:1) Pozdeji
ˇ
´
´
se apostol Pavel zmınil o svych spolu´ ´
ˇ´
´
´
pracovnıcıch, kterı s nım zapasili „bok
´
po boku za dobrou zpravu“. (Fil. 4:3)
´
´
V souladu s tımto biblickym vzorem byl
17
ˇ
ˇ
´
ˇ
´ ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ´
nas zajemce cte odpovedi prımo z publikace?
˚ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
17., 18. Jak muzeme ve sluzbe dobre spolupracovat?
16. Proc bychom se nemeli spokojit s tım, ze
ˇ
15. KVETNA 2013
´
ˇ ´
v roce 1953 zahajen program, jehoz cıˇ
´
ˇ ˇ
lem bylo, aby se zvestovatele ve sluzbe
´
ˇ ˇ
vzajemne skolili.1
˚ ˇ
´
ˇ ˇ
18 Jak muzeme v kazatelske sluzbe
ˇ
ˇ ˇ
dobre spolupracovat? (Precti 1. Korin˚
ˇ
´
ˇ
anum 3:6–9.) Kdyz druhy zvestovatel
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
cte nejake verse, sleduj je ve sve Bibli.
ˇ
´ ˇ
ˇ
A kdyz on nebo osloveny clovek mlu´
ˇ
ˇ
v ı, pozorn e naslouchej. Pokud toti z
˚
´
ˇ ˇ
tvuj spolupracovnık nebude vedet, jak
ˇ
´
ˇ
na nejakou namitku reagovat, budes se
moci do rozhovoru zapojit. (Kaz. 4:12)
´ ˇ
ˇ ´
´ ´
ˇ
Je ale na mıste urcite varovanı: Kdyz
˚
´
´ ´
ˇ
tvuj spolupracovnık rozvıjı urcitou ar´
ˇ ´
ˇ
gumentaci, odolavej pokusenı ho preˇ
´
´
´
ˇ ´
rusovat. Tve neovladan e nadsen ı by
ˇ
´
ho totiz mohlo rozladit a na osloveneho
ˇ
ˇ
˚
ˇ
ˇ
˚
cloveka pusobit negativne. Nekdy muˇ
´
´
ˇ
ze byt vhodne se k rozhovoru pripojit
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
a strucne uvest jednu nebo dve mys´
´
lenky. Potom ale sveho spolupracovnı´
ka nech, a ve vedenı rozhovoru pokraˇ
cuje.
˚ ˇ
ˇ ˇ
´
19 Jak si muzeme ve sluzbe vzajemˇ
´
ˇ
´ ´
ne pomahat, kdyz zrovna nevydavaˇ
´
ˇ ´
me svedectvı? Mozna bychom se mohli
ˇ ˇ
´
ˇ
spolecne zamyslet nad tım, jak zlepsit
´
´
ˇ´ ´
uvod, ktery pouzıvame. O lidech v obˇ
ˇ
vodu se nevyjadrujme negativne. Vy´
´
˚
hybejme se take rozhovor um o chy´
´
ˇ
˚
ˇ´
bach svych spolukresanu. (Prısl. 18:24)
ˇ
ˇ
Vsichni bychom meli pamatovat na to,
ˇ
ˇ ´ ´
´
ˇ
´
ze jsme hlinene nadoby. Tım, ze nam
ˇˇ
ˇ
Jehova sveril poklad v podobe oznamo´ ´
´
´
´
´
vanı dobre zpravy, prokazal nam miˇ´
ˇ ˇ
moradnou laskavost. (Precti 2. Korina˚
´
ˇ ´
num 4:1, 7.) Sve ocenenı pro tento dar
´
´
ˇ
ˇ´
davejme najevo tım, ze se snazıme svou
´
˚
´
ulohu evangelistu plnit co nejlepe.
ˇ
´
´
ˇ´
1 Viz knihu Svedkove Jehovovi — Hlasatele Bozıho
´
´
Kralovstvı, strany 100, 569 a 570.
ˇ
ˇ
19. Na co bychom meli pamatovat a proc?
7
´
JSI „HORLIV Y ´
PRO ZNAMENITE
SKUTKY“?
ˇ´ˇ
´
„[Kristus Jezıs] dal sam
´
sebe za nas, aby . . .
ˇ
ocistil pro sebe lid,
´
´
ˇ
kter y mu vyhradne
ˇ´
´
patrı, horlivy pro
´
znamenite skutky.“
(TIT. 2:13, 14)
ˇ
CO BYS REKL?
ˇ
´ ˇ´ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
Proc si vazıs toho, ze patrıs
´
´
k lidu, kter y je „horlivy
´
pro znamenite skutky“?
´
Jak nam slova z Daniela
´
´
2:41–45 pomahajı, abychom
´
ˇ ˇ
byli horlivı ve sluzbe?
˚ ˇ
ˇ
´
´ ´
Jak muze nase dobre chovanı
´
ˇ
druhym pomoci, aby chteli
ˇ
poznat Jehovu a pripojit se
´
´ ´ ´
k pravemu uctıvanı?
´
ˇ ´
ˇ
´ ´
´ ˇ
ˇ
ZISKAT ocenenı za nejaky vyznamny cin povazuje
´
ˇ
ˇ
ˇ´
ˇ´
mnoho lidı za velkou cest. Nekterı naprıklad obdrˇ
ˇ
ˇ
zeli Nobelovu cenu za to, ze se snazili nastolit poˇ
ˇ´
´
´
ˇ ˇ ˇ´
koj mezi dvema znepratelenymi narody. Oc vetsı
ˇ ˇ
´
˚
ˇ´ ´
´
poctou je, kdyz nektere lidi Buh pouzıva jako sve
ˇ
´
´
vyslance nebo zplnomocnence, aby druhym poma´
ˇ
´
hali zıskat k nemu pokojny vztah.
ˇ´
ˇ
´
ˇ
´
2 Tuto mimoradnou cest majı pouze svedkove Je´
´
hovovi. Pod vedenım Boha a Krista lidi prosıme:
ˇ
´
„Smirte se s Bohem.“ (2. Kor. 5:20) Jehova nas poˇ´ ´
ˇ
ˇ´
´
ˇ ´
uzıva, aby k sobe uprımne jednotlivce pritahl. Dob´
´
ˇ
ˇ ˇ ´ ˇ
ry vztah s Bohem, a tım i nadeji na vecny zivot,
´
´
ˇ
´
´
ˇ
dıky tomu zıskaly uz miliony lidı ve vıce nez 235 ze´
ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ ´
mıch. (Tit. 2:11) Horlive a uprımne zveme kazdeˇ
ˇ
ho, „kdo si preje, a si vezme zdarma vodu zivota“.
´
´
´ ˇ´
ˇ
(Zjev. 22:17) Sveho ukolu si vazıme a pristupujeme
ˇ
ˇ
ˇ
˚ ˇ
´
ˇ
k nemu zodpovedne, a tak muzeme byt oznaceni ja´
´
´
ko lid, ktery je „horlivy pro znamenite skutky“. (Tit.
´
´
ˇ
2:14) Zamysleme se nynı nad tım, jak nase horlivost
´
´ ´
pro znamenite skutky lidem pomaha poznat Jeho´
´
´
ˇ
vu. Prvnı oblastı je kazatelska sluzba.
ˇ´ˇ
NAPODOBUJ HORLIVOST JEHOVY A JEZISE
´ ˇ
´
ˇ
´
3 V Izajasovi 9:7 je napsano, co prinese vlada Boˇ´
´ ˇ
ˇ ˇ
´ ˇ
zıho Syna, a v zaveru tohoto verse cteme: „Prave
ˇ ´
ˇ
horlivost Jehovy vojsk to ucinı.“ Tato slova jasne
´ ˇ
´ ˇ
´
´
´
ukazujı, ze nas nebesky Otec se o zachranu lidı akˇ
´ ´
´
ˇ
tivne zajıma. Jehovova horlivost nas podnecuje k to´
´
´
´
´
mu, abychom ukol kazat o Kralovstvı plnili z celeˇ ´
ˇ
´
ho srdce a s nadsenım. Nase silna touha pomoci
lidem poznat Boha je tedy odrazem Jehovovy horˇ´
ˇ
´
´
´ ´
vyvolava?
ˇ´
´
ˇ
˚ ˇ
´
´
3. Cım si dıky Jehovove horlivosti muzeme byt jistı?
ˇ
1., 2. Jakou mimoradnou cest mame a jake pocity to v tobe
8
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STRAZNA VEZ
ˇ´
´
livosti. Jako Bozı spolupracovnıci jsme
´ ´
´
rozhodnuti se na oznamovan ı dobre
´
´
ˇ ˇ´ ´ˇ
´
zpravy podılet v co nejvetsı mıre. Platı
´
ˇ´
ˇ
to i v tvem prıpade? (1. Kor. 3:9)
´
ˇ´
4 Dokonalym prıkladem horlivosti je
´
ˇ´ˇ
´ ´
take Jezıs. Navzdory odporu se kaza´ ˇ
ˇ
´
nı venoval vytrvale az do bolestiveho
´
´
ˇ
konce sveho pozemskeho zivota. (Jan
´
ˇ
ˇ
18:36, 37) S tım, jak se priblizovala doˇ
ˇ
˚ ˇ
ba, kdy mel obetovat svuj zivot, jeho
´ ´
ˇ ˇ
usilı pomoci lidem poznat Jehovu jeste
´
zesılilo.
´ ˇ
5 Na podzim roku 32 n. l. vypravel Jeˇ´ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
zıs podobenstvı o muzi, jenz mel na vi´
´
´ ˇ
ˇ ´
nici fıkovnık, ktery tri roky nenesl zad´
ˇ
ne ovoce. Vinar dostal pokyn, a strom
ˇ ´
ˇ
ˇ
podetne. Vyzadal si vsak cas na to, aby
ˇ ˇ
´
ˇ ˇ
ho jeste mohl okopavat a hnojit. (Precti
´ ˇ
ˇ´ˇ
Lukase 13:6–9.) Ovoce Jezısovy kazatel´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ske cinnosti v te dobe tvoril pouze ma´
ˇ
ˇ
´ ˚
ˇ
ˇ
ly pocet ucednıku. Ale stejne jako vinar
´
ˇ´ˇ
´
´
´
v podobenstvı o fıkovnıku, i Jezıs zby´ ´ ˇ
ˇ
ˇ ´ ˚
ˇ
vajıcı cas — zhruba sest mesıcu — vyuzil
ˇ
k tomu, aby svou sluzbu v Judeji a Pereˇ
´ ˇ
´
ji zintenzivnil. Nekolik dnı pred smrtı
ˇ
´
´
vsak nad lidmi ze sveho naroda zaplaˇ
ˇ
kal, protoze „slyseli bez odezvy“. (Mat.
13:15; Luk. 19:41)
ˇ
ˇ
6 Dnes zijeme hluboko v case kon˚ ˇ ´
ˇ
ce. Je tedy dulezite, abychom svou sluzˇ ˇ
bu zintenzivnili i my. (Precti Daniela
ˇ
ˇ´
ˇ
˚
2:41–45.) To, ze patrıme ke svedkum Je´
´
´
hovovym, je pro nas velkou ctı. Jako je´
ˇ
´
ˇ
ˇ ´
dinı totiz mluvıme o nadeji na skutecne
ˇ ˇ ´
´ ˚
´ ˇ
resenı problemu lidstva. Jedna novinar´
ˇ
´
ˇ
ka nedavno napsala, ze na otazku, proc
´
´
´ ˇ
´ ˇ
se dobrym lidem stavajı spatne veci, neˇ
ˇ
ˇ
existuje odpove. V Bibli vsak odpoveˇ
´
ˇ´ˇ ˇ´
´
ˇ´ˇ
ˇ
5. V jakem smyslu Jezıs jednal jako vinar z po´
´
´
dobenstvı o fıkovnıku?
ˇ
ˇ
ˇ
6. Proc bychom svou kazatelskou sluzbu meli
zintenzivnit?
4. V cem je pro nas Jezıs prıkladem?
ˇ
15. KVETNA 2013
´ ´
ˇ´
di na takove otazky jsou a je nası povin´
´
ˇ ´
nostı a vysadou mluvit o nich s kazdym,
´
kdo je ochoten naslouchat. Mame proto
´
´ ˚
ˇ
ˇ ´ ´
padne duvody, abychom pri plnenı uko´ ´
ˇˇ
´
lu, ktery nam Jehova
sveril, byli „zanıˇ ´
ceni duchem“. (Rım. 12:11) Jehova bude
ˇ´
´
ˇ ˇ ˇ
nası horlive sluzbe zehnat a my budeme
´
´
moci druhym pomahat, aby ho poznali
a zamilovali si ho.
ˇ
´ ˇ
´ ˇ ´
SVOU OBETAVOST I PRINASIME
ˇ
CEST JEHOVOVI
ˇ
ˇ
Apostol Pavel slouzil Jehovovi naˇ ˇ
ˇ
vzdory mnoha tezkostem. Zminoval se
ˇ´
´
´
ˇ
naprıklad o „bezesnych nocıch“ a „ca´
sech bez jıdla“. (2. Kor. 6:5) Podobnou
ˇ
ˇ
˚
obetavost projevuje rada bratru a sester
ˇ ´
ˇ
ˇ´
˚
´
i v dnesnı dobe. Naprıklad prukopnıci
´
´
ˇ
´ ´
´ ˇ
davajı sluzbu na prvnı mısto ve svem ziˇ
ˇ
ˇ
´
vote, prestoze se o sebe musı v hmot´
´
ˇ
nem ohledu sami postarat. Velke obeti
ˇ ´ ˇ ´
´
´ ˇ
ˇ´
prinasejı take misionari, kterı v zahraniˇ´
ˇ´ ´
´
cı slouzı mıstnım lidem. (Fil. 2:17) Sbo´
ˇ´
ˇ
´
´
rovı starsı zase nekdy na ukor spanku
ˇ ´
ˇ ´
ci jıdla pecujı o Jehovovy ovce. A neza´
ˇ´
pomınejme ani na bratry a sestry, kterı
ˇ ´
ˇ
´ ´ ˇ ´
jsou v pokrocilem veku nebo majı vazne
´
´
´
´
zdravotnı problemy a musı vynakladat
´ ´ ´
´ ˇ ˇ ´
velke usilı, aby chodili na shromazdenı
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
ˇ
a do sluzby. Kdyz o techto Bozıch sluzeb´ ´
ˇ
´ˇ ´
ˇ
ˇ ´
nıcıch premyslıme, nase ocenenı pro jeˇ
ˇ
´
jich obetavost roste. Obetavosti pravych
ˇ
˚
´
ˇ´
´
´
ˇ´
kresanu si navıc vsımajı i lide, kterı Je´ ´
hovu neuctıvajı.
´
´
8 Ve svem dopise do redakce britskeˇ
´ ˇ
ho listu Boston Target jeden ctenar uvedl:
´
´ ´
´
´
ˇ
´
„Lide ztracı svou vıru v nabozenstvı. . . .
ˇ
´ ˇ ´
´
Co vsichni ti duchovnı delajı cely den?
ˇ ˇ
Urcite nejdou mezi lidi, jako chodil
´
´
´
ˇ
Kristus . . . Jak se zda, jedinym nabozen´
´
´
´ ´
stvım, ktere se o druhe zajıma, jsou
7
˚ ˇ
ˇ
cest Jehovovi?
ˇ
´
ˇ
´ ˇ
7., 8. Jak muzeme svou ob etavost ı prinaset
9
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ ˇ
´ ´ ˇ ˚
´
ˇ
´
Uz jen tım, ze te lide vidı ve sluzbe, vydavas pusobive svedectvı
ˇ
´
ˇ´
´
svedkove Jehovovi, kterı chodı mezi lidi
ˇ´
ˇ
ˇ
´
´ ´
a uprımne se venujı oznamovanı pravˇ
´
ˇ ˇ
dy.“ Vzhledem k tomu, ze lide ve svete
ˇ ˇ
ˇˇ ´
se vetsinou zamerujı sami na sebe, naˇ
ˇ
˚ ´ ´
ˇ
´
se obetavost nezustava bez povsimnutı
ˇ ´ ˇ´
ˇ
a ˇ my tak prinasıme cest Jehovovi Bohu.
´
(Rım. 12:1)
ˇ ˇ
´
ˇ
9 Co kdyz vsak mame pocit, ze se naˇ
ˇ
se horlivost pro kazatelskou sluzbu vy´ ´
˚ ˇ
´
ˇ
´
tracı? Pomuze nam, kdyz se zamyslıme
´
ˇ
ˇ
´
nad tım, ceho Jehova prostrednictv
ım
ˇ´
ˇ
ˇ ˇ ˇ ´
˚
nası sluzby dosahuje. (Precti Rımanum
´
´
´
10:13–15.) Aby lide mohli byt zachraˇ
´
ˇˇ
´
neni, musı v Jehovu verit a vzyvat jeho
´
ˇ
ˇ
jmeno. To vsak nemohou delat, pokud
ˇ
jim o Jehovovi nerekneme. Budeme-li
ˇ
˚
na tuto skutecnost pamatovat, pomuˇ
´
˚
´
ze nam to, abychom zustali horlivı pro
ˇ
´
ˇ
znamenite skutky a usilovne ohlasovali
´
´
´
dobrou zpravu o Kralovstvı.
