ÚZEMNÍ PLÁN Pasohlávky

Transkript

ÚZEMNÍ PLÁN
Pasohlávky
okr. Brno-venkov
Průzkumy a rozbory
I. TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ
ČÁST
Pořizovatel:
Objednatel:
Městský úřad Pohořelice, odbor územního plánování a stavební úřad
Obec Pasohlávky
Projektant:
Tel/Fax:
E-mail:
Web.
AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 1183/29a, 627 00 Brno
545217035, Tel. 545217004
[email protected]
www.arprojekt.cz
Vedoucí a zodpovědný projektant: Ing. arch. Milan Hučík
Číslo zakázky:
615
Datum zpracování:
4/2008
Autorský kolektiv:
Ing. arch. Milan Hučík
Ing. arch. Pavel Klein
PROJEKT, s.r.o.
Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
Územní plán obce Pasohlávky, průzkumy a rozbory
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 1
OBSAH DOKUMENTACE
I. TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST
II. GRAFICKÁ ČÁST
01 Výkres hodnot území
02 Výkres limitů využití území
03a Výkres záměrů na provedení změn v území
03b Výkres záměrů na provedení změn v území
04 Problémový výkres
1 : 10.000
1 : 10.000
1 : 10.000
1 : 5.000
1 : 10.000
TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST
1.
PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ____________________ 5
1.1. Stav a vývoj území ______________________________________________________ 5
1.1.1.
1.1.2.
1.1.3.
1.1.4.
1.1.5.
1.2.
Zastavěné území (jev č. 1) ________________________________________________
Plochy výroby (jev č. 2) __________________________________________________
Plochy občanského vybavení (jev č. 3)_______________________________________
Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (jev č.4) _________
Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku (jev č. 116) ______________________
6
6
6
7
8
Hodnoty území _________________________________________________________ 8
1.2.1.
1.2.2.
1.2.3.
1.2.4.
1.2.5.
1.2.6.
1.2.7.
1.2.8.
1.2.9.
1.2.10.
1.2.11.
1.2.12.
1.2.13.
1.2.14.
1.2.15.
1.2.16.
1.2.17.
1.2.18.
1.2.19.
1.2.20.
1.2.21.
1.2.22.
1.2.23.
1.2.24.
1.2.25.
1.2.26.
1.2.27.
1.2.28.
1.2.29.
1.2.30.
PROJEKT, s.r.o.
Památková rezervace včetně ochranného pásma (jev č.5) ________________________ 8
Památková zóna včetně ochranného pásma (jev č.6) ____________________________ 8
Krajinná památková zóna (jev č.7) __________________________________________ 8
Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma (jev č.8) ____ 8
Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma (jev č.9) 9
Památka UNESCO včetně ochranného pásma (jev č.10) _________________________ 9
Urbanistické hodnoty (jev č.11) ____________________________________________ 9
Region lidové architektury (jev č.12) _______________________________________ 13
Historicky významné stavby, soubory (jev č.13) ______________________________ 13
Architektonicky cenné stavby, soubory (jev č.14) _____________________________ 13
Významné stavební dominanty (jev č.15)____________________________________ 13
Území s archeologickými nálezy (jev č.16) __________________________________ 13
Oblast krajinného rázu a její charakteristika (jev č.17) _________________________ 14
Místo krajinného rázu a jeho charakteristika (jev č.18) _________________________ 15
Místo významné události (jev č.19) ________________________________________ 17
Významný vyhlídkový bod (jev č.20)_______________________________________ 17
Územní systém ekologické stability (jev č.21) ________________________________ 17
Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou (jev č.22) 22
Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou (jev č.23) _ 22
Přechodně chráněná plocha (jev č.24) ______________________________________ 22
Národní park včetně zón a ochranného pásma (jev č.25) ________________________ 22
Chráněná krajinná oblast včetně zón (jev č.26) _______________________________ 22
Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č.27)__________________ 22
Přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č.28)_________________________ 22
Národní přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č.29)___________________ 22
Přírodní park (jev č.30) _________________________________________________ 23
Přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č.31) _________________________ 23
Památný strom včetně ochranného pásma (jev č.32) ___________________________ 23
Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO (jev č.33)___________________ 23
NATURA 2000 - evropsky významné lokality (jev č.34) _______________________ 23
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 2
1.2.31. NATURA 2000 - ptačí oblasti (jev č.35) ____________________________________ 23
1.2.32. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem (jev
24
č.36)
1.3.
Limity využití území____________________________________________________ 24
1.3.1.
1.3.2.
1.3.3.
1.3.4.
1.3.5.
1.3.6.
1.3.7.
1.3.8.
1.3.9.
1.3.10.
1.3.11.
1.3.12.
1.3.13.
1.3.14.
1.3.15.
1.3.16.
1.3.17.
1.3.18.
1.3.19.
1.3.20.
1.3.21.
1.3.22.
1.3.23.
1.3.24.
1.3.25.
1.3.26.
1.3.27.
1.3.28.
1.3.29.
1.3.30.
1.3.31.
1.3.32.
1.3.33.
1.3.34.
1.3.35.
1.3.36.
1.3.37.
1.3.38.
č.74)
1.3.39.
1.3.40.
1.3.41.
1.3.42.
1.3.43.
1.3.44.
1.3.45.
1.3.46.
1.3.47.
1.3.48.
1.3.49.
1.3.50.
1.3.51.
1.3.52.
PROJEKT, s.r.o.
Lesy ochranné (jev č.37) ________________________________________________ 24
Lesy zvláštního určení (jev č.38) __________________________________________ 25
Lesy hospodářské (jev č.39) ______________________________________________ 26
Vzdálenost 50 m od okraje lesa (jev č.40) ___________________________________ 26
Bonitovaná půdně ekologická jednotka 41) __________________________________ 26
Biogeografické členění řešeného území, hranice biochor (jev č.42) _______________ 26
Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (jev č.43)__________________ 27
Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem (jev č.44)________ 27
Chráněná oblast přirozené akumulace vod (jev č.45) ___________________________ 27
Zranitelná oblast (jev č.46)_______________________________________________ 27
Vodní útvar povrchových, podzemních vod (jev č.47)__________________________ 27
Vodní nádrž (jev č.48) __________________________________________________ 28
Povodí vodního toku, rozvodnice (jev č.49)__________________________________ 28
Záplavové území (jev č.50) ______________________________________________ 29
Aktivní zóna záplavového území (jev č.51) __________________________________ 29
Území určené k rozlivům povodní (jev č.52) _________________________________ 30
Území zvláštní povodně pod vodním dílem (jev č.53) __________________________ 30
Objekt/zařízení protipovodňové ochrany (jev č.54) ____________________________ 30
Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem (jev č.55)30
Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa (jev č.56)________________ 30
Dobývací prostor (jev č.57) ______________________________________________ 31
Chráněné ložiskové území (jev č.58) _______________________________________ 31
Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry (jev č.59)___________________ 31
Ložisko nerostných surovin (jev č.60) ______________________________________ 31
Poddolované území (jev č.61) ____________________________________________ 31
Sesuvné území a území jiných geologických rizik (jev č.62) _____________________ 31
Staré důlní dílo (jev č.63) ________________________________________________ 31
Staré zátěže území a kontaminované plochy (jev č.64) _________________________ 31
Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (jev č.65) ______________________________ 31
Odval, výsypka, odkaliště, halda (jev č.66) __________________________________ 31
Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma (jev č.67) _______ 31
Vodovodní síť včetně ochranného pásma (jev č.68)____________________________ 32
Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma (jev č.69)
33
Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma (jev č.70)______________________ 33
Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma (jev č.71) _________________________ 34
Elektrická stanice včetně ochranného pásma (jev č.72) _________________________ 34
Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma (jev č.73)34
Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma (jev
35
Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma (jev č.75) __________ 36
Technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma (jev č.76) 36
Ropovod včetně ochranného pásma (jev č.77) ________________________________ 36
Produktovod včetně ochranného pásma (jev č.78) _____________________________ 36
Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma (jev č.79)_______ 37
Teplovod včetně ochranného pásma (jev č.80) _______________________________ 37
Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma (jev č.81)____________ 37
Komunikační vedení včetně ochranného pásma (jev č.82)_______________________ 37
Jaderné zařízení (jev č.83) _______________________________________________ 37
Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B (s nebezpečnými látkami) (jev č.84)37
Skládka včetně ochranného pásma (jev č.85) _________________________________ 37
Spalovna včetně ochranného pásma (jev č.86) ________________________________ 37
Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma (jev č.87) _ 38
Dálnice včetně ochranného pásma (jev č.88) _________________________________ 38
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 3
1.3.53.
1.3.54.
1.3.55.
1.3.56.
1.3.57.
1.3.58.
1.3.59.
1.3.60.
1.3.61.
1.3.62.
1.3.63.
1.3.64.
1.3.65.
1.3.66.
1.3.67.
1.3.68.
1.3.69.
1.3.70.
1.3.71.
1.3.72.
1.3.73.
1.3.74.
1.3.75.
1.3.76.
1.3.77.
1.3.78.
1.3.79.
1.3.80.
1.3.81.
1.3.82.
1.3.83.
2.
38
38
39
40
40
40
40
40
40
41
41
41
41
41
41
41
41
41
41
42
42
42
42
42
42
42
43
43
43
45
45
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ___________________________________ 46
2.1. SWOT analýza ________________________________________________________ 46
2.1.1.
2.1.2.
2.1.3.
2.1.4.
2.1.5.
2.1.6.
2.1.7.
2.1.8.
2.1.9.
2.1.10.
2.2.
Horninové prostředí a geologie ___________________________________________
Vodní režim __________________________________________________________
Hygiena životního prostředí ______________________________________________
Ochrana přírody a krajiny________________________________________________
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa __________________
Veřejná dopravní a technická infrastruktura__________________________________
Sociodemografické podmínky ____________________________________________
Bydlení ______________________________________________________________
Rekreace _____________________________________________________________
Hospodářské podmínky _________________________________________________
47
47
48
48
49
50
50
57
58
59
Závěrečné vyhodnocení _________________________________________________ 61
2.2.1.
2.2.2.
2.2.3.
3.
Rychlostní silnice včetně ochranného pásma (jev č.89) _________________________
Silnice I. třídy včetně ochranného pásma (jev č.90) ____________________________
Silnice II. a III.třídy včetně ochranného pásma (jev č.91) _______________________
Objekty dopravní vybavenosti ____________________________________________
Doprava v klidu _______________________________________________________
Místní a účelové komunikace (jev č.93) _____________________________________
Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma (jev č.94) __________________
Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma (jev č.95) _________________
Koridor vysokorychlostní železniční trati (jev č.96) ___________________________
Vlečka včetně ochranného pásma (jev č.97)__________________________________
Lanová dráha včetně ochranného pásma (jev č.98) ____________________________
Speciální dráha včetně ochranného pásma (jev č.99) ___________________________
Tramvajová dráha včetně ochranného pásma (jev č.100)________________________
Trolejbusová dráha včetně ochranného pásma (jev č.101) _______________________
Letiště včetně ochranných pásem (jev č.102) _________________________________
Letecká stavba včetně ochranných pásem (jev č.103) __________________________
Vodní cesta (jev č.104)__________________________________________________
Hraniční přechod (jev č.105) _____________________________________________
Cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka (jev č.106) ________________
Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma (jev č.107)_____________
Vojenský újezd (jev č.108)_______________________________________________
Vymezené zóny havarijního plánování (jev č.109)_____________________________
Objekt civilní ochrany (jev č.110) _________________________________________
Objekt požární ochrany (jev č.111) ________________________________________
Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky (jev č.112) ______________
Ochranné pásmo hřbitova, krematoria (jev č.113) _____________________________
Jiná ochranná pásma (jev č.114)___________________________________________
Ostatní veřejná infrastruktura (jev č.115) ____________________________________
Zastavitelné plochy (jev č.117)____________________________________________
Jiné záměry (jev č.118)__________________________________________________
Další dostupné informace (jev č.119) _______________________________________
Územní podmínky pro příznivé životní prostředí (environmentální pilíř) ___________ 61
Územní podmínky pro hospodářský rozvoj (ekonomický pilíř) ___________________ 61
Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území (sociální pilíř) _____ 62
URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD ________________________________________
3.1. Urbanistické, dopravní a hygienické závady _________________________________
3.2. Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území __________________________
3.3. Ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy _________________
3.4. Alternativy územního rozvoje obce ________________________________________
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
62
62
64
66
67
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 4
1. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE
ÚZEMÍ
1.1. STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ
PASOHLÁVKY
1
1
1
2
3
6
8
11
18
18
22
23
24
27
28
29
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
37
37
37
37
kód obce
Počet obyvatel
Přirozený přírůstek
Saldo migrace
Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%)
Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%)
Počet částí obce
Míra registrované nezaměstnanosti (%)
Počet dokončených bytů
Počet lázeňských léčeben
Počet lůžek v lázeňských léčebnách
Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)
Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)
Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)
Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)
Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)
Podíl lesů z celkové výměry (%)
Orná půda - rozloha (ha)
Chmelnice - rozloha (ha)
Vinice - rozloha (ha)
Zahrady - rozloha (ha)
Ovocné sady - rozloha (ha)
Trvalé travní porosty - rozloha (ha)
Lesní půda - rozloha (ha)
Vodní plochy - rozloha (ha)
Zastavěné plochy - rozloha (ha)
Ostatní plochy - rozloha (ha)
Koeficient ekologické stability
Živě narození
Zemřelí
Přistěhovalí
Vystěhovalí
58476
2
726
7
-5
16,1
9,9
1
14,8
2
0
0
53,8
74,1
1,5
6,3
28,6
11,3
1 061
150
11
187
22
300
761
16
150
1,17
10
3
5
10
(zdroj: ČSÚ 2008, údaje za rok 2006)
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 5
1.1.1. Zastavěné území (jev č. 1)
Zastavěné území bylo vymezeno podle § 58 zákona č.183/2006 Sb. k datu 1.1.2008. Je zobrazeno
v grafické části průzkumů územního plánu.
Zastavěné území je tvořeno zastavěným územím samotné obce Pasohlávky, zastavěným územím
kempu Merkur a přilehlých rekreačních objektů a několika dalšími územně oddělenými zastavěnými
územími. Územně oddělené jsou tři čerpací stanice pohonných hmot a jedno restaurační zařízení
v severní části k.ú. Pasohlávky při komunikaci I/52. V k.ú. Pasohlávky se dále nachází územně oddělené
ZÚ chatová lokalita a myslivna za komunikací III/39613. Dále se jedná o objekty technické
infrastruktury na březích vodní nádrže. V k.ú. Mušov jsou územně odděleny tři areály: areál ČOV, areál
Rybníkářství Pohořelice – zpracovna ryb Mušov a areál fy. Zappa beton v jižní části k.ú..
1.1.2. Plochy výroby (jev č. 2)
Největší plochu výroby v obci zaujímá areál firmy VINOFRUKT a.s., který se nachází na levé
straně při příjezdu do obce Pasohlávky od města Pohořelice. Firma se zabývá pěstováním a prodejem
moštových a stolních odrůd vinné révy, prodejem broskví pro přímý konzum a pro konzervárenské účely.
Na severním okraji obce se nachází zdevastovaný zemědělský areál, který je navržen k přestavbě.
V jižní části k.ú. Mušov se nachází provozovna Zappa beton (momentálně mimo provoz) a
Rybníkářství Pohořelice – zpracovna ryb Mušov.
1.1.3. Plochy občanského vybavení (jev č. 3)
Základní občanská vybavenost se nachází v centru obce, ostatní občanská vybavenost je rozptýlena
po obci a v kempu MERKUR.
Kostel sv. Anny
Obecní úřad
Jednota Mikulov - potraviny
Kadeřnictví
Tržnice
Základní škola
Mateřská škola
Informační centrum
Fotbalové hřiště
Kulturní dům
veřejná plocha - slavnosti
Penzion, pizzerie, bar LUCIANOS
RZ TURIST UNIMO - turistická ubytovna, bazén, hospoda
Ubytování v soukromí Horáček
Ubytování u Adamíků
autobusová zastávka, PNS
Restaurace Laguna + ubytování obec Pasohlávky
víceúčelové hřiště
Přístaviště
Uzenářství, řeznictví
Kemp u Zápeců
Vinárna u Zápeců
Las trade international s.r.o. - realitní činnost
Penzion + květiny
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 6
Prodej medu
Bistro pod břízami
Restaurace u Lasa
