Caritas 2001/1 - Charita Česká republika

1 / 2 0 0 1
l
È
10 K
C E N A
l Pohled k sousedùm: Charita v Rakousku
O lidech z vídeòského Gruftu /14
l Téma: Být prospìšným z dobré vùle /3
l Tøi otázky pro Sestru roku 2000 /7
l Událost: Tøíkrálová sbírka skonèila /8
2
Kalendáø
Velikonoce promìny srdce
Mnozí lidé církvi vyèítají, že pøináší svìtu Kristovo poselství pod znepokojující podobou lidských slabostí
a høíchù. Co máme na to øíci? Jen žasnout, že sám Otec
svìøil do lidských rukou svého jednorozeného Syna, když
se stal èlovìkem. Bùh nám høíšným lidem tím vyjádøil
dùvìru. A církev pokraèuje v jeho díle záchrany lidí a pøes
nedokonalosti nás køesanù zùstává pro nì matkou i utìšitelkou. Což tato odvaha Boží lásky neboøí pøedstavy lidí
o dokonalé církvi, která je omezena jen na úzký kruh
vyvolených, a tak vpodstatì vydaná napospas jen lidským
schopnostem? Právì tím, že církev jde vstøíc všem slabým a høíšným, mohou tito lidé skrze ni doufat v Boží
milosrdenství a najít cestu k nápravì.
Jak se však dívat na svìt, který je plný nespravedlnosti a zloby, na dìjiny naplnìné ukrutnostmi a bolestí? Na tolika místech svìta je pošlapávána dùstojnost
a základní práva èlovìka. Proti tomu stojí pokorné mlèení ukøižovaného Krista, který se za všechny lidi obìtoval z lásky. On není na stranì mocných, ale slabých
a ponižovaných. Stal se jedním z nás, aby žil a vytrpìl
vše, co patøí k našemu lidství. Je skuteèným Emanuelem, Bohem s námi, který nepøišel lidi soudit, ale milovat je a zachránit. Není tato Boží bezmocnost mocnìjší
než všechna síla mocných a zloba tyranù?
Je zde však jiná nesnáz. Mùže nám pøipadat nemožné
pøijmout za svùj Kristùv neslýchaný požadavek ztratit
vlastní život, abychom byli zachránìni. Prostì nemáme
odvahu z lásky ke Kristu riskovat všechno. Pøi pohledu
na nároèné požadavky evangelia nesmíme však zapomínat, že Pán žádá po nás jen to, k èemu nám napøed dá
sílu a milost. Vždy je Bohem plným nìhy a milosrdenství,
který nabízí høíšníkovi milost odpuštìní a slabému sílu
zaèít znovu. Kdo pochopí ten paradox víry, má jen jednu možnost: v hloubi duše uznat tíhu vin minulosti, prosit Otce o odpuštìní a úplnì se odevzdat jeho lásce.
Svatý otec Jan Pavel II. nás na zaèátku nového milénia
vyzval, abychom se pozornì zadívali do tváøe trpícího
Krista, který pøi umírání vyprošoval odpuštìní svým katùm a naprosto se vydal do Otcových rukou. Díky ukøižovanému Kristu víme, že v každém lidském utrpení je
pøítomen Bùh, který trpí s èlovìkem a svìøuje mu do
rukou nesmírnou hodnotu utrpení, pøijatého z lásky.
Kristus si pøivlastnil smrt, aby se lidem dostalo života,
a lidské bolesti dal smysl, protože ji pøijal a vykoupil:
a tímto smyslem je láska. To je osvobozující poselství
o možnosti spásy, nabídnuté všem bez výjimky.
Pokud tedy bude v našem srdci mocná touha po vnitøní
oèistì a po novém životì s Kristem, najdeme v sobì odvahu vyznat Bohu slabost a høíšnost a pøijmeme od nìho
milost k nápravì. Budeme podobni apoštolu Petrovi, který proléval slzy nad zapøením Krista, ale vzchopil se
a s bázní mu vyznal lásku slovy: „Ano, Pane, ty víš, že tì
miluji“ (Jan 21, 15). To je osvobozující moc Kristova utrpení a jeho
smrti, která nás pøivádí k úžasnému setkání se Zmrtvýchvstalým!
Pak zakusíme velikonoèní promìnu srdce a budeme mít v duši pravý pokoj, který tryská z Kristových
oslavených ran.
P. Josef Šic
h
Šich
(A
ut
or je pr
ezident
em
(Aut
utor
prezident
ezidentem
Arcidiecézní charity Olomouc)
Stalo se…
l Koncem loòského roku byla založena dobr
dobroovolná F
Farní
haritaa
arní ccharit
harit
v Rožmitále pod Tø
emšínem. Vìnuje se pomoci lidem v nouzi, huTøemšínem.
manitární pomoci a provozu knihovny.
ec Jan P
tìšil sv
ou návštìv
ou dìti v Denním st
aciol Her
Herec
Pootmìšil po
potìšil
svou
návštìvou
stacionáø
arní ccharity
harity
náøii polièské F
Farní
harity.. Pøijel si s nimi popovídat pøed charitativním koncertem chrámové hudby spojené s poezií a prózou, který se konal v polovinì ledna v kostele sv. Jakuba v Polièce.
erpr
eta Phillipa K
arla Speat
l Koncert blueso
bluesovvého int
interpr
erpre
Karla
Speataa a jeho skupiny se uskuteènil 11. ledna v novì rekonstruované tìlocviènì vinaøic
ké vìznice
cidiecézní ccharit
harit
aha a byl urické
vìznice. Uspoøádala ho Ar
Arcidiecézní
haritaa Pr
Praha
èen vìzòùm i personálu vìznice.
arního spoleèenství
l V mìsíci Tøíkrálové sbírky založili èleno
èlenovvého ffarního
v No
výc
h Hr
adec
h Oblastní ccharitu.
haritu.
Novýc
vých
Hradec
adech
orun si 20. ledna odvezli øedit
l St
Stoo tisíc kkorun
editelé
elé plzeòské Diecézní
1 v Brnì. Benefièní dar poa Mìstské charity z finále MISSIS 200
2001
slouží pro novì budovaný Domov pro matky s dìtmi v Klatovech.
harit
ámci kkampanì
ampanì 30 dní
l Oblastní ccharit
haritaa Znojmo uspoøádala v únoru v rrámci
or K
oncert pø
h vokálního kvinteta od sv.
pr
Koncert
pøii svíèkác
svíèkách
proo nezisk
neziskoový sekt
sektor
osla
Køíže, besedu s MUDr
MUDr.. Milenou Èernou a koncert Jar
Jarosla
oslavva Hutky
Hutky..
eh uspoøádala na zaèátku února svùj hist
oric
ky pr
vní
l Charit
Charitaa Zábø
Zábøeh
historic
oricky
první
ples. Výtìžek 30 tisíc kkorun
orun poslali Zábøežští na charitní konto
pomoci Indii
Indii.
aco
vník pol Na humanitární misi do Èeèensk
Èeèenskaa odcestoval v únoru pr
praco
acovník
obudìjo
vic
ké Diecézní ccharity
harity Štìpán K
aradny pr
èeskobudìjo
obudìjovic
vické
Kaproo upr
uprcchlíky èesk
van spolu s lékaøkou a charitní dobr
at
eø
inou Langr
dobroovolnicí K
Kat
ateø
eøinou
Langroovou.
ogo
yjo
l Centrum pr
proo dr
drogo
ogovvé závislosti Charity K
Kyjo
yjovv s místním domem
áti K
ar
ásk
kultury pøipravilo na zaèátku února koncert Sv
Sváti
Kar
arásk
áskaa s jeho
kapelou P
ozdr
Pozdr
ozdraavpámbu a výstavu obrazù Petra Èmelíka.
h zorganizovala 10. února Mìstl V rámci Svìt
Svìtoového dne nemocnýc
nemocných
h spojené se mší svatou
ská ccharit
harit
tkání tìžce nemocnýc
haritaa Plzeò se
setkání
nemocných
a udílením svátostí nemocných a smíøení.
edv
edli žáci spec
l Prvního bøezna pø
pøedv
edvedli
speciálních škol z Karlových Varù
iální péèe v Radošo
vì pro potìchu pøedevším st
aa Ústavu sociální
Radošovì
starýc
h lidí z domova dùchodcù a karlo
ské Charity divadelní pø
edrých
arlovvar
arské
pøedst
opelk
staavení P
Popelk
opelkaa.
ela Charit
enštát Dùm
l V polovinì bøezna slavnostnì otevø
vøela
Charitaa Fr
Frenštát
sv
sv.. Alžbìty pr
proo matky s dìtmi
dìtmi. Dùm požehnal ostravsko-opavský
biskup František Lobkowicz.
cidiecézní ccharitì
l V Ar
Arcidiecézní
haritì Olomouc vrcholí pøípravy na vybudování
hospice na Sv
atém K
opeèk
u.
Svatém
Kopeèk
opeèku.
Oèekáváme…
o-opa
vská Diecézní ccharit
l Ostr
Ostraavsk
vsko-opa
o-opavská
harita,
harit
a, spoleènost Èlovìk v tísni
8. dubna v ostravském kinu Vesmír fila Telepace poøádají 17.-1
.-18.
mový festival Jeden svìt. Kromì pøehlídky dokumentárních snímkù program zpestøí vystoupení dìtí z uprchlických táborù.
ení Domo
l Slavnostní otevø
vøení
Domovva pr
proo senior
senioryy a obèany s postižením
v Boru u T
ac
ho
6 hodin za pøítomnosti
Tac
acho
hovva se koná 10. kvìtna v 1
16
plzeòského biskupa Františka Radkovského.
3
Téma
Dobrovolníci v roce 2001
„Dobrovolníci jsou odvážní lidé a jsou
ochotní se za nìco postavit. Jsou
ochotní zasvìtit své ruce,
svou mysl a pøedevším svá
srdce službì ostatním. Tím
pøinášejí lidem nadìji a dodávají jim sílu k pøekonávání jejich slabostí. Odmìnou
za to jim je vìdomí, že jejich
èinnost má skuteèný význam. Jejich odvaha a odhodlání by
mìly být pro nás pro všechny inspirací
k èinùm.“ – tolik generální tajemník
OSN Kofi Annan v projevu pøi zahájení
Mezinárodního roku dobrovolníkù
5. prosince 2000.
storné místnosti mezi ramínky s peèlivì roztøídìnými mírnì opranými obleky postávají
lometrù vzdáleného Mšena. To všechno za
zaplapánbùh, z lásky k bližnímu. „Zaèali jsme
jezdit proto, že z okolí Bìlé se
žádný dobrovolník nenašel. Zaèátky nebyly lehké, mnohokrát
jsme padali na pusu, ale díky houževnatosti jsme šatník vybudovali,“ vzpomíná pan Beneš.
„Jsou to pionýøi, vždy vedou
šatník od roku 1993,“ øíká uznale o tandemu Beneš-Langerová pracovník litomìøické Diecézní charity Roman Striženec.
