5. ročník / září 2014 ZŠ a MŠ Sokolovská 1, Svitavy

Ahoj, milí čtenáři!
Redakční tým tady na Sokolovské už pátým rokem každý měsíc vydává Sokolovský koktejl. Letos si
na pomoc vzali mě. Já jsem pan Koktejlík a během každého měsíce budu redakční radě pomáhat
sbírat ingredience, které pak také společně smícháme do jednoho koktejlu. Každým číslem vás
budu tak trochu provázet.
... Takže brzy na viděnou! 
2. strana:
4. strana:
Slovo na úvod
Jak přežít školu
3. strana:
Něco o čísle pět?
6. – 8. strana:
5. strana:
Víčka pro Nelinku
Zlatý ježour
Oslavy
vypukly
9. – 11. strana:
Z archívu druháčků
Novinky prvňáčků
12. strana:
Dravci v akci
14. – 15. strana:
Horolezci, ...
17. strana:
13. strana:
Naši domácí
OVOV
mazlíčci
16. strana:
Naši mudrcové
20. strana:
Games
18. – 19. strana:
Srandičky a něco pro
nejmenší
5. ročník / září 2014
ZŠ a MŠ Sokolovská 1, Svitavy
1
Přání do nového školního roku
Proč by se mělo přát jen na Vánoce a
Velikonoce, k svátku nebo narozeninám?
My vám chceme popřát i do nového
školního roku 2014/2015. Takže: Šťastný
návrat do školních lavic; pokud možno co
nejlepší známky; prvňáčkům ten nejlepší
start na devítiletou školní dráhu; učitelům
vzorné žáky a hlavně slušné chování a paní
uklízečce žádné „bordeláře“.
PF 2014/2015!!! 
Vaši redaktoři SK
„Vše, co zlepšuje
schopnost přemýšlet,
je vzdělávání.“
- David J. Schwartz
David J. Schwartz,
celým jménem
David Joseph
Schwartz, žil ve 20.
století. Byl
americký
spisovatel,
motivační kouč a
profesor.
Slovo šéfredaktorky
Ahój, milí čtenáři,
jsem ráda, že vás můžu přivítat v novém školním
roce.
I letos se našlo několik zájemců pro tvorbu
Sokolovského koktejlu, kteří si na svá bedra
berou práci navíc – práci na školním časopise.
Díky redakčnímu týmu, ve kterém najdete jak
nové členy, tak již ostřílené redaktory (všechny
vám představíme v říjnovém čísle), se můžete
těšit na dalších 10 čísel SK, které si společně
vytvoříme a vychutnáme. Byli bychom rádi,
kdybyste se na tvorbě časopisu podíleli i vy, kteří
nepatříte do redakčního týmu. Pokud budete mít
jakýkoli nápad, článek, informaci, fotku atd.,
neváhejte a podělte se o ně s námi.
Letošní sada mého milovaného koktejlu pro
mě bude bohužel i tou poslední, stejně tak jako
poslední rok na této škole. Myslím si ale, že SK je
skvělá věc a že by byla velká škoda, kdyby dál
nepokračoval. Takže, vyzývám a prosím
všechny ty, kteří mají náš časopis rádi, aby se
nestyděli, přišli se podívat mezi nás a
vyzkoušeli si, jaké to je být redaktorem
Sokolovského koktejlu. Než odejdu, ráda bych
tu našla a „vychovala“ svého nástupce. Věřím, že
se najde někdo, kdo bude ochotný a schopný pro
časopis žít tak jako já.
Tak, a teď už hurá do práce, nebude jí málo .
Hodně štěstí do nového školního roku!
Karolína Hynková
Jak jsme již zmiňovali v loňském roce, letošní rok přichází ve znamení čísla 5. Naše škola
oslavila 50. výročí založení, Sokolovský koktejl vám přináší zpravodajství 5. rokem. A
také letopočet v tomto školním roce bude mít na konci pětku. Pevně ale doufáme, že pětky ze
zkoušení a písemek se vám budou vyhýbat... My se tedy již popáté zodpovědně vrháme do
práce, abyste věděli, co se kolem vás děje, co se stalo nebo co vás čeká.
S čím máte spojené číslo pět vy? A víte o něm něco zajímavého? My jsme pár informací našli a
samozřejmě se s vámi o ně podělíme .
o Pětka znamená něco nadbytečného – „páté kolo
u vozu“.
o Pětka ve škole označuje nejhorší možnou známku –
„nedostatečně“. V ruském známkování
v pětibodovém systému ovšem znamená nejvyšší
známku (pět bodů; v desetibodovém systému však
znamená slabý podprůměr).
o 5 je atomové číslo boru.
o Celá čísla, která mají v desítkové soustavě poslední
číslici 0 nebo 5, jsou dělitelná pětkou beze zbytku.
o Latinský výraz pro pět je quinqua a lze jej najít
například ve slově: kvinta, kvintet.
o Fráze, kterou určitě znáte – „mít všech pět
pohromadě“.
5 pracovních
dnů
5 prstů ruky
Knihy
o Bylo nás pět – kniha Karla Poláčka
o Pět neděl v balónu – dobrodružný román Julese Verna
Filmy
o Číslo pět žije
o Pět holek na krku
o Bylo nás pět
5 korun českých
Jak se řekne pět…
anglicky: five
německy: fünf
rusky: пять
francouzky: cinq
arabsky: ‫خم سة‬
švédsky: fem
finsky: viisi
maďarsky: öt
norsky: fem
polsky: pięć
španělsky: cinco
malajsky: lima
italsky: cinque
esperanto: kvin
holadsky: vijf
chorvatsky: pet
3
Prázdniny - dva měsíce pohodlného válení se na
gauči, vstávání pěkně v poledne k obědu a podobně.
