doc20091016 ptačí chřipka
download 
Stížnost Transkript
20091016 ptačí chřipka
GIOVANNI MACIOCIA Three Treasures Newsletters Bulletin Tři poklady Giovanni Maciocia je celosvětově respektovaný autor knih o tradiční čínské medicíně. Poznatky a zkušenosti z více než třicetileté klinické praxe shrnul v roce 1995 do bylinných přípravků pro ovlivnění nejčastějších zdravotních obtíží. Vzniklé formule představují vrchol jeho mnohaletých výzkumů a klinické praxe. P TA Č Í C H Ř I P K A TŘI POKLADY klasické formule pro moderní svět a čínská medicína Cílem čísla vydaného v originále během zimy 2005 je hlubší rozbor chřipky a její „ptačí“ varianty z pohledu teorie tradiční čínské medicíny a s využitím konkrétních přípravků ze „Tří pokladů“, akupunktury i dalších tradičních čínských bylinných směsí. Před vlastním pojednáním o ptačí chřipce bych chtěl nejprve přiblížit chřipku z pohledu západní medicíny a až poté z pohledu čínské medicíny. 1) POHLED ZÁPADNÍ MEDICÍNY a) chřipka Epidemiologové předpovídají během této zimy novou pandemii chřipky. Skutečností je, že ať přijde nová pandemie nebo ne, chřipka se šíří každou zimu a každý rok zodpovídá za značnou úmrtnost. Virus chřipky je charakteristický vysokou proměnlivostí a vysokým stupněm nakažlivosti. Tzv. „španělská chřipka“ v roce 1918 zabila odhadem 40 – 50 milionů lidí na celém světě, více než 1. světová válka.i Dvě další pandemie nastaly v roce 1957 – 2 miliony mrtvých („asijská“) a v roce 1968 – 1 milion mrtvých („hongkongská“).ii Nejnovější velká epidemie byla ve Velké Británii v letech 1989 – 1990, kdy v souvislosti s chřipkou zemřelo odhadem 26 000 lidí.iii Jsou 3 typy viru chřipky: A, B a C. Virus A se vyskytuje u lidí a zvířat, zatímco B a C pouze u lidí. Infekce chřipkou vyvolá imunitní odpověď s produkcí protilátek v krvi, které neutralizují virus. Pokud se osoba setká se stejným virem chřipky znovu v době, kdy má ještě protilátky, tělo je chráněno a infekce by se neměla rozvinout. Pro chřipkový vir, zejména typ A, je charakteristické, že často mutuje na podtypy, www.maciocia.cz a tak je virus o krok napřed před přirozenou imunitou těla. To je obvykle tehdy, když podtypy způsobují výskyt epidemií, protože vzniklé protilátky neochrání jedince před chřipkovým virem, jehož povrchové bílkoviny prošly od předchozí infekce významnou přeměnou. Nejnovější příklad vznikajících nových podtypů je H5N1 - ptačí chřipkový virus, poprvé identifikovaný v Hong Kongu v květnu 1997, který se dříve objevoval pouze u ptáků a nebyl spojován s onemocněním u lidí. Virus chřipky se šíří z osoby na osobu kapénkami produkovanými při kašli a kýchání. V počátečním stadiu infekce je zasaženo dýchací ústrojí, inkubační doba je krátká – do pěti dnů. Virus se přenáší vydechovanými sekrety, které se začínají tvořit asi jeden den před nástupem onemocnění a trvají přibližně 3 až 5 dní.iv Typickými příznaky chřipky jsou: teplota, malátnost, bolesti hlavy, bolesti svalů a kloubů, charakteristický suchý kašel a bolesti v krku. Akutní onemocnění obvykle trvá 3 až 5 dní, ale zotavení může být pomalé, kašel a únava mohou přetrvávat 2 až 4 týdny po infekci. Komplikace se mohou vyskytnout ve skupině zvláště ohrožených osob (např. osoby s chronickým onemocněním plic nebo s oslabením imunitního systému) a obvykle postihují plíce a srdce. Běžné jsou infekce horních a dolních dýchacích cest a následné narušení plic bakteriemi může vyústit v zápal plic.v Tři poklady: Ptačí chřipka a čínská medicína Strana 1 GIOVANNI MACIOCIA Three Treasures Newsletters b) ptačí chřipka Zcela nový, rychle se šířící ptačí virus chřipky A (H5N1) je vysoce patogenní a překročil mezidruhovou bariéru, čímž v Asii zapříčinil mnoho lidských úmrtí a představuje tak rozsáhlé pandemické ohrožení. V jihovýchodní Asii je výskyt chřipky A (H5N1) u lidí paralelní k rozsáhlému výskytu chřipky A (H5N1) u ptáků, ačkoliv předchozí epidemie u ptáků v letech 2004 a 2005 vedly zřídka k onemocnění lidí. Nejvíce případů se vyskytovalo ve Vietnamu, zejména během třetí právě probíhající vlny [v zimě 2005], první úmrtí člověka bylo nedávno ohlášeno [2005] v Indonésii. Četnost nákazy u lidí se dosud nestanovovala.vi Lidská chřipka se přenáší vdechnutím infekčních kapének při přímém a možná i nepřímém (kontaminovaný předmět) kontaktu a napadá horní cesty dýchací a spojivky. V roce 1997 byl s onemocněním člověka spojován kontakt s živou drůbeží během týdne před nástupem onemocnění, zatímco riziko související s konzumací nebo přípravou drůbežích produktů nebo vystavení se vlivu chřipky A (H5N1) nebylo významné. Nově měla většina osob v anamnéze přímý kontakt s drůbeží, i když ne ti, kteří byli zapojeni do hromadného vybíjení drůbeže. Jednalo se o škubání a přípravu nakažených ptáků, manipulace s bojovými kohouty, hraní si s