20150407_04_Zprava PPP - Písek

Průzkum
Podnikatelského
prostředí ve městě Písku
Strategický plán rozvoje města Písku
Zadavatel:
Město Písek
Zpracovatel:
Berman Group
Cassia Development & Consulting
Datum verze:
duben 2015
Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Písku
Obsah
1.
Úvod a metodika ............................................................................................................................. 3
2.
Shrnutí závěrů z průzkumu .............................................................................................................. 4
3.
Základní charakteristika................................................................................................................... 5
4.
Bariéry rozvoje firem ....................................................................................................................... 5
5.
Pracovní síla a zaměstnanost .......................................................................................................... 6
6.
Obrat a export ................................................................................................................................. 8
7.
Ukotvení v regionu .......................................................................................................................... 8
8.
Náměty pro podporu podnikání .................................................................................................... 11
9.
Celkový dojem ............................................................................................................................... 12
Seznam grafů
Graf č. 1: Vlastnictví firem / podíl na tvorbě pracovních míst ................................................................ 5
Graf č. 2: Bariéry rozvoje firem ............................................................................................................... 6
Graf č. 3: Spokojenost s kvalitou pracovní síly ........................................................................................ 7
Graf č. 4: Exportní orientace ................................................................................................................... 8
Graf č. 5: Kvalifikace, nemovitosti a investice ......................................................................................... 9
Graf č. 6: Význam inovačních aktivit ..................................................................................................... 10
Graf č. 7: Omezující faktory inovačních aktivit ...................................................................................... 10
Graf č. 8: Služby na podporu podnikání ................................................................................................ 11
Graf č. 9: Známky pro město Písek ........................................................................................................ 12
Graf č. 10: Písek jako místo pro podnikání ............................................................................................ 13
2
Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Písku
1.
Úvod a metodika
Průzkum podnikatelského prostředí (PPP) je součástí analytické fáze procesu strategického plánování
rozvoje města a byl proveden pro Město Písek. Vedle PPP byl v této fázi rovněž realizován
dotazníkový průzkum spokojenosti obyvatel města a vedle toho pak byla zpracována
socioekonomická analýza – Profil města Písku.
Průzkumy podnikatelského prostředí podle použité metodiky provádí zpracovatel v českých městech
a regionech od roku 1995. Jednotlivé otázky v průzkumu se nicméně mírně upravují v souladu s tím,
jak se postupně mění ekonomika České republiky, zejména pak zdroje její mezinárodní
konkurenceschopnosti. Výsledná zpráva je založena na odpovědích majitelů či vrcholových manažerů
třiceti píseckých firem, které byly tazateli navštíveny během února a března 2015.
Vedle informací o podnicích, jejich prioritách, rozvojových záměrech, výzkumných a vývojových
aktivitách, vnímaných problémech a názorech na ekonomický rozvoj města bylo tématem rozhovorů
také hodnocení úrovně místní veřejné správy i otázka aktivního zapojení firem do procesu tvorby
strategického plánu města Písku.
Všechny rozhovory provedli odborní tazatelé / konzultanti zpracovatele. Na tomto místě je nutné
vyzdvihnout vstřícnost, s níž naprostá většina oslovených souhlasila s rozhovorem a poskytla
informace o firmách a také cenné postřehy a doporučení týkající se stavu místního podnikatelského
prostředí. Tím větší je ovšem i zodpovědnost veřejné správy za to, že výsledky průzkumu nezapadnou
a názory místních firem budou reflektovány při stanovení strategických cílů rozvoje města Písku.
Závěrečná zpráva Průzkumu podnikatelského prostředí obsahuje pouze odpovědi poskytnuté
zástupci firem v agregované formě. Individuální odpovědi nejsou zpracovatelem zveřejňovány a
vyplněné formuláře průzkumu zůstávají v držení zpracovatele.
3
Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Písku
2.
Shrnutí závěrů z průzkumu
Za nejdůležitější zjištění průzkumu lze považovat následující:

Místní ekonomika je silná a vykazuje dobrou růstovou dynamiku. Převažují firmy ze
zpracovatelského průmyslu, z nichž řada je mezinárodně konkurenceschopná.