No, jenomže dva měsíce doslova „v čudu“ a teď tu
máme září. Budík nastaven na 6:30, několik hodin
sedět ve škole na nepohodlných židlích a učit se,
zabít celé odpoledne domácími úkoly... Tak,
a definitivně tu máme nový školní rok 2014/2015.
Jak se nejlépe s dalšími deseti měsíci školy
vypořádat?
Máme tu pro vás pár rad:
Nechoď spát příliš pozdě. K čemu ti je koukat až do půlnoci do
noťasu a pak být ráno jak „vyoraná myš?“ Co takhle zalehnout
nejpozději v deset? Ráno ten rozdíl na 100% poznáš.
Průběžně se uč. Nikdy nevíš, kdy na tebe učitel/ka doslova
vybalí písemku. Třeba si to jen přečíst. To ti rozhodně
neuškodí.
Snaž se napsat si domácí úkoly. Teda myslím, že lepší je strávit
10 minut přemýšlením, než dostat ve škole za 5, no ne?
Snaž se učit na písemky. Neodkládej to. To známe - jen 10
minut na facebooku, pak se budu učit až do rána. Ne, nebudeš!
Zkysneš na facebooku až do večera a ve škole dostaneš za 5.
Takže jednoduše - když pro to něco uděláš,
budeš mít dobré známky.
Když ne? Tak leda pětky .
Zdroj: http://www.casopis15zs.ic.cz/arch.html, redaktoři: Marek, Hauschildová, Pazderová
Zdroje obrázků: http://www.i-creative.cz/wp-content/uploads/2012/08/skolak.jpg, http://ec.l.thumbs.canstockphoto.com/canstock8012000.jpg
V loňském školním roce jsme se zapojili do velké sběrné akce, čímž dokazujeme, že nám život
druhých není lhostejný a že i my můžeme v rámci možností pomáhat. Ani letos to nebude jinak.
Každý pátek ráno na chodbě vybíráme do připravených pytlů víčka od PET lahví, džusů, sirupů,
limonád, mléka, aviváže, gelu apod. pro 2,5letou Nelinku Popelkovou z Vendolí, která má od
narození hypotonický syndrom. Jedná se o neurologickou poruchu, jež má za následek zhoršenou
hybnost těla a opožďování psychomotorického vývoje.
Víčka promění brněnská firma za peníze (1 kilo = 6 korun) a ty budou využity na zakoupení
kompenzačních pomůcek a na rehabilitace, které nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, ale jsou
velmi důležité pro Nelinčinu léčbu.
Díky nám a dalším dárcům z celé republiky mohla být u malé Nelinky již léčba zahájena. Ta by měla
zlepšit a zrychlit další vývoj. Každý pokrok, který Nelinka udělá, je pro ni velká šance osamostatnit
se a prožít lepší život.
Nelinko, hodně štěstí! A vám – sběračům - velké díky!
Soutěž ve sběru produktů určených k výživě zvířat v ZS Zelené Vendolí začíná v pondělí
6. října a bude pokračovat v těchto dalších dnech: 13. října a 20. října.
Sbírat budeme: kaštany, bukvice, žaludy, kukuřici, obilí, suchý
chleba, granule…
Plodiny noste pokud možno v papírových pytlích do stavební buňky
vedle školy od 7,20hod. do 7, 45hod.
Vše musí být zváženo a označeno jménem a třídou. Jestliže dopravíte plodiny do ZS
Vendolí sami a přinesete lístek, budeme vám vděčni a připočítáme vám 20%
hmotnosti jako bonus.
10 nejlepších sběračů ze školy pojede na výlet za odměnu,
jako tomu bylo v minulých letech.
5
Všichni už určitě víte, že naše škole letos slaví jubilejních 50
let. Během prázdninového volna budova školy prošla velkou
proměnou, při které dostala nový „kabát“. Také kvůli tomu
probíhalo zahájení školního roku tak trochu jinak než
v předešlých letech. V 8 hodin se před školou shromáždilo
mnoho „gratulantů“. Ti přišli, aby byli svědky odstartování
„Narozeninového maratonu“. Pomyslným povelem ke startu
bylo přivítání všech přítomných před školou, a to nejen paní
ředitelkou Alenou Vašákovou, ale také ředitelem gymnázia
panem Milanem Báčou, panem starostou Davidem Šimkem
a dalšími členy vedení města. Zasazení lípy k tomuto výročí
bylo dalším krokem, o který se společnými silami postarali
zástupci vedení města i školy. Aby si toto výročí mohli užít
opravdu všichni, nechala škola své dveře otevřené až do
odpoledních hodin. Díky tomu se do školy vrátili nejen její
současní žáci po prázdninách, ale i bývalí absolventi nebo
učitelé.
Okolo 16. hodiny se Den otevřených
dveří chýlil ke konci, ale oslavy
zdaleka nekončily. O půl šesté se
objevil další dav lidí, tentokrát ale ve
Fabrice. Tam jsme měli možnost poprvé nahlédnout
do nově vzniklého Almanachu, který zde nebyl
k vidění pouze v jeho klasické verzi, ale také ve
větším formátu na zdech foyer Fabriky. Než jsme
mohli vstoupit do předsálí, nemohly chybět úvodní
monology paní ředitelky Aleny Vašákové a několika
bývalých ředitelů školy (pan J. Novotný, pan V.
