Jihomoravský kraj - CENIA, česká informační agentura životního

Jihomoravský kraj - CENIA, česká informační agentura životního

2014
Zpráva o životním prostředí
v Jihomoravském kraji
2014
Zpráva o životním prostředí
v Jihomoravském kraji
Zpracovala:
CENIA, česká informační agentura životního prostředí
Celková redakce:
T. Ponocná a L. Hejná
Autoři:
E. Koblížková, J. Kratina, J. Mertl, J. Pokorný, T. Ponocná, M. Rollerová, V. Vlčková
Autorizovaná verze
© Ministerstvo životního prostředí, Praha
ISBN 978-80-85087-82-6
Kontakt:
CENIA, česká informační agentura životního prostředí
Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10
tel.: +420 267 225 340
[email protected], http://www.cenia.cz
Grafický design a sazba:
Daniela Řeháková
Obsah
1 Úvod
2 Ovzduší
2.1 Emisní situace
2.2 Kvalita ovzduší
3 Voda
3.1 Jakost vody
3.2 Vodní hospodářství
4 Ochrana přírody
4.1 Územní a druhová ochrana přírody
4.2 Natura 2000
5 Lesy, půda a krajina
5.1 Lesy
5.2 Využití území
5.3 Ekologické zemědělství
6 Průmysl a energetika
6.1 Těžba surovin
6.2 Emise z průmyslu
6.3 Spotřeba elektrické energie
6.4 Vytápění domácností
7 Doprava
7.1 Emise z dopravy
7.2 Hluková zátěž obyvatelstva
8 Odpady
8.1 Produkce odpadů
9 Další informace k aktivitám a problémům řešeným v rámci kraje
v oblasti životního prostředí
Seznam zkratek a terminologický slovník
4
5
6
6
7
8
8
9
11
11
12
13
13
14
15
16
16
17
18
19
20
20
21
23
23
24
29
1 Úvod
Jihomoravský kraj se nachází na jihovýchodě ČR a je velmi rozmanitým regionem, jehož přírodní
podmínky a z nich vycházející hospodářské možnosti utvářejí stav životního prostředí kraje.
V severní části kraje se nachází Drahanská vrchovina s rozsáhlými jeskynními komplexy, na kterou
směrem k jihu navazuje nížinná oblast. Východní část území kraje je ohraničena pohořím Bílé
Karpaty (Durda, 842 m, nejvyšší bod kraje).
Celé území kraje patří do povodí Moravy a náleží do úmoří Černého moře. Nejvýznamnějším vodním
dílem kraje jsou Nové Mlýny. Kraj má velmi teplé klima.
Příhraniční poloha kraje poskytuje možnost vzájemné spolupráce jak v oblasti environmentální,
tak hospodářské v rámci euroregionu Pomoraví.
Tabulka 1.1 ➜ J ihomoravský kraj v číslech, 2014
Administrativní centrum
Rozloha [km2]
Počet obyvatel
Hustota zalidnění [obyv.km‑2]
Počet obcí
Největší obec
Nejmenší obec
Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15–64 let [%]
HDP kraje [mil. Kč*]
Brno
7 196
1 172 853
163
673, z toho 49 měst
Brno (377 440 obyv.)
Březina (2 obyv.)
8,3
445 225
Zdroj: ČSÚ
* Data k roku 2013.
Obr. 1.1 ➜ J ihomoravský kraj
Zdroj: CENIA
5
2 Ovzduší
2.1 Emisní situace
Emise všech znečišťujících látek v Jihomoravském kraji v období 2000–2014 poklesly (Graf 2.1.1).
Nejvýznamnější pokles zaznamenaly emise SO2, které se snížily o 50,2 %, a emise VOC s poklesem
o 44,8 %.
Dominantním zdrojem znečišťování v Jihomoravském kraji byly v roce 2014 malé stacionární zdroje
znečišťování (Graf 2.1.2), u emisí TZL a CO se jednalo především o lokální vytápění domácností
(55,3 %, resp. 46,1 %), produkce emisí VOC souvisejí s používáním organických rozpouštědel
(68,4 %) a v případě NH3 se jednalo o chov hospodářských zvířat (96,1 %). U dalších znečišťujících
látek byly hlavním, resp. významným producentem emisí doprava (resp. mobilní zdroje), která
dominovala u emisí NOx (70,4 %), a velké stacionární zdroje zaměřené zejména na výrobu
elektrické energie v případě emisí SO2 a také NOx (77,4 %, resp. 24,7 %).
Graf 2.1.1 ➜ V
ývoj emisí znečišťujících látek
[index, 2000 = 100], 2000–2014
Graf 2.1.2 ➜ P
odíl kategorií REZZO 1–4
na celkových emisích
znečišťují­c ích látek [%], 2014
Index (2000 = 100)
%
100
80
100
60
40
50
20
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
*2014
0
TZL
SO2
NOx
CO
VOC
NH3
TZL
SO 2
REZZO 4
REZZO 3
REZZO 2
REZZO 1
Zdroj: ČHMÚ
NO x
CO
VOC
NH3
Zdroj: ČHMÚ
Emisní bilance navazující na Přílohu č. 2 k zákonu
č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší: REZZO 1: velké
stacionární zdroje znečišťování; REZZO 2: střední
stacionární zdroje znečišťování; REZZO 3: malé sta‑
cionární zdroje znečišťování; REZZO 4: mobilní zdroje
znečišťování. REZZO 4 zahrnuje silniční i nesilniční mo‑
bilní zdroje. Blíže viz Seznam zkratek.
* Předběžná data
6
2.2 Kvalita ovzduší
Jihomoravský kraj se v rámci ČR dlouhodobě řadí mezi kraje s poměrně čistým ovzduším.
Ucelenou informaci o kvalitě ovzduší v Jihomoravském kraji v roce 2014 udává mapa oblastí s pře­
kročením imisních limitů včetně zahrnutí přízemního ozonu (Obr. 2.2.1). Dle tohoto vymezení
došlo na celkem 4,9 % území k překročení imisního limitu pro alespoň jednu znečišťující látku. Bez
zahrnutí přízemního ozonu se jednalo o 2,5 % území kraje.
V roce 2014 byl v Jihomoravském kraji překročen denní imisní limit pro suspendované částice PM10
na třech stanicích v Brně (Brno‑Lány, Brno‑Svatoplukova a Brno‑Zvonařka). Roční imisní limit pro
suspendované částice PM2,5 byl překročen na dvou stanicích (Brno‑Lány a Brno‑Svatoplukova), roční
imisní limit pro suspendované částice PM2,5 byl překročen na dvou stanicích (Brno‑Svatoplukova,
Brno‑Lány) a pro NO2 na dvou stanicích (Brno‑Svatoplukova a Brno‑Úvoz klasifikovaných jako
dopravní stanice). Imisní limity pro ostatní znečišťující látky byly dodrženy.
