hemoglobin je určován v objemové

HEMATOLOGIE
ČERVENÁ ŘADA + Fe
1. hemoglobin (určení pomocí počítače částic)
- hemoglobin je určován v objemové jednotce krve, tedy Hb v erytrocytech i plazmě
- intersexuální rozdíl (nejen ztrátami krve při menstruaci)
- snížení a zvýšení hemoglobinu v krvi (anémie, polycytémie, dehydratace, hyperhydratace)
Hb je udáván v g/litr nebo v g/100 ml
norma: ženy 125 – 155 g/litr (12,5 – 15,5 g/100 ml)
muži 135 – 175 g/litr (13,5 – 17,5 g/100 ml)
2. počet erytrocytů (počítač částic) je udáván v množství x 1012/l nebo x 109/ml, nebo
x 106/µl
- intersexuální rozdíl
- snížení a zvýšení počtu erytrocytů (snížení: anémie, expanze ECT, zvýšení: polycytémie
primární a sekundární, dehydratace)
3. hematokrit (HTK) vyjadřuje procentuelní zastoupení formovaných krevních elementů
v objemové jednotce krve
- snížení a zvýšení HTK: sub 1. a 2
- změny po narození až do 4. roku věku, pak v období nástupu puberty
4. vypočítané hodnoty
střední objem erytrocytu (MCV)
MCV = HKT x 103 / Ery (x 1012/litr)
norma 87+5 fl
- MCV je změněn u různých anomálií červených krvinek. Je využíván k rozlišení
mikrocytárních, makrocytárních a normocytárních anémií.
obsah hemoglobinu v 1 erytrocytu
MCH = Hb (v g/100 ml krve) / ery (x1012/litr)
norma = 29 pg (18 fm)
- Zvýšené hodnoty u makrocytárních anémií, snížené hodnoty u mikrocytárních.
střední koncentrace hemoglobinu v erytrocytech
MCHC = Hb (v g/100 ml krve) x 100 / hematokrit
norma = 34+2 %
- Vyšší hodnoty u hereditární sférocytózy, mírně snížené hodnoty u makrocytárních anémií a
snížené u mikrocytárních.
5. počet retikulocytů
- je udáván v % všech buněk červené řady v krvi.
a) při intravitálním barvení (brilantkresylovou modří) je procentuelní podíl retikulocytů
stanoven z nátěru
b) při stanovení pomocí průtokové cytometrie jsou retikulocyty udávány v absolutních
hodnotách
norma: muži i ženy 0,5 – 1,5 %
- zvýšené hodnoty svědčí pro kompenzační činnost kostní dřeně – krvácení, hemolýza
- snížené až vymizelé hodnoty svědčí pro útlum erytropoézy a také pro útlum kostní dřeně.
6. vyšetření kostní dřeně (nejen pro posouzení červené krevní řady)
- z nátěru je hodnocena normo-, hypo-, hypercelularita a dysplazie
- hodnoceno je množství blastů, podíl normálních, případně patologických sideroblastů
(průkaz volného železa)
- k rozlišení normálních a transformovaných blastů je prováděno histochemické stanovení
enzymatických aktivit (viz dále)
7. Stanovení erytropoetinu
- určení se provádí metodou ELISA nebo RIA v séru nebo v plazmě
- snížená produkce: onemocnění ledvin, anémie vyvolané nedostatkem erytropoetinu,
polycythaemia vera
- zvýšená produkce: sekundární polycytémie, snížení paO2, jako výraz kompenzace při
některých anémiích
Bilance železa
8. Stanovení Fe v séru
- tranzitní pool Fe je stanovován jako sérové železo (veškeré železo je vázáno na transferin) a
TIBC (celková vazebná kapacita železa – viz dále)
norma:
novorozenci 17,90 – 44,75 µmol/litr
děti
8,95 – 21,48
-„-
ženy
7,16 – 26,85
-„-
muži
8,95 – 28,64
-„-
9. TIBC (celková vazebná kapacita železa)
44,75 – 71,60 µmol/litr
- zvýšené hodnoty TIBC: při sníženém Fe v séru (více neobsazeného transferinu)
10. % saturace transferinu
- někdy je udáno jako % saturace Fe
výpočet: sérové železo : TIBC
norma: 20 – 55 %
- snížené hodnoty: při deficitu Fe
- snížení saturace spolu s nízkými hodnotami TIBC doprovází hemochromatózu,
hemosiderózu, jaterní onemocnění
11. Feritin v séru
- hodnota slouží k posouzení stavu zásob železa v organismu
norma: (µg/litr ;ng/ml)
novorozenec
25 – 200
1. měsíc
200 – 600
6. měs. – 15 let
7 – 140
ženy
12 – 150
muži
15 – 200
Snížení hladiny sérového feritinu je prokazatelné již v počátečních fázích anémie z nedostatku
Fe.
