Sborník z konference - Podpora dalšího vzdělávání pracovníků

Transkript

VÝZKUMNÉ CENTRUM VŠERS, O.P.S.
KRIZOVÉ ŘÍZENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ
V OBLASTI VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
(SBORNÍK Z VĚDECKÉ KONFERENCE)
Vzor citace: KAVAN Š. (ed.) Krizové řízení a vzdělávání v oblasti vodního hospodářství.
České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2013, 96 s.
ISBN 978-80-87472-63-7
Ediční rada VŠERS
Dr. Milena BEROVÁ; doc. JUDr. PhDr. Jiří BÍLÝ, CSc.; Ing. Jiří DUŠEK, Ph.D.; RNDr.
Růžena FEREBAUEROVÁ; PhDr. Jan GREGOR, Ph.D.; PhDr. Lenka HAVELKOVÁ,
Ph.D.; doc. Ing. Marie HESKOVÁ, CSc.; doc. Dr. Lubomír PÁNA, Ph.D. (předseda);
doc. Ing. Oldřich PEKÁREK, CSc.; doc. Ing. Ladislav SKOŘEPA, Ph.D.
© Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. České Budějovice
ISBN 978-80-87472-63-7
OBSAH
Úvod ............................................................................................................................................ 4
Modelovanie povodňového rizika – údaje a nástroje .................................................................. 6
Vzdělávání v krizovém řízení a spolupráce s odborníky .......................................................... 18
Vzdělávání v oblasti vodního hospodářství .............................................................................. 23
Činnost jednotek požární ochrany při povodních ..................................................................... 31
Voda jako veřejný statek ve Středočeském kraji ...................................................................... 46
Škodlivé účinky vody ................................................................................................................ 58
Environmentální výchova ve vzdělávání na základních a středních školách ............................ 64
Protipovodňová ochrana rakouské obce Leopoldschlag – česká povolovací řízení ................. 69
Rozvoj středního vzdělávání rybářů a vodohospodářů v Třeboni............................................. 78
Kořenové čistírny odpadních vod jako prostředek ochrany kvality vod ................................... 86
3
ÚVOD
Krizové řízení je souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na
analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu
činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo
ochranou kritické infrastruktury (zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Krizové řízení neboli řízení krizí má svá
vlastní specifika v oblasti vodohospodářských opatření a rovněž klade zvláštní nároky na
jednotlivé záchranné složky a celý systém spolupráce všech angažovaných subjektů.
Sborník příspěvků byl zpracován v rámci konference s názvem Vzdělávání
vodohospodářů v regionu Dunaj – Vltava, která se konala v rámci realizace projektu „Podpora
dalšího vzdělávání pracovníků vodního hospodářství v Jihočeském kraji“ (registrační číslo
projektu CZ.1.07/3.2.08/02.0043). Jednotlivé příspěvky reflektují problematiku krizového
řízení, vzdělávání v oblasti krizového řízení a vodohospodářské tématiky jak z hlediska
prevence tak také z hlediska činnosti při řešení mimořádných událostech a krizových stavech.
Projekt „Podpora dalšího vzdělávání pracovníků vodního hospodářství v Jihočeském
kraji„ se zabývá komplexní přípravou vzdělávání v oblasti vodního hospodářství. Svým
zaměřením tak chce napomoci řešit problematiku danou zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o
změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Holistické pojetí a
uspořádání celého projektu a návazně i sborníku má za cíl nabídnout odborné veřejnosti
příspěvky k jednotlivým tématům.
V rámci projektu je realizováno několik klíčových aktivit.
První aktivitou je tvorba 8 studijních textů. Jedná se o vytvoření publikací:
1.
Základy technických znalostí ve vodním hospodářství.
2.
Právní předpisy a technické normy ve vodním hospodářství.
3.
Provozování a bezpečnost zdrojů, úpraven a rozvodů pitné vody.
4.
Provozování a bezpečnost stok a čistíren odpadních vod.
4
5.
Provozování a bezpečnost hydrotechnických staveb na vodních tocích a
nádržích.
6.
Likvidace havarijního znečištění povrchových a podzemních vod.
7.
Řízení záchranný a zabezpečovacích prací při povodních a z hlediska
vodohospodářských zařízení.
8.
Základy toxikologie pro obor vodního hospodářství.
Druhou aktivitou je vytvoření e-lerningového prostředí projektu, kde budou umístěny
veškeré vytvořené publikace, kontrolní otázky, testy k jednotlivým kurzům a kde bude možné
veškeré vytvořené publikace využít k dalšímu vzdělávání. Třetí aktivitou je vytvoření online
konference projektu, kde mohou uživatelé klást dotazy do 13 tematicky zaměřených oblastí.
Čtvrtou aktivitou je pilotní ověření kurzů, které přímo navazují na jednotlivé vytvořené
publikace. Jelikož je projekt spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
rozpočtem České republiky jsou kurzy bezplatné. Kurzy jsou vždy jednodenní a probíhají
v budově Centra celoživotního vzdělávání Vysoké školy evropských a regionálních studií
v Žižkově ulici. Účastníci kurzů obdrží osvědčení i tištěnou publikaci.
Uspořádáním konference a publikování odborných příspěvků v rámci tohoto sborníku
je završena jedna z etap realizovaného projektu. Myšlenky prezentované v rámci jednotlivých
přednášek jsou zpracovány do textové podoby a nabídnuty zájemcům k dalšímu využití.
Doufáme, že předložený sborník zaujme odbornou veřejnost, ale rovněž přispěje k posílení
prevence, tedy předcházení negativních jevů ve vztahu ke krizovému řízení.
Vzdělávání obecně zlepšuje postavení a konkurenceschopnost osob na trhu práce.
Zvyšuje jejich kvalifikaci a zmenšuje riziko nezaměstnanosti. Díky průběžnému vzdělávání se
člověk dokáže lépe a rychleji zorientovat v neustále se měnícím prostředí, ve kterém se
pohybuje. Je důležité vnímat vzdělávání jako flexibilní systém reagující na měnící se
požadavky společnosti.
Kurzy v rámci tohoto projektu rozšiřují znalosti pracovníků obcí a organizací, které se
danou problematikou zabývají.
Štěpán Kavan, Růžena Ferebauerová
5
MODELOVANIE POVODŇOVÉHO RIZIKA – ÚDAJE A NÁSTROJE
MODELING OF FLOOD RISK – DATA AND TOOLS
Peter Blišťan, Monika Blišťanová
Abstrakt
Výskyt povodňových udalostí je z časového hľadiska a z hľadiska lokalizácie v istej miere
možné predvídať, je modelovanie samotných inundačných procesov aktuálne prioritou
vedeckých štúdií a projektov komerčného charakteru. Poznanie zákonitostí povodní a veľkosti
povodňovej vlny dáva predpoklad na lepšie zvládanie povodne, ale pre efektívne zvládanie
povodní je potrebné sa okrem modelovania povodňovej vlny zamerať aj na logistické
modelovanie povodní zamerané na ochranu osôb a majetku.
Kľúčové slová
povodeň, modelovanie, riziko, mapa povodňového ohrozenia, mapa povodňového rizika,
geografické informačné systémy
ÚVOD
Problematike modelovania povodňových simulácií je v súčasnosti venovaná výrazná
pozornosť, ktorá je daná predovšetkým rapídnym rozvojom informačných technológií,
umožňujúcich generovanie prehľadných grafických výstupov vo veľmi krátkom časovom
horizonte. Z tohto dôvodu sa v posledných rokoch dostali do popredia nástroje geografické
informačné systémy (GIS), ktoré sú vhodné na analýzu povodňových rizík preto že poskytujú
širokospektrálnu funkcionalitu v rámci jedného softvérového balíka.
Na území Slovenskej republiky majú zodpovednosť za identifikáciu a analýzu rizík
územia, majúcich taktiež podobu povodňových udalostí, vo vybraných územných celkoch pre
prípad možného vzniku mimoriadnych udalostí vo verejnej správe príslušné orgány štátnej
správy v súlade so zákonom NR SR č. 42/1994 Z. z. o civilnej ochrane obyvateľstva (1).
Uvedené subjekty nemajú zákonnú povinnosť pri identifikácii a analýze rizík používať
6
jednotné mapové podklady. Stále operačné strediská základných a ostatných zložiek
integrovaného záchranného systému, ale aj informačné strediská krízových štábov orgánov
krízového riadenia využívajú separátne stacionárne informačné systémy s rozdielnym, a teda
nekompatibilným mapovým podkladom (2).
1. LEGISLATÍVNE POZADIE
Dňom 1. 2. 2010 nadobudol účinnosť zákon č. 7/2010 Z. z. o ochrane pred
povodňami, na ktorom sa Národná rada Slovenskej republiky uzniesla 2. 12. 2009 (3).
Dôvodom na prijatie zákona bola povinnosť Slovenskej republiky transponovať do právneho
systému Smernicu Európskeho parlamentu a Rady 2007/60/ES zo dňa 23. októbra 2007 o
hodnotení a manažmente povodňových rizík (4). Smernica 2007/60/ES nadobudla účinnosť
26. 11. 2007 a podľa jej článku 17 ods. 1 boli členské štáty Európskej únie povinné najneskôr
do 26. 11. 2009 uviesť do účinnosti všetky zákony, právne predpisy a správne opatrenia, ktoré
sú potrebné na dosiahnutie súladu so smernicou. Zákon č. 7/2010 Z. z. bol uverejnený 12. 1.
2010 v Zbierke zákonov č. 7/2010, čiastke číslo 3/2010.
Smernica Európskeho parlamentu a Rady 2007/60/ES o hodnotení a manažmente
povodňových rizík a zákon č. 7/2010 Z. z. o ochrane pred povodňami spolu so všeobecne
záväznými predpismi, ktoré ustanovujú podrobnosti jeho vykonávania, ustanovujú komplexný
systém plánovania manažmentu povodňových rizík:
1. Na celom území Slovenskej republiky vykonať najneskôr do 22. 12. 2011 predbežné
hodnotenie povodňového rizika s cieľom určiť oblasti, v ktorých existujú potenciálne
významné povodňové riziká alebo možno predpokladať ich pravdepodobný výskyt.
Predbežné hodnotenie povodňového sa prehodnotí a v prípade potreby aktualizuje do
22. 12. 2018 a potom každých 6 rokov.
2. Pre oblasti, v ktorých bola identifikovaná existencia významných povodňových rizík a
oblasti s predpokladom ich pravdepodobného výskytu, najneskôr do 22. 12. 2013
vyhotoviť:
a) mapy povodňového ohrozenia, ktoré zobrazia rozsah záplav územia povodňami s
priemernou dobou opakovania od raz za tisíc rokov (Qmax.1000) aţ po raz za päť rokov
(Qmax.5),
7
b) mapy povodňového rizika, ktoré zobrazia pravdepodobné následky povodní na
obyvateľstvo, životné prostredie, kultúrne dedičstvo a hospodársku činnosť,.
Mapy povodňového ohrozenia a mapy povodňového rizika sa prehodnotia a v prípade
potreby aktualizujú do 22. 12. 2019 a potom každých 6 rokov.
3. Pre oblasti, v ktorých boli identifikované existujúce alebo potenciálne povodňové riziká,
stanoviť na základe vyhodnotenia informácií z predbežného hodnotenia povodňového
rizika a máp povodňového ohrozenia a povodňového rizika vhodné ciele manažmentu
povodňových rizík a najneskôr do 22. 12. 2015 vypracovať plány manažmentu
povodňových rizík. Plány manažmentu povodňových rizík sa prehodnotia a v prípade
potreby aktualizujú do 22. 12. 2021 a potom každých 6 rokov.
V zmysle uvedených zákonov a smerníc zákona sme teda povinní do konca tohto
kalendárneho roku zostaviť mapy povodňového ohrozenia a mapy povodňového rizika. Na
ich tvorbu je potrebné využiť rôzne kategórie a typy vstupných údajov ako aj vhodné
softvérové produkty.
2. MODELOVANIE POVODNÍ
2.1. Softvérové nástroje na tvorbu povodňových analýz a modelov
V rámci softvérového rozhrania GIS sa pre potrebu tvorby povodňových modelov
v súčasnosti využívajú predovšetkým dva produkty komerčnej a nekomerčnej povahy:

MIKE - vyvinutý Dánskym Inštitútom pre Hydrauliku (DHI) (5). Ide o súhrnný názov
pre komerčne predávané programové nástroje hydrologického, hydraulického
a hydrografického modelovania. Okrem základnej funkčnej verzie MIKE 11, ktorá je
zameraná na jednorozmerné hydrodynamické modely, sú k dispozícií aj verzie MIKE
21 (2D a 2.5D modely), MIKE SHE (komplexné modelovanie povodí a rozvodí)
a MOUSE (modelovanie mestských drenážnych, resp. odvodňovacích systémov).
Kľúčovou výhodou nástrojov MIKE je v porovnaní s konkurenčnými produktmi jeho
univerzálne zameranie s množstvom osobitných modulov, pričom prehľadné
a intuitívne programové rozhranie umožňuje aj menej skúseným užívateľom tvorbu
komplexných povodňových a s povodňami súvisiacich modelov. Nevýhodou súboru
8
aplikácií MIKE je jeho komerčný charakter, daný predovšetkým vysokou vstupnou
investíciou a vyššia miera nepresnosti pri modelovaní simulácií ustáleného,
komplexného charakteru.

HEC – RAS - vyvinutý Centrom pre hydrologické inžinierstvo (HEC), tvoriacim
súčasť Ministerstva obrany USA (6). Keďže ide o voľne dostupný produkt, od svojho
predstavenia verejnosti v roku 1995 si získal stabilnú základňu užívateľov, či už
z vedeckej sféry alebo sféry komerčnej. Podobne ako MIKE, HEC-RAS je taktiež
tvorený sériou komponentov, každý svojim zameraním určený na inú oblasť štúdia
povodňovej problematiky. Pomocou nadstavby HEC-GeoRAS je možné v prostredí
v súčasnosti najpoužívanejšej GIS aplikácie, ArcGIS, spracovať priestorové dáta
a následne ich preniesť do materskej aplikácie HEC-RAS. Funkcionalitou je HECRAS vhodný predovšetkým na experimentálne vyhodnocovanie a simulácie presných
a komplexných hydraulických fenoménov. Práve v oblasti presnosti pri modelovaní
permanentných problémov je skrytá najväčšia výhoda tejto aplikácie. Z toho dôvodu
je preto menej vhodný na analýzu hydrodynamických procesov, v ktorých dosahuje
vyššiu mieru presnosti produkt MIKE (7).
2.2. Vstupné údaje povodňových modelov a analýz
Medzi základné údajové vrstvy povodňových modelov patria:

digitálny model terénu alebo reliéfu,

satelitné snímky,

výsledky fotogrametrie a DPZ,

GNSS merania,

katastrálne mapy,

výsledky geodetických meraní,

hydrologické mapy,

mapy zrážok.
Na území Slovenskej republiky zabezpečuje prístup k príslušným priestorovým dátam
viacero štátnych inštitúcií. Ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre
geodéziu, kartografiu a kataster nehnuteľností je Úrad geodézie, kartografie a katastra
Slovenskej republiky. Bol zriadený zákonom SNR č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev
9
a ostatných ústredných orgánov štátnej správy SR v znení neskorších predpisov (8). Na
zabezpečenie úloh vyplývajúcich zo zákona si Úrad zriadil a priamo riadi:

Geodetický a kartografický ústav, Bratislava,

Katastrálny ústav, Žilina,

Výskumný ústav geodézie a kartografie, Bratislava.
V oblasti geodézie a kartografie poskytuje informácie aj Topografický ústav sídliaci
v banskej Bystrici, kotí je pod správou Ozbrojených síl SR - rezort Ministerstva obrany SR.
Tento poskytuje predovšetkým nasledujúce podklady:

údaje z Centrálne priestorovej databázy,

analógové topografické mapy v mierkach od 1:25 000 – 1:1 000 000,

unifikované topografické mapy v mierke 1:50 000,

letecké navigačné mapy v mierkach 1:250 000 a 1:500 000,

vektorovú mapu úrovne 1,

vektorovú mapu SR,

DMT tretej úrovne (DMT level 3),

katalóg súradníc geodetických polôh bodov,

letecké snímky a pod.
Všetky hlavné produkty rezortu majúce charakter geodetických a geografických
informácií sú upravované a poskytované na základe legislatívneho rámca zákona NR SR č.
215/1995 Z. z. o geodézii a kartografii (9). Medzi súčasné projekty Úradu geodézie,
kartografie a katastra SR, zamerané na poskytovanie prístupu k priestorovým informáciám,
patria:

CPD VISÚ (centrálna priestorová databáza Vojenského informačného systému o
území),

ZB-GIS (základná báza geografických informačných systémov),

Geoportál,

Katastrálny portál,

SKPOS (10).
10
Ďalším poskytovateľom priestorových dát na území Slovenska je Ministerstvo vnútra
SR, ktoré je prevádzkovateľom REGIS, Regionálneho Geografického Informačného Systému.
Začatie budovania geografického informačného systému na Ministerstve vnútra SR – sekcii
verejnej správy vyplynulo už dávnejšie z potrieb prípravy nového územnosprávneho
usporiadania Slovenskej republiky v roku 1996. V tomto roku sa začal modelovo budovať v
Nitrianskom kraji Regionálny informačný systém štátnej správy pre všetky stupne jej
riadenia. V 1. a 2. etape bol riešený pod názvom NIRIS - Nitriansky regionálny informačný
systém. Na základe rozhodnutia vedenia Ministerstva vnútra SR zo dňa 26. marca 1997 sa
realizácia 1. a 2. etapy v ďalších krajoch Slovenskej republiky uskutočnila do konca roku
1997 pod novým názvom Regionálny geografický informačný systém štátnej správy. Projekt
REGIS rešpektuje zákon Národnej rady SR č. 221/1996 Z. z. o územnom a správnom
usporiadaní Slovenskej republiky, zákon č. 222/1996 Z. z. o organizácii miestnej štátnej
správy a zákon č. 261/1995 o štátnom informačnom systéme, bol vypracovaný v gescii sekcie
verejnej správy MV SR. REGIS je medzirezortný projekt, ktorý bol schválený a podpísaný
16. júla 1997.
Celoplošné nasadenie projektu REGIS na krajských a okresných úradoch zahrňovalo
hardvérové, softvérové vybavenie a geodátový model pre každú z inštalácií.
REGIS je systém spájajúci geografický informačný systém ArcView GIS for
Windows firmy ESRI a databázové a geografické údaje vytvorené firmou ErasData-Pro, spol.
s r. o. Umožňuje vizualizovať, skúmať a analyzovať priestorové údaje na obrazovke,
poskytuje výkonné prostredie pre tvorbu máp, integráciu rôznych typov údajov a vzťahov
medzi nimi.
Projekt REGIS poskytuje základné vektorové vrstvy:

katastre obcí,

okresy,

kraje,

zastavané územia,

sídla obcí,

cesty,

uličné systémy miest,

vodné toky, vodné plochy,

železnice.
11
Vzhľadom na realizáciu prechodu kompetencií štátnej správy na samosprávu v roku
2002 a po reforme verejnej správy k januáru 2004 licencie REGIS-u z OÚ a KÚ prešli do
pôsobnosti Úradu civilnej ochrany Ministerstva vnútra SR a stali sa základom pre budovanie
a ďalšie rozširovanie projektu CIPREGIS (špeciálnej nadstavby REGIS pre civilnú ochranu).
Na základe dohody o poskytovaní dát v rámci projektu REGIS/CIPREGIS sú aktualizované
dátové modely a dopĺňané dáta z projektu CIPREGIS pre potreby najnovších analýz a
aktualizáciu webovských GIS aplikácií (11)11).
2.3. Úskalia tvorby hydrologických modelov
Samotný proces tvorby hydrologických simulácií je charakterizovaný úzko
špecifickými požiadavkami na vstupné dáta. Potreba kvalitných a presných údajov je výrazne
obmedzujúcim atribútom profesionálnych povodňových analýz a modelov, ktoré sú preto
vhodnejšie iba v rámci komplexného štúdia úzko špecifickej záujmovej lokality. Navyše, aj
napriek optimalizovaným užívateľským rozhraniam príslušných softvérových riešení je
proces generovania grafických výstupov výpočtovo a spracovateľsky náročný, pričom
výsledná zostava poznatkov vždy popisuje iba konkrétny región a konkrétny vodný tok.
Poznatky o stave povodňového rizika v modelovanej lokalite majú nesporne mnoho
výhod, ako napríklad:

poskytujú komplexný prehľad povodňových faktorov vo vybranom území so zreteľom
na zložku vodného režimu, tvorenú lokálnymi vodnými tokmi a lokálnymi vodnými
zdrojmi,

s vysokou presnosťou dokážu na monitorovaných a analyzovaných vodných tokoch
predpovedať povodňovú vlnu,

v rámci simulácií berú do úvahy všetky zložky (hydrologické stavby, charakter
riečneho koryta, prietoky, brehové čiary, mieru údržby koryta a pod.) modelovaného
vodného toku a s ním súvisiacej povodne,

popisujú inundačný proces aj na základe vyhodnotenia povodňových udalostí
minulých, čím spresňujú výsledné odhady.
Negatívom záplavových máp je ich obmedzený hodnotiaci faktor náchylnosti územia
na vznik povodní, pretože analyzujú iba osobitné vymedzený priestor bez ohľadu na popis
faktorov z globálneho hľadiska. Práve neexistencia univerzálneho vyhodnotenia povodňových
12
premenných núti jednotlivé regióny k nadbytočným investíciám do niekedy možno až
zbytočne podrobných modelov, modelov, vhodných skôr pre toky veľkého hospodárskeho
významu než rieky, majúce menší hospodársky potenciál.
Odborným posúdením významnosti jednotlivých premenných procesu povodní
z globálneho hľadiska by sa zbytočným projektom povodňového modelovania mohlo predísť
na úkor realizácie konkrétnych protipovodňových opatrení, ktoré by mohli riziko vzniku
záplavy minimalizovať na zanedbateľnú úroveň. Posúdenie prírodných a neprírodných
pomerov krajinného celku bez ohľadu na jeho lokalitu dokáže poskytnúť dostatok
relevantných informácií o stave vodného režimu do takej miery, aby príslušné orgány štátnej
správy, majúce vo svojom portfóliu činností aj program protipovodňovej ochrany, vedeli
veľmi rýchlo a účinne v regióne vytvoriť podmienky, zamedzujúce alebo obmedzujúce vznik
povodňovej udalosti.
3. LOGISTICKÉ MODELOVANIE PRE EFEKTÍVNE ZVLÁDANIE POVODŇOVEJ
HROZBY – PRÍKLAD RIEKA BODVA
Prioritnou úlohou logistickej podpory riešenia krízových situácií je komplexná
materiálno-technicko a odborná podpora všetkých činností zameraných na zníženie
negatívnych dopadov krízovej situácie na životy ľudí, zvierat i materiálne hodnoty (12).
V zmysle tejto priority bola v rámci riešenia projektu FLOODLOG – Flood modeling and
logistic model development for flood crisis managment, definovaná aj skupina kľúčových
geodát, ktorá okrem iného obsahuje aj údaje o materiálno - technických prostriedkoch, ktoré
sú k dispozícii krízovému štábu pri riadení povodňovej situácia. Jednotlivé kategórie
materiálno – technického vybavenia ako aj odborná podpora sú rozdelené do nasledujúcich
celkov – tabuľka 1.
Zdrojom uvedených kategórií dát sú predovšetkým:

karty civilnej ochrany,

protipovodňový plán obce,

štatistický úrad,

dotknuté úrady miestnej samosprávy,

prevádzkovatelia distribučných sietí.
13
Z takto zozbieraných údajov bola zostavená jednoduchá databáza, ktorú je možné ako
externú databázu pripojiť ku GIS projektu. V ňom sú dáta následne analyzované
a vizualizované. Ukážka vytvorenej databázy je na obrázku 1 a vizualizácia týchto údajov
v prostredí ArcGIS je na obrázku 2.
Tab. 1. Definovanie základných skupín geodát a ich špecifikácia.
Prostriedky
Údaje o prostriedkoch v
obývaných častiach
adresa, počet obyvateľov,
obytné budovy,
budovy
vek
dôležité objekty, (školy, domovy
dôchodcov, a.i)
infraštruktúra
cestná a riečna sieť, voda, elektrika,
plyn and telekomunikačné siete
budovy (+ iné objekty)
zdroje a sklad materiálov
adresa, typ, kapacita
kategória, typ
klasifikácia (i.e.
priemyselné oblasti
Prostriedky
Špecifikácia
zraniteľnosť)
Údaje k záchranným kapacitám
nemocnice, úkryty, sklady,
Špecifikácia
typ, názov, kapacita,
štruktúra
stravovanie
piesok, lomový regulačný kameň
a pod.
stretávacie body
typ, názov, kapacita
typ
Policajné stanice, Hasičský a
ľudské zdroje
záchranný zbor, oddelenia civilnej
ochrany a krízového plánovania,
adresa, počet osôb,
kontaktná osoba
vodohospodársky podnik
dopravné prostriedky a
nástroje, materiál
vozidlá, špeciálna technika
14
adresa, typ, meno vlastníka
Obr. 1. Databáza vytvorená pre potreby logistického plánovania.
Obr. 2. Údaje z databázy pripojené a vizualizované spolu s ďalšími informačnými vrstvami
v prostredí ArcGIS.
15
ZÁVER
Modelovanie povodňovej vlny je dôležité pri predvídaní nepriaznivých javov. Na
efektívne zvládanie povodní je ale ďalej potrebné mať k dispozícii aj bázu dát pre logistické
modelovanie. Kvalitné
a komplexné dáta sú prvým predpokladom pre efektívnu prácu
krízového štábu. GIS systémy ponúkajú širokú škálu možností na ďalšie analýzy dát, ktorých
výsledky môžu byť využité pri rozhodovacom procese. Možnosti využitia sú široké počnúc
komplexnou bázou dát, ktorá je v digitálnej podobe kedykoľvek prístupná aj online v teréne,
cez klasické ale aj špeciálne priestorové analýzy, až po tvorbu výstupov presne na základe
požiadaviek jednotlivých zložiek integrovaného záchranného systému. Modelovaním
povodňovej vlny sa spoločnosť snaží mimoriadnym udalostiam
ako sú aj povodne
predchádzať, odvracať ich alebo aspoň znižovať a zmierňovať ich následky. Záchranné
činnosti môžu byť efektívne realizované na základe aktuálnych poznatkov a vytvárať tak
primerané bezpečnostné podmienky pre zachraňované osoby, ako aj pre záchranné zložky
(13).
POUŽITÁ LITERATÚRA
1) Zákon č. 42/1994 Z. z. o civilnej ochrane obyvateľstva.
2) ŠIMÁK, L., FILIP, S.: Geografická podpora manažérstva rizík a krízového manažmentu,
Zborník TOPÚ 2007, Banská Bystrica, 2007. http://topu.army.sk/aktivity/zbornik2007/
simak.pdf/
3) Zákon č. 7/2010 Z. z. o ochrane pred povodňami.
4) Smernica Európskeho parlamentu a Rady 2007/60/ES z 23. októbra 2007 o hodnotení a
manažmente povodňových rizík.
5) www.1.: http://www.mikebydhi.com
6) www.2.: http://www.hec.usace.army.mil/software/hec-ras/
16
7) SHAHROKHNIA, M. A., JAVAN, M., KESHAVARZI, A. R.: Application of HEC-RAS
and MIKE 11 models to Doroodzan irrigation system, Iranian Hydraulic Association,
Shiraz University, Shiraz, Iran, 2008.
8) Zákon č. 347/1990 Z.z. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej
správy SR
9) Zákon č. 215/1995 Z. z. o geodézii a kartografii.
10) FERIANC, D., LEITNMANNOVÁ, K., ŠALÁTOVÁ, E.: SKPOS- Slovenská Priestorová
Observačná
Služba,
GKÚ
Bratislava,
2007.
Dostupné
na
internete:
http://www.gku.sk/docs/referaty/2007/Ferianc_SPCGeodetickeDni2007.pdf
11) Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky – GIS aplikácie a mapy. Dostupné na internete:
<http://www.minv.sk/?gis-aplikacie-a-mapy>
12) Sventekova, E. - Dvorak, Z.:Information provision of logistics support in civil Protection.
Journal of engineering management and competitiveness (JEMC) Vol. 2, no. 1, 2012, 1-5
13) Kavan Štěpán. Baloun Jiří. Řízení záchranných a zabezpečovacích prací při povodních
z hlediska vodohospodářských zařízení. České Budějovice: Vysoká škola evropských a
regionálních studií, 2013, 116 s. ISBN 978-80-87472-55-2
doc. Ing. Peter Blišťan, PhD.
Ústav geodézie, kartografie a geografických informačných systémov
Technická univerzita v Košiciach
Fakulta BERG
Ing. Monika Blišťanová, PhD.
Ústav občianskej bezpečnosti
Vysoká škola bezpečnostného manažérstva v Košiciach
17
VZDĚLÁVÁNÍ V KRIZOVÉM ŘÍZENÍ A SPOLUPRÁCE
S ODBORNÍKY
EDUCATION IN CRISIS MANAGEMENT AND COOPERATION WITH
PROFESSIONALS
Lenka Brehovská
Abstrakt
Problematika krizového řízení je zpracována z pohledu vzdělávání. Důraz je kladen na
personální kvalitu managementu krizového řízení. Krizový pracovník se musí vzdělávat
v proběhu celého života. Krizový management je vnímán jako souhrn řídících činností věcně
příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování,
organizování, realizace a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizových
situací. Vzdělávání odborníků je základním krokem zvyšování přípravy na řešení a řízení
krizí.
Klíčová slova
Bezpečnost, krizové řízení, krizový management, spolupráce, vzdělávání.
ÚVOD
Potřeba a význam krizového managementu vzrůstá ve všech sektorech života díky
nárůstu četností mimořádných a krizových situací. Ze světového pohledu leze připomenout
velký rozsah teroristických akcí, která se po útocích na WTC 11. září 2001začaly objevovat
po celém světě. Z české historie lze zmínit ničivé povodně na Moravě v roce 1997, v Čechách
v roce 2002 a 2013. Kromě těchto událostí je možno uvést lokální ničivé události, jako
přívalové deště, větrné mrště či v ČR nový fenomén – tornáda (1).
18
Při všech těchto událostech záleží na schopnostech a dovednostech orgánů krizového
řízení, kteří tyto události řeší. Jejich připravenost je významným faktorem připravenosti ČR
na mimořádné události. Eliminují vzniklá rizika a urychlují proces obnovy zasaženého území.
Schopný krizový pracovník se musí vzdělávat v proběhu celého života. Prvotní
informace získá studiem na vysoké škole, která je místem sdružování vědeckých kapacit a
podílí se na celkovém vývoji vědy (2).
KRIZOVÝ MANAGEMENT
Krizový management je souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů
zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování,
realizace a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizových situací.
Krizové řízení zahrnuje veškeré manažerské funkce vedoucích pracovníků krizového
managementu. Řízení probíhá buď ve stavu „klidu“, kde se uplatňuje především v oblasti
prevence a korekce krizových situací (řízení rizika), nebo za krizových situací popřípadě krizí
jako specifický postup vedoucí k opětovnému návratu do běžného stavu (řízení krizové
situace resp. krize) (3).
Krizové řízení je nedílnou součástí řízení státu, organizace či jiné instituce. Je
záležitostí správy státu na všech úrovních, soukromých organizací, nevládních organizací i
všech občanů.
Zahrnuje soubor postupů a procedur pro hledání a řešení problémů spojených se
zajištěním udržitelného rozvoje společnosti. Skládá se z plánování, vedení lidí, organizace sil
a prostředků, hodnocení a kontroly.
Krizové řízení má umožnit správně diagnostikovat či specifikovat každý problém,
racionálně rozhodnout, rozhodnutí akceptovat a realizovat v daných konkrétních podmínkách.
Vychází z výsledků rizikové analýzy a z principů a zásad řízení bezpečnosti.
Snižování jakéhokoli rizika je spojeno se zvyšováním nákladů, s nedostatkem znalostí,
technických prostředků apod. (3)
19
Proto se v praxi hledá hranice, na kterou je únosné riziko snížit tak, aby vynaložené
náklady byly ještě rozumné. Skončení studené války, rozpad Varšavské smlouvy a zánik
bipolárního světa znamenal převrat v oblasti bezpečnostní politiky. Mnozí se domnívali, že
skončily problémy a budeme dále žít v bezpečí, toto nadšení však trvalo jen krátce. Vývoj
ukázal, že 20. století se stalo jedním z nejdramatičtějších období. Mnohé události a vývojové
směry měly silně krizový charakter. Tyto změny vyvolaly proces přezkoumávání podstaty a
významu krizového managementu.
Stále větší pozornost politiků, ekonomů i krizových manažerů upoutávají nové
bezpečnostní hrozby. Mezi které můžeme zařadit zděděné problémy. Nejdůležitějším
zděděním problémem zůstává hrozba jaderných zbraní a jaderný terorismus. Zkušenosti
posledních desetiletí ukazují, že bezpečnost je nejlépe zajištěna tam, kde státy směřují
k spojení na základě svobodně sdílených hodnot a ekonomických a politických zájmů.
Nebude-li včas řešeno dilema „bezpečného světa“ poroste reálné nebezpečí katastrofy,
vedoucí až ke zničení lidské civilizace a života na Zemi.
Otázky ekonomického zajištění nevojenských forem ohrožení tvoří nedělitelnou
součást ekonomické bezpečnosti státu. Předcházení přírodním katastrofám, antropogenním
haváriím a sociálním formám ohrožení, je úkolem, který se nedá provádět bez potřebných
zdrojů.
VÝUKA KRIZOVÉHO MANAGEMENTU NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH
Základním principem vysokých škol je výuka studentů, až po té nastupuje věda a
výzkum pomáhající nacházet nové principy a metody vědění. Je proto žádoucí, aby veškeré
obory na vysokých školách byly učeny jak akademickými pracovníky tak i lidmi z praxe,
kteří přinášejí nový náhled na studovanou problematiku a seznamují studenty i vědecké
pracovníky s praktickými stránkami zkoumaného objektu.
Na vysokých školách v ČR je pouze 6 oborů zaměřených na výuku krizového
managementu. Velkou devizou absolventů je setkávání s praxí během studia, proto se všechny
obory snaží propojit výuku budoucích krizových pracovníků s praktickými nácviky, které jsou
v těchto případech velice potřebné. Jednou z možností jak tuto skutečnost naplnit je výuka
předmětů samotnými lidmi z praxe. Lze toho uplatnit např. u předmětů zaměřených na
Analýzu, metody a nástroje řešení krizových situací, aplikace psychologie u pracovníků IZS,
20
bezpečnost a role zdravotnictví v bezpečnostním systému státu, epidemiologická opatření v
případě krizových situací, hospodářská opatření pro krizové stavy, integrovaný záchranný
systém, komunikace a informační systémy, hospodářská opatření pro krizové stavy,
integrovaný záchranný systém, komunikace a informační systémy, základy profesní tělesné,
taktické a střelecké přípravy. Tyto předměty jsou však již nástavbou základním předmětů,
které musí být vyučovány akademickými pracovníky, podílející se na řešení vědeckých
projektů a předávající své zkušenosti formou přednášek.
ZÁVĚR
Možným zdrojem ohrožení se stává vzrůstající počet obyvatel, zvýšené používání
přírodního bohatství, stále rostoucí znečišťování životního prostředí a sílící migrační vlivy.
Krizové řízení je nedílnou součástí řízení státu, organizace či jiné instituce. Je
záležitostí správy státu na všech úrovních, soukromých organizací, nevládních organizací i
všech občanů. Zahrnuje soubor postupů a procedur pro hledání a řešení problémů spojených
se zajištěním udržitelného rozvoje společnosti. Skládá se z plánování, vedení lidí, organizace
sil a prostředků, hodnocení a kontroly.
Krizové řízení má umožnit správně diagnostikovat či specifikovat každý problém,
racionálně rozhodnout, rozhodnutí akceptovat a realizovat v daných konkrétních podmínkách.
Vychází z výsledků rizikové analýzy a z principů a zásad řízení bezpečnosti.
Snižování jakéhokoli rizika je spojeno se zvyšováním nákladů, s nedostatkem znalostí,
technických prostředků apod. Proto se v praxi hledá hranice, na kterou je únosné riziko snížit
tak, aby vynaložené náklady byly ještě rozumné.
Krizový management hraje v lidské společnosti nezastupitelnou úlohu. Pomocí
krizového managementu můžeme lépe zvládat hrozby každodenního života.
Jeho preventivní úloha pomáhá denně zachraňovat desítky životů. Jako každý jiný
obor se stále zdokonaluje a zlepšuje a tím efektivněji zdolává nastalé krizové situace.
Klaus Winterling řekl: ,,Moudrost získaná z chyb je snadná, ale zabránit chybám
moudrosti musí být výsledkem efektivního krizového managementu.“
21
POUŽITÁ LITERATURA
1) ANTUŠÁK, Emil. Krizový management. Hrozby, krize, příležitosti. 1. vyd. Praha:
Wolters Kluwer ČR. 2009, ISBN 978-80-7357-488-8
2) ANTUŠÁK, Emil. KOPECKÝ, Zdeněk. Úvod do teorie krizového managementu. 1. vyd.
Praha. 2003, ISBN 80-245-0548-7
3) HORÁK, Rudolf. KRČ, Miroslav. ONDRUŠ, Radek. DANIELOVÁ, Lenka. Průvodce
krizovým řízením pro veřejnou správu. 2004, ISBN 80-7201-471-4
Ing. Lenka Brehovská, Ph.D.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Zdravotně sociální fakulta
Katedra radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva
22
VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
EDUCATION IN WATER MANAGEMENT
Růžena Ferebauerová
Abstrakt
Příspěvek analyzuje situaci v oblasti středních škol, vyšších odborných škol a vysokých škol a
vzdělávacích agentur zaměřených na vzdělávání pro oblast vodního hospodářství. V každé
oblasti jsou uvedeny konkrétní školy včetně oborů. Informace jsou získány z databází na
Internetu.
Klíčová slova
Vzdělávání, vodní hospodářství, školy, akreditace, národní soustava povolání, národní
kvalifikační rámec.
ÚVOD
Z pohledu pracovníků v oblasti vodního hospodářství je nedostatek absolventů, kteří
jsou specialisté v této oblasti. Podívejme se tedy na tuto problematiku z pohledu škol a oborů,
které jsou akreditované Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy, z pohledu tzv.
Národní soustavy povolání a v rámci celoživotního vzdělávání.
NÁRODNÍ SOUSTAVA POVOLÁNÍ
„Současné dynamické změny v naší společnosti se zásadním způsobem promítají do
fungování a struktury trhu práce. Jednotlivá povolání se mění stejně rychle jako nároky
zaměstnavatelů, což následně vyžaduje rychlou reakci školských a vzdělávacích systémů.
Stává se běžným jevem, že v průběhu kariéry změní člověk několikrát zaměstnání, a proto je
stále více zdůrazňována také potřeba celoživotního vzdělávání.
23
Národní soustava povolání (NSP) prostřednictvím Sektorových rad monitoruje a
eviduje požadavky na výkon jednotlivých povolání na trhu práce. Vzniká tak otevřená,
všeobecně dostupná databáze povolání, která reálně odráží situaci na trhu práce. Společně s
Národní soustavou kvalifikací (NSK) přináší důležité informace o kvalifikačních
požadavcích, které se promítají do všech úrovní vzdělávání. NSP se stává významným
zdrojem informací pro oblasti lidských zdrojů a profesního vzdělávání ve všech jeho stupních,
významně posiluje roli zaměstnavatelů v těchto oblastech a stává se základnou pro budoucí
mobilitu a flexibilitu na trhu práce v kontextu celé Evropské unie.“(1)
V národní soustavě povolání můžeme pro oblast vodního hospodářství hledat
v odborných směrech „Vodní hospodářství“, „Zemědělství a veterinářství“ a „Životní
prostředí“. Jedná se např. o povolání projektant vodních staveb, vodohospodářský specialista,
vodohospodářský technik, rybářský technik, rybářský specialista, hydrolog specialista,
technik ekolog pro vodní hospodářství atd.
REJSTŘÍK ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy udržuje databázi „Rejstřík škol a
školských zařízení“. V této databázi je seznam středních škol, včetně jejich názvů, adres,
akreditovaných oborů atd.
Pokud si v této databázi uděláme výběr škol, které se zabývají obory souvisejícími
s vodním hospodářstvím, tak získáme informace uvedené v tabulce dále.
Druh školy
Skupina oboru
Obor
Počet
škol
Střední vzdělávání - školy
Ekologie a ochrana živ. prostředí
Všechny
40
Zemědělství a lesnictví
Rybářství
2
Stavebnictví, geodézie a kartografie
Související s
vodohospodářstvím
0
Vyšší odborné školy
Ekologie a ochrana živ. prostředí
Všechny
2
Vyšší odborné školy
Stavebnictví, geodézie a kartografie
Související s
vodohospodářstvím
0
24
STŘEDNÍ ŠKOLY V JIHOČESKÉM KRAJI
Střední rybářská škola a Vyšší odborná škola vodního hospodářství a ekologie,
Vodňany,
http://www.srs-vodnany.cz/
Studijní obor na střední škole 41-43-M/01 Rybářství
Výuka je specializována na dvě studijní zaměření:

Chov ryb

Vodní stavby v rybářství
Studijní obor na vyšší odborné škole 16-01-N/02 Vodní hospodářství a ekologie
Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína, Třeboň
http://www.ssrv.cz/
Studijní obor Ekologie a životní prostředí - Vodohospodář 16-01-M/01
Střední odborná škola ekologická a potravinářská ve Veselí nad Lužnicí
http://www.sos-veseli.cz/
Studijní obor Ekologie a životní prostředí (16-01-M/01)
Školní vzdělávací program: Vodní a odpadové hospodářství
Střední průmyslová škola stavební, České Budějovice
http://www.spsstavcb.cz
Studijní obor 36-47-M/001 Stavebnictví
Od 3. ročníku je možnost volit zaměření vodohospodářské stavby.
Střední zemědělská škola, Písek
http://www.szespisek.cz
Studijní obor 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí
AKREDITOVANÉ STUDIJNÍ OBORY NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH
MŠMT vede databázi akreditovaných studijních oborů, kde jsou pravidelně
aktualizovány akreditované programy vysokých škol.
25
Jestliže z databáze vybereme obory, která souvisí s naší problematikou, tak získáme
data, která jsou uvedena v následující tabulce.
Vysoká škola
Název programu
Typ
progr. *
Název oboru
UJEP v Ústí nad Labem
Inženýrská ekologie
B
Vodní hospodářství
ČZU v Praze
Krajinářství
B
ČZU v Praze
Krajinné inženýrství
P
Úpravy vodního režimu krajiny
VŠB-TU Ostrava
Nerostné suroviny
B
Krajinné vodní hospodářství
ČVUT v Praze
Stavební inženýrství
B
Vodní hospodářství a vodní stavby
ČVUT v Praze
N
ČVUT v Praze
P
VUT v Brně
B
VUT v Brně
N
VUT v Brně
P
VUT v Brně
Stavitelství
B
MENDELU v Brně
Biotechnologie odpadů
N
Biotechnologie a management odpadů
Ekologie a ochrana
prostředí
N
Odpadové hospodářství
VŠB-TU Ostrava
Nerostné suroviny
B
Zpracování a zneškodňování odpadů
VŠB-TU Ostrava
Nerostné suroviny
N
Zpracování a zneškodňování odpadů
ČZU v Praze
Péče o biosféru
N
Odpady a jejich využití
ČZU v Praze
Procesní inženýrství
B
Technika a technologie zpracování
odpadů
ČZU v Praze
Procesní inženýrství
N
Technika a technologie zpracování
odpadů
MENDELU v Brně
Technologie odpadů
B
MENDELU v Brně
Technologie odpadů
N
Technologie a management odpadů
MENDELU v Brně
Technologie odpadů
P
Technologie odpadů
26
VŠCHT v Praze
Technologie pro ochranu
životního prostředí
B
VŠCHT v Praze
N
JU v Č. Budějovicích
Zemědělské inženýrství
M
Rybářství
Zootechnika
B
Rybářství
Zootechnika
N
Rybářství
Zootechnika
P
Rybářství
MENDELU v Brně
Zootechnika
N
Rybářství a hydrobiologie
Ekologie a ochrana
prostředí
B
Ochrana vod
Inženýrská ekologie
B
ČZU v Praze
Krajinářství
B
ČZU v Praze
N
Voda v krajině
ČZU v Praze
P
Úpravy vodního režimu krajiny
VŠB-TU Ostrava
Nerostné suroviny
B
Krajinné vodní hospodářství
VŠB-TU Ostrava
Nerostné suroviny
B
Technologie a hospodaření s vodou
VŠB-TU Ostrava
Nerostné suroviny
N
Technologie a hospodaření s vodou
VŠB-TU Ostrava
Nerostné suroviny
N
Voda - strategická surovina
ČVUT v Praze
B
ČVUT v Praze
N
ČVUT v Praze
P
VUT v Brně
B
VUT v Brně
N
VUT v Brně
P
VUT v Brně
Stavitelství
B
VŠCHT v Praze
N
Technologie vody
* typ studijního programu: B-bakalářský, M-magisterský, N-navazující magisterský, P-doktorský
27
V databázi vysokých škol existuje ještě velké množství oborů, které jsou zaměřené na
ekologii, které v tabulce nejsou uvedené.
CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Další formou vzdělávání je tzv. celoživotní vzdělávání, které realizují školy, profesní
odborné společnosti a další subjekty zabývající se školením. V následujícím textu je uvedeny
informace o některých organizacích.
Sdružení vodohospodářů České republiky - SVČR
Je samostatnou odbornou společností, zabývající se ochranou životního prostředí.
Středem zájmu společnosti je zejména problematika vodního hospodářství, ochrana ovzduší a
odpadové hospodářství.
Za důležité SVČR považuje:

získávání, rozšiřování a předávání znalostí a zkušeností v otázkách, týkajících se
ekologie

sdělování a výměnu odborných poznatků a zkušeností

poskytování právní, odborné a další pomoci
Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR
Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky - SOVAK ČR je
dobrovolným, neziskovým zájmovým sdružením v oboru vodovodů a kanalizací pro veřejnou
potřebu.
SOVAK ČR sdružuje subjekty, jejichž hlavním předmětem činnosti je zajišťování
zásobování vodou nebo odvádění a čištění či jiné zneškodňování odpadních vod, a to jak z
hlediska provozování a spravování, tak z hlediska vlastnictví, rozvoje a výstavby.
SOVAK ČR zajišťuje pořádání konferencí a seminářů k problematice oboru vodovodů
a kanalizací a k aktuální legislativě. Zveřejňuje a aktualizuje seznam významných akcí
v oboru jak v tuzemsku, tak v zahraničí.
28
e-VODA
e-VODA je vodohospodářský server. V jeho nabídce najdeme i odborné akce
pořádané pro vodohospodáře.
EnviWeb.cz
Cílovou skupinou návštěvníků serveru EnviWeb.cz jsou odborníci na životní prostředí
a jeho jednotlivé složky. Ekologové podniků, pracovníci firem poskytující služby v oboru a
vyrábějících či prodávajících výrobky a technologie pro ochranu životního prostředí a
bezpečnosti práce, zástupci a studenti vysokých škol se zaměřením na ŽP, zástupci a členové
odborných svazů, pracovníci státní správy a samosprávy, pořadatelé a účastníci odborných
akcí, vydavatelé a čtenáři odborných publikací. I Na tomto webu najdeme odborné akce pro
vodohospodáře.
Česká společnost vodohospodářská
Česká společnost vodohospodářská je dobrovolným profesním neziskovým sdružením
fyzických osob, odborníků činných ve všech oblastech vodního hospodářství. Jednou z oblastí
jejích činností je pořádání odborných a vzdělávacích akcí, seminářů, konferencí, exkurzí a
dalších akcí zaměřených na předávání a výměnu zkušeností z oboru.
LP-efekt
Agentura je soukromou vzdělávací organizací, která nabízí a realizuje své služby v
oblasti vzdělávání dospělých a v této oblasti působí již od roku 1992.
Programová nabídka je směrována především do oblasti ochrany jednotlivých složek
životního prostředí (např. vodní hospodářství, nakládání s odpady, ochrana ovzduší, nakládání
s chemickými látkami atd.
Na základě akreditace MŠMT ČR jsou součástí programové nabídky rekvalifikační
doplňkové kurzy s rozsahem do 120 vyučovacích hodin v oblasti:

"Vodárenský technik vodovodních a kanalizačních sítí"

"Obsluhovatel čistírny odpadních vod"

"Ekolog"
29
V souladu s požadavky zákona č. 312/2002 Sb. o vzdělávání úředníků je vzdělávací
agentura držitelem akreditace MV ČR pro průběžné vzdělávání úředníků i pro oblast vodního
hospodářství.
Ústav vodního hospodářství obcí Stavební fakulty VUT
Ústav vodního hospodářství obcí Stavební fakulty VUT v Brně pořádá již od roku
2005 kurzy celoživotního vzdělávání pro stavební praxi a veřejnou správu. Nabízené kurzy
jsou hodnoceny bodovým systémem ČKAIT.
ZÁVĚR
Za pomocí vyhledávačů v Internetu a z databází MŠMT se podařilo získat informace
o vzdělávání v oblasti vodohospodářské od středoškolského až po celoživotní vzdělávání.
Nabídka vzdělávání pro danou oblast existuje, ale zájem studentů o studium technických
oborů klesá. Dle šetření Českého statistického úřadu bylo v roce 2010 o 7% méně absolventů
technických oborů než v roce 2000. I to je jeden z důvodů proč si zaměstnavatelé stěžují na
nedostatek kvalifikovaných odborníků v oblasti vodohospodářů.
1) http://www.nsp.cz/
2) http://rejskol.msmt.cz/
3) http://www.msmt.cz/file/32260/
RNDr. Růžena Ferebauerová
Výzkumné centrum VŠERS
30
ČINNOST JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY PŘI POVODNÍCH
THE ACTIVITY OF FIRE BRIGADE DURING FLOODING
Štěpán Kavan
Abstrakt
Příspěvek řeší činnost jednotek požární ochrany při specifické živelní mimořádné události –
povodni. Jsou stručně uvedeny druhy jednotek požární ochrany, obecné zaměření
záchranných prací a činnost jednotek požární ochrany při zabezpečení vybraných opatření
ochrany obyvatelstva. Tématizována jsou operační informační střediska jako jeden
ze základních nástrojů nasazení a koordinace sil a prostředků při zdolávání mimořádných
událostí.
Klíčová slova
Jednotky požární ochrany, mimořádná událost, operační a informační střediska, povodně,
záchranné práce.
JEDNOTKY POŽÁRNÍ OCHRANY
Jednotky požární ochrany (dále jen jednotky PO) dle zákona č. 133/1985 Sb., o
požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o PO), zřizuje stát, obec nebo
podnikající fyzické nebo právnické osoby za podmínek, které stanoví zákon pro provádění
požárního zásahu a provádění záchranných prací (§ 70 odst. 1, písm. a), b) zákona
č. 133/1985 Sb.).
Jednotky PO se podílejí na ochraně obyvatelstva podle § 2 písm. e) zákona č.
239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů. Tato část
zákona má přímou návaznost na čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12.
31
srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I), přijatého
v Ženevě
dne
8. června
1977
a publikovaného
sdělením
Federálního
ministerstva
zahraničních věcí č. 168/1991 Sb. (Kavan, 2011).
Zákonem č. 133/1985 Sb. jsou určeny čtyři základní druhy jednotek PO (§ 65 odst. 1)
a vojenská hasičská jednotka:

Jednotka hasičského záchranného sboru kraje,

jednotka sboru dobrovolných hasičů obce,

jednotka hasičského záchranného sboru podniku,

jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku.
Činnost jednotek PO při zdolávání mimořádných událostí a provádění zásahů je
legislativně upravena rovněž z pohledu řízení záchranných prací (zákon č. 133/1985 Sb.;
vyhláška č. 247/2001 Sb.). Tyto činnosti lze charakterizovat takto (Hanuška, 2008):

Požární zásah – činnost dle příslušné dokumentace požární ochrany nebo při soustředění
a nasazování sil a prostředků.

Záchranné práce – činnost při mimořádných událostech, např. živelních pohromách.

Ochrana obyvatelstva.
ZÁCHRANNÉ PRÁCE PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH
Zaměření záchranných prací jednotek PO při mimořádných událostech je odvrácení
nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, především pro
účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při
živelních pohromách a jiných mimořádných událostech a vedoucí k přerušení jejich příčin
(zákon č. 133/1985 Sb.).
Je nezbytné zdůraznit, že na rozdíl od požáru, není úkolem jednotek PO likvidovat
mimořádnou událost, ale omezit vzniklá rizika. Jednotky PO nemají za cíl činit veškerá
opatření vedoucí k likvidaci mimořádných událostí, ale jen opatření nutná k bezprostřednímu
odstranění hrozby ohrožení života, majetku nebo životního prostředí. Z hlediska vybavenosti
a odborné přípravy jednotek PO je nezbytné určit hranice jejich možností a kompetencí
(Hanuška, 2008).
32
OCHRANA OBYVATELSTVA
Při ochraně obyvatelstva se jednotky PO podle § 30 vyhlášky č. 247/2001 Sb. podílí na:

na evakuaci obyvatel,

na označování oblastí s výskytem nebezpečných látek,

na varování obyvatel,

na dekontaminaci postižených obyvatel nebo majetku,

podílí se na humanitární pomoci obyvatelstvu a zajištění podmínek pro jeho nouzové
přežití.
Činnost jednotek požární ochrany při mimořádných událostech a tedy i povodních
nasazují operační a informační střediska. Operační a informační střediska (dále jen OPIS)
zřizuje Ministerstvo vnitra – generální ředitelství HZS ČR a HZS krajů. HZS krajů pro území
kraje zřizují krajské OPIS a popř. další územně příslušné OPIS pro vymezené části kraje.
Jsou vybavena technickým zařízením s nepřetržitou obsluhou pro příjem tísňových
volání na linku 150 a 112. Obsluha OPIS (operační důstojníci a operační technici)
zabezpečuje nejen vyhodnocení přijatých tísňových volání a vyslání potřebných sil
a prostředků jednotek požární ochrany k oznámené mimořádné události, ale zabezpečuje
i tzv. operační úroveň řízení, což je mj. koordinace nasazování sil a prostředků, informační
podpora veliteli zásahu a zprostředkování plnění jeho požadavků, které vznese z místa zásahu
(Skalská, a kol., 2010).
Jednotky PO provádí při povodni záchranné práce a v rámci úkolů v oblasti ochrany
obyvatelstva se podílí na (Metodický list č. 1):

hlídkové činnosti v rámci povodňové hlásné služby (činnosti jednotek požární ochrany
při hlídkové činnosti v rámci povodňové hlásné služby).