Dobeš a pan D. Šimek) a vystoupení žáků - toho se
tentokrát ujali žáci 6. třídy - které by nemělo chybět
na žádné školní akci. Po křtu almanachu a
přestřižení pásky už nic nebránilo zahledění se do
řádků a fotografií na zdech. Když jste se rozhlédli po
foyer, těžko byste hledali někoho, kdo by
almanachem nelistoval, nehledal sebe nebo známé
na absolventských fotografiích nebo nevzpomínal
společně s bývalými spolužáky, učiteli či rodinou na
svá školní léta.
Co nám přišlo do školní pošty…
Moc vám všem děkuji za krásný almanach, který
jste mi poslali. Moc mě to potěšilo a slzy nebyly
daleko. Podrobně jsem si to pročetl, je to prostě
nádhera. Obdivuji vás, že jste si při tom vašem
shonu našli čas na kus historie. Děkuji vám za
to a přeji všem pracovníkům školy a dětem
všechno nejlepší pro dalších 50 let.
S pozdravem, Erich Stündl
7
Oslavy vyvrcholily 19. září ve Fabrice „Tanečním plesáním.“ Od 19. hodiny až do pozdních
nočních hodin probíhal v sále Fabriky doprovodný program, o který se kromě kapel MOKA
BAND a GENERACE postarali žáci 6. a 9. třídy. O dobrou náladu během celého večera nebylo
nouze díky skvělému moderátorovi panu Ondřeji Komůrkovi – DĚKUJEME.
Této akce využili k setkání bývalí absolventi, a nebylo jich málo. Velkou návštěvností se mohl
pochlubit fotokoutek pod dohledem paní uč. Macenauerové a paní uč. Janků. Kroky všech
zúčastněných vedly také do vrchního patra Fabriky, kde si mohli pochutnat na vynikajícím rautu.
A teď víc obrazem než slovem:
A opět ze školní pošty:
Chtěl bych Vám touto cestou poděkovat za skvělý ples, který Vaše
škola zorganizovala k 50. výročí školy. Bezva jsme se s manželkou
bavili a musím říci, že před Vámi a zaměstnanci školy smekám za
skvělou organizaci, přípravu, vystoupení a vůbec celý průběh oslav
školy. Vím, že jste to měli hodně náročné, ale zvládli jste to
skvěleeeee!!!!
Přeji pěkný den a bezproblémový školní rok.
S pozdravem, Mgr. Robert Snášil
Text Karolína Hynková,
foto p.uč. Pavlína Šimková
Co se tak stát záchranářem…?
Na konci června se v rámci ověřování projektu - Moderní
formy projektového vyučování - žáci tehdejší 2. B
zúčastnili Dne s IZS (integrovaný záchranný systém). Ve
stanu ČČK (Český červený kříž) si procvičili základní
prvky první pomoci, zhlédli ukázku transportu zraněné
osoby z výškové budovy a zásah všech složek IZS při
vyprošťování zraněného z havarovaného automobilu
s následným ošetřením. Připravena byla také technická
prezentace vozidel a vybavení.
…nebo snad jeskyňářem?
Všichni jsme si svůj třídenní rozlučkově – adaptační výlet do Moravského krasu náramně užili.
Velikým lákadlem byly nejen rampy a fotbalové hřiště v areálu naší ubytovny v Ostrově u Macochy,
na kterých se dalo opravdu vyřádit, ale především jsme obdivovali nádhernou krápníkovou výzdobu
v jeskyni Balcarka; projeli se na lodičkách po řece Punkvě; hloubku propasti Macocha jsme si
uvědomovali z horního můstku i při stoupání lanovkou; navštívili zříceninu hradu Holštejn, pod níž
jsme s čelovkami prozkoumávali jeskyni Lidomorna a na zpáteční cestě se setkali se sv. Václavem a
Blanickými rytíři v jeskyni v Rudce u Kunštátu. No, máme na co vzpomínat!
9
Se svými druháčky se v loňském roce rozloučila paní učitelka Helena Půlkrábková
Stejně jako každý rok, tak i letos se vydali
prvňáčci na adaptační kurz. Cílem byla
Litomyšl a Nové Hrady. V Litomyšli jsme si
prohlédli zámek, klášterní zahrady a navštívili
Muzeum hraček. Zámkem nás provázel mladý
průvodce, asi student, který neodhadl ani věk,
ani úroveň znalostí šestiletých dětí, a tak
nás jeho výklad příliš nezaujal. Co nás
dospělé ovšem pobavilo a zaujalo, byly dotazy,
kterými ho děti zahrnuly a na které jen těžko
hledal odpověď. Např. Co je to historie?
Proč lidi na obrazech bojují v oblečení, když se
válčilo v brnění? A unesl byste brnění, když
jste takovej hubenej? A průvodce připustil, že
asi neunesl. Na to žáček prohlásil, že jeho táta
by brnění unesl, protože posiluje. A vzápětí se
ozvali všichni žáci, jejichž tatínci a dědečkové
navštěvují posilovnu, a tak by určitě mohli
zasáhnout do středověkých bojů, protože na
to mají dostatečně vyvinuté svaly. A
následovaly další dotazy: Proč má kůň na
obraze malou hlavu? Proč máte klíč s dírou? Je
ten chleba na stole opravdovej? A můžeme
ho ochutnat? A co je to tabák? A zakončil to
Pepa: Chci kakat! Myslím, že na nás pan
průvodce dlouho nezapomene.