Obr. 2.2.1 ➜ O
blasti kraje s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví se zahrnutím
přízemního ozonu, 2014
Území s překročením
imisního limitu
Zdroj: ČHMÚ
7
3 Voda
3.1 Jakost vody
V Jihomoravském kraji přetrvává, především vlivem plošného znečištění z intenzivního
zemědělského hospodaření na orné půdě a vlivem bodových komunálních zdrojů, značné znečištění
povrchových vod. Jakost vody byla klasifikována IV. třídou na Kyjovce, Rokytné, Bobravě a dolních
tocích Litavy a Jevišovky. Nejhorší jakost (IV. a V. třída) přetrvává na dolním toku Trkmanky
(Obr. 3.1.1). V rámci monitoringu koupacích vod bylo v Jihomoravském kraji v koupací sezoně
2014 sledováno 22 lokalit. Voda nebezpečná ke koupání byla zaznamenána na VN Vranov‑Bítov.
Zhoršené jakosti vody dosáhly lokality na VN Brněnská přehrada a laguna 1 na VN Nové mlýny
(Obr. 3.1.2).
Obr. 3.1.1 ➜ J akost vody v tocích, 2013–2014
Obr. 3.1.2 ➜ K
valita koupacích vod, koupací
sezona 2014
Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i. z podkladů s.p. Povodí, CENIA
Zdroj: CENIA z podkladů příslušných KHS
I. a II. tř. neznečištěná
a mírně znečištěná voda
III. tř. znečištěná voda
IV. tř. silně znečištěná voda
V. tř. velmi silně znečištěná voda
Zdroje znečištění dle IRZ 2013
Souhrnné hodnocení kvality neprovedeno
Voda vhodná ke koupání
Voda vhodná ke koupání se zhoršenými
smyslově postižitelnými vlastnostmi
Zhoršená jakost vody
Voda nevhodná ke koupání
Voda nebezpečná ke koupání
V mapě je znázorněno nejhorší dosažené hodnocení
kvality koupacích vod na jednotlivých lokalitách
z jednotlivých měření v průběhu celé koupací sezony.
V legendě jsou pro úplnost znázorněny všechny kategorie
hodnocení kvality koupacích vod.
Mapa je sestavena na základě výsledného zatřídění
jednotlivých profilů podle normy ČSN 75 7221, které
je dáno nejhorší třídou z následujících ukazatelů:
BSK5, CHSKCr, N‑NH4+, N‑NO3‑, Pcelk. a saprobní index
makrozoobentosu. Bodové zdroje znečištění jsou
uvedeny dle IRZ (úniky do vody a přenosy v odpadních
vodách) za ohlašovací rok 2013.
8
3.2 Vodní hospodářství
Jihomoravský kraj se vyznačuje nadprůměrným podílem obyvatel připojených na vodohospodářskou
infrastrukturu, přičemž nárůst podílu obyvatel připojených na vodovody, kanalizaci i na kanalizaci
zakončenou ČOV byl v období 2000–2014 intenzivnější než odpovídající celorepublikový průměr
(Graf 3.2.1). Z celkového počtu 219 ČOV bylo na jednu ČOV v roce 2014 připojeno průměrně
4 618 obyv. Terciární stupeň čištění má již 70,8 % ČOV v kraji.
Graf 3.2.1 ➜ P
odíl obyvatel připojených na vodohospodářskou infrastrukturu [%], 2000–2014
%
100
90
80
70
průměr ČR
průměr ČR
průměr ČR
50
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
60
Podíl obyvatel zásobovaných
vodou z vodovodu
Podíl obyvatel připojených
na kanalizaci
Podíl obyvatel připojených
na kanalizaci s ČOV
Zdroj: ČSÚ
Tabulka 3.2.1 ➜ N
ejvýznamnější akce vedoucí ke snížení množství znečištění vypouštěného
v odpadních vodách, ukončené v letech 2009–2014
Vodohospodářská akce
Splašková kanalizace a ČOV Borotice
(I. etapa)
Napojení nemocnice na ČOV Boskovice
Kanalizace Horní Rakovec
Kanalizace a ČOV Strážovice – Stavěšice
Kanalizace a ČOV Svitávka
Kanalizace a ČOV Drásov – Malhostovice
Akce "Zlepšení kvality vod v řekách Jihlava
a Svratka nad nádrží Nové Mlýny"
Kanalizace a ČOV Nosislav
Intenzifikace ČOV a kanalizace Milotice
Kanalizace a ČOV Nesovice
Investor, dotace
obec Borotice, dotace JMK
Svazek Boskovice, dotace JMK
městys Doubravník, dotace JMK
Svazek obcí Strážovice a Stavěšice, dotace JMK
městys Svitávka, dotace EU+SFŽP (či MZe) + JMK
Svazek ČOV Drásov – Malhostovice, dotace EU+SFŽP
(či MZe) + JMK
Svazek vodovodů a kanalizací Ivančice, dotace
EU+SFŽP (či MZe) + JMK
městys Nosislav, dotace EU+SFŽP (či MZe) + JMK
Svazek obcí Kelčany, Milotice, Skoronice,
Vacenovice, Vlkoš, dotace EU+SFŽP (či MZe) + JMK
obec Nesovice, dotace EU+SFŽP (či MZe) + JMK
9
Vodohospodářská akce
ČOV Domašov a kanalizace v obcích
Domašov, Rudka, Říčky, Javůrek
a Litostrov
Probíhající projekt "Likvidace odpadních
vod Dobrovolného svazku Ligary"
Kanalizace a ČOV Doubravice n. Svitavou,
Kuničky, Obora a Újezd u Boskovic
(I. etapa)
Investor, dotace
DSO Domašovsko, dotace EU+SFŽP (či MZe) + JMK
Dobrovolný svazek obcí Ligary, dotace EU+SFŽP (či
MZe) + JMK
Svazek Doubravice, Kuničky, Obora, Újezd u Boskovic,
dotace EU+SFŽP (či MZe) + JMK
Jedná se o ukončené akce výstavby a uvedené do zkušebního provozu.
Zdroj: KÚ Jihomoravského kraje
Spotřeba vody na jednoho obyvatele, zásobovaného vodou z veřejného vodovodu, z celkového
množství vyrobené vody 62,3 mil. m3 v Jihomoravském kraji v roce 2014 dosáhla
150,3 l.obyv.‑1.den‑1, tj. podprůměrné spotřeby vody v rámci ČR. Spotřeba vody v domácnostech,
především vlivem růstu cen vody, postupně poklesla z 98,3 l.obyv.‑1.den‑1 v roce 2000 na
91,5 l.obyv.‑1.den‑1 v roce 2014 (Graf 3.2.2), tzn. v rámci ČR na nadprůměrnou hodnotu. Průměrná
cena vodného v kraji v roce 2014 dosáhla 30,8 Kč.m‑3 bez DPH a stočného 31,4 Kč.m‑3 bez DPH.
Spotřeba vody ostatních odběratelů, mezi něž se řadí např. služby, zdravotnictví, školství či
menší průmyslové podniky připojené na veřejný vodovod, byla naopak v roce 2014 v rámci ČR
mírně podprůměrná (Graf 3.2.2). Ztráty pitné vody ve vodovodní síti, které jsou ovlivněny stářím
a stavem této sítě, poklesly od roku 2000 z 20,4 % na 10,9 % v roce 2014, a dosáhly tak v krajském
srovnání nejnižší hodnoty.
