Duben 2014 - farnost

farnosti sv. Anežky České na Spořilově
duben 2014
noviny
ročník XVI
Kříž: provizorní umístění
Pro tento úvodník jsem si vypůjčil
jeden text obdivuhodného italského
biskupa Tonina Bella (†1993) „Kříž:
provizorní umístění“. Jistě pochopíte
proč. Ostatně závěr jeho textu jsme
použili loni na velikonoční přání.
»Ve starém chrámě v městě Molfetta
je velký keramický kříž. Místní farář
chtěl počkat, než ho definitivně
někam umístí, a tak ho
pověsil na stěnu sakristie a připíchl k němu
papír s nápisem: Provizorní umístění.
Ten nápis, který jsem v první chvíli
měl za název uměleckého díla, mě
prozřetelnostně inspiroval, takže
jsem faráře poprosil, aby za žádnou
cenu kříž odtud nedával jinam z té
holé zdi, z toho provizorního místa,
s tím žloutnoucím papírem. Provizorní umístění. Myslím, že není lepší
formulace, která by kříž definovala. Můj,
tvůj kříž, nejen kříž Kristův…
Hlavu vzhůru. Tvůj kříž, i kdyby trval celý
život, je vždy jen „provizorní umístění“.
Kalvárie, na níž byl zasazen, není
rezidenční zónou. A půda na této výšině,
kde se odehrává tvé utrpení, nebude
nikdy prodána jako stavební pozemek.
Také evangelium nás vybízí, abychom
přemýšleli o provizornosti kříže. „Od
dvanácti do tří hodin odpoledne nastala tma po celé zemi.“ Od dvanácti do
tří hodin odpoledne. Hle, břehy,
které ohraničují řeku lidských slz.
Od dvanácti do tří hodin odpoledne.
Jen pro tu dobu je umožněna zastávka na Golgotě. Mimo tyto hodiny
je zde absolutní zákaz
parkování. Po třech
hodinách „bez milosti“
přijde snímání ze všech křížů. I Bůh
bude považovat delší přítomnost
zde za nepřístojnost. Hlavu vzhůru,
bratře, který trpíš. I pro tebe nastává snímání z kříže. Neboj se, za
chvíli tma uvolní místo světlu, země
znovu získá své původní barvy
a velikonoční slunce vtrhne mezi prchající mraky.«
A tak jako jednou skončí letošní postní doba vprostřed noci výbleskem
Ježíšova Vzkříšení, tak sobě i vám přejeme, ať také ona delší, ale provizorní
„postní doba“ našeho života nikdy
nerozmaže ostrost našeho pohledu na
obzor prosluněný Vzkříšením.
br. Regalát i jménem br. Jakuba
2. strana
farní noviny duben 2014
V
sobotu 8. března 2014 jsme se na Velehradě rozloučili
jménem naší farnosti i jménem svým s nám drahou
S. Kristou Boženou Turzovou (*29. 2. 1924, Havřice
u Uh. Brodu ) z Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje.
S. Václava Dudová, generální představená, děkuje všem
z farnosti sv. Anežky za milou vzpomínku a posílá všem
srdečný pozdrav.
S. Krista zemřela dne 3. března ve věku 90 let. Spolu
se svou rodnou i řeholní sestrou Virginií žily dlouhá léta
v domku na Spořilově, v Jihozápadní III. a v naší farnosti
v duchu svého poslání věnovaly své síly ekumenické, misijní, výchovné, pastorační,
sociální a charitativní činnosti ve službách evangelia podle potřeb místa a doby.
V kostele sedávaly vždy v poslední lavici před ambonem a každé setkání s nimi
bylo pro nás potěšením a obohacením. Asi před osmi lety odešly na odpočinek
na Velehrad, kde má jejich kongregace své kořeny. Jejich odchod byl pro nás
opravdovou ztrátou a jejich místa v lavici zůstávala dlouho volná. Bylo milé slyšet
od S. Václavy, že také sestry si uchovaly vzpomínky na spořilovskou farnost
ve svém srdci a „spořilovské dny byly v jejich životě ty slunečné“.
Starší ze sester, S. Virginie Marie Turzová (autorka monografie Kartouzský vězeň
Mons. Jan Šrámek. Kněz a politik.) letos slaví 93 narozeniny. Jak jsme měli
možnost zjistit, udržuje si stále svůj úsměv a svoji úžasnou vitalitu. Kladla nám
na srdce, abychom žili s vírou, abychom si uvědomovali mocnou sílu myšlenky
a naše práce a vše co děláme, bylo prospěšné nejen nám, ale zejména druhým.