Muzeum hraček se nám moc líbilo. Obdivovali
jsme staré panenky, pokojíčky, autíčka i
cirkus. Děti nakoupily dárky a jeli jsme do
Nových Hradů. Cestou jsme zastavili u obory
s jeleny a daňky, a dokonce jsme si krotké
jeleny mohli pohladit. Prošli jsme se
zámeckou zahradou, děti si několikrát
proběhly bludiště, obdivovali jsme přírodní
divadlo a vodní kaskádu. Cestou domů někteří
usnuli únavou, jiní byli ještě plní energie. Žáci
1. A vystoupili z autobusu v blízkosti rybníka,
kde měli další akci, a potom se vydali spát do
školy. Ostatní prvňáčky si rodiče vyzvedli
u autobusu. Byli jsme rádi, že se nám výlet
vydařil a počasí nám přálo.
Marta Chybová
Námořníci z 1. A se v rámci adaptačního kurzu
vydali na svůj první výlet. Společně s dětmi z 1. B
navštívili zámek, muzeum hraček a klášterní
zahrady v Litomyšli a smysl pro orientaci si
vyzkoušeli v bludišti v Nových Hradech.
Po příjezdu do Svitav se jako správní námořníci vypravili k vodě.
U rybníka Rosnička našli starého smutného kapitána, který hledal
poklad. Společnými silami se jim podařilo zprovoznit loď, chytit
zákeřného piráta a získat tak všechny potřebné kusy mapy i klíče
k truhlici. Po trochu delším hledání konečně vysněný poklad nalezli.
S měšcem plným zlaťáků a lodním deníkem se vydali do školy, kde
už na ně čekala výborná večeře a teplé spacáky. Noc se naštěstí
obešla bez stýskání a pláče, takže ráno všichni mohli posilněni
buchtami od maminek nasednout do vlaku směr Březová nad
Svitavou a užít si lanové překážky po cestě na rozhlednu Járy
Cimrmana.
Statečným námořníkům přejeme radostnou a úspěšnou plavbu
první třídou!
Helena Půlkrábková, Veronika Bobková
I v letošním roce roce bude u nás na škole probíhat výuka globální výchovy v 6. třídě a
přírodovědný kroužek s globální výchovou. Minulý rok jsme prováděli pokusy chemické,
fyzikální i přírodopisné. Měřili jsme také teplotu, pH a dusičnany vody z rybníka
Rosnička a z řeky Svitavy. Také jsme zjišťovali rozsah jejich znečištění s paní učitelkou
Macenauerovou. S paní učitelkou Šimkovou jsme navštívili Vodárenský les, ve kterém jsme
zkoumali vodu, půdu, rostliny a živočichy.
Nejlepší z nás se vydali na Globe Games do Třebíče, kde nás čekal super program – fyzikální pokusy,
návštěva muzea, koupání v aquaparku, koulení „zeměkoule“, návštěva hvězdárny či plavba na
Malešické přehradě.
Tento rok bychom chtěli obnovit meteorologickou budku vedle
školy. Dále bychom chtěli pokračovat ve zkoumání Rosničky a
Svitavy. Tentokrát bychom chtěli zkoumat, co v nich žije.
V květnu nás opět čeká Globe Games, můžeme se těšit do Prahy.
Pokud tě baví zkoumání a různé pokusy, přidej se k nám.
Budeme se scházet každé pondělí v 13:00 v nové učebně
11
globální výchovy.
http://www.cgv.wz.cz/GG/images/12.jpg
Globe team
V půlené hodině češtiny se tři skupiny deváťáků podělily o své dojmy
z 10. návštěvy chovatelské stanice Seiferos:
Ranní vstávání bylo moc hezké,
protože jsme se těšili na dravce
a 2 hodiny volna. Ze třídy jsme
se odebrali do přeplněné šatny
a poté jsme se dokouleli na
běžecký ovál, kde jsme viděli
nádherné dravce. Seznámili
jsme se s „týpkem“, co tomu
rozuměl, a poslouchali jsme
jeho
historky.
Dále
nás
seznámili
s nejznámějšími
zástupci dravců a zasoutěžili
jsme si. Byli tam jestřábi, sokoli,
sovy, orli,… Pak jsme se
přesunuli kousek dál, kde jsme
mohli sledovat dravce v akci.
Pozorovali jsme, jak včelojed
honil
veveřičku
obecnou
z dálnice D1. Sokolík nám
ukázal, jak se loví králíčci za letu.
Luňák předvedl chytání masa ve
vzduchu. Pak přišla slečna –
oběť, dravec ji proletěl mezi
nohama a přistál „týpkovi“ na
ruce. Zbývající oběti chytali
dravce do packy s kuřetem.
Viděli jsme ale i líného orla,
který ztratil péro s radarem. Při
cestě se unavil a skončil v davu
uječených dětí. Čučeli jsme na
párek soviček, jak lovily mrtvé
myšky na „týpkově“ dlani. Po
zdařilém lovu odletěly zpět na
branku jako bumerang. Po
představení jsme doběhli do
šaten, rychle se převlékli a
spěchali na další hodinu.
Lukáš Vymazal,
Luboš Klouda, Kristýna
Kvasnicová, Sabina Machová
Již poněkolikáté nás navštívila
firma Seiferos. Sešli jsme se
společně i s
žáky ze školy
T. G. Masaryka. Zpočátku nám
ukázali sokoly, sovy, orly a
mnoho dalších dravců, o kterých
jsme se dozvěděli mnoho
zajímavých informací. I když
jsme si mysleli, že se vyhneme
zkoušení, přesto jsme dostali
„pár“ kontrolních otázek. Za
každou správnou odpověď získal
každý malou odměnu. Ti, kteří
odpověděli na nejtěžší otázky,
mohli zavolat dravce na rukavici.
