Odborné vyjádření ČGS k oznámení záměru Hloubkové vrty pro

- str.111I
s()G-441I54{ri2(.112
\a
Ceskd geolagickd slu *ba
SpnAvaoruesrxlcn enoroctr
I{drov 1.31/3,118
21 Praha1
iltm: l' / w$w' eeoiosr'.cz
V65 dogis zn. ze dne
zP/ 3+44
i t2 - ?1.11,?012
Nade zn*Ika
ccs-44!/ l2:'1531*S(Xi-441
1?
/-c4rrl20
Yyiizuie
RNDI. J. Burda
PraLa dire
3l.tll.2t113
V€c: odborner'1'|6dienieCS t oznimenf zdmltaHloubkor,d vrrl. pro
vr,"uiitigeoter,rndJni
energieBenc$ovu Semil - Pod b{oinou a Flloubkov€
pro rnr:iiti ler:termi^lnf
"rr}.'
energieSemilv- Relcv
Ceski geologicl<6sluiba (iGS), ziizen| pto v.j,kon stitm geologickd
sluiby
v souladus ustanoveftim 17, odst. z zilkonai. 62/19gg sb., o gcologickfch
$
pracich,r.e
zndnipoeddjiichpiedpisrS,byla dopisem&{dstsk6ho6iadu Semil,v,
vedouci
"orto,rp.rr6io
odbozu 2{votniho prostiedi Ing;.
Hr-ubou
(t.j.
zp/3444/tz z" dne 21. lisropadu
Janou
2012) poi"itd{mao odbom€ posouzem sra\ni r"e r,6ci pl4nor."an6ho
wuiitf geoterm{lu
energie'tj' oznimeni z6m€r'aHloubkor'd vrr,vpro rvuiiti geotermdlni
energieSemilyfrtty Hloubkov6 \.rErpro w.-uiiti geoterm6lnienergieRenesovu
Semil - pod ilIo*nou.
"
Piedkl6dan€odbom6 q'iridieru CGS bu,le pou*ito
iako podklad pro dalii rozhodov6ni
sprivnfch org'6nri.
I{ wpracor'4ni piedkl6dandho odbom€ho rgridieru byiy
pouiity
poc{ldad,1':
n6sledujicf
1) Hloubkor''6\:rrl Plo ilniiid geote*ndlmenergieSemily* Reky.
Ozn6meruz6miru dle
piiloh:v"t., 4 zlkana d. 100/200r sb., o posuzovd.ni
rdr.rr n^ znomi lro*r.a; , o
zmend ndkter{'ch souvisejitich zikonu
Q6-kono posuzovini vLir,t na iivomj
prostiedf, re zn6nf pczd€jiich pieclpist. oznamovarel:
ENTERGE9 .sF.:
odpovddnfiedite,l:
Jiii hfaiour. Vratta,Uiei ZOtZ.
2) F{loubkov6
tla' P1o''1'uiidgeotermdlni
energ.ie
Benesov
u Semil- pod &Iosnou.oz,n6rnenfz6mdrudle pirlohvi. 4 zikona (. n0/2001sb., o posuzor,6ni
r.[vu na Lwomi
prostiedia o zmdndndkteri'shsouvisejicrch
zikonir (zikan o ^ENTL,Rcgg,
posuzo1,:in(
vji'ri na iivcmi prosdedl,_::zndni pozddjiichpiedprsri.oznamovnt"r,
sg; oa_
povddnliieiitel:Jiii Mariour.praha ie,weiZ{t12.
ki gertogickidorb., K,i,
SOG-441/ 546/ 2072 - stt. 2 / 77
Zhm\ry, kter6 byly piedm6tem posuzov6ni vlivt na Livot:i prostiedi podle zLkona
d. 100/2001, Sb., o posuzov6ni vlivu na Livotni prostiedi a o zmlr'6 n6kterlich
souvisejicich zdkonS,Q,ikon o posuzov6ni vlivri na Ltvottiprostiedf , ve znlnipozd6jiich
piedpisri, spodivaji ve vyhloubent tli vrffr do hloubky 4 aL,5 km na ka|,d6 z obou lokalit,
vybudov6ni podzemniho puklinov6ho geotermalnflto r,1rmdnftu pomoci maloptofilorrych
rczt6L,ek do stran tepelnym a tlakoqim Stdpenim hornin a n6sledn6 v.istavb6 elekt6rny.
Cirkuluiicim m6diem bude voda.
geoterm6lni elektr6rny nebyl v eesk6 republice dosud nikde
reahzoviln, v Evropd v obdobnfch podmlnk6ch krystalinika Qula) existuje pouze
Obdobnf
q"
poloprovoz v Soulzu (Francie/N6mecko). Podobnf projekt v Basileii (Sr,rycarsko)byl po
r,yvolan6m zemdtieseni poz^staven.
Horninov'.i t5,p v projektovan6 hloubce vrtfi neni ztr6tn, je viak takika jist6, ie se
bude jednat o metamorfity nebo magmaity, nejsou r,yloudeny an Lny r,'ulkanitu.
Pochopiteln6 vribec nejsou zn6my hy&ogeologick6 pomdry v projektovanl hloubce.
