Zničení střední Evropy Karl Markus Gauß Ale počkat, ještě tu přece

Zničení střední Evropy
Karl Markus Gauß
Vernichtung Mitteleuropas
Karl Markus Gauß
Ale počkat, ještě tu přece je, ještě tu
přece bylo něco jiného: po celé
desetiletí to dráždilo intelektuály tady i
tam, na kontinentě rozpůleném tehdy
ještě železnou oponou, svádělo k těm
nejchytřejším polemikám proti Evropě
rozdělené na bloky i těm nejhloupějším
výrokům o křepčení národů v Kakánii,
hlavy i prázdná místa to plnilo,
myslitelům i politikům to dávalo
křídla, zarputilé zastánce státu a
revolucionáře to uvádělo v nadšení, v
rozčilení: ona střední Evropa, o kterou
se vedl už i spor, jestli je dnes velikostí
minulosti, realitou současnosti,
možností budoucnosti, jestli ono slovní
spojení skrývá i skutečný podklad a má
původ v sociálním a politickém světě,
nebo je přeci jen z říše fantazie, a jestli
se jím otevírají reakční, nebo
revolucionářské perspektivy. Tolik
vzájemně si protiřečících hlasů se
zvedalo, aby přidalo své zváženíhodné
i přebytečné připomínky k diskusi o
střední Evropě, až se sama věc, o
kterou šlo, přikryla tlacháním, zahalila
frázemi, až nebyla už pořádně ani
poznat. Uvážíme-li navíc, že navzdory
několika pokusům zavést pojem
centrální Evropa, Mezievropa nebo
jiný podobný, přeci jen určoval diskusi
pojem původní a zatížený, který už
dávno v důsledku nejrozličnějšího
užívání a zneužívání zmnohoznačněl a
pozbyl srozumitelnosti, takže za ním
každý zpravidla viděl něco jiného,
stěží se dva tři řečníci bavili o stejné
Evropě.
Aber halt, da ist doch, da war doch
noch etwas anderes: über ein Jahrzehnt
hat es die Intellektuellen hüben und
drüben, im damals noch durch den
Eisernen Vorhang getrennten
Kontinent, provoziert, zu den klügsten
Polemiken gegen das Europa der
Blöcke und den dümmsten
Auslassungen über einen fröhlichen
Völkerregien Kakaniens veranlasst, es
hat Köpfe und Hohlräume gefüllt,
Denker und Politiker beflügelt,
Staatsfromme und Umstürzler
begeistert, verärgert: jenes
Mitteleuropa, von dem der Streit schon
darum ging, ob dies nun eine Größe
der Vergangenheit, eine Realität der
Gegenwart, eine Möglichkeit der
Zukunft sei, ob es eine Wirklichkeit
jenseits des Wortes habe und auch in
der sozialen, politischen Welt wurzle
oder doch nur im Reiche der schönen
Ideen, und ob die Perspektiven, die es
eröffne, Reaktionäres oder
Revolutionäres verheißen. So viele
widersprechende Stimmen erhoben
sich, das Ihre, bedenkenswert oder
überflüssig, zur Diskussion um
Mitteleuropa beizutragen, dass die
Sache selbst, um die es ging,
zugedeckt von Geschwätz, umstellt
von Phrasen, gar nicht mehr recht
erkennbar war. Hinzu kam, dass der
belastete Begriff, der trotz einiger
Versuche, statt seiner Zentraleuropa,
Zwischeneuropa oder dergleichen zu
setzen, die Diskussion doch bestimmte,
durch wechselnden Gebrauch und
Missbrauch längst vieldeutig,
missverständlich geworden war, so
dass ein jeder mit einiger Gewissheit
etwas anders meinte, kaum dass sich
zwei oder drei über Mitteleuropa
unterhielten.
Vyšlo v časopisu Plav 07/2011, str. 8–12.
Gauß, Karl Markus. Vernichtung
Mitteleuropas. Klagenfurt, Salzburg: Wieser,
1991. S. 24.