Penzion
Restaurace Velký Dvůr
Závodní kuchyně (Vinofrukt)
YACHT CLUB
Penzion u Liptáka
Ubytování v soukromí
Minicamp
Cukrárna
Malíř
Fitness
Pošta
Pálava s.r.o. – ubytování
hřbitov
sezónní ubytovna VINOFRUKT
Hotel TERMÁL, Restaurace u jezera
KEMP MERKUR
Správní budova
Stálá archeologická výstava
Pizzerie u ŘÍMANA
Rybářská bašta - restaurace
Smíšené zboží
Restaurace u Laguny
Restaurace u Pavouka
Restaurace u Tlusťocha
Restaurace s jídelnou a smíšeným zbožím
letní kino
Restaurace u Mušketýra
Občerstvení Citron
Bar u Šišky
Minigolf
Škola surfu
Půjčovna šlapadel a loděk 2x
Tenisový kurt
Hřiště na plážový volejbal 2x
Kolotoče
Penzion a restaurace Vrkoč
1.1.4. Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (jev č.4)
V severní části obce za obecním úřadem se nachází zchátralý zemědělský areál. Tento areál je
navržen k obnově. V této části obce jsou uvažovány návrhové plochy pro rozvoj služeb a rekreace
s vazbou na centrum obce.
Další výrobní areál k obnově se nachází na západním okraji ÚP. Tento areál byl již ve schválené
změně č.1 ÚP navržen k obnově pro funkci smíšenou obytnou.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 7
Další objekt k obnově je navržen naproti bistru u Břízy, jedná se o zemědělský statek. Během
průzkumů a rozborů probíhala rekonstrukce těchto objektů.
Vhodným areálem k obnově je také areál fy. Vinofrukt a.s., který leží na severovýchoním okraji
obce.
V k.ú. Mušov po levé straně při vjezdu do kempu ATC Merkur se nachází nevyúživaná
zemědělská stavba. Tato stavba bude v ÚP navržena k asanaci a na této ploše bude navrženo parkoviště
pro navrhovaný aquapark.
1.1.5. Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku (jev č. 116)
Počet dokončených bytů v období 2000-2006:
Rok
Počet
bytů
dokončených
2000
*
2001
*
2002
*
2003
*
2004
*
2005
*
2006
2
Celkem
*
* nezjištěno
1.2. HODNOTY ÚZEMÍ
1.2.1. Památková rezervace včetně ochranného pásma (jev č.5)
V řešeném území se nenachází.
1.2.2. Památková zóna včetně ochranného pásma (jev č.6)
1.2.3. Krajinná památková zóna (jev č.7)
1.2.4. Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma
(jev č.8)
V k.ú. Pasohlávky a k.ú. Mušov se nacházejí tyto prohlášené nemovité kulturní památky
evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky:
29717 / 7-1611 venkovská usedlost č.p.7
17403 / 7-1608 kostel sv. Anny
19006 / 7-1578 socha sv. Floriána (přemístěna z k.ú. Mušov ke kostelu sv. Anny)
Na k.ú. Mušov se nacházejí tyto prohlášené nemovité kulturní památky evidované v Ústředním
seznamu kulturních památek České republiky:
15909 / 7-1582 římský vojenský tábor, archeologické stopy
21157 / 7-1580 boží muka
33459 / 7-1577 kaple
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 8
33250 / 7-1576 kostel sv. Linharta
7-1581boží muka – nenalezena
poznámka: v jižní části k.ú. |Mušov se nachází stavba kapličky, která nemá památkovou ochranu.
1.2.5. Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného
pásma (jev č.9)
1.2.6. Památka UNESCO včetně ochranného pásma (jev č.10)
1.2.7. Urbanistické hodnoty (jev č.11)
Obec Pasohlávky má charakteristickou zástavbu ulicového typu.
Orientace hlavní komunikace je po vrstevnici ve směru východ-západ, uprostřed obce se stáčí
k severu. Jádro obce je tvořeno 1 hlavní ulicí z níž vedou odbočky do ostatních novějších částí obce.
Původní struktura obce tvořená zemědělskými usedlostmi již není v současnosti téměř čitelná.
Urbanisticky hodnotné je centrum obce a nově zrealizované nábřeží, které umožňuje korzování
místních obyvatel a návštěvníků s výhledem na Pálavu.
Vesnice byla pravděpodobně kolonizačního původu a její osu tvořila komunikace, která se ve
východní části rozšiřovala v náves, na níž stávala kaple.
Východně od obce, v k.ú. Mušov na nejvyšším místě nad kempem Merkur (220 m.n.m) se nachází
Hradisko - archeologické naleziště. Na počátku 2. století n.l. zde stával vojenský tábor X.římské legie
císaře Marka Aurelia s množstvím zděných staveb.
V k.ú. Mušov jako jediný pozůstatek obce Mušov stojí na ostrově románský kostel sv. Linharta.
Názvy dnešních tratí: Hády, Prostřední pole, Krušné pole, U Křižovatky, Hradisko, Na Dlouhých
Historické názvy obce:. Uherčice na Bílém břehu, Weisstätten, Auerčice, Charváty, Pasohlávky
Obec Pasohlávky neovlivňuje významně krajinný ráz, neboť se málo uplatňuje v dálkových
pohledech.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 9
I. vojenské mapování – Josefské, 1764-68, 1780-83 (rektifikace), měřítko 1: 28 800
© 1st Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 10
II. vojenské mapování - Františkovo, 1836-1852, měřítko 1 : 28 800
III. vojenské mapování - Františko-josefské, 1876-1878 (Morava), měřítko 1 : 75 000
© 1st Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna
© 3nd Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna
© Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 11
Mapa stabilního katastru z roku 1825 (ze sbírek Moravského zemského muzea v Brně):
Urbanistická struktura obce v roce 2007:
Jak vyplývá z výše uvedené mapy a schéma struktury stávající zástavby Pasohlávek, urbanistický
tvar obce se od roku 1825 významně změnil. Je patrná také změna struktury charakteristických
zemědělských usedlostí, které byly během druhé světové války zničeny. Původní obyvatelstvo bylo
tvořeno 93,6% obyvatel německého původu. Nejvyššího počtu dosáhlo zdejší obyvatelstvo v roce 1930,
kdy tu bydlelo 1 021 osob. Z té doby je patrný rozvoj obce severním, jižním a východním směrem.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 12
1.2.8. Region lidové architektury (jev č.12)
1.2.9. Historicky významné stavby, soubory (jev č.13)
Kostel sv. Anny v centru obce z roku 1675 a románský Mušovský kostel na ostrově v k.ú. Mušov.
1.2.10. Architektonicky cenné stavby, soubory (jev č.14)
Obecní úřad, vila na návsi, kostel sv.Anny, areál vinných sklepů na západním okraji obce.
V k.ú. Mušov je to především kostel sv. Linharta.
1.2.11. Významné stavební dominanty (jev č.15)
Kostel sv. Anny v centru obce z roku 1675, Obecní úřad, vila na návsi a románský Mušovský
kostel na ostrově v k.ú. Mušov.
1.2.12. Území s archeologickými nálezy (jev č.16)
Dle Národního památkového ústavu jsou v řešeném území evidovány následující archeologické
lokality:
číslo
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
Poř. č. SAS
34-12-19/25
34-12-19/9
34-12-19/8
34-12-19/19
34-12-19/24
34-12-19/20
34-12-19/7
34-12-19/23
34-12-19/4
34-12-19/5
34-12-19/17
34-12-19/26
34-12-19/6
34-12-19/21
34-12-19/11
34-12-19/14
34-12-19/27
34-12-19/12
34-12-19/10
34-12-19/18
34-12-19/22
34-12-19/3
34-12-19/28
34-12-19/15
PROJEKT, s.r.o.
Typ
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Název lokality
Neurissen, U státní silnice
Muschaner Feld, Na Mušovsku
Lopota
Neurissen, Neurissäkern
Rosstauscher
Hradisko, Burgstall, Zeiselberg
Padielken, Za stanicí, Padělky
Neurissen
Ve dvoře
Muschener Feld
U betléma, Ivaňsko, Kohlstadt
Zeiselberg, U Pasohlávek
Nový hřbitov
Kohlstatt, Na ivaňské, Zelnisko
Thaya Feld ?
Areál, Za Tuchnou, Obenausfeldren, Obenaus
Tuchet, Tuchnet, Tuchna, Mokřidla,Duchna
Nový hřbitov
Za kravínem, Thaya Feld
Za tuchnou, Mokřidla, Laguny
Mušov- areál
U vodárny
JJZ od Římského kopce
Tabor, Taborgraben v trati (Tuchet), Duchna
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 13
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
34-12-20/17
34-12-19/16
34-12-20/18
34-12-19/13
34-12-24/8
34-12-24/7
34-12-24/6
34-12-25/17
34-12-24/10
34-12-24/9
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
kostel sv. Leonarda
Mühläcker, U dunajovických luk
U soutoku
Untere Mühläcker, U mlýna, Na dílcích, Svobodnický
Waldl,Mühlächer,Na pískách,U Dunajov.luk,
Bründeläker, U lávky, U sv. Jana, U Svatoján.jezír
štěrkovna
Bruckäcker,Brückäcker,Záhumenky u Dyje,U Dyje
U kravína
Waldl Mühläcker,Saubründllüss,Prostřed.hon u mlýna
1.2.13. Oblast krajinného rázu a její charakteristika (jev č.17)
Krajinný ráz je definován jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či
oblasti. Tvoří jej tedy soubor přírodních podmínek a znaků společně se znaky a hodnotami vytvořenými
činností člověka v krajině, které lidé vnímají a jejich prostřednictvím identifikují a vnímají určitý prostor.
Oblast krajinného rázu je rozsáhlé území s podobnou přírodní, kulturní a historickou
charakteristikou, která se výrazně liší od jiné oblasti ve všech charakteristikách či v některé z nich, a
která zahrnuje více míst krajinného rázu (I. Míchal, AOPK, 1999). Výměra obvykle dosahuje tisíce
hektarů. Jedná se tedy o souvislá území s podobnými charakteristikami krajinného rázu uvnitř téhož
bioregionu (Culek a kol. 1995).
Dominantu krajinného úzu tvoří vodní nádrž Nové Mlýny I a II s Pavlovskými vrchy (Pálavou) na
horizontu. Pálava byla zahrnuta do chráněných krajinných oblastí.
Stavebními pohledovými dominantami jsou zříceniny hradů Děvím a Dívčí hrady.
Novomlýnské nádrže jsou nejvýznamnějším vodním dílem na Moravě. Jejich poloha v překrásném
přírodním prostředí pod Pálavou, navíc v blízkosti státní hranice s Rakouskem ještě umocňuje jejich
turistický a rekreační význam, a to i přesto, že kvalita vody dosud neumožňuje jejich plné využití ke
koupání.
Chráněná krajinná oblast Pálava byla zřízena výnosem MK ČSR č.j. 5790/1976 ze dne 19. 3. 1976.
Pálava se nachází v severozápadním výběžku Panonské nížiny v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti
České republiky, což umožňuje jak pěstování vinné révy, tak výskyt mnoha druhů rostlin, které u nás
nikde jinde nerostou. Pestrá mozaika skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných
křovin a teplomilných doubrav na svazích Děvína, která vznikla z části pod vlivem pastvy, se označuje
jako krasová lesostep. Na plošinách Milovického lesa převládají rozvolněné sprašové doubravy s
druhově bohatým bylinným podrostem, na severně orientovaných svazích a v údolích je nahrazují
panonské dubohabřiny. V okolí Křivého jezera v nivě Dyje zůstaly zachovány porosty tvrdého luhu s
dubem letním a jasanem úzkolistým a nevelké plochy zaplavovaných luk. Na západním břehu rybníka
Nesytu u Sedlce dosud přežívají zbytky slanomilné vegetace, která byla v minulosti na zasolených
pastvinách jižní Moravy téměř běžná.
Katastrální území Pasohlávky a k.ú. Mušov je velmi intenzivně přeměněno a využíváno člověkem.
Stabilizační lesní a luční porosty (včetně pastvin) vyšších stupňů ekologické stability (5 a 4) tvoří velmi
malou část místní krajiny. Intenzivně zalesněné území lužních lesů se nachází v k.ú. Mušov tzv. Dolní
Mušovský luh. Vymezen je z jihozápadu silnicí I/52, ze severovýchodu řekou Jihlavou, z jihovýchodu
Střední nádrží Věstonickou a ze severu rybníkem Vrkoč. Ostatní drobné lesní celky jsou v území
rozmístěny v rozptylu a v podstatě se omezují jen na doprovod vodních toků.
Z hlediska typologie české krajiny spadá řešené území do:
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 14
-
-
typ krajiny podle využití území – západní a severozápadní část řešeného území do zemědělské
krajiny, severovýchodní část řešeného území do lesní krajiny a jižní část k.ú. náleží do
rybničních krajin.
typ sídelních krajin - celé řešené území patří mezi staré sídelní typy Pannonika,
typ krajin podle reliéfu – západní a severozápadní část řešeného území do krajiny plošin a
pahorkatin, jihovýchodní část řešeného území do krajiny širokých říčních niv.
V rámci územního plánu bylo vymezeno sedm základních oblastí krajinného rázu:
A – Drnholecké kopce
B – Dyjskosvratecká niva
C – Pasohlávecká pahorkatina
D – Pasohlávecký úval
E – Sníženiny úvalů
F – Římský vrch
G – Dolní Mušovský luh
Řešeného území se týká sedmi oblastí krajinného rázu. Každá oblast krajinného rázu je dále
rozdělena na místa krajinného rázu.
1.2.14. Místo krajinného rázu a jeho charakteristika (jev č.18)
Místo krajinného rázu je specifickým menším krajinným prostorem uvnitř oblasti krajinného rázu s
určujícími charakteristikami. Jedná se tedy o část relativně homogenní krajiny z hlediska přírodních,
kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot. Obvykle jde o
vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní), který je pohledově spojitý z většiny
pozorovacích stanovišť, nebo o území typické díky své výrazné charakterové odlišnosti (I. Míchal,
AOPK, 1999).
Výšková analýza území byla jedním ze základních podkladů pro vymezení oblastí a míst
krajinného rázu. Výrazným prvkem je zde plocha vodních nádrží Nové Mlýny I a II (Dyjskosvratecká
niva) a dále navazující Pasohlávecká niva a pahorkatina.
Hranicemi pro vymezování jednotlivých míst krajinného rázu byly především okraje souvislých
lesních porostů, břehové porosty a doprovodné porosty vodních ploch a toků, výrazné hranice rozdělující
způsob využití území (rozsáhlé hony orné půdy a pod.) a horizonty tvořené terénními vyvýšeninami.
V k.ú. Pasohlávky a Mušov byly vymezeny následující místa krajinného rázu:
A. Drnholecké kopce – oblast krajinného rázu
místa krajinného rázu:
A1 – polní krajina 1 - kulturní plochy zemědělské půdy zaujímají rozlehlé plochy orné půdy
v rovinatém terénu. Téměř bez rozptýlené zeleně.
A2 – polní krajina 2 - kulturní plochy zemědělské půdy zaujímají rozlehlé plochy orné půdy
A3 – Velký žleb – krajina v západní části řešeného území, prameniště bezejmenných toků s
doprovodnou zelení, zatravněnými a zemědělsky obdělávanými pozemky.
A4 – Malý žleb – krajina v západní části řešeného území, prameniště bezejmenných toků s
doprovodnou zelení, zatravněnými a zemědělsky obdělávanými pozemky.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 15
B. Dyjskosvratecká niva – oblast krajinného rázu
B.1 podmáčené sníženiny – krajina nad horní nádrží, zemědělsky obhospořadované pozemky se
zbytky lužních porostů a odvodňovacích vodních toků
B.2 horní nádrž - rozsáhlá uměle vytvořená vodní plocha sloužící pro závlahy a rekreaci
B.3 střední nádrž - rozsáhlá uměle vytvořená vodní plocha, přírodě blízká, hnízdiště ptactva.
Požívá značné ochrany – Ptačí oblast Natura 2000, PR Věstonická nádrž
C – Pasohlávecká pahorkatina – oblast krajinného rázu
C1 – polní krajina 1 - svažité a velmi svažité plochy charakteru zemědělské půdy (malé vinice,
orná půda a rozptýlená zeleň), doprovodná zeleň podél cest a vodních toků.
C2 – polní krajina 2 - svažité a velmi svažité plochy charakteru zemědělské půdy (malé vinice,
orná půda a rozptýlená zeleň), doprovodná zeleň podél cest a vodních toků.
C3 – viniční krajina - svažité a velmi svažité plochy charakteru zemědělské půdy (malé vinice,
orná půda), v této lokalitě jsou vyhlášeny viniční tratě.
D. Pasohlávecký úval – oblast krajinného rázu
D.1 polní krajina 1 - kulturní plochy zemědělské půdy zaujímají rozlehlé plochy orné půdy
D.2 polní krajina 2 - kulturní plochy zemědělské půdy zaujímají rozlehlé plochy orné půdy
D3 – zastavěné území - souvislá venkovská zástavba s výraznou dominantou kostela obce
Pasohlávky a kempu Merkur. Součástí kempu jsou dvě oddělené laguny (malá a velká), které mají
travnato- písčité pláže a slouží k rekreačním účelům.
E – Sníženiny úvalů – oblast krajinného rázu
E.1 polní krajina - kulturní plochy zemědělské půdy zaujímají rozlehlé plochy orné půdy
v rovinatém terénu. Doprovodná zeleň podél břehů vodních nádrží.
F. Římský vrch – oblast krajinného rázu
F.1 polní krajina - svažité plochy charakteru zemědělské půdy (malé vinice, orná půda a rozptýlená
zeleň), doprovodná zeleň podél cest.
F.2 hradisko – dominanta a nejvyšší místo v řešeném území, významné archeologické naleziště.
Charakter je zemědělská krajina )orná půda, vinice) s doprovodnou zelení.
G. Dolní Mušovský luh – oblast krajinného rázu
G.1 lesní krajina – smíšené jasanovo – olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, nížinné až
horské vodní toky s chráněnými druhy živočichů. Tato lokalita požívá značné ochrany – Evropsky
významná lokalita Mušovský luh – Natura 2000.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 16
G.1 polní krajina – kulturní plochy zemědělské půdy, krajinné zeleně a bažin .Tato lokalita požívá
značné ochrany – Evropsky významná lokalita Mušovský luh – Natura 2000 a Přírodní památka Betlém.
Názvy byly voleny tak, aby vystihovaly umístění i základní vlastnosti míst krajinného rázu.
1.2.15. Místo významné události (jev č.19)
Nevyskytují se v řešeném území.
1.2.16. Významný vyhlídkový bod (jev č.20)
Z vrchu Hradisko (220 m n.m.) východně od obce se otvírají zajímavé pohledy na obec i
Novomlýnské nádrže. Pěkné pohledy na Pálavskou vrchovinu se také otvírají z levého nábřeží vodních
nádrží. Další zajímavé výhledy jsou ze zemědělské krajiny v severozápadní části k.ú. Pasohlávky.
1.2.17. Územní systém ekologické stability (jev č.21)
V řešeném území se nachází následující prvky územního systému ekologické stability:
Nadregionální ÚSES
Nadregionální biocentra:
Nadregionální biokoridory:
NRBK č.161 – dlouhý biokoridor vedený údolím řeky Dyje v jižní části kraje (okresy Znojmo a
Břeclav) s drobnými přesahy do Rakouska. Nadregionální biokoridor vychází z NRBC 109 Soutok (řeky
Moravy a Dyje) v k.ú. Lanžhot, od kterého směřuje údolím řeky Dyje k severozápadu, k novomlýnským
nádržím, kde se postupně stáčí k jihozápadu okolo Drnholce směrem ke státní hranici s Rakouskem a
dále v souběhu s hranicí směrem ke Znojmu, kde je zaústěno do NRBC 28 Údolí Dyje.
Biokoridor prochází pouze okrajovou jižní částí území po pravém břehu horní a střední vodní
nádrže. V celém průběhu v okrese Břeclav má dvě osy. Jednu s cílovými vodními a druhou s cílovými
nivními ekosystémy. V západní části (okr. Znojmo) v návaznosti na NRBC 28 Údolí Dyje však krátce s
cílovými mezofilními hájovými ekosystémy. Do os NRBK je vloženo několik regionálních biocenter.
Regionální ÚSES
Regionální biocentra:
RBC 342 Vrkoč – rozkládá se na ploše cca 50ha, pouze část RBC se nachází v k.ú. Mušov. Jedná
se o lužní les, vegetaci tvoří směs dřevin lužního typu dubového vegetačního stupně zamokřené hydrické