drůbeží, hlavně s nakaženými kachnami bez příznaků a konzumace kachní krve či možná nedovařené drůbeže.vii U většiny osob jsou počátečními příznaky vysoká horečka (typická je teplota vyšší než 38° C) a chřipce podobné onemocnění s příznaky dolního dýchacího ústrojí. Příznaky horního dýchacího ústrojí jsou přítomny pouze někdy. Na rozdíl od osob s infekcí způsobenou ptačím virem chřipky A (H7) mají osoby s ptačí chřipkou A (H5N1) zánět spojivek jen vzácně. V počátcích onemocnění byly u některých osob rovněž zaznamenány průjem, zvracení, bolesti břicha, bolesti pohrudnice, krvácení z nosu či dásní. Zdá se, že vodnatý průjem bez příměsi krve nebo zánětlivých Strana 2 Bulletin Tři poklady změn je častější než u chřipky způsobené lidskými viry a může předcházet projevům dýchacích obtíží až o jeden týden. Jedna zpráva popisuje dvě osoby, u kterých se projevilo onemocnění mozku a průjem bez respiračních symptomů. Příznaky dolního dýchacího ústrojí se rozvíjejí na počátku onemocnění a jsou obvykle zjevné. Dle jedné skupiny článků se dušnost vyvíjela po nástupu onemocnění se střední hodnotou (mediánem) 5 dnů. Běžná jsou dechová nedostatečnost, zrychlené dýchání a chrůpky (slabé chroptění, pískoty) při nádechu. Produkce hlenů je různá, někdy s příměsí krve. Téměř všechny osoby mají klinicky patrný zápal plic, rentgenové změny zahrnují difúzní, multifokální a ložiskové změny a intersticiální infiltráty a segmentální nebo lobulární změny na bronchogramu. Jeden z výzkumů provedených v Ho Či Minově městě ve Vietnamu uvádí přítomnost rentgenových změn po nástupu horečky se střední hodnotou 7 dnů. U hospitalizovaných pacientů byly nejčastějšími problémy multifokální změny zasahující nejméně dvě oblasti. Pleurální výpotek bývá jen vzácně. Omezená mikrobiologická data ukazují, že tento proces je primárním virovým zápalem plic, obvykle bez bakteriální suprainfekce v době hospitalizace. Vývoj nemoci až k respiračnímu selhání bývá spojován s rozsáhlým difúzním, bilaterálním infiltrátem, plicním ložiskem s perifokálním lemem „opacity mléčného skla“ (ground-glass opacity“) a vrcholí syndromem akutního respiračního selhání (ARDS).viii V Thajsku byla střední hodnota od nástupu nemoci k ARDS 6 dní (v rozmezí od 4 do 13 ). Běžné bývá poškození více orgánů s příznaky ledvinové dysfunkce a někdy ohrožením srdce, včetně zvětšení srdce a supraventrikulární tachyarytmie. Mezi komplikace patří ventilační zápal plic, pulmonární krvácení, pneumotorax, pancytopenie, Reyeův syndrom a syndrom sepse bez zjištěné přítomnosti bakterií v krvi.ix Tři poklady: Ptačí chřipka a čínská medicína www.maciocia.cz GIOVANNI MACIOCIA Three Treasures Newsletters 2) POHLED ČÍNSKÉ MEDICÍNY Akutní respirační onemocnění jako chřipka, nemůže být správně diagnostikováno a léčeno bez důkladného pochopení teorie šesti oddílů a zejména čtyř vrstev. Počáteční stadia akutní infekce dýchacích cest se z pohledu čínské medicíny obvykle projevují příznaky napadení vnějším větrem. Bulletin Tři poklady První oddíl, velký jang - taiyang, je pouze povrchový. V tomto stadiu je větrný chlad v povrchové vrstvě a zasažena je pouze obranná čchi plic, ne však vnitřek. Rozptylovací funkce plic a sestupování čchi jsou zhoršené a vnější vítr je usazený ve vrstvě mezi kůží a svaly a zhoršuje cirkulaci čchi obrany. Dílo „Pojednání o zranění chladem“ od Zhang Zhongjinga poskytuje nejranější rámec pro diagnostiku a léčbu onemocnění z vnějšího větrného chladu. Ačkoliv toto slavné klasické dílo pojednává také o napadení větrnou horkostí a jeho léčbě, vyčerpávající a úplná teorie o vnějším napadení větrnou horkostí byla rozvinuta až koncem 17. století tzv. „školou nemocí provázených teplotami (wenbing)“ - (někdy též nazývána „školou chorob z tepla“). Čili tyto dvě školy, které tvoří pilíře diagnózy a léčby onemocnění z vnějšího napadení v čínské medicíně, od sebe dělí přibližně 15 století. Škola onemocnění ze zranění chladem (škola shanghan) je založena na díle „Pojednání o zranění chladem“ (Shanhanlun) od Zhang Zhongjinga (220 n. l.). Škola nemocí s teplotou (škola wenbing) se datuje svými počátky na konec 16. až počátek 17. století a jejími hlavními představiteli byli Wu Youke (1582 - 1652), Ye Tianshi (1667 – 1746) a Wu Jutong (1758 - 1836). Základní příznaky oddílu jangového světla taiyang jsou: obava z chladu nebo zimnice týlní bolesti hlavy anebo ztuhlá šíje pulz plovoucí Shanghanlun – 6 oddílů Kromě těchto tří základních příznaků je ještě mnoho dalších: výtok z nosu, kýchání, může být horečka, kašel, bolesti těla, škrábání v krku atd. Všechny jsou důsledkem zhoršeného rozptylování a sestupování čchi plic a zahrazení cirkulace obranné čchi ve svalech. Symptomatologii větrného chladu pojednal Zhang Zhongjing v díle „Pojednání o zranění chladem“, v němž byla poprvé rozpracována i teorie diferenciální diagnostiky podle šesti drah - 6 oddílů. 