´
˚ ˇ
9. Co nam pomuze zachovat si horlivost pro
ˇ
sluzbu?
10
´
´
´ ´
SV YM DOBRYM CHOVANIM LIDEM
´ ´
ˇ
POMAHAME, ABY CHTELI POZNAT BOHA
´
ˇ
K tomu, aby lide chteli poznat Jeˇ
ˇ ˇ
ˇ´
hovu, nase horlivost ve sluzbe nestacı.
´
´
ˇ
Druhou oblastı, ve ktere bychom meli
´
´
´
byt horlivı pro znamenite skutky, je
ˇ
ˇ
´
´ ´
˚
nase kresanske chovanı. Zduraznil to
ˇ
ˇ
apostol Pavel, kdyz napsal: „Nijak ne´ ´
ˇ´ˇ
´ ´ ´
zavdavame prıcinu ke klopytanı, aby
ˇ´
ˇ ˇ
ˇ´
se nası sluzbe nic nevycıtalo.“ (2. Kor.
ˇ ˇ´
´ ´
˚ ˇ
6:3) Svou recı a chovanım muzeme zdoˇ ´
ˇ
´
bit ucenı Boha, a tak prispıvat k tomu,
´
´ ´ ´
ˇ ˇ
aby prave uctıvanı bylo pro lidi pritazli´
´
ˇ
ve. (Tit. 2:10) Mnohe zkusenosti potvr´ ˇ
ˇ
´
´
ˇ
´
zujı, ze kdyz druzı pozorujı nase chova´ ˇ ´ ˇ´
´ ´ ´
nı, prinası to vynikajıcı vysledky.
ˇ
´
´ ´
11 Stejn eˇ jako na se
dobre chovanı
˚ ˇ
ˇ
muze lidem pomoci, aby chteli poznat
10
´
ˇ´
˚
˚ ˇ
ˇ
pomoci, aby chteli poznat Jehovu?
ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ
´
11. Proc bychom meli premyslet nad tım, jak
´
se chovame?
10. Jakym dalsım zpusobem muzeme lidem
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STRAZNA VEZ
ˇ ˇ
´
´ ´
Boha, nase spatne jednanı by je od toho
ˇ
mohlo odradit. A uz jsme tedy v zaˇ
´ ´
ˇ
mestnanı, doma nebo ve skole, jednej´
ˇ´
ˇ
me tak, aby druzı nemohli nası sluzˇ
ˇ
´ ´
ˇ´
be ani nasemu chovanı cokoli vycıtat.
´
ˇ ˇ ˇ
ˇ
Pokud bychom svevolne hresili, melo
´ ´
´
by to tragicke nasledky i pro nas osobˇ
ˇ
´
´
ne. (Hebr. 10:26, 27) Toto vedomı by nas
ˇ
ˇ
melo podnecovat, abychom s modlitbou
ˇ
ˇ ´
˚
uvazovali o tom, co delame a jak to pu´
´
´ ´
ˇ ˇ´
sobı na druhe. Moralnı merıtka tohoto
ˇ
´
ˇ ´
sveta se neustale snizujı, a tak mohou
ˇ´
´
´ ˇ´
´
ˇ
ˇ
uprımnı lide cım dal jasneji videt „roz´
´
ˇ´
´
dıl mezi . . . tım, kdo Bohu slouzı, a tım,
ˇ
´
kdo mu neslouzil“. (Mal. 3:18) Svym
´
´ ´
˚ ˇ
dobrym chovanım muzeme lidem po´
´ˇ
mahat, aby se smırili s Bohem.
12 Pavel v dopise do Korintu napsal,
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ´
ˇ ´
ze pri sve sluzbe zazıval souzenı, ob´ˇ
´
ˇ ˇ ´
ˇ ˇ
tıze, bitı a veznenı. (Precti 2. Korina˚
ˇ
ˇ
´ ´
num 6:4, 5.) Kdyz zkouskami prochazıˇ
˚ ˇ
´
me my, nase vytrvalost muze druhym
ˇ
ˇ´
pomoci, aby prijali pravdu. Naprıklad
ˇ
ˇ
´
pred nekolika lety se v jiste oblasti An˚
ˇ
ˇ
ˇ
˚
goly odpurci snazili cinnost svedku Je´
ˇ
ˇ
hovovych potlacit. Zadrzeli proto jedny
˚
ˇ ˇ ´
ˇ
´
pokrtene manzele a 30 zajemcu, svolali
´
´
ˇ
ˇ
mıstnı lidi a pred jejich ocima tyto ne´
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
vinne obeti do krve bicovali. Usetreny
ˇ
ˇ
´
nebyly ani zeny a deti. Cılem bylo lidi
ˇ
ˇ
zastrasit a odradit je od toho, aby sved˚
´
ˇ
kum naslouchali. Vysledek byl ale presˇ
ˇ ´
´
ˇ ´
´
ne opacny — mnozı pozadali o biblicke
´ ˇ
´
studium. Kazatelska cinnost dal pokraˇ
ˇ
´ ˇ
covala, rada lidı prijala pravdu a Jehova
´
ˇ
´ ˚
ˇ ˇ
svym sluzebnıkum bohate zehnal.
ˇ
´
ˇ
13 Tento prıklad ukazuje, ze
pokud
ˇ
´ ´
´
´
se pevne zastavame biblickych zasad,
˚ ˇ
´
´
´
muze to mıt na druhe velky vliv. Od´ ˇ ´
´
ˇ
˚
vazny postoj Petra a ostatnıch apostolu
ˇ
nepochybne pomohl mnoha lidem, aby
´ˇ
ˇ
se smırili s Bohem. (Sk. 5:17–29) Stejne
ˇ
ˇ
ˇ ´
´
tak kdyz nasi spoluzaci, spolupracovnıˇ´
´
´ ˇ
ˇ
ci nebo prıbuznı vidı, ze se pevne za´ ´
´
´
stavame toho, co je spravne, mohou na
ˇ´
ˇ
pravdu prıznive zareagovat.
ˇ ´
ˇ
14 Ani v dnesn
ı dobe neuplyne den,
ˇ
ˇ´
ˇ
˚
aby nekterı z nasich bratru nebyli pro´
´
ˇ´
´
nasledovani. Naprıklad v Armenii je asi
˚ ˇ ˇ
˚
´
40 bratru vezneno kvuli sve neutraliˇ
´
ˇ´
ˇ
te a desıtky dalsıch budou pravdepoˇ
´
´ ´
ˇ ´
dobne odsouzeny v nasledujıcıch mesı´
ˇ ˇ
ˇ
˚
cıch. V Eritreji je vezneno 55 svedku,
ˇ ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
pricemz nekterym je pres 60 let. V Jiz´
´
ˇ
´
nı Koreji je pro svou vıru ve vezenı asi
˚
ˇ´
´
ˇ
700 svedku. Tato neprızniva situace zde
´ ˇ ´
ˇ
trva uz vıc nez 60 let. Modleme se za to,
ˇ
ˇ
´
´
aby vernost nasich pronasledovanych
˚
˚
´
´
ˇ
´
bratru v ruznych zemıch prinesla chvaˇ´
´
lu Bohu a pomohla
uprımnym lidem poˇ
znat pravdu. (Zalm 76:8–10)
ˇ
˚
´
15 Na druhe´ mu˚ ze
zapusobit take naˇ
ˇ ˇ
˚
se poctivost. (P recti 2. Korinan um
ˇ
ˇ
´
´ ´
6:4, 7.) Je to videt treba z nasledujıcı
ˇ
zkusenosti: Sestra nastoupila do auto´
busu a v automatu si kupovala lıstek.
´
´ ´ ´ ˇ
ˇ
ˇ
Jejı znama jı rekla, ze kdyz jede je´
nom kousek, nema smysl platit. Sesˇ ˇ
ˇ
´
´
tra ale odpovedela, ze je poctive si lıstek
koupit, i kdyby to bylo jenom na jed´
ˇ
´
´ ´
nu zastavku. Kdyz jejı znama vystoupi´
ˇ ˇ
ˇ
la, obratil se k sestre ridic a zeptal se:
ˇ
˚
„Vy jste svedek Jehovuv?“ „Ano,“ odpoˇ ˇ
ˇ
´
ˇ
vedela, „proc se ptate?“ „Slysel jsem, co
ˇ´
´
´
ˇ
ˇ
jste rıkala o tom lıstku, a vım, ze svedko´
´
ˇ´
ve Jehovovi jsou jedni z mala, kterı jsou
ˇ
´
ˇ
ˇ ´ ´
vzdycky poctivı.“ Po nekolika mesıcıch
ˇ ˇ
ˇ
´ ˇ ˇ ´ ˇ
´
prisel k sestre na shromazdenı nejaky
ˇ
ˇ
ˇ
´
muz a rekl: „Pamatujete si na me? Ja
ˇ
ˇ
´
´
jsem ten ridic autobusu, ktery s vami
˚ ˇ
ˇ
˚
´
ˇ´
zapusobit na druhe? Uve prıklad.
15. Uve zkusenost, ze ktere je videt, jak muze
ˇ ´
12.–14. Jak muze nase vytrvalost ve zkouskach
ˇ
15. KVETNA 2013
ˇ
´
ˇ
´
˚
ˇ
na druhe zapusobit nase poctivost.
˚ ˇ
11
Tvoje poctivost a pracovitost
˚
ˇ
´
nezustanou bez povsimnutı
´ ´
ˇ
ˇ
mluvil o placenı lıstku. Kdyz jsem videl
ˇ
ˇ
ˇ
vasi poctivost, rozhodl jsem se, ze zacnu
ˇ
´
ˇ
se svedky studovat Bibli.“ Tım, ze jsme
´
˚ ˇ
˚
poctivı, muzeme lidem pomoci, aby duˇˇ
´
´ ˇ
ˇ ´
verovali dobre zprave, kterou jim prinaˇ´
sıme.
´
´
ROZVIJEJ VLASTNOSTI, KTERYMI
ˇ
´ ˇ´ ˇ ˇ
PRINASIS CEST JEHOVOVI
´
ˇ
K tomu, aby lide chteli poznat Je´ ˇ
˚ ˇ
hovu, jeho zamer a jeho lid, muzeme
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
prispet take tım, ze projevujeme trpeli´
ˇ´ ˇ
´
vost, lasku, laskavost a dalsı kresanske
´ ´
´
vlastnosti. Postoje a chovanı pravych
ˇ
˚
ˇ
´
´ ´
kresanu ostre kontrastujı s jednanım
´
ˇ
lidı, jejichz projevy oddanosti Bohu jsou
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ´ ´
casto pouhou pretvarkou. Nekterı naˇ ˇ ´ ˇ
´
´
bozenstı predstavitele zbohatli na ukor
´
ˇ
´
svych ovecek a za jejich penıze si po´
ˇ´
rıdili luxusnı domy a auta. Jeden kaza´
tel svemu psovi dokonce koupil boudu
´
ˇ ˇ
´
ˇ
s klimatizacı. Je videt, ze mnozı z tech,
16
ˇ
˚ ˇ ´
ˇ
´
16. Proc je tak dulezite projevovat kresanske
´
´
vlastnosti a jak se naproti tomu chovajı mnozı
´
ˇ ˇ ´ ˇ
´
nabozenstı predstavitele?
12
ˇ ´
´
kdo se prohlasujı za Kristovy nasledov´
ˇ´
ˇ´ ´
nıky, se ani v nejmensım nedrzı zasady
´
ˇ
„zdarma davejte“. (Mat. 10:8) Podobne
´
ˇ ˇ´
ˇ ´
jako vzpurnı knezı ve starovekem Izraˇ ´
ˇ´
eli „poucujı jen za cenu“ a to, co ucı, na´ ˇ
´ ´
vıc casto ani nevychazı z Bible. (Mich.
´
´
´ ´
ˇ
3:11) Takove pokrytecke jednanı jiste
˚ ˇ
´ˇ
nikomu nepomuze, aby se smıril s Bohem.
ˇ
ˇ
´
ˇ ´
´
17 Na se k resanske u cen ı a dobr e
´
˚
skutky mohou na druhe velmi zapuso˚
´
ˇ ˇ ˚
bit. Jeden prukopnık ve sluzbe dum od
ˇ´
domu zazvonil na jistou postarsı vdovu,
´
´
´
´
ktera se s nım ale odmıtla bavit. Zmıˇ
ˇ
ˇ
nila se jen o tom, ze kdyz slysela zvo´
´ ˇ
ˇ
´
nek, stala prave v kuchyni na staflıch
ˇ
ˇ
ˇ ´
a snazila se vymenit zarovku. „Tohle byˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ste radsi nemela delat sama,“ rekl bratr.
´
ˇ
ˇ ´
Pozvala ho tedy dal, bratr vymenil zaˇ
ˇ
ˇ ˇ
rovku a odesel. Kdyz se o tom dozvedel
ˇ
´
´
ˇ
jejı syn, udelalo to na nej takovy dojem,
ˇ
´
ˇ
ze se rozhodl bratra najıt a podekovat
ˇ
´
´
mu. Nakonec prijal nabıdku biblickeho
studia.
ˇ
´ ˚
´
18 Proc jsi rozhodnuty zustat horlivy
´
ˇ ´ ˇ
pro znamenite skutky? Mozna te motiˇ
´ ˇ
ˇ
´
vuje vedomı, ze kdyz jsi horlivy v ka´
ˇ ˇ
ˇ ´ ˇ ˇ
zatelske sluzbe a delas veci v souladu
ˇ´ ˚ ´
ˇ ´ ˇ´ˇ ´
ˇ
s Bozı vulı, prinasıs tım Jehovovi cest
˚ ˇ ˇ
´
´
´
a muzes druhym pomoci zıskat zachraˇ ˇ
˚
nu. (Precti 1. Korinanum 10:31–33.)
ˇ´
˚
˚ ˇ
´
Dalsım duvodem muze byt tvoje touha
´
´
davat najevo svou lasku k Bohu a k li´
dem. (Mat. 22:37–39) Pokud i nadale
budeme projevovat horlivost pro zna´
ˇ´
menite skutky, budeme zazıvat radost
´
´
˚ ˇ
ˇ ˇ
a uspokojenı. Navıc se muzeme tesit na
ˇ
´
ˇ
dobu, kdy vsichni lide budou horlive
´
´
ˇ
ˇ
uctıvat a chvalit naseho Stvoritele, Jehovu.
˚ ˇ
´
´ ´
ˇ
´ ˇ ˇ
ˇ
´ ˚
naset cest Jehovovi? (b) Proc jsi rozhodnuty zu´
´
stat horlivy pro znamenite skutky?
17., 18. (a) Jak muzeme svym chovanım pri-
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STRAZNA VEZ
´
ˇ
´ ˇ ˚
OTAZKY CTEN A R U
´
ˇ
Popravovali Izraelite zlocince
ˇˇ ´
˚
povesenım na kul?
´
ˇ
ˇ V mnoha narodech ve staroveku poˇ
ˇ ˇ ´
˚
pravovali
zlocince povesenım na kul.
ˇ ´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ ´
Rımane takoveho cloveka privazali neˇ
ˇ´ ´
bo pribili na popravcı nastroj, kde mohl
ˇ
ˇ ˇ ˇ
´
ˇ
trpet jeste nekolik dnı, nez nakonec
ˇ´
podlehl bolesti, zızni,
hladu a horku
ˇ ˇ ´
´
ˇ
nebo naopak zime. Rımane povazova˚
ˇ ´ ´
li tento zpusob popravy za pokorujıcı
ˇ
´
ˇ ˇ´
a trestali tak zlocince te nejnizsı spoleˇ
´ ˇ´
censke trıdy.
ˇ ´
A jak to bylo ve starovekem Izra´
ˇ
ˇ
eli? Popravovali Izraelite zlocince poveˇ ´
˚
ˇ´ˇ ˚
´
senım na kul? Mojzısuv zakon stanoˇ´
ˇ ˇ
ˇ
´
voval: „V prıpade, ze bude v nejakem
ˇ ˇ´
´ ´
muzi hrıch zasluhujıcı rozsudek smrti,
ˇ ´ˇ
˚
a bude usmrcen, a povesıs ho na kul, je´ ˇ
ˇ
˚
˚
ho mrtve telo by nemelo zustat na kuˇ
ˇ
lu celou noc, ale rozhodne bys ho mel
ˇ ´
ˇ
toho dne pohrbıt.“ (5. Mojz. 21:22, 23)
ˇ
ˇ´ˇ
´
V dobe platnosti Mojzısova zakona byl
ˇ´
´ ˇ
ˇ
ˇ
tedy odsouzeny clovek zjevne nejdrıv
ˇ
ˇ ˇ
˚
usmrcen a az potom povesen na kul nebo strom.
