Lidovky_24_03

Rozhovo r
26 Magazfn Patek LN
dyz jsem se chystala na ro zhovor
s Janou Vlkovou, bylo uz ve vzdu­
chu cHit jaro. Na zahnldkach se
objevovaly prvni snezenky a vypa­
dalo to, ze zima je definitivne pryc. Domluvi­
Iy jsme se tedy, ze me vezme na jednu ze svych
objevitelskych vyprav za kvetinami a bylim
prazske ptirody.
Vybrala Milicovsky les na okraji panelako­
ve hradby Jizniho Mesta . Vecer pfed rozhovo­
rem se vratila zima: z nebe se sypal snih a pfed­
poved' slibovala deseticentimetrovou nadilku.
Vlkova vsak schuzku nezrusila. "Ono to ros­
te i pod snehem, to budete koukat, " [(l.Zne me
odbyla v telefonu. Sesly jsme se ranG na stani­
ci metra Haje. UZ zdaIky na me mavala kytickou
zeleneho list!. "To je redkey ohnice, nasbirala
·jsem ji u nas v Dejvicich cestou na stanici tram­
vaje, okostujte," pobizela me. }este nikdy jsem
nejedla zelene lisH na per6nu metra, ale vsech­
no musi byr jednou poprve. Chutnalo to ... Inu
jako zelene listi fiznute fedkvickou. S dobrou
zaIivkou - a kdyby se to umylo - bych si toho
dala klidne vic.
Kdy vas napadlo, ze by se kytky daly jist?
Presny okamzik si uz nepamatuju, ale vsechno
to zacalo v do be, kdy mi jaksi odpadla kazdo­
denni starost 0 tfi syny. KdyZ bylo nejmladsimu
z nich pfed cryrmi lety osmnact, felda jsem jim:
"Ode dneska se veskera moje pece 0 vas pfesou­
va do oblasti hobby." A zacala jsem se vic veno­
vat tomu, co me bavilo. Uz 0 par let dfiv jsem
byla n a nejakem kuchafskem kurzu ve Svycar­
sku a tam me zaraziJo, v jakem mnozstvi kuchaf
pouzival kvetiny. A uz jsem v tom jela.
Zajimaly vas kvetiny odmalicka? Byla
jste takova ta peCliva holCicka, ktera si
susi bylinky a dava si je do herbare?
Kdepak, ja jsem byla a jsem vsechno, jen ne
peCliva holcicka. Delat herbaf, to chce jakesi
inzenyrske nastaveni - rna to hodne pfesna pra­
vidla, aby to melo smysl. Ja mam rada takovy
"hipisacIcy maglajz". A kdyz jsem rostliny susi­
vala, pak jedine na koreni nebo na caje, proste
aby to bylo k jidlu.
Mate nejake formaJ.ni botanicke
vzdehin.i?
Vystudovala jsem ochranu zivotniho prostfe­
di a krajinnou ekologii. Botanickou je ale moje
maminka. Od detstvi me ucila pojmenovavat
rostliny. Ze by je ale jedla, to ne. Jednou jsem
rodicum pfipravila jidlo s kytickami, ktere jim
zrovna rostly na zahradce a ... proste moc veJIcy
uspech to nemelo.
Kaidy dospely clovek vi, ie plody boruvek se jedi, a kulicky ptaciho robu ne. Jak poznMe, jestli je jedly kvet? 27
Rozhovor
MEDVEDf PE TO
Na 6 az 10 pord spaget
100 g vlasskych orechu
100 g listu i'esneku medvediho
50 g mleteho parmezilnu
stava z poloviny citronu
20 ml olivoveho oleje
sui
No, otravit se muzete i flaskou vodky. A tech
skutecne jedovarych rostlin u nas moc neni
a pomeme vseobecne se vi, ktere to jsou. Hod­
ne z nich patri napriklad do celede pryskyfniko­
virych - tfeba sasanky, blatouchy, omeje. A cas­
to nas od konzumace odrazuji horkou nebo
trpkou chutL Kazda botanicka skupina ma urci­
te portfolio liitek, ktere se objevuji v ruznych
pomerech a variantach v ruznych castech rost­
lin, takZe chutnaji podobne. Zalezi na mnoz­
stvi: proste toho nesmite snist moc, spiS jen tak
ochutnavat. Takovy kvet rebficku je sice horry
ana louce yam nebude chutnat, ale kdyz jich
dMe par do nudlove polevky, bezvadne ji to ozi­
vi. Nebo celed' brukvovirych, karn patri i ta pri­
buzna kapusty redkey ohnice, kterou jsem yam
dala ochutnat na dvod, je fantasticka. Z te se da
jist vsecko, ma to takovou trochu Stipavou chut'.