povodňových zabezpečovacích a záchranných pracích,

likvidačních pracích.
SPECIFIKA ČINNOSTÍ JEDNOTEK PO PŘI POVODNÍCH
Velitelé jednotek PO spolupracují při zajištění všech činností s příslušnými
povodňovými orgány. Je vhodné, aby velitel místní jednotky PO byl členem povodňové
komise obce. Pokud velitel zásahu zjistí, že se jedná o událost mající charakter povodně,
33
vyžaduje prostřednictvím operačního a informačního střediska HZS kraje informování
povodňových orgánů a jejich zapojení do řešení mimořádné události.
Povodňové zabezpečovací práce zajišťují správci vodních toků na vodních tocích a
vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty podle povodňových plánů nebo na příkaz
povodňových orgánů. Zabezpečovací práce, které mohou ovlivnit odtokové podmínky
a průběh povodně, musí být koordinovány ve spolupráci s příslušným správcem povodí
na celém vodním toku nebo v celém povodí. Pro stanovení postupu provádění povodňových
zabezpečovacích prací nebo povodňových záchranných prací je nutné zjistit rozsah povodně
a její předpokládaný vývoj. Veškeré činnosti směřují k záchraně nebo evakuaci osob, zvířat
a k zabránění dalšího ohrožení vodou - energetická zařízení, zařízení s nebezpečnými látkami
apod. (Metodický list č. 1).
Starosta obce (povodňový orgán) po dohodě s velitelem místní jednotky PO stanoví
způsob a rozsah zajištění povodňových zabezpečovacích prací, na kterých se bude místní
jednotka PO podílet. Povodňové zabezpečovací práce, na kterých se mohou podílet jednotky
(Metodický list č. 1):
a) zajištění průchodnosti vodních toků, odstraňování naplaveného materiálu z nepřístupných
míst, rozrušování ledových ker a nápěchů, odstraňování konstrukcí bránících průtoku
vody; o odstranění stavebních konstrukcí z vodního toku rozhoduje povodňový orgán,
b) výstavba
protipovodňových
hrází
a
mobilních
hrazení;
místa
pro
výstavbu
protipovodňových hrází a zábran je vhodné předem vytipovat, nebo jejich určení provedou
pracovníci povodňových orgánů (stavba protipovodňových hrází z pytlů plněných pískem),
c) provizorní oprava a utěsňování narušených hrází vodních děl a hrazení vodních toků,
d) zabránění zaplavení území zpětným vzdutím přes kanalizační vpusti,
e) opatření proti znečištění vod nebezpečnými látkami.
Povodňovými záchrannými pracemi jsou technická a organizační opatření prováděná
za povodně v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených územích k záchraně životů a
majetku, zejména ochrana a evakuace obyvatelstva z těchto území, péče o ně po nezbytně
nutnou dobu. Povodňové záchranné práce organizují povodňové orgány ve spolupráci složek
integrovaného záchranného systému. V rámci záchranných prací provádí jednotky zejména
tyto činnosti (Metodický list č. 1):
34
a) záchrana ohrožených osob, zvířat nebo majetku,
b) plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva (varování, evakuace, nouzové přežití),
c) zabránění vzniku dalších nebezpečí v souvislosti se zaplavováním objektů vodou,
např. evakuace cenného nebo nebezpečného materiálu, zabránění vniknutí vody do
objektu, snižování hladiny odčerpáváním vody.
V rámci následných likvidačních prací, které organizují povodňové orgány, se
doporučuje zajistit střežení objektů a oblastí, které byly postižené povodní. Střežení provádí
Policie ČR, městská policie nebo osoby určené povodňovým orgánem. Při likvidačních
pracích je třeba posoudit potřebu poskytnutí psychosociální pomoci zasaženým povodní ve
spolupráci s hasičským záchranným sborem kraje, popř. ji v první fázi poskytování
koordinovat s nestátními neziskovými organizacemi (např. ADRA, Český červený kříž,
Diakonie ČCE, Charita ČR).
Jednotky při likvidačních pracích provádí nebo se podílí na (Metodický list č. 1):
a) Odčerpávání vody ze zatopených prostor. K odčerpávání zatopených prostor se nasazují
čerpadla s výkonem odpovídajícím objemu zaplavených prostor a taktickým možnostem
jejich nasazení. Při nasazení čerpadel se spalovacím motorem v uzavřených prostorech
hrozí nebezpečí intoxikace výfukovými zplodinami. Pro odčerpávání z uzavřených prostor
se používají zpravidla elektrická kalová čerpadla. Pro odčerpávání rozlivů vody (dále jen
„lagun“) se využívá velkokapacitních čerpadel.
b) Odstraňování naplavenin, především v obytných prostorech a v prostorech, kde by
případný další průběh povodně způsobil vznik dalších škod (koryta vodních toků, mostní
pilíře, kanalizační vpusti apod.). Povodňový orgán také vyhradí prostory, případně
nádoby, kam je možné ukládat naplaveniny, zničené vybavení domácností, znehodnocené
potraviny, nebezpečné látky, uhynulá zvířata. Při vyklízení zatopených objektů se
postupuje ohleduplně s ohledem na možné citové vazby majitelů k poškozenému majetku.
c) Obnově zdrojů pitné vody; pořadí obnovy zdrojů pitné vody a způsob jejich čištění stanoví
příslušný povodňový orgán nebo orgán ochrany veřejného zdraví.
d)
Sběru uhynulých zvířat; uhynulá zvířata se uloží na určená místa nebo do sběrných
nádob, případně se jejich nález ohlásí povodňovému orgánu.
Odčerpávání vody ze zatopených budov se provádí až v době, kdy došlo k poklesu
hladiny podzemních vod, tak, aby nedošlo k narušení stavebních konstrukcí vodou,
prosakující z okolní půdy. Po odčerpání vody a odstranění naplavenin je nutné provést
35
desinfekci zatopených prostor. Při provádění těchto činností je nezbytné dbát zvýšené
opatrnosti a používat příslušné ochranné prostředky.
K vysoušení zdiva je možné využít elektrické kondenzační vysoušeče nebo
teplovzdušná topidla. V případě kondenzačních vysoušečů se vysoušené prostory uzavírají, v
případě nasazení teplovzdušných agregátů se prostory větrají. Vysoušeče zdiva je možné
zapůjčit prostřednictvím starosty obce u hasičského záchranného sboru kraje či u některých
nestátních neziskových organizací.
ČINNOST JEDNOTEK PO PŘI HLÍDKOVÉ ČINNOSTI V RÁMCI POVODŇOVÉ
HLÁSNÉ SLUŽBY.
Povodňová hlásná služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování
obyvatelstva, k řízení a vyhodnocování opatření na ochranu před povodněmi. Povodňovou
hlásnou službu organizují povodňové orgány a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany
před povodněmi (obcí určená osoba, Povodí s. p., Český hydrometeorologický ústav, správci
vodních děl apod.). K zabezpečení povodňové hlásné služby organizují povodňové orgány
obcí v případě potřeby hlídkovou službu. Podrobnosti o organizaci hlásné povodňové služby
upravují povodňové plány.
Hlídková služba spočívá ve fyzickém sledování vodních děl nebo vodotečí
prováděném povodňovou hlídkou a je zaměřená zejména na sledování (Metodický list č. 2):
a) výšky hladiny vodního toku v hlásném profilu, plynulého průtoku vodního toku zejména v
zúžených profilech (mosty, česla apod.),vybřežení a rozlivů vodního toku v místech, kde
lze předpokládat zaplavení obytných oblastí nebo míst, kde hrozí nebezpečí dalších škod
(sklady nebezpečných látek apod.),
b) stavu hladiny a plynulého průtoku na vodních tocích, svodnicích a kanálových vpustích
při přívalových srážkách nebo tání sněhu,
c) zaplavování území z kanálových vpustí,
d) odtokových poměrů vodních děl, jejich těsnosti, celistvosti hrází a ochranných hrází,
chodu ledu (ledové tříště, ledových ker) na vodním toku s ohledem na možnou tvorbu
ledových nápěchů.
36
Monitoring stavu vodní hladiny se provádí v hlásných profilech. Hlásný profil je místo
na vodním toku sloužící ke sledování průběhu stavu vodního toku (průtok, výška hladiny).
Hlásné profily se podle významu rozdělují do tří kategorií:
Kategorie A - jsou vybrané profily s vodoměrnými stanicemi na významných vodních tocích
provozované ČHMÚ nebo správci povodí, zpravidla s dálkovým odečtem; údaje jsou
k dispozici v rámci Povodňové služby ČR (www.chmi.cz, www.voda.gov.cz,
www.dppcr.cz, www.hladiny.cz),
Kategorie B - jsou profily na vodních tocích, které jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně
před povodněmi na krajské úrovni; jsou zřizovány krajskými úřady a provozovány
místně příslušnými obcemi,
Kategorie C - jsou účelové profily na vodních tocích, které mohou zřídit a provozovat pro své
potřeby obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí.
Je nezbytné, aby se velitelé jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí (dále jen
„jednotky“) seznámili s rozmístěním hlásných profilů v zásahovém obvodu, s územím v
obcích, ve kterých se předpokládá vybřežení nebo rozliv vodního toku, a s místy, kde se
předpokládá vznik povodní způsobených přívalovými dešti - kanálové vpusti, zatrubněné
části vodních toků a svodnic (Metodický list č. 2).
Jednotky se podílí na základě žádosti povodňového orgánu na zajištění hlásné
povodňové služby, spočívající zejména podílu na (Metodický list č. 2):
a) hlídkové službě,
b) technické pomoci povodňovému orgánu při monitorování rozsahu povodně nebo
stavu staveb a zařízení ohrožených povodní s využitím speciální techniky (vozidla,
výšková technika, čluny, osvětlení apod.),
c) varování a informování obyvatelstva.
Jednotky se podílí na hlásné povodňové službě na profilech kategorie B a C případně
i určených místech, které nejsou klasifikovány jako hlásné profily, na základě příkazu
povodňového orgánu. Hlásný profil kategorie C je zpravidla vybaven vodočetnou latí nebo
alespoň třemi značkami vodních stavů (např. na pilíři mostu) odpovídajících směrodatným
limitům pro SPA s barevným rozlišením (první SPA - zelená, druhý SPA - žlutá, třetí SPA červená) nebo s římskými číslicemi- I., II., III.
37
Stupnice na vodočtu ukazuje výšku hladiny vody v cm, a to ve vztahu k „nule
vodočtu". Nula vodočtu odpovídá přibližně dnu toku, vždy však je umístěna pod nejnižší
vodní hladinou. Dělení stupnice vodočtu bývá zpravidla dvoucentimetrové, decimetry jsou
označeny arabskými číslicemi, metry jsou označeny červenými římskými číslicemi. Výška
vodního stavu se udává zaokrouhleně v celých centimetrech.
Povodňový orgán dohodne s velitelem jednotky způsob a rozsah hlídkové činnosti
a předávání informací, zejména místa a četnost hlídkové činnosti, způsob a kontakty
pro předávání hlášení, vedení záznamů z hlídkové činnosti. Hlídky zpravidla zajišťují
hlídkovou činnost v hlásných profilech s ohledem na dosažení stupně povodňové aktivity
a) I. SPA - 2 x denně,
b) II. SPA - 3 x denně,
c) III. SPA - dle požadavků povodňového orgánu.
V případě náhlé změny situace na vodním toku hlídky zajišťují předávání informací
na dohodnutá místa neprodleně. V případech, kdy není k dispozici vodočetná lať nebo značky
určující výšku hladiny, využije se náhradní způsob pomocí provizorních značek pro sledování
pohybu hladiny nebo se určuje na základě rozsahu zaplaveného území (zaplavené ulice, tyč
ke sledování pohybu výšky hladiny apod.).
Polohu a údaj o výšce hladiny si hlídky předávají při střídání a zaznamenávají si ji. Při
hlášení pohybu výšky hladiny na značce nebo rozsahu zaplavení se udává změna oproti
předcházejícímu hlášení. Hlídka je minimálně dvojčlenná, počet členů se určí s ohledem
na složitost terénu a rozsah předpokládaných činností, např. zprůchodňování zúžených
profilů. Velitel jednotky zajistí pravidelné střídání členů hlídky.
Velitel jednotky seznámí členy hlídky se způsobem zajištění hlídkové činnosti,
zásadami bezpečnosti - především s možností uklouznutí a pádu do vody, nebezpečí utonutí a
způsobu předávání informací. S ohledem na podmínky v místě zajištění hlídkové činnosti jsou
členové vybaveni svítilnami, ochrannými prostředky proti chladu a dešti, spojovými nebo
signálními prostředky (radiostanice, mobilní telefon, píšťalka). Místo pro hlídkovou službu se
volí s ohledem na zajištění možnosti úniku v případě náhlého zvýšení vodní hladiny.
38
V případě, že je nezbytné, aby jednotka přepravila členy povodňového orgánu v rámci
povodňové hlásné služby do těžce přístupných míst, poučí je o základech bezpečnosti. Při tom
dbá, aby byli přiměřeně vybaveni příslušnými ochrannými prostředky - záchranná plovací
vesta, přilba atd. V rámci povodňové hlásné služby může být hlídka požádána povodňovým
orgánem, aby varovala a informovala obyvatelstvo v okolí místa prováděné hlídkové činnosti
před hrozící povodní, zpravidla verbálně (Metodický list č. 2).
STAVBA PROTIPOVODŇOVÝCH HRÁZÍ Z PYTLŮ PLNĚNÝCH PÍSKEM
Pytle plněné pískem jsou nejrozšířenějším druhem mobilní protipovodňové ochrany.
Lze je využít ke stavbě protipovodňových hrází, k utěsnění otvorů např. dveří, oken, větracích
prostorů, kanálových vpustí. Realizace stavby hrází z pytlů vyžaduje značné množství osob
a materiálu, je pomalá a fyzicky náročná. Stavba se musí organizovat a je nutno zabránit
chaosu při stavbě.
Pytle na výstavbu hrází se rozdělují na jednokomorové, tzv. klasické (menší o
hmotnosti průměrné náplně do 25 kg, větší o hmotnosti průměrné náplně 25 až 50 kg) a
dvoukomorové, tzv. tandemové (o hmotnosti náplně cca 25 kg). Naplněný pytel musí mít
hmotnost úměrnou fyzické schopnosti osob manipulujících s břemenem. Pytel musí mít
schopnost těsnit ve vazbě s ostatními, nesmí být příliš plný, aby se mohl přizpůsobit svým
tvarem okolní vazbě a hráz těsnila (Metodický list č. 4).
Kladení jednokomorových pytlů lze provádět jednořadým kladením pytlů, víceřadým
kladením pytlů nebo kombinovaným víceřadým kladením pytlů. V praxi mohou rovněž
jednotky PO využít techniku kladení dvoukomorových pytlů.
Jednořadé kladení pytlů. Před zahájením pokládání pytlů je nutno provést tzv. vázání
hráze do terénu. První pytel se položí do zahloubení po sejmuté vrstvě zeminy, čímž se
dosáhne pevného spojení základní vrstvy s okolním terénem. Po vytyčení hranic a směru
hráze se začne stavět od spodního konce a postupuje se proti směru toku tak, aby každá vrstva
byla ukončena najednou. Pytle se vždy ukládají úvazky pytlů směrem od proudící vody a
patou pytle k vodě a mírně šikmo ve směru proudění vody, přičemž odklon od kolmého směru
je asi 10°. Význam ukládání pytlů pod úhlem spočívá v tom, že proudící voda unáší značné
množství kalu, který se usazuje ve vzniklých spárách vazby pytlů a přetlak stoupající vody tak
přispívá k těsnosti vytvořené hráze (Metodický list č. 4).
39
Při ukládání je důležité klást pytle tak, aby horní vrstva pytlů překrývala spáru mezi
pytli vrstvy pod ní (cihlová vazba). V případě výstavby jednořadé hráze (šířka hráze = délka
pytle) se doporučuje dodržet maximální výšku hráze do 1 m. Účinnost hráze postavené z
pytlů se výrazně zvyšuje využitím nepropustné fólie položené ze strany vody a vložené do
základu hráze při její stavbě.
Víceřadé kladení pytlů se provádí na místech, kde lze očekávat větší množství rychleji
proudící vody a kde předpokládaná výška hladiny bude nad jeden metr oproti hraně břehu
toku. Zpravidla se používají pytle větších rozměrů. Při ukládání pytlů je třeba dodržet stejná
pravidla jako při jednořadém kladení pytlů. Konce pytlů s úvazkem, které jsou na vnější
(vzdušné) straně hráze, musí být vždy přesazeny přes paty pytlů vnitřní řady. Tento typ hráze
lze stavět do výšky 1,5 m. Doporučuje se uzavřít hráz položením jedné řady pytlů kolmo
na směr hráze ve středové části, čímž se překryje styk obou řad pytlů.
Kombinované víceřadé kladení pytlů. Vazba jednotlivých pytlů ve vrstvách je
uzpůsobena jako při zdění cihel, tzv. „na cihlu a půl“. Jednotlivé vrstvy se střídají tak, že
jedna vrstva z lícové strany má pytle položeny po délce a z druhé strany kolmo na podélnou
osu hráze; v další vrstvě je kladení pytlů obrácené. Kombinovaným způsobem postavená hráz
může být vysoká až 2 m. V případě stavby vyšších hrází je nutno kombinovanou vazbu
zdvojit nebo i vícenásobně zesílit. Platí pravidlo, že poměr šíře hráze k její výšce by měl být
asi 1 : 3. Při kladení pytlů do vazby je vhodné vysypávat prostor spár mezi pytli další zeminou
(Metodický list č. 4).
Za jednu hodinu lze postavit 10 m dlouhou hráz jednořadým kladením
jednokomorových pytlů do výšky cca 1 m (5 pytlů na sobě) se spotřebou cca 300 pytlů po 25
kg písku. Pro stavbu této hráze je třeba pracovní četa 23 osob složená ze tří plniček a 6
nakládačů písku do plničky, 6 plničů, 9 nosičů pytlů a 2 osob zajišťujících správné kladení
pytlů při stavbě hráze. Při nižším počtu osob se doba stavby hráze prodlužuje.
Utěsňování otvorů se provádí ukládáním pytlů těsně vedle sebe přímo do otvoru ve
vrstvách tak, aby paty pytlů mírně vyčnívaly přes hranu otvoru směrem k vodě asi 10 cm. Pro
utěsnění zejména dveřních a okenních otvorů do budov na celou výšku otvoru se využívá
příložné těsnění tak, aby pytle v jednoduché vazbě položené na sebe zakryly celý obvod
otvoru s minimálním přesahem 25 cm. Pytle se rovnají jednoduchou vazbou těsně na sebe a
vedle sebe tak, aby zakrývaly celou desku a opíraly se za jejími okraji o zeď min. 25 - 30 cm,
protože deska nepřiléhá k líci zdiva.
40
Pro zvýšení těsnicích vlastností při utěsňování horizontálních otvorů (např. kanálová
vpusť na komunikaci) překrytím se používají desky nebo fólie zatížené pytli. Při překrývání
otvorů je třeba dodržovat pravidlo orientace pytlů vzhledem ke směru toku (patou pytle proti
směru toku) a minimálního překryvu otvorů o 20 cm. Otvor těsněný pytli se ještě navrch
překryje deskou nebo prkny, na které se uloží další pytle, popř. větší balvan jako zátěž. Větší
otvory mohou být také těsněny i hvězdicovým kladením pytlů do jednoduché vazby
(Metodický list č. 4).
Kladení dvoukomorových pytlů
Dvoukomorové pytle lze klást na šíři dvou nebo čtyř pytlů, nebo dokonce i více pytlů,
přičemž výšku i šířku hrází je možno libovolně měnit. Pytle se pokládají podélně k toku vody.
Základní vazbu tvoří 2 pytle (tzn. 4 komory). Při stavbě hráze je třeba dodržovat pravidlo
cihlové vazby a pokládání sudých dvoukomorových pytlů opačně oproti pytlům lichým.
Na 1 m hráze o základu 2 dvoukomorových pytlů a výšce cca 1 m je potřeba cca 30
dvoukomorových pytlů. Doba pro stavbu takové hráze včetně manipulace s pytli je cca 15 20 minut. Jeden dvoukomorový pytel o hmotnosti 30 kg písku lze naplnit plničkou za 30 s,
tzn. 120 pytlů za hodinu (Metodický list č. 4).
PSYCHOSOCIÁLNÍ POMOC OSOBÁM ZASAŽENÝCH MIMOŘÁDNOU UDÁLOSTÍ
Při řešení mimořádné událostí, např. jako jsou povodně, je vždy třeba brát v potaz
psychosociální dopady na osoby zasažené mimořádnou událostí a na záchranáře. Potřeba
poskytnutí psychosociální pomoci není závislá pouze na závažnosti situace a počtu
zasažených, ale vždy je třeba zvážit aktuální stav jednotlivce a jeho potřeby a reakce na danou
událost.
Psychosociální pomocí osobám zasaženým mimořádnou událostí (dále jen „zasaženým
osobám“) se rozumí:
a) činnost v rámci humanitární pomoci a nouzového přežití,
b) naplňování zjištěných potřeb v oblasti tělesné, duševní, duchovní a sociální, a to v
souladu s hodnotami zasažených,
41
c) z hlediska času - první psychická pomoc (krátkodobá pomoc v době trvání mimořádné
události a několik dní poté), střednědobá pomoc (přibližně 5 dní až 3 měsíce po
mimořádné události), dlouhodobá pomoc (od 3 měsíců po mimořádné události dále).
Zasaženými osobami při mimořádných událostech typu povodně mohou být
a) přímí účastníci mimořádné události, mezi zvláště ohrožené skupiny patří zejména
i)
děti,
ii)
staří lidé,
iii)
lidé trpící materiální nouzí ohrožující jejich přežití,
iv)
lidé se zdravotním či duševním postižením,
v)
lidé žijící v kolektivních zařízeních nebo osamoceně,
vi)
lidé prožívající současně jiné trauma,
vii)
lidé s psychotraumatem v osobní historii,
b) osoby blízké zasaženým osobám (nemusí být přímo na místě mimořádné události),
c) svědci mimořádné události,
d) v některých případech i poskytovatelé pomoci.
Psychosociální pomoc může být vzhledem ke své povaze a časovému horizontu
poskytována nejen na místě mimořádné události, ale i jinde. Volba místa vychází z
aktuálních potřeb zasažených osob.
V rámci záchranných a likvidačních prací se poskytuje první psychická pomoc a
krátkodobá psychosociální pomoc, během které se navazuje spolupráce s obcemi, místními
organizacemi a nestátními neziskovými organizacemi (dále jen „NNO“). Obce, místní
organizace a NNO následně pokračují v nabízení střednědobé a dlouhodobé pomoci.
Psychosociální pomoc v rámci záchranných a likvidačních prací organizuje na místě
zásahu velitel zásahu. Pokud využívá odborného pracovníka pro uvedenou oblast, začleňuje
ho do štábu velitele zásahu, popř. jako pomocníka velitele zásahu. Psychosociální pomoc se
poskytuje jak při mimořádné události menšího rozsahu (individuální neštěstí při přívalových
povodních), tak při velkých mimořádných událostech (Metodický list č. 9).
42
Při velkých mimořádných událostech se psychosociální pomoc koordinuje pro více
míst zásahů prostřednictvím koordinátora psychosociální pomoci IZS (dále jen
„koordinátor“), který je členem štábu HZS kraje a krizového štábu kraje pro plnění úkolů
ochrany obyvatelstva.
Při záchranných a likvidačních pracích hasiči dbají na zachování a podporu lidské
důstojnosti, a proto přistupují s úctou i respektem k hodnotám, potřebám a projevům osob
zasažených mimořádnou událostí. Při průzkumu na místě zásahu (v oblastech zasažených
povodní) se zjišťují poznatky také se zaměřením na potřeby osob zasažených mimořádnou
událostí v oblasti tělesné, duševní, duchovní a sociální a je na ně reagováno v souladu s jejich
hodnotami. Zasaženým osobám hasiči poskytují první psychickou pomoc s cílem stabilizace
zasaženého člověka, která především spočívá v (Metodický list č. 9):
a) naplnění základních lidských potřeb (tekutiny, teplo, fyzická pohoda, apod.),
b) zajištění klidného a bezpečného místa (např. autobus, kontejner nouzového
přežití),
c) uspokojení potřeby nezbytné informovanosti.
Podle charakteru mimořádné události a konkrétní situace na místě zásahu velitel
zásahu při poskytování psychosociální pomoci (Metodický list č. 9):
a) určí některého hasiče pro první psychickou pomoc zasaženým osobám. Určený
hasič jedná se zasaženou osobou i s ohledem na případnou návaznost na další
pomoc a spolupráci (tj. rodina, psycholog nebo člen týmu posttraumatické péče,
jiné subjekty poskytující psychosociální pomoc).
b) dle vývoje situace a vznikajících potřeb dále zajistí
i)
vhodné osoby na místě události, sousedé, rodina nebo jiné složky IZS
(zdravotnická záchranná služba a policie),
ii)
zapojení orgánů obce do psychosociální pomoci,
iii)
ostatní členy jednotky nebo další příslušníky HZS kraje nezařazené v
jednotce,
iv)
členy týmu posttraumatické péče,
v)
psychologa HZS kraje nebo psychologa jiné složky IZS,
vi)
spolupracující NNO a ostatní subjekty v oblasti psychosociální pomoci.
43
Velitel zásahu a velitel jednotky je oprávněn rozhodnout o předání pomůcek pro
snížení akutního stresu u zasažených osob, zejména dětí (např. hračka).
ZÁVĚR
Česká republika rozvíjí systém krizového řízení a metodiku krizového plánování s
cílem posílit odborné zázemí pro plánování, přípravu, koordinaci a sjednocení postupů orgánů
veřejné správy, právnických a podnikajících fyzických osob při jejich přípravě na krizové
situace. Systematicky se rozvíjí a posilují nástroje krizového řízení, příprava na řešení
krizových situací nevojenského charakteru a pro zvládání jejich dopadů. Nezastupitelná je zde
role jednotek požární ochrany, které zabezpečují provádění záchranných a likvidačních prací
při povodních a dalších mimořádných událostech.
Povodně a ochrana před povodněmi je vysoce aktuální téma. Je nezbytné vnímat celý
soubor opatření na předcházení negativního jevu povodní až přes provádění záchranných
a obnovovacích prací. Ochrana před povodněmi je tak uvažována jako soubor proaktivních
i reaktivních opatření s cílem ochrany života, zdraví, majetku a životního prostředí.
1) Hanuška, Z. Organizace jednotek požární ochrany. Sdružení požárně bezpečnostního
inženýrství, 2. vydání. Ostrava, 2008. ISBN 978-80-7385-035-7.
2) Kavan, Š. Ochrana obyvatelstva I. České Budějovice: Vysoká škola evropských
a regionálních studií, 2011, 109 s. ISBN 978-80-87472-06-4.
3) Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky.
Činnost jednotek při povodních. Metodický list číslo L 1. Praha, 2011.
Činnost jednotek při hlídkové činnosti v rámci povodňové hlásné služby. Metodický list
číslo L 2. Praha, 2011.
44
Stavba protipovodňových hrází z pytlů plněných pískem. Metodický list číslo L 4. Praha,
2011.
Posttraumatická péče hasičům a psychosociální pomoc osobám zasažených mimořádnou
událostí. Metodický list číslo L 9. Praha, 2011.
7) Skalská, K., Hanuška, Z., Dubský, M. Integrovaný záchranný systém a požární ochrana.
Praha: MV – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010. ISBN 97880-86640-59-4.
8) Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění
pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D.
Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje
45
VODA JAKO VEŘEJNÝ STATEK VE STŘEDOČESKÉM KRAJI
WATER AS A PUBLIC GOODS IN THE CENTRAL BOHEMIA REGION
Jiří Dušek
Abstrakt
Předkládaný příspěvek se zabývá problematikou zásobování pitnou vodou v krizových
situacích v rámci Středočeského kraje, kdy jsou na modelových příkladech jednotlivých obcí
s rozšířenou působností ukázány pravděpodobnosti vzniku krizových situací ve vybraných
regionech pomocí výpočtu tzv. globálního parametru.
Klíčová slova
Krizová situace, Středočeský kraj, veřejný statek, voda, zásobování pitnou vodou
ÚVOD
Dlouhou dobu pokládali lidé vodu za dar přírody, který je nic nestojí. Možnost
disponovat v denním životě s prakticky neomezeným množstvím vody zavinilo, že člověk
ztratil pocit, že jde o velmi vzácnou věc. Zásoby vody nejsou nekonečné. Její spotřeba velmi
úzce souvisí s přibýváním obyvatelstva, se zvyšováním životní úrovně, s rozvojem průmyslu
a zemědělství (KUČEROVÁ, FEČKO, LYČKOVÁ, 2010).
V souvislosti s rostoucími požadavky na zásobování vodou se čím dál častěji objevuje
závažná otázka, zda voda je volný, ekonomický či veřejný statek. Jaké ekonomické chování
pravděpodobně z takové situace vyplyne? Je-li statek zdarma (je tedy dostupný za nulovou
uživatelskou cenu), jednotlivci proto budou mít sklon takový statek nadužívat. Výsledkem je
rychlé ničení statku a méně než optimální řešeni pro skupinu jako celek, způsobené
neregulovaným
sobeckým
chováním
každého
46
jednotlivce.
V případě
vody
jako
ekonomického statku hrozí zase jeho finanční nedostupnost v některých světových lokalitách
chudším vrstvám obyvatelstva (DUŠEK, PROTIVA, 2007).
Zajištění dostatečného množství pitné vody o požadovaném hydrodynamickém tlaku
ve standardních podmínkách nebo krizových situacích pro územní celky je dnes v regionu
střední Evropy základním požadavkem na veřejné vodovody. Distribuční systémy místního a
nadmístního významu musí současně splňovat strategii dodávky pitné vody v čase a
požadované kvalitě. Současně musí respektovat nové poznatky, požadavky a reálné možnosti
v oblasti havarijního plánování a řešení krizových situací, včetně zajištění nouzových
dodávek vody v době jejího přechodného nedostatku pro obyvatelstvo, strategické subjekty a
složky
Integrovaného
záchranného
systému
(SDRUŽENÍ
POŽÁRNÍHO
A
BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ, 2009). Zásobování vodou je tak jedním z
významných prvků kritické infrastruktury každého státu.
Případný nedostatek vody při mimořádných událostech a krizových stavech je řešen
formou nouzového zásobování pitnou vodou. Jedná se o zabezpečení nezbytného množství
vody v požadované jakosti, kdy stávající systém zásobování vodou je zcela či částečně
nefunkční (KAVAN, 2011).
METODIKA A CÍL PŘÍSPĚVKU
Pro zpracovávání zvoleného tématu bylo využito dat získaných z odborné literatury,
legislativních předpisů a jiných vhodných dokumentů. Z důvodu aktuálnosti popisovaného
tématu byly dále použity tematicky vhodné informace z internetové databáze. V rámci
příspěvku byly definovány dva cíle:
1. Stanovit specifika nouzového zásobování vodou v krizových situacích.
2. Porovnání problematiky možností nouzového zásobování pitnou vodou v krizových
situacích ve vybraných regionech ORP Středočeského kraje.
Specifika nouzového zásobování vodou v krizových situacích byla vymezena pomocí
vlastní strukturní analýzy krizového plánu kraje, krizových plánů obcí s rozšířenou
působností, havarijního plánu a vodárenské soustavy Středočeského kraje. Další stanovený cíl
spočíval v porovnání problematiky možností nouzového zásobování vodou v krizových
47
situacích ve vybraných regionech ORP Středočeského kraje na základě vlastního výzkumu a
statistických dat ČSÚ.
Zvolením regionu (Středočeský kraj) byl definován statistický soubor zahrnující
množinu správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) na území Středočeského
kraje, které jsou ze zákona povinny zpracovávat krizový plán obce s rozšířenou působností.
SO ORP jsou nejnižší správní jednotkou s přenesenou působností, které zároveň mají
povinnost v rámci své působnosti zpracovávat krizový plán. Jsou obcemi s nejširším
rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti.
Statistický soubor tedy čítá 26 statistických jednotek představujících 26 SO ORP
Středočeského kraje, pro které byly v rámci vymezených specifik nouzového zásobování
vodou definovány parametry P1 až P7:
 P1 – Počet obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,
 P2 – Počet obyvatel ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,
 P3 – Rozloha správního obvodu obce s rozšířenou působností,
 P4 – Průměrná vzdálenost obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností od
sídla SO ORP,
 P5 – Průměrná vzdálenost obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností od
krajského města,
 P6 – Počet obcí ve SO ORP zásobovaných vodou z veřejného vodovodu,
 P7 – Počet obcí ve SO ORP zásobovaných vodou individuálně.
Vymezená specifika nouzového zásobování vodou jasně ukázala na rozdíly v
konkrétních místních podmínkách jednotlivých SO ORP ve vybraném regionu.
VÝSLEDKY A DISKUSE
Pomocí strukturní analýzy byla stanovena specifika nouzového zásobování vodou pro