Tržby zkoumaných firem v roce 2013 dosáhly celkové výše 11,360 mld. Kč, v roce 2014 to
bylo 13,199 mld. Kč a v letošním roce 81 % firem očekává další nárůst. Optimistický je také
vývoj počtu zaměstnanců. Za posledních pět let přibylo celkem 585 pracovních míst zásluhou
průmyslových podniků. V navštívených firmách nyní pracuje 3 726 zaměstnanců a v letošním
roce se očekává další cca dvouprocentní růst.

Za hlavní překážku dalšího růstu označily firmy jednoznačně dostupnost kvalifikované
pracovní síly, s větším odstupem následovanou zahraniční konkurencí a ekonomickou situaci
České republiky.

Spokojenost firem s jejich zaměstnanci je nadprůměrná. Průměrná měsíční mzda dosáhla
v roce 2014 výše 21 340 Kč a má tendenci mírně růst i v dalších letech.

Písecké firmy uvádějí jen malý podíl vlastního výzkumu a vývoje (cca 70 pracovníků ve VaV ve
sledovaných podnicích) a považují omezený potenciál pro VaV za jednu ze slabých stránek
místního prostředí. Situace se může zlepšit v souvislosti s rozvojem úspěšných firem, ale i tak
je malá angažovanost ve výzkumu a vývoji potenciálním rizikem pro budoucí
konkurenceschopnost místní ekonomiky.

Přestože třetina dotazovaných potřebuje nebo má problém sehnat pozemek pro rozšíření,
žádná firma neplánuje relokaci mimo město. Firmy uvádějí velmi slušnou investiční aktivitu
do nových technologií i výrobních prostor. Celkově lze v nejbližších letech očekávat investice
ve výši téměř 1 mld. Kč. Ve vazbě na tyto investice by mělo vzniknout více než 175 nových
pracovních míst.

Existence průmyslové zóny je firmami považována za významnou výhodu. Na druhou stranu
se celá řada kritických komentářů týká její špatné dostupnosti (vč. poddimenzovaných
komunikací) a obslužnosti (přeplněné a špatně načasované autobusy), absence odstavného
parkoviště pro kamiony, obchodu či sociálního zařízení a dalších základních služeb.

Firmy nemají nerealistická očekávání, pokud jde o podporu podnikání ze strany města. Ocení
především lepší informovanost, častější komunikaci a spolupráci při realizaci rozvojových
plánů. Významným tématem se může stát spolupráce se školami a zvyšování kvalifikace
místní pracovní síly, kterou firmy považují za velmi důležitou pro svoji budoucnost ve městě.