Marie a Pavel Myslilovi
V
den výročí úmrtí svaté Anežky České, v neděli 2. března,
byl v kostele po mši svaté vystaven návrh sochy sv.
Anežky, která by mohla stát na pandantu v průčelí nad
vstupem do kostela. Model je dílem spořilovské sochařky
Veroniky Durové a iniciativou Jana Vlasáka, který se ujal
práce na realizaci.
Po zralé úvaze, v níž jsme reflektovali jak různé historické
a umělecké podmíněnosti, tak i některé pohledy farníků spolu
s vlastními zkušenostmi, a se zřetelem na finanční možnosti
farnosti, jsme se rozhodli tuto iniciativu nepodpořit. Návrh se
tedy realizovat nebude.
br. Regalát a Jakub
Sádrový model sochy, foto František Rejl
farní noviny duben 2014
strana 3
Tedy i ty ateista?
David Maria Turoldo
Každé nové ráno
Mnich východní církve
Toto byla tvá skutečná Noc, Pane,
tvé sestoupení do Pekel, ještě předtím,
než tě přijala do svého lůna země.
Věřit v Něho a pochybovat o Něm,
říci všem, že tě miluje,
a strávit se láskou,
a cítit, že jsi opuštěn.
„Otče, Abba, tatínku!...“
Teď však jen:
„Bože“, i když „tvůj Bůh“!
Tedy nakonec už ne Otec?
Nebo dokonce že neexistuje?
Ale jak jsi potom mohl říci:
„Do tvých rukou svěřuji svého ducha?“
Že bys zvítězil aktem víry bez naděje?
Ač ztracen uvnitř propasti Nicoty,
ještě jsi věřil?
Vzkříšení, nic jiného není odpověď.
Ale tys to nevěděl!
Jako my nevíme.
A ještě stoupá
nad světem hustá
Noc.
Pane, ať žádné nové ráno
neozáří můj život bez toho,
že by se má mysl
obrátila k tvému vzkříšení
a že bych šel v duchu
se svými ubohými vonnými mastmi
k prázdnému hrobu v zahradě!
Ať každé ráno je pro mě
ránem velikonočním!
A každý den,
při každém probuzení,
s radostí Velikonoc,
ať mě pronikne i hluboké obrácení,
jež dokáže v každé situaci
a v každém člověku poznat tebe,
jak chceš být poznán dnes,
ne jaký ses mi jevil včera,
ale jaký se mi ukazuješ nyní.
Ať každé z mých probuzení
je probuzením v tvé skutečné
přítomnosti,
velikonočním setkáním s Kristem
v zahradě,
s Kristem často neočekávaným.
Ať každá epizoda dne
je momentem, kdy tě slyším
volat mě jménem,
jako jsi volal Marii!
Dej tedy, ať se k tobě obrátím.
Dej, ať odpovím jednoduše,
řeknu ti jediný výraz,
připravil br. Regalát
4. strana
farní noviny duben 2014
R
odinu Koběrských většinou
v kostele při mších svatých
pohromadě nevídáme. Každý
má své místo. Na kůru, u oltáře, mezi
dětmi. Tatínka Radima Koběrského
jsme se kromě jiného zeptali, kudy
vedla jeho cesta na Spořilov, a jak se
mu tu žije.
KOLEM
NÁS
FARNÍCI
Jaké jsou tvé rodinné kořeny?
Pocházím z Ostravy. Mám sice jen starší
sestru, ale taťka i mamka měli hodně
ROZHOVOR
S RADIMEM KOBĚRSKÝM
sourozenců, takže se u nás v rodině pořád
něco dělo. Často jsme se navštěvovali
a trávili prázdniny nebo víkendy u někoho
z rodiny, nejčastěji v Českém Těšíně,
Domaslavicích nebo v Porubě. Také jsme
s bratranci a sestřenicemi navštěvovali
místní společenství a jejich mnohé
akce. Do kostela jsme však chodili u nás
v Ostravě-Zábřehu. Většina asi bude
znát nový kostel sv. Ducha, ale ten v té
době ještě nestál. Ten farní je zasvěcen
Navštívení Panny Marie. Začal jsem
ministrovat v šesti letech. Později jsem
vedl ministranty, zakládal společenství
mladých.
Vystudoval jsi ekonomii, co tě na ní
profesně přitahovalo a v současnosti
baví?