Vrty budou paL,eny minim6lnd do hloubky 3-3,5 km, paL,nicov6.kolony budou
z^cementovdny, zejmlna krrfrli zamezeni prochlazov6ni cirkulujiciho vodnflro m6dia.
Svrchnil<:rartlmiuioieninvbudouzcelaaolovinv.
GeotermdLri enersie
Zisk6v6nt geoterm6lni energie se v poslednich letech t6{i z6jmu podnikatels\ich
subjektu, st6tnich instituci i lizkumnftfi. Dosud provozovan6 technologie jsou zaloi.eny
na tiech zprisobech zisk|vilm tepla. Geotetmalrrr zdtoielze rczdlht do tii skupin n^ tzv.
pole suchlich par, pole mokqich par a pole nizkoteplotni. Nejroziilen6j5im zprisobem
vyraLtngeoterm6lni energie je posledni t1p - dnes jii pom6md obecn6 rozltlenl xrytipln
j ednotliqf ch objektu pomoci tepelnfch ierpadel.
Geoterm6lni elektr6rny jsou zaloi,eny fl^ zisk6v6nt energie pomoci bud piirozend
piehi6qich syst6mri voda - pilra v oblastech s existujicimi piirodnimi geotetm6lnimi
syst6my o dostatedn6 rrydatnosti (Laldetello - It6he, Kr:,fla - Island, Japonsko, Norry
Z6Iand aj.), pomoci ,,recyklace" a ochf^zov6ti piehl6t6. vody derpat6. z piuodnich
hlubo\ich kolektorfr v sedimentdnttch hornin6ch (I.Jeustadt - Glewe, Unterhaching,
Landau v N6mecku, Birdsviil v australsk6m Queenslandu, Geysers v USA), nebo
vpLiv6nkn nizkoteplotnich term6lrich z&ojfi o potiebn6 r,rydatnosti(Polsko).
Vzhledem k nedostatku, resp. nepravidelnlmu rozmist6ni pifuodnich piehi6tich
zvodni, bylo v posledni dob| zahfiieno pokusn6 v5ruLiv6n tzv. syst6mu hot - dry rock
(HDR), tj. ohliv6nt vody o prohi6tou nezvodndnou hotninu pomoci jejiho prutoku
puklinov.im syst6mem v hloubce, kde je dosab,ernpotiebn6 teplota. V Ewopd jsou v
souiasn6 chvili
dokonieny
dva projekty
tohoto
q,pu ^ to v Soultz-sous-Forets
lokalizovany v ninsk6 piftopov6 propadlind na pomezi Francie a Ndmecka a projekt
Deep Heat Mining v Basileji, kteqf byl z drivodu n6slednfch r,yvolanfch seizmickfch
otiesfi pozastaven. '
Ani v iednom oiioadd ve sv6td nefunEuie odbdr seotermdlni enersie v svst6mu hot
- drv rock nabilztoiirozen6ho ouklinov6ho svst6mu. ale vidv bvlo nutno oled zah6ienrm
orodukce teoelr6 nebo elektrick6 eneroie orov6st hvdraulickou stimulaci vrtri.
Ceski geologick6slulba, Klirov 131,
/3,118 27 Pnhr l* tel. 257 089 500* fa-r.257 537 376* http:.//$rnv,geglagy,cz* e-mail: [email protected]
SOG-441/ 546/ 201,2- str. 3/ 11
Jako kaidd nov6 vdc tak i vrty do projektovan6 hloubky 4-5 km vzbuzuji obavy,
coL, vryol6v6 mnoho dotazfi a nejistot. BohuZel, na iadu tdchto otLzek je velmi obdLn6.
piesn6 odpovdddt, protole v Cesk6m masir,'u dosud vrty takov6 hloubky nebyly nikdy
rcdtzovdny ani jako iistd v.izkumnl bez ptojektu jejich n6sledn6ho vyui:,in. NEzivL
znalost t6to problematiky se promit6 d6steind i do pomall. teahzace prvnfl:ro piipadu
tryuLia hlubok6 geotermdlni energie syst6mem HDR v iesk6 republice v Litomdiicich.
Celosvdtovd se ale uvedend metoda tim d6,l vice prosazuje diky velk6mu pokroku vrtn6
techniky, ke kter6mu v poslednich letech doilo v souvislosti s hled6nim st6le hloub6ji
uloienych loZisek energetickych surovin.
Vedou k tomu tyto drivody:
-
ziskan6 energie je ekologicky ,,(ist6";
-
vrq musf byt paL,enydo velkfch hloubek, aby se zabrilnrTozftatim tepla, tzki,e je
tirn i zabrdndno kontaminaci nebo ztrdtdm podzemnf vody;
-
zapaient je v z6jma investora, takie musi bjrt kvalitni;
-
kogeneraini qiroba elektiiny a tepla mii,e zajisnt jejich ni}Si cenu.