˚
´ ´
ˇ
˚
O zpusobu popravovanı zlocincu se
ˇ´ˇ ˇ
´ˇ
ve 3. Mojzısove 20:2 pıse: „Kdokoli z iz´
˚
´
´
raelskych synu a kterykoli cizı used´
ˇ
ˇ ´ ´
ˇ
lık, jenz v Izraeli prebyva jako nekdo
´
´ ´ ´
´
cizı, ktery dava kohokoli ze sveho poˇ
´
tomstva Molekovi, by mel byt zcela
ˇ
´
ˇ
ˇ
jiste usmrcen. Lid te zeme by ho mel
´
ˇ
uhazet kameny k smrti.“ Usmrceni me´
´
ˇ
li byt i ti, ve kterych se nasel „duch
ˇ
´ ´ ´
´
media nebo duch predpovıdanı“. Jak?
ˇ
´
ˇ
Meli je „uh azet kameny“. (3. Moj z.
20:27)
ˇ
15. KVETNA 2013
ˇ´ˇ ˇ
´ ´
V 5. Mojzısove 22:23, 24 se uvadı:
ˇ´
ˇ ˇ
´ ´
„V prıpade, ze byla panenska dıvka zaˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
snoubena muzi a nejaky muz ji skutecˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
´
´
ne nasel ve meste a lezel s nı, take je
´ ˇ
ˇ
´
oba vyvedete k brane toho mesta a uha´
ˇ
´
zıte je kameny a zemrou, dıvka, proˇ
ˇ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
toze ve meste nekricela, a muz, proˇ
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
toze pokoril manzelku sveho bliznıho.
´ˇ
´
´
ˇ
Tak odklidıs, co je zle, ze sveho stredu.“
ˇ
ˇ´ˇ
V dobe platnosti Mojzısova
´
´ ˇ
ˇ
zakona byl odsouzeny clovek
ˇ
ˇ´
zjevne nejdrıv usmrcen
ˇ
ˇ ˇ
˚
a az potom povesen na kul
nebo strom.
´
˚
ˇ
Hlavnım zpusobem popravy tech, kdo
ˇ ˇ ´
ˇ
se v Izraeli dopustili tezkeho zlocinu,
´ ´
tedy bylo kamenovanı.1
ˇ´ˇ ˇ
ˇ´ ´ ˇ
V 5. Mojzısove 21:23 se rıka, ze „poˇ ˇ
´
ˇ
´
veseny je neco prokleteho Bohem“.
ˇ
ˇ
ˇ ´
´
Kdyz bylo telo opovrzenıhodneho zloˇ
´
cince „prokleteho Bohem“ vystaveno
ˇ
ˇ
na verejnosti, na Izraelity to jiste muse˚
ˇ ˚
ˇ
ˇ ˇ ´
lo silne pusobit. Telo povesene na kul
ˇ
ˇ
nebo strom nepochybne slouzilo jako
´
ˇ ´ ˇ´
vystrazny prıklad.
´
´
´
ˇ
1 Mnozı historikove se shodujı na tom, ze podle
ˇ ´
ˇ´ˇ
´
ˇ
ˇ
Mojzısova zakona byl zlocinec usmrcen predtım, nez
ˇ
ˇ ˇ
˚
´ ˇ
˚
byloˇ jeho telo poveseno na kul. Existujı vsak dukazy,
ˇ
´
´
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ze Zide v prvnım stoletı nektere zlocince povesili na
˚
ˇ
kul zaziva.
13
ˇ
UPEV
´ NUJTE
ˇ
´
SVE MANZELSTVI
DOBROU
´
KOMUNIKACI
´
„Jako zlata jablka
ˇ´
´
ˇ
´
v strıbrnych rezbach
´
je slovo pronesene
´ ˇ
v pravy cas.“
ˇ ´
(PRISL. 25:11)
ˇ ˇ
JAK BYS ODPOVEDEL?
˚ ˇ
´
´
´
Jak muze vzajemne pochopenı
ˇ ´
ˇ´
prispıvat k lepsı komunikaci
ˇ
mezi manzeli?
ˇ
˚ ˇ ´
Proc je dulezite, aby spolu
ˇ
ˇ
manzel a manzelka jednali
ˇ
uctive?
ˇ
´ ˚
´
Jak na manzelstvı pusobı
pokora?
´ ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
´
„SE SVOJI zenou travım cas radeji nez s kymkoli
´
ˇ´ ´
jinym,“ rıka bratr z Kanady. „Radost, o kterou se
´
ˇ ´
´
´
ˇ´
s nı podelım, se zdvojnasobı, a starost se zmensı na
´
polovinu.“ Bratr z Australie napsal: „Jsme spolu 11
ˇ
´
´
let a behem te doby neuplynul ani jediny den, kdy
´ ˇ
ˇ ´
ˇ
bych se svojı zenou nemluvil. Hlavne dıky tomu, ze
ˇ
ˇ
´
spolu casto a smysluplne komunikujeme, nemame
ˇ
ˇ ´
´
o nasem vztahu zadne pochybnosti.“A sestra z Kosˇ
´
´
´
tariky vysvetluje: „Dobra komunikace nam poma´
ˇ
ˇ´
ˇ
´
ˇ ˇ´
ha, abychom meli nejen lepsı manzelstvı, ale i blizsı
´ ´
´ ´ ˇ
ˇ ´
vztah k Jehovovi. Take nas chranı pred pokusenım,
´
ˇ ´
spojuje nas a prohlubuje nasi lasku.“
´
´
2 A jak je to u vas doma? Umıte spolu bez pro´ ˚
ˇ
blemu a smysluplne komunikovat, nebo je to pro
´ ˇ ˇ ´
´ ˇ ´
ˇ
ˇ
vas tezke? Narocne situace samozrejme mohou vyˇ
˚
ˇ
ˇ
´
ˇ ´
vstat uz jen kvuli tomu, ze v manzelstvı spolu zijı
´
´
ˇ´
´ ˚
dva nedokonalı lide, kterı majı ruznou povahu, byli
´
ˇ ´
´
´
´
jinak vychovan
ı a mozna nepochazejı ze stejneho
ˇ ´ ˇ ´
ˇ
ˇ
´
prostredı. (Rım. 3:23) Manzel a manzelka navıc moˇ ˇ
´
ˇ
hou komunikovat odlisne. Odbornıci na manzelskou problematiku John M. Gottman a Nan Silvero´
´ ˇ ´
´
ˇ ´
va uvadejı: „K trvalemu vztahu je zapotrebı odvaha,
´ ´
odhodlanı a nezlomnost.“
ˇ
´
ˇ
´
´
´
´
3 Sastne manzelstvı je vysledkem tvrde prace.
´ ´ ´
ˇ
´
ˇ
ˇ ˚
Takove usilı se vsak vyplatı, protoze manzelum pak
ˇ ´ ˇ
˚ ˇ
ˇ ´ ˇ
jejich spolecny zivot muze prinaset opravdovou raˇ´
ˇ ´
dost. (Kaz. 9:9) Tak to bylo i v prıpade Izaka a Rebeˇ
´
ky. (1. Mojz. 24:67) Ani po letech jejich laska nijak
´
´
´
ˇ
´
˚ ˇ
´
´
2. Co muze dobre komunikaci branit?
´
ˇ
´
´ ˇ
´
´
ˇ
´
3. Dıky cemu majı mnozı kresane pevne manzelstvı?
1. Jaky vliv ma dobra komunikace na manzelstvı?
14
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STRAZNA VEZ
´ ˇ
´
´
neochladla. A totez platı o mnoha paˇ ´
ˇ
´
ˇ
´
rech v dnesnı dobe. Dıky cemu majı
´
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ
pevne manzelstvı? Naucili se otevrene,
ˇ
´
´
ale laskave mluvit o svych pocitech a na´ ´
´
zorech. Pomaha jim v tom pochopenı,
´
´ ´
laska, hluboka ucta a pokora. V tomˇ ´
´ ˇ
to clanku si ukazeme, jak mohou tyto
ˇ
ˇ
´
vlastnosti manzelovi a manzelce pomaˇ
hat, aby spolu dobre komunikovali.
ˇ
´
´
SNAZTE SE JEDEN DRUHEHO CHAPAT
ˇ
´ ´ ˇ
„Kdo projevuje v nejake zalezitos´
´ ´
ti pochopenı, nalezne dobro,“ uvadı se
ˇ´
´
ˇ
v Prıslovıch 16:20. A to rozhodne pla´
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ´
´
tı i v manzelstvı. (Precti Prıslovı 24:3.)
ˇ
ˇ
´
K tomu, aby se manzel a manzelka lepe
´
˚ ˇ
ˇ
ˇ´
chapali, jim pomuze predevsım moudˇ´
ˇ´ˇ
rost z Bozıho Slova. Z 1. Mojzısovy 2:18
´ ´
ˇ
˚
ˇ ˇ
se dozvıdame, ze Buh stvoril zenu jako
ˇ ˚
ˇ
muzuv doplnek, ne jako jeho kopii. To
˚
ˇ ˇ
´
je duvod, proc zeny komunikujı jinak
ˇ
ˇ
´
´
´
nez muzi. Existujı sice vyjimky, ktere
´
ˇ
ˇ ´
potvrzujı pravidlo, ale zeny obecne rady
´
´
mluvı o svych pocitech, lidech a vzta´
˚ ˇ ´
´
zıch. Duverne a hluboke rozhovory jim
´
´
ˇ
´
ˇ
dodavajı pocit, ze jsou milovany. Muzi
´
´
ˇ´
naopak mluvı o svych pocitech jen zrıdˇ
´
˚
´
ˇ
ka a radeji se bavı o ruznych cinnostech,
´
ˇ ˇ ´
ˇ ˚
problemech a jejich resenı. Je pro ne duˇ ´
´ ˇ
´ ˇ
lezite, aby je druzı meli v ucte.
´
ˇ
ˇ
5 „Mısto aby si me manzel vyslechl,
ˇ´
´
ˇ ˇ
ˇ´ ´
snazı se problem rychle vyresit,“ rıka
´
ˇ
´
sestra z Britanie. „Nekdy je to frustrujı´
ˇ ´
´ˇ
ˇ
cı, protoze ja bych spıs potrebovala, aby
´
ˇ
mi naslouchal a chapal me.“ Jeden bratr
ˇ
ˇ
napsal: „Kdyz jsme se vzali, chtel jsem
ˇ ˇ
ˇ ´
´
´
ihned vyresit kazdy problem, se kter ym
ˇ
ˇ ˇ
manzelka prisla. Brzo jsem ale pochoˇ
ˇ
ˇ
pil, ze ve skutecnosti potrebuje, abych si
ˇ´
ji vyslechl.“ (Prısl. 18:13; Jak. 1:19) Manˇ
ˇ ˇ´
ˇ ˇ ´
zel by si proto mel vsımat manzelcinych
4
ˇ ˚
ˇ
´
˚ ˇ
4., 5. Co manzelum a manzelk am pom uze,
´
´
´
aby jeden druheho lepe chapali?
ˇ
15. KVETNA 2013
˚
´
ˇ
´
ˇ
pocitu a brat na ne ohled. Take by ji mel
ˇ
ˇ
´
ujisovat o tom, ze mu na jejıch pocitech
´
´ ˇ´
ˇ
a nazorech zalezı. (1. Petra 3:7) Manzelˇ
ˇ
ka by se zase mela snazit pochopit jeˇ
ˇ
´
ho pohled. Kdyz si oba uvedomujı, ja´
ˇ ´
´
´
kou ulohu kazdy z nich podle Pısma ma,
ˇ´
a snazı se podle toho jednat, jejich manˇ
´
ˇ
´
´
ˇ ˇ
zelstvı je sastne. Take se spolecne do´ ˇ
ˇ
ˇ
kazou moudre a vyrovnane rozhodovat.
ˇ
ˇ
ˇ´
´
6 Manzel a manzelka, kterı si navza´
´
´
jem projevujı pochopenı, respektujı i to,
ˇ
ˇ
´
ˇ
ze je „cas byt zticha a cas mluvit“. (Kaz.
ˇ
ˇ
´
3:1, 7) „Zjistila jsem, ze n ekdy nen ı
´
ˇ ˇ
ˇ
vhodne cokoli resit,“ vysvetluje sestra,
´
´
ˇ
´
˚
ktera je vdana deset let. „Kdyz ma muj
ˇ
´
˚
´
muz plnou hlavu prace a ruznych povin´
´
ˇ ´
ˇ
´
ˇ ˇ´
nostı, chvıli pockam, nez za nım s necım
ˇ
ˇ´
prijdu. Je pak mnohem snazsı si o tom
´
´
´ ´
ˇ
´
popovıdat.“ Chapajıcı manzelka se take
ˇ´
ˇ
ˇ
´ ˇ
snazı mluvit laskave, protoze vı, ze dobˇ
´
˚
´
re zvolenym slovum pronesenym „v pra´ ˇ
´
ˇ
ˇ
vy cas“ bude jejı muz ochotneji naslouˇ ˇ
ˇ´
´
chat. (Precti Prıslovı 25:11.)
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
7 Krome toho, ze by mel manzel sve
ˇ
ˇ
´
manzelce naslouchat, mel by se take
ˇ
ˇ ˇ
´
snazit otevrene mluvit o svych pocitech.
´
ˇ´
Jeden sborovy starsı po 27 letech manˇ
´ ˇ
´ ´
ˇ
zelstvı priznava: „Mluvit s manzelkou
´
ˇ´
ˇ ˚
o svych nejhlubsıch pocitech pro me vu´
´
´
ˇ
´
bec nenı snadne.“ Bratr, ktery je zenaty
´ ´
˚ ˇ
ˇ´
24 let, poznamenava: „Muzu si sice rıˇ
ˇ
ˇ
ˇ
kat, ze kdyz v sobe budu neco dusit, tak
ˇ
ˇ
to prejde, ale pochopil jsem, ze mluvit
´
´
ˇ
o pocitech nenı znamkou slabosti. Kdyz
´
´
´ ˇ
´
nevım, jak se mam vyjadrit, modlım se,
´
´
´
abych zvolil spravna slova a spravnou
´
chvıli. Pak se zhluboka nadechnu a zaˇ
ˇ´ ˇ
´ ˚ ˇ
cnu mluvit.“ Vhodnou prılezitostı muze
´
ˇ´
ˇ
ˇ ´
byt naprıklad to, kdyz si manzele spoˇ ˇ ˇ
´
lecne ctou dennı text nebo Bibli.
´
´
´
˚ ˇ
´
3:7? (b) Jak muze pochopenı projevovat manˇ
ˇ
ˇ
ˇ
zelka a o co by se mel snazit manzel?
6., 7. (a) Jaka zasada je uvedena u Kazatele
15
´
Male skutky mohou
ˇ
´
ˇ
s manzelstvım udelat divy
˚ ˇ ´
´
ˇ
D ule zit e take je, aby se man zel
ˇ
ˇ´
´
s manzelkou modlili a prali si sve komuˇ ´
ˇ
ˇ
nikacnı schopnosti zlepsit. Zmenit zaje´
˚
ˇ
ˇ
´
te zpusoby samozrejme nenı jednodu´
´
´
che. Pokud ale oba milujı Jehovu, modlı
´
ˇ ´
ˇ
se o svateho ducha a povazujı manzel´
´ ´
´
ˇ ˇ
stvı za posvatne, majı ke zmene motiva´
´
´
ci, kterou mnozı postradajı. Sestra vda´
˚
na 26 let napsala: „Jehovuv pohled na
ˇ
´
´ ˇ ˇ
´
manzelstvı bereme vazne, a tak by nas
ˇ
ani nenapadlo uvazovat o rozluce. Ze
ˇ
ˇ´
´
vsech sil se snazıme o problemech mluˇ ˇ
ˇ ´
vit a resit je.“ Pokud jsou manzele od´
´
´
danı Bohu i jeden druhˇ emu, majı jeho
´
´
schvalenı a podporu. (Zalm 127:1)
8
´
PROHLUBUJTE SVOU LASKU
´
´
Laska je „dokonalym poutem jedˇ
´
noty“, a proto je v manzelstvı tou nej˚ ˇ ˇ ˇ´
´
ˇ
dulezitejsı vlastnostı. (Kol. 3:14) Kdyz
ˇ ´ ˇ
ˇ ˇ
ˇ´
manzele behem let spolecne prozıva´
´
jı radosti i strasti, jejich laska roste. Jeˇ´
´
´
jich pratelstvı se prohlubuje
a jsou radi,
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
´
ze mohou byt spolu. Sastne manzelstvı
9
´ ´
ˇ
´
ˇ ˚
nenı vysledkem nekolika velkych cinu,
jak se to zobrazuje ve filmech, ale bezˇ
´
˚
´
poctu malych skutku. Obejmutı, laska´
´
´ ´
ˇ
va slova, pozorne gesto, mily usmev neˇ´
´
´
ˇ
bo uprımna otazka „jak to dneska slo?“
ˇ
´
ˇ
mohou s manzelstvım udelat divy. Jedˇ ´
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
ni manzele, kterı jsou sastne svoji uz
ˇ ´
´
19 let, si kazdy den telefonujı nebo ese´
ˇ
ˇ ˇ
meskujı. „Proste chceme vedet, jak se
´
´
ˇ
ˇ
ten druhy ma,“ vysvetluje manzel.