12. Sérový (solubilní) transferinový receptor (sTfR)
- hladina je stanovována pomocí ELISA nebo firemních kitů
- zvýšení: deficit železa v organismu, zvýšení exprese TfR na buněčných membránách např.
při intenzivní hematopoéze (hemolytické anémie, β-talasémie, polycytémie).
- snížení: útlum kostní dřeně, chronické renální selhání
Poznámka: Transferinový receptor (TfR) je hlavním mediátorem přísunu železa do buňky.
TfR je transmembránový dimer dvou identických subjednotek, který váže a posléze
internalizuje transferin s dvěma molekulami železa. Tak je umožněna doprava železa do
buněčného cytozolu. Pokud vzrůstá „buněčná potřeba“ železa, zvyšuje se exprese tohoto
receptoru na buněčné membráně (přibližně 80 % všech TfR je na erytroidních
progenitorových buňkách)
sTfR vzniká proteolýzou TfR na specifickém místě extracelulární domény. Vznikne tak
monomer detekovatelný v plazmě nebo v séru. Mezi TfR a sTfR existuje konstantní vztah,
proto je sTfR nepřímým ukazatelem exprese TfR v organismu.
BÍLÁ KREVNÍ ŘADA
1. Počet leukocytů
- je udáván v množství x 109/litr, x 106/ml , případně x 103/µl
leukocytóza (granulocytóza):
a) fyziologická – stres a zvýšená tělesná námaha, zejm. sportovní výkon (zvýšený průtok krve
dření a vyplavení již vytvořených leukocytů)
- gravidita
- novorozenci a malé děti
b) patologická
b1) vyprázdnění zásobního poolu do periferie
-
akutní, zejména bakteriální infekce (výjimka u tyfu, brucelózy) a sepse
-
hypoxie a nekróza tkáně: infarkt myokardu, plicní infarkt, popáleniny
-
zvýšená produkce ACTH nebo glukokortikoidů (i po jejich podání)
-
krvácení
-
hemolýza
-
metabolické poruchy: dnavý záchvat, tyreotoxická krize, diabetické a uremické koma
b2) snížený odsun leukocytů do tkání
-
dlouhodobá léčba glukokortikoidy
b3) zvýšená proliferační aktivita
-
chronické záněty (revmatická horečka, kolagenózy, pancreatitis, abscesy)
-
maligní nádory a metastázy
-
leukemoidní reakce (blasty v kostní dřeni a v krvi jsou normální – viz průkaz
enzymatických aktivit), účinek stresu (adrenalin), endogenní a exogenní intoxikace
b4) pseudoneutrofílie (přesun z marginálního poolu do cirkulace)
-
chlad, horko
-
lithium carbonicum
leukopenie (granulocytopenie):
I) poruchy tvorby v kostní dřeni
a) snížená granulopoéza (aplastická porucha)
-
poškození kostní dřeně: chemikálie, léky (cytostatika, imunosupresíva,
chloramfenikol, sloučeniny zlata, fenylbutazon), záření, autoprotilátky proti
kmenovým buňkám
-
infiltrace kostní dřeně: leukémie, karcinomy, maligní lymfomy
-
osteomyeloskleróza
b) poruchy zrání granulocytů
-
myelodysplastický syndrom (neefektivní granulopoéza)
-
deficit vitaminu B12 a kyseliny listové
-
kongenitální: Kostmannův syndrom (zástava vyzrávání ve stadiu promyelocytů)
cyklická neutropenie (neutropenie á 3 týdny)
II) zvýšený obrat granulocytů
a) imunologicky podmíněné neutropenie
-
autoprotilátky: idiopatické
sekundární – akutní – infekční mononukleóza
chronické – HIV
maligní lymfomy
systémová onemocnění
indukované léky
-
alloprotilátky: při produkci IgG matkou proti granulocytům novorozenců
b) neimunologicky podmíněné neutropenie
-
spotřeba: bakteriální infekce (odsun granulocytů do okrajové hotovosti v počátečním
stadiu infekčních onemocnění)
-
distribuční změny: hypersplenismus (pseudoneutropenie)
-
virové infekce
III) kombinované poruchy
2. Rozpočet bílých krvinek (diferenciální krevní obraz)
-zjišťuje se procentuelní zastoupení jednotlivých elementů bílé krevní řady (PMNC i MNC)
v krevním nátěru po obarvení
a) při leukocytóze dochází nejčastěji k rozmnožení neutrofilních granulocytů (granulocytóza,
neutrofílie)
b) zmnožení eozinofilních granulocytů (eozinofilie):
- zotavovací fáze bakteriálních infekcí
- alergická onemocnění
- kolagenózy
- kožní choroby (ekzém, urticaria, psoriáza, pemphigus vulgaris, exfoliativní
dermatitida)
- parazitární choroby (škrkavka, trichinóza)
- nádory (Hodgkinova choroba, myeloproliferativní onemocnění,
generalizované karcinomy)
- Addisonova choroba
c) eozinopenie: - začátek těžkých infekcí
- zvýšená produkce ACTH a glukokortikoidů
- po aplikaci adrenalinu
d) bazofilie: - chronická myeloidní leukémie
- Hodgkinova choroba
- pravá polycytémie
- diabetes mellitus
- hypertyreóza
- ulcerózní kolitida
- revmatoidní artritida
- po léčbě estrogeny
e) bazopenie: - zvýšené hladiny ACTH a glukokortikoidů, i když vzhledem k malému počtu
bazofilů v krvi jsou úvahy o příčinách bazopenie značně nepřesné
f) lymfocytóza je příznakem některých bakteriálních a zejména virových infekcí.