řady. RBC bude nutno z důvodu výstavby rychlostní komunikace R 52 zmenšit na jihovýchodním okraji
až po navrženou komunikaci.
Regionální biokoridory:
RBK 140 N – propojuje RBC 342 Vrkoč s regionálním biocentrem RBC 44 Na Pískách (k.ú. Dolní
Věstonice) a prochází po východní hranici řešeného území v k.ú. Mušov.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 17
Místní ÚSES:
Návrh ÚSES vychází z Generelu ÚSES k.ú. Mušov (VH atelier, spol. s r. o. Brno, 1994) a
Generelu ÚSES k.ú. Pasohlávky (VH atelier, spol. s r.o. Brno, 1994) a jsou dány do souladu s
nadregionálním a regionálním územním systémem ekologické stability. Zároveň je upřesněno umístění a
rozlohy jednotlivých prvků ÚSES.
Místní USES můžeme pro zjednodušení rozdělit do třech částí podle polohy:
1. ÚSES ležící západně od zastavěného území Pasohlávek (k.ú. Pasohlávky)
2. ÚSES ležící severovýchodně od zastavěného území Pasohlávek (k.ú. Pasohlávky, k.ú. Mušov)
3. ÚSES ležící v jižní části k.ú. Mušov
1. V západní části řešeného území je tvořen ÚSES třemi stávajícími biocentry a jedním
navrženým biocentrem.
LBC Velký žleb u ovčárny
k.ú.: Pasohlávky
Rozloha: 16 ha
Význam: místní
Funkce: funkční biocentrum
Geobiocenologická typizace: nezjištěna
Charakteristika lokality: úhory, louky a pastviny s doprovodnou zelení místního vodního toku
Návrh opatření: Ponechat přirozenému vývoj i, popř. doplnit přirozenou skladbu podle STG.
LBC Malý žleb
k.ú.: Pasohlávky
Rozloha: 3 ha
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 18
Význam: místní
Charakteristika lokality: louky a pastviny s doprovodnou zelení místního vodního toku
LBC Nový luh
k.ú.: Pasohlávky
Rozloha: 3 ha
Význam: místní
Geobiocenologická typizace: 1CD4, 1BC3
Charakteristika lokality: Lužní les s druhovým složením charakteristickým pro nádržemi zatopené
luhy. Převažuje topol černý, dále vrba, místy jilm a javor jasanolistý. V podrostu dominuje svízel přítula
a kopřiva.
LBC U větrolamu
k.ú.: Pasohlávky
Rozloha: původně neurčena, nyní stanovena na nejmenší možnou rozlohu 3 ha
Význam: místní
Funkce: výhledové biocentrum
Geobiocenologická typizace: 1BD3
Charakteristika lokality: Lokalita se nachází mezi větrolamem a závěrem terénní rýhy s křovitým a
stromovým lemováním. Větrolam je tvořen především topolem černým a javorem jasanolistým. Terénní
rýha je obklopena bezem černým, třešní mahalebkou a švestkami. Je nejvhodnějším místem pro existenci
typického geosystému v katastrálním území obce.
Návrh opatření: Posilování přirozeně skladby podle STG a postupné plošné rozšiřování na min. 3
ha.
Popis místních biokoridorů:
Místní biocentra Malý a Velký žleb jsou propojeny místním fungujícím biokoridorem LBK 1,
který vede po obou stranách místního vodního toku. Fungující biokoridor LBK 2 propojuje LBC Malý
Žleb a LBC Nový luh. Nový biokoridor LBK 3 je navržen jako odbočka ze stávajícího LBC Nový luh a
směřuje podél vodního toku jihozápadně do k.ú. Drnholec. Nový biokoridor LBK 4 je navržen ze
stávajícího LBC Nový luh severním směrem k navrženému LBC U Větrolamu. Navržený biokoridor
LBK 5 propojuje stávající biocentrum LBC Malý žleb s navrženým LBC U Větrolamu. Tento místní
ÚSES pokračuje severním směrem navrženým místním biokoridorem LBK 6 do LBC Na Krušném.
Západní a východní ÚSES je propojen pomocí stávajících a navržených interakčních prvků, které
jsou navrženy po levém břehu horní vodní nádže.
2. V severovýchodní části řešeného území je navrženo pět místních biocenter, které pomocí
navržených biokoridorů jsou propojeny se stávajícím významným regionálním biocentrem
RBC 342 Vrkoč.
LBC Vrbiny
k.ú.: Pasohlávky
Rozloha: původně 1 ha, nyní stanovena na nejmenší možnou rozlohu 3 ha
Význam: místní
Funkce: jádro výhledového biocentra
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 19
Geobiocenologická typizace: 1BD3-4
Charakteristika lokality: Meliorované koryto potoka, lemované nesouvislým porostem vrb a bezu
černého je nejvhodnějším místem pro existenci typického geosystému v katastrálním území obce. Při
průzkumech v červnu 2001 bylo pozorováno hnízdění dravců.
Návrh opatření: Posilování přirozeně skladby podle STG a postupné plošné rozšiřování na
minimálně 3 ha.
LBC Pobřežní háj, p.č.1
k.ú.: Mušov
Rozloha: 3,5 ha
Význam: místní
Geobiocenologická typizace: 1BD2. 1BD3, (1B5)
Charakteristika lokality: Společné biocentrum společenstev pobřežního luhu, stepních lad,
xerotermních strání a akátových houštin. Ve vlhkém, stabilizovaném údolním luhu z dřevin převažují ve
stromovém patře vrby y v keřovém bez černý. Bylinné patro je tvořeno především svízelem přítulou a
kopřivou. Polokulturní louky přecházejí ve stepní lada, obsahující bohaté bylinné xerotermní
společenstvo včetně druhů vzácných a chráněných. Roztroušeně se vyskytují keře hlohu, trnky a růže. Pro
akátiny je charakteristický doprovodný výskyt nitrofilních a ruderálních druhů. Okraje lokalit jsou
ohroženy šířením polních plevelů.
Návrh opatření: Posilování přirozené skladby podle STG, zabránit šíření akátu a omezit hnojení na
přilehlých polích. Do BC zahrnout i těžbou štěrku poškozené plochy po jejich rekultivaci.
LBC Mušovské hradisko
k.ú.: Mušov
Rozloha: původně 1 ha, nyní stanovena na nejmenší možnou rozlohu 3 ha
Význam: místní
Charakteristika lokality: Svažité pozemky mezi vinnými sklepy a hradiskem. Část pozemku cca
1ha je porostlý břehovou zelení.
Návrh opatření: Posilování přirozeně skladby podle STG a postupné plošné rozšiřování na
minimálně 3 ha.
LBC U Silnice
k.ú.: Pasohlávky
Rozloha: původně neurčena, nyní stanovena na nejmenší možnou rozlohu 3,2 ha
Význam: místní
Charakteristika lokality: Lokalita se nachází u silnice III/39614. Jádro biocentra tvoří stávající
lesní remízek - větrolam.
ha.
LBC Na Krušném
k.ú.: Pasohlávky
Rozloha: původně 2ha, nyní stanovena na nejmenší možnou rozlohu 3 ha
Význam: místní
Charakteristika lokality: Lokalita se nachází severně od obce Pasohlávky. Jádro biocentra tvoří
stávající lesní remízek.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 20
ha.
Místní biokoridor LBK 7 spojuje LBC Pobřežní háj a LBC Vrbiny. LBK 6 je veden po břehu
vodní nádrže NM I, jeho délka je cca 400 m. LBC 8 propojuje LBC Vrbiny s LBC Mušovské Hradisko a
je veden zemědělskou krajinou, jeho délka je cca 1,9 km . LBK 9 je krátký biokoridor který propojuje
LBC Mušovské Hradisko s RBC 342 Vrkoč, tento biokoridor bude muset podchodem podejít rychlostní
komunikaci R52. Z LBC Mušovské Hradisko vychází dálší biokoridor LBK 10 do LBC U Silnice. LBK
je tvořen stávajícím větrolamem a měří cca 800m. Z LBC U Silnice pokračuje LBK 11 do LBC Na
Krušném. Je veden stávajícím větrolamem a měří cca 1km.
3. V jižní části řešeného území je navrženo sedm biocenter. Další tři biocentra navazují na NRBK
161 nivní, který prochází po pravém pobřeží VN NM I.
LBC MU 1-5
k.ú.: Mušov
Rozloha: jedná se o soustavu biocenter různé velikosti
Význam: místní
Charakteristika lokality: Soustava biocenter se nachází na prostřední vodní nádrži Nové Mlýny II.
Biocentra jsou tvořeny stávajícími ostrůvky a břehovými porosty.
Návrh opatření: Posilování přirozeně skladby podle STG
LBC MU 6
k.ú.: Mušov
Rozloha: 10 ha zahrnuje i vodní hladinu, břehové porosty cca 5ha
Význam: místní
Charakteristika lokality: Lokalita se nachází v jižní části řešeného území k.ú. Mušov. Jádro
biocentra tvoří stávající břehové porosty.
LBC MU 7
k.ú.: Mušov
Rozloha: 5 ha zahrnuje i vodní hladinu, břehové porosty cca 4ha
Význam: místní
Charakteristika lokality: Lokalita se nachází v jižní části řešeného území k.ú. Mušov. Jádro
biocentra tvoří stávající břehové porosty.
Místní biokoridor LBK 12 vodní vede z RBC 342 Vrkoč jižním směrem do LBC MU 1. Z LBC
MU 1 vedou dva vodní biokoridory LBC 13 vede do LBC MU 2 a LBK 16 vede do LBC MU 4.
Východním směrem pokračuje z LBC MU2 biokoridor LBK 14 do LBC MU3 a dále pokračuje LBK 15
do k.ú. Dolní Věstonice. LBK 17 propojuje dvě pobřežní biocentra LBC MU 4 a LBC MU 5.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 21
LBK 18 vede z LBC MU6 podél Dunajovického potoka jižním směrem do k.ú. Dolní Dujanovice. LBK
19 vede z LBC MU7 taktéž jižním směrem do k.ú. Dolní Dujanovice.
Interakční prvky zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní méně
stabilní až nestabilní krajinu. Vytvářejí existenční podmínky rostlinám a živočichům, kteří mohou
působit stabilizačně v kulturní krajině. V interakčních prvcích nacházejí prostředí pro život opylovači
kulturních rostlin a predátoři omezující hustotu populací škůdců. Interakčními prvky jsou například
ekotonová společenstva lesních okrajů, remízy, skupiny i solitery stromů. Jako velmi pozitivně působící
plošný interakční prvek jsou travinobylinná společenstva, která ve formě lučních porostů by měla být
uplatňována zejména v údolních nivách potoků a řek.
1.2.18. Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou
(jev č.22)
V k.ú. Pasohlávky nebyl vyhlášen žádný významný krajinný prvek
1.2.19. Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou
(jev č.23)
Dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou významnými
krajinnými prvky také všechny lesy, vodní toky a rybníky, jezera a údolní nivy. Významné krajinné prvky
jsou chráněny před poškozováním a ničením dle § 4 odst. (2) citovaného zákona.
1.2.20. Přechodně chráněná plocha (jev č.24)
Nevyskytuje se v k.ú. Pasohlávky.
1.2.21. Národní park včetně zón a ochranného pásma (jev č.25)
1.2.22. Chráněná krajinná oblast včetně zón (jev č.26)
1.2.23. Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č.27)
1.2.24. Přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č.28)
Jihovýchodně od obce Pasohlávky leží PR Věstonická nádrž. Předmětem ochrany je umělá
přehradní nádrž se soustavami ostrůvků, bohaté hnízdiště a shromáždiště vodních ptáků. Rozloha v k.ú.
Mušov je cca 480 ha.
V území dojde ke střetu liniového záměru výstavby R52 se zvlášť chráněným územím PR
Věstonická nádrž.
1.2.25. Národní přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č.29)
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 22
1.2.26. Přírodní park (jev č.30)
1.2.27. Přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č.31)
Východně od obce Pasohlávky leží PP Betlém. Chráněné území leží v k.ú. Mušov, jeho rozloha je
cca 10,8 ha, jedná se o bažinu s bohatým výskytem obojžívelníků.
1.2.28. Památný strom včetně ochranného pásma (jev č.32)
1.2.29. Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO (jev č.33)
1.2.30. NATURA 2000 - evropsky významné lokality (jev č.34)
V území Pasohlávky a Mušov byla vymezena Evropsky významná lokalita Mušovský luh
(CZ0624103).
Lokalita Mušovský luh ležící podél dolního toku řeky Jihlavy mezi obcí Přibice a střední nádrží
vodního díla Nové Mlýny, představuje komplex smíšených jasanovo-olšových lužních lesů temperátní a
boreální Evropy, nížinných až horských vodních toků a lokalitu chráněných druhů živočichů s celkovou
rozlohou 557,4511 ha.
Dominantním společenstvem jsou tvrdé luhy nížinných řek, maloplošně se vyskytují měkké luhy a
fragmentálně v tůních slepých ramenech a kanálech i mokřadní vegetace rákosin a vodní vegetace. V
jižní části přiléhající ke střední nádrži VD Nové Mlýny se nalézá v lokalitě Betlém zbytek porostů
suchého trávníku na hrúdu a mokřad s výskytem řady druhů obojživelníků. Lokalita představuje
významné refugium xylofágního hmyzu s výskytem roháče obecného. Z vodních savců se zde vyskytuje
vydra říční.
V rámci celého území jsou vyhlášena ZCHÚ - PP Mušovský Dolní luh a PP Betlém. Lokalita
představuje jeden z posledních dochovalých zbytků lužního lesa po vybudování střední novomlýnské
nádrže.
Vyskytují se zde minimálně dva druhy významné z hlediska Natury 2000 - roháč velký (Lucanus
cervus) a vydra říční (Lutra lutra).
1.2.31. NATURA 2000 - ptačí oblasti (jev č.35)
V rámci soustavy Natura 2000 byla v katastrálním území Mušov vymezena Ptačí oblast
CZ0621030 Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny. Území se nachází na jižní Moravě a leží mezi
obcemi Pasohlávky, Strachotín a Dolní Věstonice. Ptačí oblast má rozlohu 1047,457 ha, na délku zaujímá
4,6 km, na šířku 3,3 km.
Jedná se o velmi cenné území, které hostí např. populace orla mořského, rybáka obecného, husy
velké, husy polní, husy běločelé, a vodních ptáků v počtu vyšším než 20 000 jedinců a jejich biotopy.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 23
1.2.32. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním
významem (jev č.36)
V k.ú. Pasohlávky a v k.ú. Mušov se vyskytuje velké množství zvláště chráněných druhů rostlin a
živočichů s národním významem. Výskyt a ochrana těchto rostlin a živočichů je zahrnut do lokalit
uvedených výše. (viz. Natura 2000, maloplošná zvláště chráněné území)
1.3. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
1.3.1. Lesy ochranné (jev č.37)
Kategorizace lesů je definována zákonem 289/1995 Sb., o lesích. Klasifikuje lesy podle převažujících
funkcí do tří kategorií
1) lesy ochranné (§ 7 zákona)
2) lesy zvláštního určení (§ 8 zákona)
3) lesy hospodářské (§ 9 zákona).
(1) Do kategorie lesů ochranných se zařazují
a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy,
strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.),
b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy
a lesy na exponovaných hřebenech,
c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 24
1.3.2. Lesy zvláštního určení (jev č.38)
2) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se
a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně
b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod,
c) na území národních parků a národních přírodních rezervací.
Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně
životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen
funkcím produkčním. Jde o lesy
a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních
památkách,
b) lázeňské,
c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí,
d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce,
e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou,
f) potřebné pro zachování biologické různorodosti,
g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích,
h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.
Lesy zvláštního určení jsou ve třech případech umístěny v rozporu se stávajícím funkčním
využitím. Dva lesy umístěné západně od obce Pasohlávky jsou zakresleny na ploše orné půdy. Les
zvláštního určení pod Římským vrchem je zakreslen na účelové komunikaci.
Na polesí Pasohlávky náleží do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8 odst.1 písm. a) zákona č.
289/1995 Sb. následující lesy zvláštního určení.
Jednotka
rozdělení lesa
C5j
D5a
D5a
902
901
D5b
Výměra
(ha)
Na ČUZK
jako
dobývací
prostor
Na ČUZK
jako
dobývací
prostor
D5c
D5d
B5a
B5a
B5b
Výměra nebo
plocha v LHP
(ha)
Katastrální území
Pasohlávky
Pasohlávky
Pasohlávky
B5c
4664/2
2992
Pasohlávky
Pasohlávky
4663
4730/1
4819/1
4819/2
4820
4699
4701
7980
2369
3182
3042
5861
3075
2405
4575
3165/2
3165/5
3164/185
4569
4575
12701
3359
1647
1868
Pasohlávky
Mušov, Pasohlávky
PROJEKT, s.r.o.
Výměra
(dle KN - ha)
7483
10201
3968
Pasohlávky
Pasohlávky
Pasohlávky
Pasohlávky
Pasohlávky
Na ČUZK
jako orná
Parcela číslo
(nové - původní)
4723
5151 (ČÚZK)
4727
4729
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 25
244 A 5b
Pasohlávky
244 A 5c
Pasohlávky
Mušov
4821
4822
4823
4824
4825
4826
4827
3192/22
Mušov
Mušov
3210/2
3210/3
2155
3033
2913
11993
3381
3176
5185
12848
jen část
241830
5040
Lesy zvláštního určení jsou zakresleny v grafické části územního plánu – kód plochy NU
1.3.3. Lesy hospodářské (jev č.39)
V řešeném území se hospodářské lesy nevyskytují.
1.3.4. Vzdálenost 50 m od okraje lesa (jev č.40)
Ochranné pásmo lesa 50m bylo zakresleno ve výkrese č.02 Výkres limitů využití území.
1.3.5. Bonitovaná půdně ekologická jednotka 41)
BPEJ jsou zakresleny v grafické části průzkumů a rozborů.
Převážná část zastavěného území obce Pasohlávky leží v BPEJ 0.01.00, tj. v I. třídě ochrany ZPF.
Kemp Merkur v k.ú. Mušov leží v BPEJ 0.05.01, tj. v III.třídě ochrany ZPF. V řešeném území se
vyskytují půdy I. třídy ochrany (0.01.00, 0.60.00, 0.06.00, 0.56.00), v okolí obce se dále vyskytují půdy
III. třídy ochrany (0.05.01, 0.08.10), IV třídy ( 0.21.10, 0.04.01, 0.08.50, 0.63.00) a V.třídy (0.21.12,
0.41.77, 0.40.67).
1.3.6. Biogeografické členění řešeného území, hranice biochor (jev č.42)
Řešené území patří do bioregionu 4.1. – Lechovický, 4.2. – Mikulovský a 4.5. – Dyjsko - moravský
V rámci bioregionu Lechovickém se v zájmovém území vyskytují biochory:
- 1PB - Pahorkatiny na slínech 1. vegatačního stupně
- 1RN Plošiny na zahliněných štěrkopíscích 1. vegatačního stupně
- 1RB - Plošiny na slínech 1. vegatačního stupně
- 1RE - Plošiny na spraších 1. vegatačního stupně
V rámci bioregionu Mikulovském se v zájmovém území vyskytují biochory:
- 1RN Plošiny na zahliněných štěrkopíscích 1. vegatačního stupně
- 1RB - Plošiny na slínech 1. vegatačního stupně
- 1Db - Podmáčené sníženiny na bazických zeminách 1. vegatačního stupně
V rámci bioregionu Dyjsko – moravském se v zájmovém území vyskytují biochory:
- 1Le - Širší hlinité nivy s hrúdy 1. vegatačního stupně
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 26
Biochory jsou zakresleny v grafické části průzkumů a rozborů.
1.3.7. Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (jev č.43)
Investice do půdy – zúrodňovací opatření jsou zakresleny v grafické části průzkumů a rozborů.
1.3.8. Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem (jev č.44)
Řešeného území se nedotýkají.
1.3.9. Chráněná oblast přirozené akumulace vod (jev č.45)
1.3.10. Zranitelná oblast (jev č.46)
1.3.11. Vodní útvar povrchových, podzemních vod (jev č.47)
(Definice dle zákona 254/2001 O vodách - Vodním útvarem je vymezené významné soustředění
povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich
výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na
útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar povrchové vody je vymezené soustředění
povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku.)
V řešeném území se nacházejí dva útvary povrchových vod:
ID útvaru
Název útvaru
nádrž Nové Mlýny I. - horní
nádrž Nové Mlýny II. - střední
Zdroj: http://voda.gov.cz/portal/cz/
414030740002
417010010006
Kmenový vodní tok
Dyje
Dyje
Kategorie útvaru
stojaté
stojaté
Vodní toky:
V řešeném území se nachází několik významných vodních toků. Jejich přehled je uveden v
následující tabulce. Všechny vodní toky jsou zakresleny v grafické části ÚP. Červeně označené názvy
toků jsou převzaty ze serveru http://voda.gov.cz/portal/cz/ ze záložky vodní útvary.
ID toku
412760400100
412760500200
412760400800
412760500300
412760500600
419230000100
419370000800
419370000400
PROJEKT, s.r.o.
Název útvaru
Odvodňovací příkop
Pasohlávky 32A
Pasohlávky O11
HMZ
Od Pasohlávek
Mlýnský náhon
Odpad
Ivaň
od
Pasohlávek
Bezejmenný přítok
do
Mlýnského
Správce
Povodí Moravy s.p.
ZVHS Břeclav
ZVHS Břeclav
ostatní
ZVHS Břeclav
Povodí Moravy s.p.
ZVHS Břeclav
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
neurčeno
Poloha
jihozápadní okraj k.ú. Pasohlávky
západní okraj k.ú. Pasohlávky
jihozápadní okraj k.ú. Pasohlávky
Protéká obcí
Severní okraj k.ú. Pasohlávky
Mezi silnicí I/52 a III/41621 směr
Ivaň
Severní okraj k.ú. Pasohlávky
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 27
419210003400
412780300200
412780300300
412780300400
412780300200
412780300600
412770000100
419480001400
náhonu
řeka Jihlava
Občasný tok
VT mušovský luh I
VT mušovský luh II
Občasný tok
Dunajovický potok
Povodí Moravy s.p.
Povodí Moravy s.p.
Povodí Moravy s.p.
Povodí Moravy s.p.
Povodí Moravy s.p.
Severní okraj k.ú. Mušov
Severní okraj k.ú. Mušov
Mušovský luh
Mušovský luh
Severní okraj vodní nádrže NM II
ZVHS Břeclav
Povodí Moravy s.p.
Jižní okraj k.ú. Mušov
Jižní okraj k.ú. Mušov, tok od
Rybníkářství Pohořelice směrem
na východ
Zdroj: http://voda.gov.cz/portal/cz/
Názvy vodních toků byly převzaty z Vodohospodářského informačního portálu Ministerstva
zemědělství (www.voda.gov.cz)
1.3.12. Vodní nádrž (jev č.48)
V k.ú. Pasohlávky se nachází Vodní nádrž Nové Mlýny I. – horní a Vodní nádrž Nové Mlýny II. střední, kategorie útvar povrchových vod je stojaté, kmenovým vodním tokem je řeka Dyje.
1.3.13. Povodí vodního toku, rozvodnice (jev č.49)
Řešené území spadá do oblasti povodí Dyje. Hydrogeologický rajón Fluviální sedimenty v povodí
Dyje č.164.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 28
Užívání pozemků sousedících s koryty vodních toků: podle § 49 zákona o vodách a o změně
některých zákonů č. 254/2001 Sb. mohou správci vodních toků při výkonu správy vodního toku užívat
pozemky sousedící s korytem vodního toku:
a) u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 10 m od
břehové čáry. Takový vodní tok se v řešeném území nevyskytuje.
b) u ostatních významných vodních toků jiných než pod písmenem a) nejvýše v šířce do 8 m od
břehové čáry.
c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Mezi drobné vodní toky patří
všechny ostatní vodní toky v řešeném území.
1.3.14. Záplavové území (jev č.50)
Přes řešené území protéká významný vodní tok Jihlava. Správcem Jihlavy je Povodí Moravy s.p.,
Brno, závod Dyje, provoz Dolní Věstonice.
Řeka Jihlava má vyhlášeno záplavové území Q100. Záplavové území se nachází východně od obce
Pasohlávky za silnicí I/52. Část záplavového území zasahuje do k.ú. Pasohlávky k restauraci u silnice
I/52 a rozlévá se na obě strany komunikace III/41621 směr Ivaň. V k.ú. Mušov záplavové území Q 100
zaplavuje stávající lužní les Dolní Mušovský luh.
Záplavové území je zakresleno v grafické části územního plánu.
1.3.15. Aktivní zóna záplavového území (jev č.51)
Řeka Jihlava má vyhlášeno záplavové území Q100, a má vymezenu aktivní zónu Q20. Aktivní zóna
se nachází východně od obce Pasohlávky za silnicí I/52 a její rozliv je téměř stejný jako záplavové území.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 29
1.3.16. Území určené k rozlivům povodní (jev č.52)
Nebylo stanoveno.
1.3.17. Území zvláštní povodně pod vodním dílem (jev č.53)
V grafické části průzkumů a rozborů ÚP byly zakresleny následující území zvláštní povodně pod
vodním dílem:
- zvláštní povodeň 1 Mostiště
- zvláštní povodeň 1 Z Dalešic
- zvláštní povodeň 1 Z Mohelna překlopení
- zvláštní povodeň 2 Z Mohelna
- zvláštní povodeň 3 Z Mohelna
- zvláštní povodeň – prázdnění 170 m3
Všechny zvláštní povodně se nacházejí východně od obce za silnicí I/52. Pouze Území zvláštní
povodně Z Dalešic mírně zasahuje za silnici I/52 směrem k obci.
1.3.18. Objekt/zařízení protipovodňové ochrany (jev č.54)
Vodní nádrže Nové Mlýny byly vybudovány v letech 1975 – 1988 na řece Dyji, jako ochrana proti
povodním, na využití energie i kvůli zavlažování.
Významná ochranná hráz je vybudována na levém břehu vodní nádrže NM I mezi obcí Pasohlávky
a hranicí s k.ú. Drnholec. Další významná hráz se nachází na severní straně VN NM II.
Významnou funkci plní také Dolní Mušovský luh, který funguje jako poldr (lužní les).
Objekty protipovodňové ochrany jsou zakresleny v grafické části ÚP.
1.3.19. Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných
pásem (jev č.55)
V území se nacházejí dva zdroje přírodní minerální vody, vrty Mušov-3G a Pasohlávky-2G.
Voda z vrtů je Na-Cl typu, obsahující sulfan, vykazuje velmi příznivé parametry a lze ji hodnotit jako
zdroj termy, který je možné exploatovat pro balneologické i rekreační účely. Vrt Mušov-3(G) má
osvědčení přírodního léčivého zdroje, pro vrt Pasohlávky-2(G) toto osvědčení dosud nebylo vydáno.
Kolem obou vrtů byla stanovena ochranná pásma I. stupně přírodních léčivých zdrojů. Na základě
hydrogeologického šetření bylo vymezeno toto OP kruhem o poloměru 25m.
Téměř celé řešené území vyjma Vodní nádrže Nové Mlýny II a jižního cípu k.ú. Mušov spadá do
OP II.stupně přírodních léčivých zdrojů Pasohlávky.
1.3.20. Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa (jev č.56)
Léčebné lázně vhodně doplňují strukturu nabídky pro cestovní ruch u významné turistické lokality
Nové mlýny s rozvojovými možnostmi rekreačních prostorů. Lázeňská oblast je vymezena na
poloostrově nad Pobřežním hájem.Oblast zaručuje dostatečný prostor pro realizaci uceleného lázeňského
komplexu se všemi náležitostmi včetně zeleně i klidovou polohu v ekologicky příznivém prostředí.
Nabízí možnosti využití léčebných zařízení rekreanty ubytovaných v Pasohlávkách, resp. Dalších částech
rekreačního území. Jedním z cílů je nabídnout služby, které umožní prodloužení turistické sezóny.
Předpoklady úspěšné realizace záměru posiluje velmi dobrá dopravní dostupnost (rychlostní silnice R
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 30
52), a i skutečnost, že území je součástí Vídeňské urbanizační osy. Realizace záměru podstatně rozšíří
nabídku služeb v oblasti cestovního ruchu, vytvoří stálá pracovní místa a podnítí další rozvoj turistické
infrastruktury v LVA.
1.3.21. Dobývací prostor (jev č.57)
1.3.22. Chráněné ložiskové území (jev č.58)
V řešeném území nejsou stanovena chráněná ložisková území.
1.3.23. Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry (jev č.59)
1.3.24. Ložisko nerostných surovin (jev č.60)
V řešeném území nejsou vyhodnocena výhradní ložiska nerostů nebo jejich prognózní zdroj.
Západně od obce se nachází nevýhradní ložisko, které je zakresleno v grafické části ÚP.
1.3.25. Poddolované území (jev č.61)
V řešeném území nejsou evidována poddolovaná území.
1.3.26. Sesuvné území a území jiných geologických rizik (jev č.62)
Pod vrchem Hradisko v k.ú. Mušov pod vinnými sklepy směrem k silnici I/52 je evidován
potenciální sesuv „Mušov“, klíč 2279. (zdroj Česká geologická služba – GEOFOND)
1.3.27. Staré důlní dílo (jev č.63)
1.3.28. Staré zátěže území a kontaminované plochy (jev č.64)
1.3.29. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (jev č.65)
1.3.30. Odval, výsypka, odkaliště, halda (jev č.66)
1.3.31. Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma (jev č.67)
Kromě dvou zdrojů přírodních minerálních vod, vrty Mušov-3G a Pasohlávky-2G se v řešeném
území další technologické objekty nevyskytují.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 31
1.3.32. Vodovodní síť včetně ochranného pásma (jev č.68)
http://www.aquatis.cz/prvkjm/default.htm
Obec Pasohlávky je zásobena vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu.
Obec je připojena na Skupinový vodovod Hustopeče, který zásobuje celkem 19 měst a obcí nebo
jejich administrativních částí (Borkovany, Hustopeče, Ivaň, Křepice, Kurdějov, Nikolčice, Pasohlávky,
Pohořelice –Nová Ves, Popice, Pouzdřany, Přibice, Starovice, Strachotín, Štibořice, Uherčice, Velké
Němčice, Vlastatice, Vranovice, Nosislav).
Zdrojem skupinového vodovodu jsou tři samostatná jímací území:
Jímací území (JU) Nová Ves tvoří soustava vrtaných studní, z nichž je voda jímána pomocí
násoskových řadů do sběrné studny a dále přes aerační zařízení čerpána do akumulace upravené vody.
Celková vydatnost JÚ je v současné době cca 35 l/s. Z JÚ Nová Ves je voda čerpána do řídícího
vodojemu Pasohlávky 2 x 900 m3 (219/213,5).
Jímací území Vranovice I (vydatnost 17,0 l/s) a Vranovice II (vydatnost 28,0 l/s) tvoří rovněž
soustava vrtaných studní, z nichž je podzemní voda jímána pomocí násosek a následným čerpáním
dopravována do řídícího vodojemu Uherčice 2 x 250 m3 (240,6/237,1), který je navržen k rozšíření o
další komoru 1.000 m3.m.
Vzhledem ke zhoršující se kvalitě jímané vody, která již dnes neodpovídá požadavkům vyhlášky
MZdr.č.252/2004 Sb, je ve výhledu (rok 2005) uvažováno s výstavbou úpravny vody v prameništi na Q =
45,0 l/s a s rekonstrukcí pramenišť a ČS v nich.
Jímací území Ivaň (vydatnost 15,0 l/s) tvoří vrtané studny. Toto jímací území je v současné době
mimo provoz.
Všechna uvedená jímací území mají řádně vyhlášena pásma hygienické ochrany. Skupinový
vodovod Hustopeče je dotován vodou dle potřeby ze skupinového vodovodu Velké Pavlovice, ze zdroje
JÚ Zaječí. Tato dotace vody může být i obrácená, to znamená ze SV Hustopeče do SV Velké Pavlovice.
Ochranná pásma vodovodů jsou dle zák. č. 274/2001 Sb., v platném znění, 1,5 m od okraje potrubí
na obě strany při průměru potrubí do 500 mm včetně, 2,5 m při průměru potrubí nad 500 mm. U
vodovodních řadů o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod
upraveným povrchem, se vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.
Při předběžném posuzování rozsáhlých záměrů mezi obcí a kempem se zjistilo, že nebude
postačovat kapacita vodních zdrojů v Nové Vsi, z kterých je zásobována obec.
V úvahu připadají následující varianty řešení:
- využití zdroje Ivaň: vybudování úpravny vody, popř. podle potřeby posílení tohoto zdroje o
další vrty. Nevýhodou je špatná kvalita vody a nejistota co do celkové kapacity zdroje (bylo
by nutné provést hydrogeologický průzkum),
- napojením SV Hustopeče na Vírský oblastní vodovod (z touto variantou počítá i Plán rozvoje
vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje). Přívod do SV Hustopeče bude napojen na
přivaděč Rajhrad – Židlochovice (Brno – venkov) a ukončen v prameništi Vranovice
propojením na dnešní výtlačné řady z prameniště do vdj. Uherčice a Pouzdřany. Po položení
přivaděče Rajhrad – SV Hustopeče bude vodojem Židlochovice umístěn na odbočce z tohoto
řadu. Druhá odbočka je navržena k zásobování obcí Velké Němčice, Nosislav, Křepice,
Nikolčice, Šitbořice a Borkovany a je na současný systém napojena u čerpací stanice Boudky,
- odpojení Pasohlávek ze SV Hustopeče a přivedení vody z Vírského oblastního vodovodu.
Všechny tyto alternativy přesahují územní plán obce a nelze je v rámci územního plánu
Pasohlávky řešit.
Územní plán posoudí výhledovou potřebu vody, tlakové poměry a akumulaci. Dále bude územní
plán řešit rozvoj vodovodní sítě v navržených zastavitelných plochách. Bude přitom kladen důraz na
potřebu zaokruhování vodovodní sítě.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 32
Nouzové zásobování vodou za krizových situací:
Nouzové zásobení obyvatelstva za krizové situace je zajištěno tím, že jsou propojeny skupinové
vodovody navzájem, a tím vzniká možnost při výpadku některého zdroje nebo části řadů, zásobení
z jiného JÚ nebo směru.
V případě odstavení více uvedených zdrojů z provozu bude nutno na pití a vaření dovážet balenou
vodu nebo vodu v cisternách.
Za krizové situace se bude voda pro veřejnou potřebu (na pití a vaření) dovážet ze zdroje NZV-VZ
Nová Ves, nacházející se ve vzdálenosti cca 10 km, v blízkosti obce Nová Ves.
Při nouzovém zásobování se budou rovněž využívat místní zdroje - studny, jako zdroje užitkové
vody.
Jestliže by tento stav byl dlouhodobějšího rázu, nebo by to byl stav trvalý, bylo by nutno hledat
náhradní řešení.
1.3.33. Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného
pásma (jev č.69)
V řešeném území se nachází čistírna odpadních vod s navrženou rekonstrukcí v r. 2012. ČOV se
nachází v k.ú. Mušov v Dolním Mušovském luhu za silnicí I/52. ČOV je zakreslena v grafické části ÚP
včetně 100m ochranného pásma.
1.3.34. Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma (jev č.70)
Obec Pasohlávky má vybudovanou kanalizační síť a v k.ú. Mušov se nachází fungující čistírna
odpadních vod.
Základní údaje.:
Položka
2000
2004
2015
Počet
trvale
bydlících
napojených na kanalizaci
obyvatel
obyv.
738
736
732
Počet
trvale
bydlících
napojených na ČOV
obyvatel
obyv.
738
736
732
obyv.
738
736
4065
Produkce odpadních vod
m3/den
88.56
88.32
587.84
BSK5
kg/den
44.28
44.16
243.92
NL
kg/den
40.59
40.48
223.59
CHSK
kg/den
88.56
88.32
487.84
Počet EO
V obci je v současné době nově vybudována splašková kanalizace z trub DN 300-400 v celkové
délce 5,68 km. Touto kanalizací jsou splaškové odpadní vody za pomoci 5-ti čerpacích stanic s výtlaky
DN 80 dl. 0,15 km a DN 100 – dl. 0,09 km odvedeny a zaústěny do stávající stoky vedoucí rekreační
oblastí na ČOV Pasohlávky.
Čistírna odpadních vod byla v roce 2003 zrekonstruována, je mechanicko-biologická s nitrifikací a
denitrifikací, s projektovanou kapacitou 4000 EO. Recipient : Novomlýnské nádrže-Dyje. V současnosti
je ČOV Pasohlávky ve zkušebním provozu, uvedení do trvalého provozu se předpokládá v roce 2004.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 33
Rozvoj lázeňství a rekreace mezi obcí Pasohlávky a kempem ATC Merkur si vyžádá rozšíření a
rekonstrukci stávající ČOV. ÚP vymezí plochu rozšíření ČOV.
Ochranná pásma kanalizace jsou dle zák. č. 274/2001 Sb., v platném znění, 1,5 m od okraje potrubí
na obě strany při průměru potrubí do 500 mm včetně, 2,5 m při průměru potrubí nad 500 mm. U
kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod
upraveným povrchem, se vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.
1.3.35. Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma (jev č.71)
1.3.36. Elektrická stanice včetně ochranného pásma (jev č.72)
Obec je zásobována el. energií z rozvodné sítě EON, vzdušným VN vedením 22/0,4 kV. Pro obec
slouží 8 trafostanic. Dalších 9 trafostanic je rozmístěno po řešeném území, především podél silnice I/52.
A1) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná do 31.12.1994 upravuje vládní nařízení
č.80/1957.
Ochranné pásmo trafostanic VN/NN
– 10 m
Ochranné pásmo stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m
kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice.
A2) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.1995 do 31.12.2000 dle zákona
222/1994 Sb.
Ochranné pásmo trafostanic VN/NN
7m
OP venkovních vedení NN se nestanovuje
Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné
vzdálenosti 20 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice
A3) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.2001 dle zákona č. 458/2000 Sb.
vzdálenosti
U venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20
m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva.
U stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV
na úroveň nízkého napětí 7 m
U kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a
menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m
U vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění
1.3.37. Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma
(jev č.73)
Obec je zásobována el. vedením VN vzdušným. Vedení je přivedeno k obci z k.ú. Drnholec a od
kempu ATC Merkur. Hlavní el. vedení VN vzdušné je vedeno v souběhu se silnicí I/52 od Pohořelic
směrem k Mikulovu. V místě hráze mezi vodní nádrží I. a II. je vedení kabelizované. Toto vedení má
několik odboček, včetně odpočky na kemp ATC Merkur a obec Pasohlávky. V okolí obce je 8 trafostanic
VN/NN 22/0,4 kV. Dalších 9 stávajících trafostanic je umístěno mimo zastavěné území obce Pasohlávky.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 34
A1) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná do 31.12.1994 upravuje vládní nařízení
č.80/1957.
Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách
vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí:
u venkovního vedení velmi vysokého napětí od krajního vodiče vedení na každou stranu:
od 60 kV do 110 kV včetně
– 15 m
110-220 kV včetně
– 20 m
220-380 kV
– 25 m
u venkovního vedení vysokého napětí od krajního vodiče na každou stranu
– 10 m
u trafostanic VN/NN
– 10 m
u kabelových vedení všech druhů napětí (včetně ovládacích, signálních a sdělovacích) od krajního
kabelu na každou stranu
–1m
Ochranné pásmo stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m
kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice.
A2) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.1995 do 31.12.2000 dle zákona
222/1994 Sb.
Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách
vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na
