ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Praha 2014 Andrea Palkosková

Komentáře

Transkript

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Praha 2014 Andrea Palkosková
VOŠZ A SZŠ, Praha 1, Alšovo nábřeží 6
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE
Praha 2014
Andrea Palkosková
PŘÍSTROJOVÉ SCALERY V ORDINACI DENTÁLNÍ
HYGIENISTKY
Absolventská práce
Andrea Palkosková
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola
Praha 1, Alšovo nábřeží 6
Studijní obor: Diplomovaná dentální hygienistka
Vedoucí práce: Mgr. Markéta Michálková
Datum odevzdání práce: 19. dubna 2014
Datum obhajoby:
Praha 2014
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny
jsem uvedla podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů
informací.
Praha 2014
Podpis
Děkuji Mgr. Markétě Michálkové za odborné vedení absolventské práce.
Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné
školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6.
Podpis
ABSTRAKT
Palkosková Andrea
Přístrojové scalery v ordinaci dentální hygienistky
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6
Vedoucí práce: Mgr. Michálková Markéta
Absolventská práce, Praha:VOŠZ a SZŠ, 2014, 85 stran
Práce se zabývá přístrojovými scalery v ordinaci dentální hygienistky, které zefektivňují práci
ošetřujících a zároveň zpříjemňují ošetření pacientům. První část je zaměřená na stavbu zubu,
jejíž dokonalá znalost je velmi důležitá při používání přístrojových scalerů, dále na zubní plak
a zubní kámen, které jsou odstraňovány právě pomocí přístrojových scalerů, druhy
přístrojových scalerů, jejich kontraindikace k použití, systém chlazení a správné použití. Dále
je v této části uvedeno, jak provést správný výběr koncovek dle typu ošetření a jejich
působení na tvrdé zubní tkáně. Druhá část práce je zaměřena na seznámení s technologií
Piezon, Piezon no pain a jejími výhodami, na rozdělení přístrojových scalerů a na výhody
a nevýhody jednotlivých přístrojových scalerů. Praktická část je především zaměřena
na uvedení koncovek nejznámějších a nejrozšířenějších firem na českém trhu a jejich použití.
Neméně důležitou součástí jsou obrázky o nastavení správného úhlu při práci s přístrojovými
scalery. Příloha obsahuje tabulku, která by měla posloužit v ordinacích dentálních hygienistek
k rychlejšímu a snazšímu výběru koncovek v závislosti na typu ošetření. Práce vytváří přehled
o použití přístrojových scalerů a správném výběru koncovek k danému ošetření.
Klíčová slova: Přístrojové scalery. Zubní kámen. Zubní plak. Supragingivální. Subgingivální.
Scaling.
ABSTRAKT
Palkosková Andrea
Přístrojové scalery v ordinaci dentální hygienistky
Instrumental Scalers in Practice of Dental Hygienists
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6
Vedoucí práce: Mgr. Michálková Markéta
Absolventská práce, Praha:VOŠZ a SZŠ, 2014, 85 stran
The thesis deals with instrumental scalers in practise of dental hygienists. These devices are
supposed to facilitate the treatment and render it more comfortable to patients. The first part
focuses on the structure of the tooth, whose perfect knowledge is very important when using
the instrumental scalers, further dental plaque and tartar, which are removed just by the
instrumental scaler, then the types of instrument scalers, their counter-indications in use, their
cooling system and how to use instrumental scalers properly. Finally, this section describes
how to select the correct tip according to the type of treatment and how the tips affect dental
hard tissues. Part two is concerned with introduction of the “Pizeon and Pizeon no pain
technology“ and its advantages with the classification of instrumental scalers and with
advantages and disadvantages of the particular sorts. The practical section provides a survey
of the most common tips by the renowned companies available in the Czech Republic. No
less important component of this section are the schemes of the correct angle setting when
using instrumental scalers. The appendix contains a table which is designed to help dental
hygienists to select the right tip quickly and easily in dependence on the given treatment. The
thesis thus provides a survey of employing instrumental scalers and in particular forms
a practical guide to selecting the right tips in practice.
Key words: Instrumental scalers. Tooth tartar. Tooth plaque. Supragingival. Subgingival.
Scaling.
Obsah
Úvod ................................................................................................................................. 10
Teoretická část ................................................................................................................... 11
1
Stavba zubu............................................................................................................. 11
1.1
Dentin ...................................................................................................................... 11
1.2
Sklovina – enamelum ............................................................................................... 12
1.3
Zubní cement – cementum ........................................................................................ 12
1.4
Zubní dřeň – pulpa dentis ......................................................................................... 13
2
Zubní plak ............................................................................................................... 15
2.1
Tvorba a vývoj zubního plaku................................................................................... 15
2.1.1 Pelikula .................................................................................................................... 16
2.1.2 Tvorba zubního plaku ............................................................................................... 16
3
Zubní kámen ........................................................................................................... 18
3.1
Význam zubního kamene .......................................................................................... 18
3.2
Supragingivální a subgingivální zubní kámen ........................................................... 19
3.3
Struktura zubního kamene ........................................................................................ 19
3.4
Tvorba zubního kamene a jeho složky ...................................................................... 20
3.5
Tvorba a uložení zubního kamene ............................................................................. 20
3.6
Upevnění zubního kamene a jeho lokalizace ............................................................. 21
3.7
Patogeneze zubního kamene a faktory ovlivňující jeho tvorbu .................................. 22
3.8
Retenční místa pro zubní plak ................................................................................... 23
3.9
Faktory ovlivňující zdraví parodontu ........................................................................ 24
4
Odstraňování zubního kamene a zubního plaku pomocí přístrojových scalerů .. 27
4.1
Druhy přístrojových scalerů ...................................................................................... 27
4.2
Vector ...................................................................................................................... 29
4.3
Kontraindikace k používání přístrojových scalerů ..................................................... 30
4.4
Systém chlazení zvukových a ultrazvukových scalerů ............................................... 31
4.5
Práce s přístrojovými scalery .................................................................................... 31
4.6
Výběr koncovek dle typu ošetření ............................................................................. 32
4.7
Jak působí přístrojové scalery na tvrdé zubní tkáně ................................................... 32
Praktická část ..................................................................................................................... 34
5
Seznámení s metodou Piezon a technologií Piezon no pain ................................... 34
5.1
Technologie Piezon no pain a její výhody ................................................................. 36
5.2
Rozdělení přístrojových scalerů ................................................................................ 36
5.3
Výhody a nevýhody jednotlivých přístrojových scalerů ............................................ 38
6
Koncovky od firmy Kavo ....................................................................................... 40
6.1
Obrázky koncovek od firmy Kavo ............................................................................ 42
7
Koncovky od firmy NSK ........................................................................................ 44
7.1
Obrázky koncovek od firmy NSK ............................................................................. 47
8
Koncovky od firmy Mectron .................................................................................. 52
8.1
Obrázky koncovek od firmy Mectron ....................................................................... 54
9
Koncovky od firmy EMS ........................................................................................ 58
9.1
Obrázky koncovek od firmy EMS ............................................................................. 60
10
Koncovky od firmy LM .......................................................................................... 63
10.1
Obrázky koncovek od firmy LM ............................................................................... 67
11
Koncovky od firmy Dürr Dental ............................................................................ 72
11.1
Obrázky koncovek od firmy Dürr Dental .................................................................. 74
Závěr ................................................................................................................................. 76
Seznam obrázků ................................................................................................................. 77
Seznam tabulek .................................................................................................................. 81
Seznam zkratek .................................................................................................................. 82
Seznam použité literatury a zdrojů informací .................................................................. 83
Seznam příloh .................................................................................................................... 85
Úvod
Tématem absolventské práce jsou přístrojové scalery v ordinaci dentální hygienistky.
V dnešní době se stále častěji v praxi dentálních hygienistek setkáváme s přístrojovým
vybavením. Ruční nástroje, které se používají především pro konzervativní léčbu
v parodontologii, jsou efektivní, ale jejich použití je fyzicky a časově náročné a proto jsou
postupně doplňovány přístroji, které slouží k rychlejšímu a snadnějšímu odstranění velkých
nánosů supragingiválního a subgingiválního zubního kamene. Dochází tak k zefektivnění
práce ošetřujícího a ošetření se tak stává příjemnějším i pro naše pacienty. Ve své práci
se věnuji přístrojovým scalerům používaných při odstraňování zubního kamene a zubního
plaku.
V teoretické části je popsána stavba zubu, zubní plak, zubní kámen, odstraňování zubního
kamene a zubního plaku pomocí přístrojových scalerů, druhy přístrojových scalerů,
kontraindikace k použití, systém chlazení, práce s přístrojovými scalery, výběr koncovek dle
typu ošetření a jejich působení na tvrdé zubní tkáně. Praktická část zahrnuje seznámení
s metodou Piezon a technologií Piezon no pain a její výhody, rozdělení přístrojových scalerů,
výhody a nevýhody uvedených přístrojových scalerů, popsání jednotlivých typů koncovek,
jejich použití a obrázková dokumentace o nastavení správného pracovního úhlu.
Cílem práce je vytvoření přehledu o práci s přístrojovými scalery, správného výběru
koncovek v závislosti na typu ošetření a uvedení všech nabízených koncovek
nejrozšířenějších výrobců na českém trhu.
10
Teoretická část
1 Stavba zubu
Zub je tvořen dentinem, sklovinou a cementem, což jsou tvrdé zubní tkáně a měkkou zubní
dření, která se nachází uvnitř zubu.
1.1 Dentin
Dentin (dentinum, substantia eburnea) je základní stavební částí zubu. Tvoří ze všech zubních
tkání nejsilnější vrstvu, určuje tedy základní tvar zubu. Vzniká formativní činností
odontoblastů na povrchu zubní dřeně. Obklopuje dřeňovou dutinu i kořenový kanálek. Dentin
je tvrdší nežli kostní tkáň, protože obsahuje více jak 70% anorganických látek. Má nažloutlou
barvu. Jemná kolagenní fibrila a základní interfibrinální hmota patří mezi dvě hlavní složky