Slovy chvály na adresu týmu ze Mšena nešetøí ani vedoucí organizaèního oddìlení pobytového støediska v Bìlé Jaroslava Charvátová: „Jsme nesmírnì spokojeni. Smekám
pøed nimi, spousta lidí by to nedìlala.“
A proè to tedy dìlají? „Èlovìk si øíkal, že
musí pomoci tìm, co utíkají. Døíve lidé v zahranièí pomáhali zase nám,“ zamýšlí se Bøetislav Beneš. „Mìla jsem onkologický nález
a nevypadalo to vùbec dobøe,“ vysvìtluje paní
Langerová. „Tak jsem si øíkala, že chci být
ještì užiteèná druhým...“
Po letech námahy oba dobrovolníci v dùchodovém vìku „svùj šatník“ v Bìlé opouštìjí. „Trápí mne artróza a práce tady jí neprospívá,“ svìøuje se pan Beneš. „Do Vánoc pro
nás z tábora jezdili domù, ale už pro nás nejezdí,“ doplòuje ho kolegynì. To prý ale neznamená, že oba složí ruce do klína! Sbírka
obnošených šatù ve Mšenì a okolí pokraèuje. A šaty je tøeba vytøídit, složit, zabalit…
„Šatníkovou“ štafetu v Bìlé pøebírá Farní
charita Èeská Lípa. „Pan faráø u nás poøád
vyzývá lidi, že láska k bližnímu by mìla více
vyniknout...,“ pøemítá èeskolipská charitní
dobrovolnice Marta Klouèková v bílém pracovním plášti. „Celý život jsem pracovala ve
zdravotnictví mezi lidmi, a proto teï nechci
jen sedìt, plést a háèkovat. Potøebuji být zamìstnaná a nìkomu pomáhat.“ Jenže uprchlíci bývají obèas náladoví, co s tím? „Já je mám
docela ráda, i když nadávají.“
Být prospìšným
z dobré vùle
dva kluci z Pakistánu, o kus dál vybírá rusky
hovoøící maminka šatièky. Do místnosti pøicházejí další, u stolku pøedloží prùkaz a pustí
se do hledání. Pan Bøetislav Beneš v bílém
pracovním plášti zaznamenává jména do velkého linkovaného sešitu. Každý uprchlík totiž
smí pøijít jen jednou
za mìsíc nejvýš pro
pìt vìcí. Aby se dostalo také na ostatní
a haldy nafasovaného
prádla nekonèily záhy
v popelnici. „Když pøijedou noví uprchlíci,
pouštíme je sem po
deseti, aby si mohli
vybrat,“ vysvìtluje
pan Beneš. Bìženec
Viktor v dlouhém kabátì ho právì bouølivì pøesvìdèuje, že ho
Bøetislav Beneš a Ludmila Langerová, dobrovolníci z OCH Mšeno u Mìlníposlednì do návštìvka v táborovém šatníku.
Foto Vojtìch Vlk
ní knihy nìkdo poznaTáborový šatník
menal omylem. Nic prý si nebral, rozohòuje
Poèátkem bøezna se v lesích na Mladobolese rusky. Pan Beneš nakonec mávne rukou,
slavsku ještì drží zmrzlý sníh. Nedaleko Bìlé
Viktor se uklidní a vydává se mezi ramínka
pod Bezdìzem probleskuje mezi jehliènany
s ošacením. Za chvíli se loudá zpìt, nic zajíareál bývalých kasáren, které tu zbyly po
mavého prý nenašel. Pánské boty a zimní
sovìtské armádì. Vojáci odmašírovali, ale
bundy jsou totiž úzkoprofilové zboží.
lidský babylon zùstal. Z houfu lesních pane„Bìženci jsou èasto nervózní a agresivní,
lákù obehnaných plotem vzniklo pobytové
ale mají na to právo, pobyt v cizím prostøedí
støedisko pro uprchlíky.
je stresující,“ øíká smíølivì Benešova dlouhoV pøízemním stavení pøilepeném k bránì
letá spolupracovnice Ludmila Langerová.
je dnes živo. Charita vydává, tak jako každou
Stejnì jako pan Beneš dojíždí týden co týstøedu, táborovým bìžencùm ošacení. V proden do tábora u Bìlé z bratru pìtadvacet ki-
Jan Oulík
Omluva redakce
V èísle 4/2000 jsme na stranì 5 uveøejnili reportហo aktivitách Farní charity Roudnice nad Labem. Omlouváme se duchovnímu správci,
pøípadnì dalším osobám, které se mohly závìreènou zmínkou: „Pøesto, po pìti letech usilovné práce, visí nad Roudnicí otazník.
Dagmar Hatinová pro neshody s novým duchovním správcem s øeditelováním konè텓 cítit dotèeny. Redakce i vedení Arcidiecézní
charity Praha považují roudnickou Farní charitu i nadále za prosperující zaøízení, o jehož práci budeme rádi informovat.
4
Téma
Pøijímat, naslouchat a doprovázet
S Antoinem Sondagem o francouzských dobrovolnících
Øíká, že je úøedník – byrokrat. Že o dobti. Napøíklad v Paøíži se koná jednou týdnì prerovolnicích a jejich èinnosti jen pøednázentace Charity a nábor dobrovolníkù. Jejich
ší. Pak na sebe prozradí, že je dobropráce je podporována i finanènì. Proplácíme vývolným spolupracovníkem Amnesty
daje, cestovné, u dlouhodobì pùsobících dobroInternational. Antoine
volníkù se také podílíme na soSondag ze Secours Caciálním nebo dùchodovém
tholique Caritas France,
pøipojištìní.
který pøijel v únoru do
Kdo jsou vaši charitní
Èeské republiky, aby na
dobrovolníci?
semináøích seznámil chaKdybych mìl nakreslit
ritní pracovníky s frankarikaturu typického charitcouzským modelem dobního dobrovolníka, byla by to
rovolné práce.
žena ze støedních vrstev ve
Jakou roli zastávají
vìku od 60 do 66 let. Jsou
dobrovolníci v Caritas
to pøedevším starší lidé, vìtFrance?
šinou ženy. Ale musím øíci,
Nemáme vlastní zaøízení – Antoine Sondag (vlevo)
že jsou mezi nimi i studenti.
školy, penziony pro seniory
Foto Jiøí Kopáè Mladí se povolávají pro spenebo nemocnice. Neøídíme inciální aktivity. Napøíklad chostituce. O sociální a zdravotní pomoc se stará stát.
dí do chudinských ètvrtí, pomáhají emigranProto Caritas France stojí pøedevším na dobrotùm, dìlají tzv. školní podporu.
volnících. Máme sedm set profesionálních praV èem spoèívá „náplò práce“ francovníkù a sedmdesát dva tisíc dobrovolníkù. O nì
couzského dobrovolníka?
se staráme od náboru pøes vytváøení týmù až po
Dobrovolníci dìlají tzv. pøíjem, naslouchají
pravidelná sdílení zkušeností a hodnocení èinnosa doprovázejí. Doprovázení je terminus tech-
Zjistit pøesný poèet dobrovolníkù, pracujících ve Sdružení Èeská katolická charita, je prakticky nemožné. Pøestože øada
farních Charit je postavena právì na lidech, kteøí obìtavì vìnují svùj èas a pohodlí pro pomoc druhým. Pøesná èísla
vìtšinou nemají k dispozici ani diecézní
Charity. Jitka Pišlová z Plznì odhaduje
poèet „alespoò obèasných dobrovolníkù“
ve své diecézi na tøi sta. Stejný poèet
ochotných pomáhá, podle odhadu diecézního øeditele Jiøího Stejskala, na Královéhradecku. „V celé diecézi máme asi
2000 dobrovolníkù,“ uvádí øeditel Arcidiecézní charity Olomouc Jindøich Suchánek s tím, že podrobnìjší údaje budou k dispozici po uzávìrkách výroèních
zpráv letos v létì. „Obyèejnì uvádíme èíslo 500, ale jde o ten nejhrubší odhad,“
pøiznává Jaroslav Èernocký z Diecézní
charity Brno. „K tomu je nutno pøipoèíst
nárazové dobrovolníky pøi akcích, jako je
Brnìnská cihla (asi 120), nebo Tøíkrálová sbírka (3300 koledníkù),“ pokraèuje
Èernocký. Nicménì v létì by Bròáci mìli
Dobrovolníci v Charitì
mít v ruce výsledky „prùzkumné akce“,
z níž se dozvìdí nejen pøesná numera,
ale i to, èemu se dobrovolníci vlastnì vìnují.
Napøíklad v èeskobudìjovické diecézi dlouhodobì zdarma pomáhají kromì
peèovatelù v dobrovolných Charitách
také odborníci – právníci, lékaøi a uèitelé. Krátkodobì, tøeba pøi nakládání humanitární pomoci, vypomohou studenti
vysokých a støedních škol.
„Podle zkušeností Oblastní charity
Opava jim dobrovolníci pøibývají tempem asi deset lidí za rok. Celkem jich
mají 220, z toho 80 aktivních, a nosných
sloupù pøes 30,“ sdìluje Jarmila Sýkorová z Ostravy. „Je ale nutné, aby byli
dobøe motivováni a v jejich èele stál èlovìk, který se jim pravidelnì vìnuje.“
Ménì radostnou zkušenost má øeditelka Diecézní charity Èeské Budìjovice
Michaela Èermáková: „Dobrovolníkù nepøibývá, jsme rádi, že si udržíme stávající.“ Pøíliv „nové krve“ si slibuje zejména
od Tøíkrálové sbírky. „Letos pro dobro-
nicus, zahrnuje v podstatì práci sociálních
pracovníkù. Pomáhají lidem v krizi, kteøí už
nemají energii a sílu, uplatnit svá práva. Dobrovolnická práce však má své hranice. Uvedu to na pøíkladu: dobrovolník navštìvuje odsouzeného ve vìznici, hovoøí s ním, naslouchá
mu, je s ním. Odsouzení bývají èasto narkomané a potøebují pomoc psychologickou
nebo terapeutickou. Tu už mu ale dobrovolník nemùže poskytnout. Pomùže však tím, že
najde potøebného specialistu a zprostøedkuje kontakt s odsouzeným. Jak už jsem se
zmínil, doprovázení potøebných – to je hlavní
èinnost dobrovolníka.
Dá se pøedpokládat, že mezi vašimi
dobrovolníky nejsou jen lidé vìøící...
Jistì, všichni nejsou vìøící. Dobrovolník nemusí být ani katolíkem, ani vìøícím. Mìl by
však dostat podrobné informace o tom, co
Charita je, jaké je její poslání, na jakých myšlenkách a postojích staví. A také co se od nìj
konkrétnì oèekává. Aby se mohl rozhodnout,
zda to všechno chce respektovat, nebo radìji odejít jinam.
Pt
ala se -mik
Ptala
-mik--
volníky pøipravujeme program, vedení,
koncert a nabídku pøednášek,“ vypoèítává øeditelka. Také Jaroslav Èernocký
z Brna tvrdí, že dobrovolníkù bude pøibývat pouze, budou-li podporováni
z dobrovolnických center, vznikajících
pøi jednotlivých diecézích. „Vlna masového dobrovolnictví a zakládání farních
Charit z poèátku 90. let dávno odeznìla,“ konstatuje Èernocký. „Charita se
více soustøedila na profesionální zaøízení, a tak se nám dnes dobrovolníci hlásí
víceménì náhodnì.“ Také podle královéhradeckého diecézního øeditele
Jiøího Stejskala dobrovolníkù „nezadržitelnì ubývá a kohokoli získat je neskuteènì tìžké, ba nemožné“. Situace
v dobrovolnictví je podle jeho slov dána
silou farností, v nichž se projekt nachází, a typem projektu. „Napøíklad hospic
v Èerveném Kostelci nemá s dobrovolníky problémy, má jich ke 150. Místní farnost je velmi silná a navíc popovídat si s tìžce nemocným lidi chytlo
-jouu srdce.“
5
Téma
Portrét: Muž s cejchem viny
Zoran Iliè, který jako dobrovolník spolupracuje s èeskobudìjovickou Diecézní charitou, má malý krámek se šperky a indickým obleèením. Obèas v nìm
prodává jeho žena, protože Zoran telefonuje a shání informace, které pomohou pracovníkùm Charity dopravit
do Srbska humanitární pomoc. Zoran
tat obèanskou válku. Bylo mi líto a mìl jsem
zároveò vztek, že se vraždìní úèastní i srbský národ. Bylo mi líto obìtí na všech stranách. Cítil jsem vinu a stydìl se za svùj národ.“
Setkání s uprchlíky
„Možná je to moje ostuda, ale s uprchlíky
jsem se setkal teprve podruhé,“ pøiznává Zoran, který v uprchlických táborech tlumoèí pracovníkùm
èeskobudìjovické
Diecézní charity.