87 % firem považuje Písek za dobré nebo výborné místo pro podnikání, 8 % za průměrné
a pouze 4 % hodnotí místní prostředí jako špatné.
4
Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Písku
3.
Základní charakteristika
Průzkumu se zúčastnilo 30 firem lokalizovaných v Písku: 4 velké podniky (250 a více zaměstnanců), 12
středních (50 – 249 zaměstnanců) a 14 malých (méně než 50 zaměstnanců), z nichž 2 lze označit za
mikrofirmy (do 10 zaměstnanců).
Zkoumaný vzorek byl pro účely mezioborového srovnání rozdělen do tří skupin: 1. průmysl (17 firem);
2. stavebnictví a doprava (6 firem) a 3. obchod a služby (7 firem). Z průmyslu je potřeba jmenovat
zejména strojírenský, automotive, elektrotechnický a elektronický, plastikářský a textilní.
Mezi navštívenými bylo 5 akciových společností, 24 společností s ručením omezeným a 1 družstvo.
Průměrné stáří firem je 20 let, přičemž 3 podniky byly založeny před rokem 1989, 13 firem vzniklo
v první polovině 90. let, dalších 9 firem mezi lety 1997 a 2004 a 5 firem je mladších deseti let. Dvacet
tři navštívených firem má v Písku sídlo, zatímco sedm respondentů je pobočkami firem se sídlem
jinde v EU nebo jinde ve světě. Těchto sedm firem je kontrolováno zahraničním kapitálem. Pokud
strukturu vlastnictví firem vážíme počtem pracovníků (viz graf č. 1), zjistíme, že zahraniční osoby
zaměstnávají 55 % pracovníků ve zkoumaných firmách. Dalších 36 % pracovních míst je v gesci
českých fyzických a právnických osob a 9 % je ve firmě spoluvlastněné městem.
Graf č. 1: Vlastnictví firem / podíl na tvorbě pracovních míst
9%
Město / obec
Fyzické osoby
33%
55%
Právnické osoby
Zahraniční osoby
3%
4.
Bariéry rozvoje firem
Další otázka průzkumu zjišťuje, co brání podnikům v dalším rozvoji a co jim přináší největší problémy
(viz graf č. 2). Nejčastěji zmiňovaným problémem je dostupnost kvalifikovaných pracovníků, na
kterou si stěžuje 2/3 dotázaných, což je i dle obdobných průzkumů největší problém firem v celé
České republice. Tento problém je obzvlášť závažný u průmyslových firem, kterých si stěžuje 82 %.
5
Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Písku
Graf č. 2: Bariéry rozvoje firem
80%
67%
27%
20%
20%
17%
13%
13%
10%
10%
7%
Přístup místní správy
27%
Kurs koruny (posilování)
33%
Legislativní omezení
37%
Dostupnost finančních
prostředků
37%
40%
Zastaralá technická
zařízení
60%
Nedostatečné prostory –
budovy a pozemky
Politická situace
(nestabilita) v ČR
Náklady na mzdy
Domácí konkurence
Cena vstupů (materiál,
energie atd.)
Ekonomická situace ČR
Zahraniční konkurence
Dostupnost
kvalifikovaných pracovníků
0%
Na druhém až třetím místě firmy shodně uvádějí zahraniční konkurenci a ekonomickou situaci České
republiky s 36,7 %. Zahraniční konkurenci častěji zmiňují průmyslové a zahraniční podniky,
ekonomickou situaci ČR pak obchodní firmy a firmy ze sektoru služeb, středně velké firmy (50-250
zaměstnanců) a opět i zahraniční firmy.
Cena vstupů (materiál, komponenty, energie atd.) je problémem pro 1/3 všech dotázaných, přičemž
pro více než polovinu exportních (s min. 50% podílem exportu na celkovém prodeji), zahraničních a
středně velkých firem.
Na druhé straně kurs koruny a legislativní omezení byly zmíněny pouze 3x, přístup místní správy 2x a
2 bariéry – úrokové míry a vzdálenost na trh – nebyly vůbec zmíněny jako problém.
5.
Pracovní síla a zaměstnanost
V navštívených podnicích pracovalo v době realizace průzkumu (únor a březen 2015) 3 726
zaměstnanců. Toto číslo je o 276 vyšší než v předešlém roce a dokonce o 585 vyšší než před pěti lety.
Jednotlivé podniky však prošly různým vývojem a 10 z nich za posledních 5 let propustilo 10 a více
