Show publication content!

Transkript

ČINNOST SLEZSKE MATICE OSVĚTY LIDOVÉ
NA TESINSKU A HLUCINSKU ZA ROK 1934
USPOŘÁDAL AN TO N ÍN
HOŘÍNEK
Č I N N O S T SLEZSKÉ M A T I CE O SV ĚT Y LIDOVÉ
N A T Ě Š Í N S K U A H L U Č Í N S K U Z A ROK 1934
ČINNOST SLEZSKE MATICE OSVĚTY LIDOVÉ
NA TĚŠÍNSKU A HLUČÍNSKU ZA ROK 1934
USPOŘÁDAL
ANTONÍN
VE S L . O S T R A V Ě
N ákladem Slezské M atice osvěty lidové
HOŘÍNEK
V KVĚTNU
1935
se s í d l e m ve S l e z s k é O s t r a v ě v y t i s k l a
> P re s s a « a k c i d e n č n í a o b c h o d n í t i s k á r n a
( m a j . P e t r P a v l a n ml . ) v e S l . O s t r a v ě
■ •
■
'
"
•
■ '
.
- - • i
' ' , ■,
-
.-o
■: ř-
1 ů
’ ■■ :
• •. -
< -• ■ o i. : :■ .»
s í:- -• *
;1
; ■Cí
Čestní členové Slezské Matice osvěty lidové
f ŠIM E Č E K B E D Ř IC H , president krajského soudu n. o. ve Slezské Ostravě
f HRUBÝ V Ě N C E SL A V , bývalý říšský a zemský poslanec, zakladatel Sl. M. O.L. v Opavě
f JUDr. PELC FERD., notář a dlouholetý zasloužilý starosta Sl.M. O.L. ve Sl. Ostravě
P. FU ŠEK AN T., čestný děkan a farář ve Slezské Ostravě, zakladatel Sl. M. O. L.
L A N D SFE LD ANT., ředitel gymnasia na odpočinku v Českém Těšíně, zakladatel Sl. M. O. L.
V A ŠE K V L A D .-P etr Bezruč, slezský bard v Brně
H E JR E T J A N , redaktor Národní Politiky v Praze
HOLEŠ A L O IS , knihvedoucí n. o. v Orlové, starosta Sl. M. O.L.
Diplomy čestného uznání Sl. M. O. L.
ob d rželi od r. 1 9 2 0 — 1934:
BU ZEK K AM IL, odborový přednosta min. školství a nár. osvěty v Praze
B Ě L E H R Á D E K F R A N T ., ředitel Ústřední Matice Školské v Praze
f K L V A Ň A A N T ., okresní školní inspektor v Orlové
PIŽL A L O IS , sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze
Dr. V A L O U C H M IR O SL A V , sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze
KEPL JO SE F , odborový přednosta presidia min. školství a nár. osvěty v Praze
Dr. S T R Á N S K Ý RU D O LF, tajemník min. školství a nár. osvěty v Praze
M LČOCH F R A N T IŠ E K , sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze
Dr. H R E JS A G U S T A V , ministerský tajemník min. školství a nár. osvěty v Praze
Dr. H O FFM AN N S T A N ISLA V , odborový rada min. školství a nár. osvěty v Praze
KLIM ÁN EK F R A N T IŠ E K , hlavní pokladník města Slezské Ostravy
f K Ř ÍS T E K JAN , majitel realit v Lazích, bývalý starosta Sl. M. O. L.
S E D L A Ř ÍK JA N , majitel velkostatku ve Vratimově
Š R Á M E K JO S E F , bývalý zemský president slezský v Opavě
H AE R IN G JA R O S L A V , vrchní rada politické správy, okresní hejtman ve Fryštátě
Dr. M ICH ÁLEK JO SE F , vrchní rada politické správy, okresní hejtman v Opavě
Dr. B A R O N JO S E F , bývalý místopředseda zemské školní rady slezské v Opavě
f S T Y P A T O M Á Š , bývalý řed. dívčí vyšší školy a starosta Nár. jednoty slezské v Praze
f Š K Á B A JO S E F , vládní tajemník ministerstva vnitra v Praze
Dr. S T A Š E K F R A N T IŠ E K , ministerský rada v presidiu min. rady v Praze
HRUBÝ EM AN U EL, senátor a starosta Svazu Národních Jednot a Matic v Praze
PAVELEK F E R D IN A N D , vládní rada, zemský školní inspektor v Brně
JUDr. P A VELEK JAKUB, vrch. rada pol. správy, přednosta presidia zemského úřadu v Brně
R O T T E R K A R E L , vrchní rada politické správy, zemský úřad v Brně
K U Č E R A O S K A R , revident Báňské a hutní společnosti n. o. v Karvinné
M E LIC H A R A D O L F , pokladník Báňské a hutní společností n. o. ve Slezské Ostravě
VA LE Č E K V A L E N T IN , inspektor státních škol v Karvinné
T E S A Ř M E T O D Ě J, ředitel okr, nem. pojišťovny v Opavě
5
P A V L Á N P E T R , ředitel okr. nem. pojišťovny v. v. ve Slezské Ostravě
H A J N Á Z D E N K A , řídící učitelka v Praze
P E T Ř ÍK K O N S T A N T IN , ředitel stát. ref. reál, gymnasia v Čes. Těšíně
Zakládající členové Slezské Matice osvěty lidové
Zakládajícím členem se stane, kdo zaplatí jednou provždy nejméně Kč 500'— . Členům
zakládajícím vydají se diplomy zakládajícího členství, znějící na složenou částku.
Od svého založení roku 1898 do roku 1934 přistoupilo za zakládajícího člena Sl. M. O. L.
celkem 758 osob a korporací.
Od roku 1930 nabyli diplomu zakládajícího členství:
f Dr. SCH E IN E R JO S E F , advokát a starosta Čsl. Obce Sokolské v Praze . . Kč 500'—
D O T L A Č IL O V Á PA V L A , učitelka v, v. v P říb ra m i.................................................... 1000'—
Dr. P R E IS J A R O S L A V , vrchní ředitel Živnostenské banky v P r a z e .........................500'—
Ř E D IT E L S T V Í P O M O C N Ý C H Ú Ř A D Ú zemského úřadu v B r n ě ........................ 500'—
B A N K A Č E S K O S L O V E N S K Ý C H LEG IÍ v P r a z e ........................................................500'—
S O K O L S K Á Ž U P A M O R A V S K O S L E Z S K Á v Mor. O stra v ě ............................... ... 500'—
Dr. P O S P ÍŠ IL VILÉM , guvernér Národní banky v P r a z e ............................................. 500'—
ČER N Ý JA N , president země Moravskoslezské v B r n ě ......................................... „
1000'—
N E K V A S IL V., podnikatelství staveb v P r a z e ............................................................. .....500'—
Č E S K O S L O V E N S K Á Z B R O J O V K A , akc. spol. v B r n ě ......................................... ....500'—
f K O Z Á K O V Á -Š U B R T O V Á B O ŽE N A , choť ředitele plynárny v Kolíně . . „ 3000’—
K U P K A V L A D IM ÍR , velkoobchodník hudebními nástroji v Mar. Horách , . „ 500'—
JUDr, S L Á D E K V L A D IM ÍR , advokát v Mor. O stravě......................................... .........500'—
T E S A Ř Š T Ě P Á N , ředitel státní občanské školy v K a rv in n é........................................900'—
V r. 1933 přistoupili za zakládající členy Sl. M. O. L.:
„ S L A V ÍA “ , vzájemně pojišťovací banka, generální zastupitelství v Brně . . . Kč 500'—
M A L Y P E T R JA N , předseda vlády ČSR. v P ra z e .............................................................500'—
Dr. BEN EŠ E D U A R D , ministr zahraničních věcí v P r a z e .................................... .........500'—
Ú S T Ř E D N Í SPO L E K Č E S K É H O U Č IT E L S T V A ve Slezsku v Orlové . . „ 500'—
Dr. Š Á M A L P Ř E M Y S L , kancléř presidenta republiky v P r a z e ...................................500'—
„B U D O U C N O S T ", ústřední konsumní a úsporné družstvo v Mor. Ostravě . . „ 500'—
MUDr. M ÍČ E K JA R O S L A V , státní obvodní a pokladenský lékař v Bystřicí n.O. „ 500'—
S T Ř E D O Č E S K Á S O K O L S K Á ŽU P A J A N A P O D L IP N É H O v Praze . . „ 500'—
V r. 1934 přistoupili za zakládající členy:
PRVN Í Č E S K Á V Z Á J E M N Á P O J IŠ Ť O V N A v P r a z e .................................... Kč 500 —
C H R O S T E K LUDVÍK, řídící učitel v. v. ve Slezské O s tra v ě ........................................500'—
f V A Š E K AN T O N ÍN , notář v K lím kovicích.............................................................. ......... 500'—
Ing. Dr. MODR EMIL, centr, ředitel dolů Báňské a hutní společností v M. Ostravě
JUDr. SMIŘÁK SVATO PLU K , advokát ve F rý d k u ..............................................
CHAMRAĎ ALBÍN, obchodní dům v O r l o v é .........................................................
Ing. Dr. VLACH JIŘÍ, tajemník ředitelské konference v Mor. Ostravě . . . .
Ing. JURNEČKA A L F R E D , úř. opr. civ. inženýr staveb, a stavitel v M. Horách
FEDERER O SK A R , gen. ředitel Vítk. horního a hutního těžířstva v M. Ostravě
MUDr. HORNÍCH JAN , státní obvodní lékař v H nojník u....................................
MUDr. KRÁL OTA, zdravotní rada v R a d v a n ic íc h ...............................................
HAERING JA R O S L A V , okresní hejtman ve F r y š t á t ě .........................................
Ing. STILLER F R A N T ., horní ředitel dolů Severní dráhy v Mor. Ostravě . .
MĚSTSKÁ S P O Ř IT E L N A ve Slezské O s t r a v ě ....................................................
f ŠIMEČEK B ED ŘICH , president krajského soudu n. o. ve Sl. Ostravě . . .
ŠAFRATA RU PERT, obchod železem v Mor. O stra v ě .........................................
JUDr. ŘÍH A K A R E L , advokát v B ohum íně..............................................................
STEJSKAL A D R Á B E K , stavitelé ve Slezské O stravě.........................................
ODBOR SLEZSK É M A TIC E O SV Ě T Y LIDOVÉ v Panských Nových Dvorech
BLAŽEJ IG N ÁC, továrna nábytku, Porubá u S v in o v a ..........................................
ODBOR SLEZSK É M ATICE O SV Ě T Y LIDOVÉ v Karvinné-Šolci . . . .
Ing. VORÁLEK K A R E L , náměstek řed. Báňské a hutní společnosti v M. Ostravě
500 " —
500 ' —
500 ' —
500 . —
500 ' —
500 —
500 " —
500 ' —
500 ' —
500 —
500 —
500 ' —
500 ' —
500 " —
500 ' —
500 ' —
500 ' —
500 ' —
500 —
-
Ústřednívýbor Slezské Matice osvěty lidové r.1934
Předsednictvo:
•
Starosta.................. H O LEŠ A L O IS , knihvedoucí v. v. v Orlové
I. nám. starosty . . PA V L Á N P E T R , ředitel okr. nem. pojišťovny v. v. ve Slezské Ostravě
II. nám. starosty . . K L A C BO H U SLA V , ředitel městských úřadů v Českém Těšíně
I, je d n a te l............ Š T Ě T IN A BED ŘICH , ředitel stát. obč. škol v Nov. Bohumíně
II. je d n a te l.............Ž E L E ZN Ý JAN, ředitel státních občanských škol v Bystřici n. Olzou
Pokladník................PAVLÍČE K M E T O D Ě J, přednosta poštovního úřadu ve Sl. Ostravě
č le n .........................H O ŘÍN E K AN T., tajemník Sl. M. O. L. ve Slezské Ostravě
Poradní členové . . P LA C H T VÁCLAV, profesor stát. ref. reál. gymnasia, správce odbočky
ústřední kanceláře Sl.M. O.L. v Českém Těšíně
H R U Š K A K A R E L, ředitel státní občanské školy v Kravařích
Členové ústředního výboru:
ČÍŽEK JA R ., lesní správce ve Starém Městě u Fryštátu
HLADÍK RU D O LF, vrchní inspektor státních drah, přednosta stanice v Petrovicích
HROZEK AN TO N ÍN , okresní školní inspektor ve Frýdku
JAŘABÁČ JAN, ředitel státního reálného gymnasia a starosta města v Orlové
JIROUŠEK VÁCLAV, odborný učitel v Českém Těšíně
KLIMÁNEK F R A N T IŠ E K , hlavní pokladník města Slezské Ostravy
MUDr. K RÁL O T A , zdravotní rada v Radvanicích
7
N ÁD EN ÍK RU D O LF, řídící učitel v Markvartovicích
N O VÁK AN D ĚLÍN , okresní školní inspektor v Hlučíně
P IL A Ř F R A N T ., ředitel státních občanských škol v Třinci
P E T Á K O V Á AN N A, choť ředitele dolů v. v. ve Slezské Ostravě
P O L Á Š E K A D O L F , inspektor státních škol v Českém Těšíně
P O S P ÍŠ IL A R T U R , farář ve Štěpánkovicích
P R A Ž Á K F R A N T ., řídící učitel v Návsí u Jablunkova
JUDr. Ř ÍH A K A R E L , advokát v Bohumíně
SLÍVA JAN , ředitel okresní nemocenské pojišťovny ve Fryštátě
S V O B O D A E M A N U E L, řídící učitel ve Skřečoni
SCH M ID A U G U S T IN , odborný učitel ve Frýdku
T E S A Ř ŠTĚ PÁ N , ředitel státní občanské školy v Karvinné
K ooptovaní členové ústředního výboru:
F R O N Ě K VÁC LA V, hutník v Dolních Marklovících
H E G E R K A R E L , farář v Prostřední Suché
H U B E Ň Á K JO S E F , ředitel státní občanské školy v Jablunkově
K R Ů T A A N TO N ÍN , ředitel škol v Karvinné
P A S T R Ň Á K F R A N T IŠ E K , ředitel měšť. školy v Něm. Lutyni
P lT H A E V A R IST , tajemník republikánské strany čsl. venkova ve Frýdku
S M Y C ZE K K A R E L , řídící učitel v Jablunkově
Z A H R A D N ÍK JA R O S L A V , šéfredaktor Moravskoslezského deníku v Mor. Ostravě
Revisoři:
H U VA R R O B E R T, ředitel měšťanské školy ve Slezské Ostravě
K RO Č K O V Á V L A S T A , choť řídícího učitele v Hrušově
K U Č E R A BO H ., inspektor ředitelství Larisch-Mónnicha v Karvinné
N Á P R A V N ÍK Č E S T M ÍR , ředitel Občanské záložny ve Slezské Ostravě
P O L A N S K Ý PAVEL, ředitel Městské spořitelny ve Slezské Ostravě
f P Ř IB Y L A F R A N T ., městský účetní rada ve Slezské Ostravě
Poradci:
FRESL F R A N T ., ředitel státního ústavu učitelského ve Slezské Ostravě
JUDr. JE D L IČ K A K A R E L , farář v Rychvaldě
J U R A R IC H A R D , řídící učitel v Loukách
M A C H A R A P R A V O S L A V , ředitel zemské odborné školy pro ženská povolání v Č. Těšíně
M E N ŠÍK V L A D IM ÍR , okresní školní inspektor ve Fryštátě
JUDr. N O VO TN Ý S L A V O M IL , advokát v Mor. Ostravě
O kresní jed n atelé:
A M B R O S T O M Á Š , řídící učitel v Horním Těrlicku
H R O ZE K A N T O N ÍN , okresní školní inspektor ve Frýdku
HRUŠKA K A R E L, ředitel občanských škol v Kravařích
JIROUŠEK VÁCLAV, odborný učitel v Českém Těšíně
KARK O ŠK A JIN D ŘICH , odborný učitel a starosta v Petřvaldě
KUBALA BŘE TISLAV , profesor stát. ref. reál. gymnasia v Orlové
SOUKUP JAN, profesor stát. ref. reál. gymnasia v Orlové
ŠTĚTINA BED ŘICH , ředitel stát. občanských škol v Novém Bohumíně
ŽELEZNÝ JAN, ředitel stát. občanských škol v Bystřici n. Olz.
Ústřední kancelář:
HOŘÍNEK AN TO N ÍN , tajemník
SEDLÁČEK F R A N T IŠ E K , účetní
BŘO ZO VÁ ZD E N K A , úřednice
HAVELKOVÁ M A R IE , úřednice
ŠINDELOVÁ D O B R O S L A V A , úřednice
O dbočka ústřední kan celáře v Českém Těšíně:
PLACHT VÁCLAV, profesor stát. ref. reál. gymnasia v Českém Těšíně, správce
C ISO V S K Á B O Ž E N A , úřednice
Naše rovy
Rok 1934 — 1935 urval z našich řad celou
řadu prostých i vynikajících členů SLMOL
a význačných národních pracovníků.
J s o u to z v l á š t ě :
Š IM E Č E K BEDŘICH
president krajského soudu v. v., zakladatel
a čestný člen Slezské Matice osvěty lidové.
Zemřel dne 11. dubna 1935 ve věku 80 let.
Jméno Šimečkovo je úzce spjato s vývojem
Pres. Bedřich Šim eček
českého probuzení na Těšínsku. Přišel v roce
1880 na Těšínsko jako auskultant krajského
soudu v Těšíně. Spolupracoval se zesnulým buditelem slezského lidu V. Hrubým
při založení Slezské Matice osvěty lidové, Slezského kalendáře, Těšínských
novin, při zakládání Raifeisenek, veřejných knihoven a j. Lid na Těšínsku měl
v něm vzácného přítele a příznivce. — Č e s t j e h o p a m á t c e !
V A V Ř Í K V I L É M , ředitel měšťanské školy v.v. ve Slezské O stravě
Zesnulý byl dlouholetým pokladníkem mužského odboru Sl. Matice osvěty
lidové ve Slezské Ostravě a nadšeným sběratelem lidových písní. Zemřel dne
15. února 1934 ve věku 60 let.
S U S K Ý E D U A R D , řed. finančního úřadu města Slezské O stravy
Byl dlouholetým členem ústředního výboru Slezské Matice osvěty lidové a
jeho finančním referentem. Velikých zásluh získal si o Matici v době před
válečné pořádáním velkolepých a mohutných národních slavností „Slezský
den“ . V rušných dobách plebiscitních konal platné služby. Za své zásluhy
o Matici a češství na Těšínsku vyznamenán byl ústředním výborem Slezské
Matice osvěty lidové diplomem čestného uznání. Zemřel dne 11. dubna 1934
v den svých 50. narozenin.
P Ř I B Y L A F R A N T I Š E K , vrchní účetní revident města Sl. O stravy
Zesnulý byl dlouholetým revisorem ústředního výboru Slezské Matice osvěty
lidové. — Zemřel dne 14. července 1934 ve svém rodném městě Frenštátě
pod Radhoštěm.
10
K Ř Í S T E K J A N z Lazů
Zemřel dne 29. listopadu 1934 ve věku 78 roků. Křístek byl nejpopulárnější
osobou na Těšínsku i v širých oblastech naší republiky. O jeho popularitu
postaral se slezský bard Petr Bezruč, který v básni „Lazy" zvěčnil „chlopa
Křístka" jako pevného a bitého Moravce, který postaví Lazům školu moravskou,
murovanú, Lazů neopustí a neuhne z místa. Takovým pevným a bitým Morav
cem byl Jan Křístek. Když Lazy se začaly popolšťovat a moravská škola pře
měněna na polskou, chlop Křístek postavil se do boje na záchranu Lazů. Byl
to těžký boj, v němž chlop Křístek byl terčem útoků naších nepřátel. Nebál
se boje. Vydržel, vytrval a zvítězil! Jeho zásluhou jsou Lazy opět českou obcí.
Byl věrným stoupencem Sl. M. O.L. Když r. 1899, krátce po založení Matice
osvěty lidové v Těšíně zakládal se v Lazích matiční odbor stává se jeho
předsedou. Velkou řadu let vykonává tuto funkcí. R. 1908 přesídluje ústřední
výbor Slezské Matice osvěty lidové z Těšína do Polské Ostravy, Chlop Křístek
stává se místopředsedou ústředního výboru, kteroužto funkci zastává až do
5, listopadu 1916, kdy po odchodu předsedy SLMOL, zesnulého dra F. Pelce
do války, je zvolen předsedou. V dobách pro český živel na Těšínsku nej
horších a nejtěžších stojí v čele největší národní korporace ve Slezsku, ostře
bojující za práva českého lidu. V předvečer slavného osvobození čsl. národa
řídí slavnostní dvacátou valnou hromadu SLMOL v Nár. domě v Mor. Ostravě.
Ústřední výbor SLMOL mu udělil za jeho zásluhy o českou věc na Těšínsku
diplom čestného uznání. — Jan Křístek byl vzorem tvrdého a neústupného
slezského Moravce, který svým životem a svou neohrožeností ukázal, že
i prostý člověk může pro svůj národ mnoho vykonatí, je-li práce jeho po
svěcena láskou a porozuměním. Český lid na Těšínsku zachová jeho památku
ve vděčné vzpomínce.
V A Š E K A N T O N Í N , notář v Klimkovicích (bratr Petra Bezruce)
Zakládající člen SLMOL a veliký její příznivec. Spolu se svými příbuznými
dárcem pozemku na stavbu české školy v Hradišti u Č. Těšína. Zemřel 26/10.
P R O K Ů P E K A D O L F , poslanec a předseda N á ro d n í rad y čsl.
Zemřel dne 16. října 1934 ve věku 66 let. V čele Národní rady stál 20 roků.
Byl vzácným přítelem a příznivcem hraničářů. Naše Těšínsko ztratilo v něm
oddaného přítele a příznivce,
J O S E F K A L U S , ředitel škol v. v. a spisovatel ve Frenštátě p /R
Zemřel 11. prosince 1934 ve věku 80 let. — Pobeskydský slavík. Pěl prosté,
ale dojemné písně, čerpané z našeho kraje. Byly čisté jako křišťál a ušlechtilé
jako Pravda. — Těšínský kalendář ztrácí v něm svého stálého přispěvatele.
