Prezentace ke stažení

TIM - Test pro Identifikaci nadaných žáků
v Matematice
Kreativita při řešení matematických úloh
Hynek Cígler, Michal Jabůrek, Dana Juhová,
Šárka Portešová, Ondřej Straka
Katedra psychologie, Fakulta sociálních studií,
Masarykova universita, Brno
www.nadanedeti.cz
Osnova přednášky
Co utváří nadání ?
Jak to vidí učitelé?
Jak
Jak
Jak
Jak
to vidí psychologové?
sestrojit test TIM?
to vidíte vy?
dál?
Co utváří nadaní?
Krátký pohled do historie i současnosti
Lewis Madison Terman, 1877 - 1956
Nadané děti vynikají ve všech oblastech; skórují
vysoko ve výkonových testech i v testech schopností
Nadání je určitá vrozená kvalita, kterou identifikujeme pomocí
kognitivního testu. Tato obecná kognitivní schopnost umožňuje
danému jedinci stát se úspěšným ve všech akademických oblastech.
Investice
Vyhledávání
Tvorba programů
Joseph S. Renzulli
„Nadání je tvořeno interakcí tří základních souborů
lidských vlastností – nadprůměrnými obecnými
schopnostmi, vysokou osobní angažovaností v úkolu
a vysokou úrovní tvořivosti. Nadané a talentované
děti jsou takové děti, které těmito soubory vlastností
disponují nebo mají potenciál k jejich rozvoji a
využívají je v libovolné potenciálně hodnotné oblasti
lidské činnosti.“(1978)
Renzulliho tříkruhový model (1978)
Nadprůměrná
schopnost
Angažovanost v úkolu
Talent
Tvořivost
Specifické vývojové trajektorie uvnitř domén
Dětství
Dospělost
Adolescence
časná
střední
pozdní
raná
střední
pozdní
Hudba
Housle
počátek
vrchol
Dechové nástroje
konec
vrchol
počátek
konec
Atletika
Sport - časná specializace
start
Sport - pozdější specializace
vrchol konec
start
vrchol konec
Akademické
Matematika
start
vrchol
konec
1960
1980
2000
Požadavek identifikovat celkové IQ
Požadavek identifikovat i tvořivost a
motivaci
Požadavek identifikovat doménově
specifické schopnosti a jejich vývoj
Jak to vidí učitelé?
Šetření u učitelů matematiky
Představy učitelů o projevech matematického nadání
a kreativity
Osloveno 622 učitelů ze 172 základních škol z celé ČR
45 učitelů odpovědělo
Prvotní výsledky zpracované na základě kvalitativní
analýzy dat
Dotazník
3 hlavní otázky
Liší se podle Vašeho názoru matematické nadání a
matematická kreativita?
Většina učitelů odpověděla ANO
Jak se podle Vašeho názoru typicky projevuje
nadání v matematice?
ŘEŠENÍ
„schopnost řešit úkoly bez
znalosti pouček, zákonitostí,
rovnic, zákonů“
„bezchybné řešení úloh“
„rychleji chápe [než spolužáci]“
„rychlé počítání“
RYCHLOST
SAMOSTATNOST
„po prvotním seznámení s
„některé algoritmy vypozoruje
učivem žák samostatně počítá a
sám“
pracuje“
Jaké jsou podle Vašeho názoru typické projevy
kreativity v matematice?
ŘEŠENÍ
„žáci nachází několik řešení úloh, často originálních a netradičních“
VYMÝŠLENÍ ÚLOH
„úspěšné vymýšlení vlastních slovních úloh“
APLIKACE MATEMATIKY DO JINÝCH OBLASTÍ
„uplatnění matematiky v nematematematických předmětech“
Renzulliho tříkruhový model (1978)
Nadprůměrná
schopnost
Angažovanost v úkolu
Talent
Tvořivost
Jak to vidí psychologové?
Diagnostika inteligence
Alfred Binet (1857-1911)
Základním principem je předpoklad, že školní výkon
dítěte nemusí z různých důvodů vždy plně odrážet
jeho skutečné schopnosti, ty by mělo být možné
odhalit pomocí sady standardních zkoušek.
Inteligence jako obecná schopnost
Wechslerova inteligenční škála pro děti (WISC III)
V základní formě obsahuje 10 dílčích částí
(subtestů), z toho 5 verbálních a 5 neverbálních
Výsledky v jednotlivých subtestech lze sice číselně
vyjádřit, ale je velmi problematické je korektně
interpretovat (neplatí jeden subtest = jedna dílčí
schopnost!)
Celkové IQ je pak odvozeno z prostého součtu
vážených skórů dosažených v jednotlivých
subtestech
Inteligence jako obecná schopnost – skupinově
zadávané testy
Test struktury inteligence (I-S-T, R. Amthauer)
Analýza struktury inteligence (ISA, E. Fay, G. Trost
a G. Gittler)
Inteligence jako soubor několika dílčích schopností
Woodcock-Johnson Test of Cognitive Abilities
International Edition (WJ-IE-COG)
Sestává z 8 dílčích částí (subtestů), každý z nich lze přitom
nejen vyčíslit, ale rovněž interpretovat samostatně
Jeden ze zmíněných 8 subtestů je zaměřen cíleně na
matematické schopnosti
Ostatní subtesty pokrývají oblast verbálních schopností,
dlouhodobé a pracovní paměti, prostorových vztahů,
rychlosti zpracování informací, jazykově-akustických
schopností a schopnosti abstraktního myšlení
Doménově specifické testy matematických
schopností v ČR
Pro věk odpovídající prvnímu stupni ZŠ aktuálně existují
pouze testy zaměřené na diagnostiku deficitů (zejm.
projevů vývojové dyskalkulie)
Matematické předpoklady dětí v mladším školním
věku (J. Novák)
Diagnostika struktury matematických schopností
(DISMAS, P. Traspe, I. Skalková)
Kalkulie (J. Novák)
Jak sestrojit test TIM?
