Vznik elfštiny

Vznik elfštiny
Původ Elfštiny
Elfové se dávno ve Starých časech rozdělili ve dvě hlavní
větve: Západní elfy (Eldar) a Východní elfy. Druhého
původu byla většina obyvatel Temného hvozdu i Lórienu.
Jejich jazyky se však v tomto příběhu neobjevují; všechna
elfská jména i slova jsou zde v eldarské podobě.
Z eldarských jazyků se v této knize vyskytijí dva: Vznešená
elfština čili quenijština a Šedá elfština čili sindarština.
Vznešená elfština byla dávným jazykem Eldamaru za
Mořem, prvním, který byl písemně zaznamenán. Nebyla to
již rodná řeč, ale stala se jakousi "elfí latinou", dosud
užívanou při obřadech a pro vysoce učené mudrosloví a
písně Vznešenými elfy, kteří se vrátili jako Vyhnanci ze
Středozemě na konci Prvního věku.
Šedá elfština byla původně příbuzná s quenijštinou ; byl to
totiž jazyk Eldar, kteří došli na pobřeží Středozemě, ale
nepřepluli Moře a zůstali v přímořské zemi Beleriandu.
Tam jim kraloval Thongol Šedopláš� z Doriathu a v
dlouhém příšeří se jejich jazyk měnil s měnivostí zemí
smrtelníků a značně se odcizil řeči Eldar ze Zámoří.
Vyhnanci, sídlící mezi početnějšími Šedými elfy, přejali pro
běžné užívání sindarštinu; proto byla jazykem všech elfů a
jejich knížat, kteří se vyskytují v tomto příběhu. Všichni
totiž byli eldarského původu, i když lid, kterému vládli, byl
z nižších čeledí. Nejvznešenější ze všech byla paní
Galadriel z královského domu Finarfinova, sestra Finroda
Felagunda, krále Nargothrondu. V srdcích Všech vyhnanců
byla touha po Moři nikdy neutuchajícím nepokojem; v
srdcích Šedých elfů dřímala, dřímala, jakmile se však
probudila, nemohlo ji nic.
Pár základních Elfích frází:
Pozdravy
Elfí překlad
Hvězda svítí na hodinu
Elen síla lúmenn´
našeho dalšího setkání
omentielvo
Dobrý/é (den / ráno /
Mára (rë / arin /
večer)
undómë)
Zdar ! Sláva !
Aiya !
Bylo to příliš dávno.
Né yonta yárë.
Mé srdce zpívá o tom, že tě Órenya linda
chce spatřit
cenwelyo
Jsem rád/a, že se
Nányë alassëa
setkáváme
omentielmanem
Vítej/te !
Mantülië !
Přátelé !
Nildor ! / Nildi !
Quenya - Starý jazyk
Také psáno: Qenya, Qendya, Quendya
Také zvána: Vznešená elfština, Vznešená řeč Noldor, Stará
řeč, řeč elfů z Valinoru, Elfí latina, Valinorština, Avallonština,
Erresëjština,
parmalambë (knižní jazyk), tarquesta (vznešená
řeč), Nimriy^e ( ad^unajsky), Goldórin nebo Goldolambë
(telerijsky), Cweneglin nebo Cwedhrin (trpasličí řečí)
Základní fonologie
Quenya má pět samohlásek, a,e,i,o,u, krátce, a dlouze, kde
jsou samohlásky označeny čárkou: á,é,í,ó,ú. Samohláska a
je velmi častá. Vlastnosti samohlásek jsou spíše podobné
španělským nebo italským než anglickým, proto aby
nedocházelo ke komolení slov, Tolkien používá pro
zvýraznění některých samohlásek diaeresis - dvojtečku nad
písmenem (např. Manwë, aby dal najevo, že koncovka e
není tichá, nebo Eärendil, kde naznačuje, že hlásky e a a se
vyslovují odděleně; diaeresis ale není nezbytně nutná a v
některých případech může být i vynechána).
Dvojhlásky jsou ai, au, oi, ui, eu, iu. (Sedmá dvojhláska ei
se objevuje v jednom nebo dvou slovech, ale její status je
nejistý.)
Souhlásky jsou vesměs stejné jako v angličtině, s výjimkou
sykavek: ž, š, č, dž (a českého ř) místo nich má Quenya
zvuk podobný německému ich-Laut, psaný Tolkienem hy
(např. v hyarmen - jih). (je také možné, že hy lze
vyslovovat podobně jako h v anglickém human, huge. )
nejspíše odpovídá českému ch.
Quenya také postrádá th (neznělé jako v thing či znělé jako
v the); neznělé th se objevovalo v raném období, ale bylo
sloučeno se s krátce před vzpourou Noldor.
Také stojí za zmínku, že znělé souhlásky b, d, g se
vyskytují pouze ve spřežkách mb, nd/ld/rd a ng (některé
druhy Quenyi mají také lb místo lv).
Na začátku slov se spřežky nevyskytují, mimo qu (=cw),
ty, ny a nw, pokud počítáme polo-samohlásky y, w jako
souhlásky. Obvykle slova spřežky ani neuzavírají, na konci
stojí buď jedna ze samostatných souhlásek t, s, n, l, r nebo
samohláska (daleko častěji). Uprostřed dvou samohlásek se
objevuje omezené množství souhláskových spřežek; ty
které byly Tolkienem popsány jako "časté" a
"favorizované", jsou napsány kurzívou: cc, ht, hty, lc, ld, ll,
lm, lp, lqu, lt, lv, lw, ly, mb, mm, mn, mp, my, nc, nd, ng,
ngw, nn, nqu, nt, nty, nw, ny, ps, pt, qu (pro cw), rc, rd,
rm, rn, rqu, rr, rt, rty, rs, rw, ry, sc, squ, ss, st, sty, sw, ts,
tt, tw, ty, x (pro ks). Několik dalších kombinací se může
objevovat ve složeninách. Fonologie Quenyi je dost
omezující, dodává jazyku jasně definovaný styl a chuť.
Je třeba si všimnout, že v Quenye je písmeno y vždy
vyslovováno jako j a c vždy jako k (takže cirya - loď =
kirya). Tolkien byl v tomto rozporuplný; v mnoha
pramenech je uváděno písmeno k, ale v Pánu Prstenů se
snaží psát Quenyu co nejpodobněji latině. V některých
případech bylo k z pramenů regulováno na c.