procent pracovníků; 14 firem ve stejném období naopak zvýšilo počet pracovníků o více než 10 %.
Pracovní místa ubyla ve stavebnictví a dopravě (20 resp. 7,1 %) a v obchodě a službách (35 resp.
7,5 %), naopak u průmyslových podniků vzniklo v posledních pěti letech 640 nových pracovních míst,
což odpovídá téměř 27% nárůstu. Optimistický je také výhled majitelů/manažerů na příští rok, který
počítá s mírným nárůstem o cca 2 % všech zaměstnanců, nejvíce u stavebních firem (o 8 %) a malých
(o 6 %) a středních firem (o 4 %).
Průměrná mzda za rok 2012 dosáhla částky 20 234 Kč, v roce 2013 vzrostla na 21 054 Kč a v loňském
roce činila 21 340 Kč. Nejvyšší mzdy vyplácí zahraniční firmy a exportéři, naopak nižší mzdy dostávají
zaměstnanci v obchodě a službách.
6
Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Písku
Spokojenost s kvalitou pracovní síly je subjektivně vnímaná charakteristika, nicméně je pozitivní, že
ve zkoumaných píseckých firmách dosahuje vysokých hodnot. Nejvíce spokojení se svými
zaměstnanci jsou manažeři zahraničních (52 % výborných a 42 % dobrých) e exportních firem (51 % a
44 %), nejméně respondenti v obchodě a službách (19 % výborných, 67 % dobrých a 19%
dostatečných).
Graf č. 3: Spokojenost s kvalitou pracovní síly
9%
Výborná
41%
Dobrá
Dostatečná
50%
Špatná
Spokojenost s kvalitou pracovní síly je jedna věc, její (ne)dostupnost pak věc druhá – a ta představuje
trvalý problém, protože 70 % podniků pociťuje nedostatek zaměstnanců s klíčovými dovednostmi
a kvalifikací již nyní a dalších 7 % toto očekává v brzké budoucnosti. Chybí především technické
profese: konstruktéři, programátoři, elektrotechnici do strojní výroby, elektromechanici, nástrojaři,
seřizovači a údržbáři strojů, mistři do výroby, odborníci na zpracování plastů, tepelnou techniku,
elektrikáři, zámečníci, zedníci ale i šičky, řidiči a některé firmy zmiňují i ekonomické profese (střední
management) jako jsou obchodníci, kalkulanti, rozpočtáři, projektoví manažeři. V neposlední řadě
manažeři zmiňují nedostatečnou jazykovou vybavenost zaměstnanců/uchazečů o zaměstnání.
Firmy se shodují, že absolventi škol postrádají obecné dovednosti, které jsou dány špatným
školstvím, ale nepovažují to za specifický problém Písku. Navíc schopní středoškoláci pokračují ve
studiu na vysokých školách. U mladých absolventů firmy postrádají zodpovědnost, samostatnost,
umění komunikace, sebereflexi, dodržování hodnot, loajalitu k firmě a bohužel občas i základní
pravidla slušného chování, zaměstnance si firmy musí dovzdělat a zaškolit.
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků (i přes výše uvedené) se firmy snaží řešit přímo se školami.
Celkem 47 % uvedlo, že spolupracuje se školami nejčastěji formou praxí, stáží či brigád, některé
podniky i formou stipendií, podílu na výuce (přednášky) a učebních osnovách.
Jako dobře spolupracující byla nejčastěji zmíněna SPŠ a VOŠ Písek a SOŠ a SOU Písek, dále pak VOŠ a
SPŠ Strakonice, SOŠ Blatná, z vysokých škol pak ZČÚ Plzeň nebo UTB ve Zlíně.
Na druhé straně byly zmíněny bariéry či negativní zkušenosti jako je náročnost na lidské zdroje
(věnovat se studentům znamená další zátěž pro stávající zaměstnance), peníze i administrativu.
Některé podniky byly přístupem škol a jejich studentů zklamáni, protože měly pocit, že aktivitu musí
vyvíjet pouze ony nebo že škola veškerá jednání vedla jenom proto, aby obhájila dotaci a nechtěla nic
měnit. Další podniky s ohledem na zaměření své činnosti nenašly ve školství a regionu žádného
partnera.
7
Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Písku
6.
Obrat a export
Jednou z nejdůležitějších charakteristik popisujících úspěšnost firem je jejich obrat a schopnost
