Kůže

Kůže
• Největší orgán
lidského těla
• Průměr 1,7 m2
• Dvě hlavní vrstvy –
epidermis a dermis
• Léčba rozsáhlých
kožních ztrát
představuje závažný
lékařský problém
Anatomia del corpo humano Juan
Valverde de Amusco (Rome, 1560)
Funkce lidské kůže
• Ochranná funkce
–
–
–
–
mechanický úraz
ztráta tekutin
invaze patogenů
produkce cytokinů a interleukinů
• Metabolická funkce
– produkce vitaminu D
– termoregulace – cévy, potní žlázy
• Informační – receptory
• Estetická funkce
Kůže
• Tenká – ochlupená – 90% těla
• Silná – neochlupená – 10% těla
– Dlaně, plosky nohou, flexorové strany prstů
– Úchopové a hmatové lišty
EPIDERMIS
DERMIS
(KORIUM, ŠKÁRA)
PODKOŽÍ
Epidermis
5 vrstev
mnohovrstevný
dlaždicový
rohovějící epitel keratinocyty
• Keratinizace - keratinocyty se posunují k
povrchu, ztrácejí schopnost dělení a prodělávají
přeměnu z vysokých cylindrických keratinocytů
v buňky ploché a bezjaderné, cyklus trvá 3–4
týdny
Buňky epidermis
• Keratinocyty
• Melanocyty se nachází ve stratum basale, kam
migrují za vývoje z neurální lišty a obsahují
melanozomy - melanin. UV záření – melanocyty
stimulující hormon – stimuluje produkci melaninu –
do keratinocytů – opálení. Ochrana kůže před
poškozením vyvolaným UV zářením.
• Pokud při migraci melanocytů do epidermis vznikne
nahromadění melanocytů, naevi pigmentosi, může
jejich určitý typy představovat místo vzniku
zhoubného nádoru, melanomu.
• Langerhansovy buňky jsou antigen
prezentující dendritické buňky. Do dermis se
dostávají krevní cestou. Poté co se dostanou mimo
cévní řečiště, prochází bazální laminu mezi dermis a
epidermis a přecházejí do epidermis. Po kontaktu s
antigenem se vracejí do dermis a zpět lymfatickou
cestou do regionální lymfatické uzliny.
Langerhansovy buňky se uplatňují při vzniku
atopického ekzému.
• Merkelovy buňky leží na bazální lamině a jsou
v kontaktu se zakončením nervových vláken. Jsou
nahromaděny především v oblasti folikulů chlupů a
fungují jako mechanoreceptory. Pocházejí
z neurální lišty a na své místo se dostaly procesem
migrace.
Dermis
stratum papillare - leží povrchově, buněčné
stratum reticulare – leží hlouběji obsahuje elastická a
kolagenní vlákna. Vlákna vytváří svazky a splétají se v
prostorovou síť.
Vlákna na různých místech těla probíhají vždy jedním hlavním
směrem, což určuje linie štěpnosti kůže
Kožní řezy paralelně s liniemi štěpnosti, jizvy nezejí a lépe se
hojí, kdežto řezy vedené kolmo na ně se rozvírají
Při nadměrných požadavcích na elasticitu škáry vznikají
ruptury škáry, strie, které se jeví jako drobné bílé jizvy
Dermis
Hranice mezi epidermis a dermis je zvlněná, dermis
vysílá do epidermis výběžky, dermální papily.
Epidermis a dermis odděleny bazální laminou .
Cévní zásobení.
Ve škáře se nachází i hladká svalovina, která tvoří buď
svazky, které slouží jako vzpřimovače chlupů, někdy
vytváří i souvislou vrstvu (např. ve skrotu) X kožní sval –
na krku.
