Základy Kartografie - doc. Ing. Hana Staňková, Ph.D.

Definice
KARTOGRAFIE je vě
věda o sestavová
sestavování map vš
všech druhů
druhů a zahrnuje
Základy Kartografie
veš
ová
ání až po vydá
veškeré
keré operace od poč
počáteč
tečního vyměř
vyměřov
vydání hotové
hotové
produkce.
(United Nations
Nations,, Department of Social Affairs
Affairs,, 1949)
KARTOGRAFIE je vě
věda o zobrazová
zobrazování a studiu prostorové
prostorového
Ing. Hana Staň
Staňková
ková, Ph.D.
IGDM, HGF, VŠ
VŠB-TU Ostrava
hana.stankova
@vsb.cz
hana.stankova@
rozmí
rozmístě
stění, spojení
spojení a vzá
vzájemných vazeb jevů
jevů přírody a společ
společnosti
(i j jejich změ
tníích obrazově
změn v čase) prostř
prostřednictví
ednictvím zvláš
zvláštn
obrazově znakových
modelů
modelů – kartografických vyobrazení
vyobrazení.
(Salič
Saličev,
ev, 1976)
http://www.geogr
ucebnice/kartografie/obsah.
/kartografie/obsah.php
php
http://www.geogr..muni.cz/
muni.cz/ucebnice
Definice
Definice, mapa
• KARTOGRAFIE je vě
vědní
dní obor zabývají
zabývající se zná
znázorně
zorněním zemské
zemského
povrchu a nebeských tě
těles a objektů
objektů, jevů
jevů na nich a jejich vztahů
vztahů ve
formě
formě kartografické
kartografického dí
díla a dá
dále soubor činností
inností při zpracová
zpracování a ,
MAPA je zmenš
zmenšené
ené zevš
zevšeobecně
eobecněné zobrazení
zobrazení povrchu Země
Země,
ostatní
ostatních nebeských tě
těles nebo nebeské
nebeské sfé
sféry, sestrojené
sestrojené podle
využ
využíván í map.
(ČSN 73 0406 Ná
Názvosloví
zvosloví kartografie, 1984)
matematické
matematického zá
zákona na rovině
rovině a vyjadř
vyjadřují
ující pomocí
pomocí smluvených
znaků
znaků rozmí
rozmístě
stění a vlastnosti objektů
objektů vázaných na jmenované
jmenované
KARTOGRAFIE je uniká
unikátní
tní a instinktivní
instinktivní vícece-rozmě
rozměrový prostř
prostředek
povrchy.
(International Cartographic Asociation /ICA/)
pro tvorbu a manipulaci vizuá
vizuální
lních (nebo virtuá
virtuální
lních) reprezentací
reprezentací
geoprostoru (map), které
ujíí výzkum, analýzu, pochopení
které umožň
umožňuj
pochopení a
komunikaci informací
informací o tomto prostoru.
(Wood,
Wood, 2003)
Definice: atlas, plá
plán, gló
glóbus
ATLAS je systematicky uspoř
uspoř ádaný soubor map
zpracovaný jako celek podle jednotné
jednotného řídícího
záměru.
(Geografická
Geografická kartografie,
kartografie, R. ČAPEK, M. MIKŠ
MIKŠOVSKÝ, L. MUCHA. Praha:
Stá
Státní
tní pedagogické
pedagogické nakladatelství
nakladatelství. Copyright © 1992. 1. vyd..
vyd.. 372 s. )
PLÁ
PLÁN je geometricky podobná
podobná zmenš
zmenš enina vodorovné
vodorovného
prů
průmětu rovinné
rovinného.
(Kartografie a topografie,
topografie, V. NOVÁ
NOVÁK, Z. MURDYCH, Praha 1988, Stá
Státní
tní
pedagogické
pedagogické nakladatelství
nakladatelství Praha, 320 s., )
Definice: atlas, plá
plán, gló
glóbus
GLÓ
GLÓBUS je zmenš
zmenš ený trojrozmě
trojrozměrný kulový model Země
Země.
Pomě
Poměr mezi polomě
poloměrem gló
glóbu a polomě
poloměrem referenč
referenční
koule se nazývá
nazývá číselné
selné měří
ěřítko gló
glóbu.
(Geografická
Geografická
kartografie,
kartografie, R. ČAPEK, M. MIKŠ
MIKŠOVSKÝ, L. MUCHA. Praha:
Stá
Státní
tní pedagogické
pedagogické nakladatelství
nakladatelství. Copyright © 1992. 1. vyd..
vyd.. 372 s. )
atlasy
Prostorové
Prostorové uspoř
uspoř ádání:
rovinné
rovinné
mapy
trojrozmě
trojrozměrné
rné
plastické
plastické mapy
gló
glóbusy
relié
reliéfní
fní mapy
1
Prvky map
Klasifikace prvků
prvků map
Člení
leníme dle jejich pů
původu, charakteru a významu:
V obsahu mapy rozliš
rozlišujeme:
• polohopis,
• výš
výškopis,
• popis.