konkrétní místní situaci a označena parametry P1 až P7. Nalezená specifika představují
statistické znaky každé jednotky statistického souboru, kterou představuje množina 26
správních obvodů ORP na území Středočeského kraje (viz tabulka 1).
48
Tabulka 1 – Specifika nouzového zásobování vodou u SO ORP Sč. kraje (ČSÚ, 2012, 2013, vlastní výzkum)
Parametr
P1
P2
P3
P4
P5
Průměrná
Název ORP
Počet
Počet
Rozloha
vzdálenost
obcí
obyvatel
(km2)
obcí od
ORP (km)
Průměrná
vzdálenost
obcí od
krajského
města (km)
P6
Počet obcí
napojených
na veřejný
vodovod
P7
Počet obcí
individuálně
zásobovaných
Benešov
51
56 629
690
17,24
49,10
35
16
Beroun
48
56 469
416
12,38
39,56
34
14
58
90 107
378
15,47
22,31
52
6
Čáslav
37
25 095
274
10,27
96,53
21
16
Černošice
79
120 990
580
24,11
22,32
74
5
Český Brod
24
18 728
184
6,52
41,32
15
9
Dobříš
24
20 763
318
9,85
45,15
20
4
Hořovice
37
28 612
246
8,24
55,82
27
10
Kladno
48
121 936
351
10,96
37,21
46
2
Kolín
69
79 026
584
17,18
75,23
35
34
18
29 948
131
8,71
35,36
18
0
Kutná Hora
51
49 909
643
19,35
81,61
34
17
Lysá nad Labem
9
22 123
121
6,23
46,53
6
3
Mělník
39
42 637
457
17,62
59,20
38
1
Mladá Boleslav
98
106 455
810
14,52
68,24
86
12
22
16 361
213
7,21
77,80
21
1
Neratovice
12
30 043
113
7,83
31,67
12
0
Nymburk
39
38 296
356
12,21
63,71
28
11
Poděbrady
35
30 270
349
15,66
65,87
23
12
Příbram
75
69 706
925
14,12
66,56
47
28
Rakovník
83
55 641
896
14,12
66,56
64
19
Říčany
52
56 296
377
17,00
31,29
45
7
Sedlčany
22
22 109
449
9,81
70,09
20
2
Slaný
52
38 806
369
12,52
41,29
43
9
Vlašim
48
25 811
496
21,24
78,00
35
13
Votice
15
12 212
289
9,38
68,64
15
0
Brandýs
Labem
nad
(Stará
Boleslav)
Kralupy
nad
Vltavou
Mnichovo
Hradiště
49
Z porovnání SO ORP Středočeského kraje vyplývají následující informace:
 Středočeský kraj se skládá z 26 obcí s rozšířenou působností, z nichž dle parametru P1
(počet obcí) patří mezi největší ORP Mladá Boleslav (98 obcí), Rakovník (83 obcí),
Černošice (79 obcí) a Příbram (75 obcí).
 Dle počtu obyvatel žijících ve správním území ORP patří mezi největší ORP Kladno
(121 936 obyvatel), Černošice (120 990 obyvatel) a Mladá Boleslav (106 455
obyvatel) → parametr P2.
 Svou rozlohou v km2 se mezi největší řadí ORP Příbram (925), Rakovník (896) a
Mladá Boleslav (810) → parametr P3.
 Mezi ORP s průměrnou nejdelší vzdáleností obcí ve správním obvodu ke konkrétní
ORP patří ORP Černošice (24,11 km), Vlašim (21,24 km) a Kutná Hora (19,35 km)
→ parametr P4.
 Dle parametru P5 (průměrná vzdálenost obcí do krajského města Praha) se mezi ORP
spravující nejvzdálenější obce řadí ORP Čáslav (96,53 km), Kutná Hora (91,61 km) a
Vlašim (78 km) → parametr P5.
 Důležitým faktorem hrajícím zásadní roli v havarijní připravenosti měst a obcí jsou
způsoby dodávání pitné vody do měst a obcí (napojení na veřejný vodovod,
individuální způsob zásobování pitnou vodou). Pokud se nebude přihlížet k
celkovému počtu obcí spadajících pod konkrétní ORP a poměr obcí napojených na
veřejný vodovod a individuálně zásobovaných obcí bude přepočítán v procentuálním
vyjádření, nejvhodněji skončily ORP Kralupy nad Vltavou, Neratovice a Votice, které
mají napojeno 100 % měst a obcí ve svém správním obvodu na veřejný vodovod →
parametr P6 a P7.
Konkrétní parametry jsou dále kvantifikovány škálováním stupnicí od 1 do 4 (od 1 do
4 z důvodů nízkého počtu porovnávaných dat). Každá obec s rozšířenou působností byla
popsána parametrem P1 až P7, jejichž součtem vzniká globální parametr, který má optimální
hodnotu 7. Ne však všechny parametry jsou optimální ve svém minimu, některé jsou
optimální ve svém maximu, a proto došlo k opačnému řazení hodnot.
50
Tabulka 2 – Škálování parametrů P1 až P7 (vlastní výzkum)
Škálování
P1
P2
P3
P4
P5
P6
P7
1
9-32
12 212-39 643
113-316
6,23-10,70
22,31- 40,81
86-67
0-8
2
33-55
39 644-67 074
317-519
10,71-15,17
40,82-59,31
66-47
9-16
3
56-78
67 075-94 505
520-722
15,18-19,64
59,32- 77,81
46-27
17-24
4
79-98
94 506-121 936
723-925
19,65-24,11
77,82- 96,53
26-6
25-34
Tabulka 3 – Kvantifikace parametrů P1 až P7 pro jednotlivé SO ORP (vlastní výpočty)
Globální parametr
Název ORP
P1
P2
P3
P4
P5
P6
P7
Benešov
2
2
3
3
2
3
2
17
Beroun
2
2
2
2
1
3
2
14
Brandýs nad Labem (Stará Boleslav)
3
3
2
3
1
2
1
15
Čáslav
2
1
1
1
4
4
2
15
Černošice
4
4
3
4
1
1
1
18
Český Brod
1
1
1
1
2
4
2
12
Dobříš
1
1
2
1
2
4
1
12
Hořovice
2
1
1
1
2
3
2
12
Kladno
2
4
2
2
1
3
1
15
Kolín
3
3
3
3
3
3
4
22
Kralupy nad Vltavou
1
1
1
1
1
4
1
10
Kutná Hora
2
2
3
3
4
3
3
20
Lysá nad Labem
1
1
1
1
2
4
1
11
Mělník
2
2
2
3
2
3
1
15
Mladá Boleslav
4
4
4
2
3
1
2
20
Mnichovo Hradiště
1
1
1
1
3
4
1
12
Neratovice
1
1
1
1
1
4
1
10
Nymburk
2
1
2
2
3
3
2
15
Poděbrady
2
2
2
3
3
4
2
18
Příbram
3
3
4
2
3
2
4
21
Rakovník
4
2
4
2
3
1
3
19
Říčany
2
2
2
3
1
3
1
14
Sedlčany
1
1
2
1
3
4
1
13
Slaný
2
1
2
2
2
3
2
14
Vlašim
2
1
2
4
4
3
2
18
Votice
1
1
1
1
2
4
1
11
Středočeský kraj
2,1
1,7
2,1
2,1
2,3
3
1,7
15,12
51
(optimální 7)
V ideálním případě by měly dosáhnout obce s rozšířenou působností globálního
parametru v hodnotě 7, což by znamenalo ideální stav a podmínky pro nouzové zásobování
pitnou vodou. ORP ve Středočeském kraji však vykazují průměrný globální parametr o
hodnotě 15,12, což může způsobovat jisté komplikace při zahájení procesu nouzového
zásobování pitnou vodou. Nejblíže se ideálnímu parametru přiblížily ORP Neratovice a
Kralupy nad Vltavou, které dosáhly globálního parametru 10.
Vyšší hodnotu globálního parametru než je průměr (průměrný globální parametr je
15,12) má na území Středočeského kraje 9 SO ORP: Benešov (hodnota 17), Černošice
(hodnota 18), Poděbrady (hodnota 18), Vlašim (hodnota 18), Rakovník (hodnota 19), Kutná
Hora (hodnota 20), Mladá Boleslav (hodnota 20), Příbram (hodnota 21) a Kolín (hodnota 22).
Tyto SO ORP mají rizikové hodnoty (např. ve formě velkého počtu obcí nebo obyvatel na
svém správním území, velké rozlohy správního území, velké hustoty osídlení území
správního obvodu atd.), které mohou přinést značné komplikace v situacích, ve kterých by
bylo realizováno opatření nouzového zásobování pitnou vodou.
Jednotlivé hodnoty každého parametru P1 – P7 byly škálováním rozděleny do 4
skupin. Prvek škály xi (i = 1, 2, 3, 4) byl zjištěn ni krát. Součet všech hodnot ni, kterým se říká
absolutní četnosti, musí být roven rozsahu n (zde 26 SO ORP) statistického souboru (viz
tabulka 4 a 5).
Tabulka 4 – Absolutní četnosti prvků škály jednotlivých parametrů (vlastní výpočty)
Škálování (xi)
P1 (ni)
P2 (ni)
P3 (ni)
P4 (ni)
P5 (ni)
P6 (ni)
P7 (ni)
1
8
13
8
10
7
3
12
2
12
7
11
7
8
2
10
3
3
3
4
7
8
11
2
4
3
3
3
2
3
10
2
Σ
26
26
26
26
26
26
26
52
Tabulka 5 – Absolutní četnosti globálního parametru a jeho škálování (vlastní výpočty)
Škálování
Skupina
Globální parametr
1
10-12
8
2
13-15
9
3
16-19
5
4
20-22
4
Σ
-
26
Při podrobnějším rozboru zásobování pitnou vodou v rámci Středočeského kraje bylo
zjištěno, že je stále mnoho obcí, které jsou zásobovány individuálně, a proto by mohl u těchto
obcí nastat relativně závažný problém, například při absolutním vyřazení zdrojů pitné vody
(znečištění) by se náhle dané obce ocitly dlouhodobě bez možnosti čerpání pitné vody, a proto
je důležité se na tuto problematiku zaměřit. Není náhodou, že Středočeský kraj (83,8 %)
zastává spodní příčky ve statistických tabulkách týkajících se připojení měst a obcí na veřejné
vodovody a kanalizace a je tedy vhodné se této problematice do budoucna začít více věnovat
a postupně začít připojovat další a další města a obce k veřejným vodovodům, aby došlo k
zamezení vzniku jakýchkoliv problémů spojených s případným nedostatkem pitné vody.
Paradoxem v tomto případě je, že z hlediska HDP se jedná o jeden z ekonomicky
nejvyspělejších regionů ČR, což na druhé straně dokládá dlouhodobé podfinancovávání
technické a občanské vybavenosti území kraje.
Tabulka 6 – Přehled zásobovaných území vodou z veřejného vodovodu (ČSÚ, 2013)
Území, kraj
Střední stav
obyvatel (osoby)
Obyvatelé zásobovaní
Podíl obyvatel
Délka
vodou z vodovodů
zásobovaných vodou
vodovodní sítě
(osoby)
z vodovodů (%)
(km)
Česká republika
10 509 286
9 823 119
93,5
74 915
Hl. město Praha
1 243 695
1 240 501
99,7
3 751
636 381
576 591
90,6
6 016
1 167 142
1 106 850
94,8
7 511
Karlovarský
302 484
302 484
100,0
2 092
Královéhradecký
553 290
516 447
93,3
4 998
Liberecký
438 593
394 740
90,0
3 674
1 228 251
1 224 817
99,7
7 649
637 837
578 986
90,8
4 514
Jihočeský
Jihomoravský
Moravskoslezský
Olomoucký
53
Pardubický
516 409
499 771
96,8
4 717
Plzeňský
572 016
476 977
83,4
4 113
1 285 945
1 078 077
83,8
9 959
Ústecký
827 317
793 957
96,0
6 450
Vysočina
511 627
483 719
94,6
5 626
Zlínský
588 299
549 202
93,4
3 846
Středočeský
ZÁVĚR
Bezpečnost ČR je založena na principu zajištění bezpečnosti jednotlivce, ochrany jeho
života, zdraví a majetku. K úspěšnému uplatňování tohoto principu je nezbytné zajistit
v případě nutnosti i nouzové zásobování vodou. (KAVAN, BALOUN 2013). Česká republika
byla v minulosti postižena několika katastrofálními povodněmi, které naléhavě odhalily
velkou zranitelnost až bezmocnost infrastruktury před živelními pohromami. Potvrzují to i
data z června 2013 (POLANSKÁ, 2013), kdy na území Středočeského kraje, kde je
provozováno 602 veřejných vodovodů zásobujících 1 milion 33 tisíc obyvatel, došlo po
červnových povodních ke zhoršení kvality pitné vody v 39 vodovodech, což představuje
celkem téměř 19 tisíc zásobovaných obyvatel. Šlo zejména o vodovody na území okresu
Benešov (11 vodovodů), okres Beroun (13 vodovodů) a okres Příbram (5 vodovodů). Ačkoliv
se v tomto případě vždy jedná o spíše malé vodovody, které měly zdroje vody ovlivněny
vodou ze zaplavených území nebo takové ovlivnění nešlo vyloučit, je nutné tyto případy
pečlivě analyzovat a snažit se jim předcházet, protože je podobnou situaci nelze zcela vyloučit
ani u velkých vodovodů.
Červnové povodně jsou důkazem, že problematické zásobování vodou tak může nastat
nejen na úrovni kraje, ale i v menším regionálním měřítku. Může být narušeno z mnoha příčin
a ve většině případů není v dané situaci jedinou komplikací k řešení. Z tohoto důvodu bylo
cílem příspěvku stanovit specifika nouzového zásobování vodou v krizových situacích a
porovnat problematiku možností nouzového zásobování pitnou vodou ve vybraných
regionech Středočeského kraje.
Teoretické i praktické poznatky jasně potvrzují významnou roli konkrétních místních
specifik při nouzovém zásobování vodou v krizových situacích. V krizových situacích se
54
zásobování obyvatelstva provádí v závislosti na konkrétním stavu narušení systému
zásobování pitnou vodou. Je také závislé na konkrétní zasažené oblasti, počtu postižených
osob a dalších faktorech týkajících se nastalé situace.
Vazbu nouzového zásobování obyvatel pitnou vodou na rozdíly konkrétních místních
podmínek v rámci vybraného Středočeského kraje dokazují odlišné faktory charakterizující
jednotlivé správní obvody obcí s rozšířenou působností na území Středočeského kraje. Počty
spravovaných obcí (od 9 do 98 obcí v jednom správním obvodu), počty obyvatel jednotlivých
správních obvodů ORP (12–122 tisíc lidí) i rozloha obvodů (113–925 km2) nebo hustota
osídlení (42–347 obyvatel na 1 km2) jsou velmi rozmanité a mezi jednotlivými správními
obvody jsou značné rozdíly, někdy i několikanásobné. Dosažitelnost jednotlivých sídel SO
ORP nebo krajského města ve formě průměrné vzdálenosti ke spravovaným obcím se mezi
správními obvody taktéž velmi liší a může mít podstatný vliv na komunikaci mezi sídlem SO
ORP a spravovanými obcemi či krajským městem a obcemi na území kraje. Jednotlivé
faktory nejsou závislé jen místně, ale i časově. Příkladem může být vývoj vybavenosti obcí
Středočeského kraje veřejným vodovodem. Zatímco v roce 2010 bylo zásobováno 83,4 %
obcí, nyní v roce 2013 je to již 83,8 %. Při komparaci havarijní připravenosti jednotlivých
ORP Středočeského kraje bylo též zjištěno, že průměrný globální parametr se pohybuje v
hodnotě 15,12, což je poměrně vysoké číslo. Dále bylo provedeno vyhodnocení nejlépe
připravených ORP ke zvládání nouzového zásobování vodou, v tomto případě se jedná o ORP
Neratovice a Kralupy nad Vltavou (dosažený globální parametr v hodnotě 10).
Nouzové zásobování vodou ovlivňují významně i legislativními předpisy a jiné
doporučující dokumenty, které obsahují schválené postupy a opatření nejen preventivního
charakteru. Vymezují práva a povinnosti subjektům, které tuto činnost mají na starost. Orgány
krizového řízení se na situaci, kdy bude třeba použít opatření nouzového zásobování vodou,
připravují (někdy jen formálně!) a podle rozsahu nastalé situace jsou přijímána a prováděna
opatření na různých stupních orgánů krizového řízení ve spolupráci s dalšími
zainteresovanými subjekty jako jsou vodárenská sdružení a společnosti či právnické a
podnikající fyzické osoby. Zásobování pitnou vodou by měly ale vždy organizovat
zainteresované obce a regionální úřady ve spolupráci s provozovateli vodovodů, popřípadě ve
spolupráci s bezpečnostními orgány státu. V případě havarijního narušení veřejných
vodovodních řádů by měli mít provozovatelé vodovodů připraveny „funkční“ náhradní
varianty zásobování obyvatelstva pitnou vodou.
55
Byla prokázána závislost nouzového zásobování vodou na konkrétních místních
podmínkách (viz výše) i připravenost orgánů krizového řízení na situace, ve kterých by bylo
realizováno opatření nouzového zásobování vodou. Avšak připravenost orgánů není dle
zjištění autora zcela dostačující, jelikož dle vlastního průzkumu se jedná pouze o obecné
pojetí sepsaných opatření, většinou chybí důkladnější specifikace konkrétního spravovaného
území a přímé propojení s místními vlastníky a provozovateli vodovodů. Tato tvrzení lze
doložit pomocí komparace Krizového plánu kraje s Krizovými plány ORP, lze se setkat i se
zcela totožnými pasážemi textu, které však „omylem“ popisují jiné ORP! Největší snahou
všech zúčastněných v předkrizové fázi by měla být prevence podobných stavů ve formě přijetí
konkrétních opatření pro předcházení a řešení podobné rizikové situace. Odstranění
nedostatků v krizových plánech by mohlo být vyřešeno jejich odborným externím auditem.
Ke zvážení je i určitý povinný „plán“ cvičení orgánů krizového řízení, místních vlastníků a
provozovatelů vodovodů vedoucí k eliminaci případných modelových problémů v době
nouzového zásobování vodou, které by se v krizové situaci mělo realizovat s ohledem na
postižené obyvatelstvo, mělo by ale být i dostatečně efektivní a zároveň i ekonomicky šetrné.
POUŽITÁ LITERATURA A INFORMAČNÍ ZDROJE
1)
DUŠEK, J., PROTIVA, V. Veřejná ekonomika. České Budějovice : Vysoká škola
evropských a regionálních studií, 2007. 240 s. ISBN 978-80-86708-43-0.
2)
KAVAN, Š. Ochrana obyvatelstva I. České Budějovice : Vysoká škola evropských a
regionálních studií, 2011. 109 s. ISBN 978-80-87472-06-4.
3)
KAVAN, Š., BALOUN, J. Řízení záchranných prací při povodních a z hlediska
vodohospodářských zařízení. České Budějovice : Vysoká škola evropských a
regionálních studií, 2013. ISBN ISBN 978-80-87472-55-2.
4)
KUČEROVÁ, R., FEČKO, P., LYČKOVÁ, B. Význam vody [online]. Ostrava : Vysoká
škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2010 [cit. 9.10.2013]. Dostupné z WWW:
<http://homen.vsb.cz/hgf/546/Materialy/Radka_2010/vv1.html>.
5)
POLANSKÁ, L. Kvalita vody ve veřejných vodovodech ke dni 5.6.2013 [online]. Praha :
Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze, 2013, 5.6.2013 [cit.
2.10.2013]. Dostupné z WWW: <http://www.bezpecnostpotravin.cz/kvalita-vody-veverejnych-vodovodech-ke-dni-5-6-2013.aspx>.
56
6)
Statistická ročenka Středočeského kraje 2012 [online]. Praha : ČSÚ, 2012, 28.12.2012
[cit.
2.10.2013].
Dostupné
z
WWW:
<http://www.stredocesky.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajp/201011-12-xs>.
7)
Strategie dodávek pitné vody [online]. Ostrava-Poruba : Sdružení požárního a
bezpečnostního
inženýrství,
2009
[cit.
30.9.2013].
Dostupné
z
WWW:
<http://www.spbi.cz/eshop/shop.php?param1=REVUQUlMLDk3OC04MC03Mzg1LT
A3Mi0y>.
8)
Vodovody [online]. Praha : ČSÚ, 2013, 3.5.2013 [cit. 2.10.2013]. Dostupné z WWW:
<http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/5C003E2B26/$File/w20031301.xls>.
9)
Vybrané údaje o správních obvodech obcí s rozšířenou působností [online]. Praha :
ČSÚ,
2010,
18.11.2010
[cit.
30.9.2013].
Dostupné
z
WWW:
<http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/DC00416FD1/$File/31131210101.pdf>.
Ing. Jiří Dušek, Ph.D.
Vysoká škola evropských a regionálních studií
Katedra managementu a marketingu služeb
57
ŠKODLIVÉ ÚČINKY VODY
HARMFUL EFFECTS OF WATER
Bohumil Kujal
Abstrakt
Příspěvek se zaměřuje na účinky vody. Voda má vedle prospěšných účinků také účinky
škodlivé. Jsou charakterizovány a rozlišují se základní škodlivé účinky spojené s vodou jako
je sucho, vodní eroze, zdravotní eroze, zdravotní rizika působená vodou a eutrofizace.
Klíčová slova
Eutrofizace, sucho, vodní eroze, zdravotní eroze, zdravotní rizika působená vodou.
ÚVOD
Voda má vedle prospěšných účinků také účinky škodlivé. Rozlišují se tyto základní
škodlivé účinky spojené s vodou
Sucho – projev nedostatku vody v tocích, vodních nádržích, v půdě apod.
Vodní eroze – je proces rozrušování půdy vodou a odnášení směsi vody, půdy do nižších
poloh.
Zdravotní rizika působená vodou – představují škody, které mohou být způsobované vodou
jako např. povodně, šíření chorob a onemocnění vlivem fyzikálních, chemických nebo
bakteriologických změn ve vodě.
Eutrofizace – představuje znečištění až zamoření povrchových i podzemních vod nutrienty
(N, P, K) lidskou činností.
58
SUCHO
Sucho je opačný projev nežli povodeň. Nejsušší vegetační období se na území ČR
vyskytlo v minulém století v roce 1947.
Sucho je projev nedostatku vody v tocích, vodních nádržích, v půdě, rostlinách a
v atmosféře vůbec. Projevy sucha mohou být krátkodobé nebo dlouhodobé po dobu několika
měsíců i roků. Nedostatek vody může být způsobován i činností člověka a to špatným
obhospodařováním půdy, nevhodným odlesňováním, špatným hospodařením se zásobami
vody.
V ČR je za sucho označován vodní nedostatek, jako následek nedostatečného
množství srážek pro danou oblast a období. Sucho se obvykle hodnotí jako meteorologické,
zemědělské, hydrologické a socioekonomické.
Meteorologické sucho – je označováno suché období s malým počtem úhrnných
srážek oproti určité hodnotě. Toto období je hodnoceno co do četnosti a vydatnosti srážek a
závisí na okolnostech, které ovlivňují výpar z půdy a rostlin (relativní vlhkost vzduchu,
rychlost větru, sluneční záření apod.) a je definováno jako odchylka součtu srážek od
dlouhodobého průměru.
Zemědělské sucho – představuje vztah mezi meteorologickým suchem a jeho vlivem
na zemědělství. Zemědělská činnost bývá první, která nese důsledky meteorologického sucha.
Rostliny nedostanou potřebné množství vody a hynou. Dopad zemědělského sucha ovlivňuje i
zemědělská technika a způsob obhospodařování půdy. Špatné obhospodařování půdy
způsobuje např. rychlý odtok vody do vodotečí, voda není zadržovaná, takže se nemůže
využívat její množství dlouhodobě pro potřeby agronomické.
Hydrologické sucho – se projevuje po dlouhodobém nedostatku srážek poklesem
průtoků vody ve vodotečích, poklesem hladin ve vodních nádržích a poklesem hladin
podzemní vody. Z těchto důvodů postihuje hydrologické sucho především zdroje zásobování
pitnou vodou, energetiku a dopravu po vodě. Pokles hladiny podzemní vody se projevuje i
v několikaletém zpoždění oproti srážkovým minimům.
Socioekonomické
sucho
–
přestavuje
výsledný
dopad
meteorologického,
zemědělského a hydrologického sucha na hospodářství celé společnosti. Jestliže se nedostatek
vody dotkne chodu celé společnosti, pak lze hovořit o socioekonomickém suchu. Veškerý
59
průmysl potřebuje vodu, zejména energetika (chladící a procesní vody), potravinářský
průmysl, zásobování obyvatel pitnou vodou, zemědělství apod.
Co lze proti suchu dělat? Předpovídat sucho je velice problematické, také proto, že se
jedná o období dlouhodobější. Dle statistik bylo zjištěno, že dochází ke kumulaci suchých
roků, tudíž po výskytu suchého roku je pravděpodobné, že následující a další roky budou
rovněž suché. Co však člověk může dělat je moudré zacházení s vodou, ohleduplné chování
se k přírodě jako celku. Znamená to neurychlovat odtok vody do vodotečí, vytvářet rezervní
prostory pro povodňové vody (např. suché poldry), správně zemědělsky obhospodařovat
půdu, orbu provádět po vrstevnicích, revitalizovat vodní toky v souladu s přírodou, chránit
proti zástavbě zemědělskou a lesní půdu, nezbytně nutnou novou zástavbu umísťovat mimo
inundační území, použitou vodu vracet do vodních toků pokud možno v původním
nezměněném stavu, hledat a používat procesy s recirkulací vody a mnoho dalších přírodě
blízkých opatření.
VODNÍ EROZE
Vodní eroze je proces rozrušování povrchu země vodou a následný transport zemních
částic tekoucí vodou. Erozní potenciál podmiňují intenzita dešťů, erozní náchylnost půdy,
vegetační pokryv a sklon terénu. Orná půda je vodní erozí ohrožovaná již při sklonu nad 3o.
Protierozně působí zatravněné povrchy, zalesněná půda a překážky bránící
koncentrovaným odtokům dešťové vody. Eroze půdy může bát způsobovaná i rychlým táním
sněhu. Na zemědělsky obhospodařované půdě dochází většinou k plošné erozi, smyvu
nejúrodnější části půdy, tvorbě brázdové eroze, výmolů až strží. Tomu napomáhá nevhodné
obhospodařování orné půdy – orba po spádnici, likvidace mezí, velkoplošné úpravy
zemědělských ploch aj. Přípustná mez erozních ztrát středně hlubokých půd je 4 t/ha/rok.
Půdní eroze způsobuje poškozením produkční schopnosti půdy a příjmů v zemědělství až o
15 %.
Erodovaný půdní materiál je odnášen vodními toky ve formě plavenin a splavenin.
Transport probíhá velmi nerovnoměrně – dle kapacity, rychlosti vody, tvaru koryta toku,
opevnění břehů. V některých místech dochází k sedimentaci, nebo také k abrazi břehové části.
Uvádí se, že z našeho státního území je odnášeno vodními toky 1 milion tun plavenin ročně.
60
Nebezpečné jsou sedimenty ve vodních nádržích, neboť mohou obsahovat těžké kovy,
nebezpečné organické látky (polychlorované bifenyly, chlorované benzeny, fenoly a další).
Co lze proti vodní erozi dělat? Vždy se jedná o komplexní opatření. Zemědělsky
obhospodařované pozemky by při spádu terénu nad 3
o
by neměly mít velké plochy, orná
půda musí být orána po vrstevnicích a dělící meze po vrstevnicích. Preferovat zatravňování
orné půdy a zalesňování. Odvodňovací vodoteče konstruovat tak, aby nedocházelo k vysokým
vymílacím rychlostem (úprava podélného sklonu dna), opevnění břehů z přírodě blízkých
materiálů (kamenné záhozy, vegetační porosty). Erozní působení vody za povodní považovat
za přírodní proces, který tu je odpradávna a tomu je třeba přizpůsobit lidskou činnost –
výstavbu inženýrských staveb (železnice, komunikace, mosty, jezy, přehrady, průmyslové
objekty), obytnou zástavbu, zpevněné plochy aj. Protipovodňovou ochranu řešit preventivně
v nezastavěné oblasti (tvorbou volných prostor pro rozlití a akumulaci povodňových vod,
suché poldry aj.) a pak v urbanisticky vytvořených oblastech.
ZDRAVOTNÍ RIZIKA
Voda může působit negativně na zdraví člověka svými fyzikálními, chemickými,
biologickými a bakteriologickými vlivy. V závislosti na vodě je celá řada živočichů, rostlin,
mikroorganizmů (ryby, ptáci, vodní rostliny, plankton a všechny ostatní živé organizmy),
kteří jsou závislí na vlastnostech vody. Jsou součásti celého životního prostředí, stejně jako
člověk. Proto zdravotní rizika spojená s vodou, musíme hodnotit vůči všemu živému na této
zemi.
Z živých nebezpečných jsou tzv. patogenní organizmy, které vstupují do těla člověka
nebo jiného živého organizmu a způsobují zdravotní potíže. Jsou to viry, bakterie, prvoci,
řasy, sinice. Dostávají se do těla potravou nebo stykem s kontaminovanou vodou. Zdrojem
bývají hlavně nedostatky při čištění odpadních vod.
Kromě těchto organických látek jsou to anorganické škodliviny (kontaminanty), které
způsobují zdravotní rizika. Především se jedná o ropné látky (NEL), o polycyklické
aromatické uhlovodíky (PAU) a některé těžké kovy. NEL i PAU pocházejí ze splachů
asfaltových vozovek, také z provozu motorových vozidel a jsou přítomny téměř ve všech
povrchových vodách. Obsahují škodlivé látky, které jsou toxické i v malých koncentracích a
některé se v těle kumulují (arsen, kadmium, olovo aj.). Velice nebezpečné jsou látky
61
obsahující organicky vázaný chlor, které působí bezprahově, což znamená, že způsobují újmu
na zdraví i v nepatrném množství. Jde o specifické organické látky jako benzen, vinilchlorid,
trihalomethany, chlorfenoly, chlorované aldehydy – jedná se o látky kancerogenní,
mutagenní, neurotoxické apod.
Povrchové vody jsou znečišťovány dalšími škodlivými chemickými látkami mezi něž
patří pesticidy, farmaka, těkavé organické uhlovodíky aj. Uvádí se, že u nás zhruba polovinu
havárií je způsobena ropnými látkami. Zemědělstvím způsobovaných kontaminací silážními
vodami v poslední době ubývá.
EUTROFIZACE
Eutrofizace je znečišťování vody živinami (nutrienty) je typickým projevem moderní
lidské činnosti. Obohacování vodních ekosystému živinami ( N,P,K ) způsobuje
v povrchových tocích primární produkci vodních rostlin, hromadění biomasy ve vodě,
dnových sedimentech nádrží a tím zhoršení kvality
vody takovým způsobem, že její
senzorické a estetické vlastnosti jsou zhoršeny do té míry, že vodu nelze využít pro rekreační
nebo vodárenské účely. Hlavními příčinami tohoto jevu jsou intenzivní zemědělská produkce
s dávkování vysokých dávek hnojiv, koncentrovaná živočišná velkovýroba bez dostatečné
likvidace kejdy, nadměrné dávkování živin a krmiv pro chovy ryb a nedostatečné čištění
komunálních odpadních vod v ČOV, jak v malých tak velkých obcích.
Eutrofizace představuje hlavní projev biologického poškozování povrchových vod a
překážku pro získání dobrého ekologického stavu vod. Fosfor představuje rozhodující roli
v eutrofizaci, toto je známo více než 30 roků. Voda ve vodárenských nádržích je eutrofizací
poškozovaná takovým způsobem, že by surová nebyla použitelná pro výrobu pitné vody.
Tento problém je nutno řešit systémově, tzn. v zabránění přísunu fosforu do vodních
toků v jakékoliv formě. Minimalizací přísunu fosforu z plošných zdrojů v zemědělství,
zlepšení účinnosti téměř všech dosavadních ČOV, likvidace bodových zdrojů znečištění,
zamezení dávkování fosforu do pracích a čisticích prostředků. Dosavadní způsoby jako např.
opakované mechanické odstraňování vodního květu, nebo jeho potlačování chemickým
způsobem aj. nejsou systémové a nevedou k cíli. Důležitým pokusem o změnu dosavadního
stavu je projekt „Revitalizace nádrže Orlík“, který je organizován Svazem měst a obcí regionu
Písecko ve spolupráci s Povodím Vltavy s.p., Krajským úřadem Jihočeského kraje a řadou
62
výzkumných a vysokoškolských institucí. Je zpracovávaná detailní studie zdrojů živin
v povodí spolu s modelem transportu dusíku a fosforu z bodových, difúzních a plošných
zdrojů znečištění, což bude sloužit ekonomické optimalizaci opatření pro snížení živinového
zatížení povodí nádrže Orlík. Povodí nádrže Orlík zaujímá téměř 20% plochy ČR.
1) Němec J., Hladký J.: Voda v České republice, Praha, 2006, 256 s.
2) Holý, M. ( 1978): Protierozní ochrana, SNTL, Praha, 288 s.
3) Janeček, M. a kol.: Ochrana zemědělské půdy před erozí. ISV nakladatelství, Praha, 2002,
199 s.
4) Hejzlar J.: Eutrofizace vod v ČR – problém ekologický, vodohospodářský a socioekonomický, Vodohospodářský bulletin ČSVH, 2009, str. 23–24.
Ing. Bohumil Kujal
Česká společnost vodohospodářská
63
ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA VE VZDĚLÁVÁNÍ NA
ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH
ENVIRONMENTAL EDUCATION IN BASIC AND SECONDARY EDUCATION
Martina Leskovcová
Abstrakt
Článek se zabývá vzděláváním v environmentální oblasti na základních a středních školách.
Environmentální výchova je v současné době takzvané průřezové téma z hlediska Rámcových
vzdělávacích programů a o její realizaci se na školách starají především školní koordinátoři
environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty. Jsou proto uvedeny informace týkající se
právě vzdělávání školních koordinátorů EVVO.
Klíčová slova
Rámcové vzdělávací programy, environmentální výchova, průřezové téma.
Výchova k udržitelnému rozvoji a k životnímu prostředí začíná již od dětství a měla
by vycházet hlavně od rodičů dětí. Často se však stává, že rodiče této oblasti nevěnují tolik
pozornosti, kolik by bylo potřeba a pak přichází na řadu významná role pedagogů. Ať již na
základních či později na středních školách je důležité, aby pedagogové prolínali
environmentální výchovu a vzdělávání do všech předmětů. Pojetí environmentální výchovy
na školách bývá velice rozdílné a pedagogové, kteří jsou do této oblasti vzdělávání zapojeni,
nemají často ucelenou představu o roli a úloze koordinátora environmentálního vzdělávání,
výchovy a osvěty.
Environmentální výchova je součástí Rámcových vzdělávacích programů, které
vymezují závazné požadavky vzdělávání pro jednotlivé stupně a obory vzdělávání, definují
rámce pro návrh učebních plánů a formulují pravidla pro tvorbu školních vzdělávacích
64
programů, které jsou nižší úrovní systému vzdělávání.1 Environmentální výchova je z pohledu
Rámcových vzdělávacích programů brána jako průřezové téma. Průřezová témata procházejí
napříč vzdělávacími oblastmi rámcových vzdělávacích programů a vyjadřují okruhy
aktuálních problémů světa.2 Pro předpoklad udržitelného rozvoje je velice významná právě
environmentální výchova. Pro zajištění udržitelného rozvoje je předpokladem ekologické
povědomí lidí a z těchto důvodů je environmentální výchova součástí RVP. Základ pro toto
téma je v mnoha předmětech, jako je Biologie, Fyzika, Chemie, Geografie, ale i Dějepis a
např. Výchova ke zdraví.3
Přínosem průřezového tématu Environmentální výchova k rozvoji žáka jsou
následující skutečnosti:

uvědomění si postavení člověka v přírodě a jeho zodpovědnost

projev úcty k hodnotám přírody, správný postoj chování vůči přírodě

ekologicky zodpovědný přístup každého jedince

pochopení přírodních systémů a jejich vlastností

vytváření vlastních názorů na ekologické problémy

uvědomění si vlivu znečištění prostředí na člověka

propojení poznatků a dovedností z jednotlivých vzdělávacích oblastí a jejich využití
při řešení environmentálních problémů.4
Projekt „Udržitelný rozvoj a environmentální výchova ve vzdělávání pedagogických
pracovníků, registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.3.00/14.0075“ má velkou zásluhu na
zkvalitnění přípravy školních koordinátorů environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty,
kteří jsou často jako jediní na školách zodpovědní za implementaci environmentální výchovy
do výuky, či za aktivity vztahující se k problematice životního prostředí. Tento projekt získala
Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. v roce 2010 z Operačního programu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost a byl realizován v období od 1. 4. 2010 do 31. 3. 2013.
1
Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,
2001. ISBN 80-211-0372-8
2
HORNOVÁ Kateřina: Environmentální výchova jako průřezové téma vzdělávacích programů pro ZŠ a nižší
stupeň gymnázia. Praha, 2006. Dostupné z: http://web.natur.cuni.cz/kudbi/soubory/prace_didaktika.pdf
3
Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí. Praha: Národní
ústav odborného vzdělávání, 2008. 90 s.
4
Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí. Praha: Národní
ústav odborného vzdělávání, 2008. 90 s.
65
Jednou z klíčových aktivit projektu byla realizace Specializačního studia pro školní
koordinátory EVVO. Cílem tohoto studia je, aby si pedagog uvědomil roli koordinátora na
škole a uplatnil své kompetence mezi žáky, studenty, ale také v pedagogickém sboru a uměl
je uplatnit v reálných podmínkách školy. Studium pro koordinátory obsahuje nejen
teoretickou výuku, ale také praktickou ve formě terénních cvičení. Pod vedením zkušených
lektorů se školní koordinátoři dozvědí mnoho užitečných informací, které mohou využít při
začleňování problematiky environmentální výchovy do školních vzdělávacích programů a při
sestavování plánu ekologizace školy. Koordinátoři se ale také v rámci Specializačního studia
naučí pracovat v počítačových programech využitelných ve výuce (např. Moodle, Power
point, Windows Movie Maker). Při terénní výuce, která tvoří velkou část studia, mají
pedagogové možnost navštívit zajímavá místa, na kterých se praktickými ukázkami a postupy
naučí využívat různé metody EVVO. Dále se při terénních setkáních zúčastní výukových
programů, které nabízejí převážně centra ekologické výchovy. Pedagogové mají možnost si
vyzkoušet různé typy výukových programu v přírodě na vlastní kůži a ocitnout se tak v rolích
svých žáků či studentů.
Další významnou aktivitou projektu bylo vydání 16 studijních opor, které na sebe
vhodně navazují a tematicky se doplňují. Tyto publikace slouží nejen pedagogům, kteří
zastávají na školách činnost školních koordinátorů EVVO, ale také dalším zájemcům o danou
problematiku. Jedná se o následující tituly:

doc. Dr. Mgr. Lubomír Pána, Ph.D., Mgr. Klaudia Pospíšilová: Globální souvislosti,
problémy a výchova.

Ing. Jiří Dušek, Ph.D., doc. Dr. Mgr. Lubomír Pána, Ph.D.: Zdravá města a místní
agenda 21.

Mgr. Eva Jiříková, CSc., doc. Dr. Mgr. Lubomír Pána, Ph.D., doc. PaedDr. RNDr.
Milada Švecová, CSc.: Ekologizace provozu školy.

Ing. Aleš Lisa, Ph.D., doc. Dr. Mgr. Lubomír Pána, Ph.D.: Environmentální politika

doc. PaedDr. RNDr. Milada Švecová, CSc.: Role a funkce koordinátora
environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.

doc. PaedDr. RNDr. Milada Švecová, CSc.: Školní projekty v environmentální
výchově a jejich využití ve školní praxi.

doc. Ing. Marie Hesková, CSc.: Vývoj vztahu člověka a přírody.

doc. RNDr. Dana Procházková, Ph.D., DrSc.: Principy udržitelného rozvoje.

Ing. Michal Synek, Ing. Radomil Žatka: Environmentální výchova v terénu.
66

Ing. Eva Jaderná, CSc.: Životní prostředí v České republice a regionu.

Ing. Martina Leskovcová, Ing. Lada Matoušková Prylová, Ing. Alice Palacká:
Environmentální výchova v České republice a v EU, systém environmentálního
vzdělávání, výchovy a osvěty.

Mgr. Ludmila Půbalová, Ing. Gabriela Švejdová: Financování environmentálního
vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice.

Mgr. Ludmila Půbalová, prof. PaedDr. Gabriel Švejda, CSc., dr.h.c.: Ekologická etika.

Mgr. Ludmila Půbalová, MVDr. Monika Půbalová: Práce se skupinou, programy
a nabídka středisek ekologické výchovy.

MVDr. Monika Půbalová: Domácí ekologie, odpadové hospodářství.

PaedDr.
Ivana
Bečvářová,
doc.
Irina
Alexandrovna
Sološič:
Metodologie
environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty.
Třetí klíčovou aktivitou v projektu byl překlad německého manuálu „Les vyučuje“
a úprava na české podmínky. V manuálu pedagogové získají nápady a tipy na výuku
jednotlivých předmětů formou her v lesním prostředí, která je pro žáky vždy přínosná a
hlavně zábavná. Manuál v elektronické podobě je k dispozici volně ke stažení také na
webových stránkách projektu www.granty.vsers.cz/evvo/, stejně jako všechny studijní opory.
1) HORNOVÁ Kateřina: Environmentální výchova jako průřezové téma vzdělávacích
programů
pro
ZŠ
a
nižší
stupeň
gymnázia.
Praha,
2006.
Dostupné
z:
http://web.natur.cuni.cz/kudbi/soubory/prace_didaktika.pdf
2) Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Praha: Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy, 2001. ISBN 80-211-0372-8
3) Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání 16-01-M/01 Ekologie a životní
prostředí. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. 90 s.
67
Ing. Bc. Martina Leskovcová
Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s.
Oddělení projektů a grantů
68
PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA RAKOUSKÉ OBCE
LEOPOLDSCHLAG – ČESKÁ POVOLOVACÍ ŘÍZENÍ
ANTI-FLOOD PROTECTION IN LEOPOLDSCHLAG (AN AUSTRIAN
MUNICIPALITY) – CZECH PERMISSION PROCESS
Karolína Zámišová, Robert Ouředník
Abstrakt
Příprava na povodně formou protipovodňových opatření je jedním ze základních
preventivních kroků. V příspěvku je charakterizován postup a situace záměru rakouské obce
Marktgemeinde Leopoldschlag, postavit na českém státním území protipovodňová opatření.
V roce 2012 se obci Leopoldschlag podařilo najít českého partnera v obci Dolní Dvořiště, a
69
tak mohlo být požádáno o finančí prostředky jak pro přípravnou fázi, tak pro realizaci záměru,
z operačního programu Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 –
2013, prioritní osa 2 - Regionální dostupnost a udržitelný rozvoj, oblast podpory - Životní
prostředí a prevence rizik.
Klíčová slova
Malše, Marktgemeinde Leopoldschlag, protipovodňová opatření, spolupráce.
Jedním z druhů protipovodňových opatření může být zvětšování povodňové
průtočnosti území snižováním úrovně terénu v blízkosti vodních toků do podoby berem. Tyto
povodňové bermy pak mohou i nadále sloužit svému původnímu účelu. Původní koryto
vodního toku převezme funkci kynety pro převádění nižších průtoků. Toto protipovodňové
opatření dokáže obce v těsné blízkosti vodního toku ochránit před povodněmi. V České
republice běžná praxe. Pokud ale projeví zájem vybudovat takové protipovodňové opatření
rakouská obec na českém státním území, navíc v evropsky významné lokalitě NATURA
2000, je to pro české úřady věc nová, nevyzkoušená a není úplně jednoduché se s ní v souladu
s platnou českou legislativou vypořádat.
Záměr rakouské obce Marktgemeinde Leopoldschlag, postavit na českém státním
území protipovodňová opatření byl poprvé projednáván na Krajském úřadě Jihočeského kraje
15. září 2008. V Česko-rakouské Komisi pro hraniční vody byl tento záměr řešen dokonce již
v roce 2006. Problémem bylo zejména hledání českého partnera pro financování projektu z
Evropských fondů. Teprve v loňském roce, se obci Leopoldschlag podařilo najít českého
partnera v obci Dolní Dvořiště, a tak mohlo být požádáno o finančí prostředky jak pro
přípravnou fázi, tak pro realizaci záměru, z operačního programu Evropská územní
spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013, prioritní osa 2 - Regionální dostupnost
a udržitelný rozvoj, oblast podpory - Životní prostředí a prevence rizik.
Obec Leopoldschlag nemá prakticky jinou možnost, pokud chce ochránit své
obyvatele před povodněmi, než rozšířit koryto řeky Malše, a to na její české polovině /tj. na
českém státním území/. Na rakouské straně řeky Malše již existuje občanská vybavenost obce
(čistírna odpadních vod a sportoviště). Na rakouském území rozšířit koryto řeky Malše tedy
nelze. V obci Leopoldschlag byla budována protipovodňová opatření již před cca 40-ti lety,
tato opatření ale byla dimenzována na třicetiletou vodu (Q30), což se ukázalo při povodni
70
v roce 2002, kdy byla zatopena velká část obce, jako nedostatečné. Nově navržená
protipovodňová opatření, by měla obec ochránit až do úrovně stoleté vody (Q100).
Záměr řeší vytvoření pravobřežní bermy šířky cca 35 m spádované ke kynetě ve
sklonu 0,5 % a sklonem břehového svahu 1 : 2 v úseku mezi ř.km 75,350 – 76,350. Berma má
být výškově umístěna zhruba 50 cm nad stávajícím dnem koryta vodního toku, které bude
plnit funkci kynety pro převádění nižších průtoků. Podél bermy bude zřízena obslužná
panelová cesta výškově situovaná nad hladinou Q100, která bude napojena na stávající
komunikaci. V místech budované bermy budou vykáceny stávající stromy a nově bude
vysázen doprovodný porost v prostoru za obslužnou komunikací. Přebytečný výkopek bude
deponován na rakouském státním území. Pro příjezd na staveniště bude zřízen po dobu stavby
provizorní ocelový most s fošnovým krytem usazený na betonových břehových pilířích.
Po dokončení stavby bude most včetně pilířů demontován tak, aby nad stávající terén
nevyčnívaly žádné části z jeho konstrukce.
V letech 2012 a 2013 proběhla řada česko-rakouských pracovních jednání. Kromě
zástupců Obce Leopoldschlag, rakouského projektanta, správce vodního toku Malše,
vlastníků dotčených pozemků a Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního
prostředí se jednání účastnili i další orgány ochrany přírody a to včetně těch rakouských.
Stavba protipovodňových opatření, se totiž na české straně nachází v lokalitě NATURA 2000
- evropsky významná lokalita CZ0314022 Horní Malše.
Záměr protipovodňové ochrany rakouské obce na českém státním území se ukázal jako
problematický zejména z důvodů:

poměrně složitého majetkoprávního vypořádání dotčených pozemků a staveb (původní
úprava vodního toku, obslužná komunikace). Jde o pozemky, které spravuje podnik
Povodí Vltavy, státní podnik, Úřad pro zastupování státu a zejména pak soukromý
vlastník (jehož pozemky zabírají významnou část stavby) a kde probíhala velmi
složitá a zdlouhavá jednání

průtahů na rakouské straně – neúnosně dlouhé doby pro podávání žádostí, jejichž
příčinou byla někdy i nepřesná interpretace ze strany tlumočníka (často excelentním
71
tlumočníkům chybí zkušenost s českými úředními postupy, odlišnými zvyklostmi na
území obou států a znalost odborné terminologie)

záměr se nachází v evropsky významné lokalitě CZ0314022 Horní Malše, což sebou
přináší řadu omezení a požadavků při výstavbě, včetně biologických průzkumů a
dlouhodobých kontrol ze strany orgánů ochrany přírody. Z tohoto důvodu záměr
musel také projít posouzením vlivů na životní prostředí (EIA) ve smyslu zákona č.
100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, jehož součástí
bylo i hodnocení vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §
45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.
Záměru a průběhu uskutečněných jednání, naopak významně pomohlo:

na základě doporučení české strany si Obec Leopoldschlag najala v Českém Krumlově
projekční kancelář pro inženýrskou činnost.

