HOMOIOTERMNÍ OBRATLOVCI

Transkript

HOMOIOTERMNÍ OBRATLOVCI
HOMOIOTERMNÍ OBRATLOVCI
• Ptáci (Aves)
– Suchozemští i vodní obratlovci od velikosti 5 cm do 2m. Řada z nich je domestikována.
– Jsou homoiotermní – mají stálou tělní teplotu (kolem 40ºC).
– Patří mezi blanaté (amniota) – zárodek se vyvíjí v zárodečných obalech).
Vnější stavba těla
– Kůže: je suchá, bez žláz, výjimkou jsou pouze vodní ptáci, kteří mají kostrční mazovou
žlázu.
– Povrch těla kryje peří – vrůstá v místech kůže nazvaných pernice
(pterylae). Holá místa, která jsou peřím pouze překryta se nazývají nažiny
a nachází se hlavně pod křídly a končetinami.
– Peří se obměňuje, výměna se nazývá pelichání. Na jaře mají hnízdní šat a
v zimě zimní šat.
– Barevnost peří je způsobena kombinací barev obsažených v uvnitř pera a
odrazu světelných paprsků na povrchové struktuře pera.
– Dva druhy peří:
1. Prachové: zajišťuje tepelnou izolaci těla, je jemné a netvoří prapor,
nachází se pod obrysovým a u vodních ptáků se prachové peří drolí na
pudrové, které zabraňuje navlhnutí.
2. Obrysové (krycí): je větší a skládá se z praporu, ostnu a brku. na
křídlech tvoří letky – pevná pera s nesouměrným praporem a funkci
ocasu mají prodloužená rýdovací pera (fungují jako kormidlo).
– Pod kůží je silná vrstva podkožního tuku, která slouží především jako tepelná izolace a
zásobárna látek.
– Mezi další deriváty kůže patří – zobák se silnou rohovinou různého tvaru a velikosti,
šupiny na běhácích, drápy na prstech.
Kostra
– Kostra je kostěná, vyznačuje se malou hmotností a velkou pevností.
– Je zcela přizpůsobená pohybu ve vzduchu pneumatizací kostí – kosti jsou duté a zabíhají
do nich vzdušné vaky (vyplněny vzduchem).
– Krční páteř má vetší počet obratlů, což jim umožňuje otočení hlavy o 180º.
– klíční kosti srostly v charakteristickou vidlici – tzv. sáňky.
– Lebka je kostěná a protažena v rohovitý zobák.
– Hrudní kost má ostrý mohutný hřeben – carinu – na který se upínají létací svaly.
– Poslední hrudní, bederní, křížové a kostrční obratle srůstají s pánví a vytváří hřbetní štít –
synsacrum.
– Za synsacrem srůstají poslední kostrční obratle v trnovitý pygostyl.
– Mají krkavčí kost.
– Končetiny: na končetinách mají mohutné létací svaly a silnou svalovinu.
– Přední končetiny jsou přeměněny v křídla a mají redukované prsty.
– Zadní končetiny jsou přizpůsobeny způsobu života. Stehno je uvnitř těla.
– Veslovací – s plovací blánou, hrabavá – např. kur, kráčivá – např. pštros, vratiprst –
např. u šplhavců.
Trávicí soustava
– Začíná dutinou ústní ohraničenou vždy bezzubým zobákem. Pouze u vrubozobých se po
obvodu zobáku objevují zoubky, přes které cedí potravu.
1
– Krátký hltan přechází do jícnu, který je u krmivých ptáků rozšířen ve vakovité vole
(ingluvies) plnící funkci shromažďování a změkčování potravy.
– Za voletem následuje žaludek složený ze dvou částí – tenkostěnný žláznatý žaludek –
sloužící k chemickému natravování potravy a silný svalnatý žaludek – sloužící
k mechanickému zpracování natrávené potravy. Ptáci v něm mají i drobné kamínky a
zrnka písku, která pomáhají potravu drtit.
– Na počátku střeva ústí slinivka břišní a velká dvoulaločná játra. Střevo končí kloakou.
Vylučovací soustava
– Je tvořena párovými, třílaločnatými pravými ledvinami (matanefros). Moč je odváděna
z ledviny močovodem přímo do kloaky – nemají močový měchýř. V kloace je moč dále
