EVROPSKÁ KONFERENCE

Evropský „Boogie Man“ komplex – Phiren Amenca
studijní setkání o protiromských tendencích
Od 14. do 20. září 2012 hostilo Evropské Centrum Mládeže v Budapešti (Maďarsko)
40 romských i neromských dobrovolníků, uchazečů o dobrovolnickou službu a
vedoucích mládeží z 15 zemí Evropy a Severní Ameriky, aby se věnovali studiu
protiromských tendencí v Evropě.
Na toto setkání mne vedly rozporuplně pocity, především však touha porozumět více
tomuto tématu. Tým nadšených vedoucích, kteří toto studijní setkání organizovali, se
postaral o spoustu informací ohledně romské otázky, tak abychom získali o tématu
všeobecný přehled. Nicméně, pět dní nestačí k prodiskutování všech otázek do
hloubky. V některých oblastech jsme pouze obdrželi stručné vysvětlení a více
materiálu k samostudiu.
Diskutovali jsme stručně o historii Romů. Pravda je, že jejich historii nejčastěji
popisují historici neromského původu (např. Ian Hancock), v tom případě si ale
položme otázku, nakolik je tento zdroj spolehlivý? Romové jako objekt vs. Romové
jako subjekt.
Byl nám představen teoretický koncept toho, jak jsou vytvářeny předsudky vůči
Romům. Předpokládejme, že ve společnosti jsou dvě hlavní skupiny, například Němci
(skupina “uvnitř”) a Romové (skupina “vně”), pak existují 3 kroky vedoucí k
vytvoření předsudků:
1. homogenizace (dědictví, rasa, kultura, tradice)
2. připisované charakteristiky (např. “leniví”, “bezdomovci”, “špinaví”)
3. posouzení charakteristik (pozitivní nebo negativní)
Navíc jsme byli seznámeni s tím, že existuje 5 úrovní protiromských tendencí:
1.
2.
3.
4.
5.
sociální praktiky diskriminace a perzekuování
historický a politický rámec (např.ekonomická krize)
zobrazování a stereotypy
struktura skrytého významu*
normy a hodnoty spojené s protiromskými náladami
* Ústřední prvky významové struktury (vztahuje se opět k dvojitému vidění
společnosti, dělení na Němce/Romy) :
•
•
Chybějící identita: „Romové nemají stálou identitu“ zatímco „Němci mají
stálou, zakořeněnou, pevnou a celistvou identitu“. Romové stejně jako Židé,
nemají národnost. Nejsou popisováni jako zbytek společnosti, jsou vně
společnosti.
Archaický parazitismus: „Romové si své potraviny nepěstují. Získávají je od
svých hostitelů tím, že ignorují základní pravidla ekonomie.“ → žijí z toho, co
•
ostatní vyprodukují, co patří ostatním, zatímco „Němci produkují potraviny
svou usilovnou prací.“
Nedostatek disciplíny: „Romové mají tendenci přímo uspokojovat své žádosti.
Nejsou schopni dodržovat disciplínu.“ zatímco „Němci mají svou disciplínu a
plánují budoucnost.“→ tzn.v protiromských textech je „chléb“ připisován
většině ve společnosti (nasytí, ale neuspokojuje žádosti) zatímco „alkohol a
cigarety“ jsou připisovány Romům (nenasytí, ale uspokojí žádosti).
Simulovali jsme mezinárodní konferenci o kritické situaci Romů ve Francii
(“Speciální komise o romském problému ve Francii“) s cílem pokusit se najít řešení
přijatelná pro všechny zúčastněné: francouzskou vládu, rumunskou vládu, Evropskou
komisi, nevládní organizace, romské organizace a „Koalici pro bezpečné sousedství“.
Pozorovala jsem, že je nesmírně složité najít jakoukoliv dohodu mezi různými
účastníky diskuse. Samozřejmě šlo jen o hru, ale pomohlo nám to uvědomit si, jak
obtížné je přijmout rozhodnutí v situaci, kdy je potřebné mít na mysli potřeby každého
jednotlivce a zároveň dodržovat platné zákony.
Abychom porozuměli, jakým způsobem je možné postavit se protiromským
tendencím, navštívili jsme některé organizace, místní iniciativy a sítě v Budapešti:
Evropské centrum pro práva Romů, Garbage dreams, Romaverzitu, Karaván. Tam
nám bylo vysvětleno, jak je možné efektivně čelit protiromským tendencím.
Navštívila jsem „Evropské centrum pro práva Romů“, právní organizaci
mezinárodního veřejného zájmu, která bojuje s protiromským rasismem a zneužívání
lidských práv ze strany Romů. ( http://www.errc.org/about-us-overview ).
Seznámit se s takovouto organizací bylo pro mne velmi zajímavé, protože jsem si
mohla uvědomit, jaká konkrétní práce může být udělána, např.prostřednictvím
právního řízení.
Zhlédli jsme a analyzovali filmy jako „Just the wind“, režie Bence Fliegauf (o útocích
na Romy v 2008-2009 v Maďarsku) a „X-Men“ - Magneto – umožnilo nám to
uvědomit si silné a slabé stránky Romů v dnešní společnosti. Bylo např.zajímavé dát
zápletku filmu „X-Men“ do reálného kontextu, jinými slovy porovnat situaci,
motivaci, strategii jednotlivých postav a přirovnat k Romům.
Abychom vytvořili rovné příležitosti všem lidem ve společnosti, jakou nejvhodnější
ideologii bychom měli následovat a která ideologie by byla nejefektivnější?
Jiný krátký film „Skutečně znáte Romy?“, natočen Evropskou komisí v roce 2010, nás
navedl k myšlence, jakým způsobem a z jakých různých perspektiv mohou být
Romové prezentováni.
Dalšími předměty diskuse byly:
•
•
•
integrace vs inkluze ( → řízená integrace podobně jako ve stroji, v řízeném
procesu, kdy Romové se musí přizpůsobit anebo přijmout sebeurčení);
„národní“ koncept (→ Romové jsou vnímáni jako menšina vně společnosti,
nejsou vnímáni jako ostatní občané);
stigmatizace vs sebestigmatizace
Měli jsme také příležitost sdílet osobní zkušenosti o Romech v našich zemích
(např.report Amnesty International – Itálie, září 2012).
Měla jsem to štěstí, že jsem se více dověděla o romských zvycích (např.typické
romské tance a písně) v dalších zemích jako je Makedonie, Srbsko, Španělsko, bylo
zajímavé naučit se něco od romských účastníků o pocitech, jak sami sebe Romové
vnímají v dnešní době.
Nadto, výměna informací mezi účastníky diskusí byla velmi důležitá a významná,
účastníci mohli představit své projekty a vlastní iniciativy, ať už jednotlivců nebo
skupin.
Byla to opravdu pozitivní a obohacující zkušenost, která účastníkům umožnila vyjádřit
se na každém setkání: Romové a neromové společně, měla jsem dojem, že nic
nebránilo otevřené diskusi. Jedním z cílů tohoto setkání byla podpora aktivity a
motivace.: přestože mnoho mých pochybností a otázek zůstane nejspíše v blízké
budoucnosti nezodpovězeno, toto setkání bylo vhodným podnětem pro můj další
zájem o toto téma. Kdoví, možná to je i pohled na mou budoucí práci!
Chtěla bych poděkovat skvělému týmu, který toto setkání zorganizoval: Díky za vaše
nadšení a ochotu vysvětlovat a sdílet se!
Arianna Santagati