pomoc přišla také od regionální manažerky (českého původu) pro euroregionální
rozvoj Horního Rakouska v EUROREGIONU Bavorský les – Šumava, která
pomáhala s překlady a s objasněním některých českých úředních postupů.

v neposlední řadě také vytrvalost pana starosty obce Leopoldschlag jít za správnou
věcí a překvapivě i vstřícnost většiny českých úředníků a správce významného
vodního toku Malše při hledání vhodných řešení, která by vedla k souladu rakouského
záměru s platnou českou legislativou.
Vedená česká povolovací řízení:

Vydání stanoviska o nevyloučení vlivu na evropsky významnou lokalitu CZ0314022
Horní Malše (Hodnocení vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti
podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů) v prosinci 2012, orgánem ochrany přírody Krajského úřadu Jihočeského
kraje.
72

Správní
řízení
o
povolení
výjimky
pro
zvláště
chráněné
druhy
podle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
V rozhodnutí byly stanoveny přesné podmínky provádění stavby a kontrolní
mechanismy pro minimalizaci vlivu provádění stavby a jejího dalšího užívání zejména
ve vlivu na kriticky ohroženou perlorodku říční.

V prosinci 2012 až v lednu 2013 proběhlo posouzení vlivu záměru na evropsky
významnou lokalitu CZ0314022 Horní Malše autorizovanou osobou, a to s kladným
závěrem posudku (stavbu lze uskutečnit).

Zjišťovací řízení podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí, v platném znění. V květnu 2013 byl Krajským úřadem Jihočeského kraje,
odborem životního prostředí, vydán závěr zjišťovacího řízení ve smyslu, že záměr
nemá významný negativní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví a nebude tedy
posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb.

Územní řízení, zakončené územním rozhodnutím vydaným v květnu 2013, stavebním
úřadem Městského úřadu v Kaplici.

Stavební řízení pro stavbu protipovodňové úpravy koryta řeky Malše (vodní dílo).
Stavební povolení pro vybudování pravobřežní bermy koryta vodního toku Malše,
v délce cca 1 km, šířky cca 35 m, vydal v září 2013 vodoprávní úřad Krajského úřadu
Jihočeského kraje.

Stavební řízení pro stavbu obslužné panelové cesty (náhrada za cestu původní,
zrušenou z důvodu výstavby předmětnému záměru), napojenou na stávající
komunikaci a provizorního ocelového mostu usazeného na betonových břehových
pilířích (pro příjezd na staveniště), v současnosti probíhá na Městském úřadu
v Kaplici, u speciálního stavebního úřadu – dopravní stavby a památková péče.
Z podmínek, uložených ve stavebním povolení vodního díla, protipovodňové úpravy koryta
řeky Malše, která nejsou zcela typická pro česká stavební řízení, stojí za zmínku:
Povinnost rakouské obce Leopoldschlag (na českém státním území, na vodním toku ve
správě českého správce toku) udržovat vybudovanou bermu po celé její ploše sečením min. 1
73
x ročně a odstraňovat z ní případné nánosy a naplaveniny, z důvodu zachování průtočné
profilu koryta řeky Malše
Povinnost zajistit vyjmutí a dočasné skladování hraničních znaků na bezpečném místě
a zajistit obnovu vyznačení státních hranic.
Rakouské straně bylo rovněž uloženo, aby zaměření skutečného provedení stavby bylo
provedeno v souřadnicovém systému JTSK a výškovém systému Balt p.v. Rakouská
republika používá jiný souřadnicový i výškový systém.
Na obrázku je lokalizace záměru protipovodňového opatření na mapě s vyznačením hranice
Evropsky významná lokality CZ0314022 Horní Malše
74
Malše v rukách ochrany přírody
Řeka Malše pramení na rakouském území v nadmořské výšce cca 900 m. V délce cca
20 km tvoří její tok státní hranici mezi Čechami a Rakouskem, poté se stáčí na české území.
Koryto se v horním úseku poměrně úzce zařezává do okolního terénu, ve střední a dolní části
protéká širokou údolní nivou s převahou otevřených lučních porostů. V roce 1992 byla na
části území vyhlášena Přírodní památka (PP) Úval Dolní Přibrání a v roce 2005 byla Malše od
místa kde přitéká na české území až po Kaplici zařazena do národního seznamu evropsky
významných lokalit (Evropsky významná lokalita CZ0314022 Horní Malše pro ochranu
kriticky ohrožené perlorodky říční). Oligotrofní povodí Malše je svým charakterem jedno z
mála míst v ČR, které je biotopem perlorodky říční a je lokalitou s potenciálem pro zajištění
dlouhodobého výskytu životaschopné populace druhu.
Dle výsledků revitalizační studie horní části povodí Malše by tato řeka mohla, vzhledem
k nízkému zastoupení dystrofií zasažených míst, tvořit habitat pro případnou reintrodukci
perlorodky z jiných lokalit. Stále však existuje možnost opětovného rozvoje místní populace
perlorodky a to zejména z důvodu specifické genetické výbavy, kterou si zbytková populace
75
na Malši nese. Koncepce záchranného programu perlorodky říční v ČR, je nastavena tak, že
jednotlivá opatření nejsou cílena na záchranu druhu metodou umělých odchovů, prováděných
ex situ, a následným masivním posilováním přírodních populací perlorodky říční, ale samotná
realizace je soustředěna na ochranu biotopu – tj. ekosystému oligotrofních povodí. Záchrana
perlorodky říční jako volně žijícího živočišného druhu nemůže probíhat mimo její přirozené
lokality. Umělé kultivace a chovy perlorodek mimo jejich přirozené prostředí by způsobilo
degradaci populací. A naopak ochrana, případně zlepšování stavu biotopu na lokalitách
perlorodky, není možná bez přítomnosti druhu samotného, který je jediným skutečným
indikátorem kvality biotopu.
V letech 2008 – 2009 byla v povodí Malše vypracována speciální revitalizační studie,
která vyhodnotila současný stav biotopu i populace perlorodky říční v horním toku řeky jako
zcela nevyhovující. Výsledky studie poukazují na několik problémů. Jedním z nich je velké
množství erozních splavenin v toku a nestabilita dnových sedimentů, které brání efektivnímu
uchycení perlorodek na povrchu i v intersticiálu dna.
Proto i při navrhování protipovodňového opatření v profilu obce Leopoldschlag
správní orgán ochrany přírody na první pohled poměrně nelogicky souhlasil s technickým
opatřením snížení úrovně terénu v blízkosti vodního toku do podoby bermy a usměrňoval
snahu projektanta i rakouského konzultanta biologických opatření od přílišného zpřírodňování
protipovodňového opatření (návrhy tůní v bermě, rozvolnění břehové linie, vkládání
přírodních prvků do břehové hrany - kmeny, velké kameny apod.). V místě návrhu bermy
totiž paradoxně dříve došlo poměrně k dobré stabilizaci dna a břehových partií kamenným
opevněním na sucho (bez použití betonu). Tato část toku je tak z pohledu dnových sedimentů
poměrně stabilní a návrh přírodě bližšího protipovodňového opatření by tak mohl naopak
znovu do doby konečné stabilizace úpravy výrazně zhoršit stav toku Malše pod samotnou
úpravou. To je z pohledu druhové ochrany posledních jedinců perlorodky říční naprosto
neakceptovatelný zásah. Původní koryto vodního toku bude dále držet funkci stabilní kynety
pro převádění běžných průtoků a povodňové rozlivy budou procházet územím bermy, která
bude pouze zatravněna optimální travní směsí a pravidelně udržována sečením. Vliv zásahu
na biotop řeky by tak měl být max. navrženými opatřeními minimalizován. Pokud nedojde
k naplnění katastrofických scénářů stavby tj. kompletní vypláchnutí rozestavěné stavby velmi
velkou povodňovou vodou, nebude ani ohrožen dochovaný stav druhu perlorodka říční v toku
řeky Malše pod protipovodňovým opatřením.
76
Stavbu Rakouské republiky na českém státním území, která je bezesporu ukázkou
konkrétní přes hraniční spolupráce mezi sousedními státy, provází nejen řada nově nabytých
zkušeností ale i otazníků pro období výstavby a zejména pak kontrol uložených podmínek a
následných opatření. Nezbývá než doufat, že dobrá věc se podaří a přispěje nejen ke zlepšení
životních podmínek obyvatel rakouské obce Leopoldschlag ale současně ani nezhorší
podmínky života populace perlorodky říční ve společném hraničním vodním toku.
1) Projekt „Protipovodňová ochrana na Malši pro obec Markt Leopoldschlag, Detail projektu
2013“, vypracovaný projekční kanceláří Dipl.-Ing. Eitler & Partner Ziviltechniker GmbH.
z Lince.
Ing. Karolína Zámišová
Jihočeský kraj, Krajský úřad, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví,
oddělení vodního hospodářství a integrované prevence
Robert Ouředník
Jihočeský kraj, Krajský úřad, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví,
oddělení ochrany přírody a krajiny a EIA
77
ROZVOJ STŘEDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ RYBÁŘŮ
A VODOHOSPODÁŘŮ V TŘEBONI
DEVELOPMENT OF FISHERMEN’S AND WATER MANAGERS‘ SECONDARY
EDUCATION IN TŘEBOŇ
Jana Kadlecová, Miloslav Šír
Abstrakt
Příspěvek podrobně popisuje obory na Střední škole rybářské a vodohospodářské Jakuba
Krčína v Třeboni. V příspěvku je uveden studijní plán oboru Ekologie a životní prostředí –
Vodohospodář. Dále informace o rozvoji školy a zahraniční spolupráci.
Klíčová slova
Vzdělávání, rybář, vodohospodář, ekolog, studijní plán, maturitní zkoušky, zahraniční
spolupráce školy.
RYBÁŘI, VODOHOSPODÁŘI A EKOLOGOVÉ
Rybářství a Třeboňsko jsou spolu nerozlučně spjaty. Za uplynulé období si Střední
škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína vybudovala renomé po Čechách i na
Moravě. Od založení rybářské školy v Třeboni uplynulo již šedesát dva let. Škola začínala
v roce 1951 jako rybářské učiliště a tento statut jí vydržel až do roku 2008. Od 1.září školního
roku 2008/2009 se škola změnila ze Středního odborného učiliště rybářského na Střední školu
rybářskou a vodohospodářskou Jakuba Krčína. Hlavním cílem transformace školy bylo
zavedení nového oboru. Vedle dosavadního učebního oboru Rybář vznikl nový čtyřletý
studijní obor Ekologie a životní prostředí se zaměřením na vodohospodáře. Tento, v České
republice zcela jedinečný, nový obor je zakončen maturitní zkouškou. Tak vedle učňů rybářů
a studentů nástavbového studia Rybářství začala v Třeboni vyrůstat nová generace ekologů –
78
vodohospodářů, odborníků spjatých s vodou a rybářstvím. Zásadní pro naše studenty je
skutečnost, že rybářské firmy preferují absolventy naší školy. Důvodem je jejich úplná
připravenost
do
provozu
a
znalost
rybářského
řemesla.
Třeboňským
studentům
vodohospodářům a studentům nástavbového studia se tak otevřelo široké uplatnění v praxi a
možnost pokračovat ve studiu na vysokých školách. Začala se tak vytvářet nová generace
našich absolventů ekologů – vodohospodářů již studujících zejména na zemědělských nebo
rybářských fakultách v České republice.
VYUČOVANÉ OBORY
Učební obor
1. – 3. ročník 41-53-H/01 Rybář se učí dle ŠVP od 1. září 2010
Studijní obor
1. – 3. ročník 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí – vodohospodář se učí dle ŠVP od
1. září 2010
4. ročník
16-01-M/004 Ekologie a ochrana krajiny se učí dle dobíhajících učebních
dokumentů s platností od 1. září 1999 počínaje 1. ročníkem
Nástavbové studium
1. ročník
41-43-L/51 Rybářství se učí dle ŠVP od 1. září 2012
2. ročník
41-41-L/504 Zemědělství – rybářství se učí dle dobíhajících učebních
dokumentů s platností od 1. září 1996 počínaje 1. ročníkem
79
Učební plán – obor vzdělání 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí – Vodohospodář
Počet týdenních vyučovacích hodin
Názvy vyučovacích
Zkratky
předmětů
předmětů
povinné předměty
Český jazyk a literatura
ČJ
Cizí jazyk
AJ1, NJ1
Občanská nauka
ON
Dějepis
D
Chemie
CH
Základy Bi a ochrana
ZBi
zdraví
Fyzika
F
Matematika
M
Tělesná výchova
TV
Práce s počítačem
PsP
Ekonomika
EO
Biologie
Bi
Odpady
Odp
Hydrochemie
Hch
Meteorologie a hydrologie MaH
Geografie
Geog
Geologie a pedologie
GaP
Ochrana ŽP
OŽP
Ekologie
Ekol
Hygiena a toxikologie
HaT
Praxe
PX
Monitorování a analýzy
MaA
Rybníkářství
Ryb
Vodní stavby
VS
Druhý CJ
AJ2, NJ2
celkem
povinně volitelné předměty
Konverzace v CJ
KAJ, KNJ
Technický seminář
TS
Seminář z Bi
SBi
Seminář ICT
SICT
Seminář ZSV
SZSV
celkem
nepovinné předměty
Řízení motorových
ŘMV
vozidel
1.
ročník
2.
ročník
3.
ročník
4.
ročník
celkem
3
3/3
1
1
3/1
2
3/3
1
2/1
2
3/3
1
-
4
4/4
1
-
11
13
4
1
5
2
-
-
-
2
2
3
2
2/2
2/0,5
1
2/1
2
3/3
2/2
34/12,5
2
3
2
2/2
2/0,5
1
2/1
2/1
2
3/3
2
2/2
33/13,5
3
2
2/2
2
2/1
1
2
2
3
3/2
2
1
2/2
33/10
3
2
2
2
2
3
1
2
2/2
28/6
4
12
8
6
4
4
2
2
3
4
4
4
2
2
12
3
5
3
8
128
34/12,5
33/13,5
33/10
2
2
2
2
2
32/6
2
2
2
2
2
132
-
-
1
-
1
80
PROFIL ABSOLVENTA VODOHOSPODÁŘSKÉHO STUDIA
Absolvent studijního oboru získá úplné střední odborné vzdělání zakončené maturitní
zkouškou. Příprava studentů je rozdělena na tři části - rozvoj osobnosti, příprava na zařazení
do společnosti a příprava pro uplatnění na trhu práce. Hlavní náplní jejich budoucího
pracovního uplatnění bude prevence, kontrolní činnost a likvidace vodohospodářských škod v
krajině. Absolventi vyplní mezeru na trhu práce v oblasti státní správy, státních a firemních
havarijních jednotek, firemních ekologů a vodohospodářů.
Odborné vzdělávání s dílčí specializací vytváří předpoklad k získání kompetencí
nutných k úspěšnému zvládnutí vodohospodářských aktivit. Během studia oboru bude kladen
důraz na praktickou aplikaci znalostí a dovedností z hydrologie, hydrochemie, geologie,
půdoznalectví, ekologie rostlin, hydrobiologie, vodního inženýrství a legislativy. Absolvent
bude schopen pracovat v týmu, samostatně rozhodovat v složitých situacích a nést za tato
rozhodnutí zodpovědnost.
Studijní obor směřuje k tomu, aby žák po jejím absolvování:

Ovládal základní dovednosti potřebné k poznání a regulování vlastní osobnosti.

Dokázal komunikovat na požadované úrovni s ostatními lidmi, uznával pravidla
slušného

Chování.

Dodržoval platné jazykové normy, uměl se správně a výstižně vyjadřovat v mateřském
jazyce.

Respektoval lidská práva, svobodu vyznání a přesvědčení, uznával rovnost etnických
skupin.

Byl zastáncem demokracie a byl schopen aktivního společenského života.

Dovedl pracovat s informacemi z různých zdrojů, přistupoval k nim kriticky a dokázal
si samostatně vytvořit správný úsudek.

Dokázal pracovat s informačními technologiemi, dokázal je efektivně využívat nejen
pro výkon profese, ale i v soukromém a občanském životě.

Byl schopen komunikovat alespoň v jednom světovém jazyce, využíval ho
k interkulturní komunikaci ve společenském a osobním životě, k poznání kulturního
bohatství jiných národů.
81

Rozuměl matematickým a přírodovědeckým pojmům, vztahům mezi nimi, dokázal
skloubit matematické a přírodovědné poznatky při řešení praktických úkolů.

Rozuměl vztahu člověka a životního prostředí, jednal v souladu s trvale udržitelným
rozvojem.

Uznával pohybové aktivity jako součást zdravého životního stylu.

Uměl chránit své zdraví, věděl jak si počít v situacích ohrožení.
Absolvent má tyto odpovídající odborné vědomosti a dovednosti:

Ovládá základy půdní fyziky, chemie a biologie.

Ovládá základy hydrofyziky, hydrochemie a hydrobiologie.

Ovládá základy fyziologie a ekologie rostlin a živočichů.

Ovládá mechanismy šíření, transformace a depozice pevných, tekutých a plynných
látek v biosféře.

Má znalosti o škodlivých a nežádoucích účincích látek na živé organismy a prostředí,
o mechanizmu těchto účinků, o analýze škodlivin ve složkách životního prostředí i v
biologickém materiálu.

Ovládá odbornou terminologii z oblasti vodního hospodářství krajiny, jejího
znečišťování, šíření kontaminantů a polutantů v životním prostředí.

Pozná základní minerály a horniny, typy a druhy půd, ovládá půdní průzkum a
stanovení základních charakteristik půd.

Dokonale ovládá koloběh vody a vodních roztoků v krajině a způsoby jeho
antropického ovlivňování.

Dokáže měřit hydrologické prvky, zná způsoby měření, získávání a zpracování dat
včetně jejich archivace.

Zná problematiku vodního, zdravotního a krajinného inženýrství.

Orientuje se v legislativě vodního hospodářství, ochrany přírody a nakládání s odpady.

Je schopen práce v laboratoři, základních chemických analýz vzorků.