„Pøed šesti lety, když
tihle lidé utíkali ze
Srbské Krajiny, procházeli naším mìstem. Když mi potom
umøela babièka a zùstal po ní prázdný
dùm, naši tam nìkteré z nich ubytovali. Sestra bydlí na
Dobrovolník Zoran Iliè (na snímku vpravo) pøi nakládce humanitární pomovesnici, jenže teï má
ci do Kosovské Mitrovice
Foto autor
s mužem odejít do
mìsta. Jakmile odeIliè vyslanou pomoc nìkdy doprovází
jdou, nastìhují tam uprchlíky z Kosova a Mena místo urèení jako znalec místních
tohije, z mìsta Peè. Nevìøím v kolektivní vinu,
pomìrù a tlumoèník. Øíká, že kdyby neale cítil jsem na sobì cejch, že jsem pøíslušpomáhal lidem, kteøí šest let bydlí v neníkem národa, který se této špinavé války
dùstojných podmínkách uprchlických
úèastní.“
táborù, musel by se stydìt.
Se zástupci Charity projíždìl jednotliŠestatøicetiletý Zoran Iliè odešel ze Srbvé tábory na okraji srbského mìsta Èaska poèátkem 90. let, protože se nemohl
èak a nemohl uvìøit tomu, v jakých podsmíøit s tím, co se v jeho zemi dìje. „Na rozmínkách uprchlíci žijí. „Myslel jsem, že
poutané obèanské válce nese vinu mùj srbtolik let po válce se Západ zasadil o to,
ský národ, nesou ji ale i jiné národy,“ øíká
aby se mohli vrátit domù a zaèali žít jako
smutnì. „Tyhle války zavinily pøedstavitelé jedlidé. Pokud dovolil vyhnání Srbù ze Srbnotlivých zemí, ale také zájmy svìtových velské Krajiny, mìl by se také postarat o jemocí. Nejjednodušším zpùsobem je rozpoujich návrat. Z domovù muselo odejít na
250 tisíc lidí. Jakou má tedy tenhle mír
hodnotu?“
Zoran tvrdí, že na jeho rozhodnutí pomáhat srbským obìtem obèanských válek mìlo
vliv bombardování Srbska na jaøe 1999. „Pøišlo mi to jako veliká nespravedlnost vùèi lidem, kteøí nic neprovedli. Nechápal jsem,
proè za zloèiny srbských teroristù v Kosovu,
které odsuzuji stejnì jako každý normální èlovìk, musejí pykat lidé ve mìstech jako Novi
Sad, Subotica nebo Niš.
Zoran Iliè cítil potøebu nìco rychle dìlat,
a takových lidí bylo v Èeských Budìjovicích
víc. Na pøelomu roku 1999 a 2000 byla vyhlášena sbírka na pomoc Srbsku. Jeho žena
šla pøijímat, tøídit a balit vìci, on se nabídl jako
tlumoèník a znalec místních pomìrù. Za mìsíc odjíždìla první zásilka pomoci do Srbska,
èást potravin dorazila i do dìtské nemocnice v Kosovské Mitrovici.
Èekání na vladyku
Zoran se nespokojil jen s organizováním zásilek do Srbska. Loni v létì se podílel na
prázdninovém pobytu v Èechách nìkolika
desítek srbských dìtí, pøevážnì z uprchlických táborù kolem mìsta Èaèak. Na podzim pøijelo do Budìjovic srbské mládežnické divadlo. Letos na jaøe se zapojil do
organizování návštìvy vladyky Artemije,
raško-prizrenského biskupa, pravoslavného
duchovního vùdce kosovsko-metohijských
Srbù. „Pøijede do Èeské republiky v polovinì bøezna, a pùjde o první historickou návštìvu,“ tìší se na setkání s duchovní autoritou. „Na pár hodin se zastaví i v Èeských
Budìjovicích, aby podìkoval pracovníkùm
zdejší Charity. Za to, že pomáhají všem trpícím lidem bez rozdílu národnosti a víry.“
Radek Gális
Každý z nás je nìkdy dobrovolníkem
„Být dobrovolníkem znamená vìnovat
nezištnì a ve svém volném èase svùj
um a energii ve prospìch ostatních lidí.
Dobrovolník mùže být každý, at je jeho
profese jakákoli,“ toto heslo si vytkla
organizace Hestia-Národní dobrovolnické centrum. Jiøího Tošnera, zástupce øeditelky této organizace, jsme se
zeptali, jak je možno dobrovolníka definovat?
Tìžko se hledá hranice mezi pomocí pøíbuzným èi sousedùm nebo cizím kolemjdou-
cím, kterým nabídneme pomoc, a dobrovolnou prací pro školu èi sportovní klub. Pro dobrovolnou èinnost zamìøenou pøevážnì na rodinu, pøíbuzenstvo a sousedy mùžeme použít
termín obèanská výpomoc
výpomoc. Pro dobrovolnou
èinnost realizovanou obvykle v rámci komunity vytvoøené v obci, okolo fary, sportovního
klubu apod. používáme termín dobr
dobroovolnictví vzájemnì pr
ospìšné
prospìšné
ospìšné. Hranice mezi vzájemným a veøejným dobrovolnictvím jsou èasto neostré. Obì formy dobrovolné pomoci se
vyznaèují znaky jako je spontánnost a neèe-
kání odmìny. Motivací bývá pøedpoklad:
„Dnes já tobì, zítra ty mnì.“
Dobrovolnictví, kterým se zabýváme v dobejnì
rovolnickém centru, oznaèujeme jako veø
eøejnì
pr
ospìšné dobr
prospìšné
dobroovolnictví
olnictví. Role dobrovolníka
je vymezena tak, aby pøíjemce dobrovolné pomoci se na ní mohl v dohodnutém rámci spolehnout. Proto partnerem dobrovolníka je obvykle organizace, která mu nabídne pøíležitosti
k dobrovolné èinnosti. Dobr
Dobroovolnictví v tomto
smyslu je vìdomá, svobodnì zvolená èinnost
ve prospìch druhých, kterou poskytují obèa-
6
Téma
né bezplatnì. Dobrovolník dává èást svého
èasu, energie a schopností ve prospìch èinnosti, která je èasovì i obsahovì vymezena.
Dobrovolnictví je profesionálnì organizováno,
aniž by ztratilo svoji spontaneitu. Je pravidelným a spolehlivým zdrojem pomoci pro orga-
do jisté míry potøebné) mùže ubrat dobrovolníkùm na jejich spontaneitì a chuti pomáhat.
Je u nás dobr
at
ek
dobroovolníkù dost
dostat
atek
ek,, nebo jsou
spíš „vzácným kkoø
oø
ením“?
oøením“?
Zajímavé je pozorovat v nìkterých menších a pøehledných regionech (napø. Kromìøíž, Ústí nad Labem), kde již naše
Hestia-Národní dobrovolnické centrum nabízí programy pro
dobrovolnické progranezamìstnané absolventy škol, studenty i dospìlé. Mohou
my nìkolik let bìží, kde
ve volném èase dìlat spoleènost nemocným dìtem nebo
vznikla partnerská dobdlouhodobì nemocným ve ètyøech vybraných nemocnicích.
rovolnická centra, že se
Jiní najdou uplatnìní v Programu Pìt P vìnovanému dìtem,
názor veøejnosti pomakteré nemají dostatek pøátelských vztahù s vrstevníky.
lu mìní. Stále ale i zde
HESTIA-NDC nabízí také kontakt na více než 80 organizací
jsou nositeli dobrov Praze spolupracujících s dobrovolníky. Další kontakty nabívolnictví pøevážnì stuzejí regionální dobrovolnická centra. Pro neziskové organidenti.. Ti se rozcházejí
zace organizuje výcvik koordinátorù dobrovolníkù.
ze škol a fakult mezi lidi
a pøedávají zkušenosti
dál.
Jak vnímá dobr
eø
ejnost?
nizaci, která s dobrovolníky spolupracuje a zádobroovolníky èeská vveø
eøejnost?
roveò zdrojem nových zkušeností, zážitkù i pøíZ našich zkušeností vyplývá jistý ostych
ležitostí pro osobní rùst dobrovolníkù.
pøed nezištnou pomocí jiným, snad je to
Èeská rrepublik
epublik
epublikaa dosud nemá žádnou
ještì pozùstatek socialistického dobrovol„dobr
„dobroovolnic
olnickkou“ legislativu. V jakém stádiu
nì povinného kolektivismu. Objevují se
je pø
ípr
ona a na jakýc
h principec
h
pøípr
ípraava zák
zákona
jakých
principech
i názory, že dobrovolníci musí mít až fanabude st
staavìn?
tickou víru èi oddanost, jinak že dobrovolPøedpokládáme, že letošní Mezinárodní rok
nictví není pro „bìžné“ obèany. Na druhé
dobrovolnictví, vyhlášený Valným shromáždìstranì dobroèinnost, do které poèítáme
ním OSN, využijeme k rozhovorùm s poslanci,
dobrovolnictví i dárcovství, byla vždy i v èessenátory i zástupci médií a že se nám podaøí
ké kotlinì obvyklá. Považujeme ji za jednu
alespoò iniciovat poèátky legislativního procez dùležitých obèanských ctností, které v nasu dobrovolnictví. Na druhé stranì je zde nešem svìtì mají (bez ohledu na to, zda jsme
bezpeèí, že pøílišné svázání právy a povinnostvìøící èi ne) koøeny v køesanské morálce.
-joumi (které jinak samozøejmì dnes chybìjí a jsou
Anièka se dvìma kartotékami
Zatímco diecézní Charity poèty dobrovolníkù odhadují, v Mìstské charitì v Plzni mají
jasno. „Máme jich asi 82,“ øíká koordinátorka dobrovolné pomoci Anna Srbová. Padesát až šedesát jich pomáhá stále, asi ètvrtina
se každý rok obmìòuje. „Nìkteré z tìch lidí
jsem sama oslovila, jiní oslovili mne,“ prozrazuje náborovou strategii. Lidem v kostele
nabízí práci v šatníku, píše do farního vìstníku, a když je nejhùø, vždycky prý pomùže
nìkdo z bývalých spolupracovníkù ze Škodovky. Loni dokonce prostøednictvím Plzeòského deníku nabídli absolventùm škol, že
u nich mohou získat potvrzení o praxi. „Pøišlo jich patnáct, z toho tøi zùstali. Jedna z nich
pak získala místo au-pair u postižených v Anglii,“ øíká Anna Srbová.
Paní Srbová má dvì kartotéky: lidí, kteøí
pomoc nabízejí, a tìch, kdo ji potøebují. Zatím
se jí prý nedaøí databáze skloubit tak, aby
v každou hodinu nastala ideální rovnováha
mezi obìma tábory. K lístkovnicím pøišla takto: pøed lety Charita rozdala v kostele letáèky
a vìøící si mohli vybrat, zda ji chtìjí podpoøit
finanènì, vlastní pomocí nebo se za ni modlit.
„I to je tøeba,“ øíká ke tøetí možnosti Anna Srbová. „Køestanství neznamená jen nehøešit.
Víra bez skutkù je mrtvá.“ A musí jít v pøípadì
dobrovolníkù vždy jen o vìøící? „Ti lidé musí
mít pøedevším dobré lidské vlastnosti, pak mohou pomáhat druhým.“ Nicménì nìco o atmosféøe napovídá fakt, že tøi z jejích dobrovolníkù se letos pøipravují ke køtu.
Jednou do roka poøádají v Plzni pro dobrovolníky setkání. Letos se tam sešli osobní
asistenti, dopisovatelé vìzòùm, návštìvní
služba u nemocných, pomocníci ze šatníkù
i tøíkráloví koledníci. Od devatenáctiletých
studentek až po osmdesátiletou paní, která
píše dopisy odsouzenému.
-jou-
Tøíkrálová sbírka a Pomoc Indii, co
mají spoleèného? U obou akcí pøispívali štìdøí dárci na nové sbírkové konto svaté Anežky. Nové èíslo úètu je nyní
snadno zapamatovatelné: 101 101
7777 /5500 a je založeno u Raif
Raif-aha 1.
feisenbank Pr
Praha
Na úètu, pojmenovaném po patronce Charity, svaté Anežce Èeské, jsou shromažïovány prostøedky od dárcù k financování zdravotnických a sociálních projektù na území ÈR
a humanitárních zásilek do zahranièí. Každý
typ služby má vlastní variabilní symbol (VS).