Hlavni
obavy
ze syst6mu HDR
jsou
spojov6ny s nebezpeiim zneii5tdni
podzemnich vod a vznikem indukovan6 seismicity. Vedle tektonick6 konsolidace
Cesk6ho masivu ale tyto obar,y sniZuje pr6vE rozvoj vrtn6 techniky. Souiasnd pouLivanl.
soupravy umoiriuji i ve veikych hloubk6ch vrtat z koncri vrtu malopr&mdrov6 vrty do
sttan, piipadnd do nich dopravovat mal6 n6lc}e k tozpojenf hornin. Podle zku5enosti
z hlubinn6ho dobyv6ni uhli na Ostravsku je znhmo, i,e am pom6rn6 velk6 exploze
nevyvolAvaji zdchv\,ry na povrchu, kter6 by mohly po5kodit napi. omitku domri.
Dosud
znim6. seizmick6 projer,ry pii vyuLivin geoterm6lnfho syst6mu HDR
vznikly vidy v tektoniclry nestdlych nebo r,rrlkanicky aktivnich oblastech. Ner4ihody
syst6mu HDR ,yplf*"ji z mal6.zna|osu.geologiclqich a geoterm6lnch pomdru v hloubce.
V Cesk6 tepublice zatim byly provedeny do obdobnlich hloubek jen naftov| vrty, ale
v naprosto odli5n6 geoiogick6 situaci. Riziko plynouci z teto neznalosti nese v podstatd
pouze investor. Pto r,lruZiti tepla jsou nutn6 alespoi 2 vrty, a ui bdhem ctdvrtilnt prvniho
vrtu se ziisti, zda je zvoIen6" lokalita vhodn6 nebo ne. Zatim neexistuji dostateind
vlpovfdajici povtchov6 metody a ov6ien6 postupy interpretace krlubok6ho r{ruoje
geologickd stavby v hloubk6ch, kter'.fch je v Cesk6 tepublice pro zisk6ni dostatein6ho
tepla tieba dosihnout.
Geologick6 a hydrogeologickd
situace
N6sledujici text shrnuje novdj5i poztT tky o geologick6 stavbd z6jmov1ho azemi,
jei, z tilsa nejsou uvedeny v posuzovanych zfimlrech.
Semily- R"ky
I
V prostoru blfval6 textilky Kolora, nyni Hybler, q/stupuli kvzrtlrn fluvi6lni
sedimenty- hliny, kamenit6Yliny, z v jejich podloii St6rkyieky Jizery do hloubky asi 5
m.
Cesk6geologicki sluiba, Kl6tov 131/3,"1"\S27 Przhz 7* tel. 257 089 500* fax. 257 531376x hnp://q,n*v.geolog]'.cz* e-mail [email protected]
SOG-441/ 546/ 201.2- str. 4/ 17
Hloubdji n6sleduji slepence semilsk6ho souvrstvi (karbon, stephan C). Tyto
slepence jsou ner,rytiiddn6,piedstztuli privodni aluvi|lrl v6jiie. Materiiill slepencri poch6zi
z krkonodsko-jizersk6ho krystalinika, valouny mohou mit ai,30 cm d6lky. Barva slepenct
je fialovohn6d6. Na b6zi slepencri mriZe byt poloha btekcii. Piedpokl6dh se, i,e mocnost
tdchto slepencri v mistd textilky nebude piesahovat 200 m.
Na sever od zmindn6 lokality, v Bitouchovd, se vyskytuje fyhizovany alkalickoLivcovy metagntit, o kter6m se drivodnd piedpokl6d6, i,e bude v podloZi karbonskych
sedimentri - av5ak do jak6 hloubky a zdah v&bec, je tlLkl odhadnout, protoi,e piibliind
v mistd tovlrny probih6 star.i hluboky zlom odddlujfci kkonoSsko-jizersk6 krystalinikum
od podkrkonoisk6 p6nve. Jak6ho petrogafick6ho sloZeni bude krystalinikum pod
permokarbonskym pokrywem, neni piesnl znhm€ Z gravimetrickych mdieni trychAzi
kladn6 Bouguerova anomilhe jii,nd od ieky Jizery, ktet6 indikuje, Ze se ned6 piedpokl6dat
piitomnost
velkych ganitovych
tdles ve vdt5ich hloubk6ch. Krystalinikum
bude
pravddpodobnd woieno pievdi,nE fy\ry u metabazittJ. Pokud budou piitomny
budou patrnd piemdndn6 (metagraniry), v malych tdlesech, kadomsk6ho st6ii.
iuly,
BeneSovu Semil - Pod Moinou
Na t6to lokalitd je mocnost karbonskych a permskfch sedimentu vdtSi neL, v
Semilech. Pfi intelpretaci geologick6 stavby je moino trychdzeti z profilu vrtu HPI(-1,
situovan6ho poblti, pl6novanych tii hloubkoqfch vrru v areillu bj.vzll textilky Kolora,
nyni Hyblet, v Bene5ovd u Semil. Kvartlrni sedimenty jsou mocn6 asi do 4 m, hloubdji
n6sleduje spodnopermsk6 (assel)vrchlabsk6 souvrstvi do hloubky asi 250 m. Vrchlabsk6
souvrstvf je litologicky pestr6. V feho nejr,y55i i6sti se nzchdzeji dva l6vov6 proudy
mela$rru @azaltzndezitu), kter6 jsou odddleny tervenohnddfmi aleuropelity, misty se
zelenyrn redukdnimi skvrnami. Ve spodni i6sti t6to litostratigrafick6 jednotky se
vyskytuje tzv. rudnicky obzor, kter.i je tvoien polohami Sedfch ai pestrobarevnfch peJitu
s vrstvami bitumennich jilovcri. Vrstevnf sled vrchlabsk6ho souvrsM je zzkonten
jemnozrnnymi piskovci na bhzi.