zahušťována, obsahuje velké množství kyseliny močové a tvoří bělavý povlak na trusu.
Dýchací soustava:
– Dýchací soustava ptáků je ze všech obratlovců nejvýkonnější. Vzduch přichází do těla
nozdrami u kořene zobáku → hrtan → poměrně dlouhá průdušnice → dvě krátké
průdušky, které vstupují do plic.
– V místě rozdvojení průdušek se nachází hlasové ústrojí syrinx, které chybí pouze čápům,
pštrosům a supům. Je tvořeno hlasovými blánami, které jsou rozechvívány vyraženým
vzduchem z plic.
– Mají malé plíce, které se neroztahují, vzduch pokračuje z plic průduškami do 5 vzdušných
vaků, které mimojité slouží jako tepelná izolace, nadlehčují tělo, nahrazují potní žlázy a
slouží jako rezonanční orgán.
– Krev je okysličována dvakrát – vzduch prochází plícemi při nádechu i výdechu .
Cévní soustava
– Mají čtyřdílné srdce (2+2), dokonale oddělující plicní a tělní krevní oběh.
– Oblouk aorty se stáčí a pravou stranu.
– Rychlost tepu – 400 – 600 tepů za minutu.
Nervová soustava:
– Je trubicovitá (mícha a mozek) a dobře vyvinutá (hlavně koncový mozek a mozeček).
– Smysly:
– Zrak: nejdokonaleji vyvinutý. Oči se nacházejí po bocích. nejlépe vyvinutý zrak mají
dravci – ve sklivci mají hřebínek - pecten – slouží jako zaměřovač. Oči jsou chráněny
víčky (mrkají dolním) a mžurkou, kterou za letu nebo při potápění přetahují přes
rohovku. Vidí barevně.
– Sluch: mají střední ucho se sluchovou kůstkou a Eustachovou trubicí a vnitřní ucho
(statokinetický orgán). Náznak vnějšího ucha má Kalou ušatý.
– Čich: je velmi slabý, výjimkou je pták Kiwi, který ho má velmi dobře vyvinutý.
– Chuť: je podřadná.
– Hmat: na neopeřených místech.
Rozmnožovací soustava
– Jsou to gonochoristé.
– Samečci mají zakrnělá párová varlata uložená u ledvin, která zduří pouze v době páření.
– Samičky mají funkční pouze levý vaječník.
– Kopulace probíhá přitisknutím kloak, pouze pštrosi a kachnovití mají penis.
– Vajíčko je oplozeno ve vejcovodu, v jeho žláznaté části se obaluje bílkem, ve zúžené části
vejcovodu papírová blána a v děloze skořápka.
– Mláďata se klovou ven skořápečným (vaječným) zubem.
– Období páření ptáků se nazývá TOK – ptáci konají zásnubní tance, zpívají, a objevuje se
pohlavní dimorfismus (např. ve zbarvení).
2
– Mláďata:
– Nidicolní: holá, neopeřená, krmivá – např. dravci, letuchy.
– Nidifugní: opeřená a schopná se o sebe postarat.
– Stavění hnízda: pomocí hlíny, větviček, slámy a podobně.
– Někteří ptáci žijí v páru celý život, např. čápi a hnízdí pokaždé na stejném místě.
– Ostatní ptáci – např. kos, žijí s různými partnery a hnízdí pokaždé na jiném místě, ale
blízko původního hnízda.
– Hnízdní parazitismus: nestaví hnízda, vajíčka klade do jiných hnízd. Např. kukačka.
Ekologie a etologie
– Značně přizpůsobivé organismy.
– Let:
– Aktivní: třepotavý, vířný (kolibřík), návazný let
– Pasivní: plachtění (využití vzdušných vírů), klouzavý let (při přistávání)
– Tažní ptáci: mají schopnost migrace, orientují se, orientace na dálku je vrozená (pomocí
hvězd, Slunce, magnetismu, …), orientace na blízku pomocí polí, řek…atd. – reliéfu
krajiny.
– Hnízdění: svůj hnízdní okrsek si hlídají. někteří hnízdí v dutině stromů, někteří hnízda
staví. Vrabec má jako jediný hnízdo neúhledné.
Nadřád: Běžci (Ratitae)
– Neschopni letu, běhají (až 60-70 km/h.). Mají měkké peří a prsní kost bez hřebenu. Kosti
jsou jen slabě pneumatizovány.