Napøíklad ze sbírky Pomoc Indii (VS 107)
již byla letos do této zemì postižené zemìtøesením poskytnuta pomoc ve výši pùl milionu korun a uhrazena pøeprava velké zásilky
lékù, které Charita získala darem od výrobce. Z prostøedkù, vybraných pøi letošní Tøíkrálové sbírce, budou podpoøeny projekty pro
seniory, matky s dìtmi v tísni, bezdomovce
a další potøebné v místech, kde byly peníze
vykoledovány.
O využití prostøedkù z jednotlivých fondù
na konkrétní projekty rozhoduje rada charitních øeditelù. Využití zveøejòuje Sdružení Èeská katolická charita prostøednictvím médií
a ve své výroèní zprávì.
Jak pomáhalo „staré“ konto
Z pùvodního, „starého“ konta svaté Anežky
u Komerèní banky bylo podpoøeno napøíklad
zøízení nové charitní ošetøovatelské služby
v Hradci Králové, domovy pokojného stáøí
v Pravìtínì u Vimperka a v Boru u Tachova,
azylový Dùm sv. Františka v Ostravì, chránìné dílny v Opavì, domov pro matky s dìtmi
v tísni ve Valašském Meziøíèí, Otrokovicích,
Uherském Brodì a v Liberci, stacionáø Domino pro psychicky postižené v Èeských
Budìjovicích, dùm Fatima v Praze-Tøeboradicích èi denní stacionáø pro seniory ve Støíbøe.
„Svatá Anežka“ pomáhala ze „svého“ sbírkového konta díky štìdrosti dárcù i v zahranièí. Pøipomeòme pomoc uprchlíkùm z Kosova, lidem postiženým zemìtøesením
v Turecku èi hurikánem Mitch v Hondurasu
a Nikaragui.
Dary zaslané na „staré“ konto svaté Anežky u Komerèní banky budou dále využívány
k podpoøe charitního díla. Pøesto doporuèujeme dárcùm, aby své dary zasílali na konto
nové, protože na nì se váže nové povolení
ministerstva vnitra ke sbírkové èinnosti. Pøedtištìnou poštovní poukázku typu A rádi na
požádání zašleme.
7
Aktualita
Podìkujme všem
Za každý dar zaslaný složenkou s èitelnou
adresou Charita zasílá písemné podìkování
dárci. U bankovních pøevodù je nutné o potvrzení daru telefonicky požádat, z èísla bankovního konta dárce totiž není možné zjistit,
kdo dar poslal. Potvrzení o daru je
možno užít k odeètení darované
èástky z daòového základu.
Bližší informace poskytne Sdružení Èeská katolická charita, Vladislavova 12, 110 00 Praha 1, telefon 02/96 24 33 30, e-mail:
sekretariá[email protected]. Aktuální
informace o naší èinnosti najdete na adrese:
-jouwww.charita.cz.
lení, pomoc domácnostem, pøímá finanèní pomoc na obnovu domácností, telefonní linky
pomoci.
VS 90
7 – Pomoc pø
ho
vì dìtí pø
edšk
ol907
pøii výc
výcho
hovì
pøedšk
edškolního a šk
olního vìk
u
školního
vìku
Pøíspìvky na pobyt v pøedškolních a školních
AIDS, sexuální a rodinné výchovy, sociální
a obèanské poradenství.
VS 9
11 – Pomoc pø
ozv
oji a zvyšo
91
pøii rrozv
ozvoji
zvyšovvání životní úr
yv
at
elstv
e èeské
úroovnì ob
obyv
yvat
atelstv
elstvaa a podpoø
podpoøe
rodiny
Pomoc ve formì jednorázových èi pravidelných finanèních pøíspìvkù pro sociálnì slabší a potøebné vèetnì finanèní èi materiální podpory pøi
výchovì a studiu mladých (ze sociálnì slabých rodin) na støedních
a vysokých školách.
VS 9
12 – Pomoc zájmo
vým a vvee91
zájmovým
øejnì pr
ospìšným or
ganizacím
prospìšným
organizacím
Forma: jednorázové èi pravidelné pøíspìvky.
VS 9
13 – Pomoc pø
ozv
oji kkulturníc
ulturníc
h akti91
pøii rrozv
ozvoji
ulturních
vit obèanù s postižením
Zøizování a provoz tvùrèích dílen. Arteterapie,
muzikoterapie. Rozvoj umìleckých a výtvarných dovedností spoluobèanù s postižením.
VS 9
14 – Pomoc dr
ogo
vì závislým
91
drogo
ogovì
Poradenská èinnost a provoz kontaktních
a nízkoprahových center a resocializaèních
zaøízení.
VS 900 – Podpor
odporaa èinnosti Charity obecnì
Podpora èinnosti Sdružení Èeská katolická
charita bez specifického rozlišení, vèetnì
všech výše uvedených aktivit.
Humanitární pomoc lidem v nouzi v zahranièí
VS 100 – Bìlorusko
VS 101 – Rumunsko
VS 102 – Bosna a Hercegovina
VS 103 – Somálsko
VS 1
04 – Ukr
ajina – pomoc po zápla
h,
104
Ukrajina
záplavvác
ách,
po
tr
potr
traavino
vinovvá pomoc a ošacení
VS 105 – Rwanda
VS 106 – Súdán
VS 107 – Indická republika – pomoc obìtem zemìtøesení
VS 108 – Albánie
VS 109 – SR Jugoslávie (Kosovo) – rekonstrukce obydlí, podpora malého podnikání,
potravinová pomoc
VS 110 – Uganda
VS 111 – Bulharsko
VS 112 – Severní Korea
VS 113 – Chorvatsko
VS 115 – Indonésie
VS 116 – Honduras
VS 117 – Nikaragua
VS 120 – Tchaj-wan
VS 122 – Kolumbie
VS 125 – Moldávie
VS 1
26 – Ruská ffeder
eder
ace (Èeèensk
o) – dìt126
ederace
(Èeèensko)
ský domo
ozném, po
tr
domovv pr
proo sir
sirootky v Gr
Grozném,
potr
traavinová pomoc
Svatá Anežka
má nové konto
K ont
o sv
onto
sv.. Anežky
Anežky::
101 101 7777/5500 u Raiffeisenbank,
Praha 1
Prostøednictvím variabilních symbolù (VS) je
možno podpoøit druh pomoci:
Pomoc poskytovaná na území ÈR
1 – Pomoc seniorùm
VS 90
901
Domácí péèe – charitní ošetøovatelská a peèovatelská služba, domovy pokojného stáøí.
Charitní domovy øeholnic – domovy dùchodcù pro øeholnice a duchovní.
VS 902 – Pomoc lidem bez domo
domovva
Poskytování útoèištì v pøípadì akutní nouze
po ztrátì støechy nad hlavou, zajištìní základní hygieny, nutné stravy, obleèení, vyprání prádla se snahou systematické pomoci k návratu do normálního života.
VS 903 – Pomoc upr
uprcchlíkùm a lidem postiženým vváleèným
áleèným kkonflikt
onflikt
em
onfliktem
Poradenské služby a asistence uprchlíkùm
a migrantùm, pøípadná materiální pomoc.
VS 904 – Pomoc vìzòùm a lidem pr
opuštìpropuštìným z výk
onu tr
estu
výkonu
trestu
Pravidelné návštìvy, zasílání balíèkù, udržování kontaktu se svìtem venku, pomoc pøi
zaèleòování do spoleènosti – resocializaèní
programy (ubytování, ošacení, kapesné, hledání zamìstnání, postpenitenciární péèe).
VS 905 – Domo
vy pr
Domovy
proo matky v tísni
Pomoc ve formì doèasného útoèištì ženám
s dìtmi v obtížných rodinných situacích a mladým dívkám, které si musejí poradit s nechtìným tìhotenstvím.
VS 906 – Pomoc lidem postiženým pø
írírododpøír
ními kkat
at
astr
of
ami
atastr
astrof
ofami
Okamžitá primární pomoc: shromáždìní
a distribuce základní potravinové, hygienické a materiální pomoci, odstraòování následkù katastrofy. Následná pomoc: obnova byd-
zaøízeních a na èinnost v zájmových organizacích u dìtí ze sociálnì slabších vrstev.
Provozování zaøízení pro sociálnì handicapované dìti pøedškolního vìku (Romové, Vietnamci atd.). Provozování zaøízení pro mimoškolní aktivity dìtí a mládeže a nízkoprahové
kluby pro ohrožené skupiny dìtí a mládeže
v rámci prevence kriminality a drogové závislosti.
„Staré“ konto pomáhá také uprchlíkùm.
Foto Jiøí Kopáè
VS 908 – Pomoc zdr
zdraavotnì postiženým
Ve støediscích pro zdravotnì postižené tvorba prostøedí pøizpùsobeného jejich možnostem. Provozování chránìných bydlení, dílen,
stacionáøù, vytváøení pracovních pøíležitostí
pro handicapované obèany, rehabilitaèní støediska s individuální a skupinovou sociální
a zdravotní terapií.
VS 909 – Pomoc tìžce nemocným
Hospicová péèe = pomoc pacientùm, které
nemoc vážnì ohrožuje na životì.
VS 9
10 – Charitní por
adny
91
poradny
Poradenská služba v problematice drog,
8
Událost
Tøíkráloví koledníci poprvé koledovali po celé republice
Námìstí v Dobøíši, první sobota v novém roce. „Dìkuji, já nic nechci. Co to
je? Cukr? Tak to jo, hihihi“ nebo „Co je
to hezkého, cukr?,“ ptají se lidé pøekvapenì trojice dívek v bílých hábitech,
postávajících pøed Penny Marketem,
nejfrekventovanìjším místem tohoto
podbrdského mìsta. Je krátce pøed
polednem, dívky s papírovými korunami na hlavách nabízejí z ošatky kolemjdoucím cukøíky, vánoèní cukroví od
místních babièek a kapesní kalendáøe. Kašpar, Melichar i od sazí umounìný Baltazar, jinak studentky místního
gymnázia Katka, Tereza a Petra neú-
ale pro potøeby bližních v nouzi. Z povìøení
Èeské biskupské konference uspoøádala letos Charita poprvé na celém území Èeské republiky Tøíkrálovou sbírku.
Koledníci, pøevleèení za tøi krále, v doprovodu dospìlého zvonili u domovních dveøí
Sbírka skonèila,
nebo postávali v ulicích èi na námìstích. Do
plexisklových kasièek oznaèených èíslem
a charitním logem sbírali peníze na podporu
„Tøem králùm“ v olomoucké arcidiecézi požehnal arcibiskup olomoucký Jan Graubner
navnì oslovují kolemjdoucí: „Dobrý
den, nechcete nám pøispìt na charitativní úèely?“ A nastavují pokladnièku.
Lidé, nìkdy i s pøekvapenými dìtmi se
zastavují, dìkují za dárky a hledají po
kapsách mince èi bankovky.
Podobných skupinek vyrukovalo poèátkem letošního ledna po Èechách, Moravì
a Slezsku pøes pìt tisíc sedm set. Drobotina, dítka školou povinná, studenti, uèni, skauti, ministranti i dospìláci, babièky a dìdeèkové nacvièili koledy, oblékli královské pláštì,
nasadili papírové koruny a vyrazili s drobnými dárky do terénu. Koledovat nešli pro sebe,
KA PRO CHARITU. Turisté se nechávají
s dìtskými králi fotografovat, pokladnièka se
plní mincemi. Kdo by odolal té odzbrojující
roztomilosti?
Tvùrèím zpùsobem pøistoupili ke sbírce
v Plzni. Po námìstí tu „vodili“ své erbovní zví-
charitních projektù, urèené pøedevším na pomoc seniorùm, matkám s dìtmi v tísni èi bezdomovcùm. Menší èást penìz poputuje jako
humanitární pomoc také do zahranièí, pøedevším do Kosova a do Èeèenska.