11
ČERNÝM PÍSMEM
a zvláště
rukou
v knize
bude
zaznamenán
našeho
národa
v dějinách
d e n 9. ř í j n a
lidstva
1934, k d y
b e s t i á l n í h o v r a h a z a h y n u l i ve f r a n c o u z s k é m p ř í
stavním městě Marseille
Alexander-Sjednotitel
veliký
panovník
bratrského
národa
jihoslovanského
a
Louis Barthou
zahraniční
ministr
úzce
s národem
československým
spřáteleného národa francouzského.
*
Skláníme
se v h l u b o k é
úctě
před
těmito
bojovníky
za s v ě t o v ý mí r a s p r a v e d l n o s t p r o v š e c h n y n á r o d y .
Světlá jejich památka nebude národem č e s k o s l o v e n
ským nikdy za pomenuta.
12
Zpráva jednatele Slezské M atice osvěty lidové
i
i a / n
i
za rok 1934
B e d ř i c h Š t ě t i n a , I. j e d n a t e l
Hlučínsko
Poměry na Hlučínsku jsou stále ještě málo utěšené. Starší generace moravského lidu,
vychovaná v pruských školách německou pýchou a chvastavostí, nedovede se ještě vpraviti
do demokratického režimu československého a vidí v něm slabost a nerozhodnost; mladší
generace, která vyšla již z českých škol, touží po práci a chlebě. Nenalezne-li v nynější těžké
době zaměstnání u nás, šilhá za hranice, kde pro Moravce z Hlučínska jsou zaručeny z proti
státních důvodů určité výhody.
Nespokojenosti na Hlučínsku dovedou mistrně využiti placení agitátoři z říše, kteří stále
a stále utvrzují Moravce, že Hlučínsko v dohledné době se opět přičlení k Německu. Tato
domnělá nejistota a zastrašování Moravců činiteli ze zahraničí působí nejzhoubněji na vývoj
poměrů na Hlučínsku.
I
české politické strany způsobily již na Hlučínsku mnoho zla. Do politických stran
českých vstupují Moravci hlavně z důvodů hmotných, někteří dokonce se zajišťují i několika
legitimacemi. Před volbami dovědí se Moravci, že mezi námi není vše v pořádku a vycítí, že
jích potřebujeme. Při malé vyspělosti voličstva není divu, že pří volbách docházelo k značným
přesunům. Byly případy, že strana měla v obci značný počet členstva, ale při volbách dostala
jen hrstku hlasů.
Mocný vliv ze zahraničí na smýšlení lidu je zřejmý nejlépe z výsledků voleb. V Hati
na př. nebylo při volbách v r. 1924 vůbec německé kandidátky, ale po 4 letech získali Němci
v obci většiny. V Kozmicích zase měli Němci přes 200 hlasů, po 4 letech ani jednoho. V Závadě
nebylo při volbách do obce vůbec německého hlasu, při volbách do parlamentu měli Němci
většinu. Při volbách do obcí získali až dosud Češi 51— 5 4 % většiny, při volbách parlamentních
mají vždy Němci většinu 60°/o- Lid se zajišťuje. Chce býti Moravcem, aby měl výhody od Čechů,
ale volí Němce, aby si zajistil výdělek za hranicemi a zabezpečil se pro všechny možné i ne
možné eventuality.
Při volbách do Nár. shromáždění získávají české strany průměrně 6000 hlasů. Z toho
počtu je nejméně 1000 hlasů českých učitelů, státních zaměstnanců a českých lidí, takže
z domorodého obyvatelstva volí české kandidátky pouze asi 5000 osob. Z nich přirozeně
značná část volí z různých důvodů osobních, takže voličů, kteří volí české kandidátky výhradně
proto, že se cítí býti příslušníky národa československého, je poměrně málo — snad 2 až 3 tisíce.
To jsou výsledky dosti nepříznivé, uvážíme-li, že na Hlučínsku je na 90°/o Moravců. Čechů
srdcem máme tu ještě dnes málo.
Velmi bolestivou stránkou hlučínských poměrů jsou dosud trpěné pokoutní školy, ve kte
rých vyučují v soukromých domech skupiny dětí výbojní němečtí učitelé. Proti těmto pokoutním
školám byla v letech 1933 a 1934 zahájena rozsáhlá akce, která slibovala nejlepší úspěch.
Bohužel zasáhly tu politické vlivy, a vše zůstalo takořka při starém. Parlamentní výbor ně
meckých politických stran vzdal se pro nedostatek finančních prostředků vydržování německých
pokoutních škol. Našli se však jíní činitelé, kteří věnují prostředky finanční, a tak pokoutní
školy germanisují nám v československé republice české dětí dále. Moravské děti těchto po
koutních škol nechtějí již ani mluviti česky, podle nich se řídí i mládež škole odrostlá ba
13
i hospodáři, kteří německy neumějí, ale snaží se budíti dojem, mluví-li lámanou němčinou.
V pokoutních školách je ještě dnes na 600 dětí. Kromě toho docházejí nebo dojíždějí moravské
děti do německých škol v Opavě a Novém Bohumíně. Jízdné platí jím Kulturverband. V jakém
duchu jsou dětí v německých školách vychovávány, svědčí nejlépe ta okolnost, že několik
dětí z Hlučínska, které navštěvují německé opavské školy, bylo souzeno podle zákona na
ochranu republiky. Do německých škol mimo Hlučínsko chodí na 700 dětí. Z celkového počtu
9000 dětí navštěvuje pokoutní školy a veřejné i soukromé školy německé nyní 1300 dětí.
Bude nutno, aby v příštích letech podali čeští lidé námitky proti rozpočtu místní školní rady
v těch obcích, kam dojíždějí děti z Hlučínska do německých škol, neboť tím vznikají pro obce
větší vydání. Nemáme dnes bohužel jiné zákonité možnosti, abychom zamezili germanisování
moravských dětí v německých školách. Pokoutní vyučování, které je zcela nezákonné, se trpí,
jelikož se vyhovuje nátlaku politických stran.
Dnes máme na území hlučínském v 38 obcích vedle reálného gymnasia v Hlučíně 14 škol
měšťanských a 50 škol obecných s vyučovacím jazykem československým. Chováme nejlepší
naděje, že tyto školy nám vychovají kádr uvědomělých českých lidí, kteří se již nebudou
styděti za svůj původ a ukončí v dohledné době národní zmatky na Hlučínsku. Je ovšem
nutno, abychom se postarali o místa pro absolventy těchto škol a nebyli svědky toho, že na
př. absolvent německého učitelského ústavu dostane ihned místo, kdežto český abituríent
čeká 2 — 3 roky.
Bohužel není světla bez stínu. Školy na Hlučínsku nemají vyhovujících budov. Ze 14 škol
měšťanských má pouze jediná budovu, která vyhovuje požadavkům. Z dalších 13 toliko jedna
má kreslírnu a potřebné kabinety. Z ostatních 12 nemá celá polovina ani dostatek učeben,
tak že se tu vyučuje polodenně. Jedna měšťanská škola nemá vůbec vedlejších místností,
11 má jedinou místnost pro všechno. Měšťanská škola dívčí v Hlučíně má pouze jedinou
vedlejší místnost ve výměře 20 m2, která je kabinetem, ředitelnou i sborovnou pro 15 členný
učitelský sbor. Přístup k této místností je učebnou. V Bolaticích mají nouzovou učebnu, kterou
procházejí žáci dvou tříd do svých učeben.
Jenom škola může změniti nepříznivé poměry na Hlučínsku, Proto je nutno, aby byly
vystavěny v dohledné době nové budovy pro měšťanskou školu v Dolním Benešově, Hlučíně,
Hošťálkovicích, Ludgeřovicích, Kobeřicích, Bolaticích, Hatí, Pišti a Oldřišově, a pro obecné
školy ve Svobodě, Vrbce, Chlebičově, Hlučíně, Hošťálkovicích a Vrablovci. V těchto obcích
budovy školní naprosto nevyhovují.
Mateřských škol máme na Hlučínsku 22, živnostenské školy pokračovací 4.
Funkci místních osvětových komisí převzaly téměř ve všech obcích odbory Slezské Matice
osvěty lidové a Matice Opavské. Po vesnících se hrají divadla, konají se přednášky, kursy,
besídky, večírky a oslavy významných dnů pro národ a stát. Drobnou kulturní práci koná
hlavně učitelstvo.
Majitelů zbytkových statků je na Hlučínsku 26, mnozí z nich se věnují národní prácí a
podporují snahy obou Matic, někteří však nejeví vůbec zájmu o poměry na pohraničí.
Při pozemkové reformě dočkali jsme se toho, že mnozí, kterým byla dána půda do vlast
nictví, jsou dnes proti nám, v místech však, kde lidé mají půdu v nájmu, projevují příchylnost
k nám třeba snad jen zdánlivě.
Velikým zlem jsou německé spolky pro moravské členy. Konají se tajné schůze, kde
se rozšiřují různé zprávy z Německa, které sledují jediný účel: zastrašovati a živiti v lidu
domnění, že hranice Československa nejsou definitivní. Německé spolky opatřují svým lidem
práci, odborové organisace německé vyplácejí větší podpory, proto lidé vidí v nich více než
14
ve spolcích českých, které nemají finančních prostředků a nemohou poskytnouti lidem toho,
čeho se jim dostane od Němců. My nemáme uvědomělých zámožných lidí, boháči jsou Němci,
proto získávají. Protistátní činnost kvete stále, úřední zakročování není dosti důrazné a účinné.
Na potírání protistátní akce nemáme peněz, německé tajné fondy jsou štědře dotovány ze
zahraničí. Německým spolkům nutno věnovati více pozorností, poněvadž jsou střediskem
veškeré protistátní činnosti.
I
rádio z Třetí říše nám kazí lid různými zprávami, které jsou vždy zahroceny proti
nám. Naše rádio až příliš úzkostlivě se stará, aby se neřeklo lidu ani o slůvko více, zato
zpravodajství z Německa jedná zcela opačně a vysílá zprávy přímo pobuřující, které lid
s dychtivostí poslouchá. A by mu ničeho neušlo, kupuje si silné přístroje přijímací.
V hostincích vyvěšují se skoro výhradně jenom německé noviny, českých je viděti
mnohem méně.
V zájmu státním i národním je na Hlučínsku nutno:
1. zaopatřovati lidem práci (hlavně zedníkům a zemědělským dělníkům a dělnicím),
2. zaopatřiti místa absolventům státního gymnasia v Hlučíně a absolventům učitelských
ústavů a jiných odborných škol českých,
3. postavíti potřebné budovy pro školy měšťanské a obecné,
4. dosaditi všude uvědomělé české kněze,
5. zříditi státní policii v Hlučíně a rázně postupovati proti rušitelům pořádku a pokoje,
6. zesílíti pohraniční stráž a zříditi telefonní spojení z obcí pohraničních,
7. rozpustiti německé spolky (Feuerwehr, Turnverein, Kulturverband, Verein gedienter
Soldaten), které jsou střediskem protistátní činnosti,
8. podporovati kolonisaci Hlučínska,
9. usazovati tu české živnostníky, neboť v tomto směru pole úplně ovládli Němci,
10. ustanoviti na Hlučínsku výhradně jen kvalitní státní a veřejné zaměstnance a dávati
přednost při stejné kvalifikaci rodákům z Hlučínska.
Hlučínsko prožívá dnes dobu svého národního obrození a to v době nejtěžší hospodářské
krise, která komplikuje situaci. Líd je k našim snahám netečný a nemá ani jediného vůdce.
Ale tento lid dává nám do škol svoje dětí, ze kterých jedině škola může vychovati řádné a
spolehlivé občany. Dejte nám prostředky a práci pro lid a uvidíte, že přestane ihned šilhání
za hranice, neboť otázka Hlučínska je výlučně otázkou chleba.
Poměr českopolský
se v roce 1934 a počátkem r. 1935 neobyčejně zhoršil, ač v dřívějších dobách za ministrů
Skrzynského i Zaleského byl tento poměr dobrý. Zahraniční politika československá snažila
se vždy vyhovovati oprávněným tužbám Poláků, a ministr dr. Beneš dne 14. 3.1926 prohlásil,
že se vzdává místa v Radě Společností národů, aby tohoto místa mohlo dosáhnouti Polsko
současně se vstupem Německa do této mezinárodní světové korporace. Na tuto ochotu čsl.
ministra, jak se zdá, se v Polsku vůbec zapomnělo. Je to chyba. Je to nutno připomenouti,
poněvadž Polsko útočilo ještě před nedávnem na dra Beneše, že Polsku vždy ubližoval na foru
mezinárodním.
Náš dobrý přátelský poměr s Polskem* ochladl, když se stal zahraničním ministrem
v Polsku bývalý tajemník Pilsudského B e c k , a podstatně se zhoršil, když po odchodu Ně
mecka ze Společnosti národů změnilo Polsko úplně svou zahraniční orientaci, odklonilo se
od Francie a připoutalo se k Berlínu.
15
Dne 26. ledna 1934 překvapil Berlín i Varšava celý svět dohodou o neútočení, sjednanou
na 10 let.
Polsko zradilo Francií, které má jedině děkovati za to, že po světové válce nabylo
samostatnosti. Oposice i někteří vážní činitelé v Polsku kroutí povážlivě hlavou a odsuzují
politiku germanofila Pilsudského i vykonavatele jeho rozkazů p. ministra zahraničních zále
žitostí Bečka.
A by se přehlušila nespokojenost, začala v Polsku z popudu vládních kruhů ostrá kam
paň proti Československu.
V Polském Těšíně pronášejí se vyhrůžné řečí proti nám, polské vládní listy útočí haneb
ným způsobem proti Československu, nepotvrzený konsul Malhome v Mor, Ostravě štve
Poláky na Těšínsku proti nám — a to všechno se začalo odůvodňovati tím, že prý se u nás
utiskuje polská menšina.
V rozčilení u nás došlo k známému zatčení 3 občanů polských v Českém Těšíně. Na to
odpovídá polská vláda tím, že vyhostila z polského území do 24 hodin 21 českých rodin.
Z čsl. strany se na polskou kampaň ani neodpovídá, náš tisk podřizuje se přání zahra
ničního úřadu a píše velmi zdrženlivě.
Slezská Matice osvěty lidové svolává na jaře r. 1934 členskou schůzi do Českého Těšína,
kde důstojným, ale rozhodným způsobem odsouzena polská kampaň protičeskoslovenská.
Vláda pražská důrazně odmítá polské intervence pro domnělé utiskování polské menšiny
u nás a navrhuje vládě polské:
1. aby spor byl předložen do Ženevy; Varšava však odmítá,
2. aby spor vyřešila komise stanovená arbitrážní smlouvou československopolskou
z r, 1935, Varšava však odmítá, neboť si nepřeje, aby lokální spor byl řešen na foru mezi
národním,
3. aby o sporu rozhodla paritní komise československopolská, která podle smlouvy
z r. 1925 má řešiti spory ve věcech minoritních, Varšava však i to odmítá,
A prudká tisková kampaň pokračuje dál,
Polsko odmítá všechna řešení a žádá, aby se jeho stížnostem vyhovělo bez zkoumání
oprávněnosti.
Ve chvílí, kdy pohřbívají v Jugoslávii krále Alexandra Sjednotitele, který byl zavražděn
teroristy vyškolenými v Maďarsku, přijíždí do Varšavy maďarský min. předseda Gómbós
k oficiální návštěvě. Ve chvíli, kdy pláče celá Jugoslávie u hrobu svého krále, vítá Polsko
představitele státu, v němž byli vycvičeni maďarskými důstojníky vrazi krále Alexandra.
A by se tato netaktnost přehlušila, zdvojnásobí polský vládní tisk kampaň proti Česko
slovensku.
Počátkem r. 1935 byli jsme opětně překvapeni nepěknými zprávami a to přímo z Varšavy.
Dne 28, ledna 1935 uspořádal „Fond pro polské školy v zahraničí" veřejnou přednášku
ředitele Štěpána Szwedowského „Naše država v Československu",
V této přednášce doslovně řekl:
„Poláci v Československu žijí nejen na Těšínsku, nýbrž i na Moravě, Slovensku
a Podkarpatské Rusi, Na Slovensku pak čistě polskými kraji jsou: okres čadský, celá Orava
a Spíš, a část bývalé šaryšské župy!! Je to tedy celé severní pohraničí Slovenska!! Polská
menšina v Československu přes to, že žije v cizím státě, je dobré mysli a považuje rozdělení
Těšínská, Oravy a Spíše jen za jednu prohranou bitvu ve válce, kterou musí Polsko vyhrát!!“
Dále si stěžoval, že na Slovensku a Podkarpatské Rusi není pro statisíce Poláků(!!) zřízena
ani jediná polská škola.
16
1
l
i
í
i
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pan Szwedowski vykládá ve Varšavě vědomě nepravdu, jen aby vzbudil zdání, že
Československo ubližuje Polákům, a nedbá ani toho, že jeho vývody vyvolají na Slovensku
a ve vzdělaném světě bouři smíchu, neboť na Slovensku a Podkarp. Rusi není vůbec Poláků.
Však ještě jiný vážnější doklad máme ve věrolomnosti Poláků. Je to obsáhlá kniha,
kterou vydal ve Varšavě prof. Studnicki — „Evropský politický systém a Polsko".
17
Spisovatel této knihy není „jakýsi pan“ Studnicki, neboť je to starý zkušený politik
a profesor ve Vilně, který byl v letech 1927 — 1930 poradcem zahraničního ministerstva
ve Varšavě. Kniha je tedy dokumentární.
Výňatek byl uveřejněn v „Matičním zpravodaji" č. 3 z r. 1935, — nebudu se tedy siřeji
zmiňovati o strašných názorech polského politika a uvedu pouze jeho názor na poměr
Polska k Maďarsku.
Pan Studnicki doporučuje zašantročení Slovenska Maďarsku. A proč? Za c o ? Za obchod. Slovensko překáží prý obchodním stykům Polska s Maďarskem. Navrácení Slovenska
a Podkarpatské Rusi Maďarsku považuje p. Studnicki vedle Anschlussu za hlavní podmínku
pro uskutečnění středoevropského bloku.
Projev p. Studnického, který dlužno považovati za oficiální výklad jinak málomluvné
politiky páně Beckovy, nelze nazvati jinak, než jako nejbídnější zradu na Slovensku vůbec,
ale zvláště na Slovácích, které pan Studnicki prodává nejúhlavnějšímu jejich nepříteli —
Maďarům. Dnes Slováci nejlépe vidí pravou tvář Poláků.
V polovici března 1935 byli předsedové a jednatelé matičních odborů překvapeni darem,
který jim byl zaslán jednak z Varšavy, jednak z Prahy. Komise pro studium českopolských
poměrů při polském ústavu pro spolupráci se zahraničím vydala v r. 1935 ve Varšavě knihu:
„Poláci v Československu ve světle statistik a faktů". Tuto knihu jim poslali Poláci zdarma
v zalepené obálce frankované Kč 3'10.
Kniha je dokladem polské povahy — velikášství, zákeřnosti a překrucování fakt.
Češí na Volyní nemají vůbec nároku na zřízení veřejné školy obecné, poněvadž polský
zákon z 30. srpna 1924 ve čl. III. stanoví, že menšina má nárok na školu veřejnou jen tehdy,
má-li v obci alespoň 25% veškerého obyvatelstva. Češi na Volyni žijí v 58 obcích, kde však
tvoří pouze 1 11'46% menšinu.
V Československu pro Poláky dovolávají se však zákona z 3. dubna 1919, podle něhož
se má zříditi škola všude tam, kde je alespoň 40 školou povinných dětí a zdůrazňují zvláště
§ 5 téhož zákona, který připouští, že ministerstvo školství a nár. osvěty může povoliti zřízení
školy i pro menší počet.
Vypočítávají řadu obcí a osad na Těšínsku, kde nemají veřejných škol obecných
a měšťanských a tvrdí, že republika Československá jim na Těšínsku křivdí, ačkoliv tu mají
celkem 90 škol obecných se 245 třídami a 10 škol měšťanských s 53 třídami. Žádají na př.,
aby jim republika zřídila polskou veřejnou školu obecnou v Dolních Tošanovicích pro
11 d ě t í ! !
Stěžují si, že se neuděluje státní občanství u nás každému Poláku, ale zapomínají,
že předáci polští po plebiscitu nabádali své soukmenovce, aby neoptovali pro Československo.
Neuznávají čsl. sčítaní lidu z r. 1921 ani z r. 1930, ač sčítacími komisaři byli také Poláci,
a číselně prokazují, že výsledky sčítání lidu neodpovídají zastoupení jednotlivých národností
v obec. zastupitelstvech. Ale při výpočtu hlasy komunistů šmahem započítávají za hlasy polské.
Uvádějí dále celou řadu neodůvodněných, překroucených a přímo směšných stížností
a případů útisku Poláků u nás. Stěžují si, že časopis páně konsulův „Dziennik Polski", který
přímo brojil proti celistvosti státu, byl často konfiskován a pak zastaven na 3 měsíce,
Nebude nic lehčího, než vyvrátiti všechna tato uměle zveličená a ničím nedoložená fakta,
která jsou vypočtena jen na oklamání polské veřejnosti v Polsku. Proč se na př. báli, aby
spor českopolský se rozřešil v Ženevě ?
Můžeme směle říci, že Poláci u nás mají vše, čeho potřebují. Polské školy u nás jsou
vybaveny mnohem lépe než jejich vlastní školy v Polsku. Poláci nechť si vzpomenou, kterak
18
se <
něn
don
nýc
me:
šk
šk
že
ml
po
po
je1
tel
po
h ri
ab
Po
nep
díll
a ž<
jím
že
ský
Ori
nen
pol:
na
výt
měl
něk
zap
buc
pr<
zís
žá
a {
se daří u nich v Polsku 6 mil. Ukrajinců a polské menšině ve spřáteleném Německu, kde jim
německá vláda neudělila ani práva veřejnosti soukromému polskému gymnasiu, nechť si uvě
domí, kterák se jedná s menšinami v Maďarsku a Itálií.
Pro nás je zadostučíněním, že silná oposice v Polsku nesouhlasí s politikou odpověd
ných polských činitelů a varuje před postupem, který tyto kruhy zaujaly proti Československu.