Na ekonomii se mi vždy líbilo, že
všechnu teorii, kterou jsme se učili,
člověk vidí v každodenním životě. Studoval jsem účetnictví a personalistiku,
což jsou věci, které člověk používá nejen
v pracovním životě. Navíc se mi líbí, že
ekonomie je velmi živá a díky neustále
se měnícím podmínkám je potřeba být
vždy ve střehu a umět reagovat.
Do Prahy jsi přišel studovat. Jak ses
sžíval s novým prostředím?
Problém s novým prostředím žádný
nebyl. Už střední školu jsem absolvoval
sto km od domova, v Olomouci. Od 14
let jsem bydlel jsem na internátu a domů
jezdil pouze na víkend. Již na gymnáziu
jsem se rozhodl jít studovat do Prahy
ekonomii. Když jsem se dostal na VŠE,
změnilo se pouze to, že jsem domů
jezdil méně. Na Spořilově jsem zakotvil hned od začátku a vlastně jsem
do jiného kostela ani nechodil. Měl jsem
několik důvodů. Bydlel jsem na kolejích na Jižním Městě, což bylo blízko.
Hlavním důvodem ale bylo, že otec
Řehoř byl bratr mého dědečka. Pamatoval jsem si, že jsme strejdu Vojtěcha (jak
jsme mu doma říkali) několikrát navštívili,
když jsem byl malý. Šel jsem tedy
do prostředí, kde jsem někoho znal. Díky
otci Řehořovi jsem hned začal ministrovat a seznámil se s mládeží. Záhy jsem
se zapojil do činnosti spolča, později pak
do vedení oddílu Koťata. A díky tomu
jsem poznal Veroniku, se kterou jsme se
ke konci studií vzali.
Ve farnosti jsi iniciativní i jako muzikant a zpěvák. Kde ses hudebně
vzdělával?
farní noviny duben 2014
strana 5
Pocházím z muzikantské rodiny. U nás
všichni na něco hráli. Vzpomínám
si, že když dědeček slavil 70 let,
tak jsme utvořili rodinný orchestr –
od klavíru přes harmoniku, trubku,
pozoun, klarinet, housle až k bicím.
Jinak jsem začal v šesti letech hrát
na klavír a absolvoval 12 let hudební
školy. Na gymnáziu v Olomouci jsem
se naučil hrát na kytaru a začal jsem
zpívat ve sboru. V Praze jsem dostal
k ukončení studia od Veroniky lekce
Nejdříve jsem v kostele hrál na kytaru
a zpíval se spolčem. Také jsem zpíval
ve sboru dospělých, později jsem začal
hrát na varhany a nyní vedu kytarovou
mši 1. neděli v měsíci. Navíc i doma
všichni hrajeme na nějaký nástroj.
Kterou hudbu preferuješ?
Mám rád různé žánry. Těžce se to definuje. Tím nejdůležitejším v hudbě je pro
mě melodie, která mě buď zaujme nebo
ne. Nezáleží pak, jestli je to klasika, varhanní hudba, pop, folk nebo techno.
hry na varhany u Václava Petera,
kterého navštěvuji dodnes. Navíc jsem
měl štěstí i na hudbu duchovní, protože
náš pan kanovník, P. Zaňka, byl velký
zpěvák a při mši svaté se vše zpívalo
a střídalo se sedm různých ordinarií.
Dokonce jsme zpívali i staroslověnsky.
Taky jsem byl v Zábřehu u zrodu
kytarových křížových cest mládeže,
které jsme se spolčem měli na starosti.
Velkým zážitkem bylo, když jsme vedli
i křížovou cestu na Diecézním setkání mládeže na sv. Hostýně cestou
z Bystřice pod Hostýnem až na vrchol
k poutnímu kostelu s velkým zástupem
mladých lidí. Hudbě se věnuji i v Praze.
Profesně jsi úspěšný. Pracuješ v oblasti bankovnictví. Mnoho křesťanů
má poměrně zkreslené představy
o bohatství i o chudobě. Jak by ses
k tomu vyjádřil?
Asi nejlépe to vystihl jeden z klasiků:
„To pravé bohatství se pozná jedině
srdcem.“ Nelze totiž přesně definovat,
kdo je bohatý a kdo chudý. Je lepší mít
hodně peněz, ale bát se, kdo mi ublíží,
mít kolem sebe neustále ochranku
a nejít mezi lidi, nebo mít peněz málo,
ale být obklopen lidmi, kteří mi nabídnou pomocnou ruku? Na to si musí
odpovědět každý sám.