Srdeènì a vøele
„Pùsobíme na všechny smysly,“ øíká
s úsmìvem faráø Jiøí Pecka, provázející po
pražském Staromìstském námìstí tøi svìøence v krajkovaných ministrantských rochetách, mávajících kouøícím kadidlem a bimbajících mosazným zvoncem. Faráø v èerném
parkeru opírá o rameno štangli s cedulí SBÍR-
øe, z pøekližky vyøezaného velblouda. V sobotu na Tøi krále pak s døevìným sudokopytníkem drandili mìstem na alegorickém voze.
V Karlových Varech uspoøádali dokonce po mìstì jízdu
v koèárech. Pøi trachtaci nechybìli ani krajský hejtman,
primátor mìsta a plzeòský
biskup. V Mariánských Lázních zase ušetøili na líèidle
pro Baltazara, když do koledování zapojili africké studenty z jazykové pøípravky.
V Ostravì koledoval v poèetné družinì vedené charitním
diecézním øeditelem Jiøím
Hoøínkem iniciátor Vesnièky
soužití, indický uèitel Kumar
Vishwanathan.
„Lidé nás pøijali radostnì
a vøele, byli mile pøekvapeni,“ shrnuje své pocity
kolednice Zdena, která pomáhala se sbírkou ve støedoèeském Mìlníku. Podobnì hodnotí prùbìh sbírky
Foto Jiøí Kopáè všichni, kdo se pøes poèáteèní rozpaky osmìlili
a s koledou na rtech vyšli do ulic. Ojedinìlé
výkøiky nerudných spoluobèanù typu „jsme
národem žebrákù“ nebo „a vám dají poslanci“ byly vzácnými výjimkami potvrzujícími
pravidlo. Drtivé vìtšinì národa se charitní
vzkøíšení starých tradic líbilo a spíš oslovené zajímalo, kam peníze pùjdou a zda jsou
vùbec koledníci praví. Jestli patøí ke sbírce,
o které èetli v novinách, nebo ji zahlédli
v televizním reklamním spotu. „Jste to vy
z té televize?,“ poptávali se sem-tam opatrnì. K rozptýlení pochybností staèilo ukázat
kolednický prùkaz a øádnì zapeèetìnou pokladnièku s razítkem místního úøadu.
9
Událost
S médii v zádech
V kampani, která sbírku provázela, pomohli
mediální partneøi. Televize Nova celkem
dvaadvacetkrát odvysílala reklamní spot,
Lidové noviny otiskly pìt pùlstránkových
inzerátù a redakèní èlánky, vstøíc vyšly i Katolický týdeník, Magazín AD, týdeník Vlasta
a Radio Proglas. Také ostatní noviny a èa-
„Tam, kde došlo k souhøe církve, tj. místního faráøe a vedení místní Charity, byly výsledky vždy vynikající,“ zhodnotil sbírku generální sekretáø Sdružení Èeská katolická charita
Jaroslav Kopøiva. „Pøes poèáteèní tìžkosti –
akci podobného rozsahu dosud Charita nikdy nepoøádala – považujeme Tøíkrálovou
sbírkou za velmi úspìšnou,“ øekl. Také Ma-
a žije sbírka!
sopisy, rozhlasové i televizní stanice, zejména v regionech, si rozhodnì nenechaly ujít
kluky a holky pøevleèené za tøi „mudrce z
východu“. Kdo sledoval média, o sbírce se
dozvìdìl. Do domácností, kam se koledníci nedostali, doruèila Èeská pošta pøedtištìné složenky.
rek Navrátil, diecézní koordinátor v Arcidiecéní charitì Olomouc, kde sbírka probìhla
poprvé již loni, považuje její letošní prùbìh
za podaøený. „Potìšilo nás, že veøejnost pøijala styl práce Charity a podpoøila její èinnost.
Oproti loòsku se zdvojnásobil poèet koledníkù i penìz,“ øíká.
Všechny vykoledované peníze byly zaslány na centrální konto 101 101 7777/5500
u Raiffeisenbank Praha 1, variabilní symbol 777. Odtud budou, po odeètení režijních
nákladù, rozdìleny podle pøedem dohodnutého klíèe. Nejménì polovina financí se
vrátí do míst, kde byly vykoledovány, na podporu místních projektù. Na Olomoucku
pùjdou podle koordinátora Marka Navrátila zejména na podporu sociálnì slabých rodin, na rozvoj charitních provozù, ale i na rozjezd nových. Na Plzeòsku budou podle
diecézní koordinátorky Marie Suché peníze rozdìleny pøedevším pro domovy pokojného stáøí a stacionáøe, zkrátka nepøijdou ani domovy pro matky s dìtmi v tísni. O využití
penìz v diecézích rozhodují Tøíkrálové komise. V olomoucké arcidiecézi napøíklad
probìhne uzávìrka projektù až v kvìtnu. Seznam schválených projektù umístí Olomouètí na Internet (www.acho.caritas.cz). Celkové vyúètování sbírky bude ukonèeno
a zveøejnìno v tisku letos v èervnu. Z prostøedkù Tøíkrálové sbírky Charita již letos
pomohla lidem v Salvadoru a v Indii, které postihlo zemìtøesení.
Celkový výnos z pokladnièek èiní 23,5 milionu korun. Koncem února a zbytek penìz
bìhem dubna byl podle schváleného klíèe rozeslán jednotlivým diecézím. Celkový
výnos sbírky (pokladnièky a složenky) èiní 31,826.853 Kè.
Diecéze
Kolednice v Dobøíši
Foto autor
Celostátní výnos sbírky ve výši témìø dvaatøiceti milionù korun ostatnì hovoøí za vše.
Neménì dùležité ovšem je, že se podaøilo
získat a podchytit ve farnostech øadu vìøících
a sympatizujících lidí a také dìtí. Mnoha lidem Tøíkrálové koledování jaksi mimodìk
pøedstavilo práci Charity. „Z tìchto dùvodù
jsme pøipraveni sbírku v pøíštím roce zopakovat,“ uzavøel Jaroslav Kopøiva.
Jan Oulík
P. S.: A jaké ovoce pøineslo koledování
v Dobøíši? V mìstì samém vykoledovalo šest
skupinek témìø tøicet tisíc korun, v devíti pøifaøených obcích dalších padesát tisíc. Peníze vìnují na dostavbu dobøíšského Pastoraèního centra, kde bude sídlit také Farní charita.
Poèet obyvatel
[tis.] (v r. 1997)
Poèet vìøících
[tis.] (v r. 1997)
Poèet skupinek
koledníkù
Celkový výnos
pokladnièek [v Kè]
1 400
750
1 040
4 352 241,00
845
400
176
755 357,40
Hradec Králové
1 300
470
850
3 066 696,10
Litomìøice
1 400
280
100
357 655,00
Olomouc
1 400
750
2 098
8 284 367,00
Ostrava-Opava
1 370
600
910
4 394 550,90
Plzeò
800
242
298
1 171 653,90
Praha
2 100
604
250
1 121 080,90
10 615
4 096
5 722
23 503 602,20
Brno
Èeské Budìjovice
Celkem
10
Tøi otázky pro…
Jitku Nedomlelovou, vítìzku soutìže Sestra roku 2000
Na zaèátku února byly v Praze pøedádu a chtìla si také pøivydìlat. Díky paní Retíchací obtíže a køeèe. Péèe o nìj byla znaènì
ny ceny soutìže Sestra roku 2000,
kové jsem poznávala práci zdravotní sestry
vyèerpávajícící, a tak jsem docházela za makterou pøipravily èasopis Sestra a jeho
v terénu, která byla jiná než práce na dìtminkou, abych jí pomohla pøi koupání, rehavydavatelé Strategie
ském oddìlení v nemocnici. Lidé,
bilitaci, nebo jen tak pohlídat, povzbudit.
a MONA Praha. V kateza nimiž jsme docházeli, byli vìtšiJsem dìtská sestra, a pøipadalo mi zvláštní
gorii „sestra v sociální
nou staøí, tìžce nemocní, osamìlí
nìkomu nepomoci, když mohu. Nejradìji
péèi“ zvítìzila pìtaa my sestøièky jsme byly mnohdy
jsem mìla chvíle, když jsem Mariánka mohla
dvacetiletá Jitka Nedojediné, kdo je pøišel umýt, pøevádržet v náruèí, on byl právì bez potíží a díval
mlelová z Tøebovìtic,
zat jim ránu, zkrátka kdo jim pøinese na mì krásnýma hnìdýma oèima. Když
studentka 5. roèníku
sl trochu radosti, svìtla a lidského
se nìkdy usmál, byl to pro mì dar. Dal mi
Lékaøské fakulty UK
tepla. Práce mì zaèala naplòovat,
poznat mnoho vìcí a jsem mu za to vdìèná.
v Hradci Králové, jinak
nacházela jsem v ní smysl. Byl to
Také jeho mamince, která mi ukázala, co znataké zdravotní sestra
druh „odpoèinku“, který mi pomámená mít opravdu nìkoho rád.
Charitní ošetøovatelské
hal zvládat první roky studia. PraJaký pocit jste mìla, když jste se doslužby královéhradecké
zvìdìla, že jste vítìzkou zmiòované
Foto: ar
chiv cuji jen na èásteèný úvazek a nyní
arc
Mìstské charity.
to beru jako velmi dobrý „doplnìk“
soutìže?
Není zase tak obvyklé, aby se mestudia, kdy mohu urèité teoretické poznatky
V okamžiku, kdy zaznìlo mé jméno a já se
dièka se vìnovala profesionálnì práci
uplatnit v praxi. Myslím, že každému studenmìla stát nositelkou titulu Sestra roku 2000
v Charitì. Co vás k ní pøivedlo?
tovi naší fakulty by taková praxe prospìla.
v sociální péèi, jsem to vùbec neèekala. Byl
K práci v Charitì mì pøivedla paní Marie
Ocenìní jste získala mimo jiné za
to pro mì docela velký šok. Pøedstavovala
Retíková, bývalá vrchní sestra a zakladatelobìtavou pomoc rodinì s postiženým
jsem si totiž, že takové ocenìní dostává sestka Charitní ošetøovatelské a peèovatelské
dítìtem pøi denním studiu. Mùžete tuto
ra, která toho v životì hodnì dokázala – velslužby v Hradci. Hledala zdravotní sestru na
službu pøiblížit?
ká osobnost. Já si pøipadala velmi mladá, že
výpomoc v dobì prázdnin. Byla jsem studentMariánek byl krásný chlapeèek. Narodil se
jsem toho za tìch šest let ve zdravotnictví
kou 1. roèníku lékaøské fakulty. Zaèalo se mi
ale pøedèasnì. Byl tìžce psychomotoricky
zatím tolik nedokázala.
-mik
-mik-„stýskat“ po pacientech, hledala jsem brigáretardován, nemohl se hýbat, mìl èasté dý-
Doporuèujeme
Novinky z nakladatelství Portál
l Iva Švarcová: Mentální retardace
Dìti, mládež i dospìlí s mentálním postižením pøedstavují mezi postiženými jednu
z nejpoèetnìjších skupin, a pøesto se toho
o nich ví pomìrnì málo. Pøedstavy „normálních“ lidí o mentálnì postižených bývají opøedeny nejasnostmi, záhadami, pøedsudky
i obavami. Pomìrnì èasto se dosud mùžeme setkat dokonce i s radou, aby rodièe
postižené dítì radìji „dali do ústavu“. Práce
shrnuje základní informace o mentálním postižení a pøedstavuje nové trendy v oblasti
péèe a vzdìlávání s pøihlédnutím ke specifikám ÈR s dùrazem na jejich integraci a humanizaci pøístupu k nim.
brož., 184 s., 215 Kè
l Roseline Davido: Kresba jako nástroj
poznání dítìte
Dìtská kresba je dùležitým prostøedkem vedoucím k poznání osobnosti dítìte. Je zábavou a hrou, ale i snem a realitou. Prozrazuje
mentální úroveò, je prostøedkem komunikace a vyjádøením afektivity. Dítì se tøeba ještì
neumí nebo z urèitých dùvodù nechce èi nemùže vyjádøit slovy, jeho kresby však mohou
prozradit hodnì o nìm a jeho svìtì – reálném i imaginárním.