každou stranu
u napětí od 1 kV do 35 kV včetně
7 m (dtto trafostanice VN/NN)
OP velmi vysokého napětí
35-110 kV včetně
12 m
110-220 kV včetně
15 m
220-400 kV včetně
20 m
nad 400 kV
30 m
vzdálenosti 20 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice
A3) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.2001 dle zákona č. 458/2000 Sb.
Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po
obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče
vedení na obě jeho strany
u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně
a) pro vodiče bez izolace
7m
b) pro vodiče s izolací základní
2m
c) pro závěsná kabelová vedení
1m
u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně
12 m
u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence činí OP 1 m
Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídící,
měřící a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou
stranách krajního kabelu.
1.3.38. Technologický objekt zásobování
bezpečnostního pásma (jev č.74)
plynem
včetně
ochranného
a
Obec není v současné době plynofikována. V návrhu územního plánu bude uvažováno s
plynofikací obce, nápojné místo bude v Nové Vsi.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 35
1.3.39. Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma (jev č.75)
Nejjižnějším cípem k.ú. Mušov prochází VVTL plynovod s ochranným pásmem širokým 200 m.
Obec není v současné době plynofikována. V návrhu územního plánu bude uvažováno s
plynofikací obce, nápojné místo bude v Nové Vsi.
B1) Ochranná pásma plynovodů jsou dle zákona č. 458/2000 Sb.vymezena ve vodorovné
vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich šíře činí na
každou stranu:
u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádějí plyny v
zastavěném území obce
1m
u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek
4m
u technologických objektů
4m
ve zvl. případech (v blízkosti těžebních objektů, vodních děl) může ministerstvo stanovit
rozsah OP až na 200 m
Stavební činnost a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným
souhlasem provozovatele příslušného plynárenského zařízení.
Ochranná pásma Stanice katodické ochrany (SKAO), OP kabelů 1 m, OP stanice 2,5 m, OP anody
v zemi 50-150 m.
B2) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií a k
ochraně života, zdraví a majetku osob dle zákona č.458/2000 Sb. Bezpečnostní pásmo VVTL plynovodu
je:
při průměru do 300 mm včetně
… 100 m kolmo na obě strany plynovodu
při průměru 100-500 mm včetně … 150 m kolmo na obě strany plynovodu
při průměru nad 500 mm
… 200 m kolmo na obě strany plynovodu.
regulační stanice VVTL
… 20 m
Každý zásah do bezpečnostního pásma VVTL plynovodu musí být projednán se správcem
plynovodu.
Bezpečnostní pásma regulačních stanic a VTL plynovodů, nestanoví-li provozovatel jinak, činí:
regulační stanice VTL
10 m
VTL plynovody do DN 100
15 m
VTL plynovody do DN 250
20 m
VTL plynovody nad DN 250
40 m
1.3.40. Technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma
(jev č.76)
1.3.41. Ropovod včetně ochranného pásma (jev č.77)
1.3.42. Produktovod včetně ochranného pásma (jev č.78)
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 36
1.3.43. Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma (jev č.79)
1.3.44. Teplovod včetně ochranného pásma (jev č.80)
1.3.45. Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma (jev č.81)
Přes řešené území vedou následující radioreleové trasy:
RS Děvín – RS Manuli (České radiokomunikace a.s.)
RS Děvín – TVP Dobřínsko (České radiokomunikace a.s.)
RS Děvín – RS Klučovská hora (České radiokomunikace a.s.)
RR trasa (Armády ČR)
RR trasa (bez bližší specifikace)
Dálkový kabel nebo optický kabel – prochází územím od Drnholce k Nové Vsi.
1.3.46. Komunikační vedení včetně ochranného pásma (jev č.82)
Řešeným územím prochází dálkový optický kabel. Do řešeného území vstupuje z k.ú. Drnholec a
vede po levé straně komunikace III/39613, na křižovatce s III/39614 se stáčí doprava k obci Pasohlávky,
prochází celou obcí až na křižovatku s I/52. Odtud vede v souběhu s I/52 do Nové Vsi. Dálkový kabel je
zakreslen v grafické části ÚP.
Ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení jsou 1,5 m, dle zákona č. 151/2000 Sb.,
po celé délce kabelové trasy. Hloubka OP je 3 m a rovněž do výšky činí 3 m (měřeno od úrovně půdy). V
OP je zakázáno zřizovat stavby, skládky materiálu a provozovat činnosti, které by mohly znesnadnit
přístup ke kabelům nebo hrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu. Dále je zakázáno provádět bez
souhlasu zodpovědné organizace zemní práce (výkopy, sondy).
1.3.47. Jaderné zařízení (jev č.83)
1.3.48. Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B (s nebezpečnými
látkami) (jev č.84)
1.3.49. Skládka včetně ochranného pásma (jev č.85)
1.3.50. Spalovna včetně ochranného pásma (jev č.86)
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 37
1.3.51. Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma
(jev č.87)
1.3.52. Dálnice včetně ochranného pásma (jev č.88)
1.3.53. Rychlostní silnice včetně ochranného pásma (jev č.89)
R 52 Pohořelice – Mikulov. Plánovaný úsek Pohořelice – Rakousko (19 km) je připravován
k zahájení stavby v roce 2010. Na základě odborného posudku byla z možných variant vybrána varianta
“1x“, která zhruba kopíruje stávající silnici I/52. Varianta vedoucí západně kolem nádrží VD Nové
Mlýny byla zamítnuta.
1.3.54. Silnice I. třídy včetně ochranného pásma (jev č.90)
Řešeným územím prochází silnice I/52 Pohořelice – Mikulov. Do řešeného území je silnice I.třídy
přivedena ze severu od města Pohořelice (vstupuje do k.ú. Pasohlávky), pokračuje směrem k jihovýchodu
k.ú. Mušov, kde prochází po hrází mezi vodní nádrží Nové Mlýny I. a II. dále silnice pokračuje do k.ú.
Horní Věstonice směrem k Mikulovu.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 38
1.3.55. Silnice II. a III.třídy včetně ochranného pásma (jev č.91)
Přehled silnic v řešeném území:
III/39613
Nová Ves u Pohořelic - Drnholec
III/39614
Pasohlávky - Drnholec
III/39615
Pasohlávky – Brod nad Dyjí - Drnholec
III/41621
Žabčice – Vranovice -Pasohlávky
Hlavní komunikací v řešeném území je silnice I.třídy č.52 (Pohořelice - Mikulov).
Silnice III/41621 přichází do k.ú. z východu od obce Ivaň a napojuje se na I/52. Silnice III/39613
vede západně od obce z Nové Vsi u Pohořelic k Drnholci. Silnice III/39614 se napojuje na východě na
silnici I/52, prochází obcí Pasohlávky a pokračuje západním směrem, kde se napojuje na silnici
III/39613. Silnice III/39615 je odbočkou z III/39614 a vede západně od zastavěného území k Brodu nad
Dyjí.
Intenzity dopravy – stav v roce 2005
č.
silnice
52
52
39615
Sčítací
úsek
6-2150
6-2170
6-6710
T
O
M
S
Začátek úseku
Konec úseku
3097
2650
357
7036
6443
631
43
46
12
10176
9139
1000
zaús. 396
x se 39614 a 41621
vyús. ze 39614
x se 39614 a 41621
Zaúst. 420
zaús.do 414
Silniční ochranná pásma se zřizují podle zákona o pozemních komunikacích ze dne 23.1.1997 při
všech dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. a II. třídy mimo území zastavěná nebo k souvislému
zastavění určená. Hranice silničních ochranných pásem je určena svislými plochami vedenými po obou
stranách komunikace ve vzdálenosti:
od osy vozovky silnice I.třídy
od osy vozovky silnic III. třídy (viz výkres)
50m
15 m
V silničních ochranných pásmech lze jen na základě povolení silničního správního úřadu a za
podmínek v povolení uvedených:
provádět stavby, které vyžadují povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu
provádět terénní úpravy.
Povolení se nevyžaduje pro stavby čekáren linkové osobní dopravy, telekomunikačních a
energetických vedení a pro stavby související s úpravou odtokových poměrů.
V silničních ochranných pásmech lze povolit zřizování a provozování reklamních poutačů,
propagačních a jiných zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch jen pokud nemohou být zaměněny s
dopravními značkami nebo dopravními zařízeními nebo pokud nemohou oslnit uživatele komunikace.
Povolení vydává příslušný silniční správní úřad.
V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II.
třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto
pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké
keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního
provozu. Tato podmínka neplatí pro lesní porosty.
Rozhledové trojúhelníky křižovatek mimo zastavěné území obce: strany rozhledových trojúhelníků
se stanovují 100 m na silnici hlavní a 55 m na silnici označené jako vedlejší. V zastavěném území obce
závisí velikost rozhledových trojúhelníků na návrhové rychlosti. Rozhledové trojúhelníky jsou zakresleny
ve výkrese dopravy.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 39
1.3.56. Objekty dopravní vybavenosti
Při komunikaci I/52 jsou umístěny dvě čerpací stanice pohonných hmot s motorestem. Další
čerpací stanice pohonných hmot je umístěna při silnici III/39614 , která vede do obce Pasohlávky. Při
plánované rychlostní komunikaci R52 jsou v jižní části k.ú. Mušov po obou stranách R52 navrženy dvě
odstavné plochy pro správu a údžbu rychlostní komunikace.
1.3.57. Doprava v klidu
V obci je několik parkovišť převážně u staveb občanské vybavenosti a rekreačních zařízení.
Název občanského nebo rekreačního
zařízení
Restaurace Velký Dvůr
Restaurace u Lasa
Potraviny u mateřské školy
Obecní úřad
Penzion, pizzerie, bar LUCIANOS
Rekreační zařízení Laguna
Přístaviště obec Pasohlávky
Penzion a restaurace VRKOČ
Kemp ATC Merkur
Správní budova kempu
Hotel Termál a Restaurace u Jezera
Orientační
počet Poznámka
parkovacích míst
10
8
6
6
12
36
9
10
U silnice I/52
220
10
V areálu kempu je u každého
ubytovacího zařízení další
parkoviště pro ubytované
návštěvníky.
200
Další parkovací plochy jsou umístěny v lokalitách s obytnou řadovou zástavbou.
1.3.58. Místní a účelové komunikace (jev č.93)
Dopravní osu místních komunikací tvoří stávající silnice III. třídy. Tyto silnice zajišťují
v průchodu obcí přímou dopravní obsluhu okolních objektů s částečným omezením. Tato hlavní dopravní
kostra je zahuštěna o místní komunikace v obci.
Obsluha zemědělských a lesních pozemků je zajištěna stabilizovanými účelovými komunikacemi.
Územní plán bude řešit zařazení místních a účelových komunikací do funkčních tříd, dle zásad
ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“ z ledna 2006.
1.3.59. Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma (jev č.94)
1.3.60. Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma (jev č.95)
1.3.61. Koridor vysokorychlostní železniční trati (jev č.96)
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 40
1.3.62. Vlečka včetně ochranného pásma (jev č.97)
1.3.63. Lanová dráha včetně ochranného pásma (jev č.98)
1.3.64. Speciální dráha včetně ochranného pásma (jev č.99)
1.3.65. Tramvajová dráha včetně ochranného pásma (jev č.100)
1.3.66. Trolejbusová dráha včetně ochranného pásma (jev č.101)
1.3.67. Letiště včetně ochranných pásem (jev č.102)
1.3.68. Letecká stavba včetně ochranných pásem (jev č.103)
1.3.69. Vodní cesta (jev č.104)
V řešeném území je v provozu sezónní lodní doprava po vodní nádrži Nové Mlýny I (Horní
nádrž). Dva přístavy jsou v obci Pasohlávky a jeden přístav je v blízkosti vstupní budovy kempu ATC
Merkur.
1.3.70. Hraniční přechod (jev č.105)
1.3.71. Cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka (jev č.106)
Přes katastrální území Pasohlávky prochází dálková cyklotrasa Jantarová stezka č.4. “Jantarová
stezka“ vede od hraničního přechodu Hať s Polskou republikou celou Moravou a končí v Novém
Přerově, kde navazuje na cyklistickou trasu „Greenways Praha – Wien“ Přes řešené území vede směrem
od Iváně k Brodu nad Dyjí po komunikacích III/41621, III/39614 a III/39615.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 41
„Mikulovská vinařská stezka“ je součástí vinařských cyklistických stezek, jejichž základním tahem
je Moravská vinná stezka. Na ni „Mikulovská vinařská stezka“ navazuje mezi obcemi Novosedly a Brod
nad Dyjí a Drnholec. Vede po silnici III/39614 v souběhu s Jantarovou stezkou až do Pasohlávek. Na
severním okraji obce se od ní odděluje a pokračuje po účelových komunikacích, kolem archeologické
lokality Hradisko, k silnici I/52 a dál po levém břehu vodní nádrže Nové Mlýny II do Strachotína. Tady
opět navazuje na Moravskou vinnou stezku, po hrázi mezi vodními nádržemi Nové Mlýny II a Nové
Mlýny III přejde na pravý břeh Dyje .Zde propojuje delší trasou (přes Lednici, Hlohovec a Valtice)
Pavlov a Mikulov na Moravské vinné trase.
Dále se zde nachází značené cyklotrasy kolem kempu ATC Merkur, které jsou vedeny kolem
horní a střední vodní nádže Novomlýnských nádrží.
Cyklotrasa č.5174 prochází z ATC Merkur po komunikacích I/52 a III/39614 do Pasohlávek a
odsud pokračuje po silnici III/39615 do Brodu nad Dyjí a přes Dolní Věstonice se vrací zpět do ATC
Merkur.
Cyklotrasa č.8407 z Mikulova do Lednice prochází k.ú. z Ivaně podél řeky Jihlavy do ATC
Merkur, přes vrch Hradisko do Pasohlávek a odtud po komunikaci III/39615 do Brodu nad Dyjí.
1.3.72. Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma (jev č.107)
Dle podkladu Ministerstva obrany VUSS Brno přes řešené území prochází komunikační vedení
včetně ochranného pásma. Toto ochranné pásmo je téměř nad celým řešeným územím, vyjma chatové
lokality v západní části katastru.
Do řešeného území zasahuje ochranné pásmo letiště a ochranné pásmo objektu důležitého pro
obranu státu. Tyto ochranné pásma zahrnují téměř celé řešené území vyjma jihozápadní části k.ú.
Pasohlávky (lokalita Velký žleb).
Všechny ochranné pásma jsou zakresleny v grafické části ÚP.
1.3.73. Vojenský újezd (jev č.108)
1.3.74. Vymezené zóny havarijního plánování (jev č.109)
Obec Pasohlávky se nenachází v zóně havarijního plánování.
1.3.75. Objekt civilní ochrany (jev č.110)
V řešeném území nejsou dislokovány objekty civilní ochrany.
1.3.76. Objekt požární ochrany (jev č.111)
V obci se nenachází požární zbrojnice. Územní plán vymezí plochu pro umístění požární zbrojnice.
1.3.77. Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky (jev č.112)
1.3.78. Ochranné pásmo hřbitova, krematoria (jev č.113)
Na východním okraji obce je umístěn hřbitov. Ochranná pásma hřbitovů jsou dle zákona o
pohřebnictví 100 m.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 42
1.3.79. Jiná ochranná pásma (jev č.114)
1.3.80. Ostatní veřejná infrastruktura (jev č.115)
Žádná.
1.3.81. Zastavitelné plochy (jev č.117)
Při formování urbanistické koncepce rozvoje je zohledněno původní prostorově – funkční
uspořádání obce, jehož hlavní kompoziční osu tvoří státní silnice III. třídy. V centru obce kolem kostela
jsou situovány původní zemědělské usedlosti s bydlením u silnice.
Zastavěné území obce je obklopeno intenzivně obdělávanou zemědělskou půdou (poli, sady a
vinicemi).
Na katastrálním území Mušova je mezi státní silnicí I/52 a vodní nádrží rekreační areál s restaurací
a apartmány, který dále pokračuje obecním kempem ATC Merkur podél Velké a Malé Laguny.
•
•
•
•
•
•
•
•
Návrh územního plánu vychází ze tří základních požadavků na územní rozvoj v řešeném území:
vytvoření vhodných podmínek pro život občanů Pasohlávek
vytvoření podmínek pro vznik a rozvoj sportovně rekreačních aktivit a zařízení v obci
vytvoření podmínek pro rozvoj lázeňství a rekreace na severním břehu vodní nádrže Nové
Mlýny I
nepřipouštět rekreaci a jakýkoliv rozvoj na jižním břehu vodní nádrže Nové Mlýny I
při návrhu území mezi obcí a kempem zohledňit kompoziční a pohledové osy, které budou
sloužit k dobré prostorové oriaentaci a kvalitě rekreačního prostředí.
navrhnout golfový areál severně od hlavních rozvojových ploch s vazbou na lázně. Golfový areál
bude vytvořen jako lesopark.
navrhnout plochy zeleně tak, aby bylo vytvořeno kvalitní lázeňské prostředí v rozvojové lokalitě
nepřipouštět rozvoj a návrh nových výrobních a zemědělských areálů.
Hlavní rozvoj lázeňství a rekreace je směřován mezi obec a stávající kemp ATC Merkur.V
současné době je obec a rekreační oblast oddělena především dopravně. Rekreační část území je
dopravně napojena ze silnice I/52, obec je napojena silnicí III/39614 od Brna. V současné době je
vyprojektovaná páteřní komunikace tohoto rozvojového území a je vydané územní rozhodnutí. Páteřní
komunikace propojuje obec s kempem ATC Merkur a napojuje se na silnici I/52.
Funkční program, který je v lokalitě navrhován, vychází z přírodních podmínek v této oblasti. Jsou
to zejména ideální podmínky pro rozvoj lázeňství, wellness, rekreace u vody a golfu.
Kromě koupání zde bude možné provozovat také vodní sporty, rybolov, pěší turistiku,
cykloturistiku, myslivost, jezdectví. Vhodné prostory jsou zde pro vybudování sportovních zařízení jako
je např. aquapark, tenisový klub. Je zde proslulé vinařství a návštěva vinných sklepů patří k významným
atraktivitám území.
Základní koncepce urbanistického návrhu je založena na organizaci území určených pro rekreaci,
lázeňství, služby a bydlení v provozně čistých a urbanisticky logických vazbách. Návrh je chápán jako
maximalistický, tzn. že prověřuje možnost využití všech ploch bez ohledu na současně vlastnické vztahy,
avšak s respektováním všech limitů využití území.
Rekreačně-lázeňský komplex je navrhován podle následujících principů:
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 43
Beze změn jsou v maximální míře ponechávána stávající stabilizované funkce území. Týká se
to především kempu Merkur, ale i stávajících funkčních území v obci.
V klidném území ve východní části poloostrova nad Pobřežním hájem je (v souladu
s požadavky ČILZ) navrženo umístění plochy pro rozvoj léčebného lázeňství.
Území pro individuální rekreaci je navrženo dle již zpracované urbanistické studie se
zohledněním vyprojektované a schválené trasy kanalizace.
Území mezi východním okrajem obce a lázeňským územím je určeno pro rozvoj individuální
