kauza: správa a rozvoj: příloha

Transkript

kauza: správa a rozvoj: příloha
MOobalka1
30.4.09
8:15 AM
Page 1
Odborný časopis pro veřejnou správu
5
KVĚTEN 2009
98 KČ/4,48 EUR (135 SK)
příloha:
správa a rozvoj:
kauza:
vodohospodářská
infrastruktura
historickým městem
roku je Šternberk
tlak na zavedení
veřejné služby sílí
Měsíčník vydavatelství Economia
ModerniObec.cz
30.4.09
8:15 AM
Page 1
MO-000850
MOobalka2
30.4.09
7:46 AM
Page 1
NÁZOR
Zamyšlení
nad chodníky
T
FOTO: ARCHIV
MO01
Ing. DAN JIRÁNEK
primátor Statutárního města Kladna,
místopředseda Svazu měst a obcí ČR
a předseda jeho Komory statutárních
měst
Obávám se,
že řada problémů
vzniklých v důsledku »chodníkové« novely se začne
řešit teprve až
během letošní
zimy, a to v každé
obci jinak.
květen 2009
ak nám schválili »chodníkovou« novelu... Podle mínění části zákonodárců tím byla v České republice
definitivně zrušena robotní povinnost vlastníků
nemovitostí. Podle mínění většiny starostek a starostů
však stát opět rozhodl o zvýšení povinností pro obce,
aniž by jim na tuto novou povinnost přidal peníze. Obce a města teď budou muset »ušetřit« někde jinde.
Co však znamená tento zákon – nikoliv však pro poslance a senátory, ani pro starostky a starosty, nýbrž pro
občany? Opravdu se nyní budou mít lépe?
Podle mého názoru prvním úskalím tzv. chodníkové
novely je způsob jejího přijetí bez řádného připomínkového řízení. Bez posouzení, jaký vliv bude mít na všechny zúčastněné – tedy na občany vlastnící nemovitost,
investory budující nové chodníky, ostatní občany i obce.
Pro vlastníka nemovitosti je to, zdá se, jednoduché:
Ubyla mu povinnost, která mu dosud ztrpčovala život.
Zákon však pochopitelně neřeší problémy, které s jeho
přijetím teprve vzniknou. Kdo bude například zodpovídat za úraz způsobený uklouznutím sice na chodníku,
avšak po opadaném listí ze stromu, který roste na přilehlé soukromé zahrádce, nebo po vodě vytékající
z okapu rodinného domu? Vlastník domu určitě dál ponese odpovědnost za úraz chodce způsobený pádem
rampouchu či střešní tašky. Pokud si proto někdo myslí, že mu nyní jako vlastníkovi nemovitosti pojišťovny
sníží pojistné, mýlí se.
Kdo bude mít opravdový problém, jsou investoři stavějící nové budovy i s přilehlými chodníky. Každá obec
si bude rozmýšlet daleko více než dříve, zda a za jakých
podmínek takový chodník převezme. Dokonce si dovedu si představit situaci, kdy podmínkou převzetí chodníku bude smluvně zajištěný závazek takový chodník
uklízet. Jistěže nepůjde o žádnou »robotu«, bude to
pouze »dobrovolná« smlouva.
Největší problém však novela přinese chodcům. Jistě
se mnou budete souhlasit, že žádná obec nezaměstná
tolik lidí, kolik vlastníků nemovitostí dosud ráno uklízelo přes noc napadaný sníh. Logicky tedy sníh prakticky
nikde nebude odklizen brzy ráno, kdy ještě není sešlapán (a stačí ho proto odhrnout či odmést). Sníh se bude
naopak odklízet celý den (celé dny), resp. nebude jen
odstraňován, ale pro zajištění schůdnosti chodníků se
začne používat sůl či inertní posypový materiál. A to není příliš dobrá zpráva ani pro občany, ale ani pro jejich
čtyřnohé miláčky, neřkuli pro životní prostředí.
A nakonec obce: Nejenže se jim samozřejmě značně
zvýší výdaje na úklid chodníků – v neprospěch jejich
údržby. Ale budou vtahovány do nových a nových sporů. Část pozemků pod chodníky totiž nevlastní obce,
nýbrž soukromé osoby. Kdo tedy bude uklízet chodník
vedoucí po soukromém pozemku? Rozhoří se i spory
mezi obcemi na straně jedné a kraji či státem na straně
druhé. Protože, kdo bude zodpovídat za úklid sněhu nahrnutého sněžným pluhem na chodník z krajské nebo
státní komunikace?
Jistě, na druhou stranu se také zvýší počet pracovních
míst, protože místo vlastníků nemovitostí budou sníh či
spadané listí odklízet zaměstnanci příslušných firem.
Nevím, zda zákon vyřeší více problémů, než jich přinese. Co však považuji jednoznačně za nešťastné, je forma jeho přijetí bez důkladné diskuse. Obávám se, že řada problémů vzniklých v důsledku »chodníkové« novely
se začne řešit teprve až během letošní zimy, a to v každé
obci jinak. Ale to je koneckonců v České republice v posledních letech spíše pravidlem než výjimkou.
■
1
MO02
30.4.09
7:47 AM
Page 2
OBSAH
■TITULNÍ STRANA
■ SPRÁVA A ROZVOJ
Horní náměstí ve Šternberku (Foto archiv)
Šternberk Historickým městem roku (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _33
■ NÁZOR
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _1
■ SPEKTRUM
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _4
■ KAUZA
Veřejná služba obcím příliš nedá, mnoha lidem však může pomoci
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _6
Priority krajů v obnově památek se nemění (Lýdia Stoupová) _ _ _ _ _ _34
Plánovat své okolí společně? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _35
Chystáte se vybudovat dětské hřiště? (Ing. Eva Vítková) _ _ _ _ _ _ _ _ _36
Dluhy se musejí splácet (PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _38
Při problémech s neplatiči může pomoci i oddlužení _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _39
Tvrdé restrikce nejsou účinné _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _39
■ EKONOMIKA
Nový zákon o RUD přibrzdila i krize (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _8
Peněženkou nikoho je obecní rozpočet (Ing. Eva Vítková) _ _ _ _ _ _ _ _10
Potrestat lze pouze zadavatele _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _11
Ministerstvo financí doporučuje obezřetnost _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _11
■ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Lešany v čele solárních mistrů (RNDr. Karel Merhaut) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _40
Když platí investice do úspor dodavatel (PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _41
Projekty obcí v PRV zatím nezdraží (Mgr. Petr Gandalovič) _ _ _ _ _ _ _ _12
Větší zateplení – vyšší dotace (Milena Geussová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _42
Změny v oblasti DPH: Jak se týkají obcí? (Ing. Alena Petelíková) _ _ _ _13
Ekovýtopna v centru obce (Libuše Miarková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _43
■ INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Uzávěrka soutěže Cesty (nejen) městy se blíží (Radek Patrný) _ _ _ _ _ _43
Co s dokumenty z datové schránky (Ing. Aleš Fidler) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _14
Skládkování zvoní hrana (Milena Geussová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _44
Nové kurzy vzdělávání v eGovernmentu _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _15
Nová metodika pro cykloturistiku _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _45
Aby se datové schránky nestaly pro malé obce černou můrou
(Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _16
Sídel s logem Zelená obec rychle přibývá (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _46
Evidence obyvatel od května jinak (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _17
Na co se dnes musí myslet víc než dřív (Aleš Kocourek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _47
Veřejná správa a internet /31 (Ing. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _17
Jak neutopit obec v moři internetu (Ing. Roman Španiel) _ _ _ _ _ _ _ _18
Car-sharing: Pojem, který je dobré si zapamatovat ...a také car2go
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _48
■ EVROPSKÁ UNIE
Jak na dotace (Martina Šlapáková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _20
■ MANAGEMENT
Jaké jsou ceny za pořízení studie proveditelnosti?
(Mgr. Michal Sobek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _22
Jak si městský úřad obsadit správnými nositeli know-how změny
(Mgr. Jiří Bešta, Mgr. Markéta Borecká) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _50
Reference místo slibů _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _23
»Stínovat manažery« lze i na radnici (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _51
Objem vyhlašovaných dotací v tomto a příštím roce vyvrcholí _ _ _ _ _ _24
■ PŘÍLOHA: VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURA
■ L E G I S L AT I VA
Už máte termín WATENVI v diáři? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _25
Osud památkového zákona je otevřený (Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _52
Stát to municipalitám neulehčuje _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _26
Použití nesprávného razítka (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _53
Mají si malé obce samy provozovat vodovody? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _27
Město Pyšely: My jsme připraveni, teď už záleží jen na státní správě _ _28
S profesionály v zádech může být vlastník VaK jistější (Ivan Ryšavý) _ _30
Nejslabší článek vodovodů si zaslouží pozornosti (Ing. Jiří Kubeš) _ _ _ _32
MODERNÍ OBEC – Měsíčník vydavatelství Economia
Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _53
■ PRÁVNÍ PORADNA
■ SERVIS
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 54
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 56
Uzávěrka tohoto čísla: 17. 4. 2009
Ročník XV, číslo 5 • Vychází 7. 5. 2009 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected],
http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce
šéfredaktorky: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] •
Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana
Hamplová, advokátka; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka
Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem
inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233
072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected],
www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • Doručování předplatného provádí:
Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS, SLOVAKIA s. r. o. • Internetový
online archiv: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00
Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN
1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či
osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých
honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2009 ECONOMIA a. s.
2
květen 2009
MO-000832
MO03
30.4.09
7:47 AM
Page 1
MO04_05
30.4.09
7:47 AM
Page 4
SPEKTRUM
S podnikateli nejlépe a nejrychleji komunikují úředníci ve Šternberku. Ukázal to průzkum informační otevřenosti obcí, který je
součástí druhého ročníku srovnávacího žebříčku Město pro byznys. Vyhlašovatelem projektu je týdebík Ekonom, partnery společnosti Eurovia CS a Vodafone. Za Šternberkem
se letos umístily Frenštát pod Radhoštěm
a Česká Lípa. Rozdíl v rychlosti odpovědí například mezi 1. a 3. místem byl více než hodina. Šternberk také podal informace nejsrozumitelněji. »Chceme, aby nám občané
důvěřovali. Proto pravidelně kontrolujeme,
jak naši zaměstnanci s občany i podnikateli
komunikují a reflektujeme, co nám lidé ve
městě říkají,« uvedl šternberský starosta
Mgr. Jaromír Sedlák.
Meziroční srovnání průzkumu informační
otevřenosti ukázalo, že rychlost a kvalita ko-
munikace úřadů se zlepšila. Radnice podnikatele dobře informují například o změnách
novely živnostenského zákona. Slabinou naopak je, že je neinformují o možnosti vyzvednout si ohlášení nové živnosti na jakémkoliv živnostenském odboru, nebo na
kontaktních místech Hospodářské komory
České republiky.
Loňským vítězným Městem pro byznys
bylo město Humpolec. »Výsledky úvodního ročníku byly více než zajímavé a současně inspirativní. Proto jsme se opět rozhodli podpořit sestavení tohoto žebříčku,«
uvedl Martin Borovka, generální ředitel
EUROVIA CS.
I letos získá jedna z 205 obcí s rozšířenou
působností cenu Týdeníku Ekonom. Celorepublikový vítěz soutěže Město pro byznys
/kž/
bude vyhlášen 13. října.
FOTO: KAREL ŽÍTEK
Nejrychleji komunikují úředníci ve Šternberku
Šternberský starosta Jaromír Sedlák (vpravo)
převzal ocenění z rukou šéfredaktorky
týdeníku Ekonom Evy Hanákové a jejího
zástupce Aleše Vojíře.
Web o politice,
ale ne politický
Internetový projekt Deník politika (www.denikpolitika.cz) představila 16. dubna společnost EuroUniversum. Kompletní databáze
obsahuje v současné době přes 63 tisíc politiků, více než 6 tisíc obcí a všech 146 stran
a hnutí. »Zveřejněné informace o jednotlivých subjektech jsme zatím čerpali z veřejně
dostupných zdrojů. Často bylo velmi obtížné
dopátrat se k základním údajům o jednotlivých politicích. Jako by nechápali, že se zvolením do funkce stávají veřejně činnými, tudíž občané a voliči mají právo jejich práci
sledovat a hodnotit ji,« uvedl tiskový mluvčí
Deníku politika Lukáš Kmínek.
Nový portál poskytuje občanům možnost
kontaktovat profesionální politiky a strany,
ptát se jich, prezentovat jim nápady, podněty a hodnotit jejich aktivity. Rovněž nabízí
studentům, médiím a ostatním subjektům
na jednom místě všechny potřebné kontakty.
I samotným politikům a stranám umožňuje
oslovovat své potenciální voliče, informovat
je o své práci, vyjadřovat se k různým tématům, psát blogy, umísťovat fotografie či videa
apod. Podle tvůrců projektu je to web o politice, ale ne politický. Deník politika předpokládá v budoucnu své rozšíření o další podprojekty, jako jsou Politika TV, politická
encyklopedie, zpravodajství atd.
/es/
4
FOTO: ARCHIV
Deník politika pokřtil prezident Hospodářské
komory ČR Petr Kužel.
Stejně jako ostatní regiony slibují si i na Slovácku, že letošní ekonomická situace přiměje mnoho lidí k tomu, aby místo v cizině trávili dovolenou doma. Hlavním mottem
letošní turistické sezóny jsou Chutě a vůně
slovácké kuchyně. Zároveň tento turistický
region využívá všech už osvědčených lákadel: Folklorní tradice, víno a kulturu vína,
putování po více než 60 km dlouhém Baťově
kanálu, na němž letos přibudou tři nová přístaviště, návštěvy památek atd. O turistický
ruch v regionu se starají dvě zájmová sdružení. Region Slovácko se sídlem v Uherském
Hradišti, působí už 10 let a má na starosti
zhruba jeho severní část. Členskou základnu
tvoří 26 subjektů z řad místní samosprávy, firem i neziskových organizací z okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín. Druhé zájmové
sdružení bylo založeno letos k 1. lednu a je
spojením měst Hodonín, Kyjov a Veselí nad
Moravou. Obě sdružení spolupracují a využívají profesních služeb destinační agentury,
společnosti Avedon.
/jo/
Jedním z turistických lákadel na Slovácku jsou
folklorní tradice.
Praha 1 v duchu Rudolfa II.
›PRAHA
1 Dvoudenní víkendové Tradiční
dny Prahy I již každoročně na jaře poutají
zájem jak Pražanů, tak turistů. Ty letošní se
nesly v duchu doby Rudolfa II. Na návštěvníky čekalo soutěžní putování po památkách
FOTO: ARCHIV
FOTO: ARCHIV
Slovácko láká chutěmi a vůněmi
Odvážný starosta Ing. Petr Hejma se opravdu
do chladných vln řeky ponořil, šém našel
a Golema oživil.
hlavního města, tzv. Prahou magickou, které
je zavedlo do tajemných a nepoznaných malebných zákoutí. Připravena byla také velkolepá historická podívaná, starým městem
prošel sám Rudolf II., aby pozdravil současnou generaci Pražanů. Dny Prahy 1 vyvrcholily na Žofíně, kde návštěvníky přivítalo středověké tržiště s krčmou a vším, co k tomu
patří. Odehrál se tam i napínavý pokus o oživení Golema. Rudolf II. požádal starostu
Městské části Prahy 1 Ing. Petra Hejmu o vylovení kouzelného šému ze samotného dna
Vltavy. Součástí tradičních dnů Prahy 1 se letos staly také slavnostní fanfáry, které se tak
připojily ke stávajícím atributům – znaku,
praporu, barvám a logu. Jejich autorem je Josef Svejkovský. Působivé umělecké dílo v budoucnu obohatí každou slavnostní událost
Městské části Praha 1.
/es/
květen 2009
MO04_05
30.4.09
7:47 AM
Page 5
SPEKTRUM
Nadace Partnerství letos obdržela rekordní
počet žádostí o podporu v grantovém programu Na zelenou. Z 50 žadatelů jich nakonec uspělo deset. »Cílem programu je pomáhat školám chránit děti před dopravními
nehodami, podporovat pěší docházku a jízdu na kole a zlepšovat podmínky pro tyto šetrné způsoby dopravy,« vysvětlil Radek Patrný z Nadace Partnerství.
Žádosti hodnotila odborná komise složená ze zástupců státních orgánů prevence,
ministerstev školství a životního prostředí,
dopravních odborníků a neziskových organizací zaměřených na dopravně-bezpečnostní
problematiku. Mezi 10 nejkvalitnějších projektů nadace rozdělí více než 800 tisíc korun.
Finanční podpora poputuje do škol a organizací, které se školami spolupracují v krajích
Středočeský, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský, Olomoucký, Ústecký a Vysočina. Ge-
nerálním partnerem programu je již třetím
rokem finanční skupina AXA.
Průběh školního projektu je rozdělen
do několika navazujících fází. Nejprve každé
dítě zakreslí do připravené mapky svou obvyklou cestu do školy a vyznačí místa, která
považuje za nebezpečná. Poté s pomocí dospělých vytvoří souhrnnou mapu okolí školy
se všemi rizikovými místy a odevzdají ji projektantovi. Na jejím základě je zpracována
dopravní studie, kterou děti předají zástupcům města či obce a policie. »Školy však
v rámci projektu uskutečňují také řadu drobných opatření na podporu šetrné mobility,
například výstavbu přístřešků či stojanů na
kola, zpracování školních plánů mobility
a podobně,« upřesnil Radek Patrný. Více informací o programu je na adrese www.nadacepartnerstvi.cz/nazelenou.
FOTO: RADEK PATRNÝ
Zájem škol o program Na zelenou roste
Děti nesou hotovou dopravní studii na radnici
v Brně-Lišni.
/mg/
Prvním celostátním vítězem
Vesnice roku byla Telnice
Telnice ptří k nejstarším osadám v okrese
Brno-venkov. První zmínky o obci pocházejí
z roku 1244.
ný před patnácti lety v soutěži Vesnice roku.
Je spokojen s tím, jak se lidé zapojují do veřejného života, jak se rozšiřuje množství
sportovních kroužků i místních kulturních
akcí. Rádi tu každého přivítají třeba na obecní zabijačce na návsi, hodech s posezením
u cimbálu, místním jarmarku a vinobraní
apod.
Méně už jsou místní zastupitelé spokojeni
s novou výstavbou, která roste na okrajích
vesnice. Není to však jen problém Telnice.
Odborník na venkovská obydlí architekt Jan
Kruml, jeden ze zakladatelů soutěže Vesnice
roku – hovoří dokonce o soumraku lidové architektury a lidového stavitelství. Ne všechno, co je moderní a nové, je pro venkov přijatelné. Snad se i v této oblasti začne brzy
blýskat na lepší časy.
Více informací o podmínkách a charakteristice letošní soutěže Vesnice roku je na
www.mmr.cz/vesnice-roku-2009.
/jo/
MO-000777
2008 – Lidečko (okres Vsetín);
2007 – Havlovice (okres Trutnov);
2006 – Liptál (okres Vsetín);
2005 – Bořetice (okres Břeclav);
2004 – Kovářov (okres Písek);
2003 – Vilémov (okres Havlíčkův Brod);
2002 – Nečtiny (okres Plzeň-sever);
2001 – Kameničky (okres Chrudim);
2000 – Sloup (okres Blansko);
1999 – Olešnice (okres Blansko);
1998 – Jiřetín pod Jedlovou (okres Děčín);
1997 – Svatý Jan nad Malší
(okres České Budějovice);
1996 – Vratěnín (okres Znojmo);
1995 – Telnice (okres Brno-venkov).
čkal obnovy sokl po ztracené barokní soše sv.
Izidora na dolním (severním) konci Starochodovské ulice v pražském Chodově. Byl
narovnán do svislé osy, uskutečnila se oprava zvětralého zdiva, nevhodnou cementovou
omítku nahradila omítka vápenná. Po důkladném očištění byly pískovcové ozdobné
prvky fixovány a opraveny spolu s nanesením ochranného nátěru. Místní štukatérská
firma M. Šimandla skončila rekonstrukci
soklu v celkové hodnotě 25 tisíc korun letos
20. dubna. Práce financovalo občanské sdružení Chodov z vlastních prostředků, z darů
obyvatel Jižního Města a z grantu nadace
VIA. V současné době probíhá druhá fáze
projektu spojená s pořízením repliky ztracené sochy sv. Izidora. Další informace poskytnou na [email protected].
Více o památkách Jižního Města (televizní
seriál) je také na http://www.praha11.metropoltv.cz/.
/ms/
FOTO: MICHAL STREUBEL
Vítězové soutěže Vesnice roku
za uplynulých 15 let
›PRAHA 11 Po několika desetiletích se do-
FOTO: ARCHIV
Před 15 lety vymyslelo několik nadšenců
soutěž Vesnice roku v Programu obnovy venkova. Spoléhali na to, že ti, kteří na venkově
bydlí, přiloží ruku k dílu a pomohou ve svých
domovech odstranit, co napáchal minulý režim. Podařilo se – možná i proto, že nejde
soutěž krásy, ale o snahu pochopit hodnoty
našich předků a pokud možno s pokorou na
ně navázat. Najít ducha obce a mít i zdravý
patriotismus. Soutěž Vesnice roku za dobu
své existence na venkově pěkně zakořenila
a stává se přehlídkou rozmanitosti programů
obnovy obcí. Prvním celostátním vítězem se
v roce 1995 stala Telnice v okrese Brno-venkov. Dnes žije v této malé obci více než 1300
obyvatel a starosta Ladislav Šustr má radost,
že se stále daří navazovat na úspěch dosaže-
Obnovený sokl
ztracené sochy
květen 2009
Rekonstrukce soklu sochy sv. Izidora skončila
20. dubna – na snímcích je před a po opravě.
5
MO06_07
30.4.09
8:40 AM
Page 6
KAUZA
Veřejná služba obcím přímo příliš
nedá, mnoha lidem však může pomoci
Od letošního 1. července se tlak na organizování veřejné služby
ve městech a obcích patrně zvýší. Velmi dobře si to uvědomuje
municipální sféra a očekává to i ministerstvo práce a sociálních
věcí. Právě od tohoto termínu totiž mnoha lidem, kteří pobírají
příspěvek na živobytí, může tato základní dávka pomoci
v hmotné nouzi klesnout na existenční minimum. Pokud se
ovšem nezapojí například právě do výkonu veřejné služby.
N
a základě novely zákona č. 111/2006
Sb., o pomoci v hmotné nouzi, příjemci dávky pomoci v hmotné nouzi
nebo společně posuzované osoby, kteří letos
dostávají tyto dávky déle než šest měsíců, totiž budou pobírat pouze existenční minimum ve výši 2020 Kč. Odvrátit tuto hrozbu
může příjemce příspěvku na živobytí i tím,
když své obci pomůže v rámci veřejné služby,
tedy zcela nového institutu zavedeným uvedenou novelou zákona. A protože novela
platí od 1. 1. 2009, doba šesti měsíců, po něž
jsou příjemci příspěvku »hájeni«, skončí posledním dnem června. Pro příjemce příspěvku nebude zanedbatelné, zda veřejnou službou pohrdne či nikoliv. Při odpracování
příslušného počtu hodin ve veřejné službě
mu výše příspěvku na živobytí nejenže zůstane zachována, ale dokonce může být
i zvýšena (viz box).
Ministerstvo práce a sociálních věcí
(MPSV) přesně neví, jaký bude o veřejnou
službu ze strany příjemců příspěvku zájem.
Ani kolik obcí veřejnou službu bude opravdu
organizovat, neboť takový krok závisí na jejich dobrovolném rozhodnutí. Mgr. Petr
Beck z odboru rodiny a dávkových systémů
MPSV poznamenává, že ministerstvo má
možnost tyto obce spočítat jen tehdy, požádají-li ministerstvo o dotaci na pojistné, které má krýt odpovědnost za škodu na majetku
nebo zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena. Počátkem dubna MPSV zatím evidovalo 62 žádostí obcí o tuto dotaci.
Veřejnou službou se ve smyslu zákona rozumí pomoc obci v záležitostech, které jsou
v jejím zájmu, zejména při zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a ji-
ných veřejných prostranství, pomoc v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče. Je zdarma vykonávána osobami v hmotné nouzi na
základě písemné smlouvy uzavřené s obcí,
obsahující místo, předmět a dobu výkonu
veřejné služby. Mgr. Petr Beck ovšem upozorňuje, že veřejná služba je pouze jednou
z možností, jež stávající systémy ochrany
obyvatel dávají k dispozici občanům, kteří
ztratili zaměstnání a mají zájem zachovat si
své pracovní schopnosti a dovednosti. »Je
nutné stále zdůrazňovat, že pro uvedený účel
jsou zde například i veřejně prospěšné práce,
krátkodobé zaměstnání a dobrovolnická
služba,« dodává Mgr. Petr Beck.
HORENTNÍ NÁKLADY SE NEČEKAJÍ,
A L E Z A D A R M O T O TA K Y N E B U D E . . .
Námi oslovené obce pro sebe žádný většíbezprostřední prospěch z organizování veřejné služby neočekávají. Spíše jim to přinese další výdaje navíc včetně nutnosti
přijmout nové zaměstnance. Například v Havířově přijmou šest či sedm »mistrů«, kteří
budou rozdělovat a kontrolovat práci apod.
Havířovský magistrát už si také spočítal, že
náklady na pořízení ochranných reflexních
vest, pracovních rukavic a pokrývek hlavy
pro lidi, kteří se o veřejnou službu přihlásí,
budou činit zhruba 150 korun na každého.
»Náklady na pořízení lopat a dalšího nářadí
jsme zatím nevyčíslovali,« podotýká Ing. Jana Pondělíčková, tisková mluvčí města. »Nářadí snad máme dost, protože jsme je už dříve pořídili pro občany vykonávající veřejně
prospěšné práce.«
V Jirkově na Chomutovsku podle referentky vztahů k veřejnosti městského úřadu
Bc. Evy Duškové, DiS., zatím předpokládají
Příklad vztahu výše příspěvku na živobytí k počtu hodin
odpracovaných v rámci institutu veřejné služby
Osoba pobírající po dobu 6 měsíců příspěvek na živobytí ve výši 3126 Kč bez dalšího příjmu:
Pokud po 6 měsících neodpracuje formou veřejné služby alespoň 20 hodin/měsíc, příspěvek na živobytí
bude vyplacen ve výši 2020 Kč (existenční minimum).
■ Pokud po 6 měsících odpracuje formou veřejné služby alespoň 20 hodin/měsíc, příspěvek na živobytí bude vyplacen ve výši 3126 Kč.
■ Pokud po 6 měsících odpracuje formou veřejné služby alespoň 30 hodin/měsíc, příspěvek na živobytí bude vyplacen ve výši 3679 Kč.
■
ZDROJ: MAGISTRÁT MĚSTA HAVÍŘOV
6
náklady na veřejnou službu do 30 tisíc korun
ročně. Tyto peníze by byly zejména použity
na školení bezpečnosti práce a pojištění. Náklady na ochranné a pracovní pomůcky
a prostředky by tam měly být v režii Podniku
služeb Jirkov, s. r. o., Městského ústavu sociálních služeb Jirkov či mateřských škol, kde
příjemci příspěvku na živobytí budou z rozhodnutí radnice veřejnou službu vykonávat.
Náklady na veřejnou službu dosud nezná
radnice v Litvínově na Mostecku. »V rozpočtu na letošní rok jsme s nimi nepočítali, neboť v době, kdy se rozpočet tvořil, ještě nebyly přesně známy podmínky výkonu
veřejné služby,« uvedl starosta JUDr. Daniel
Volák s tím, že město však nebude váhat potřebné peníze uvolnit. »Veřejná služba ale určitě pro město nebude zadarmo. S jejím organizováním je spojena spousta dílčích
činností, které musí obec zajistit a financovat, aniž by mohla spoléhat na pomoc státu.
Proto bude muset být vyčleněna, případně
přijata jedna osoba, aby zajišťovala administrativu a kontrolu spojené s veřejnou službou,« upozorňuje JUDr. Daniel Volák.
M Ě S TA : N E V Y D Ě L Á M E , M Ů Ž E M E
VŠAK LIDI LÉPE OCHRÁNIT
Nepřímo by však přínos veřejné služby nemusel být malý, soudí oslovená města. Litvínovský starosta vysvětluje: »Tohoto institutu
jsme se rozhodli využít kvůli vysoké nezaměstnanosti na území města, kde délka evidence mnoha uchazečů o zaměstnání činí
i několik let. Dalším důvodem je snaha
o udržení pracovních dovedností u osob,
které dlouhodobě setrvávají ve stavu hmotné
nouze, a vykázání jejich pracovní aktivity pro
zachování maximální výše dávek. Veřejná
služba může přinést několik kladných efektů
najednou – zvýší se počty pracovníků pečujících se o pořádek na veřejných místech,
eliminují se možnosti „práce načerno“ a současně se umožní osobám obtížně získávajícím práci na otevřeném trhu práce pomoci
svému městu.«
Podobně hovoří Bc. Eva Dušková z radnice
v Jirkově: »Naše město má 21,5 tisíce obyvatel a míra nezaměstnanosti k 28. 2. 2009 se
pohybovala na hranici 11,4 %. Vedení města
se rozhodlo pro veřejnou službu, aby se
dlouhodobě nezaměstnaní mohli zapojit do
alespoň částečného pracovního poměru, byť
bez nároku na plat, a osvojit si základní pracovní návyky – například dojít v určený den
a hodinu na místo výkonu veřejné služby.
Dalším zásadním důvodem je pokusit se pomoci udržet životní úroveň lidí, kteří jsou závislí na dávkách hmotné nouze. Umožnit jim
výkon veřejné služby je vstřícný krok. Jirkov
totiž nechce dostat tyto lidi, kteří už beztak
žijí v nepříznivé finanční situaci, do ještě větších potíží, které by zcela jistě po snížení dávek následovaly. Proto lze už od března v Jir-
květen 2009
MO06_07
30.4.09
8:40 AM
Page 7
KAUZA
FOTO: ARCHIV
o výpomoci v rámci veřejné služby při blokovém čištění města. Podle předběžných odhadů by takto až do druhé poloviny května
mohlo být zaměstnáno přes 30 osob.
V Havířově, odkud je snímek, mají zatím dobré zkušenosti se zaměstnáváním lidí při veřejně
prospěšných pracech. V zimě tam takto najde uplatnění na třicet osob, v ostatních měsících běžně
i sedmdesát. Podle odhadu magistrátního odboru sociálních věcí by v Havířově mohlo veřejnou
službu vykonávat až 1200 lidí.
K D Y Ž S E D E L E G U J E U Z AV Ř E N Í
SMLOUVY NA JINÝ SUBJEKT
Radnice si budou muset dávat větší pozor,
aby nepochybily, jestliže budou na jiné subjekty delegovat úkoly uložené v § 62b zákona
o pomoci v hmotné nouzi, tedy uzavření
smlouvy o výkonu veřejné služby a uzavření
pojistné smlouvy. Tyto úkoly mohou delegovat jak na vlastní příspěvkovou organizaci,
tak na organizaci soukromou. »Pokud jde
o příspěvkovou organizaci obce, uvedené
svěření působnosti se zabezpečí formou
schválení či změny zřizovací listiny této organizace zastupitelstvem obce. V případě jiné organizace, kterou nevlastní obec, by mělo mít delegování těchto úkolů smluvní
formu,« připomíná Mgr. Petr Beck.
Podrobnosti jsou upraveny v metodickém
pokynu MPSV k veřejné službě č. 1/2009.
Město však nemůže na tyto subjekty delegovat úkoly, které jsou uloženy obecnímu úřadu v přenesené působnosti (§ 62a zákona
o pomoci v hmotné nouzi). V témže metodickém pokynu je vysvětlen i podrobný výklad rozsahu těchto úkolů. Mgr. Petr Beck
květen 2009
však předpokládá, že většina úkolů směřujících ke konkrétnímu výkonu veřejné služby
bude upravena ve smlouvě s osobou v hmotné nouzi, kterou mohou uzavírat výše uvedené subjekty na základě příslušné delegace.