V podloZi
vrchlabsk6ho
souvrstvi
poktaiuje
semilsk6 souvrstvi
st6ii
nejsvrchndjdfho karbonu (stephan C), kter6 m6 stejny lfr/oj jako na piededl6 lokalitd.
Hranice s krkonoisko-jizerskym krystalinikem se d6 oiek6vat v hloubce asi 500 m.
Krystalinikum v podloii permokarbonu bude mit stejn6 sloZeni jako na lokalitd
Semily - n ry.Bitouchovsky metagranit zde vSak nebude piftomen.
Pro vddeck€.pozndnt by bylo duleiit6 piedev5im zdokumentovat hranici karbonu a
krystalinika a ovdiit, zda bdze karbonu je uansgresni nebo tektonick6. Pro
piesndjSi informaci je pitlol,ena nejnov6j5i geologickd mapa Siriiho zdjmovlho izemi
podloiniho
(obr. 1).
Cestll geologickdsluiba, Klirov 131/3,118 2l Ptaha 7* tel 257 089 500* fn.257 531376* http:/ /snr.'w.geolog'.cz*e-mail: [email protected]
SOG-441/ 546/ 2012 - str. 5/ 71
Obr. 1 Geologicki mapa(origin6lnimdiitko 1 : 25 000)
Vysv6tlivky
I Situacehluboktchvrt0
Celkov6 doba potiebn6 k vyhloubeni vrtri se piedpokl6d6 12 m6sicri. Vytvoienf
podzemniho w.fon6nfkuse projektuje v hloubce 4,5-5 km (nebo 4,5-5,5 km). Teplota
v podzemnimrfmdnfku se odek6v6v rozmezi 170-205"C.
Na
z6Idadd. analogie se
superhlubokym vrtem
KTB
v ndmeck6m
Windischeschenbachu, kde v hloubce cca 5 km byla zjiStdna teplota pouze okolo 130 oC,
plilnovzn€ teploty (tj. aspod 170 'C) tedy nemusi bjrt na Semilsku vribec dosaieno.
Y ozn6metich nejsou pops6ny alternativy pro tuto siruaci - n^pi. pouLiti tizkc:varn6.
kapaliny, jejil. bod varu se pohybuje okolo 30 "C - perfluorpentan CrF,, pii tzv. Kalina
technologii.
Vrtn6 pr6ce jsou v zdmlrech pops6ny poaze ve velmi obecn6 rovind, chybi ridaje o
profilu vrnr (napi. evropsky vyzLrttmny ptojekt Soultz s podobnou hloubkou vrrri byl
vrt6n do hloubky 800 m s profilem 56 cm), coL, bezprostiednd souvisi s mnolswim
vrtnfch kahi (odhadovan6 na celkem 1.000 - 1.500 t na jeden vrt).
iasorni harmonbgrzlm vftani se jevf podcendny. Jeden rok na vrtn6. prdce m&ircbyt
znatn| netealny. Pii rychlosi vn6n 2 m/hod., kter6. byla dosai,enz napi. pii vttilnl
geoterm6lni
tepl|rny/elektr6rny Unterhaching u Mnichova, by pii pl6novanych
hloubk6ch vrru a pii zcela nepietriit6m vrtanl - tj. bez potiebnych intervahi na
Ceski geologick6sluiba, Klirov 131/3, 1"1827 Ptzhz 7* tel. 257 089 500* fx. 257 53"1376x http: / /rw'w.geolog'.cz* e-mail: [email protected]
SOG-441 / 546/ 2072 - str. 6/ 77
proiektovand technick6 z^ji{tlni irvodni kolony, piemistdnf vrtn6 souprar,ryk jednotlioyfstim vrni a iasu potiebn6ho na postupnl. zapaL,ovini a cementaci vrtu - trvzly vnn6.
pt6ce 31,2,5 dne. Lze proto piedpokl6dat, L,e skuteiny ias potiebny k odvrt6ni bude
nejm6nd dvojn6sobnf, ^ to za optimistick6ho piedpokladu, ie se po dobu -vftant
nevyskytne L,6dnyhavarijni stav.
Jzko zilsadnt se jevi poiadavek, aby soui6sti - piilohou dokumentace by1 projekt
vrtu i vystavby, ktery by mdl obsahovat zejm6na:
1) u obou zdmtria piedpokl6danou geologickou stavbu vrt& - vrtny sloupec;
2) u obou zdmErfi piedpokl6dany teplotni gradient ve vttech - vzAantni ieieni
jednodir,lrch modeloqfch
situaci (piitomnost/nepiitomnost
zvodndn6ho
puklinov6ho kolektoru v hloubce);
3) u obou
zlmdr& piedpokl6dany geomechanicko-tektonicky charakter vrtri -
o(.ek6vanysmdr a charakter piedpokl6danych puklinow.ich syst6mri.