dentinu. V dentinu jsou přítomny dentinové tubuly, v nichž proudí tekutina. Teplotní
a objemové změny této tekutiny jsou určitým způsobem přenosu informace od povrchu zubu
ke dřeni. Při přítomnosti většího zánětu dřeně mikroorganismy proniknou do dentinových
tubulů a mohou tak zkomplikovat ošetření.
Při vývoji zubu vzniká primární dentin. Tvorba se zpomaluje po dokončení vývoje zubu,
ale v malém množství se tvoří sekundární dentin. Díky tvorbě sekundárního dentinu dochází
s věkem ke zmenšování objemu cavitas dentis. Posléze se dentin přemění na sklerotický
a to v důsledku plnění dentinových kanálků solemi kalcia. V přítomnosti zubního kazu,
se jeho tvorba urychluje a tento nově vzniklý průsvitný, někdy tmavě zabarvený dentin bývá
tvrdší než normální dentin. Díky přítomnosti zubního kazu, erozi, termickému poškození nebo
po traumatu, může dojít k reakci, ze které vznikne dentin terciální, nahrazující ztracený
dentin. Počet kanálků je většinou nižší než u normálního dentinu a jejich průběh
je nepravidelný. Je žluté až hnědé barvy a je odolnější proti demineralizaci a proteolýze.
Osteodentinem nazýváme tkáň, která vzniká rychlou tvorbou terciálního dentinu, na jejímž
základě v novotvořeném dentinu zůstávají zachycené zbytky odontoblastů.
11
1.2 Sklovina – enamelum
Pokrytí dentinu sklovinou je v rozsahu zubní korunky a části zubního krčku. Nejsilnější
sklovinu nacházíme na okluzi a nejslabší v místě krčku zubu. Její barva je namodrale bílá,
u silnějších vrstev je pak bělejší. Hladká sklovina slouží jako ochrana proti zubnímu kazu.
Prizmata jsou šestiboké zvápenatělé hrboly tvořící sklovinu, které jsou k sobě poutány
interprizmatickou substancí. Sklovina je považována za nejtvrdší tkáň lidského těla a je
tvořena 98% anorganických látek. Organická část – matrix je složená z proteinů –
amelogeninu a enamelinu. Při větší mineralizaci skloviny a při větším počtu prizmat, dochází
k většímu propouštění světla. Tento jev nazýváme translucencí. Při větším počtu
interprizmatických substancí je nižší stupeň translucence. Povrch skloviny je krytý tenkou
vrstvou aprizmatické skloviny dříve nazývanou cuticula dentis. U dospělých se aprizmatická
sklovina vyskytuje tam, kde není výrazná abraze, většinou u krčku zubu. Tvrdost skloviny
dosahuje tvrdosti křemene.
1.3 Zubní cement – cementum
Cementem je pokrytý kořen a krček zubu, někdy i v menším rozsahu sklovina na zubním
krčku. Díky nedokonalému pokrytí dentinu v oblasti kořene se mohou vyskytovat políčka
obnaženého dentinu neovlivňující funkci zubu. Koronální šířka cementu je okolo 50 – 150
mikrometrů a apikálně 200 – 600 mikrometrů. Sharpeyova vlákna je soubor vláken, která
se upevňují do cementu a zabezpečují úpon ligament přes vrstvu cementu i do hmoty dentinu.
Tento soubor umožňuje zpevnění úponové části ligament periodontia. Většinou má cement
nažloutlou barvu a je tvořen 70% anorganických látek. Tvrdostí se cement podobá kostní
tkáni a označujeme ho jako substantia ossea dentis. Avšak v cementu nenalezneme systém
Haversových kanálků a lamel, nenajdeme zde ani krevní či lymfatické cévy. Když srovnáme
zubní cement se sklovinou, tak zubní cement je méně odolný. Máme několik typů cementů.
Acelulární cement – cementum acelullare (primární bezbuněčný), který pokrývá zubní kořen
a cementum celullare (sekundární buněčný), vznikající druhotně a většinou ho nacházíme
v oblastech apikálních a v místech bifurkací, podobá se vláknité kosti. Na produkci cementu
se podílejí cementoblasty, které jsou obsaženy v celulárním cementu. Mikroorganismy
subgingiválního zubního plaku se vždy zachytávají v povrchových nerovnostech cementu.
Ulpívají zde i krystaly zubního kamene. V těchto místech dochází vždy k větší retenci
zubního plaku, než na hladkých plochách zubní skloviny. V parodontologii je používáno
12
ohlazování volné části kořene. Při tlakových podnětech cementu přibývá a tento jev
je nazýván apozicí. Může docházet i k hypercementóze, což je patologické zmnožení
cementu.
Dentino – cementová hranice, je tvořena acelulárním cementem, který je na povrchu
kořenového dentinu. Ten může vysílat do cementu dentinové tubuly. Hranice někdy bývá
nezřetelná.
Cemento – sklovinná hranice, někdy též používán název krčková linie. Cement, který
přesahuje přes sklovinu, se vyskytuje v 60%, cement, který se skloviny dotýká, bývá v 30%
a cement, který se nedotýká skloviny vůbec, je přibližně v 10%. Když se nedotýkají vůbec,
tak zde mohou vznikat místa pro retenci zubního plaku, jelikož se zde nachází pouze
obnažený dentin. Cemento – sklovinná hranice je místo, kde nedochází k tvorbě sekundárního
cementu.
1.4 Zubní dřeň – pulpa dentis
Zubní dřeň je měkká hmota růžové barvy tvořená z větší části rosolovitým vazivem. Jsou
v ní obsaženy krevní cévy, mezi nimiž probíhá síť většinou nemyelinizovaných senzitivních
nervových vláken zvaných Raschkovův plexus. V zubní dřeni nejsou obsaženy lymfatické
cévy a jejich úlohu zde přebírá tkáňový mok. V pulpě jsou přítomny kmenové buňky
podobající se kmenovým buňkám kostní dřeně.
Mezi hlavní funkce pulpy patří funkce formativní, zahrnující tvorbu a regeneraci dentinu,
funkce nutriční, představující výživu zubu, funkce senzitivní, která zahrnuje převod informací
o bolesti, změnách tlaku a teploty v zubu do centrálního nervového systému a funkce
ochranná, což je imunitní ochrana zubu. Funkce formativní je považována za nejvýznamnější,
protože tvoří základ primárního, sekundárního a terciálního dentinu a podílí se na vzniku,
vývoji a reparativních schopnostech zubu.
Dentin vzniká činností odontoblastů, což je vrstva buněk na povrchu pulpy. Oba útvary
označujeme názvem pulpodentinální orgán. Zmenšování dřeňové dutiny s postupujícím
věkem probíhá na základě těsného funkčního vztahu a uvnitř pulpy dochází ke tvorbě
dentiklů, tzv. dentinových částeček.
13
Funkčně má pulpa vztah s periodonciem. Orgán je označován jako pulpoperiodontální
komplex a to z důvodu možnosti šíření zánětu oběma směry.
Pro pulpu se někdy používá termín endodont, od kterého je odvozena endodoncie,
což je stomatologický obor, který se zabývá ošetřením kořenových kanálků a onemocněními
dřeně. Správně provedené endodontické ošetření zajišťuje plnohodnotnost zubu, i když
je fakt, že zub bez zubní dřeně se postupně stává křehčím. Pulpitis je termín používaný
pro zánět zubní dřeně vykazující odlišnosti v porovnání se záněty v ostatních částech těla
a to díky rigiditě dentinu, odkud není možno expandovat. Proto se pulpitida nedá léčit
antibiotiky, ale musí se odstranit zubní dřeň. Odstranění zubní dřeně může být částečné,
tzv. pulpotomie, nebo úplné – extrakce pulpy (exstirpace pulpy, pulpektomie). (Šedý, 2009)
14
2 Zubní plak
Z hlediska mikrobiálního složení dutina ústní představuje jedinečné prostředí, které
nenajdeme jinde v lidském těle. Nepatří mezi uniformní prostředí, jelikož se skládá z více
biotopů, např. slina, jazyk, gingiva, zuby a sliznice tváří. Vlastnosti těchto biotopů se liší jak
v daném čase, tak v průběhu. Tím je dána i složitost a proměnlivost fyziologických
a patologických vlivů, jež se mohou uplatňovat při vzniku dvou nejčastějších onemocnění
ústní dutiny – zubního kazu a plakem podmíněných parodontopatií. Hlavní úlohu
v etiopatogenezi těchto nemocí hrají mikroorganismy ústní dutiny, vlastnosti zubních tkání,
sliny, gingivální tekutiny a jejich vzájemné vztahy uplatňující se zejména ve tvorbě a vývoji
zubního plaku.
Zubní plak je vysoce organizovaná ekologická jednotka sestávající z velkého množství
bakterií usazených v makromolekulární matrix bakteriálního a slinného původu. Lne pevně
k povrchu zubu a možnost odstranění je pouze mechanická, na rozdíl od materia alba,
což je krémovitá hmota bílé barvy, která vzniká kumulací zbytků potravy a lze jí odstranit
proudem vody. Mineralizací zubního plaku vzniká zubní kámen. Zubní plak se může dále
vyskytovat na arteficiálních ploškách a na sliznicích. Zubní plak se neustále mění a vyvíjí
a jeho složení se liší dle lokalizace.
2.1 Tvorba a vývoj zubního plaku
Při tvorbě a vývoji zubního plaku záleží především na složení mikroflóry, která se mění
s věkem. Dále na ploškách zbavených zubního plaku hygienickými prostředky.
Složení mikrobiální flóry
Sterilní dutinu ústní nacházíme pouze u novorozenců, což se časem změní díky přenosu
z osob, které s dítětem přicházejí do styku, nebo z osob, které o dítě pečují. Streptococcus
salivarius je přítomen již za 18 hodin po narození a postupně přibývají další druhy jako
např. Lactobacillus acidophilus. K dalším změnám ústní mikroflóry dochází s postupným
prořezáváním zubů. Mikrobiální obraz, který může mít kariogenní účinky, je závislý
na přítomnosti zubů. Patogenní kmeny se objevují zejména v pubertě. To může souviset
se změnami v hormonální rovnováze. Do složení orální mikroflóry jedince se promítá také
15
prořezávání zubů tím, že přibývají plochy pro kolonizaci. Naopak ztráta zubů ústí v omezení
výskytu některých bakteriálních kmenů. Mezi další faktory patří způsob výživy a úroveň ústní
hygieny.
Očištěné plošky
Na očištěných plochách dochází ke dvěma fázím a to ke tvorbě a vývoji pelikuly a osídlení
pelikuly mikroorganismy.
2.1.1 Pelikula
K tvorbě pelikuly dochází přibližně 60 sekund po jejím očištění. Je to tenká vrstva nacházející
se mezi koloniemi bakterií a povrchem zubu. Proteiny pocházející ze slin jsou považovány
za její hlavní složku. Mezi další patří např. albumin, lysozym, glykosyltransferázy,
imunoglobuliny IgA a IgG. K největšímu nárůstu pelikuly dochází zhruba za 60 – 120 minut
po jejím očištění. K dalšímu nárůstu pak dochází během několika dnů. K narušení pelikuly
může dojít díky působení kyselin ve vyšších koncentracích, slabším koncentracím pelikula
odolává. Funkce pelikuly jsou především – ovlivňování adheze ústních mikroorganismů,
ochrana povrchu skloviny, je substrátem pro kolonizaci mikroorganismů a zásobníkem iontů
některých prvků (Ca, P).
2.1.2 Tvorba zubního plaku
Osídlování pelikuly bakteriemi není náhodné, ale podléhá různým vlivům, jako jsou vlastnosti
ústního prostředí, imunitní reakce organismu, samotným bakteriím, ale záleží také na způsobu
výživy a úrovni ústní hygieny.
Tvorba zubního plaku není pouhé zvětšování objemu jeho kumulací, ale z hlediska
etiopatogeneze onemocnění jsou důležité změny, ke kterým dochází při jeho tvorbě. Mezi tyto
změny patří především složení mikrobiální flóry, ekologie zubního plaku a jeho
metabolismus.
16
Časné stádium formace zubního plaku a zrání zubního plaku až do vytvoření definitivní
struktury jsou považovány za hlavní stádia tvorby. Časným stádiem je považován interval l4 –
48 hodin. Kolonizace bakterií má určité pořadí. Mezi prvními nacházíme grampozitivní koky
adherující k zubní plošce. Mezi hlavní patří Streptococcus sanguis a Streptococcus mitis.
Aktinomycety a Lactobacily byly z časného zubního plaku izolovány. Dále pak přibývají
slinné glykoproteiny, epitelové buňky, polymorfonukleáry. Streptokoky najdeme v 24
hodinovém zubním plaku. Ke zdvojnásobení bakterií dochází každé 3hodiny. Když
nerozrušujeme zubní plak chemicky ani mechanicky, objem se zvětšuje a též se mění
mikroflóra. Bakteriální posloupností nazýváme jev, při němž dochází k nahrazování
původních kmenů jinými. Při narůstání objemu zubního plaku se snižují aeroby ve prospěch
anaerobů. Co se týče časového harmonogramu kumulace zubního plaku, v prvních dnech
převládají grampozitivní koky, pak přibývají aktinomycety (Actinomyces naeslundii,
Actinomyces viscosus) a posléze gramnegativní koky (Veillonella alcalescens). Ve druhé
polovině týdne přibývají Filamenta (Fusobacterium nucleatum a spirochéty) a v dalším vývoji
dochází k tvorbě matrix (intermikrobiální substance). Ta se sestává z extracelulárních
polysacharidů
(metabolických
produktů
určitých
druhů
mikroorganismů)
a dále
z mukopolysacharidů a proteinů pocházejících ze sliny, resp. sulkulární tekutiny. (Kilian,
1999).
17
3 Zubní kámen
Tartar je termín, který se běžně pro zubní kámen používá. Tento termín byl zaveden v 16.
století německo-švýcarským lékařem Paracelsem. Všiml si, že zubní kámen, žlučníkové
kameny, kameny močového měchýře a kloubů postižených dnou připomínaly nánosy vinanu
draselného nazývaného tartar na dně vinných sudů. Nesprávně však označil zubní kámen
za příčinu onemocnění. (Michálková, 2013)
3.1 Význam zubního kamene
Zubní kámen vzniká ukládáním fosfátových solí a kalcia v bakteriálním povlaku. Dlouho byl
považován za původce onemocnění parodontu. Byl často spojován s infekcemi gingivy. Velké
úsilí odstraňovat nánosy ze zubů vedlo ke zlepšení gingiválního zdraví. Může se vyskytovat
u pacientů s onemocněním gingivy, ale ne nevyhnutelně na všech postižených místech.
Většinou zubní kámen není příčinou onemocnění, ale jeho výsledkem. I za podmínky,