Konstrukce testu TIM: Východiska
Chceme měřit spíše schopnosti než aktuální znalosti.
Kritéria pro tvorbu položek.
Důležité bylo studium teorie matematických schopností, inteligence, nadání...
Administrace ve školní třídě.
Více paralelních forem.
„Nezávislé“ na úrovni jazykových a sociálních schopností.
Písemná podoba testu.
Detailní pravidla skórování.
Nezávislé na rychlosti práce
Časový limit, který ale nezkreslí výkon pomalejších dětí.
Možnost administrace nepsychology.
Jednoduché skórování, přesná doporučení pro interpretaci výsledků.
Může sloužit jako podklad pro psychologa, nehledě na to, kdo test administroval.
Postup při vývoji testu
Naším cílem bylo dodržet veškeré standardy pro vývoj psychologických testů,
řada v ČR používaných metod má vývoj jednodušší.
1.Identifikace 7 faset druhů úkolů (my + tým PedF MU).
2.Vytvoření mnoha položek v každé faset (my + tým PedF MU).
3.Redukce počtu položek na základě diskuze.
4.Vytvoření tří testů sloučením některých faset (aplikační, geometrické a aritmetické úlohy).
5.Pilotáž každého testu zvlášť dohromady 223 žákům.
6.Redukce počtu položek na základě statistické analýzy.
7.Zbylé položky rozděleny do dvou forem.
8.Pilotní testování (3 sběry dat), celkem 524 dětí (společně s početními příklady).
9.Redukce počtu položek, standardizace (797 dětí).
10.Tvorba manuálu metody a on-line aplikace.
11.Celkem: 1544 dětí.
12.Zájem polského, tureckého a indického týmu o test.
Zajímavá zjištění
Mezi 797 dětmi ze standardizačního souboru nebylo žádné mimořádně nadané
(diagnostikované v PPP).
Pravděpodobnost alespoň 1 méně než 50 %
Test velmi dobře rozlišoval děti diagnostikované jako nadané a ostatní
Md d=1,59; 87% pravděpodobnost, že náhodně vybraný nadaný bude šikovnější než náhodně vybrané
dítě
Učitelé dokázali do jisté míry identifikovat šikovné děti (ale hůře než PPP)
Md d=0,87; 73% pravděpodobnost, že náhodně vybraný nadaný bude šikovnější než náhodně vybrané
dítě
Slabá souvislost s vizuálně-prostorovými schopnostmi
Md r=0,47
Jednodimenzionální test (měří jen jednu jedinou schopnost)
Účast v rozvojovém matematickém kurzu vedla ke zlepšení v TIMu
0,55<d<0,87; 64–73 %, že se dítě v kurzu zlepší více než dítě mimo kurz
Účast v rozvojovém matematickém kurzu vedla ke zlepšení v TIMu
0,55<d<0,87; 64–73 %, že se dítě v kurzu zlepší více než dítě mimo kurz
Dokáží učitelé identifikovat nadané dítě?
Ve třetí třídě učitelé dokázali šikovné a méně šikovné děti odlišit hůře
než ve třídě páté (p < .05).
Subtest počítání zpaměti
Během pilotáže jsme zařadili krátkou „pětiminutovku“
(test numerických operací).
Výsledky:
Školní prospěch souvisel spíše s počítáním zpaměti než s TIMem
S inteligencí dětí souvisel spíše TIM než pětiminutovka.
Nízká reliabilita (malý přesnost měření 0,67<α<0,85).
Test-retest reliabilita velmi nízká (počítání zpaměti je silně ovlivněno
aktuálním stavem dětí), 0,43<r<0,66
Obtížnost příkladů se silně liší podle sběru (ovlivněno pořadím,
náhodou...).
Výsledek: Pětiminutovku jsme vyřadili.
V případě TIMu reliabilita 85<α<0,95 pro cílovou populaci.
Test-retest reliabilita 0,68<r<0,80.
Proč použít TIM?
Možnost opakovaného testování (2 paralelní formy).
Sledování vývoje dětí.
Standardizovaný test
Možnost srovnání s jinými dětmi.
Vysoká reliabilita (přesnost měření)
Ověřená validita testu
Víme, co test měří, a k čemu lze použít.
Např. skríningové vyšetření před posláním do PPP.
Podklad pro diagnostiku mimořádního matematického nadání
(samozřejmě při souběžné administraci inteligenčního testu).
Jak nepoužívat TIM
Pro známkování (úlohy velmi obtížné, třeťáci mají
správně průměrně méně než 15 % bodů)
Pro plošné testování (frustrující situace pro méně
šikovné děti).
Lze poskytnout dalším pracovníkům ze stejného
pracoviště (školy), ale ne dalším osobám.
Závěr
• Schopnost provádět rychle a přesně aritmetické
operace není to samé jako matematické nadání
• Odlišně vypadající úlohy mohou měřit tu samou
schopnost
• Některé úlohy nemusí měřit to, co si myslíme, že
měří
• Řešení, které není uvedeno v manuálu jako
standardní, může být kreativní (a tedy hodnoceno
jako správné)
Jak dál?
Blízké a vzdálené cíle
Cíle
Vydání testu TIM
Postupné rozšiřování na další věkové kategorie
PC verze testu
Výzkum vhodnosti použití na specifických skupinách
nadaných – dvojí výjimečnost
Trvalé zohledňování zpětné vazby od uživatelů
(učitelé, psychologové)
Kontinuální sběr dat
www.nadanedeti.cz
Děkujeme za pozornost