Prostřednictvím obchodní společnosti,
kterou sama vlastní a řídí, zavede veřejnou
službu litvínovská radnice. V Technických
službách Města Litvínova, s. r. o., bude práce
pro desítku klientů odboru sociálních věcí
městského úřadu. »Budou pracovat v pětihodinových blocích, v pracovní dny od pondělí až do pátku, tudíž je možné během měsíce
takto zaměstnat zhruba 40 lidí,« říká starosta JUDr. Daniel Volák.
V Jirkově městský odbor sociálních věcí
a školství vytipoval na 270 vhodných uchazečů o veřejnou službu. Už v březnu tam na
zkoušku do veřejné služby zařadili devět příjemců dávky pomoci v hmotné nouzi na
úklid veřejných prostranstv. Dalších 15 lidí
v březnu vykonalo veřejnou službu při úklidu v mateřských školách a Městském ústavu
sociálních služeb i venkovních prostor. Byla
dohodnuta spolupráce s Podnikem služeb
Jirkov, s. r. o., který je ve vlastnictví města,
FOTO: ARCHIV
kově vykonávat veřejnou službu, aby tito lidé
nebyli kráceni na dávkách, případně si mohli něco málo přilepšit. Je z toho prospěch
i na straně města v podobě uklizených trávníků a veřejných prostranství.«
Ing. Jana Pondělíčková z Magistrátu města
Havířova stručně shrnuje: »Naším hlavním
motivem je umožnit lidem v tíživé sociální
situaci zachování příspěvku na živobytí
v plné výši.«
Zkušeností z organizování veřejné službydosud příliš není. Potvrzuje to i MPSV. Několik rad Mgr. Petr Beck přece jen připojuje:
»Radnice by si měly vytipovat práce, které
mohou osoby v rámci veřejné služby provádět přímo v obci. Tento institut otevírá obci
možnosti využít veřejnou službu pro činnosti, na něž nemá mzdové prostředky. Je přitom
na uvážení obce, zda bude organizovat pro
osoby v hmotné nouzi, které jsou zároveň
evidovány na úřadě práce, pouze veřejně
prospěšné práce, nebo zda jim umožní činnost i v institutu veřejné služby.«
Havířovský magistrát má zatím fotografie jen
z veřejně prospěšných prací. Od letoška určitě
přibudou i snímky z výkonu veřejné služby.
V MENŠÍCH OBCÍCH SPÍŠE SKEPSE?
Buď jak buď, jak se letos podaří zavést do
praxe institutu veřejné služby, bude záležet
hlavně na příjemcích příspěvku na živobytí.
Zejména v menších sídlech starostové velmi
dobře znají potenciální adepty na výkon
veřejné služby. Ne od všech z nich lze očekávat zájem pomoci touto formou své obci
a alespoň průměrné pracovní nasazení.
Sdružení měst a obcí Jesenicka ( SMOJ) sestává z 19 obcí a pěti měst. Ačkoliv Jesenicko
patří mezi nejhůře strukturálně postižené
okresy ČR a míra nezaměstnanosti tam
v únoru dosahovala 14,5 %, starosty ve vztahu k veřejné službě ovládá spíše skepse.
Potvrdil to předseda SMOJ, starosta obce
Lipová-lázně Ing. Lubomír Žmolík. Starostové menších obcí podle jeho slov dávají spíše
přednost veřejně prospěšným pracem, v jejichž rámci obce vytvářejí nová pracovní
místa ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání, a to na základě písemné dohody s úřadem práce, který také
hradí mzdy včetně odvodů.
»Obce tak levně získajít pracovní sílu pro
kus pořádné práce především v péči o obecní zeleň, úklid veřejných prostranství apod.,«
zdůrazňuje Ing. Lubomír Žmolík. A dodává:
»Na setkání starostů členských obcí a měst
letos v únoru převládl názor, že pro veřejnou
službu by často připadali v úvahu ti, kdo bohužel už dávno ztratili pracovní návyky – pokud je vůbec někdy měli, a kteří jsou prakticky nezaměstnatelní. Veřejnou službou tak
stát na obce pouze přenáší další starosti. To
obec se musí postarat o vyškolení příjemce
příspěvku na živobytí a musí zaplatit a poskytnout mu pracovní a ochranné prostředky – a pak se strachovat, aby nebyly zničeny
či odcizeny. A to už vůbec nemluvím o tom,
že je třeba takového člověka trvale hlídat
a dbát o to, aby se mu nic během výkonu veřejné služby nic nestalo. Mnozí z nás proto
berou veřejnou službu jako institut, jímž si
stát chce ochránit své svědomí, a pro jistotu
do tohoto systému zařazuje obce, aby měl
alibi pro případné snížení dávky pomoci
v hmotné nouzi.«
BEZ OSVĚTY A TRPĚLIVOSTI
TO NEPŮJDE
Trpělivost při práci s příjemci příspěvku na
živobytí bude nutná. Litvínovský starosta.
JUDr. Daniel Volák shrnuje dosavadní přípravu zavedení veřejné služby takto: »Zatím
pracovnice odboru sociálních věcí seznamují své klienty s možností výkonu této služby
pokud se úprava příspěvku na živobytí na
klienty vztahuje. Vysvětlují jim i dopady, které by na jejich peněženku mělo neodpracování potřebného počtu hodin, a rovněž jim
předávají letáčky s informacemi o veřejné
službě. Bude však především na samotných
klientech, zda institut veřejné služby využijí
či nikoliv,« uzavřel litvínovský starosta. ■
I VA N RY Š AV Ý
7
30.4.09
7:49 AM
Page 8
EKONOMIKA
Nový zákon o RUD přibrzdila i krize
Už je jisté, že nového zákona o rozpočtovém určení daní se od
ledna 2010 nedočkáme. Za hospodářské recese by některým obcím mohl z daňových příjmů ukrojit podstatně víc, než by tomu
bylo ještě za loňského blahobytu. Navíc Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv nedovedou najít společnou notu nad
všemi výsledky Analýzy financování státní správy a samosprávy,
čímž nikterak neulehčují ministerstvu financí jeho roli zpracovatele návrhu zákona. Dvě dobré zprávy však přesto máme: Zdá
se, že by mohly padnout nepopulární úhrady neinvestičních
výdajů za dojíždějící žáky. Na dobré cestě je také zvýšení příspěvku obcím na výkon přenesené působnosti.
M
eziroční propad v daňových příjmech státu se promítá i do sdílených daní územních samosprávných celků. Jan Zikl, ředitel odboru
financování územních rozpočtů a programového financování Ministerstva financí
ČR, neskrývá, že jestliže ještě počátkem roku
2009 se podle propočtů rezortu ve srovnání
s loňskou skutečností letos očekával propad
v inkasu sdílených daních pro obce zhruba
5,7 mld. Kč, nyní je jasné, že po zapracování
protikrizových opatření se bude reálně pohybovat kolem 12 až 13 miliard. V procentuálním vyjádření bude činit zhruba 8 %. »Zdůrazňuji, že letošní propad naše ministerstvo
vztahuje ke skutečnosti roku 2008,« upozorňuje Jan Zikl. »Zákon o státním rozpočtu pro
rok 2009 totiž počítal s dnes už fakticky nereálným růstem HDP o 4,8 % ve stálých cenách. Pokud bychom se tedy nyní srovnávali s takto pojatým státním rozpočtem, který
předpokládal pro obce nárůst ve sdílených
daních o nějakých 16 až 17 mld. Kč, letošní
propad sdílených daní pro obce vycházející
z toho základu by byl mnohem drastičtější.«
Podle Jana Zikla za nynější globální ekonomické krize nelze ani v nejmenším očekávat, že by stát obcím propady v daňových
příjmech kompenzoval. »Ať už z říjnových
předčasných voleb vzejde jakákoliv vláda,«
dodává. A poukazuje na to, že současná situace je pro starosty něčím novým – posledních 11 let daňové příjmy obcí rok co rok zaznamenávaly zřetelný meziroční nárůst.
Nyní se municipální sféra dostala do období,
kdy bude muset hospodařit s menšími objemy peněz, čemu musí přizpůsobit i své ekonomické chování. Navíc určité propady daňových příjmů obce zasáhnou s velkou
pravděpodobností ještě i napřesrok.
■ Svaz měst a obcí usiloval o to, aby mezi
sdílené daně byly zahrnuty daně spotřební
a ekologické. Kdyby nyní takový model rozpočtového určení daní (RUD) existoval,
změnila by se nějak současná tíživá finanční situace obcí?
Musím připomenout jeden základní moment. Totiž že naše ministerstvo bylo připraveno případně přistoupit i na nový model
8
RUD – ovšem za předpokladu, že jeho dopad
bude finančně neutrální, a bude se proto
i pak rozdělovat stejné množství peněz. Pokud bychom tedy do RUD zahrnuli inkaso
z dalších daní, na výtěžku z jiných daní by se
naopak ubralo. Nicméně upozorňuji na fakt,
že zejména během posledních dvou let se
hospodaření obcí výrazně zlepšilo, zadluženost již nerostla a celkové saldo příjmů a výdajů bylo za rok 2007 +8,2 mld. Kč a za rok
2008 + 15,9 mld. Kč, zůstatky na účtech za
rok 2008 dosáhly 75 mld. Kč. Pravda, kraje
skončily loňské hospodaření deficitem 1,4
mld. Kč, ačkoliv i v jejich případě to původně
dlouho vypadalo na »černá čísla«.
Jakmile se stát vzdá
garance za tu či onu
problematiku, dosud
podporovanou dotačními tituly, její řešení
už pak ponechá výlučně
na bedrech obcí.
Jenže tyto zůstatky byly obcemi často cíleně vytvářeny jako rezerva na kofinancování příštích projektů podpořených i z evropských fondů. Obce však spoléhaly na zcela
nový zákon o RUD, který měl nabýt účinnosti 1. ledna 2010. Ten je dán »k ledu«?
Jak víte, návrh nového zákona se měl opírat také o výsledky Analýzy financování státní správy a samosprávy, kterou naše ministerstvo po dohodě se Svazem měst a obcí
(SMO) a Sdružením místních samospráv
(SMS) loni zadalo ke zpracování konsorciu
vysokých škol v čele s VŠE Praha. Nechci kličkovat, ale když se tato práce objednávala,
ještě se v ČR očekával hospodářský růst kolem 4 až 5 %. Teprve až když autoři analýzu
začali finalizovat, objevily se první vážnější
projevy globální finanční a ekonomické krize. Jak už jsem řekl, nechtěli jsme do RUD
■
FOTO: ARCHIV
MO08_09
Ředitel Jan Zikl: Za nynější globální ekonomické krize nelze ani v nejmenším očekávat,
že by stát obcím propady v daňových příjmech
kompenzoval. Ať už z říjnových předčasných
voleb vzejde jakákoliv vláda.
přidávat více peněz, ale v jeho rámci napravit některé dlouhodobě kritizované disproporce. Novým zákonem by tak pochopitelně
někdo vydělal a jiný zase prodělal. Jenže
v době hospodářského poklesu by někteří
prodělali takříkajíc hned dvakrát – a to už by
pro ně mohlo být kruté. Proto na ministerstvu převládl názor, že s novým zákonem bude lepší počkat. Koneckonců bychom nyní
byli i v legislativním skluzu: I kdyby šlo vše
hladce ve vnějším připomínkovém řízení,
Legislativní radě vlády, v obou parlamentních komorách až k podpisu prezidenta, termín nabytí účinnosti zákona k 1. 1. 2010 by
se už nestihl. Pro odklad nového zákona hovoří i to, že zatím nedošlo ani k jednoznačné
shodě s našimi partnery, jak by zákon alespoň v hrubých obrysech měl vypadat.
Můžete tento nesoulad upřesnit?
Analýza, jakkoliv je velmi detailní a cenná,
má i řadu nedostatků. Sice podrobně rozebrala výdaje jednotlivých velikostních kategorií obcí, což však samo o sobě nic nevypovídá o jejich reálných potřebách, na něž by
výdaje měly být vázány. To není chyba zpracovatele analýzy, to se pouze mezi SMO
a SMS jen obtížně hledala shoda, co vše zahrnout například mezi mandatorní výdaje
obcí. Oba tito naši partneři však byli zajedno
v odmítnutí systému rozdělování výnosů sdílených daní na bázi standardů, které by zabezpečovaly financování základních potřeb
obyvatel obce, resp. potřeb, které obec zajišťuje pro své spádové území. Chápu, že se
možná obávali »rozškatulkování«, v němž by
obec dané velikostní kategorie de facto musela zabezpečovat nějaké centrem přidělené
»standardní« úkoly v přesně popsaném
»standardním« rozsahu. Jenže ono jde o něco jiného: Obec si o svých potřebách rozhoduje sama v rámci samostatné působnosti.
Už jsme tu však měli příklady, kdy se obec
v rámci samostatné působnosti pustila do
■
květen 2009
MO08_09
30.4.09
7:49 AM
Page 9
EKONOMIKA
megalomanského projektu, kupříkladu výstavby aquaparku, přičemž do jejího rozhodnutí stát pochopitelně nezasahoval – a ani
zasahovat nemohl. Ale až takové obci budou
chybět peníze na chodníky či školu, ať pak
nenatahuje ruku aby jí stát pomohl financovat to, co by jako základní potřeby svých obyvatel měla přednostně zabezpečit sama.
A zde už se dostáváme k oné křehké hranici,
na níž se nesnadno rozhoduje o tom, na co
má stát prostřednictvím RUD obcím posílat
peníze – a na co už nikoliv.
Má šanci návrh na zrušení nepopulární
úhrady neinvestičních výdajů za žáky dojíždějící do škol v okolních obcích?
Rozpracovali jsme návrh SMO zařadit počet žáků MŠ a ZŠ mezi sdílená kritéria v rámci RUD a do rozpočtového určení daní »rozpustit« dosavadní příspěvek na žáka, který
v republikovém úhrnu aktuálně činí zhruba
1,5 mld. Kč. Na stole jsou dvě varianty: Obě
počítají s tím, že kritérium počtu žáků by se
zařadilo na úkor ostatních kritérií. Konkrétně, buď 2 % rozloha a 8 % počet žáků, nebo
3 % rozloha a 7 % počet žáků. Čili obce, které
jsou zřizovateli škol, by v RUD poněkud posílily na úkor jiných, které školy nemají.
Avšak obce bez škol by zase nemusely hradit
neinvestiční výdaje za své žáky. To je však
pouze současná představa, která navíc vyžaduje provést změnu jak v zákoně o RUD, tak
ve školském zákoně. Tuto možnou změnu
nyní dopracováváme s tím, že bude na vládě,
která vzejde z předčasných říjnových voleb,
aby ji přijala, zamítla nebo aby ji dál nechala
upravit. Proto se v příštím roce této případné
úpravy asi nedočkáme, spíše od 1. 1. 2011.
Pro úplnost uvádím, že SMS tento návrh bohužel nepodpořilo.
■
Ve všem ostatním už jste se svými partnery nalezli shodu?
To by bylo příliš jednoduché. SMS například nepožaduje absolutní navýšení prostředků plynoucích z RUD obcím. Jenže
zároveň trvá na své představě, že by magistrátní města Praha, Brno, Ostrava a Plzeň přišla o svá »privilegia« a finanční prostředky,
které dostávají z inkasa sdílených daní, by
jim byly pokráceny tak, aby v rámci RUD rozdíl v příjmech na obyvatele mezi nejmenší
a největší obcí představoval nanejvýš dvaapůlnásobek. Konkrétně by tento krok pro
uvedená čtyři města znamenal celkový propad daňových příjmů o zhruba 17 mld. Kč.
Třeba Praha by přišla o 14 miliard. Ale »revoluce« tohoto druhu, která by pro velká magistrátní města byla likvidační, prostě nelze
provádět. Jen připomínám, že když si například právě Praha před lety brala úvěry od Evropské investiční banky, tehdejší vláda se
memorandem zavázala, že neprovede žádné
legislativní úpravy, které by měly zásadní
vliv na příjmy hlavního města, a mohly by
tak přivodit snížení jeho ratingu. Toto memorandum sice podepsala vláda v čele
s ČSSD, ale nikterak je nezpochybnily ani následující koaliční vlády vedené ODS. Je třeba
vědět, že více než 50 % zadluženosti obcí
v ČR jde na vrub velkých magistrátních měst.
Kdybychom jim takto z roku na rok radikálně
■
květen 2009
– a nebojím se říci i populisticky oklestili příjmy, vlastně bychom je postavili do situace
před bankrotem. A jen tak na okraj, loňské
změny, kdy byly do koeficientů RUD zahrnuty extravilány, přece nejvíce zvýhodnily malé
obce. Vážím si uvážlivého postoje SMO, který je pro postupné, a nikoliv šokové vyrovnávání rozdílů mezi velkými městy a malými
obcemi. Se Svazem měst a obcí se shodujeme na tom, že jakmile se ekonomika vrátí
k růstu, růst daňových příjmů velkých sídel
by měl být mírně přibrzděn a naopak malá
sídla by měla dostávat více přidáno. Pokud
by si někdo přece jen měl stěžovat, že mu poslední úpravy zákona o RUD v podstatě nic
nepřinesly, tak to nebudou nejmenší obce,
ale přece sídla v kategorii 3000 až 5000 obyvatel. Toho jsme si vědomi a příští úpravy zákona by s nimi již měly počítat.
A co návrh SMS, aby se dotace pro obce
převedly do rozpočtového určení daní?
SMS argumentuje, že nepřehledná změť
dotací nahrává korupčnímu prostředí. Náš
odbor nyní zpracovává inventuru dotačních
titulů. Dotační politika státu by se měla opírat o tři pilíře: O programové prohlášení vlády (neboť každý kabinet bude využívat dotační nástroje k prosazení svých priorit),
o mezinárodní závazky typu odkanalizování
a čištění odpadních vod a konečně o potřeby
regionů. Tento třetí pilíř starostové často
zpochybňují a poukazují na to, že mnohé dotační tituly vymýšlejí úředníci, aniž by měli
zpětnou vazbu, co regiony opravdu potřebují podpořit. Takže si umím představit, že na
základě inventury bude rozhodnuto ten či
onen dotační titul zrušit a prostředky na něj
vynakládané promítnout do RUD obcí. Neodpustím si však jedno varování: Jakmile se
stát vzdá garance za tu či onu problematiku,
dosud podporovanou dotačními tituly, její
řešení už ponechá výlučně na bedrech obcí.
Upřímně řečeno, administrace mnoha, zejména menších dotačních titulů, je pro stát
i drahá. Rozhodně však nebudeme rušit dotace sami na úrovni ministerstva. Až budeme
mít v ruce výsledky inventury, chceme o nich
vést širokou veřejnou diskusi.
■
Zatím spíše hovoříme o možných změnách, a to nejdříve od roku 2011. Je vůbec
něco, čím byste mohl starosty potěšit dříve?
Analýza potvrdila i to, že stát obcím nedostatečně hradí náklady spojené s výkonem
přenesené působnosti. Nejmarkantnější příklad: U obcí I. typu dosahuje průměrné krytí
těchto nákladů přibližně 20 %. Proto se teď
primárně snažíme řešit nikoliv částečnou,
nýbrž stoprocentní kompenzaci výdajů na
přenesenou působnost. Podle výsledků analýzy by se současný roční příspěvek měl zvýšit o přibližně 4 mld. Kč. Jsou dvě možnosti:
Buď do zákona o státním rozpočtu na rok
2010 obcím tuto částku zakomponovat celou, nebo dorovnání řešit na dvě etapy – polovinu v příštím roce, zbytek v roce 2011. Vše
bude záležet na možnostech státního rozpočtu, jak jej bude připravovat nová vláda vzešlá z říjnových předčasných voleb..
■
■
I VA N RY Š AV Ý
MO-000826/A
9
MO10_11
30.4.09
7:49 AM
Page 10
EKONOMIKA
Počátkem března zveřejnilo sdružení Oživení výsledky svého
průzkumu, jak obce a města vymáhají pokuty, které jim v letech
2005–2007 udělil Úřad na ochranu hospodářské soutěže
(ÚOHS) a které musely zaplatit. Udělených 77 pokut představuje škodu za 6,6 milionu korun. Podle průzkumu, který sdružení
uskutečnilo, pouze v šesti případech zaplatily městům pokutu
odpovědné osoby, na zbylých téměř 90 % pokut se složili občané
poškozených měst a viníci vyvázli zcela bez trestu. Co s daným
stavem lze dělat, na to jsme se zeptali předsedy sdružení
Oživení Tomáše Kramára.
Jak jste došli k výše zmíněným údajům?
Výzkum vycházel z analýz všech důležitých rozhodnutí ÚOHS a z doplňkových informací, o které jsme žádali dotyčná města.
Pouze asi 10 % odmítlo odpovědět na naše
otázky týkající se jejich postupu řešení způsobené škody nezákonným zadáním zakázky. Výzkum je tedy postaven na dostatečně
reprezentativním vzorku.
■
Zajímala by nás reakce oslovených představitelů samospráv...
Po ukončení výzkumu jsme oslovili představitele několika vybraných měst s upozorněním, že je jejich povinností podle zákona
o obcích včas uplatňovat právo na náhradu
škody a že za nesplnění této povinnosti mohou nést osobní odpovědnost. Nejčastější reakcí bylo mlčení neboli ignorování výzvy.
Objevily se však i pseudovýmluvy a rádoby
právní názory, že například rada města za své
nezákonné rozhodnutí nemůže nést žádnou
odpovědnost. Naším cílem je nyní nalézt odpověď na otázku, co mohou dělat občané, jejichž starosta odmítá vymáhat osobní odpovědnost po svých podřízených, případně po
svých souputnících ze zastupitelstva a rady
anebo sám po sobě. Podali jsme zatím jedno
trestní oznámení za to, že město nechalo
promlčet právo na náhradu škody. Opomíjení povinnosti vymáhat škodu je totiž porušení zákona, jehož důsledkem je majetková
újma jdoucí k tíži rozpočtu města.
■
■ Mají vůbec občané zájem podílet se na
tom, aby se v této oblasti něco pohnulo?
Odezva od občanů je dobrá a potvrzuje, že
jsme uhodili hřebíček na hlavičku. Je hodně
lidí, kteří se zajímají o hospodaření svých
měst, podávají podněty k prošetření, vedou
spory o informace a podobně. Nejvíce frustrující je pro ně situace, kdy se podaří prokázat nezákonné jednání úřadu, nebo dokonce
konkrétní osoby, která však vyvázne bez trestu. Pokuty, sankce, prohrané soudy, to vše
platí města ze svých rozpočtů bez toho, aby
škodu vymáhala po odpovědných osobách.
Pokuty vůbec nejsou motivačním faktorem
10
k tomu, aby se situace znovu neopakovala,
i když by měly být. To ale může fungovat
pouze za předpokladu, že pokuty zaplatí
skuteční viníci. Současná praxe, kdy se pokuta uhradí z městského rozpočtu, a tím se
věc považuje za vyřízenou, ukazuje na značnou neefektivitu státního dohledu vykonávaného Úřadem pro ochranu hospodářské
soutěže. Jedním z možných řešení je, aby
tento úřad byl ve svých šetřeních důslednější a u každé nezákonnosti též označil funkci
či pozici odpovědnou za tuto nezákonnost.
■ Čím si vysvětlujete skutečnost, že tomu
tak není?
Opravdu i na základě minima informací,
které jsme měli k dispozici, jsme byli ve většině případů schopni identifikovat odpovědnou pozici. Existuje termín »institucionální
neodpovědnost«, který je odpovědí na vaši
otázku a který je podstatným charakterovým
rysem českých úřadů. Zjednodušeně řečeno
znamená, že v rámci instituce nenese odpovědnost nikdo: Nositelem odpovědnosti je
instituce jako taková, což je nikdo. Ovšem
peněženkou tohoto nikoho je obecní rozpočet. Nejzajímavějším zjištěním našeho výzkumu je fakt, že nositeli odpovědnosti za
způsobené škody jsou nejčastěji kolektivní,
vesměs politické orgány, jako rada, zastupitelstvo nebo hodnotící komise.
Jakým způsobem lze daný stav napravit?
Začínáme vymýšlet systém, který by mohl
fungovat. Zatím se nám zdá jako nejvhodnější řešení, že by určitá kvalifikovaná skupina členů obecního zastupitelstva, řekněme
minimálně tři, dostala oprávnění, aby způsobenou škodu jménem města vymáhala.
■
A není to politicky zneužitelné?
Ano je, jako každý mechanismus v politice.
Ale nemyslím si, že by se to zneužívalo, až na
výjimky potvrzující pravidlo. Rozhodně by to
nenapáchalo víc škody než užitku. Ani opozice si nechce zbytečně pálit prsty a ztrapňovat se prohranými žalobami. Ten systém by
zejména motivoval vedení radnic ke skuteč-
■
FOTO: AUTORKA
Peněženkou nikoho je
obecní rozpočet
Tomáš Kramár: »Nejzajímavějším zjištěním
našeho výzkumu je fakt, že nositeli
odpovědnosti za způsobené škody jsou
nejčastěji kolektivní, vesměs politické
orgány... «
nému vymáhání osobní odpovědnosti, a to
i po sobě.
Zřejmě by se měla změnit legislativa?
V rámci protikorupčního programu vlády
byla připravována i protikorupční novela zákonů upravujících fungování územních samospráv. Jenže ze strany vedení měst se na
její adresu vznesla taková vlna kritiky, že ministerstvo vnitra novelu raději uložilo do
šuplíku a vláda tento bod vyškrtla ze svého
protikorupčního programu. Naším cílem je
tuto novelu znovu otevřít, přepracovat, nalézt nějaký kompromis. Také státem garantované kontrolní mechanismy jsou slabé. Kontrola zákonnosti ze strany ministerstva
vnitra se sice v posledních letech výrazně
zlepšila, stále ale není dostatečná. Účelnost
a efektivnost vynakládání prostředků samospráv nekontroluje už vůbec nikdo, protože
interní kontrolní mechanismy na obcích nefungují. Podle mě je to úkol pro Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), tak jak je to na Slovensku
nebo v Německu.
■
Sdružení Oživení se projekty s protikorupční tematikou zabývá už od roku 1999.
Co vás motivovalo k tomu poslednímu výzkumu?
Projekt Vymahatelnost osobní odpovědnosti, jehož součástí byl i tento výzkum, je
dvouletý grantový projekt, jehož výsledkem
by měl být návrh opatření, jak zlepšit současnou situaci. Výzkumy transparentnosti
nejsou ojedinělé, ale na toto téma je to první
šetření svého druhu. Zcela náhodou se ve
stejnou dobu uskutečnil i na Slovensku v režii tamní sekce Transparency International.
Slovenské výsledky jsou stejně nepříznivé jako naše.
■
■
E VA V Í T K O VÁ
květen 2009
MO10_11
30.4.09
7:49 AM
Page 11
EKONOMIKA
Potrestat lze pouze zadavatele
Ú
řad pro ochranu hospodářské soutěže
(ÚOHS) se dohledem nad dodržováním právních předpisů upravujících
zadávání veřejných zakázek zabývá od roku
1995. Od této doby platí již třetí norma – zákon č. 137/22006 Sb., o veřejných zakázkách.
Úřad přezkoumává postupy zadavatelů při
zadávání veřejných zakázek a sleduje, zda
se dodržují zásady transparentnosti, zákazu
diskriminace a rovného zacházení.
Správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele může ÚOHS zahájit buď z vlastního
podnětu, většinou však na písemný návrh
stěžovatele. Aby se zabránilo podávání nedůvodných návrhů, je stěžovatel povinen složit
s podáním návrhu kauci, která obvykle činí
jedno procento z nabídkové ceny stěžovatele. Jestliže se zjistí, že zadavatel nedodržel
postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil
nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy,
uloží nápravné opatření a zruší zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivý úkon zadavatele. Kauci vrátí zpět stěžovateli. Pokud neshledá porušení zákona, správní řízení se
zastaví a kauce je příjmem státního rozpočtu. V roce 2008 činila výše složených kaucí
více než 22 milionů korun, z toho 16 milionů
šlo do státního rozpočtu.
CO SE SLEDUJE
Úřad zjišťuje v postupu zadavatelů porušení
zákona, která ovlivnila nebo mohla podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Pokud již byla uzavřena smlouva s vybraným
uchazečem, je uložena pokuta. Ta plní vedle
funkce represivní také funkci preventivní.
Obecně platí, že ÚOHS dbá zejména na prevenci, jejíž součástí je i ukládání pokut.
»Většina správních řízení se zahajuje na
návrh uchazečů o zakázku, ostatní z podnětu našeho úřadu. Výsledkem správního říze-
ní je rozhodnutí. Jestliže zadavatel nepochybil, řízení zastavíme, Najdeme-li chyby, dáváme opatření k nápravě. Když je již zakázka
realizována, teprve tehdy sankcionujeme.
Samostatnou kontrolní činnost uskutečňujeme jen několikrát do roka,« vysvětluje Filip
Vrána z tiskového odboru ÚOHS.
ROZMEZÍ UDĚLENÝCH POKUT
Výše pokut se pohybuje od tisíce po několik
milionů korun. Nejvyšší finanční sankce
udělená městu činila 3 miliony korun. V letech 1996–2006 bylo městům dáno 187 pokut, obcím 86 a městysům čtyři. Městské části hl. města Prahy obdržely 14 pokut, obvody
města Ostravy tři. Z celkového počtu zhruba
630 udělených pokut jich bylo asi 173 ve výši
10 tisíc Kč, okolo 90 ve výši 20–25 tisíc Kč
a zhruba 65 ve výši 30–35 tisíc Kč, asi 45 ve
výši 50 tisíc Kč a 27 ve výši 100 tisíc Kč. »Pokuty v oblasti veřejných zakázek rozdělujeme
na dvě kategorie. Na ty, kde se pochybení dopustil úředník, tj. došlo k formálnímu pochybení. V tomto případě dáváme takovou pokutu, aby obec po něm její výši mohla
vymáhat. Pokud se například obec rozhodla
nevypisovat výběrové řízení nebo došlo třeba k pochybné manipulaci v průběhu losování, potom pokutu udělujeme nikoliv symbolickou ve výši několika desítek tisíc korun,
ale ve vyšší sazbě,« uvedl Martin Pecina,
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské
soutěže.
Ze statistiky ÚOHS vyplývá, že počet pokut
udělených městům a obcím je více méně podobný s mírně klesající tendencí. Udělování
finančních sankcí i jejich výše se vždy pečlivě zvažují. A jak je to s vymáháním pokuty po
viníkovi? »Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže je správní orgán, který vede správní
řízení s právnickou osobou, pokutu může
dát pouze zadavateli. Nemůže rozlišovat, zda
se pochybení dopustil úředník nebo staros-
Ministerstvo financí
doporučuje obezřetnost
Z
a posledních jedenáct let se příjmy obcí ze sdílených daní zvýšily o 100 %. Zatímco v roce 1998 dosáhly zhruba 72
miliard korun, v roce 2008 již téměř 154,5
miliardy korun. Hospodaření obcí se v letech
2006–2008 vyvíjelo v černých číslech. Zadluženost samospráv prakticky stagnovala, na
jejich účtech bylo loni zhruba 75 miliard korun. Kvůli hospodářské krizi nyní směřuje
vývoj územních rozpočtů do minusu.
Ministerstvo financí ČR (MF ČR) odhaduje letošní propad daňových příjmů proti
skutečnosti roku 2008 o 9 až 10 %. Pro obce nebudou snadné ani následující roky.
»Podle naších současných odhadů bych
květen 2009
považoval za úspěch, kdybychom v roce
2011 dosáhli úrovně příjmů roku 2008,«
konstatoval Jan Zikl, ředitel odboru financování územních rozpočtů a programového financování MF ČR na šestnáctém celostátním kongresu starostů a primátorů,
který se uskutečnil 23. dubna na veletrhu
URBIS INVEST v Brně.
Ministerstvo financí doporučuje představitelům obcí průběžně sledovat plnění daňových příjmů a srovnávat se stejným obdobím roku 2008. Rovněž by měli uvážlivě
používat rezervy vytvořené v minulých letech a obezřetně zvažovat investice, které
vyžadují další režijní výdaje.
ta. Právnická osoba ale může vymáhat náhradu škody na základě pracovněprávního
vztahu se svým zaměstnancem, a to do výše
čtyřnásobku jeho měsíční mzdy. K tomu však
obecně příliš často nedochází, což je určitě
škoda,« konstatoval Martin Pecina.