´
ˇ
ˇ
10 Laska podnecuje manzela i manˇ
´
´
zelku take k tomu, aby ˇ jeden druheho
´
´
´
´
dal poznavali. (Fil. 2:4) Cım lepe se zna´ ´
´
ˇ´
ˇ
jı, tım je jejich laska hlubsı, i kdyz oba
´
´
´
ˇ
´
majı sve chyby. Spokojene manzelstvı
´
´
ˇ
ˇ
nenı staticke, ale postupne se upevnuje
ˇ
ˇ
´
ˇ
a zlepsuje. Pokud jsi v manzelstvı, poloz
´
ˇ
´
´
si otazky: Jak dobre znam sveho part´
´
nera? Chapu jeho pocity a nazory? Jak
ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ ´
ˇ
´ ´
casto o nem premyslım? Pripomınam si,
ˇ
ˇ
ˇ
´
jake vlastnosti me k nemu pritahovaly
ˇ ´
na zacatku?
´
PROJEVUJTE SI UCTU
ˇ´
ˇ
´
´
Ani to nejlepsı manzelstvı nenı do´
ˇ
ˇ
ˇ ´
´
konale. Prestoze se manzele milujı, ne11
ˇ ´
´
´
8. Jakou motivaci k upevn enı vz ajemn eho
´ ˇ
´ ´
vztahu majı kresanske pary?
ˇ ´ ˇ
9., 10. Co mohou manzele delat pro to, aby se
´
jejich laska prohlubovala?
16
ˇ
´
´
´ ´
zbytna vzajemna ucta?
´
ˇ
´
11. Proc je ke spokojenemu manzelstvı ne-
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STRAZNA VEZ
´
ˇ
musejı spolu vzdy souhlasit. Abraham
´
ˇ
´
se Sarou se na vsechno nedıvali stejˇ
ˇ
ˇ ´ ´
ne. (1. Mojz. 21:9–11) Odlisne nazory ale
ˇ
´
ˇ
jejich vztah nijak nenarusily. Dıky ce´
ˇ
mu? Dıky tomu, ze spolu jednali uctiˇ
ˇ´
´
ˇ´
´ ˇ
ve. Abraham naprıklad nevahal rıct Sare
´
ˇ
„prosım“. (1. Mojz. 12:11, 13) Ona ho poˇ
´
´
slouchala a povazovala ho za sveho paˇ
ˇ
´
na. (1. Mojz. 18:12) Kdyz ve vztahu chybı
´
´ ´
´
˚
vzajemna ucta, projevı se to ve zpuso´
ˇ ´
´
ˇ´
bu, jakym spolu manzele mluvı. (Prısl.
´
´
˚ ˇ
12:18) A nedostatek ucty muze mıt na
ˇ
´
´
ˇ ˇ
manzelstvı tragicky dopad. (Precti Jakuba 3:7–10, 17, 18.)
´ ˇ
ˇ ´
ˇ
12 Zvlas novomanzele by meli pracovat na tom, aby spolu mluvili laskaˇ
ˇ
ˇ´
´
´
ve a uctive. Vytvorı se tım atmosfera, ve
´
´
ˇ ˇ
ˇ´
ˇ
ktere je snadne otevrene a uprımne ko´
ˇ
´
munikovat. „Prvnı roky manzelstvı mo´ ˇ
´
´
ˇ
ˇ ´
hou byt sastne, ale zaroven hodne naˇ ´
´ ´
ˇ
rocne,“ vzpomına jeden manzel. „Jak
ˇ´ ´
ˇ ˇ ´
se szıvate s manzelcinymi pocity, zvyˇ
ˇ
ky a potrebami — a ona zase s vasimi —,
´ ´
˚ ˇ
´
ˇ
ˇ
muze vam pripadat, ze ztracıte pevnou
˚
´
˚ ˇ
pudu pod nohama. Rovnovahu muzete
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
12. Proc by meli zvlas novomanzele pracovat
ˇ
na tom, aby spolu mluvili uctive?
ˇ
Naucte se
ˇ
spolu dobre
komunikovat
´
´
´
ˇ´
zıskat dıky rozumnemu prıstupu, smysˇ
ˇ
´
lu pro humor, pokore, trpelivosti a spole´ ´
´
hanı se na Jehovu.“A to je prakticka rada
ˇ
pro vsechny.
ˇ
´
BUDTE POKORNI
´
ˇ
´
Dobra komunikace v manzelstvı by
ˇ
´
se dala prirovnat k potoku, kter y pokojˇ
´ ´
ne proteka zahradou. Pokud jsou manˇ ´
´
´
ˇ
ˇ
zele „pokornı v mysli“, vyznamne to pri´ ´
spıva k tomu, aby se proud v potoce
nezastavil. (1. Petra 3:8) „Pokora je nejˇ´
ˇ ˇ ´
rychlejsı cesta k vyresenı neshody, proˇ ˇ
ˇ
´ ´
toze cloveka podnıtı, aby se omluvil,“
´
ˇ
ˇ
poznamenal bratr, kter y se zenil pred 11
ˇ´
´
ˇ
ˇ ˇ
´
lety. Jeden starsı, kter y je sastne zenaty
ˇ
´ ´
˚
ˇ
ˇ
uz 20 let, uvadı svuj postreh: „Nekdy je
ˇ
ˇ
ˇ
˚ ˇ ˇ ˇ´ ˇ´
dulezitejsı rıct ‚promin‘ nez ‚miluju te‘.“
´ ´
ˇ ˇ
ˇ
A dodava: „K pokore cloveka nejrychleˇ
ˇ
ji dovede modlitba. Kdyz se s manzelˇ ˇ
´ ´
ˇ
kou spolecne obratıme k Jehovovi, uve´
´
domıme si, jak jsme nedokonalı a jak je
13
ˇ
´
ˇ
´ ˚ ˇ
13. Proc je ke spokojenemu manzelstvı dulezi´
ta pokora?
´
´
k nam Jehova laskavy. Modlitba je tako´
´ ˇ
´
´
´ ´
va jemna pripomınka, ktera mi pomaha
´
ˇ
´
´
dıvat se na veci ze spravneho hlediska.“
´
14 Pycha,
tedy opak pokory, vede ke
ˇ
ˇ ´
´ˇ ´
vsemu moznemu, jen ne k usmırenı.
ˇ
´
Pro komunikaci v manzelstvı je velkou
ˇ ´ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
prekazkou, protoze cloveka pripravuje
´
o chu a odvahu se omluvit. Mısto aby
ˇ
ˇ
˚ ˇ ˇ
rekl: „Promin, muzes mi odpustit?“, se
ˇ ´ ˇ
ˇ
´
´
pysny clovek jen vymlouva. Mısto aby
´ ˇ ˇ
odvazne uznal svou chybu, svaluje vinu
´
ˇ
na toho druheho. A kdyz se ho partner
ˇ
ˇ´
nejak dotkne, nesnazı se obnovit pokoj,
´
ˇ ´
´ ´
ale urazı se, a mozna mu dokonce oplacı
´
´
ˇ ´
drsnymi slovy nebo ledovym mlcenım.
´
˚ ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
(Kaz. 7:9) Pycha muze manzelstvı uplne
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
znicit. Je proto dobre si pripomınat, ze
˚
´
´ˇ
´
„Buh se stavı proti domyslivym, ale po´
´ ´
ˇ
kornym dava nezaslouzenou laskavost“.
(Jak. 4:6)
ˇ
ˇ
´
15 Samozrejm
e by bylo nerealisticke
ˇ
´
´
myslet si, ze se pycha nikdy neprojevı.
ˇ ´
ˇ
ˇ
Manzele by vsak nemeli dovolit, aby jim
´
ˇ ˇ
ˇ
zabranila rychle vyresit nejakou neshoˇ
´
ˇˇ´ ´
du. Apostol Pavel svym spoluverıcım
ˇ´
napsal: „A slunce nezapadne nad vası
´ ˇ ˇ
´
´
podrazd
naladou, ani ned avejte
ˇ enou
´
´
mısto Dablovi.“ (Ef. 4:26, 27) Pokud se
ˇ ´
ˇ´ ´
manzele touto radou nerıdı, vede to ke
ˇ ´
ˇ ´
ˇ
´
´
zbytecnemu napetı. „Nekolikrat se nam
ˇ
ˇ
stalo, ze jsme s manzelem radu z Efe˚
´ ´
zanum 4:26, 27 neuplatnili,“ vzpomına
´
jedna sestra. „Vysledkem byly snad nejˇ´
´
ˇ
ˇ
horsı noci v mem zivote.“ Mnohem lepˇ´
´
´
sı je problem neodkladat a promluvit
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
si o nem, samozrejme s cılem se usmıˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´
rit. Manzel s manzelkou mozna budou
ˇ
´
ˇ
potrebovat chvıli, aby se pred rozhovo´
´
ˇ
rem uklidnili. Je take dobre, kdyz po´
prosı Jehovu, aby jim pomohl dostat se
´
ˇ
´ ´ ´
˚ ˇ
´
˚
15. Jak muze zasada z Efezanum 4:26, 27 po´
ˇ ˚
ˇ ˇ
mahat manzelum resit neshody?
14. Jaky vliv na manzelstvı ma pycha?
18
´
´
ˇ ´
´
do spravneho rozpolozenı. Pokorny poˇ
˚ ˇ
ˇˇ
stoj obema pomuze zamerit se na pro´
blem, a ne na svoje pocity. Jinak by se
ˇ ˇ
ˇ
ˇ ˇ
totiz vsechno jen zhorsilo. (Precti Kolo˚
sanum 3:12, 13.)
ˇ
ˇ ´
´
ˇ
16 Pokora je uzite
cna take v tom, ze
ˇ ˚
´ ´ ´ ˇ
´
´
manzelum pomaha vazit si silnych stra´
ˇ´
ˇ
˚
nek sveho partnera. Naprıklad zena muˇ
´
ˇ
´
ˇ´
´
ze mıt nejake mimoradne schopnosti,
´
ˇ´ ´
ˇ
ktere vyuzıva ve prospech rodiny. Po´
ˇ
´
´
korny manzel se tım nebude cıtit ohroˇ ´
´ ´
zeny, ale bude ji v tom podporovat. Da jı
ˇ
´ ´ ˇ´
ˇ´
tak najevo, ze si jı vazı a miluje ji. (Prısl.
´
ˇ
31:10, 28; Ef. 5:28, 29) Pokorna manzel´
ka se zase svymi schopnostmi nebude
´
ˇ
chlubit a nebude sveho manzela shazoˇ
ˇ
vat. Jsou prece „jedno telo“ a to, co ubliˇ
´
´
zuje jednomu, bolı i toho druheho. (Mat.
19:4, 5)
´
´
17 Abraham se Sarou
a Izak s Rebekou
ˇ ˇ
´
´
ˇ
´
´
meli sastne a trvale manzelstvı, kter ym
ˇ ´ ˇ
´
prinaseli chvalu Jehovovi. Pokud si ta´
ˇ
´ ˇ
´
kove manzelstvı prejete mıt i vy, pak se
ˇ ´
ˇ
na nej dıvejte stejne jako Jehova. Jednej´
´
ˇ
´
te s pochopenım na zaklade moudr ych
ˇ´
´
rad z Bozıho Slova. Sveho partnera si
ˇ
´
´
vazte a tak prohlubujte vzajemnou las´
ˇ
´
ku. (Pıs. 8:6) Snazte se take projevovat
ˇ
´
´
pokoru a mejte jeden k druhemu uctu.
ˇ
ˇ
ˇ
Pokud to vsechno budete delat, manzel´
ˇ ´ ˇ
´
stvı bude prinaset radost nejen vam, ale
ˇ
´
ˇ´
i vasemu nebeskemu Otci. (Prısl. 27:11)
ˇ
ˇ
´
Jeden bratr zenaty 27 let napsal: „Zivot
´ ˇ
ˇ
bez sve zeny si ani nedovedu predstavit.
´
´
´
Dıky lasce k Jehovovi a pravidelnym roz˚
ˇ
ˇ
´
hovorum je nase manzelstvı den ze dne
ˇ ˇ´
´ ´
ˇ
´ ˚ ˇ
pevnejsı.“ Tak krasne manzelstvı muze´
te mıt i vy!
˚ ˇ
´
ˇ
ˇ
´ ˇ
´
´
i manzelce, aby si vazili silnych stranek toho
´
druheho?
ˇ ´
ˇ
17. Co mohou manzele udelat pro to, aby jejich
ˇ
´
ˇ
´
ˇ ´ ˇ
´
manzelstvı bylo sastne a prinaselo chvalu Jehovovi?
16. Jak m u ze pokora pom ahat man zelovi
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STRAZNA VEZ
ˇ
ˇ
RODI
CE A ˇD´ ETI,
ˇ
AT JE Z VASI
ˇ
KOMUNIKACE
ˇ
´
´VIDET,
ZE SE MATE RADI
ˇ ´ ˇ
ˇ
´ ´
„Kazdy clovek ma byt
´
ˇ ´
rychly k slysenı,
´
´
pomaly k mluvenı,
´
ˇ
pomaly k zlobe.“
(JAK. 1:19)
ˇ ˇ
JAK BYS ODPOVEDEL?
ˇ
ˇ
´
ˇ
Proc by si clenove rodiny meli
´ ˇ
najıt cas na to, aby spolu
komunikovali?
ˇ
ˇ
´
ˇ
„KDYBYS zjistil, ze tvoji rodice zıtra zemrou, co
ˇ
ˇ ˇ ˇ´
´
bys jim chtel jeste rıct?“ Takovou otazku dostaly
ˇ ´
´
´
ˇ ´
stovky detı ve Spojenych statech. Z odpovedı vyˇ
ˇ
´
´
´
plynulo, ze by nemluvily o nejakych vzajemnych
´
ˇ ´
sporech nebo problemech, ale 95 procent detı by
ˇ ˚
ˇ
ˇ´
ˇ
´
ˇ
rodicum chtelo rıct „promin“ nebo „mam te moc
´
ˇ ˚
rad“. (For Parents Only, Vyhrazeno rodicum, napsa´
´
ly Shaunti Feldhahnova a Lisa Riceova)
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
´
2 Rodice vetsinou milujı sve deti a deti sve roˇ
´ ˇ
´
ˇ
´
´
dice. A zvlas to platı v kresanskych rodinach.
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´ ´
´ ´
I kdyz rodice a deti touzı mıt spolu blızky vztah,
´
´
ˇ
´
vzajemna komunikace nekdy vazne. A i v rodi´
ˇ
´ ˇ
nach, kde se o mnoha vecech dokazou bavit oteˇ ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
´ ´
vrene a uprımne, jsou nektera temata tabu. Co
´
´ ´
ˇ ´
ˇ
dobre komunikaci branı? A jak je mozne tyto pre´ ˇ
ˇ
kazky prekonat?
ˇ
ˇ
NAJDETE SI NA KOMUNIKACI CAS
ˇ ˇ ´
´
Pro mnoho rodin je tezke najıt si na smysluplˇ
nou komunikaci dostatek casu. Tak tomu ale neˇ
ˇ´ˇ
´
˚
bylo vzdycky. Mojzıs dal izraelskym otcum pokyn:
ˇ
ˇ´
ˇ ˇ
´
„Budes [Bozı slova] vstepovat svemu synovi a mluˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
vit o nich, kdyz budes sedet ve svem dome a kdyz
˚
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
pujdes po ceste a kdyz budes ulehat a kdyz buˇ
´
ˇ
ˇ
´
´
des vstavat.“ (5. Mojz. 6:6, 7) Deti byvaly cely den
´
s maminkou doma nebo s tatou na poli nebo jin´
ˇ
´
de. Travili spolu spoustu casu a mohli si povıdat.
3
Jak mohou radu z Jakuba 1:19
ˇ
uplatnit rodice?
Jak mohou radu z Jakuba 1:19
ˇ
uplatnit deti?
´
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ´
ˇ
´
´
potykajı?
´
´
´ ´
ˇ
3. (a) S jakym problemem se mnoho rodin potyka? (b) Proc
´
ˇ
ˇ
´ˇ ´
nebylo pro izraelske rodice a deti obtızne spolu komunikovat?