Graf 3.2.2 ➜ S potřeba pitné vody v krajích ČR [l.obyv.‑1.den‑1], 2014
Hl. m. Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Moravskoslezský
Zlínský
l.obyv.-1.den-1
120
100
80
60
40
20
0
10
Spotřeba vody v domácnostech
Spotřeba vody ostatních odběratelů
Spotřeba vody v domácnostech
– průměr ČR
Spotřeba vody ostatních odběratelů
– průměr ČR
Zdroj: ČSÚ
4 Ochrana přírody
4.1 Územní a druhová ochrana přírody
Na území Jihomoravského kraje se v roce 2014 nacházela, nebo do něj zasahovala, čtyři velkoplošná
zvláště chráněná území (Obr. 4.1.1). Jedná se o NP Podyjí, CHKO Bílé Karpaty, CHKO Moravský kras
a CHKO Pálava. Dále zde bylo evidováno 343 maloplošných chráněných území o celkové rozloze
10 322 ha, mezi něž patřilo 15 národních přírodních památek (NPP), 19 národních přírodních
rezervací (NPR), 212 přírodních památek (PP) a 97 přírodních rezervací (PR). V roce 2014 probíhala
realizace programů na záchranu ohrožených živočišných druhů, vyskytujících se na území kraje.
Jednalo se o sysla obecného a užovku stromovou. Dále byly realizovány záchranné programy –
programy péče o bobra evropského a vydru říční.
Obr. 4.1.1 ➜ Z vláště chráněná území, 2014
Chráněná krajinná oblast (CHKO)
Národní přírodní rezervace (NPR)
Národní přírodní památka (NPP)
Přírodní rezervace (PR)
Přírodní památka (PP)
Ochranné pásmo
!
!
!
!
!
Zdroj: AOPK ČR
11
4.2 Natura 2000
V rámci soustavy Natura 2000 (Obr. 4.2.1) bylo v Jihomoravském kraji v roce 2014 evidováno
8 ptačích oblastí, z nichž některé zasahovaly na území kraje jen částečně. Celkově zaujímaly
plochu 41 007 ha, tj. 5,7 % z celkové rozlohy kraje. Jmenovitě se jednalo o Bzeneckou Doubravu –
Strážnické Pomoraví; Hovoransko – Čejkovicko; Soutok – Tvrdonicko; Lednické rybníky; Pálavu;
Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny; Jaroslavické rybníky; Podyjí. V kraji se rovněž nacházelo,
nebo do něj zasahovalo, 196 evropsky významných lokalit. Na území kraje zaujímaly plochu
64 517 ha, tj. 9,0 % z jeho celkové rozlohy. Jelikož se ptačí oblasti a evropsky významné lokality
mohou částečně překrývat, byl celkový podíl soustavy Natura 2000 na rozloze kraje 11,7 %
(84 481 ha). V roce 2014 probíhala v kraji realizace jednoho projektu na podporu a rozvoj soustavy
Natura 2000 (Tabulka 4.2.1).
Obr. 4.2.1 ➜ L okality národního seznamu soustavy Natura 2000, 2014
Evropsky významné lokality
Ptačí oblasti
Zdroj: AOPK ČR
Tabulka 4.2.1 ➜ A
ktuální projekty kraje na rozvoj soustavy Natura 2000, 2014
Název projektu
Natura 2000 – implementace
v Jihomoravském kraji, 6. etapa
Cíle projektu
Finanční podpora
Zdroj finanční
podpory
2011–2014
4 299 160 Kč
OPŽP
Zdroj: KÚ Jihomoravského kraje
12
5 Lesy, půda a krajina
5.1 Lesy
V roce 2014 činila celková porostní plocha lesů v Jihomoravském kraji 196 848 ha, tj. 27,4 %
z jeho celkové rozlohy. Jedná se o kraj s třetí nejnižší lesnatostí v ČR. Hospodářské lesy
s primární produkční funkcí zaujímaly 63,5 %, lesy zvláštního určení 2,3 % a lesy ochranné 34,2 %
z celkové porostní plochy. V Jihomoravském kraji by měly být přirozeně zastoupeny listnaté
dřeviny s 65,0% podílem. Přesto, že reálně činil jejich podíl 52,0 %, v porovnání s ostatními
kraji se jedná o nadprůměr. Nejvíce zastoupenou skupinou jehličnanů byly smrky, tvořící 25,6 %
celkového lesního porostu, nejvíce zastoupenými listnáči pak byly duby (21,2 %). Od roku 2000
je možné pozorovat trend postupného přibližování se přirozenému stavu (Graf 5.1.1). Nově
zakládané porosty byly z 51,5 % tvořeny listnatými stromy, nejvíce těženy byly naopak jehličnany
(64,3 % z celkově vykáceného lesního porostu). Nejpočetněji zastoupenou věkovou skupinu
v lesích Jihomoravského kraje v roce 2014 představovaly porosty ve věku 61–80 let (Graf 5.1.2),
přičemž průměrný věk listnatých dřevin byl 67 let a jehličnanů 63 let.
2000
2014
150
100
50
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Habr
Graf 5.1.2 ➜ V
ývoj věkové struktury lesů
[tis. ha], 2000–2014
tis. ha
200
Ostatní
listnaté
Buk
Dub
Modřín
Ostatní
jehličnaté
Smrk
0
Borovice
Graf 5.1.1 ➜ V
ývoj druhové skladby lesů [%],
2000, 2014
%
30
25
20
15
10
5
141 <
121–140
101–120
81–100
61–80
41–60
21–40
1–20
holina
Zdroj: ÚHÚL
13
Zdroj: ÚHÚL
5.2 Využití území
Přírodní podmínky Jihomoravského kraje jsou vhodné pro rozvoj vinařství, na území kraje se
nachází 17,8 tis. ha vinic, což je 91,0 % vinic na celém území ČR. Ve struktuře zemědělské půdy
však významně převládá orná půda, která pokrývá 48,9 % území kraje (Graf 5.2.1). V kraji leží
počtem obyvatel druhá největší městská aglomerace v ČR (brněnská), z tohoto důvodu má kraj
významnější zastoupení zastavěných a ostatních ploch, které tvoří 10,7 % území kraje.
Pro vývoj využití území v kraji v období 20051–2014 je typický pokles výměry orné půdy, a to
o 7,3 tis. ha, tj. 2,0 %. V rámci zemědělské půdy poměrně výrazně v tomto období stoupala plocha
vinic, kterých přibylo 929 ha, tj. 5,5 %, naopak poklesla plocha ovocných sadů o 586 ha, tj. 6,3 %.
Trvalé travní porosty nemají v kraji významné zastoupení a jejich vývoj ve sledovaném období
stagnoval.
V období 2005–2014 se v kraji rozšiřovala výměra zastavěných a ostatních ploch, hlavně
v důsledku rozvoje brněnské aglomerace a výstavby dopravní infrastruktury, což vedlo k záborům
zemědělské půdy, jejíž výměra poklesla o 1,5 %. Zastavěné plochy se v tomto období rozšířily
o 205 ha, tj. 1,5 %, ostatní plochy o 4,8 tis. ha, tj. 8,3 %, v roce 2014 přibylo 53 ha zastavěných
a 447 ha ostatních ploch. Jedná se o největší dynamiku nárůstu ostatních ploch ze všech krajů ČR.