P Ř Í P R AVA N O V E LY
Uplynulý rok nepřinesl u veřejných zakázek
žádné podstatné legislativní změny. Současný právní rámec odráží platné evropské
směrnice, avšak tak jako u většiny poměrně
nových právních úprav, i stávající zákon vyžaduje změny, které vyplývají z jeho praktické aplikace, píše se ve výroční zprávě ÚOHS
za rok 2008. V současné době jsou již některé
nejasnosti zákona vyřešeny výkladovými stanovisky ÚOHS v jeho pravomocných rozhodnutích. Nicméně stále existuje neprovázanost jednotlivých ustanovení zákona nebo
jejich logické nesrovnalosti. Úřad při své
kontrolní činnosti sbírá zkušenosti, které
jsou podkladem pro věcnou novelizaci zákona, na níž spolupracuje s Ministerstvem pro
místní rozvoj ČR. Návrh novely sleduje zvýšení transparentnosti zadávacích řízení,
zjednodušení postupu v některých druzích
řízení; zpřesnění ustanovení upravujících
prokazování kvalifikace, zmenšení formalistického přístupu zákona o veřejných zakázkách (například odstranění povinnosti podepisovat nabídku na dvou místech nebo větší
důraz na skutečnou ekonomickou výhodnost použitých hodnotících kritérií) atd.
Podstatné jsou rovněž změny týkající se zvýšení účinnosti přezkumného řízení, které vyplývají z transpozice směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2007/666/EE z prosince
2007, na základě které bude do zákona zavedena možnost, aby ÚOHS v závažných případech ukládal zákaz plnění ze smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku.
/ev/
»Stále častěji jsem konfrontován s tím, že
některé obce se pouštějí do velkých projektů typu sportovních hal, na jejichž provoz
jim pak budou chybět prostředky. Zastupitelstva by raději měla takové investice odložit až na dobu hospodářského oživení,« apeloval na starosty Jan Zikl.
Krize bude mít nepříznivý dopad i v dotacích. V roce 2008 obce obdržely ze státního rozpočtu dotace ve výši zhruba 70 miliard korun, z toho 50 miliard korun na
investiční výdaje. Vláda deklarovala nekrátit pouze dotace určené na předfinancování a spolufinancování projektů z Evropské
unie.
Aktuálním tématem fóra starostů a primátorů bylo i chystané zavedení datových
schránek od letošního 1. července, kdy i nejmenší obci vznikne povinnost zřídit si datovou schránku a jejím prostřednictvím komunikovat s ostatními subjekty.
/sk/
11
MO12_13
30.4.09
7:50 AM
Page 12
EKONOMIKA
Projekty obcí v PRV zatím nezdraží
Česká republika získala možnost v období let 2007–2013
prostřednictvím Programu rozvoje venkova (PRV) čerpat
významné finanční prostředky z Evropského fondu pro
rozvoj venkova (EAFRD).
J
estliže však dosud platilo, že u projektů
obcí, svazků obcí a některých dalších veřejných subjektů, schválených v prvních
kolech příjmu žádostí, byla platba DPH považována za způsobilý výdaj, nyní je nutné
pod tlakem Evropské komise (EK) tuto praxi
přehodnotit a od uznatelnosti DPH jako způsobilého výdaje pro tuto skupinu žadatelů
o dotaci ustoupit.
ÚSPĚCH: 5. KOLO JEŠTĚ BEZ ZMĚNY
S ministrem financí Miroslavem Kalouskem
se mně však v závěru dubna podařilo dohodnout, že ještě pro nynější 5. kolo příjmu žádostí o čerpání dotací z PRV najdeme ve státním rozpočtu peníze na pokrytí DPH –
a obcím se tedy jejich projekty schválené
v rámci PRV nezdraží. Při hledání kompromisu jsem se opíral i o podporu partnerů
z řad Svazu měst a obcí ČR, Spolku pro obnovu venkova i Národní sítě Místních akčních skupin. S ministrem Kalouskem jsme
vycházeli i z faktu, že nebýt námi dohodnutého opatření měnila by se pravidla pro
žadatele o dotaci z PRV až v samotném průběhu příjmu žádostí a obce by neměly nástroje, jak nečekanou situaci řešit.
Dosud totiž český stát v těchto případech
za obce DPH platil. Pro malé obce, jimž je
PRV určen, by však změna, k níž vede nyní už
jednoznačný výklad podmínek čerpání dotací ve vztahu k DPH potvrzený Evropskou komisí, znamenala zvýšení nákladů na podpořené projekty. A to právě o DPH, jejíž úhrada
už má podle EK spočívat jen na bedrech obcí.
Obce a svazky obcí, jejichž projekty byly
schváleny v rámci 5. kola příjmu žádostí, budou v těchto dnech osloveny pracovníky pla-
tební agentury (Státního zemědělského intervenčního fondu), kteří jim předloží k podpisu nový návrh dohody o poskytnutí dotace,
případně návrh dodatku k této dohodě. Podle těchto návrhů se při administraci dotace
z PRV bude DPH ještě považovat za způsobilý výdaj, ovšem s tím, že proplacené finanční
prostředky (stejně jako v 1. až 4. kole příjmu
žádostí) nebudou a ani nemohou být certifikovány směrem k EU.
V dalších kolech příjmů žádostí o dotace
z Programu rozvoje venkova však stát už obcím DPH kompenzovat nebude. Proto by obce nyní měly velmi obezřetně připravovat své
projekty a počítat s jejich zvýšenými náklady.
Současně však věřím, že i nová vláda bude
pokračovat v úsilí českého státu a zasazovat
se o změnu neblahého stanoviska EK. Je totiž
očividné, že tak dochází k diskriminaci malých obcí ve prospěch velkých, které jsou příjemci pomoci ze strukturálních fondů a pro
něž DPH uznatelným nákladem je. Ačkoliv
v iniciativě na změnu stanoviska Evropské
komise Česká republika není sama a podpořila ji většina členských států unie, EK zatím
ze svého stanoviska neustoupila.
S TA N O V I S K O E V R O P S K É K O M I S E
Nastavení Programu rozvoje venkova a následně Pravidel pro žadatele pro jednotlivá
projektová opatření vychází z nařízení Rady
(ES) č. 1698/2005. Konkrétně článek 71, odstavec 3 stanoví, že pro příspěvek z EAFRD
nejsou způsobilé tyto výdaje: »DPH, s výjimkou DPH bez nároku na odpočet, kterou
skutečně a s konečnou platností nesou příjemci jiní než osoby nepovinné k dani, uvedené v čl. 4 odst. 5 prvním pododstavci šesté
Další postup při administraci projektů Programu rozvoje venkova
Projekty zaregistrované a schválené v 1. až
4. kole příjmu žádostí. V rámci těchto kol již byla
s příjemci dotace podepsána Dohoda o poskytnutí
dotace z PRV. Proto se v jejich administraci bude postupovat v souladu s ní a DPH bude způsobilým výdajem i pro obce, svazky obcí a další subjekty. Proplacené finanční prostředky však nebudou a ani
nemohou být certifikovány směrem k EU.
■ Projekty zaregistrované a schválené v 5. kole příjmu žádostí. V původně připravovaných Dohodách o poskytnutí dotace z PRV byla zakotvena
definice způsobilosti DPH v přesném znění, jaké je
v nařízení Rady (ES) č. 1698/2005. Tedy že DPH není
pro obce a svazky obcí způsobilým výdajem. Příslušně byla upravena i Pravidla pro žadatele. Nyní SZIF
těmto obcím předloží nový návrh Dohody o poskytnutí dotace, případně návrh dodatku k ní, v nichž se
při administraci dotace z PRV bude DPH považovat
za způsobilý výdaj. Stejně jako u projektů schvále■
ných v 1. až 4. kole proplacené prostředky nebudou
a ani nemohou být certifikovány směrem k EU.
■ Projekty zaregistrované od 6. kola příjmu
žádostí. Od tohoto kola je již definice způsobilosti
DPH v příslušných Pravidlech upravena v souladu
s nařízením Rady č. 1698/2005. Výjimkou jsou projekty konečných příjemců dotace, které předkládají
Místní akční skupiny (MAS). S ohledem na mírně odlišný harmonogram příjmů žádostí, kdy jednotlivé
MAS provádějí samostatné vyhlašování příjmů projektů, jejichž realizací naplňují své Strategické plány
LEADER, a dále pak výběr projektů, které předkládají
k zaregistrování na jednotlivá pracoviště SZIF, jsou
tyto projekty obcí a sdružení obcí předkládány ještě
s DPH jako způsobilým výdajem. Během současné
administrativní kontroly těchto projektů dojde ke
snížení způsobilých výdajů o DPH. MAS tak budou
moci operativně použít zbylé finanční prostředky na
výzvy pro registraci projektů v rámci 7. kola.
ZDROJ: MZE ČR
12
směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů
členských států týkajících se daní z obratu –
Společný systém daně z přidané hodnoty:
jednotný základ daně.« V uvedeném pododstavci se výslovně uvádí, že »státy, kraje, obce
a jiné veřejnoprávní subjekty se nepovažují za
osoby povinné k dani v souvislosti s činnostmi
nebo plněními, při nichž vystupují jako orgány veřejné správy, a to i tehdy, vybírají-li v souvislosti s těmito činnostmi nebo plněními dávky, poplatky, příspěvky či platby«.
Otázku uznatelnosti DPH loni otevřely
francouzsky mluvící země námitkou vůči
EK, že francouzské (a také české) znění nařízení Rady 1698/2005 přece umožňuje DPH
jako uznatelný výdaj, nese-li DPH s konečnou platností příjemce dotace, tedy neplátce
DPH. V Bruselu však trvají na tom, že aby
DPH mohla být způsobilým výdajem, musí být
splněny obě podmínky současně: Daň musí
být bez nároku na odpočet a zároveň musí být
skutečně a s konečnou platností nesena příjemcem jiným než osobou nepovinnou k dani
uvedenou v citovaném pododstavci.
Proto české ministerstvo zemědělství počátkem dubna muselo oznámit, že už nemůže uvádět DPH jako uznatelný výdaj, a bylo
nuceno přijmout korekci i vůči konečným
žadatelům, k nimž do té doby nevznikl právní závazek DPH vyplatit. MZe tak učinilo ve
snaze, aby do budoucna nenarůstal objem
nesprávně (z pohledu Evropské komise)
administrovaných žádostí, a tím i riziko neoprávněného čerpání prostředků EAFRD.
ČEHO SE VÝKLAD BRUSELU DOTKNE
Výklad Evropské komise bude mít od 6. kola
příjmu žádostí výrazný dopad na některé
z příjemců dotace v rámci PRV, a to u následujících opatření (uvádím opatření, kde příjemci podpory /uvedení vždy v závorce/ jsou
i obce a svazky obcí):
■ I.1.2 Investice do lesů (fyzická nebo právnická osoba, sdružení s právní subjektivitou,
obec nebo její svazky);
■ II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesa
(vlastník nebo nájemce pozemku určeného
k plnění funkcí lesa, sdružení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců pozemků
určených k plnění funkcí lesa – stát, obce);
■ III.2.1 Obnova vesnic, občanské vybavení
a služby (obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace, zájmová sdružení právnických osob, církve a jejich organizace);
■ III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova (obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace, zájmová sdružení právnických osob, církve a jejich organizace);
■ III.3.1 Vzdělávání a informace (obce, svazky obcí, neziskové organizace);
■ IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie
(příjemci dotace: viz předchozí projektová
opatření PRV).
■
PETR GANDALOVIČ
ministr zemědělství ČR v demisi
květen 2009
MO12_13
30.4.09
7:50 AM
Page 13
EKONOMIKA
Změny v oblasti DPH:
Jak se týkají obcí?
Zákonem č. 302/2008 Sb. je od 1. ledna 2009 novelizován zákon
č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen zákon
o DPH). Touto novelou se mimo jiné mění také podmínky,
za nichž se obce stávají plátci daně z přidané hodnoty.
S
účinností od letošního 1. ledna byl ze
zákona o DPH vypuštěn pojem »veřejnoprávní subjekt«, který je nově nahrazen demonstrativním výčtem subjektů (stát,
kraje, obce, organizační složky státu, krajů
a obcí, dobrovolné svazky obcí a další), jejichž činnost není předmětem daně, jestliže
je působností v oblasti veřejné správy.
Z pohledu obcí se novelou zákona mění
především způsob stanovení obratu a pojetí
osoby identifikované k dani.
Z pohledu obcí se novelou zákona o DPH mění
především způsob stanovení obratu a pojetí
osoby identifikované
k dani.
Z P Ů S O B S TA N O V E N Í O B R AT U O B C Í
Ve srovnání s předchozí úpravou není nyní
obrat obce závislý na způsobu účtování.
Způsob stanovení obratu se nijak neliší od
způsobu, jímž výši svého obratu stanoví
ostatní subjekty. Veškerá zvýhodnění těchto
osob jsou novelou zrušena, tj. do obratu obcí se tak jako u ostatních daňových subjektů
zahrnuje mimo jiné souhrn úplat související s převodem a nájmem pozemků, staveb,
bytů a nebytových prostor, nejsou-li doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně a nejedná-li se o prodej hmotného majetku.
Jestliže obrat obce překročí částku
1 000 000 mil. Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců, je obec povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení
kalendářního měsíce, ve kterém překročila
stanovený limit, a stane se plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila obrat.
V přechodném období se výše obratu za
měsíce roku 2008 stanoví podle znění zákona účinného v roce 2008 a za měsíce roku
2009 již podle nové úpravy.
■ Příklad: Obrat obce za měsíce únor až
prosinec 2008 činil 50 000 Kč, byl zjištěný
podle stávajícího znění zákona o DPH. Obrat
obce za leden 2009 činil 980 000 Kč, byl zjiš-
květen 2009
těný způsobem stanoveným podle znění zákona účinného od 1. ledna 2009.
Obec tedy překročila obrat 1 000 000 Kč
v lednu 2009. Za těchto podmínek podá přihlášku k registraci k DPH do 15. února 2009.
Plátcem DPH se obec stane od 1. dubna
2009.
I pokud obec nedosáhne obratu k povinné
registraci k DPH, může zvážit možnost, zda
se nebude registrovat k této dani dobrovolně.
OBEC JAKO OSOBA
I D E N T I F I K O VA N Á K D A N I
Novela zákona o DPH mění rovněž obsah
pojmu osoba identifikovaná k dani. Podle
znění zákona platného do konce roku 2008
se osobou identifikovanou k dani stala obec
v případě, že pořídila zboží z jiného členského státu EU v běžném kalendářním roce za
více než 326 000 Kč, nebo byla-li jí poskytnuta služba podle § 15 odst. 1 zákona o DPH nebo pořídila-li nový dopravní prostředek nebo
zboží z jiného členského státu EU, které podléhá spotřební dani. Podle novely zákona
o dani z přidané hodnoty se od 1. ledna 2009
plátci daně staly osoby registrované jako
osoby identifikované k dani do 31. prosince
2008 a současně vykonávající ekonomickou
činnost.
O B E C V Y K O N ÁVA J Í C Í
EKONOMICKOU ČINNOST
Pokud po 1. lednu 2009 v obci, která vykonává ekonomickou činnost, nastanou výše vyjmenované skutečnosti, stane se obec plátcem DPH bez ohledu na výši dosaženého
obratu. V těchto případech se obec stává
plátcem DPH ke dni, kdy hodnota pořízeného zboží překročila uvedenou částku, nebo
dnem poskytnutí služby nebo dnem, kdy byl
pořízen nový dopravní prostředek nebo zboží podléhající spotřební dani. Obec je v takovém případě povinna do 15 dnů od uvedeného okamžiku podat u správce daně přihlášku
k registraci.
Obec, která vykonává ekonomickou činnost, se stane plátcem také dnem, kdy uzavře
smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou
smlouvu s plátcem ke společnému uskutečňování zdanitelných plnění nebo plnění
osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně.
O B E C V Y K O N ÁVA J Í C Í V Ý H R A D N Ě
Č I N N O S T V E Ř E J N É S P R ÁV Y
Vykonává-li obec po 1. lednu 2009 pouze činnost veřejné správy, nebude osobou povinnou k dani – a nemůže se tedy stát plátcem
DPH. Avšak pokud pořídí zboží z jiného členského státu Evropské unie v běžném kalendářním roce za více než 326 000 Kč, stává se
osobou identifikovanou k dani, a to dnem, ve
kterém byla tato částka překročena. Osobou
identifikovanou k dani se obec stane také tehdy, pořídí-li nový dopravní prostředek či zboží z jiného členského státu EU, které podléhá
spotřební dani, a to dnem prvního dodání tohoto zboží. V těchto případech je obec povinna předložit správci daně do 15 dnů od uvedeného okamžiku přihlášku k registraci. ■
A L E N A P E T E L Í K O VÁ
vedoucí oddělení nepřímých daní
Finanční ředitelství v Plzni
MO-000805
13
MO14_15
30.4.09
7:50 AM
Page 14
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Co s dokumenty
z datové schránky?
Změny v komunikaci mezi státní správou, samosprávou
a firmami přinesou v souvislosti se zákonem č. 300/2008 Sb.,
o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů,
povinnost přijímat elektronické dokumenty pomocí datových
schránek. Tato skutečnost předpokládá i převody dokumentů,
elektronické podepisování a archivace. Zvláště důležité bude
vypořádat se s převody dokumentů (konverzemi).
E
lektronický dokument z datové schránky bude nutné po přijetí uložit, předat
k dalšímu vyřízení a následně archivovat. Podle předpokládané zátěže systému je
třeba zvolit vhodné řešení pro práci s dokumenty, jímž může být systém DMS (document management system = systém pro
správu dokumentů), který používá i typový
projekt »technologických center« ministerstva vnitra. Tato centra by měla vznikat na
obcích s rozšířenou působností a v krajích.
Měla by poskytovat služby pro obce a města,
která pod daná centra spadají.
Konverze dokumentů je možné uskutečnit
ručně nebo systémovým serverovým řešením se snadnější dostupností. Výsledkem tohoto procesu je dokument, který úředník smí
elektronicky podepsat i pomocí běžného
Adobe Readeru. Systémy správy dokumentů
dokáží nabídnout rovněž služby pro převody
dokumentů do PDF a připojení ověřovací
doložky (viz schéma).
ELEKTRONICKÝ PODPIS
DOKUMENTU
Při práci v úřadě je často potřeba dokument
podepisovat i vícenásobně. Elektronický podpis se použije při konverzích dokumentů, které budou obsahovat ověřovací doložku, nebo
při vydávání dokumentů, které podepisuje více zaměstnanců. Pro praktické využití bude
vhodné použít nástroj, který vícenásobný
podpis umožní, například celosvětově rozšířený a zdarma dostupný Adobe Reader. Převod dokumentu umožňuje novela archivního
zákona ustanovením o připojení záznamu
o provedení převodu, obdobně jako u ověření
dokumentu, který bude třeba také podepsat.
V Y T VÁ Ř E N Í D O K U M E N T Ů
V P D F / A A A R C H I VA C E
Pro dlouhodobou archivaci, ale zřejmě i pro
doručování datovou schránkou bude nutné
dokumenty převádět do formátu PDF/A, který má svůj standard ISO 19005-1:2005. Převod se může uskutečnit manuálně nebo automaticky například systémem správy
dokumentů. Před začleněním nástroje do
práce úřadu je vhodné ověřit správnost
generování PDF/A. Správnost lze ověřit pomocí nástroje Preflight, který zjistí, zda byl
dokument vytvořen v souladu a ISO standardem. Preflight je integrovanou součástí například software Adobe Acrobat.
PŘIJETÍ A PŘEVOD DOKUMENTU
Při přijetí je dokument nutno opatřit podacím razítkem. Při převodu mezi formáty je
Schéma technologického centra ORP
třeba vložit záznam o převedení dokumentu.
V obou případech potřebujeme nástroj, kterým budeme připojovat tyto informace do
dokumentu. Musíme vložit stránku s ověřením údajů, vložit razítko. Nejpřehlednější by
bylo, stejně tak jako je to nyní u papírového
dokumentu, opatřit elektronický dokument
razítkem ve vizuální podobě.
Úřad často žádá žadatele o doplnění žádosti, aby nemusel správní řízení zastavovat. Bude proto třeba zajistit možnost doplnit žádosti o další údaje. Dokument PDF
taková doplnění dokumentu umožňuje,
a to včetně validace změn elektronickým
podpisem.
Na zřízení technologického centra je v současné době možné získat
dotaci od ministerstva
vnitra.
P L AT N O S T E L E K T R O N I C K É H O
DOKUMENTU
V souvislosti s elektronickými dokumenty se
často diskutuje právní validita (platnost)
elektronického podpisu. Podstatnými prvky
dokumentu jsou jeho informační obsah a jeho platnost stvrzená podpisem.
U přijatého podání si úřad nejprve ověří
platnost podání při přijetí dokumentu,
na základě čehož zahájí například správní řízení. U papírového dokumentu se ani
v současnosti platnost podpisu neověřuje,
u elektronického dokumentu lze ověřit elektronický podpis v běžném Adobe Readeru.
Dokument je proto důkazem právě pro dané
správní řízení. U dlouhodobé archivace se
platnost dokumentu ověřuje při vstupu do
archivu. Dále se prokazuje již jen platnost tohoto ověření tím, že je dokument pravidelně
před vypršením platnosti elektronického
podpisu přepodepsán. O tuto činnost se dokáže automaticky postarat systém správy dokumentů (DMS).
Proces dlouhodobé archivace není po
technologické stránce snadný. Proto řešení
správy dokumentů v rámci technologického
centra pro obec s rozšířenou působností
představuje opravdu výhodné řešení. Na zřízení technologického centra je v současné
době možné získat dotaci od ministerstva
vnitra.
Navrhované řešení technologického
centra může uspokojit potřeby všech obcí,
ze kterých pak spadne podstatné břímě
související s konverzemi dokumentů a archivací. Pomocí DMS systémů je možné pokrýt napojení na datové schránky, elektronický oběh dokumentů, konverze i oblast
spisové služby pro obce, které je ještě nemají zavedené.
■
ALEŠ FIDLER
Cleverbee, s. r. o.
ZDROJ:CLEVERBEE, S.R.O.
14
květen 2009
MO14_15
30.4.09
7:50 AM
Page 15
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Nové kurzy vzdělávání
v eGovernmentu
Komplexní systém vzdělávání pracovníků kontaktních míst
Czech POINT a manažerů vzdělávání eGON center zabezpečuje
z pověření Ministerstva vnitra ČR Institut pro místní správu
Praha. Cílem je kvalitní fungování Czech POINT jako jednoho
ze základních kamenů eGovernmentu – moderního, přátelského a efektivního úřadu.
květen 2009
FOTO: ARCHIV
J
ednodenní kurz Práce s portálem Czech
POINT je akreditován jako průběžné
vzdělávání pro územní samosprávné
celky v rozsahu devíti výukových hodin. Při
přípravě jeho obsahu zaměstnanci Institutu
úzce spolupracovali s příslušnými ministerstvy – poskytovateli dat. Posluchači během
kurzu tedy získají jednotné garantované informace.
Z hodnotících dotazníků vyplývá, že posluchači na kurzu pozitivně hodnotili především možnost praktického nácviku práce
s jednotlivými formuláři. S kladným ohlasem
se setkávají také pracovní sešity, které posluchače provázejí krok za krokem při vyplňování formulářů. Navíc na konci školení mohou zanechat na sebe e-mailový kontakt, na
který zaměstnanci Institutu průběžně zasílají aktuální informace k portálu Czech POINT.
Na tomto portálu jsou od začátku letošního roku spuštěny tři nové funkcionality: Bodové hodnocení řidičů; Seznam kvalifikovaných dodavatelů; Registr účastníků Modulu
autovraků. Institut proto již koncem roku
2008 začal připravovat tři e-laerningové kurzy, které pro již proškolené asistenty kontaktních míst Czech POINT zpřístupnil na
svém e-learningovém portálu ELEV. Od konce února se rozšířil obsah modulu rejstřík
trestů o možnost vystavení výpisů z rejstříku
trestů, které spadají do manuálního zpracování. I tato agenda byla zařazena jak do prezenční, tak do e-learningové formy kurzu
a expedována všem již proškoleným asistentům kontaktních míst.
Letos se předpokládá zprovoznění dalších
nových agend:
■ výpis z insolventního rejstříku,
■ výstupy z informačního systému InfoSOUD,
■ bezdlužnost na zdravotním pojištění,
■ potvrzení o bezdlužnosti na pojistném na
sociální zabezpečení.
Nové funkcionality budou mít nepochybně velký vliv na podobu kurzu práce s portálem Czech POINT. Institut je připraven zařadit do svých vzdělávacích programů modul
pro novou funkcionalitu do dvou týdnů od
získání podkladů nutných k vytvoření kvalitního výukového obsahu.
Vedle toho Institut školí manažery vzdělávání eGON center krajů a obcí s rozšířenou
působností. Manažeři těchto center budou
Institut také školí manažery vzdělávání eGon
center krajů a obcí s rozšířenou působností.
školit zaměstnance a členy zastupitelstev
územních samosprávných celků v problematikách eGovernmentu. Zaměstnanci Institutu proto připravili komplexní kurz Základní kompetence manažera vzdělávání
eGON centra a práce s portálem Czech
POINT. Obsah kurzu vychází ze Strategie implementace eGovernmentu. Cílem je seznámit manažery s jejich základními kompetencemi a úkoly. Kurz se zaměřuje na získání
základních teoretických znalostí i praktických dovedností práce s výukovým prostředím ELEV (uživatelské i administrátorské
rozhraní). Pozornost také věnuje obecným
principům práce s portálem Czech POINT.
V kurzu Pedagogické minimum pro školitele
v eGovernmentu se akcentuje vzdělávání dospělých s důrazem na přehled vyučovacích
metod a forem a zásady práce s didaktickou
technikou. Nechybí ani praktický nácvik komunikačních dovedností. Další informace
najdete na www.institutpraha.cz, http://
elev.institutpraha.cz.
■
I N S T I T U T P R O M Í S T N Í S P R ÁV U P R A H A
MO-000826/B
15
MO16_17
30.4.09
7:50 AM
Page 16
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Aby se datové schránky nestaly
pro malé obce černou můrou
Dnů, které zbývají do dne D, kvapem ubývá. K 1. červenci 2009
v souladu se zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů má začít fungovat informační systém datových schránek. Přípravy na jeho zavedení
by měly v těchto dnech vrcholit ve všech orgánech veřejné správy. Připomeňme alespoň některé skutečnosti, na které by obce
v této fázi neměly zapomenout.
D
oslova jako povinný informační zdroj
lze obcím doporučit webové stránky
www.datoveschranky.info. Obsahují
množství informací, metodických materiálů,
odpovědí na časté dotazy – a nabízejí také telefonickou a e-mailovou poradnu. Více než
osm desítek článků vztahujících se k datovým schránkám se nachází rovněž na stránkách www.egoncentrum.cz.
T Y P O V É P O S T U P Y I M P L E M E N TA C E
Z Á K O N A P R O P Ě T K AT E G O R I Í
Na letošní dubnové konferenci Internet ve
státní správě a samosprávě v Hradci Králové
(ISSS 2009) ministerstvo vnitra nabízelo zájemcům typové postupy implementace zákona č. 300/2008 Sb. Byly vytvořeny samostatně, vždy zvlášť pro kraj, územně členěné
statutární město, obec s rozšířenou působností, střední obec s matričním, stavebním
nebo pověřeným obecním úřadem a malou
obec bez matričního, stavebního nebo pověřeného obecního úřadu. Nyní by měly být typové postupy k dispozici ke stažení na
www.datoveschranky.info. Jsou psány přehledně a mohou sloužit jako užitečný návod,
podle něhož se vyplatí postupovat bod po
bodu.
Celý proces zavádění datových schránek
bude patrně nejnáročnější pro malé obce,
které zpravidla pro takovou práci nemají
k dispozici odborníky. Proto si všimněme
úkolů, které čekají právě je. Typickým subjektem v tomto scénáři je obec s malým úřadem s velmi jednoduchou organizační strukturou, který vykonává pouze základní rozsah
agend v přenesené působnosti. Odesílá miniminální počet dokumentů podle správního řádu, potřeba elektronického podpisu je
tam proto relativně malá. I takový obecní
úřad však přijímá velké množství dokumentů od kraje, obce s rozšířenou působností
a správních úřadů. Má povinnost vést spisovou službu v omezeném rozsahu, často ji vede pouze v listinné podobě, bez využití aplikace pro vedení spisové služby.
JAK DÁL SE SPISOVOU SLUŽBOU?
Těmto obcím je silně doporučeno pořídit si
aplikaci pro vedení spisové služby. S nárůstem dokumentů v elektronické podobě by
pro ně bylo problematické dodržet náležitosti vedení i této omezené spisové služby
16
bez využití podpory výpočetní techniky. Týká
se to především doručených písemností od
jiných správních úřadů, typicky určených
k vyvěšení na úřední desce. Navíc obcím přibývá povinnost archivovat elektronické originály dokumentů, doručené nebo vypravené prostřednictvím datové schránky.
Nejjednodušším způsobem, jak zajistit vedení elektronické spisové služby, je využít výzvy v rámci Integrovaného operačního programu (IOP) na technologická centra
a elektronické spisové služby v území. A to
buď ve spolupráci s obcí s rozšířenou působností, do jejíhož správního území obec spadá, anebo ve sdružení obcí stejného kraje.
V připravovaných projektech technologických center se počítá s nabídkou zajištění
provozování aplikace pro vedení spisové
služby pro obce. Půjde o hostované řešení,
kdy obce budou pracovat s aplikací na dálku
Kroky k implementaci zákona
č. 300/2008 Sb.
ZDROJ: MV ČR
přes internetové připojení. Už teď je však
vhodné zahájit jednání s příslušnou obcí
s rozšířenou působností.
KONVERZE DOKUMENTŮ, ULOŽENÍ
SPISŮ
Typový postup je popsán také v grafu (který
zveřejňujeme), znázorňujícím kroky, které je
třeba provést v předstihu před tím, než zákon vstoupí v platnost, tedy do konce června
2009. Tyto kroky popisují 12 okruhů činností, z nichž první dva by měly být ukončeny
v průběhu května, dalších šest do konce
června a čtyři ještě v následujících měsících.
Například úkol zajistit dlouhodobé uložení elektronických spisů je závislý na vybudování bezpečných dlouhodobých úložišť, což
je dlouhodobý projekt, který určitě nebude
ukončen k letošnímu 1. červenci. Již nyní je
však správná doba na to jednat s krajem
a s »trojkovou« obcí o budoucím využití těchto úložišť.
I malé obce budou muset být schopny
provádět autorizovanou konverzi dokumentů. Nejjednodušším a nejlevnějším způsobem, jak získat vybavení počítačového pracoviště kompletně připraveného na takovou
činnost, je využití výzvy Integrovaného operačního programu na zřízení pracoviště projektu CzechPOINT. Termín pro podání žádostí na současnou výzvu je do 31. května 2009.
K O L I K T O B U D E S TÁT ?
Datové schránky umožní plnohodnotnou
elektronickou komunikaci mezi úřady navzájem a mezi úřady na jedné straně a firmami i fyzickými osobami na straně druhé. Zatímco červenec, srpen a září budou jakýmsi
přechodným obdobím, po 1. říjnu 2009 úřady už budou posílat všechna svá rozhodnutí,
stanoviska i vyjádření právnickým osobám
výhradně do datové schránky. Pomineme-li
náklady na zavedení tohoto systému komunikace, každého asi bude zajímat, jak drahá
bude elektronická komunikace ve srovnání
s klasickými poštovními zásilkami.
Součástí smlouvy mezi ministerstvem
vnitra a Českou poštou, která se stane provozovatelem informačního systému datových
schránek, bylo samozřejmě i stanovení nákladů za odesílání zpráv prostřednictvím datových schránek. Dospělo se k dohodě, že orgán veřejné moci, který posílá většinu své
korespondence jako obálky s pruhem, ušetří
podle objemu odeslaných zpráv celkem od
40 do 67 % dosavadních nákladů, a to při
průměrné ceně poštovní zásilky 30 Kč. U orgánu veřejné moci, který posílá více obyčejných zásilek než obálek s pruhem, se předpokládá při průměrné ceně poštovní zásilky
20 Kč úspora podle objemu odeslaných
zpráv celkem od 11 do 51 %.