– Zadní končetiny mají zredukované prsty a jsou mohutně vyvinuté , přední končetiny jsou
zakrnělé.
– Sameček má penis, který nezakrňuje a převážně sám se stará o vajíčka i mláďata.
– Pštros dvouprstý: je největší žijící (měří asi 2,5 m). klade 12 – 15 vajíček (jedno váží asi
1,5 kg), které se klubou asi 40 dnů.
– Nandu pampový: menší než pštrosi (asi 1,5 m), na nohách mají 3 prsty a žijí v jižní
Americe.
– Emu hnědý: je 3-prstý, měří asi 1,5 m a umí plavat. Na vejcích sedí sameček a v tomto
období nepřijímá potravu.
– Kiwi novozélandský: mají kulaté tělo bez ocasu připomínající slepici a výborný čich. peří
připomíná srst. Žijí v podzemních norách a snáší 1 vejce.
– Moa:dnes je už vyhynulý, měřil 3,5 m.
– Kazuár přilbový: všežravý a na hlavě má přilbovitý výrostek.
Nadřád: Letci (Neognathae)
– Mají „neognátní stavbu“ lebky.
– Samečci nemívají vyvinutý penis a o vejce i mláďata pečují oba nebo pouze samička.
– velice dobře létají nebo létat neumí.
Řád: Tučňáci
– Nejsou schopni letu, křídla jsou zakrnělá a přeměněná na veslovací orgán.
– Jejich tělo je kryto hustým peřím a pod kůží je vyvinutá souvislá vrstva tuku. mají silné
nohy podsunuté pod tělo – chodí vzpřímeně.
– jsou výbornými plavci – pod vodou vydrží 10 – 30 minut.
– Žijí ve společenstvech a mají vyvinuté sociální chování.
– Tučňák patagonský: samička nosí vajíčka v kožním záhybu mezi nohama, měří asi 80
cm.
3
– Tučňák císařský: žije na Antarktidě a vajíčka ukládá do kuželovitých hnízd. Měří asi 120
cm.
Řád: Potápky
– Jsou to vodní ptáci s ploutvovitým lemem mezi prsty. Staví hnízda na vodě a jsou
výbornými plavci.
– Jsou polokrmiví a mají malou péči o potomstvo.
– Potápka roháč: naše největší, loví ryby
– Potápka malá: loví hmyz v blízkosti vod.
Řád: Trubkonosí
– Jsou skvělými letci a jejich let se vyznačuje plachtěním nad vodou.
– Příbuzní tučňáků a mají trubkovitě protažené nozdry.
– Albatros stěhovavý: má rozpětí křídel až 3,5 m, vejce klade na skalní římsy.
– Buřňák lední: žije v koloniích a mláďata se brání vyplivováním silně páchnoucí tekutiny.
Řád: Veslonozí
– mají veslovací končetinu, všichni jsou rybožraví a mají vyvinutý kožní hrdelní vak.
– Pelikán bílý: žijí v koloniích
– Kormorán velký
Řád: Brodiví
– Zpravidla velcí ptáci s dlouhým, přímým zobákem, dlouhým krkem a dlouhýma
brodivýma nohama.
– Jsou krmiví, ale nemají vole.
– Výborní letci, mají třídílný žaludek.
– Čáp bílý: jedinci žijí v páru celý život. Zimoviště mají v jižní Africe. Hnízdí pokaždé na
stejném místě, hnízdo vždy přistavují.
– Čáp černý: lesní druh, vydává syčivé zvuky.
– Volavka popelavá: žijí v koloniích, ryby loví harpunovitým způsobem a má prachové i
pudrové peří. Při letu je protáhlá a má esovitě prohnutý krk.
– Ibis posvátný: Mají tenký zahnutý zobák a pochází z Afriky.
Řád: Plameňáci
– Poměrně vysocí s dlouhými končetinami a krkem, zobák se silný, tlustý a zahnutý.
– jsou krmiví a hnízda staví v podobě kuželovité věžičky na zemi.
– Plameňák růžový – k růžovému zbarvení potřebuje β-karoten, jinak jsou bílí.
Řád: Vrubozobí
– Jsou vázáni na vodu, na končetinách mají plovací blány, husté prachové peří a mimořádně
vyvinutou kostrční žlázu.
– zobák je překryt kůží a má vroubkovaný okraj – slouží jako filtr přes který cedí potravu.
Jsou nekrmiví.
– Labuť velká: mládě je šedivě zbarvené.
– Labuť černá
– Husa velká: hnědé zbarvení u samečka i samičky.