Jsme si plně vědomi, že Československo v ničem nezavdalo příčiny, aby zkalilo poměr
mezi oběma státy.
1
Ba naopak, my na pohraničí jsme roztrpčeni, že čsl. úřady trpí, a b y n a p o l s k ý c h
š k o l á c h u n á s v y u č o v a l i p o l š t í s t á t n í p ř í s 1u š n í c i , ž e u n á s v p o 1s k ý c h
š k o l á c h se v y c h o v á v á m l á d e ž s o u s t a v n ě p r o m y š l e n k u v e l k o p o l s k o u )
že se u ž í v á n e s c h v á l e n ý c h u č e b n i c , ž e v n a š í c h p o l s k ý c h š k o l á c h s e v í c e
ml uv í o P í l s u d s k é m n e ž o M a s a r y k o v i , že na c h o d b á c h i v u č e b n á c h
p o l s k ý c h š k o l v i s í t é m ě ř v ý h r a d n ě o b r a z y p o l s k ý c h v o j e v ů d c ů , že
p o l š t í i n s p e k t o ř i v í t a l i a d o p r o v á z e l i p o l s k é h o k o n s u l a M a l h o m a na
jeho c e s t á c h a g i t a č n í c h po T ě š í n s k u a ž á d á m e , a b y p r o t i v š e m n e p ř á
t e l ů m s t á t u a r u š i t e l ů m m í r u a p o k o j e p o s t u p o v a 1y n a š e ú ř a d y r á z n ě
podle zákona.
Trpce si stěžujeme, že se trpí, a b y p o l š t í t e r o r i s t é p l a c e n í z p e n ě z z e z a
hr ani č í p o š k o z o v a l i č e s k é p o m n í k y , o b r a z y a p l a k e t y pres. Ma s a r y k a ,
aby r o z š i ř o v a l i p o p l a š n é z p r á v y , že v d e n j m e n i n Pi l sudského obsadí
P o l á c i v o j e n s k y T ě š í n s k o , když máme přece zákon na ochranu republiky, který
neplatí jen pro Čechy, ale také pro Poláky.
Poláci dostávají ze zahraničí spousty peněz na svoje časopisy, na volby, na vánoční na
dílku a na placení odměn štváčům za rozšiřováni poplašných zpráv. Proč se to vše děje?
Poláci vědí dobře, že domovský lid na Těšínsku je, byl a bude vždy orientován česky,
a že skutečnými Poláky jsou tu jen přistěhovalci z Haliče.
Bojí se, aby se od nich neodklonila ještě ona malá hrstka domorodého lidu, kterou se
jim podařilo popolštiti v příznivých dobách předválečných. Proto se snaží buditi u nich zdání,
že otázka Těšínská není ještě definitivně rozřešena, aby lid zastrašili a získali děti do pol
ských škol a hlasů při volbách.
Mám dojem, že polská zahraniční politika nemá dnes za režimu Pilsudského štěstí.
Orientuje se proti Francii a pro Německo, ale ve Společností národů odsuzuje Německo;
není tedy spojenectví polskoněmecké ani prozíravé ani prospěšné. Jest se dívíti jen tomu, že
polským poplašným zprávám uvěřili i někteří ustrašení Češi, kteří si již zajišťovali i místa
na Moravě.
Při dnešní svízelné situaci Polska není třeba se obávati, že by se mohlo pouštěti na
výboj. O udatnosti Poláků za Olzou přesvědčil nás poslední 19. březen. Čsl. vojenské formace
měly na Těšínsku pochodová cvičení. Jakmile se páni Poláci o tom za Olzou dověděli, ihned
někteří počali balítí kufry a prchali ke Krakovu.
Víme, že rozdělením Těšínská stala se nám křivda. Smířili jsme se s osudem a snažíme se
zapomenout. Polákům nepřejeme ničeho zlého, ale nestrpíme, aby placení polští štváči veřejně
budili u nás rozruch a pracovali proti celistvosti našeho státu. M a j í - l i v P o l s k u z á k o n
pr o o c h r a n u h r a n i c , k t e r ý m j e p ř e s n ě s t a n o v e n o , k d o m ů ž e na p o h r a n i č í
získatí půdy, z a s t á v a t i v e ř e j n ý ú ř a d a n a b ý t i r ů z n ý c h s t á t n í c h v ý h o d ,
ž á d á me , a b y p o d o b n ý z á k o n b y l o d h l a s o v á n i u nás, n e b o ť z á j e m s t á t u
a p ř í m o h r o z n é p o m ě r y u n á s na p o h r a n i č í t o h o v y ž a d u j í .
19
V
zájmu klidu a pořádku na hranicích z d ů r a z ň u j e m e p o t ř e b u s t á t n í p o l i c i e
v Č e s k é m T ě š í n ě a d o v o l á v á m e se z e s í l e n í f i n a n č n í s t r á ž e a č e t n i c t v a
v pohraničních obcích a zjišťování spolehlivosti zaměstnanců všech
s t á t n í c h ú ř a d ů a p o d n i k ů , š ko l a h l a v n ě k o š i c k o b o h u m í n s k é dráhy.
Těšínském nesmí do našeho státního území vnikati cizí státní idea. Uplynulý rok nám
přinesl poučení, jak nebezpečnou může se státi i malá polská menšina v našem státě. Z toho
nutno vyvoditi důsledky. Musíme se naučiti vládnouti sobě a spojovati rozvahu s náležitou
rozhodností. Pro samé ohledy k jiným nesmíme býti bezohlední k sobě.
Zápisy do škol
pro rok 1934/35 vyzněly v polit, okrese fryštátském a českotěšínském, v nichž je nejožehavější
zápas o dítě, pro Čechy velmi příznivě. Všeobecně možno říci, že v obecných školách jeví
se všude úbytek, školy měšťanské vykazují však značný přírůstek. Výjimku mají měšťanské
školy německé v politickém okrese fryštátském, které vykazují úbytek a české obecné školy
v soudním okrese jablunkovském, které získávají 139 dětí.
Velmi potěšitelným zjevem je, že z německých škol přestupují děti české do škol českých,
a že Poláci hlavně v polít, okrese českotěšínském ztrácejí. V polských školách měli tu ve šk.
r. 1930/31 ještě 46'02% f ve šk. r. 1934/35 mají již jen 4 1 '7 l°/0 všech dětí.
Přehledně jeví se výsledek zápisu v těchto dvou polit, okresech takto:
Školy české:
°/0
polské:
»// 0
68-6
48’4
4.817
7.165
20-1
41-7
německé:
11-3
99
celkem:
Pol. okr. fryštátský:
Pol. okr. českotěšínský:
16.415
8.306
Ve šk. r. 1934/35 celkem
Ve šk. r. 1933/34 bylo
24.721
24.497
11.982
12.046
4.400
4.831
41.103
41.374
více o 224
méně o 64
méně o 431
méně o 271
Mají tedy:
2.693
1.707
0//o
23.925
17.178
O
skvělý výsledek zápisu do škol českých má největší zásluhu české učitelstvo, jemuž
Slezská Matice osvěty lidové za práci a námahu vyslovuje srdečný dík a projev uznání.
S tavba škol
Na Těšínsku je ještě dnes celkem 27 škol českých, které jsou umístěny v naprosto ne
vyhovujících budovách, z nichž mnohé vykazují i ohromné nedostatky rázu zdravotního.
Předsednictvo Matice je si plně vědomo těchto nedostatků a stará se všemožně o výstavbu
potřebných škol. Nežádá, aby se stavěly paláce pro školy, ale při každé vhodné příležitosti
zdůrazňuje její starosta Holeš, aby se postavily z prostředků státních účelné budovy, které
by na pohraničí representovaly národ Komenského. Bohužel tíživá hospodářská situace vy
nucuje si často rozhodnutí, které bolí.
I
při těchto nepříznivých poměrech zaznamenáváme na Těšínsku určité úspěchy. V r. 1934
postavena byla školní budova v Nýdku — Hluchové a položeny základy pro stavbu školy
v Návsi pod Stožkem. Pro 1935 povolena státní správou stavba školy v Bukovci a přislíbena
i školní budova v Bystřicí — Pasekách. Ústřední Matice školská v Praze hodlá vystavěti
měšťanskou školu v Jablunkově. Dále usnesl se ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové
vystavěti školní budovu v Životicích a Karpentné. A č tu jsou ještě určité potíže finančního
20
rázu, doufáme, že budou v dohledné době překonány. Stavba obou škol byla již vypsána.
Matice koná v tomto směru vše, co je v její moci. Kojíme se blahou nadějí, že i ostatním obcím
bude možno postupně vyhovovati. O nutnosti výstavby školních budov na Hlučínsku je zpráva
v oddíle „Hlučínsko".
Matiční školy
Slezská Matice osvěty lidové vydržovala v r. 1934:
1. d v ě o d b o r n é š k o l y p r o ž e n s k á p o v o l á n í (Nový Bohumín, dvouletá se
živnostenskou pracovnou, — Karvinná, roční),
2. dvě hudební školy a to: v N o v é m B o h u m í n ě (s expositurami v Petrovicích,
Fryštátě a Rychvaldě) a v Č e s k é m T ě š í n ě (s expositurami v Třinci a Jablunkově).
3. 44 mateřské školy v oblasti Těšínská a Hlučínska.
O
školách odborných pro ženská povolání a o školách hudebních je zvláštní podrobnější
zpráva na jiném místě. Předsednictvo požádalo minist. školství a národní osvěty, aby postátnilo
některé kuratorní členy sboru na odborných školách pro ženská povolání, jelikož náklad
těchto škol je nad finanční schopnost Matice.
Nejtíživějším finančním břemenem matičním jsou mateřské školy, které si vyžádaly
v uplynulém roce nákladu téměř 3/4 milionů Kč. Naděje na postátnění některých mateřských
škol je nevalná, nemůže se tedy vůbec pomýšleti na zřízení škol nových, ač uznáváme plně
jich nutnost. Matiční mateřské školy jsou dobrodiním pro obec. Vesměs plní zdárně svůj úkol
sociální i národní.
Vydávání časopisu obranného
Po zániku Obrany Slezska uvažováno o vydávání nového časopisu, který by se výlučně
věnoval otázkám Těšínská a Hlučínska. Konalo se několik schůzí, v nichž byli přítomni i zá
stupci Matice Opavské a odbočky Národní rady v Opavě. Vyjednávalo se o sloučení nového
časopisu s Naším Domovem, jednalo se též o návrzích vydavatelů Našich Novin. Nezájem
odborů na získávání odběratelů a rozpočtový schodek oddálil však uskutečnění dobré myšlenky.
Za dnešních poměrů s týdeníkem nevystačíme, pro vydávání denního listu není kapitálu.
Prozatím se požádají denní listy ostravské všech politických stran, aby pro Těšínsko a Hlučínsko
zavedly zvláštní rubriku. Zprávy by dodávala matiční kancelář a odbory.
Matiční publikace
Vydány tyto brožurky:
Ev. Piťha: Spory o těrlickou farnost.
Jar. Zahradník: Kdo tvořil tak zvanou vlasteneckou legendu na Těšínsku.
Ant. Hořínek: Mezi námi a Poláky.
Kromě toho rozšířeny prostřednictvím matiční kanceláře tyto brožury:
Bedř. Šimeček: Národní ruch na Těšínsku v letech 1880— 1900.
Dr. Jan Kapras: O naše Hlučínsko.
Tisk. Orbis: Polsko a Československo. Kde hledati příčiny rozporů.
Vánoční i velikonoční pohlednice bude nutno po vyčerpání zásob vydati v dokonalejší
úpravě i provedení.
21
Těšínský k a le n d á ř
byl v dřívějších letech vydatným zdrojem matičních příjmů. V poslední době však zapůsobily
nepříznivé hospodářské poměry živnostníctva i na výnos inserce, takže čistý zisk kalendáře
se značně snížil. Rovněž i v objednávkách odborů jest pozorovati nepřízeň doby. Kalendář
má již svou tradici a vžil se. — Redakční rada snaží se, aby kalendář vyhovoval obsahem
i obrázky, ráda vyhoví všem dobrým námětům, které by měly výhradně za úkol zlepšiti úroveň.
Za náměty, které by mohly vzbuditi rozruch, předem srdečně děkuje. Bylo by si přáti, aby
matiční odbory staraly se ještě více o rozšíření jeho a o získání inserce. Těšínský kalendář
měla by míti každá česká rodina na Těšínsku. — Pro Hlučínsko vydává se jako Moravský
kalendář. V poslední době stará se Matice o jeho rozšíření i v Čechách a na Moravě.
M atiční zp ra v o d a j
informoval v r, 1934 všechny odbory o nejdůležitějších událostech matičních a osvědčil se.
Vydává se měsíčně. Rozmnožuje se v kanceláři matiční strojem. Odbory mají v něm každý
měsíc dobrého informátora.
Svépom ocný fond
prokázal, kterak z nepatrného 10 h měsíčního příspěvku možno účinně podporovati členy,
kteří bez zavinění ocitli se v bídě a nouzí. V roce 1934 zažádalo 28 odborů o podporu pro
své členy. Všem žádostem mohlo býti vyhověno. V uplynulém roce vyplatilo se z toho fondu
na podporách celkem Kč 7.300'— . Bylo by si přáti, aby všechny odbory staly se jeho členy.
Kolonisace zbytkového statku v Horním Těrlicku
Panu okresnímu jednateli T. Ambrosovi z Hor. Těrlicka, jemuž pomáhal náměstek starosty
p. Petr Pavlán, podařil se výborný čin, za který jim vděčí nejen drobní přídělci, ale i Slezská
Matice osvěty lidové, ježto parcelace a kolonisace zbytkového statku „Zámecký dvůr" měla
neobyčejný úspěch morální i finanční. Výměra statku činila 86'17 ha. Přídělu dostalo se 63
uchazečům ze 102 přihlášených.— 11'60 ha přiděleno na arondaci a doplnění usedlostí již
stávajících, 2'19 ha přiděleno na stavbu nové silnice, pro spolkový dům a „Dětský domov",
4'84 ha ponecháno pro společnou pastvinu. Ze 67'52 ha utvořeno 49 usedlostí nových o průměrné
rozloze 1'38 ha.
Budovy byly ve špatném stavu a byly rozbourány. Ponechána byla jen obytná budova,
která i s pozemkem ve výměře 59 arů byla postoupena Okresní péči o mládež v Lazích pro
zřízení sirotčince „Dětský domov" za Kč 20.000'— . Zachovalá stodola i s přilehlým pozemkem
byla přidělena místnímu matičnímu odboru. Má z ní býti po adaptaci zřízen spolkový dům.
Přídělci jsou: 4 bez zaměstnání, 36 částečně zaměstnaných horníků, 7 zemědělců, 5 živnost
níků a 11 jiných. Na přídělech bude postaveno 48 nových domků celkovým nákladem asi
2 mil. Kč. Státní pozemkový úřad povolil přídělcům stavební úvěr do Kč 500.000'— na 3°/0
a na nedoplatky přídělových cen zápůjčky do výše Kč 500.000'— na 51/ 2°/0úrok. V roce 1934
bylo dokončeno nebo započato 22 staveb, 26 se jich postaví v roce 1935. Všichni přídělci
hospodaří na přídělech od jara 1934. Zisku se nepoužije pro účely matiční, nýbrž se z něho
zřídí fond pro vykupování pozemků pro účely kolonisační. Dobrá věc se podařila.
V otázkách církevních
nezaznamenáváme zvláštních úspěchů. Farářem na Stonavě ustanoven Polák. V některých
obcích byly konečně po dlouhém vyjednávání zavedeny české bohoslužby. Je naděje, že
farářem v Novém Bohumíně stane se Čech. Nedostatek českých kněží je stále citelný. V semi
náři ve Vidnavě je značný počet posluchačů německých a polských, ale českých velmi málo,
neboť čeští absolventi gymnasií na Těšínsku odcházejí raději do Prahy nebo Olomouce, odkud
se pak již na Těšínsko nevracejí. Pokud nebude vyřízena otázka modu vivendi, není naděje,
že by se poměry církevní na Těšínsku změnily. Příslušnost Těšínská k diecesi vratislavské
natropila již tu mnoho zla, je již nevyhnutelně potřebí, aby hranice diecesi se upravily do
rámce státních hranic. V církvi evang. augsb. vyznání ve vých. Slezsku jsou poměry pro
Čechy velmi nepříznivé. Zdůrazňujeme opětně nutnost urychleného vypracování ústavy této
církve.
Nezaměstnanost
Těžké hospodářské poměry se ani v r. 1934 nezlepšily. V uhelných dolech a v těžkém
průmyslu pracují stále dělníci pouze 2 — 3 směny v týdnu, dopravy na drahách není, živnost
níci a řemeslníci živoří a stravují ušetřený kapitálek, nezaměstnaní, kteří nevystačí s pod
porou, přivydělávají si pašeráctvím. Uznáváme, že nezaměstnanost je zjevem světovým,
kterému odpomůže zase jen volný obchod, jehož podmínkou jsou normální poměry ve všech
státech, ale přece jen stěžujeme si, ž e v p r ů m y s l o v ý c h z á v o d e c h s e s t á l e j e š t ě
z a m ě s t n á v a j í s p o u s t y c i z í c h d ě l n í k ů a ú ř e d n í k ů , kteří jsou tu trpěni jako
„odborníci", ač z 90°/0 tomu tak není, ž e se n i č e h o n e p o d n i k á n a z a b e z p e č e n í
hrani ce, že př i i n v e s t i č n í c h p r a c í c h se na T ě š í n s k o z a p o m í n á a že se
n e p o d n ě c u j e s o u k r o m é p o d n i k á n í , ž e s e t r pí , a b y p r ů m y s l o v é p o d n i k y
ř í di l i l i d é , j i m ž z á j e m s t á t n í a n á r o d n í n e p ř i r o s t l k s r d c i . Trpce si stěžu
jeme, že máme tu spoustu nezaměstnané inteligence, která nemůže nalézti místa ani ve služ
bách státních, ani soukromých, a le v o l n á m í s t a n a š k o l á c h i v ú ř a d e c h o b s a z u j í ,
se n e z a m ě s t n a n o u i n t e l i g e n c í z Č e c h a z Br n a . Žádáme důrazně, aby v tomto
směru stala se náprava, poněvadž schopných úředníků máme tu nadbytek, neboť v oblastí
matiční máme 5 škol středních, 1 učitelský ústav, 1 vyšší školu průmyslovou a 2 školy obchodní
Organisace
V
roce 1934 měla Slezská Matice osvěty lidové celkem 151 odborů se 16.512 členy. Nový
odbor byl zřízen v Mostech na Šancích a obnoven odbor v Koňské. Na Hlučínsku byl odbor
ve Vel. Hošticích přičleněn do rámce Matice Opavské.
Organisace matiční práce byla doplněna zřízením těchto komisí:
1. finanční a úsporná
předseda M. Pavlíček,
2. tisková a vydavatelská
„
B. Klac,
3. informační
„
B. Klac,
4. národohospodářská
,,
B. Klac,
5. pro otázky církevní
„
F. Pražák,
6. organisační
„
V. Jiroušek,
7. pro spolupráci
„
V. Placht.
23
Komisím se přidělují iniciativní návrhy odborů a okresních sborů, aby je propracovaly
a předložily předsednictvu. Komise se scházejí podle potřeby.
Poněvadž stanovy odborů i Slezské Matice nevyhovovaly, vypracovala organisační
komise návrh, který byl prodebatován v několika schůzích okresních jednatelů, okresních
sborů, předsednictva i ústředního výboru a schválen pak na mimořádné valné hromadě
v Orlové dne 24. března 1935.
Ochranitelská činnost je bohužel ještě málo účinná. Odborů, které potřebují pomoci,
je mnoho, odborů finančně zajištěných málo. Je tedy stále ještě celá řada potřebných odborů
odkázána sama na sebe.
Sp ráva spolku
V
čele matiční organisace je ústřední výbor a předsednictvo, které koná pravideln
schůze každých čtrnáct dní, V roce 1934 bylo 22 schůzí předsednictva, v nichž vyřízeno
682 různých záležitosti. Ústřední výbor měl 5 schůzí a vyřídil 728 bodů. Mimo to svolává
předsednictvo okresní jednatele podle potřeby, aby se vyslovili o různých podnětech a inicia
tivních návrzích. V uplynulém roce sešli se okresní jednatelé celkem pětkráte a projednali
65 různých záležitostí.
Usnesení předsednictva i ústř. výboru vyřizuje m a t i č n í k a n c e l á ř v e Sl. O s t r a v ě ,
která má kromě tajemníka a účetního, 3 písařky na stroji. Rozsáhlost kancelářské agendy
nejlépe ilustrují číslice. V r. 1934 přijala ústřední kancelář 4.914 dopisů a odeslala 5.364,
peněžních zásilek přijato 3,072, odesláno 2.586, tiskopisů rozesláno 9,353, místních telefonic
kých hovorů bylo 1.520, meziměstských 212, Matiční zpravodaj vyšel jedenáctkrát ve 2.464
výtiscích, různých oběžníků na odbory 10 a na mateřské školy 4, balíků přijato 53 a odesláno
78, telegramů přijatých a odeslaných 7, celkem 29.641. Návštěv v ústřední kanceláři je denně
průměrně 6. Různých intervencí a zákroků provedla kancelář v 72 případech.
Starosta SLMOL p. Holeš intervenoval v Praze a v Brně v minulém roce 14 krát ve 281
záležitostech.
O d b o č k a ústřední kanceláře Slezské Matice osvěty lidové v Č e s . T ě š í n ě vyřizuje
záležitosti okresní, odborů, okresních sborů českotěšínského A i B a jablunkovského. Pravi
delných porad zúčastnili se tito matiční činitelé: náměstek starosty ředitel B. Klac, jednatel
matiční ředitel J. Železný, okresní jednatel říd. učitel T. Ambros, odborný učitel V. Jiroušek,
p. inspektor státních menšinových škol A. Polášek a správce odbočky profesor V. Placht.