1., 2. Jaky vztah byva mezi rodici a detmi, ale s cım se nekdy
19
ˇ´
ˇ ˇ
´
Nedovolte, aby komunikaci ve vası rodine neco branilo
ˇ
´
ˇ
Pro rodice tak bylo snadne dobre poˇ
ˇ´ ´
´
znat potreby, pranı a vlastnosti svych
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ´ ˇ
detı. A deti zase mely dost prılezitos´
ˇ
ˇ
´
tı a casu, aby dobre poznaly sve roˇ
dice.
ˇ
ˇ
´
4 Dnes je to casto jinak. V nekter ych
´
ˇ
ˇ´
´
˚
´
zemıch deti zacınajı chodit do ruznych
ˇ ˇ
´
ˇ´
´
ˇ
predskolnıch zarızenı velmi brzy, neˇ
kdy dokonce uz ve dvou letech. Mno˚
´
´
´ˇ
ho otcu a matek musı do prace dojızˇ
´ ´
ˇ
´
ˇ
det. V tom kratkem case, ktery rodice
ˇ
´ ´
´ ˇ ´
ˇ ´
a deti travı doma, vıtezı nad spolecnyˇ´ ˇ
´
mi rozhovory pocıtace, televize a jine
´
ˇ
ˇ
ˇ
technicke vymozenosti. Rodice a deti
˚ ˇ
ˇ
´
ˇ ´
si zijı svuj zivot a jsou si v podstate cizı.
´
´
Smysluplne rozhovory se z rodinneho
ˇ
´ ˇ ˇ
zivota temer vytratily.
ˇ
ˇ
5 Mohli byste nejak „vykoupit“ cas
ˇ
´
ve prospech sve rodiny? Co kdybyste
ˇ
´
´
blemem?
ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ ´
5., 6. Co nekterı rodice delajı pro to, aby moh´
ˇ
´
´ ˇ
li se svymi detmi travit vıc casu?
4. Proc je komunikace v mnoha rodinach pro-
20
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
ho nekterym cinnostem venovali meˇ
ˇ ˇ
˚
ˇ
ne? (Precti Efezanum 5:15, 16.) V ne´
´
ˇ
´
kterych rodinach se dohodli, ze omezı
´
ˇ
´
dobu travenou pred televizı nebo u poˇ´ ˇ
ˇ´
ˇ
cıtace. Jinde se zase snazı, aby aspon
ˇ
ˇ ˇ
jednou denne jedli spolecne. A vyni´ ´ ˇ´ ˇ
´
ˇ
ˇ
kajıcı prılezitostı, kdy se rodice a deti
´ˇ
ˇ´
´
´ ˇ
mohou sblızit a v prıjemne atmosfere
´
ˇ
mluvit o duchovnıch vecech, je rodinˇ
´
´ ´ ´
ne uctıvanı. Vyhradit si na nej asi hodi´
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
nu tydne je dobry zacatek, ale k otevre´
ˇ ´ ˇ
´
ne komunikaci je zapotrebı neco vıc.
´
ˇ
ˇ
´
Je nutne, aby si rodice a deti povıdali
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
pravidelne a casto. Rodice, nez se vaˇ
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
se dıte vyda do skoly, reknete mu neco
´
´
´
povzbudiveho, rozeberte s nım dennı
´
˚ ˇ
text nebo se s nım pomodlete. Muze to
ˇ
ˇ
pro nej hodne znamenat.
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
6 Nekte r ı rodi ce zjistili, ze pokud
ˇ ´
ˇ
´
´ ˇ
´
chtejı s detmi travit vıc casu, musı ve
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
svem zivote udelat zasadnı zmeny. Naˇ´
´
´
ˇ
prıklad jedna sestra, ktera ma dve ma´ ˇ
ˇ
´ ´
le deti, prestala pracovat na plny uva´ ˇ ´ ˇ ˇ
STRAZNA VEZ
ˇ ´ ´
´
ˇ
´
zek. Rıka: „Rano jsme vsichni vylıtli
ˇ
z domu, abychom se dostali vcas do
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
prace a do skoly. Nez jsem se vecer vraˇ
˚
ˇ
ˇ
´
tila, nase chuva uz dala deti spat. Te
´
´ ˇ
ˇ
´
´
sice mame mın penez, ale mam dobry
ˇ
´
ˇ
ˇ
pocit z toho, ze vım, o cem moje deˇ
´ ˇ ´
´ ´
ˇ´
ti premyslı a co je trapı. Slysım, o co
´
˚ ˇ
´
se modlı, a muzu je vest, povzbuzovat
ˇ
a ucit.“
ˇ
DOBRE SI NASLOUCHEJTE
˚
´
Z mnoha rozhovoru, ktere autorky
´
knihy For Parents Only vedly s mladymi
ˇ
ˇ´ ˇ ´ ˇ
lidmi, vysla najevo dalsı prekazka dob´
´ˇ
re komunikace. V knize se pıse: „Nejˇ
ˇ ˇ´ ´ˇ
´ ˇ ´
ˇ
ˇ
castejsı stıznostı detı bylo ‚kdyz nasim
ˇ
ˇ´ ´
´
ˇ
´
neco rıkam, neposlouchajı me‘.“ Zajı´
ˇ
ˇ
ˇ ˇ ´ ˇ
ˇ
mave je, ze rodice si stezujı presne na
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´
totez. Pokud rodice a deti chtejı oteˇ ˇ
´
´
vrene komunikovat, musı si navzajem
ˇ
ˇ ˇ
opravdu dobre naslouchat. (Precti Jakuba 1:19.)
ˇ
´
ˇ
8 Rodice, opravdu svym detem na´
˚ ˇ
´
´ ˇ ´
´ ˇ
slouchate? Muze to byt narocne zvlas
ˇ
´
ˇ
tehdy, kdyz jste unavenı nebo kdyz
´
´
ˇ
´
´ ´
vam tema rozhovoru pripada banalnı.
ˇ
´
´
Ale to, co nepovazujete za zasadnı vy,
˚ ˇ
´
ˇ ˚ ˇ ´
ˇ
´ ˇ
muze byt hodne dulezite pro vase dıte.
ˇ
´
´
ˇ ´
Rodic, ktery je „rychly k slysenı“, ne´
´ ˇ ˇ´ ´
´
jen posloucha, co dıte rıka, ale take si
ˇ´ ´
ˇ´ ´
´
vsıma toho, jak to rıka. Z tonu hlasu
ˇ ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ´
a reci tela se da dobre vycıst, co si mla´ ˇ
ˇ
´
´
dy clovek myslı. Velkou pomocı jsou
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
take otazky. „Myslenky cloveka jsou ja´
ko voda v hluboke studni, ale ten, kdo
´
´
´ ˇ
ˇ
ˇ´
ma pochopenı, ji dokaze nacerpat,“ rı´
ˇ´
ka Bible. (Prısl. 20:5, Today’s English
´
ˇ
´
Version) Bez pochopenı a rozlisovacı
ˇ
´
schopnosti se rodice neobejdou zejme7
ˇ
ˇ ˇ
ˇ ˇ ´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
8. Jak mohou dat rodice najevo, ze svym detem
´
opravdu naslouchajı?
7. Na co si deti i rodice casto stezujı?
ˇ
15. KVETNA 2013
ˇ
ˇ ´
´ ˇ
´
na tehdy, kdyz chtejı s dıtetem zavest
ˇ
´
´ ´
rozhovor na nejake citlive tema.
ˇ
ˇ´
ˇ´ ´
9 Detem Bozı Slovo rıka: „Naslou˚
´ ˇ ´ ´
´
chej, muj synu, ukaznovanı od sveho
ˇ ˇ
´
´
otce a neopoustej zakon sve matky.“
ˇ´
´ ˇ
´
ˇ
(Prısl. 1:8) Poslouchas sve rodice? Mi´ ˇ
´ ˇ´
ˇ
lujı te a zalezı jim na tobe, proto je
´
´
spravne je poslouchat. (Ef. 6:1) Bude to
ˇ´
ˇ
ˇ
pro tebe snazsı, kdyz si s nimi budes
´
ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
povıdat a kdyz si budes pripomınat, ze
ˇ
´ ´
´
´
te majı radi. Mluv s nimi o svych nazoˇ
˚ ˇ
rech a pocitech. Pomuze jim to, aby te
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
chapali. Samozrejme i ty se snaz chapat je.
ˇ ´ ˇ ˇ
´
10 Udelas nekdy to, co ti radı tvoji
´
´ ´
´
ˇ
vrstevnıci? Je dobre byt opatrny. Moz´
ˇ
ˇ
ˇ
na ti reknou, co chces slyset, ale jejich
˚
´ ´
´
rada vubec nemusı byt dobra. Dokon˚ ˇ
ˇ
ˇ ˇ
´
ce ti muze uskodit. Vetsina mladych li´
´
ˇ
´
´
dı nema tolik zkusenostı a chybı jim
´
ˇ
´ ´
nadhled, a proto nemusı videt, jake naˇ ´
´ ´ ´
sledky bude
ˇ urcite jednanı mıt. Vzpoˇ
men si na Salomounova syna Rechoboˇ
´
´
ama. Kdyz se stal izraelskym kralem,
´
ˇ ˇ ˇ
´
odvratila se od nej vetsina poddanych.
ˇ
Proc? Poslechl nerozumnou radu, kte´
´ ˚
´
rou dostal od svych vrstevnıku, mısto
ˇ´
´
aby se rıdil tım, co mu poradili starˇ´
ˇ
´
sı muzi. (1. Kral. 12:1–17) Nebu tedy
ˇ´
ˇ
ˇ
jako Rechoboam, ale upˇ rımne se snaz
ˇ
´
s rodici komunikovat. Rıkej jim, co si
´ˇ
´
ˇ
myslıs, naslouchej jejich radam a cerˇ
´
ˇ´
pej z jejich zkusenostı. (Prısl. 13:20)
ˇ
ˇ
11 Rodice, pokud nechcete, aby vase
ˇ
´
´ ˚
deti hledaly pomoc u svych vrstevnıku,
ˇ´
´
bute prıstupnı. Chovejte se tak, aby
´
´
´
bylo snadne si s vami povıdat. Jedna
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
´ ´
´
´
10. Co se dozvıdame z biblicke zpravy o Rechoboamovi?
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
11. K cemu to vede, kdyz rodice nejsou prı´
stupnı?
9. Proc by deti mely poslouchat sve rodice?
21
´
´ ´
ˇ´
dospıvajıcı sestra napsala: „Stacı je´
ˇ
´
nom vyslovit jmeno nejakeho kluka
ˇ
´
´
ˇ
a nasi si hned myslı kdovı co. Uz pak
´
ˇ
´
nemam chu pokracovat.“ Jina sestra
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ ´
vysvetlila: „Mladı si vetsinou chtejı neˇ ˚
ˇ
chat poradit od rodicu. Kdyz je ale roˇ
´ ˇ ˇ
ˇ
dice neberou vazne, najdou si nekoho
´
´ ˇ ˇ
´
ˇ
jineho, kdo je vazne brat bude, i kdyz
ˇ ´
´
ˇ
´
mozna nema tolik zkusenostı.“ Pokud
´
´ ˇ
ˇ
jste ochotnı bavit se s dıtetem o cem´
´
koli a s pochopenım mu naslouchate,
ˇ
ˇ
´
ˇ
pravdepodobne se vam pak bude sveˇ
ˇ
´
rovat a vasimi radami se bude chtıt
ˇ´
rıdit.
´
ˇ
S MLUVENIM NESPECHEJTE
ˇ ˇ
ˇ ´ ˇ
Jeste jinou prekazkou v komuniˇ
ˇ
´
ˇ
kaci je to, kdyz rodice reagujı nepriˇ ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´
merene a rozzlobene. Kresanstı rodiˇ
ˇ
ˇ ´ ´ ˇ
´
ce pochopitelne chtejı sve deti chranit.
ˇ
´
ˇ´
´
V techto „poslednıch dnech“ cıhajı du´
´
ˇ´ ´ ˇ ˇ
ˇ
chovnı i jina nebezpecı temer na kaz´
ˇ
dem rohu. (2. Tim. 3:1–5) Detem ale
ˇ
˚ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
nekdy muze pripadat, ze to rodice se
´ ˇ ´ ˇ ´
starostlivostı prehanejı.
ˇ
ˇ ´
ˇ ´
13 Rodice, co udelate, kdyz vam vaˇ
´ ˇ ˇ
ˇ
´ ´
se dıte rekne neco znepokojujıcıho? Je
´
ˇ
ˇ
moudre nereagovat ukvapene, i kdyz
´
´ ´
´
to pro vas nemusı byt jednoduche. V ta´
´
˚ ˇ ´
ˇ
kove chvıli je duleziteˇ pozorne naslou´
´
chat. Moudr y kral Salomoun napsal:
´ ´
ˇ
ˇ
´ ˇ
„Odpovıda-li nekdo na nejakou zaleziˇ´
ˇ
tost drıve, nez ji vyslechne, je to z jeˇ
ˇ ´
ˇ´
ho strany posetilost a pokorenı.“ (Prısl.
ˇ ˚
ˇ
´
18:13) Kdyz zustanete v klidu, vase dıˇ
´
´
te bude mluvit dal a vy se toho dozvı´
te vıc. Pokud mu chcete opravdu po´
´
´
moci, mus ıte z ıskat celkov y obraz.
´ ˇ
´
´ ´ ´
ˇ
˚
Jeho „neuvazene povıdanı“ totiz mu12
ˇ´
ˇ
´
12. Cım mohou rodice dobre komunikaci neˇ
´
vedomky branit?
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
13. Proc by rodice nemeli reagovat ukvapene?
22
ˇ
´
´
´
ze vychazet ze srdce zmıtaneho rozpo´
´
ruplnymi pocity. (Job 6:1–3) Svou las´ ˇ
ˇ
ku dejte dıteti najevo tak, ze si ho vyˇ
slechnete, budete se ho snazit pochopit
ˇ
ˇ
a reknete mu neco, co mu opravdu po˚ ˇ
muze.
´
ˇ
ˇ
14 S mluvenım by nemel spechat ani
´ ˇ
ˇ
˚
ˇ ˚
ˇ ˇ
mlady clovek. Buh rodicum sveril odˇ
ˇ
´
povednost te vychovavat, a proto hned
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
neoponuj, kdyz ti neco reknou. (Prısl.
ˇ ´
ˇ
´
22:6) Mozna si prosli podobnymi si´
ˇ ˇ´ˇ
´
ˇ
tuacemi, jake te resıs ty. Navıc moz´
´
´
´ ´
ˇ
na litujı chyb, ktere v mladı udelali,
ˇ´
ˇ
ˇ ´ ˇ ˇ
ˇ ˇ´
a uprımne si prejı te pred necım po´
´
ˇ
dobnym chranit. Povazuj proto rodiˇ
´
ˇ
ce za spojence, ne za protivnıky. (Preˇ
ˇ´
´
´
cti Prıslovı 1:5.) „Cti sveho otce a svou
´
ˇ
matku“ a davej jim najevo, ze i ty je
´ ˇ ´
ˇ
ˇ´
´
mas rad. Bude pro ne snazsı vychovaˇ
˚
´
´ ´
vat te zpusobem, ktery se Jehovovi lıbı.
(Ef. 6:2, 4)
NENECHTE SE SNADNO
ROZZLOBIT
´ ˇ
ˇ
Pravda je takova, ze s nasimi nejˇ ˇ´
´ ´
ˇ
ˇ
blizsımi ztracıme trpelivost snadneji
ˇ
´
´
´
ˇ ´
nez s kymkoli jinym. „Svatym a vernym
˚
´
bratrum ve spojenı s Kristem v Koloˇ
ˇ ´
sech“ apostol Pavel napsal: „Manzele,
´
´
ˇ
neustale milujte sve manzelky a neˇ
ˇ
ˇ
´
bute na ne horce rozhnevanı. Otco´
´ ˇ
´
ve, nepopouzejte sve deti, aby nepodle´ˇ
haly sklıcenosti.“ (Kol. 1:1, 2; 3:19, 21)
´
´
A Efezany Pavel vybıdl: „A je od vas odˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
nata vsechna zlomyslna horkost a hnev
ˇ ´ ˇ ˇ
a zloba a jekot a utrhacna rec spolu
ˇ
ˇ
´
s ve skerou spatnost ı.“ (Ef. 4:31) Co
´
˚ ˇ
nam pomuze, abychom se ani ve stre15
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
14. Proc by ani deti nemely s mluvenım spe-
chat?
´
ˇ
ˇ
´ ´
15. Dıky cemu nebudeme s nasimi blızkymi
´
ˇ
ztracet trpelivost?
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STRAZNA VEZ
´
ˇ´
sove situaci nerozcılili? Vlastnosti, kte´
ˇ´
ˇ´
ˇ
re patrı k ovoci ducha, naprıklad trpe´
´ ´ ´
livost, mırnost a sebeovladanı. (Gal.