rekreace podél vodní nádrže a ve vzdálenější poloze jsou navrhovány plochy pro umístění
bydlení v rodinných domech (rezidenční bydlení) s doplňkovým rekreačním ubytováním.
Území mezi lázeňským územím a silnicí I/52, severně od stávajícího kempu, je navrhováno pro
hlavní rozvoj rekreace. Od lázeňského území je odděleno plochami zeleně.
Východně od lázeňského území je opět území klidné rekreace v apartmánech, doplněné
plochami pro umístění restaurací a sportovními plochami.
Na severním okraji stávajícího kempu je, východně od ploch lázeňství, nejprve plocha pro
umístění hotelů a penzionů, plochy pro rekreaci v apartmánech a dále, až ke stávajícímu areálu
„U jezera“ sportovní plocha, určená pro umístění aquaparku. Tato plocha byla ve fázi
průzkumů a rozborů řešena alternativně.
Na severním okraji navrhovaného aquaparku až po římský vrch je navržena plocha pro
umístění hotelů, penzionů a rezidenčního bydlení.
V nejsevernější poloze, v místě archeologické lokality je navržena plocha občanské
vybavenosti, určená pro prezentaci archeologických nálezů a dalších kulturních zajímavostí
v oblasti tzv. ARCHEOPARK.
V zastavěném území obce je situováno plocha občanského vybavení u geotermálního vrtu
označeného jako Pasohlávky-2G, v prostoru bývalého státního statku. Hlavní pozornost je
přitom kladena na klidovou polohu, dostatek parkovacích ploch na okraji a ploch pro relaxaci
(zeleň).
V grafické části ÚP byly vymezeny návrhové plochy pro bydlení, občanskou vybavenost, lázeňství
a rekreaci. Návrhové plochy byly ve fázi průzkumů a rozborů řešeny ve třech variantách. Jednotlivé
varianty budou v navazující dokumentaci vyhodnoceny a bude vybrána jedna varianta k dopracování..
Podrobněji viz. kapitola 3.4 Alternativy územního rozvoje obce.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 44
Varianta 1 - rozvoj lázeňství a rekreace je soustředěn mezi obec a kemp ATC Merkur, v centrální části
rozvojového území „na tzv. poloostrově jsou navrženy plochy lázeňství a velkorysé propojení nábřeží a
Římského vrchu krajinnou zelení. Aquapark je navržen při vjezdu do areálu kempu při páteřní
komunikaci. V severní části výřezu je navržen golfový areál, který bude řešen formou lesoparku.
Pro bydlení přímo v obci bylo vymezeno několik menších ploch přímo v centru obce. Jedna větší
plocha byla vymezena na severozápadním okraji obce. V této části obce byla navržena také plocha k
návrhu vinných sklepů. V obci je také navrženo několik ploch občanskou vybavenost. Ve vazbě na areál
fy. VINOFRUKT je navržena plocha smíšená obytná.
Při komunikaci III/41621 je navržena menší plocha občanské vybavenosti. Obdobná plocha
občanského vybavení je navržena po pravé straně silnice III/39614 za stávající čerpací stanicí pohonných
hmot.
1.3.82. Jiné záměry (jev č.118)
V územním plánu je vzhledem k velkému rozvoji navrženo rozšíření ČOV.
1.3.83. Další dostupné informace (jev č.119)
Podle dostupných zdrojů jsou nyní v nabídce realitních kanceláří následující ceny srovnatelných
pozemků:
- prodej zemědělského pozemku 4600 m2 u rekreačního areálu Mušov … cca 550,.- Kč/m2 (Finreka RE
group, Brno)
- prodej zemědělského pozemku 33000 m2 u Mušovské přehrady
… cca 250,.- Kč/m2 (Finreka RE
group, Brno)
- prodej zemědělského pozemku 4200 m2 u Mušovské přehrady … cca 440,.- Kč/m2 (Finreka RE group,
Brno)
- prodej samostatně stojící chaty 3+kk cca 3 000 000 Kč (reality OSKAR s.r.o. - Brno)
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 45
2. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
2.1. SWOT ANALÝZA
Analýza SWOT je metodou využívanou v rámci územního plánování pro rozbor územního
potenciálu. SWOT analýzy slouží ke specifikaci cílů a způsobů jejich dosažení. Jedná se o komplexní
metodu kvalitativního vyhodnocení různých stránek území (popř. problémů, řešení, projektů atd.) a jeho
současného stavu. Je silným nástrojem pro celkovou analýzu vnitřních i vnějších činitelů a v podstatě
zahrnuje postupy technik strategické analýzy přehlednou a srozumitelnou metodou.
Jádro metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do 4
základních skupin. Jedná se o faktory vyjadřující silné nebo slabé vnitřní stránky jevů v území (S-W) a
faktory vyjadřující příležitosti a nebezpečí jako vlastnosti vnějšího prostředí (O-T). SWOT je zkratkou
odpovídajících slov z angličtiny:
S - Strengths (přednosti = silné stránky),
W - Weaknesses (nedostatky = slabé stránky),
O - Opportunities (příležitosti),
T - Threats (hrozby, nebezpečí).
Analýzou vzájemné interakce jednotlivých faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči
příležitostem a nebezpečím na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a
hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu.
Analýza SWOT je pro tvůrce rozboru užitečná v mnoha směrech:
- poskytuje rámec pro hodnocení současné a budoucí pozice jejich obce, ORP; kraje
- z tohoto hodnocení mohou zpracovatelé usoudit na strategické alternativy;
- může být prováděna periodicky, aby zpracovatele informovala o tom, které interní nebo
externí oblasti nabyly nebo naopak ztratily na významu (sledování indikátorů trvale
udržitelného rozvoje, které charakterizují slabé stránky)
- vede ke zlepšení standardní kvality práce územního plánování
SWOT analýza tedy představuje kombinaci dvou analýz, a to analýzy vnitřního prostředí (S– W) a
analýzy vnějšího prostředí (O – T). Analýza SWOT vychází z předpokladu, že území dosáhne trvale
udržitelného rozvoje ochranou předností a příležitostí a návrhem na odstranění nedostatků a hrozeb.
V rozboru území je třeba hlavně rozpoznat jeho vnitřní prostředí, tedy silné a slabé stránky.
Toto hodnocení zpravidla provádí ORP, kraj nebo obec, která vyhodnocuje územní faktory. Tyto faktory
jsou posuzovány podle intenzity jejich vlivu (rozhodující silná stránka, marginální silná stránka, neutrální
faktor, rozhodující slabá stránka, marginální slabá stránka) a podle jejich důležitosti (vysoká, střední,
nízká).
Slabá stránka, závada, nedostatek je sdělením, co je třeba v území revitalizovat, podporovat,
navrhnout.
Je třeba sledovat rozhodující stránky makroprostředí (krajské ÚAP, PÚR, politika kraje, dotační
politika kraje, státu, EU, stránky demografické, ekonomické, technologické, politické, legislativní,
sociální a kulturní), které ovlivňují rozvoj a.prostředky na realizaci předpokladů trvale udržitelného
rozvoje. Vnější prostředí – makroprostředí – je v čase dosti proměnné. Je proto třeba vytvořit určitý
systém pro sledování a vyhodnocování důležitých vývojových trendů. Hlavní důvodem sledování
vývojových trendů je včasné rozpoznání příležitostí a hrozeb. Analýza příležitostí a hrozeb pak umožňuje
rozlišit atraktivní příležitosti, které mohou území přinést rozvoj. Současně také vede k zamyšlení nad
problémy, se kterými se může území setkat při realizaci záměrů.
Příležitostí rozumíme oblast potřeb obyvatel, jejichž uspokojování může území přinést rozvoj.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 46
Příležitosti by měly být posuzovány z hlediska jejich atraktivnosti, resp. přitažlivosti a pravděpodobnosti
úspěchu.
Hrozba může být definována jako výzva vzniklá na základě nepříznivého vývojového trendu ve
vnějším prostředí, která by mohla v případě absence účelných aktivit vést k ohrožení rozvoje a ochrany
území. Hrozby jsou klasifikovány z hlediska závažnosti a pravděpodobnosti jejich výskytu. Do hrozeb lze
zařadit i přírodní katastrofy, které lze předvídat, např. povodně, eroze.
2.1.1. Horninové prostředí a geologie
Západní část k.ú. Pasohlávky, území kolem vrchu Hradisko a nejjižnější část k.ú. Mušov tvoří
tercierní horniny (písky a jíly). Zbytek území zaujímá kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky).
Geomorfologicky se jedná o provincii Západní Karpaty, subprovincii Vněkarpatské sníženiny,
oblast Západní vněkarpatské sníženin, celek Dyjsko-svratecký úval. Zastavěné území obce a severní část
k.ú. Mušov spadá do podcelku Dyjsko-svratecká niva. Severozápadní část k.ú. Pasohlávky náleží
k podcelku Drnholecká pahorkatina, okrsku Olbramovická pahorkatina. Jižní část k.ú. Mušov se nalézá
v podcelku Dunajovické vrchy, okrsku Dunajovická sníženina.
Nejvyšší bod v území je vrch Hradisko ve výšce 220,9 m n.m., východně od obce. Nejnižším
bodem zájmového území je hladina Střední zdrže Novomlýnských nádrží s průměrnou kótou ve 169,5 m
n.m.
Z hlediska radonového zatížení leží zastavěné území obce Pasohlávky v oblasti s převažujícím
radonovým indexem nízkým (přechodným), obdobná je situace i v okolí obce. V oblasti vrchu Hradisko a
západně od obce je radonové riziko nízké.
(zdroj.:http://www.geology.cz/demo/CD_RADON50/3412/3412.htm).
Silné
stránky
-
V řešeném území se nenachází poddolovaná území ani stará důlní díla
V k.ú. Pasohlávky je pouze jeden potenciální sesuv, ale mimo zastavěné území
a v takové vzdálenosti od obce, že je málo pravděpodobné, že by mohl limitovat
územní rozvoj.
Územní rozvoj rovněž není limitován ochranou ložisek nerostných surovin.
V území není významný problém s radonovým rizikem.
terénní konfigurace v zamýšlených rozvojových lokalitách je příznivá.
žádné
-
žádné
žádné
-
Slabé
stránky
Příležitosti
Hrozby
2.1.2. Vodní režim
Severní část katastrálního území je odvodňována do Svratky většinou umělými rýhami. Většina
katastrálního území Pasohlávek i Mušova náleží přímo do povodí Dyje, avšak i zde jde o převážně umělé
vodoteče se sezónní průtokem. Území je součástí povodí Dunaje. Hlavní vodotečí v území je řeka Dyje,
na níž zde leží vodní nádrž Nové Mlýny I. V sousedním katastrálním území Ivaň se vlévají do vodní
nádrže Nové Mlýny II řeky Jihlava a Svratka.
Nádrže mají charakter velké vodní nádrže vzniklé v nedávném období. Velká část pobřeží je
tvořena hrázemi, vodní hladina je většinou nad úrovní terénu a základní pohledová rovina je tak
převýšena nad okolním terénem. Nádrže mají i funkci akumulační. Vzhledem k rozlehlosti vodních ploch
je na nich velké vlnobití, které vyžaduje zpevněné břehy a znemožňuje masivní vznik přirozených břehů.
Mělčiny na střední nádrži naopak umožňují vznik přirozených břehů sedimentací velkého množství
splavenin. Jižní břehy nádrží jsou vyhrazeny pro náhradní biokoridory regionálního a vyššího významu.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 47
Silné stránky
-
Slabé stránky
-
Příležitosti
-
-
Hrozby
-
Jsou eliminovány problémy se záplavami
Rozsáhlé vodní nádrže jsou magnetem pro rozvoj turistického ruchu a skýtají
výborné podmínky zejména pro rybolov
dva zdroje přírodní minerální vody Pasohlávky-2G a Mušov-3G budou využity
k lázeňským účelům
časté vlnobití vyžaduje zpevněné břehy a ztěžuje vznik přirozených ekosystémů
na břehu VN Nové Mlýny I,
v místě nejsou kvalitní vodní zdroje, obec je odkázána na zásobování vodou ze
vzdálenějších oblastí. (Nová Ves)
nedostatečná kapacita vodních zdrojů v Nové Vsi
znečištění vody ve VN Nové Mlýny I, II zhoršuje podmínky pro cestovní ruch.
za silnicí I/52, část katastrálního území Mušov leží v záplavovém území, aktivní
zóně a v území zvláštních povodní pod vodními díly
zvažují se alternativy pro přivedení vody pro veřejnou potřebu z jiných zdrojů,
pro zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody pro navrhované území.
Tento záměr přesahuje územní plán a nelze ho v ÚP řešit
programy na zvýšení čistoty vody v Dyji (omezení splachů hnojiv a jiných
zemědělských postřiků do vodotečí) povedou ke zlepšení kvality vody ve
vodních nádržích
kolísání vodní hladiny VN Nové Mlýny I a II v důsledku přetrvávajících sporů
vodohospodářů s ekology
2.1.3. Hygiena životního prostředí
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
-
-
-
zvyšující se environmentální povědomí obyvatelstva
splaškové vody jsou likvidovany v ČOV, která se nachází v k.ú. Mušov
nebyly zjištěny žádné staré zátěže
v období turistické sezony silná dopravní zátěž na silnicích procházejících
zastavěným územím Pasohlávky – hluk, prach, exhalace, ohrožení chodců a
cyklistů
znečištění VN Nové Mlýny III zhoršuje podmínky pro rekreaci u vody
obec není plynofikována
přivedení plynového vedení do obce Pasohlávky, z obce Nová Ves
programy na vyčištění vodních toků (Dyje)
v případě živelného rozvoje rekreace u VN Nové Mlýny I a II bude docházet
k narušování životního prostředí závadným ukládáním odpadů (vznik černých
skládek, neřešená likvidace tekutých odpadů)
riziko výskytu extrémních klimatických jevů
při růstu cen energií odklon obyvatel k levnějším, ale z hlediska životního
prostředí méně vhodným zdrojům (spalování uhlí)
2.1.4. Ochrana přírody a krajiny
Silné stránky
Slabé stránky
-
Příležitosti
-
PROJEKT, s.r.o.
Natura 2000 – Ptačí oblast Střední nádrž VD Nové Mlýny
Natura 2000 – EVL Mušovský luh
Přírodní rezervace Věstonická nádrž
PP Betlém
Živelný rozvoj rodinné rekreace, i když zatím převážně pouze ve formě
mobilních zařízení – znehodnocování přírodních hodnot i krajinného rázu
Tvrdé technické řešení zpevnění břehů VN Nové Mlýny II
Posílení ekologické stability území realizací nadregionálního a místního ÚSES
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 48
-
Hrozby
-
Prohloubení programů revitalizace krajiny a jejich integrace s tvorbou ÚSES,
využití dotací na zakládání územního systému ekologické stability
Spojení péče o krajinu s jinými aktivitami (rozvoj vinařské turistiky)
Pokračování živelného rozvoje rekreace
rozvoj rekreace, byť řízený, může také překročit rekreačně únosnou kapacitu
krajiny
narušení krajinného rázu výstavbou objektů v nevhodných polohách nebo o
příliš velkém objemu,
ruderalizací území vlivem úpadku zemědělské výroby a odklonu od
zemědělského obhospodařování krajiny,
2.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
Řešené území leží prakticky celé v oblasti Dyjskosvratecké nivy.
Dyjskosvratecký úval je sosioregion, který patří mezi nejteplejší a nejsušší oblasti ČR., s vegetační
dobou delší než 180 dní a srážkami 500 – 650 mm za rok. Dle užívané Quittovy mezoklimatické
regionalizace republiky náleží území do teplé klimatické oblasti T4, která proniká do regionu od
Jihovýchodu z Panonské pánve. Je charakterizována velmi dlouhým, velmi teplým a velmi suchým létem,
přechodná období jsou velmi krátká, jaro a podzim jsou teplé a zima je krátká, mírně teplá a suchá až
velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.
Údaje o využití katastrálních území:
orná půda
vinice
sady
zahrady
louky
pastviny
les
vodní plochy
zástavba
ostatní plochy
36,4 %
2,5 %
18,1 %
0,3 %
1,6 %
1,0 %
11,5 %
20,9 %
0,7 %
7,0 %
zemědělská půda
59,9 %
les
11,5 %
nezemědělská půda
28,6 %
BPEJ jsou zakresleny v grafické části průzkumů a rozborů.
Převážná část zastavěného území obce Pasohlávky leží v BPEJ 0.01.00, tj. v I. třídě ochrany ZPF.
Kemp Merkur v k.ú. Mušov leží v BPEJ 0.05.01, tj. v III.třídě ochrany ZPF. V řešeném území se
vyskytují půdy I. třídy ochrany (0.01.00, 0.60.00, 0.06.00, 0.56.00), v okolí obce se dále vyskytují půdy
III. třídy ochrany (0.05.01, 0.08.10), IV třídy ( 0.21.10, 0.04.01, 0.08.50, 0.63.00) a V.třídy (0.21.12,
0.41.77, 0.40.67).
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
-
PROJEKT, s.r.o.
Kvalitní ZPF v západní části řešeného území
Půdy a podmínky vhodné pro rozvoj vinařství
Nízký až zanedbatelný podíl lesů v k.ú. Pasohlávky
lužní les v k.ú. Mušov
Rozvoj vinařství a cestovního ruchu orientovaného na vinařství
Zrušení zemědělské výroby v obci (obtěžování zápachem, dopravní zátěž
Realizace opatření k omezení vodní eroze
Konkurence dovozu levných vín ze zahraničí může způsobit úpadek vinařství
Snižování zájmu o péči o krajinu
Extrémní tlaky na rozvoj rekreace mohou vést k neúměrnému záboru kvalitní
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 49
zemědělské půdy.
2.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura
Silné
stránky
-
Slabé
stránky
Příležitosti
-
Hrozby
-
kvalitní silniční síť
velmi dobrá dopravní dostupnost, komunikace I/52
odkanalizování obce i kempu na stávající ČOV
dva zdroje přírodní minerální vody Pasohlávky-2G a Mušov-3G budou využity
k lázeňským účelům
dostatečná síť elektrických rozvodů
území je součástí hlavní urbanizační osy Brno - Vídeň
absence železniční dopravy
obec není plynofikovaná
nedostatečná kapacita vodních zdrojů v Nové Vsi
nefungující dopravní propojení mezi obcí a kempem ATC Merkur
přivedení plynového vedení do obce Pasohlávky, z obce Nová Ves
realizace páteřní komunikace (propojení obce a stávajícího kempu), včetně
inženýrských sítí (dokumentace pro ÚŘ)
realizace rychlostní komunikace R52
zvažují se alternativy pro přivedení vody pro veřejnou potřebu z jiných zdrojů,
pro zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody pro navrhované území.
Tento záměr přesahuje územní plán a nelze ho v ÚP řešit
pro navržený rozvoj území lze rozřířit stávající ČOV
nedostatek vlastních finančních prostředků, omezené veřejné zdroje (obce,
kraje) na investice do infrastruktury
živelná nekoordinovaná výstavba nadměrnými objekty
2.1.7. Sociodemografické podmínky
Obyvatelstvo
Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel.
V době posledního sčítání lidí, domů a bytů v březnu 2006 trvale bydlelo v Pasohlávkách 726
obyvatel.
Vývoj počtu obyvatel
Obec Pasohlávky měla nejvíce obyvatel kolem roku 1921 (1762 obyvatel). Největší pokles byl
zaznamenán v roce 1950, to znamená při prvním sčítání lidu po odsunu obyvatelstva německé národnosti.
Od roku 1950 je zřetelný mírný, ale stabilní nárůst počtu obyvatel.
Graf 1: Vývoj počtu obyvatel v Pasohlávkách 1574 – 2001
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 50
2000
1800
1600
Počet obyvatel
1400
1200
1000
800
600
400
200
20
01
19
91
19
61
19
50
19
30
19
21
19
10
19
00
18
90
18
80
18
69
17
63
17
00
15
74
0
R o k s č ítá n í
P a s o h lá v k y
Pramen: Retrospektivní lexikon obcí, SLDB 2001
Tab.: Vývoj počtu obyvatel v Pasohlávkách a v Mušově 1574 – 2001