Lze otek|vzt, i,e ovhvndnf hladiny podzemni vody bdhem.u..istavbybude minim6lnf
a po vystavbd se piezomeffick6 pomdry vr6ti do privodniho stavu.
I( naplndni vrtri a vymdniku vodou se pl6nuje piiblilnd 400-500 m3 vody, roini
ztrilty vody ve vymdniku mohou dos6hnout do 10 oh (g. max.20 m). Celkov6 mnoZstvi
technologick6 vody na spuitdni vffri a podzemniho z6sobn(ku se uv6di 4.000-6.000 m3
(5pidkov6mnolsM max. 401/s).
Nenf uvedeno, tak budou ieieny vlt{i ztrLty vody v piipad6, Ze se puklinovy
podzemni w.im6nik propofi s piirozenymi tektonickfmi poruchami a syst6m se stane
d6steind otevieny.
Pii worbd podzemniho horninov6ho r{mdn(ku
bude poaLit princip konffakce
hotnin ocl'lzzenych studenou vodou za podpory zv'.i5en6hovtl6decfto daku. V piipad6,
ie se tento postup uk6i,e jako nedostateind fdinnf a nepodaii se pledpokl6dznou
metodou q/tvoiit
poLadovanou puklinatost horninov6ho w.imdniku, budou muset byt
uvzi,ov6ny i dal5f metody Stdpeni horniny pomoci chemickych aditiv ti za pouLia
zvyden€ho daku vd6ien6ho m6dia. Y zimdrech viak nejsou tyto alternativni pl6ny
uv zt ov 6ny ani koment ov6ny.
Y
zfum|rech je uvedeno, 2e odb6r vody pro potieby
specifikovanych iinnostech
vznkajici
pii
v5ech
bude rcahzovin z vlastnich zdtoifi investora z ateafu
HYBLER TEXTIL,
s.r.o. Tyto zdroje ale nejsou v piisluSn6 kapitole bliie specifikovan6.
Je nezbytnd nutno doplnit, jak6 objekty budou konkr6tnfm zdrojem vody vyuLivanl
bdhem vystavby geoterm6lni elekt6rny a v prubdhu jejiho provozu. V pfipadd vyuLitd
vlastnich studni je nutno dokladovat povolen6 li-ity
terpiln a miru ovlivndni bilance a
kvality vody v horniaov6m prostiedi tak, aby nedollo k negativnim vlivtim na stav
hladiny podzemni vody v okoU. Z tohoto drivodu je nutn6 do projektu zahrnout zjiStdni
aktu6lniho star,'u hladiny podzemni vody a kvality vody jeitd pled zahfijenim jakfchkoliv
pnci a je nutn6 monitorovat stav pifpovrchov.fch zvodni v prubdhu vystavby ^ provozn
Ceski geologiclri sluZba,Klitov 131/3,118 27 Ptzha7* tel.257 089 500* fas.257 531376* hnp://rwl'.geolo$'.cz*
e-mail sectetad@geolog.,i.cz
SOG-441/ 546/ 2012 - str. 7/ 17
geoterm6Lni elektr6rny, zejmenz-se jedn6 o monitoring bltzkych objektu vytiivanych
lok6lni zdtoie pitn6 a ulitkov6 vody.
jako
B[zkost leky Jizery je oviem znatnou vyhodou pro dosaiem poL,zdova"f.h i
nepl6novanych r,ydatnosti pro r,..fstavbs a provoz geoterm6lni elektr6rny.
V piipadd vy,uLitr veiejn6 vodovodni sitd je nutno doloZit, L,e tato sit' bude mit
dostateinou kapacitu pro odbdr projektu geoterm6lnf elektr6rny i z6sobeni mistniho
obwatelstva.
OvlivnEni hominov6ho prostiedf
Specifickou oblasti ochrany horninov6ho prostiedi jsou sesuvnd uzemi - obecnd
sesuyy a yejich moi,n6.ovlivndni piedklddanym zdmErem.
Pro lokalitu Semily - Reky jsou evidovhny aknvm sesuvy cca 100 m rfchodnd od
variantniho ieSeni umistdni vrtn6 soupra\T. Tyto svahov6 pohyby jsou aktivni a
v minulosti porudily (poboiily) n6kolik domri, gar6t z asfaltovou komunikaci. I pies
sanaci mikropilotovou st6nou lze pohyby na t1to lokalit6 st6le povai,ovat za aktivnf (viz
obr.2, sesuvi. 1a).
Probl6mem podkladri pro lokalitu Pod Mo5nou neni to, te terpaji ze zastaralych
dat dnes jli neplatnlho Registru sesuvri byval6ho CGS-Geofondu, ale to, jak neiesi
moZn6 ovlivn6ni svahorrychpohybri indukovanou seismicitou.
Nutno podotknout, i,e z|znamy v nov6m Registru svahorrych nestabilit CGS (viz
http://www.geology.cz/svahovenestabiliry) jsou i vzhledem kdlouhodob6mu sledov6ni
a mapovilti ziljmovl. oblasti iadou odbornikri vicem6nd shodn6 s privodnim Registrem
sesuvriCGS-Geofondu (obr. 2 - Z|znam z RSN CGS - mapov6 listy 03-41-1,6a 03-41-
21).
