Journal_2011_01 - Topigs Norsvin

TOPIGS
Firemní informace pro partnery a zákazníky
Journal
01/2011
Zdraví nadevše
Moderní chov prasat
je perspektivním odvětvím
zemědělského podnikání. Po delší
době nepříznivých nálad je současný „boom“
v podobě podpory repopulací
skutečným
oživením. Toto období
je sice charakterizováno omezeným přílivem
financí a rozsáhlým
rozvojem tržních mechanizmů, ale snaha
chovatelů o udržení
konkurenceschopnosti
klade vysoké nároky
na zvyšování intenzifikace a koncentrace
výroby, při současném
snižování nákladů a zvyšování produktivity práce,
zaměřeném na vysoký ekonomický přínos.
TOPIGS CZ jakožto dceřiná společnost jedné ze
světově předních plemenářských firem, je významným představitelem na trhu centrální a východní
Evropy. V České republice a Polsku produkuje plemenná zvířata do zemí centrální a východní Evropy
a v poslední době i pro Ruskou Federaci.
Společnost TOPIGS si je vědoma, že zdraví zvířat je samo o sobě významnou ekonomickou hodnotou, která výrazně ovlivňuje výsledky v chovech našich zákazníků, proto si
velice zakládáme na zdravotním statusu produkovaných zvířat. Využíváme soubor moderních metod redukujících zdravotní rizika
a pravidelně testujeme naše ŠCH a RCH na většinu ekonomicky závažných chorob. Známe tak
vždy aktuální zdravotní stav produkčních farem.
Právě při jednom z pravidelných monitoringů byl zjištěn záchyt viru PRRS v našem šlechtitelském chovu
ROLS Lešany aniž by byl ohrožen jediný zákazník.
A jelikož dlouhodobá spolupráce byla k oboustranné spokojenosti, management chovu ROLS Lešany
se rozhodl farmu repopulovat a v roce 2012 tak budeme opět produkovat zdravé prasničky z Lešan.
Ing. Marian Konesz
TOPIGS
01/2011
Journal
www.TOPIGS.cz
Genetické příležitosti pro
zastavení kastrování existují
V našem odvětví toho víme už dost o riziku, že maso
kanců prasat domácích může po uvaření nepříjemně
páchnout a chutnat. Tato vlastnost se obvykle nazývá
kančí zápach. Tento fakt byl po mnoho let ekonomickým opodstatněním chirurgické kastrace všech samčích selat brzy po narození, vyjma těch, která byla určena pro další chov.
Nicméně kastrování prasat spotřebovává čas i lidskou
práci. Jedná se o práci, kterou mnoho výrobců a jejich
zaměstnanců nemá rádo. Chirurgický zákrok znamená také riziko pro zdraví selat a způsobuje jim bolest.
Pokud hovoříme o ekonomickém hledisku, je důležitý
i fakt, že vykastrovaní samci vykazují o 5% až 12%
menší efektivnost při přeměně krmiva na maso.
Tyto informace jsou dávno známé, nicméně situace se
v mnoha zemích změnila v souvislosti s narůstajícím
zájmem o aspekty životních podmínek zvířat podstupujících kastraci. Probíhá intenzivní mezinárodní výzkum
hledající spolehlivý a přijatelný způsob, jak se vyhnout
kančímu zápachu u vepřového masa, aniž by bylo nutno chirurgicky zasahovat.
Bylo navrženo několik postupů. Jedním je injekce, která zasahuje do procesu tvorby sloučenin způsobujících
zápach v těle prasete, nicméně klíčovou otázkou musí
zůstat přijatelnost tohoto postupu pro spotřebitele. Naopak veřejné mínění pravděpodobně nebude proti myšlence selekce pro eliminaci kančího zápachu v rámci
genetického programu, který již přináší cenná zlepšení při produkci vepřového pro bezpečnou a příjemnou
konzumaci po celém světě.
Vysoká míra dědičnosti kančího zápachu
Práce realizována společností TOPIGS prokázala, že selekce zaměřená na eliminaci kančího zápachu zdaleka
není jen pouhou vágní představou. Zjistili jsme vysokou dědičnost míry koncentrace tří hlavních sloučenin,
které jsou převážně odpovědné za zapáchající maso.