že je bakteriální biofilm etiologický činitel, zubní kámen nepřispívá k rozvoji choroby. Má
mineralizované plochy mikroskopicky se jevící jako kanálky, ve kterých jsou obsaženy
bakterie a jiné zbytky. Kolonie bakterií v rámci zubního kamene nemůžeme odstranit žádným
postupem ústní hygieny. Jakou mají úlohu bakterie ve vztahu k tvorbě zubního kamene, však
není ještě úplně objasněno.
Zubní kámen jsou mineralizované uloženiny nacházející se na povrchu zubu nebo jiném
tvrdém povrchu (např. implantát, protéza) v dutině ústní. Vzniká usazováním zubního plaku,
takže je někdy označován jako zmineralizovaný povlak. Podobně jako u povlaku rozdělujeme
zubní kámen na subgingivální a supragingivální dle místa výskytu.
Hlavní podíl na vzniku zubního kamene má slina, která je přesycena solemi vápníku
a fosforu. Po třech týdnech tvorby zubního plaku se objevují mineralizační centra, která
postupně splývají a mineralizace pokračuje, za předpokladu, že soli nedosáhnou 70 – 80 %
hmotnosti zubního plaku. Jak vznikají mineralizační centra není známo, předpokládá
se, že na jejich vzniku se podílejí některé bakterie. Začátek mineralizace je v intermikrobiální
substanci (matrix). (Kilian, 1999, Mutschelknaus, 2002, Michálková, 2013)
18
3.2 Supragingivální a subgingivální zubní kámen
Supragingivální zubní kámen bývá měkčí, žlutobílé barvy, po čase může ztmavnout. K jeho
tvorbě dochází nad okrajem dásně. Většinou se nachází v oblasti vývodů velkých slinných
žláz – na orálních plochách dolních předních zubů a na vestibulárních plochách horních
molárů. K jeho usazování dochází i na korunkách zubů. Je snadno viditelný. Odstraňujeme ho
pouze mechanicky.
Subgingivální zubní kámen najdeme především v pravých a nepravých parodontálních
váčcích, bývá tvrdší a více pigmentovaný, černé nebo tmavozelené barvy, nemá přesnou
lokalizaci a jeho odstranění je mnohem těžší. Subgingivální zubní kámen je postupně
zmineralizovaný zubní plak. Vzniká díky minerálním látkám pocházejících ze slin
a sulkulární tekutiny, které se do něj ukládají. Na povrchu zubu a jeho kořeni jsou nánosy
zubního plaku. Pod těmito nánosy dochází ke změnám v koncentraci látek. Přirozené látky
jsou nahrazovány jinými minerály, které se pak vysrážejí do přítomného zubního plaku, což je
zmiňovaná mineralizace zubního plaku a nastává tak tvorba zubního kamene. Nejprve jsou
nánosy menšího rozsahu, posléze se minerály v zubním plaku ukládají masivně. Metabolicky
aktivní bakteriální zubní plak vzniká pomocí minerálů supragingiválního zubního kamene.
Přibýváním zubního kamene dochází k postupnému úbytku kostní tkáně.
3.3 Struktura zubního kamene
V 70 – 80% převažují v zubním kameni anorganické sloučeniny. Nejvíce se vyskytují
ve formě fosforečnanu a uhličitanu vápenatého. Co se týká prvků, tak je v zubním kameni
nejvíce obsažen Ca, P, C, Mg, Na, F. Různé variace fosforečnanu vápenatého se vyskytují
v subgingiválním zubním kameni, a to zejména v podobě hydroxyapatitu a whitlockitu,
v supragingiválním zubním kameni v podobě oktakalciumfosfátu a brushitu. Proteiny
a sacharidy patří do organické části zubního kamene. Také mikroorganismy nacházíme uvnitř
zubního kamene. Pomocí zvápenatělé pelikuly je zubní kámen připojen k povrchu zubu.
Tvorba zubního kamene je velmi individuální a závisí především na úrovni hygieny a kvalitě
sliny. Detekci zubního kamene provádíme vizuálně a sondou u supragingiválního zubního
kamene. Subgingivální zubní kámen detekujeme jednak pomocí sondy, dále pohledem pokud
prosvítá a pomocí RTG. Zubní kámen je považován za nosiče zubního plaku a ztěžuje
19
hygienu dutiny ústní. Má zásluhu při rozvoji zubním plakem podmíněných parodontopatíí.
(Kovaľová, 2006)
3.4 Tvorba zubního kamene a jeho složky
Supragingivální zubní kámen ulpívá na zubech a může se objevovat na jakémkoliv zubu
v ústech, nejčastěji v okolí vývodů podjazykové a podčelistní žlázy, v dolní čelisti
na orálních plochách řezáků a Stenových vývodů (vývody příušních žláz), v horní čelisti
na vestibulárních plochách stoliček. Supragingivální zubní kámen můžeme též nazývat
zubním kamenem supramarginálním, extragingiválním nebo koronárním. Při nahromadění
velkého množství supragingiválního zubního kamene může docházet k oslabení struktury
zubu. Zbytky jídla se hromadí na povrchu zubního kamene, v horších případech vidíme pouze
řezné hrany zubů. K hromadění dochází i na celém kořeni zubu.
Při tvorbě zubního kamene se ukládají krystaly v organické matrix. Supragingivální zubní
kámen bývá ukládán ve vrstvách. 80% supragingiválního zubního kamene je tvořen
neorganickým minerálním obsahem. Mezi hlavní krystalické typy zubního kamene patří
hydroxyapatit, který se vyskytuje v 58%, oktakalciumfosfát, vyskytující se v 21%,
magnézium v 21% a brushite v 9%. Převládajícím typem se po několika týdnech stává
hydroxyapatit. 15% – 20% tvoří organické složky, z nichž polovina jsou proteiny
bakteriálních buněk, ale též jsou v zubním kameni obsaženy karbohydráty a lipidy z baktérií
a slin. Karbohydráty se vyskytují v 1,9% – 9,1% organické složky supragingiválního zubního
kamene a 5,9% – 8,2% z celkové hmotnosti tvoří slinné proteiny.
3.5 Tvorba a uložení zubního kamene
U obou typů zubního kamene se jedná o zmineralizovaný biofilm. Nejdříve se vytvoří
pelikula, posléze dochází k usazování subgingiválního zubního povlaku nebo dochází
k rozšíření supragingiválního biofilmu a nakonec dochází k mineralizaci. Subgingivální zubní
kámen se liší od supragingiválního zubního kamene tím, že minerály pocházejí ze sulkulární
tekutiny a tekutiny parodontálního váčku a ne ze slin.
20
V subgingiválním zubním kameni je obsaženo více Ca, Mg a F, jelikož v sulkulární tekutině
nacházíme větší koncentraci těchto látek. V subgingiválním zubním kameni není obsažen
slinný protein a čím větší je hloubka parodontálních váčků, tím je vyšší obsah Na. Obsah
váčků je následující: subgingivální zubní kámen přiléhající k povrchu kořene, upevněný
biofilm a připojené nebo nepřipojené bakterie (plavající bakterie). Bakteriální buňky
se mineralizují v zubním kameni, není to pevná masa, jsou zde kanálky, ve kterých bakterie
přežívají. Zubní kámen je tedy naplněný bakteriemi udržující zánět.
3.6 Upevnění zubního kamene a jeho lokalizace
Zubní kámen je upevněn k zubu díky bakteriálnímu povlaku. Glykoproteinová vrstva,
nanesená na zubu ze sliny a sulkulární tekutiny, pevně spojená s povrchem zubu, se nazývá
sekundární kutikula. Biofilm vzniká na kutikule s G- koky a posléze dochází ke kalcifikaci.
Povlak se stává vláknitým po 5 dnech a připomíná nekalcifikovaný zubní kámen. Dendritové
struktury mohou vznikat vrůstáním kutikuly do mikroskopických pórů a tím dochází
k pevnějšímu uchycení zubního kamene. Tyto struktury se podílejí na pevnosti uchycení
zubního kamene spolu s nepravidelnostmi upevnění zubního kamene a těsným přizpůsobením
se tvaru zubu. Mineralizace povlaku začíná za 4 – 8 hodin. Povlak může zmineralizovat
v 50% do 2 dnů, 90% povlaku mineralizuje po 12 dnech.
Subgingivální zubní kámen je přichycen díky pelikule připevněné ke sklovině. Nánosy
vznikají současně na a okolo mikroorganismů na nepravidelném povrchu cementu, který
vzniká ztrátou Sharpeových vláken, tvorbou dutinek, nebo vznikem zubního kazu. Krystaly
mohou pronikat do nepravidelností cementu, které jsou morfologicky podobné cementu
a vykazují interkrystalické uchycení. Subgingivální zubní kámen je mnohem pevnější než
supragingivální a hůře se odstraňuje. Subgingivální zubní kámen se od supragingiválního
zubního kamene liší tím, že se neváže na určité místo. Můžeme ho v ústech najít kdekoli. Je
nutné provést radiografické vyšetření spolu s detekcí parodontologickou sondou, abychom
mohli vyhodnotit rozsah a umístění nánosů. Na RTG snímcích můžeme vidět meziální
a distální nánosy, ne však vestibulární a orální plochy. Nadměrné zakřivení filmu
a diagnostické nejasnosti v oblasti krčku mohou omezit spolehlivost radiografického zjištění.
K zhodnocení množství subgingiválního zubního kamene je lepší používat obě metody - jak
21
RTG, tak i taktilní vyšetření sondou. Detekce sondou také není stoprocentní, a proto bychom
vyšetření měli opakovat po určitém čase.
Rozložení a lokalizaci zubního kamene je určitě dobré znát a pro dentální hygienistku
je velmi užitečné. Supragingivální zubní kámen můžeme nejčastěji vidět na mandibulárních
řezácích a maxilárních stoličkách, zejména u první stoličky, což úzce souvisí s otvory
slinných vývodů.
Subgingivální zubní kámen bývá rozložen nerovnoměrně. Zubní kámen se tvoří
i u maxilárních předních zubů, i když méně často než na jiných místech. V 10% se mohou
vyskytovat oba druhy zubního kamene. Minerální srážení povlaku může být v průběhu 1 – 14
dnů, ale může se objevit do 4 hodin. Ke kalcifikaci povlaku může docházet v 50% do 2 dnů,
v 90% do 12 dnů. Ke tvorbě zubního kamene dochází díky Ca a P ze slin v povlaku
za několik dní po profylaxi. Na tvorbě zubního plaku se též podílí strava a složení mikrobiální
flóry. Podle Mendela se na tvorbě zubního plaku podílí: zvýšení pH sliny, koncentrace Ca
ve slině, koncentrace slinných bakteriálních proteinů a lipidů, nízké individuální zpomalující
faktory, zvýšená slinná urea a proteiny ze submandibulárních žláz, zvýšení celkové úrovně
slinných lipidů. Původci jemného nánosu mají vyšší hodnotu parotického pyrofosfátu, který
je podobný látce nacházející se v pastách proti zubnímu kameni. U pacientů beroucích nějaké
léky, např. diuretika nebo betablokátory apod., se tvoří méně supragingiválního zubního
kamene, než u jednotlivců, kteří neberou léky vůbec.
3.7 Patogeneze zubního kamene a faktory ovlivňující jeho tvorbu
Zubní kámen není primární příčinou onemocnění, ale i tak je velmi důležité jeho odstranění.
Tvorba zubního plaku – biofilmu je příčina onemocnění gingivy a parodontu. Díky drsnosti
a poréznosti supragingivální zubní kámen vytváří mřížku (matrix), na které zubní plak může
růst. Podílí se na růstu a udržování bakteriálních kolonií a znemožňuje pacientům odstranění
povlaku.
Subgingivální zubní kámen se podílí na chronickém průběhu onemocnění parodontu.
Vyskytuje se většinou v parodontologických váčcích, byť jen v mikroskopickém množství.
Zubní kámen slouží jako prostor pro množení bakterií, zachytávání a uvolňování endotoxinů,
22
které mají vliv na průběh choroby. Subgingivální zubní kámen se podílí na onemocnění
ve větší míře než povlak samotný.
Je velké množství činitelů, které mohou snížit tvorbu supragingiválního zubního kamene. Tito
činitelé fungují snižováním růstu krystalu hydroxyapatitu (inhibice), pyrofosfátem nebo
difosfonátem přidávaných do zubních past. U pasty s fluoridy nebyly prokázány negativní
účinky na remineralizaci zubů a nepůsobí při reakci fluoridů proti kazu.
Je nutné, aby dentální hygienistka poučila své pacienty o účincích preparátů, které jsou
bezpečné na používání a zabezpečují prevenci kazu. Působí na redukci vzniku nového
supragingiválního zubního kamene, nesnižují však množství již vzniklého zubního kamene
v ústech. Při dobrém čištění kartáčkem může dojít ke snížení vzniku nového zubního kamene
až o 50% především na orálních plochách dolních předních zubů.
Dentální hygienistka by měla znát využitelnost těchto preparátů, ale musí počítat s tím,
že nezajistí kompletní kontrolu zubního kamene a že preparáty nenahradí přístrojovou
techniku.
3.8 Retenční místa pro zubní plak
Se zdravím parodontu souvisí faktory, jako jsou špatně zhotovené dentální výplně, obrysy
korunek a jejich okraje, amalgámové převisy, částečně snímatelné náhrady apod.
Dentální výplně – mohou ovlivnit zdraví celého parodontu a dásní tím, že zde dochází
k zachytávání zbytků jídla. Do této skupiny patří odchylky, převisy, nevhodné okraje mezi
hranami výplní a zubem, zvláště okraje umístěné subgingiválně. Dochází zde k zachytávání
zubního plaku ve větší míře a tím jsou tyto faktory spojovány s onemocněním
parodontu, drážděním a následným zánětem. Okraje větší než 0,2 mm patří mezi defekty,
které jsou spojované se ztrátou kosti.
Obrysy korunek a jejich okraje – zubní kámen se především hromadí u drsných
a nepravidelných okrajů korunek. Nerovnoměrné okraje se tak stávají skrytým místem
pro růst zubního plaku.
23
Amalgamové převisy – nejlépe je odhalíme RTG snímkováním, zhodnocením stavu tkání
přiléhajícím k výplním a vyšetřením pomocí sondy. Menší převisy je možné upravit pomocí
ručních nástrojů – kyretami, ultrazvukem, rotační bruskou nebo leštičkami. Po úpravách
větších převisů může zůstávat špatně uhlazený amalgam s nezaplněnými prostory, které
zůstávají zdrojem povlaku. Slabší výplně je nutné nahradit.
Částečně snímatelné náhrady – vlastní funkční zuby spolu se snímatelnou náhradou mají větší
sklon k tvorbě váčků a hlubokých parodontologických váčků. U můstků je také větší
náchylnost k zubnímu kazu.
V rámci ústní hygieny, je nutno dbát na tyto poznatky:

při ošetření chrupu výplněmi musí být zdravý sulcus gingivalis – nutné pro stanovení
výšky dásně ve vztahu k okrajům výplní

okraje výplně by neměly zasahovat do dásně

u provizorních korunek musí být co nejlépe přizpůsobené okraje a vyhlazením
minimalizujeme jejich hrubost

výplně musí respektovat mezery mezi zuby

okraje korunek musí umožnit vykonávání ústní hygieny v místech mezi korunkami
a mezičleny

podle možností by se měly používat hygienické můstky, u kterých je ponechán prostor
3 mm pod spodní částí můstku

taktéž u důkladně zhotovených pasujících okrajů korunky, které mají tenký okraj
cementu, se hromadí zubní plak
3.9 Faktory ovlivňující zdraví parodontu
Je hodně faktorů, které ovlivňují zdraví parodontu. K těmto faktorům patří ortodontické
pomůcky, vady skusu, chybějící zuby bez náhrad, ztráta první stoličky již v dětském věku,
ústní dýchání, konzumace tabáku a alkoholu.
Ortodontické pomůcky – u dospělých podstupujících ortodontickou léčbu a absolvujících
recall návštěvy po 3 měsících není prokázána ztráta úponu o nic větší, než u dospívajících
nebo dospělých bez onemocnění parodontu. U pacientů s ortodontickými pomůckami dochází
24
ke snížené kontrole zubního plaku, avšak při správné motivaci a instruktáži nehrozí o nic větší
nebezpečí než u jedinců bez ortodontických pomůcek.
Vady skusu – patří mezi příčiny onemocnění parodontu. Nepravidelně zarovnané zuby
způsobují změny mezer mezi nimi a komplikují každodenní péči o chrup. Nejsou však
původci patologických změn.
Chybějící zuby bez náhrad – u pacientů s onemocněním parodontu mohou způsobovat velké
problémy. Díky chybějícím zubům dochází k soustředění okluzního tlaku na ostatní zuby,
což přispívá k jejich migraci. Směr migrace je většinou do středu a sklonům nebo posunům
ve frontě. Díky migraci se vytváří prostory komplikující odstraňování povlaku.
Ztráta první stoličky – není prokázáno, že tato ztráta je počátkem onemocnění parodontu.
Je však dávána do souvislosti se zánětem dásně a tvorbou váčků, pokud onemocnění pokročí.
Při ztrátě první stoličky dochází k tomu, že druhá a třetí stolička se posunují meziálně, dojde
ke sklonu a ztrátě vertikální dimenze, dolní premoláry se rozestupují do stran a mohou
se sklonit. První stolička dolní čelisti se vtlačuje do mezery na oblouku dolní čelisti, přední
vertikální překus se zvětšuje a dochází k tomu, že dolní přední zuby narážejí do řezáků horní
čelisti. Dolní přední zuby se posunují směrem k jazyku a následkem zvýšeného tlaku dochází
k rozestupu předních horních zubů.
Ústní dýchání – způsobuje lokální zánět dásně, který se většinou vztahuje na labiální dáseň
horních předních zubů. Dochází k otoku a zčervenání tkáně, snadnému krvácení, povrch
dásně je lesklý, zánět nereaguje na léčbu onemocnění parodontu – přetrvává přes léčbu i
dobrou ústní hygienu. K zánětu dochází důsledkem vysychání tkání. V těchto případech
je nejlepší léčbou aplikace vazelíny na postiženou tkáň.
Anatomické odchylky – mezi tyto odchylky patří orální rýha frontálních zubů, především
pokud zasahuje pod okraj gingivy.
Tabák a alkohol – konzumací alkoholu a tabáku, které se většinou vyskytují společně, roste
riziko výskytu rakoviny žaludku, hrdla a dalších typů rakoviny postihující dutinu ústní.
U kuřáků je riziko rakoviny 6x vyšší, u alkoholiků 7x vyšší a pokud jedinec pije i kouří,
tak je riziko vyšší 38x. Konzumace tabáku představuje riziko při onemocnění parodontu.
25
Při konzumaci alkoholu se pacient stává mnohem náchylnějším na onemocnění parodontu.
(Michálková, 2013)
26
4 Odstraňování zubního kamene a zubního plaku pomocí
přístrojových scalerů
V současné době se nabízí bohatý výběr instrumentaria. Vedle ručních nástrojů, které
používáme v konzervativní fázi parodontologické léčby, stále častěji používáme různé typy
přístrojů, které slouží k odstranění supragingiválního a subgingiválního zubního kamene,
mikrobiálního povlaku a k vyhlazení a vyleštění povrchu kořene. K rozvoji přístrojového
vybavení vedla především fyzicky a časově náročná práce s ručními scalery a kyretami. Tyto
přístroje měly sloužit především k rychlejšímu a snadnějšímu odstranění velkých nánosů
supragingiválního zubního kamene.
V 50. letech minulého století se objevily první přístroje na ultrazvukové bázi a o 30 let
později se objevily koncovky vhodné pro subgingivální ošetření. Současné přístroje, kterými
se lze dostat na méně přístupná místa, jako jsou oblasti zubního kořene parodontálních
chobotů, se stávají alternativou ručních nástrojů. K oblíbeným patří zejména zvukové
a ultrazvukové přístroje. (Poskerová, 2011)
4.1 Druhy přístrojových scalerů
Magnetické ultrazvukové scalery
K tvorbě vlnění dochází díky střídavému magnetickému poli. Nikl – kobaltový lamelový
svazek, který je v násadci, mění elektrickou energii na magnetickou a pak dále
na mechanickou, která je přenášena na pracovní hrot a na boční plochy koncovky v podobě
drobných elipsovitých vln. Je možné zvyšovat nebo snižovat množství vln v závislosti
na přívodu energie. Za sekundu vyrobí magnetické ultrazvukové přístroje 18000 – 45000 vln.
Odchylky vln se pohybují v rozmezí 0,05 mm – 0,1 mm. Pacienty s kardiostimulátory je
nutno chránit zástěrou používanou při RTG a to z důvodu střídavého magnetického pole,
které může ovlivnit jejich činnost. Z hrotu koncovky je vlnová energie přenášená podél všech
čtyř bočních ploch. Na supragingivální scaling se používají speciální koncovky a násadce
a pro práci v hlubokých váčcích se používají koncovky úzké. Koncovky pro supragingivální
použití pracují na bázi miniaturních kladívek. Při odstraňování zubního kamene, přenáší
pracovní konec energii na povrch ztvrdlých mineralizovaných nánosů a tím dojde
k rozdrobení a odlomení zubního kamene od povrchu zubu. Práce se subgingivální
27
koncovkou v parodontálních váčcích je velmi podobná práci s parodontologickou sondou.
Průměr koncovek je úzký. Vlnová energie je koncentrována v hrotu koncovky, ale dochází
i k aktivaci čtyř bočních ploch v délce 4 mm od hrotu. Při práci v parodontálních váčcích
používáme úzké koncovky a pracujeme boční stěnou. Při supragingivální depuraci používáme
hrot koncovky.
Piezoelektrické ultrazvukové scalery
Základem piezoelektrických přístrojů je keramický generátor ultrazvukových vln. Elektrická
energie se mění v přímočaré rovnoměrné vlnění, které je 25000 – 50000 vln za sekundu.
Při magnetickém vlnění jsou aktivní všechny plochy koncovky, při práci s piezoelektrickými
přístroji kmitá hrot pouze v jedné úrovni. Násadce pracují na bázi dlátka a kmity jsou dopředu
a dozadu. Hrot nesmí být postavený proti povrchu zubu. Nesprávné nastavení úhlu
a postavení hrotu může vést k poškození povrchu kořene. Při použití silnějšího tlaku
na koncovku a přiložení koncovky pod úhlem 45° proti povrchu zubu může způsobit
rovnoměrné vlnění aktivní koncovky rýhy silné 0,1 – 0,2 mm. Piezoelektrické přístroje
neobsahují lamely produkující teplo, tím pádem nedochází k tvorbě tepla, ale přesto je nutné
tyto přístroje při práci s nimi chladit. Při práci s koncovkou na povrchu zubu dochází k tvorbě
tepla třením – až 50°C. Chladící tekutina je přiváděná do koncovky a v době
vysokofrekvenčního vlnění má silnou energii, smrtící účinky na přítomné bakterie, odplavuje
konkrementy a čistí povrch zubu. V případě použití dezinfekčního roztoku má účinky
i dezinfekční. K odstranění a rozrušení zubního kamene dochází díky oscilacím špičky.
Odplavení zubního kamene a hladkého povrchu zubu, dosáhneme správným nadávkováním
spreje. Sprej nám také umožňuje jednouchou manipulaci s nástrojem, bez potřeby jiného
chladícího zdroje. Důležité upozornění je, že piezoelektrické přístroje lze použít i u pacientů
s kardiostimulátorem, jelikož nemají magnetické vlnění. Je nutné pracovat vždy boční
plochou koncovky nasměrovanou ke kořeni zubu.
Pneumatické scalery (airscalery)
K jejich přednostem patří možnost napojení přímo na hadici se vzduchovým motorem nebo
turbínkou. Za přítomnosti stlačeného vzduchu v násadci dochází k elipsovitým nebo
kruhovým vlnám v rozmezí od 2000 – 7000 vln za sekundu. Magnetické a piezoelektrické
přístroje mají vlnovou frekvenci vyšší než pneumatické scalery. Tím, že se frekvence
28
pneumatických scalerů pohybuje v oblasti zvukových vln, patří mezi zvukové, nikoli
ultrazvukové přístroje. Nedochází zde k tvorbě tepla, ale i tak je nutné chlazení, které
eliminuje teplo vznikající třením mezi koncovkou a povrchem. (Kovaľová, 2006)
Obrázek 1 Oscilace koncovek
Červeně jsou označeny pohyby koncovky, které pacientovi způsobují bolest. Modře jsou
označené pohyby koncovky, které jsou pro pacienta příjemné a bezbolestné.
4.2 Vector
Tento přístroj pracuje na zcela odlišné bázi. V hlavičce násadce je umístěno rezonanční
kruhové tělísko, na které je přenášena energie ze zdroje ultrazvuku. Jeho frekvence je 25000
vln za sekundu s horizontální oscilací. Kroužkem jsou pak vibrace převáděny na vertikální
pohyb, kde je amplituda 30 – 35 mikrometrů. U tohoto přístroje nejsou místa s maximálním
nebo minimálním efektem, protože kmity koncovky jsou paralelní s dlouhou osou zubu a mají
stejnou intenzitu. Pokud vyvíjíme na přístroj velký tlak a nastavíme špatnou polohu, přístroj
se sám vypne. U Vectoru dochází k pomalejšímu zahřívání násadce, takže není zapotřebí
29
velkého množství vody k chlazení, stačí 6 ml za minutu a nedochází k rozptylu tekutiny
v podobě aerosolu. Přístroj má zvýšený čistící účinek s antibakteriálním efektem díky
hydrodynamické energii vodního sloupce, který vzniká pomocí chladícího média kolem
koncovky. Takto přenášená energie je mnohem šetrnější a při odstraňování zubního kamene
nedochází k poškozování měkkých tkání, dentinu či cementu.
Systém Vector nám umožňuje přístup do všech oblastí zubů. Tvar jeho nástrojů je podobný
nástrojům diagnostickým. Pružné nástroje Vectoru fungují pomocí ultrazvukové energie
přímo na povrchu zubu a dalších tkáních. K rozdrobení usazenin zubního kamene dochází
obdobně, jako když čistíme v ultrazvukové koupeli. Nástroj se pohybuje paralelně s povrchem
zubu. Je oplachovaný nerozprašovanou tekutinou, která je vedená do váčku okolo nástroje.
Díky rychlému ultrazvukovému pohybu dochází jednak k obalení nástroje tekutinou, dále
k mohutnému víření, urychlení a kavitaci. Pomocí těchto tekutinových fenoménů dochází
k odstranění usazenin z povrchů a zároveň k intenzivnímu výplachu obsahu váčků. Dochází
k rozrušování bakterií přenosem energie. Jako další jsou z parodontálních váčků
odstraňovány endotoxiny a fragmenty buněk. Vector nám umožňuje zanést do váčků pevné
částice ve výplachové tekutině, což nám umožní rychlejší odstranění tvrdých usazenin. Díky
tomuto systému probíhá ošetření parodontu efektivně, rychle, bez poškození povrchu kořene
a měkkých tkání. Generalizovanou parodontitidu lze ošetřit s několika nástroji v jednom
sezení, šetrně a s ohledem na pacienta. Vector můžeme použít v rozsahu ústní hygieny
a je minimálně invazivní. Přístroj odstraňuje zubní kámen a povlaky. Je možné s ním i vyleštit
sklovinu pokud přidáme hydroxyapatitovou tekutinu – Vector – Fluid polish. Opracování
dentinu nebo skloviny můžeme provést při použití brusného prostředku Vector – Fluid
abrasive. Systém Vector nám též umožňuje upravovat zubní náhrady, převisy, výplně,
provádět mikroinvazivní preparaci a upravovat okraje kavit. (Poskerová, 2011, Kovaľová,
2006)
4.3 Kontraindikace k používání přístrojových scalerů
Kardiostimulátor – moderní kardiostimulátory nejsou kontraindikací pro použití přístrojových
scalerů, nicméně z bezpečnostních důvodů se doporučuje použití zástěry pro zhotovování
RTG snímků. Při používání magnetoelektrických scalerů je ochrana nutná vždy. Vector
30
je striktní kontraindikací pro použití u pacientů s kardiostimulátorem. V případě jakýchkoliv
nejasností je doporučena spolupráce s ošetřujícím lékařem.
Demineralizace skloviny – povrch skloviny má měkkou strukturu, při práci s přístrojovým
scalerem může dojít k dalšímu mechanickému poškození skloviny.
Rizikový pacient – s krevními chorobami, s bakteriémií, která může vznikat při
parodontalním ošetření nebo čištění zubů, pacient užívající antikoagulancia, pacient
po infarktu do šesti měsíců. Po dohodě s ošetřujícím lékařem se ošetření provádí v ATB
cloně.
Dětský pacient – pro ošetření dětského pacienta musíme použít koncovky s nízkým výkonem.
4.4 Systém chlazení zvukových a ultrazvukových scalerů
Při práci s přístrojovými scalery vytvářejí koncovky teplo, takže je nutné jejich chlazení
minimálně 20 – 30 ml tekutiny za minutu. Vnitřní chlazení pracuje na principu tekutého
média vně koncovky s ústím na konkávní ploše koncovky. Kovová kanyla umožňuje chlazení
zevní. Zevní i vnitřní systém chlazení směřuje proud tekutiny na hrot nástroje a díky této