Prevence, kontrola, likvidace havárií.
82
MATURITNÍ ZKOUŠKY
Maturitní zkoušky oboru Ekologie a ochrana krajiny se zaměřením na vodohospodáře
zahrnují: český jazyk a literaturu a cizí jazyk v kombinaci s matematikou ve společné části
maturitní zkoušky a v profilové části jsou přidané souborné zkoušky z odborných předmětů –
SOP1 (MaA, VS, MaH, Geog, GaP, Ryb, Bi) je ve formě písemného odborného testu
a
praktického rozboru vody a SOP2 (OŽP, KŽP, HaT, Odp) má formu ústní.
Studenti oboru Ekologie a ochrana krajiny se zaměřením na vodohospodáře byli v roce
2012 historicky prvními maturanty tohoto oboru na škole. K maturitě se probojovalo celkem
20 žáků, k opravné zkoušce šli dva žáci. Proto je velkým úspěchem nejen žáků, ale i
pedagogů, když uspělo 19 z nich, jeden žák neprospěl z ústní části společné části maturitní
zkoušky.
ROZVOJ ŠKOLY
V posledním desetiletí se škola rozvíjí velmi rychlým tempem. Udržuje krok nejenom
s odbornou rybářskou obcí, ale také se technicky modernizuje a využívá nejnovějších
vzdělávacích postupů, neustále zlepšuje podmínky ke vzdělávání. Pro tyto aktivity se
v současnosti stává nutností získávat další prostředky z grantových programů. Nově získané
finanční prostředky jsou využity jak na rozvoj materiálního vybavení školy, tak na další
vzdělávání pedagogů.
V oblasti naplněnosti počtu žáků ve třídách si škola vede dobře i v době klesající
demografické křivky projevující se výrazným úbytkem uchazečů o studium. Díky
nadstandardním podmínkám školy a perspektivě oborů má škola naplněné všechny ročníky
učebního i studijního oboru a po několikaleté odmlce, kdy bylo škole dočasně odňato
nástavbové studium, je zaplněn i nástavbový obor Rybářství.
Škola se zabývá mnoha aktivitami. Práce na grantových programech patří k těm
důležitým. Je jich celá řada. K nejvýznamnějším řadíme ty z období 2007 – 2010, kdy SŠRV
Třeboň získala finanční prostředky z ROP NUTS II Jihozápad. Prvním projektem, kam tyto
prostředky škola investovala, bylo „Vybudování multifunkční učebny a jazykových učeben“,
škola tak získala tři odborné, špičkově vybavené třídy. Dalším projektem byla „Modernizace
a zlepšení technických a materiálních podmínek pro praktickou výuku – mechanizace a
služby“. Z těchto financí byly postaveny a vybaveny dvě zcela nové učebny pro výuku
83
odborných předmětů. Kromě technického vybavení školy, pracují pedagogové i na projektech
v oblasti vzdělávání studentů. Jedná se o účast na projektu „Finanční mechanismy
EHP/Norska – Aktivita 1 a 2“. Jde o reciproční výměnné návštěvy studentů z Norska a České
republiky. Dalším je projekt SIPVZ „Proměna krajiny v regionu Třeboňska a tradice a
zvláštnosti v regionu“. Od MZ z Evropského rybářského fondu v rámci OP Rybářství 2007 –
2013 škola získala dotaci v maximální částce na zvyšování znalostí v oboru Rybářství II. Od
dubna 2009 probíhá ve škole v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost projekt
„Inovace vzdělávání rozšířením kompetencí učitelů“. V tomto projektu získávají pedagogové
praktické znalosti a zpětně je promítají do výuky.
Na již zmiňovaný projekt „Proměna krajiny v regionu Třeboňska“ navazuje další, jde
o „Projekt Vzduchoplavec Kráčmera“ zaštítěný Českou televizí, financovaný v rámci OP
Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Výsledkem je učební dokument – krátký hraný
dokumentární film o zvláštnostech regionu. Jedním z dalších byl projekt „Ekoškola“, kdy
studenti v součinnosti s pedagogickými i nepedagogickými pracovníky hledali skryté rezervy
v šetření a ekologickém chování školy.
ZAHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE
Velký prostor pro další práci je v zahraniční spolupráci škol. Odehrává se na úrovni
mezinárodních soutěží s rybářskou tématikou – tradiční putovní soutěž v rybářských
dovednostech a rozsáhlejší rybářská soutěž Europea probíhající pod záštitou Ministerstva
zemědělství. Do této soutěže je zapojeno několik evropských států – Estonsko, Německo,
Polsko, Litva, Švédsko, Slovensko, Anglie, Norsko. Dalším bodem zahraniční spolupráce je
dlouhodobé partnerství se školami na Slovensku a v Norsku, Francii, Polsku. Ve spolupráci
s norskou školou byla připravena SŠRV společná konference Voda a společnost. Ve školním
roce 2009/2010 začal projekt AQUAculture Education and SUStaineble development v rámci
COMENIUS – partnerství škol. Při něm dochází ke třístranné spolupráci a výměnným
pobytům žáků z Norska, Francie a České republiky. Tato spolupráce se v letošním roce rozšíří
také o Portugalsko.
84
ZÁVĚR
Škola si pro poslední desetiletí stanovila několik priorit a ty se jí daří plnit. Podařilo se
získat čtyřletý studijní obor Ekologie a ochrana krajiny, docílilo se znovuotevření
nástavbového studia a zachování samostatnosti školy, škola získala finanční prostředky
z dotačních titulů EU, rozvíjí mezinárodní spolupráci, snaží se omezovat rizikové faktory,
dlouhodobě usiluje o vylepšení dobrého jména školy v regionu a spolupracuje s vyšším
stupněm odborného vzdělání. Všechny současné aktivity školy může sledovat i veřejnost
prostřednictvím webových stránek. Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína
v Třeboni těží a nadále bude těžit z bohaté tradice českého rybářství, rybníkářství a vodního
hospodářství a tento odkaz chce i do budoucna rozvíjet.
Mgr. Jana Kadlecová, Ing. Miloslav Šír, CSc.
Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína v Třeboni
85
KOŘENOVÉ ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD JAKO PROSTŘEDEK
OCHRANY KVALITY VOD
ROOT-ZONE WASTEWATER CLEANING PLANTS AS A METHOD OF WATER
QUALITY PROTECTION
Renata Korcová, Sylvie Kotásková
Abstrakt
Cílem příspěvku je informovat o novodobém trendu v oblasti ochrany kvality vod, a to
pomocí tzv. kořenových čistíren odpadních vod. Tento typ čistíren odpadních vod využívá
procesů přirozeně probíhajících v mokřadech a představuje tak systém čištění odpadních vod
šetrný vůči životnímu prostředí. V rámci České republiky činil v roce 2012 celkový počet
čistíren odpadních vod 2 318. Kořenových čistíren bylo přes 400. Čištění odpadních vod z
domácností, průmyslových podniků i zemědělských podniků představuje nedílnou součást
ochrany životního prostředí a napomáhá tak k zamezení znečištění zdrojů pitné vody.
Klíčová slova
čistírna odpadních vod, kořenová čistírna odpadních vod, ochrana vod, vodní zákon, odpadní
voda, životní prostředí, domácnost, obec.
Voda je z jedné strany nepostradatelným prvkem pro existenci života, kdy je pro nás
potravinou a surovinou. Z druhé strany nadměrné množství srážek v krátkém časovém úseku,
rychlé odtávání sněhové pokrývky či narušení hrází vodních děl znamenají pro lidskou
společnost významné nebezpečí. Vnímání ochrany kvality vod je nezbytné vidět rovněž v
souvislosti s vyvíjející se urbanizací krajiny, změnou v hospodaření na rozsáhlých prostorech.
Významně se mění retenční schopnost krajiny, na kterou se společnost snaží reagovat
86
budováním vodních děl, která mají jednak regulační a krajinotvorný charakter, jednak lze
využít jejich energetický potenciál či plavební možnosti (Kavan, Baloun, 2013).
Hlavním pramenem právní úpravy ochrany vod v České republice je zákon č.
254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Účelem tohoto zákona je
mimo jiné chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání
vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit
podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha, přispívat k zajištění
zásobování obyvatelstva pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo
závisejících suchozemských ekosystémů.
Předmětem ochrany je voda samotná a rovněž voda jako součást ekosystémů. Vody
nejsou předmětem vlastnictví, nejsou ani součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo
pod nímž se vyskytují.
Rozlišujeme dvě základní kategorie zdrojů ohrožení vod, a to bodové (např.
komunální znečištění) a plošné (např. znečištění zemědělské půdy). Nad rámec tohoto členění
rozlišujeme ještě znečištění havarijní.
Ochranou kvality vod se rozumí ochrana její čistoty a přímo souvisí s odpadními
vodami, za které se považují vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských,
zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají
po použití změněnou jakost (tj. složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z těchto staveb,
zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových
nebo podzemních vod.
Odpadní vody lze do vod povrchových nebo podzemních vypouštět na základě
povolení, závadné látky se vypouštět nesmějí. Přímé vypouštění odpadních vod do vod
podzemních je zakázáno. Vodní zákon uvádí, že vypouštění odpadních vod určitých vlastností
lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. Takovými
vodami se rozumí vody, které neobsahují nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné
závadné látky z jednotlivých staveb pro bydlení, pro rodinnou rekreaci nebo pro poskytování
ubytovacích služeb, vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností
v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních.
87
Problematiku vypouštění odpadních vod do vod podzemních splňujících podmínky
podle vodního zákona a hodnoty přípustného znečištění upravuje nařízení vlády č. 416/2010
Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení
k vypouštění odpadních vod do vod podzemních.
Moderním trendem v posledních letech jsou kořenové čistírny odpadních vod nebo též
vegetační čistírny. Takové čistírny jsou založeny na stejné bázi jako přirozené mokřady a
probíhají v nich tedy samočisticí procesy. Vzhledem k velké produkci biomasy a ke
schopnosti přijímat a kumulovat podstatně velké množství živin a odstraňovat fosfor a dusík
představují kořenové čistírny systém čištění odpadních vod šetrný vůči životnímu prostředí a
představují alternativní způsob řešení problematiky odpadních vod.
Základním principem kořenové čistírny je průtok odpadní vody kořenovým filtrem.
Před vlastním kořenovým čištěním musí však být odpadní voda zbavena mechanických
nečistot, může dojít i k vlastnímu anaerobnímu předčištění, které může být realizováno ve
vícekomorovém septiku nebo u obecních čistíren v sedimentačních nádržích. Po uvedeném
předčištění protéká voda přes filtrační materiál osázený mokřadní vegetací, tj. přes vlastní
kořenový filtr. Doba, po kterou se voda v systému čistí, je dlouhá cca 10 dnů.
Obecně lze říci, že čištění odpadní vody probíhá samovolným (gravitačním) průtokem
odpadní vody přes vrstvu anorganického substrátu, kterým je štěrk samovolně obalený
bakteriálním povlakem. V důsledku všech probíhajících oxidačně-redukčních a biologických
pochodů dochází ke změně nebezpečných složek obsažených v odpadních vodách do forem
neškodných pro životní prostředí. V případě kořenových čistíren odpadá navíc i problém
s odstraňováním nadměrného množství fosforu a dalších chemických látek, které se do
odpadní vody dostávají z běžných čisticích a pracích prostředků.
Mezi základní výhody kořenových čistíren odpadních vod patří:

schopnost čistit všechny druhy běžných odpadních vod (převážně z domácností),

celoroční provoz,

minimální údržba,

dlouhá životnost,

k provozu není převážně potřeba elektrická energie,

odolnost vůči povodním či nárazovým vodám,

využití přirozených procesů čištění odpadních vod,
88

nízké provozní náklady,

estetická úloha,

možnost využití v jednotlivých rodinných domech i na obecní úrovni,

ekologická šetrnost.
Kromě výhod mají kořenové čistírny však i řadu nevýhod:

větší náročnost na plochu (cca 5 m2 na ekvivalentního obyvatele),

pokles čisticího efektu mimo vegetační období,

nevhodnost pro průmyslové odpadní vody a odpadní vody z nemocnic a jiných
nebezpečných provozů,

menší možnost řízení čisticího procesu,

nemožnost přílišného používání desinfekčních prostředků,

nevhodnost pro čištění koncentrovaných odpadních vod.
První kořenová čistírna odpadních vod byla na území České republiky uvedena do
provozu v roce 1989, a to v okrese Praha-západ v obci Petrov u Jílového. V současné době je
v provozu více než 400 kořenových čistíren. Nejvíce jich je realizováno jako malé domovní
čistírny do 10 ekvivalentních obyvatel a u malých obcí do 500 ekvivalentních obyvatel.
Pojem ekvivalentní obyvatel je specifikován v nařízení vlády č. č. 416/2010 Sb., které uvádí,
že ekvivalentní obyvatel je definovaný produkcí znečištění 60g BSK5 za den. Počet
ekvivalentních obyvatel se pro účel zařazení čistírny odpadních vod do velikosti kategorie
vypočítává z maximálního průměrného týdenního zatížení na přítoku do čistírny odpadních
vod během roku, s výjimkou neobvyklých situací, přívalových dešťů a povodní.
Povolování kořenových čistíren odpadních vod se řídí vodním zákonem. Podle tohoto
zákona jsou čistírny odpadních vod vodním dílem a musí je tedy povolit vodoprávní úřad.
Podle vodního zákona mohou existovat dva hlavní základní způsoby nakládání s vodami,
které byly vyčištěny na čistírně odpadních vod, a to vypouštění do povrchových vod anebo
vypouštění do vod odpadních. Pro vypouštění do podzemních platí výše uvedené podmínky.
Zde je nutné upozornit na individuální posouzení a kompetence vodoprávních úřadů, které
musejí v zájmu ochrany podzemních vod vyžadovat vyjádření odborně způsobilé osoby, tedy
hydrogeologa.
89
Odtok z větších kořenových čistíren je realizován převážně do vod povrchových.
Vypouštění do povrchových vod je upraveno nařízením vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a
hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k
vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.
Jiné je to v případě, kdy je pročištěná voda opětovně využívána a nedochází k situaci,
kdy taková „stavba“ kořenové čistírny odpadních vod bude sloužit v souladu s vodním
zákonem k ochraně a užívání vod nebo jiným účelům sledovaným vodním zákonem. Pokud
jsou pochybnosti, zda daná stavba je vodním dílem či nikoliv, rozhoduje stanovisko
vodoprávního úřadu.
Jde-li o vodní díla určená pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních
obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle § 11 až 13 zákona č.
22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, postačí k jejich provedení ohlášení vodoprávnímu úřadu.
V ostatních případech je potřeba stavebního povolení podle vodního zákona, případně podle
stavebního zákona, který je zákonem speciálním vůči vodnímu zákonu. V tomto případě jsou
tedy kořenové čistírny znevýhodněny, protože je nelze povolit „pouze“ na ohlášení podle §
15a vodního zákona, ale vyžadují vodoprávní řízení a povolení k nakládání s vodami.
Samotnému povolení ještě musí předcházet územní řízení, kdy jsou-li splněny podmínky
podle stavebního zákona, postačuje územní souhlas, v opačném případě územní rozhodnutí.
Mezi povinnosti vlastníka vodního díla podle vodního zákona patří např. dodržování
podmínek a povinností, za kterých bylo vodní dílo povoleno a uvedeno do provozu; udržování
vodního díla v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a
jiných chráněných zájmů; dodržovat pokyny správce vodního toku v případě mimořádných
situací na dotčeném vodním toku atd. Ve vztahu k výše uvedenému je důležité, aby
vodoprávní úřady požadovaly ke stavebnímu řízení předložení provozních, případně i
manipulačních řádů.
Pro navrhování, výstavbu a provoz čistíren odpadních vod platí norma ČSN 75 6402
„Malé čistírny odpadních vod“. Dále se tomuto tématu věnují ČSN EN 12255 „Čistírny
odpadních vod“, ČSN EN 1085 „Čištění odpadních vod – Slovník“ nebo ČSN EN 12566
„Malé čistírny odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel“.
90
Kořenové čistírny odpadních vod je možné využít pro jednotlivé domácnosti (rodinné
domy), ale i na jednotné či oddílné kanalizační síti. Je-li tedy v obci již jednotná kanalizační
síť, nemusí obec novou oddílnou kanalizaci stavět. Příkladem obce využívající k čištění
odpadních vod kořenového systému je obec Hostětín. Obec se nachází ve Zlínském kraji,
v severovýchodní části okresu Uherské Hradiště, v CHKO Bílé Karpaty. Od roku 1996 je
území CHKO Bílé Karpaty zařazeno mezi biosférické rezervace UNESCO, tj. reprezentativní
ukázka kulturních i přírodních krajin, ve kterých zároveň hraje důležitou roli člověk a jeho
aktivity. K 31. 12. 2012 bylo v obci celkem 246 obyvatel, z toho 123 žen a 123 mužů.
Průměrný věk obyvatel obce je 43,5 let. Správní území obce tvoří pouze katastrální území
Hostětín. Obec Hostětín spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Uherský
Brod.
V obci je realizováno velké množství ekologických projektů, např. 3 fotovoltaické
elektrárny, solární kolektory na 9 domech. V obci je vybudována jednotná kanalizační síť,
která je zakončena na kořenové čistírně odpadních vod, která byla zprovozněna v roce 1996.
Stávající jednotná kanalizační síť byla vybudována v 50. a 60. letech 20. století z
betonových trub. Splaškové odpadní vody jsou z větší části napojeny přímo do kanalizace,
menší část po předchozím předčištění v septicích a zbývající část má žumpy na vyvážení.
Kanalizační síť, jak je uvedeno výše, je zakončena na kořenové čistírně odpadních
vod, která se nachází na severozápadním okraji obce na pravém břehu potoka Kolelač, který
je přítokem údolní nádrže Bojkovice, jež slouží i jako zdroj pitné vody. Jejím základem je
umělý mokřad s běžnými mokřadními rostlinami, tj. rákos obecný a chrastice rákosovitá.
Čištění vody probíhá především díky bakteriím žijícím na kořenech rostlin, které rozkládají
organické znečištění a tím vodu čistí. Kořenová čistírna odpadních vod je projektována pro
280 ekvivalentních obyvatel. Stávající návrh územního plánu navrhuje rozšíření jednotné
kanalizace tak, aby na čistírně odpadních vod byly podchyceny odpadní vody ze všech domů
nacházejících se v obci.
Kořenová čistírna odpadních vod obce Hostětín plní i funkci vzdělávacího biocentra.
Význam pro obec přinesla čistírna i z hlediska vzniku nového typu veřejného a rekreačního
prostoru pro vycházky v okolí čistírny.
Druhou vybranou obcí, která řeší v současné době realizaci kořenové čistírny
odpadních vod, jsou Drahonice ležící v Jihočeském kraji, v okrese Strakonice. Drahonice mají
91
k 31. 12. 2012 celkem 356 obyvatel, z toho 162 žen a 194 mužů. Průměrný věk obyvatel je
43,8 let. Obec Drahonice spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Vodňany.
Kořenová čistírna odpadních vod v této obci ještě není v provozu, výstavba se
dokončuje. Bude se jednat o vypouštění předčištěných odpadních vod z vegetační kořenové
čistírny odpadních vod do vod povrchových, a to do Trávnického potoka. Trávnický potok
spolu s dalšími malými vodotečemi napájí soustavu rybníků, z nichž vytéká Skalský potok,
levostranný přítok řeky Blanice. Uvedená čistírna je plánovaná pro počet 340 ekvivalentních
obyvatel a nebude vyžadovat napojení na rozvod elektrické energie, nemá ani jiné nároky na
technickou infrastrukturu.
V porovnání s klasickou čistírnou odpadních vod nebo případně s kanalizační
přípojkou je nevýhodou kořenové čistírny nutnost pořízení větší plochy pozemku a větších
investičních nákladů, které jsou závislé na délce přípojky a hloubce napojení na obecní
kanalizační řad v případě odvodu pročištěné vody. Následné provozní náklady jsou již oproti
běžným čistírnám podstatně nižší a mohou souviset s jednoduchou obsluhou rostlin, případně
s provzdušňováním a čištěním případných rybníčků. Vzhledem k povaze tohoto typu čistírny
odpadních vod dochází v zimním období ke značnému poklesu čisticího efektu. Nespornou
výhodou je estetické hledisko a zejm. pak možnost dalšího využití vody např. na zalévání
zahrady. Stavba kořenových čistíren je tedy z dlouhodobého hlediska jistě zajímavým,
ekonomickým a ekologickým způsobem likvidace odpadních vod z domácností, nebo malých
aglomerací.
92
POUŽITÁ LITERATURA:
Damohorský, M.: Právo životního prostředí. C. H. Beck, Praha 2010. ISBN: 978-80-7400338-7.
Kavan, Š., Baloun J.: Řízení záchranných prací při povodních a z hlediska
vodohospodářských zařízení. Vysoká škola evropských a regionálních studií. České
Budějovice, 2013. ISBN ISBN 978-80-87472-55-2.
Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKI o.p.s., Třeboň 2004.
Ministerstvo zemědělství: Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2012.
Praha 2013.
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých
zákonů.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Nařízením vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění
povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do
vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.
Nařízení vlády č. 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních
vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních.
Návrh územního plánu obce Hostětín, dostupné na: <http://www.hostetin.cz/>.
Obec Drahonice, dostupné na: <http://www.drahonice.cz/>.
Český statistický úřad, dostupné na: <http://www.czso.cz/>.
93
JUDr. Ing. Renata Korcová
Provozně ekonomická fakulta
Česká zemědělská univerzita v Praze
Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol
Ing. Sylvie Kotásková
Provozně ekonomická fakulta
Česká zemědělská univerzita v Praze
Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol
94
Přehled autorů:
Blišťan Peter, Blišťanová Monika: Modelovanie povodňového rizika – údaje a nástroje
Brehovská Lenka: Vzdělávání v krizovém řízení a spolupráce s odborníky
Dušek Jiří: Voda jako veřejný statek ve Středočeském kraji
Ferebauerová Růžena: Vzdělávání v oblasti vodního hospodářství
Kadlecová Jana, Šír Miloslav: Rozvoj středního vzdělávání rybářů a vodohospodářů
v Třeboni
Kavan Štěpán: Činnost jednotek požární ochrany při povodních
Kujal Bohumil: Škodlivé účinky vody
Korcová Renata, Kotásková Sylvie: Kořenové čistírny odpadních vod jako prostředek
ochrany kvality vod
Leskovcová Martina: Environmentální výchova ve vzdělávání na základních a středních
školách
Zámišová Karolína, Ouředník Robert: Protipovodňová ochrana rakouské obce Leopoldschlag
– česká povolovací řízení
95
Název:
Krizové řízení a vzdělávání v oblasti vodního hospodářství
Autoři:
doc. Ing. Peter Blišťan, Ph.D., Ing. Monika Blišťanová, Ph.D.,
Ing. Lenka Brehovská, Ph.D., Ing. Jiří Dušek Ph.D.,
RNDr. Růžena Ferebauerová, Mgr. Jana Kadlecová,
Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D., JUDr. Ing. Renata Korcová,
Ing. Sylvie Kotásková, Ing. Bohumil Kujal,
Ing. Bc. Martina Leskovcová, Ing. Miloslav Šír, CSc.,
Robert Ouředník, Ing. Karolína Zámišová
Editor:
Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D.
Recenze:
Ing. Milan Marcinek, PhD.
Ing. Lucia Kováčová, PhD.
Rozsah:
96 stran
Náklad:
50 ks
Rok vydání:
2013
Vydavatel:
Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s.,
Žižkova 6, 370 01 České Budějovice, www.vsers.cz
ISBN
978-80-87472-63-7

Sborník z konference - Podpora dalšího vzdělávání pracovníků

Transkript

Podobné dokumenty

DUM 49A - Voda [režim kompatibility]

PAX - 18 - Kemwater

Světový den vody

Komu věřit

zde. - VODNÍ ZDROJE as

relaxujte

SMK Fleck - Aquina.cz