Z našeho pohledu rozhodně existují genetické možnosti, jak ukončit kastrování a produkovat maso bez kančího zápachu jako dlouhodobé a nákladově efektivní
řešení problému.
Pokud se u vepřového masa objeví zápach, ví se, že je
to hlavně způsobeno přítomností sloučenin nazývaných
androstenon, skatol a indol v hřbetním sádle. Androstenon je steroid tvořený v kančích varlatech. Obecně
bývá jeho pach přirovnáván k pachu moči. Pokud dojde
k jeho vyloučení v blízkosti samice v říji, má na ni feromonový účinek stimulující zaujetí koitální pozice.
Skatol a indol vznikají při rozkladu aminokyseliny tryptofanu v potravinovém proteinu, a to prostřednictvím
bakterie ve střevě. Skatol, který je zjevně více nepříjemný než androstenon a zaznamená jej více lidí, má
ostrý zápach podobný zápachu výkalů. Ve srovnání
s ním je indol považován za méně důležitého původce
problému nepříjemného aroma a nepříjemné příchuti
masa.
Koncentrace všech tří odpudivých molekul ve vepřovém tuku se liší podle věku a váhy zvířete při porážce.
Někdy jsou nekastrovaní kanci prodávání při nižší váze,
než je obvyklé (například ve Velké Británie), aby bylo
sníženo riziko kančího zápachu, i když to samozřejmě
snižuje jejich cenu i rentabilitu.
Dlouhá léta pokusů po celém světě demonstrovala, že
tyto sloučeniny u prasat je obtížné měřit nějakým běžným postupem na porážkové lince. Pro tento účel není
v současnosti k dispozici žádný nástroj, vyjma Dánska,
kde existuje nástroj pro měření skatolu. Další výzkum
probíhá v několika zemích.
Jedna ze studií společnosti TOPIGS využila laboratorní
analýzu vzorků tuku pro zjišťování úrovně androstenonu a skatolu u přibližně 7000 čistokrevných a křížených
nekastrovaných samců pocházejících z různých otcovských a mateřských linií. Navíc několik těchto vzorků
bylo podrobeno tzv. varné zkoušce, což znamená, že
byly zahřány, aby mohlo být ohodnoceno jejich aroma expertním panelem složeným z pěti lidí, kteří měli
pravidelnou zkušenost s testováním kančího masa na
kančí zápach.
Pro další prověření Holandské konsorcium pro kančí
zápach přiznalo skupinu 155 spotřebitelů, kteří měli
ohodnotit vzhled, vůni, slanost a další charakteristiky
vzorků spojovaných buď s nízkou či vysokou chovnou
hodnotou z hlediska androstenonu.
Vyšší hodnoty mateřských linií
Z našeho měření vychází, že mateřské linie měly vyšší
průměrné hodnoty androstenonu a skatolu než otcovské linie. Průměrná hodnota androstenonu u křížených
zvířat se pohybovala v rozmezí mezi hodnotami pro
otcovské a mateřské linie, ale průměrná hodnota skatolu byla u křížených zvířat nižší než u jejich rodičů.
Je známo, že faktory hospodaření na farmě, jako jsou
složení krmiva či hygiena, mají rovněž vliv na koncentrace skatolu.
Byla zjištěna velmi významná korelace mezi koncentracemi androstenonu a skatolu naměřenými u vzorků
z poražených zvířat a výsledky dodanými expertním
panelem po varné zkoušce. Na základě našich měření
se jeví, že úrovně daných sloučenin s výraznou přesností předvídaly výsledky zjištěné panelem. Výsledky
také poukazují na slibnou úroveň dědičnosti kančího
zápachu, který byl subjektivně hodnocen u vzorků získaných z porážkové linky. Genetické korelace mezi tímto rysem a androstenonem a skatolem byly dostatečně
vysoké, aby podpořily názor, že spolehlivé selekce na
základě koncentrací těchto sloučenin může být dosaženo.