Napriklad mlade listy horcice sete maji podob­
nou stiplavou chut jako seminka, z nichz se pak
dela horcice.
Ptaji se vas liill obcas, co to delate? Proc
ty kytky jite?
Ne, oni PraZaci jsou takove nerykavky. Ale jednou
kdyz jsem pofadala terenni seminar 0 kvetinach,
pozoroval nas takovy pan-altemativec a zeptal se
me, jestli se k nam muze pfipojit. Rekla jsem, ze
ne, protoze ti lide si me zaplatiJi, ale on se nene­
chal odbyr a prisel pfiSte. Byl to zahradnik a byl
zvedavy, co vsechno z toho, co pestuje, se da jist.
Jad lide na ty seminate formou
prochazky chodi?
Vsichni mozni. "Baby bylinkMky" i holky
v puberte a marninky s detmi v kocarcich. Jedi­
ni, kdo nechodf, jsou hipsteri a barbiny. Nema­
jf na to boty.
Bylo vam nekdy po kvetinach spatne?
Mam takovou historku s lichorerisnici. Ale to
byl vysledek nemirneho pozivani, respektive
hamiznosti. Ona je silne baktericidni a ja jsem
si ji ph zavarovani poleptala ruce.
Jak na kvetiny na tatiii reagovali vasi
tfi synove?Vsimla jsem sl, ie jste jim
Kvetinovou kuchar"ku venovala.
Nase rodina vzdycky drZela pohromade u sto­
lu. Ja mam k jfdlu opravdu vfely vztah a na prv­
nim miste je socillini slozka. I kdyz uz byli vel­
d ameli sve vlastni aktivity, vzdycky jsme na
sebe cekali s vecefi, az se dostavi vetSina rodi­
ny. Hodne jsme spolu i varili, tille byli zvykli se
do toho zapojovat.
Zatimco jsme si povidaly, do Sly jsme na kraj
sidliSte. Z kopce v Milicovskl?m lese k ndm na
bobech sjizdely deti. "Mely jsme si vzit bezky, "
zalitovala jsem. lana Vlkovd uz mezitim odhra­
bovala snih na bfehu potoka. "Tady by uz mohl
rUst medvedi cesnek, " nevzddvala se. Kolem pro­
slo s udivenym pohledem pdr pejskafu.
No ale co ty kytky? Neumim si
predstavit sveho muie, jak ji
pampelisku.
S tim oni vubec problem nemeli. My jsme
vzdycky meli tfi chody, takZe skoro pokazde byl
salM, no a ty kyticky k tomu kompozicne patfi.
Brali je jako soucast salMu.
28
Postup
Listy dobre omyjte a nasekejte
nahrubo.
Do vyssi nadoby vlozte orechy,
listy cesneku, nastrouhany
parmezan a sui a rozmixujte
tyi'ovym mixerem na pozadovanou
konzistenci. pridejte olivovy
olej a citronovou sravu a znovu
promixujte. Citronova srava je
dulezita, aby rozmixovane listy
prilis rychle neoxidovaly.
Konzistence by nemela byt uplne
kasovita, v pestu by mely zustat
hrudky orechu. Muzete uchovavat
v lednici, jen dobre uhlacfte povrch
a trochu zakapnete olejem.
Pesto je idealni na spagety nebo
ravioli. Muzete jim obarvit ryzi,
ochutit lehky bramborovy salat (viz
recept na strane 67) nebo namazat
chleb i'i kanapky.
Pesto vydrzi ve vynikajid kondici
priblizne dva tYdny. Po mesici
se chut i vune vytraci a je lepsi
vyrobit si pesto z nekterych listu
dostupnych v i'asnem lete.
Tipy a triky
Medvedi pesto je vtipne, moderni
a vstricne k obmenam. Vlasske
orechy nahrad'te Ifskovymi nebo
mandlemi.
Pomery surovin sice nemusite
dodrzovat do puntiku, ale orechy
a olejem rozhodne nesetrete. Tuky
totiz udrzuji a rozvijeji typicke
svudne aroma.