Ke konci jsme měli šanci
zhlédnout, jak výr velký loví
veverku. Ani sokol se nenechal
zahanbit a ukázal nám, jak je
rychlý. Schválně jestli víte, který
dravec má žluté oči a loví
slepice…?
Na ovál za budovou školy se
nám 15. září již poněkolikáté
přijeli
ukázat
dravci
ze
záchranné stanice Seiferos.
Brněnští záchranáři nás hodinu
bavili vtipným výkladem a
přehlídkou dravců. Mohli jsme
vidět zástupce sokolů, orlů,
sov,… Kromě seznámení se
všemi ptáky jsme měli možnost
vidět např. útok krkavce na
tašku, která se ocitla bez
dozoru na zemi. Něž stihli
chovatelé cokoli zaregistrovat,
kuře už bylo ve spárech
krkavce. Přítomné publikum
bylo příjemné, ale vyrušoval
Kristina Kösslerová, Aneta nás stále pokřikující orel
Břeňová, Karolina Nespěšná bělohlavý, který měl zřejmě
dlouhou chvíli.
Své lovecké umění nám
předvedli například výr velký,
luňák, americká poštolka a
pobavily nás dvě sovičky,
na
které
nás
chovatelé
upozorňovali a říkali nám:
„Uhýbejte, ony neuhýbají!“
Naštěstí nikoho neporazily.
Také raroh nás nepřipravil
o své akrobatické číslo, kdy
jedna dívka ze ZŠ T. G.
Masaryka
udělala
„noru“
(roztáhla nohy) a raroh jimi
proletěl pro svou odměnu. Také
orel bělohlavý nám ukázal, že
umí i létat, ne jenom křičet. Při
jeho kousku mu vypadlo brko i
s vysílačkou, ale naštěstí jsme
tento
rok
orly
nahánět
nemuseli.
Děkujeme a těšíme se na další
návštěvu.
Karolína Hynková,
Renata Součková, Anna
Melicherová, Hana Vodehnalová
Již několik let se naši žáci setkávají na poli
soutěžním s žáky jiných škol v rámci
projektu
Odznak
všestrannosti
olympijských vítězů. Tentokrát se do
republikového kola probojovala svými
výsledky Sára Hajli (letošní sedmačka),
takže se s panem učitelem Luňáčkem
vydali 5. – 6. září do Prahy.
Pár otázek pro Sáru:
1. Jak jsi dopadla?
2. V jakých disciplínách
jsi soutěžila? Která ti šla
nejlépe?
3. Co tě nejvíc bavilo?
4. Je těžké soutěžit?
5. Našla sis tam nějaké
nové kamarády?
6. Chtěla bys jet i příští
rok?
1. Byla jsem 72. ze 77.
2. Sprint, trojskok, švihadlo, sedy-lehy, kliky,
shyby, kilák, medicinbal, krikeťák… A to je asi
všechno. Nejlépe mi šel asi sprint a sedy-lehy.
3. To co mi šlo nejlíp. 
4. Ani ne, když se nebojíš.
5. Jo, píšeme si. Někteří jsou z Prahy, někdo
z Břeclavi.
6. Jo, chtěla bych. Budu se snažit, abych mohla jet i
na další republikové kolo.
A pár otázek pro pana učitele Luňáčka:
1. Je těžké pořádat cestu na OVOV?
2. Jak dopadla naše škola?
3. Jaká byla cesta?
4. V jakých disciplínách naše škola soutěžila?
5. Co je to OVOV?
1. Pro učitele žáka, který se na republikové kolo
OVOV již nominoval ani ne. Ale složité je
připravit žáka, aby se přes okresní kolo a
krajské kolo do republikového kola probojoval.
2. V okresním kole skončilo družstvo na 5.
místě, z jednotlivců se ve své kategorii
probojovali kluci Zoicasovi a Vojta Matoušek.
Z krajského kola na republikové finále se
probojovala Sára Hajli, která ve svém ročníku
obsadila 72. místo.
3. Cesta byla pohodová, tam i zpět jsme jeli
vlakem.
4. Soutěžilo se v 10 disciplínách OVOV, které
poznáte v průběhu školního roku.
5. OVOV je projekt olympijských vítězů
v atletickém desetiboji - Roberta Změlíka a
Romana Šebrleho. Cílem tohoto projektu je
přivést k aktivnímu pohybu co nejvíce nejen
školní mládeže. A naplňuje heslo, že
všestrannost je cesta k vítězství.
Najdete
Sáru? 
???
13
Konečně jsme se dočkali a stejně jako šesťáci v loňském roce jsme se
vydali na terénní exkurzi do Kaprálova mlýna (území Moravského
krasu). Tam jsme měli možnost poznat mnoho zajímavostí
z živočišné a rostlinné říše, zjistit jak jsme odvážní při jeskynním
lezením, slaňováním a při dalších aktivitách. Doprovázeli nás pan
učitel Luňáček s paní učitelkou Macenauerovou a myslíme, že si to
http://wl.static.fotolia.com/jpg/00/30/34/64/400
s námi dost užili.