6. strana
Stalo se ti někdy, že bys musel řešit
konflikt mezi vlastním svědomím
a profesí?
Myslím, že to není jen o profesi. Každý
den člověk bojuje a rozhoduje se, zda
uspokojí svědomí nebo rozum. Někdy
se rozhodne lépe, někdy hůře. Ani já
nejsem výjimkou.
Jak myslíš, že církev naloží s majetkem získaným v rámci restitučního
řízení?
Nejvíce bude záležet na tom, zda
k tomu majetku církev, tedy my všichni,
přistoupíme s pokorou a budeme ten
majetek využívat pro potřeby těch,
co pomoc potřebují, nebo pro vlastní
potřebu církve. Vždy to bylo, je a bude
o lidech. Pokud budeme zároveň myslet
na Boha a používat svěřený majetek pro
dobro všech, pak dokážeme přesvědčit
svými činy i nevěřící, že restituce byly
správným krokem.
Máš velkou rodinu, jak bys vás jednotlivě představil?
Centrem všeho dění je Veronika. Ta
dává všemu řád. Bez ní by nic nefungovalo tak, jak má. Klárka jako nejstarší
pečuje o ostatní a snaží se jít příkladem
a ráda zpívá. Tomáš je živý a dodává
všem elán a rád hraje fotbal. Filip rád
ministruje a stará se o naše žaludky,
protože často chystá nějaké dobroty.
Kristýnka dodává celé rodině radost
svou bezprostředností. To nejdůležitější
však je, že se doplňujeme a všichni si
dokážeme navzájem pomoci. To nás
posiluje a drží pohromadě. Také se
snažíme každý den večer společně pomodlit a poděkovat Pánu za všechno,
co jsme prožili. Pokud máme trochu volného času, snažíme se být spolu. Rádi
jezdíme na výlety za poznáním, nebo se
snažíme alespoň trochu sportovat.
farní noviny duben 2014
Jste všichni velmi aktivními členy
naší farnosti, jak to všechno stíháte?
Veronika vede roky tlupu Šnečků, jsi
na akcích také zainteresován?
Nevím, jestli to stíháme, ale protože
potřebujeme mít i duchovní rodinu, tak
se snažíme do ní zapojit. Každý, jak
může – kluci ministrují, Klárka zpívá
ve sboru a pomáhá se Šnečky, Veronika je vede a připravuje pro ně rozmanité akce. Kristýnka se pak akcí
účastní jako jedna členka oddílu. Já se
již tolik nezapojuji. Pokud mám čas, pak
se spíše snažím pomoci s organizací
a materiálním zajištěním. To hlavní však
dělá Veronika, praktikantky a ostatní vedoucí, bez nichž by do oddílu nechodilo
padesát dětí z okolí.
Budeme slavit Velikonoce, jak je jako
rodina prožíváte? Co znamenají pro
tebe osobně?
Začátek Svatého týdne je vždy plný
shonu – zkoušky sboru, ministrantské
schůzky, pečení, uklízení. Když však
začne mše svatá na Zelený čtvrtek, tak
najednou člověk cítí, že se děje něco
výjimečného. A to nejen při obřadech,
ale i doma při modlitbě, společném
prožívání. Vše vyvrcholí na Bílou sobotu, kdy se všichni celý den těšíme
a připravujeme na večerní mši. Nakonec večer celou slavnost zakončíme
společnou večeří, kdy se pomodlíme,
zavzpomínáme na všechny zemřelé
a symbolicky odvalíme kámen. Každý
u stolu má zapálenou svíci, kterou si
přinesl z kostela. Velikonoce jsou pro
mě velkým svátkem. Naplňují mě radostí, protože si vždy uvědomím, že
je tady nejen Ježíš, který se za nás
obětoval, ale taky spousta lidí, kteří se
obětují pro druhého.
Připravila Michaela Tučková
farní noviny duben 2014
strana 7
Setkávání nad Biblí a úvahy nad pašijemi
V únoru a březnu jsme při sobotních setkáních s prof. J. Nagym pokračovali
úvahami o Boží lásce a rozborem evangelia sv. Jana. Bůh stvořil člověka z lásky,
každého člověka miluje. A člověk se od této lásky svým hříchem oddělil a stále
odděluje. Bůh ve svém milosrdenství neustále nabízí odpuštění a uzdravení.