- zotavovací fáze bakteriálních infekcí
- častá reakce dětí na různé infekce
- infekční mononukleóza
- cytomegalovirové infekce
- tuberkulóza
- lues
- pertusse
- toxoplazmóza
- endokrinopatie (tyreotoxikóza, Addisonova choroba)
- lymfoproliferativní onemocnění (zejména ALL, CLL)
- často provázena lymfadenopatií, proto je někdy obtížné odlišit lymfadenopatii reaktivní
od lymfadenopatie spojené s malignitou
g) lymfocytopenie: - stres
- nadprodukce ACTH a glukokortikoidů
- Hodgkinova choroba
- miliární tuberkulóza
- AIDS
- ionizační záření
- cytostatika
- Wiskottův-Aldrichův syndrom
- terminální stadium karcinomů
- ze zvýšených ztrát: lymfangiektázie v GIT, porušení celistvosti ductus
thoracicus (např. nádorem)
h) monocytóza: - ve druhé fázi infekčních onemocnění
- endocarditis lenta
- tuberkulóza
- infekční hepatitidy
- infekční mononukleóza
- variola
- tyfus a skvrnitý tyfus
- nespecifické střevní záněty
- sarkoidóza
- Hodgkinova choroba
- systémová onemocnění
- vrozené metabolické poruchy glycidů a lipidů
i) monocytopenie: - trichocelulární leukémie
- léčba glukokortikoidy
3. Histochemické stanovení některých enzymatických aktivit
A) Alkalická fosfatáza
- normální aktivita ALP je v normálních granulocytech a blastech
- zvýšená aktivita: gravidita
stres
infekční nemoci
zvýšená produkce
aplikace glukokortikoidů
pravá polycytémie
myelofibróza
- snížená až nulová aktivita: chronická myeloidní leukémie
paroxyzmální noční hemoglobinurie
B) Kyselá fosfatáza
- normální blasty nevykazují žádnou aktivitu
- zvýšená aktivita: CML
- nízká aktivita: AML a CLL
C) Peroxidázová aktivita
- nízká až nulová aktivita: v normálních blastech
- zvýšená až vysoká aktivita: v blastech provázejících zejména MDS a akutní leukémie
odvozené z myeloidní řady
D) Aktivita nespecifických esteráz
- blasty aktivitu nevykazují
- charakteristická pro monocyty
- stanovení umožní přesnější diagnostiku leukémií s monocytárními rysy
4. Lymfocyty
Stanovení počtu lymfocytů – hodnoty kolísají během dne i za fyziologických okolností,
normální hodnoty u dospělých: 1 – 36 x 109 / litr
(25 – 40 % všech bílých buněk v krevním nátěru)
- u novorozenců a dětí jsou hodnoty vyšší, což je někdy vysvětlováno postupnou ztrátou
aktivity lymfatických tkání
Pomocí průtokové cytometrie jsou určovány populace lymfocytů (T a B) a jsou stanovovány
povrchové znaky (diferenciační antigeny):
CD3 - T lymfocyty
CD4 – pomocné (Th) lymfocyty
CD8 - supresorové (Ts) [cytotoxické] T- lymfocyty
CD19, CD20, CD21, CD22 - B lymfocyty
CD38 - mladé T a B lymfocyty, aktivované T a B lymfocyty a plazmatické buňky
Dále se touto technikou provádějí funkční testy lymfocytů, zejména
•
spontánní blastická transformace
•
blastická transformace s fytohemaglutininem (PHA)
•
blastická transformace s konkavalinem A (ConA)
•
blastická transformace s pokeweed mitogenem (PWM)
Šulc, Pšenák