Další kontroly u kříženého potomstva společnosti TOPIGS ze tří otcovských linií ukazují, že je možné u tržních
prasat očekávat významné genetické rozdíly v závislosti
na různých volbách otcovských linií. Tato studie měři-
la koncentrace androstenonu a skatolu v rozpuštěných
vzorcích tuku z krku kanců poražených při přibližné živé
váze 125 kg. Křížení samci pocházeli z otcovských linií
společnosti TOPIGS nesoucích označení Talent, Tempo
a Top Pi.
Většina prasat zvláště z prvních dvou linii byla hodnocena tak, že obsah zápach produkujících sloučenin
v jejich tuku byl v přijatelném rozsahu, přičemž kritická
hodnota byla stanovena na 2.56 μg/g pro androstenon
a 2.00 μg/g pro skatol. Na tomto základě by 68 % ze
474 zkoumaných poražených zvířat nebylo klasifikováno jako zatíženo kančím zápachem.
Takže tedy procento s kančím zápachem bylo u komerčních kříženců již velmi nízké. Nicméně byly zjištěny i přesvědčivé důkazy, že volba správné otcovské
linie může dál snížit riziko, že vepřové maso z nekastrovaných samců bude mít nelibý odér a chuť. Bylo evidentní, že úroveň sloučenin způsobujících kančí zápach
se u kříženců podstatně lišila v závislosti na zvoleném
plemenu či otcovské linii, přičemž potomci pocházející
z plemene Duroc vykazovali nejvyšší hodnoty androstenonu, což odpovídá výsledkům mezinárodní výzkumné práce. Naše výsledky naznačují, že dané sloučeniny
jsou silně závislé na genetické dispozici a mohou být
selekcí úspěšně potlačeny. Vysoká dědičnost v rozsahu
od 0,25 pro indol, přes 0,36 pro skatol a 0,64 pro androstenon naznačuje přesvědčivý genetický podklad pro
další zlepšování prostřednictvím selekce.
Eliminace během čtyř generací
Simulace počítačovou modelací podpořila naše přesvědčení, že je možné genetickým způsobem snížit
koncentrace androstenonu, skatolu a indolu způsobující kančí zápach pod kritické hodnoty. Podle výsledků
simulace bude tímto způsobem možné eliminovat riziko
kančího zápachu u nekastrovaných samců přibližně během čtyř generací selekce.
Tak tedy možnost ukončit kastrace je dosažitelná. Prostřednictvím genetického šlechtění bychom v blízké budoucnosti měli mít nekastrovaná jatečná prasata, která
trh bude moci zpracovávat a prodávat bez rizika s tím,
že bude dodávat vepřové, aniž by měl spotřebitel důvod ke stížnostem. Navíc producenti prasat, kteří změní výrobní systém z kastrátů na nekastrované samce
s využitím genetického šlechtění společnosti
TOPIGS, jež zajistí nízké úrovně
kančího zápachu, pocítí i vysoce
příznivé dopady na hospodaření svých farem.
TOPIGS
01/2011
Journal
www.TOPIGS.cz
Řádné přikrmování před
inseminací vede k selatům
s vyšší hmotností
Úvod
Přiměřená výživa chovného stáda je nutná pro maximalizaci produktivity a celkové rentability stáda. Maximální reprodukční efektivity nelze nikdy dosáhnout,
pokud nejsou dodržovány nejlepší postupy krmení
a obhospodařování. Je třeba věnovat pozornost množství a kvalitě krmení z hlediska energetické hodnoty,
vlákniny, aminokyselin a bílkovin, které jsou denně
zkrmovány v různých fázích růstu, březosti, laktace
a také je důležité období před inseminací.
Míra ovulace je základním faktorem určujícím velikost vrhu u mladých i starších prasnic. Krátkodobé, velmi intenzivní přikrmování po odstavení až
po dobu páření (tzv. „flushing“) zvýší míru ovulace
chovných zvířat (Whitley, a kol., 2002). Ukázalo
se, že užití „flushingu“ zvyšuje úroveň folitropinu
(FSH) v plazmě a zvyšuje frekvenci sekrece lutropinu (LH), což indikuje zvýšení míry ovulace stimulováním sekrece gonadotropinů. Nárůst v sekreci
gonadotropinů je zprostředkován prostřednictvím
vyšších úrovní inzulínu a inzulínu podobnému růs-
tovému faktoru (IGF-1) v plazmě během flushingu
(Van den Brand, a kol., 2001).