Magazin Patek LN
Majl vlastne kvetiny a zelene byli
nejake vitaminy? Nasla jsem si, ze tfeba
ptacinee prostredni, ktery ted' roste,
obsahuje vitamin C, rutin, ielezo, zinek
a spoustu dalsich uiitecnyeh latek.
Vkni.Zce tyhle udaje ale neuvadHe.
Neuvadfm, protoze 0 tom je spousta jinych
knih. Me zajfmaly jejich chul'ove a esteticke
vl as tnosti. Ale rada kvetin a bylin, ktere tam
mam, jsou regulernf lecivky.
Svfm zpusobem jdete proti trendu doby. Vase kueharKa nenabizi zadna ryehla jidla pro vsedni den. Misto toho po lideeh eheete, aby sli yen, na louku, s kosikem v ruee. Kvety jsou kfehke, musi se na ne pomalu a opatrne. Zkratka rozhodne nejde 0 pohodlne reeepty. No a to je prave ono. Jidlo je potreba si uzfvat. A delat ho hezky. Rika se, ze jfme i ocima - a je to pravda. ~/
/~
Ii
Kdy vas napadlo napsat kvetinovou kuehafku? Ja si kazdou nedeli ranG ctu ve sve kvetinove knihovnicce. Udelam si kafe a kocham se kniz­
kami 0 rostlinach - hlavne franco uzsk)lmi. Lis­
tuju v nich a ctu si, co jedf jinde. Postupne jsem ale zjistila, ze ty knihy jsou bud' vyhradne bota­ nicke, takZe jen popisujl rostliny, nebo jsou to zase jen kuchai1.yr, takZe se z nich clovek nedo­ zvi, jak presne vypadaji kvety, listy, kdy to kve te a tak. Nakonec mi doslo, ze takovou knizku, kde bude stranka botani cka i kuchafska, si musim napsat sama. Vy asi mate Francil hodne racta, ie? UZ jen to, ie jidlo je pro vas spolecenska zmeZitost. To u nas neni moe beine. Spolecensky se v Cesku spis p ije ... Ja ffkam, ze jsem tady jen spatne narozena. Ia se mela narodit ve Francii. Jidlo je pro me nejen fyziologicka, ale i psychicka potreba. Kdyz sidi­
re jfdJo, nedri f pri sobe a ni to ostatni. -2fr Ce
Jedle kveti ny a byl i od casneho jara az
po babi leto popisuje Jana Vlkova ve
sve Kvet inove kucharce. Ctenar
v ni najde informaci 0 vyskytu rostliny
i 0 tom, jak ji bezpecne poznat
a pripravit na talii'.
"To je normalni kytkoiroutska pouSt," divi
se lana Vlkova ... Mely by lezt kopi'ivy, a ono tu
nen{ absolutne Hie." Snih na svahu na kraji lesa,
kde "by neeD urCite melD byt", odhrabujeme ui
o be. Kde nie tu Hie. Pozdeji z in/ormaCH! tabu­
le zjistujeme, ie mokfady u Mil[covskeho lesa
byly behem sta vby sidliste jii ni Mesto vysuso­
vanya v dl1sledku coho vymizela i'ada puvod­
nieh druhll rostlin. "Kopfivy majf rddy doble
prohnojena m!sta, a tady je hUna snad z neja­
ke navai!cy, v{eemene steriln£, takie se jim tady
neUbi. No co, aspon budu vedet, kam lidi nevo­
dU, .. komentuje porai ku vesele a sahd do kabel­
kyo Vytahuje malou lahvicku se snapsem a ehee
po mne, abyeh poznala, po cem von!. Hadam
maliny. Spatne, v alkoholu se maeerovaly vis­
nove listy. Chutna vy teene. Vyddvdme se poma­
lu zpet k sfdlisti.
Co by touWe dobou mHo rust
- kdybyehom zrovna nebyly
na tomhle neplodnem miste'?