V r. 1934 bylo celkem 23 porad odbočky a vyřízeno v nich 317 matičních záležitostí. V po
radách těch činěna usnesení o národněpolitických, školských, hospodářských a osvětových
otázkách oblasti matiční politického okresu českotěšínského. Připravovány iniciativní návrhy
pro schůze okresních jednatelů, předsednictva a ústředního výboru. Prostřednictvím odbočky
rozesílána „Těšínská korespondence", která zpravovala český tisk o poměrech na Těšínsku.
V odbočce připravováno vydání Těšínského kalendáře. Redakční rada Těšínského kalendáře
konala v uplynulém roce 4 schůze a projednáno v nich 206 záležitostí, Projednány záležitostí
kuratoria Masarykova jubilejního fondu lidovýchovného, K odbočce přičleněná agenda správy
Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko, Kancelář Masarykovy
jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko přestěhovala se v minulém roce do
radnice v Českém Těšíně. K vyřízení 796 záležitostí bylo třel}a 4.373 přípisů. Letáčků pro
kursy Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko bylo natištěno 27.550.
24
00
o
y—
4
Z matiční divadelní knihovny vypůjčilo si 20 odborů 197 divadelních her. Návštěv v odbočce
bylo 1.384, telefonních rozhovorů 1.109. Správce odbočky zúčastnil se celkem 153 matičních
a lidovýchovných schůzí a porad. Obvodová knihovna v Českém Těšíně rozeslala v období
1933/34 32 souborů, které čítaly 1.832 svazků; z toho 1.510 zábavných a 322 poučných.
Počet čtenářů byl 992, počet výpůjček 5.409. Okres jablunkovský má vlastní obvodovou
knihovnu.
O d b o r y m a t i č n í vykonaly v r. 1934 obrovský kus práce ve směru národně uvědomovacím, sociálním, výchovném, hospodářském, zpravodajském a propagačním. Mravenčí práci
matičních odborů vystihnou nejlépe číslice.
uspořádáno:
v r. 1933
v r. 1934
přednášek ..........................
555 . .
. .
430
kursů ....................................
18 . . .
13
div. představení . . . .
474
501 . .
. .
kinematogr. představení . . 1910 . . . . 1279
loutkových her . . . .
276 . .
. .
308
37
lidových besed . . . .
42 . . .
157
besídek pro mládež . . . .
129 . .
. .
76
akademií a koncertů . .
165 . .
. .
198
národ, slavností . . . .
253
různých zábav . . . .
.
234 . .
. .
3938 podniků
3225
celkem
o 713 více oproti roku loňskému.
Významná je činnost odborů po stánce finanční. V r. 1934 měly odbory na příjmech
Kč 1,270.308'45, na vydáních 1,128.698'60. Přispěly na mateřské školy částkou Kč 46.532’89,
na školství Kč 43.397*84, na vánoční nadílku Kč 259.055'20 a na dobročinné účely Kč 17.334'10.
Tento krásný výsledek úmorné a obětavé práce matičních odborů naplňuje nás hrdostí
a pýchou. Jest zárukou, že česká věc na Těšínsku a Hlučínsku má v Matici nejlepší a nej
pevnější oporu. Jsme šťastni, že matiční práce prýští z lásky pro národ a stát a že její krásné
úspěchy vyvěrají ze svorné a jednotné práce. Kéž tato svornost, jednota a láska provází dále
naše matiční odbory. Všem odborům náš nejvřelejší dík.
Matice pracuje ruku v ruce se všemi národními a kulturními složkami. Jsou to přede
vším: Svaz Národních jednot a Matic, Národní rada čsl. v Praze a její odbočka v Opavě,
Kulturní rada pro širší Ostravsko, Svaz obcí, měst a okresů, župa čsl. obce legionářské,
Národní jednota slezská v Praze, České srdce pro Slezsko, učitelské organisace na Těšínsku
a Hlučínsku, sociální péče a j.
Konaje milou povinnost, děkuji všem matičním pracovníkům za všechnu práci vyko
nanou na prospěch české věci, děkuji tisku, který bez rozdílu politického přesvědčení vydatně
naše snahy podporoval, děkuji všem poslancům našeho kraje, našemu učitelstvu a všem naším
příznivcům, kteří v těžkých dobách nám pomáhali. Nejvřelejší díky naše patří naším úřadům,
zvláště pak min. školství a národní osvěty. Díky zasluhují i všichni matiční zaměstnanci,
kteří s pílí a svědomitostí konají práci pro zdar matičního podnikání.
Konče svou jednatelskou zprávu vyslovuji přání, a b y z d a r a p o ž e h n á n í p r o
v á z e l o n a š i p r á c i na p r o s p ě c h č e s k é v ě c i n a T ě š í n s k u , p r o b l a h o
c e l é h o n a š e h o n á r o d a a t r v a l é z a b e z p e č e n í n a š e h o státu.
25
fy/%
®i/
,/s 7
Okresní matiční sbory
Oblast působnosti Slezské Matice osvěty lidové jest rozdělena na 9 obvodů, zvaných
okresy. V čele okresů stojí okresní sbory. Okresní sbory tvoří: 1. Okresní jednatel. 2. Před
sedové a jednatelé odborů. 3. Členové ústředního výboru z okresu. K řízení schůzí okresního
sboru zvolí se předseda a pro zápis zapisovatel. Každý okresní sbor je zastoupen v ústřed.
výboru dvěma členy. Okresní sbory jsou rozděleny takto:
1. O kresní sbor pro Bohumínsko:
Okresní jednatel Bedřich Št ět i na, ředitel čes. státních občanských škol v N. Bohumíně.
Sdružuje tyto matiční odbory:
1. Bohumín - město, 2. Bohumín Nový, 3. Bohumín Nový - Šunychl, 4. Dětmarovice,
5. Lutyně Německá, 6. Lutyně Německá na Zbytkách, 7. Petrovice, 8. Prstná, 9. Pudlov,
10. Rychvald na hranících, 11. Skřečoň, 12. Věřňovice, 13. Vrbice, 14. Záblatí, 15. Závada.
2. O kresní sbor pro Fryštótsko:
Okresní jednatel Břetislav K u b a 1a, profesor českého stát. ref. reál. gymnasia v Orlové.
Sdružuje tyto matiční o d b o r y :
1. Darkov, 2. Fryštát, 3. Karvinná-Hohenegger, 4. Karvinná-Hranice, 5. Karvinná-Jindřich,
6. Karvinná-Solca, 7. Karvinná-Sovinec, 8. Karvinná-střed, 9. Louky, 10. Marklovice Dolní,
11. Město Staré, 12. Ráj, 13. Stonava, 14. Horní Suchá.
3. O kresní sbor pro O riovsko:
Okresní jednatel Jan S o u k u p , profesor čes. stát. ref. reál. gymnasia v Orlové.
1. Doubrava, 2. Lazy, 3. Lutyně Polská, 4. Orlová, 5. Orlová-Zimný důl, 6. Petřvald,
7. Petřvald-Nová Dědina, 8.Petřvald-Podlesí, 9. Porubá, lO.Rychvald-Podlesí, 1l.Rychvalddůl Václav, 12. Suchá Dolní, 13. Suchá Prostřední.
4. O kresní sbor českotěšínský A :
Okresní jednatel Tomáš A m b r o s , řídící učitel v Horním Těrlicku.
I. Albrechtice, 2. Bludovice Dolní, 3. Datyně Dolní, 4. Domaslovice Dolní, 5. DomasloviceVolovec, 6. Hradiště, 7. Chotěbuz, 8. Mistřovice - Koňakov, 9. Mosty, 10. Soběšovice,
II. Stanislavíce, 12. Šumbark, 13. Těrlicko Horní, 14. Těrlicko Dolní, 15. Tošanovice Dolní,
16. Životice, 17. Žukov Dolní, 18. Žukov Horní.
5. O kresní sbor českotěšínský B:
Okresní jednatel Václav J i r o u š e k , odborný učitel v Českém Těšíně.
1. Dobratice, 2. Guty, 3. Hnojník, 4. Koňská, 5. Koňská-Kanada, 6. Lhotka Komorní,
7. Lištná Dolní, 8. Líštná Horní, 9. Nebory, 10. Ropice, 11. Řeka, 12. Smilovice, 13. Střítež,
14. Svibice, 15. Český Těšín, 16. Třanovice, 17. Třinec, 18. Vělopolí.
26
6. Okresní sbor pro Jablunkovsko:
Okresní jednatel Jan Ž e l e z n ý , ředitel státní občanské školy v Bystřici n. Olz.
1. Bukovec, 2. Bystřice nad Olzou, 3. Hrádek, 4. Hrčava, 5. Jablunkov, 6. Karpentná,
7. Košařiska, 8. Lomná Dolní, 9. Lomná Horní, 10. Lyžbice, 11. Milíkov, 12. Mosty u Jabl.,
13. Mosty-Šance, 14. Návsí, 15. Nýdek, 16. Nýdek-Hluchová, 17. Oldřichovice, 18. Písek,
19. Tyra, 20. Vendryně, 21. Vendryně-Zaolzí.
7. Okresní sbor pro Frýdecko:
Okresní jednatel Antonín H r o z e k , okresní školní inspektor ve Frýdku.
1. Bludovice Prostřední a Horní, 2. Dobrá, 3. Frýdek, 4. Janovice, 5. Janovice-Bystré,
6. Lhoty Nižní, 7. Lhoty Vyšní, 8. Lískovec, 9. Malenovice, 10. Morávka-Pražma, 11. PržnoLubno, 12. Pánské Nové Dvory, 13. Raškovice, 14. Sedliště, 15. Hamry Staré, 16. Vojkovice,
17.
Zermanice.
-t
8. Okresní sbor pro obvod slezskoostravský:
Okresní jednatel Jindřich K a r k o š k a , odborný učitel v Petřvaldě.
1. Hrušov, 2. Kunčičky, 3. Kunčíce n. Ostr., 4. Michálkovice, 5. Muglinov, 6. Radvanice,
7. Slezská Ostrava-střed - mužský, 8. Sl. Ostrava-střed-ženský, 9. Sl. Ostrava-Salma,
10.
Sl. Ostrava - Zárubek, 11. Šenov, 12. Vratimov.
9. Okresní sbor pro Hlučínsko:
1. Antošovice, 2. Bělá, 3. Bolatice, 4. Bolatice-Heneberky, 5. Darkovice, 6. Darkovičky,
7. Hať, 8. Hlučín, 9. Hošťálkovice, 10. Hoštice Velké, 11. Chuchelná, 12. Koblov, 13.Kouty,
14. Kozmice, 15. Kravaře, 16, Ludgeřovice, 17. Markvartovice, 18. Petřkovice, 19. Pišť,
20. Stěpánkovice, 21. Štěpánkovice-Svoboda, 22. Šilheřovice, 23. Zábřeh.
Činnost okresních sborů je informativní, organisační, návrhová v mezích úkolů Slezské
Matice osvěty lidové a výkonná v tom smyslu, že přísluší jim vyřizovati záležitosti ústředního
výboru dle jednacího řádu přikázané a předkládat ústřednímu výboru vlastní návrhy.
Okresní sbory scházejí se podle potřeby. Okresní jednatelé scházejí se nejméně šestkráte
do roka. Předsedou okresních jednatelů je Alois H o 1e š, starosta Slezské Matice osvěty lidové.
Schůzí okresních jednatelů zúčastňují se také okresní školní inspektoři.
27
O d b o rn á štcolla pro ženská povolání S l.M .O .L
v Novém Boihumíně
Bedřich Štětina, ředi tel
Do druhého desetiletí
Deset let je sice krátká doba pro oslavné jubileum, zato však je vhodná příležitost
k přehlédnutí vykonané práce.
Původcem myšlenky založiti odbornou dívčí školu v Novém Bohumíně je ředitel státní
menšinové měšťanské školy Bedřich Štětina, který pro svou myšlenku získal místní odbor j
Zájezd do Zlína r. 1934
Sl. M. O. L., jakož i ústřední její výbor ve Sl. Ostravě. Předsednictvo matiční pověřilo jej
vykonáním přípravných prací, které si vyžádaly značného úsilí.
Především bylo třeba adaptovati budovu obecné školy, která se v r. 1924 přestěhovala
do novostavby. Zmíněná budova, jež podnes slouží naší odborné škole, byla postavena 1910
Slezskou Maticí pro první českou školu v Novém Bohumíně. Pak bylo třeba zpracovati organisační statut školy. (Odborné ženské školství nemělo ještě před deseti lety tak pevných základů
a přesných směrnic jako nyní.) A konečně bylo nutno zajistiti školu i finančně. Po vykonání
a překonání těchto prací bylo zažádáno v květnu 1924 o povolení roční rodinné školy.
Ministerstvo školství a nár. osvěty žádost vyřídilo kladně v červenci téhož roku. A tak bylo
možno už koncem srpna vykonati první zápis a 1. září zahájiti vyučování. Do školy se přihlá
silo 36 chovanek. Kromě denní školy byl pořádán také večerní lidový kurs vaření, jehož se
účastnily 22 posluchačky.
28
To byl úspěšný začátek a po úspěšném začátku a překonání různých organisačních
a technických nesnází nastal nečekaný rozvoj. Po čtyřech letech byla jednoroční rodinná
škola přeorganisována na dvouletou školu rodinnou a po dalších dvou letech byl ke dvěma
ročníkům přiřazen ročník třetí, t. j. živnostenská pracovna šití šatů. Téhož roku pomýšlel
ředitel, jímž od počátku školy je ředitel měšť. školy B. Štětina, na rozšíření školní budovy.
Avšak zhoršující se hospodářské poměry přiměly předsednictvo Sl. M. O. L. k rozhodnutí, aby
přístavba školy byla odložena. Žádosti o převzetí školy do správy zemské nebo státní byly
rovněž zamítnuty.
Je to tedy jen nepřízeň doby, která brání dalšímu možnému rozvoji školy, neboť zájem
veřejnosti o školu stále stoupá. A to nejen proto, že ředitel i členové učitelského sboru starají
Z módních přehlídek školy
se o zvýšení zájmu o školu pořádáním módních přehlídek a výstavek žákovských prací, ale
i proto, že doba sama vyžaduje zvýšeného zájmu o školu, která vrací ženy jejich přirozenému
poslání: domácnosti a rodině.
Zájem o školu je patrný z připojeného přehledu počtu žákyň v letech 1924/25 až 1934/35.
K přehledu je třeba jen podotknouti, že počínaje rokem 1934/35 nesmí býti ve třídách dvou
leté ženské odborné školy (t. j. v I. a II. roč.) víc než 30 žákyň a v živnostenské pracovně
(ve III. roč.) 20. Přihlásí-li se o jednu žákyni více, je třeba zříditi pobočku, nebo žákyni nepřijmouti. Tak letos bylo ředitelství školy nuceno odmítnouti celou řadu žákyň hlásivších se
do I. ročníku, neboť škola nemá dostatek místností pro zřízení pobočných tříd.
29
Šk. rok
1924/25
1925/26
1926/27
1927/28
1928/29
1929/30
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
I. roč.
36
16
28
19
38
38
27
26
29
32
30
II. roč.
III. roč.
—
—
—
—
—
—
—
—
13
29
26
20
21
24
26
kursy
22
44
20
22
—
—
—
38
19
11
42
25
35
17
14
18
15
20
celkem
58
60
48
41
51
105
89
71
110
96
111
Celkem bylo zapsáno 562 žákyň, 278 kursistek, dohromady 840.
K u r a t o r i u m školy tvoří předsednictvo Sl. M. O. L, se zástupci státní správy, země,
Obchodní a živnostenské komory v Opavě, města Nového Bohumína, I. odboru Sl. M. O. L.
v Novém Bohumíně, učitelského sboru a školy. Funkční období kuratoria trvá od 1. prosin
ce 1932 do 30. listopadu 1935. V členstvu kuratoria nenastalo žádných změn.
V y d r ž o v a t e l k o u školy je Sl.M. O.L. ve Slezské Ostravě,které na úhradu nákladů
přispívají tyto korporace: zemský výbor, město Nový Bohumín, Obchodní a živnostenská
komora v Opavě, I. matiční odbor v Novém Bohumíně.
O rg anisace
Ve škole jsou tato od děl ení :
1. Dvouletá ženská odborná škola, která poskytuje odborného vzdělání jak pro domá
cnost, tak i pro další studium v živnostenských pracovnách a jiných speciálních školách,
na př. ve školách pro vychovatelky, ve školách speciálních i pro ústavy učitelek domácích nauk,
Pro přijetí do některých ústavů, na př. pro učitelky mateřských škol, do školy umělecko
průmyslové se sice absolvování dvouleté ženské školy přímo nevyžaduje, avšak její absol
ventky mají přednost. Škola má právo veřejnosti, jež jí bylo uděleno výnosem ministerstva
školství a nár. osvěty ze dne 27. června 1929 č. j. 76.576/29-111.
2. Živnostenská pracovna pro šití šatů připravuje na základě vzdělání z dvouleté školy
k samostatnému provozování příslušné živností a jest i podmínkou k přijetí do učitelského
ústavu pro odborné školy ženských povolání. Vysvědčení na odchodnou ze živnostenské
pracovny nahrazuje tovaryšský list, opovídá-li se živnost dámského krejčovství (šití ženských
a dětských šatů). Živnostenské oprávnění absolventkám pracovny přiznáno vyhláškou min.
obch., prům. a živn. ve shodě s min. škol. a nár. osv. dne 23. dubna 1931 Sb. z. a n. č. 71.
Právo veřejnosti uděleno živn. prac. ministerským výnosem ze dne 27. března 1931
č. j. 180.908/30-111.
3. Lidové kursy pro šití prádla, šatů a pro vaření, poskytují základních odborných
vědomostí a dovedností v příslušných oborech. Vyučuje se večer od 18. — 21, hodiny vždy
dvakrát do týdne po tři měsíce.
30
Učitelský s b o r
A. Z m ě n y .
Ze sboru vystou pil:
František Zidlík, odb. učitel měšť. školy, který vyučoval živnostenským počtům 3 hod,
týdně. Jeho hodiny převzal interní člen uč, sboru prof. B. Pschúrer.
B. U č i t e l s k ý s b o r v e š k o l n í m r o c e
1934/35.
1. Ředitel: Bedřich Štětina, řed. měšť. školy.
Státní u č i t e l k a :
2. Jarmila Cernošková, učitelka vaření. Vyučovala počtům, zdravovědě, nauce o potra
vinách, vaření, tělocviku a v tříměsíčním kursu vaření. Roční průměr týdenních hodin 24'5.
Nestátní u čit e ls t v o :
3. Jarmila Arnoldová, učitelka šití šatů. Vyučovala nauce o látkách, šití šatů, kreslení
střihů, kreslení a vyšívání. Roční průměr týdenních hodin 23'25.
4. Marie Nádvorníková, učitelka šití prádla. Vyučovala šití prádla, spravování prádla,
kreslení střihů, kreslení, vyšívání a nauce o látkách. Roční průměr týdenních hodin 24'75.
5. Ludmila Odvárková, učitelka šití šatů. Vyučovala nauce o kroji, šití šatů, kreslení
střihů, vyšívání a v kursu šití šatů. Roční průměr týdenních hodin 28.
6. Bedřich Pschúrer, profesor s aprobací pro střední školy (PhDz). Vyučoval češtině,
dějinám vzdělaností, vychovatelství, písemnostem, živnostenským počtům, zpěvu a němčině.
Roční průměr týdenních hodin 25'25.
Výpomocní učitelé:
7. Stanislav Kíttrích, odb. uč. měšť. školy. Vyučoval občanské nauce 2 hod. týdně.
8. Jindřich Pazdziora, učitel měšť. školy. Roční průměr (s opravami úloh) 3'5.
Kronika školy
Z á p i s pro šk. r, 1934/35 konal se dne 28. a 30. června 1934. Zapsáno do I. roč, 30,
II. roč. 26, do živn. pracovny (III. roč.) 20. Celkem 76 žákyň.
Do lidových kursů šití zapsáno 16 účastníc, do vaření 7 účastnic. Kursy se konaly
od 1. října do 31. prosince 1934. V kursu šití šatů vyučovala L, Odvárková, v kursu vaření
J, Cernošková.
I n s p e k c i školy vykonal ve dnech 23. a 24. května 1934 odborný inspektor min. škol.
a nár. osv. prof, dr. Eduard Turek a to v hodinách literních předmětů.
P o d n i k y š k o l y . 17, ledna navštívily všechny chovanky film. představení: Rozhlas
ve filmu. 28. února přednášel pro žákyně dr. Hlaváček, sekundář bohumínské nemocnice,
na téma „Hygiena ženy“ . 7. března konala se oslava 84. narozenin p. presidenta společně
se stát. r. r. gymnasiem v městském kině. O presidentovi promluvil řed. gymnasia Z. Doležil;
žákyně naší školy zazpívaly sbor „Buď zdráv", načež byly promítány filmy: ,,Ze života pana
presidenta T. G. Masaryka" a „Zapadlí vlastenci". 4. května bylo vzpomenuto ve všech třídách
15, výročí tragického skonu generála M. R. Štefánika. 9. května připomněl profesor Pschúrer
vhodným proslovem všem žákyním vzájemnost českorumunskou. 11. května navštívily chovanky
31
filmové představení „Zem spieva". 12. května v poslední hodině vyučovací byla uspořádána
vzpomínková oslava Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. 14. května podnikly žákyně
I. ročníku exkursi do Centrální mlékárny v Mor. Ostravě, žákyně II. a III, ročníku prohlédly
si výstavu obrazů v Domě umění a městské museum. Odpoledne pak navštívily výstavu prací
žákyň odborné školy pro ženská povolání ve Vítkovicích. 24. května byl uspořádán společný
poslech čsl. rozhlasu u příležitosti volby pana presidenta. 25. a 26. května byl II. a III. ročník
ve Zlíně a Luhačovicích. Ve Zlíně prohlédly si část Baťových závodů, v Luhačovicích léčebné
ústavy. 30. května bylo vzpomenuto ve vyučovacích hodinách 500. výročí bitvy u Lipan.