1574 1700 1763 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1991 2001
Pasohlávky (Mušov)
33
48 397 1354 1507 1668 1624 1735 1762 1751 841 982 672 735
Pramen: Retrospektivní lexikon obcí, SLDB 2001
Věková struktura obyvatelstva
Věková struktura obyvatelstva je poznamenána vývojem obce po 2. světové válce. Zatímco
početné ročníky dvaceti až třicetiletých jsou důsledkem propopulačních opatření tehdejší vlády, jsou
nadprůměrné počty obyvatel ve věku 40 - 55 let do jisté míry důsledkem poválečné imigrační vlny, která
vznikla v důsledku odsunu většiny německého obyvatelstva. Díky tomu je ještě i dnes věková struktura
obyvatelstva města poměrně progresivní. V předproduktivním věku je totiž 22,7 % obyvatel,
v produktivním (15-59) 65,3 % a poproduktivním 12 % populace. Věková pyramida se v nejbližších
letech nebude dramaticky měnit, protože generace dvaceti a třicetiletých je výrazně silnější než
obyvatelstvo o generaci starší. Ze sčítání v r. 2001 vyplynulo, že Pasohlávky byly s průměrným věkem
33,5 let obcí s nejmladším obyvatelstvem v okrese Břeclav.
Pro hodnocení dalšího vývoje obyvatelstva se často používá ukazatele "Index stáří". Hodnota vyšší
než 100 signalizuje, že v dalším vývoji nastane v takovýchto obcích úbytek obyvatelstva přirozenou
mírou (úmrtím). Index stáří pro Pasohlávky (poproduktivní obyv./předproduktivní obyv. v %) dosahuje
hodnoty 52,7 %. Pro porovnání - index stáří pro ČR = 95. V Pasohlávkách se proto dá předpokládat
mírný nárůst počtu obyvatel.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 51
Tab.:Věková struktura obyvatelstva
Věkové složení
Pasohlávky
obyvatel
abs.
%
0-14 let
167
22,72
produktivní věk
480
65,31
poproduktivní věk
88
11,97
JM kraj celkem
%
16,0
65,1
19,0
Kraj
abs
180138
733602
213978
Pramen: SLDB 2001
Ze srovnání s krajským průměrem vyplývá, že Pasohlávky mají poněkud příznivější věkové složení
obyvatelstva než je krajský průměr.
Tab.: Věková pyramida obyvatelstva Pasohlávek v r. 2001
735
0-4
41
5-14
126
15-19
55
20-29
131
30-39
112
40-49
99
50-59
83
60-64
33
65-74
37
75+nezj.
18
v tom ve věku
Celkem obyvatel
Pramen: SLDB 2001
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 52
Graf 2 : Věková pyramida obyvatelstva Pasohlávek v r. 2001
Věkové skupiny
POČET OBYVATEL
75+
18
65-74
37
60-64
33
50-59
83
40-49
99
30-39
112
20-29
131
15-19
55
5-14
126
0-4
41
0
20
40
60
80
100
120
140
Pramen: ČSÚ, SLDB 2001
Prognóza vývoje počtu obyvatel do roku 2020 (2050)
V roce 1994 se narodilo v ČR nejméně dětí od roku 1785, poprvé se také narodilo méně lidí
(107.000) než jich zemřelo (117.000). Tento negativní trend pokračuje i v dalších letech. Podle údajů
ČSÚ se v roce 1996 narodilo pouze 90.000 dětí, zemřelo přes 110.000 lidí.
Počet živě narozených dětí v roce 2003 proti roku 2002 se zvýšil o více než 2 tisíce a dosáhl
nejvyšší úrovně od roku 1995. To však nic nemění na skutečnosti, že porodnost v České republice je z
dlouhodobého hlediska i z hlediska mezinárodního porovnání nadále velmi nízká. Odvozený ukazatel
úhrnné plodnosti (počet živě narozených dětí na jednu ženu ve věku 15-49 let) je pro rok 2003
odhadován na 1,18 (v roce 2002 činil 1,17), tj. na jednu z nejnižších hodnot v Evropě i ve světě.
Pokračoval rovněž vzestup průměrného věku matek při porodu až na 28 let (v roce 2002 byl 27,8 let),
podíl dětí narozených mimo manželství dosáhl v uplynulém roce 28,4 % (25,3 v roce 2002).
Podle statistické bilance přibylo v roce 2003 v České republice 8,1 tisíc obyvatel. K 31. 12. 2003
činil celkový počet obyvatel České republiky 10 211 tisíc, z toho bylo 5 237 tisíc žen. Přírůstek byl
umožněn kladným saldem migrace; do České republiky se přistěhovalo o 26 tisíc více osob než kolik se
vystěhovalo. Proti roku 2002 byl migrační zisk více než dvojnásobný.
Úhrnná plodnost v roce 2004 byla 1,23, v r. 2005 1,28, a v roce 2006 dokonce 1,33. Počet živě
narozených dětí se od roku 2003 zvýšil o 12 000 (105 831). Současný vzestupný trend je možné vysvětlit
plodností silných ročníku ze sedmdesátých let. V letech 2004 a 2005 se celkový přírůstek zvedl z 9 tisíc
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 53
na 30 tisíc. V roce 2006 byl poprvé od roku 1994 také kladný přirozený přírůstek, narodilo se více lidí,
než jich zemřelo (+1390). Celkový přírůstek za rok 2006 dosáhl díky kladeném saldu migrace dosáhl
36110.
Problém nízké porodnosti se vyskytuje ve většině zemí Evropy. Má velmi negativní dopad na
národní hospodářství a stabilitu důchodového systému.
Odhady budoucího vývoje počtu obyvatel jsou velmi obtížné. Statistický úřad ve svých prognózách
ve střední a vysoké variantě počítá s rostoucím počtem obyvatel asi do roku 2020. Růst počtu obyvatel
bude převážně způsoben vlivem rostoucí zahraniční migrace.
Prognóza vývoje počtu obyvatel podle ČSÚ:
Počet obyvatel v tis. / Rok
optimistická varianta
střední varianta
pesimistická varianta
2002
10203
10203
10203
2005
10273
10235
10200
2010
10432
10283
10141
2015
10578
10301
10033
2020
10700
10283
9874
2035 2050
10837 10830
9957 9438
9080 8066
11000
10837
10700
10800
10600
10400
10432
10273
10203
10200
10000
10830
10578
10203
10235
10283
10301
10283
9800
9957
9600
9438
9400
9200
9000
2002
2005
2010
2015
2020
2035
2050
optimistická varianta
střední varianta
pesimistická varianta
Zdroj: ČSÚ, Populační prognóza ČR do r. 2050, zveřejněno 11.6.2004
Očekávaný počet obyvatel je zpracován v tradičních třech variantách: nízké (pesimistická), střední,
a vysoké (optimistická). Pro pracovní účely byla spočtena ještě střední varianta bez uvažování vlivu
zahraniční migrace. Název variant zároveň odráží rozdíly v předpokládaném vývoji jednotlivých složek
populačního vývoje. Znamená to, že v nízké variantě bylo zakomponováno nejmenší očekávané zvýšení
úrovně plodnosti, nejméně výrazné zlepšení úmrtnosti a nejnižší zisk zahraniční migrace. Pro vysokou
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 54
variantu to pak platilo přesně obráceně. Nicméně i když je střední varianta považována a prezentovaná
jako ta nejpravděpodobnější, je třeba výsledky interpretovat spíše ve smyslu vymezení očekávaného
vývoje daného extrémními variantami.
Hlavní závěry projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050 jsou následující:
celkový počet obyvatel se pravděpodobně mírně sníží.
předpokládané je zvýšení úrovně plodnosti, její úrovně před rokem 1989 by ale již dosaženo
být nemělo. Relativně nízká porodnost tak bude hlavním faktorem snížení početního stavu
obyvatel a přispěje k jeho významnému populačnímu stárnutí.
Česká republika zůstane imigrační zemí, bude získávat obyvatele zahraniční migrací.
Úmrtnostní poměry se zlepší, poroste naděje dožití mužů i žen.
Obyvatelstvo České republiky výrazně zestárne. Podíl osob ve věku nad 65 let by se mohl
v roce 2050 přiblížit k jedné třetině, což by znamenalo zdvojnásobení současného podílu.
Nejrychleji bude přibývat osob v nejvyšším věku – počet obyvatel starších 85 let by se měl do
roku 2050 zpětinásobit
Za první tři čtvrtletí roku 2007 činil přirozený přírůstek téměř 10 tisíc a celkový 62 tisíc, což zatím
ukazuje spíše na optimistickou variantu vývoje obyvatelstva.
Tendence vývoje počtu obyvatelstva na venkově
Přirozený přírůstek obyvatelstva (rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých) býval na venkově
vždy nižší než ve městech. Přesto i na venkově míval až do konce 70. let kladné hodnoty, tj. obyvatelstva
přibývalo přirozenou měrou. Od té doby nastalo v naší zemi období s přirozeným úbytkem obyvatelstva
v obcích do 2 tisíc obyvatel (hodnota přirozeného přírůstku v roce 1975 byla ještě 4,45 na 1000 obyv.,
pro rok 1990 už byla –2,53).
Od začátku 70. let se udržovala nižší míra přistěhování na venkov (rel. na 1000 obyv.), a i když se
od konce 80. let tento ukazatel poněkud zvýšil, ani zdaleka nedosahuje úrovně ze 60. let. Přibližně od
téže doby (začátek 70. let) však venkov méně ztrácí vystěhováním. Stěhování z venkova do měst a míra
stěhování z měst na venkov se navzájem přiblížily, což ukazuje i následující tabulka absolutních rozdílů
přistěhovalých a vystěhovalých (tzv. migračního salda):
Tab.: Vývoj přírůstku a úbytku obyvatel České republiky stěhováním (pro obce do 2 tisíc obyvatel)
Rok
M igr.saldo
Rok
M igr.saldo
1981
1982
1983
1984
-23451
-20556
-17047
-15119
1986
1987
1988
1989
-16232
-11595
-12068
-12530
V současné době probíhá jisté oživování venkova kolem velkých měst související s touhou
obyvatelstva po klidnějším a z hlediska přírodních podmínek příznivějším prostředím pro bydlení.
Kontakt s městem si přesto nadále uchovávají. K masivnímu „útěku z měst“ však nedochází a v nejbližší
budoucnosti zřejmě ani nedojde.
Při prognózování dalšího vývoje počtu obyvatel v řešené obci vycházíme z výše uvedeného
dosavadního demografického vývoje, ale především z územně technických podmínek sídla a
urbanistických sídelních vazeb. Přihlíží se i k současným rostoucím problémům se získáváním bytu či
jiného druhu bydlení ve městech, což zbrzdí trend stěhování do měst a vylidňování venkova. Naopak lze
očekávat růst zájmu o bydlení v příměstských oblastech, zejména v obcích s dobrým dopravním spojením
do města, kvalitním životním prostředím a v těch obcích, které mohou nabídnout obyvatelům komfort
bydlení srovnatelný s městem.
Podle schváleného územního plánu VÚC Břeclavska, části C.b, Modelu rozmístění obyvatelstva,
se u obce Pasohlávky předpokládá:
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 55
Obec
Pasohlávky
Obec v urbanizační
ose hlavní
D
Poloha ve struktuře osídlení
D
Počet obyvatel
2001
2030
735
800
Na základě všech uvedených skutečností a s ohledem na předpokládaný vývoj obyvatelstva
(Projekce obyvatelstva ČR do roku 2020, ČSÚ 2003) lze očekávat, že počet trvale bydlících obyvatel
obce bude stoupat na cca 800 obyvatel. Po realizaci rekreačně lázeňského areálu lze předpokládat
výraznější nárůst počtu trvale bydlících obyvatel.
Uvažovaný vývoj počtu obyvatel je opodstatněn faktory fyzickogeografickými, technickoekonomickými i faktory demografickými.
Vzdělanostní struktura
Vzdělanostní struktura v Pasohlávkách je méně příznivá. Základní a neukončené vzdělání mělo
174 osob. Učňovské a střední odborné vzdělání mělo 273 obyvatel, maturitou zakončilo své vzdělání 80
osob, vyšší odborné vzdělání mělo 6 osob a vysokoškolské vzdělání mělo 13 obyvatel. Vyskytovalo se i 7
osob bez školního vzdělání, u 15 obyvatel nebylo vzdělání zjištěno.
Graf: Struktura obyvatel Pasohlávek podle vzdělání 2001
bez vzdělání
základní
odborné
úplné střední
vyšší odborné
vysokoškolské
nezjištěno
Pramen: ČSÚ, SLDB 2001
Tab.: Obyvatelstvo podle stupně vzdělání, srovnání s Jihomoravským krajem:
Obyvatelstvo 15leté a starší
v tom podle
stupně
vzdělání
PROJEKT, s.r.o.
bez vzdělání
Pasohlávky
(abs.)
Pasohlávky
(%)
568
100
JMK
(%)
7
1,2323
0,3
základní vč. neukončeného
174
30,6338
23,3
vyučení a stř. odborné bez mat.
273
48,0633
37,1
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 56
úplné střední s maturitou
80
14,0845
24,6
vyšší odborné a nástavbové
6
1,0563
3,4
Vysokoškolské + vědecká příprava
13
2,2887
10,3
nezjištěné vzdělání
15
2,6408
0,9
Zdroj: ČSÚ
SWOT analýza:
Silné
stránky
Slabé
stránky
Příležitosti
Hrozby
-
progresivní věková struktura obyvatelstva obce
relativně příznivý podíl počtu nezaměstnaných obyvatel
nízká úroveň vzdělání a kvalifikace pracovníků
-
programy celoživotního vzdělávání
přiliv obyvatelstva využívající rekreačně lázeňké zařízení
vznik nových pracovních míst
rozvoj rekreace
vznik vzdělávacích a školících programů v rekreačním areálu
pokračující stárnutí obyvatelstva obce a s ním spojené rostoucí náklady na
zdravotní a sociální péči,
migrace kvalifikovaného obyvatelstva do velkých měst,
Odchod vzdělaných obyvatel z kraje z důvodu absence kvalifikovaných
pracovních míst
zhoršování zdravotního stavu obyvatel a růst nákladů na zdravotní péči jako
následek nedostatečné zdravotní prevence
-
2.1.8. Bydlení
Tab.: Základní údaje o domovním fondu (SLDB 2001, ČSÚ):
Domy úhrnem
186
z toho domy obydlené
175
z úhrnu
obydlených
domů
rodinné domy
172
bytové domy
3
domy
podle
vlastnictví
domy
postavené
soukromých osob
167
obce, státu
2
SBD
2
do roku 1919
5
1920-1945
16
1946-1980
109
1981-2001
44
Tab.Údaje o bytovém fondu (SLDB 2001, ČSÚ):
úhrnem
v tom
PROJEKT, s.r.o.
219
byty obydlené
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
201
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 57
v rodin. domech
190
v bytov. domech
11
byty neobydlené v obydl. domech
7
z toho
byty neobydlené v neobydl.domech
z toho
podle důvodu
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
-
slouží k rekreaci
3
2
bydlení v kvalitním a klidném prostředí
sociální vazby mezi obyvateli, díky malé velikosti obce (obyvatelé se navzájem
znají)
převažující typ bydlení v rodinném domě se zahradou
zájem o stavební parcely v obci i mimo obec
nedořešená technická infrastruktura rozvojových lokalit
využití dotací a silných investorů k nastartování lázeňských a rekreačních
aktivit
využití atraktivity území, tj. přírodních a kulturních hodnot, k rozvoji
cestovního ruchu a bydlení
spekulace s pozemky a vyčkávání na nejlepší cenu a s tím související blokace
pozemků k rozvoji
-
Hrozby
obydl. přechodně
11
-
2.1.9. Rekreace
Z hlediska rekreace je řešené území v oblasti cestovního ruchu č. 43 – Pavlovské vrchy,
podoblasti Pálava – Nové Mlýny. Bezprostřední sousedství vodních nádrží dává po vyřešení všech
souvisejících faktorů velké možnosti pro rekreaci. Obec sama o sobě je svými architektonickými
památkami, archeologickými nálezy a přírodními hodnotami místem, které by nemělo chybět na seznamu
návštěvních míst jižní Moravy.
Silné stránky
-
Slabé stránky
-
Příležitosti
-
PROJEKT, s.r.o.
obec leží ve významné rekreační oblasti, u vodní nádrže Nové Mlýny I
obec a rozvojové plochy leží v blízkosti CHKO Pálava, přírodní hodnoty jsou
z hlediska cestovního ruchu významným potenciálem rozvoje
síť cyklostezek a značených turistických tras
existence dvou geotermálních vrtů a jejich kvality
stávající fungující rekreační zařízení o rozloze 41,5 ha, z toho vodní plocha je
23 ha a je tvořena dvěmi oddělenými lagunami
dostatečná kapacita ubytovacích zařízení středního standartu
stávající sportovní areály (minigolf, tenisové kurty, hřiště pro plážový volejbal,
tobogán, škola surfu a další)
informační centrum, letní kino a další
území je součástí hlavní urbanizační osy Brno - Vídeň
živelný rozvoj rodinné rekreace
absence ubytovacích zařízení vyššího standartu
výrazná sezónnost cestovního ruchu v kraji s převahou letní turistiky, malá
nabídka aktivit pro pobytovou zimní rekreaci a cestovní ruch
možnosti většiny okresů Jihomoravského kraje využít k podpoře rozvoje
cestovního ruchu přeshraniční programy EU
výstavbou lázní dojde ke zvýšení zájmu o lázeňskou turistiku a prodlouží se
turistická sezóna
podpora projektů podporující atraktivitu oblasti (archeopark, golfový areál
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 58
-
Hrozby
-
aquapark apod.)
Vytvoření efektivní organizační struktury cestovního ruchu, propojující
krajskou úroveň s lokálními a mikroregionálními sdruženími,
Možnosti rozvoje konjukturálních forem cestovního ruchu a programů poznávací a kulturní turistika, UNESCO turistika, vinařská turistika,
gastroturistika,
Realizace jednotného informačního a rezervačního turistického systému,
nejlépe v rámci mikroregionu (ORP)
Snižování konkurenceschopnosti cestovního ruchu v kraji se zahraničím i
jinými kraji ČR
Omezování komerčního využívání kulturních památek v cestovním ruchu
Znečišťování vodních ploch využívaných k rekreaci
2.1.10. Hospodářské podmínky
Tab.: Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity
Obyvatelstvo celkem
735
Ekonomicky aktivní celkem
358
zaměstnaní
v tom
z toho
306
pracuj. důchodci
3
ženy na mat. dovolené
6
nezaměstnaní
Ekonomicky neaktivní celkem
z toho
52
370
nepracuj. důchodci
126
žáci, studenti, učni
156
Osoby s nezjištěnou ekonom. aktivitou
7
Zdroj: ČSÚ, SLBD 2001
Pozoruhodný je vysoký podíl nezaměstnaných – 14,5 % z práceschopného obyvatelstva.
Za prací vyjíždělo v rámci okresu 85 pracujících, v rámci kraje 93 pracujících, do jiného kraje 12
pracujících. Za studiem vyjíždělo 91 žáků, studentů a učňů.
Podle schváleného územního plánu VÚC Břeclavska, části C.b, Modelu rozmístění obyvatelstva,
se u obce Pasohlávky předpokládá:
Obec
Obec v
Poloha
Počet obyvatel
Význam
Pracovní místa
hodnocení
urbaniz
ve
sídla
významu
ační ose struktuře
z hlediska
2001
2030
2001
2030
hlavní
osídlení
prac.míst
Pasohlávky
D
D
735
800
1,5
5
171
119
Obec Pasohlávky leží v hlavní urbanizační ose a dle předpokladu ÚP VÚC Břeclavska bude počet
obyvatel stoupat k = 1,09. Dá se předpokládat, že obec Pasohlávky a navazující území má předpoklady
k rozvoji lázeňství a rekreace. Z tohoto důvodu byly verlkoryse zakresleny rozvojové záměry mezi obcí a
stávajícím kempem ATC Merkur.
Charakter obce je především ubytovací a rekreační zaměřený na vinařství, cykloturistiku a rybolov
v horní Novomlýnské nádrži. Obec Pasohlávky leží 18 km od města Mikulov a 10 km od města
Pohořelice. Z Pasohlávek je dobře dostupná silnice I/52. Obec je vybavena základní občanskou
vybaveností V obci bylo evidováno v r.2001 52 nezaměstnaných, což je 14,5%. Obec Pasohlávky je
zásobována vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu a má vybudovanou kanalizační síť a ČOV. Obec
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 59
není plynofikována. Okolí obce nabízí velmi kvalitní životní prostředí a nabízí dostatek možností pro
rekreaci. V obci z výše uvedených skutečností je zájem o novou výstavbu a dá se předpokládat, že tento
zájem poroste.
Ekonomická aktivita obyvatelstva
Ekonomicky aktivních bylo při sčítání 358 osob, z toho 52 nezaměstnaných. Ekonomicky
neaktivních obyvatel bylo 370, především důchodců a dětí. Nepracujících důchodců bylo 126.