Graf 5.2.1 ➜ V
yužití území [%], 2014
8,7 %
2,0 %
2,1 %
59,1 %
28,1 %
48,9 %
2,5 %
2,3 %
1,2 %
4,2 %
Zemědělská půda
Lesní pozemky
Vodní plochy
Zastavěné plochy a nádvoří
Ostatní plochy
Zdroj: ČÚZK
Orná půda
Vinice
Zahrady
Ovocné sady
Trvalé travní porosty
1
Z důvodu vymezení regionů soudržnosti NUTS 2 došlo v roce 2005 ke změně vymezení území a rozlohy kraje. Pro
zachování homogenity časové řady je vyhodnocen vývoj využití území od roku 2005.
14
5.3 Ekologické zemědělství
Většina Jihomoravského kraje je tradičně využívána zemědělsky, avšak s vysokým podílem orné
půdy a nízkým podílem trvalých travních porostů na zemědělské půdě, a patří tak mezi kraje
s nejnižším podílem i výměrou ekologicky obhospodařované půdy. Plocha půdy v ekologickém
zemědělství o rozloze 16 359 ha zaujímala pouze 3,8 % celkové rozlohy zemědělského půdního
fondu kraje v roce 2014 (Graf 5.3.1). Zastavení nárůstu podílu půdy v ekologickém zemědělství
po roce 2011 bylo obdobné vývoji v ostatních krajích ČR. Projevil se zejména vliv uzavření vstupu
nových žadatelů do titulu „Ekologické zemědělství“ v rámci agroenvironmentálních opatření
od roku 2011, a to z důvodu blížícího se konce programového období a vyčerpání prostředků
v dotačním titulu, a vliv uplynutí pětiletého období trvání závazků od vstupu jednotlivých žadatelů
do dotačního titulu. Stagnaci v letech 2010–2014 je možné zaznamenat také v případě vývoje
počtu ekofarem, jejichž počet 311 je v kontextu ČR nadprůměrný (Graf 5.3.1). Z hlediska výroby
biopotravin v Jihomoravském kraji byl evidován v rámci krajů nejvyšší počet, tj. 112 výrobců
biopotravin dle jejich sídla z celkového počtu 506 výrobců v ČR.
Graf 5.3.1 ➜ V
ývoj ekologického zemědělství [počet, %], 2006–2014
Počet
400
%
40
300
30
200
20
100
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
10
2006
0
0
Počet ekofarem (levá osa)
Zdroj: MZe
Podíl půdy v ekologickém zemědělství na zemědělské půdě kraje (pravá osa)
Podíl půdy v ekologickém zemědělství na zemědělské půdě kraje – průměr ČR (pravá osa)
15
6 Průmysl a energetika
6.1 Těžba surovin
Na území Jihomoravského kraje probíhá poměrně bohatá těžební činnost. V největších objemech
se zde těží stavební kámen a štěrkopísky (Graf 6.1.1). Ve sledovaném období 2000–2014 se až
do roku 2007 těžba těchto stavebních surovin každoročně zvyšovala, ovšem od roku 2008 se
v reakci na hospodářskou krizi a pokles stavební výroby snižovala i poptávka po těchto komoditách
a jejich těžba s mírnými výkyvy klesala. Výraznější propad pak nastal v letech 2013 a 2014. V roce
2014 bylo na území Jihomoravského kraje vytěženo 1,5 mil. tun stavebního kamene a 1,4 mil. tun
štěrkopísků.
Další významnou těženou surovinou v kraji jsou ostatní a vysokoprocentní vápence. Ostatní
vápence mají obsah karbonátů nad 80 % a používají se k výrobě cementu a vápna, nebo pro
odsiřování spalin. Vysokoprocentní vápence mají obsah karbonátů minimálně 96 % a využívají
se v chemickém, sklářském, potravinářském, gumárenském či keramickém průmyslu, dále také
v hutnictví k odsiřování či výrobě vápna nejvyšší kvality. Objem těžby ostatních vápenců v roce
2014 činil 970 tis. tun, vysokoprocentních vápenců 453 tis. tun.
Z dalších surovin je v Jihomoravském kraji významná těžba ropy a zemního plynu. Česká ropa je
vysoce kvalitní, její roční těžba však pokrývá pouze zanedbatelnou část tuzemské spotřeby.
V kategorii Ostatní jsou zahrnuty např. živcové suroviny, karbonáty pro zemědělské účely, písky
slévárenské či jíly žáruvzdorné na ostřivo.
tis. t
14 000
12 000
10 000
8 000
6 000
4 000
2 000
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Graf 6.1.1 ➜ V
ývoj těžby na území kraje [tis. t], 2000–2014
Ostatní
Zemní plyn
Ropa
Cementářské korekční sialitické
suroviny
Cihlářská surovina
Vápence vysokoprocentní
Vápence ostatní
Štěrkopísky
Stavební kámen
Zdroj: ČGS
16
6.2 Emise z průmyslu
V Jihomoravském kraji bylo v roce 20121 evidováno 110 průmyslových zařízení IPPC, přičemž
jsou nejvíce koncentrovány v brněnské aglomeraci (Obr. 6.2.1). Do kategorie Energetika spadá
8 zařízení – elektrárna Hodonín, teplárny v Brně a Kyjově a kompresní stanice Břeclav a Hostim.
Do kategorie Výroba a zpracování kovů je zařazeno 19 zařízení, kam patří např. slévárny, žárové
zinkovny, galvanovny, tavírna hliníku, úpravna povrchů a lakovna. Nerosty se zpracovávají
v 16 zařízeních, jedná se o cihelny, výrobu skla, obalového skla, skleněných vláken, výrobu vápna,
žáruvzdorných tvárnic, cementového slínku či sanitární keramiky. Chemický průmysl zde zastupuje
15 zařízení, jsou to např. výroba acetylenu, detergentů, výrobků z fosforu, hnojiv, léčiv, biopaliv,
polyuretanové pěny, vodního skla, či nátěrových hmot. V kategorii Ostatní průmyslové činnosti je
zahrnuto 26 zařízení IPPC jako např. zpracování obilovin, výroba mléčných výrobků, výroba lahůdek,
pivovar, cukrovar, výroba krmných směsí, jatka, papírna, nebo zpracování vláken a textilií.
Emise sledovaných znečišťujících látek v kategorii REZZO 1 v Jihomoravském kraji (Graf 6.2.1) měly,
s výjimkou emisí CO, ve sledovaném období 2000–2014 klesající nebo alespoň stagnující trend, což
je důsledkem neustálého zlepšování technologií s důrazem na snižování vlivu na životní prostředí.
Obr. 6.2.1 ➜ P
růmyslová zařízení IPPC, 20121
Graf 6.2.1 ➜ V
ývoj emisí z velkých zdrojů
znečišťování (REZZO 1)
[tis. t.rok‑1], 2000–2014
tis. t.rok-1
4,0
3,0
2,0
0
Energetika
Výroba a zpracování kovů
Zpracování nerostů
Chemický průmysl
Nakládání s odpady
Ostatní průmyslové činnosti
1
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
1,0
CO
NOx
SO2
VOC
TZL
Zdroj: CENIA
Data pro rok 2013 a 2014 nejsou, vzhledem k me­todice
jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici.