tekutině dochází k vyplavení zubního plaku z parodontálního chobotu a pracovní pole se stává
přehlednějším. Záleží na typu zařízení, u některých dochází k chlazení vodou, která
je přiváděna do zubní soupravy, jiná zařízení mají svůj zdroj umožňující jeho naplnění
antibakteriálním roztokem. (Poskerová, 2006)
4.5 Práce s přístrojovými scalery
Práce s těmito přístroji se liší od práce s nástroji ručními. Koncovku upínáme do násadce
přístroje. Její největší plochu přiložíme k zubu tak, aby nedošlo k bodovému kontaktu. Velmi
důležité je nastavení hrotu koncovky, který musí směřovat paralelně k povrchu ošetřovaného
kořene, maximálně do 15°. Při nesprávném nastavení mohou vznikat na jeho povrchu různě
hluboké rýhy, které se mohou stát retenčním místem pro ukládání subgingiválního zubního
plaku. Proto je vhodné ukončit ošetření kyretami nebo diamantovými brousky. Při práci
nejvíce využíváme terminální část koncovky (špička), která je dlouhá 2 – 4 mm a kde
31
je koncentrovaná největší síla. Je potřeba vést koncovku v parodontálním chobotu tak, aby
byla ošetřena celá plocha kořene. Pohybovat s koncovkou můžeme vertikálně, šikmo nebo
horizontálně, vždy pod mírným tlakem, ne na jednom místě, aby nedocházelo k poškození
tvrdých zubních tkání, k přehřátí zubu a koncovky. Práci zkontrolujeme sondou z důvodu
nižší taktilní citlivosti.
Ke vzniku infekčního aerosolu dochází díky směsi krve, slin a chladící tekutiny. Před
zahájením práce s ultrazvukovými přístroji se doporučuje výplach dutiny ústní účinným
antiseptikem z důvodu eliminace bakterií. Nutné a samozřejmé je použití ochranných
pomůcek. (Poskerová, 2011, Slezák, 2007)
4.6 Výběr koncovek dle typu ošetření
Při práci s přístrojovými scalery si vybíráme různé koncovky, které se od sebe liší tvarem,
délkou, šířkou, zakřivením a výkonem. Výběr závisí na typu ošetření a v jaké fázi
parodontální léčby jejich použití indikujeme.
Supragingivální plochou silnou koncovku použijeme při odstranění větších nánosů
supragingiválního zubního kamene v kratším časovém úseku.
Slabší a delší koncovku, nepřesahující průměr 0,5 m použijeme do hlubokých parodontálních
chobotů, kde můžeme dosáhnout až na dno chobotu. Díky různým tvarům koncovek můžeme
pracovat i v distálních úsecích. Do mezikořenových prostorů používáme koncovky
s kuličkovým zakončením. V oblastech furkací použijeme koncovky s kuličkovým nebo
hruškovitým tvarem a diamantovým povrchem.
Při udržovací terapii parodontitidy používáme subgingivální koncovku pro odstranění
mikrobiálního zubního plaku z přetrvávajících parodontálních chobotů.
4.7 Jak působí přístrojové scalery na tvrdé zubní tkáně
Při práci s přístrojovými scalery záleží především na typu přístroje a jeho výkonnosti, na tvaru
a velikosti koncovky, na úhlu jejího nastavení, na síle, kterou vyvíjíme na nástroj a na době,
32
kterou je koncovka v kontaktu s ošetřovanou plochou zubu. K problémům dochází při
špatném nastavení úhlu koncovky a vyvíjení velkého tlaku. K defektům tvrdých zubních tkání
dochází při odklonu od paralelní polohy. Sílu do 0,5 N se zachováním paralelity nástroje
použijeme především u piezoelektrických scalerů.
Při odstraňování zubního kamene na demineralizovaných plochách nebo na plochách
s iniciální kazivou lézí, můžeme špatným sklonem koncovky způsobit prohlubování těchto
defektů. Hrozí poškození nejen tvrdých zubních tkání, ale i amalgámových, keramických
a kompozitních materiálů v podobě vrypů, odlomení a zářezů. U implantátů není vhodné
používat kovové koncovky z důvodu zdrsnění jejich povrchu. (Poskerová, 2011)
33
Praktická část
5 Seznámení s metodou Piezon a technologií Piezon no pain
Původní Piezon metoda je navržena tak, že zajišťuje maximální ochranu dásní, téměř
bezbolestné ošetření a komfort pro pacienty a to tím, že poskytuje řízené oscilační pohyby
zarovnané s povrchem zubu. Při lineárním pohybu koncovky totiž nedochází k nárazu
na povrch zubu a bolest při ošetření je tím eliminována na minimum. Výsledkem
je rovnoměrně hladký povrch zubu, nedochází k poškození cementové vrstvy. Spolu
s technologií Piezon no pain přináší lineární oscilační pohyby a kontrolu zpětné vazby.
Pohyby nástroje jsou optimalizované kvůli přesnosti a komfortu, nabízí maximální zachování
orálního epitelu gingivy a poměrně bezbolestné ošetření.
Moderní přístrojové scalery s metodou Piezon mají navíc kromě odstraňování zubního
kamene další dva účinky. Prvním z nich je akustické proudění, to znamená, že tekutina okolo
koncovky rotuje a umožňuje se tímto oplachování nebo proplachování ošetřovaného místa.
Obrázek 2 Akustické proudění
Druhým účinkem je tzv. kavitace – to znamená, že při práci se scalerem dochází k tvorbě
kavit (vzduchových bublin), které při svém zhroucení uvolňují do okolí velké množství
energie – tepla. Tímto mají letální účinek na bakterie, můžeme tedy říct, že ultrazvuk má
do jisté míry i dezinfekční účinek.
Obrázek 3 Kavitace
34
Obrázek číslo 4 znázorňuje zpětnou vazbu přístroje Piezon a Piezon no pain a koncovky, kdy
dochází k regulaci výkonu přístroje tak, aby byl při ošetření vždy použit optimální výkon
s ohledem na ošetřovanou plochu a prováděné ošetření.
Obrázek 4 Princip technologie Piezon a Piezon no pain
Obrázek níže popisuje možnosti regulace výkonu přístrojů Piezon a Piezon no pain. Přístroj
Piezon umožňuje regulaci v pěti stupních a jeho rozsah neumožňuje endodontická ošetření
a některá subgingivální ošetření vyžadující nízký výkon přístroje a nastavení vyššího výkonu
pro ošetření supragingivální a preparaci kavit, které umožňuje přístroj Piezon no pain. Další
výhodou přístroje Piezon no pain je jeho možnost plynulého nastavení výkonu, kdy při jeho
regulaci nedochází ke skokovým změnám.
Obrázek 5 Technologie Piezon vs Piezon no pain
35
5.1 Technologie Piezon no pain a její výhody
Jemnější start, plynulejší nastavování výkonu, automatická kontrola hluku, větší rozsah
výkonu (efektivnější při vyšším a šetrnější při nižším), prakticky bezbolestné ošetření,
kavitace a akustický streaming, optimální ovládání přístroje, účinnost ve všech aplikacích,
automatické nastavení napájení, žádné poškození orálního gingiválního epitelu, umožňuje
více výkonu pro regenerační procedury, jemné a pohodlné pro endo aplikace. Jednoduše lze
tedy říct, že několikrát během vteřiny je vysílán zpětný signál o tom, jak koncovka pracuje.
Například, pokud odstraňujeme zubní kámen a dostaneme se na vrstvu cementu, do přístroje
je vysílán automaticky zpětný signál a koncovka se zpomalí, resp. sníží se její výkon.
Obrázek 6 Piezon no pain
5.2 Rozdělení přístrojových scalerů
Přístroje dělíme na zabudované, externí, samostatné a chirurgické. Zabudovaný přístroj má
výhodu v tom, že je zabudovatelný do všech zubních souprav a nezabírá tak v ordinaci místo
(obrázek 7). Nevýhodou externích přístrojů je, že při odstraňování zubního plaku a zubního
kamene k výplachům používáme pouze vodu (obrázek 8). Zato u samostatných přístrojů,
které mohou mít jednu nebo dvě nádoby lze použít k výplachům i dezinfekční roztoky jako
např. chlorhexidin, peroxid vodíku, chlordent apod. (obrázek 9). Chirurgické přístroje jsou
používány především k chirurgickým výkonům, kde jako tekutina k výplachům slouží
fyziologický roztok přispívající ke sterilnějšímu prostředí (obrázek 10).
Obrázek 7 Zabudovaný přístroj
36
Obrázek 8 Externí přístroje
Obrázek 9 Samostatné přístroje
Obrázek 10 Chirurgický přístroj
37
5.3 Výhody a nevýhody jednotlivých přístrojových scalerů
 4 inovativní funkce nožního ovládání
 2 láhve (každá 350ml)
 2 násadce, snadné a rychlé ošetření, méně častá výměna koncovek
 Zavlažování nastavitelné na rukojeti
 Regenerační ošetření
 Frekvence 28,5 – 32kHz
 Zavlažování musí být nastaveno na přístroji - nevyhovující
 2 láhve (125 ml, 250 ml)
 Frekvence 24 – 28kHz
 Žádné regenerační ošetření
 Některé úpravy musí být stanoveny na přístroji
 3 různé násadce, komplikované
Obrázek 11 Výhody a nevýhody Piezon master 600 a Amdentu US 30
 Frekvence (piezokeramický pohon) 28,5 – 32 kHz
 2 násadce, snadné a rychlé ošetření, méně častá výměna koncovek
 Perio, endo a regenerační ošetření
 Široká škála hrotů (35ks)
 Zavlažování nastavitelné na rukojeti
 Frekvence (magnetokonstrikční pohon, méně konstantní) 30 kHz
 1 násadec, častá výměna koncovek
 Pouze perio ošetření
 Malá škála hrotů (15)
 Zavlažování musí být nastaveno na přístroji - nevyhovující
Obrázek 12 Výhody a nevýhody Piezon master 600 a Cavitronu SPS
38
 Frekvence – 28,5 – 32kHz
 2 násadce, snadné a rychlé ošetření, méně častá výměna koncovek
 4 inovativní funkce nožního ovládání
 2 lahve (každá 350ml), přípojka vody z vodovodu
 Zavlažování nastavitelné na rukojeti
 Frekvence 24,5 – 29,5kHz
 1 násadec, častá výměna koncovek
 Některé úpravy musí být stanoveny na přístroji
 1 lahev (250 ml), bez přípojky k vodovodu
 Zavlažování musí být nastaveno na přístroji - nevyhovující
Obrázek 13 Výhody a nevýhody Piezon master 600 a Mectron multipiezo
 4 inovativní funkce nožního ovládání
 2 láhve (350 ml každá)
 2 násadce, rychlé a snadné ošetření, méně častá výměna koncovek
 Zavlažování nastavitelné na rukojeti
 1 násadec, častější výměna koncovek
 Některé úpravy musí být stanoveny na přístroji
 1 lahev (350 ml)
 Zavlažování musí být nastaveno na přístroji - nevyhovující
Obrázek 14 Výhody a nevýhody Piezon master 600 a NSK Varios 750
39
6 Koncovky od firmy Kavo
Pro profylaxi se používají čtyři hroty: univerzální, srp, perio, perio extra dlouhý. Koncovky
mají univerzální použití, lze s nimi šetrně odstraňovat zubní kámen a ošetření se tak stává
příjemnější i pro naše pacienty. V parodontologii se používají koncovky, které chrání
kolagenní měkké tkáně a povrch kořene před poškozením, je možné s nimi účinně čistit kapsy
do hloubky 9 mm a účinně odstranit povlaky a konkrementy u implantátů. Dále slouží
k efektivnímu ošetření hladkých ploch, větvení a pro chirurgickou léčbu. Lze je použít
k výplachům, díky kterým dochází k odplavení konkrementů. Další použití koncovek
je v endodoncii, v protetice, k minimálně invazivní léčbě, v chirurgii a k resekci kořenového
hrotu.
Jestliže používáme koncovky dlouhodobě, dochází k jejímu zkracování a ztenčení, tím
dochází i ke snižování jejich účinnosti. U zkrácené koncovky o 2 mm dojde
k padesátiprocentnímu snížení její účinnosti. Proto koncovky neustále kontrolujeme a včas
vyměňujeme.
Tabulka číslo 1 zobrazuje označení koncovek, použití a jejich výkon, který v tomto případě
není uveden. Hrot číslo 5 má univerzální tvar, hrot číslo 6 je ve tvaru srpu, hrot číslo 7 má
tvar perio, hrot číslo 8 je ve tvaru perio extra dlouhý, hrot číslo 60 je dlouhý, přímý hrot
se zakulaceným povrchem, hrot číslo 61 je šikmý, zahnutý vlevo se zakulaceným povrchem,
hrot číslo 24 je kontra šikmý pupen, malý, zahnutý vlevo a je to diamant D 25, hrot číslo 25
je také kontra šikmý pupen, malý a je to diamant D 25, hrot číslo 26 má univerzální tvar,
pupen, malý, diamant D 25, hrot číslo 27 je extra dlouhý perio, pupen velký, diamant D 25,
implant hrot – hrot ve tvaru klínu, jednorázový nástavec z umělé hmoty.
40
Tabulka 1 Koncovky od firmy Kavo
Označení
Hrot číslo 5
Výkon
Není uveden
Použití
Odstranění velkých ploch
zubního kamene
Hrot číslo 6
Není uveden
Odstranění supragingiválního
a velkých ploch ZK
Hrot číslo7
Není uveden
Odstranění supragingiválního
a velkých ploch ZK
Hrot číslo 8
Není uveden
Odstranění supragingiválního
a subgingiválního zubního
kamene
Hrot číslo 60
Není uveden
Šetrné čištění kapes při
parodontologické léčbě,
efektivní čištění kapes do
hloubky 9 mm, pro oblast
předních zubů a hladké plochy
Hrot číslo 61
Není uveden
Šetrné čištění kapes při
parodontologické léčbě, čištění
kapes do hloubky 9 mm
Hrot číslo 62
Není uveden
Šetrné čištění kapes při
parodontologické léčbě, čištění
kapes do hloubky 9 mm
Hrot číslo 24
Není uveden
Pro těžko přístupná větvení,
taktéž u uzavřených řad zubů
přístup k aproximálním větvení
Hrot číslo 25
Není uveden
Pro těžko přístupná větvení,
taktéž u uzavřených řad zubů
přístup k aproximálním větvení
Hrot číslo 26
Není uveden
Efektivní čištění hladkých ploch
a konkavit
Hrot číslo 27
Není uveden
Efektivní čištění hladkých ploch
a konkavit
Implant hrot
Není uveden
Odstranění subgingiválních
povlaků a konkrementů
u implantátů
41
6.1 Obrázky koncovek od firmy Kavo
Obrázek 15 Hrot číslo 5
Obrázek 16 Hrot číslo 6
Obrázek 17 Hrot číslo 7
Obrázek 18 Hrot číslo 8
Obrázek 19 Hrot číslo 60
Obrázek 20 Hrot číslo 61
Obrázek 21 Hrot číslo 62
42
Obrázek 22 Hrot číslo 24
Obrázek 23 Hrot číslo 25
Obrázek 24 Hrot číslo 26
Obrázek 25 Hrot číslo 27
Obrázek 26 Implant hrot
43
7 Koncovky od firmy NSK
Špice Varios od firmy NSK se prvotně používají pro periodontální ošetření a supragingivální