prosadit se na zahraničních trzích. Celkový obrat těchto podniků činil v roce 2013 cca 11,3 miliardy Kč
a v roce 2014 to bylo již 13,2 mld. Kč. Navíc 81 % všech firem očekává v r. 2015 nárůst obratu, 19 %
stagnaci a žádná firma nepřipustila pokles. Všechny zahraniční, exportní i velké (nad 250
zaměstnanců) očekávají růst. Obrat na jednoho zaměstnance dosahuje příznivých 3,83 miliónu korun
na rok, nejvíce u zahraničních (4,42) a exportních firem (4,28), nejméně u středních firem (1,33).
Graf č. 4: Exportní orientace
0,5%
0,3%
město Písek
5,9%
12,4%
Jihočeský kraj
ČR (mimo kraj)
44,0%
EU
zbytek Evropy
37,0%
jinde ve světě
Export navštívených podniků činil 44,8 %, přičemž naprostá většina jejich prodeje míří do zemí
Evropské unie. Existují však velké rozdíly: průmyslové podniky exportují 67 % své výroby, naopak
stavební a dopravní firmy 17,7 % a firmy obchodu a služeb pouze 1,1 %.
7.
Ukotvení v regionu
S ukotvením v regionu souvisí otázka nemovitostí pro podnikání. Průzkum ukázal průměrný podíl
podniků, které vlastní své objekty (52 %), téměř třetinový je podíl těch, kteří jsou v nájmu, zbylé firmy
část prostor vlastní a část si najímají. Přestože řada podniků uvádí, že se v poslední době rozšířila,
třetina respondentů současně potřebuje další podnikatelské nemovitosti pro rozvoj svých aktivit.
Tyto firmy buď vedou jednání s městem o odkupu pozemků, nebo je s poměrně velkými obtížemi
hledají.
Žádný z podniků neuvažuje o rozšíření jinde v České republice a žádný z podniků nehodlá skončit
s podnikáním ve městě, i když jeden kvůli přístupu města o tom chvíli uvažoval.
Velmi pozitivním zjištěním je plánovaná investiční aktivita firem. 74 % dotázaných podniků plánuje
investice do nových technologií či nemovitostí, dalších 19 % je zvažuje. Celková výše připravovaných
investic přesahuje téměř 1 miliardu korun a tyto investice by měly přinést přibližně 175 pracovních
míst. Nejvyšší investiční aktivitu uvádějí průmyslové (a zahraniční a exportní) firmy.
Externí financování z veřejných a strukturálních fondů EU případně využilo/využívá už 20 podniků,
další 2 ho zvažují. Celková hodnota vyčerpaných prostředků přesáhla 100 mil. Kč. Nejčastěji se
8
Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Písku
jednalo o „měkké“ projekty na vzdělávání pracovníků nebo příspěvek od úřadu práce především na
mzdy, v několika případech se jednalo o projekty z OPPI (Inovace), na informační systém, rozšíření
vozového parku, modernizace rozvodů tepla ad. Další možné dotace v řádech desítek milionů jsou
v očekávání s novým programovacím obdobím.
Graf č. 5: Kvalifikace, nemovitosti a investice
Ano
Zvažujeme/Očekáváme
Postrádáte některé dovednosti, profese nebo
kvalifikaci klíčovou pro další rozvoj Vašeho podniku?
21
Máte ve Vašem podniku zaměstnance, které se
zabývají výzkumem a/nebo vývojem?
2
14
Spolupracujete v oblasti VaV s vysokými školami a
jinými institucemi?
1
14
Vlastníte nemovitost(i), kterou používáte pro Vaše
podnikání nebo si ji(je) pronajímáte?
1
15
9
9
Budete investovat do Vašeho podniku – nové
technologie / nemovitosti?
5
18
20
Chystáte se rozšířit (např. vytvořit pobočku) Váš
podnik jinde v České republice?
5
2
27
Ucházíte se (příp. už jste se ucházeli) o
spolufinancování rozvoje podniku z prostředků EU?
Hodláte přemístit Váš podnik z města, tj. skončit s
podnikáním ve městě Písku?
11
15
Potřebujete další podnikatelské nemovitosti pro
rozšíření Vašich podnikatelských aktivit ve městě?
7
15
8
Spolupracujete se středními nebo vysokými školami
na přípravě kvalifikované pracovní síly?
Ne
20
1
0%
2
6
27
20%
40%
60%
80%
100%
Přibližně polovina firem uvedla, že má zaměstnance, kteří se zabývají výzkumem a/nebo vývojem.