– Husa domácí: domestifikována husa divoká
– Kachna divoká: mají výrazný pohlavní dimorfismus (sameček je výrazně zbarvený).
– Kachna domácí: vyšlechtěná kachna divoká.
– Polák chocholačka, velký
– Kajka obecná: téměř vyhubený zástupce, žije u mořského pobřeží a má velmi jemné
heky zbarvené peří.
4
Řád: Dravci
– Mají silný zahnutý zobák, jehož ostrá část se nazývá zejk (je to horní část překrytá přes
spodní).
– Žlutá blána u kořene zobáku se nazývá ozobí.
– Mají opeřené běháky se silnými prsty a zahnutými drápy – spáry.
– Jsou vynikajícími letci s velmi dobře vyvinutým zrakem (vějířek pecten).
– Všichni jsou masožraví a mají krmivá mláďata.
– Orel skalní: „symbol hrdosti a statečnosti“ Na skalních převisech staví velká hnízda,
která mají 2 – 3m v průměru. Pečují o potomstvo a rozpětí křídel mají až 2 m.
– Jestřáb lesní: loví v lese.
– Ostříž lesní
– Poštolka obecná: náš nejhojnější dravec, má dlouhá úzká křídla, střemhlav se vrhá na
kořist a její let je třepotavý.
– Káně lesní: je větší než poštolka, má pomalý plachtivý let.
– Sokol stěhovavý: u nás vzácný, po stranách má tmavé skvrny. Dříve se používal k lovu,
dnes k plašení ptáků na letištích.
– Krahujec, Moták pochop
– Včelojed lesní: cíl pozoruje v klidu 20 – 30 minut, potom vletí a sežere larvy.
– Sup bělohlavý: „zdravotní“ policie – mrchožrout
– Kondor velký: má rozpětí křídel až 3 m a je také „zdravotní policie“ – mrchožrout.
Řád: Hrabaví
– Nohy všech hrabavých mají tupé a široké drápy napomáhající hrabání, samci na nich mají
rohovité ostruhy.
– Křídla mají krátká, zaoblená - let je těžkopádný a pouze na krátkou vzdálenost.
– Popelí se a je u nich výrazný pohlavní dimorfismus – samci jsou pestře zbarvení, popř.
mají masité výrůstky jako např. hřebeny, laloky.
– Mají nekrmivá mláďata a na vajíčkách sedí pouze samička.
– Kur domácí
– Bažant zlatý, obecný: byli k nám dovezeni z Asie, je u nich výrazný pohlavní
dimorfismus – samička je nenápadná, sameček výrazně zbarvený.
– Koroptev polní: jsou monogamní (žijí v páru), mají nahnědlé zbarvení a je jen velmi
malá odlišnost u samečka a samičky. Je to pernatá lovná zvěř.
– Křepelka polní: chována pro vejce, podobná na koroptev, ale menší.
– Tetřev hlušec: v období toku nevnímá okolí – je „mimo“
– Tetřívek, Perlička kropenatá
– Páv korunkový: má výrazná ocasní péra
– Krocan domácí: dovezení z Ameriky.
Řád: Krátkokřídlí
– Hnízdí na zemi nebo v rákosí, zpravidla nekrmí mláďata. Mají krátké zaoblené křídla,
většina je nelétavých.
– Jeřáb popelavý
– Chřástal vodní, polní: všežraví
– Lyska černá: vodní, podobá se kachně
– Drop velký:jejich hlavním pohybem je rychlý běh, u nás se nevyskytují.
Řád: Dlouhokřídlí
– Výborní letci – díky dlouhým křídlům.
– Mají plovací blánu mezi prsty a jsou létaví.
– Racek chechtavý: hnízdí v koloniích, vodní ptáci s plovacíma nohama.
– Čejka chocholatá
– Alka mořská: mají krátká křídla, silný zobák a nohy posunuté dozadu.
– Papuchalk plochozobý: patří mezi alky
5
Řád: Měkkozobí
– Mají krátký slabý zobák se zduřelým ozobím. jsou dobrými letci a mají dvoulaločné vole.
Mláďata krmí oba rodiče.
– Holub hřivnáč: lesní druh.
– Holub skalní: byl z něj odchovaný holub domácí, vrkají.
– Hrdlička zahradní: má na boku pruh a cukruje.
– Dronte mauritijský:je vyhynulý, vyhubili ho námořníci, dřívější název je blboun
nejapný.
Řád: Kukačky