Zaženu tvou nevěru jak mračno a jako oblak tvé hříchy. Navrať se ke mně, já tě
vykoupím (Iz 44,22). V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on
si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy (1J4,10).
Jestliže této biblické zvěsti uvěřím a rozhodnu se brát ji vážně, může mi poskytnout
základní informaci o smyslu mého života, o mém poslání zde ve světě. Tato víra mi
pak poskytuje také vše, co potřebuji, abych toto své poslání mohl a uměl v životě
uskutečňovat. Dává mi poznat Boží záměr se světem, pochopit nabídku věčného
života, spásy i spásy světa. Ukazuje mi, jak jsem zván ke spolupráci na spáse
světa a moje možnosti v tomto směru.
V sobotu 22. března jsme se vrátili k Janovu evangeliu a pokračovali četbou
3. kapitoly. Závěrem této kapitoly Jan Křtitel říká: „Kdo věří v Syna, má život věčný.
Kdo Syna odmítá, neuzří život…“ Tato slova navazují na slova Ježíšova na začátku
této kapitoly: „Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo
v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ Co je to hřích? Poznal jsem Boží
lásku, odmítám ji, oddělil jsem se od Boha, zdroje života, jsem mrtvý. Ve 4. kapitole
je popisována rozmluva Ježíše se
samařskou ženou. Před rozborem
této části jsme si „odskočili“ do
Starého zákona a otevřeli Druhou
knihu královskou a Ezdráše a sledovali, jak vznikalo Samařsko.
S P. Regalátem jsme se ve dvou setkáních věnovali pašijím. Evangelisté své zprávy o umučení Krista podávají rozdílným způsobem. Každý
evangelista klade důraz na něco jiného. Marek a Matouš nám situaci
líčí dramaticky, Jan, teolog, je akční.
Např. o smrti Ježíše: Matouš (27,50)
… vykřikl mocným hlasem a skonal.
Jan (19, 30) … naklonil hlavu a odeByzantský kříž od Sv.
vzdal ducha. Sledovali jsme poDamiána ze 12. století
stavy pod křížem. Učedníci se roz(nyní u Sv. Kláry v Assisi),
prchli, zbyla tam jen hrstka věrných
před kterým se modlil
sv.
František.
a nepřátelé. V Janově evangeliu ne-
8. strana
farní noviny duben 2014
přátelé pod křížem mizí.
Jedině Jan se zmiňuje o matce Boží, že stála
pod křížem. Na druhém
setkání jsme rozebírali
pouze Janovy pašije. Začínají v zahradě, pokračují u velekněze a Piláta, končí opět v zahradě.
Předobraz této zahrady
je zahrada v ráji, kde lidé
nebe ztratili, nyní obětí
Krista znovu získali. Při
Ukřižování na dřevěných dveřích baziliky Sv. Sabiny
zatýkání Ježíše (18,4) vidíme jeho naprostou svobodu, on určuje běh událostí, určuje, co se kdy stane. O výslechu Ježíše u Piláta
jsme meditovali nad knihou Vydán lidem do rukou (rozjímání o Kristově utrpení),
kterou napsal kardinál Carlo Martini.
Na závěr P. Regalát promítal zobrazení Krista na kříži od nejstaršího zachovalého
díla přes ikony a byzantské kříže. První doložené vyobrazení kříže s Ježíšovým
tělem najdeme na dveřích baziliky Sv. Sabiny na římském Aventinu ze začátku
5. století. V začátcích církve byla znakem věřících ryba. Teprve až když přestaly
nejpotupnější popravy na kříži, stal se znakem křesťanů kříž.
Anna Zikešová
Postní duchovní obnova naší farnosti
Ústřední myšlenkou postní obnovy, která začala v pátek čtrnáctého března, bylo čtení
z Janova evangelia. Jan 10,10. „Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem
přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti.“
Otec Karel Satoria nám řekl: Bůh očekává,
abychom žili plnost života. Bůh člověka vybízí, aby v sobě nechal působit Boží milost.
Člověk má pro Boha velikou cenu. Člověk je
volán a je mu řečeno: „Máš na to, stvořil jsem
Tě pro sebe, uvědom si to, člověče!“
Sobotní ráno jsme začali zpěvem písně Naplňuj mě Duchem svým, tedy vzýváním Ducha
farní noviny duben 2014
strana 9
svatého. Úvodní slovo měl otec Jakub, pak byly přítomnými pronášeny díky a prosby a otec Satoria uvedl první přednášku poukazem na knihu Martiny Střítecké s názvem Hledám Tvoji tvář. Všem se představil a znovu odkázal na Janovo evangelium a slova svaté Terezie z Avily. Každý člověk by měl chtít mít život. Rozumí se
nejen život jako takový, ale duchovní život, život s Bohem.