Za zzvkddjici povahujeiGS ko.rrtztovhti ,,...2d6. se,L,ezde pokradov6ni sesuvri
nehrozi". Yznk6 tak mylny dojem, ie sesur,y v okofi BeneSova u Semil jsou stabilni.
Vznik a vyvoj svahorlfch pohybri na pravobiei,nrch svazich Jizery v.ichodnd od Semil je
iasovd a mistnd zcela neptedikovatelnf. Cel6 tato oblast je nebo v minulosti byla
postiiena sesuvnymi procesy a cel6 je potencidlnl n6chy1n5,k obnoveni sesuvnych
procesri (sesouv6ni, plouZeni, iicen-f. Svahov6 deformace |ze chanktedzovat jako
doiasnd stabilizovan6, misty aktivni. Minim6lnd plouieni
svahu probih6 neust6le a
dtobn6 deformace lze pozorovat prubdin|. Zz domtnantni spou5tdci mechanismus lze
povai,ovat prisoberu podzemni vody v kombinaci s geologickou stavbou 6zemi (iilovce,
prachovce, vloiky piskovcri). Oblast byla v 70. letech 20. stol. stablhzovhna syst6mem
vrtri a povtchorrych Llab:&, kter6 jsou na konci sv6
piesto t6mdi ze v5ech irstf vttu voda v r&zn6 vydatnosti ryt6k6 dodnes.
hoizontiknch
iivotnosti,
odvodiovacfch
Doposud se nikdy negvaL,ovaloo tom, L,eby navznrk sesuvri v tomto regionu mohla mit
vliv napi. indukovan6 seismicita podmindn6 lidskou dinnostf. CGS se rovnEL,piikl6ni
k ndzoru, L,e ovlivndni aktivity sesouv6ni zdej5ich svahrf indukovanou
seismicitou
z dostupnfch zdrojri, g. z dopnvy, ie minimdlni, ne-li nu1ov6.
Cesk6geologicki slulba, Kl6tov 131/3,'118 21 Ptaha 1* rel.257 089 500* fx. 257 531 376* hrp://uvq-.geoloS'.cz*
e-mail: [email protected]
SOG-441/ 546/ 2012 - str. 8/ 17
Obt.2 Registt svahorrych nestabilit CGS z okolf Semil, listy 03-41 -16 a 03-41-21,
'',"i;
";,'-,
, 1 , . :
. ,t',i':t.
. "'.'-f=
,-.€7'
a::.- ' -:.'
?-::;il:i
';:.:''::'
..,
'l
**t
-,i*:
?'r
i
-',r:...,,i"
:'
.Y,lo ',-
\.
"
'
.:
,
"
;
'-,v
.11
,-l:
_-..--n__:_
Lokality Semily - Reky (1) a Bene5ov u Semil - Pod Moinou (2).
To oviem vribec nemusi platit o indukovan6 seismicitd vzrukajici pii provozu
geoterm6lni elek*6rny, obzvl65td pii technologii HDR, kter6 by mdla bj't pouiita i na
tdchto lokalit4ch. Jsou znAmy piiklady, kdy indukovan6 seismicita pii zah|ient
provozugeoterm6lni elektr6rny r,lwolala zemdtieseni. Nejzn6m6j5i bylo indukovan6
zemdtieseni v dnes JIi, zavien6. elektr6rn6.v Basileji v prosinci 2006 o sile 3,4 R. DalSi
otiesy byly dokumentov6ny napi. v okoli geoterm|Ini elektr6rny Soultz-sous-Forets ve
Franci"i o sile 2,9 R nebo Landau v Ndmecku. Zmind.n6 provozy ve Francii a N6mecku
jsou mimo osidleni, a tak se problematika indukovan6 seismicity vice neieSila. Je tak6
ziejm6., *,e BaslTejzaLila oproti oblasti Semil zemdtieseni i v minulosi, a L,etyto procesy
spiat6 s provozem geoterm6lni elektr6rny nemusi v oblasti Podkrkono# vznlkat. ZitmEr
se aIe pohybuje na hranici velkych region6lnd geologickych celkri s prok6zanym
tektonickym poruSenim, kde nelze indukovanou seismicitu qdouiit.
V piipadd
i,f'vol6ni
men5iho
zemdtieseni ii
vzniku
seismickych rojfr
lze
piedpokl6dat obnoveni sesuvn6iinnosti v Sitiim okoX Semil.
eGS vyzdvihule z|jem o seismicky monitoring a fakt, L,elze modifikovat postupy
pil rcahzaci podzemniho vymdniku v z6vislosti na jeho vysledcich. Tato modifikace by
Cesk6geologicki slulba, Klirov 131/ 3, 11827 Ptahz 1* tel. 257 089 500* [ax. 257 531 376x http;,/ /srvw.gcokr$ .cz* e-mail: [email protected]
f
-;
*.__-.,*,
i
SOG-441 / 546/ 2012 - str. 9/ 17
vSak pii5la se zpoiddn(m zL,po z^zn menilni jer,'u,tedy jednalo by se o ieieni n6sledkri,
nikoli piitin.