10. června zúčastnily se chovanky u příležitosti 10. výročí trvání školy slavnosti „Den mládeže",
kterou pořádal I. odbor Sl, M, O, L. spolu s místním spolkem Čsl, červeného kříže a učitel-
Z módní přehlídky školy
skými sbory českých škol v Novém Bohumíně. Skoro všechny chovanky byly oblečeny v pů
vodní slezské kroje a doplnily pořad slavnosti provedením Slezské besedy, kterou nacvičila
učitelka J. Cernošková. 16. června bylo vzpomenuto 10. výročí trvání školy večírkem spoje
ným s módní přehlídkou. Večírek konal se v sále Orfea a byl četně navštíven. Žákyně
II. a III. ročníku předvedly četné ukázky svých prací, jež se těšily velké pozornosti obecenstva.
19. června byly žákyně na filmovém představení „Obrana proti plynům", jež bylo provázeno
informativní přednáškou. 25. června bylo vzpomenuto 100. výročí narození básníka Jana Nerudy
proslovem profesora Pschůrera a recitacemi žákyň. 18. října byla uspořádána přednáška
na pamět tragicky zesnulého krále jugoslávského Alexandra. Přednáška, kterou proslovila
učitelka Odvárková, byla doplněna rozhlasovým přenosem královského pohřbu. 27. října
32
konala se oslava státní samostatnosti. Na pořadu byly sborové písně, recitace a proslovy
žákyň. 10. listopadu byly chovanky na film. představení „Perníková chaloupka". 17. listopadu
zúčastnily se žákyně II. ročníku vyučování v české mateřské škole. 1. prosince vzpomněl
profesor Pschíirer ve všech třídách československojihoslovanské vzájemnosti. 6. prosince byl
II. roč. na výstavě „Dětské knihy", 21. prosince bylo vzpomenuto ve všech třídách 100. výročí
hymny „Kde domov můj ?“
S o c i á l n í p é č e . Od placení školného Kč 200'— ročně bylo kuratoriem osvobozeno
11 c h o v a n e k ..................................................................................................................Kč 2.200'—
od 75°/0 školného osvobozeno 11 c h o v a n e k .........................................................„ 1.650'—
od 50%
„
„
25
„
......................................................... „ 2.500'—
od 25°/0
„
„
10
„
......................................................... „
5 0 0 'Celkem sleveno 57 chovankám . . .
Kč 6.850'—
Všem žákyním byly půjčeny všechny učebnice za poplatek Kč 2'— (za jednu) na rok.
Nemajetným chovankám daroval I. odbor Sl. M. O. L. v Novém Bohumíně místo vánoční
nadílky v hotovosti Kč 800"— , které byly rozděleny potřebným žákyním, jako příspěvek na
školní potřeby. Pro vánoční nadílku chudých dětí místních českých škol ušily chovanky
II. ročníku 26 dívčích šatů a III. ročník 19 dívčích kabátků.
Z á p i s na školní rok 1935/36 se vykoná ve dnech 28. a 29. června 1935 v ředitelně
české měšťanské školy. Do I. ročníku přijímají se žákyně, které vychodily třetí třídu školy
střední nebo měšťanské a prokáží se křestním listem, domovským listem nebo průkazem
o státním občanství a posledním školním vysvědčením. Nepřichází-li uchazečka přímo ze školy,
předkládá také vysvědčení zachovalosti.
33
O d b o rn á škola pro ženská povolání Sl. M. O. L.
V
Karvinné
Podává
ředitel
Št.Tesař
Kuratorium školy
Škola byla převzata Slezskou Maticí osvěty lidové v roce 1928 a kuratorium její tvoří
předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové. Školu vydržuje Slezská Matice osvěty lidové
se sídlem ve Slezské Ostravě, které na úhradu nákladu přispělo ministerstvo školství a národní
osvěty a zemský výbor v Brně. Město Karvinná věnovalo otop.
O rg an isace školy
Činnost svou zahájila škola 1. února 1922 jako kursy šití a vaření. Po vykonané inspekci
v červnu 1924 byla povolena škola rodinná se zpětnou platností od 1, září 1923.
Učitelský sbor
U č i t e l s k ý s b o r ve š k o l n í m r o c e 1934/35:
1. Ředitel Štěpán Tesař, ředjtel státní menš. školy měšťanské. Předmětům nevyučuje.
2. Marianna Pícková - Saiverová, státní učitelka vaření. Vyučuje vaření, nauce o potra
vinách, hospodářským cvičením. Spravuje pomůcky pro tyto předměty. Průměrný počet
týdenních hodin roční je 21.
3. Vlastimila Šebestíková, odborná učitelka šití. Je třídní učitelkou a vyučuje šití prádla
a šatů, zdravovědě a občanské nauce. Spravuje učebné pomůcky pro tyto předměty a učitel
skou knihovnu. Roční průměr hodin 20'48.
Výpomocné vyučují:
4. Vlasta Ondřejcová, odborná učitelka vaření, které byly přiděleny počty, vychovatel
ství, domácí hospodářství, praní a žehlení, tělocvik a zpěv. Spravuje učebné pomůcky pro
tyto předměty. Roční průměr hodin 8.
5. František Vyhlídka, odborný učitel I. měšťanské školy Masarykovy, vyučuje češtině
3 hodiny týdně.
Kronika školy
Zápis pro školní rok 1934/35 se konal dne 28.-30. června a pak 29.-31. srpna 1934.
Zapsáno bylo 16 žákyň. Školní rok zahájen byl 3. září 1934.
Exkurse
Dne 22. března 1934 byly přítomny žákyně vyučování v pomocné škole, 26. dubna 1934
navštívily poradnu matek a kojenců v Karvinné, 26. května 1934 prohlédly si obchod linoleem,
tržnici nábytku a textilní obchody v Moravské Ostravě a pří tom navštívily Národní divadlo
34
v Mor. Ostravě, 20. a 21. června podnikly turistickou vycházku do Beskyd, 20. prosince
prohlédly si drožďárnu v Třebovicích.
Školní slavnosti
84. narozenin p. presidenta bylo vzpomenuto 7. března v hodině češtiny. Oslava svátku
státní samostatnosti se konala 27. října 1934 spolu s měšťanskou školou v kině Central, které
Sokol zdarma propůjčil. 28. října 1934 súčastníla se škola veřejné slavnosti u pomníku
p, presidenta, kteroužto slavnost pořádal městský osvětový sbor. Taktéž vzpomínky 500. vý
ročí bitvy u Lipan se škola súčastníla.
Sociální péče
Zdejší školu navštěvují většinou žákyně z rodin dělnických, tedy sociálně slabých. Aby
jim umožněna bvla návštěva školy, byly nemajetné žákyně osvobozeny od školného. Osvo
bozeny byly 4 žákyně od celého, 4 žákyně od dvou třetin, 6 žákyň od polovice a 1 žákyně
od jedné třetiny. Celková částka, od které jsou žákyně osvobozeny, je 3000 Kč.
Příští zápis
Zápis na školní rok 1935/36 bude ve dnech 28.-30. června a dodatečný zápis ve dnech
29.-31. srpna 1935 v ředitelně I. měšťanské školy Masarykovy v Karvinné.
35
Hudební a pěvecká škola Sl.M .O.L.v N.Bohumíně
Alois Če ch,ředi tel
Hudební škola v Novém Bohumíně byla zřízena a otevřena 1. října 1926. Stalo se tak
na základě rozkladu předloženého I. odborem Slezské Matice osvěty lidové v N. Bohumíně
ústřednímu výboru Slezské Matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě, který se usnesl ve své
schůzi dne 27. září 1926 prot. čís. 742.752-26 zříditi a otevříti tuto školu. Kuratoriem školy
jest předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové, které pověřilo dozorem školy místní poradní
sbor, ve kterém zasedají pp. Bedřich Štětina, ředitel měšť. školy, dr. Alfons Junger, profesor
gymnasia, dr. Vladimír Šmahel, lékař, František Solnař, řídící obecné školy, Václav Hervert
a ředitel hudební školy.
O rg anisace
Účelem školy je poskytovatí žákům řádné hudební vzdělání na základě moderních
metod vyučovacích jak po stránce praktické, tak i teoretické, připravovati žáky na státní
konservatoř a ke státním zkouškám z hudby.
Učební látka je rozvržena na 8 kursů. Každý žák je povinen mimo hlavní předmět navštěvovati též předměty přiřazené, jako hudební nauku, sborový zpěv, orchestrální cvičení
a podobně.
Všichni žáci jsou povinní na konci školního roku se podrobiti zkoušce před zkušební
komisí, která se skládá z učitelského a poradního sboru. Na základě provedené zkoušky vydá
se žáku vysvědčení. Rozvrh učiva je stanoven učební osnovou, schválenou příslušnými úřady
a je podroben dozoru státního inspektora hudebních škol profesora dr. Ladislava Kundery
v Brně.
Měsíční školné: Klavír Kč 50' —, housle Kč 50' —, (ve skupinách Kč 25
), dechové
nástroje a sólový zpěv Kč 60’ - .
Škola je umístěna v budově Diskontní banky v Novém Bohumíně u nádraží, kde
ve III. poschodí má 4 místnosti.
Stav žactva
Ve školním roce 1934/35 bylo zapsáno celkem 37 žáků na klavír, 54 žáků na housle,
1 žák na klarinet, celkem 92 žáků, z nichž během I. pololetí vystoupili nebo přesídlili 4 žáci,
1 přistoupil, je tedy ve II. pololetí zapsáno celkem 89 žáků v Novém Bohumíně.
V
exposíturách v Petrovicích a ve Fryštátě 39 žáků, v Rychvaldě 39, z nichž jeden
vystoupil, 2 noví přistoupili, je tedy v Rychvaldě zapsáno celkem 40 žáků.
Celkem je na hudební škole a jejich expositurách zapsáno 168 žáků.
Učitelský sbor
Členové učitelsk ého sboru jsou:
Alois Čech, ředitel, vyčuje hře na klavír, hudebním disciplinám a dechovým nástrojům.
Gabriel Štefánek vyučuje houslím v Novém Bohumíně.
Antonín Sochor vyučuje houslím v exposíturách a v Novém Bohumíně.
36
Vojtěch Sochor vyučuje hře houslové v exposituře v Rychvaldě.
Rela Čekalová-Danešová vyučuje hře klavírní v exposíturách a v Novém Bohumíně.
Růžena Eichenbaumová vyučuje hře klavírní na exposituře v Rychvaldě a v N. Bohumíně.
Škola má k disposici celkem 6 klavírů značky „Petrof" (jeden v Novém Bohumíně, jeden
ve Fryštátě), „Raechs“ v Novém Bohumíně, „Erbar" v Novém Bohumíně, „Lídl a Velík"
v Petrovicích a „Dalibor" ve Fryštátě. Mimo to má zapůjčeno jedno pianino pro exposituru
v Rychvaldě, ze kterého platí poplatek Kč 50'— měsíčně.
Kromě toho vlastní řadu smyčcových nástrojů, jakož i nástojů dechových.
Hudební archiv má na 50 svazků hudebnin, které jsou podobně jako nástroje zdarma
žákům proti řádnému potvrzení a ručení půjčovány.
Podniky školy
7.
března 1934 řídil Alois Čech mužský sbor na oslavě narozenin pana presidenta
v městském kině.
10.
května 1934 účinkoval učitelský sbor na koncertě k uctění památky B. Smetany
a Antonína Dvořáka, kdy byla zahrána mimo jiné Smetanova „Vltava" a „Česká píseň" pro
smíšený sbor s orchestrem za řízení A. Čecha. 15. června 1934 řídil A. Čech slavnostní sbor
při odhalení pomníku padlým vojínům v Pudlově.
Dne 28. října 1934 účinkoval učitelský sbor při představení Tylovy hry „Fidlovačka",
která byla hrána na oslavu státního svátku, jakož i na oslavu lOOletého trvání národní
hymny. Hru nastudoval a řídil Alois Čech.
Žákovské produkce: Dne 24. a 25, června 1934 konaly se veřejné žákovské produkce
v sále Orfea v Novém Bohumíně.
26.
června 1934 veřejná produkce žactva hudební školy ve Fryštátě v kreslírně měšť.
školy. 27. června 1934 veřejná produkce žáků expositury v Petrovicích v sále p. Krutkého.
Žáci hudební školy v Rychvaldě spoluúčinkovali na oslavách narozenin pana presidenta,
které pořádaly místní školy.
37
Hudební a pěvecká škola Sl.M.O.L.v ČeskémTěsíně
s pobočkam i v Třinci, Jablunkově a Hnojníku
Zpráva
Jose f Bartoš, ř e d i t e l
za školní rok 1 9 3 3 -3 4
Hudební a pěvecká škola Slezské Matice osvěty lidové v Českém Těšíně byla otevřena
dne 15. ledna 1925 na podnět profesora F. Hromádky a přičiněním místních pracovníků.
Ústřední výbor Sl. M. O. L. ve Slezské Ostavě usnesl se ve své schůzi v prosinci roku 1924
školu převzíti do své správy. Kuratoriem školy jest předsednictvo Slezské Matice osvěty
lidové ve Slezské Ostravě, jež dozorem pověřilo místní poradní sbor, v němž v tomto škol
ním roce zasedali pp. MUDr. V. Richter, ředitel P. Machara, notář Zatloukal, prof. V. Placht,
inspektor Polášek a profesor J. Šabata.
O rg an isace školy
Hudební a pěvecká škola jest ústavem pro uměleckou hudební výchovu. Poskytuje po
třebného vzdělání praktického i teoretického hudebním diletantům, hudebníkům z povolání
a připravuje žáky ke státním zkouškám z hudby na konservatoř. Má oddělení: klavírní,
houslové, solového a sborového zpěvu, nástrojů dechových a předmětů teoretických.
Vyučuje se podle osnov schválených státním inspektorátem soukromých hudebních škol
podle nejnovějších metod. Učebná látka jest rozvržena na 8 kursů. Měsíční školné v oddělení
klavírním Kč 60'—, housle jednotlivě Kč 6 0 '—, housle ve skupině po 4 žácích Kč 25'—, zpěv
sólový Kč 80"— , teoretické předměty ve skupinách Kč 25'— . jednotlivě Kč 60'— .
Žák řádně zapsaný po předběžné přijímací zkoušce si vyvolí a začne navštěvovati
některý praktický předmět a jest povinen navštěvovati kromě hlavního předmětu také před
měty přiřazené, t. j. hudební nauku a intonaci. Vystoupení ze školy během školního roku
může býti žáku na odůvodněnou žádost povoleno na konci prvého pololetí.
Učitelský sbor
Josef Bartoš, ředitel školy vyučuje hře na klavír, předmětům teoretickým,
Marie Duchoňová vyučuje hře na housle a počátkům hry na klavír v odbočkách.
Kronika
Z á p i s . Na počátku školního roku 1933/34 bylo zapsáno 88 žáků. Aby počet žáků
vzrostl otevřelo ředitelství školy od 15. listopadu roku 1933 novou odbočku v Hnojníku, kde
se přihlásilo téměř 30 žáků.
U m í s t ě n í a z a ř í z e n í š k o l y . Škola jest umístěna v suterénu Masarykovy školy
obecné, kde používá 4 místností sloužících za učebny a kancelář řediteli.
N á s t r o j e . Škola má k disposici 3 klavíry značky Rósler, Wirth, Stingel, řadu nástrojů
smyčcových a dechových. Hudební archiv vzrostl na 350 sešitů skladeb pro přednes a studium,
kromě 35 teoretických spisů a zpěvníků, které jsou podobně jako nástroje žákům zdarma
půjčovány.
38
Schůze poradního sboru byly konány ve dnech 31. srpna, 26. září 1933, 7. června a
27. června 1934. Na schůzích projednávají se hospodářské záležitostí školy.
I n s p e k c e . Dne 12. února 1934 navštívil školu pan inspektor soukromých hudebních
škol dr. Ludvík Kundera. Prohlédl si podrobně zařízení školy, úřední knihy a byl přítomen
vyučování v oddělení houslovém.
P o d n i k y š k o l y . Ředitel školy J. Bartoš účinkoval na oslavách 110. výročí narození a
50. výročí úmrtí Bedřicha Smetany v Třinci, kde přednesl ukázky Smetanovy klavírní tvorby
a dirigoval kantátu „Česká píseň", kterou přednesl smíšený sbor chovanek rodinné školy
z Českého Těšína a mužský sbor z Třince. Téhož dne t. j. 6. května byla večer oslava opa
kována v Českém Těšíně.
Kromě toho účinkoval na oslavě 10. výročí založení rodinné školy v Českém Těšíně,
dne 14. dubna 1934.
M. Duchoňová spoluúčinkovala na oslavě národního svátku a Tyršově tryzně pořádané
tělocvičnou jednotou Sokol v Hnojníku. Žákovské produkce: 26. května veřejná produkce
v sále Městské střelnice a 22. června 1934 produkce interní.
39
Hudební a pěvecká škola odboru Slezské Matice
osvěty lidové v Radvanicích
Hudební škola v Radvanicích byla založena na přání veřejnosti ve škol. roce 1931/32.
Správou školy byl pověřen houslový virtuos Alois Rychta. Po něm ředitelem ustanoven
odborný učitel F. Cimmer. Stav žactva rok od roku vzrůstal. Ve školním roce 1931/32 měla
škola úhrnem 48 žáků, ve školním roce 1932/33 už 75 žáků, ve školním roce 1933/34 89 žáků,
ve školním roce 1934/35 92 žáků. Kromě těchto instrumentálních žáků má škola každého
roku 50 — 60 žáků v oddělení dětského zpěvu. Ve školním roce 1932/33 na přání odboru
Sl. M. O. L. v Petřvaldě byla založena odbočka hudební školy v Petřvaldě. í odbočka dobře
prospívá a měla ve školním roce 1932/33 úhrnem 38 žáků, ve školním roce 1933/34 62 žáků,
ve školním roce 1934/35 96. Učitelský sbor radvanický čítá 5 osob vesměs kvalifikovaných
pro vyučování hudbě, učitelský sbor petřvaldský má rovněž 5 osob, z nich 2 patří radvaníckému sboru. 4 učitelským silám je vyučování hudbě životním zaměstnáním, 1 člen sboru
vyučuje zpěvu na státní reálce v Mor. Ostravě. Místnosti k vyučování poskytly s velikou
laskavostí místní školní rady v budovách národních škol. Hudební škola v minulém roce
uspořádala 7 samostatných akademií a večerů. Všechny byly hojně navštíveny. Kromě toho
bylo svoláno 6 rodičovských a žákovských shromáždění vesměs s programem. Tato shromáž
dění jsou svolávána, aby se žákům poskytla příležitost k vystoupení, aby se osmělili před
obecenstvem a zbavovali se pro výkony žákovské příznačné trémy. Mimo podniky hudební
školy účastnilo se žactvo činně 8 akademií různých místních spolku. V červenci uspořádal
matiční odbor pro naše žactvo dětské radovánky, na nichž všichni žáci byli pohoštěni. Správa
matičního kina poskytuje pravidelně naším žákům určitý počet lístků zdarma na přístupné
filmy. Majetek školy se skládá ze 3 pianin a 1 klavíru v úhrnné ceně 18.000 Kč, ze 30 pultů
a obsáhlého archivu hudebnin v ceně Kč 1500'— . Archivu věnovala paní E. Filipová, choť
inženýra v Mor, Ostravě, značný počet not pro housle. Peníze na hudební nástroje bylo si
nutno vypůjčit. Dluh obnášel v Radvanicích 7550 Kč, do dneška na něj splaceno 2700 Kč,
v Petřvaldě činil dluh 10.500 Kč, splaceno do dneška na něj 2000 Kč. Úhrnem splaceno
4700 Kč. Hudební škola je finančně naprosto nezávislá na matičním odboru a je úplně sobě
stačná. Dluhy splácí ze svých příjmů. Po splácení dluhu škola vypíše několik stipendií pro
nadané žáky. Už dnes jsou ve škole 3 žáci vyučováni zdarma a 5 nejchudším je sníženo školné.
Rozpočet udržuje se v rovnováze i tím, že funkcionáři hudební školy vykonávají svou funkci
zdarma. V dubnu navštívil školu i odbočku státní inspektor hudebních škol dr. L. Kundera
a vyslovil své uspokojení. Hudební škola uskutečňuje své poslání v kulturním životě radvanickém s nadšením. Žactvo se činně účastní svými výkony osvětové práce a vychovává se tak
na budoucí veřejné pracovníky. Hudební škola prohlubuje hudební vzdělání nejen žactva, ale
i obecenstva. Učitelský sbor ochotně spolupracuje s místními spolky v Radvanicích i Petřvaldě
a přispěl svými výkony veliké řadě různých večeru a slavnostních akademií. Tak matiční
hudební škola zarůstá do zdejšího kulturního života a je dnes v Radvanicích činitelem, s nímž
se počítá. V poslední době byl zřízen při hudební škole smíšený sbor. Tím byla vyplněna
mezera v radvaníckém veřejném životě. Sbormistry sboru zvoleni učitel J. Drastich a odb.
učitel J. Mikš. Naší práci by se tak nedařilo, kdybychom neměli hojně opory v členech našeho
kuratoria včele s předsedou dr. O. Králem.
40
Kolonisace zbytkového statku »Zámecký dvůr«
v Horním Těrlicku
Krásný čin hospodářské svépomoci v nynější hospodářské krisí proveden byl kolonisací
zbytkového statku „Zámecký dvůr" v Horním Těrlicku. Kolonisací provedla Sl. M. O. L. za
součinnosti Státního pozemkového úřadu.
Zbytkový statek „Zámecký dvůr" v Horním Těrlicku byl po vyřízení nutných formalit
předán pro účely kolonísační dne 17, dubna 1934. Výměra zbytkového statku činila:
r o l e .................................... 79'2302 ha
p a s t v in ............................... 2'1240 „
l u k ....................................
1-1349 „
lesní půda .......................... 0*6911 „
zastavená zahrada . , .
1*0102 „
půda neplodná (cesty) . .
1*8876 „
úhrnem
.
.
, 86*1780 ha
P řídělová cena:
Státnímu pozemkovému úřadu . . . . 446.500' — Kč
Elektr. podíly v o b c i ............................... 6.101’35 „
Zemědělské úvěrní sdružení . . . .
87.420'— „
Centrální hospodářské skladiště . . . 60.000'— „
úhrnem . . . .