Napø. síla èar, tvary linií, postoje osob na obrázku, jejich umístìní
na stránce, použití barev dávají cenné údaje
o smyslu obrázku,
osobnosti autora, sociálním a rodinném kontextu. Pomocí kresby lidí, rodiny, domu, rukou atd. lze nìkdy odhalit i psychické
poruchy. Samotný obrázek však nemùže stanovit diagnózu. Je nutné znát ještì další kontext. Své poznatky o porozumìní dítìti na základì kresby pøedkládá autorka v krátkých,
pøehledných kapitolách, které obsahují mnoho kazuistik a konkrétních ukázek kreseb.
Zvláštní pozornost je vìnována dìtem s vývojovými poruchami a rùznými typy postižení. Kniha je psána srozumitelnì, mohou ji proto využít nejen psychologové a terapeuti, ale
i rodièe zajímající se o tuto problematiku.
Pøedmluvu pro èeské vydání napsal PhDr.
Jaroslava Šturma.
brož., 224 s., 299 Kè
l Irena Sobotková: Psychologie rodiny
Porozumìt situaci rodiny a dokázat diagnostikovat její problém je pøedpokladem veškeré pomoci rodinám v rámci sociální práce,
psychoterapeutické
intervence apod. Kniha pøedstavuje základní poznatky z relativnì
nedávno vzniklého
oboru, jakým psychologie rodiny je, s dùrazem na výzkumné a diagnostické pøístupy
pøi zkoumání rodin,
hlavní teoretické modely a specifika nìkterých typù rodin (napø. rodiny neúplné, nevlastní, bezdìtné, odkládající narození dítìte, homosexuální).
brož., 176 s., 229 Kè
11
Co se dìje v Charitì
Charity slavily desáté narozeniny
Ostravští zaèínali na lavièce v parku
øíká Božena Poledníèková, spiritus agens
Desáté výroèí založení slavila na zaèátku únoostrovské Charity. „Sešlo se nás asi sto para Charita Ostrava. Se 120 zamìstnanci a 30
desát a zábava byla vynikající.“ Zlatým høedobrovolníky je jedna z nejvìtších složek
bem programu byla módní pøehlídka z poklaSÈKCH a nyní dennì poskytuje pomoc 600
dù charitního šatníku. Pøed rozesmátými
lidí v nouzi v Ostravì a okolí. „Zaèínali jsme
diváky defilovaly modelky v kožiších i ve spodna žádost pana dìkana Fišara z Mariánských
ním prádle. Ples byl ovšem také dobroèinnou
Hor. Nevìdìli jsme jak, komu, kdy a kde poakcí. Výtìžek bude použit spoleènì se sbírmáhat. Nemìli jsme kanceláø, peníze, legiskou dìtí ostrovských škol a Tøíkrálovou sbírlativa nebyla témìø žádná. Scházeli jsme se
kou na zakoupení invalidního vozíku a polona lavièce v parku nebo na schodech fary,“
hovací postele pro charitní Domov pokojného
vzpomíná na krušné zaèátky první øeditel osstáøí v nedalekém Hroznìtínì. Jubilejní ples
travské Charity Josef Korbela. Ke dvìma „zav Ostrovì nad Ohøí byl v poøadí již pátý poøá-jouèáteèníkùm“ se pøipojili další. Charita také
daný místní Charitou.
získala v první vlnì restitucí vlastní prostory
Desetiletí v Mariánských Lázních
pro èinnost. Bìhem 10 let založili a provozují
Desáté výroèí založení oslavila loni 9. prosinOstravští 10 charitních zaøízení pro seniory,
ce ve farním sále v Mariánských Lázních vìtonkologicky nemocné, zdravotnì postižené,
šina spolupracovníkù tamní Farní charity semuže bez domova, pro matky s dìtmi v noutkáním a slavnostním obìdem. Mezi hosty
zi. Založili školu Pøemysla Pittra pro dìti ze
zavítal P. Ludolf Kazda, prezident plzeòské
sociálnì slabých rodin. Provozují støedisko
Diecézní charity.
pro sídlištní dìti a mládež. Pomáhají uprchlí„Vše zaèalo pøed deseti lety schùzkou vìkùm a migrantùm ve tøech záchytných støeøících, kteøí mìli o Charitu zájem, se sociální
discích ministerstva vnitra a provozují terénpracovnicí Mìtského úøadu paní Vokounoní domácí ošetøovatelskou a peèovatelskou
vou. Schùzku inicioval P. Ludolf Kazda,“ øíká
službu. „Charita byla jednou z prvních nezisMarie Kavková, øeditelka Farní charity v Makových organizací, s níž jsme zaèali spoluprariánských Lázních. „Zaèali jsme tím, že jsme
covat. Pro nás to bylo novum,“ vzpomíná na
se „vrhli“ na kartotéku sociálnì slabších staspolupráci veøejné správy s Charitou Jaroslarých lidí. Bylo jich kolem sta. Postupnì jsme
va Rožòáková, vedoucí odboru sociálních vìcí
je navštívili a pravidelnì chodili za tìmi, kdo
Magistrátu mìsta Ostravy. „Nauèili jsme se
mìli zájem. Nyní navštìvujeme 64 lidí,“ doobracet se s nejožehavìjšími problémy prádává M. Kavková. Další aktivitou byly humavì na Charitu. Její pracovníci vždy nìjak vynitární sbírky, na výzvu ústøedí Charity v Pramysleli, jak pomoci. Za tìch deset let spoluze (napø. v dobì války v Jugoslávii). „Z nápadu
práce si cením kvality a odbornosti jejich
paní Fantyšové poøádat sbírky pøímo v budopráce, systému vzdìlávání i øízení,“ dodává
vì mìstského úøadu se stala tradice,“ vypráRožòáková. Její slova potvrzuje rozhodnutí
ví M. Kavková. „Nyní sbírky odesíláme proostravského Magistrátu poskytovat Charitì
støednictvím Diakonie v Úpici.“ Charitní šatník
na nìkteré služby víceleté úèelové dotace.
zaèínal z pozùstalosti rodièù majitelky jedné
Na tento rok plánuje ostravská Charita podrestaurace. „Na faøe v malé místnosti jsme
le svého øeditele Martina Pražáka dokonèit
zájemcùm tyto vìci rozdávali. Lidé pak zaèaCharitní centrum sv. Kláry v Hrabyni. „Kromì
li i vìci pøinášet.“ Nyní šatník sídlí v penzionu
toho se chceme zamìøit na rozvoj dobrovoldùchodcù a je v provozu každou støedu odnického hnutí, protože zatím nejsme schopni
poledne. Loni jím prošlo 854 lidí. Nelze opozískat dostateèný poèet dobrovolníkù,“ dodámenout také prodej knih a pohlednic v kosvá Pražák. Dalším cílem ostravské Charity je
telích. Další aktivitou Farní charity je Klub
rozvoj domácího hospicového hnutí.
-mik
-mik-seniorù. Navštìvuje ho jednou mìsíènì
20 až 30 lidí. Mariánskolázeòská Charita
Ostrovská charita tanèila
udržuje kontakt s organizací AWO v NìmecSpoleèenským plesem v místním Domì kulku. „Poøádáme spoleènì zde i Nìmecku setury oslavila 20. ledna Oblastní charita Ostmináøe pro seniory a dìtské tábory v SRN.
rov desetiletí své existence. „Ke kulatému
Rodièe našich dìtí uhradí cestu, pobyt mají
výroèí založení naší organizace jsme sezvali
zdarma,“ uzavírá M. Kavková.
všechny sponzory, pøíznivce a dobrodince,“
-mk
-mk--
V Plzni nadìlovala
Kateøina Neumannová
Maminkám s dìtmi, ubytovaným v azylovém
domovì svaté Zdislavy v Èermákovì ulici
v Plzni na Borech, darovala tìsnì pøed vánocemi bìžkynì na lyžích Kateøina Neumannová sportovní obleèení. „Jde o sportovní zboží
od renomovaných svìtových firem. Není sice
nové, ale nìkteré je témìø nepoužité,“ popsala dar Neumannová. O své motivaci øekla:
„Myslím, že pøed vánocemi je vhodné podpoøit ty, kteøí toho štìstí mají možná ménì
než já. Ráda bych tìm lidem alespoò morálnì, nìjakými drobnými dárky pomohla.“
Kateøina Neumannová pøi pøedávání daru
Foto autor
„Máme velikou radost, na prvním místì z návštìvy Kateøiny Neumannové. Když jsme se
dozvìdìli, že k nám pøijede, maminkám se
rozzáøily oèi,“ uvedla Ivana Køížová, vedoucí
domova. Radost zde mìli samozøejmì
i z daru. „Ještì nikdy jsme nedostali takové
sportovní obleèení,“ dodala Køížová. Dìti za
odmìnu Neumannové zazpívaly za doprovodu klavíru vánoèní koledy. „Byli bychom rádi,
kdyby tento pøíklad motivoval i další sportovce. Aby se ukázalo, že vrcholoví sportovci jsou
pøedevším lidé, kterým není lhostejný osud
našich spoluobèanù,“ komentoval èin Neumannové místopøedseda Èeského olympijského výboru Karel Bauer. Na otázku: Proè
právì Plzeò? Kateøina Neumannová odpovìdìla, že v tomto mìstì do svých tøí let žila
a pozdìji se sem vracela.
-jou-
Jeden svìt v Èeských
Budìjovicích
Druhým rokem pokraèuje spolupráce Diecézní charity Èeské Budìjovice se spoleèností Èlovìk v tísni pøi ÈT pøi poøádání festivalu dokumentárních filmù o porušování
12
Co se dìje v Charitì
lidských práv ve svìtì. Letošní roèník se
uskuteèní v jihoèeské metropoli od 23. od
25. dubna. Souèástí promítacích veèerù budou pøednášky odborníkù z charitních a dalších neziskových organizací. Kromì filmù
a fotografické výstavy v maringotce na námìstí Pøemysla Otakara II. je souèástí projektu také dìtská výtvarná soutìž na téma
Prázdniny v pralese. Té se zúèastní jak dìti
ze škol èeskobudìjovického okresu, tak
i z uprchlických táborù na území Èeské republiky, a také malí uprchlíci z táborù v Ingušsku a Èeèensku.
Použité známky i pohledy pomáhají v misiích
Pracovníci Charity sv. Anežky v Otrokovicích,
která je „sbìrným støediskem“ použitých postovních známek i telefonních karet, posílají
pravidelnì balíky známek øádu misionáøských benediktínù do nìmeckého Münsterschwarzachu. „Bìhem nìkolika mìsícù se
ty. V pondìlí a úterý pøicházejí sbìratelé
a nakupují. Za utržené penìz z malých filatelistických burz hradí benediktíni potøebné komodity pro misie v Tanzánii, Togu, Peru, Èínì,
ale tøeba i v Severní Koreji. Podle bratra Joachima se v prùmìru za sto známek poøídí jed-
-rag-
Pro zaplavenou Ukrajinu
a Maïarsko
Na zaèátku bøezna postihly západní Ukrajinu a Maïarsko – pøedevším oblasti kolem øek Tisy a Bodrogu – rozsáhlé povodnì. Na Zakarpatskou Ukrajinu se ihned
vypravili charitní pracovníci, aby provìøili
situaci. „Pøi letošních záplavách je na
Ukrajinì více vody než v roce 1998, ale
tehdy zase byla dravìjší,“ srovnává povodnì humanitární pracovník ostravsko-opavské Diecézní charity Gejza Machala. Ten
navštívil Ukrajinu v polovinì bøezna se spirituálem ostravsko-opavské Diecézní charity Petrem Eliášem.