Duchovní život je podle otce Satorii Boží milost. Rozhodně bychom neměli věřit,
že naše osobní ubohost nás nějak diskvalifikuje. Leon Bloy říkával: „Jediný smutek je nechtít být svatý“.
Vzhledem k tomu, že je naše farnost františkánská, zabýval se otec Satoria významem mnišství. Jako takové je podle jeho slov radikálním „chtěním Boha“. Mniši
jsou něco jako vykřičníky, jak říkal už svatý Jan Zlatoústý. Mnišství ale nemá žádnou vlastní svátost, vychází jen ze křtu, který je žit. Žít křest znamená žít stálým milováním Boha, ale i přijímat od Boha dar za darem, a to proto, abychom mohli obdarovávat druhé.
Ponořeni nejsme jen do vody, ale do Ježíše – do života Boha. Noření se do Boha
je zkušenost, že Ježíš člověka naplňuje, a to je to, co máme chtít (hic et nunc) tady
a teď. Svatý Benedikt se svým heslem Ora et labora, tj. Modli se a pracuj, říkal,
že jedno (modlitba) bez druhého (práce) nemá smysl, mezi jedním a druhým není
(nemá být) žádná skulina, obojí má stejný význam.
Důraz byl kladen především na modlitbu. Modlitba je umění rozpoznat, jakým způsobem člověk spolupracuje s Bohem. V modlitbě se musíme cvičit jako ve všem jiném. V modlitbě se obracíme k Bohu. A obracím-li se, tak dostávám. Pak se ovšem
nemohu chovat, jako bych nic nedostal. Otec Satoria konstatoval, že ve francouzštině je slovo prosba zcela totožné se slovem modlitba. Prosba a dík je normální
projev obyčejné slušnosti. Vůči Bohu by to mělo platit také. Chceš-li růst v modlitbě, modli se!
Jak nám pověděl P. Satoria, máme věřit Bohu, ne tomu, co nás napadá. Proti
minimalismu (neodvažujeme se žádat) musíme postavit maximalismus (žádáme
o vše, tj. Boha o Boha). Sv. Terezie z Avily říkala: ROZPOZNÁVAT, že jsem milován, je mnohem víc, než se DOZVÍDAT, že jsem milován. Bůh je láska, Bůh je láska ve mně.
Otec Satoria se odvolával na Benedikta XVI. Láska je vůle orientovaná k DOBRU. Co je DOBRO? Základní dobro je to, CO JSEM. Celá modlitba nám má dávat Boha, vše jiné je MÁLO! Vrcholem modlitby je KONTEMPLACE. Svatá Terezie z Avily, když se chtěla kontemplativně modlit, začínala četbou a říkala, že „svolává holoubky“ – soustřeďovala se. Pak může nastat Solo Dio pasa. Být s Bohem.
Po mši svaté, kdy jsme otci Satoriovi poděkovali, následoval společný oběd, agapé a diskuse v malém sále. Vše bylo velmi srdečné. Velký dík Bohu a všem, kdo se
na přípravě a provedení této úžasné duchovní obnovy podíleli!
Eva a Jiří Petrusovi
10. strana
farní noviny duben 2014
Pouť do Poříčí nad Sázavou 2014
Národní rada Sekulárního františkánského řádu spolu s farností v Poříčí zvou srdečně
na pouť vás i vaše přátele. Františkánští terciáři tím zahájí rok francouzské-ho světce
Ludvíka, patrona SFŘ.V Poříčí nad Sázavou, v kostele sv. Havla (u řeky), bude
obětována mše sv. za dr. Františka Noska (1886 –1935), františkánského terciáře
a významného předválečného katolického politika a národohospodáře. Pouť bude
v sobotu 26. dubna, mše svatá v 15.00 hodin. Hlavním celebrantem bude otec
Bogdan Sikora OFMConv., provinciál řádu minoritů.
Miloslav Mūller, 732 74 49 53.