scaling. Deset jejich variací umožňuje odstranění supragingiválního zubního kamene,
interdentálního zubního kamene a zubního kamene z krčku zubu. Pro perio použití jsou špice
tenké používané především k ohlazování kořenů a údržbu (narušení biofilmu). Jejich tvar nám
umožňuje přístup k rozvětveným a zahnutým kořenům. Dále koncovky používáme
pro efektivní čištění zbytků po scalingu (vyplachování a čištění) a pro údržbu protéz
a implantátů. Koncovky od firmy NSK lze použít též v endodoncii, pro preparace (minimálně
invazivní metoda) a v protetice.
Velmi důležité je při častém a dlouhodobém používání koncovek, kdy dochází k opotřebení
a tak k snížení jejich účinnosti, koncovky často kontrolovat a včas měnit.
Tabulka číslo 2 zobrazuje označení koncovek, jejich použití a výkon, který v tomto případě
není uveden. Koncovka G1 má univerzální tvar, koncovky G2 a G3 jsou ploché, koncovka G4
je kruhového průřezu, koncovka G7 má silnou plochu, koncovka G11 se podobá Graceyho
kyretě 1/2, koncovka G13 má tvar srpku a řez ve tvaru diamantu, koncovka P1 je podobná
Graceyho kyretě 5/6, koncovka P1D je podiamantovaná a svým vzhledem podobná též
Graceyho kyretě 5/6, koncovka P10 je ostrá, koncovka P2D je podobná Graceyho kyretě
13/14
a je
podiamantovaná,
koncovka
P3D
se podobá
Graceyho
kyretě
13/14
a je podiamantovaná, koncovka P20 je úzká a s kruhovým průřezem, koncovka P21R je
jemně zahnutá, P21L je jemně zahnutá, koncovka P25R je zahnutá doprava, koncovka P25L
je zahnutá doleva, koncovka P40 má 3 mm silnou značku umístěnou 6 mm od konce špice,
koncovka P41 je obdoba koncovky P40, koncovka V – P10 je vyráběna ze speciálních
materiálů pro bezpečné čištění bez poškození kovů a implantátů.
44
Tabulka 2 Koncovky od firmy NSK
Označení
G1
Výkon
Není uveden
Použití
Odstranění supragingiválního
a interdentálního ZK
G2
Není uveden
Odstranění masivního zubního
kamene a skvrn
v supragingivální oblasti
G3
Není uveden
Odstranění masivního zubního
kamene a skvrn
v supragingivální oblasti a mezi
zuby
G4
Není uveden
Supragingivální jemný scaling
a interdentální scaling
G5
Není uveden
Odstranění ZK mezi moláry
G6
Není uveden
Odstranění supra
a subgingiválního zubního
kamene a do interdentálních
mezer
G7
Není uveden
Odstranění supragingiválního
a interdentálního kamene
G11
Není uveden
Scaling předních zubů a molárů
G 12
Není uveden
Odstranění supragingiválního
zubního kamene
G 13
Není uveden
Odstranění supragingiválního
zubního kamene
P1
Není uveden
Údržba a dočišťování při
ohlazování kořenů na předních
zubech a premolárech
P1D
Není uveden
Scaling obtížně dosažitelných
oblastí jako oblasti blízko kořenů
a úzké mezery
P10
Není uveden
Pro snadný přístup do chobotů,
pro ošetření ve všech oblastech
dutiny ústní a odstranění tvrdého
zubního kamene
45
Označení
P2D
Výkon
Není uveden
Použití
Ošetření meziálních a distálních
stran molárů a rozvětvení
P3D
Není uveden
Ošetření meziálních a distálních
stran molárů a rozvětvení
P20
Není uveden
Dočišťování a údržba zubních
ploch bez poškození povrchu,
snadný přístup do chobotů,
použití ve všech oblastech dutiny
ústní
P21R
Není uveden
Snadný přístup do úzkých mezer
mezi moláry
P21L
Není uveden
Snadný přístup do úzkých mezer
mezi moláry
P25R
Není uveden
Scaling v rozvětvení kořenů
P25L
Není uveden
Scaling v rozvětvení kořenů
P40
Není uveden
Efektivní čištění zbytků po
scalingu
P41
Není uveden
Efektivní čištění zbytků po
scalingu
V – P10
Není uveden
Pro údržbu protéz a implantátů
46
7.1 Obrázky koncovek od firmy NSK
Obrázek 27 Koncovka G1
Obrázek 28 Koncovka G2
Obrázek 29 Koncovka G3
Obrázek 30 Koncovka G4
Obrázek 31 Koncovka G5
47
Obrázek 32 Koncovka G6
Obrázek 33 Koncovka G7
Obrázek 34 Koncovka G11
Obrázek 35 Koncovka G12
Obrázek 36 Koncovka G13
48
Obrázek 37 Koncovka P1
Obrázek 38 Koncovka P1D
Obrázek 39 Koncovka P10
Obrázek 40 Koncovka P2D
Obrázek 41 Koncovka P3D
49
Obrázek 42 Koncovka P20
Obrázek 43 Koncovka P21R
Obrázek 44 Koncovka P21L
Obrázek 45 Koncovka P25R
Obrázek 46 Koncovka P25L
50
Obrázek 47 Koncovka P40
Obrázek 48 Koncovka P41
Obrázek 49 Koncovka V – P10
51
8 Koncovky od firmy Mectron
Koncovky firmy Mectron se používají při scalingu – odstraňování supra i subgingiválního
kamene, velkých nánosů zubního kamene, kamene z mezizubních prostor a zadních ploch
zubů. Koncovky umožňují perio ošetření – optimální přístup k povrchu kořenů. Anatomický
tvar perio umožňuje odstranění biofilmu a konkrementů z hlubokých parodontálních chobotů
a furkací. Další použití koncovek je v endodoncii a k minimálně invazivnímu ošetření.
Důležitá je opět častá kontrola a včasná výměna koncovek.
Tabulka číslo 3 zobrazuje označení koncovek, jejich použití a výkon. Koncovka S1 má
půlkruhový průměr, pracovní výkon je 100%, koncovka S2 je univerzálního tvaru
se zakřivenými plochami a 100% pracovním výkonem, koncovka S3 má zaoblené hrany
a 100% pracovní výkon, koncovka S4 je trojúhelníkovitého tvaru s úhlem 45°, pracovní
výkon je 100%, koncovka S5 má podobný tvar jako koncovka S1, ale je delší a tenčí,
pracovní výkon je 100%, koncovka S6 je univerzální s půlkruhovým průřezem a 100%
pracovním výkonem, koncovka S7 má trojúhelníkový tvar s mírně zakřivenými plochami,
pracovní výkon je 100%, koncovka S8 je pravoúhlá s plochým pracovním povrchem 100%
pracovním výkonem, koncovka P1 je dlouhá, rovná, s kruhovým průřezem, pracovní výkon
je 50%, koncovka P2 je zahnutá s kruhovým průřezem a 50% pracovním výkonem, koncovka
P3 je dlouhá, rovná s krátkou pracovní částí a kruhovým průřezem, pracovní výkon je 50%,
koncovka P4 je extra dlouhá, s rovnou špičkou a kruhovým průřezem, pracovní výkon
je 50%, koncovka P10 je extra dlouhá, zahnutá, s kruhovým průřezem, pracovní výkon je
50%, koncovka P 11 je doprava zahnutá, s kulatou špičkou a 50% pracovním výkonem,
koncovka P 12 je také zahnutá, s kulatou špičkou, pracovní výkon je 50%, koncovka P 13
je doprava zahnutá o průměru 0,8mm, s kuličkou na konci, pracovní výkon je 50%, koncovka
P14 je doleva zahnutá o průměru 0,8mm, pracujeme s 50% pracovním výkonem.
52
Tabulka 3 Koncovky od firmy Mectron
Označení
S1
Výkon
0 – 100%
Použití
Odstranění velkých nánosů
zubního kamene
S2
0 – 100%
Odstranění zubního kamene
z mezizubních prostor a zadních
ploch
S3
0 – 100%
Supragingivální
S4
0 – 100%
Odstranění supragingiválního
a subgingiválního kamene
S5
0 – 100%
Odstranění supragingiválního
a subgingiválního kamene
S6
0 – 100%
Odstranění velkých nánosů
zubního kamene
S7
O – 100%
Odstranění zubního kamene
z mezizubních prostor a zadních
ploch
S8
0 – 100%
Odstranění supragingiválního
zubního kamene
P1
0 – 50%
Odstranění konkrementů
z povrchu kořene
P2
0 – 50%
Odstranění konkrementů
a biofilmu z povrchu kořene
P3
0 – 50%
Odstranění konkrementů
a biofilmu ve furkacích
P4
0 – 50%
Odstranění konkrementů
a biofilmu z povrchu kořene
P10
0 – 50%
Odstranění konkrementů
z povrchu kořene
P11
0 – 50%
Odstranění subgingiválních
konkrementů
P12
0 – 50%
Odstranění subgingiválních
konkrementů
P13
0 – 50%
Odstranění biofilmu z furkací
P14
0 – 50%
Odstranění biofilmu z furkací
53
8.1 Obrázky koncovek od firmy Mectron
Obrázek 50 Koncovka S1
Obrázek 51 Koncovka S2
Obrázek 52 Koncovka S3
Obrázek 53 Koncovka S4
54
Obrázek 54 Koncovka S5
Obrázek 55 Koncovka S6
Obrázek 56 Koncovka S7
Obrázek 57 Koncovka S8
55
Obrázek 58 Koncovka P1
Obrázek 59 Koncovka P2
Obrázek 60 KoncovkaP3
Obrázek 61 Koncovka P4
56
Obrázek 62 Koncovka P10
Obrázek 63 Koncovka P11
Obrázek 64 Koncovka P12
Obrázek 65 Koncovka P13
Obrázek 66 Koncovka P14
57
9 Koncovky od firmy EMS
Koncovky od firmy EMS se používají při scalingu – odstraňování supragingiválního
a subgingiválního kamene, na čištění linguálních povrchů s pigmentem a kamenem,
na odstranění zbytků bondu. Dále pro perio ošetření – odstranění kamene z chobotů
a interproximálních prostor, recall návštěvy, odstranění zubního kamene z furkací a konkavit,
čištění a dezinfekci chobotů, šetrnému čištění implantátů a protetických náhrad. Další užití
je v endodoncii, k preparacím kavit a k restorativnímu ošetření.
Každá koncovka má nastavený optimální rozsah výkonu, aby nedocházelo k jejímu
předčasnému opotřebování, zároveň je optimální výkon nastaven tak, aby ošetření nebylo pro
pacienty nepříjemné. Každou koncovku je potřeba pravidelně kontrolovat. K tomu slouží
tester, na kterém jsou nejčastěji používané koncovky. Zkrácení koncovky o 2 mm snižuje
výkon koncovky o 50%, navíc nedochází ke správnému chlazení koncovky, takže se
koncovka může při práci přehřívat (to může mít za následek dráždění pulpy, minimálně je to
pro pacienty nepříjemné).
Obrázek 67 Tester Piezon nástrojů
Tabulka číslo 4 zobrazuje označení koncovek, jejich výkon a použití. Koncovka A má
univerzální tvar, koncovka P je ve tvaru perio slim, B a C jsou ploché koncovky, koncovka
PS je ve tvaru perio slim, koncovka PL1 je zahnutá doleva, koncovka PL2 je zahnutá doprava,
koncovka PL3 je tenká a zahnutá, koncovka PL4 je zahnutá doleva, s průměrem 0,6 mm,
zakončená kuličkou, koncovka PL5 je zahnutá doprava, koncovky HPL3 a HPL4 mají
diamantový hrot, koncovka PI je vyráběna ze speciálních materiálů pro bezpečné čištění bez
poškození kovů a implantátů. Se 100% výkonem pracujeme u koncovky A, u ostatních
pracujeme se 60% pracovním výkonem.
58
Tabulka 4 Koncovky od firmy EMS
Označení
A
Výkon
Použití
Odstranění supragingiválního
100%
zubního kamene ve všech
kvadrantech
P
Odstranění supra
Max. 60%
a subgingiválního zubního
kamene ve všech kvadrantech
B
Čištění linguálních povrchů
Max. 60%
s pigmentem a kamenem
C
Odstranění povlaku, pigmentů
Max. 60%
a zbytků bondu
PS
Odstranění kamene z chobotů
Max. 60%
všech kvadrantů a pro
interproximální a subgingivální
přístup
PL1
Pro odstranění zubního kamene
Max. 60%
zejména z interproximálních
prostor, recall návštěvy
PL2
Pro odstranění zubního kamene
Max. 60%
zejména z interproximálních
prostor
PL3
Čištění a dezinfekce
Max. 60%
periodontálních chobotů
PL4
Pro odstranění zubního kamene
Max. 60%
ve furkacích a konkavitách
PL5
Pro odstranění zubního kamene
Max. 60%
ve furkacích a konkavitách
HPL3, DPL3
Vyhlazení výčnělků výplní i
Max. 60%
rozšiřujících se kořenových
furkací
PI
Účinné a šetrné čištění
Max. 60 %
implantátů a protetických
náhrad
59
9.1 Obrázky koncovek od firmy EMS
Obrázek 68 Koncovka A
Obrázek 69 Koncovka P
Obrázek 70 Koncovka PS
Obrázek 71 Koncovka B
Obrázek 72 Koncovka C
60
Obrázek 73 Koncovka PL1
Obrázek 74 Koncovka PL2
Obrázek 75 Koncovka PL3
Obrázek 76 KoncovkaPL4
61
Obrázek 77 Koncovka PL5
Obrázek 78 Koncovka HPL3/DPL3
Obrázek 79 Koncovka PI
62
10 Koncovky od firmy LM
Koncovky od firmy LM slouží k
odstraňování supragingiválního zubního kamene
z linguálních, bukálních a aproximálních prostor, odstranění skvrn, subgingivální scaling,
kde naúhlování koncovek umožňuje lepší přístup do furkací. Dále používáme koncovky
pro čištění implantátů, korunek a protetických náhrad. Koncovky lze použít i k minimálně
invazivní léčbě, pro zvláštní účely, v endodoncii, apikální chirurgii.
Při dlouhodobé
práci s koncovkami
a při vyšších pracovních
výkonech dochází
k rychlejšímu opotřebení. U zkrácení koncovky o 2 mm dochází ke snížení účinnosti o 50%.
Proto je nutná častá kontrola koncovek. Ke kontrole opotřebení koncovek používáme LM
tester.
Obrázek 80 Tester LM nástrojů
Tabulka číslo 5 zobrazuje označení koncovek, výkon a jejich použití. Koncovka PE – 31 a PE
– 32 jsou univerzálního tvaru, koncovka PE – 39 je univerzálního tvaru, koncovka PE – 41A
má také univerzální tvar, koncovka PE – 37 je univerzální typ, koncovka PE – 37L
je univerzální typ, zahnutá vlevo koncovka PE -37R je univerzální typ, zahnutá vpravo
koncovka PE – 41P je univerzální typ, koncovka E – 41AF a PE – 41PF jsou ploché
koncovky, koncovka PE – 33 je rovná dlouhá, koncovka PE – 33L je zahnutá vlevo, PE – 33R
je zahnutá doprava, koncovka PE – 38 je dlouhá, rovná, koncovka PE – 38L je dlouhá,
zahnutá vlevo, koncovka PE – 38P je zahnutá vpravo, koncovka PE – 40 je dlouhá, rovná,
koncovka PE – 40L je zahnutá vlevo, koncovka PE – 40R je zahnutá vpravo, koncovka PE –
40H je dlouhá, zahnutá, koncovka PE – 41PS je dlouhá, rovná, koncovky IM – 1 a IM –2 jsou
vyráběny ze speciálních materiálů pro bezpečné čištění bez poškození kovů a implantátů,
pracujeme s nimi pouze se 40% výkonem. Se 100% výkonem pracujeme u koncovek PE –
32, PE – 39 a PE – 41 A. U ostatních používáme 70% pracovní výkon.
63
Tabulka 5 Koncovky od firmy LM
Označení
PE – 31
Výkon
Použití
Odstranění tvrdého zubního
Max70%
kamene z linguálních, bukálních
a aproximálních prostor
PE – 32
Odstranění supragingiválního
100%
tvrdého zubního kamene na
linguálních a bukálních plochách
PE – 39
Linguální a bukální
100%
supragingivální scaling
PE – 41 A
Linguální a bukální
100%
supragingivální scaling
PE – 37
Subgingivální scaling, do