KOŽNÍ ADNEXA
• vlasy, chlupy
• nehty
• kožní žlázy
– mléčná žláza
– mazové
– potní
– exokrinní
– apokrinní
VLASY, CHLUPY
• primární - lanugo
• sekundární
– chlupy
– vlasy
– řasy
– obočí
• terciární
– podpaží
– ohanbí
– vous
Vlasový folikul
Vlas
•
•
•
•
•
Kutikula – šupinatá vrstva
Kortex – 80% - vlákna keratinu
Medulla – dřeň – jen u kořínků
Roste 2-6 let
Denně – 0,2 -0,5 mm
Růst vlasu
• anagen - 3 roky/ 1000 dnů
• katagen - 3 týdny/ 10 dnů
• telogen - 3 měsíce/ 100 dnů
zánik bulbu a jeho obnovení
0,4 mm/den
výpad do100 vlasů denně
vratné X nevratné
bezvlasá ložiska - alopecie
vlivy: hormonální, nutriční, toxické (infekce,
chemoterapie, autoimunitní)
Růst vlasu
Proces hojení ran
•
•
•
•
1. fáze - hemostáza
2. fáze - akutní zánět
3. fáze - proliferace
4. fáze - remodelace
Hemostáza
•
•
nastává okamžitě po úrazu
aktivace krevních destiček nutná pro
následnou agregaci
• uvolnění koagulačních (trombin a fibrin) a
růstových faktorů
• vytvoření fibrinové sítě, která usnadňuje další
migraci buněk
Akutní zánět
•
•
•
rozvíjí se několik hodin po úrazu
zásadní význam pro další průběh hojení
podílí se především neutrofily, makrofágy a
lymfocyty
• ničí bakterie a mrtvou tkáň
• produkce růstových faktorů, které regulují
další hojení
Proliferace
•
•
•
začíná již v období zánětu
migrace a proliferace endotelií - vaskularizace
migrace a proliferace fibroblastů - tvorba
extracelulární matrix (kolagen, laminin a
fibronectin)
• migrace, proliferace, diferenciace keratinocytů tvorba epiteliální bariéry na povrchu rány
Remodelace
• enzymaticky je odstraněn přebytečný kolagen
a extracelulární matrix (působení kolagenázy
a dalších enzymů)
• regrese zánětu, makrofágy, neutrofily a
lymfocyty opouštějí rannou plochu
• diferenciace epidermis
• celý proces je řízen řadou růstových faktorů
• funkčně i kosmeticky vyhovující jizva
Faktory negativně ovlivňující proces
hojení
•
•
•
•
•
•
přítomnost nekrotických tkání
infekce
anamnéza - přidružené choroby
věk
hypoxie tkání
výživa - malnutrice (bílkoviny, NMK, stopové
prvky - Zn, Fe, Cu)
Podmínky pro kvalitní hojení
•
•
•
•
•
včasné odstranění mrtvých tkání (toxiny)
kontrola infekce
rychlý uzávěr ranné plochy
použití vhodných krytů
u rozsáhlých defektu event. užití
kultivovaných autologních či allogenních
keratinocytů
Trvalý uzávěr ranné plochy
• Samovolná epitelizace ze zachovaných
hlubokých dermálních struktur (zbytkové
keratinocyty) či z okrajů defektu
• autotransplantace
• isotransplantace - možné pouze u
jednovaječných dvojčat
• autologní kultivované keratinocyty (souvislé
štěpy, porost na nosiči, suspenze)
Kryty kožních ztrát
• jedná se vždy o dočasnou náhradu
chybějícího kožního krytu
• jsou vždy nahrazeny pacientovou vlastní
kůží
– samovolnou epitelizací
– autotransplantací
• nejsou biodegradabilní
Kryty kožních ztrát
• ochranná funkce
– bariéra proti infekci
– zabraňuje vysychání ranné plochy
• metabolická funkce
– omezuje ztráty tepla
– omezuje ztráty tekutin
• brání dalšímu mechanickému poškození
• omezují dráždění plochy, a tak poskytují
úlevu od bolesti
Kryty kožních ztrát
• textilní kryty - konvenční krytí
– tyl a mul
• syntetické kryty
– filmy, gely, pěny
– hydrokoloidní krytí
– biosyntetické krytí
• biologické kryty
Syntetické kryty
Gely – polymerní materiál se schopností absorbovat
vodu. Jejich efekt spočívá v dobré hydrataci rány
a autolýze nežádoucích fibrinových povlaků.
Koloidy – vnější vrstva je nepropustná, a tím snižuje
pH rány, vnitřní vrstva, složená z hydrokoloidních
částic, v kontaktu s ranným sekretem vytváří gelový
film, a tím podporuje fyziologické hojení.
Pěny – efekt je založen na absorpci sekretu z rány
partikulemi pěny.
Antiseptické krycí materiály – porézní struktury
s účinným antiseptikem.
Syntetické kryty
Kryty s aktivním uhlím –bakteriostatický
a absorpční efekt je podmíněn přítomností aktivního
uhlí se savou povrchovou vrstvou.
Algináty –struktura je tvořena vlákny mořských řas
s vysokou absorpční potencí. Vlákna alginátu se
transferují v hydrofilní gel s bakteriostatickým,
hemostatickým a absorpčním účinkem.
Filmy s nízkou propustností pro vodní páru, kyslík,
nepropustné pro baktérie a vodu, umožní
nahromadění sekretu rány.
Biologické kryty
• bariéra proti infekci na ploše
• snížení ztrát tekutin a tepla - snížení metabolismu
organismu
• ochrana plochy před osycháním
• úleva od bolesti
• produkce růstových faktorů a cytokinů podpora hojení (dermis i epidermis)
• lehká aplikace, dobrá přilnavost
Biologické kryty
• kožní štěpy
– alogenní (živí dárci, kadaverózní)
– xenogenní (vepřové)
•
•
•
plodové blány
dermální náhrady na bázi kolagenu (Integra)
kultivované epidermální buňky
Vepřové xenotransplantáty
• Výhody
• Nevýhody
• podporuje hojení
ranné plochy
• lze snadno získat
velké množství
• levné
• nepřihojí se na
rannou plochu
• ? možnost přenosu
infekce ?