3.5. v sobotu od 9 hodin začne velký úklid především kostelní
věže. Současně bude probíhat svépomocná instalace zábran proti
holubům – uvítáme jakoukoli poloprofesionální/profesionální pomoc
i radu. Prosíme všechny otrlé a fyzicky zdatné, kteří by byli ochotni při
úklidu pomoci. Bude potřeba se vybavit košťaty, lopatami, kovovými
775 720 752, mail: [email protected]
lopatkami. Dan Čáslavka,
Velký úklid
Jarní zprávy ze Šnečků
Druhou dubnovou sobotu nás čeká odemykání lesa. Těšíme se na cestování vlakem i na hledání zlatého klíče. Kdo
jej získá, může pomoci jarní víle odemknout les po zimním
spánku. Vzpomínám, jak nám loni paní Zima kazila plány.
V polovině května se ze Šnečků stanou detektivové. Pojedeme do Máchova kraje na minitábor. Pomůžeme slavnému detektivovi vypátrat zmizelá zvířata ze Zoo. A za pomoci kamarádů Pindi, Bobíka, Fifinky a Myšpulína se nám
nakonec podaří dostat se k pokladu. Mohou se k nám přidat i děti z farnosti, které pravidelně na schůzky nechodí.
Bližší informace k táboru www.snecci.cz nebo na informační schůzce 8. 4. v klubovně.
Veronika Koběrská
Noc kostelů
V pátek 23.5. se již podruhé naše farnost připojí k evropskému projektu Noc kostelů. Kostel svaté Anežky zůstane
pro všechny otevřený po celý večer až do půlnoci. Všichni,
kteří zavítají dovnitř si budou moci prohlédnout kostel, poslechnout si slova i hudbu nebo se jen v tichu zastavit. Podrobnosti o programu přinese květnové číslo Farních novin.
Více také najdete na webových stránkách www.anezka.ic.cz
nebo www.nockostelu.cz.
Klára Konvalinová
Exercicie pro rodiny
Milé spořilovské rodiny, srdečně vás zveme na exercicie
pro rodiny na opatství Želiv, v termínu 25.–30.7. 2014.
Rodiče zde mají možnost prohloubit svoji víru, hlídání
dětí během přednášek je zajištěno. Kromě dopoledních
a odpoledních přednášek je možnost jít s dětmi denně
na mši sv. i být v tichu. Pro zájemce je zajištěna plná penze.
Přednášky vede bratr kapucín Pavel Lev Eliáš OFMCap.
Více informací: Iva a Petr Ryzovi, 777 026 223,
farní noviny duben 2014
s t r a n a 11
Ve l i k o n o c e v k o s t e l e s v. A n e ž k y
BOHOSLUŽBY VE SVATÉM TÝDNU
Zelený čtvrtek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18.00
Velký pátek . . . . . . . . . . . . .18.00, 24.00 křížová cesta (vede mládež)
Bílá sobota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20.00
Neděle Zmrtvýchvstání Páně . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Velikonoční pondělí .
8.30, 10.30
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.30
Příležitost ke svátosti smíření ve Svatém týdnu od středy do pátku vždy
od 16 do 18 hodin, možnost i denně 9–18 hod u PM Sněžné.
st
16.4. v 19.30 vás srdečně zveme na koncert Stamicova kvarteta.
Na programu: Josef Haydn: Sedm slov Vykupitelových na kříži. Slova
přednese Rudolf Kvíz. Vstupné dobrovolné
st
Výstava výtvarníků z Klubu vozíčkářů v Petýrkově ulici.
Autoři výstavy: Pavel Soukup, František Újezdský, Eva A. Schmidtová
Vernisáž: 16. dubna 2014 v 17 hodin v PC klub Zelený pták, U Zeleného ptáka
1158, Praha 4 - Kunratic
čt
17. 4. Noční adorace v kostele sv. Anežky ze Zeleného čtvrtka na Velký
pátek: Zveme mládež a farníky, kteří by chtěli bdít v Getsemanské zahradě,
aby se zapsali do tabulky vzadu v kostele. Adorace bude probíhat do té doby,
dokdy budou zapsaní lidé na adorační službu.
pá
18.4. na Velký pátek vás srdečně zveme na každoroční křížovou cestu s dětmi
na Petříně, kterou pořádáme ve spolupráci s modřanskými matkami. Společně
projdeme všechna zastavení s prosbami, čtením a písničkami. Sraz v 10 hodin
na Újezdu u stanice lanovky. Kontakt: Gábina Holejšovská, 721 833 922.
so
19.4. Radost. O Bílé sobotě budou pokřtěni a biřmováni v našem kostele
Radek Břečka, Dana Etlíková a Dana Šourková. Moc se těšíme a prosím
vás, abyste tyto naše katechumeny provázeli modlitbou. Po slavnostní
mši proběhne společná oslava s novokřtěnci. Také se těšíme na slavnost
biřmování ostatních biřmovanců v katedrále o slavnosti letnic.