1. den
Přijeli jsme do Kaprálova mlýna a hned nás
přivítala Pája (instruktorka). Ve společenské
místnosti nám představila Mirku a Patrika. Poté
jsme se ubytovali na pokojích. Vyrobili jsme si
jmenovky a vyrazili na oběd. Dále jsme se
seznámili s Viki. První hra, kterou jsme hráli, se
jmenovala Ptákoviny a další Dr. Hause. Po hrách
jsme se navečeřeli a nastalo osobní volno. Ten, kdo
chtěl, šel na pozorování netopýru, ostatní si četli
z knihy Zítra bude líp. V deset jsme šli všichni spát.
2. den
Vstávali jsme ve čtvrt na sedm, šli na rozcvičku a hned
nás čekala svačinka. V devět hodin jsme se vydali na
celodenní výlet. To bylo žúžo! Navštívili jsme jeskyně a
pak jsme šli do lomu hledat křišťály. Protože jsme byli
strááášně špinaví, tak jsme lezli do autobusu všichni bez
kalhot! (...no teda! pozn. red.) A po náročné cestě byla
večeře, po večeři táborák, ale bez buřtů, na které jsme se
moc těšili. A v deset hajdy do postele!
3. den
Po rozcvičce a snídani jsme se připravili na celodenní výlet.
Tentokrát jsme byli rozděleni do čtyř skupin – zelených,
oranžových, modrých a červených. Každá skupina obdržela tablet
podle barvy, obálku s úkoly a vyrazila podle mapy na svou trasu.
Měli jsme dojít k jeskyni Pekárna. Tam jsme se rozdělili do dvou
skupin - jedna červená a modrá, druhá zelená a oranžová. První
skupina šla rovnou do Netopýrky, druhá vyrazila k rybníku.
V jeskyních jsme se plazili a byli jsme všichni úplně špinaví – fúúúj!
Po návratu do Kaprálova mlýna, jsme se navečeřeli a zahráli si
stolní hru Doba kamenná. A hurá do hajan!
4. den
Po rozcvičce a snídani jsme se pustili do referátů
o cestě z předchozího dne. Po obědě jsme
prezentovali referáty a vzájemně si je hodnotili.
Pak jsme šli hrát hry, např. Bakterie, Mravenci a
Vlajkovanou. Po večeři jsme měli osobní volno.
Najednou, když jsme se připravovali ke spánku,
byl vyhlášen poplach, tak jsme se museli co
nejrychleji obléct, jít ven a hledat poklad. Před tím
jsme museli ve skupinách hlídat své území a
nasbírat 4 dílky mapy, které nás dovedly
k pokladu. Úspěšný byl modrý a zelený tým. Na
http://www.i-creative.cz/wpzávěr dne jsme se vyřádili na diskotéce a šli spát. content/uploads/2013/08/horolezec.jpg
5. den
Poslední den nás vzbudili dřív, abychom si sbalili. Opět nás čekala rozcvička a snídaně. Za prezentaci
referátů jsme dostali odměnu. Mohli jsme si vybrat mezi slaňováním nebo aquazorbingem, to bylo
dobrý. Po návratu jsme se naobědvali a vyrazili zpátky domů.
Určitě to všechny moc bavilo!!!
O své dojmy se s námi podělily: Vanesa Zelinková, Vendula Dvořáková, Míša Liškutinová, Kačka Ebertová z 6. třídy
15
Vloni jsme se od prvňáčků a druháčků dozvěděli spoustu názorů a zajímavých odpovědí na otázky, se
kterými si občas neví rady ani dospělí. Samozřejmě se jich budeme takto vyptávat i v letošním roce.
Hned napoprvé jsme je příliš nešetřili a položili jsme otázku KDO NEBO CO JE PEDAGOG? Spousta
prvňáčků nás překvapila správnou odpovědí. Kdo ale nevěděl, dostal doplňující otázku - je to věc, zvíře,
osoba, ...? popř. co dělá? Proto někde naleznete i takové odpovědi.
Viktor Nývlt, 1. A
Jonáš Komůrka, 1. A
Adam Zavoral, 1. A
Nevím. Věc.
To jsou učitelé.
Paní učitelka.
Josef Ingr, 1. A
Elishka van Sas, 1. A
Honza Štěrba, 1. A
Učitel.
Nevím, věc.
Věc?
Mikuláš Kalvoda, 1. A
Jindra Nekvinda, 1. A
Šimon Vyjídáček, 1. A
Nevím... Paní učitelka?
Učitel.
Osoba, učí děti.
Anička Veselá, 1. B
Kuba Patočka, 1. A
Adámek Janko, 1. B
Stroj.
Pan učitel.
Zvíře. Třeba medvěd...já nevím. 
Martin Hromádko, 1. B
Záchod? 
Patricie Němcová, 1. B
Nevím, asi věc.
Šimon Dvořák, 1. B
Nevím. Věc?
Románek Šmehlík, 1. B
Slon. 
Daneček Drápela, 1. B
Nevím. Věc... nevím, co dělá.
Kristýnka Konopáčová, 1. B
Medvěd. 
Jaké byly první dny školy? Jak jsi je prožíval?... Na to jsme se zeptali těch nejstarších i nejmladších.
Večer jsem usínala s tím, že půjdu druhý den do školy. Přesto mě brzký budíček dosti vykolejil. Takto začínal
můj první a zároveň poslední první den na ZŠ Sokolovská. Příprava a odvoz do školy byly dost chaotické a já
si ho už moc nepamatuji. Před školou se kupila spousta hloučků lidí - další překvapení toho dne. Ptala jsem
se, co se děje, kde je naše třída. Nějaký páťák mě poslal do naší třídy a částečně mě uvedl do obrazu. Už to
bylo tu! Padesáté výročí. Je to až k neuvěření, že naší nově „okabátěné“ škole je už padesát let. Tedy... To
stáří na ní nejde ani v nejmenším poznat. Chtěla bych vědět, jak se před padesáti lety cítili tehdejší deváťáci.