600.021'35 Kč
Přídělová cena statku v roce 1927 obnášela 368.048*52 Kč. Zaplacení elektr. podílů,
pohledávky zemědělskému úvěrnímu sdružení a Centrálnímu hospodářskému skladišti v Opavě
bylo nutno převzíti za bývalou držitelkou. Dále bylo nutno převzíti živý a mrtvý inventář
a poněvadž by oddalování přídělu v užívání přídělcům věci neposloužilo, bylo nutno převzíti také zaplacení náhrad za náklady na novou úrodu. Za mrtvý a živý inventář, převzaté
zásoby a za náklady na novou úrodu zaplaceno bylo celkem 152.062 Kč.
Pro kolonisací vybráni byli uchazeči z řad horníků, kteří měli určité úspory a mohli
příděl zaplatíti. Uchazečů přihlásilo se 102. Přídělu dostalo se 63 uchazečům. Přiděleno bylo:
11'6061 ha na arondací a doplnění usedlostí již stávajících (vzniklých většinou při pozemkové
reformě v roce 1927), 2'1975 ha přiděleno na stavbu nové okresní cesty a na přestavbu státní
silníce, pro spolkový dům a Dětský domov. 4*8490 ha ponecháno pro společnou pastvinu.
Ze 67 5254 ha utvořeno 49 usedlostí nových o průměrné rozloze 1'38 ha.
Budovy byly ve velmi špatném stavu a musely býti rozbourány. Ponechána jen obytná
budova, ve které bude umístěn „Dětský dom ov" okresní péče okresu fryštátského. Zachovalá
stodola byla přidělena s přilehlým pozemkem místnímu odboru Sl. M. O. L. Bude z ní po
adaptaci zřízen spolkový dům. Jeden deputátní domek přidělen byl bývalému zaměstnanci.
41
Rozdělení přídělců:
do
do
do
do
do
do
do
do
a do
30
40
50
60
70
1
2
5
10
a .
a .
a .
a .
a .
ha
ha
ha
ha
.
,
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
,
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.. . 4
.
9
.
4
.
3
.
3
. . 7
. . 23
. .
9
. . 1
.
.
.
.
Z a mě s t n á n í p ř í d ě l c ů :
4
36
7
5
11
bez zaměstnání
částečně zaměstnaných horníků
zemědělců
živnostníků
jiných zaměstnání a korporace.
Na přídělech bude postaveno 48 nových domků celkovým nákladem asi 2 milionů Kč.
22 staveb je dokončeno nebo ve stavbě, 26 bude postaveno v r. 1935. Všichni přídělci
hospodaří na přídělech od jara 1934.
P ř í d ě l u d o s t a l o s e t a k é 12 u c h a z e č ů m n á r o d n o s t i p o l s k é , a v š a k
lo yálním občanům.
Provedení kolonisace bylo posuzováno ze všech stran příznivě.
Fondy spravované Slezskou Maticí osvěty lidové
Fond m anželů Rakových v Těšíně
Založen z odkazu zemřelého Matyáše Raka v Těšíně v částce Kč 2.000'— na podporu
chudých dětí českých obecných škol v Českém Těšíně.
Ke dní 31. prosince 1934 činí fond
. . Kč 9.607'18
cenných papírů n om in ále..........................„ 5.950'—
Úhrnem Kč 15.557'18
Fond Karla Židka
Založen na pamět zasloužilého slezského vlastence P, Karla Židka, faráře na Borové,
na podporu chudých a nadaných žáků českých středních škol ve vých. Slezsku.
Ke dni 31. prosince 1934 činil stav fondu Kč 5.259'75
cenných papírů nom inále..............................
7.000'—
Fond Věnceslava Hrubého
Fond založen byl na pamět zakladatele Sl. M. O. L. p. Věnceslava Hrubého, dvorního
rady a bývalého zemského a říšského poslance. Účelem fondu jest podporovati zvláště nadané,
pilné a nemajetné studenty českých středních škol na Těšínsku a Hlučínsku. Základní částka
fondu činí Kč 50.000'— .
Ke dni 31, prosince 1934 činí stav fondu Kč 35.298'09
cenných papírů n om in ále.......................... „ 32.300'—
Fond M a rie Lehečkové
činí ke dni 31. prosince 1934 Kč 1.580'85.
Fond d ra Ferdinanda Pelce
Účel fondu nebyl dosud stanoven. Činí ke dni 31. prosince 1934 Kč 2.176'34.
Udělena podpora Marií Procházkové ze Skřečoně Kč 300'—.
M asarykův jubilejní lidovýchovný fond
zřízený ústředním výborem Sl. M. O. L. na pamět osmdesátých narozenin pana presidenta
T. G. Masaryka. Fond spravuje kuratorium, sestávající z předsednictva Sl. M. O. L., předsedů
okresních a městských osvětových sborů z oblasti působností Sl. M. O. L., přednostů okr,
úřadů na Těšínsku a Hlučínsku, zástupce okresního výboru fryštátského a zástupce Svazu
43
slezských obcí, měst a okresů. Účelem fondu jest podporovati z výnosu úroků lidovýchovne
akce na Těšínsku a Hlučínsku. V roce 1934 použito bylo úroků na podporu Masarykovy
jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko sídlem v Č. Těšíně. Pro Masarykovou
jubilejní vyšší školu lidovou bylo v r. 1934 vyplaceno 18.400-- Kč.
Ke dni 31. prosince 1934 činil stav fondu Kč 106.906-92
půjčka práce ...............................................„
80.000*
Svépom ocný fond
Založen byl na podporu členů matičních odborů pro případ okamžité jednorázové podpory
v těchto případech:
1. při vyhoření,
2. při nezaviněném úrazu, majícím za následek neschopnost ku práci,
3. při dlouhotrvající nemoci,
4. při úmrtí člena odboru, po prokázaném šetření, že pozůstalí podporu nezbytně po
třebují. Fond tento se velmi dobře osvědčil. Měsíční příspěvek člena činí 10 haléřů.
Základní jmění fondu je Kč 5.000'— .
V roce 1934 bylo vyplaceno z fondu podpor v úhrnné částce Kč 7.300'— . Ke dní
31. prosince 1934 činil stav fondu Kč 6.92085.
Mateřské školství
V
r. 1934 vydržovala Slezská Matice osvěty lidové svým nákladem 44 mateřské školy.
Byly to mateřské školy:
V politickém
Jméno
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
obce
A lb r e c h tic e .....................
Bohumín Nový-Sunychl .
D a r k o v .............................
Fryštát I .........................
„
I I .........................
Louky n. Olzou . . . .
Lutyně Něm.......................
Lutyně P o ls k á .................
Marklovice Dolní. . . .
Město Staré I .................
„ I I .................
P e tr o v ic e .........................
Skřečoň .........................
Stonáv a .............................
Suchá Horní I .................
„
I I .................
„ I I I .................
Závada ..............................
Počet
dětí
21
31
32
55
26
76
46
55
32
35
23
48
93
25
46
46
28
45
Datyně D o l n í .................
G u t y .................................
C h o tě b u z .........................
„
-Zp. Lhota . . .
Jablunkov.........................
K o ň s k á .............................
K ošaříska.........................
Lištná D o ln í.....................
Lhotka Komorní . . . .
L y ž b ic e .............................
Mosty u Jablunkova . .
M osty-Sance.....................
Návsí-Jasení.....................
N e b o r y .......................................................
O ldříchovice.....................
R o p í c e .............................
S tan íslavice.....................
S v íb íc e .............................
Š u m b a r k .........................
Těrlicko H orn í.................
V ělopolí.............................
Žukov D oln í.....................
24
25
22
20
62
23
21
29
25
25
29
38
25
28
27
33
22
29
34
40
10
21
H a ť ..................................
K l u č í n .............................
K ravaře.............................
L udgeřovice.....................
33
68
24
64
Beránek Mil., ředitel
Svoboda Em., říd. učitel
Jíínger Karel...............
Hruška Jan, ředitel škol
Dtto
Dtto
Stáňa Boh., říd. učitel
okrese
Šecjá Ludmila
Plačková Jindřiška
Dočkalová M.
Kuzníková Vir.
Ošetřovatelka
Palovská Marie
Kališová Marie
Bracháčková Anna
Bartulíková Kr.
Kocichová Gab.
Pazdorová Žofie
Bednářová Anna
Helisová Anna
Strnadová Anna
Zubková Františka
Ivánová Am.
Válková Františka
Pospíšilová Františka
Onderková Ludmila
Káňová Krista
Havlíková Val.
Strážnická Zuzana
Jurczyková Em.
českotěšínském:
Šudomová M.
Dyčková Milada
Vašíčková Emma
Goldová Olga
Beková Josefa
Pilcová Anežka
Oslunková Fr.
Vavrušová Jana
Mališová Fil.
Zelenková Lyd.
Hrochová Ludmila
Rudová Vilma
Toušková Jar.
Skálová Františka
Staroštíková Božena
Procházková M.
Bráuerová Vlasta
Mižiuková And.
Starostová A.
Šmuková Mil.
Urbánková M.
Slezáková M.
V politickém
41
42
43
44
Dvořák Alois, říd. učitel
Janáček R.,
„
„
Zlobický Fr., „
,,
Krčmář K.,
„
„
Dtto
Jura Richard, ,,
„
Březina Karel, „
„
Fajmon Fr.,
,,
„
Kyncl Jan,
„
„
Staš Rudolf,
,,
„
Kuzníková Jindřiška
Študlarová Mat.
Zavřelová Anna
Mullerová Libuše
Rýpalová Božena
Volná Marie
Bartušková Jarmila
Blahutová Marie
Berková Marie
Hrubá Vlasta
Zachovalová Anna
Gíintherová Božena
Procházková Sv.
Tiroková Marie
Bubenková Mel.
Nováková El.
Bohušová Jiřina
Janotová Libuše
okrese
fryštátském:
Pedag. s pr á vc e
Učitelka
V politickém
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
okrese
Šudoma Ad.
Ravčuk Dim., říd. učitel
Olšovský Fr., ,,
„
(1
(1
II
M
Smyczek K.,
„
„
Pražák Vlad.................
Tylích Jan,
,,
,,
Svare Jar.,
„
„
Brejška Rud., „
,,
Jančík Frant., „
,,
Střítežský J., , ,
,,
Ambrož Mir., ,,
„
Jendrulek R., ,,
„
Vetešník Fr..................
Malík Tom.,
„
„
Klobouk Boh., „
„
Zapletal Václ., „
„
Janáček Erv., ,,
„
Ambros Tom., „
„
Plaísner J.,
„
„
Roháč Mil.,
,,
„
Šeligová Anna
Kavuloková Anna
Tylečková M.
Němcová Helena
Farníková Barbora
Korbášová Anna
Rípperová AI.
Morcinková Anna
Kavuloková M.
Hubáčová Josefa
Bielešová Zuz.
Mikusová Hel.
Libová Hel.
Ostrušková Em.
Bírtusová M.
Vojnarová Zuzana
Pastuchová Helena
Česlarová Anna
Mintělová Božena
Žvaková M.
Landecká H.
Křižánková Em.
hlučínském;
Krejčí Jan, říd. učitel
Sommer Fr., odb. učitel
Kula Boh., říd. učitel
Tylečková M.
Fryštácká M.
Nedělová M.
Brachmanská Ž.
45
Začátkem školního r. 1934/35 zřízena byla nová mateřská škola v Mostech u Jablunkova
na Šancích pro 38 dětí. Obec Horní Suchá se usnesla vzhledem na špatnou finanční situaci
uzavříti dvě mateřské školy, českou a polskou. Protože zrušení české mateřské školy by českou
věc v obcí poškodilo, rozhodl ústřední výbor SLMOL vydržovatí obcí zrušenou českou mateř
skou školu svým nákladem. Dále převzal ústřední výbor do svého nákladu mateřskou školu
v Dolní Lištné vydržovanou místním matičním odborem. Tato mateřská škola byla později
převzata do státní správy. Mateřská škola v Loukách byla v důsledku nedostatku místností
v budově státní školy přemístěna do vlastní budovy, která byla nákladem přes Kč 30.000'—
k tomu účelu adaptována. Odbor v Dolní Suché také v r. 1934 vydržoval za spolupomocí
místních českých spolků mateřskou školu v této obci, ježto obec na další vydržování neměla
potřebných prostředků. Náklad ústředního výboru na mateřské školy činil v roce 1934
Kč 550.097 85.
Matiční odbory, v jichž působišti jsou mateřské školy, pečují vzorně o mateřské školy.
Přispívají peněžitě na různé potřeby mateřských škol, pečují o vánoční nadílku, v době zimní
provádějí mléčnou akci a jinak se starají, aby dětem byl pobyt v mateřských školách zpří
jemňován. V této práci spolupomáhají učitelky matičních mateřských škol.
Matiční mateřské školy vykonávají zdárně své poslání.
46
ADRESÁŘ
Číslo
odborů Sl ezské M a t i c e osvěty lidové naTěší nsku a Hlučínsku
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
Sídlo
a pošta
Albrechtice, p. Stonava
Bludovíce Dolní, p. Bludovice
Bludovíce Horní, p. Bludovice
Bohumín-město, p. Bohumín
Bohumín Nový
Bohumín-Šunychl
Bukovec, p. Jablunkov
Bystříce n. Olzou
Darkov
Datyně Dolní, p. Šumbark
Dětmarovice u Bohumína
Dobrá u Frýdku
Dobratice, p. Hnoj nik
Domaslovice Dolní u Č. Těšína
Domaslovice-Volovec u D. Domaslovic
Doubrava
Frýdek
Fryštát
Guty, p. Lhota Komorní
Hamry Staré
Hnojník
Hrádek, p. Jablunkov
Hradiště, p. Hnojník
Hrčava, p. Jablunkov
Hrušov
Chotěbuz u Českého Těšína
Jablunkov
Janovice, p. Baška
Karpentná
Karvinná-Hohenegger
Karvinná-Hraníce
Karvinná-Jindřích
Karvinná-Solca
Karvinná-Sovinec
Karvínná-střed
Koňská, p. Třinec
Konská-Kanada, p. Třinec
Košaříska, p. Jablunkov
Kunčičky
Kunčíce n. Ostravicí
Lazy
Lhota Komorní, p. Dobrá
Lhoty Nižní, p. Dobrá
Lhoty Vyšní
Lískovec
Lištná Dolní, p. Třinec
Lištná Horní, p. Třinec
Lomná Dolní, p. Jablunkov
Lomná Horní, p. Jablunkov
Louky n. Olzou
Lubno-Bystré, p. Baška
Lutyně Německá
Lutyně Německá-Zbytky
Lutyně Polská
Lyžbice, p. Vendryně
P ředseda
Nevřela Stan., statkář
Říman Josef, rolník
Rehánek Karel, říd. učitel
Dr. Říha Karel, advokát
Štětina Bedřich, řed. obč. školy
Janáček Rudolf, říd. učitel
Martinek Jan, horník
Zlobický František, říd. učitel
Slíva Josef
Drapka Josef, žel. zřízenec
Jež Rudolf, učitel
Sobek Rob., hostinský
Menšík J., horník
Guziur Jindřich, podn. staveb
Kubík František, vrchní ofíciál
Skála Václav, říd. učitel
Dr. Mrňzek František, advokát
Kulhánek Jan, st. nadhajný
Píeczka Leo, are. lesmístr
Stadtherr Jiří, říd. učitel
Štefek Josef, učitel
Olbrich Adolf
Zamazal Štěpán, říd. učitel
Rusniaková Terezie, chof str.
Bayer Rudolf, statkář
Polášek Lad., vrchní soudní rada
Červinka Jindřich, říd. učitel
Tomšů Josef, st. lesní
Opěla Aug., řed. měšť. školy
Šmíga Josef, horník
Pečínka Jan, říd. učitel
Kučera Oskar, vrchní revident
Adamský Jan, žel. zřízenec
Dr. Dorazil L., řed. městského úřadu
Straka E., výpr. vlaků
Rebec K., záv. mistr
Lištvan Jan, krejčí
Škrobálek Antonín, učitel
Ungersbóck Rudolf, žel. zřízenec
Talpa Kaz., ředitel škol
Brejška Rudolf, říd. učitel
Šokala Jan, horník
Kohut Čeněk, krejčí
Hlůza Karel, techn. úředník
Švarc Jaroslav, říd. učitel
Dobeš Jan, r. fín. str.
Štábl Jaroslav, lesní
Gajda Jan, pens. strojvůdce
Černoch Ludvík, učitel
Gill Jan, báňský úředník
Nikel Fr., úředník st. dr.
Fajmon Fr., říd. učitel
Pindor R., mistr
Jednatel
Dvořák AI., říd. učitel
Zbořil Alfred, učitel
Sojka Václav
Kračmar Met., říd. učitel
Kittrich Stan., odb. učitel
Dvořáková Blaž., učitelka
Čefelín Jindřich, říd. učitel
Mašek Adolf, učitel
Zavřelová Anna, učitelka
Rez Emanuel, říd. učitel
Kaděra Bohuslav, učitel
Bernatík J., učitel
Bortlíček Fridolín, krejčí
Štědronský J., poštmistr
Tomášek Jar., učitel
Schwarz R., báňský úředník
Vlčková Albína, učitelka
Frýbort Václav, přednosta stanice
Ravčuk Dim., říd. učitel
Kurečka Josef ml., hotelier
Neužil Josef, odb. učitel
Štefková Ludmila, učitelka
Tietze Erich, učitel
Zogata Pavel, hutník
Baranová Cecilíe, choť klempíře
Olšovský František, říd. učitel
Hanák Alois, účetní
Dřevjaný Antonín, učitel
Bednář František, říd. učitel
Jařabáč Bedřich, odb. učitel
Bayer Vít., říd. učitel
Konečný Oldřich, učitel
Kolibáč Boh., úředník
Červený Emanuel, říd. učitel
Tesař Štěpán, ředitel škol
Karlík Alois, říd. učitel
Lacuška Alois, říd. učitel
Tylich Jan, říd. učitel
Strakoš Leopold, báňský úředník
Špok Adolf, soustružník
Zatloukal Evžen, učitel měšť. školy
Marek Alois, učitel
Roman Alois, horník
Pasírbek Karel, rolník
Urbanec František, učitel
Vašíček Jar., učitel
Krayzel Max., říd. učitel
Dušek Gustav, učitel
Dvořák Josef, říd. učitel
Novobílský Josef, učitel
Poloch Karel, zámečník
Zajíc Antonín, odb. učitel
Bura Vine., učitel
Bič Josef, učitel
Zelenková Lyd., učitelka
47
Sídlo
a pošta
P ř e ds ed a
Jednatel
xj
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
Malenovice, p. Frýdlant
Marklovice Dolní, p. Petrovice
Město Staré u Fryštátu
Michálkovice
Milíkov, p. Jablunkov
Mistřovice-Koňakov, p. Chotěbuz
Mosty u Českého Těšína
Mosty u Jablunkova
Mosty-Šance u Jablunkova
Morávka-Pražma
Mugíinov, p. Hrušov
Návsí u Jablunkova
Nebory, p. Ropice
Nýdek, p. Bystřice n. Olzou
Nýdek-Hluchová, p. Bystřice n. Olzou
Oldřichovice, p. Třinec
Orlová
Orlová-Zímný Důl
Pánské Nové Dvory u Frýdku
Petrovice u Bohumína
Petřvald
Petřvald-Nová Dědina
Petřvald-Podlesí
Písek, p. Jablunkov
Pržno-Lubno, p. Frýdlant
Pudlov u Bohumína
Porubá u Orlové
Prstná, p. Petrovice
Radvanice u Ostravy
Ráj u Fryštátu
Raškovice u Frýdku
Ropice
Rychvald-Podlesí I
Rychvald na hranicích II
Rychvald u Václava III
Řeka, p. Komorní Lhota
Sedliště
Skřečoň
Sl. Ostrava-mužský
Sl. Ostrava-ženský
Sl. Ostrava-Salma
Sl. Ostrava-Zárubek
Smílovice, p. Komorní Lhota
Soběšovice, p. Dolní Domaslovice
Stanislavice, p. Chotěbuz
Stonáva
Střítěž, p. Hnojník
Suchá Dolní
Suchá Horní
Suchá Prostřední
Svíbice
Šenov
Šumbark
Těrlicko Dolní
Těrlicko Horní
Těšín Český
Tošanovíce Dolní
Třanovice, p. Hnojník
48
Božoň Hynek, elektrotechnik
Kyncl Jan, říd. učitel
Čížek Jar., lesní správce
Šmiřák Joseí, směnmistr
Vodák Jaroslav, hutník
Pěta Antonín, říd. učitel
Nimal Viktor, lesní
Chalupa Ladislav, polesný
Macura Karel, učitel
Novotný František, báňský úředník
Rucký Josef, strojvůdce
Večera Viktor, dozorce
Ing. Věříš Otm., lesmistr
Kuboň František, lesní hajný
Haškovec František, lesní adjunkt
Javorek Karel, odb. učitel
Michalík František, řezník
Kočavara Jan, chalupník
Hladík Rudolf, vrchní inspektor a
přednosta stanice
Vicherek D., skladník
Kubiš František, učitel
Borovec Karel, báňský úředník
Šácha AI., adjunkt st. lesní správy
Menšík Jindřich, úředník
Pressfreund Antonín, strojmistr
Kovář Rudolf, obecní tajemník
Vnuk Aug., hostinský
Dr. Král Ota, zdravotní rada
Borufka Josef, správce školy
Dr. Juroš Alfred, lékař
Černoch A., vrchní resp. fin. stráže
Neborák Rudolf, továrník
Čhrobáček Vilém, učitel
Kubín Štěpán, dozorce
Samek Vojtěch, pensista
Janošek Karel, říd. učitel
Svoboda Em., říd. učitel
Fresl Fr., ředitel učitelského ústavu
Petáková Anna, choť inženýra
Kučera Oskar, vrchní revídent
Ostrožný Karel, odb. učitel
Kubík Vilém, říd. učitel
Riedl Roland, statkář
Pěgřím And., říd. učitel
Mentberger Josef, lesmistr
Hoblík František, říd. učitel
Foldyna František, horník
Hamrla Josef, strojmistr
Gryč Josef, průvodčí vlaků
MUDr. Doležel Josef, lékař
Vynikal Bedřich, přednosta stanice
Farník Alfred, statkář
Šotek Karel, domkář
Blecha Jan, kancelista státních drah
Bíjok Štěpán, říd. učitel
Klimša Josef, domkář
Jirkovský Vilém, učitel
Bordovský Rudolf, učitel
Jelínek Jan, učitel
Gengela Jan, úředník
Krejčířík Ladislav, správce školy
Nutil Jiří, správce školy
Krčmová Vlasta, učitelka
Šimíček Josef, učitel
Střítěžský Josef, říd. učitel
Kostřánek Josef, správce školy
Stuchlík A., báňský úředník
Karas Oldřich, učitel
Jendrulek Rudolf, říd. učitel
Sikora R., učitel
Chmeler Josef, správce školy
Polášek Lad., učitel
Polášek Hynek, učitel
Pytlík Fr., elektrotechnik
Šonkala Štěpán, zámečník
Czerquenec R., úředník
Klíma Karel, odb. učitel
Budína Fr., číšník
Heidínger Jindřich, horník
Procházka Max., říd. učitel
Gřivna Lad., horník
Dvořák Karel, říd. učitel
Zachrdla Fr., strojník
Průša Richard, učitel
Bolek Karel, učitel
Starý Val., učitel
Talanda Vine., odb. učitel
Kičmer Viktor, učitel
Harok Pavel, říd. učitel
Potyš František, horník
Eisenberger Em., říd. učitel
Pospíšil Flor., říd. učitel
Onderek Josef, učitel
Sukeník Bedřich, učitel
Šír Josef, učitel
Rychtářská Božena, učitelka
Valový Josef, báňský úředník
Flaša Vilém, strojní sazeč
Vala AI., učitel
Herec František
Škoda Jindřich, učitel
Majdloch Robert, říd. učitel
Micka Přemysl, říd. učitel
Čečotka Karel, strojník
Pošta Václav, učitel
Švéda Arnošt, učitel
Kostečka František, říd. učitel
Prymus Emil, strážník
Rychlý Arnošt, učitel
Buchvaldek A., vrchní četn. stráž.