Rozhovor
TOPfNAMBUROVE
KROKETYPLNENE
KOpfuVAMI
Pro 4 osoby
500 g topinamburu
75 g cerstvych koprivovych
vyhonku
1vejce
na spicku noze muskatoveho orisku
mala Izicka soli
150 g strouhanky
Na obaleni
1vejce
100 g mouky
100 g strouhanky
Na smazeni
300 ml oleje nebo fritovaci hrnec
postup
Cekala jsem, ze narazfme tfeba na mlade lfst­
ky tebffeku, ten je uzasne dekorativnL Obvyk­
Ie leze uz i hluchavka nachova, z nfz jsme snad vsichni v detsM vysavali sladkou stavu. Kvet se da ale jist celY. Kolem Velikonoc se vetsinou uz da najft popenec, sedmikrasky nebo lahodny ptaCinec prosttednf - nekdy se mu tlka ptaeinec zabinec. S tim je ale letos potil, protoze nebyla potadna zima. On pottebuje nove vyrasit. Mis­
to toho kvete a pak uz nenf tak dobrY. Na konci brezna by mohl byt i st'ovik - pozor ale, nesbi­ ra t stovfk konsry! Vypada trochu jako kfen, rna takove velke lisry. Jedly je jen St'ovik kysely, kte­
ry roste na sussich mfstech u lesa. Skvely je samozrejme medvedi eesnek, ktery najdeme v plochych nivach potoku, nebo eesnek vinie­
ny, kterY roste na sussich mistech. Na zahrad­ kach budou lidem kvest uz i prvosenky, podbel a prvni fialky. Temi se da zdobit salar, medvedf eesnek, koptivy, popenec nebo i tebrieek se daji pouzlt do nadivky. Jedly se diiv kvery beme a my jsme to jen zapomneli, nebo je to nejaka novam6da? UrCite se jedlo vic rostlin nez dnes, treba kerb­
Ifk lesnf, taky jedna z tech easne jarnich bylin, byl naprosto bezne koienL To same popenec. Vetsina obyvatelstva zila na venkove, a kdyz ti lide vysli pred chalupu, rostlo jim to tam. Jenze pak jsme se uveznili ve mestech a na "plevelne" bylinky jsme zapomneli. Mate nejakou oblloenou bylinu? Ja ziju v hodne uzkem kontaktu s pffrodou, tak­
ze se vzdycky tesim na to, co nabfzi aktualni roeni obdobL Na jare jsem vyslovene natese­ na na vsechno to zelene byli: kerblik, ptaeinec, kozlieek polnL Ty se daji jist klidne jako zaklad salatu, treba mfsto hlavkoveho. Nejlepsf jsou s lehkou citronovou zalivkou. DokazaIa byste dele preZit v piirode, kdyi vite, co vsechno se da jist'? To ureite ne. Rostlinam skoro chybi sacharidy, tuky a bflkoviny. Kytek se opravdu nenajite, je to spfS esteticka zalezitost. Nekdy fungujf jako korenf. Osobne nemam problem jist skoro jakekoli listi, ale pojldat kvety mi pi'ipada trochu barbarske. Jako bych mela snist umelecke dilo. Vy nemate problem snist kvet rilZe? No co, kdyz je tech ruzf dost... Ale pozor, musf to byt mze ze zahradky, ne z umelych pesteben, tam jsou hnojene. NejuzasnejSf vec, kterou jsem z ruzi jedla, byla sladka ruzova pasta. Dostala jsem ji od jedne pani z Polska, kde majf na roz­
tloukani okvetnich listkU mzi i takovou specicilni palieku. Listky se rozsmelcuji a smichaji pw na pill s cukrem, vznikne vlastne kandovana ruze. Lahudka! Nebo takove nadivane tulipany, ry jsou takyvynikajici a nadherne vypadajf. Mimocho­
dem, jejich okvetni listky se daji nakrajet na nud­
30
. Topinambury peclive ocistete
kartackem. Nelze je skrabat
skrabkou, protoze jsou casto
titerne a maji velmi nerovny
povrch. Vzhledem pripominaji
zazvorove hllzy.
Podle potreby je pokrajejte
a uvarte domekka v osolene vode.
Budete je muset hlldat, protoze
se rozvaruji skoro skokem. Jednu
chvili jsou jeste tvrde, a pak se
najednou rozpadaji. Mezitim sparte
koprivya nasekejte je nadrobno.
Slijte vodu z topinamburu,
rozmelnete je vidlickou, pridejte
sparene nasekane koprivy, jedno
vejce, muskatovY orisek a suI.
Postupne prisypavejte strouhanku,
vzdy dobre promichejte. Vznikla
hmota by se mela dobre tvarovat,
nemela by se rozpadat v rukach.
Presne mnozstvi strouhanky
kolisa podle kvality topinamburu
- stanoviste, kde vyrostly, rocniho
obdobi, kdy byly sklizeny, mista,
kde byly skladovany. Proto
pridavejte strouhanku po castech,
dokud nebudete spokojeni
s konzistenci budoucich kroket.