Spolužáci se přes prázdniny vůbec nezměnili. Tedy podle mě. Možná trochu chováním. Stále však tápu nad
tím, jestli to byl pouze prvotní dojem, nebo pravda. Paní učitelka nás všechny uvítala. Bylo to stejné
povídání, jako měla ty tři předešlé roky, a musím se přiznat, moc jsem neposlouchala. Proslov paní
ředitelky, který měla venku byl dlouhý... Zřejmě nebyl tak dlouhý, ale jelikož to byla poslední školní věc
tohoto dne, bylo to pro mě sáhodlouhé. Toť vše k začátku našeho posledního ročníku, který uteče rychle
jako voda. Nakonec toho budeme ještě litovat. Kdoví, jestli našeho odchodu budou litovat i učitelé, kteří se
do nás snaží dostat vědomosti. Budou nám některé užitečné v pozdějším životě? Uvidíme... Leontýna, 9. A
Kučerová, 9. A
Poslední rok na základce, ach jo! Zamrmlala jsem Dělali jsme s paní Chybovou večerníček, pak jsme
si pod nos a vstala z postele, opět pozdě. Oblékla vyráběli nějaká lodě na moři. Pak jsme se něco učili
jsem se, upravila se a šla se spolužáky do školy. v matematice, v češtině a v prvouce. A to je všecko.
Chvíli jsme seděli ve třídě a potom pro nás přišla Líbily se mi.
Viktor, 1. A
paní učitelka. Šli jsme před školu poslouchat
výklad paní ředitelky. Poté nám paní učitelky daly Byli jsme námořnický. A jinak si to nepamatuju. Ale
Elishka, 1. A
koláčky a s ostatními děvčaty jsme je roznášely líbilo se mi to.
menším dětem a rodičům. Všichni si na nich První den ve škole jsme si otevřeli Živou abecedu. A
s radostí pochutnali . Když jsme koláčky říkali jsme si, co se tady smí a co sem nepatří. 2. den
roznesly, mohly jsme odcházet domů… Druhý a jsme malovali obrázky a potom jsem dělali další a
třetí den jsme měli třídnické hodiny a povídali si. další, až jsme došli úplně, ale úplně až sem.
Bude mi to tady chybět. Sabina Machová 9. A
(redaktorky to měly i s ukázkou)
Patricie, 1. B
V této rubrice bychom rádi dali prostor těm, kteří mají doma nějakého
svého mazlíčka a chtěli by se s námi rozdělit o pár zážitků, informací nebo
zajímavostí o něm. Napoprvé se toho ujaly redaktorky Denča Nováková a Kája Nespěšná
z deváté třídy. Denča nám představí svou Maggie a Kája svého Timmyho.
Máte také svého miláčka? V příštím čísle by mohl být článek právě o něm .
Maggie
Timmy
Už odmalička jsem chtěla nějakého domácího
mazlíčka, ale nejvíc jsem si přála kočičku, kterou
bych mohla vozit v kočárku a oblékat jí šatičky pro
panenky. Nakonec se mi to splnilo. Přemluvila
jsem moje rodiče, aby mi koupili vysněnou
kočičku, kterou bych mohla oblékat a hrát si s ní.
Dne 5. ledna se narodilo pět koťátek plemene
Neva Masquerade a my jsme si vybrali nádhernou
bílou kočičku jménem Maggie. Úplně přesně si
pamatuji cestu z Brna do Svitav, když jsme ji vezli
k nám domů. Bylo to hrozné! Celou cestu
promňoukala. Doma byla trošičku nervózní, asi se
jí stýskalo po své mamince a po svých kočičích
sourozencích. Teď už je jí 6 let a je z ní velká
kočka! Váží 5 kilo a myslím, že to úplně v pohodě
stačí… (kocouři tohoto plemene váží až 10 kilo).
Má krásně zbarvenou a huňatou srst. Na konci uší
má takové menší štětečky, jako má třeba rys. Má
nádherný, chlupatý a velký ocas, se kterým se vždy
chlubí. Miluje společnost a ráda s někým spí
v posteli… hlavně se mnou nebo s rodiči. Mám ji
strašně moc ráda a za žádného jiného mazlíčka
bych ji nevyměnila. Jen mě trochu mrzí to, že to
oblékání a vození v kočárku nevyšlo…nikdy se
totiž nenechala .
O prázdninách nám přibyl další člen rodiny.
Když řeknu další člen, všichni si asi představíte
miminko. No, ono to vlastně je takové miminko,
ale psí. Když jsme si ho přivezli, neměl ani kilo a
měl necelých 8 týdnů. Byla to taková chlupatá
roztomilá kulička. Jeho chůze byla opravdu
rozkošná, jak se mu nožičky pletly a často i
spadl, byl tak krásně nemotorný. První den nám
vůbec nechtěl žrát a v noci často vstával a
tesknil. Začátky s ním byly opravdu těžké. I teď
s ním musíme skoro každou hodinu chodit ven,
ať prší, nebo ne. Ale on nám to všechno vrací
svou láskou a oddaností. Když se na nás podívá
svýma velkýma hnědýma očkama a radostně
zavrtí ocáskem, nezbývá nám nic jiného než ho
milovat. Teď už má 3 měsíce a chystá se jít
poprvé do psí školky, kde nám ho paní
cvičitelka pomůže vychovat. Je to úžasné mít
pejska, ale stojí to i spoustu času a práce. Jenže
teď už si to bez něj doma nedokážu představit,
protože mi tak přirostl k srdci, že se to ani nedá
popsat.