Hrabová Růžena, učitelka
Dostál Josef, odb. učitel
Ženčák Josef, učitel
Šokala Jan, správce školy
Sídlo
a pošt,
Předšed
o
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
Třinec
Tyra, p. Třinec
Vendryně
Vendryně-Zaolzí
Vělopolí, p. Hnojník
Věřnovice
Vojkovice
Vratimov
Vrbice u Bohumína
Záblatí
Závada, p. Petrovice
Životice, p. Dolní Bludovice
Zermanice, p. Dolní Bludovíce
Žukov Dolní, p. Č. Těšín
Žukov Horní, p. Č. Těšín
Pilař Frant., ředitel škol
Ing. Věříš Otomar, lesmistr
Myška Fr., nájemce velkostatku
Sikora Josef, žel. zřízenec
Landecký Jan, horník
Merta Rud., říd. učitel
Salamon Vítězslav
Bruzda Jos., žel. zřízenec
Míchal Ant., topič ČSD
Kupka Adolf, žel. zřízenec
Stáňa Boh., říd. učitel
Bolek Karel, kovář
Nytra Albert, říd. učitel
Roháč Miloš, říd. učitel
Gutek Jos., žel. zřízenec
H
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
Antošovice, p. Šilheřovice
Bolatice
Bolatíce-Heneberky
Bělá, p. Bohuslavíce
Darkovice, p. Hať
Darkovičky, p. Hlučín
Hat u Hlučína
Hlučín
Hošfálkovíce n. Odrou
Hoštice Velké
Chuchelná
Koblov, p. Hrušov
Kouty, p. Hlučín
Kozmice, p. Hlučín
Kravaře u Opavy
Ludgeřovice
Markvartovice, p. Ludgeřovice
Petřkovice, p. Ludgeřovice
Pišt
šilheřovice
Štěpánkovice
Štěpánkovice osada Svoboda
Zábřeh, p. Dolní Benešov
I
i
Jednatel
Tomandl Vlad., odb. učitel
Vltavský Jan, učitel
Krpec Valentin, učitel
Svoboda Adolf, říd. učitel
Plaísner Jan, říd. učitel
Buchtová Arn., učitelka
Skokan Josef
Kratochvil Václ., strojník
Lasáková Jul., učitelka
W olf Teofil, žel. zřízenec
Rek Jaromír, učitel
Hýl Vilém, říd. učitel
Řehák Emanuel, absolvent r. r. gym.
Dočkal J., učitel
Přidal Jos., říd. učitel
n
Chalupa Fr., říd. učitel
Vodák Rud., stol. mistr
Michalík Ad., okr. cestář
Kubínek Ervín, říd. učitel
Šebesta G., učitel
Teplý Fr., učitel
Hacar Met., říd. učitel
Janda Karel, horník
Krejčí Jan, říd. učitel
Ing. Kozumplík Jak., statkář
Tetens Ed., říd. učitel
Polášek AI., říd. učitel
Urbanec Karel, míst. řed. tabák. tov.
Barč Karel, báň. úředník
Lazar Fr., stavitel
Karčmář Ant., říd. učitel
Pavelek Konrád, odb. učitel
Doškář Jar., poštmistr
Moravec Fr., kovář
Ing. Dr. Frič Jar., závodní
Burša Fr., ředitel škol
Dresler Boh., říd. učitel
Harazím Emrich, domkář
Harazim Frant., rolník
Klas Jos., úředník
Rozehnal Ant., říd. učitel
Pejpek Vlad., učitel
Jursa Jan, učitel měšť. šk.
Sommer Fr., odb. učitel
Ing. Baigar J., učitel
Sysel Jan, učitel
Erazim Josef, úředník
Líčka Ant., báň. úředník
Beránek Fr., učitel
Šrámková VI., učitelka
Vávra Linhart, odb. učitel
Skládal Oldř., odb. učitel
Nádeník Rud., říd. učitel
Parobek Josef, odb. učitel
Lindovský Jan, učitel
Kánská Anežka, učitelka
Kremer Josef, říd. učitel
Kremer Josef, říd. učitel
Schmuck Alfr., úředník
49
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
Albrechtice
. . . .
Bludovice Dolní . . .
Bludovice Horní a Prostř.
Bohumín-město . . .
Bohumín Nový
. . .
Bohumín-Šunychl
. .
Bystřice n. Olzou . . .
Bystré-Lubno . . . .
Bukovec..........................
D a r k o v ..........................
Datyně Dolní . . . .
Dětmarovice . . . .
D o b r á ..........................
D o b r a t ic e .....................
Domaslovice Dolní . .
Domaslovíce-Volovec .
D o u b r a v a .....................
Frýdek ..........................
F r y š t á t ..........................
G u t y ...............................
Hamry Staré . . . .
H n ojn ík ..........................
Hradiště..........................
H r á d e k ..........................
Hrušov ..........................
Hrčava ..........................
C h o t ě b u z .....................
J a b lu n k ov .....................
J a n o v i c e .....................
K arpentná.....................
Karvinná-Hohenegger .
Karvinná-hranice . . .
Karvinná-Jindřich . .
Karvinná-Solca . . .
Karvinná-Sovinec
. .
Karvinná-střed
. . .
K o ň s k á ..........................
Konská-Kanada . . .
K o š a ř is k a .....................
K u n č i č k y .....................
Kunčice n. Ostr. . . .
L a z y ...............................
Lhoty Nižní
. . . .
Lhoty Vyšní . . . .
Lhota Komorní . . .
Lískovec..........................
Lištná Dolní . . . .
Lištná Horní . . . .
Lomná Dolní . . . .
Lomná Horní . . . .
Louky n. Olzou
Lutyně Německá . . .
_
----ano
ano
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
ano
ano
—
—
—
—
—
ano
—
—
ano
—
—
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
3092
4500
482
4860
3340
7869
460
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano ano ano
ano ano ano
ano ano ano
ano — ano
ano — ano
ano — ano
—
ano —
—
ano —
ano — ano
—
ano —
1061
3300
2736
265
1005
62C
2237
4712
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano — ano
ano ano —
ano — ano
ano — —
ano — ano
ano — ano
ano — ano
ano — ano
1641
2806
720
3193
10794
1888
3552
492
1152
2700
503
4119
2492
1056
986
935
4934
12000
7124
840
2350
815
836
1202
6765
282
1539
4369
1730
555
22317
ano
ano
—
—
ano
ano
ano
_
ano
ano
ano
ano
—
—
—1
—
ano
—
ano
ano
—
ano
ano
ano
ano
—
ano
ano
—
ano
ano
ano
6
15 1004
6 780 1
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
202 —
48
12 2160 1 125
2 1600
3 250
4 600 2 300
3
120 3 150
2
70 1 25
4 200 2 100
1
5
1
2
2
200
422
65 1 200
80
280
738
2
73
30 —
94-60
191-35
2
5
200
180 1
2
8
1
2
3
2
1
•
350 3 350
486 2 64 230*—
150
126
3
224
74
2
12
3
2
1
6
1
2
2
5
4
1 3
5
150
168
76
145 1
50
75‘—
18
ano
ano
ne
ano
ano
ano
1 50
38*—
100 —
105 —
57‘— ano
ano
*
ano
ano
ano
ano
ano
ano
počet
2 41
1 20
3
1 12 10
5
1
1 21 30 215*—
ano
60 —
Celkový
6 1 48 28
146 — ano
ano
45
Počet posl. zaps.
2 24 72 2700*—
ano
ano
ano
ne
48 250*—
357
100
150
48
400
280 2 120
650 1 140
350 1 65
12 13 14 15116 17
ano
ano
ano
ano
175 — ano
ano
ano
ano
ano
ano
191-35 ano
ano
ano
3 245
8 6000 1 200
1
20
6
11
Počet vyuč. hod.
10
Počet posl. zaps.
9
a pod.)
8
Celkový náklad na kursy
5
Počet vyuč. hod.
4
všeobecně odborně
výchovné vzdělávací
Je v obci zavedena
pamětní kniha
1 Celkový počet
G
'cd
CO
O
a
Jiný příjem
(na vstupném
3
>s
<D
Příspěvek okresního
osvět, sboru na přednášky
'Cd
o
'Cd
co
>o
Kursy
Příspěvek obce na
přednášky
1
c^o
g
C0
Celkový počet
účastníků
ca
0
Celkový počet
Celkový počet
účastníků
všeobec. | od
výchovné borné
^ j Celkový náklad na
přednášky
2
Přednášky
Celkový počet
v obci
1
Počet obyvatelů
Číslo
Sídlo odboru
Je \r nnn čl/nln
i
16 20
3
2
1
1
2
3
1
2
4
8
2
14.423*35
3
3
3
2
5
3
1
6
75 —
2
4
1
2
5
3
3
1
2
4
5
1 ne
2 ne
ne
ne
ano
1 ne
2 ano
4 ne
2 ne
1 ne
ne
ne
ne
1 ne
ne
2 ne
1 ne
ne
1 ano
1
ano
ne
ne
2 ne
9
1927
36
4
Počet svazků
Počet čtenářů
Počet výpůjček
Na rozšiř, knihovny
Na přednášky
Na kursy
Počet členů odboru
koncem roku 1934
41
42
43
2
2
2
3
1
1
1
3
3
1
2
2
4
3
3
1
2
1
1
1
2
1
1
1
2
4
1
1
3
3
1
9
2
7
5
1
1
3
2
2
1
ne
ne
ne
2
2
1
8
3
1
1
1
1
1
ano 1934
ne
2 ne
2 ne
ne
32
1
8
1
4
2
1
1
2
2
4
1
3
3
2
3
2
2
2
1
1
2
1
1
1
1
3
3
5
2
4
3
3
3
ne
3
1
2
1
1
1
1
6
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ano 1927
2
1
1
1
2
1
1
2
2
1
2
2
2
1
86
71
1415
112
744 149
67
421
48
867 395
406 17741
38
862
469
56
15
298
92
1325
264
97 2382
120 6400
678
66
1
1
2
250
194
66
1
1
400
3
1
1
1
600-— 202 —
72
643
530 —
500 —
169 —
73 1311
78
18
40
320
225-30
86 1593
350"—
45
20
108
158"—
233
20
80
412 130
361
293 116
46
153
53
352
655
724 37645
173 5605
46
35
53
124
70
2
1
16
4
1
3
445
800
7
ano 1934
713
106
405
1108
1 4977
4 478
1
1
285
2 877
1
2 1003
750
1
2
2
9
5
3
4
3
7 200
1
2 5858
4 2061
1
2
1928
1
Počet výpůjček
40
Poučné vycházky
39
] Výstavy
Počet čtenářů
Národní slavnosti a výlety
Akademie a koncerty
38
2 ne
1
2
1
2
3
1
Besídky pro mládež
37
Lidové besedy
36
Loutkové hry
35
10
1922
Odbor ze svých prostř.
věnoval v roce 1934
34
11
15
Knihovna
odboru
25 26 27 28 29 30 31 32 33
1
1923
Knihovna
veřejná
Počet svazků
24
Vzdělávacích představení
z toho dětem celkem
kolik představ, bylo
uspořádáno celkem
od kdy?
ano? — ne?
Pro školní dítky
23
22
4
2195'40
Provozuje odbor
kinolicenci
Různé zábavy
21
1 Pro dospělé
1 Jiný příjem (na vstupném,
zápisném a pod.)
sboru
osvětového
!
okresního
P říspěvek
20
Ochot.
předst.
9460
273-40
264 42 479
2580 535 124 1696
1100
310 58 610
12"—
58'—
3
2
3
3
60 —
310
46
555
215 —
4993
3 289
302 13105
52
1960
3
30
310
131
6484
253 10345
280 11746
15
337
219
2047
1 1977
2800
354
1
1
5
2
800
347
25
285
93
39
21
55
2
3 578
1 1300
76
60
250
796 133
522 104
407
41
406
160
1117
2500
55
25
565
62
21
407
37
425
1
297-30
60-—
37-50
60'—
104
168
76
156
142
103
187
18
41
105
60
105
62
71
70
53
177
101
240
58
43
147
56
73
78
39
115
182
33
145
379
73
150
336
216
149
62
93
52
133
97
539
26
104
63
142
44
67
65
235
142
ano ano ___ ano
Lutyně Něm.-Zbytky
Lutyně Polská . . . .
2693 ano ano --- ano
L y ž b ic e ..........................
—
M alen ovice.....................
620 ano ano --M arklovice..................... 1662 ano ano --- ano
Město Staré u Fryštátu
—
5702 ano ano --Michálkovice . . . .
M ilík o v ..........................
M is t ř o v ic e .....................
Mosty u Těšína . . . 1246 ano ano --- ano
Mosty u Jablunkova
Mosty-Šance . . . .
—
Morávka-Pražma . . . 3598 ano ano --—
M u g l i n o v ..................... 3470 ano ano --3102
N á vsí...............................
N e b o r y ..........................
N ý d e k ..........................
Nýdek-Hluchová . . .
ano ano --- ano
Oldřichovíce . . . .
O r l o v á .......................... 10037 ano ano ano ano
Orlová-Zimný důl
. .
ano ano ano ano
—
—
—
350 —
Pánské Nové Dvory . .
ano
P e t r o v i c e ..................... 1600 ano ano —
Petřvald.......................... 10275 ano ano ano —
—
Petřvald-Nová Dědina .
ano ano —
Petřvald-Podlesí . . .
ano ano ano —
P ís e k ...............................
1205 ano ano — ano
ano
Porubá u Orlové . . . 4240 ano ano —
P u d l o v .......................... 4198 ano ano ano —
—
P r s t n á ..........................
520 ano ano —
Pržno-Lubno . . . .
—
R a d v a n ic e ..................... 9000 ano ano —
ano
R á j ...............................
1486 ano ano —
—
R a š k o v ic e ..................... 1490 ano ano —
ano
R o p i c e .......................... 1699 ano ano —
ano
Rychvald-Podlesí I . . 8002 ano ano —
ano
Rychvald na hranicích II
ano ano —
ano
449 ano ano —
Ř e k a ...............................
—
S e d liš tě ..........................
1193 ano ano —
ano
S k ř e č o ň .......................... 3841 ano ano —
ano
Sl. Ostrava-mužský . . 22200 ano ano —
Sl. Ostrava-ženský . .
Sl. Ostrava-Salma
. .
Sl. Ostrava-Zárubek . ,
850 ano ano —
ano
S m i l o v i c e .....................
—
S o b ě šo v ice ..................... 1000 ano ano —
492 ano ano —
ano
Stanislavice
. . . .
ano
Stonava .......................... 5368 ano ano —
ano
S t ř í t ě ž ..........................
653 ano ano —
Suchá Dolní . . . .
2703 ano ano —
ano
Suchá Horní . . . .
6
4
2
5
300
400
624
3
430
2
41
1
24!
1
40
Jiný příjem
(na vstupném
5
7
8
9
10
Kursy
11
160 1 30
485 2 156
ne
4
2
1 53
2 80 80 —
150 7 245 150 —
150
ano
ano
—
ano
2
1
6
45
80
450
3
200
2
5
120 1
206
3
5
74
240
2
3
19
2
4
7
1
11
1
165
290
950 2
120
18
Počet vyuč. hod.
počet
Počet posl. zaps.
Celkový
Počet vyuč. hod.
Počet posl. zaps.
1 18 22
80'-
1 47 80
800-
ano
360'— ano
ano
ne
ano
ano
ano
ano
60-30 ano
ano
45
65'—
900"—
ano
ano
ano
ano
ano
ne
85 135 —
2100"—
63
50 —
75
51-35
800 2 140 100 —
ne
ne
ano
ano
28
18
ano
•
2 40 20
3
Tc3d
3'cd A
0
a
> xy
o
a
á
o
ano
ano
ano
5 250
9 3000
700'—
9
130 2 120 360'—
70
12 13 14 15 16 17
3
rX
ano
—
ano
ano
ano
4
4
2
1
Je v obci zavedena
pamětní kniha
Celkový počet
a pod.)
1 Celkový počet
Celkový počet
účastníků
Celkový počet
účastníků
počet
Celkový
polská
německá
česká
4
přednášky
3
1
©
m
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
2
Celkový náklad na
přednášky
1
Přednášky
všeobec.
od
výchovné borné
ano? — ne?
v obci
_o
*«
O
Počet obyvatelů
Sídlo odboru
Je v obci škola
19
5
3
2
2
3
3
2 ne
6
4 ne
3
2
1
3
2 ne
2
1
10
4
2
1 ano 1930
2
2
1
1
i 8
3
300 —
6
5
3
3
3
i
Počet svazků
Počet čtenářů
Počet výpůjček
Počet svazků
Počet čtenářů
Počet výpůjček
Na rozšiř, knihovny
Na přednášky
Na kursy
Počet členů odboru
koncem roku 1934
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
10
1
2
1
1
1
2
45
1
1
3
1
1
1
1
1
2
1
3
4
21
ne
ne
ne
ne
ne
5
1
3
1
7
3
4
4
36
118
824
723
67
102
1
1
1
1
4
1224
1500
338
267
312
241
56
54
2470
7978
480
639
102
73
119
2
1
2
1
2
4
5
1
4
1
3
1
1
1
2
1
2
2
2
2 7056
2
3
3
1 5680
3
3
1 243
3 2220
869
2
1
1
1
ne
2
5
ne
6
2
2
1
1
2
2
1
7
1 ne
3 ne
2
1 ano 1931
1
ne
1
16
2
2
2
1 11
1
1
2
2
1
1
814
101
34
469'75
85
161
130
90
394
15
56
228
17
331
559
18
85
22
422
548
74 —
277 —
117
36
65
346
784 29337
155
450
113
1558
40
179
282
25 —
5 1 0 90
18451
135
60
554
54
108
65
948
9000
1278
519
153
48
298
192
7559
83
59
576
2641
410
7400
126
1461
695
36
1134
29
59
62
145
15
180
3221
815-05
158 5993
2799 —
394-15
23-40
65 —
135-— 720 —
1
4
1
2
5
2
2
1
3
920
318
394
1
3
1
1
4
1
75
3
1
1
1
2 ne
666
87
195
1
1
1 ne
7
231
1
2
3
6
33
2593
867
1100
549
954
4882
45
1 3389
3
746
160
3 4100
1
1 10
98
1 ne
225
108
53
83
26
33
275
15
2
2
1 ne
4
2
1
512
361
586
4
419
2
295
2590
3
9
1
1
2 ano 1929
•
1
1
1
3
ano 1923
2
2
2
2
6
4
1
ano 1927
2
2
6
2
1
16
1
1
9
2
2
1
33
K n i h o v na
odboru
Knihovna
veřejná
1
3
2
3
32
2
10
2
3
5 ne
31
1
2
ne
ne
ne
ne
ne
12
Různé zábavy
29
Národní slavnosti a výlety
28
Poučné vycházky
Akademie a koncerty
27
Výstavy
Besídky pro mládež
25 26
Odbor ze svých prostř.
o
Lidové besedy
Vzdělávacích představení
z toho dětem celkem
kolik představ, bylo
uspořádáno celkem
24
Loutkové hry
23
22
3
3
od kdy?
ano? — ne?
Pro školní dítky
Jiný příjem (na vstupném,
zápisném a pod.)
21
Pro dospělé
osvětového sboru
20
Provozuje odbor
kinolícenci
Ochot.
předst.
1
1
2
4
2
3
2
1
2
2
250
1
229
3
453
7
240
1 1775
40
38
46
30
104
312
210
995
325
3690
561
67
1172
280
190
38
40
338
216
íoo-—
50-—
98
50
145
92
217
50
120
122
203
162
224
150
61
14
65
186
138
216
přednášky
Jiný příjem
(na vstupném
8
9
10
11
12 13 14 15 16 17
18
35 — ano
ano
1 42 32
ano
ano
175 — ano
37-40 ano
2 57 120
Počet posl. zaps.
>
co
ti
3
X
cd
G
<i>
o
O
JD
J*
CD
>
>0)
a
>u
a<
J
Celkový počet
Počet posl. zaps.
Počet vyuč. hod.
Je v obci zavedena
pamětní kniha
Celkový počet
a pod.)
G
Celkový náklad na kursy
Celkový náklad
přednášky
7
cd
Počet vyuč. hod.