CGS doporutuje z form6lnfho hlediska vymdnu obrdzku 6: Sesuvn6 izemi v okoli
BeneSovau Semil (str. 39 zfimlru) a doporuduie zarnEry doplnit t6i, o Mapu Geofaktoru
Zivotnfleo prostiedr (Dvoi6k et aL.2010)-vrz obr.3.
Obr. 3 Vliset zMzpy Geofaktoni iivotru'ho prostiedi (Dvoi6k et 21.2010), kde iewend
jsou rryznadeny oblasti s aktivnimi sesu\ry, Sikmou dervenou Srafou mista potenci|lni
eroze, tmav6 modie 6zemi s vysokym rtzlkem z6plav, svdde modie potenci6lni z6plzvov6
izemi. ZLroveh jsou v tomto rryiezu oznzten€ opudtdn6 tdZebny na stavebni k6men,
Stdrkopisky a cihl6isk6 suroviny a vyznamn€ hydrogeologick6 ob j ekty.
Legislatirmi podminky v,vuliti a problematika
aplikace specilikovan6 metody
Za zvlilitrrj zdsah do zemsk6 kriry se podle ustanoveni $ 34, odst. 1, pism. c) zhkonz
t.. 44/1988 Sb., o ochrand a ryuLiti nerostn6ho bohatstvi (romi zdkon), ve zn|ni
pozddjiich
piedpisri,'poklddd
ziizovdni,
pro.voz, zailitdr.i a likvidace zaiizeti pro
prumyslov6 vytLiv6n tepeln6 enetgie zemsk6 kriry s vyjimkou tepeln6 energie vody
ryveden6 na povrch. Podle ustanoveni odstavce 2 t1hot pangnfu horniho zdkona se
piedpokl6d6, L,e nz zvI6&nt zilsahy do zemsk6 ktrry vietnd vyhled6v6nt z pr&zkumu
CesM geotogick6sluiba, Kldrov 131/3,1.1827 Ptahz 1* tel. 257 089 500* fx. 257 531376* http://rwr'.geo1o$'.cz* e-mail: [email protected]
SOG-441/ 546/2012 - stt. l0 / 11
prov6ddn6ho pro tlto ridely se vztahuiipiimdiend ustanoveni S 11, 16, 17,1.8,23,32,33 a
$ 36 ai 39, coi, je v dan6m piipadd i stanoveni pruzkumn6ho uzemi.
Pokud se v Ozn6meni EIA pro ob6 lokality w6.di, L,ese jedn6 o prrizkumn6 vrty
Fopi. vrty jsou koncipov6ny jako pruzkumn6), tak je zapotiebi stanovit prrizkumn6
izemi pro zvlS&n zdsahy do zemsk6 kriry podle ustanoveni $ 34, odst. 1, pism. c)
horniho zdkonz a podle ustanoveni $ 4, odst. 8 zilkonat.62/1988 Sb., o geologickych
przcich, ve znlni pozddjSich piedpisri. Pokud je geotetm6lni vrt reahzovdn jako soud6st
zvl65tniho zdsahu do zemsk6 kriry, je jeho projekt soui6sti dokumentace zpracovanl.
podle piilohy d. 9 ryh165ky t,. 1,04/1988 Sb., o hospod6rn6m vy'uiivdn vyhradnich
lolisek, o povolov6ni a ohla5ov6nf homick6 iinnosti a ohla5ov6ru dinnosti prov6ddn6
hornickym zp&sobem, ve zndni pozddjSich piedpisri.
Pro moinost podrobn6ho posouzeni obou z6mdri v piedmdtnych lokalit6ch je
nutn6, aby byla soui6sti dokumentace EIA tak6 projektov6 dokumentace zdm|ru, nebot'
z piedloi,enlho Ozndmenf EIA neni moZno odvodit z6sadntpozn tky o zdmdru.I{itov6
kapitoly pro moinosti posouzeni piipadn6ho ovlivndni jednodiw_fch sloiek iivotnfho
prostiedi jsou totii koncipov6ny jen velmi obecnd.
Pl6novan6 zdmlry na lokalit6ch Semily - R.ky a Bene5ov u Semil - Pod Moinou
nejsou v kolizi s ochranou a evidenci z6sob loZisek nerostflich surovin, na kter6 se
vztahuji pt6vn piedpisy (z6kon t,. 44/1988 Sb., o ochran6 a vpLiti nerostn6ho bohatswi
(horni z6kon),ve zndni pozddjdich piedpisri, a $ 13, odst. 1 zikona t.62/1,988 Sb., o
geologickych pracich, ve znlni pozddjdich piedpisfr) ve vztahu k ochrand ziiit|nych a
piedpokl6danych loiisek netosfri, coL,v dan6m piipadd piedstavuji veSker6 ekonomicky
viznamnd loiiska ner,yhrazen6ho nerostu a progn6znt zdtoje a rovn(t zdtoje
podzemnich vod, kter6 mohou byt piedmdtem budouciho r.'yuiiti.