Charitní pracovníci nakoupili na místì asi
200 potravinových balíèkù v hodnotì 2000
dolarù pro obyvatele obce Zvonivka. Balíèek
obsahuje jídlo pro rodinu na dva týdny. Kromì toho vypravila ihned Charita Otrokovice
ze svého humanitárního skladu tøi kamiony
s ošacením, které putovaly do Charit v Užhorodu a Chustu.
Sdružení Èeská katolická charita shromažïuje finanèní prostøedky na pomoc Ukrajinì
01 7
777/5500 u Raifna úètu èíslo 101 1
10
77
feisenbank
aha 1
odièk
ariabileisenbank,, Pr
Praha
1,, V
Vodièk
odièkoova 38, vvariabilní symbol 1
04. Èeská charita se bude pro104.
støednictvím rakouské Charity také podílet na
programu Evropské Unie ECHO, zamìøeného pøedevším na pomoc pøi rekonstrukci
obydlí s ohledem na sociální a zdravotní situaci v postižených domácnostech.
Maïarské Charitì zapùjèila Èeská katolická charita pøibližnì 130 kondenzaèních vysoušeèù na pomoc pøi odstraòování následkù povodní. Padesát pùjèí Arcidiecézní
charita Olomouc, 80 vysoušeèù je královéhradecké Diecézní charity, která zásilku do
Maïarska dopravila nákladním autem.
-jou-
Benediktíni rozdávají potøebným balíèky na misiích v Peru.
nám podaøilo shromáždit sto kilo známek. Od
dárcù, ale pøedevším od dìtí, které se zúèastnily sbìratelské soutìže,“ vysvìtluje øeditel
otrokovické Charity Pavel Záleský. „Protože
poštovné u takového množství a ještì do ciziny je drahé, rozhodli jsme se benediktínùm
zásilku dovézt osobnì. Také jsme chtìli zjistit, kam poštovní dárky putují a co se s nimi
dál dìje,“ dodává øeditel Charity.
Na zaèátku bøezna bylo tedy více než tøicet tisíc známek uloženo do krabic, zapeèetìno, naloženo do dvou osobních aut, která
vyrazila z Otrokovic smìrem na Západ.
„V klášteøe v Münsterschwarzachu pøevzal
známky bratr Joachim, který nám byl prùvodcem a milým spoleèníkem,“ popisuje Pavel
Záleský. Poštovní známky tøídí dva staøí øádoví bratøi podle zemí pùvodu, stáøí a hodno-
Foto archiv
na injekèní stíkaèka nebo balení sušeného
mléka. Stejný systém platí pro použité telefonní karty. Pohlednice èisté i použité zasílají
benediktíni jednou roènì do Spojených státù. „V New Yorku existuje jeden obchùdek,
kde se prodávají jen evropské pohledy od 2
do 50 fenikù za kus. Výtìžek jde opìt na
misie. Napøíklad za nìj koupíme øezbáøské
náøadí pro øemeslníky v Tanzánii,“ vysvìtluje.
Známky posílají do Münsterschwarzachu lidé
z Nìmecka, Èeské republiky, Rakouska a
Švýcarska. Bratr Joachim jen pro potenciální dárce dodává, že je dobré, když se známky odstøihují z obálek s dostateèným okrajem.
-mik
-mik--
Adresa: Charita sv. Anežky Otrokovice; nám.
3. kvìtna 166; 765 02 Otrokovice
Pomoc pøi odškodnìní nucenì nasazených
Žadatelùm o odškodnìní, kteøí byli za války
nasazeni v Nìmecku a pracovali v zaøízeních
katolické církve, pomùže Sdružení Èeská
katolická charita. Tìmto lidem Charita poradí pøi sepisování žádostí a zašle ji na služebnu Svazu nìmecké charity do Mnichova.
Pro odškodnìní nucenì nasazených, kteøí za
nacistické vlády pracovali v zaøízeních patøí-
cích øímskokatolické církvi, uvolnila loni Nìmecká biskupská konference pìt milionù marek. Souèasnì povìøila touto agendou Svaz
nìmecké charity, který zøídil za tímto úèelem
služebnu v Mnichovì. Ta shromažïuje žádosti
o odškodnìní, zajišuje výplatu a pátrá v nìmeckých archivech po seznamech nucenì
nasazených. Odškodnìní spoèívá zpravidla
13
Co se dìje v Charitì
v pøedání jednorázové èástky ve výši 5 tisíc
marek. Èástka je nezávislá na èase a trvání
nasazení. Žádosti se podávají na adresu:
Deutscher Caritasverband, Hauptvertreutung München, Geschäftsstelle des Entschädigungsfonds, Lessingstr. 1, 80336 München, BRD. Žádost musí být doložena
kopiemi vìrohodných dokladù. Správa fondu slíbila, že bude žadateli pomáhat pøi opatøování potøebných informací a dokladù.
Informováním èeské veøejnosti, shromáždìním žádostí a poradenskou èinností povìøila
Stálá rada Èeské biskupské konference
Sdružení Èeská katolická charita. Ta umístila èeský pøeklad žádostí a smìrnic Fondu pro
odškodnìní katolické církve v Nìmecku na
své internetové stránce: www.charita.cz v koetariát sdružení. Charita souèasSekre
lonce Sekr
nì informovala své diecézní poboèky. Agendy spojené s vyplòováním žádostí se ujal
sekretariát SÈKCH (Vladislavova 12, Praha 1, tel.: 02/96 24 33 44). Základní informace by mìla žadatelùm poskytnout každá
charitní poboèka. Vyplnìný formuláø žadatele zašle Charita na výše uvedenou adresu do
-jouNìmecka.
Ve Støíbøe byl otevøen stacionáø pro seniory
Denní stacionáø pro staré a zdravotnì postižené obèany, o které se jejich rodiny nemohou celý den starat, byl 26. ledna slavnostì
otevøen ve Støíbøe na Tachovsku. Prostorám
stacionáøe požehnal plzeòský biskup František Radkovský. Stacionáø je zatím prvním
vìtším projektem Farní charity Støíbro. Zaøízení, které zahájilo provoz již 8. ledna, se nachází v prostorách Domu s peèovatelskou
službou, patøícího mìstu. Tvoøí jej spoleèenská místnost, ložnice, kuchyòský kout a pracovna sester. Zaøízení má kapacitu 5 až 6 klientù. Jde o dosud jediné zaøízení tohoto
druhu v tachovském okrese. Mìsto pøispìlo
na jeho provoz èástkou 60 tisíc korun, Charita žádala o státní dotaci na dalších 160 tisíc
korun. Nábytek vìnovala Diecézní charita
-jouz nìmeckého Øezna.
Charita zaslala do Indie
zásilku lékù
Do indického Bhuje dorazila 23. února letecky zásilka lékù, zprostøedkovaná Sdružením Èeská katolická charita. Jedná se
o 20 040 balení antibiotik Ampicilin o celkové hmotnosti 705 kg, které vìnovala firma Léèiva a. s. Cena lékù pøesahuje jeden
milion korun. Zásilku pøevzal na bhujském
letišti øeditel místní poboèky Indické Charity
(Caritas India) pater C. C. Jose.
Indická Charita provozuje tøi støediska pro ty,
které lednové zemìtøesení pøipravilo o jejich
blízké a o støechu nad hlavou – ubytovací tábor
v Bhachau, støedisko pomoci v Kutch Vikas
Trust (Raidhanpar, Bhuj) a tábor u nemocnici
sv. Josefa v Gandhidhamu. Osm set dobrovolníkù se zde stará témìø o dvacet tisíc rodin.
Charita již rozdala pøes 1500 stanù, postavila
na pìt tisíc provizorních pøístøeškù a rozdala
50 000 potravinových a hygienických balíèkù.
Pro operativnìjší možnost pomoci Indická Charita zakoupila také šest mobilních telefonù, tøi
nákladní automobily a pìt poèítaèù.
Na této pomoci se podílejí i dárci z Èeské republiky. Sdružení ÈKCH totiž zaslalo na konto Indické Charity ve dvou platbách celkem pùl
milionu korun, pocházejících z darù obèanù
a institucí Èeské republiky. Charita uhradí rovnìž dopravu zmínìných antibiotik, zaslaných
letecky do Indie. Charita nyní jedná o dlouhodobé pomoci pøi výstavbì nových obydlí.
Tragické zemìtøesení, které si vyžádalo životy
nìkolik desítek tisíc obyvatel, postihlo západní Indii 26. ledna. O den pozdìji zveøejnila
Charita sbírkové konto na pomoc obìtem,
èíslo úètu 101 101 7777/5500 u Raiffeisenbank Praha 1, variabilní symbol 107 – Indická republika. Na konto zaslali dárci z Èeské republiky již pøes jeden milion korun.
-jou-
Biskup František Radkovský s klientem denního stacionáøe
Foto autor
Informace pøedplatitelùm
Èasopis Caritas zasíláme zdarma vybraným dárcùm, kteøí pøispìli na konta Sdružení
Èeská katolická charita. Je ale možné si jej pøedplatit a zajistit si jeho zasílání. Pøedplatorun
né na letošní ètyøi èísla èiní 40 k
korun
orun. Dosavadním pøedplatitelùm pøikládáme složenku
1. Pokud jste toto èíslo získali zdarma a chcete se pøedplatiteli
– variabilní symbol je 200
2001
orun na adresu: èasopis Caritas, Arcidiecézní
korun
stát, staèí poslat poštovní poukázkou 40 k
charita, Køížkovského 6, 771 11 Olomouc. Pro všechny, kdo si letošní roèník pøedplatili
a pøedplatí, pøipravujeme v pøíštím èísle soutìžní anketu se zajímavými cenami. Èíslo
konta je19-1000120277/0100 u KB Olomouc, k. s. 179, v. s. 2001.
Redakce
Pro Dùm na pùli na cesty
Teplická Oblastní charita se ve spolupráci
s Mìstským úøadem v Krupce podílí na projektu „Dùm na pùli cesty“. Nejvìtším problémem je nyní sehnat dostateèné finanèní krytí na jeho dokonèení. Pracovníci teplické
Charity se tedy po domluvì s místním gymnáziem rozhodli prodávat výrobky klientù na
maturitních plesech. První se konal 6. ledna,
další následoval o dva týdny pozdìji. Každý,
kdo si koupil malované hedvábné šály, kravaty, obrázky apod., pøispìl svým dílem na
dostavbu objektu, který by mìl už letos na
-bkjaøe sloužit lidem v tísni.
14
Pohled k sousedùm
Èeskou katolickou charitu pomáhali po
listopadu 1989 vzkøísit a obnovit její èinnost nadšení tuzemští laici a knìží i Charity západních zemí. Ty èeskou partnerku podporovaly materiálnì, finanènì,
pøedávaly know-how a informace.
Prostøednictvím organizaèních struktur
i osobních kontaktù, které pøerostly v trvalé pøátelské vztahy. Bìhem posledních let se potøeba
západní pomoci zmenšuje. Èeská Charita naopak pøebírá jejich roli vùèi Charitám v zemích na východ od našich hranic. V této nové rubrice se proto
budeme snažit postupnì pøedstavovat
jednotlivé národní Charity, pùsobící pøedevším v sousedních státech.
Novodobá historie rakouské Charity (Caritas Österreich) zaèíná v roce 1921, kdy byly
postupnì zakládány diecézní Charity v sídelních mìstech diecézí - ve Vídni, St. Pöltenu,
Linzi, Salzburgu, Feldkirchu, Gurk-Klagenfurtu, Graz-Seckau a Eisenstadtu. Centrála rakouské Charity sídlí ve Vídni.
movy, mobilní a terénní služby, zaøízení pro
tìlesnì postižené, pomáhá uprchlíkùm a zajišuje tzv. otevøenou sociální práci (napø. projekty pro lidi bez pøístøeší, centra po rodinu,
sklady pro materiální dary). Vedle toho existuje øada projektù zahranièní pomoci, napø.
v Kosovu, na Ukrajinì, v Africe.