Celkový počet
Celkový počet
účastníků
Celkový počet
účastníků
počet
Celkový
polská
německá
česká
Kursy
6
:jdvšeobec.
výchovné' b orné
ano? — ne?
v obcí
Počet obyvatelů
Číslo
Sídlo odboru
Přednášky
Je v obcí škola
1
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
2
4
3
5
Suchá Prostřední . . . 4765 ano ano
ano
2 500
9 600
S v i b i c e .........................
2541 ano ano ano ano
soano ano __
Šenov .............................
1
Šumbark.........................
1350 ano ano — ano
3 397
Těrlicko Dolní . . . .
697 ano ano —
ano
6 500
Těrlicko Horní . . . .
1530 ano aao — ano
2 210 1 60
io —
3 400 2 600 350 —
Těšín Č e s k ý ................. 10556 ano ano ano ano
—
Tošanovice Dolní . . .
700 ano ano —
2
140 1 60
T ř a n o v ic e .....................
873 ano ano .— ano
2 42
1 420
T řin ec.............................
6128 ano ano ano ano
480 ano ano —
ano
3
31
T y r a .............................
2
V e n d r y n ě .....................
3356 ano ano —
ano
86
Vendryně-Zaolzí . . .
466 ano ano — ano
V ě lo p o lí.........................
336 ano ano — ano
V ě ř n o v íc e .....................
800 ano ano — ano
3 300
—
V o jk o v ic e .....................
500 ano ano T —
1
50
2800 ano ano ano —
V r a t i m o v .....................
—
1543 ano ano —
V rb ice .............................
—
1856 ano ano —
Z á b l a t í .........................
600 ano ano —
ano
2 213 1 42
Závada .........................
ano
780 ano ano —
3
90
Ž iv o t ic e .........................
—
Z erm a n ice.....................
307 ano ano —
1300 ano ano —
ano 13 608
Žukov D o l n í .................
2
Žukov H o r n í.................
832] ano ano —
ano
140
Úhrnem . .
364 33497155 3807
i
t
i
H L U C
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
A n tošovice ..............................
B o la tic e .........................
Bolatice-Heneberky . .
B ělá..................................
D a r k o v ic e .....................
D a r k o v íč k y .................
H a ť ..................................
H lučín.............................
H oštálk ovíce.................
Hoštice Velké . . . .
C h u ch eln á.....................
K o b l o v .........................
K o u t y .............................
K ozm ice.........................
K ra v a ře .........................
L u d g e ř o v ic e .................
Markvartovice . . . .
P e třk o v ice .....................
P íš t ..................................
Šilheřovice.....................
Štěpánkovice.................
Štěpánkovice-Svoboda
Zábřeh .........................
Úhrnem . .
159 ano ano
2487 ano ano ano
400 ano ano ano
940
2049
5063
1352
1513
872;
1950
1610
1250
4500
3916
1350,
3206
1830
1658
2052
316'
730
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano —
ano —
ano —
ano ano
—
—
—
—
—
—
—
—
—
ano
ano
ano
ano
ano
—
—
—
—
—.
—
—
—
—
—
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
—
—
—
—
—
1
—
.
—
—
—
—
—
—
—
t
N S K O
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
6 143| 143 12|293|305|
:
ne
ano
ne
4 200
4 1500 3 500
2
150
2 220
3 500 3 100 180 —
24 1540
120 —
3 500
7
180
36-80
2
100
5 400
6 300 1 50
3 210 1 90
2 400
2
6
2 580
4
3
8 238
38 —
4
4
27
8 735 3 87 50 —
121 7515 25 1065|
ano
ano
ne
ano
180"—
46-50 ano
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
1
1
1
1
1
Rekapitulace
T ěšínsko.........................
H lu č ín s k o .....................
Součet
. .
364 33497 55 3807
121 7515 25 1065[
6 143 143 12 293 305
— —
— —
485 41012 8oj4872|
6 143 143 12 293 305
15
21
20
22
?,
4
3
2
6
2
4
5
24
23
128 18
ano 1927
3
3
ne
1 ano 1922
?
2
1
?
O.
Cl,
&H
28 29 30 31 32 33
34
35
36
37
38
1
4
1
7
2
1
4
1
1
1
6
1
2
1
1 ne
N
°G
1
2
1
3
1
1
1
1
5
1
22
G
2
4
2
2
1
2
4
4
eu
815 68
ano 1925
1 ne
1
1
0h
2
3
1
4
4
pa
3
1
ano 1924 460
?
1
26 27
25
Z
N
'4)
6
1
36
340
4139
201
4
81
1 2190
54
683
46 110
10
937
120
426 16723
44
450
35
104 210
7120
426
156
20
81
321
100
16
112
288
1068
4
834
1 1346
17
78
55
1
1
ne
6 ne
2 ne
9
4
3
11745 139 43 223
35
1
2
1
1
1
1
2
9 51 93
2
1
1
101
45
51
399
235
171
19
Z
cd
Z
40
41
42
s o -
io-—
333 —
33
140
57-80
24
412
9350
u
G
rX
r"0
O 3
„3-3
c o
>s a
a o
>o c
o 0
43
337
116
72
133
50
113
415
53
61
253
8
40
152
36
180
2150
5—
220 —
43
174
106-05
12
79
166
35
26
88
25
131
112
51
1979 50
895 106
2280
2
>CO
>c
>55
N
o
u
co
z
5920
38
1
ne
39
345
329
1
2
1
7204
1
1
1 ano
3
4
3
3 ne
3
1 ne
5
3151126,
1 2660 2230
7
1230 225
JO
a přednášky
1
<>*
O
cd
3—
U
Tř
o co
JDO*'
>
0
očet výpůjček
>J-i <yj
Dm O
G
očet čtenářů
>>
tt) ř
O
očet svazků
Si
a "i T3
D. 3
£
>Sh '4a> co
O o
"0 Hfí
£ §
O
o
&
a
a -ca
l•—
3 N 0h cu
0 o
cd
'cd
očet výpůjček
C^4)
'O
očet čtenářů
l a
O dbor ze svých prostř.
Knihovna
o d b o ru
cd
očet svazků
U
>N
4) a
u
'cd a
o
>> e
o
4>
co
u CO
4) o, o
-O
>> B >'4)
<S> >
> T2 T3 c0
O 'c o
CO tn
T3
•>>
>
hJ
ca <
Knihovna
v e r e )n a
árodní slavnosti
cV
Jg
u
4) O
iř
h
aučné vycházky
0
>>
-M
a
>
cd
9 H H co
>> 4>
>4
J->
1
a
J3 t
%°
O -G
*co O
o '4)
^ 'C
5tí
cd >
o* >a)
>
s- td
>> CVcd
^d O
'-O
^ O
"3
•3 a
O
G
N
>
t-j
Provozuje od b or
kinolícenci
předst.
:oho dětem celke
g
cs
a
-t3
->
C
O__
147
105
50
156
42
120
92 —
170 49
64
168
90
978
1
2
4b
1
1
3
9, 391140121411902001125121275113113833,1745 23747; 866530J 1721 '90|935‘— 14827
H L U Č Í N S K O :
2
4
4
2
2
ne
3 ne
2 ne
4
1
2
2
11
15
1
1
1
3
14
2
1
3
3
3
2
1
4
6
2 ne
1 ne
ne
ne
2
2
2
2
2
3 9
3
7 6
2 1
1
48 26
ne
ano 1924
ano
218
604
141
62
182
31
604
2350
448
3 643
3 669
1 1616
498
8 414
1 350
680
555
505
57
305
304
82
32
126
260
123
75
785
2392
5157
1620
547
2016
1390
715
1285
105
145
1480
4328
98
150
1137
1654
2
1 ne
1 ne
1
1
1
2
2
1
1
3
12
11
3
4 19
2
6
ne
ne
ne
1
23
3
2
9 53
1
1
5 2
4 3 5
1
1
7 34 15
315 126
48 26
1745 139 43 223 35 95 93
23 3 í 9 53, 7 341 15
363 152
1768 142 52|276 42 129108
1
3
3
2
1
1
1 418
1 1138
2
3 689
650
50
20
47
76
42
90
150-—
20-—
52
10-50
420"—
30 —
2
1
5
524 235 2360 208
6 25 20 10312 2372 30268 310
50 —
20
90 ] 430-50 250"—
44
92
176
54
47
157
73
37
69
75
94
91
126
75
107
69
27
52
1630
9 39 140 214 90200 12512 275113 13833 1745 23747 8665-30 1721’90 935"— 14827
1630
90 430-50 250'— —
5 6 25 20 10312 2372 30268 310 20
14 45.165 234
100512
14884 305381
14143
1765 23837 9095-80|l971-9oj935-— 16457
S ta tis tik a p ř í j m ů a v y d á n í o d b o r ů S l e z s k é M a tic e o s v ě ty l i d o v é z a r ok 1933
Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory I
S í d l o
IKJ
Příjem
Kč
Albrechtice . .
Bludovice Dolní
Bludovíce Horní
a Prostřední .
Bohumín-město.
Bohumín Nový .
Bohumín-Šunychl
Bystřice n. Olzou
Bystré-Lubno .
Bukovec . . .
Darkov . . .
Datyně Dolní . .
Dětmarovice
D o b r á .....................
Dobratíce
. . .
Domaslovice Dolní
Domaslovice-Volove
Doubrava
. .
Frýdek . . .
Fryštát . . ,
Guty . . . .
Hamry Staré .
Hnojník . . .
Hradiště . . .
Hrádek . . .
Hrušov . . .
Hrčava . . .
Chotěbuz. . .
Jablunkov .
Janovice . . .
Karpentná . . .
Karvinná-Hohenegge
Karvinná-hranice .
Karvinná-Jindřich.
Karvinná-Solca
Karvinná-Sovinec .
Karvinná-střed . .
Koňská . . . .
Konská-Kanada
Košařiska . . .
Kunč i č ky. . . .
Kunčice n. Ostr. .
L a z y .....................
Lhoty Vyšní . . .
Lhoty Nižní . . .
Lhota Komorní
Lískovec . . . .
Lištná D olní. . .
Lištná Horní
. .
Lomná Dolní . .
Lomná Horní
Louky n. O lzou. .
Lutyně Německá .
Lutyně Něm.-Zbytky
Lutyně Polská . .
Lyžbice . . . .
Vydání Zůstatek
hi
9054
8367
Kč
Kč ! h
Ztráta
Kč
7590 50 1464
8198 85, 168
1372
13615
92645
8799
19724
148
1153
10024
3834
3631
621
1849
3467
1326
9748
2860
58963
1742
_
2725
2592
5263
24155
203
8273
1518
25411
6477
2489
10977
9562
8509
3641
16052
10824
226
6084
804
24621
5781
1700
7180
8499
8269
3565
14111
8973
I
2075
8
5400
2645
554
9292
4932
522
2186
13653
22712
8495
11831
12376
36857
7432
1899 85
7 20
420
2389 92||
232 4°
319
1737 50;
88 90
1399 90
3397 60
6353
68||
Kč
h 1 Kč
49; 4(
12C —
1646 40
273
9872 10 3743 33
68122 60 24523 35
6143 60 2655 95
16109 20 3615 75}
147
1
100 60 1052 60
11497 65
1473
3436 80 397 95
2868 30 763 55
293
328 05
1333 40 516 40
2911 30 556 65
1308 35
18 50
10638 55!
890
2778 70
81 40
47244 60 11719 05,1
1591 75
150 50
3975 15
15 20
5820 60
5034 97,
786 55
9611 55
6670
611 70
3586 70
17050 71
21125
14849 Í3Í
10773 82
14042 40
37699 94;
8038 87
11541 91
2904
2957
7010
18334
M ateřské
Místní
školy
českéškoly
100 —
100 _
450 —
200 —
Jiné
školy
Kč
421
_
200
752
269 90
350 ____
200 —
4816 55
60 —
2875 60,2128
100
394 50 216 90
232 40
80-
258 55
2076 25
4096 4
150 5
100150-
458 50
179
365 32
1747
100
1806 30
2133 15
300
2730 80
1500
165
1500
6848
7986
2640
4790
6485
5640
2515
3251
1712
300
50
7033 40
62
170
150
5820 70 2098 10 3952
23 40
2189
714
790
696
789
3796
1062
240
75
1941
1851
203 50
105
226 60
200
32
6000
853 50
15
51
275
1740
700
6881
239
1440
700 —
123 -— i
351 35 2 0 0 -
527 20
356
200
Národní
akce
h
200
3130 30 4505
3000
50
7031
50
3264
231
1500
900-
50
—
Kč
1211 40
1057 23
12000
h
360-
300
1666 40jl
842 94
606 52
Kč
D obroč.
účely
3527 25
626 10
561
1587
h
V ánoční
nadílka
400
50 50
100
200
246 85
15
50
338 70
546 10
158 40
90
61
53
170
125 50
120
1628
250-
65
50
20 —
112
740
2980
278
800
70 20
111
3035
346
350
2000
1427 98
180 — i 296
2178 95
200 50
30 50
2000
2379 30
1500
2536
2000
5000
2956
3359
3646
20
150
25
25 50
129
36
Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory
Příjem
Vydání
Kč
Kč
Zůstatek
Ztráta
S í d l o
v>
>U
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
h
h
Kč
h
Kč
h
Malenovíce . . . .
678 85
1235 95
557 10
Marklovíce . . . .
12288 05 11934 05 354 —
Město Staré u Fryštátu 13057 15 12675 60 381 55
Michálkovice . . .
1508 —
1456 50
51 50
M i l í k o v .....................
1500 25
1287 30 212 95
Mistřovice . . . .
Mosty u Těšína . .
2278 20
1955 50 322 70
Mosty u Jablůnkova .
7376 —
6602 30
773 70
Mosty-Šance . . .
Morávka-Pražma . .
2876 45 2001 10 875 35
Muglinov.....................
971 65
716 90 254 75
N á v s í..........................
16945 50 16600 —
345 50
N e b o r y .....................
9792 65 8781 65 1011 —
N ýdek..........................
Nýdek-Hluchová . .
8900 95
8636 50 264 45
Oldřichovice
. . .
3751 55 3468 55 283 —
O r l o v á .....................
9682 14 8970 14 712 —
Orlová-Zimný důl . . 10978 27 9390 40 1587 87
Pánské Nové Dvory .
3105 —
1063 — 2042 —
Petrovice.....................
36717 35 28212 75 8504 60
P e tř v a ld .....................
22078 45 22040 90
37 55
Petřvald-Nová Dědina
6993 95 6230 60 763 35
Petřvald-Podlesí . .
2192 60
1999 20
193 40
P í s e k ..........................
3290 10 1264 80 2025 30
P o r u b á .....................
25094 09 22909 08 2185 01
P u d l o v .....................
8446 05 8179 47 i 266 58
Prstná..........................
1767 50
1614 65
152 85
Pržno-Lubno . . .
Rad vánice . . . .
8998 86 8642 60 356 26
R á j...............................
11645 60 11404 65 240 95
Raškovice . . . .
1284 —
978 65 305 35
R o p i c e .....................
7440 19 6885 10 555 09
Rychvald-Podlesí I
3804 80 2116 — 1688 80
RychvaldnahranicíchlI 15558 61 15340 16 218 45
Ř e k a ..........................
3570 80 2356 35 1214 45
S e d liš t ě .....................
766 55
761 15
5 40
Skřečoň .....................
25076 75 22919 55 2157 20
Sl. Ostrava-mužský .
7356 80
7352 15
4 65
Sl. Ostrava-ženský
8757 21
9447 60
690 39
SI. Ostrava-Salma . .
3948 62 5685 20
1736 58
Sl. Ostrava-Zárubek . 12677 15 12184 25 492 90
Smilovice
. . . .
1986 70
1761 —
225 70
Soběšovice . . . .
1570 45
1474 95
95 50
Stanislavice . . . .
4744 60 3309 50 1435 10
Stonava .....................
18018 50 17344 90 673 60
S t ř í t ě ž .....................
Suchá Dol ní . . . .
19974 90 18307 60 1667 30
Suchá Horní
. . .
Suchá Prostřední . . 105491 40 103092 39 2399 01
S v i b i c e .....................
3257 80 2863 85 393 95
Šenov ..........................
5432 15 5079 45 352 70
Šum bark.....................
7993 93 7638 78 355 15
Těrlicko Dolní . . .
3388 15 2891 25 496 90
Těrlicko Horní . . .
3895 60 3356 85 538 75
Těšín Český
. . . 48378 40 44146 10 4232 30
Tošanovice Dolní . .
1140 35
721 65 418 70
Třanovice . . . .
2406 32
1850 80 555 52
Třinec..........................
19618 97 15076 50 4542 47
I
M ateřské
M ístní
školy
české školy
Kč
h
657 30
1793 60
100
450 _
233 80
328 10
1054 65
_
_
503 80
1488
300
h
Kč
V ánoční
nadílka
h
100
750 30
423 70
_
258 40
1328 20
550
180
30
Kč
Jiné
školy
_
-
150 _
320 90
250
1200 _
200
_
6173 65
1550
548
—
_
—
_
_
55 80
200 _
620 50
250
_
200
111
_
-
81 30
1200 —
2095 50 300
2367 15
862 —
300 —
26
-
1800
150
—
—
—
200
_
_
1200 _
370 —
249 —
1310 50 4714
126 35
21 —
575
300 _
110 _
_
3165
_
20
_
2713
2080
—
_
400
-
1000
_
40
-
50
_
120 _
20
_
50
_
3676 20
1200 _
1433 85
50 —
700 10
756 40
-
100 -
25 50
600
1435 _
11152 85
50
230 50
200
1000 _
160 50
5960 45
1273 10
107
16 50
66 40
800
1090 60
7352 35
100
4704 15
800 _
821 85
707 70
2500
4049
600
_
h
246
_
408 _
Kč
1000 _
3065 40
50
_
h
5_
15 _
91 50 3108 25
200
20 _
348 80
42
Kč
N árodní
akce
2512 40
3327 90
200 _
1080
5746 75
3166 60
49 70
1454 75
95 —
577 70
482 20
h
_
150 -
300 _
995 —
Kč
D o b ro č.
účely
21363 20
955 60
2223 45
250 _
15 _
50
_
1180 10
480 50
-
300 _
140 _
65 20 -
260 _
268 40
260
Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory
Příjem
_o
C/)
>U
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
Vydání
Ztráta
S í d l o
Kč
T y r a ..........................
Vendryně
. . . .
Vendryně-Zaolzí . .
Vělopolí . . . . .
Věřnovice . . . .
Vojkovice . . . .
Vratim ov.....................
V r b i c e .....................
Z á b l a t í .....................
Závada .....................
Ž i v o t i c e .....................
Žermanice . . . .
Žukov Dolní
. . .
Žukov Horní . . .
Úhrnem
.
.
h | Kč
Antošovíce . . . .
Bolatice . . . . .
Bolatice-Heneberky ,
B ě l á ..........................
Darkovice . . . .
Darkovičky . . . .
H a f ..........................
Hlučín..........................
Hošfálkovice . . .
Hoštice Velké . . .
Chuchelná . . . .
K o b l o v .....................
K o u ty ..........................
K o z m íc e .....................
Kravaře . . .
Ludgeřovi ce. . . .
Markvartovice . . .
Petřkovice . . . .
P i š f ..........................
Šilheřovice . . . .
Štěpánkovice . . .
Štěpánkovice-Svoboda
Zábřeh .....................
Úhrnem
.
.
h
2907
9489
4151
408
7347
536
1416
48
77
30
73
90
30
15
3777
8992
3408
408
5575
217
2466
5026
6354
4499
1325
2665
2231
75
89
80
70
54
65
4979
6315
2955
1098
2587
2367
1,178153 41
169
2249 06
1138 85
2737 09
3865 25
12043 89
2133
692
7900 25
723
560 10
628 70
939 70
2618 80
892 65
15389 50
5626 40
4651 40
6943 30
1565 35
73467 29
60
08
60
10
Kč
Kč
h
25
26
80
10
85
1
32 50
1634 50
1145 65
Mateřské
Místní
školy české školy
Kč
h
870 12
86 60
101
47
39
1544
227
78
Kč
Jiné
školy
h Kč
h
221
230 40
90 70
50
63
318 51
174 64
70
44
432
245
60
250
136 20
Vánoční
nadílka
Kč
2853
5246
1439
336
1468
378
200
250
200
1050 75
Dobroč.
účely
h
90
90
25
80
80
652
1500 --1165 45
2430 85
400
220
1100
1300
Kč
Národní
akce
h
Kč
h
160 --21 50
51 50
478 50
392 90
1912 50
144050 01 16624 62 42291 89 33074 94 8587 90 251028 85 15261 50 17699 —
U
V
*
í
n
S
136 50
614 56
k
O
120
35
25
_
6 80
2511 35
225 74
3113 25
752
9176 55 2867 34
816
1317
400 88
291 12
7466 45
433 80
482
241 _
111 70
448 40
502 10
126 60
859 10
80 60
2271 85
346 95
666 90
225 75
11394 55 3994 95
5410 85
215 55
4255 40
396
6089 05
854 25
1438 20
h
497 69
743 30
13
1772 80
319 30
90
1,050728 02
H
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
Zůstatek
530 20
1800
300
200
200
900
210
-
350
300
312 50
100
125
264 __ 1
1233
450
60
300
74 10
300 —
91
450
100
1200 —
1040
j
75
50
100
20
20
458
127 15
59778 83 13695 26
6 8 0 3947 20
1285
450
“i
2040 — 1 1272 60
2798 —
Rekapitulace:
T ěšín sk o .....................
Hlučínsko . . . .
Součet
.
.
1,178153 41 1,050728 02
73467 29
59778 83
144050 01 16624 62 42291 89 33074 94 8587 90 251028 85 15261 50 17699
6 80 3947 20 1285
13695 26
450
2040
1272 60 2798
1,251620 70 1,110506 85
157745 27 16631 42 46239 09 34359 94 9037 90 253068 85 i16534 1020497
l i
-
|
II
—
_
-
■
•
.
•
*

Show publication content!

Transkript

Podobné dokumenty

Vila Lucija - Vir AP1 (2+2)

Přihláška do Alaskan Malamute klub Česká republika Zájmy

Produktový list Murray LT60RD

Rotoped HORIZONFITNESS Comfort 3

Veřejný pasport domu Čajkovského 48

Hotel Copacabana ***

Český jazyk 22. 4. 2010