6 oddílů tvoří: velký jang [taiyang] větrný chlad s převahou chladu větrný chlad s převahou větru jangové světlo [yangming] stadium dráh (žaludek – horkost) stádium orgánu (žaludek – oheň) málo jangu [shaoyang] velká jin [taiyin] málo jin [shaoyin] vytrácející se jin [jueyin] www.maciocia.cz „Obava z chladu“ označuje typický pocit chladu a zimnice, který přichází ve vlnách v počátečním stádiu nachlazení nebo chřipky. Charakteristické je, že nepomáhá, pokud se osoba přikryje. Většina osob pociťuje velký chlad nebo zimnici dokonce i v posteli pod přikrývkou. Týlní bolesti hlavy nebo ztuhlost jsou způsobené zahrazením cirkulace obranné čchi v taiyangových drahách (tenké střevo a močový měchýř), které procházejí touto oblastí. Plovoucí pulz odráží boj obranné čchi s vnější škodlivinou. Obava z chladu se vyskytuje současně s „vyzařováním tepla“ (fare), tj. že tělo vyzařuje horko a je horké na dotek: uvědomte si, že osoba může, ale nemusí mít aktuálně horečku. Proto je obava z chladu subjektivní pociťování chladu, zatímco horečka (nebo spíše „vyzařování horka“) je objektivní pocit horka při dotyku těla nemocného. Obava z chladu je způsobena zahrazením prostoru mezi kůží a svaly vnějším větrem: Tři poklady: Ptačí chřipka a čínská medicína Strana 3 GIOVANNI MACIOCIA Three Treasures Newsletters obranná čchi cirkulací v tomto prostoru zahřívá svaly a když je zahrazena vnějším chladem, člověk pociťuje chlad. Vyzařování horka je vyjádření boje mezi řádnou čchi těla a vnějším větrem. Teplá onemocnění (wenbing) – 4 vrstvy Co znamená termín „onemocnění z tepla“ nebo „teplá onemocnění“? Je to můj vlastní překlad čínského termínu wenbing. Výše zmiňovaní lékaři této myšlenkové školy zavádějí důležité změny do teorie větru v čínské medicíně. Škola teplých onemocnění předpokládá, že některé vnější škodliviny překračují přirozené vlastnosti „větru“; jsou tak nakažlivé a silné, že nezáleží, jak silná je čchi těla člověka; muži, ženy, děti onemocní ve velkém počtu. Navíc ještě poprvé v historii čínské medicíny tito lékaři určili, že některé vnější škodliviny jsou infekční. Další novou myšlenkou pocházející z této školy bylo tvrzení, že všechny škodliviny způsobující teplá onemocnění spadají do kategorie větrné horkosti a vstupují do těla prostřednictvím nosu a úst spíše než kůží, jako je tomu u větrného chladu. Základní charakteristiky teplých onemocnění proto jsou: 1) v časných stádiích se projevují celkovými příznaky větrné horkosti (která je zde myšlena v širším slova smyslu a může se také projevovat jako vlhká, letní, zimní, jarní či suchá horkost), 2) vždy se vyskytuje horečka, 3) jsou infekční, 4) větrná horkost proniká nosem a ústy, 5) škodlivina je obzvlášť silná, 6) větrná horkost má silnou tendenci se přeměnit na vnitřní horkost, 7) jakmile je uvnitř, horkost má silný sklon k vysušení tělesných tekutin. Ačkoliv všechny škodliviny pozorované školou teplých onemocnění spadají pod rozsáhlou definici větrné horkosti, ne všechna onemocnění způsobená větrnou horkostí jsou teplým onemocněním. Některá onemocnění Strana 4 Bulletin Tři poklady vnějšího původu začínající příznaky větrné horkosti jsou onemocněními z tepla (se všemi výše jmenovanými charakteristikami) a některá ne. Příklady teplých onemocnění jsou: chřipka, spalničky, plané neštovice, rubeola (osypky), poliomyelitida (dětská obrna), neštovice, spála, černý kašel nebo zánět mozkových blan. Příklady onemocnění větrnou horkostí, které nejsou teplým onemocněním jsou běžná nachlazení (typu větrné horkosti), některé typy chřipky, mononukleóza a některé nespecifické infekce horního dýchacího ústrojí projevující se příznaky větrné horkosti. Nakažlivá chřipka, která zaplavuje svět je vždy wenbing onemocnění. Důvodem je její vysoká nakažlivost a silná schopnost vniknout velmi rychle do vrstvy čchi (způsobit infekci v hrudi). Rozdíl mezi „obyčejným“ napadením větrnou horkostí a napadením větrnou horkostí, která odpovídá onemocněním z tepla má velmi důležitý význam v praxi: napadení „obyčejnou“ větrnou horkostí je možno zastavit v časném stadiu; avšak i když opravdové teplé onemocnění může být vždy zmírněno v počátečním stadiu, nemusí být vždy v tomto stadiu zastaveno úplně. I když se je nepodaří zastavit na povrchu, může čínská medicína, obzvláště u teplých onemocnění, spolehlivě dosáhnout následujících cílů: zmírnit příznaky, zkrátit průběh onemocnění, předejít přechodu [škodliviny] do vrstvy výživy a krve (viz níže), předejít komplikacím, předejít vzniku zbytkových škodlivin. Je důležité ošetřovat vnější napadení, protože mohou mít velmi vážné následky u dětí a starších osob. Mnoho vážných obtíží dětí začíná příznaky napadení větrnou horkostí: v počátečních stadiích nemusíme rozpoznat, o