– Jsou to stromoví ptáci s dlouhými křídly a ocasem, mají vratiprst (čtvrtý prst, který
mohou obrátit i dozadu).
– Jsou hmyzožraví a mají krmivá mláďata.
– Je pro ně typický hnízdní parazitizmus – samice naklade 12-20 vajec do hnízd
hmyzožravých pěvců. Mláďata se klubou po 12 dnech a instinktivně vyhazují z hnízda
ostatní vejce nebo mláďata a nechají se krmit
Řád: Papoušci
– Hnízda si staví v dutinách stromů, mají šplhavou končetinu a silný zobák, který jim
pomáhá při šplhu.
– Dožívají se vysokého věku a mají ze všech ptáků nejlépe vyvinutý koncový mozek.
– Ara, Kakadu, Korely, Papoušek šedý - žako (nejlépe napodobuje hlasy a velmi těžko se
u něj zjišťuje pohlaví).
Řád: Sovy
– Jsou „nočními dravci“.
– dochází u nich ke konvergenci – sbíhání znaků s dravci, ale nejsou s nimi příbuzní.
– Mají zavalité tělo, kryté hustým hebkým opeřením, diky kterému mají neslyšný let.
– Mají velké nepohyblivé oči směřující dopředu a s charakteristicky vějířovitě uspořádaným
peřím – závoj. Mrkají horním víčkem a mžurkou.
– Mají velmi dobře vyvinutý sluch.
– Živí se hraboši a drobnými hlodavci, nestrávené zbytky (kosti, srst) zvrátí zpátky –
vývržky.
– Výr velký (bubo bubo): je největší, z peří má boltce.
– Kalous ušatý: boltce
– Sova pálená: má srdcovitý závoj.
– Puštík obecný: žije v lese.
Řád: Svišťouni
– Dobří letci s dlouhými letkami, mají slabé krátké nohy se všemi prsty obrácenými dopředu
(nemohou chodit po zemi).
– Potravu chytají za letu.
– Rorýs obecný: Spí za letu mikrospánkem. Neumí vzlétnout ze země, ale pouze
z vyvýšené plochy. Žije v hejnech a hnízda slepuje ze slin. patří mezi tažné ptáky, u nás
žije jenom čtvrt roku.
– Kolibříci: mají drobný úzký zobák, existuje jich asi 300 druhů, za den sní 2x tolik co sami
váží a jsou to opylovači orchidejí.
– Kolibřík čmelákový: je nejmenší z kolibříků, tělo měří 3 cm, klade 2 vajíčka velikosti
hrášku, výborní letci – vířivý let, jeho tepová frekvence je kolem 600 tepů.
Řád: Srostloprstí
– Stromoví ptáci, kteří mají často při kořeni srostlé prsty, ostrohranný rozeklaný zobák a
velmi pestré zbarvení. Jsou krmiví.
6
–
–
–
–
–
Ledňáček říční :je rybožravý a vyskytuje se u řek.
Dudek chocholatý: je tažný.
Mandelík hajní:v lužních lesích.
Dvouzoborožec: má mohutný zobák s dutým výrostkem.
Vlha pestrá
Řád: Šplhavci
– Lesní ptáci se silným dlátovitým zobákem a vymrštitelným jazykem.
– Mají šplhavou nohu s vratiprstem (2+2).
– Živí se dřevokazným hmyzem, který vybírají drsným a lepkavým jazykem.
– Datel černý, Strakapoud velký, Žluva zelená, Krutihlav obecný, Tukan obrovský
Řád: Pěvci
– Jsou nejpočetnější třídou – je jich více než 5000 druhů.
– Mohou být tažní nebo stálí, mají velice dobře vyvinutý syrinx (hlavně samečci).
– Všichni staví hnízda.
– Slavík obecný: patří k nejlepším pěvcům.
– Kos černý: hnědá samička.
– Rákosník velký: vyskytuje se v blízkosti vod.
– Sýkora koňadra: žlutozelené zbarvení.
– Parukářka: na hlavě má chocholku.
– Moudivláček luční:sýkorka
– Vlaštovky:staví pískovitá hnízda uvnitř budov, jsou hmyzožravé a mají rozeklaný ocásek.
– Jiřičky: staví hnízda vně budov.
– Konipas bílý: říká se mu trasořitka, žije ve vlhkém prostředí.
– Špaček: je škůdcem na třešních.
– Vrána obecná, šedá
– Havran: má lesklé modročerné peří
– Krkavec: je největší
Kavka, Drozd zpěvný, Pěnkava obecná, Vrabec polní, Skřivan polní, Straka
obecná, Sojka
• Savci (Mammalia)
7