5:22, 23)
ˇ
ˇ´
16 Rodice, zamyslete se nad prıklaˇ´ˇ
ˇ
´
dem Jezıse. Predstavte si, pod jakym
´
tlakem se ocitl poslednı noc, kdy veˇ ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ ˇ
cerel se svymi apostoly. Vedel, ze za
ˇ
nekolik hodin bude pomalu a bolestiˇ
´
ˇ
ˇ
ve umırat. Uvedomoval si, ze na tom,
˚
ˇ ´ ´
´
ˇ
´
zda zustane verny, zavisı posvecenı Je´
´
´
hovova jmena a zachrana celeho lid´ ˇ
ˇ
ˇ
stva. A prave ten vecer mezi apostoly
´
´
vyvstal „prudky spor o to, kter y z nich
ˇ
´ ´
ˇ ˇ´
ˇ´ˇ
ˇ
se zda byt nejvetsı“. Jezıs na ne nezacal
ˇ ˇ
ˇ ˇ ˇ
kricet ani je rozhorcene nenapomenul.
ˇ
ˇ
´
V klidu jim zacal vysvetlovat, jaky poˇ
´
´
ˇ
ˇ ˇ
stoj by meli mıt. Take jim pripomnel, ze
´ˇ ´
´ ´
ˇ ˇ
ho v obtıznych chvılıch verne podporo´ ˇ
˚ ˇ
ˇ
ˇ ´
vali. Vyjadril duveru, ze ve zkouskach,
´
ˇ
´
ˇ ˇ
ktere jim Satan pripravı, urcite obsto´
ˇ
jı. A dokonce s nimi uzavrel smlouvu
´
´
o Kralovstvı. (Luk. 22:24–32)
´
ˇ
ˇ
17 Zachovat klid se musı naucit i deti.
´ ˇ
´
´ ´ ´
Zvlas v obdobı dospıvanı se ti nemu´ ´
ˇ
ˇ
ˇ ´
˚ ˇ
sı lıbit, co po tobe rodice chtejı. Muze
ˇ
ˇ
´
˚ ˇˇ ´ ˇ
ti pripadat, ze ti malo duverujı. Pripo´
ˇ
ˇ
ˇ ´
´
mınej si ale, ze rodice to delajı z lasˇ
ˇ
ˇ
ky k tobe. Kdyz si je v klidu vyslechnes
ˇ
´ ´ ˇ
a budes s nimi spolupracovat, zıskas
´
ˇ
ˇ
si jejich uctu a budou te povazovat za
ˇ
´
´
ˇ
zodpovedneho. Dıky tomu ti pak moz´ ´
´
´
na dajı vıc volnosti. Bible navıc ukazuˇ
´ ´ ´
´
je, ze sebeovladanı je znamkou moud´
ˇ´
rosti. „Hlupak se neudrzı a vybuchne,“
´ ´
ˇ´
´
uvadı se v jednom prıslovı, „ale moud´
ˇ
´
ˇ´
r y se vzdycky ovladne.“ (Prısl. 29:11,
Slovo na cestu)
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
obdivuhodne?
´ ´
˚ ˇ
ˇ
17. Co k zachovanı klidu pomuze detem?
16. Jak Jezıs usmernil apostoly a proc je to tak
ˇ
15. KVETNA 2013
´
´
ˇ
ˇ
Naslouchate svym detem pozorne?
´
ˇ
ˇ
´
Milı rodice a deti, nenechte se sklıˇ
´ ˇ
cit, pokud spolu nedokazete komuniˇ´
´
kovat tak, jak byste si prali. Stale na
ˇ
ˇ
tom pracujte a snazte se uplatnovat raˇ´
´
dy z Bozıho Slova. (3. Jana 4) V novem
ˇ ˇ
´
svete budeme schopnı komunikovat
ˇ ´
dokonale, bez nedorozumenı a neshod.
´
ˇ
ˇ
ˇ ´
Prozatım ale vsichni obcas udelame
ˇ
ˇ
´
neco, ceho litujeme. Nevahejte se tedy
ˇ
ˇ ˇ
omluvit. Ochotne si odpoustejte a bu´
te „spolu harmonicky spojeni v lasce“.
´
´
(Kol. 2:2) Laska ma velkou moc. „Je
ˇ ´
´
´
trpeliva a laskava. . . . Neda se vyprovoˇ
ˇ´ ´ ´
´ ˇ
kovat. Nevypocıtava urazky. . . . Vsech´ ˇ´ ˇ
ˇ ˇ´
ˇ
´
no snası, vsemu verı, ve vse doufa, ve
ˇ
´ ´
vsem vytrvava.“ (1. Kor. 13:4–7) Pokud
´
si lasku budete projevovat, komunikaˇ´
ˇ
ˇ´
´
ˇ´
ce ve vası rodine bude cım dal lepsı. Bu´
ˇ
de pro vas zdrojem radosti a bude pri´ ˇ
´
naset chvalu Jehovovi.
18
´
ˇ
´ ´
´
18. Jak laska prispıva k dobre komunikaci?
23
ˇ
´ ˇ ´ ˇ
ZIVOTN I P R IB EH
´
ˇ
´ ˇ ˇ
D´ ıky cemu nas zivot
zıskal smysl
´ ´
VYPRAVI
´
PATRICIA SMITHOVA
´
´
HNED po narozenı meho syna Garyho v roce
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ´
1958 jsem si vsimla, ze neco nenı v poradku.
´ ˇ ˚
ˇ ´ ˚
ˇ
Lekarum trvalo deset mesıcu, nez zjistili, jakou
´
´
ˇ
ˇ
nemocı Gary trpı. A az po peti letech jejich dia´
´
´ ˇ
ˇ
gnozu potvrdili odbornıci v Londyne. Kdyz deˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
vet let po narozenı Garyho prisla na svet moje
´
´
dcera Louise, objevily se u nı podobne, ale mno´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ´
ˇ ˇ
ˇ
´
hem zavaznejsı prıznaky. Tezce me to zasahlo.
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
„Obe vase deti majı LMBB syndrom.1 Musıte
´
ˇ ˇ´
ˇ
ˇ
´ ˇ
se s tım naucit zıt,“ opatrne mi sdelili lekari.
´ ´ ˇ ˇ ´
Tehdy byla tato vzacna dedicna choroba prak´ ´
´
ˇ´
˚
ˇ´
ticky neznama. K typickym prıznakum patrı poˇ
´
´
ˇ
skozenı zraku vedoucı ke slepote, obezita, nadˇ
´
´ ´
pocetne prsty na rukou nebo nohou, mentalnı
´
´
retardace, problemy s koordinacı, cukrovka, os´
ˇ
teoartritida a anomalie ledvin. Znamenalo to, ze
´ ˇ
´ ˇ
´ ˇ ´
´
´
pece o me deti bude velmi narocna. Z nedavne
ˇ ´
´
studie vyplynulo, ze tımto syndromem trpı 1 ze
´
ˇ ˇ
ˇ
´
125 000 obyvatel Britanie, pricemz jeho mırnou
˚ ˇ
´
´
´
formu muze mıt mnohem vıc lidı.
´ ´
ˇ ´
ˇ
´ ˇ
JEHOVA SE STAVA NASI „BEZPECNOU V YSINOU“
´
ˇ
ˇ
Kratce po svatbe jsem mluvila s jednou ze´
ˇ
´
ˇ ˇ
nou, ktera byla svedkem Jehovovym. Okamzite
ˇ
ˇ
´
jsem poznala, ze to, co mi vysvetluje na zaklaˇ
´
ˇ
de Bible, je pravda. Meho manzela ale duchov´ ˇ
˚
´
˚
ˇ
´ ´
nı veci vubec nezajımaly. Kvuli jeho zamestnanı
ˇ
ˇ
ˇ
´
jsme se casto stehovali, takze jsem nemohla byt
´ ˇ ´
´
´
ve spojenı s zadnym sborem. Stale jsem si ale
˚
˚
˚
˚
1 Laurencuv-Moonuv-Bardetuv-Biedluv syndrom byl pojme´
ˇ ˇ
´ ˇ´
ˇ´
´
´
novan po ctyrech lekarıch, kterı toto recesivnı geneticke oneˇ ´
ˇ ´
ˇ´
ˇ ˇ
´
mocnenı popsali. Dedı se v prıpade, ze nositelem recesivnıho
ˇ
ˇ´ ´
˚
˚
genu jsou oba rodice. Dnes se mu obvykle rıka Bardetuv-Biedluv
ˇ ´
´ ˇ
´
syndrom. Toto onemocnenı je nevylecitelne.
24
ˇ
ˇ
ˇ
cetla Bibli a modlila se k Jehovovi. Velmi me uteˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
silo, kdyz jsem se z nı dozvedela, ze „Jehova se
ˇ
´ ˇ
ˇ ´
´
stane bezpecnou vysinou pro kazdeho zdrceneˇ
´ ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
ho, bezpecnou vysinou v casech ˇ tısne“ a ze jisˇ
´
´
te neopustı ty, kdo ho hledajı. (Zalm 9:9, 10)
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
Gary spatne videl, a v sesti letech jsme ho
´
´ ´ ˇ
proto poslali do specializovane internatnı skoly
ˇ ´
ˇ ˇ´
ˇ
na jiznım pobrezı Anglie. Pravidelne mi telefoˇ ˇ
´
´
´
noval a sveroval se mi s tım, co ho trapilo, a ja
´
ˇ ˇ
jsem mu pri techto rozhovorech pomahala po´
´
´ ´
ˇ
chopit zakladnı biblicke zasady. Nekolik let po
´
ˇ
´
´ ˇ
narozenı Louise jsem onemocnela i ja. Lekari
ˇ
´
ˇ
´
zjistili, ze mam roztrousenou sklerozu a fibro´ ´ ˇ
´
ˇ
myalgii. Gary se z internatnı skoly vratil, kdyz
´
ˇ
mu bylo 16 let. Zrak se mu dal zhorsoval a v roce
´
˚
ˇ
1975 zcela oslepl. V roce 1977 nas muj manzel
opustil.
´
´
Kratce po Garyho navratu jsme se stali souˇ ´ ´ ´
´
´
castı laskyplneho sboru a ja se v roce 1974 dala
ˇ ´
´ ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ
pokrtıt. Byla jsem nesmırne vdecna za to, ze jeˇ
´
ˇ´
´
den sborovy starsı pomahal Garymu porozumet
´
ˇ ´
´
´
´
fyzickym zmenam, kter ymi prochazel v dospı´ ´
´
ˇ
´
´
˚
´
vanı. Jinı svedkove mi pomahali s ruznymi do´ ´
´
´ ´ ˇ
´ ´
macımi pracemi a nakonec mıstnı urad socialnıˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ
ho zabezpecenı pet z nich zamestnal jako nase
ˇ
ˇ
´
ˇ
pecovatele. Povazovali jsme to za velke pozeh´ ´
nanı.
ˇ
´
´
Gary delal hezke duchovnı pokroky a v roce
ˇ ´
ˇ´
ˇ
1982 se dal pokrtıt. Velmi si pral slouzit jako po´
˚
´
ˇ
mocny prukopnık, a tak jsem se rozhodla, ze se
ˇ
ˇ ´
ˇ
k nemu pridam. Nekolik let jsme byli v pomoc´
˚
´
ˇ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ne prukopnicke sluzbe spolecne. Kdyz se ho po
ˇ
´
ˇ
´
nejake dobe krajsky dozorce zeptal, zda by ne´ ˇ ´ ˇ ˇ
STRAZNA VEZ
´
ˇ
´
vy. V roce 1995 byl jmenovan sluzebnım po´
´
´
´ ´ ˇ
mocnıkem a v sale Kralovstvı ma vzdycky plno
´
´ ´ ˇ´
´
´ ´
˚
ˇ´
prace. Vıta prıchozı a pomaha bratrum, kterı
´
obsluhujı zvukovou aparaturu.
ˇ ˇ´ ´
´
´
ˇ ˇ
Spoluverıcı Garyho doprovazejı ve sluzbe,
ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
i kdyz to pro ne casto znamena tlacit jeho inva´
´
´
´
˚
ˇ
ˇ´
lidnı vozık, kter y musı kvuli artritide pouzıvat.
´
´
´
Jeden bratr mu pomahal vest studium se zajem´
´
cem. Gary take dokazal povzbudit jednu sestru,
´
ˇ
´
´
ktera byla 25 let necinna. Zajemce i sestra te
´
´ ˇ ˇ ´
chodı na shromazdenı.
´
Louise se v devıti letech od
´
ˇ
ˇ
´
sve babicky naucila plest a jedˇ
´
na pecovatelka a ja jsme ji zaˇ
ˇ´
ˇ ´
´
se naucily vysıvat. Rucnı pra´
´
ce ma velmi rada, a tak plete
´
ˇ
barevn e de cky pro miminˇ´ ˇ
ka a pro starsı cleny sboru.
´
´ ´
Take vyrabı ze samolepek ma´ ˇ ´ ´ ˇ
´
l a p r an ı cka. Obdarovan ym
ˇ
ˇ ´
vzdycky udelajı velkou radost.
´ ´ ´
ˇ
Louise se v dospıvanı nauci´
ˇ
la psat vsemi deseti. S pomo´
´ ´
´ ´
ˇ´
cı specialnıho mluvıcıho pocıˇ
ˇ ´
ˇ
ta ce si s p r ateli pravideln e
´ ´
pos ıl a e-maily. V 17 letech
ˇ ´
ˇ
´ ˇ ´
se dala pokrtıt. Pri zvlastnıch
´ ˇ ˇ
´
´
ˇ ˇ
ˇ´
NAS ZIVOT MA SMYSL
kampanıch spolecne slouzı´
ˇ´
ˇ
´
˚
´
U nas doma se porad neco
me jako pomocne prukopnice.
Jsme
velmi
r
adi,
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
deje a veskere nase aktivity
Stejne jako Gary se i Louise
ˇ
ˇ´
´ ´ ´
ˇ
ze jsme se z Jehovova ucˇ ı´ nazpameˇ biblicke´ verse,
se tocı kolem uctıvanı Jehoˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
vy. Nez jsme meli k dispozici
s druhymi mluvit
Slova mohli dozvedet aby mohla
´
´
˚
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
o
Bo
z
ım
slibu,
ze prijde svet,
modernı elektronicke pomuc´
ˇ
ˇ
´
´
tak drahocenne
kde „se otevrou oci slepych“
ky, travila jsem mnoho hodin
ˇ ´
´
´
ˇ
´
ˇ
a
„ z adn y usedl ık ne rekne:
tım, ze jsem Garymu a Louise
pravdy.
´
ˇ
´
´
‚Jsem nemocny.‘ “ (Iz. 33:24;
cetla. Dıky kompaktnım dis˚
´
´
35:5)
kum, DVD a nahravkam na
ˇ ´
´
˚ ˇ
ˇ ˇ
´
´
ˇ
www.jw.org si te kazdy z nas muze prideleny
Jsme velmi radi, ze jsme se z Jehovova Slo´
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
usek ctenı Bible poslouchat v dobe, kdy se mu va mohli dozvedet tak drahocenne pravdy. Nase
´
´
´
´
ˇ ˇ ´
´
ˇ ´ ´
ˇ ˇ
´
´
´
to hodı. Nahravky nam take umoznujı podavat srdce preteka vdecnostı za to, s jakou laskou nas
´ ˇ
´ ˇ ˇ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
komentare na shromazdenıch.
podporuje nas sbor. Bez spoluverıcıch bychom
ˇ ´ ˚
´
´ ˇ
´
´
´ ˇ
ˇ
ˇ´
ˇ
Gary se sve komentare nekdy ucı zpameti spoustu vecı vubec nezvladli. A zvlas dıky Je´ ˇ ˇ
´
´
´ ˇ
ˇ
´ ˇ´
´
a ukoly v teokraticke skole prednası svymi slo- hovovi nas zivot zıskal smysl.
ˇ
ˇ
´
˚
´
chtel slouzit jako pravidelny prukopnık, moc ho
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
to potesilo. Presne takove povzbuzenı potrebo˚
val a v roce 1990 s pravidelnou prukopnickou
ˇ
ˇ
sluzbou zacal.
´ ˇ
ˇ
´
Gary podstoupil v ymenu obou kyceln ıch
˚
´
´
kloubu. Prvnı mu operovali v roce 1999 a druhy
´
´
ˇ
v roce 2008. Louisiny zdravotnı problemy vsak
ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´
´
ˇ
byly jeste zavaznejsı. Narodila se slepa, a kdyz
´
ˇ
´
jsem na jejı noze uvidela jeden prst navıc, doˇ
ˇ
´
˚
˚
slo mi, ze i ona bude mıt Bardetuv-Biedluv synˇ
ˇ ˇ ´
drom. Pri vysetrenıch se zjistiˇ
´
´
´
lo, ze mnohe jejı organy jsou
´ ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ
vazne poskozene. Behem let
ˇ
ˇ
´ ˇ ´
prodelala nekolik narocnych
´
ˇ
´
´
˚
ˇ
ˇ
l eka rsk ych z akroku, vcetn e
ˇ
´
ˇ
peti operacı ledvin. A stejne
´
jako Gary ma cukrovku.