17
Koktejl nakreslený Lukášem Kovářem ze sedmičky je naplněný vtipnými
hláškami od Martiny Drápelové z devítky:
Pepíček jde domů a maminka na něj
křičí: "Proč si snědl ty peníze?!"
Pepíček odpoví: "Ale mami, vždyť
jsi mi je dala na oběd."
Ptá se Pepíček:
„Tati, můžu se
dívat na televizi?”
Tatínek: „Ano, ale
zapnout si ji
nesmíš.”
3. strana:
Zeptali jsme se
našich nejmenších
Plave kapr v
medu a říká:
"Hůůůstýýý"
strana:
Labradorský
Anička se kouká na
maminku, jak si nanáší
na obličej pleťovou
masku, a ptá se jí:
"Maminko, proč to
děláš?" "Abych byla
krásná."
Za chvíli si ji maminka
sundá a Anička povídá:
"Vzdáváš to?"
Manžel přivede domů dítě ze
školky a říká manželce: „Malej
celou cestu brečel. Není mu
něco?” „Ne, jenom ti chtěl říct,
že není náš Franta.”
Jdou děti do ZOO a zastaví se u klece
se zebrami. Paní učitelka se jich ptá:
"Děti, co je to za zvířátko?"
Děti neví a paní učitelka jim
napovídá. "Z", "E", "B" a Pepíček se
hlásí."Tak povídej Pepíčku," říká
učitelka."Zeby to byl tygl?"
"Mami, víš kolik pasty je
retrívr
v zubní pastě?"
"Nevím."
"Já to vím. Od gauče až k
televizi."
"Tady je 10 bonbónů,
polovinu dej
bratříčkovi!" říká
matka malé holčičce.
"Já mu dám jen 3." "Ty
neumíš počítat?"
"Já ano, ale on ne!"
"Pepo, máte lžíci na
boty?" "Ne, my boty
nejíme."
V mateřské školce: "Jak dělá
pejsek, Honzíku?"
"Haf." "Mařenko, jak dělá
kočička?" "Mňau."
"Jiříčku, jak dělá žabička?"
"Kvák."
"Jiříku, jak dělá myš?"
"Klik, paní učitelko."
Trocha počítání
Sýr ochutná jen myška s výsledným číslem 5.
Kterápak to je?
Spoj správnou myšku
čarou se sýrem.
21 - 16
20 - 15
17-12
6-1
7-3
4+1
3+2
6+ 5
Pomoz opičce najít cestu k žirafě.
19
Zdroje obrázků: http://thumb7.shutterstock.com/photos/thumb_large/1569788/153962099.jpg,
http://nd01.jxs.cz/961/091/f409f40a7d_21185001_o2.gif, http://media1.napady.net/images/media1:50f826ea4ba22.jpg/opicehledazirafu.jpg
S Ivem Teplým ze sedmičky se v tomto vydaní časopisu koukneme na
zcela nové hry - jak akční, tak i relaxační.
Destiny
The Sims 4
I když je tato hra nejdražší hrou v historii stála obrovských 10 miliard dolarů, přesto
je pro některé zklamáním roku. Proč? To se
dozvíte v mé recenzi. Hra je od studia
Bungie, která stojí za sérií Halo, je velice
dobrá. Tady máte seznam všeho, co hra
slíbila.
Otevřený svět
Ne
Epické přestřelky
Ano
Kvalitní příběh
Ne, ne a ne
Spousta možností
Ne
Nádherná grafika
Ano
Kvalitní střelecký model
Ano
Když si to tedy shrneme, je to nerozhodně,
proto závisí na každém, jak se mu hra líbí. Za
mě 8/10.
Další díl našich simíků. Tentokrát hra jede na
úplně novém enginu, ve kterém mají simíci
propracované emoce, a máte k dispozici
spoustu nových možností, jako je například
možnost zkopírovat dům od nějakého vašeho
kamaráda nebo rovnou celou rodinu. Např.
když je váš simík naštvaný, musíte ho uklidnit,
nebo tu večeři prostě neudělá. Ve hře už také
nejsou bazény ani batolata. A tak už nemůžete
simíky topit. Já ke hře nemám už nic víc, co
bych řekl. Za mě 8/10.
Zdroje:http://amhnetwork.com/wpcontent/uploads/2014/09/destiny-beta-characterclasses.jpg, http://www.czechgamer.com/pics/clanky/18550_t
he-sims-4-02.jpg
Na zářijovém čísle Sokolovského koktejlu se podíleli:
Šéfredaktorka: Karolína Hynková
Členové redakční rady: Vendula Ambrožová, Martina Drápelová, Vendula Dvořáková, Kateřina
Ebertová, Michaela Liškutinová, Karolina Nespěšná, Denisa Nováková, Ivo Teplý, Hana Vodehnalová,
Vanesa Zelinková
Přispěvatelé z venku: Marta Chybová, Jitka Macenauerová, Helena Půlkrábková, Monika Škraňková,
deváťáci, prvňáčci
Koktejlíky kreslila: Kristina Kösslerová
Za vším stojí: Petra Andresová
Tisk zajistila: Jiřina Sirková
http://www.zs5.svitavy.cz/