Údaje z výzkumů společnosti TOPIGS z poslední
doby ukazují ekonomické a výrobní výhody ve formě
zvýšené průměrné porodní hmotnosti selat. Zvýšená porodní hmotnost znamená nižší úmrtnost selat,
vyšší hmotnost při odstavení a menší počet dní nutný k dosažení jateční hmotnosti.
Tabulka 1 Inseminační statistika a regresní koeficienty (Opschoor, a kol., 2010)
Průměr
SD
RK na porodní
hmotnost
Významnost P
10,4
8,5
0,2
0.85
Příjem potravy kg/den
3,4
0,8
45
0.02
Příjem energie EW/den
3,7
0,7
13
0.42
Stravitelný lyzin; příjem g/den
21
7
3,6
0.02
Počet dnů ustájení
Cílem tohoto článku je ukázat důležitost krmení chovných zvířat podle jejich libida či intenzivního přikrmování po odstavení před tím, než dojde
k jejich páření.
Údaje společnosti TOPIGS
Studie a dotazník, které zjišťovaly vliv různých faktorů prostředí a hospodářských faktorů majících dopad na průměrnou hmotnost selat, byly realizovány
na 19 holandských farmách splňujících konkrétní
kritéria. Výsledky z inseminační statistiky a jejich
regresní koeficienty (RK) jsou uvedeny v Tabulce 1.
Celkové množství přijaté potravy během inseminačního období (času ustájení) významně (P=0,02)
souviselo s průměrnou hmotností selat po porodu.
Praktické důsledky při započítání regresních koeficientů jsou, že za každý kilogram nárůstu denního
příjmu potravy během inseminačního období se zvýší průměrná hmotnost selat při narození o 45 g. Tyto
údaje jasně ukazují pozitivní dopad zvýšeného příjmu potravy (flushingové krmení) během inseminačního období na vyšší porodní hmotnost selat.
Externí údaje
Máme rostoucí počet důkazů o tom, že dostupnost
„paliva“ pro metabolismus hraje důležitou roli, během laktace a páření, pro aktivaci endokrinní reakce,
která má pozitivní vliv na interval mezi odstavením
a říjí, míru ovulace, míru březosti a průměrnou porodní hmotnost selat.
Zvyšování příjmu potravy před pářením zvýší hladinu metabolického hormonu inzulínu. Vyšší hladiny
inzulínu ovlivní aspekty vývoje vaječníkových folikul a vzniku březosti (Ramirex, a kol., 1997). Inzulín také výrazně snižuje interval mezi odstavením
a říjí, jak bylo doloženo experimenty, které realizoval Whitley, a kol., (2002), a to z 6,9 ±0,56 dnů na
5,0 ±0,57 dnů (P<0.03).
Jak zavádět do praxe
 Příjem energie a živin je nutno před pářením
maximalizovat udržováním vysokého přijmu
potravy, dokud je prasnice v chovu
 Během této fáze je nutno používat speciální
dokrmovací nebo přechodové krmivo. Běžné
krmivo pro období březosti není dostatečné
pro dosažení těchto pozitivních výsledků
 Žádná omezení přijmu potravy v období
kolem odstavování
snížení celkového množství bakterií tvořících kolonie v děloze. To sníží výskyt infekcí dělohy a zlepší celkovou plodnost chovných zvířat (DeRoushey,
a kol., 2003).
Je uznáváno, že vitamíny mají podstatnou roli při
reprodukci. Zjistilo se, že kyselina listová zvyšuje
velikost vrhu tím, že snižuje úmrtnost embryí. Beta-karoten (provitamín vitamínu A) zvyšuje tvorbu
bílkovin specifických pro dělohu, které napomáhají
přežití embrya. Beta-karoten může také zvýšit tvorbu progesteronu během počátečního formování žlutého tělíska (Ramanau, a kol., 2008).