ˇ
ˇ
ˇ
Louise si uvedomuje, ze pri
´
operacıch mohou vzniknout
˚
´
ruzne komplikace, a proto chi˚
˚
rurgum, anesteziologum a ve´
´ ˚
doucım pracovnıkum nemocˇ
ˇ
ˇ ´
nice v zdy p redem vysv etl ı
˚
´
svuj postoj ke krvi. Dıky tomu
´
ˇ
ma se vsemi, kdo se o ni tak
ˇ
´
´
dobre starajı, hezke vztahy.
ˇ
15. KVETNA 2013
25
ROZHODUJME
SE
ˇ
MOUD
ˇ ˇ RE A TAK
´
STˇ REZME ´ SVE
DEDICTVI
ˇ
„Osklivte si, co je
ˇ
´
ˇ
nicemne, lnete k tomu,
´ ˇ´
co je dobre.“ (RIM. 12:9)
ˇ ˇ
JAK BYS ODPOVEDEL?
ˇ´
´
Co je nasım duchovnım
ˇ
´
dedictvım?
ˇ
´
´
V cem je pro nas varovnym
ˇ´
prıkladem Esau?
ˇ ´
˚
´
ˇ´
ˇ
PATRIME k milionum lidı, kterı se moudre rozˇ
ˇ ˇ ´
ˇ´ˇ
hodli slouzit Jehovovi a verne nasledovat Jezıse
ˇ
Krista. (Mat. 16:24; 1. Petra 2:21) To, ze jsme se zaˇ
´
´
svetili Bohu, nebereme na lehkou vahu. Sve roz´
ˇ
´
ˇ
hodnutı jsme nezalozili na povrchnı znalosti neˇ ˚
˚
´
´
kolika versu, ale na dukladnem studiu Bible, ktere
´
ˇ ´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
posılilo nasi vıru. Dozvedeli jsme se pri tom o de´
´
ˇ
ˇ ´
´
dictvı, ktere Jehova pripravil pro ty, kdo prijımaj
ı
ˇ
´
´ ´
ˇ
ˇ´ˇ
poznanı o nem a o Jezısi Kristu. (Jan 17:3; Rım.
12:2)
´
´
ˇ
2 Pokud si mame dobr y vztah s Jehovou udrzet,
´
ˇ
musıme se rozhodovat tak, abychom mu delali raˇ ´
´
dost. V tomto clanku si proto rozebereme nasledu´ ´ ˚ ˇ ´
´
ˇ´
ˇ
´
´
jıcı dulezite otazky: Co je nasım dedictvım? Jaky
ˇ
ˇ
´
˚ ˇ
ˇ
bychom k nemu meli mıt postoj? Co muzeme ude´
´
˚ ˇ
lat pro to, abychom ho zıskali? A co nam pomuze
ˇ
rozhodovat se moudre?
ˇ ´
ˇ
´
CO JE NASIM DEDICTVIM?
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
˚
´
´
Pomerne maly pocet kresanu ma vyhlıdku na
ˇ
´
ˇ ´
´ ˇ
„neporusitelne a neposkvrnene a nevadnoucı de´
ˇ
ˇ ´ ´
´
dictvı“ v podobe jedinecne vysady vladnout s Kris´ ´
tem v nebi. (1. Petra 1:3, 4) Pokud ho majı zıskat,
´
musı se znovu narodit. (Jan 3:1–3) A co miliony Jeˇ´ˇ ´
´
´
´
ˇ ˇ
´
zısovych jinych ovcı, ktere spolecne s pomazanymi
´ ˇ
´
ˇ´
´
´
kazou dobrou zpravu o Bozım kralovstvı? (Jan
´
´ ˇ
´
´
ˇ
10:16) Zıskajı dedictvı, o ktere Adam s Evou priˇ ˇ ´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
sli — vecny zivot na rajske zemi, kde uz nebude tra3
´ ˇ
´ ˚ ˇ
Jak sve dedictvı muzeme
ˇ ˇ
strezit?
´
ˇ ˇ
ˇ
´
´ ´
ˇ
(b) O kterych otazkach budeme uvazovat?
´ ˇ
´ ˇ ´
´ ˇ
´
3. Jake dedictvı ceka (a) pomazane kresany a (b) jine ovce?
1., 2. (a) Na z aklad e ceho ses rozhodl slou zit Bohu?
26
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STRAZNA VEZ
´
´
penı, smrt ani truchlenı. (Zjev. 21:1–4)
ˇ´ˇ
ˇ´ˇ ´
´
´
Je z ıs proto h rısnıkovi, kter y um ıral
ˇ
´
ˇ
ˇ´
vedle nej, mohl slıbit: „Vpravde ti rı´
ˇ
´
kam dnes: Budes se mnou v raji.“ (Luk.
23:43)
ˇ´
ˇ
´
´
4 S nasım d edictvım jsou spojen a
ˇ
´ ´
´
˚ ˇ
i pozehnanı, ze kterych se muzeme raˇ
´
´ˇ
´
´
dovat uz te. Dıky vıre ve vykupne,
ˇ
ˇ´ˇ
´
ˇ
„jez zaplatil Kristus Jezıs“, mame vnit
ˇ ´ r´
´ ´
nı klid a blızky vztah s Bohem. (Rım.
ˇ
´
´
´
3:23–25) Dobre rozumıme nadhernym
˚
´
ˇ´
ˇ
´
slibum zapsanym v Bozım Slove. Take
ˇ
´ ˇ
ˇ´
´
´
jsme sastnı, ze patrıme k laskyplne´
ˇ
´
´
mu mezinarodnımu spolecenstvı bra˚
ˇ
tru a sester. A velkou poctou je i to, ze
˚ ˇ
´
´
ˇ
´
muzeme byt Jehovovymi svedky. Nenı
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
divu, ze si naseho dedictvı tolik vaˇ´
zıme.
´ ´ ˇ
´ ˇ
´
5 Pokud o sve uzasne dedictvı neˇ ´
´
´
´
chceme prijıt, musıme si neustale daˇ
vat pozor na Satanovy pasti. Vzdy se toˇ
ˇ
ˇ´
ˇ
´
ˇ
ˇ
tiz snazil Bozı sluzebnıky primet, aby
ˇ
´ ˇ
´
se rozhodovali tak, ze o sve dedictvı naˇ
ˇ
´
konec prijdou. (4. Mojz. 25:1–3, 9) Vı,
ˇ
´
ze jeho konec je blızko, a proto svou
´
´
´
ˇ
snahu zavest nas na scestı stupnuje.
ˇ ˇ
´
(Precti Zjevenı 12:12, 17.)
chceˇ ´ Pokud
ˇ
´
´
me „pevne stat proti Dablovym pleti´ ´
´
´
´
ˇ
cham“, musıme si sveho dedictvı stale
´ ˇ
´
ˇ´
hluboce vazit. (Ef. 6:11) Varovnym prı´
ˇ
´
kladem, na ktery bychom meli v teto
´ ˚
souvislosti pamatovat, je Izakuv syn
Esau.
ˇ
NEBUDME JAKO ESAU
´ ˇˇ ˇ
´
Temer pred 4 000 lety se Izakovi
ˇ
´
a Rebece narodili dvojcata Esau a Ja˚
´
ˇ
´
kob. Jak vyrustali, ukazalo se, ze majı
6
´
ˇ
´ ´
ˇ ˇ´
ˇ
ˇ´
´
˚ ˇ
5. O co se Satan snazı a co nam pomuze, abychom se nenechali oklamat?
´ ˇ
´
ˇ
6., 7. Kdo byl Esau a jake dedictvı ho cekalo?
4. Z jakych pozehnanı se tesıme uz te?
ˇ
15. KVETNA 2013
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
rozdılnou povahu. Kazdy se zacal veˇ ˇ
´
novat necemu jinemu. „Esau se stal
ˇ
´
ˇ
muzem, ktery dovedl lovit, muzem po´
´
´
le, ale Jakob [byl] bezuhonnym muˇ
´ ´
ˇ
zem, bydlıcım ve stanech.“ (1. Mojz.
ˇ
25:27) Prekladatel Bible Robert Alter
´ ´ ˇ
´
ˇ
ˇ
´
uvadı, ze hebrejske slovo prelozene ja´
´
ˇ
ko bezuhonny „poukazuje na ryzost, ci
dokonce na nevinnost“.
ˇ
´
7 Kdyz bylo Esauovi a Jakobovi 15
ˇ
ˇ
ˇ
let, zemrel jejich dedecek Abraham.
´
˚
Slib, ktery mu Jehova dal, ale zustal
ˇ
v platnosti. Jehova ho pozdeji zopako´
ˇ
ˇ
ˇ
´
val Izakovi a rekl, ze prostrednictvım
ˇ
Abrahamova semene si budou zehnat
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ
vsechny narody zeme. (Precti 1. Mojˇ´ˇ
´
ˇ
zısovu 26:3–5.) Ze slibu vyplyvalo, ze
z Abrahamova potomstva vyjde Me´ ˇ
ˇ´ˇ
sias, „semeno“ z 1. Mojzısovy 3:15. Jeˇ ´
´
´
likoz Izakovym prvorozenym bylˇ Esau,
ˇ
´ ´ ´
mel na tento slib pravnı narok. Cekalo
´
´ ˇ
´ ´ ˇ
ho nadherne dedictvı. Vazil si toho?
ˇ
ˇ ˇ
8 Kdyz Esau jednou prisel z pole,
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
´ ´
uvidel Jakoba varit nejake jıdlo. Rekl
´
mu: „Rychle, prosım, dej mi sousto toˇ
´
ˇ
´
ho cerveneho — tady toho cerveneho,
´
´
nebo jsem unaveny!“ Jakob mu na
ˇ ˇ
´
to odpovedel: „Nejprve mi prodej sve
´
´
pravo prvorozeneho!“ Jak se Esau roz´
´
´
hodl? Kupodivu prohlasil: „Jaky mam
ˇ
´
´
prosp ech z pr ava prvorozen eho?“
ˇ
´
´
Esau dal prednost misce jıdla. Jakob
ˇ
´ ˇ
´
´
ale chtel, aby vymena byla zavazna,
ˇ
ˇ´
a proto rekl: „Nejprve mi prısahej!“
´
´
´
A Esau se sveho prava prvorozeneho
´ ´ ´
´
bez vahanı vzdal. „Jakob dal Esauovi
´
ˇ
ˇ ˇ
chleb a dusenou cocku, a on se dal
´
´
ˇ
do jıdla a pitı. Pak vstal a odesel. Tak
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
dedictvım? (b) Jak Esau reagoval, kdyz si o neˇ
ˇ
ˇ ˇ
kolik let pozdeji uvedomil, o co prisel?
8., 9. (a) Co se Esau rozhodl udelat se svym
27
ˇ
˚ ˇ
´
Nedelej nic, kvuli cemu bys o sve
´ ˇ
´ ˇ ˇ
duchovnı dedictvı prisel
´
´
Esau pohrdl pravem prvorozeneho.“
ˇ
(1. Mojz. 25:29–34)
ˇ
ˇ
´
9 O nekolik let pozdeji si Izak mysˇ
ˇ
ˇ´
lel, ze brzy zemre, a Rebeka proto zarı´
´
ˇ
´ ´
dila, aby Jakob zıskal pozehnanı spoje´
´
´
´
ne s prvorozeneckym pravem, ktereho
ˇ
ˇ
se jeho bratr vzdal. Kdyz si Esau uve´
´
ˇ
domil, o co se svym rozhodnutım pri´
ˇ
ˇ
pravil, prosil Izaka: „Pozehnej mne,
ˇ
´
˚
ˇ
i mne take, muj otce! . . . Pro mne jsi neˇ ´
´
ˇ
´ ´
´
vyhradil zadne pozehnanı?“ Izak mu
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
´
´
rekl, ze pozehnanı, ktere dal Jakoboˇ
ˇ
˚ ˇ
vi, uz zmenit nemuze, a Esau „pozvedl
˚
´ ˇ
ˇ
svuj hlas a propukl v plac“. (1. Mojz.
27:30–38)
˚ ˇ
´
´
10 Co se muzeme z teto zpravy do´
´
ˇ
10. Co Jehova cıtil k Esauovi a Jakobovi a proc?
28
ˇ ˇ
´
ˇ
zvedet o Esauovi? Ukazal, ze uspoko´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
jenı svych telesnych tuzeb povazoval
˚ ˇ ˇ ˇ´
ˇ
ˇ
´ ´
´
za dulezitejsı ne z pozehnanı, ktera
ˇ
´
mu jeho dedictvı mohlo v budoucnu
ˇ ´
´
´
´
prinest. Sveho prvorozeneckeho pra´ ˇ
ˇ
ˇ
va si nevazil a Boha zrejme ani nemilo´
´
´
val. Navıc nebral v uvahu, jaky dopad
´
´ ´
bude mıt jeho jednanı na jeho potom´
ˇ
´
ky. Naproti tomu Jakob si dedictvı od
´ ˇ
Jehovy hluboce vazil. Dal to najevo naˇ´
´
ˇ
ˇ
prıklad tım, ze si manzelku vybral po˚
´
ˇ ˚
dle pokynu, ktere dostal od rodicu.
ˇ
ˇ
(1. Mojz. 27:46–28:3) Musel pri tom
ˇ
ˇ
ˇ
projevit trpelivost a neco obetovat. Jeˇ
´
ˇ
hova ho ale odmenil tım, ze se nakoˇ
´ ˇ
nec stal predkem Mesiase. Co Jehova
´
´
ˇ
cıtil k Esauovi a Jakobovi? Prostred´
´ ˇ
´
nictvım proroka Malachiase prohlasil:
´
„Jakoba jsem miloval a Esaua jsem ne´
ˇ
navidel.“ (Mal. 1:2, 3)
´
ˇ ´
´
´ ´
11 Jak e pou cen ı pro n as vypl yv a
´
´
ˇ
z biblicke zpravy o Esauovi? Apostol
´
ˇ ˇ´ ´
´
Pavel sve spoluverıcı nabadal, aby se
´
´
nikdo z nich nestal smilnıkem ani tım,
ˇ
´ ´ ˇ
kdo „neocenuje posvatne veci, jako
´
´
Esau, ktery se vzdal svych prvoroze´
´
´ ˇ
´
neckych prav vymenou za jedno jıd´
lo“. (Hebr. 12:16) Tato varovna slova
´
´
´
´ ˇ
platı i dnes. Musıme si stale vazit du´
ˇ ´
chovnıch vecı, abychom se nenechaˇ
ˇ´ˇ ´
ˇ ˇ
li premoci hrısnymi touhami a neprisli
´ ˇ
´
ˇ
o sve dedictvı. Proc se ale Pavel v sou´
´ ´
´
vislosti s Esauovym jednanım zmınil
ˇ
ˇ
ˇ
o smilstvu? Jestlize nekdo podobne
´ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ ˇ´
jako Esau smyslı telesne, je ve vetsım
ˇ´ ˇ
´ ´ ˇ
ˇ ´
nebezpecı, ze posvatne veci vymenı za
´
´
ˇ ˇ ´
ˇ´
kratkodobe potesenı z hrıchu, jako je
ˇ´
naprıklad smilstvo.
ˇ
ˇ
´
ˇ´
ˇ
pr ıkladem? (b) Pro c se Pavel v souvislosti
´
´ ´
´
s Esauovym jednanım zmınil o smilstvu?
11. (a) Proc je Esau pro kresany varovnym
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STRAZNA VEZ
ˇ
ˇ
´
PREDEM PRIPRAVME SVE SRDCE
´
Situace, ve kterych bychom se doˇ ´
stali do pokusenı dopustit se nemravˇ ˇ
´ ´
nosti, urcite nevyhledavame. A mod´
´
ˇ ´
lıme se, abychom takovemu pokusenı
´
ˇ
ˇ´ˇ ´
odolali, kdyby nas nekdo k hrısnemu
´ ´
´ ˇ
jednanı navadel. (Mat. 6:13) Chceme
ˇ ´
ˇ ˇ ˚
v tomto zkazenem svete zustat Jehovoˇ ´
´
ˇ´
ˇ
vi vernı, ale Satan se neustale snazı nasi
ryzost zlomit. (Ef. 6:12) Je bohem toho´
ˇ ´
´
ˇ´
ˇ
ˇ´ˇ
to systemu vecı a vı, jak vyuzıt nase hrısˇ
´
ˇ
´ ´ ´ ´
ne sklony, takze nas laka tım, po cem
´
´ ˇ ˇ ˇ
ˇ´
nedokonalı lide bezne touzı. (1. Kor.