17
Zdroj: ČHMÚ
6.3 Spotřeba elektrické energie
Celková spotřeba elektrické energie v Jihomoravském kraji je pátá nejvyšší v ČR, v tomto kraji
bylo v roce 2014 spotřebováno 5 124,8 GWh. Na celkové spotřebě elektřiny v kraji se v roce 2014
významně podílela kategorie Ostatní (2 277,1 GWh), která zahrnuje např. kulturu, veřejnou správu
či administrativu. Domácnosti spotřebovávaly téměř čtvrtinu elektřiny. Vývoj v tomto sektoru
nevykazuje velké meziroční výkyvy, spotřeba je zde stabilní. V roce 2014 bylo do domácností dodáno
1 229,4 GWh elektrické energie.
Podíl průmyslu na celkové spotřebě elektřiny v roce 2014 činil 14,6 %. Brno je jedním z největších
průmyslových středisek, převažuje zde strojírenský průmysl (Graf 6.3.1).
Graf 6.3.1 ➜ Spotřeba elektrické energie [%], 2014
44,4 %
Průmysl
Energetika
Doprava
Stavebnictví
Zemědělství a lesnictví
Domácnosti
Obchod, služby, školství, zdravotnictví
Ostatní
14,6 %
3,1 %
0,5 %
0,8 %
2,4 %
10,2 %
24,0 %
Zdroj: ERÚ
18
6.4 Vytápění domácností
Způsob vytápění domácností se v jednotlivých krajích ČR výrazně liší (Graf 6.4.1). V regionech
s velkými aglomeracemi převažuje dálkové (centrální) vytápění, naopak v menších obcích jsou
častěji rozšířena lokální topeniště.
V Jihomoravském kraji je více než polovina domácností (51,6 %) vytápěna zemním plynem,
druhým nejrozšířenějším způsobem je dálkové vytápění (28,6 %). Tyto dva způsoby jsou příznivé
pro životní prostředí, neboť jejich emise jej příliš nezatěžují.
Podíl tuhých paliv (uhlí a dřevo) je v kraji nižší, než je průměr ČR (1,8 %, resp. 5,1 % oproti
průměrnému podílu 8,1 %, resp. 6,9 %). Tato paliva se často kombinují a velkou roli ve výběru
paliva pro domácnosti hraje jeho cena. S cenou paliva však většinou klesá i jeho kvalita, a tak se
stává, že obyvatelé ve snaze ušetřit náklady na vytápění se často vrací k palivům ekologicky méně
příznivým. Tyto způsoby vytápění se pak velkou měrou projevují na emisích z vytápění.
Jihomoravský kraj má relativně velkou hustotu zalidnění (63 domácností.km‑2 oproti průměrnému
počtu 53 domácností.km‑2), ale přesto, vzhledem k příznivému poměru paliv, jsou zde sledované
emise z vytápění oproti průměru ČR velmi nízké (Graf 6.4.2).
Graf 6.4.1 ➜ Z působ vytápění domácností
v krajích ČR [tis. domácností],
2014
tis. domácností
600
500
400
300
200
100
0
Graf 6.4.2 ➜ M
ěrné emise z vytápění domácností
[t.rok‑1.km‑2, kg.rok‑1.km‑2],
20131
t.rok-1.km-2
kg.rok-1.km-2
0,4
0,3
0,2
0,1
0
Hl. m. Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Moravskoslezský
Zlínský
Ostatní
Tepelná čerpadla
Propan‑butan
Topný olej
Dřevo
Uhlí
Elektřina
Zemní plyn
Dálkové vytápění
0,3
0,2
0,1
TZL
PM10
PM2,5
Jihomoravský kraj
Průměr ČR
Zdroj: ČHMÚ
1
19
0
PAU
Zdroj: ČHMÚ
Data pro rok 2014 nejsou, vzhledem k metodice jejich
vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici.
7 Doprava
7.1 Emise z dopravy
Jihomoravský kraj je emisemi z dopravy značně zatížen, což vyplývá z jeho polohy na hlavních
tranzitních trasách silniční dopravy i z přítomnosti brněnské aglomerace. Podíly dopravy
na celkové emisní bilanci kraje patří k nejvyšším v ČR (Graf 7.1.1). Emise z dopravy na jednotku
plochy jsou v kraji 3. nejvyšší po Praze a Středočeském kraji, v případě NOx dosahují 0,61 t.km‑2.
Na celkových emisích jednotlivých látek z dopravy v ČR se kraj podílí 11–12 %.
Vývoj emisí znečišťujících látek z dopravy v kraji byl v období 2000–2014 příznivý (Graf 7.1.2),
ve vývoji emisí se odráží především modernizace vozového parku. Emise skleníkových plynů však
zejména v období 2000–2007 rostly, a to z důvodu zvyšování přepravních výkonů silniční dopravy.
Graf 7.1.1 ➜ E mise znečišťujících látek a skleníkových plynů z jednotlivých druhů dopravy [%],
2014 a podíl dopravy na celkové emisní bilanci v kraji [%], 2013
%
100
Letecká
Vodní
Železniční – motorová trakce
Silniční nákladní
Silniční veřejná (autobusy)
Individuální automobilová
Podíl dopravy na emisní bilanci
80
60
40
20
0
CO2
N2O
NOx
VOC
CO
PM
Zdroj: CDV, v.v.i., ČHMÚ
Data celkových emisí z dopravy, ze kterých je stanoven podíl dopravy na emisní bilanci, nezahrnují emise
z nedopravních mobilních zařízení, které jsou však součástí kategorie zdrojů REZZO 4. Data emisní bilance v krajích ČR
v roce 2014 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici.
Data celkových emisí skleníkových plynů se nesledují na krajské úrovni, z tohoto důvodu nejsou stanoveny podíly
dopravy na celkových emisích skleníkových plynů v krajích.
Graf 7.1.2 ➜ V
ývoj emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů [index, 2000 = 100], 2000–2014
Index (2000 = 100)
180
160
140
120
100
80
60
40
20
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
CO2
N2O
NOx
VOC
CO
PM
20
Zdroj: CDV, v.v.i.
7.2 Hluková zátěž obyvatelstva
V oblastech s celodenní hlukovou zátěží ze silniční dopravy, přesahující stanovené mezní hodnoty1,
žije dle výsledků Strategického hlukového mapování (SHM)2 v aglomeraci Brno 30,5 tis. osob, tj.
7,9 % obyvatel, nadměrným hlukem v nočních hodinách je obtěžováno 37,5 tis. osob, tj. 9,8 %
obyvatel (Obr. 7.2.1, Graf 7.2.1). Nadměrným hlukem ze silniční dopravy je v aglomeraci celodenně
zasaženo 1 390 rezidenčních objektů, 29 škol a 3 lůžková zdravotnická zařízení.
Mimo aglomeraci Brno je hladinám hluku z hlavních silnic3 nad mezními hodnotami celodenně
exponováno 4,9 tis. obyvatel, což je 0,6 % obyvatel kraje, v noci se jedná o 7,1 tis., tj. 0,9 %.
Provoz na hlavních železničních tratích způsobuje v kraji celodenní hlukovou zátěž cca 1 tis. osob,
tedy 0,4 % obyvatel kraje.