jaké onemocnění by se mohlo jednat, proto je třeba projevy ošetřit včas. Například spalničky, záškrt, černý kašel, poliomyelita (dětská obrna), akutní nefritida (zánět ledvin), spála a meningitida (zápal mozkových blan) se Tři poklady: Ptačí chřipka a čínská medicína www.maciocia.cz GIOVANNI MACIOCIA Three Treasures Newsletters mohou všechny v počátečních stadiích projevovat jako příznaky větrné horkosti. U starších osob může vnější vítr snadněji pronikat do nitra a způsobit zánět průdušek nebo zápal plic, které bývají ve stáří často fatální. Bulletin Tři poklady plný nos se žlutým výtokem, mírně tmavá moč, mírně červené strany jazyka a plovoucí-rychlý pulz. Stojí za zmínku, že u napadení větrnou horkostí je též přítomna obava z chladu, která je zde způsobena větrnou horkostí zahrazující obrannou čchi, která pak nedokáže ohřívat svaly. a) Čtyři vrstvy Jsou to: vrstva ochrany (weifen) větrná horkost vlhká horkost letní horkost větrná suchá horkost vrstva čchi (qifen) horkost plic horkost žaludku suchá horkost žaludku a střev horkost žlučníku vlhká horkost žaludku a sleziny vrstva výživy (yingfen) horkost perikardu horkost čchi výživy vrstva krve (xuefen) vítězná horkost rozhýbává krev vítězná horkost rozhýbává vítr prázdný vítr zneklidňuje vnitřek zánik jin zánik jangu Vrstva wei představuje povrchové stadium zranění větrnou horkostí, tři další vrstvy popisují patologické stavy vznikající průnikem škodlivosti dovnitř organismu a její přeměnou na horkost. Čtyři vrstvy představují různé úrovně energetické hloubky, první je povrch a zbylé tři jsou vnitřní. Zajímavá část této teorie spočívá v rozlišení tří různých stupňů nitra: vrstva čchi je (v rámci nitra) nejpovrchovější a vrstva krve nejhlubší. Vrstva wei ze čtyř vrstev široce odpovídá oddílu taiyang ze šesti oddílů. Vrstva wei se týká větrné horkosti a taiyang větrného chladu. Hlavními příznaky napadení větrnou horkostí jsou obava z chladu, třesavka (svalový třes), „horečka“, sucho v krku, nateklé mandle, bolesti hlavy, bolesti po těle, kýchání, kašel, www.maciocia.cz i. Etiologie a patologie Vpád vnější škodlivosti je možný díky přechodné a relativní nerovnováze mezi ní a čchi těla. Tato nerovnováha může být buď proto, že je čchi těla dočasně a relativně slabá nebo proto, že je škodlivina velmi silná. Čchi těla může být dočasně a relativně slabá následkem přepracování, nadměrné sexuální aktivity, nepravidelné stravy, emočního stresu, nebo jejich kombinací. Když je tělo takto oslabené, dokonce i mírná škodlivina může způsobit vpád větru z vnějšku. „Vítr“ označuje jak etiologii, tak i patologický stav. Jako etiologický činitel doslova odkazuje na klimatické vlivy a zejména náhlé změny počasí, na které se tělo nemůže adaptovat. Jako patologický stav odkazuje „vítr“ na komplex příznaků projevujících se jako větrný chlad či větrná horkost. V klinické praxi je to nejdůležitější hledisko v pojetí větru. Proto se diagnóza „větru“ nedělá na základě anamnézy (není potřeba se ptát, zda byl člověk vystaven větru), ale na základě rozboru příznaků. Pokud má osoba všechny příznaky „větru“ (obava z chladu, třesavka, zimnice, „horečka“, kýchání, plný nos, bolesti hlavy, plovoucí pulz), potom stav odpovídá napadení vnějším větrem bez ohledu na to, jakému počasí byla osoba vystavena předchozí dny nebo hodiny. Samozřejmě existují také chronické stavy, které se projevují příznaky „větru“ a jsou tak i léčeny, i když nemají vztah ke klimatickým faktorům. Např. alergická rýma (na domácí roztoče či pyly) se projevuje příznaky „větru“ a jako takový se i léčí. Chřipka se projevuje především příznaky napadení větrnou horkostí. Tři poklady: Ptačí chřipka a čínská medicína Strana 5 GIOVANNI MACIOCIA Three Treasures Newsletters ii. Současný výskyt pocitu chladu a horečky Nejtypičtější rys počátečních stadií napadení větrem je horečka a zimnice, které se vyskytují současně: ukazují průnik vnější škodliviny a její přítomnost v povrchové vrstvě. Dokud je přítomna zimnice, je škodlivina na povrchu. Nyní se musím věnovat detailům patologie a klinickému významu příznaků „obava z chladu“ a „horečka“ v počátečních stadiích napadení vnějším větrem. Obava z chladu U syndromů povrchu jsou obava z chladu i pocit chladu způsobeny vnějším větrem zahrazujícím prostor mezi kůží a svaly, kde obíhá obranná čchi; a protože tato čchi zahřívá svaly, je zahrazení větrem ten důvod, proč osoba pociťuje chlad a zimnici (i když je škodlivinou větrná horkost). Čchi obrany tedy není nutně oslabena, ale je pouze zahrazena v prostoru mezi kůží a svaly. U syndromů povrchu způsobují jak větrný chlad, tak i větrná horkost pocity chladu a zimnici: běžná je mylná představa, že se nejedná o větrnou horkost. Protože pocit chladu je způsobený větrem (ať chladným či horkým) zahrazujícím obrannou čchi