V Katolickém týdeníku se objevila upoutávka na Velikonoční misálky pro děti,
vhodná pomůcka na přípravu a prožití velikonočních obřadů s menšími i většími
dětmi. Misálky jsme objednali hromadně a budeme je nabízet přímo v kostele
po bohoslužbách. Cena jedné sady je 99 Kč.
12. strana
farní noviny duben 2014
Křížová cesta během postu
přede mší od 9 hodin. Vilma
STANE
vždy v pátek od 17.30 hodin
Petrusová 732 586 406
SE
pod patronací našich farníků.
20.4. zpívání s malými dětmi se
Vedou: 4.4. Iva Ryzová, 11.4.
uskuteční na Boží hod velikonoční.
Marie Myslilová (terciáři), 16.4. Klára
Všechny děti jsou srdečně zvány.
Kudrnová + děti (středa), 18.4. Michal
Zkouška jako obvykle v neděli přede
Čížek + starší mládež – o půlnoci.
mší sv. v 10 hodin pod kostelem. Iva
3.4. v 17.30 hodin tichá adorace
Ryzová, 777 026 223
4.4. setkání františkánských terciářů
v 16.30 hodin v místnosti pod presbytářem
kostela.
24.4. po mši svaté Zamýšlení nad
vírou: téma Vzkříšení. Vede P. Vladimír
Slámečka.
6.4. kytarová mše v 10.30 hodin, vede
R. Koběrský, zkouška v 9.30 hodin v sále
pod kostelem.
26.4. v 9.30. hodin Setkávání nad
Biblí s prof. Jozefem Nagyem
11.4. ministrantská schůzka v 17 hodin
26.4. V. etapa cyrilometodějské pouti na
Velehrad, trasa: Heřmaničky – Střezimiř
– Borotín – Klokoty 26 km. Kontakt:
František Reichel, 725 939 385
12.4. v 9.30. hodin Setkávání nad Biblí
s prof. Jozefem Nagyem
15.4. od 19 hod. pěvecká zkouška
na božíhodovou neděli pod vedením
V. Petrusové.
16.4. v 15.15 hodin místo výuky
náboženství křížová cesta pro všechny
děti, jejich rodiče i ostatní farníky, od 16
hodin svátost smíření pro děti.
16.4. po mši svaté koncert Stamicova
kvarteta, na pořadu Sedm slov Kristových
od J. Haydna.
17.4. noční adorace v kostele sv. Anežky
18.4. na Velký pátek vás srdečně zveme
na každoroční křížovou cestu s dětmi
na Petříně. Kontakt: Gábina Holejšovská,
721 833 922
18.4. křížová cesta v kostele sv. Anežky
ve 24 hodin
20.4. Zveme všechny, kteří by nám chtěli
pomoci zpívat na dětské mši svaté o Božím
hodu velikonočním, na zkoušku v úterý 15.4.
od 19 hod. V neděli 20.4. bude zkouška
26.4. pouť do Poříčí nad Sázavou
2.5. setkání františkánských terciářů
v 16.30 hodin v místnosti pod presbytářem kostela. Všichni jste zváni.
3.5. v sobotu od 9 hodin proběhne
velký úklid především kostelní věže.
4.5. kytarová mše v 10.30 hodin, vede
R. Koběrský, zkouška v 9.30 hodin
v sále pod kostelem.
Pravidelný úklid kostela jednou
za čtrnáct dní v 8 hodin, tentokrát
v pátek 4.4., 16.4., 30.4. a 16.5.
6.–8.6. společný farní víkend spojený
s brigádou i odpočinkem a táborákem
v Hájku u Prahy. Zváni jsou zvláště
rodiny s dětmi, ale víkend je otevřený
pro všechny členy naší farnosti.
Velikonoční pohlednice, které připravily děti z náboženství a ze skautu, visí
u vchodu do kostela. Vybrané peníze
z jejich prodeje pošleme jako obvykle
do katolické školy v estonském Tartu.
Stránky farnosti www.anezka.ic.cz, číslo účtu farnosti 68349399/0800 u České spořitelny
Náklad na výtisk: 12 Kč. Číslo vyšlo 4. 4. 2014. Redakce: Michaela Tučková – misatuk@
seznam.cz, nepodepsané kresby Magdalena Martinovská – [email protected]:
farní noviny duben 2014
strana 13