Obr. 7.2.1 ➜ P
odíl obyvatel krajů ČR a městských aglomerací žijících v oblastech s překročenou
mezní hodnotou 70 dB hlukového ukazatele pro celodenní obtěžování hlukem
ze silniční dopravy (Ldvn) [%], 2012
< 1,0
1,0–1,9
2,0–4,9
7,0–7,9
> 9,0
0
50
100 km
Zdroj: NRL pro komunální hluk
Data pro roky 2013 a 2014 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici.
Mimo aglomerace jsou data k dispozici jen pro silnice s intenzitou dopravy vyšší než 3 mil. vozidel za rok.
ezní hodnoty hlukových indikátorů jsou stanoveny vyhláškou č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování. Pro celodenní
M
hlukovou zátěž, tj. indikátor Ldvn, jsou mezní hodnoty 70 dB pro silniční a železniční dopravu, 60 dB pro leteckou
dopravu a 50 dB pro průmysl. Indikátor noční hlukové zátěže Ln má nižší mezní hodnoty, konkrétně 60 dB pro silniční
dopravu, 65 dB pro železniční dopravu, 50 dB pro leteckou dopravu a 40 dB pro průmysl.
2
Strategické hlukové mapování (SHM) se provádí dle požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES
(směrnice END) o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. 2. fáze SHM probíhala od roku 2010 a měla být
ukončena v roce 2012 s tím, že výsledky budou odpovídat hlukové situaci v roce 2011, zpracování je však opožděno,
a zatím ani v roce 2015 nejsou k dispozici kompletní výsledky.
3
Silnice s intenzitou dopravy vyšší než 3 mil. vozidel za rok.
1
21
Graf 7.2.1 ➜ O
byvatelé aglomerace Brno žijící v oblastech s překročenými mezními
hodnotami hlukových indikátorů Ldvn a Ln pro jednotlivé kategorie zdrojů hluku
[počet obyvatel], 2012
Počet obyvatel
40 000
35 000
30 500
30 000
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
2 200
100
0
Ldvn > MH
37 500
Silnice
Železnice
Průmysl
200 200
Ln > MH
Zdroj: NRL pro komunální hluk
Data pro roky 2013 a 2014 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici.
22
8 Odpady
8.1 Produkce odpadů
Celková produkce odpadů na obyvatele1 v Jihomoravském kraji se mezi lety 2009 a 2014
zvýšila o 7,0 % na 2 605,3 kg.obyv.‑1. Tento vývoj souvisí s celkovou produkcí ostatních odpadů
na obyvatele, která má souběžný trend jako celková produkce odpadů na obyvatele. Od roku
2009 vzrostla o 3,4 % na hodnotu 2 405,2 kg.obyv.‑1. Nárůst je způsoben především zvyšováním
produkce stavebního odpadu. V roce 2013 se jednalo zejména o odpad z výstavby rozsáhlého
podzemního parkoviště v centru Brna.
Celková produkce nebezpečných odpadů na obyvatele mezi lety 2009–2014 výrazně stoupla
o 83,9 % na celkových 200,1 kg.obyv.‑1, tedy nejvyšší hodnotu v ČR, což souvisí převážně
s průběhem sanačních prací. Podíl celkové produkce nebezpečných odpadů na celkové produkci
odpadů na obyvatele tak mezi lety 2009–2014 narostl ze 4,5 % na 7,7 %.
Celková produkce komunálních odpadů na obyvatele klesla od roku 2009 o 7,3 % na hodnotu
453,7 kg.obyv.‑1 v roce 2014 (Graf 8.1.1). Ze všech sledovaných ukazatelů tak poklesla pouze
produkce komunálních odpadů na obyvatele, jejímuž růstu brání preventivní opatření proti jejich
vzniku, například stimulace občanů ke třídění odpadu.
Graf 8.1.1 ➜ P
rodukce odpadů na obyvatele [kg.obyv.‑1], 2009–2014
kg.obyv.-1
3 000
2 500
2 000
1 500
1 000
500
0
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Celková produkce odpadů
na obyvatele
Celková produkce ostatních
odpadů na obyvatele
Celková produkce nebezpečných
odpadů na obyvatele
Celková produkce komunálních
odpadů na obyvatele
Zdroj: CENIA, ČSÚ2
S oučet celkové produkce ostatních a nebezpečných odpadů na obyvatele. Součástí celkové produkce odpadů
na obyvatele je i celková produkce komunálních odpadů na obyvatele, které patří částečně do kategorie ostatních
odpadů a zčásti do kategorie nebezpečných odpadů. Pro názornost k hodnocení je však v grafu celková produkce této
speciální skupiny odpadů na obyvatele uvedena navíc jako zvláštní sloupec.
2
ČSÚ je zdrojem dat o počtu obyvatel ČR (střední stav).
1
23
9 Další informace k aktivitám a problémům řešeným v rámci kraje
v oblasti životního prostředí
Aktuální projektová činnost kraje v oblasti životního prostředí
Název projektu
Cíle projektu
Zajištění provedení geodetického zaměření a vytyčení ZCHÚ
Natura 2000 – implementace
na území EVL, označení jejich hranic pomocí tabulového
v Jihomoravském kraji, 6. etapa
a pruhového značení a informačních tabulí.
Monitoring přirozené atenuace
Plocha odstranění SEZ – 71 000 m2.
v předpolí prameniště Bzenec
Realizace opatření na Brněnské
údolní nádrži, II. etapa
Zlepšení kvality vody v Brněnské nádrži.
2013–2017
Cílem je stanovení obsahu persistentních organických
polutantů – polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs),
Monitoring vybraných
organochlorových pesticidů (OCPs), polychlorovaných
persistentních organických
bifenylů (PCBs) a těžkých kovů ve volném ovzduší ve vybraných
polutantů ve volném ovzduší,
lokalitách Jihomoravského kraje, a to jak v plynné, tak v tuhé
stanovení genotoxicity,
atmosférické frakci. Součástí výstupů studie jsou obsahy
vyhodnocení možných
persistentních organických polutantů (POPs) ve volném
zdravotních rizik ve vybraných
ovzduší pomocí pasivních vzorkovačů z monitorovacího
lokalitách JMK
období 2010–2014. Odběry pasivními vzorkovači probíhají
kontinuálně.
Aktuálně vyhlášené dotační tituly kraje
Název dotačního titulu
Pravidla pro poskytování finanční
podpory na hospodaření v lesích
v Jihomoravském kraji 2013–2019
Dotační program v oblasti vodního
hospodářství
Program pro poskytování dotací
v oblasti EVVO
Program rozvoje venkova
Jihomoravského kraje pro rok 2015
Cíle dotace
Zlepšení stavu lesů v Jihomoravském kraji, posílení jejich
mimoprodukčních funkcí, podpora ekologických opatření
a zachování a obnova lesního ekosystému a biodiverzity
lesních porostů na území Jihomoravského kraje.
Podpora výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury.
Finanční podpora neinvestičních činností nevládních
neziskových organizací a obcí v oblasti environmentálního
vzdělávání, výchovy a osvěty.
Zachování základních funkcí v oblasti veřejné správy
na venkově s ohledem na kvalitu života; dotační program
je zaměřen na podporu školní a předškolní výchovy,
zdravotní a sociální péče a podporu projektů udržujících
kvalitu života na venkově.