Polohopis
A) MATEMATICKÉ
MATEMATICKÉ
• konstrukč
konstrukční základ mapy,
• geodetické
geodetické podklady,
• sítě (země
(zeměpisné
pisné, kilometrové
kilometrové)
• měří
ěřítko, mapový rá
rám.
Vyznač
Vyznačuje umí
umístě
stění objektu jeho obrysem nebo smluvenou znač
značkou
Výš
Výškopis
Absolutní
Absolutní výš
výšky a tvar topografických ploch teré
terénu pomocí
pomocí vrstevnic,
kótami,
tami, technickými nebo ná
nárysovými šrafami,
rafami, stí
stínová
nováním (hypsometrie)
Popis
Geografické
Geografické a pomí
pomístní
stní názvosloví
zvosloví vztaž
vztažené
ené ke kresbě
kresbě mapy, rá
rámové
mové a
mimomimo-rámové
mové údaje
B) FYZICKOFYZICKO-ZEMĚ
ZEMĚPISNÉ
PISNÉ
• vodstvo,
• relié
reliéf zemské
zemského povrchu,
• porosty,
Př írodní
rodní jevy a vš
vše ostatní
ostatní co je
dáno vznikem a vývojem Země
Země
• půdní
dní povrch.
Klasifikace prvků
prvků map
C) SOCIOEKONOMICKÉ
SOCIOEKONOMICKÉ
• sídla,
• dopravní
dopravní a dorozumí
dorozumívací
vací spoje
• prů
průmysl
Vše co vzniklo lidskou činností
inností
• země
zemědělství
lství
D) DOPLŇ
DOPLŇKOVÉ
KOVÉ A POMOCNÉ
POMOCNÉ
• geografické
geografické názvosloví
zvosloví,
• vysvě
vysvětlivky (legenda),
• grafy.
Vše ostatní
ostatní, co vhodně
vhodně doplň
doplňuje obsah mapy
a usnadň
usnadňuje jeho využ
využití
ití.
mapový rá
rám
Klasifikace map
a) dle územní
zemního rozsahu
sídla
Socioekonomický prvek
doplň
doplňkový
prvek
teré
terénní
nní relié
reliéf
fyzickozemě
fyzickozeměpisný prvek
matematický prvek
• mapy svě
světa,
• mapy kontinentů
kontinentů, moř
moří, oceá
oceánů,
• mapy politicko sprá
správní
vní,
• mapy hospodá
hospodářské
ské.
b) dle účelu
• technicko –hosp.
hosp. úč ely
• sport
• vědu a kulturu,
• obranu stá
státu,
• výuku,
• propagaci,
• orientaci.
(mapy KN, TMM)
(pě
(pěší,
ší, lyž
lyžařská
ská, or.
or. bě
běh)
(taktické
(taktické, operač
operační, strategické
strategické)
(školní
kolní, atlasové
atlasové, ná
nástě
stěnné
nné)
(reklamní
(reklamní)
(turistické
(turistické, plá
plány mě
měst, automapy)
2
a) dle územní
zemního rozsahu
mapa Evropy - kontinentá
kontinentální
lní
b) dle účelu
Výuka – školní
kolní atlas Svě
Světa
Klasifikace map
c) dle obsahu
topografické
topografické
země
zeměpisné
pisné
přehledné
ehledné
vyjadř
vyjadřují
ují fyzickozemě
fyzickozeměpisné
pisné a socioekonomické
socioekonomické prvky
Klasifikace map
d) dle měř
měříítka
Mapy velkých měří
ěřítek
stř
střední
edních
malých
1:200 – 1:5000
1:5000 – 1:200000
1:20000 a menší
menší
tématické
matické
Fyzickozemě
Fyzickozeměpisné
pisné
Geologické
Geologické, geofyziká
geofyzikální
lní, relié
reliéf zemské
zemského
povrchu, meteorologické
meteorologické, hydrologické
hydrologické
Socioekonomické
Socioekonomické
Ekonomické
Ekonomické, demografické
demografické, př
přírodní
rodních zdrojů
zdrojů,
prů
průmyslu, stavebnictví
stavebnictví, země
zemědělství
lství, lesnictví
lesnictví,
dopravy a spojů
spojů
Životní
ivotního prostř
prostředí
edí
Mapy zobrazují
zobrazující stupeň
stupeň přetvoř
etvoření
ení krajiny,
ohrož
ohrožení
ení životní
ivotního prostř
prostředí
edí
e) dle formy vyjá
vyjádř ení
ení skuteč
skutečnosti
• analogové
analogové (kreslené
(kreslené, tiš
tišt ěné)
• obrazové
obrazové (letecké
(letecké, druž
družicové
icové sní
snímky)
• relié
reliéfní
fní (plastické
(plastické) – vyjá
vyjádř en výš
výškový relié
reliéf