■
J A R O S L AV W I N T E R
květen 2009
MO16_17
30.4.09
7:50 AM
Page 17
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Evidence obyvatel
od května jinak
Pondělí 11. května 2009 je dnem, od kterého má být naplno zajištěn provoz nových aplikací nad jedinou centrální databází
evidence obyvatel. Ta nahradí dosavadních 76 okresních serverů. K přechodu bude využito období s květnovými státními svátky, takže byť bude odstávka pro kompletní migraci desetidenní,
reálně půjde pouze o čtyři pracovní dny. Proč taková zásadní
změna?
J
ak uvedl Ing. Tomáš Holenda, ředitel odboru informatizace veřejné správy Ministerstva vnitra ČR, ukazuje se, že systém,
jehož současná architektura vychází z roku
1992, již nestačí moderním požadavkům,
především pokud jde o čistotu dat.
»Udržovat dále konzistenci dat na celkem
76 okresních serverech, kde editoři na obcích
provádějí změny, proti centru už nadále
opravdu není možné. Do systému se zanášejí chyby zejména tehdy, jestliže se obyvatelé
stěhují z jednoho okresu do druhého, nebo
pokud ženich a nevěsta pocházejí každý z jiného okresu. Odstraňování těchto a podobně
vzniklých chyb v evidenci již není únosné.
Připravovaný základní registr obyvatel by
takto vedená nespolehlivá data totiž nebyl schopen převzít,« vysvětluje Ing. Tomáš
Holenda.
lo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození;
■ rodné číslo dítěte; nemá-li dítě přiděleno
rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození;
■ o osvojeném dítěti údaje v rozsahu stupeň
osvojení, původní a nové jméno, popřípadě
jména, příjmení a rodné číslo, datum a místo narození, rodná čísla osvojitelů, datum
nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení
nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte;
■ záznam o poskytnutí údajů v rozsahu datum a hodina výdeje a komu byly údaje poskytnuty;
■ datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území ČR, vede se datum
úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo;
■ den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí.
CO REGISTR OBSAHUJE
Nejde jen o stěhování či sňatky. Událostí, které vyvolávají nutnost změn v evidenci, je
mnohem více. Připomeňme, že o státních
občanech ČR jsou vedeny v informačním
systému evidence obyvatel údaje v následujícím rozsahu:
■ jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné
příjmení;
■ datum narození;
■ pohlaví;
■ místo a okres narození; u občana, který se
narodil v cizině, místo a stát narození;
■ rodné číslo;
■ státní občanství, popřípadě více státních
občanství;
■ adresa místa trvalého pobytu včetně
předchozích adres místa trvalého pobytu;
■ počátek trvalého pobytu, případně datum
zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo
datum ukončení trvalého pobytu na území ČR;
■ zbavení nebo omezení způsobilosti
k právním úkonům;
■ zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání;
■ rodné číslo otce, matky, eventuálně jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden
z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá
přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození;
■ rodinný stav, datum a místo uzavření
manželství nebo partnerství;
■ rodné číslo manžela nebo partnera; nemá-li manžel či partner přiděleno rodné čís-
DALŠÍ ZMĚNY UŽ 1. 7. 2010?
Základ informačního systému evidence obyvatel byl dán v roce 1985, jeho současná architektura pocházející z roku 1992 a modifikovaná po zrušení okresních úřadů k 31.
prosinci v roce 2002 představuje jeden silný
server s databází Informix v Praze a 76 dalších menších databázových serverů v dřívějších okresních městech. Příprava květnového odpojení okresních serverů zabrala skoro
rok intenzivní práce. Prvním krokem byl přechod na Informix 10, následovala tvorba
a testování nových aplikací. Na poslední
chvíli sice přišla změna v podobě nutnosti
zavedení tzv. doručovací adresy, tedy změna
databázového modelu a většiny aplikací
a rozhraní pro externí subjekty, ale květnový
termín přechodu by se díky zvýšenému úsilí
měl zvládnout.
Ministerstvo vnitra přechodem na novou
architekturu informačního systému evidence obyvatel vytváří podmínky rovněž pro
spuštění některých nových funkcionalit pracovišť projektu CzechPOINT, které již jsou
připravovány pouze na centrální evidenci
obyvatel. A hlavně vytváří si časový prostor
pro zajištění kvalitního čištění dat, neboť
současný informační systém evidence obyvatel se má stát zdrojem dat pro budoucí registr obyvatel, který by měl začít fungovat od
1. července 2010, nedojde-li ovšem ke zdržení v legislativním procesu.
■
květen 2009
Veřejná správa
a internet /31
D
nešní pokračování seriálu nás zavede na stránky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Asi nikdo
není nadšen (koneckonců je to lidská
přirozenost), pokud je kýmkoliv kontrolován. Jste-li kontrolováni NKÚ, platí to
minimálně dvojnásob. Připomeňme
však, že NKÚ jako nezávislý orgán na základě zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu vykonává kontrolu
hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Do kontroly hospodaření obcí proto nevstupuje a se samosprávami se ve své činnosti potkává
pouze jako s příjemci státních dotací.
I toto se dozvíte na adrese www.nku.cz.
Celý web je rozdělen do několika sekcí.
Navigace mezi nimi je prostřednictvím
menu v levé části obrazovky. Můžete si
například přečíst o historii kontroly v našich zemích (a to s odkazem na úřady tohoto typu již za habsburské monarchie).
Dále jaké je postavení a působnost NKÚ,
jeho organizační struktura, kdo je v kolegiu prezidenta NKÚ. V sekci Mezinárodní
spolupráce se dočtete o širších souvislostech kontrolní činnosti z pohledu návaznosti na jiné státy. V sekci Kontrolní činnost na vás čekají obecné informace
o kontrole, plán kontrolní činnosti, registr kontrolních akcí, nebo registr kontrolovaných osob. V sekci Plán kontrolní činnosti například zjistíte, že NKÚ letos
zkontroluje dotace z rozpočtu krajů, které jsou přidělovány poskytovatelům sociálních služeb. V sekci Publikace a dokumenty najdete kromě věstníku NKÚ
například výroční nebo roční zprávy
tohoto úřadu.
Vrátil bych se však k sekci Kontrolní
činnost. V ní je k dispozici podrobný přehled o jednotlivých kontrolních akcích.
Pokud kupříkladu v Registru kontrolovaných osob zadám ministerstvo vnitra,
najdu všechny kontrolní akce NKÚ vůči
němu. Dozvím se, že v roce 2008 byly celkem 3, přičemž ta pod číslem 08/09 se týkala nakládání s prostředky státního rozpočtu, vynaloženými na informační
a komunikační technologie v souvislosti
s převzetím schengenského acquis. K dispozici je rovněž kontrolní závěr, který
může být poučením i pro jiné subjekty,
které obdobná kontrola teprve čeká.
Na e-mailové adrese [email protected] uvítám každý váš názor na tuto rubriku, případně vaše tipy na
zajímavé internetové odkazy.
■
VÁ C L AV K O U D E L E
vedoucí odboru informatiky
Krajský úřad Plzeňského kraje
J A R O S L AV W I N T E R
17
MO18_20
30.4.09
7:51 AM
Page 18
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Jak neutopit obec v moři internetu
Téměř všechny obce mají své webové stránky. Kvalita jejich
zpracování a následná propagace v moři internetu ovlivňují
tzv. viditelnost webů, jinými slovy, zda je možné webové stránky
snadno vyhledat.
V
případě webových stránek obcí lze problematiku viditelnosti považovat za nepodstatnou, a to s ohledem na skutečnost, že samospráv shodného názvu není
příliš. Virtuální realita je však jiná. Při hledání
portálu obce podle jejího názvu je »konkurentů« hned několik, například všechny subjekty,
které mají v názvu jméno obce, tj. firmy, místní
úřady, školy, divadla, kina nebo nemocnice,
kluby, spolky i řada soukromých webů. Rovněž
může jít o lokální informační nebo inzertní
portály. Zvláště u větších obcí jich bývá mnoho.
V ČR se pro vyhledávání používá nejčastěji Seznam.cz. Druhé místo patří Google, který předběhl o tuto pozici soupeřící Atlas
a Centrum. V roce 2009 již oba poslední jmenované vyhledávače nabízejí na svých stránkách výsledky fulltextového hledání převzaté
od Google. Tím dochází k dalšímu posílení
vlivu Google a současně bipolarizaci světa
vyhledávání v rámci ČR. Přibližujeme se tak
situaci v zahraničí, kde se ve většině případů
pouze »googluje«.
Obecně je možné výsledek hledání zpřesnit
zadáním výrazu složeného ze dvou a více slov.
V případě vyhledávání stránek obce lze do
hledaného výrazu zadat vedle názvu obce také »oficiální stránky« nebo »obecní úřad«.
Tím se zčásti eliminují »konkurenční« weby,
které nejsou spravovány příslušnou obcí.
Google nabízí kromě vyhledání webových stránek také zobrazení obecních a městských úřadů
na mapě jako tzv. body zájmu.
Základní doporučení pro dobrou
viditelnost stránek
Kvalitní a pravidelně aktualizovaný text členěný
do odstavců
■ Stabilní a logická struktura adres podstránek
■ Správně doplněné značky pro vyhledávače
■ Zpětné odkazy na jiných webech vedoucí na
stránky obce
■ Aktualizace odkazů v katalozích a jiných
webech
■
Vyhledávače by měly u kvalitních webových prezentací nalézt konkrétní podstránku
cílenou na vyhledávaný výraz. Takové podstránky musejí obsahovat unikátní označení
odpovídající svému obsahu. Výsledek hledání výrazu »Lhota, matrika« pak může odkazovat přímo na informace o matrice úřadu.
Města a obce mohou kontrolovat, zda rozvoj jejich webů kráčí správným směrem.
Důležité je sledovat, jak stránky plní své cíle
a jakou mají návštěvnost. Nástroje pro měření návštěvnosti odhalí, odkud návštěvníci na
stránky přišli a také, co hledali (výrazy hledání). Dále například identifikují stránky, ze
kterých návštěvníci nejčastěji odcházejí.
Kvalitní měření webu obce ukáže také chyby a nedostatky webové prezentace. Důležitým ukazatelem je průměrný čas strávený na
stránkách a nebo počet zhlédnutých stránek
na jednu návštěvu. Je možné též vyhodnotit,
zda jde o tzv. krátké návštěvy, kdy návštěvník
rychle opouští zpět navštívenou stránku. Důvodem může být například, že na stránce nenachází hledané informace nebo je stránka
nepřehledná a on odchází na jiný zdroj. Tento
údaj je důležitý pro vstupní stránky webové
prezentace. Sledováním stránek lze vyhodnotit, která podstránka je zobrazována nejčastěji nebo naopak stránky, jež jsou posledními
při prohlížení dané prezentace. Sledováním
hledání uvnitř stránek můžeme zjistit, které
informace nejsou snadno k nalezení.
Měření výše uvedených hodnot umožňuje
sledování s pomocí google analytics. Měření
stránek s pomocí Toplist nebo Navrcholu
nabízí ve srovnání s google analytics jen částečné výsledky.
Pravidelné měření vyhodnocování webů je
cestou k jejich zlepšení, a tedy i vyšší viditelnosti stránek ve výsledcích hledání. Rovněž
poskytuje důležitá data a zároveň zpětnou
vazbu o tom, zda úpravy webových stránek
byly účinné a vedly k odstranění nalezených
nedostatků.
■
R O M A N Š PA N I E L
spolupracovník společnosti ANTEE, s. r. o.
Podíly jednotlivých vyhledávačů ve vyhledávání stránek obcí v období leden až březen 2009.
MO-000835
18
květen 2009
MO18_20
30.4.09
7:51 AM
Page 19
ROP Severozápad
rozdělil další dotace
Z Regionálního operačního programu Severozápad byly
rozděleny další dotace. O jejich přidělení rozhodl koncem dubna
Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad.
Tentokrát jde o podporu pro projekty, které spadají do oblastí
podpory 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních
a malých měst a 3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu.
»V rámci 4. výzvy získají z Evropského fondu pro regionální rozvoj střední
a malá města prostřednictvím ROP Severozápad celkem více než 235 milionů
korun. Z 38 podaných projektů jich podporu získalo šest,« řekl předseda Regionální rady Jiří Šulc. Úspěšným žadatelem je například město Cheb, které
bude moci využít evropské dotace pro
realizaci hned dvou projektů. V rámci
prvního dojde k revitalizaci zahrad chebských mateřských škol, druhý projekt
pak řeší obnovu a oživení vnitrobloku
Krátká a jeho okolí. Podporu z evropských fondů získá také město Litvínov,
které dotaci využije pro rekonstrukci
knihovny, její rozšíření prostřednictvím
přístavby a k modernizaci jejího vnitřního vybavení. S podporou z Regionálního operačního programu Severozápad mohou počítat také v Jílovém,
které úspěšně předložilo projekt zaměřený na revitalizaci a regeneraci centra
města. Úspěšným žadatelem jsou také
Františkovy Lázně, které chtějí s využitím evropských peněz vybudovat
v lokalitě u Jezírka multifunkční hřiště
pro dospívající mládež. Poslední projekt
podpořený v rámci této výzvy je pak
z Jirkova a zahrnuje vybudování hřišť
pro základní školy Krušnohorská a Studentská.
Projekty podpořené v rámci oblasti
rozvoje dopravní obslužnosti regionu
získají z ROP Severozápad celkem 315
milionů korun. »Je možné je rozdělit do
dvou oblastí. Do první spadají záměry
související s rozvojem veřejné dopravy.
Sem patří například projekt Integrovaný
odbavovací systém městské hromadné
dopravy a linkové dopravy propojitelný
s IDS Ústeckého kraje, pro který získal
podporu Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a.s.,« uvedl Jiří Šulc.
Dalším úspěšným žadatelem je také
Karlovarský kraj, který získá dotaci pro
dopravní terminál v Sokolově.
Druhou skupinou jsou projekty zaměřené na rozvoj cyklostezek. Zde uspěl
Ústecký kraj s projektem »Labská stezka č. 2 – I. Etapa«, jehož cílem je propojit a dokončit chybějící části stávající cyklostezky podél Labe v okresech
Děčín, Ústí a Litoměřice. Podporu získal
také projekt Cyklostezka Ohře, který
předložil Karlovarský kraj.
Smlouvy s úspěšnými žadateli budou
podepsány do června 2009.
MO-000845
MO18_20
30.4.09
7:51 AM
Page 20
EVROPSKÁ UNIE
Jak na dotace
Naše město je zřizovatelem několika
mateřských a základních škol ve svém
katastrálním území. V těchto školních
zařízeních pomáhá dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, tzv. asistenty. Je možné na mzdy uvedených pracovníků a na speciální výukové pomůcky
a programy, které jsou hrazeny z městského rozpočtu, získat také dotační prostředky?
V současné době je na území celé ČR vyhlášena výzva pro Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost (OPVK). Řídícím orgánem programu je ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy – sekce řízení operačních programů a zprostředkujícími subjekty jsou jednotlivé krajské úřady.
Konkrétně ve vašem případě můžete využít oblast podpory 1.2 – Rovné příležitosti dětí a žáků včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Prostředky
z této prioritní oblasti lze čerpat na rozvoj
poradenství a rozšíření nabídky asistenč■
ních, pedagogických a psychologických
služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřských školách v rámci předškolní výuky a kvalitní přípravy dětí
pro základní a další vzdělávací stupně stejně jako pro žáky základních škol. Tyto služby jsou velice důležité zejména pro žáky,
jejichž speciální vzdělávací potřeby za pomoci asistenta umožňují skupinovou výuku ve třídě. Často jsou to děti s drobnou
poruchou soustředěnosti, dyslektické
a s dalšími handicapy. Za přímé pomoci
asistentů jsou však schopny zvládnout nejen mateřskou, základní, ale i střední školu,
a to bez větších problémů.
Dotační prostředky z Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost
lze dále využít i při uplatňování vyučovacích metod podporujících rovný přístup ke
vzdělávání včetně tvorby individuálních
vzdělávacích plánů. Tyto individuální
vzdělávací plány se v současné době využívají také pro děti a žáky mimořádně nadané (ve smyslu vyhlášky č. 73/2005 Sb.).
O dotace z OP Vzdělání pro konkurenceschopnost je možné požádat rovněž na
rozvoj informačních a komunikačních
technologií a e-learningové aplikace ve
školách a školských zařízeních, na vzdělávání dětí cizinců (především jazykové) žijících na území ČR a prevenci rasismu prostřednictvím vzdělávání.
O grantové prostředky se mohou ucházet jak školy a školská zařízení, tak města
a obce, které jsou zřizovateli těchto škol,
nestátní neziskové organizace a organizace působící v oblasti volného času dětí
a mládeže.
Výše finanční podpory na grantový projekt z Operačního programu Vzdělání pro
konkurenceschopnost může dosáhnout až
100 % způsobilých výdajů projektu (85 %
ze zdrojů Evropského sociálního fondu
a 15 % z rozpočtu ČR).
Jelikož každý kraj má svá specifika výzev,
doporučujeme se obrátit na místně příslušný krajský úřad, kde rádi poskytnou
podrobnější informace i konzultace ke
■
konkrétnímu projektu.
M A RT I N A Š L A PÁ K O VÁ
poradkyně
Máte dotaz? Chcete poradit?
Napište nám na e-mail: [email protected]
MO-000844
20
květen 2009
MO-000827
MO21
30.4.09
7:55 AM
Page 1
30.4.09
7:56 AM
Page 22
EVROPSKÁ UNIE
Jaké jsou ceny za pořízení
studie proveditelnosti?
Za zpracování studie proveditelnosti zaplatí žadatelé o dotace
z Regionálního operačního programu (ROP) regionu soudržnosti Moravskoslezsko okolo 100 tisíc korun. Může to být ale také o desítky tisíc méně. Nebo o statisíce víc! Potvrdila to analýza
Regionální rady Moravskoslezsko, která přezkoumala ceny studií na vzorku 110 přijatých žádostí o dotaci. Výsledky ukázaly
pozoruhodné rozdíly.
Z
koumaný vzorek 110 projektů se dá rozdělit do tří skupin podle zaměření finanční podpory a typu žadatele. Jsou to
zejména podnikatelské projekty z oblasti cestovního ruchu, projekty infrastruktury školství a volnočasových aktivit, které předkládají většinou obce s 5 tisíci až 50 tisíci obyvateli,
a žádosti menších obcí s 500 až 5000 obyvateli, zaměřené na občanskou vybavenost
venkova.
Žádosti o dotace z ROP Moravskoslezsko
jsou obecně dvojího druhu. Projekty s rozpočtem do 10 milionů korun odevzdávají s žádostí jen tzv. zjednodušenou studii proveditelnosti. K finančně náročnějším projektům je
třeba zpracovat tzv. základní studii proveditelnosti, která je pracnější a zpravidla dražší.
NEÚSPĚŠNÉ ŽÁDOSTI – DRAŽŠÍ
Z analýzy vyplývá, že kvalitní studii proveditelnosti lze pořídit zhruba za 85 tisíc korun.
Neobvyklá není ani vyšší cena, často se ale
neodráží ve kvalitě odvedené práce. »Výjimkou nejsou studie proveditelnosti, za které
žadatelé zaplatili několik set tisíc korun. Nejdražší ze zkoumaných studií stála více než
milion korun, přičemž samotná žádost o dotaci nebyla úspěšná,« potvrzuje Daniel Foltýnek, vedoucí odboru marketingu a posílení absorpce úřadu regionální rady.
Zajímavý je rozdíl cen studií v souvislosti
s úspěšností projektů (viz rámeček). »Uka-
Výsledky analýzy cen studií
proveditelnosti – celkem (v Kč)
Základní studie proveditelnosti
Průměrná cena –164 055
Medián – 107 086
Zjednodušené studie proveditelnosti
Průměrná cena – 82 508
Medián – 80 000
Průměrná cena studií úspěšných žadatelů
Základní SP – 121 641
Zjednodušená SP 88 653
Průměrná cena studií neúspěšných žadatelů
Základní SP – 181 020
Zjednodušená SP – 74 723
Medián studií úspěšných žadatelů
Základní SP – 80 000
Zjednodušená SP – 85 000
Medián studií neúspěšných žadatelů
Základní SP – 115 085
ZDROJ: REGION SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO
zuje se, že cena studií proveditelnosti není
úměrná jejich kvalitě. Ve zkoumaném vzorku
byly úspěšné žádosti o dotace pořízeny levněji než neúspěšné,« uvedl Daniel Foltýnek.
MALÉ OBCE PŘEPLÁCEJÍ
Rozdíl je také mezi studiemi podle jednotlivých výzev k předkládání žádostí (typů žadatelů). »Projekty v oblasti cestovního ruchu,
tedy zpravidla podnikatelské, jsou připravovány hospodárněji,« poukazuje Daniel Foltýnek. Zatímco se v tomto případě průměrná
cena za základní studii pohybuje těsně nad
89 tisíci korun (medián 83 tisíc korun), u projektů předkládaných převážně středně velkými městy s 5 až 50 obyvateli je průměrná cena téměř 118 tisíc korun (medián 67 tisíc
korun). Nejmarkantnější je porovnání s malými městy a obcemi s 500 až 5000 obyvateli,
kdy se průměrná cena za pořízení základní
studie proveditelnosti vyšplhala na 270 tisíc
korun (medián 165 tisíc korun), žádná
z těchto žádostí malých obcí navíc nebyla úspěšná.
U projektů do 10 milionů korun už nejsou
rozdíly takto výrazné. Přesto se u malých obcí vyskytla neúspěšná žádost s pořizovací cenou za zjednodušenou studii proveditelnosti ve výši 180 tisíc korun. »Hlavně kvůli těmto
excesům malých obcí zvažuje regionální rada stanovit maximální výši ceny za studii
proveditelnosti, kterou následně proplatíme
jako způsobilý výdaj,« navrhuje možné řešení Daniel Foltýnek.
P R O Č J S O U TA K D Ů L E Ž I T É ?
Studie proveditelnosti je klíčovou částí žádosti o dotaci z ROP Moravskoslezsko. Pro
posouzení přínosu předložených projektů je
důsledné zpracování studie proveditelnosti
i celé žádosti nezbytné. Přestože může přinášet administrativní i časovou náročnost,
zásadně zvyšuje kvalitu uskutečněných projektů a dává prostor pro jejich objektivní
hodnocení. Proto předkladatelé projektů zadávají většinou zpracování studií profesionálním poradenským a zpracovatelským firmám. Finanční prostředky na zpracování
studie jsou u většiny projektů způsobilými
výdaji, žadatel je může zahrnout do celkové
požadované částky k proplacení. Výjimku
tvoří projekty zakládající tzv. veřejnou podporu, které narušují svým zaměřením společný unijní trh. V těchto případech si výdaje
na zpracování studie proveditelnosti platí
sám předkladatel projektu.
■
MICHAL SOBEK
manažer vnější komunikace
Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
2507
OBJEDNAVATELE:
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ:
DIČ:
Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
TITUL:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022,
internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo
KONTAKT:
TELEFON:
E-MAIL:
ULICE , Č. P.:
OBEC:
SLOŽENKA
spoj. č.
Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International.
Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
ZPŮSOB
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností
ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických
prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO ) NE )
✄
MO22_23
MO22_23
30.4.09
7:56 AM
Page 23
EVROPSKÁ UNIE
Reference místo slibů
Neúspěšní žadatelé zaplatili firmám za
zpracování studie proveditelnosti více než
ti, kteří uspěli. Jak je to možné?
Podle mého názoru tento fakt přímo souvisí s kvalitou a efektivitou přípravy celého
projektu. Pokud žadatelé svůj záměr kvalitně
plánují a uskutečňují, neměli by se dostat do
situace časové nebo informační tísně, jež
může být vzápětí zneužita. To je viditelné nejen na přemrštěné ceně za projektové práce
či přípravné studie, ale také na samotné podstatě projektu a jeho kvalitě. Důkazy o této
příčinné souvislosti jsme našli ve zmiňované
analýze.
■
Zatímco zjednodušené studie u projektů
s rozpočtem do 10 milionů korun jsou cenově vcelku vyrovnané, existují velké rozdíly v cenách základních studií u nákladnějších projektů. Kde vznikají?
Je běžnou praxí stanovovat ceny jako procentuální podíly, například u projektové dokumentace. V případě studií proveditelnosti
však tento úzus neplatí, cena by měla být stanovena s ohledem na hospodárnost a efektivitu vynakládaných prostředků. Jako příklad
bych mohl uvést výstavbu objektu městské-
■
ho úřadu versus hotelu či penzionu. Zatímco
v druhém případě předpokládám, že součástí studie bude podrobná marketingová analýza, segmentace a podobně, u budovy pro
městskou správu je »trh« a »produkt« definován mnohem jednoznačněji, analytická část
by měla být mnohem jednodušší, a tedy levnější. Stanovení ceny v závislosti na rozsahu
stavebních prací není správným postupem.
Cenové rozdíly mezi studiemi pro »levné«
a »nákladné« projekty vycházejí právě z těchto procent.
S cenami za pořízení studií mají problémy především malé obce. Jedna základní
studie proveditelnosti přišla na milion korun, výjimkou nejsou ani ty statisícové. Kde
hledat důvody přeplácení zpracovatelů a co
doporučujete, aby k tomu nedocházelo?
Kvalita a efektivita přípravy a realizace
projektu je přímo úměrná kvalitě, zkušenosti a motivaci projektového týmu. Zatímco
větší města mají k dispozici specialisty či celé oddělení pro přípravu evropských projektů, malá města jsou na tom o poznání hůř.
A pokud za této nelehké situace navíc selže
i řídící a kontrolní funkce zodpovědných
■
FOTO: ARCHIV
Výsledky analýzy cen studií proveditelnosti vysvětluje Daniel
Foltýnek, vedoucí odboru marketingu a posílení absorpce Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko.
Stanovení ceny v závislosti na rozsahu
stavebních prací není správným postupem, říká
Daniel Foltýnek.
osob, je na světě exces, jehož svědky jsme byli i my. Tou jedinou radou může být nepodcenění přípravy projektů jak z hlediska časového, tak personálního.
Podle čeho se mají žadatelé orientovat
při výběru zpracovatele a posuzování ceny?
Reference místo slibů, to je parafráze známého reklamního sloganu. Myslím si, že starosta obce, která z ROP dotaci obdržela, se
rád podělí se svou zkušeností a podá reference na konkrétní zpracovatelskou firmu.
Posuzování ceny je nyní se zveřejněním výsledků analýzy mnohem snazší.
/ms/
■
MO-000821
květen 2009
23
MO24
30.4.09
7:57 AM
Page 24
EVROPSKÁ UNIE
Objem vyhlašovaných dotací
v tomto a příštím roce vyvrcholí
Již déle než rok specialisté KB EU Point nabízejí zájemcům o dotace ze strukturálních fondů EU komplexní poradenské služby.
Ke konci letošního února poskytli odborné zázemí žadatelům
z veřejné správy u více než 700 projektů, jejichž celková hodnota
přesáhla 37 miliard korun.
S
amosprávy tvoří přibližně třetinu všech
našich konzultací, avšak vzhledem k tomu, že zamýšlejí uskutečnit větší projekty, je na celkovém objemu konzultovaných projektů tento podíl vyšší, zhruba 70%.
Uvedl to Mgr. Jan Hanuš, vedoucí Municipalit a programů veřejné podpory. Jak dále vysvětlil, velká města si často zajišťují financování na celý »zásobník EU« projektů, chtějí
mít jisté financování v maximální možné míře. Konzultují tedy obecné možnosti financování celých souborů projektů. Teprve po
získání financování hledají dotační zdroje na
konkrétní projekty. Projekty, na které město
dotaci nezíská, jsou případně odloženy. Co
se týče zaměření municipálních projektů,
dominují rekonstrukce či zateplení škol, výstavba kanalizací a čistíren odpadních vod
a úprava veřejných prostranství (viz tabulka).
D O TA Č N Í P R Ů Z K U M
Ve srovnání s programovým obdobím
2004–2006 jsou nyní obce o nabízených
možnostech rozhodně lépe informovány. Již
často mají vlastní zkušenost s realizací projektů, samy si sledují dotační příležitosti.
A to zejména v regionálních operačních programech, Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) a Programu rozvoje venkova.
Nepožadují již základní informace o strukturálních fondech, ale spíše konzultují konkrétní dotační možnosti a zvláštní případy.
Pozitivně se projevil i aktivnější »dotační
marketing« implementačních agentur obvykle hrazený z technické asistence.
Mgr. Jan Hanuš doporučuje obcím využít
také dotační průzkum, tj. službu, kterou poskytují všechna obchodní místa Komerční
banky. Postup je jednoduchý: Klient předá
bankovnímu poradci základní informace
o zamýšleném projektu (například, že hodlají zateplit budovu radnice), ten následně zadá informace o klientovi a jeho projektu do
vyhledávacího softwaru. Výsledkem je seznam vhodných dotačních programů, o které by se měl dále zajímat. Tento základní výběr dotačních programů je zdarma. Zájemci
(a to nejen z municipálního sektoru) získají
seznam, se kterým mohou dále pracovat sami či s pomocí přizvaného specialisty. Navíc
vypracovaný dotační průzkum nezavazuje
k financování projektu Komerční bankou.
»S regionálním specialistou lze bezplatně
probrat nejen vhodnost jednotlivých programů z dotačního průzkumu, ale i finanční
zajištění projektu. Potenciální žadatel tak
24
získá ucelenou představu, do kterého programu se bude hlásit a jak projekt bude financovat. Samotnou žádost může zpracovat
spolupracující poradenská firma nebo si ji
klient připraví vlastními silami,« doplňuje
Mgr. Jan Hanuš.
Podle jeho poznatků jsou v současné době
všechny operační programy plně připraveny
a mají funkční systém administrace žádostí.
Rozběhl se i Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Implementační
agentury jsou již dostatečně kapacitně naplněny. Proto se očekává v tomto a příštím roce vrchol objemu vyhlašovaných dotací za
celé programové období 2007–2013. Dalším
důvodem je fakt, že vláda chce zvýšit objem
prostředků ke stimulaci ekonomiky s co nejmenšími dopady na státní rozpočet. Například ministr zemědělství nedávno odůvodnil vyšší alokaci pro municipální projekty v Programu rozvoje venkova právě bojem s ekonomickou recesí (více na adrese
http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=270&typ
=1&val=43474&ids=0&katId=2515). Zdroje se
navyšují přesunem alokací z následujících
let. »V roce 2007 nás naši klienti upozorňovali na poměrně časté problémy v komunikaci s implementačními agenturami, zejména na nejasné výklady pravidel dotačních
programů. Z našeho pohledu byly na vině zejména velké personální změny v implementačních strukturách. Mnoho pracovníků se
zkušenostmi z období 2004–2006 odešlo do
soukromého sektoru, a agentury tak někdy
opakovaly podobné chyby jako v roce 2004.
Tento stav však již odezněl a dnes systém běží bez větších problémů,« vysvětluje Hanuš.
F I N A N C O VÁ N Í P R O J E K T Ů
Rovněž zdůrazňuje, že municipality jsou
a rozhodně budou pro KB významnými klienty. Doporučuje ale zejména malým obcím,
aby svoje projekty a požadované úvěry konzultovaly s bankou ještě před vypsáním výběrového řízení. Banka může obci objektivně vyhodnotit reálnou výši úvěru, na kterou
dosáhne, aby jí zůstala přiměřená rozpočtová rezerva pro vyrovnání případných výpadků v příjmech. »V současné době nabádáme
klienty k opatrnosti při plánování budoucích
příjmů. Podle informací ministerstva financí
mohou obce při 2% poklesu HDP přijít celkově až o 25 miliard korun z rozpočtového
určení daní,« říká Mgr. Jan Hanuš.
Snížení daňových příjmů územních rozpočtů lze sice očekávat, ale vzhledem k pře-
Zaměření municipálních projektů
Charakter konzultovaných
projektů
Podíl na počtu
konzultací (v %)
školy
16
kanalizace, ČOV
14
soubor projektů
12
veřejné prostranství, park
9
sport
7
nemocnice
7
výzkum
7
doprava
6
volný čas
5
bazén, plovárna
5
odpady
3
ostatní (cyklostezka, sociální
služby, hasiči, knihovna)
9
Pozn: Pouze konzultace municipalitám obsluhovaným
v obchodních centrech.