24
Aktuálně vyhlášené dotační tituly kraje
Název dotačního titulu
Dotační program
Podpora včelařství 2014
Podpora vinařství
a vinohradnictví v JMK
pro rok 2014
Cíle dotace
Podpora včelařů a včelařství za účelem zvýšení stavů včelstev,
eliminace závažných onemocnění včelstev, zlepšení zdravotního
a genetického stavu včelstev a podpora chovu včel jako významného
odvětví zemědělství v Jihomoravském kraji.
Podpora vinařství a vinohradnictví v Jihomoravském kraji, jakožto
důležitého odvětví místní zemědělské výroby, které zastává
nezastupitelnou úlohu v obhospodařování krajiny a ekonomickém
rozvoji oblasti. Dotační program je zaměřen na vybavení informačních
středisek, zařízení pro konání výstav, vybavení meteorologických
stanic a dalšího technického vybavení, pořizování informačních
panelů, propagačních materiálů, webových stránek a propagačních
kampaní na podporu vinařství a vinohradnictví v Jihomoravském
kraji.
Další environmentální aktivity kraje a EVVO v roce 2014
Soutěž diplomových a středoškolských prací se vztahem k životnímu prostředí a ekologii
v Jihomoravském kraji
V případě diplomových prací bylo v roce 2014 do soutěže přihlášeno 27 prací. Rada JMK jmenovala
hodnotitele, kteří práce vyhodnotili a sešli se k výběru oceněných (3 diplomové práce a 3
bakalářské práce). Konference s předáním cen se uskutečnila 18. 11. 2014 na krajském úřadu. Byl
vydán sborník prací. V případě středoškolských prací proběhla v roce 2014 přípravná fáze soutěže,
byly vybrány nejlepší práce k ocenění, jejichž vyhlášení proběhlo v říjnu.
Ekologická olympiáda pro střední školy
V roce 2014 se Jihomoravský kraj poprvé zapojil do celorepublikové soutěže ČSOP pro střední školy –
Ekologická olympiáda. Jde o nadstavbovou, mezipředmětově orientovanou soutěž, která propojuje
biologii, ekologii, ochranu přírody a péči o životní prostředí společně s environmentalistikou.
Staví na široké teorii, ale zaměřuje se na praktické využití poznatků, zkušeností a vlastních
postřehů. Prvního ročníku se zúčastnilo 6 týmů z 6 středních škol z Jihomoravského kraje.
Environmentální výukové programy pro školy
Vytvoření nových ekologických výukových programů EVP přizpůsobených dětem se speciálními
potřebami a jejich pilotní ověření, vybudování speciálních výukových prvků pro výuku. Vytvoření
podmínek pro výuku na pracovištích Lipky proškolenými pedagogy, výroba pomůcek pro práci
v interiéru i na zahradách.
25
Další environmentální aktivity kraje a EVVO v roce 2014
Den Země na hradě Veveří
Den Země proběhl na hradě Veveří v dubnu 2014 s účastí cca 4 000 návštěvníků. Tématem byly
regionální potraviny.
Jihomoravské ekolisty – zpravodaj pro obce a školy
Zpravodaj vychází již deset let vždy dvakrát ročně. O obsahu rozhoduje redakční rada pověřená
Radou JMK. V dubnu vyšlo číslo 1/2014 tematicky zaměřené na půdu, v říjnu vyšlo číslo 2/2014
zaměřené na zelenou ekonomiku. Ekolisty jsou distribuovány dle rozdělovníku starostům obcí,
školám, NNO, pedagogům v sítích M.R.K.E.V. a Mrkvička a dalším (Lipka).
Aktivity neziskového sektoru s environmentální tematikou v roce 2014
Aktivita
Garant aktivity
Konference k environmentální výchově pro pedagogy MŠ, ZŠ a SŠ (KONEV,
Konvička)
Celokrajské setkání pro pedagogy MŠ, ZŠ a SŠ se zaměřením na aktuální
Lipka
problematiku životního prostředí a EVVO na téma půda. Jednání konference
bylo doplněno o praktické ukázky s možností využití v průřezovém tématu EV.
Prezentace úspěšných projektů a pilotních projektů škol, prezentace výsledků
projektů podpořených z evropských fondů.
Podpora sítě škol M.R.K.E.V. a Mrkvička
Cílem podpory je informovat školy o možnosti zapojit se do sítí EVVO; zajišťovat
Lipka
informační servis pro školy a školská zařízení; poskytovat metodické pomůcky
a materiály pro pedagogické pracovníky MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ.
Specializační studia pro školní koordinátory environmentální výchovy
Lipka
V září 2014 byl zahájen 10. běh specializačního studia pro koordinátory EVVO
v celkovém rozsahu 250 hodin, kurz byl ukončen na podzim 2015.
Environmentální vzdělávání nepedagogických pracovníků škol (kuchařů,
školníků, zahradníků, administrativních pracovníků)
Lipka
Vzdělávání proběhlo v rámci projektu PROFESENVI podpořeného z OPVK. Byly
připraveny a odpilotovány vzdělávací programy, proběhly exkurze pro všechny
cílové skupiny a vznikla řada metodických materiálů.
Veronica
Semináře o klimatických změnách
Mezinárodní konference o zahradní terapii
První mezinárodní konference o zahradní terapii v ČR proběhla ve Fakultní
nemocnici v rámci projektu Zahradní terapie, podpořeného v rámci INTERREG
Lipka
přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko. Přednášeli zejména lektoři z Rakouska
a Slovenska. Zúčastnilo se přes 200 zájemců. Součástí programu byla exkurze
po areálu nově vybudované terapeutické zahrady pro dětské pacienty
u nemocnice.
26
Aktivity neziskového sektoru s environmentální tematikou v roce 2014
Aktivita
Garant aktivity
Podpora tvorby a certifikace školních přírodních zahrad
Proběhl cyklus Zahradnického minima pro pedagogy všech stupňů škol od MŠ
až po SŠ (12 odpoledních seminářů s praktickými dílnami na K20 – cca 100
účastníků). Celoročně probíhalo poradenství pro školy v oblasti tvorby a péče
Lipka
o školní zahrady a metodické pomoci s jejich využitím ve výuce a začleněním
do ŠVP (cca 60). Proběhla certifikace přírodních školních zahrad a konzultace
v terénu přímo na školních zahradách v celém JMK (cca 20). Pomoc s přípravou
projektových žádostí škol v této oblasti (cca 40).
Pobytové akce pro školy se zaměřením na zdravý životní styl
V rámci této aktivity byly realizovány víkendovky pro středoškoláky a letní
expedice. V plánu jsou další dvě víkendové akce v druhé polovině roku –
Lipka
podzimní Drahanská vrchovina a především zimní víkendovka v Jeseníkách
zaměřená na přežití a chování v krizových situacích. Lipka vytváří a realizuje
pobytové akce s programem zaměřeným na zdravý životní styl pro školy jako
ozdravné pobyty či školy v přírodě.
Spolupráce se školou na Ukrajině – pomoc při zavedení environmentální
výchovy, vytvoření regionální učebnice
Spolupráce s pedagogy základní školy v Rosoši probíhá od roku 2014
s podporou Kanceláře JMK. Záměrem spolupráce je konkrétní metodickou
Lipka
a věcnou pomocí podpořit rozvoj environmentální výchovy a osvěty v Základní
škole Rosoš v Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Prostředkem jsou vzájemné výměny
zkušeností, překlady publikací s EV tematikou a vydání regionální učebnice
Svaljavské oblasti.
