Definice oceli Ocel, tvořená železem a uhlíkem ve formě Fe3C je

T
Tabulka âást periodické soustavy prvkÛ, údaje o prvku Fe
– perioda 4/ sloupec VIII
Sloupec
VIII
Perioda 4
Atomové ãíslo
26
Teplota tání (K)
55,85
atomová hmotnost
prvek
1809
Mûrná hmotnost (10 kgm )
7,86
Fe
Atomov˘ polomûr (nm)
0,13
mfiíÏka – prostorovû stfiedûná
krystalografická struktura (20 °C)
modifikace Fe
3
-3
Doplnûk: Krystalografická struktura Fe – mfiíÏka prostorovû stfiedûná se pfiemûÀuje:
za teploty 911,5 °C na modifikaci Fe – mfiíÏka plo‰nû stfiedûná,
za teploty 1392 °C na modifikaci Fe – mfiíÏka prostorovû stfiedûná.
Definice oceli
Definice
Ocel, tvořená železem a uhlíkem ve formě Fe3C je
vzhledem k výhodným chemickým, fyzikálním, mechanickým a technologickým vlastnostem nejdůležitějším druhem aplikace (technického) železa.
Definice oceli podle ČSN EN 10020 (upravená): Ocel
je soustava prvků, u které hmotnostní podíl železa je
větší než u kteréhokoliv jiného prvku a která všeobecně vykazuje méně než 2 hm. % uhlíku, přičemž
obsahuje i jiné prvky.
Metalurgie výroby oceli
Metalurgie
Ocel se vyrábí zkujňováním surového železa (železo
se 4,3 hmot. % uhlíku), což je spalování uhlíku a nežádoucích prvků (síry, fosforu) vysokou teplotou –
oxidační perioda. Po oxidační periodě následuje desoxidační perioda, při které se odstraní manganem
a křemíkem největší část kyslíku rozpuštěného v roz-