Pouze z6mEr pllnovany na lokalitd BeneSov u Semil - Pod Mo5nou se nachdzi na
zruien6m ptogn6znim zdroji polymetalickfch rud Podkrkonolsky perm ((.. Z 906$Aq.
chankter o
Jedn6 se o bezvyznzmny zdtoi, ktery zaujimd povze informativni
potenci6lnim v'.iskytu suroviny, bez powrzen6ho geologick6ho pr&zkumu. Progn6zni
zdtoje jsou definovdny na z6ldadi- r,ryh165kyMZP t. 369/2004 Sb., o projektov6ni,
prov6d6ni a vyhodnocov6ni geologickych praci, oznamovin( rizikorlich geofaktorri a o
postupu pfi rnjrpoitu z6sob vyhradnich loZisek, ve zn|trj pozddjSich piedpisri, kter6
v piiloze d. 2 definuje progn6zrtt zdroje zaIazen!. do subregistru P (schv6lenych pro
vyhrazenl. nerosry), R (registrovanych pro nevyhrazenl. nerosry) a Q (evidovanych pro
vyhrazenl. a nevyhrzzen6 nerosry).
Zi,,t:lre5nh dooorudeni eGS
Dokumentace
z6m1ri je zpracovan6" v ndkterych kapitolich
s nedostatednou
podrobnosti.
eGS proto doporuiuje, aby jako sout6st dokumentace byl zpracovdn mi. projekt
vrni i vystavby, ktery by mdl obsahovat zejm6na:
a) piedpokl6danou geologickou stavbu vrtu - vrtny sloupec;
Ceski geologick6sluiba, Kldrov 131/3,118 2l Przha 7* teL257 089 500* fu.257 531376* http://lryw,.geoloS'.cz* e-mail: [email protected]
SOG-441/ 546/2012 - str. 17/ 71
b) piedpokl6dany teplotnf gradient ve vrtech - varrantni ieienf jednodiv..fch
modelovych
situaci
(piitomnost/nepiitomnost
zvodndn6ho
puklinov6ho
kolektoru v hloubce);
c) piedpokl6dany geomechanicko-tektonicky charakter vrrri - oiek|vany smdr a
charakter piedpokl6d anych puklinovych syst6mt;
d) hydrogeologicky model nebo zilHadni region6lni tektonick6 a hydrogeologick6
sch6ma.
D6le CGS doporuduje:
.)
pro zzji{tlni dostateind velk6ho zdroje vody zajistit povoleni piisluin6ho
vodopr6vnihotiiadu k potiebn6mu odbdru;
vzhledem k blizkosti
zastavttelnych ploch stanovit piedpokl6dany rozsah
mdieni moi,nych ryvolan.ich otiesri - indukovan6 seizmicity (umist6ni geofontr
a doba umistdni);
s) prov6st
systematickou pasportizaci viech domri na lokahtdch pro piipad
dalSfleoaktivnfho w.firoje sesuvfi (v oblasti je ndkolik poru5enych staveb);
h) zpr^coy^t odborn6 posouzeni, do jak6 miry m:0;L,e
indukovan6 seismicita jak
zvrtarrj, tak zpfipadn6ho provozu vymdniku, ovlivnit chov6ni svahovych
deformaci v okoli, piedev5im na lokalitd ,,V Podskalf";
v'?racovat projekt piesn6ho seizmick6ho monitoringu iako nezbytn6 soud6sti
vrtnych pnci z n6sledn6ho uv6ddni technologie do provozu (vh6n6ru kapaliny);
i)
zprzcovat reillny iasoqf harmonogr^m vrtanl a r,rystrojovdni vrtrS;
k) provdst r,^.fpoiet tepeln6 bilance v z6vislosti na piedpokJddanl. teplot6 v
p16novan6 maxtmalnt hloubce, resp. minim6lru po*ebnou teplotu, kter6 musi
byt ve vrtu zzsttiena, zby byl projekt vribec ptovozuschopny;
zpr^cov^t
ekonomickou
rozvahu projektu,
protoi,e v5echny geoterm6lnf
projekty poiitaji s kogeneraci tedy kombinovanou vyrobou tepla a elektiiny;
m) doplnit technologicko-ekonomickl
panmetry ^ to zejm6,naz6vislost vykonu
instalovan6ho syst6mu na teplotd vody na zhlavi vrtu a trymezeni tzv. nulov6ho
bodu (tzn., ie spotieba na vlastni provoz a celkovy vykon budou shodn6 a
netto vykon tak bude nulow-i).
Odbom6 vyi4dieni vygrracoval:
AI
RNDr. Jiff Burda - vedouci odddleni hydrogeologie CCS @6,<C0'
Spolupracovali:
Ing. Josef God6ny
Mgr. Jan Holeiek
Ing. Petr Kycl
RNDr. Zby tftk Simtinek,CSc.
ieskS geologick6sluf'.ba
Schv6lil:
Jan Curda
ics
spr6vaoblastnichgeologtl
Klfuov 3ll3L, LL82I Praha1
Cestcigeologick6sluiba, Klirov 131/3,115 27 Ptaha 1* teL 257 089 500'r'fzrr..257531376* http://s'ww.{aeolo$'.cz* e-mail: [email protected]