Závěr
Nedávný výzkum ukazuje, že výsledky mohou být
dále zlepšeny řádným přikrmováním mezi odstavením a pářením.
Řádné přikrmování může vést k:
• Většímu počtu živě narozených selat ve vrhu
• Zvýšení celkového množství narozených selat
• Vyšší hmotnosti selat po narození
To vše vede k zvýšené rentabilitě.
Upravování elektrolytové rovnováhy stravy (počítané jako ekvivalentní hmotnost/kg potravy pro
Na + K – Cl) by rovněž mohlo mít pozitivní dopad
na reprodukční schopnost. Snížením elektrolytové
rovnováhy stravy, poklesne pH moči, což vede ke
TOPIGS
01/2011
Journal
www.TOPIGS.cz
Představujeme ISK Brná a ISK Kout na
Šumavě – spolupracující inseminační
stanice firmy CHOVSERVIS a.s.
CHOVSERVIS a.s. Hradec Králové patří mezi
největší firmy v České republice poskytující
plemenářské služby pro chov prasat. V současné době provozuje dvě inseminační stanice kanců (Brná a Kout na Šumavě) s celkovou
kapacitou 250 kanců.
Inseminační stanice kanců Brná se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou poblíž údolí řeky Divoké
Orlice s nedalekou dominantou hradu Potštejn. Její
historie sahá do roku 1975, kdy vznikla rekonstrukcí
původní stanice kontroly výkrmnosti prasat a výstavbou nové stáje. Postupně s rozvojem společných zemědělských podniků se její kapacita zvětšovala až na současných téměř 100 ustajovacích míst
rozdělených do dvou stájí. Inseminačními dávkami
z této stanice jsou zásobovány zemědělské podniky okresů Hradec Králové, Náchod, Rychnov nad
Kněžnou, Ústí nad Orlicí, Svitavy, Chrudim, Pardubice, Kutná Hora, Kolín a Nymburk. Zajíždíme také
na Mladoboleslavsko a Liberecko, své zákazníky má
stanice i na Moravě. Průběžně je zde ustájeno okolo
60 kanců původního národního programu (plemena
české bílé ušlechtilé, česká landrase, bílé ušlechtilé
– otcovská linie, duroc a pietrain, doplněná kříženci
linií 38,48 a 68) a v současné době okolo 20 kanců
programu TOPIGS v celé jeho šíři. Do mateřské pozice jsou zde ustájení kanci linií A, B a N, pro tvorbu
finálních hybridů pak linie Talent a Tempo.
Inseminační stanice Kout na Šumavě se nachází
poblíž Domažlic na rozhraní Šumavy a Českého
lesa. Svou činnost zahájila v roce 1976 po přestavbě tehdejší inseminační stanice býků. S kapacitou
109 plemenných kanců patřila od počátku mezi
větší stanice v rámci České republiky. S postupným rozvojem inseminace v tehdejším Západo-
inseminační stanice Brná
českém kraji se její kapacita i nadále rozšiřovala
a ustálila na dnešních více než 150 ustajovacích
místech. Jak už vyplývá z polohy stanice, hlavní
část jejích zákazníků se nachází v kraji Plzeňském
a Karlovarském, inseminačními dávkami ale zásobuje také chovatele v jižních, středních i severních Čechách. Výběr kanců je podobně jako v ISK
Brná velmi bohatý. Průběžně je zde ustájeno okolo
40 kanců národního programu podobné plemenné skladby jako na Brné (s výjimkou plemene duroc a linie 68). Velmi důležitou součástí nabídky
jsou inseminační dávky od kanců programu TOPIGS, kterých je na stanici přibližně jedna třetina
a jejich podíl se postupně, stejně jako na ISK Brná,
zvyšuje. Podrobné katalogy najdete na stránkách
www.chovservis.cz.