ZDROJ: KB EU POINT
visu poptávky po evropských dotacích ani
krize jejich čerpání neohrozí. »Většina municipalit má možnost v rámci svých rozpočtů
uspořit část prostředků v neinvestičních oblastech a využít je pro spolufinancování dotovaných projektů. Těm obcím, které i přes
racionalizaci rozpočtových výdajů v době
hospodářského růstu čelily vysoké dluhové
službě, mohou nižší daňové výběry způsobit
problémy se spolufinancováním dotovaných
projektů,« dodává Hanuš.
T R E N D Y N A D O TA Č N Í M T R H U
Před několika týdny KB zavedla EU Point Index, který poskytuje rychlou informaci o aktuální aktivitě v oblasti čerpání finančních
prostředků, a to jak žadatelů, tak vyhlašovatelů dotací. Zdrojem pro výpočet indexu jsou
nejen interní ukazatele Komerční banky, ale
především veřejně dostupné statistiky získané přímo od poskytovatelů dotací.
A jaké trendy lze předpokládat na dotačním trhu v nejbližším období?
»V únoru byl mírně vyšší než dlouhodobý
průměr, především díky nárůstu objemu
schválených dotací. Rozdělovaly se dotace
například v programu ICT v podnicích (zavádění informačních systémů) či v Regionálním operačním programu Jihovýchod. Hodnotu ukazatele za březen jistě ovlivní
přijímání žádostí na regionální centra výzkumu a vývoje v OP VaVpI (alokace 6 mld. Kč),
či otevřením programu Školení je šance
v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost (alokace 1,8 mld. Kč). V květnu
bude zřejmě „hitem“ přijímání žádostí na výstavbu obnovitelných zdrojů energií pro veřejný sektor v OPŽP. Na tyto projekty se má
rozdělit zhruba 2,5 mld. Kč,« uzavírá Mgr. Jan
Hanuš.
/sk/
květen 2009
30.4.09
7:57 AM
Page 25
vodohospodářská infrastruktura
PŘÍLOHA
SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A ODPADY č. 5/2009
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
MO25
Čistírna odpadních vod v Uherském Hradišti
Už máte termín WATENVI v diáři?
P
od od letoška novým souhrnným názvem WATENVI se v Brně ve dnech
26. až 28. května uskuteční Mezinárodní vodohospodářská výstava VOD-KA a Mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu
a ochranu životního prostředí ENVIBRNO.
Organizátoři ze společnosti Veletrhy Brno
očekávají, že jako každoročně i letos budou
významnou návštěvnickou skupinu tvořit
starostové a další představitelé obcí a měst.
V Brně, kde se sejdou výrobci, provozovatelé, stavební firmy, poskytovatelé dotací
i další zainteresované subjekty, by se kupříkladu, a to nejen v rámci odborného programu, mělo hodně hovořit o problematice čištění odpadních vod.
Č T V RT I N A A K C Í S E N E S T I H N E
Jak známo, ČR má závazek vůči Evropské
unii, podle něhož řádné čištění a odvádění
odpadních vod musí být v aglomeracích nad
2000 obyvatel zajištěno do roku 2010. Nejen
experti Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK), ale i Asociace krajů či Svaz
měst a obcí tvrdí, že už nyní je jisté, že čtvrtina vodohospodářských projektů v zemi včetně Prahy se do tohoto termínu nestihne postavit. Podle předsedy představenstva
SOVAK Ing. Františka Baráka z 530 aglomerací s více než dvěma tisíci obyvateli jich 47 nemá ještě ani územní rozhodnutí a realizaci
květen 2009
projektů tak nelze stihnout. Za hlavní příčiny
označuje nedostatek peněz a stavebníků
i zkracující se dobu na samotnou výstavbu.
V rámci odborného programu se ihned po
zahájení veletrhu v pavilonu E od 10.30
uskuteční seminář na téma Nová legislativa –
odpadové hospodářství, ekologické škody,
vodní hospodářství. Pořádá ji ministerstvo
životního prostředí a organizuje SOVAK.
Seminář bude rozdělen do dvou bloků. První
se bude zabývat přehledem a vývojem odpadové legislativy, zákonem o odpadech, různými vyhláškami o bioodpadech, zákonem
o předcházející ekologické újmě a její nápravě a vyhláškou o zajišťování a nápravě
ekologické újmy na půdě. Ve druhém bloku zaznějí přednášky o nové legislativě
v oboru vodního hospodářství a novele zákona o vodách.
Druhý den doprovodného programu bude
na veletrhu věnován financování projektů.
V Kongresovém centru (sál C) se uskuteční
konference Odpady 2009 a jak dál, kterou organizuje Sdružení provozovatelů technologií
pro ekologické využívání odpadů (STEO)
spolu ministerstvem průmyslu a obchodu.
Tato akce je zaměřena na informování veřejnosti o významu energetického využívání
odpadů.
O programech financování rozvoje infrastruktury vodovodů a kanalizací zase bude
možné domlouvat se na stánku Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Půjde zejména o dotace z Operačního programu Životní
prostředí, přičemž představeny budou už
schválené projekty.
Dobré rady můžete vyslechnout i v Poradenském centru na veletrhu WATENVI, například i na to, jak se chovat šetrně k životnímu prostředí. Zájemci se tam seznámí
s novými projekty společnosti Enviweb, mj.
také s ekologickými výrobky a souvisejícími
službami. Zajímavým projektem může být
EnviMarket, který podá především přehledné informace o firmách zaměřujících se na
životní prostředí.
OCHRANA PROTI POVODNÍM
Už tradičně bude Česká protipovodňová asociace v bazénu před pavilonem Z předvádět
ukázky ochrany proti povodním. Na praktické zkušenosti s budováním protipovodňových opatření ve vybraných městech bude
zaměřena mezinárodní konference nazvaná
Principy ochrany před povodněmi ve světě.
Systémy vlastních opatření budou prezentovat města Praha, Drážďany, Hamburk, New
Orleans, Rotterdam, Londýn, Benátky, Winnipeg, Hitzacker a další. Další blok přednášek se bude týkat mobilních protipovodňových hrazení a harmonizace způsobu
testování v rámci EU.
/rš/
25
30.4.09
7:58 AM
PŘÍLOHA
Page 26
vodohospodářská infrastruktura
Stát to municipalitám neulehčuje
Česká republika se při svém vstupu do Evropské unie zavázala,
že do konce roku 2010 vyřeší čištění odpadních vod v aglomeracích, které mají více než 2000 obyvatel. Jiné státy byly v termínech, které podepsaly, mnohem opatrnější: Slovensko musí
dobudovat čistírny a kanalizace do roku 2012, Polsko má na to
termín až v roce 2015.
N
yní – zhruba rok a půl před termínem
– je zřejmé, že Česká republika svůj
závazek nesplní. Problém se týká téměř 600 obcí a měst, přičemž náklady na dobudování čistíren odpadních vod (ČOV )
a kanalizací, jejichž krytí není zajištěno, jsou
vyčísleny na 44,4 miliardy korun. Podle ministerstva zemědělství je stále ještě potřeba
dořešit ČOV ve 205 aglomeracích (náklady
téměř 25 mld. Kč) a kanalizaci v 209 aglomeracích (náklady kolem 16 mld. Kč).
Realizace projektů by se dala stihnout, pokud by od počátku byl k dispozici dostatek finančních prostředků a obce by je mohly získat přiměřeně rychle a jednoduše. Druhá
podmínka však nebyla splněna. Pro projekty
na kanalizace a čištění odpadních vod je vyhrazena prioritní osa 1 Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), kde je alokováno přibližně 38 mld. Kč. Horší už to je
s úředním procesem, který musejí obce podstoupit, aby dotaci získaly.
a požadavky úřadů při zpracování žádosti.
To vše velmi ztěžuje postavení obcí a možnost získání dotací – stav je přímo katastrofální. Ke konci roku 2008 byla z evropských
fondů čerpána jen zhruba tři procenta z celkového objemu finančních prostředků, a ani
od počátku tohoto roku se situace nelepší.«
Nejde však jen o pomalou administraci
projektů. V přibližně osmdesáti aglomeracích ještě nepodali žádost o dotaci, ba ani
nezačali s přípravou projektů. I kdyby k ní
přikročili hned, termín už nemohou stihnout. Jejich nepřipravenost vidí Ing. Melounová v tom, že tyto obce nemají vlastní finance, ani odbornou kapacitu, jak provedení
projektu zvládnout, případně jim chybí zájem. »Jistou výhodu mají v tomto případě
sídla, která jsou vlastníky čistírny nebo kanalizace, ale jejich provozování přenechala
vodohospodářské firmě. Ta jim může s přípravou a realizací projektů významně pomoci,« říká přesvědčivě Ing. Melounová.
ŽÁDOSTÍ JE HODNĚ, PROŠLO JICH
VŠAK MÁLO
Na problém upozorňuje již několik měsíců
Sdružení oboru vodovodů a kanalizací
(SOVAK). Jeho ředitelka Ing. Miloslava Melounová k tomu poznamenává: » Žádostí je
podáno hodně, velmi málo jich však prošlo
celým procesem, aby obce skutečně mohly
dotaci čerpat. Často jsou žádosti chybně
zpracované, protože menší obce prostě nemají odborníky, ani peníze, aby si mohly najmout konzultantskou firmu. Dlouhým
schvalovacím řízením se řešení stále oddaluje, navíc se už několikrát změnily podmínky
PŘÍLIŠ »DLOUHÉ« SMLOUVY
Obce, které jsou vlastníky infrastruktury, ale
mají silného provozovatele, čelí ještě dalšímu problému: Dlouhodobě nastaveným
smlouvám s provozovateli. Bruselu se nelíbí
provozovatelské smlouvy, uzavřené těsně
před vstupem České republiky do EU. Nebyly totiž podloženy standardním výběrovým
řízením, a EU je proto považuje za netransparentní.
»Města, která takové smlouvy uzavřela,
mají omezené možnosti čerpání dotací
z unie. Z jejího hlediska by to totiž byla veřejná podpora soukromého sektoru, a to je
Podmínky přijatelnosti čerpání prostředků z OPŽP
■
Smlouvy s termínem platnosti do konce roku 2015
■
Smlouvy s termínem platnosti do konce roku 2020
■
Smlouvy s termínem platnosti do konce roku 2022
■
Smlouvy s konečným termínem platnosti po roce 2022
Smlouvy na dobu neurčitou
■
■ Smlouvy uzavřené či prodloužené se soukromými
provozovateli po 30. 4. 2004 bez řádného výběrového
řízení podle práva Evropských společenství
Výše financování z EU v plné výši způsobilých
výdajů.
Výše financování z EU nepřesáhne 60 % způsobilých výdajů.
Výše financování z EU nepřesáhne 30 % způsobilých výdajů.
Nelze financovat z EU.
Smlouvy budou muset být zkráceny tak, aby
nejpozději do zahájení provozování infrastruktury financované z prostředků EU byl vybrán
nový provozovatel.
Projekty budou přijaty pod podmínkou
vyhlášení řádného výběrového řízení
na nového provozovatele nejpozději do
zahájení provozování infrastruktury
financované z prostředků EU
Provozní smlouva mezi vlastníkem a provozovatelem musí obsahovat výkonové parametry, monitoring
a sankce. Metodiku k těmto parametrům připravuje ministerstvo životního prostředí.
ZDROJ: SOVAK
26
FOTO: ARCHIV
MO26_27
»Stav v čerpání dotací na vodohospodářské
projekty je katastrofální,« říká Ing. Miloslava
Melounová, ředitelka Sdružení oboru
vodovodů a kanalizací (SOVAK).
nepřípustné,« vysvětluje Ing. Melounová.
Problém je, že u nás mají takové smlouvy
prakticky všechna větší města včetně Prahy.
Subjekty, které uzavřely s provozovatelem
smlouvy s termínem platnosti po roce 2015
a dále, mohou čerpat mnohem menší podíl
dotací z EU (viz rámeček). Cestou, jak tento
problém řešit, by mohlo být uzavření nových
smluv nebo zkrácení jejich platnosti formou
dodatku ke smlouvě.
»Změna smlouvy je však vždy záležitostí
mezi dvěma subjekty, a oba musí s novými
podmínkami souhlasit. Soukromé společnosti uzavíraly dlouhodobé smlouvy s nějakým
plánem a výhledem zisků do budoucna. Pokud změnu smlouvy vyvolá město, mohou
provozovatelé vyžadovat kompenzace, například uhrazení ušlých zisků za dobu, o kterou
se jejich smlouva zkrátí. Ale tomu zase nejsou
ochotny obce,« připomíná ředitelka SOVAK.
Tuto vodohospodářskou »Hlavu XXII« se
snaží ministerstvo zemědělství řešit možností dodatečných dotací z národních zdrojů pro města s dlouhodobou smlouvou. Vyvstává však otázka, proč používat národní
zdroje, když jsou k dispozici mnohem větší
zdroje evropské. Spolufinancování z národních nebo soukromých zdrojů se navíc může
promítnout do cen budoucích služeb pro
obyvatele.
J A K O D V R ÁT I T S A N K C E
Jak bude postupovat stát, aby odvrátil hrozící sankce EU? »Nyní nevíme, jestli bude unie
požadovat, aby v roce 2010 byly všechny
projekty dokončeny a kolaudovány, nebo
jestli bude stačit například alespoň zahájení
projektu či podobné kroky,« vysvětluje Ing.
Melounová. »I když se to podaří s unií vyjednat, stejně je nutné začít realizovat projekty
co nejdřív. K tomu by však bylo potřeba zjednodušit postup čerpání z OPŽP. Obce a města ze zákona za své odpadní vody zodpovídají, ale stát jim to vůbec neulehčuje.«
■
J A R M I L A Š ŤA S T N Á
květen 2009
MO26_27
30.4.09
7:58 AM
Page 27
Mají si malé obce samy
provozovat vodovody?
Zhruba stovka jihočeských obcí do tisíce obyvatel si provozuje
svůj vodohospodářský majetek sama. Mnohde za tím stojí snaha udržet stůj co stůj vodné a stočné na nejnižší možné výši
a leckdy i obavy, že svěřit tento majetek provozovateli by znamenalo dát se všanc mnohem silnějšímu partnerovi.
P
odhodnocená výše vodného a stočného je však momentálně jen zdánlivou
a určitě pouze dočasnou výhodou. Už
teď se mnohé malé obce potýkají s častými
poruchami svých, leckdy i půlstoletí starých
vodovodních sítí o vysokých, někde až padesátiprocentních objemech ztrátové vody. Ale
také s malou vydatností místních vodních
zdrojů či s opakovaným překračováním hygienických norem na kvalitu pitné vody ve veřejné síti.
V Přídolí na Českokrumlovsku vodné ještě
3
loni činilo 12 a stočné 5 Kč/m , takže obec
s 640 obyvateli ročně doplácela ze svého rozpočtu na provozování vlastní vodohospodářské infrastruktury zhruba 150 tisíc korun.
Ty bylo třeba vkládat nejen do plateb za neustále rostoucí ceny elektřiny nutné pro provoz úpravny vody i čistírny, nebo za stále
dražší chemikálie či rozbory vody. Ale také
do průběžných oprav v minulosti nekvalitně
instalovaných vodovodních přípojek a částí
vodovodního řadu, které byly doslova na koleně vybudovány v někdejší akci Z. Od ledna
se proto zvýšilo vodné na 20 Kč a stočné na
7 Kč za kubík. Novinkou je i smlouva obce se
společností Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a. s. (VaK JČ), podle níž společnost Vak
JČ například pro Přídolí vypracovala desetiletý plán obnovy vodovodů a kanalizací, obstarává čištění kanalizace i vyhledávání poruch na vodovodní síti a zjištěné závady
odstraňuje. Provozování vodovodu a kanalizace si však obec ponechala i nadále.
POMOHL BY REGISTR?
Starosta Jiří Štěpánek neskrývá, že obec bude
časem potřebovat další dvě až tři menší čistírny odpadních vod (ČOV) a přestěhovat
stávající, už dosluhující čistírnu. Nevyhne se
ani výměně vodovodních přípojek a přívodního potrubí ze 30. let minulého století.
V Přídolí plánují rozšířit bytovou výstavbu
o zhruba stovku rodinných domů, a proto by
rádi vytipovali lokalitu pro nový vodojem.
Počítají i s tím, že na kanalizaci a ČOV bude
třeba napojit nové domácnosti. Jiří Štěpánek
ví, že bez dotací obec tyto záměry nenaplní.
Jenže připravit žádosti a zajistit investice tak,
aby odpovídaly smlouvám o poskytnutí dotace, nebude pro Přídolí snadné. Už teď starosta tvrdí, že pouze problematika »vody
a kanalizace« mu zabírá značnou část jeho
práce.
»Obec jako provozovatel vodovodu a kanalizace musí vést a každoročně aktualizovat
majetkovou a provozní evidenci, zpracovávat poplatkové hlášení a přiznání pro Českou
inspekci životního prostředí, hlášení pro
ČSÚ i podnik Povodí Vltavy, hlášení o tvorbě
cen, provádět rozbory vody a odpadů, vyčleňovat prostředky v rámci desetiletého plánu
obnovy atd.,« upozorňuje starosta. »Neříkám, že to není nutné. Ale myslím si, že by se
měly údaje a data poskytnout jen jednou do
určitého registru, odkud by si všechny zainteresované úřady mohly potřebná data samy
stáhnout. V registru by se prováděly pouze
aktualizace, takže by nebylo nutné každoročně vyplňovat (a v podstatě opisovat) celá
hlášení. Každý rozumný starosta ví, že se
v první řadě musí dodávat voda obyvatelům
v co nejlepší kvalitě a že nelze odpadní vody
vypouštět do volné přírody, a ničit tak životní prostředí. Avšak zda obec má 50 nebo 150
přípojek a měří-li její vodovodní řad 7 či 8 kilometrů, je přece až druhořadé. Velkou překážku vidím v tom, že nikdo obcím neposkytne peníze na zaměření a zmapování
například ještě předválečných vodovodů či
vodovodů „šitých horkou jehlou“ v akci Z.
Ačkoliv tyto údaje po obcích všichni chtějí,
vůbec je nezajímá, kde vezmou finance na
jejich zjištění.«
KDY JSOU SLUŽBY LEVNĚJŠÍ
Provozní ředitelka VaK JČ Ing. Olga Štíchová
připomíná, že tato společnost u obcí, jejichž
vodohospodářský majetek provozuje, zpracování desetiletých plánů obnovy zahrnuje
do kalkulace vodného a stočného. Také mnohé služby, které si u VaK JČ objednávají »samoprovozovatelé«, jsou pro obce, jimž společnost provozuje vodovody a kanalizace,
levnější či zcela zdarma.
»Obecně lze říct, že většina samoprovozovatelů z řad malých obcí nemá detailní informace o svém vodohospodářském majetku:
Chybí projektová dokumentace, kolaudační
zprávy, evidence, mnohdy majetek nikdo
profesionálně desítky let neprovozoval.
U obcí a měst, které provozujeme, máme
přehled o provozovaném majetku – a je tedy
zbytečné, aby tyto municipality vypracovávaly desetileté plány obnovy. Zákonem není
stanovena povinnost, kdo smí či nesmí tyto
plány zpracovávat; tento dokument pouze
musí splňovat podmínky příslušné vyhlášky,« uzavřela Ing. Olga Štíchová.
■
I VA N RY Š AV Ý
květen 2009
MO-000784
30.4.09
7:58 AM
PŘÍLOHA
Page 28
vodohospodářská infrastruktura
Město Pyšely: My jsme připraveni,
teď už záleží jen na státní správě
Jak naložit rozumně s kaly z čistírny odpadních vod? Ve městě
Pyšely nedaleko Benešova je budou kompostovat a zaplatí to
Evropská unie.
V
RŮST OBCE VYŽADUJE
INFRASTRUKTURU
Pyšely jsou jedním z městeček poblíž Prahy,
v nichž se rozběhla masivní výstavba rodinných domů. Na konci roku 2008 Pyšely měly
1550 trvale přihlášených obyvatel a do roku
2015 by jich mělo být 2200. Navíc, podobně
jako v okolních obcích, je faktické množství
obyvatel v obci mnohem větší – v některých
domech je přihlášena jen jedna osoba, ostatní mají trvalé bydliště většinou v Praze.
Narůstající populaci se musí přizpůsobovat také infrastruktura. »S přibýváním obyvatel jsme počítali už při projektování čistírny – měla by stačit do roku 2015 a máme
ještě prostor na další jímku. Hned vedle čistírny budeme budovat kompostárnu i rákosové pole,« konstatuje Pavel Smutný. Výstavba by měla trvat zhruba čtyři měsíce,
přičemž vše bude stát zhruba 8 milionů korun. To je na poměrně malé město dost peněz, proto bylo nutné žádat o dotaci. »Momentálně máme schválené evropské dotace
a jednáme se Státním fondem životního prostředí o dokončení smlouvy na financování.
Teď už to všechno záleží na státní správě, my
jsme připraveni do měsíce zahájit stavbu,«
poznamenává Pavel Smutný.
Nová kompostárna by měla vzniknout
na pozemku hned vedle stávající čistírny
odpadních vod.
28
D O TA C I V Y U Ž I L I I N A Č O V
Financování s pomocí dotace v Pyšelích využili už při stavbě čistírny. Radnice však neměla vlastní zdroje v rozpočtu. Proto každý,
kdo se ke kanalizaci připojil, musel přispět
podílem zhruba 70 tisíc korun. Podle Pavla
Smutného to nebyl problém u nově vznikajících domů, kde v porovnání s cenou celé
stavby tato částka nebyla nikterak závratná.
Obtížnější byla domluva se starousedlíky
a vůbec nejhůř se jednalo s těmi, kdo si své
domy postavili před 15–20 lety, takže vybavení těchto nemovitostí bylo vlastně ještě zánovní. Těmto občanům se investice do kanalizace zdála příliš velká.
Ostatně použité řešení není ani zcela prosté právnických zádrhelů. Podle zákona o vodách totiž obec nesmí připojení podmiňovat
poplatkem. Pokud se »spoluúčast« občanů
deklaruje jako dar, měli by pak figurovat mezi vlastníky čistírny včetně zápisu do katastru nemovitostí.
Zajímavé je, že po vybudování kanalizace někteří lidé s vlastními studnami zjistili,
že jim ubývá voda. »Podle mého osobního
názoru,« říká Pavel Smutný, »ubylo vody
FOTO: AUTOR
potřebám už nestačila. Proto jsme vybudovali čistírnu klasickou a rákosové pole bude
jen dočišťovat kalovou vodu.«
ýhodou záměru je, že mají již tři roky
v provozu městskou čistírnu odpadních vod, na kterou jdou jen odpadní
vody z města. Pavel Smutný, který se na
městském úřadě stará o agendu vody, kanalizace a plynu, k tomu říká: »Po celou dobu,
co nám jede čistírna, pravidelně provádíme
kontrolní odběry kalu a nikdy nebyl žádný
problém s jeho kvalitou. Díky tomu můžeme
zřídit vlastní kompostárnu.«
Prvotním impulsem byla snaha zpracovat
kaly, které vznikají při čištění odpadních
vod. Propojením s dalším problémem – »zelenými« odpady z údržby města – vznikl projekt kompostárny, která bude zpracovávat
oba druhy odpadů společně. »Zelené odpady v obci samozřejmě vznikají a občané mají problém s nimi rozumně naložit. Zatím se
většinou pálí, proto myslím, že bude lepší,
když je zkompostujeme a vyrobíme kompost,« poznamenává Pavel Smutný.
Před zkompostováním se musí kal odvodnit. Kalová voda v sobě má hodně znečištění
a obvykle se musí vracet na čistírnu. V Pyšelích ji však bude dočišťovat rákosové pole –
prostor oddělený od prostředí a osázený rákosem. »O rákosovém poli se v Pyšelích uvažovalo už před dvaceti lety. Byla to jedna
z variant netradičních »zelených« čistíren
odpadních vod, které jsme zde chtěli vybudovat,« vzpomíná Pavel Smutný. »Jenže Pyšely se rychle rozrůstají a taková čistírna by
FOTO: AUTOR
MO28
»Rákosové pole bude u nás dočišťovat kalovou
vodu,« plánuje Pavel Smutný.
proto, že lidé předtím měli většinou vodu
z koupelen vyvedenou do vsakovacích jímek na zahradě (do žumpy šel jen obsah
WC) a tato znečištěná voda zpátky plnila
studny. Nebyl to příliš ideální stav. Přínos
vybudování kanalizace je patrný i na rybnících v okolí města – voda se v nich velmi vyčistila a je bez sinic.«
D L O U H É A O B T Í Ž N É Z Í S K ÁVÁ N Í
D O TA C Í
Na otázku, zda obec měla při realizaci projektů s podporou Evropské unie nějaké potíže, Pavel Smutný odpovídá s povzdechem:
»Nejsložitější bývá řízení kolem dotace. Projekty dlouho leží na úřadech a my dopředu
nevíme, jak to s nimi dopadne. Zároveň s kanalizací jsme například dávali projekt na rekonstrukci náměstí. Kanalizace je už dávno
hotová, a projekt náměstí schválili teprve
v zimě 2009. Do žádosti se požaduje podrobné zpracování projektu, což však stojí hodně
peněz i sil. Kdyby šlo předem připravit jen
záměr s rozpočtem, nebyly by přípravy tak
náročné. A až by nám peníze schválili, teprve potom by se dělaly podrobné projekty.
Chtělo by to ovšem o něco prodloužit čas na
realizaci.«
»Problémem taky je, že obec musí zaplatit
předem – a teprve až pak žádat o proplacení
dotace za dané období. Stavby jsou většinou
rozděleny na jednotlivé etapy po 3–4 měsících. Obec si často musí brát překlenovací
úvěr od banky. Do toho se teď nechce ani
bankám, navíc jsou to pro nás drahé peníze.
Kdyby bylo možné proplácet faktury přímo
z fondů, přičemž obec by zaplatila jen tu část
vlastních zdrojů, bylo by to pro municipální
sféru mnohem schůdnější i levnější. Přece
jen je levnější vzít si úvěr na milion než například na 15 milionů,« uzavírá Pavel Smutný.
/khm/
květen 2009
MO29
30.4.09
7:58 AM
Page 1
30.4.09
7:59 AM
PŘÍLOHA
Page 30
vodohospodářská infrastruktura
S profesionály v zádech může být
vlastník VaK jistější
Výběr provozovatele vodovodů a kanalizací (VaK) je unikátní
činností a především ojedinělou událostí v aktivitách obce, tedy
i starosty. V těchto případech obecně je vhodné využívat služby
profesionálů, kteří mají zkušenosti z opakovaných procesů přípravy výběrového řízení na provozovatele.
T
vrdí to RNDr. Miroslav Vykydal, Senior
konzultant z poradenské společnosti
Mott MacDonald. Podle jeho slov je
v takovém případě nasazení externích poradců a specialistů analogické například
s pořízením územního plánu obce nebo projektu sportovního areálu. A co by měl starosta, ale hlavně obec jako taková – vědět? »Musí mít jasno ve své základní „vodárenské“
strategii. Například zda chce i v budoucnosti rozšiřovat sítě VaK, jakým způsobem
vytváří zdroje na obnovu své vodohospodářské infrastruktury, jaké zdroje může uvolnit
z rozpočtu obce na splácení úvěrů, co je známo o existujícím stavu VaK atd.,« poznamenává RNDr. Vykydal.
Čím je v současnosti dán takový zájem
o zajištění poradenských služeb spojených
s výběrem provozovatele VaK?
Tento zájem je dán především dotačními
podmínkami Operačního programu Životní
prostředí pro získání prostředků na výstavbu
či rekonstrukci vodohospodářské infrastruktury. Tyto podmínky byly dojednány naším
ministerstvem životního prostředí s Evropskou komisí a zakotveny do Programového
dokumentu OPŽP v rámci Přílohy 7, známé
pod pojmem »Podmínky přijatelnosti«.
■
Při přípravě výběrového řízení na provozovatele se objevuje pojem »předběžný audit«. O co jde a jaký má takový audit význam?
Jde prakticky o interní »inventarizaci« všeho, co s provozováním VaK souvisí. Od sumarizace rozhodnutí různých orgánů veřejné správy, situace obce z hlediska krajských
plánů rozvoje VaK, nutných opatření vyplývajících z plánů povodí pro zlepšení kvality
vodních toků, dostupných provozních informací, existující výkresové dokumentace, vývoje spotřeby vody a jejího odhadu do budoucnosti až po finanční situaci obce.
Nedílnou a významnou částí auditu je také
analýza obsahu existující provozní smlouvy
nebo přípravy základních zásad a cílů pro
smlouvu zcela novou. Audit by měl také definovat požadovaný způsob výběrového řízení a nezbytné podklady dle platné legislativy, zejména podle Koncesního zákona
(č. 139/2006 Sb.). Kvalitní externí tým zajistí
tento audit rychle a efektivně. Současně
garantuje jeho úplnost. Audit ušetří hodně
času a omylů při přípravě detailních podmínek pro výběr provozovatele. Jedním z důle■
30
žitých výstupů auditu je podrobný harmonogram nezbytných kroků a činností pro
úspěšnou realizaci výběru budoucího provozovatele.
K jaké změně musí dojít v existujících
smlouvách mezi vlastníkem vodohospodářskéhomajetku a jeho provozovatelem v oblasti stanovení ceny vody?
Vyjednávání o ceně vody mělo zatím téměř vždy charakter každoročního schvalování, přičemž vlastníci obvykle každoročně
stanovili výši nájemného a často také maximální výši ceny jako takové. Podle zákona
o cenách už delší dobu platí, že zisk provozovatele nemůže být stanoven libovolně nebo dokonce jako podíl z provozních nákladů.
Přiměřený zisk v oboru VaK je již od roku
2004 v české cenové legislativě definován jako »zisk odpovídající obvyklému zisku dlouhodobě dosahovanému při srovnatelných
ekonomických činnostech, který zajišťuje
přiměřenou návratnost použitého kapitálu
v přiměřeném časovém období«. Proto by
na pozadí kalkulace ceny vody měly být
vymezeny výše uvedené pojmy a algoritmus
výpočtu hodnoty »přiměřeného zisku« provozovatele. Jednou ze změn je tedy zavedení tohoto výpočtu přiměřeného zisku provozovatele v souladu s národním cenovým
předpisem.
Druhou důležitou změnou je nutnost zajistit praktické naplnění »udržitelnosti« celé
technické infrastruktury VaK. Náš zákon
o VaK stanovuje pro vlastníky povinnost
zpracovat – a také realizovat plán financování obnovy VaK. Ing. František Barák, předseda oborového sdružení SOVAK, nedávno
publikoval jednoznačnou ekonomickou
úvahu, ze které vyplývá, že současné ceny
pro vodné a stočné neposkytují zdroje pro
obvyklou obnovu VaK. Ing. Barák uvádí, že
v ČR »25 miliard korun musí zajistit vlastníci
vodárenského majetku ročně pro to, aby
mohli řádně obnovovat majetek, a udržovat
ho tak v technologicky dobrém a ekonomicky provozuschopném stavu. V roce 2006 bylo na vodném a stočném vybráno v tuzemsku pouze 22,5 miliardy korun. Kde tedy
prostředky na investice vzít? Odpověď je jednoznačná. Další financování vodárenské infrastruktury musí zajistit vlastníci tohoto
majetku z vlastních zdrojů. Získají je z vodného a stočného. Jiné cesty není.«
Nový způsob stanovení ceny tedy umožňuje smluvně stanovit střednědobý vývoj ná■
FOTO: ARCHIV
MO30
RNDr. Miroslav Vykydal: V rámci »předběžného
auditu« je vždy nutné spočítat rovněž hodnotu
sociálně únosné ceny vody a budoucí vývoj
nárůstu ceny s ní porovnávat.
jemného, což představuje základ pro reálný
plán financování obnovy a zvýšení úspěšnosti vlastníků při snaze získat dlouhodobé
investiční úvěry. Je vhodné připomenout
část ze strategie Ministerstva zemědělství
ČR, a to, že »1,5–2 % rekonstrukce vodovodní sítě za rok je považováno za minimum
nutné pro udržení technického stavu vodovodních sítí při životnosti vodovodního potrubí 50 až 80 let«.