v prostoru mezi kůží a svaly, pocity chladu a zimnice jsou přítomné také u napadení větrnou horkostí, třebaže v menším rozsahu než u větrného chladu. Obecně řečeno, „pocity chladu“ u napadení vnějším větrem zahrnují tři aspekty: osoba cítí chlad, má „vlny“ třesavky-zimnice a odmítá vyjít ven a chce zůstat uvnitř. Kromě lehkých případů se pocit chladu nezmírní, ani když se osoba přikryje. Závěrem: pocit chladu u vnějšího napadení je způsoben zahrazením obranné čchi v prostoru mezi kůží a svaly a je známkou, že škodlivina je na povrchu. V okamžiku, kdy pocit chladu zmizí, je škodlivina uvnitř. Strana 6 Bulletin Tři poklady „Horečka“ Je důležité si uvědomit, že čínský název fashao nebo fare nemusí nutně označovat „horečku“. „Horečka“ je označení moderní západní medicíny, ne té starodávné čínské. Ve staré Číně pochopitelně neměli teploměry, a tak příznaky fashao nebo fare popisované ve starých textech nutně neznamenají, že má osoba právě horečku. Doslova znamenají „vyzařování horka“, což vyjadřuje, že tělo postižené osoby je na dotek horké, téměř pálí: oblastí pohmatu byly obvykle čelo a zejména hřbet rukou (na rozdíl od dlaní, které ukazují spíše na prázdnou horkost). Pro fare (tzv. „horečky“) při napadení větrem v povrchové vrstvě je charakteristické, že na pohmat jsou horké hřbet ruky oproti dlaním a taktéž horní část zad oproti hrudníku. Tento objektivní pocit horka na těle může, ale nemusí, být doprovázen skutečnou horečkou. Pokud se příznaky třesavky-zimnice a pocitu chladu vyskytují současně s objektivní známkou pocitu horka při pohmatu těla (nebo skutečnou horečkou), ukazuje to na akutní napadení vnějším větrem a znamená to, že vnější škodlivina je stále na povrchu. Jsou to především příznaky pocitu chladu a zimnice, které značí, že škodlivina je stále na povrchu. Jakmile osoba přestane pociťovat chlad, nýbrž pociťuje horko, a když ze sebe v posteli začne odhazovat přikrývky, znamená to, že je škodlivina již uvnitř a přeměnila se na horkost. „Horečka“ nebo pocit horkého těla při napadení vnějším větrem vzniká bojem mezi tělesnou čchi (řádnou čchi) a vnější škodlivinou. Proto síla horečky (nebo pocitu horkého těla) odráží intenzitu tohoto boje: je to závislé na relativní síle vnější škodliviny a síle řádné čchi. Čím silnější vnější škodlivost, tím vyšší horečka (nebo pocit horka na těle) a podobně, čím je silnější řádná čchi, tím vyšší je horečka (nebo pocit horkého těla). Horečka bude Tři poklady: Ptačí chřipka a čínská medicína www.maciocia.cz GIOVANNI MACIOCIA Three Treasures Newsletters Bulletin Tři poklady nejsilnější, když budou silné jak vnější škodlivina, tak i řádná čchi. Jsou tři možné situace: silná škodlivina a silná řádná čchi: vysoká „horečka“ (nebo pocit horkého těla); silná škodlivina a slabá řádná čchi, nebo naopak: střední „horečka“ (nebo pocit horkého těla); slabá škodlivina a slabá řádná čchi: mírná „horečka“ (nebo pocit horkého těla). Když vyšetřujeme osobu s akutní respirační infekcí, je nejdůležitější stanovit, zda jde o stav povrchu nebo vnitřku, tj. zda je škodlivina ještě na povrchu, nebo uvnitř. V systému vrstev to znamená rozlišit, zda je ve vrstvě ochrany, nebo ve vrstvě čchi. Rozlišení mezi vrstvou ochrany a vrstvou čchi je relativně jednoduché: pokud osoba trpí obavou z chladu, jde stále o vrstvu ochrany; pokud ale netrpí obavou z chladu, ale naopak má odpor k horku, jedná se o vrstvu čchi. Nicméně relativní poměr sil vnější škodliviny a řádné čchi je pouze jeden z faktorů ovlivňujícím intenzitu horečky (nebo pocitu horkého těla). Další faktor je jednoduše konstituce člověka: člověk s jangovou konstitucí (tj. s převahou jangu) bude více náchylný k napadení větrnou horkostí než větrným chladem a bude mít sklony spíše k vyšší horečce (nebo pocitu horkého těla). Lze říci, že konstituce člověka je hlavní faktor, který určuje, zda se u osoby napadené větrem rozvine větrný chlad, nebo větrná horkost. Pokud by tomu tak nebylo, ve studených severských zemích by nikdo neonemocněl větrnou horkostí, což není pravda. Ze stejného důvodu je u dětí mnohem častější napadení větrnou horkostí než chladem, protože děti jsou v porovnání s dospělými přirozeně více jangové. Existují však také nové, uměle vytvořené faktory, které mohou vytvářet předpoklady pro vznik větrné horkosti: velmi suchá, ústředním topením vytápěná místa, horké pracovní prostředí (např. kuchaři, hutníci) atd. Čili chřipka vždy začne projevy podobnými napadení vrstvy weiqi. Pokud není škodlivina vypuzena v počátečních stádiích, mění se na horkost a proniká dovnitř. Rozdíl mezi větrnou horkostí a větrným chladem nespočívá pouze na intenzitě zimnice a horečky (nebo pocitu horka na těle), ačkoli je pravda, že vysoká horečka se mnohem častěji vyskytuje u napadení větrnou horkostí. Další příznaky, jako je