Rakouská Charita je èlenem Caritas Internationalis
(Mezinárodní Charita) a Caritas Europe (Evropská Charita). Èeské a moravské diecézní Charity
(Brno, Èeské Budìjovice) spolupracují v rámci projektù pøíhranièní spolupráce se svými
partnery na rakouské stranì (Linz, St. Pölten. V rakouských charitních zaøízeních rovnìž absolvují praxi studenti olomoucké Vyšší odborné školy sociální Caritas.
Charita v Rakousku
Základ charitní struktury tkví ve více než
3000 farnostech (resp. farních Charitách)
Rakouska a jejich èetných dobrovolných pomocnících. Napøíklad jen ve vídeòské arcidiecézi zamìstnává Charita více než dva tisíce
spolupracovníkù. Charita v Rakousku provozuje domovy pro seniory a peèovatelské do-
Naším úk
olem je vypr
ávìt o lidské nouzi
úkolem
vyprávìt
S Michaelem Landauem, øeditelem Arcidiecézní charity Vídeò
Skuteènost, že státní zaøízení stavìjí
na spolupráci s Charitou a chtìjí peèovat o potøebné (napø. staré lidi) výslovnì v charitních zaøízeních, je více
než dokladem dobré organizace a hospodáøského umu. Je to spíše duch,
z nìhož plyne nabízená pomoc, který
urèuje status charitní práce, øíká Michael Landau.
Které projekty jsou v souèasné dobì
nejdùležitìjší?
Dílèí projekt, který nás velmi zamìstnává, je
oblast práce v hospicích, tedy doprovázení
starých lidí na konci jejich života. Vždy dnes
se ve Vídni o každého druhého starají mobilní charitní hospice. Ve východním Rakousku
byl právì otevøen denní hospic.
Také v klasických oblastech charitní práce existují nové projekty, na nichž se podílíme, napø. pomocí tìlesnì postiženým nebo
lidem bez pøístøeší.
Jak se daøí Charitì ve spoleènosti, ve
které církev ztratila na prestiži?
Charita plní èást klíèového poslání církve.
Charita má šanci církev zviditelnit v místech,
ším úkolem pøipomínat, že sanace rozpoètu
kam jinak vliv církve nedosahuje. Plní tak trmusí jít ruku v ruce s bojem proti chudobì
valou funkci jakéhosi velvyslance, je ale vždy
a s její prevencí. Charita má vždy funkci právsouèasnì také místem, kde mùže církev naního zástupce ve jménu chudých, plní funkslouchat.
ci, kterou lze nazvat jako spoleèenský hlásiè
Jaký je pomìr projektù tuzemských
požáru.
a zahranièních?
Skrývá v sobì velikost orMyslím, že dimenze tuzemganizace nebezpeèí byroské a zahranièní pomoci nekracie?
mohou být ve vzájemném
Myslím, že velikost s sebou nese
rozporu. Pro Charitu je samoznaèné výhody, jak v pøípadì
zøejmostí angažovat se v jisprávy (napø. úèetnictví), tak naných zemích. Zde je tøeba
pøíklad pøi nákupu prostøedkù
velmi pozitivnì hodnotit také
materiální pomoci. Spoleèenské
práci organizací, jako je èesuznání z toho vyplývající vede
ká Charita.
mimo jiné k tomu, že ORF zaøaJe v dobách „balíèkù
zuje zdarma naše reklamní spoúsporných opatøení“ soty a sponzoøi nám financují èetlidarita na ústupu?
né kampanì. Formy podpory
Úkolem Charity je vyprávìt Michael Landau, øeditel Arci- nám umožòují garantovat, že mao lidské nouzi, a tam, kde diecézní charity Vídeò
teriální pomoc smìøuje vždy cío této nouzi informujeme, nalézáme vždy dolenì k adresátovi. Probíhá to zatím tak, že nás
statek lidí, ochotných pomoci a angažovat se
veøejnost oslovuje a ptá se, zda bychom se ne-jspro druhé. V aktuální politické diskusi je nachtìli angažovat v urèitých projektech.
èasopis Èeské katolické charity, èíslo 1/2001 l cena 10 Kè
Redakce: Marta Fišerová (vedoucí redaktorka) l Adresa: Arcidiecézní charita, èasopis Caritas, Køížkovského 6, 771 11 Olomouc,
tel. (068) 52 220 05, fax (068) 52 293 50, e-mail [email protected] l Vydává: Sdružení Èeská katolická charita, Vladislavova 12,
111 37 Praha 1 l Redakèní rada: Jan Oulík (pøedseda), Miloslav Fiala, Pavel Kabzan, Jitka Pišlová, Jarmila Sýkorová, Blanka Škvorová,
Radek Gális l Sazba: Jan Svìtlík, tel. (068) 522 79 78 l Osvit: Amos studio, s. r. o., Olomouc. Tisk: Moraviapress, a. s., Bøeclav l
Podávání novinových zásilek povoleno Èeskou poštou, s. p. OZJM Øeditelství v Brnì, è.j. P/2-870/97 ze dne 21. 2. 1997
l Registrace MK ÈR è. 7670 l Vychází ètyøikrát roènì l Uzávìrka tohoto èísla: 27. 3. 2001 l Vyšlo 10. 4. 2001
15
Pohled k sousedùm
V Gruftu našli azyl lidé bez domova
V bývalé kryptì farního kostela Maria Hilf
vit, jako jsou hodiny malování, výlety, fotbal
(Vídeò 6) je sídlo projektu pro lidi bez pøíapod., u lidí bez pøístøeší posílit pocit vlastní
støeší, nazvané Gruft. Prùvodce pøi jeho prodùležitosti,“ øíká P. Gölles.
hlídce nám dìlal vedoucí projektu P. Carl
Již nìkolik let žijí v Gruftu také domácí zvíGölles.
Co bylo v zimì
1986 zahájeno jako
žákovský projekt, se
i za pøispìní lidí bez
pøístøeší pozvolna
stalo ve Vídni dominantním projektem
péèe o lidi bez domova. V roce 1996
pøevzala zaøízení vídeòská Charita.
Gruft poskytuje lidem bez pøístøeší
možnost pobytu 24
Obyvatelka charitního zaøízení Gruft ve vídeòském podzemí
hodin dennì. Úkolem je pokrýt v prvé øadì základní potøeby –
øata. Pøímo pod televizorem stojí pøes den
stravování, ošacení, možnost hygieny
klec s morèetem a zajícem. „První zajíc byl
a úschovy (také poštovní adresy). V dalším
pùvodnì také bez pøístøeší, když jej bezdosledu zde nabízí tým sociálních pracovníkù
movci vypátrali v parku. Kontakt s domácími
intenzivní poradenství a péèi. Lékaøskou péèi
zvíøaty je také souèástí sociální terapie,“ dozajišuje mobilní lékaøský autobus, což situadává P. Gölles.
ci usnadòuje. Klienti mají možnost využít také
Povídáme si ještì s nìkolika lidmi ve spopravidelné psychologické péèe. „Prostøednicleèenské místnosti. Dragan nám nadšenì
tvím služby Nacht-Streetwork se pokoušíme
vypráví o úspìších fotbalového mužstva.
pravidelnì budovat bázi dùvìry vùèi klientùm.
S páterem Gollesem se louèíme, když je výSpoleènì s dobrovolníky a rùznými firmami
dej jídla v plném proudu.
-jsse snažíme prostøednictvím sociálních aktiNᚠèlovìk ve Vídni
Paní Felicitas Filip koordinuje ve vídeòské Arcidiecézní charitì zahranièní pomoc pro východní Evropu. Paní Filip pochází z Èeské republiky. V roce 1968 emigrovala do Nìmecka
a o šest let pozdìji pøišla do Vídnì, kde se jí
podaøilo dostat se ke své práci sociální pracovnice – nejprve v rámci charitních projektù na
farní úrovni a posléze v oddìlení pro uprchlíky.
V této intenzivní základní práci spatøuje paní Filip
dodnes nejdùležitìjší zdroj zkušeností a základ
poradenství v rámci velkých zahranièních projektù. V roce 1991 – po zmìnách ve východní
Evropì – ji Caritas Österreich povìøila pomocí
pøi vybudování Charity v Èeskoslovensku.
„Èeskou katolickou charitu již delší dobu
podporujeme více prostøednictvím know-how,“
øíká F. Pilip a hrdì hovoøí o kvalitní spolupráci
mezi èeskou a rakouskou Charitou. Ta se nyní
odehrává v nejdùležitìjších oblastech – na
Ukrajinì a v Èeèensku (program Food for Groznyj). Centrální projekty na Ukrajinì, druhém
Adresy Sdružení
Èeská katolická charita
generální sekretáø Ing. Jaroslav Kopøiva
prezident P. ing. Miloslav Fiala, OPraem.
Vladislavova 12, 110 00 Praha 1
tel.: 02/962 433 44, 962 433 30
fax: 02/962433 33
e-mail: [email protected]
Diecézní charita Brno
øeditel Ing. Bc. Oldøich Haièman
prezident Mons. Ludvík Horký
Kpt. Jaroše 9, P. O. Box 635, 661 35 Brno
tel.: 05/452 134 56, fax: 05/452 134 16
e-mail: [email protected]
è. konta 1583741-621/0100 KB Brno-mìsto
Diecézní charita
Èeské Budìjovice
øeditelka Mgr. Michaela Èermáková
prezident P. Hugo Pitel, OPraem.
Kanovnická 16, 370 01 Èeské Budìjovice
tel.: 038/635 31 20, fax: 038/636 02 84
e-mail: [email protected]
è. konta 1000039938/5500 Raiffeisenbank
Èeské Budìjovice
Diecézní charita
Hradec Králové
øeditel RNDr. Jiøí Stejskal
prezident P. Josef Suchár
Velké nám. 32, 500 01 Hradec Králové
tel./fax: 049/506 31 34, 506 31 35
e-mail: [email protected]
è. konta 335601/5100 IPB Hradec Králové
Diecézní charita Litomìøice
øeditelka Rùžena Kavková
prezident Mons. Milan Bezdìk
Dómské nám. 10, 412 01 Litomìøice
tel./fax: 0416/731 452, tel.: 0416/735 606
e-mail: [email protected]
è. konta: 174441-471/0100 KB Litomìøice
Arcidiecézní charita Olomouc
øeditel Jindøich Suchánek
prezident Mons. Josef Šich
Køížkovského 6
P. O. Box 27, 771 11 Olomouc
tel.: 068/522 93 80, 522 93 90
fax: 068/52293 50, e-mail: [email protected]
è. konta 681448-811/0100 KB Olomouc
Diecézní charita
ostravsko–opavská
øeditel Ing. Jiøí Hoøínek
spirituál P. Petr Eliáš
Kratochvílova 3, 702 00 Ostrava
tel./fax: 069/612 72 62-4
e-mail: [email protected]
è. konta 196366370257/0100 KB Ostrava
Diecézní charita Plzeò
Felicitas Filip, koordiníátorka zahranièní pomoci
nejchudším evropském státì, se zabývají problémy dìtí ulice (v Charkovì a Izmairu) a staDv
oustr
anu pø
ipr
Dvoustr
oustranu
pøipr
ipraavil
rých lidí.
Joe Str
eibl, nezávislý no
vináø
ídeò
vináø,, V
Vídeò
Streibl,
novináø
Foto V
ojtìc
h Vlk
Vojtìc
ojtìch
øeditel Ing. Jiøí Lodr
prezident P. Ludolf Josef Kazda, OPraem.
Sady 5. kvìtna 8, 301 12 Plzeò
tel.: 019/722 1540, tel./fax: 019/722 3861
e-mail: [email protected]
è. konta 2648062/5100 IPB Plzeò
Arcidiecézní charita Praha
øeditel Ing. Jaroslav Nìmec
prezident P. Ing. Miloslav Fiala, OPraem.
Londýnská 44, 120 00 Praha 2
tel.: 02/242 465 19, 242 465 73
fax: 02/22522352,
e-mail: [email protected]
è. konta 749-011/0100 KB Praha 2
16
Na 1. stranì obálky: z vídeòského Gruftu. Foto Vojtìch Vlk