Co by starostové měli chápat pod pojmem »sociálně únosná« cena vody?
Za sociálně únosnou cenu se považuje obvykle (jako horní hranice) 5 % čistých příjmů
sociálně nejslabších domácností; někdy se
v té souvislosti hovoří o »pravidlu pěti procent«. Tato hodnota koresponduje s hodnotou 2 % průměrných čistých příjmů domácností v daném regionu, přičemž hodnoty
průměrných čistých příjmů domácností jsou
každoročně zveřejňovány Českým statistickým úřadem. Sociálně únosná cena vody
byla jako spočitatelná veličina stanovena již
v rámci podmínek pro dotace z Fondu soudržnosti (2004–2006) a OP ŽP (2007–2013).
Tento pojem lze také nalézt v plánech dílčích částí povodí ČR z roku 2008, přičemž
se konstatuje, že v roce 2015 bude dosažena
nebo dokonce překročena hranice sociálně
únosné ceny. Současné ceny pro vodné
a stočné v ČR pohybují od 70 110 % sociálně únosné ceny vody. Je proto nezbytné
vždy v rámci »předběžného auditu« hodnotu sociálně únosné ceny vody spočítat
a budoucí vývoj nárůstu ceny s touto hodnotou porovnávat.
■
■
I VA N RY Š AV Ý
květen 2009
MO31
30.4.09
7:59 AM
Page 1
30.4.09
8:00 AM
PŘÍLOHA
Page 32
vodohospodářská infrastruktura
Nejslabší článek vodovodů
si zaslouží pozornost
Chcete vědět víc?
Nedílnou součástí každého veřejného vodovodu jsou vodovodní
přípojky s měřením spotřeby. Přesto bývají ze strany investorů
i uživatelů podceňovány, příliš jim nepřeje legislativa a není
žádnou výjimkou, najdeme-li je zhotovené ne vždy v dostatečné
kvalitě a z materiálů nižší životnosti.
P
řitom jde o nejsložitější součást vodovodu, která je i jeho nejslabším článkem. Ve srovnání s rozvodnou sítí je
stav přípojek zpravidla výrazně horší a ve
většině případů právě na nich převažuje
i podíl ztrát vody. Vyhledávání úniků vody na
přípojkách je však poměrně složité a nákladné. Stavu přípojek neprospívá ani dělená
odpovědnost za jejich opravy a obnovu. Výrazné zlepšení současné situace a rovnocenné podmínky i pro přípojky by měl prosadit
každý vlastník veřejného vodovodu.
tosti a provozovatel vodovodu, (který osazuje vodoměr).
O přípojkách pojednává ČSN 75 5411, která mj. doporučuje pro ně použít potrubí
z jednoho kusu materiálu. Jakýkoli spoj, zejména spoje šroubové, totiž snižuje životnost a představuje zvýšení rizika úniků vody.
Potrubí má být umístěno do lože s obsypem,
v nezámrzné hloubce, ve spádu minimálně
3š a má být opatřeno vytyčovacím vodičem.
Norma stanoví i obecné podmínky pro osazení měřidla.
VODOVODNÍ PŘÍPOJKY Z POHLEDU
ZÁKONA I ČSN
Přípojkou se nazývá úsek potrubí od vodovodního řadu k vodoměru. Kde není instalován vodoměr, potom jde o úsek od vodovodního řadu k hlavnímu uzávěru připojované
nemovitosti – pozemku nebo stavby. Vlastníkem přípojky bývá majitel připojované nemovitosti, který hradí zřízení přípojky.
Přípojka sestává z navrtávacího pasu nebo
odbočné armatury na vodovodním řadu, za
kterou se osazuje přípojkový uzávěr se zemní soupravou a poklopem. Navazuje spojovací potrubí mezi řadem a připojovanou
nemovitostí, přičemž přípojka končí vodoměrnou sestavou s hlavním uzávěrem. Za
vodoměrem již pokračuje vnitřní rozvod vody v nemovitosti
Pro přípojky platí vodohospodářská legislativa, tedy zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Protože přípojky nejsou vodními díly
ve smyslu vodního zákona, na rozdíl od vodovodních řadů povolují jejich stavbu a obnovu pouze stavební úřady. Dokonce přípojky ještě až do délky 50 metrů stavební
povolení nevyžadují, tedy se nekolaudují,
a odborné provedení hlídá majitel nemovi-
V Ý Z N A M P O U Ž I T É H O M AT E R I Á L U
Ještě dnes lze narazit na nejstarší přípojky
z olověných trub. Mnohem aktuálnější je
však potřeba obměny přípojek z ocelových
závitových trub (asfaltojutovaných či pozinkovaných) s poloviční životností se srovnání
s litinovým potrubím sítí. Nízkou životnost
mají i třmeny a šrouby navrtávacích pasů
a také přípojkové uzávěry z mosazi, které ve
vlhku rychle podléhají korozi.
Ani první plastová potrubí nepřinesla výraznější zlepšení. Jednak kvůli nestandardní
kvalitě materiálu, jednak kvůli malé znalosti
práce s ním. Používání neodpovídajících
spojek a nejlevnějších armatur představuje
vůbec nejčastější příčinu netěsností i u přípojek novějších. Proto bývá naprosto běžné,
je-li vodovodní řad v pořádku, zatímco vodovodními přípojkami uniká nekontrolované množství vody. Provozovatel vodovodu by
si proto měl hlídat, aby se na přípojky používaly stejně kvalitní materiály jako na rozvodné síti včetně odborného provedení.
V O D O M Ě RY A J E J I C H U M Í S T Ě N Í
Přesné měření spotřeby vody tvoří základ
vztahů mezi odběratelem a dodavatelem vody. Dimenze vodoměru se navrhuje podle
FOTO: ARCHIV
MO32
Moderní napojení přípojky na vodovodní řad
32
Provozovatelům vodohospodářské infrastruktury,
pracovníkům obcí spravujících veřejný vodovod,
projektantům i zaměstnancům stavebních úřadů,
kteří povolují nové přípojky včetně oprav a rekonstrukcí přípojek stávajících, je určen seminář Vodovodní přípojky od A až do Z. V Praze jej letos
9. června uspořádá Česká společnost vodohospodářská.
Více na internetových stránkách www.csvh.cz.
očekávané spotřeby a jejího průběhu – minimálních a maximálních odběrových hodnot.
Špatně navržené nebo umístěné vodoměry
mohou zkreslit skutečný odběr a mohou
i zkreslovat vyhodnocování ztrát.
Podmínky umístění vodoměru určuje provozovatel vodovodu. Odběratel je povinen
umožnit k němu přístup, chránit jej před poškozením a bez odkladu nahlásit případné
závady. Odběratel má i právo nechat vodoměr přezkoušet podle podmínek uvedeného
zákona č. 274/2001 Sb.
Na umístění vodoměrů není v ČR jednotný názor. Někteří provozovatelé požadují
umístění měřidla na hranici soukromého
pozemku nebo v limitované vzdálenosti od
rozvodného řadu. Vodoměry se v takových
případech osazují do šachet, které bývají
často zatopené a obtížněji přístupné pro
odečty vodoměrů i jejich výměnu. Zejména
v zimě hrozí riziko pracovních úrazů. Druhý
názor preferuje umístění vodoměrů do objektů, v nichž lze měřidlo lépe chránit před
poškozením a kde bývá i lépe přístupné.
Délka přípojek se však v takových případech
prodlužuje, zvyšuje se riziko černého napojení včetně možnosti vyšších ztrát – a obtížnější bývá i obnova přípojky.
C O E L I M I N U J E Z T R ÁT Y
Protože ke ztrátám dochází před měřením, je
v zájmu provozovatele hlídat stav a těsnost
přípojek. Minimálně by měl vést evidenci,
kde kromě stáří přípojky a materiálového
provedení musí být zakreslena poloha přípojky s uzávěrem. Zvýšenou pozornost je nezbytné věnovat prodlužovaným přípojkám,
kterými byla voda dovedena na pozemek
a následně se prodlužovala do nově postaveného objektu. Signálem k potřebě výměny
pro odběratele bývají až problémy s dodávkou vody. Jenže než k tomu dojde, voda z přípojky velmi často nekontrolovaně uniká i řadu let. Vyhledávat úniky a plánovat obnovu
je třeba přednostně u rizikových přípojek.
Zákon určuje, že za opravu na veřejném prostranství odpovídá provozovatel vodovodu.
Na výměnu celé přípojky však musí být uzavřena dohoda mezi ním a majitelem připojované nemovitosti.
■
JIŘÍ KUBEŠ
Přípojkový uzávěr v kovovém provedení
místopředseda České společnosti
vodohospodářské
květen 2009
30.4.09
8:00 AM
Page 33
SPRÁVA A ROZVOJ
Šternberk Historickým městem roku
U
PENÍZE, ABY CENTRUM »ŽILO«
Díky Programu regenerace se ve Šternberku
během let 1999 až 2008 pro obnovu nemovitých kulturních památek podařilo dát dohromady přes 26 milionů korun. Až do této
výše totiž k částce 10,28 mil. Kč poskytnuté
za toto období z Programu regenerace »dosypali« zbytek vlastníci památek na území
města i samotná radnice. Určitě však jde
o ještě vyšší sumu, neboť starosta Mgr. Jaromír Sedlák přiznává, že příslušnou statistiku
městský úřad vede teprve od roku 1999, ačkoliv Šternberk do programu vstoupil už tři
roky předtím.
Připomeňme také, že radnice loni a předloni ze svého rozpočtu v souvislosti s uskutečňováním projektu »Město Šternberk –
Proměny v čase, čas proměn« přispěla vlastníkům nemovitostí v městské památkové zóně (MPZ) více než 7,8 mil. Kč. Příspěvek mohl být poskytnut v maximální výši 75 %
celkových nákladů, nejvýše však 100 tisíc korun. Tyto peníze nejčastěji šly na výměnu
oken, obnovu uličních fasád a restaurátorské
práce.
Zkušenosti s vyplácením příspěvku starosta shrnuje takto: »Přiznávali jsme ho, pokud
žádost obsahovala všechny povinné přílohy
a práce byly prováděny v souladu se závazným stanoviskem památkářů. Velký důraz
jsme kladli na řádné, průkazné a včasné vyúčtování. Nám se osvědčilo vyplácet žadateli polovinu příspěvku před zahájením prací
a zbytek vyplatit až po řádném vyúčtování.
O své zkušenosti se rádi případně podělíme
s jinými městy.«
Vlastníkům nemovitostí kyne i možnost
půjček z Fondu rozvoje bydlení Šternberk.
Půjčky z fondu na opravu objektů v památkové zóně jsou vyšší, neboť radnice zohledňuje větší náročnost oprav památkově chráněných objektů i dalších nemovitostí
v historickém centru.
Během let 1992–2003 bylo město největším investorem rekonstrukcí objektů v MPZ.
V roce 2003 samospráva schválila privatizaci
domů v majetku města, jejíž ukončení se
předpokládá letos. Kultivací městského pro-
květen 2009
NEPŘEHLÉDNUTELNÁ PROMĚNA
Od prohlášení Městské památkové zóny
Šternberk se vzhled města výrazně změnil.
Zde jsou některá fakta:
■ V letech 2005 až 2006 se uskutečnila rekonstrukce centra.
■ Loni a předloni mohli vlastníci žádat
o příspěvky na zvelebení svých objektů
v MPZ.
■ V roce 2008 byl instalován nový informační systém pro snazší orientaci v centru města.
■ Od roku 1999 probíhá postupná obnova
bývalého augustiniánského kláštera.
■ V letech 2003 až 2006 byl restaurován mariánský sloup a pozlacena vrcholová socha
Panny Marie Immaculaty.
■ V roce 2001 se začalo s obnovou bývalého
domu osvěty, který se připravuje pro Expozici času vycházející z tradičního pojmu
»Šternberk – město hodin«.
V MPZ se nachází 66 kulturních památek.
Jen národní kulturní památku Státní hrad
Šternberk ročně navštíví více než 40 tisíc návštěvníků. Hrad je konkrétním příkladem,
jak lze propojit současnost s historií: Letos
už pošesté se tam totiž bude konat rockový
festival Šternberský kopec. K dominantám
města patří i kostel Zvěstování Panny Marie
s areálem bývalého augustiniánského kláš-
Pro unikátní informační systém v MPZ se vžilo
pojmenování »klikotoče«. Těch je devět
a pokud si zájemce na nich zatočí klikou,
dostane v češtině, angličtině či němčině
informace o historii města i lokality, kde se
právě nachází.
FOTO: RADOVAN MÍČA
storu a budováním infrastruktury chce radnice podpořit budoucí soukromé vlastníky
v jejich investicích. Stávající rekonstrukce
objektů soukromých vlastníků jsou většinou
dobrým příkladem péče o památky. V návaznosti na komplexní obnovu objektů v MPZ
vznikly v centru další byty i mnohé nové provozovny.
příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel letos v dubnu byl Šternberk
prohlášen Historickým městem roku
2008. Co stojí za úspěchem města, v němž
městská památková zóna existuje už sedmnáct let?
V soutěži o Cenu za nejlepší přípravu Programu regenerace městských památkových
rezervací a městských památkových zón se
Šternberk během posledních tří let pokaždé
vklínil mezi trojici měst nominovaných na
udělení ceny, která je spojena s právem používat titul Historické město roku. Ale až letos
toto čtrnáctitisícové město na Olomoucku,
připomínané už v roce 1296, dosáhlo na metu nejvyšší v soutěži, jejímiž gestory jsou
Sdružení historických sídel Čech, Moravy
a Slezska a ministerstva kultury a pro místní
rozvoj.
FOTO: ARCHIV
MO33
Starosta Mgr. Sedlák po převzetí ceny na
Pražském hradě: »Náš recept na úspěch?
1. vytrvalost, 2. tým kvalitních a spolehlivých
lidí zapálených pro věc, 3. umění kompromisu,
4. stanovení reálných cílů, 5. dostatek peněz –
i když to asi patří na první místo...«
tera. Klášter je od roku 1999 zařazen do Programu záchrany architektonického dědictví
a postupně se obnovuje. Město, které vlastní
jeho větší část (kostel, bývalý proboštský palác a spojovací trakt ke klášteru patří římskokatolické farnosti), hledá smysluplné využití
tohoto rozsáhlého komplexu. Nyní jej město
využívá pro výstavy, koncerty, besedy, přednášky a konají se tam i prohlídky areálu,
zpravidla zakončené hrou na varhany a zpěvem radního Josefa Knopfa.
T Ý M O VÁ P R Á C E A PA RT N E R S T V Í
»Pozice menšího města, avšak s poměrně
velkým počtem v minulosti velmi zanedbaných památek není snadná,« říká starosta.
»Zajistit dostatečné zdroje na jejich opravy či
restaurování – a hlavně přesvědčit některé
kolegy zastupitele i naše občany, že také do
památek je třeba investovat, bylo někdy hodně obtížné. Osobně si velmi cením týmové
práce, koordinace a partnerství v boji o záchranu památek. Vážím si toho, že se nám
podařilo majitele památek přesvědčit o nutnosti a návratnosti péče o tyto objekty,
a změnit tak šedý, neupravený vzhled města.
Daří se nám dál pozitivně ovlivňovat názory
občanů na to, že do historického centra patří původní stavební materiál – a nikoliv třeba
asfalt či zámková dlažba.«
Šternberk letos ve dnech 11.–13. září bude pořadatelem Národního zahájení Dnů
evropského dědictví. Mgr. Jaromír Sedlák je
však už pevně odhodlaný: »Titul Historické
město roku 2008 je pro nás značka, kterou si
chceme udržet a nadále na ní pracovat.« ■
I VA N RY Š AV Ý
33
MO34_35
30.4.09
8:01 AM
Page 34
SPRÁVA A ROZVOJ
Priority krajů v obnově
památek se nemění
Na obnovu jakého typu památek jdou
prostředky z rozpočtů krajů?
Údaje za rok 2008 zatím nejsou k dispozici. Nemohu však hovořit za jednotlivé kraje,
protože každý kraj má trochu jinak nastavené dotační programy pro záchranu památkových objektů. Stejně tak je problematické
hovořit o financování objektů v majetku kraje, protože ani v tomto případě se ne vždy
rozlišuje, zda prostředky směřují do obnovy
památkové podstaty objektu, nebo na provoz instituce užívající památkový objekt.
Část památkových objektů v Ústeckém
kraji se obnovuje v rámci Programu obnovy
venkova, největší část však díky pravidelně
vyhlašovanému Programu na záchranu kulturního a architektonického dědictví. V loňském roce bylo prostřednictvím tohoto programu investováno 14 milionů korun, letos
jsme tento program posílili na 20 milionů.
Nedá se jednoznačně uvést, které typy památek mají přednost při přidělování dotací.
Jsou to však objekty s výraznou architektonickou nebo historickou hodnotou, jejichž
stav bývá označován za havarijní a u nichž
jde o záchranu podstaty kulturní památky
bez ohledu na typ či žadatele. Všechny zájemce nelze v žádném případě uspokojit.
Do tohoto programu dostáváme obvykle
pětkrát více žádostí, než kolik jich můžeme
z krajského rozpočtu uspokojit.
■
■ Pomohl by podle vás zlepšit péči o památky převod územních odborných pracovišť Národního památkového ústavu (NPÚ)
na jednotlivé kraje? Proč o to kraje usilují?
Ne všechny kraje usilují o převod územních pracovišť NPÚ pod svou správu. Ústecký kraj nikdy o převod nežádal, a ani ho
nepovažuje z řady důvodů za účelný.
S územním pracovištěm v Ústí nad Labem
ovšem velmi úzce spolupracujeme. V turisticky exponovaných oblastech jsou příjmy
z památkových objektů jistě zajímavou položkou. Je třeba si ale uvědomit, že nejen
provozní náklady v mnoha případech překračují příjmy, nemluvě o nutných nákladech na zajištění odpovídajícího technické-
34
ho stavu památkových objektů a areálů. Málokdo si uvědomí, že například existenci
zámku podmiňovaly výnosy z celého panství
a církevních objektů zpravidla výnosy ze zemědělské půdy nebo vlastnictví lesů a v našich podmínkách hospodaření v chmelnicích. Celý tento komplex problémů je daleko
složitější a nelze jej posuzovat pouze z jednoho zorného úhlu.
Tvrdím tedy, pokud by územní pracoviště
NPÚ měla v budoucnu přejít pod kraje,
nelze to udělat bez převodu finančních prostředků na tuto kapitolu, tj. i na údržbu památkových objektů v jejich správě, z ministerstva kultury.
FOTO: ARCHIV
»Záchrana a obnova kulturních památek v regionech je během
na dlouhou trať a vždy bude směřovat k zachování co nejpestřejší skladby charakteristických a architektonicky nebo
historicky hodnotných staveb pro budoucí generace. V současných ekonomických podmínkách budeme hledat řešení k zachování nastoupené cesty, i když o poznání v horších podmínkách,« říká Bc. Jana Ryšánková, předsedkyně komise pro
kulturu a památkovou péči Rady Asociace krajů ČR, která je
zároveň uvolněnou členkou Rady Ústeckého kraje mj. pro
oblast kultury a památkové péče.
Památková péče není oblastí, kde by bylo
možné po každých volbách měnit priority,
říká Bc. Jana Ryšánková.
■ Které zásadní změny z hlediska krajů při-
nese návrh nového památkového zákona?
Kraje působily jako připomínková místa
k návrhu zmíněného zákona, přičemž bylo
vzneseno okolo 250 připomínek k téměř
všem oblastem upravovaným novým zákonem. Mezitím však vstoupil v platnost nový
stavební zákon, který v některých případech
upravuje i správní činnosti v oblasti památkové péče. Za zásadní změnu lze považovat
skokový nárůst správních činností, který by
v případě přijetí nového zákona znamenal
pro kraje přijímání nových pracovníků. Předběžný odhad se pohybuje někde kolem
sedmi pracovníků na každý úřad, což by zvýšilo náklady na výkon veřejné správy.
■ Čím se zabývala komise pro kulturu a pa-
mátkovou péči Rady Asociace krajů ČR na
svém prvním jednání počátkem dubna v Litoměřicích?
Jednali jsme o aktuálních otázkách, mj.
o novele zákona č. 304/2008 Sb., kterou se
mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
konkrétně o § 25 a 30 + článek II. Přechodná
ustanovení. Jde o změnu oceňování sbírkových předmětů, a to jednou korunou. Tento
předpis je naprosto nesmyslný a odporuje
skutečným hodnotám sbírek, které představují národní kulturní dědictví. Aplikace tohoto zákona by znamenala i enormní nárůst
mandatorních výdajů zřizovatele těchto in-
stitucí (obce, kraje) a zásadní omezení činností a služeb veřejnosti i muzeí, galerií
a památkových objektů. Komise žádá Radu
Asociace krajů ČR prostřednictvím jejího
předsedy, hejtmana Jihomoravského kraje
Michala Haška, aby legislativní iniciativou
usilovala o zrušení příslušných paragrafů
zákona.
Zabývali jsme se také Integrovaným operačním programem, který představuje evropské peníze pro národní kulturní památky
v krajích nebo památky usilující o zápis na
seznam UNESCO. V každém kraji lze čerpat
500 milionů korun. Obecně platí, že projekty,
které přijdou na ministerstvo dříve, mají větší šanci na uplatnění.
Ústecký kraj se rozhoduje mezi několika
projekty, které podpoří ať ve spolupráci
s krajským pracovištěm Národního památkového ústavu (obnova některých zámků
v kraji), nebo s městem Terezín a ministerstvem kultury (revitalizace Terezína).
Priority komise se nemění, chceme navázat na její práci v minulém období. Naší snahou zůstává, abychom i prostřednictvím
svých zástupců v dotačních komisích ministerstva kultury dostali do památek i živé kultury co nejvíce finančních prostředků.
■
LÝ D I A S T O U P O VÁ
květen 2009
MO34_35
30.4.09
8:01 AM
Page 35
SPRÁVA A ROZVOJ
Plánovat své okolí společně?
J
ak se principy převzaté z britského nebo
amerického prostředí ujaly v našich podmínkách? Jaké jsou praktické zkušenosti
s uplatňováním metod komunitního plánování? Na tyto a další otázky jsme hledali odpovědi.
■ Jakou máte zkušenost s komunitním plánováním? Ve svém projektu zmiňujete, že
prvotním impulsem byla k němu školní
soutěž.
Ondřej Havlíček, obec Smidary: S pojmem
komunitní plánování jsme se poprvé setkali
až při vyplňování žádosti o podporu z Nadace Partnerství. S podobnými metodami jsme
neměli do té doby žádné zkušenosti, ale
teoreticky se nám zdály zajímavé. Před pořádáním prvního komunitního setkání jsme
pozvali všechny zástupce spolků a dobrovolných organizací na úvodní schůzku, která
byla velmi důležitá pro vzájemné vyjasnění
toho, co se od celého průběhu očekává.
Samotné plánování se uskutečnilo přímo na
místě. Svou roli sehrálo zejména to, že jsme
občany nezvali na »řešení problému«, ale na
společenskou událost a nabídli jim novou
možnost spolurozhodování.
Smidary jsou malou obcí o 900 obyvatelích, při přípravě projektů proto – s nadsázkou řečeno – nelze nehovořit s lidmi, protože jako místní si jsme hodně blízko. Snažíme
se však hledat nové a zajímavé metody, jak
získávat podněty a témata. Se základní školou pořádáme soutěže v »územním plánování«, v nichž školáci navrhují různé úpravy
obce. Z prvního kola soutěže vzešel v roce
2006 nápad na projekt Rozkvetlých Smidar –
obecní zahrady u zdravotního střediska
a mateřské školy.
Klíčovou postavou veřejného projednávání a prostředníkem mezi obcí a občany je
moderátor diskuse. Musí mít facilitátor
kurz nebo školení? A jsou nutná nějaká pravidla pro komunitní plánování, nestačí se
■
jen sejít v místní hospodě nebo knihovně
a prostě »to probrat«?
Martin Nawrath, Nadace Partnerství: Základní kurzy v komunikaci, naslouchání
a vedení diskusí jsou určitě užitečné. Klíčová
je však praxe a možná určité vrozené dispozice. Ne každý je vnitřně nastaven na to neprosazovat svůj názor, dát prostor i pro názory, s nimiž nesouhlasí, jindy být přísný
a slovo odebírat i autoritám. To se opravdu
nejlépe učí a rozvíjí »v boji«. Co se týče pravidel samotného komunitního plánování, tady
bych byl naopak velmi přísný. Občas se stane, že hospodské popovídání může leccos
vyřešit, ale mluvíme-li o ovlivnění toho, kam
například směřovat peníze, jen s dobrou vůlí si nevystačíme. Dobře promyšlená a nastavená pravidla, ať už jde o jednu diskusi nebo
několikaletý projekt, mohou přinést i onu
neformální, přestože pracovní atmosféru,
o kterou při komunitním plánování jde.
Nebáli jste se, že společné plánování spíše rozjitří místní problémy?
Ondřej Havlíček, obec Smidary: Zavděčit se
všem je ideální stav. Nesouhlasná stanoviska
se objevují vždy a všude. Důležité bylo poukázat na jejich věcný vztah k problému, což
se velmi dobře podařilo našemu facilitátorovi. Proces komunitního plánování tak naplnil
možnost optimálního využití našeho prostranství s tím, že kdo skutečně chtěl navrhnout něco věcného, dostal prostor a může
být s výsledkem spokojen.
■
Co se děje, když se lidé na podobě místa
neshodnou?
Martin Nawrath, Nadace Partnerství: Má
zkušenost je taková, že zásadní neshoda ukazuje na hlubší problém v komunitě, obvykle
dlouhodobě podhodnocenou komunikaci.
■
■ Jak jste projekt spolufinancovali? Musí
obec počítat s dalšími, třeba neplánovaný-
FOTO: ARCHIV
Metody komunitního plánování vzhledu obce a podoby její zeleně prosazované zpočátku převážně zástupci neziskového sektoru, už i u nás zdomácňují. Nejen v teoretické, ale i v praktické
rovině.
Prvního komunitního plánování spojeného se
křtem hasičského vozu se ve Smidarech
zúčastnilo na 200 občanů.
mi výdaji? Využijete ještě někdy ve vaši obci
zkušenosti s komunitním plánováním?
Ondřej Havlíček, obec Smidary: Důležitost
těchto forem podpory spočívá i v tom, že
často vyvolávají multiplikační efekt. Například u nás na první projekt navázaly výsadby
stromů u sousedního prostranství školky
a už je naplánován i projekt venkovní učebny. Na financování projektu se obec podílela
zhruba 50 tisíci korun, což stačilo jak na náklady realizační, tak nepředvídané, které činily asi 5 %. Trochu jiné je to u vyvolaných
nákladů, které souvisejí s údržbou. Ty je
obtížné předvídat, závisejí totiž na konkrétních podmínkách.
Na zastupitelstvu se nyní živě diskutuje
o tom, co by se dalo formou komunitního
plánování ještě řešit. Považuji to za dobrý
signál adaptace tohoto nástroje v naší obci
a za skutečný pokrok. Byl bych proto rád,
kdybychom měli příležitost uskutečnit další
komunitní plánování, tentokrát v přilehlých
Chotělicích. Tam vznikl zhruba před 10 lety
velký problém se zasypáním nevyužívaného
rybníka. Je to v podstatě ekologický, zelený
brownfield. Místo by přitom mohlo poskytnout i zajímavý biotop pro rostliny a živočichy. Prozatím je to záměr, pro který hledáme
finanční podporu a který podle mého názoru není řešitelný běžnými metodami.
■
PAV L Í N A B I N K O VÁ
Nadace Partnerství
Správní řád po novelách
P
ublikace Správní řád – ÚZ č. 726, kterou vydalo ostravské nakladatelství SAGIT, obsahuje
kromě úplného znění správního řádu po novelách přijatých v uplynulém období také vyhlášku
o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které
správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (podle stavu k 23. 3. 2009).
Změny jsou vyznačeny tučným písmem. Více informací je na www.spr.sagit.cz.
Kód knihy: 03452.
květen 2009
Publikaci v rozsahu 64 stran za 42 Kč včetně
DPH si můžete písemně objednat na adrese
ECONOMIA a. s.,VTÚ Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], nebo na internetové adrese http//knihy.ihned.cz,
kde vám zařídí její zaslání na dobírku z nakladatelství SAGIT. Informace na tel.: 596 785 999. Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří u publikace
uvedou na objednávce číslo své klubové karty
a kód knihy, obdrží 30% slevu.
35
30.4.09
8:01 AM
Page 36
SPRÁVA A ROZVOJ
Chystáte se vybudovat
dětské hřiště?
Zařízení pro volný čas včetně dětského hřiště je obvykle kompromisem mezi tím, jak by mělo ideálně vypadat, představou
investora a jeho finančními možnostmi. Ať už je skutečnost
jakákoliv, vždy je dobré mít v ruce zpracované nejlepší řešení
pro daný prostor.
H
řišti dodává atraktivitu jeho variabilita, prostředí, v němž se nachází, i kolik
herních možností a pohybu nabízí. Říká to Naďa Kjellberg, jednatelka HAGS, s. r. o,
českého zastoupení švédské firmy. »Při projektování hřiště se vždy snažím navrhnout
ho tak, aby tam bylo co nejvíce herních funkcí pro danou věkovou skupinu,« doplňuje.
Záleží také na prostoru a penězích, často se
hřiště zařizují pro děti ve věku od 2 do 14 let.
Měla by být pro ně kreativní a zábavná, posilovat fyzickou kondici, navazování sociálních vazeb, rozvoj fyzických i duševních
vlastností.
NA PRVNÍM MÍSTĚ BEZPEČNOST
Dětské hřiště musí být hlavně bezpečné. Proto je důležité vyloučit možná rizika. Děti
chtějí zkoušet lézt, šplhat, prolézat, houpat
se, zkoumat… Tím se samy vystavují nebezpečím, která si ani neuvědomují. Bezpečnost
hřiště je tedy na prvním místě ze všech požadavků na ně kladených, a je dána evropskými normami EN 1176 (všeobecné bezpečnostní požadavky a zkušební metody)
a EN 1177 (pro povrchy hřišť, které mají tlumit nárazy). Naplnění norem by mělo zaručit, že na daném hřišti nejsou skrytá rizika. Je
vždy lepší, když jsou herní prvky vyrobeny
z kvalitního materiálu. Vybavení vydrží dlouho a potřebuje minimální údržbu. Kvalitnější prvky jsou finančně nákladnější, proto investoři obvykle dávají přednost levnějším
řešením. »Pokud na počátku více investujete
do kvality, údržba stojí mnohem méně peněz,« tvrdí Naďa Kjellberg.
J A K H Ř I Š T Ě V Y B AV I T ?
Hřiště a jeho vybavení by měla vydržet několik let a být v perfektním stavu. Jako materiál
je vhodné velmi tvrdé a kvalitní dřevo, kov,
aluminium a umělé hmoty. Kov lze použít
jen na některých částech nebo na celou herní konstrukci. Dále je to překližka a vysokotlaký laminát – HPL (stlačená papírová hmota s lepidlem, lisovaná za vysokého tlaku
a teploty, materiál má tvrdost mezi kovem
a dřevem, je prakticky nezničitelný). Jak vysvětluje Naďa Kjellberg, obvykle každá země
má v této oblasti svá specifika – český trh je
FOTO: AUTORKA
MO36_37
Hřiště a jeho vybavení by měla vydržet několik
let a být v perfektním stavu.
psychologicky orientován zejména na dřevo.
Angličané preferují bytelnější kovové konstrukce, neboť v Británii je více vandalismu
než u nás. Američané požadují spíše plasty.
Švédsko je tak napůl, s tím, že se kombinují
dřevěné a další konstrukce. Hřiště nezřídka
bývá terčem vandalů. A v takovém případě se
Jaké jsou zkušenosti měst?
Až miliony korun na vybudování a údržbu dětských
hřišť, vandalismus, neukáznění pejskaři, přísné hygienické a bezpečnostní předpisy. To jsou jen některé
problémy, kterými se města musí zabývat.
■ Ing. Jiří Tlustoš, vedoucí oddělení investic
Městského úřadu Šlapanice:
■ Máme pouze devět dětských hřišť. Vybudování
malého dětského hřiště přijde zhruba na 100 tisíc
korun, údržba stojí okolo 50–80 tisíc korun.