Nejčastěji se jedná o vývoj nových a inovace stávajících produktů nebo výrobních procesů. Celkem se
jedná o více než 70 pracovníků, ale s výjimkou jedné společnosti jsou pracoviště VaV malá s méně než
10 zaměstnanci. Většinu pracovníků VaV zaměstnávají průmyslové podniky. Podniky s vlastním
vývojem dosahují lepších výsledků, co se týče obratu na zaměstnance, exportu, průměrných mezd a
plánovaných investic. Většina z nich také na VaV spolupracuje s vysokými školami.
9
Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Písku
Graf č. 6: Význam inovačních aktivit
60%
57%
50%
40%
40%
30%
27%
30%
20%
13%
10%
10%
10%
7%
Zlepšení vlivu na životní
prostředí
Rozšíření výrobní kapacity
Zlepšení výrobní pružnosti
Snížení nákladů práce na
jednotku produkce
Snížení materiálové a
energetické náročnosti
Rozšíření trhu nebo
zvýšení tržního podílu
Rozšíření sortimentu
výrobků nebo služeb
Zlepšení kvality výrobků
nebo služeb
0%
Inovační aktivity jsou podle vlastního vyjádření pro podniky velmi významné, nejčastěji (z 57 %) kvůli
zlepšení kvality výrobků nebo služeb, dále pro rozšíření sortimentu výrobků (40 %) a pro rozšíření
trhu nebo zvýšení tržního podílu (30 %). Současně je důležité znát důvody, které podnikům brání více
inovovat – na prvním místě se opět jedná o nedostatek kvalifikovaných pracovníků (40 %) a dále o
nadměrná ekonomická rizika (33 %). Za zmínku stojí i stížnosti na příliš vysoké náklady a nedostatek
finančních zdrojů (shodně 23 %).
Graf č. 7: Omezující faktory inovačních aktivit
50%
40%
40%
33%
30%
23%
23%
20%
10%
10%
3%
Nedostatek informací o
trzích
Malý zájem zákazníků o
nové produkty
Nedostatek finančních
zdrojů
Příliš vysoké náklady
Nadměrná ekonomická
rizika
Nedostatek
kvalifikovaných
pracovníků
0%
10
Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Písku
8.
Náměty pro podporu podnikání
V další části rozhovoru byly firmy dotázány, které nástroje na podporu podnikání by od města
přivítaly. Na prvních dvou místech se objevila účast na tvorbě a realizaci rozvojích plánů a otázka
komunikace úřadů s podniky podaná ve zjednodušené formě jako „poskytování informací o
rozvojových záměrech města“. Firmy si přejí být informovány jak o strategických záměrech (územní
plán, strategie rozvoje), tak o konkrétních investičních akcích ať už proto, že se na nich hodlají
podílet, tak proto, že jich mohou využít pro vlastní rozvoj.
S nedostupností kvalifikované pracovní síly souvisí požadavek podpory praxí studentů ve firmách,
který může mít podobu informační, organizační či finanční. Významná je i podpora společné
propagace podniků a města. Poměrně kladně je hodnocena i podpora vzdělávacích kurzů.
Otázky budování průmyslových zón, podpora exportu, inovační vouchery, asistenční služby při
jednání s úřady či zvýhodněný pronájem nemovitostí dotazované rozdělila na dvě skupiny. Na druhé
straně organizace klastru v daném oboru podnikání a inkubátor pro začínající podnikatele nejsou
téměř podniky podporovány.
Graf č. 8: Služby na podporu podnikání
Učitě ano
Spíše ano
Účast na tvorbě a realizaci rozvojových plánů
15
Informace o rozvojových záměrech města
15
Podpora praxí studentů ve firmách
16
Společná propagace podniků a města
15
Vzdělávací kurzy
9
Budování průmyslových zón
8
Podpora exportu
8
Inovační vouchery na podporu transferu technologií
Zvýhodněný pronájem nemovitostí k podnikání
Organizace klastru ve Vašem oboru podnikání
Inkubátor pro začínající podnikatele
5
5
6
1
0%
2
2
7
3 1
1 2
3
6
9
3
9
4
8
7
5
10
5
3
20%
1 2
8
3
5
9
2
4
7
2
7
7
5
Určitě Ne
9
6
Asistenční služba při jednání s úřady
Spíše Ne
9
13
40%
60%
80%
100%
Opět uvádíme některé komentáře a názory (zpravidla jinde v této zprávě neuvedené) na další
možnost podpory podnikání:


Město by mělo více podporovat propagaci technického vzdělání mezi žáky a jejich rodiči vč.
myšlenky přilákání ČVUT do Písku, technické profese chybí, a pokud by zde škola měla ročně
cca 30 absolventů, všichni by zde našli uplatnění.
Město by mělo mít kvalitně zpracovaný strategický plán svého rozvoje, který by mělo být
schopno realizovat. Tzn. čitelnost a plánování zakázek, o které se firmy mohou případně
ucházet.
11
Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Písku



9.
Město je patrně největší obecní majitel lesů v ČR a dřevo exportuje ho v surovém stavu,
přesto společnosti, které dřevo dále zpracovávají, ho musí nakupovat v zahraničí. Tzn. Je zde
minimální snaha města o zvýšení přidané hodnoty vytěženého dřeva.
Požadavek na centralizaci úředníků ve městě na jediné místo (nyní je roztříštěné), čímž bude
efektivnější chod úřadu. Tím se navíc se uvolní prostory, které může město použít např. pro
podnikatele, které nemají prostory pro rozšíření.
Rozšíření průmyslové zóny je vnímáno rozporuplně. Nejprve by měla předcházet
optimalizace stávající PZ (viz uvedená negativa) a teprve poté plánovat rozšíření, v čemž vidí
příležitost (nejen) stavební firmy. Na druhou stranu řada podniků v PZ je skeptická:
s ohledem na nedostupnost kvalifikované pracovní síly a z obav z možného přetahování
stávající pracovní síly by rozšíření uvítali pouze za podmínek využití pro stávající podniky a
nikoliv pro nové investory.
Celkový dojem
Na závěr byli dotazovaní požádáni, aby ohodnotili město Písek v jedenácti kategoriích, o kterých se
částečně již hovořilo v předchozích odstavcích. Jak plyne z grafu č. 10, podnikatelé nejlépe hodnotí
kvalitu života, image města jako zajímavé investiční lokality a dobrou úroveň podnikatelské
infrastruktury. V těchto kategoriích přidělovali dotazovaní víceméně jedničky a dvojky, výjimečně
trojky a čtyřky (známkování jako ve škole).
Dostupnost a kvalita podnikatelských služeb, dodavatelé v regionu a dopravní obslužnost i
dostupnost jsou stále ještě hodnoceny nadprůměrně (celková průměrná známka činí 2,67).
Graf č. 9: Známky pro město Písek
4
3,38
3,18
3,00
3
2,81
2,81
2,64
2,25
2,12
2
1,96
1,89
1,59
Kvalita života
Image města jako zajímavé
investiční lokality
Dobrá úroveň podnikatelské
infrastruktury
Dostupnost a kvalita
podnikatelských služeb
Vaši dodavatelé v regionu
Doprava – obslužnost /
dostupnost
Spolupráce se školami
Náklady na pracovní sílu
Dovednosti / kvalifikace
pracovní síly
Dostupnost pracovní síly
Potenciál výzkumu a vývoje
pro Vaše podnikání
1
Nejmenší spokojenost je naopak spjata s omezeným potenciálem výzkumu a vývoje pro podnikání
(3,38) dotyčných firem, který v polovině odpovědí raději nebyl hodnocen vůbec. O něco méně
negativně je hodnocena výše zmiňovaná dostupnost pracovní síly (3,18) a její dovednosti / kvalifikace
12
Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Písku
(3,00). Podprůměrně jsou také hodnoceny náklady na pracovní sílu a spolupráce se školami (shodně
2,81).
Obecně jsou ke všem hodnoceným kategoriím více kritické firmy obchodu a služeb s průměrnou
známkou (2,91), naopak malé firmy (2,61) a zahraniční a průmyslové podniky (shodně 2,59) hodnotí
město o něco lépe.
Graf č. 10: Písek jako místo pro podnikání
8%
4% 4%
výborné
dobré
průměrné
špatné
84%
Celkové hodnocení města jako místa pro podnikání je spíše dobré (průměrná známka 2,13 při škále 14). Kritičtější jsou stavební a dopravní firmy (shodně 2,5), nejlépe hodnotí velké firmy (1,67). Písek
považuje za „výborné“ místo pro podnikání pouze jedna firma, dvacet označilo město za „dobré“ a
jedna firma se vyjádřila negativně („špatné“ místo pro podnikání).
Jako nejčastější pozitivní aspekty místního podnikatelského prostředí (seřazeno dle četností) firmy
uvedly:



Existence průmyslové zóny
Pozitivní klima ve městě, lidsky i podnikatelsky příjemné k životu – konkrétně zmíněny
památky, historické odkazy, investice do veřejných prostranství, zatraktivňování města,
kulturní kvalitu města (např. Sladovna po dlouhé době zlepšila situaci v kultuře), ale i ostatní
veřejné a komerční služby
Dobrá poloha a dostupnost daná i velikostí města
V dalších komentářích byl pozitivně hodnocen MÚ Písek a OHK a její služby pro podnikatele. Přes
špatnou dostupnost kvalifikované pracovní síly byl v Písku shledán dobrý potenciál, protože většina
lidí v produktivním věku chce pracovat a tudíž se i něco naučit.
Nejčastěji zmiňované negativní aspekty jsou následující:



Dostupnost kvalifikované pracovní síly
Výhrady k průmyslové zóně – dostupnost (poddimenzované silnice, pohyb cyklistů v zóně) a
obslužnost (přeplněné a špatně načasované autobusy), absence odstavného parkoviště pro
kamiony, obchodu či sociálního zařízení a dalších základních služeb, občasné výpadky
veřejného osvětlení
Parkování v centru města (nedostatek míst na náměstí, které komplikují i dlouhodobě
odstavená vozidla). Určitě by pomohlo zpoplatnění i trvalého parkování v centru.
13
Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Písku




Nezájem škol (nebo pouze malá aktivita) o spolupráci s podniky, často pouze kvůli čerpání
nějaké dotace. Bohužel i oborové zaměření středních škol neodpovídá požadavkům
významných podniků.
Negativa maloměsta (např. závist, málo odvahy ze strany vedení města, problematická
jednání s FÚ)
Problém sehnat pozemek pro rozšíření. Město nemá žádnou systematickou nabídku, a pokud
pozemky existují, jsou drahé. Městu také příliš dlouho trvají změny územního plánu.
Nízká podpora místních podnikatelů a firem ze strany veřejné správy, při veřejných zakázkách
příliš často rozhoduje cena, nikoli kvalita a výsledek tomu odpovídá (nekvalita či drahé
vícepráce).
V dalším komentářích bylo zmíněno špatné dopravní spojení s Prahou, Plzní, Lincem, Německem,
kdy kapacita silnic neodpovídá současnému provozu. Špatná dopravní obslužnost pro dojíždějící
(např. Milevsko). Stav pozemních komunikacích v Purkraticích nebo nedokončená cyklostezka do
Čížové.
14