• tyflomapy (pro nevidomé
nevidomé, tupozraké
tupozraké)
• digitá
digitální
lní ( na digitá
digitální
lních zá
záznamech)
Klasifikace map
e) dle metody vyjá
vyjádř ení
ení skuteč
skutečnosti
analytické
analytické
konkré
é skuteč
konkrétní
tní měřiteln
ěřitelné
skutečnosti,
mapa deš
dešťových srá
srážek
syntetické
syntetické
vyvozené
vyvozené myš
myšlenkou, abstrakcí
abstrakcí,
mapa klimatických pá
pásem
komplexní
komplexní
vyjadř
vyjadřují
ují zájmový jev jako celek,
mapa komplexní
komplexní předpově
edpovědi
poč
počasí
así
f) dle vzniku
pů vodní
vodní
z př
přímého mapová
mapování
odvozené
odvozené
zpracované
zpracované na podkladě
podkladě již
již existují
existujících
map vě
většího
šího měř
měříítka a podrobně
podrobnějšího
šího
obsahu (generalizace)
Generalizace – zevš
zevšeobecň
eobecňová
ování, výbě
výběr a vzá
vzájemná
jemná harmonizace prvků
prvků
obsahu mapy
Topografická
Topografická mapa
Tunisko
Satelitní
Satelitní mapa
3
Kartografické
Kartografické zobrazení
zobrazení
- vzá
vzájemné
jemné přiřazení
azení polohy bodů
bodů dvou rů
různých referenč
referenčních
ploch
Zobrazení
Zobrazení je jednoznač
jednoznačně urč
určeno matematicky vztahem mezi souř
souřadnicemi
bodů
bodů na obou referenč
referenčních plochá
plochách
Zobrazovací
Zobrazovací r-ce:
ce:
X= f(φ
f(φ,λ)
Y= f(φ
f(φ,λ)
Rozdě
Rozdělení
lení kartografické
kartografického zobrazení
zobrazení:
1) Vlastnosti kartografické
kartografického zobrazení
zobrazení
2) Použ
Použitá
itá zobrazovací
zobrazovací plocha a její
její poloha
Geografická
Geografická mapa
Tunisko
Politická
Politická mapa
Kartografické
Kartografické zobrazení
zobrazení
Rozdě
Rozdělení
lení dle 1)
konformní
konformní
Kartografické
Kartografické zobrazení
zobrazení
Rozdě
Rozdělení
lení dle 2)
nezkreslují
nezkreslují se úhly, znač
značná ploš
plošná zkrelsení
zkrelsení
 zobrazení
zobrazení na kulovou plochu,
kuž
kuželová
elová
Jednoduchá
Jednoduchá zobrazení
zobrazení na rozvinutelné
rozvinutelné plochy, válcová
lcová
azimutá
azimutální
lní
ekvidistantní
ekvidistantní
nezkreslují
nezkreslují se dé
délky urč
určité
ité soustavy čar
ekvivalentní
ekvivalentní
nezkreslují
nezkreslují se plochy, znač
značná úhlová
hlová zkreslení
zkreslení
 nepravá
nepravá zobrazení
zobrazení,
 mnohokuž
mnohokuželová
elová ( polykonická
polykonická),
 mnohostě
mnohostěnová
nová (polyedrická
(polyedrická).
Zlepš
Zlepšení
ení věrnosti obrazu př
přimknutí
imknutím plochy k dané
danému území
zemí:
kompenzač
kompenzační
hodnoty zkreslení
zkreslení jsou ně
někde uprostř
uprostřed mezi
konformní
konformními a ekvidistantní
ekvidistantními
zkreslení
zkreslení úhlové
hlové a ploš
plošné je sní
sníženo na stř
střední
ední míru
a) Normá
Normální
lní poloha,
b) Př íčná (transverzá
(transverzální
lní) poloha,
c) Obecná
Obecná (šikmá
ikmá) poloha.
Kartografické
Kartografické zobrazení
zobrazení
postup, který je odvozen matematicky, dle urč
určitých předpodkladů
edpodkladů
Kartografická
Kartografická projekce
postup, který vznikl na zá
základě
kladě geometrické
geometrické představy
4
Kartografická
Kartografická projekce
Azimutá
Azimutální
lní projekce
• gnó
gnómoická
moická projekce
promí
promítání ze stř
středu
Země
Země
• stereografická
stereografická projekce
- promí
promítání z protě
protějšího
šího
pólu
• ortografická
ortografická projekceprojekcepromí
promítání z nekoneč
nekonečna
5