■ Vybudovaná hřiště byla certifikována. Aby se město vypořádalo s normami, je snaha likvidovat všude
pískoviště vzhledem k nesplnitelným požadavkům
hygienických norem a předpisů. Čelit také musíme
používání hřišť pejskaři.
■ Někdy se objeví požadavek na budování dětského
hřiště od maminek na mateřské dovolené, jinak se domnívám, že na území města je dostatek dětských hřišť.
■ Samuel Truschka, tiskový mluvčí Městské
části Praha 13:
■ Na území městské části je 45 sportovních hřišť
a komplexů a 67 dětských hřišť. Postupně jsme
všechna dětská hřiště od roku 2000 rekonstruovali
a vybavili nejmodernějšími herními prvky.
■ Modernizace hřišť i sportovišť nadále pokračují
i s pomocí peněz z evropských fondů. Na komplexní
36
údržbu dětských hřišť o rozloze 1200 m2 jsme vynaložili 2,6 mil. Kč a sportovních hřišť o rozloze
1000 m2 pak dalších 3,4 mil. Kč. Náklady na běžnou údržbu všech hřišť v Praze 13 odhadujeme na
zhruba 2 mil. Kč. Stanovit tyto náklady však přesně
nelze, tyto práce jsou totiž také součástí komplexní
péče o veřejnou zeleň.
■ Při vybavování hřišť je nutné vždy dbát na kvalitu
herních a sportovních prvků, na veřejných prostranstvích jsou podrobena extrémní zátěži, takže obstojí
jen nejkvalitnější. Proti vstupu psů jsou dětská hřiště
oplocována. V letních měsících se někdy zvyšuje četnost úklidů na hřištích. Návštěvníci zde zanechávají
odpadky a je nutné zametat některé sportovní plochy.
■ Dětská hřiště se budují v souladu s koncepcí rozvoje v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí
a také na základě výsledků ročních komplexních
kontrol. Máme dostatek dětských hřišť a sportovišť
pro všechny věkové kategorie. V současné době
v Nových Butovicích budujeme hřiště s herními prvky
pro imobilní a slepé děti. Snažíme se o pestrost
a rozmanitost hřišť a sportovišť.
■ Eva Stejskalová, tisková mluvčí města
Vsetín:
■ Město vlastní 122 dětských hřišť a veřejných spor-
tovišť a dále osm sportovních areálů (městské lázně
s venkovním koupalištěm, druhé venkovní koupaliště, fotbalový stadion, škvárové hřiště, skate park
a další). Jen letos jsme na rozvoj sportu vyčlenili
v rozpočtu města 80 mil. Kč. Budujeme, respektive
rekonstruujeme nová hřiště, v posledních třech letech u nás přibylo okolo 30 nových dětských hřišť za
přibližně 30 mil. Kč. Údržba přijde město na desítky
milionů korun.
■ Vandalismus je zřejmě všeobecný problém. Letos
na jaře rozjíždíme pilotní projekt ve třech místních
lokalitách – hlídání dětských hřišť vytipovanými
osobami, které v dané lokalitě bydlí. Uvidíme, jak
se osvědčí. Kromě vandalismu existují problémy
majetkové, protože řada sportovišť přešla v 80.
a 90. letech minulého století na tělovýchovné jednoty, které za ně mnohdy požadují nepřiměřené
požadavky.
■ Požadavky se mění se změnami trendů v oblasti
sportů a s příchodem nových sportů (in-line, squash,
snowboarding apod.). Fakulta tělesné výchovy
a sportu Univerzity Karlovy spolu Vysokou školou
ekonomickou Praha zpracovaly novou koncepci rozvoje sportu na Vsetíně, která navrhuje nová sportoviště a vychází z požadavků jejich uživatelů.
/ev/
květen 2009
MO36_37
30.4.09
8:02 AM
Page 37
SPRÁVA A ROZVOJ
Vybrané normy
ČSN EN 1176-1 Všeobecné bezpečnostní požadavky a zkušební metody,
■ ČSN EN 1177 Povrch hřiště tlumící náraz – bezpečnostní požadavky a zkušební metody,
■ ČSN EN 13814 Prostředky lidové zábavy – Bezpečnost,
■ ČSN EN 15567 1 Lanové dráhy – Konstrukční
a bezpečnostní požadavky,
■ ČSN EN 15567-2 Lanové dráhy – Funkční požadavky,
■ ČSN EN 1069-1 Vodní skluzavky vysoké 2 m
a více.
■
Z Á L E Ž Í N A K R E AT I V I T Ě A R C H I T E K TA
Krátce po roce 1989 bylo u nás jen málo architektů, kteří se specializovali na projektování dětských hřišť. Dnes je situace podstatně
lepší. Když se rozhlédneme kolem sebe, je to
i vidět. Jak bude hřiště vypadat, záleží na kreativitě architekta. »Osobně prosazuji, pokud
je dostatek prostoru, aby bylo zasazeno v zeleni, mělo pochozí zpevněné plochy (na písku
se s kočárkem špatně jezdí) a posezení pro rodiče,« upozorňuje Naďa Kjellberg. Vývoj dětských hřišť jde dopředu v oblasti estetické,
funkční a kvalitativní velmi rychle. Firmy, které se jím léta zabývají, vymýšlejí nové herní
funkce, výrobní technologie, pevnější materiály, design. »Na vývoji spolupracujeme s psychologem, pedagogy, lékaři i se samotnými
uživateli,« poznamenává Naďa Kjellberg.
K O N T R O L O VAT, K O N T R O L O VAT
Běžná údržba zařízení hřišť a ploch vyžaduje kvůli bezpečnosti a funkčnosti preventivní
opatření. Periodicitu kontrol stanovuje norma ČSN EN 1176-7 – Zařízení dětských hřišť
– část 7: Pokyny pro zřizování, kontrolu,
údržbu a provoz. U veřejných dětských hřišť
je povinnost kontrol na třech úrovních, tj.
roční, provozní a denní (vizuální). Vizuální
kontrolou (pochůzkou) se dají zjistit nápadné zdroje nebezpečí způsobené vandalismem, používáním nebo povětrnostními
podmínkami (zlomené součásti nebo rozbité lahve).
FOTO: AUTORKA
projevuje použitý materiál nejvíce – je-li dostatečně kvalitní, vydrží i hry pubescentů
a drsné zacházení.
Hřišti dodává atraktivitu jeho variabilita, prostředí, v němž se nachází, kolik herních možností
a pohybu nabízí.
Provozní kontrolou se sleduje funkce a stabilita zařízení, zejména z hlediska jakéhokoliv opotřebení a uskutečňuje se jednou za tři
měsíce.
Jednou ročně se kontroluje celé zařízení
včetně základů, celková úroveň bezpečnosti
zařízení, základů a povrchů. Kontroly obvykle dělají specializované firmy a osoby. Když
se náhodou stane úraz, zjišťuje se, zda byly
splněny všechny požadavky. Výrobce musí
zaručit, že jím dodané herní prvky jsou bezpečné, odpovídají daným normám. Rovněž
provozovatel hřiště musí doložit, že hřiště
udržuje a kontroluje.
POŘÍZENÍ NENÍ LEVNÉ
Zřídit, vybavit a udržovat dětské hřiště je nákladná záležitost. Jen jeho samotné vybudo-
vání stojí od několika set tisíc až po několik
milionů korun. Současná nabídka je však
opravdu široká.
»Kvalita a vzhled hřiště jsou dány finančními prostředky a prostorem. Bohužel ve výběrových řízeních často bývá rozhodujícím
kritériem nejnižší cena, zatímco v zahraničí
spíše ekonomická výhodnost – vybavení
hřiště, obsah hry, použité materiály, kvalita,
životnost, záruky a nároky na údržbu. Dokonce jsem se tam setkala s tím, že jedním ze
zadávacích kritérií byl rozvoj osobnosti dítěte. Když jsem projektovala hřiště ve Švédsku,
bylo běžné, že člověk, který návrh vybíral, také za tu investici zodpovídal,« uzavřela Naďa
Kjellberg.
■
E VA V Í T K O VÁ
MO-000843
květen 2009
37
30.4.09
8:02 AM
Page 38
SPRÁVA A ROZVOJ
Dluhy se musejí splácet,
shodují se obce
Názory představitelů obcí, zda je vhodné následovat příkladu
Chomutova a přistoupit k vymáhání pohledávek za pomoci exekutorů, se různí. Dosvědčují to i následující odpovědi:
1. Jaký je váš názor na vymáhání pohledávek formou exekucí tak, jak k nim přistoupilo město Chomutov?
2. Jak řešíte tyto problémy ve vašem městě?
ANKETA
den z legitimních nástrojů na vymáhání nezaplacených pohledávek. Pokud jsou náklady na vymáhání mnohem vyšší než vymáhaná částka, je to spíše na zamyšlenou pro
dlužníky, jestli se jim jejich postup vyplatil.
Možná příště nenechají celou věc dojít tak
daleko a raději zaplatí svůj dluh sami a dobrovolně.
2. U nás v Lounech se již řadu let řídíme
heslem »Neexistuje nevymožená pohledávka, existuje pouze předčasné úmrtí!«. Velmi
pečlivě třídíme pohledávky do 19 kategorií
a pro každou z nich se neustále snažíme hledat cesty k jejich vymáhání. Máme pracovní
skupinu úředníků a právníků, která pečlivě
hodnotí stav ve vymáhání pohledávek a každoročně předkládá podrobnou zprávu radě
města. Maximální výše pohledávek bylo dosaženo v roce 2005 (14 milionů Kč), od té
doby se jejich celková výše udržuje mezi 11
a 12 miliony korun. Naším největším problémem jsou momentálně pohledávky z pokut za dopravní přestupky, které tvoří skoro
polovinu vymáhané částky. Loni dosáhly vý-
Ing. Petr Vícha, starosta Bohumína:
1. Na nedávném setkání starostů a starostek okresu Karviná, kde jsme o této záležitosti hovořili, měl postup chomutovské radnice
spontánní podporu. Já jsem ale proti. Myslím si, že bylo vinou chomutovské radnice,
když nechala dojít situaci tak daleko, aby
dluhy dosáhly takové výše; zároveň samozřejmě chápu snahu s tím něco dělat. Ale
když se s dluhy pracuje poctivě, je vymáhání
sice obtížné, exekuční tituly se získávají od
soudu zdlouhavě, ale je to možné.
2. Pracovníci oddělení na naší radnici, kteří mají vymáhání dluhů na starosti, chodí za
dlužníky, navštěvují je doma, docházejí i na
místa, kde se sociální dávky vyplácejí. Nezatěžují ale dlužníky zbytečnými exekutorskými poplatky, chtějí od nich jen skutečně
dlužnou částku a nezabavují jim všechno do
poslední tisícikoruny.
Využití služeb exekutorů považuji za hraniční metodu, která vše zbytečně prodražuje.
Vždyť exekutor má z každé částky 15 %, minimálně 3000 Kč. Problém vidím v tom, že
obcím byla odňata možnost sáhnout dlužníkům na sociální dávky. Kromě toho by podle
mne měly mít stejná práva jako exekutoři.
■
Mgr. Petr Tulpa, starosta Jablonce nad
Nisou:
1. Nevím, zda je chomutovské řešení plošně zcela správně. Myslím, že by se každý případ měl posuzovat individuálně, zjistit, zda
jde o recidivistu nebo o první případ, náhodný výkyv.
2. V našem městě řešíme pohledávky ze
samosprávné činnosti výhradně vlastními
silami, a to jak v nalézacím řízení, tak ve výkonu rozhodnutí, tj. nepoužíváme služeb
žádných externích subjektů ani exekutorů.
Pohledávky spadající pod výkon státní
správy, tedy z přenesené působnosti, řešíme
kombinací vlastní činnosti přes soud, spoluprací s externími subjekty, tj. exekutory u pohledávek z pokut městské policie a u dopravních přestupků. Nově též spolupracujeme
s celní správou při vymáhání pokut udělených za obecné přestupky.
■
Jan Kerner, starosta Loun:
1. Své dluhy musí platit všichni; v právním
státě toto platí pro každého bez rozdílu. Exekuci hotovosti proto plně podporuji jako je-
■
38
ILUSTRAČNÍ FOTO: ZUZANA ŠMAJLEROVÁ
MO38
Vymáhání pohledávek u dlužníků bývá
náročné i pro radnice.
še 6 892 104 Kč. Až na druhém místě jsou
dluhy na nájemném, které představovaly
2 890 955 Kč.
■ Ing. Oldřich Čtvrtečka, starosta Náchoda:
1. Situace našeho města je odlišná od té
v Chomutově. Občané v Náchodě dluží na
nájemném »pouze« dva miliony korun včetně úroků. S velkou částí těchto dlužníků jsme
uzavřeli splátkové kalendáře. Když se nedohodneme, řešíme situaci soudní cestou, která končí buď vystěhováním z bytu či soudní
exekucí. Při uzavření dohody rovnou měníme nájemní smlouvy na smlouvy na dobu
určitou a dlužník si je potom vědom, že případné vystěhování je možné ve velice krátké
době.
Jistě jsou i dluhy vymáhané z pokut a rozhodnutí soudu, ale ty se řeší standardní cestou a rovněž nepřesahují tři miliony korun.
2. Na základě výše popsané situace naše
město nehodlá přistoupit k vymáhání dluhů
na způsob Chomutova. Zároveň však hledáme v rámci zákona i jiné cesty k vymáhání
dluhů staršího data.
Mgr. Ladislav Macák, starosta Tachova:
1. Pokud selžou všechny standardní způsoby vymáhání dluhů, souhlasím s postupem Chomutova. Především ve vymáhání
dlužných pokut. Každý si musí uvědomit, že
porušování zákonů i závazných vyhlášek nese následky. Odměna exekutorů je otázkou
legislativy. Každý dlužník si musí uvědomit,
že neplacení dluhů je drahé.
2. Služeb exekutorů využívat nemusíme;
v našem městě zatím stačí standardní vymáhání pohledávek.
■
Květoslava Othová, starostka Vsetína:
1. S postupem Chomutova se naprosto
ztotožňuji, protože věřím, že je v souladu se
zákonem a k tomuto kroku přistoupil až po
vyčerpání ostatních možností. Jsem přesvědčena, že není možné s ohledem na
ostatní řádně platící občany tolerovat neplatiče. Z vlastních zkušeností víme, že vymoci
dlužné částky je sice náročné a nákladné,
nicméně výchovné. Nabízí se proto spíše
otázka pro zákonodárce, zda budou i nadále
neplatiči a nepřizpůsobivé osoby chráněny
více než ti, kteří si své povinnosti řádně plní.
2. Náš finanční odbor plně využívá zákonných možností, jak dlužnou částku od neplatičů vymoci. V souladu s vyhláškou města Vsetína o místních poplatcích a zákona
o místních poplatcích zvyšujeme dlužnou
částku při včasném nezaplacení až na trojnásobek, při následném vymáhání postupujeme podle zákona o správě daní a poplatků
a podle občanského soudního řádu. Dlužné
částky vymáháme exekučně například
z účtů vedených u bank, z mezd, důchodů,
dávek státní sociální podpory či nemocenských dávek, kdy každou exekuci ještě dále
navyšujeme o exekuční náklady. Tyto náklady činí 2 % vymáhaného nedoplatku, nejméně však 200 Kč. V některých případech
jsme nuceni použít i soudní cesty. Pokud jde
o dluhy na nájemném, v případě nárůstu
dluhů nekompromisně udělujeme výpovědi
z nájmu.
/jo/
■
květen 2009
MO39
30.4.09
8:03 AM
Page 39
SPRÁVA A ROZVOJ
Při problémech s neplatiči může
pomoci i oddlužení
Platební neschopnost lidí v České republice výrazně roste. Týká
se také nájemníků v obecních bytech, z nichž někteří již dluží
na nájemném nemalé částky.
Z
atímco v prvním čtvrtletí roku 2008,
kdy vstoupil v platnost nový insolvenční zákon, podaly fyzické osoby 218 návrhů na oddlužení, v letošním prvním kvartálu to již bylo 465 návrhů. A například proti
loňskému březnu byl ve stejném měsíci letoška počet těchto případů dokonce trojnásobný. Zlepšuje se poměr podaných a schválených návrhů. Zatímco v uplynulém roce
bylo zamítnuto 15 %, letos je to již jen 6 %.
Libor Nevšímal, člen představenstva společnosti Naxos, která tento vývoj podrobně sleduje, odhaduje, že insolvencí bude přibývat
i v nejbližším období. Oddlužení podle insolvenčního zákona představuje jednu
z cest, jak tento problém řešit.
H R O Z Í N E G AT I V N Í P U B L I C I TA
Jako ne vždy dobrá a účinná varianta, jak přimět neplatiče nájemného k zaplacení, se
ukazuje exekuce a vystěhování. Většina takových případů končí tak, že po nájemníkovi
zůstanou obrovské dluhy. A obec si ani není
jista, zda zvolila to správné řešení a zda náklady na takový postup byly přiměřené. Stává se také, že exekutor zabaví například mikrovlnou troubu, televizi a 15 let starou
pračku a když vše prodá, zjistí, že náklady na
exekuci byly vyšší než výtěžek. Obec pak
z toho nezíská vůbec nic, problém se nevyřeší a navíc o tom mohou média negativně informovat. »V některých případech je vhod-
nější oddlužení neplatícího nájemníka. Insolvenční zákon umožňuje dva způsoby.
V prvním případě je to forma splátkového
kalendáře. Dlužník je povinen po dobu pěti
let splácet nezajištěným věřitelům ze svých
příjmů část zabavitelnou pro přednostní pohledávky. Ten, kdo žádá o oddlužení, musí
splňovat několik podmínek. Mimo jiné nesmí mít dluhy z podnikání a nemůže být také jako podnikatel registrován na živnostenském úřadu. Podmínkou je také „čistý“
trestní rejstřík žadatele a jeho návrh na oddlužení nesmí být opakovaný. A musí být
schopen v příštích pěti letech uhradit nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek,« říká Libor Nevšímal z Naxosu, realitní společnosti, která mj. spolupracuje
s obcemi a zná jejich problematiku. Jak dále
dodává, podrobné podmínky oddlužení stanoví příslušné právní úpravy, podle nichž je
stanovena částka, která je sražena z dlužníkova příjmu. Jde mj. o vládní nařízení o nezabavitelných částkách, zákon o životním
a existenčním minimu, zákon o státní sociální podpoře a vládní nařízení o normativních
nákladech na bydlení. K tzv. postižitelným
příjmům patří kromě mzdy také zisk z dohody o pracovní činnosti, opakovaně vyplácené
sociální dávky, ale i například důchod, peněžitá pomoc v mateřství či stipendium. Při
stanovení nezabavitelné částky je rovněž důležité, kolik osob dlužník vyživuje.
DOHODA A VZÁJEMNÝ KOMPROMIS
Oddlužení vždy spočívá v oboustranné dohodě věřitele s dlužníkem a v kompromisu.
Vzájemnou spoluprací dosáhnou obě strany
daleko přijatelnějších výsledků než oboustrannou nedůvěrou a neochotou ke kompromisu. A nájemník by měl mít zájem spolupracovat, protože bude oddlužen. To
znamená, že zaplatí, po pěti letech bude mít
klid a začne s čistým štítem. »Je to řešení akceptovatelné i z lidského pohledu. A obec tak
může získat alespoň část ze svých pohledávek – v případě oddlužení 30, popřípadě i více procent,« konstatuje Libor Nevšímal. Zároveň však doplňuje, že ne ve všech
případech je tato forma vhodná. Je to například tehdy, když obec ví, že dlužník peníze
má a že je od něj schopna získat i stoprocentní úhradu pohledávek.
»Je možné využít i další způsob oddlužení.
Pokud vlastní neplatící nájemník v době návrhu na oddlužení a jeho schválení movitý či
nemovitý majetek, lze jej zpeněžit a ze získaných peněz zaplatit pohledávky. Majetkovou
podstatu tvoří majetek, který dlužníkovi patřil v době schválení této formy oddlužení.
Soupis majetku je přílohou formuláře insolvenčního návrhu. Majetková podstata je oceněna a tak je stanoven poměr mezi její hodnotou a výší zjištěných pohledávek.
Následně je tento majetek zpeněžen a pohledávky věřitelů jsou poměrně uspokojeny,«
vysvětluje Libor Nevšímal.
Oddlužení je tedy pro obce jednou z regulérních a velmi transparentních možností,
jak řešit pohledávky s neplatiči nájemného.
/sk/
Tvrdé restrikce nejsou účinné
K
e způsobu vymáhání pohledávek
v Chomutově se vyjádřil i ministr pro
lidská práva a menšiny Michael Kocáb. I když uznává, že nelze stát na straně
neplatičů, je zásadně proti zvolenému způsobu, který považuje za nepřípustný a nezákonný. Upozorňuje na to, že radnice má
možnost využít vlastního exekučního titulu
a vybírat přitom jen dlužnou částku s exekučním poplatkem 200 Kč, a nikoli nechávat
státní prostředky v kapsách soukromých
exekutorů. Opírá se přitom o některé výroky
ústavních činitelů a renomovaných právníků, například Ústavního soudu, veřejného
ochránce práv JUDr. Otakara Motejla i jeho
zástupkyně Jitky Seitlové, vedoucího oddělení veřejného práva Ústavu státu a práva
Akademie věd ČR JUDr. Jana Bárty, CSc.,
soudce Jana Viklického a dalších.
květen 2009
Michael Kocáb upozorňuje na právní
stránku věci: »Podle zákona č. 337/1992 Sb.,
o správě daní a poplatků, si obec může zvolit režim vymáhání, tj. buď bude nadále postupovat podle zákona o správě daní a poplatků a dlužnou částku bude exekuovat
sama, nebo požádá o vymáhání soud či
soudního exekutora. Již při této volbě obec
musí respektovat pravidla zakotvená v zákoně o správě daní a poplatků, byť se posléze rozhodne vymáhání svěřit soudnímu
exekutorovi. Jedním z těchto pravidel je
podle § 2 odst. 2 zákona stanovená povinnost obce (jako správce daně) postupovat
tak, aby při vyžadování povinností od dlužníků (daňových subjektů) volily jen takové
prostředky, které dlužníky nejméně zatěžují a umožňují přitom dosáhnout vybrání
dlužné částky.«
Využití služeb soudního exekutora způsobem, k jakému přistoupila chomutovská
radnice, je podle ministra Kocába v rozporu
s povinností obcí volit šetrné prostředky při
vymáhání. Namítá rovněž, že pokud obce
argumentují, že tak jednaly i »pro poučení
ostatních dlužníků«, nelze takové nepřímé
exemplární trestání považovat za postup,
který je v souladu s principem dobré správy.
Michael Kocáb považuje za mýtus tvrzení,
že medicína v podobě tvrdých restrikcí je
účinná. »Trpělivý, pevný a o zákon opřený
partnerský přístup v práci samospráv se
všemi sociálně vyloučenými je jedinou odzkoušenou a nejúčinnější metodou prevence sociálního vyloučení všude ve světě. Nikdy nepřinese stoprocentní úspěch – ale
téměř vždy dokáže zastavit přesahování sociální vyloučenosti do další generace.« /jo/
39
30.4.09
8:03 AM
Page 40
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Lešany v čele solárních mistrů
Solární liga ČR, již pětileté klání sídel ve využívání energie Slunce, nabrala s letošním jarem na obrátkách. Prostřednictvím této
soutěže Liga ekologických alternativ (LEA) jako její organizátor
prezentuje projekty zaměřené na ohřev vody, přitápění a produkci elektřiny slunečními zařízeními.
J
ako ve fotbale i v Solární lize se soupeří,
okukují finty, útočí a skóruje. Ne však pro
peníze a zábavu, ale v zájmu přínosů využívání energie Slunce. Tak shrnují smysl
soutěže pořadatelé z LEA. Každý, kdo zná výkon fotovoltaického systému či plochu solárních kolektorů na kterémkoliv objektu v dané obci, může takovou instalaci jednoduše
elektronicky přihlásit na na www.solarniliga.cz. Přihraje tak své obci body, které jí
vynesou – vedle pozice v žebříčcích šesti kategorií – i bonusy v podobě přísunu informací z oboru, jež může zdarma využít pro své
čistší ovzduší, úspory energie, lepší greenimage i propagaci, stejně jako k přivábení
turistů či posílení ekologického cítění vlastních obyvatel.
T R O J I T Ý T R I U M F O B C E Z P O S Á Z AV Í
Kdo jsou aktuálně kralující »solární mistři«?
Vítězem souhrnné kategorie za rok 2008 se
díky instalaci unikátního solárního parku
(viz rámeček) na svém území staly středočeské Lešany v okrese Benešov. Titul Solární
mistr ČR jim patří i v kategorii malých sídel
do 5000 obyvatel a kategorii fotovoltaiky. Lešany tak po pěti letech ukončily panování
Rusavy ze Zlínska, jíž však zůstalo žezlo v kategorii teplovodních systémů. Do čela měst
nad 50 000 obyvatel se po roce vrátila Plzeň.
Trůn mezi sídly od 5000 do 50 000 obyvatel
obhájily Dubňany z Hodonínska. Tam se
o další dávku bodů zasloužila nová solární
elektrárna (dosud největší v soutěži) o instalovaném výkonu 2,1 MWp (výsledky jednotlivých kategorií Solární ligy jsou na
http://www.solarniliga.cz/sl08.html).
Ofenzíva slunečních elektráren byla loni
patrná ještě více než v roce 2007. Však hodnota výkonu všech přihlášených fotovoltaických systémů v závěru roku činila 9,8 MWp,
přičemž počet soutěžících už atakuje hranici šesti stovek obcí a měst.
Nestagnuje však ani využívání slunečních
kolektorů k ohřevu vody a přitápění (byť jejich celková instalovaná plocha přihlášená
2
do soutěže činí »pouze« 20 000 m ). Montážní firmy však nezvládají zájem zákazníků
a – jak se některé z nich svěřují – ani nestíhají poslat přihlášky svých instalací do ligy.
KRIZE MŮŽE ZMĚNIT SPEKTRUM
INVESTORŮ
Přestože se v ČR nechystá přijetí zákona na
podporu výroby tepla z obnovitelných zdrojů (v Německu lednem 2009 vstoupil v platnost), je experty z oboru už dlouho požadována kolekce ekonomických stimulů.
V souladu s přísliby ministra Martina Bursíka z počátku roku přišel jeho rezort letos
v dubnu s razantním dotačním programem
Zelená úsporám. Jak známo, je cílen na rodinné a bytové domy, přičemž je financován
z prostředků získaných pro ČR za prodej
Vítěz Solární ligy 2008 – obec Lešany na Benešovsku
Na obecním pozemku vyrostl
z iniciativy Michala Jůzy (na
snímku z letošní zimy) a společnosti FVI na etapy solární park
s monokrystalickými panely
o úhrnném instalovaném výkonu 721 kWp. Jde o největší tuzemský zdroj na polohovacích
jednotkách.
Konstrukce není z dovozu, ani
»okopírována«. Jednoosé natáčecí systémy vlastní výroby si
autoři vyzkoušeli doma i v cizině. Podle investora by měly vyrábět až o pětinu více než fixní
systémy. K síti byl zdroj kompletně napojen v závěru roku
2008. Společnost FVI prodává elektřinu v režimu zelených bonusů společnosti ČEZ Distribuce. Bez zajímavosti
není ani přínos, jaký má z této instalace samotná obec. Z každého čtverečního metru pozemku, na němž je
umístěn solárníí park, putuje do obecní kasy desetikoruna za nájem, takže ročně jde o statisíce.
Lokalita však neřekla své poslední slovo. Do další fáze se mohou zapojit i drobní investoři formou občanského
financování. Minimální podíl činí 30 tisíc Kč. Více na www.pin292.cz.
FOTO: LEA – JIŘÍ DVOŘÁK
MO40
emisních povolenek. Kromě zateplování
a podpory výstavby pasivních domů mají mít
v Zelené úsporám své místo v kontextu podpory obnovitelných zdrojů energie i stimuly
k instalaci teplovodních kolektorů. Nakolik
se program promítne do akcelerace zájmu
o termická zařízení i do schopnosti firem
uspokojit poptávku, by mohlo být jasné už ve
druhé polovině letošního roku.
Přetrvávají pochybnosti, zda se většina investorů nebude v nejistém
čase zdráhat půjčovat si
na ekologický zdroj.
Velkou neznámou však pro všechny strany
může být očekávaný brzdící vliv i tuzemských dopadů globální ekonomické krize.
Spolupracovat na programu podpor mají sice s ministerstvem životního prostředí
a Státním fondem životního prostředí také
vybrané banky (nejen úřadováním žádostí,
ale hlavně nabídkou vlastních úvěrových
produktů k dofinancování investic do solárních systémů), jenže přetrvávají pochybnosti, zda se většina investorů nebude v nejistém čase zdráhat půjčovat si na ekologický
zdroj. Logicky se vtírá otázka, zda podporu
spíše opět nevyužijí ti, kteří by na zafinancování solárního systému měli vlastní finanční
prostředky i bez dotace. Naštěstí jsme ujišťováni, že peněz má být dost po celé příští čtyři roky, takže by se mohlo dostat i na ty, kteří
se do investice nepohrnou hned.
K A M M Í Ř Í » S O L Á R N Í RY C H L Í K « ?
U větších slunečních elektráren v ČR skončila éra dotací. Potvrdily se předpovědi, že investoři si už musí vystačit se snižováním nákladů v kombinaci s úvěry. Banky na ně už
slyší, solární parky je zajímají. Slunečnímu
byznysu nahrává vysoká a de facto na 20 let
státem garantovaná výkupní cena solární
elektřiny. Podnikatelé se už víc než s dílčím
meziročním snižováním této ceny potýkají
s rozkolísaným kurzem eura vůči koruně –
prodražuje se jim totiž dovoz většiny komponent. Podmínky pro rozmach oboru u nás
přesto patří k nejatraktivnějším v Evropě. Ne
náhodou v ČR zkoušejí investovat do slunečních elektráren i zahraniční investoři. Na
mnoha místech s nimi obce zdařile licitují
o cenách pronajímaných pozemků, případně o dílčím podílu na projektech. Dokonce
se hovoří o přípravě solárních parků s výkony v řádu desítek megawattpeaků. Tento »solární rychlík « by neměla zastavit ani krize.
Sektor naopak při třicetileté životnosti fotovoltaiky může k bezpečnému zúročení vložených investic lákat ještě výrazněji.
■
KAREL MERHAUT
40
květen 2009
30.4.09
8:07 AM
Page 41
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Když platí investice
do úspor dodavatel
O Národním divadle se v poslední době hodně mluví. Překvapivě v souvislosti s velkými úsporami, především energie, a u nás
zatím málo využívanou metodou financování projektu, známou
pod zkratkou EPC.
D
uší celého projektu je zástupce provozně-technického ředitele Národního divadla Ing. Miroslav Růžička. Projekt se začal rodit už v roce 2003 a jeho
příprava trvala až do roku 2006. Teprve poté
mohlo být vypsáno výběrové řízení na dodavatele, uzavřena smlouva a v roce 2007 probíhalo plnění tzv. předběžného závazku,
jímž se rozumí realizace vlastních úsporných opatření. Loňský rok byl tudíž prvním,
za který je možné hodnotit výsledky. A ty jsou
víc než dobré.
V Ě T Š Í Ú S P O R A , N E Ž S E O Č E K ÁVA L O
Podstatou použité metody EPC (Energy Performance Contracting) je, že veškeré investice spojené s projektem jdou na vrub dodavatele a objednatel, v tomto případě Národní
divadlo, je splácí z dosažených úspor. Dodavatel Národnímu divadlu garantuje po celou
dobu trvání smluvního vztahu, což je 10 let,
roční úsporu nákladů na elektrickou energii
něco přes čtyři miliony korun. Pokud by jí nedocílil, hradí rozdíl ze svého. Výsledná úspora za rok 2008 však byla zhruba o dva miliony
vyšší; v procentech to znamenalo snížení nákladů na elektrickou energii o 33,2 procenta.