Inseminační dávky vyprodukované na stanicích Brná
a Kout na Šumavě jednoznačně přinášejí chovateli
genetický pokrok. V programu TOPIGS to můžeme
snadno dokumentovat průměrným TSI (Topigs Selection Index). Jeho úroveň je u kanců ustájených
na stanicích společnosti Chovservis je následující:
Počet ks
Průměrný TSI
Linie A
Linie B
Linie N
Tempo
Talent
6
6
4
17
19
133
119
114
106
120
Tyto hodnoty jsou vysoce nadprůměrné a jsou vypočítávány na základě údajů v databázi TOPIGS
pro každou samostatnou linii zvlášť. V této databázi je v současné době pro výpočet plemenných
hodnot zapojeno více než 20 milionů zvířat.
Kvalita inseminačních dávek je dána nejen úrovní
nakupovaných plemeníků, ale také standardizací
a neustálým zdokonalováním technologických procesů při jejich výrobě. Základním nástrojem pro
uplatňování tohoto trendu je uplatňování systému
managementu jakosti dle norem ISO. V rámci tohoto přísného systému jsou vedle vysoké plemenné hodnoty ještě určeny další minimální parametry
pro nákup kanců do inseminačních stanic. Součástí
systému ISO je také stanovení a kontrola technologických procesů při výrobě inseminačních dávek.
Do těchto procesů jsou zakomponovány nejnovější
poznatky vědeckotechnického vývoje, které získáváme v rámci spolupráce s firmou AIM, součástí
TOPIGS Group, s jejíž podporou pracují TOPIGS inseminační stanice po celém světě. Na našich stanicích probíhá pravidelně 2x ročně podrobný audit,
při kterém je hodnocena celá činnost stanice od
úrovně veterinární ochrany přes ustájení plemenných kanců a technologii
výroby inseminačních dávek až po vlastní distribuci.
Neméně důležitou součástí kvality inseminačních
dávek je jejich zdravotní bezpečnost. Jde o to produkovat a prodávat takové dávky, které neznamenají pro chovatele žádné riziko zavlečení chorob.
Proto kanci před ustájením na stanici musí projít
nejméně 30 denní izolací ( u stanic Chovservisu
je v současné době uplatňována z důvodu vyšší
bezpečnosti prodloužená izolace 35 dnů). V průběhu tohoto období jsou vyšetřeni na brucelózu,
Aujezskyho chorobu, KMP, TBC, sípavku a PRRS.
Vyšetření na PRRS je prováděno několika různými
metodami (krev serologicky , vzorky slin virologicky). Pravidelně se provádí protiparazitické ošetření
a vakcinace proti parvoviróze a července. Zdravotní zkoušky jsou na stanicích v pravidelných, maximálně ročních intervalech opakovány, u PRRS minimálně 3x ročně. Obě stanice mají již několik let
statut chovu prostého PRRS.
Je tedy zcela zřejmě patrné, že firma CHOVSERVIS
nikdy nesáhla ke krokům, které by v zájmu úspor
snížily kvalitu inseminačních dávek ať už z hlediska
plemenářského, technologického či zdravotního.
Inseminační dávky z ISK Brná a Kout na Šumavě
produkované ve spolupráci a pod dohledem odborníků TOPIGS jsou pro chovatele vždy zárukou ekonomického přínosu.
Ing. Miroslav Kolář
vedoucí úseku plemenářských služeb
pro chov prasat
CHOVSERVIS a.s.
Tel.: 603 265 050
e-mail: [email protected]
inseminační stanice Kout na Šumavě
TOPIGS
01/2011
Journal
www.TOPIGS.cz
TOPIGS
Aktuální informace pro partnery a zákazníky
TOPIGS CZ s.r.o.
01/2011
Datum vydání: 24. června 2011
Vydává: TOPIGS CZ s.r.o., Svatopetrská 35/7, 617 00 Brno
Redakce: Jana Krupicová, tel.: 545 539 126, [email protected]
Journal
www.TOPIGS.cz
Co nového v PLEBU CZ?
I na počátku roku 2011 pokračoval celkový propad
stavů prasnic prakticky v celé ČR. Ani území působnosti společnosti PLEBO CZ, s.r.o. není v tomto nepříznivém trendu vyjímkou a tak jsme byli v oblasti
šlechtění a inseminace prasat postaveni před nelehkou otázku, „Jak dál?“.