Max. 70%
furkací, pro jemný
supragingivální scaling
a k odstranění skvrn
PE – 37L
Subgingivální scaling, zahnutí
Max. 70%
koncovky vlevo umožňuje lepší
přístup do furkací, pro jemný
supragingivální scaling
a k odstranění skvrn
PE -37R
Subgingivální scaling, zahnutí
Max. 70%
vpravo umožňuje lepší přístup do
furkací, pro jemný
supragingivální scaling
a k odstranění skvrn
PE – 41P
Supragingivální scaling na
Max. 70%
linquálních a bukálních plochách
E – 41AF
Supragingivální scaling na
Max. 70%
linquálních a bukálních plochách
PE – 41PF
Subgingivální scaling
Max. 70%
linquálních, bukálních
a aproximálních ploch
PE – 33
Subgingivální scaling a do
Max. 70%
furkací
64
Označení
PE – 33L
Výkon
Použití
Subgingivální scaling, koncovka
Max. 70%
zahnutá doleva pro lepší přístup
do furkací
PE – 33R
Subgingivální scaling, koncovka
Max. 70%
zahnutá doprava pro lepší přístup
do furkací
PE – 38
Subgingivální scaling linguálních
Max. 70%
a bukálních ploch, do furkací,
pro jemný supragingivální
scaling a odstranění skvrn
PE – 38L
Subgingivální scaling, koncovka
Max. 70%
zahnutá vlevo pro snadnější
přístup do furkací, pro jemný
supragingivální scaling
a odstranění skvrn
PE – 38R
Subgingivální scaling, koncovka
Max. 70%
zahnutá vpravo pro lepší přístup
do furkací, pro jemný
supragingivální scaling
a odstranění skvrn
PE – 40
Hlubší subgingivální scaling
Max. 70%
linguálních a bukálních ploch,
jemný supragingivální scaling
a odstranění skvrn
PE – 40L
Hlubší subgingivální scaling, do
Max. 70%
furkací u molárů, koncovka je
zahnutá doleva
PE – 40R
Hlubší subgingivální scaling, do
Max. 70%
furkací u molárů, koncovka je
zahnutá doprava
PE – 40H
Hluboký subgingivální scaling,
Max. 70%
na linguálních plochách řezáků
65
Označení
PE – 41PS
Výkon
Použití
Hlubší subgingivální scaling
Max. 70%
lingválních a bukálních ploch,
jemný supragingivální scaling
a odstranění skvrn
IM – 1
Čištění implantátů, korunek
Max. 40%
a protetických náhrad
IM – 2
Čištění implantátů, korunek
Max. 40%
a protetických náhrad, i do méně
přístupných míst
66
10.1 Obrázky koncovek od firmy LM
Obrázek 81 Koncovka PE – 31
Obrázek 82 Koncovka PE – 32
Obrázek 83 Koncovka PE – 39
Obrázek 84 Koncovka PE – 41A
Obrázek 85 Koncovka PE – 37
67
Obrázek 86 Koncovka PE – 37L
Obrázek 87 Koncovka PE – 37R
Obrázek 88 Koncovka PE – 41P
Obrázek 89 Koncovka PE – 41AF
Obrázek 90 Koncovka PE – 41PF
68
Obrázek 91 Koncovka PE – 33
Obrázek 92 Koncovka PE – 33L
Obrázek 93 Koncovka PE – 33R
Obrázek 94 Koncovka PE – 38
Obrázek 95 Koncovka PE – 38L
69
Obrázek 96 Koncovka PE – 38R
Obrázek 97 Koncovka PE – 40
Obrázek 98 Koncovka PE – 40L
Obrázek 99 Koncovka PE – 40R
Obrázek 100 Koncovka PE – 40H
70
Obrázek 101 Koncovka PE – 41PS
Obrázek 102 Koncovka IM – 1
Obrázek 103 Koncovka IM – 2
71
11 Koncovky od firmy Dürr Dental
Koncovky a paro sondy od firmy Dürr Dental používáme pro odstranění supragingiválního
a subgingiválního zubního plaku, pro subgingivální ošetření labiálních, bukálních, orálních
ploch a kapes do 5 mm. Mezi další ošetřované plochy patří proximální a aproximální
prostory, interradikulární mezery. Též se paro sondy využívají při recall návštěvách a dále
pak pro jemné ošetření a oplachování implantátů, či zubních povrchů.
Stejně tak jako u předchozích koncovek platí častá kontrola a jejich včasná výměna.
Tabulka číslo 6 zobrazuje označení, použití a výkon, který není v tomto případě uveden.
Koncovka P4 je univerzálního tvaru, koncovka P1 je rovná, koncovka P2 je zahnutá doprava,
koncovka P3 je zahnutá doleva, paro lanceta 2030 – 151 – 02E je lanceta ve tvaru nástroje,
paro kyreta 2030 – 151 – 04E je úhlový nástroj, recall kyreta 2030 – 153 – 05E je úhlová,
semiflexibilní kyreta, rovná paro sonda 2030 – 151 – 01E je parodontální sonda, ohnutá paro
sonda 2030 – 151 – 03E je Naber sonda, paro sonda plus 2031 – 400 – O6E je parodontální
sonda, recall rovná sonda 2030 – 153 – 02E má tvar sondy a je to semiflexibilní nástroj,
flexibilní sonda 2030 – 152 – 01E ve tvaru sondy je vysoce flexibilní nástroj.
72
Tabulka 6 Koncovky od firmy Dürr Dental
Označení
P4
Výkon
Není uveden
Použití
Odstranění supragingiválního
zubního plaku
P1
Není uveden
Odstranění subgingiválního
zubního plaku v hlubokých
kapsách
P2
Není uveden
Odstranění subgingiválního
zubního plaku v hlubokých
kapsách
P3
Není uveden
Odstranění subgingiválního
zubního plaku v hlubokých
kapsách
2030 – 151 – 02E
Není uveden
Subgingivální ošetření
labiálních, bukálních, orálních
ploch a kapes do 5 mm
2030 – 151 – 04E
Není uveden
Ošetření supragingiválních
a subgingiválních proximálních
ploch
2030 – 153 -05E
Není uveden
Ošetření proximálních ploch
a recall ošetření
2030 – 151 – 01E
Není uveden
Supragingivální a subgingivální
ošetření labiálních, bukálních
a orálních ploch
2030 – 151 – 03E
Není uveden
Ošetření interradikulárních
mezer
2030 – 400 – 06E
Není uveden
Ošetření aproximálních,
orálních, vestibulárních ploch
a kapes v aproximální oblasti do
5 mm
2030 – 153 – 02E
Není uveden
Supra a subgingivální ošetření
orálních, bukálních a labiálních
ploch
2030 – 152 – 01E
Není uveden
Jemné čištění a oplachování
implantátů či zubních povrchů
73
11.1 Obrázky koncovek od firmy Dürr Dental
Obrázek 104 Koncovka P4
Obrázek 105 Koncovka P1 (rovná)P2 (zahnutá doprava) P3(zahnutá doleva)
Obrázek 106 Paro lanceta 2030 – 151 – 02E
Obrázek 107 Paro kyreta 2030 – 151 – 04E
Obrázek 108 Recall kyreta 2030 – 153 – 05E
Obrázek 109 Rovná paro sonda 2030 – 151 – 01E
74
Obrázek 110 Ohnutá paro sonda 2030 – 151 – 03E
Obrázek 111 Paro sonda plus 2031 – 400 – O6E
Obrázek 112 Recall rovná sonda 2030 – 153 – 02E
Obrázek 113 Flexibilní sonda 2030 – 152 – 01E
75
Závěr
Záměrem mé absolventské práce bylo popsání práce s přístrojovými scalery, ale především
sestavení uceleného přehledu a použití dostupných koncovek používaných v dentální hygieně,
kterých se nabízí nepřeberné množství. Souhrn, který byl touto prací vytvořen, není
publikovaný v žádné dostupné odborné literatuře. Tato práce je určená především pro všechny
budoucí i současné dentální hygienistky. Vytváří pojem o práci s přístrojovými scalery,
seznamuje s výběrem nabízených koncovek nejrozšířenějších firem na českém trhu
a především s tím, jak vybrat správnou koncovku v závislosti na typu ošetření. K tomuto
účelu by měla posloužit tabulka zařazená v přílohách, která byla vytvořena k používání
v ordinacích dentálních hygienistek pro rychlejší a snazší výběr koncovek pro dané ošetření.
76
Seznam obrázků
Obrázek 1 Oscilace koncovek
Obrázek 2 Akustické proudění
Obrázek 3 Kavitace
Obrázek 4 Princip technologie Piezon a Piezon no pain
Obrázek 5 Technologie Piezon vs Piezon no pain
Obrázek 6 Piezon no pain
Obrázek 7 Zabudovaný přístroj
Obrázek 8 Externí přístroje
Obrázek 9 Samostatné přístroje
Obrázek 10 Chirurgický přístroj
Obrázek 11 Výhody a nevýhody Piezon master 600 a Amdentu US 30
Obrázek 12 Výhody a nevýhody Piezon master 600 a Cavitronu SPS
Obrázek 13 Výhody a nevýhody Piezon master 600 a Mectron multipiezo
Obrázek 14 Výhody a nevýhody Piezon master 600 a NSK Varios 750
Obrázek 15 Hrot číslo 5
Obrázek 16 Hrot číslo 6
Obrázek 17 Hrot číslo 7
Obrázek 18 Hrot číslo 8
Obrázek 19 Hrot číslo 60
Obrázek 20 Hrot číslo 61
Obrázek 21 Hrot číslo 62
Obrázek 22 Hrot číslo 24
Obrázek 23 Hrot číslo 25
Obrázek 24 Hrot číslo 26
Obrázek 25 Hrot číslo 27
Obrázek 26 Implant hrot
Obrázek 27 Koncovka G1
Obrázek 28 Koncovka G2
Obrázek 29 Koncovka G3
Obrázek 30 Koncovka G4
Obrázek 31 Koncovka G5
Obrázek 32 Koncovka G6
77
Obrázek 33 Koncovka G7
Obrázek 34 Koncovka G11
Obrázek 35 Koncovka G12
Obrázek 36 Koncovka G13
Obrázek 37 Koncovka P1
Obrázek 38 Koncovka P1D
Obrázek 39 Koncovka P10
Obrázek 40 Koncovka P2D
Obrázek 41 Koncovka P3D
Obrázek 42 Koncovka P20
Obrázek 43 Koncovka P21R
Obrázek 44 Koncovka P21L
Obrázek 45 Koncovka P25R
Obrázek 46 Koncovka P25L
Obrázek 47 Koncovka P40
Obrázek 48 Koncovka P41
Obrázek 49 Koncovka V – P10
Obrázek 50 Koncovka S1
Obrázek 51 Koncovka S2
Obrázek 52 Koncovka S3
Obrázek 53 Koncovka S4
Obrázek 54 Koncovka S5
Obrázek 55 Koncovka S6
Obrázek 56 Koncovka S7
Obrázek 57 Koncovka S8
Obrázek 58 Koncovka P1
Obrázek 59 Koncovka P2
Obrázek 60 KoncovkaP3
Obrázek 61 Koncovka P4
Obrázek 62 Koncovka P10
Obrázek 63 Koncovka P11
Obrázek 64 Koncovka P12
Obrázek 65 Koncovka P13
Obrázek 66 Koncovka P14
78
Obrázek 67 Tester Piezon nástrojů
Obrázek 68 Koncovka A
Obrázek 69 Koncovka P
Obrázek 70 Koncovka PS
Obrázek 71 Koncovka B
Obrázek 72 Koncovka C
Obrázek 73 Koncovka PL1
Obrázek 74 Koncovka PL2
Obrázek 75 Koncovka PL3
Obrázek 76 KoncovkaPL4
Obrázek 77 Koncovka PL5
Obrázek 78 Koncovka HPL3/DPL3
Obrázek 79 Koncovka PI
Obrázek 80 Tester LM nástrojů
Obrázek 81 Koncovka PE – 31
Obrázek 82 Koncovka PE – 32
Obrázek 83 Koncovka PE – 39
Obrázek 84 Koncovka PE – 41A
Obrázek 85 Koncovka PE – 37
Obrázek 86 Koncovka PE – 37L
Obrázek 87 Koncovka PE – 37R
Obrázek 88 Koncovka PE – 41P
Obrázek 89 Koncovka PE – 41AF
Obrázek 90 Koncovka PE – 41PF
Obrázek 91 Koncovka PE – 33
Obrázek 92 Koncovka PE – 33L
Obrázek 93 Koncovka PE – 33R
Obrázek 94 Koncovka PE – 38
Obrázek 95 Koncovka PE – 38L
Obrázek 96 Koncovka PE – 38R
Obrázek 97 Koncovka PE – 40
Obrázek 98 Koncovka PE – 40L
Obrázek 99 Koncovka PE – 40R
Obrázek 100 Koncovka PE – 40H
79
Obrázek 101 Koncovka PE – 41PS
Obrázek 102 Koncovka IM – 1
Obrázek 103 Koncovka IM – 2
Obrázek 104 Koncovka P4
Obrázek 105 Koncovka P1 (rovná)P2 (zahnutá doprava) P3(zahnutá doleva)
Obrázek 106 Paro lanceta 2030 – 151 – 02E
Obrázek 107 Paro kyreta 2030 – 151 – 04E
Obrázek 108 Recall kyreta 2030 – 153 – 05E
Obrázek 109 Rovná paro sonda 2030 – 151 – 01E
Obrázek 110 Ohnutá paro sonda 2030 – 151 – 03E
Obrázek 111 Paro sonda plus 2031 – 400 – O6E
Obrázek 112 Recall rovná sonda 2030 – 153 – 02E
Obrázek 113 Flexibilní sonda 2030 – 152 – 01E
80
Seznam tabulek
Tabulka 1 Koncovky od firmy Kavo
Tabulka 2 Koncovky od firmy NSK
Tabulka 3 Koncovky od firmy Mectron
Tabulka 4 Koncovky od firmy EMS
Tabulka 5 Koncovky od firmy LM
Tabulka 6 Koncovky od firmy Dürr Dental
81
Seznam zkratek
C - uhlík
Ca - vápník
F - fluor
IgA - imunoglobulín A
IgG - imunoglobulín G
Mg - hořčík
Na - sodík
P - fosfor
RTG - rentgen
ZK - zubní kámen
82
Seznam použité literatury a zdrojů informací
[1]
ŠEDÝ, Jiří a René FOLTÁN. Klinická anatomie zubů a čelistí. Praha: Triton, 2009.
ISBN 978–807–3873–127.
[2]
KILIAN, Jan. Prevence ve stomatologii. 2. vyd. Praha: Galén, 1999. ISBN 80–726–
2022–23.
[3]
MICHÁLKOVÁ, Markéta. Zubní kámen. [přednáška]. Praha: VOŠZ A SZŠ, Praha
1, Alšovo nábřeží 6, 8. října 2013.
[4]
MUTSCHELKNAUSS, Ralf E. Praktická parodontologie: klinické postupy. Praha:
Quintessenz, 2002. ISBN 80–902–1188–7.
[5]
KOVAĽOVÁ, Eva, Tatiana KLAMÁROVÁ a Alica MÜLLER. Orálna hygiena
IV. Prešov: Vydavateľstvo Prešovskej univerzity, 2012. ISBN 978–80–555–0567-1.
[6]
KOVAĽOVÁ, Eva. Orálna hygiena I. Prešov: Akcent, 2006. ISBN 8096941933.
[7]
POSKEROVÁ, Hana. Praktický rádce zubního lékaře: krok za krokem. Praha:
Verlag Dashofer, 2011. ISSN 1801–8122.
[8]
SLEZÁK, Radovan. Preklinická parodontologie. Hradec Králové: Nucleus HK,
2007. Edice zubního lékařství. ISBN 978–808–7009–185.
[9]
KARKUS, Radovan. E.M.S. ELECTRO MEDICAL SYSTEMS S.A. Ultrazvukové
prístroje Piezon a Piezon NO PAIN. 2013.
[10]
Swiss instrumentsPM. E.M.S. ELECTRO MEDICAL SYSTEMS S.A, 2013. Metoda
piezon, swiss instruments, ultrazvukové nástroje piezon pro kompletní škálu
ošetření.
Seznam internetových zdrojů
[11]
E.M.S. Electro Medical Systems S.A. [online]. E.M.S. Electro Medical Systemsčř
S.A. [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http:// new.ems–
company.com/en/dental/piezon-method/piezon-products.html
[12]
KaVo [online]. Spofa Dental a.s. [cit. 2013–08–05]. Dostupné z:
http://www.kavo.cz/produkty/kniha_sonicflex_hrotu.pdf
[13]
NSK [online]. © NSK 2012. [cit. 2013–09–03]. Dostupné z:
http://www.nskdental.com/images/stories/pdf/tip-book-varios-nsk.pdf
83
[14]
Mectron s.p.a. [online]. © mectron s.p.a. 2008. [cit. 2013–09–25]. Dostupné z:
http://www.mectron.com/fileadmin/user_upload/PDF/english/bro_ultrasound_inser
ts.pdf
[15]
Electro Medical Systems S.A. [online]. E.M.S. Electro Medical Systems S.A. [cit.
2013-10-05]. Dostupné z: http://new.ems – company.com/en/dental/piezonmethod/swiss-instruments.html
[16]
LM-Instruments Oy. [online]. © LM-Instruments Oy. [cit. 2013–10–14]. Dostupné
z: http://www.lmdental.com/sites/lminstruments.com/files/materials/tip_book_lm_1113_en_low.pdf
[17]
DÜRR DENTAL AG. [online]. © DÜRR DENTAL AG. [cit. 2013–11–03].
Dostupné z: http://www.duerrdental.com/en/products/dental-care/vectorscaler/instruments-and-materials/
84
Seznam příloh
Příloha 1 Přehled koncovek a jejich použití
85
Příloha 1 Přehled koncovek a jejich použití
Andrea Palkosková 2014