Podobné dokumenty

Ptáci_znaky - ZŠ a MŠ Brno, Milénova

Ptáci_znaky - ZŠ a MŠ Brno, Milénova 3 – letky křidélka 4 – předloketní letky 5 – velké předloketní krovky 6 – střední krovky 7 – malé krovky 8 – krycí letky 9 – ramenní peruť Obr. 38.

Více

Ptáci (Aves)

Ptáci (Aves) krmivá a nekrmivá mláďata. 1. Ptáci mají vnitřní oplození. Při páření dochází k přitisknutí dvou kloak a k výměně pohlavních buněk. Jen výjimečně (např. u pštrosů a vrubozobých) mají samci penis. 2...

Více

Ochrana jater, prostaty, kardiovaskulárního a trávicího systému

Ochrana jater, prostaty, kardiovaskulárního a trávicího systému zdraví jsou moderní medicínou uznávány a využívány. Být stále v dobré formě, podávat skvělé pracovní výkony a přitom myslet na své zdraví vyžaduje jejich rozumné užívání. Pro každého z nás jsou na ...

Více

PLAZI ( REPTILIA ) - patří mezi blanaté obratlovce ( Amniota )

PLAZI ( REPTILIA ) - patří mezi blanaté obratlovce ( Amniota ) - rekordní jedinec - krunýř 2,5 m, hmotnost asi 860 kg - průměrní jedinci ovšem menší, vzácnost i krunýře větší než 1,5 m - krunýř nemá navrchu rohovité štítky, ale tlustou vrstvu kůže - kosmopolit...

Více

zde.

zde. Odstraňování splaškových vod Úvodem si musíme připomenout zkušenosti předků, kteří byli schopní využít až 30% fekálií z vlastní produkce jako hnojivo v zemědělství. V současnosti musíme zohlednit ...

Více

ptáci ii

ptáci ii • Mohutně vyvinutá létací svalovina. • Slabounké krátké nohy, všechny prsty dopředu – nemohou chodit po zemi. • Za letu chytají potravu a sbírají materiál na stavbu hnízda, spí i páří se.

Více