jazyk a jiné příznaky, nám pomáhají rozlišit větrný chlad od větrné horkosti. To je znázorněno v tabulce 1. Epidemie chřipky se rozhodně ve všech případech projevuje příznaky větrné horkosti. Pokud je škodlivina uvnitř, hlavními syndromy budou syndrom yangmingu podle šesti oddílů, nebo mnohem častěji jeden ze syndromů vrstvy čchi dle čtyř vrstev. Ve vrstvě čchi je obvykle napaden buď žaludek, či plíce, nebo případně oba orgány. www.maciocia.cz Jakmile pronikne škodlivina dovnitř, čchi těla pokračuje ve svém boji proti ní uvnitř, to způsobí vysoké horečky a pocity horka, ve zřetelném protikladu k obavě z chladu a třesavce-zimnici, které se vyskytují, když řádná čchi bojuje se škodlivinou na povrchu. V povrchové vrstvě nejsou postiženy vnitřní orgány, zapojena je pouze weiqi plic. Pokud škodlivina pronikne dovnitř, budou napadeny orgány, zejména plíce anebo žaludek (viz. níže) Tato fáze je ve vývoji onemocnění zásadní. Pokud totiž nebude škodlivina vyloučena, může proniknout hlouběji a způsobit vážné obtíže (ve vrstvách yingqi nebo krve), nebo dát vznik zbytkové horkosti, která je častou příčinou chronického postvirového únavového syndromu. b) Vrstva ochrany (wei) Vrstva ochrany je počáteční stádium napadení větrnou horkostí: jedná se pouze o povrchovou Tři poklady: Ptačí chřipka a čínská medicína Strana 7 GIOVANNI MACIOCIA Three Treasures Newsletters vrstvu, tj. charakteristická je přítomnost vnějšího větru na povrchu těla. Vrstva ochrany zahrnuje čtyři různé syndromy podle podstaty škodliviny: větrnou horkost, letní horkost, vlhkou horkost, suchou horkost. Z uvedené čtveřice je zdaleka nejčastější větrná horkost. Klinické projevy napadení větrnou horkostí ve vrstvě wei jsou: „horečka“, odpor k chladu, bolesti hlavy, sucho v krku, slabé pocení, výtok z nosu se žlutým hlenem, oteklé mandle, bolesti po těle, mírná žízeň, červený jazyk na špičce nebo po stranách s tenkým, bílým povlakem, plovoucí, rychlý pulz. O patologii odporu k chladu a „horečky“ bylo již pojednáno. Bolesti hlavy jsou způsobeny zahrazením drah hlavy vnějším větrem stejně jako u oddílu yangming. Bolesti po těle, které mohou být velmi výrazné, jsou způsobeny zahrazením svalů vnějším větrem. Povlak jazyka je bílý, protože škodlivina je na povrchu. Sucho v krku je následek napadení dráhy plic větrem v oblasti krku: sucho v krku a zarudnutí jsou rozlišovacími příznaky napadení větrnou horkostí v porovnání s větrným chladem. Tabulka 1. Porovnání větrného chladu a horkosti POROVNÁNÍ Patologie Větrný chlad větrný chlad zahrazuje čchi ochrany Větrná horkost větrná horkost zraňuje čchi ochrany, narušuje klesání čchi plic Průnik škodliviny Horečka Obava z chladu Bolesti těla Žízeň Moč Bolesti hlavy Pocení kůží ústy a nosem mírná výrazná prudké není bledá týlní není, nebo mírné na hlavě beze změn vysoká mírná mírné mírná mírně tmavá celé hlavy mírné pocení plovoucí, napjatý pálivě teplými bylinami vyvolat pocení plovoucí, rychlý Jazyk Pulz Ošetření Strana 8 mírně červený po stranách anebo na špičce pálivě chladnými bylinami otevřít povrch Bulletin Tři poklady Přípravky Tří pokladů T33 - VYLOUČENÍ VĚTRNÉ HORKOSTI (Expel Wind Heat) U napadení vrstvy ochrany větrnou horkostí. Dávkování je nejméně 9 tablet denně, pokud je však onemocnění vážné, mohou dospělí užívat až 12 - 15 tablet denně. Přípravek VYLOUČENÍ VĚTRNÉ HORKOSTI by měl být v domácnostech s dětmi součástí domácí lékárničky. Akupunktura LU 7 lieque, LI 4 hegu, TE 5 waiguan, GV 14 dazhui, LI 11 quchi, LU 11 shaoshang (v případě zánětu mandlí), BL 12 fengmen baňkovat, BL 13 feishu c) Vrstva čchi Pokud není vnější vítr vyhnán, obvykle se mění na horkost a vstupuje dovnitř, nejčastěji do plic. Hlavní příznak této vrstvy je odpor k horku, pocit horka, může být horečka, kašel (může být suchý nebo produktivní), mírná dušnost, neklid, neklidné spaní, žízeň, pocit tísně na hrudi, červený jazyk s bílým povlakem, hluboký, plný, hladký pulz. To jsou projevy vrstvy čchi. Pro ptačí chřipku je charakteristické, že napadá vrstvu čchi velmi rychle a velmi brzy. Hlavní syndromy vrstvy čchi jsou: napadení plic horkostí hlenů vlhkost hlenů v plicích suchost hlenů v plicích Přípravky Tří pokladů T82 – ČISTÝ KOV (Clear Metal) Přípravek pročišťuje horkost plic, vrstvu výživy a podporuje tekutiny. Využívá se u napadení větrnou horkostí pronikající rychle dovnitř, s horkem v plicích a žaludku. Horkost se vyskytuje současně ve vrstvě výživy a krve. Přípravek je výslovně sestaven pro pozdější stádia chřipek, kdy škodlivina již vstoupila do vrstvy čchi a možná dokonce do vrstvy výživy. Také může být použit, Tři poklady: Ptačí chřipka a čínská medicína www.maciocia.cz GIOVANNI MACIOCIA Three Treasures Newsletters když se škodlivina začíná přesouvat z vrstvy ochrany do vrstvy čchi. U prvních příznaků