Zájmová činnost – kroužky, kluby, tábory s environmentální tématikou
Semináře pro vedoucí zájmových útvarů volnočasových organizací. Metodické
materiály a proškolení účastníků seminářů pro práci s nimi. Setkání vedoucích
Lipka
zájmových kroužků a klubů dětských organizací a lektorů vzdělávacích
programů pro žáky škol Jihomoravského kraje, výměna zkušeností, inspirace,
metodických materiálů.
27
Prioritní environmentální problémy kraje
Ochrana přírody a krajiny
Implementace soustavy Natura 2000, v rámci které má být zajištěna ochrana evropsky významných
lokalit a ptačích oblastí na území Jihomoravského kraje. V současnosti kraj dokončuje zřízení
formální ochrany evropsky významných lokalit a provádí postupy k zajištění potřebné péče
o “naturová” území.
Kvalita ovzduší
Z hlediska kvality ovzduší jsou na území Jihomoravského kraje problematickými znečišťujícími
látkami benzo(a)pyren, polétavý prach frakce PM10, PM2,5 a oxidy dusíku. Problematika znečištění
ovzduší polétavým prachem frakce PM10 se v průběhu uplynulých let vyvíjela výrazně dle charakteru
klimatických podmínek. Naproti tomu problematika znečišťující látky – benzo(a)pyrenu narůstá
bez ohledu na klimatické faktory významně od roku 2010. Polétavý prach představuje spolu
s na ně navázanými polycyklickými aromatickými uhlovodíky největší problém z hlediska
vlivu znečištění ovzduší na lidské zdraví. V případě částic PM10 je imisní limit (především pro
24hodinovou koncentraci PM10) překračován zejména na dopravních lokalitách, imisní limit pro
PM2,5 nebyl překročen. Doprava je rovněž majoritním zdrojem emisí suspendovaných částic PM10
a PM2,5, druhým nejvýznamnějším zdrojem jsou pak lokální topeniště (vytápění domácností).
Imisní limit je překračován dominantně v topné sezoně, a to zejména na předměstských
a venkovských lokalitách, kde je vliv lokálních topenišť markantnější, a to především v letech,
kdy se v zimním období vyskytují delší epizody s nepříznivými meteorologickými a rozptylovými
podmínkami (inverzní charakter počasí, vyznačující se stabilní atmosférou). Ve městech, kde je
výrazněji zastoupeno centrální vytápění, dochází k menšímu počtu překročení v topné sezoně.
V případě koncentrací jemnější frakce PM2,5 leží riziko překračování imisního limitu především
na dopravních tazích v Brně. Pro koncentrace oxidů dusíku je velmi důležité, je‑li území ovlivněno
dopravou či nikoli. Zatímco venkovské lokality Jihomoravského kraje nepřekračují ani dolní mez
pro posuzování, dopravou nejzatíženější lokality často překračují imisní limit pro průměrnou roční
koncentraci NO2. Doprava je majoritním zdrojem emisí oxidů dusíku. Imisní limit pro benzo(a)pyren
je dlouhodoběji překračován pouze v lokalitě Vyškov a na dopravou zatížených lokalitách
v Brně. V případě ostatních lokalit dochází k překročení pouze jednorázově. Troposférický ozon
je celoevropský problém, jelikož vzniká z prekurzorů až v atmosféře. Nejvyšších koncentrací je
dosahováno na pozaďových lokalitách, kde není dostatek látek v ovzduší, se kterými by mohl
tento přízemní ozon reagovat, a jeho koncentrace tak zůstávají zvýšené po delší čas. Kulminace
koncentrací (na rozdíl od všech ostatních škodlivin) nastává v létě, zejména při dostatku
slunečního záření a vyšších teplotách vzduchu.
Zdroj: KÚ Jihomoravského kraje
28
Seznam zkratek a terminologický slovník
AOPK ČR
automobilizace
BSK5
CDV, v.v.i.
CENIA
CO
CO2
ČHMÚ
ČOV
ČSOP
ČSN
ČSÚ
ČÚZK
DPH
EVL
EVP
EVVO
CHKO
CHSKCr
IPPC
IRZ
JMK
KHS
KÚ
Ldvn
Ln
M.R.K.E.V.
MZe
NEZ
NH3
N‑NH4+
N‑NO3‑
NOx
N2O
NP
NPP
NPR
NRL pro
komunální hluk
OCPs
OPVK
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
počet registrovaných osobních automobilů na 1000 obyvatel
biochemická spotřeba kyslíku pětidenní
Centrum dopravního výzkumu, veřejná výzkumná instituce
CENIA, česká informační agentura životního prostředí
oxid uhelnatý
oxid uhličitý
Český hydrometeorologický ústav
čistírna odpadních vod
Český svaz ochránců přírody
česká státní norma
Český statistický úřad
Český úřad zeměměřický a katastrální
daň z přidané hodnoty
evropsky významná lokalita
ekologický výukový program
environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
chráněná krajinná oblast
chemická spotřeba kyslíku dichromanem draselným
integrovaná prevence a omezování znečištění
integrovaný registr znečišťování
Jihomoravský kraj
Krajská hygienická stanice
krajský úřad
indikátor pro 24‑hodinovou hlukovou zátěž
indikátor pro noční hlukovou zátěž v čase mezi 22–6 hod.
metodika a realizace komplexní ekologické výchovy
Ministerstvo zemědělství
nízkoemisní zóna
amoniak
amoniakální dusík
dusičnanový dusík
oxidy dusíku
oxid dusný
národní park
národní přírodní památka
Národní přírodní rezervace
Národní referenční laboratoř pro komunální hluk při Státním zdravotním ústavu
se sídlem v Ostravě
organochlorové pesticidy (Organochlorine Pesticides)
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
29
OPŽP
Operační program Životní prostředí
PAHs
polycyklické aromatické uhlovodíky (Polycyclic aromatic hydrocarbons)
PCBs
polychlorované bifenyly (Polychlorinated biphenyls)
Pcelk.
celkový fosfor
PAU
polycyklické aromatické uhlovodíky
PM
suspendované částice
POPs
persistentní organické polutanty (Persistent Organic Pollutants)
PP
přírodní památka
PR
přírodní rezervace
produkce komunálních produkce komunálních odpadů od občanů včetně produkce komunálních
odpadů
odpadů vznikajících při nevýrobní činnosti právnických osob a fyzických
osob oprávněných k podnikání na území obce
(http://www.mzp.cz/cz/matematicke_odpady4)
SEZ
stará ekologická zátěž
SFŽP
Státní fond životního prostředí
SHM
strategické hlukové mapování
SO2
oxid siřičitý
s.p.
státní podnik
ŠVP
školní vzdělávací program
TZL
tuhé znečišťující látky
ÚHÚL
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
území s překročením dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, příloha 1, bod 1+2+3+4:
imisního limitu
území s překročením imisního limitu včetně přízemního ozonu pro alespoň
jednu uvedenou znečišťující látku (SO2, CO, PM10, PM2,5, NO2, benzen, Pb,
As, Cd, Ni, benzo(a)pyren, O3)
VN
vodní nádrž
VÚV T.G.M., v.v.i.
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce
30