Podobné dokumenty

Metodika

Metodika pohlcovač par, který je napojen na vodovodní řad. Mineralizace vzorku probíhá cca 2 hodiny při teplotě 400 °C. Mineralizuje se přesně 20 min po okamžiku, kdy obsah baňky se stane čirým a nazelenalý...

Více

Vliv fixních retainerů na hygienu dutiny ústní Absolventská práce

Vliv fixních retainerů na hygienu dutiny ústní Absolventská práce Vliv fixních retainerů na hygienu dutiny ústní Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Vedoucí práce: MUDr. Václav Mrovec Absolventská práce, Praha:...

Více

2013 - 1 - Akupunktura.cz

2013 - 1 - Akupunktura.cz Pokud pomineme, že modrozelené řasy daly opodstatnění panspermickému názoru na  vznik života, pak je zřejmé, že na základní organické sloučeniny jako čpavek a metan, působily vnější periodické změn...

Více

chirurgická léčba gliomů chiasmatu u dětí surgical treatment of

chirurgická léčba gliomů chiasmatu u dětí surgical treatment of Pøístroj souèasnì umožòuje i odsávání nádorové tkánì a proplachování operaèního pole fyziologickým roztokem. Jedním z prvních pracoviš, které se zabývalo užitím Cavitronu — nejdøíve v experimentu ...

Více

Ambulantní bělení zubů

Ambulantní bělení zubů naopak se snažíme dodržet čas aktivity gelu, tj. do 15 minut. V této době postupně osvětlujeme každý zub (resp. dvojici zubů). Během fotoiniciace dochází k uvolňování kyslíku ve stavu zrodu, což je...

Více

od 7 697 Kč PRO ZUBNÍ ORDINACE

od 7 697 Kč PRO ZUBNÍ ORDINACE Pasta s hydroxidem vápenatým, působící alkalicky, s dezinfekčním a protizánětlivým účinkem. Významně podporuje tvorbu obranného dentinu.

Více