Stále zřetelněji se projevuje nutnost zvyšování konkurenceschopnosti našich chovů v rámci EU. To znamená
dosahování srovnatelných parametrů jak v reprodukci, výživě, technologii, ale také ve zdravotním stavu.
V rozsahu naší činnosti, prostřednictvím inseminačních
stanic a výroby inseminačních dávek, jsme schopni
ovlivnit především vybrané reprodukční ukazatele ve
spolupracujících chovech.
Co jsme v průběhu 1. čtvrtletí roku 2011 na
tomto poli realizovali:
- začátkem roku jsme úspěšně absolvovali řádný audit A.I.M. (celosvětové sdružení inseminačních stanic kanců v rámci uskupení TOPIGS Group, produkující přes 7 milionů ID ročně, s vlastním vývojem
a výzkumem reprodukce, jehož jsme členy), s cílem dosažení plnohodnotné evropské certifikace pro
provozování ISK a důrazným zaměřením do oblasti
biosecurity
- v souladu se závěry auditu, z důvodu dosažení plné
garance zdravotního stavu, je prováděn pravidelný
měsíční monitoring 10% základního stáda kanců
zemědělský
podnik
A
B
C
D
E
na syndrom PRRS, jedná se o serologické vyšetření
podle metodiky státní veterinární správy, které je
prováděno v akreditované laboratoři SVU Jihlava
- bylo provedeno vyšetření vzorků ejakulátu na výskyt Cirkoviru, vše s negativním výsledkem
- pro zvýšení kvality expedovaných ID byla provedena srovnávací kalibrace měřidel koncentrace spermií v ejakulátu v rámci dalších cca 20 evropských
inseminačních stanic, za účelem vzájemného srovnání kalibračních křivek pro přesné dosažení technologicky optimálního počtu spermií ve finální ID
- na základě dosahovaných ukazatelů kvality výroby, garance zdravotního stavu a odpovídajících parametrů biosecurity, byly ve spolupráci s firmou
TOPIGS CZ s.r.o. realizovány první exporty ID do
zahraničí (Polsko, Rakousko, Slovensko), které
v současnosti činí až 20% z celkové produkce
- v oblasti genetiky spolupracujeme s chovy prasat
zapojenými do programu firmy TOPIGS, provádíme
zkrácenou kontrolu užitkovosti – označujeme zvířata, prasničky průběžně selektujeme, vybíráme zvířata vhodná do plemenitby a získaná data vyhodnocujeme pomocí programu PLEMSOFT
V následné tabulce uvádíme příklady dosahovaných
reprodukčních ukazatelů v některých spolupracujících
chovech.
rok
počet celkem
narozených
selat na vrh
procento
oprašení
index vrhů
na farmě
2008
12,3
81%
2,29
počet živě
narozených
selat na
prasnici a rok
25
2009
12,7
87%
2,34
26,6
2010
13
89%
2,33
24,7
2008
12,2
74%
1,51
16,7
2009
14,1
82%
2,3
30
2010
13,7
89%
2,3
28
2008
12,7
83%
2,26
25,9
2009
12,5
85%
2,24
25,4
2010
13,3
87%
2,25
27,3
2008
12,9
83%
2,46
27,6
2009
12,7
84%
2,15
23,5
2010
13
85%
2,41
27,2
2008
12,9
81%
2,24,
26,6
2009
14
85%
2,20
28,2
2010
14,1
86%
2,32
28,8
Pokud jsme v úvodu článku
kladli důraz na nutnost zvýšení konkurenceschopnosti, pak
již dnes dosahované výsledky na některých sledovaných
farmách dokazují, že narození cca 30 selat na prasnici
a rok, při indexu 2,4 obrátky
a více, nemusí být jen z říše snů
a fantazie, ale jsou dosažitelné již dnes v našich podmínkách. Závěr článku by mohl
vyznít vcelku optimisticky –
totiž, „Je to jen na nás…“.
Za kolektiv PLEBO CZ, s.r.o.
Ing. Dagmar Burianová
TOPIGS
01/2011
Journal
www.TOPIGS.cz