Tvorte valecky, obalujte je v mouce,
vejci a strouhance a smaite
v rozpalenem oleji, dYe minuty
z kazde strany. Nebo tvorte kulicky
a ty smazte ve fritovacim hrnci
podle velikosti 2 az 3 minuty.
Tipy a triky
5 koprivami to neprezente, aby
neprebily ostatni chute. Davkujte
jen 0 trochu vice, nez byste pouiili
petrzele.
:::
~
!:
VOLKSWAGE N FINANCIAL SERVICES
liVER. LEASING. POJISTENi . MOBILITA.
lieky a uzasne ozivi salat. Opet ale jedine tulipa­
ny zahradnf, ne kupovane hnojene. Kde kvetiny sbirate? Nemate v Praze potii najit lokalitu, kde nehrozi kontaminace psimi exkrementy? Ja to tak neprozlvam. Oni ti pejskafi vetSinou daleko nedojdou. tille staCi jit dal od domu. To. ze trham volne rostouci kytky a easto je ochut­ navam i bez umyti. ale melo jeden pozitivni efekt: kdyz se loni v Dejvicieh do vodovodnmo potrubi dostala voda kontaminovana fekaliemi. eela rodina to odstonala. jen mne nie nebylo. Daji se jist i zahradni kveliny, nebo jen plane rostouci? Samozfejme daji, dokonee od eervna je vetSina kytieek, co mam v kuehafee. ze zahrady. Duvod je j1ednoduehy: nekdy koneem eervna louky prosehnou a kytek je eim dill min. Ocitdme se na louce mezi sidliStem a lesem.
jestli tady nic nenajdeme. tak ui nikde. Odhra­
bujeme snih tesne u sloupu elektricki~ho vedenr.
Pytlik od ielatinovjch bonbonu. obal od ivyka ­
l"ek ... Vzdala bych to. ale Jana Vlkovd ne. .. Sem
se nedostanou sekacky. takie by tu neeo moh­
fo bYt... A hele. pampeliSka!" Zatlm jen drobne
nii ice listku se wvinutjm poupetem uprostred.
ale je to ona. .. Tak si ji vYiorte. ne?!" pobiz( me
lana. Fotim si ji. abych mela dukaz. Ustky chut­
'laji opet jako saldt bez zdlivky. Asi nemdm moc
:-yvinute chutove pohdrky. ..
\ etsinu rostlin z vas! Kvetinove kucharKy
by bemy zahradkai povaZovaJ za
plevel. PampeliSka, i'ebncek, ptacinec,
sedmilmiska. tide si kupuj! za stovky
korun hnojiva, aby se jich zbavili ...
,:0 protoze si mysli. ze vsiehni a vseehno rna
_it stejne. Ze na travniku nema by! nie jineho
~,p z trava. To je ale troehu nuda, ne?
nih u prvn[ch domu sidliste ui je roztdtj
- pod smrky se cosi zelend." To je ptaCinec pro­
' -fedni. "jdsdJana Vlkovd. "Ochutnejte,je bdjee­
<,,v. i kdyi ui vykvetl! Do saldtu ho muiete ddt
:vravdu hodne, protoie nepdli." Trochu vdhdm,
,'."/em behaji psi, ale nakonec si do ust vkldddm
~_: r listku rostliny. kterou si pamatuji z dvorku
·: ebabicky. Byl jim cely porostly, protoie trdvu
~ :obala kurata. Leps( nei pampeliska, ale ne
. ~ !; dobry jako redkev ohnice. Asi jsem na bru­
"'·o /lite. Zkoumdme rostlinku lupou a porovnd­
ci.m e ji se sousednim rozrazilem persiglm. Na
'1'n( pohled tatei, pod zvetsovacim sklem je ale
;..m e patmy rozd[f: rozrazil md chlupatj! stanek,
- onek ptaCince je dutj a uvnitl' je tenke vldkno,
. 'PTlimuJana fikdgumicka. Pejskah na nds civi
t :jara, VSak ui taky jaro skoro je.
«
~KODA
seRT
®
-.
-.'1.
LI novE NOVfM'
24. bfezna 2016 C. 12 - samostatne neprodejne
VELIKONOCNICH
ROZHOVORU
­
Special magazinu Patek LN 5 rozhovory 0 zvydch a tradidch, jarni kuchyni,
michelinske hvezde, zvonech od Svateho Vita a velikonocnim designu. +
Kraslice podle ceskych vytvarniku.