chřipky (pocit mrazení, horečka, sucho v krku) je vhodný přípravek VYLOUČENÍ VĚTRNÉ HORKOSTI (T33). Pokud jsme na pochybách, zda příznaky značí „jednoduchou“ chřipku nebo zda jde o vážnější typ (jako ptačí chřipka), potom mohou být VYLOUČENÍ VĚTRNÉ HORKOSTI a ČISTÝ KOV užívány pár dní společně, dokud klinické projevy neodhalí, o jaký virus jde. Pokud symptomy přetrvávají nebo se rychle přesouvají do dolního dýchacího ústrojí a způsobují horečku, kašel, dušnost, dechovou tíseň a chrůpky (slabé chroptění, pískoty) při nádechu, je třeba vysadit VYLOUČENÍ VĚTRNÉ HORKOSTI a začít ihned užívat ČISTÝ KOV. Všimněte si, prosím, že tento přípravek může být předepsán souběžně s jakýmkoliv západním antivirovým lékem. Dávkování: pro dospělé 12 až 15 tablet denně, tj. 3 tablety 4× až 5× denně mezi jídlem. U dětí se dávka upravuje dle věku. Složení: Huangqin Radix Scutellariae, huanglian Rhizoma Coptidis, jinyinhua Flos Lonicerae japonicae, lianqiao Fructus Forsythie, daqingye Folium Daqingye, banlangen Radix Isatis seu Baphicacanthis, zhuye Folium Phyllostachys, yuxingcao Herba Houttuniae, chuanbeimu Bulbus Fritillariae cirrhosae, zhimu Radix Anemarrhaenae, shengdihuang Radix Rehmanniae, baihe Bulbus Lilii, maodongqing Radix Ilicis pubescentis, mudanpi Cortex Moutan T27 – JASNÁ DUŠE (Clear the Soul) Může být použita u akutní hrudní infekce, která je následkem napadení větrem, tj. když je škodlivinou ve vrstvě čchi vlhká horkost. Přípravek je nejvhodnější pro tyto hlavní projevy: kašel následující po nachlazení nebo chřipce, vykašlávání www.maciocia.cz Bulletin Tři poklady hojného lepkavého sputa, mírná dušnost, pocit tíhy na hrudníku, možná horečka, žízeň, neklidný spánek, plný, hladký pulz, červený jazyk s lepkavým, žlutým povlakem. Dávkování je nejméně 9 tablet denně. Přípravek může být využit také u zbytkové škodlivosti, kdy osoba trpí chronickým kašlem s rýmou a dušností. (viz níže). Akupunktura LU 5 chize, LU 7 lieque, CV 12 zhongwan, LI 11 quchi, BL 13 feishu, GV 14 dazhui, ST 40 fenglong. Další přípravky Existují dva přípravky, které mohu při akutní hrudní infekci velmi doporučit ve formě odvaru: první je Odvar na pročištění čchi a přeměnu hlenů (qingqi huatan tang, viz Bensky str. 437), který je určen pro vlhkou horkost v plicích. Druhý je Odvar na pročištění sucha a záchranu plic (qingzao jiufei tang, viz Bensky str. 160) pro suché hleny v plicích. Oba jsou typické pro horkost plic ve vrstvě čchi, která následuje po napadení větrem: první je pro vlhkou horkost a druhý pro vlhkou horkost kombinovanou se suchostí. Qingqi huatan tang je vhodný pro klinické projevy, jako jsou: kašel s vykašláváním hojného lepkavého sputa, mírná dušnost, pocit tíhy na hrudníku, možná horečka, žízeň, neklidný spánek, plný, hladký pulz, červený jazyk s lepivým, žlutým povlakem. Když je hlavní příznak kašel, přidává se kuandonghua a ziwan. Qingzao jiufei tang je vhodný pro klinické projevy, jako jsou: suchý kašel, ale osoba cítí hleny v hrudníku, které jsou vykašlávány jen příležitostně a obtížně, mírná dušnost, drsný pocit v hrudníku a průdušnici, suchá ústa. Z pohledu západní medicíny toto odpovídá zánětu průdušek. Tři poklady: Ptačí chřipka a čínská medicína Strana 9 GIOVANNI MACIOCIA Three Treasures Newsletters d) Vrstva výživy (ying) V této vrstvě horkost proniká do hlubších energetických vrstev a začíná zraňovat jin. Zahradí mysl a perikard, což způsobí blouznění či dokonce kóma. Pro vrstvu výživy je rozlišovací příznak horečka v noci. Vzhled jazyka je důležitý příznak pro rozlišení vrstvy výživy a vrstvy čchi: u vrstvy výživy je jazyk tmavě červený bez povlaku (zatímco u vrstvy čchi je červený s tlustým povlakem). e) Vrstva krve Vrstva krve je nejhlubší energetická vrstva, ve které horkost napadá krev. Je zde několik různých syndromů s rozličnými klinickými projevy, ale hlavními rysy jsou: prázdnota jin horkost napadá krev a způsobuje krvácení horkost ovlivní mysl a způsobuje blouznění nebo koma Bulletin Tři poklady horkost v krvi způsobuje krvácení pod kůži s výskytem rudých skvrn na kůži vnitřní vítr může způsobit křeče a třes může se vyskytnout zánik jin nebo jangu. Rudé skvrny na kůži jsou jasným příznakem, že horkost dosáhla vrstvy krve. Existuje pět syndromů ve vrstvě krve, tj. vítězná horkost rozhýbává krev, vítězná horkost rozhýbává vítr, prázdný vítr zneklidňuje vnitřek, zánik jin a zánik jangu. „Krev“ je zde zamýšlena jako popis nejhlubší energetické vrstvy v těle. Pokud horkost pronikne do této vrstvy v souvislosti s onemocněním wenbing, může osoba zemřít. Hlavní příznak napadení vrstvy krve horkostí je krvácení, které může být ve stolici, ve zvratcích nebo pod kůží. Přítomnost rudých skvrn na kůži vždy ukazuje, že horkost dosáhla vrstvy krve a situace je potenciálně vážná. Tabulka 2. Porovnání