ˇ
10:8, 13) Jak by ses rozhodl, kdybys mel
ˇ´ ˇ
´
prılezitost dopustit se nemravneho jed´ ´
ˇ ˇ
nanı? Byl bys jako Esau a vlastne rekl
ˇ ´
„rychle, dej mi to“? Nebo bys pokusenı
´
˚
odolal a utekl jako Jakobuv syn Josef,
ˇ
´ ˇ
ˇ
kdyz ho svadela Potifarova manzelka?
ˇ ˇ
ˇ´ˇ
(Precti 1. Mojzısovu 39:10–12.)
´
ˇ
ˇ
13 Mnozı nasi
bratri a sestry se ocitli
v situaci, kdy se museli rozhodnout, zda
´
se zachovajı jako Esau, nebo jako Josef.
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
Vetsina z nich jednala moudre a udelaˇ´
ˇ
ˇ´
la Jehovovi radost. (Prısl. 27:11) Nekterı
ˇ
´
vsak reagovali jako Esau a tak sve du´ ˇ
´
´
ˇ
chovnı dedictvı ohrozili. Mnozı z tech,
ˇ ´
ˇ
ˇ
kdo jsou kazdy rok vylouceni, se pred
´ ´ ´
´ ˇ
˚
pravnı vybor dostali prave kvuli ne˚ ˇ ´
mravnosti. Je proto velmi dulezite, aby´
ˇ
ˇ ˇ
chom se v srdci spravne rozhodli jeste
ˇ
´
ˇ
pred tım, nez se dostaneme do
situace,
´
ˇ
ˇ´ ˇ
ktera nasi ryzost vyzkousı. (Zalm 78:8)
˚ ˇ
ˇ
Co muzeme udelat pro to, abychom se
ˇ ´ ˇ
´
na pokusenı pripravili a dokazali se mu
´
´
ˇ
ˇ´
ubranit? Pomohou nam prinejmensım
dva kroky.
ˇ
´ ˇ
PREMYSLEJME
´
´
O NASLEDCICH A POSILUJME
SVOU OBRANYSCHOPNOST
12
´
ˇ´
´
´ ˇ´
´
´
ˇ
ke prıklady nam mohou pomoci spravne se rozhodnout?
ˇ ´
ˇ
´
13. (a) Jak v dnesnı dobe mnozı napodobili Jo´
´
ˇ
sefa, ale jinı zase Esaua? (b) Co musıme udelat
ˇ ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ ´
jeste pred tım, nez se dostaneme do pokusenı?
12. (a) Jak nas Satan pokousı? (b) Ktere biblic-
ˇ
15. KVETNA 2013
ˇ
´ ˇ
´
´
Prvnım krokem je premyslet o na´
´
´ ´
´ ´
sledcıch sveho jednanı. To, do jake mıry si
´ ˇ´
´
ˇ
´
ˇ ˇ ´
vazıme duchovnıho dedictvı, znacne za´
ˇ´ ´
visı na hloubce nası lasky k Jehovovi, od
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
´
´ ´
ˇ
nehoz nase dedictvı pochazı. Pokud ne´
´
ˇ
koho mame radi, nechceme mu prece
´ˇ
ˇ´
ˇ
ublızit, ale snazıme se mu delat radost.
ˇ
´
´
Uvazujme proto, jaky dopad by na nas
ˇ´ˇ ´
´ ˇ
i na druhe melo to, kdybychom hrısnym
´
ˇ
ˇ
ˇ
touham podlehli. Udelejme si cas a pre´ ˇ
´ ´
´
myslejme o otazkach: Jak by me sobec´
´ ´
ˇ
˚
ke jednanı poskodilo muj vztah k Jeho´ ´
ˇ
vovi? Jake nasledky by melo pro mou
˚
rodinu? Jak by zapusobilo na bratry
ˇ
´
a sestry ve sboru? Neprivedl bych druhe
´ ´ ´
´
´
ke klopytanı? (Fil. 1:10) Stojı chvilkove
ˇ ˇ ´
ˇ´
potesenı z hrıchu za bolest, kterou bych
´
˚
tım zpusobil? Opravdu chci dopadnout
´
ˇ
jako Esau, ktery nakonec horce plakal?
ˇ
´
´
(Hebr. 12:17) Jestlize o takovych otaz˚ ˇ
´
´
ˇ
´ ˇ ´
kach premyslıme, pomuze nam to, abyˇ´
´
ˇ
chom se rıdili Pavlovou vybıdkou: „Osˇ
´
ˇ
klivte si, co jeˇ nicemne, lnete k tomu,
´
´
´
co je dobre.“ (Rım. 12:9) K duchovnımu
ˇ
´
ˇ
ˇ´
´
dedictvı lneme
predevsım z lasky k Jeˇ
hovovi. (Zalm 73:28)
´
15 Druhym
krokem je posilovat svou
ˇ
´
obranyschopnost. Tento svet nas duchovˇ
ˇ
´
ne ohrozuje, ale Jehova nam mnoha
˚
´ ´
´
zpusoby pomaha, abychom se dokazali
´
ˇ´
ˇ
branit. Patrı k nim studium Bible, kres´
´ ˇ ˇ ´
´
ˇ
anska shromazdenı, kazatelska sluzˇ ´
ba a modlitba. (1. Kor. 15:58) Pokazde,
ˇ
´
kdyz se ze srdce modlıme k Jehovovi,
14
´
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
osklivili, co je nicemne, a drzeli se toho, co je
´
dobre?
˚ ˇ
15. Jak muzeme posilovat svou obranyschopnost?
14. Ktere otazky nam pomohou, abychom si
29
´
Svou obranyschopnost posiluj tım,
ˇ
´ ˇ
ze hledas moudrost od Jehovy
ˇ ´
ˇ
ˇ ˇ
´
a pokazde, kdyz jsme ve sluzbe, zıs´ ´
´
ˇ ´
kavame sılu, abychom pokusenım odoˇ ˇ
´
lali. (Precti 1. Timoteovi 6:12, 19.) Mıra
ˇ´
ˇ ´
´
nası obranyschopnosti hodne zavisı na
´
´
ˇ
´
nas samotnych. (Gal. 6:7) To je zrejme
ˇ´
´
z 2. kapitoly knihy Prıslovı.
´
STALE HLEDEJME MOUDROST
´
ˇ´
´ ´
Druha kapitola Prıslovı nas po´ ´
vzbuzuje, abychom zıskavali moudrost
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
a schopnost premyslet. Dıky temto da˚
´ ˇ
ˇ
´
rum dokazeme rozlisovat mezi sprav´
´
´
´ ˇ
nym a nespravnym a dok a zeme se
´
´
ˇ´ˇ ´
ovladat, mısto abychom
hrısnym sklo´
˚
ˇ
´
´
num podlehli. Uspech ale zavisı na naˇ´
ˇ
´
ˇ
ˇ
sı ochote namahat se. To je jasne videt
16
´
ˇ
´ ˇ
ˇ
16., 17. Dıky cemu se dokazeme moudre roz-
hodovat?
30
ˇ
´
´ ´
˚
z nasledujıcıch slov: „Muj synu, priˇ
ˇ
´ ˇ ˇ
jmes-li me reci a budes-li u sebe chovat
´
´ ˇ ´ ´ ´
ma vlastnı prikazanı jako poklad, abys
´
ˇ
svym uchem venoval pozornost moud´
ˇ
rosti, abys naklonil sve srdce k rozlisoˇ
´
ˇ
vacı schopnosti, budes-li krome toho voˇ ´
´
˚
lat po porozumenı a vydavat svuj hlas
ˇ
ˇ
´
pro rozlisovacı schopnost, budes-li to
´
ˇ´
´
stale hledat jako strıbro a stale po tom
´
´
patrat jako po schovanych pokladech,
ˇ´
ˇ
´ˇ ´
ˇ
v tom prıpade porozumıs bazni pred
ˇ
´ ´
Jehovou a najdes i poznanı Boha. Je´
ˇ ´ ´
hova sam totiz dava moudrost; z jeho
´ ´
ˇ
´
´
ust je poznanı a rozlisovacı schopnost.“
ˇ´
(Prısl. 2:1–6)
ˇ
´
17 Moudre se rozhodovat tedy dokaˇ
ˇ
ˇ
´
zeme pouze za predpokladu, ze jednaˇ
ˇ´
me tak, jak je uvedeno v techto versıch.
´
ˇ ´
´
ˇ´
Odolavat pokusenım se nam podarı,
ˇ
´ ˇ´
jestlize svou osobnost utvarıme podle
ˇ
´
´
˚
Jehovovych vyroku, jestlize se vytrvale
ˇ
´
ˇ´
´
modlıme o Bozı vedenı a jestlize po po´ ´
´
´ ´
znanı Boha stale patrame jako po scho´
vanych pokladech.
´ ´
´ ´
ˇ
18 Jehova dava poznanı, porozume´
ˇ
´
nı, rozlisovacı schopnost a moudrost
ˇ
ˇ
ˇ ´
tem, kdo po techto darech usilovne patˇ
´ ´
´
ˇ´
rajı. Cım vıc se je snazıme hledat a vyˇ´
´
ˇ ˇ´
´
uzıvat, tım blizsı vztah mame k jejich
´
´
darci, Jehovovi. A tento vztah nas zase
´ ´
ˇ
ˇ ´
chranı, kdyz se ocitneme v pokusenı.
ˇ
˚
´
Jestlize chceme zustat blızko Jehovovi
´
ˇ
´
´ ˇ
ˇ
a mame pred nım zdravou bazen, ude´
ˇ
ˇ´ˇ
lame vsechno pro to, abychom se hrısˇ
´
´ ´
neho jednanı vyvarovali. (Zalm 25:14;
ˇ´
´
Jak. 4:8) Pratelstv ı s Jehovou a jeho
´
´
moudre rady nam pomohou rozhodoˇ
vat se tak, abychom mu delali radost
ˇ ˇ
´
´ ˇ
´
a strezili sve duchovnı dedictvı.
´
ˇ
ˇ
18. Co chceme stale delat a proc?
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STRAZNA VEZ
ˇ
Z NA SEHO ARCHIVU
´
ˇ
ˇ
Obstali v „hodine zkousky“
ˇ
´
ˇ
´ ´
´
KDYZ v roce 1914 vypukla prvnı svetova valka, badatele Bib´
´ ´
ˇ
le svym neutralnım postojem upoutali pozornost verejnosti. (Iz.
´
2:2–4; Jan 18:36; Ef. 6:12) Jak se jim vedlo v Britanii?
´
´
ˇ ˇ
´
Zakonem o vojenske sluzbe z roku 1916 byl v teto zemi zave´
ˇ ˚
ˇ
´
ˇ
den odvod svobodnych muzu ve veku od 18 do 40 let. Zakon vsak
ˇ
´
´
ˇ
obsahoval i moznost osvobozenı od vojenske sluzby pro ty, kdo
´
ˇ
´
˚
´
ˇ
´
ˇ
´ ´
se na nı nechteli podılet z duvodu „nabozenskeho ci moralnıho
ˇ
ˇ ˇ ´
´
ˇ´
´
´
ˇ
presvedcenı“. Vlada zrıdila tribunaly, ktere mely rozhodovat, na
´ ´
´
koho a do jake mıry se bude osvobozenı vztahovat.
˚
´
Netrvalo dlouho a asi 40 badatelu Bible se ocitlo ve vojenskych
ˇ
´
ˇ´
´
´
veznicıch a 8 dalsıch bylo poslano na frontu do Francie. Takove
´
´
´
´
ˇ
nespravedlive zachazenı vedlo bratry v Britanii k tomu, ze posla´
´
ˇ
´
li protestnı dopis ministerskemu predsedovi, kterym tehdy byl
ˇ ´ ´
Herbert Asquith. Soucastı dopisu byla i petice s 5 500 podpisy.
ˇ
˚
´
Tech osm bratru poslanych do Francie pak bylo odsouzeno k zaˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
strelenı za to, ze odmıtli bojovat. Kdyz ale nastoupili pred popravˇ´ ˇ
ˇ ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ ´ ˇ
cı cetu, jejich trest byl zmenen na deset let tezkeho zalare. Byli
´
´
ˇ
´
ˇ
poslani zpet do Anglie, aby si trest odpykali v civilnıch veznicıch.
´
ˇ
´
ˇ´ˇ
ˇ
Valka pokracovala a vojenska povinnost se rozsırila i na zena´
ˇ
ˇ ´
ˇ´
ˇ
te muze. K jednomu precedencnımu prıpadu doslo v Manchesteˇ ´
´ ˇ
ru. Obvinenym byl Henry Hudson, lekar a badatel Bible. Dne
ˇ
´
ˇ
3. srpna 1916 soud rozhodl, ze je dezerterem, ulozil mu pokutu
ˇ
´ ˇ
´
´
ˇ ´
a predal ho armade. Ve stejnou dobu probıhal jiny precedencnı
ˇ´
ˇ
´
´
prıpad v Edinburghu. Petadvacetilety kolporter James Frederick
´ ˇ
´
´
Scott byl prohlasen za nevinneho. Vlada se sice odvolala, ale pak
´ ´ ´
ˇˇ
ˇ´
ˇ ´ ˇ´
´
odvolanı stahla a zamerila se na dalsı precedencnı prıpad, ktery
ˇ ˇ
´ ˇ ´
´
se resil v Londyne. Tykal se bratra Herberta Kippse, ktery byl na´
´
ˇ ´
´
konec shledan vinnym, dostal pokutu a byl predan vojenskym
´ ˇ ˚
uradum.
´ ˇ´
ˇ ´
ˇ ˇ ´
´
ˇ
˚
Do zarı 1916 pozadalo o zprostenı vojenske sluzby 264 bratru.
ˇ
´
ˇ
´
Pet z nich bylo z vojenske sluzby osvobozeno, 154 dostalo „praci
´
´
ˇ ˇ
´
strategickeho vyznamu“ a 23 bylo prideleno k nebojovym jednot´
ˇ´
ˇ ´
´ ˇ
ˇ
ˇ´
kam. Dalsıch 82 bylo predano armade a nekterı z nich byli postaˇ
´
´
ˇ
veni pred vojenske soudy za neuposlechnutı rozkazu. Verejnost
ˇ
´
´
´
´
´
vsak proti takovemu krutemu zachazenı protestovala, a vlada pro´
ˇ ˇ
´
ˇ
´
´
to odsouzene bratry preradila z vojenskych vezenı do civilnıch
´
´
˚
pracovnıch taboru.
ˇ
15. KVETNA 2013
Henry Hudson
James Frederick Scott
Pryce Hughes
31
´ ˇ
Dartmoorska veznice,
´
ˇ
ˇ
ve ktere bylo uvezneno
˚
mnoho badatelu Bible
Herbert Senior
ˇ´
ˇ ˇ´
ˇ
´
Naprıklad Pryce Hughes, pozdejsı dozorce odbocky v Britanii,
ˇ ˇ
a Edgar Clay pracovali na stavbe prehrady ve Walesu. Herbert Seˇ
˚
ˇ´
´
´
nior, jeden z tech osmi bratru, kterı se vratili z Francie, byl poslan
´ ˇ
´
´
ˇ
do Wakefieldske veznice v hrabstvı Yorkshire. Jinı bratri odsou´
´
´
´
´
´
zenı k nucenym pracım si sve tresty odpykavali v drsnych pod´ ´
´ ˇ
ˇ
ˇ ˇ´
´
mınkach Dartmoorske veznice, kde tvorili nejvetsı skupinu odpıˇ ˚
´
ˇ
racu vojenske sluzby.
´ ˇ
ˇ
ˇ
Badatel Bible Frank Platt, ktery prijal moznost slouzit v nebo´
´
´
ˇ
jovych jednotkach, byl poslan na frontu. Tam se stal tercem dlou´ ´
´
ˇ
´ ´
hotrvajıcıho a kruteho sikanovanı. Atkinson Padgett poznal prav´
ˇ
´
´
du kratce potom, co byl odveden. Kdyz odmıtl bojovat, i s nım
ˇ ´
´
´
ˇ
vojenstı velitele zachazeli krute.
´ ˇˇ ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
Temer pred sto lety nasi bratri otazce kresanske neutrality jesˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
te plne nerozumeli. Presto se snazili Jehovovi delat radost a v tez´
ˇ
ˇ
´
´
ke „hodine zkousky“ obstali. (Zjev. 3:10) Ti, o kterych jsme se
ˇ ´
´
´
´ ´
´ ´ ˇ´
v tomto clanku zmınili, dali svym jednanım vynikajıcı prıklad.
ˇ
´
(Z naseho archivu v Britanii.)
ˇ
Tento casopis
ˇ´
i dalsı publikace
ˇ ´
zdarma ke stazenı na
www.jw.org
p
˚ ˇ
ˇ´
Online si muzete cıst
´ ˇ
´
take Preklad noveho
ˇ
sveta
ˇ ˇ
´
Nactete QR kod
ˇ
nebo navstivte
www.jw.org
w13 05/15-B
s
n
o
Frank Platt