V zemědělství, lesnictví a rybolovu bylo zaměstnáno 12,8 % ekonomicky činných osob. Ve
zpracovatelském průmyslu pracuje 16,5 % osob, ve stavebnictví 16,8 %. Ve službách jako ekonomickém
sektoru pracuje 21 % ekonomicky aktivních obyvatel Pasohlávek. V obci v roce 2001 byla
nezaměstnanost 14,5 %.
Silné stránky
-
Slabé stránky
Příležitosti
-
-
Hrozby
-
-
-
PROJEKT, s.r.o.
obec Pasohlávky je obklopena zemědělskou krajinou
obec Pasohlávky je dobře dopravně dostupná z I/52, obec leží v rekreační
oblasti Horní Novomlýnské nádrže a v blízkosti CHKO Pálava.
obec a pobřeží Horní Novomlýnské nádrže nabízí různé formy ubytování a
rekreace (kempy, penziony, hotel ...). Možnost navazovat na již nastartovaný
rekreační potenciál.
předpoklady pro rozvoj lázeňství
zemědělství je charakterizováno nízkou efektivitou využití zdrojů, která spočívá
v jeho nízké produktivitě a částečně i v nevhodných přírodních podmínkách.
Tato situace se negativně odráží v sociálně - ekonomickém i životním prostředí
venkovských oblastí.
dá se předpokládat posilování zaměstnanosti v obchodě a službách na úkor
zemědělství a výroby
rozvoj lázeňství vyvolá nárůst přidružených podnikatelských aktivit a služeb
diverzifikace ekonomické aktivity zemědělců, rozvoj podnikatelské aktivity a
cestovního ruchu
rozšiřování ekonomické podpory zemědělství ze strany EU a státu
využití finančních zdrojů z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj
venkova (EAFRD) k realizaci politiky integrovaného rozvoje zemědělství a
venkova
podpora využití obnovitelných zdrojů energie, zejména využitím
nepotravinářské zemědělské produkce
vytváření místních akčních skupin jako formy spolupráce veřejného i
soukromého sektoru při rozvoji území
nedokončená restrukturalizace zemědělství, pokles zemědělské výroby, který
omezí možnosti systémového řešení rozvoje venkovských území
snižování konkurenceschopnosti zemědělství a ztráta zájmu o zemědělské
obhospodařování půdy a zemědělskou výrobu vůbec, vzhledem k rostoucí
konkurenci dovozů levných zemědělských produktů ze zahraničí
prohlubující se projevy marginalizace v území (nedostatek pracovních
příležitostí, nižší vzdělanost obyvatelstva, nedostatek příležitostí ke kulturnímu
vyžití apod.)
neschopnost zajistit zvyšování míry zaměstnanosti obyvatelstva
koncentrace maloobchodní sítě do velkých nákupních center může vést ke
snížení dostupnosti obchodů pro obyvatelstvo
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 60
-
Centralizace školství do větších měst, ohrožení existence škol ve venkovských
oblastech
Silná koncentrace ekonomických aktivit v Brně a okolí vzhledem k ostatním
částem kraje
Omezení dotací ze Strukturálních fondů v rámci Cíle 1 poté, co region
Jihovýchod dosáhne 75 % úrovně HDP Evropské unie
2.2. ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ
vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a
pro soudržnost společenství obyvatel v území
2.2.1. Územní podmínky pro příznivé životní prostředí (environmentální pilíř)
Obec Pasohlávky se nachází severně od údolní nádrže Nové Mlýny I., nejvyšší kótou území je
Hradisko – 220 m n. m.
Řešené území náleží k Dyjskosvrateckému úvalu. Dyjskosvratecký úval je sosioregion, který patří
mezi nejteplejší a nejsušší oblasti ČR, s vegetační dobou delší než 180 dní a srážkami 500 - 650 mm.
Geologickým podkladem jsou kvartérní a starší třetihorní sedimenty.
Podnebí je zde velmi teplé, poměrně suché. Zima je krátká s krátkým trváním sněhové pokrývky.
Dle Quittovy klasifikace náleží území do velmi teplé oblasti T4.
Katastrální území je velmi intenzivně přeměněno a využíváno člověkem. Stabilizační lesní a luční
porosty (včetně pastvin) vyšších stupňů ekologické stability (5 a 4) tvoří velmi malou část místní krajiny.
Většinou drobné lesní celky jsou v území rozmístěny poměrně nekoncentrovaně a v podstatě se omezují
jen na doprovod vodních toků a břehů vodních nádrží. Jediný větší lesní celek se nachází ve východní
části k.ú. Mušov – lužní les Dolní Mušovský luh. I tak však výrazně přispívají ke stabilizaci území.
V okolí obce je absence „příměstských“ lesů, které by vytvářely podmínky pro každodenní
rekreaci obyvatel a spoluvytvářely příznivější mikroklima.
Stálé vodní toky se v území téměř nevyskytují. Zasahují pouze do okrajových částí katastrálního
území. Téměř třetinu katastru zaujímají vodní plochy Novomlýnských nádrží (horní a střední nádrž).
Z uvedeného je zřejmé, že podmínky pro život obyvatel a pro rekreaci jsou příznivé. Území je
rovněž relativně ekologicky stabilní. Rozvoj lázeňství a navazujících služeb si vyžádá rozsáhlé rozvojové
plochy. Rozvoj bude soustředěn mezi obec a stávající kemp ATC Merkur. Obec Pasohlávky leží v hlavní
urbanizační ose Brno – Vídeň. V tomto rozvojovém území je uvažováno s výstavbou archeoparku,
golfového areál, aquapark apod., které přispějí k zatraktivnění území.
2.2.2. Územní podmínky pro hospodářský rozvoj (ekonomický pilíř)
Vhodné by bylo podporovat zvýšení zaměstnanosti, zejména využitím podmínek pro rozvoj
cestovní ruchu (lázeňství, rekreace, golf, vodní sporty, vinařství – ubytování ve vinných sklepech,
cykloturistika a rybolov). Nedoporučuje se podporovat rozvoj výroby průmyslové ani výroby drobné –
pro tyto činnosti nejsou v území vhodné podmínky (konflikty s rozvojem cestovního ruchu, ochranou
přírody a krajiny, ochranou obrazu obce).
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 61
2.2.3. Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území (sociální
pilíř)
V roce 2006 bylo v obci Pasohlávky 726 obyvatel (v roce 2001 to bylo 735ob.). Dá se
předpokládat nárůst obyvatel na cca 800. V případě rozvoje lázeňství a souvisejících služeb i více.
V obci se každoročně konají Anenské krojované hody a masopust (tradiční pochod masek). Pro
sportovní vyžití obyvatel slouží sportovní areál, který je umístěn v centru obce. Pořádají se zde fotbalové
turnaje. V obci se koná také Dyjský pohár – střelecká soutěž. Pro setkávání obyvatel slouží větší
množství restauračních zařízení a vinných sklepů. V březnu se zde organizuje výstavy vín. V obci je
registrováno několik organizací: Červený kříž, Český svaz žen, Český zahrádkářský svaz, myslivecké
sdružení, TJ Zetor a komise Programu obnovy venkova (POV).
3. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD
3.1. URBANISTICKÉ, DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ ZÁVADY
Obec Pasohlávky má charakteristickou zástavbu ulicového typu. V obci jsou upraveny centrální
veřejné plochy (prostor před obecním úřadem, okolí kostela, hřiště, přístaviště). Podél silnice III/39614 je
vybudována cyklostezka a chodníky pro pěší. Nově je vystavěna nábřežní promenádní cyklistickopěší
komunikace. V započaté obnově je třeba pokračovat do dalších částí obce (např. příjezd do obce od
Pohořelic, lokalita vinných sklepů, atp.). Doporučujeme rekonstrukce fasád dalších objektů v centru –
kulturní dům a vila vedle OÚ, potraviny, atd). Na úseku dopravy je třeba pokračovat v nábřežní
komunikaci na obě strany, směrem k Drnholci a směrem ke kempu ATC Merkur. Vybudovat
samostatnou cyklostezku do kempu ATC Merkur a podél silnice III/39614.
Na úseku dopravy bude v ÚP zakreslen návrh rychlostní komunikace R/52, který změní organizaci
dopravy ve východní části řešeného území. Tato realizace zkapacitní stávající silnici I/52 a odstraní
dopravní závady na stávajících křižovatkách. Projektově je připravená také páteřní komunikace mezi obcí
a kempem ATC Merkur, která je strategická z hlediska dalšího rozvoje v tomto území.
Plochy zemědělské výroby v severní části obce mají charakter tzv. brownfields. Územní plán
posoudí jejich další možné využití. Jedná se o nevyužívaný zemědělský areál.
Hygienické závady spočívají především v absenci plynového vedení a v nedostačující kapacitě
vodních zdrojů SV Hustopečsko. Dalším zdrojem hygienických závad je živelný rozvoj rekreace na
březích vodních nádrží a silný rybolov. V důsledku toho vznikají problémy s likvidací odpadů všeho
druhu.
Druh závady
Urbanistické závady
Brownfields
Závady v řešeném území
Nevyužitý zemědělský areál v S
části obce
plochy, Zchátralý zemědělská stavba při
založené příjezdu do kempu ATC Merkur
Devastované
nekoncepčně
plochy
Nevyužité plochy
Jiné urbanistické problémy
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
Opatření
1
2
0
0
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 62
Dopravní závady
Přetížené dopravní tepny
Nevhodně
trasované
silnice (liniové dopravní
závady)
Bodové dopravní závady
Doprava v klidu
Absence komunikací pro
pěší
Absence
cyklistických
komunikací
Jiné dopravní problémy
Hygienické závady
Doprava silniční
Doprava železniční
Výroba a sklady
Vodní toky a plochy
Kanalizace, ČOV
Zásobování vodou
Zásobování plynem
Jiné hygienické závady
I/52
0
3
Křižovatka I/52 s III/39614
Centrum obce a hřbitov
Mezi obcí a kempem ATC Merkur
3
4
5
Mezi obcí a kempem ATC Merkur,
chybí
cyklosteska
z obce
Pasohlávky směr Ivaň
Absence dopravního propojení
mezi obcí a kempem ATC Merkur
Okolí silnice I/52 a III/39614
0
Při příjezdu do obce Pasohlávky
po silnici III/39614 zemědělský
areál fy. FRUTA a.s.
0
Při realizaci některých záměrů
souvisejících s rekreací se dá
předpokládat,
že
nebude
postačovat kapacita stávající ČOV
Při posuzování rozsáhlých záměrů
mezi obcí a kempem se zjistilo, že
nebude
postačovat
kapacita
vodních zdrojů v Nové Vsi
z kterých je zásobována obec.
Obec není plynofikována
5
6
7
8
9
10
11
Doporučovaná opatření:
1 Posoudit využití areálu pro nevýrobní účely (plocha přestavby)
2 Posoudit a podle výsledku zařadit do ploch přestavby nebo ploch k asanaci
3 Řešeno výstavbou rychlostní komunikace R52 – projektově připravený záměr
4 Řešeno návrhovou plochou před hřbitovem
5 V ÚP bude navrženo doplňující trasování chybějících pěších a cyklistických komunikací
6 Řešeno výstavbou páteřní komunikace – projektově připravený záměr
7 Řešeno výsadbou izolační zeleně podél komunikací
8 před areálem je navržena plocha smíšená obytná, která bude eliminovat optické působení
zemědělského areálu
9 V ÚP je navrženo rozšíření stávající ČOV
10 V úvahu připadají následující varianty řešení:
- využití zdroje Ivaň: vybudování úpravny vody, popř. podle potřeby posílení tohoto zdroje o
další vrty. Nevýhodou je špatná kvalita vody a nejistota co do celkové kapacity zdroje (bylo
by nutné provést hydrogeologický průzkum),
- napojením SV Hustopeče na Vírský oblastní vodovod (z touto variantou počítá i Plán rozvoje
vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje). Přívod do SV Hustopeče bude napojen na
přivaděč Rajhrad – Židlochovice (Brno – venkov) a ukončen v prameništi Vranovice
propojením na dnešní výtlačné řady z prameniště do vdj. Uherčice a Pouzdřany. Po položení
přivaděče Rajhrad – SV Hustopeče bude vodojem Židlochovice umístěn na odbočce z tohoto
řadu. Druhá odbočka je navržena k zásobování obcí Velké Němčice, Nosislav, Křepice,
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 63
Nikolčice, Šitbořice a Borkovany a je na současný systém napojena u čerpací stanice Boudky,
- odpojení Pasohlávek ze SV Hustopeče a přivedení vody z Vírského oblastního vodovodu.
Všechny tyto alternativy přesahují územní plán obce a nelze je v rámci územního plánu
Pasohlávky řešit.
11 V ÚP bude navržen způsob přivedení plynových vedení do obce včetně rozvodu v samotné obci a v
rozvojových plochách
3.2. VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN
V ÚZEMÍ
A STŘETY TĚCHTO ZÁMĚRŮ S LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
Záměry na provedení změn v území jsou poměrně jednoznačné a nejsou ve vzájemném střetu.
Některé záměry kolidují s přírodními či technickými limity využití území, tyto kolize jsou však vcelku
jednoduše řešitelné.
Všechny návrhové plochy leží v ochranném pásmu II.stupně přírodních léčivých zdrojů. Před
realizací záměrů bude požadováno souhlasné stanovisko Ministerstva zdravotnictví, dle §37 zákona
164/2001 Sb.
Téměř celé řešené území leží v OP komunikačního vedení, v OP objektu důležitého pro obranu
státu a v OP letiště. (VUSS Brno).
Značení záměrů je zobrazeno ve výkrese „Schéma hlavních rozvojových záměrů“, který je vložený do
textové části ÚP.
Ozn.
Druh záměru
Kolize
Hodnocení, možná opatření
BR 1
- Objekty budou situovány
- OP el. vedení VN vzdušné
Plochy bydlení
mimo OP el. vedení
- OP lesa
v rodinných domech
- OP lesa bude respektováno
BR 2
mimo OP el. vedení
Plochy bydlení
- Silniční OP (III/39614)
- Silniční OP bude
v rodinných domech
- OP lesa
respektováno
- OP lesa bude respektováno
BR 3
mimo OP el. vedení
BR 4
Plochy bydlení
- zástavba bude od hřbitova
- OP hřbitova 100m
v rodinných domech
odcloněna navrženou izolační
BR 5
zelení
OV 6
Plochy občanského
vybavení
-
OP lesa
OP I.stupně přírodních
léčivých zdrojů
vodní toky – užívání
pozemků sousedícími
s koryty vodních toků
-
OV 7
OV 8
Plochy občanského
vybavení
-
Silniční OP (III/39614)
OP vodovodního přivaděče
-
Plochy občanského
-
-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
OP lesa bude respektováno
OP I.stupně bude
respektováno
OP bude respektováno
Silniční OP bude
respektováno
bude respektováno
Silniční OP bude
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 64
vybavení
-
OP el. vedení VN vzdušné
část plochy leží
v záplavovém území
-
OA 9
-
-
území archeologického
zájmu I.stupně
nemovitá kulturní památka
Římský vrh
OP lesa
vodní toky – užívání
pozemků sousedícími
s koryty vodních toků
-
OP lesa
Plochy archeoparku
SS 10
Plochy smíšené vinné sklepy
SO 11
Plochy smíšené
obytné
OL 12
RC 13
DP 14
Plochy lázeňství
Plocha o velikosti cca
38,5 ha pro rozvoj
lázeňství. Součástí
této plochy budou
plochy pro lázně,
hotely a parkovou
zeleň atp.
Plochy rekreace –
v tomto území budou
navrženy plochy pro
hotely, penziony,
rezidenční bydlení a
aquapark
DS 17
-
zájmu I.stupně
zájmu I.stupně
Plochy záchytných
parkovišť
-
OP lesa
Plochy záchytných
parkovišť
-
OP hřbitova
Plochy záchytných
parkovišť
Plochy silniční
dopravy
-
OP I.stupně přírodních
léčivých zdrojů
-
Silniční OP (I/52)
Plochy silniční
dopravy
PROJEKT, s.r.o.
-
-
Objekty budou situovány
mimo OP el. vedení
bude zohledněno při realizaci
záměru
Silniční OP bude
respektováno
mimo OP el. vedení
Silniční OP bude
respektováno
mimo OP el. vedení
mimo OP el. vedení
před zahájením jakýchkoliv
zemních staveb musí
stavebník tuto činnost
oznámit Archeologickému
ústavu AV ČR
mimo OP el. vedení
- před zahájením jakýchkoliv
ústavu AV ČR
- parkoviště bude umístěno
v OP lesa za silnicí
- el. vedení bude přeloženo
- parkoviště bude sloužit také
pro návštěvníky hřbitova
- OP el. vedení bude
respektováno
- OP I.stupně bude
respektováno
- OP el. vedení bude
respektováno
- plocha bude sloužit jako
odstavná plocha pro správu a
údržbu rychlostní komunikace
R52
-
-
DS 18
-
-
DP 15
DP 16
-
respektováno
mimo OP el. vedení
objekty budou umístěny
mimo záplavové objekty
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 65
OT 19
-
Golfový areál
OP lesa
-
TI 20
-
Technická
infrastruktura
HV 21
-
Vodní plocha
Plocha bude vytěžena
a zemina použita na
výstavbu rozšíření
komunikace R52. Po
vytěžení bude plocha
zatopena
část plochy leží
v záplavovém území
-
-
zájmu I.stupně
mimo OP el. vedení
Silniční OP bude
respektováno
mimo OP el. vedení
objekty budou umístěny
mimo záplavové objekty
před zahájením jakýchkoliv
ústavu AV ČR
3.3. OHROŽENÍ ÚZEMÍ POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI
PŘÍRODNÍMI JEVY
V severní části řešeného území (lužní les Mušovský luh) za silnicí I/52 je vyhlášeno záplavové
území s aktivní zónou. V této části řešeného území nejsou navrženy rozvojové plochy, kromě liniových
záměrů výstavby rychlostní komunikace R52.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 66
3.4. ALTERNATIVY ÚZEMNÍHO ROZVOJE OBCE
V grafické části ÚP byly vymezeny návrhové plochy pro bydlení, občanskou vybavenost, lázeňství
a rekreaci. Návrhové plochy byly ve fázi průzkumů a rozborů řešeny ve třech variantách. Jednotlivé
varianty budou v navazující dokumentaci vyhodnoceny a bude vybrána jedna varianta k dopracování.
Varianta 1 - rozvoj lázeňství a rekreace je soustředěn mezi obec a kemp ATC Merkur, v centrální části
rozvojového území „na tzv. poloostrově jsou navrženy plochy lázeňství a velkorysé propojení nábřeží a
Římského vrchu krajinnou zelení. Aquapark je navržen při vjezdu do areálu kempu při páteřní
komunikaci. V severní části výřezu je navržen golfový areál, který bude řešen formou lesoparku.
Varianta 2 - změna polohy aquaparku oproti variantě 1.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 67
Varianta 3 - Velikost ploch navržené zeleně v rozvojovém lázeňském území je zmenšena oproti
variantě 1, plochy aquaparku a přilehlých ploch jsou aktualizovány podle územní studie pro tuto část
řešeného území.
Pro bydlení přímo v obci bylo vymezeno několik menších ploch přímo v centru obce. Jedna větší
plocha byla vymezena na severozápadním okraji obce. V této části obce byla navržena také plocha k
návrhu vinných sklepů. V obci je také navrženo několik ploch občanskou vybavenost. Ve vazbě na areál
fy. VINOFRUKT je navržena plocha smíšená obytná.
Při komunikaci III/41621 je navržena menší plocha občanské vybavenosti. Obdobná plocha
občanského vybavení je navržena po pravé straně silnice III/39614 za stávající čerpací stanicí pohonných
hmot.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
[email protected]
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 68

ÚZEMNÍ PLÁN Pasohlávky

Transkript

Podobné dokumenty

TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST

PASOHLÁVKY

po stopách památek reformace v české republice

SBORNIK 04 - Agentura Bonus

Sborník z jednání - Česká akademie zemědělských věd

Brzdová zařízení VB 230/400-40 600 Návod k

A. Rozbor udržitelného rozvoje území

U H Ř I C E

Příloha č. 3 OOP Územní plán Fulnek, II.A Textová

Strategie - Znojemské vinařství

KRONIKA Vinary 1930