klinických projevů čtyř vrstev PŘÍZNAKY Vrstva wei Vrstva čchi mírná horečka, odpor vysoká horečka, pocity Horečka k chladu horka mírná intenzivní, chuť na chladné Žízeň nápoje může být blouznění, mysl Psychický stav beze změn zpravidla jasná mírné silné Pocení červené strany / špička, červené tělo, tenký žlutý Jazyk tenký bílý povlak povlak plovoucí-rychlý velký-rychlý, Pulz hluboký-plný-rychlý, nebo hladký-rychlý syndrom povrchu syndrom vnitřku, silná Souhrn řádná čchi Tabulka 3. Rozlišení čtyř vrstev dle vzhledu jazyka. Vrstva wei JAZYK větrná letní suchá vlhká horkost horkost horkost horkost červené po červené suché červené Tělo stranách či na špičce tenký bílý tenký tenký bílý, Povlak nebo žlutý bílý bílý, lepivý suchý Poznámka Strana 10 Vrstvy ying a krve horečka v noci suchá ústa, chuť pít po malých doušcích blouznění, mdloby, zmatená mysl pocení v noci červené tělo, bez povlaku nitkovitý-rychlý syndrom vnitřku, slabá řádná čchi Vrstva ying Vrstva čchi Vrstva krve červené tmavě červené tmavě červené tlustý, suchý, žlutý nebo hnědý (lepivý v oblasti žaludku - vlhká horkost ve slezině) bez povlaku bez povlaku povlak důležitý je více tělo je více tělo je více důležité důležité Tři poklady: Ptačí chřipka a čínská medicína www.maciocia.cz GIOVANNI MACIOCIA Three Treasures Newsletters f) Čtyři vrstvy a ptačí chřipka Čtyři vrstvy jsou velmi důležité k pochopení patologie ptačí chřipky. Jak bylo zmíněno výše, v počátečních stádiích útoku větrem při napadení chřipky odpovídá klinický projev útoku větrné horkosti ve vrstvě ochrany. Výše byl zmíněn i základní příznak - současný výskyt obavy z chladu a horečky. Chřipka, a zejména ptačí chřipka, je typ teplého onemocnění (wenbing), které je charakteristické svojí infekčností a také tím, že škodlivina má tendenci pronikat dovnitř poměrně rychle, horké či teplé onemocnění má také sklon rychle zranit jin. Když škodlivina proniká dovnitř, vzniká vnitřní horkost, která může napadat plíce, žaludek a střeva. Výše byl zmíněn skvělý aspekt teorie čtyř vrstev, že pro vnitřní horkost rozlišuje mezi třemi různými stupni horkosti: tj. vrstvy čchi, výživy a krve. Vrstva čchi není nikdy natolik vážná, aby způsobila smrt a říká se: „nikdo nemůže zemřít na příznaky vrstvy čchi“. Vrstva čchi je charakteristická plnou vnitřní horkostí s příznaky horečky, žízně, pocitu horka, duševním neklidem, červeným jazykem s tenkým žlutým povlakem a plným, rychlým pulzem. Vrstvy výživy a krve jsou mnohem vážnější a mohou potenciálně vést ke smrti. Hlavní příznak vrstvy výživy a krve jsou vážně poškozená a horkem vysušená jin, narušená mysl (blouznění nebo koma) a zasažení krve. Pokud analyzujeme klinické projevy ptačí chřipky, můžeme jasně vidět, že jde o onemocnění wenbing, které postupuje do vrstvy čchi a velmi rychle napadá plíce a tlusté střevo. Stejné klinické projevy ukazují, že v průběhu infekce je také rychle napadena vrstva výživy a vrstva krve. www.maciocia.cz Bulletin Tři poklady Nyní k výše zmíněným klinickým projevům uvedu interpretace ve vztahu ke čtyřem vrstvám: příznaky horního dýchacího ústrojí jsou přítomny pouze někdy: škodlivina rychle opouští vrstvu ochrany vysoká horečka (typická horečka vyšší než 38 °C) a chřipce podobné onemocnění s příznaky dolního dýchacího ústrojí: vrstva čchi s horkostí plic projevy dolního dýchacího ústrojí se objevují již brzy v průběhu onemocnění a bývají viditelné: škodlivina postupuje velmi rychle do vrstvy čchi a téměř nezůstává ve vrstvě ochrany průjem, zvracení, bolesti břicha: vrstva čchi s horkem v žaludku a střevech bolesti v hrudi: vrstva čchi s horkostí plic dušnost, dechová tíseň, zrychlené dýchání, chrůpky (pískoty) při nádechu nádechové: vrstva čchi s horkostí plic téměř všechny osoby mají klinicky zřejmý zápal plic: vrstva čchi s horkostí plic vodnatý průjem bez příměsi krve nebo zánětlivých změn: vrstva čchi s horkostí žaludku a sleziny sputum, chrchle: vrstva čchi s horkostí hlenů plic krvácení z nosu a dásní: vrstva krve s horkostí plic a žaludku krvácení do plic: vrstva krve s horkostí plic sepse: horká jedovatost ve vrstvě krve víceorgánové selhání se známkami selhávání ledvin a někdy ohrožením srdce: zánik jin nebo zánik jangu. Poznámky na závěr: i WHO website. Ibid. iii Association of Microbiologists (UK) website, 1998. iv,-v Ibid. vi New England Journal of Medicine, Vol. 353, No. 13, 2005, pp. 1374-1385. vii-ix Ibid. ii Tři poklady: Ptačí chřipka a čínská medicína Strana 11 GIOVANNI MACIOCIA Three Treasures Newsletters Bulletin Tři poklady _____________________ © 2003-9, Su Wen Press, 5 Buckingham House, Bois Lane, Chesham Bois, Bucks, HP6 6BN. Velká Británie Translation © Mgr. Tereza Dvořáková, Karel Šimonovský, MUDr. Ludmila Bendová Strana 12 Tři poklady: Ptačí chřipka a čínská medicína www.maciocia.cz