Tato tzv. nadúspora zůstala podle původní
smlouvy objednateli. To ale Národní divadlo
nepokládalo za optimální, protože v takovém případě není dodavatel zainteresován
na zvyšování úspor. Byl proto uzavřen dodatek ke smlouvě upravující dělení této nadúspory: 70 % zůstává Národnímu divadlu, 30
procent získá dodavatel. Projekt se stále vyvíjí. Podle jiného dodatku byly na střeše provozní budovy Národního divadla instalovány
fotovoltaické panely, které vyrábějí elektrickou energii. Původně se totiž měla střecha
jen důkladně izolovat, aby jí neunikalo teplo.
(Poznámka: Ing. Růžička upozorňuje na to, že
není správné ztotožňovat fotovoltaické panely se slunečními kolektory, protože kolektory
se používají pro ohřev vody, zatímco fotovoltaika přímo vyrábí elektrickou energii.)
Dosažené a plánované přínosy
Garantované úspory nákladů
na elektrickou energii
4,138 mil. Kč
Dosažené úspory nákladů
na elektrickou energii
6 193 747 Kč
Celková investice dodavatele
40 mil. Kč
Maximální roční výroba el. energie
19 000 kWh
Snížení emisí oxidu uhličitého
1023 tun
Úspora na osvětlení
zatím 20–35 %
Plánovaná úspora užitkové vody:
20–40 %
květen 2009
Nyní se připravuje další, už čtvrtý dodatek
smlouvy, který bude znamenat vznik druhé
fotovoltaické elektrárny na střeše vedlejší
Nové scény.
ŠETŘIT LZE TÉMĚŘ VŠUDE
Dalších úspor se podařilo dosáhnout
u osvětlení. V garážích se používají tzv. kontroléry, známé pod zkratkou LEC. Jde o regulátory spotřeby energie, které umožňují u výbojkových a zářivkových svítidel úspory
20–35 %. Náklady přitom byly nízké – na 600
světel asi 250 tisíc korun.
Druhá etapa úsporných opatření se zaměří na interiérové osvětlení. Jde o investici
v hodnotě asi dvou milionů korun, návratnost je propočtena na dva roky.
Významné úspory přináší i využívání odpadního tepla, plánuje se i úspora spotřeby
vody: na výtoky sprch budou nainstalována
zařízení, která sníží její spotřebu o 20–40 %.
Významná ocenění
■ Vítězný projekt EPC ND Praha: ocenění
v soutěži o nejlepší realizovaný projekt metodou
EPC, vyhlášené Hospodářskou komorou ČR na 15.
mezinárodním odborném veletrhu Aqua - therm
Praha 2008. Dodavateli byly společnosti Enesa, a. s.
a EVČ, s . r. o.
■ Plaketa mezinárodního programu GreenLight, vyhlášeného Evropskou komisí: Ocenění
energetického úsporného osvětlovacího systému,
které pro Národní divadlo zpracovalo Středisko pro
efektivní využívání energie (SEVEn).
D O D AVAT E L E V Y B Í R AT P E Č L I V Ě
Na projekty financované metodou EPC se
specializuje v České republice jen velmi málo firem; Ing. Růžička odhaduje, že jich nebude víc než deset. Do výběrového řízení,
které vyhlásilo Národní divadlo, se jich přihlásilo pět, z toho dvě neprošly, takže nakonec vybírali jen ze tří firem. Výběrové řízení
má ale v tomto případě svá specifika. Na rozdíl od jiných, kdy se na prvním nebo maximálně druhém místě hodnotitelského žebříčku ocitá cena, je v tomto případě její výše
až na posledním místě, protože vše hradí dodavatel. »U nás byla na prvním místě kvalita
technického řešení, na druhém výše dosažených úspor a na třetím transparentnost výpočtu úspory,« řekl Ing. Růžička.
Příprava byla složitá a dlouhá, mj. bylo
nutné překonat odpor památkářů, kteří původně projekt zamítli vzhledem k tomu, že se
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
MO41
Příprava projektu EPC byla složitá a dlouhá.
budovy Národního divadla nacházejí v centru památkové rezervace. »Byl to trochu boj,
ale nakonec zvítězil zdravý rozum, na odvolání památkáři své rozhodnutí změnili. Argumentovali jsme tím, že bychom si měli vybrat
– chránit budovu z 80. let, která sama o sobě
památkou není, nebo životní prostředí, které
se dá navrhovanými opatřeními podstatně
zlepšit. Nakonec někdo, kdo měl zřejmě tyto
věci v hlavě dobře srovnané, rozhodl kladně,« uvedl Ing. Růžička.
Č E H O S E V Y VA R O VAT,
CO DOPORUČIT
Protože jde o projekt opravdu velmi složitý
a způsob financování metodou EPC je u nás
neprobádanou oblastí, je podle Ing. Růžičky
nutné především se obrnit trpělivostí. Často
se objeví problémy, které u nás neřeší zákonné normy, například v oblasti financování
a zaúčtování příslušných položek. Jinak je to
prý projekt jako každý jiný, jde jen o to přesvědčit nadřízené nebo orgány, které rozhodují, o jeho výhodnosti. Jedním z důvodů
možné nedůvěry je specifičnost zadávání veřejné zakázky.
»Když zadáváme takovouto veřejnou zakázku, nevíme, co přesně chceme, protože
nemůžeme dodavateli svázat ruce něčím, co
mu nadiktujeme. My chceme snížit náklady;
pokud za ně má nést dodavatel garanci, pak
musí mít právo říct si, které věci to budou.
Má mít právo si tato opatření třeba i sám vytipovat,« zdůrazňuje inženýr Růžička.
A co by doporučil obcím? Jednou z oblastí,
která by se podle něho dala metodou EPC řešit, je modernizace centrálních zdrojů tepla.
Obrovské možnosti úspor vidí i u veřejného
osvětlení, kde by se dala použít zmíněná metoda LEC.
Fotovoltaické panely by se daly výborně instalovat na panelové domy a další objekty
s plochými střechami. Častým problémem
u tohoto typu zastřešení bývá špatná izolace
proti zatékání. Pokud se střecha rekonstruuje, je velmi výhodné přidat i fotovoltaickou
elektrárnu. Když plochá střecha splňuje kritéria pro instalaci tohoto systému, pak ji inženýr Růžička stoprocentně doporučuje. ■
J I Ř I N A O N D R Á Č K O VÁ
41
30.4.09
8:07 AM
Page 42
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Větší zateplení – vyšší dotace
Počátkem dubna byl vyhlášen program Zelená úsporám, jehož
prostřednictvím si vlastníci bytových a rodinných domů rozdělí
až 25 miliard korun s cílem snížit emise skleníkových plynů. Tyto prostředky ČR získá zapojením do mezinárodního emisního
obchodování v rámci Kjótského protokolu. Kolik peněz z programu Zelená úsporám bude rozděleno ještě letos? Tuto a další
otázky jsme položili řediteli Státního fondu životního prostředí
České republiky Petru Štěpánkovi.
Sáhnou si na tyto dotace také obce
a města?
V letech 2008–2012 má ČR předpokládaný
emisní přebytek skleníkových plynů asi 150
milionů tun CO2, z toho zhruba dvě třetiny
mohou být prodány. Pro letošek předpokládáme příjem ve výši 10 miliard korun. Program Zelená úsporám však bude pokračovat
až do konce roku 2012, i proto by se mělo dostat na všechny zájemce, kteří splní podmínky. Zažádat o dotaci může každý, kdo vlastní
byty nebo bytové domy. Týká se to tedy i měst
a obcí stejně jako všech typů bytových družstev a společenství vlastníků. Kromě zlepšení kvality ovzduší – protože to bude mít
významný dopad na snížení podílu neekologických paliv na vytápění – dojde především
k úsporám energií, vyplývajícím ze zateplení
bytů a domů.
■
Koho se tedy program netýká, ač je také
vlastníkem nemovitosti k bydlení?
První smlouva o prodeji emisních povolenek
AAU byla podepsána 30. 3. tohoto roku. Od té
doby může program platit, respektive od tohoto data lze použít prostředky z prodeje těchto
povolenek. Bohužel se tedy netýká těch, kteří
již zateplování a úsporná opatření provedli
a tato stavba či technologie byla ukončena
před 1. 4. 2009. Kvůli nutnosti zajistit kontrolovatelnost a efektivnost vynaložených prostředků z programu Zelená úsporám nebude také
možno získat prostředky na zateplovací opatření v případě, že se uskutečňuje svépomocí
nebo bez využití odborně způsobilé firmy.
Při podpoře energeticky úsporných systémů vytápění také nemohou s projekty přicházet vlastníci panelových domů – jejich
zateplování již řadu let podporuje program
Panel. Úspěšné však budou projekty, které
zajistí náhradu neekologického vytápění panelových domů v malých obcích, jde vesměs
o starší výstavbu, kde se topí uhlím – buď
v místní kotelně, nebo přímo v bytech. Plyn
jako náhrada uhlí nárok na podporu z tohoto programu nemá – programy plynofikace
jsme již masivně dotovali. S projekty nemohou do tohoto programu vstupovat ani developeři či stavební firmy. Podpora se netýká
také rekreačních chat a chalup, které nejsou
kolaudovány k bydlení.
■
A co nová výstavba?
Přímou dotaci na výstavbu poskytneme jedině tehdy, bude-li splňovat pasivní energe■
42
FOTO: ARCHIV
MO42
Program Zelená úsporám bude pokračovat až
do konce roku 2012, uvedl Petr Štěpánek.
tický standard. Podpora se přiděluje jako fixní částka na jeden rodinný dům nebo na jednu bytovou jednotku v takovém bytovém domě, a to prvnímu vlastníkovi domu nebo
bytu. Program nevede k podpoře výstavby
zbytečně rozlehlých obydlí, strop je stanoven
na 350 m2 u rodinného domu a 120 m2 na
jednu bytovou jednotku. Úspora emisí se
bude vykazovat jako rozdíl mezi stavbou
v pasivním standardu a podobnou – o stejné
podlahové ploše – která splňuje požadavky
současně platné stavební normy na tepelně
technické vlastnosti budov. Šanci mají však
i ti, kteří nestaví dům v pasivním energetickém standardu. U nízkoenergetických novostaveb podporujeme také náhradu zdrojů
na tuhá a kapalná fosilní paliva a elektrického vytápění za účinné nízkoemisní zdroje na
biomasu a tepelná čerpadla – je však vždy
třeba si zjistit podrobné podmínky.
Postačí výměna oken, nebo je třeba udělat celý komplex zateplovacích opatření?
Výměna oken nestačí, protože to samo
o sobě zateplení nevyřeší. Projekty musejí obsahovat alespoň tři opatření, vedoucí k zateplení (včetně výměny oken). Čím lépe zateplíte, tím více dostanete, tzn. že fixní podpora na
jeden metr čtvereční je determinována na
úrovni zateplení. U komplexního zateplení je
to až 1950 Kč na metr čtvereční.
■
■ Obce již peníze od fondu na zateplování
obdržely, například pro školy. Starostové si
však stěžují, že je často dostávají pozdě a nestačí v době letních prázdnin tyto akce realizovat…
Obce měly šanci žádat o prostředky na zateplení již ve dvou výzvách Operačního programu Životní prostředí. Další dvě vyhlásíme
v letošním roce. My administrujeme snad jediný operační program, který dotace proplácí průběžně, tzn. že můžete prostředky dostávat ještě před realizací. Projekty na
zateplování budov jsou však poměrně rychlé, a tak někdy předběhnou postdotační
administraci, která má určitý harmonogram.
Vyhlásíme výzvu a maximálně do tří měsíců
se obce dozvědí, zda uspěly. Pak musí uskutečnit tendr, uzavřít smlouvy. Stěžování si na
administraci je časté a trochu nevděčné –
pro nás by bylo jednodušší snížit tempo výzev, přičemž bychom byli stále nejrychlejším
operačním programem. OPŽP má alokaci
18,4 % z celých strukturálních fondů, počtem
schválených dotací však jsme již nad 50 %.
Starostové často nedostávají objektivní informace od svých poradců. Každopádně nyní se snažíme administraci trochu zjednodušit a »reptáním« se nenecháme odradit. Letos
na podzim vyhlásíme například několik výzev navíc, mj. na vodohospodářské projekty
pro obce pod 2000 obyvatel. Peníze na to
máme, obce je tak dostanou o rok dřív, než
by na ně došla řada.
Jaké největší chyby obce dělají a kdo na
to nejspíš přijde?
Časté chyby jsou v tendrech. Proto kontrolujeme všechna výběrová řízení, tím chráníme žadatele předem, aby o dotaci dodatečně
nepřišli – vždyť kontroly chodí z řady míst,
nejen z EU, ale i z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ministerstva financí apod.
Objevují se první případy, kdy žadatelé kvůli
své špatné práci o dotace přijdou. Kontroly
probíhají neustále. Například na programu
OP Infrastruktura jsme absolvovali audit
z Nejvyššího kontrolního úřadu a z Evropského účetního dvora. Častá – a přitom školácká chyba – je např. tzv. značková specifikace v rozpočtech vodohospodářských
zařízení. Obce by měly kontrolovat, zda jejich poradci jsou pojištěni proti škodě, kterou případně způsobí.
■
■ Není získání dotace z fondu příliš administrativně složité? Takže se tím uživí především spousta ne vždy dost kvalifikovaných
poradců?
Malý projekt, což je teoreticky například
zateplení školy nebo úprava parku, se dá
uskutečnit i bez poradců. Ale například výstavba čistírny odpadních vod nebo kanalizace, což jsou často objemy kolem 100 milionů korun, to se přece nedá odbýt na pár
listech papíru. Vždyť jde o stamiliony, nelze
tedy skuhrat, že je k tomu třeba velký balík
dokumentace a dokladů. Ta námaha je přece
úměrná výsledku.
■
M I L E N A G E U S S O VÁ
květen 2009
30.4.09
8:08 AM
Page 43
FOTO: AUTORKA
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Petr Pomkla kontroluje kotel ve výtopně.
Ekovýtopna v centru obce
D
va tisíce tři sta obyvatel Valašské
Bystřice žije vesměs v rodinných domech a v desíti bytových domech.
Nejvíce osídlené území se nachází přímo
v jejím centru. Tuto lokalitu obec od roku
2007 centrálně vytápí dřevní hmotou. Vybudovala teplovodní řady o délce tří kilometrů, zrekonstruovala původní školní kotelnu,
kam umístila kotle o výkonech 900 kW a 600
kW. Na výtopnu je napojeno 65 objektů.
Kromě rodinných domů základní a mateřská škola, kostel, fara, obchody, obecní
úřad, ordinace lékařů, požární zbrojnice,
knihovna a šatny tělovýchovné jednoty.
Rozsáhlá investice se uskutečnila díky dotaci 29,9 mil. Kč od Státního fondu životního
prostředí. Obec přidala 7 milionů, které si
vzal na úvěr. Nezbytný byl ještě jeden krok –
vznik společnosti Valašskobystřická obecní,
s. r. o., která zajišťuje provoz a financování
vytápění, nákup paliva, jeho přepravu i servisní služby.
O provoz výtopny se stará její vedoucí Petr
Pomkla. Kontroluje stav kotle, hlídá kvalitu
pilin a pečlivě dbá, aby měl paliva dostatek.
»V zimě spálíme zhruba 4,5 tuny pilin denně,
přes léto 9 tun týdně,« vysvětluje. Svůj mobil
nosí stále s sebou. Jeho pípnutí mu signalizuje na dálku, že něco ve výtopně není v pořádku. Petr Pomkla sedne na kolo a během
pár minut je ve výtopně. »Když mám dovolenou nebo potřebuji zajet do města, vypomáhá mi kolega z obce,« dodává.
Pro letošní rok společnost účtuje odběratelům tepla 329 Kč včetně DPH za jeden gigajoul. Podle Radka Halačky, místostarosty
Valašské Bystřice, finanční zatížení pro jeden
rodinný dům je zhruba 20–30 tisíc korun ročně. Tato částka zahrnuje i celoroční ohřev
teplé vody. Hodně záleží na velikosti domu,
jeho zateplení, kvalitě oken a na průběhu zimy. Za rok 2008 lidé odebrali z centrální výtopny celkem 5221 GJ. Například vytápění
kostela stálo 28 500 Kč, základní školy s vel-
kou tělocvičnou a jídelnou 397 tisíc korun
a mateřské školy 135 tisíc korun.
»Někteří majitelé domů si dřevo pokácejí
z vlastního lesíka nebo si ho ještě za přijatelnou cenu mohou koupit. Smluvně jsme jim
umožnili vytápět i svými zdroji,« uvedl místostarosta. »Jenže získat palivové dřevo je
stále obtížnější, místní dřevozpracující firmy
přišly na to, že se jim finančně více vyplatí
odvézt odkory a další odpadové dříví velkoodběratelům než ho nadrobno rozprodávat
místním občanům,« říká místostarosta.
Předpokládá tak, že odběr tepla z centrální
výtopny bude stoupat.
Do Valašské Bystřice se sjíždějí kvůli ekovýtopně starostové z jiných podhorských obcí v Beskydech. Nedávno tam zavítalo 30
obyvatel Pražma na Frýdecku-Místecku.
Podle starosty obce Marka Kanioka je to nejlepší způsob, jak je přesvědčit o významu takové investice. »Uvažujeme o výstavbě teplovodní sítě pro zhruba 120 přípojek. Do všech
domků jsme rozeslali příručku, v níž podrobně vysvětlujeme princip centrálního vytápění dřevní hmotou. Mnohým se vytápění
zamlouvá, jiní se ještě nerozhodli. Všechny
postupně navštěvujeme spolu s odborníkem, který jim vypočítá energetickou náročnost obydlí. Zároveň připravujeme podklady
pro získání státní a evropské dotace. Máme
již hotovou rozptylovou studii a energetický
audit. Než však učiníme další kroky, potřebujeme co nejvíce diskutovat se spoluobčany. Zlobí se, že plynofikace stála hodně
peněz a dnes kvůli vysokým cenám za plyn
se tento zdroj tepla využívá jen minimálně.
Opět se vrátili k původním kotlům na tuhá
paliva, v nichž mnohdy spalují kdeco…
Nevíme, jaká nemilá překvapení nám krize
ještě přinese, nicméně alternativního a ekologického vytápění v Pražmě se vzdát nechceme,« uzavírá Marek Kaniok.
■
L I B U Š E M I A R K O VÁ
Uzávěrka soutěže Cesty
(nejen) městy se blíží
J
iž jen do 29. května mohou obce a města
přihlašovat svá dopravní řešení do celostátní soutěže Cesty městy. Vítězové opět
získají atraktivní finanční prémie a hodnotné
zvláštní ceny.
Do soutěže mohou obce a města přihlásit
svá dopravní řešení, jejichž uskutečnění vedlo ke zvýšení bezpečnosti, zkvalitnění veřejného prostoru či optimalizaci uspořádání
automobilové, cyklistické, pěší a veřejné dopravy. Přijímány jsou dopravní projekty uvedené do provozu v období od 1. ledna 2004
do 29. května 2009.
Cílem soutěže pořádané již osmým rokem
Nadací Partnerství je vedle popularizace
zklidňování dopravy také propagace a ocenění kvalitních a šetrných dopravních řeše-
květen 2009
ní, která se mohou stát inspirací pro další obdobné projekty. Slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční v rámci Evropského týdne
mobility 17. září 2009 v Krásné Lípě, která byla jedním z vítězů loňského ročníku soutěže.
Generálním partnerem soutěže Cesty městy
je již třetím rokem společnost Škoda Auto.
Záštitu nad soutěží poskytuje Ministerstvo
dopravy ČR, které zároveň vyhlašuje novou
zvláštní cenu ministra dopravy ČR, a to za
mimořádný přínos ke zvýšení bezpečnosti
silničního provozu.
Dalšími partnery jsou Národní síť Zdravých měst, Svaz měst a obcí ČR a společnosti 3M Česko a Regionservis. Hlavním mediálním partnerem soutěže je již tradičně
měsíčník Moderní obec.
FOTO: AUTOR
MO43
Loňského ročníku se například zúčastnily
České Budějovice s projektem Zóny
s předností vozidel přijíždějících zprava.
Bližší informace včetně elektronické přihlášky naleznete na: www.nadacepartnerstvi.cz/cestymesty.
■
R A D E K PAT R N Ý
Nadace Partnerství
43
30.4.09
8:08 AM
Page 44
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Skládkování zvoní hrana
Spalovat, či skládkovat? Letitý boj dvou »odpadářských« lobby
rozhodla Evropská unie v neprospěch skládek.
Ř
ada záměrů na likvidaci komunálního
odpadu ve spalovnách (tzv. zařízení na
energetické využití odpadu) se připravovala v mnoha krajích či městech, ale poslední spalovna byla v ČR uvedena do provozu v roce 1999 (Liberec). Od ostatních
projektů se postupně ustoupilo. Důvodem
byl odpor veřejnosti, motivovaný strachem
z jedovatých zplodin v ovzduší a dopravního
zatížení lokality.
Skládkování však zvoní hrana. Během pěti
let se nebude smět ukládat na skládky žádný
odpad, který nebude předem upraven. V roce 2020 by na ně mělo být ukládáno jen 35 %
množství, které tam putovalo v roce 1995. Již
v roce 2010 by měl být přísun na skládky
o čtvrtinu nižší. Fikce? Jistě, tak rychle problém určitě vyřešit nelze. Proč se tím vlády,
potažmo ministerstvo životního prostředí
(MŽP) účinně nezabývaly dřív? Čekaly, že se
problém sám vyřeší, když podpoříme třídění
a recyklaci?
DO CÍLE DALEKO
Evropská unie nebude nečinně přihlížet
k české nečinnost a k tomu, že se u nás stále
více než 70 % komunálního odpadu ukládá
na skládky. V návrhu nového odpadového zákona se MŽP muselo postavit k problému
přece jen čelem: Ceny za skládkování porostou až na 1300 Kč (za tunu) v roce 2015. Obcím z toho má zůstat tolik, co dnes, tj. 500 Kč,
o navýšení se rozdělí stejným dílem kraje
a Státní fond životního prostředí s tím, že výnos musí vrátit do péče o životní prostředí.
Novela směrnice EU o odpadech zavedla
několikastupňovou hierarchii nakládání
s odpady. Oblíbené zelené heslo – nejvíc se
ušetří toho, co vůbec nevznikne, platí i pro
odpad. Ale ten vzniká stále. Podle EU má
vždy přednost recyklace a druhotné využití
tohoto odpadu. To, co zbývá, je ale třeba využít k výrobě energie. Pouze nerecyklovatelné a nespalitelné zbytky je možné ukládat na
skládku. K tomuto cíli má ČR hodně daleko:
V roce 2007 bylo na tuzemské skládky uloženo 2,5 milionu tun komunálního odpadu.
N O U Z E P Ř E J E S PA L O V N Á M
Proklínané a obávané spalovny tedy mohou
zase přijít ke slovu. V souhlasu, který zazněl
z MŽP, je však hodně nesouhlasu a mnohá
»ale«. Když ministr životního prostředí Martin Bursík představoval návrh nového zákona
o odpadech, řekl, že »nové spalovny si představit umíme«. Dosud předkládané projekty
jsou však podle něj nepřijatelné, například
jejich plánovaná kapacita prý překračuje
produkci ve spádové oblasti. Bursík rovněž
zdůraznil, že má jít o jinou generaci spaloven, než se budovaly dosud – musí být vždy
kogenerační, tj. vyrábět teplo i elektřinu.
»Spalovna nemůže být projektována na víc
než polovinu současné produkce komunálního odpadu v příslušném kraji,« řekl Daniel
Vondrouš, vedoucí oddělení poradců MŽP
na březnové odborné konferenci Spalovny
komunálního odpadu 2009, která se konala
v Praze.
Komunální odpad lze v zásadě spalovat
dvěma způsoby. První vede odpad přímo do
kotle spalovny. Druhý, který preferuje MŽP,
spočívá v tzv. mechanicko-biologické úpravě
odpadu (MBÚ), jejímž výsledkem je energeticky bohaté palivo, které se pak přesune do
některé teplárny či elektrárny a pálí se v tam-
FOTO: ARCHIV
MO44_45
Ročně se ve spalovně ZEVO v Praze-Malešicích zlikviduje více než 200 tisíc tun směsného
komunálního odpadu.
44
ních kotlích, většinou ve směsi s jiným palivem, například uhlím. Provozovatel energetického zařízení musí zajistit, aby spaliny
z takto upraveného odpadu nepřesáhly žádné limity ochrany ovzduší, případně uskutečnit potřebné technologické úpravy svého
zařízení. Je to něco podobného jako spoluspalování biomasy.
Ministerstvo životního prostředí si přeje,
aby oba způsoby likvidace odpadu soutěžily,
tak by se ukázalo, zda je třeba stavět spalovnu nebo zda postačí odpad spalovat v běžné, již postavené teplárně. Zatím je to však
soutěž nerovná, protože na MBÚ lze získat
dotaci z evropských fondů, zatímco na spalovnu nikoli. Je nesporné, že spoluspalování
vyjde levněji, protože se spalovna nestaví, ale
vlastníci potenciálních spalovačů – energetických firem – jsou opatrní. Za kolik se bude
takto upravený odpad komerčním energetickým zařízením ke spalování prodávat? Nebude to naprosto prodělečná záležitost?
Teplárny a elektrárny již mají s alternativními palivy včetně biomasy řadu špatných
zkušeností, vědí, že s jejich cenou a dostupností není vše dlouhodobě jisté. Nemůže se
to stát s upraveným odpadem? Vyjde-li obce
levněji jiný způsob, jak se zbavit komunálního odpadu, jistě ho využijí. Jak řekl předseda
představenstva MVV Energie CZ Václav
Hrach na zmíněné konferenci: Teplárna koupí upravený odpad, když jí ho komunální
podnik (což má být případ mechanicko-biologické úpravy odpadu) dodá na bránu, za
cenu srovnatelnou s uhlím, plus postupné
pokrytí nákladů na úpravu zařízení, aby
mohlo tento odpad spalovat.
Dá se však očekávat, že oba způsoby energetického využití komunálního odpadu najdou na trhu své místo.
OŽIVENÉ PROJEKTY
Kraje své spalovací záměry odložily, ale šuplíky se mohou znovu otevřít. Někde dají
přednost spalování upraveného odpadu ve
stávajícím krajském zařízení, jinde chtějí stavět spalovnu regionálního charakteru ve
spolupráci s obcemi. O spoluspalování odpadu v elektrárně už se uvažovalo jak v Kladně, tak například v Chvaleticích či Opatovicích.
Nejdál zatím dospěli v Moravskoslezském
kraji. Projekt Krajského integrovaného centra pro využívání komunálních odpadů je
společným dílem kraje a pěti měst (Ostrava,
Havířov, Karviná, Opava, Frýdek-Místek).
Jedním způsobem, o kterém se v projektu
uvažuje, je spalovna s energetickým využitím
odpadů s kapacitou 200 tisíc tun za rok. Signatáři memoranda z roku 2005 se dohodli, že
do spalovny budou komunální odpad dodávat, ale že budou také minimalizovat ceny za
odpady na úkor preference zisku. Za žádných okolností nepůjde o investici ekonomicky výhodnou, připomněl na březnové
konferenci Miroslav Novák, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje a předseda
komise pro životní prostředí a zemědělství
Asociace krajů ČR. Ekonomika spalovny však
musí mít přece jen jistou míru stability
a únosnosti pro akcionáře. Dnes se v kraji na
skládky ukládá 430 tisíc tun odpadu za rok
květen 2009
MO44_45
30.4.09
8:08 AM
Page 45
ŹIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
z celkového množství 460 tisíc tun. Výhřevnost komunálního odpadu je srovnatelná
s hnědým uhlím a spalovna by vyráběla jak
teplo, tak elektřinu.
Zatím se jako nejvhodnější rýsuje lokalita
Barbora v bývalých dolech v Karviné. Do obchodního rejstříku byla KIC, a. s., zapsána,
zatím patří kraji, ale 60 % akcií odkoupí města, která se projektu účastní. Připravuje se
dokumentace k procesu EIA, předjednány
jsou možnosti spolufinancování projektu od
Evropské investiční banky.
Z AT Í M J S O U T O J E N Ú VA H Y
V Pardubickém kraji se obávají, že úvahy
o případném spalování odpadu by znovu narazily na odpor občanů, jak se tomu stalo při
záměru znovuotevřít spalovnu nebezpečného odpadu v Synthesii. Komunální odpad je
přece jen silným argumentem. V roce 2006
vznikla společnost EVO s tím, že bude spolu
s městy a obcemi hledat řešení, jak odstranit
zbytkový komunální odpad. Původním záměrem bylo spalování, projekt však byl zastaven. Jak sdělil Ivan Hudeček, vedoucí oddělení komunikace kanceláře hejtmana
Pardubického kraje, připravuje se projekt
komplexního řešení nakládání s komunálními odpady, tzv. integrovaný systém, který
bude vyhovovat budoucím přísným normám
a ekologickým požadavkům a zabezpečí udržitelnost celého projektu včetně schopnosti
čerpat prostředky z EU.
»Projekt má zároveň pro občany našeho
kraje zajistit dlouhodobě přiměřenou cenu
za svoz a likvidaci komunálních odpadů.
V současné době se však jedná pouze o přípravné a sondážní práce, jejichž závěry musí být nejprve projednány v orgánech spo-
přišla na miliardu. Skládku spravuje Plzeňská teplárenská, a. s., která má k dispozici
zcela čerstvou studii o možném využití
skládky na Chotíkově. Jsou v ní popsány
a ekonomicky zhodnoceny varianty nakládání s komunálním odpadem po roce 2011
a dále. Studie porovnává přímé termické využití a spoluspalování upraveného odpadu
v teplárně. Podle Tomáše Drápely, generálního ředitele Plzeňské teplárenské, by mělo
k výběru nejvhodnější varianty dojít do konce června – pak by byl zahájen proces EIA.
Investiční náklady na vybudování spalovny s kapacitou 100 tisíc tun ročně jsou 2–2,5
miliardy korun, uvedla Jiřina Vyštejnová
z představenstva Sdružení provozovatelů
technologií pro ekologické využívání odpadů. Pro splnění záměrů s masivním omezením skládek by podle ní bylo třeba vybudovat v každém kraji jednu spalovnu. Pokud
však nebude možné podpořit výstavbu spaloven dotacemi z operačních programů Evropské unie (v roce 2005 byly spalovny vyloučeny), tak se zřejmě žádné nepostaví.
V Polsku i na Slovensku přitom mohou investoři získat až 60 procent nákladů formou
dotací.
Podle Daniela Vondrouše z MŽP se však
ministerstvo chystá změnit příslušné nařízení vlády tak, aby se projekty spaloven mohly
ucházet o podporu. Dodal však, že z Operačního programu Životní prostředí na tento
účel nezbudou víc než maximálně čtyři miliardy korun. Otázkou ale je, zda vůbec může
některý kraj v horizontu do roku 2013 stihnout o dotaci na spalovnu požádat a do roku
2015 ji také dostavět.
■
lečnosti EVO Pardubice a následně v Radě
Pardubického kraje, která je valnou hromadou jediného akcionáře. V případě jejich
schválení by EVO začala jednat se všemi obcemi a městy, nezbytným krokem by mělo
být zpracování studie proveditelnosti,« říká
Hudeček.
Také v Jihočeském kraji nepochodili se
spalovnou (měla být v Mydlovarech), pro
kterou již bylo dokonce vydáno integrované
povolení (v roce 2005). E.ON však z řady důvodů, z nichž jedním byl nesporně nesouhlas veřejnosti, od záměru ustoupil. V Mydlovarech však investuje, za čtvrt miliardy
korun modernizuje tamní teplárnu. Instaluje kogenerační jednotku na zemní plyn a později též energoblok na biomasu.
O komunální spalovně se však uvažuje
v Českých Budějovicích. Vedení města vytrvale uklidňuje veřejnost, že o ničem rozhodnuto není, že se zatím jen vytváří koncepce
a problém se analyzuje. Ekologické organizace totiž záměr neúprosně kritizují, zejména proto, že v samotných Budějovicích dostatečné množství odpadu pro spalovnu ani
nevzniká. Musel by se do ní dovážet z celého
regionu, případně i z přilehlých částí Plzeňského kraje. Město si nechalo vypracovat
poradenskou firmou přípravnou studii k integrovanému systému nakládání s komunálními odpady, v níž energetické využití odpadu nechybí.
V Plzeňském kraji mají největší skládku
u obcí Chotíkov a Touškov, zaplněna bude do
tří let. Spalovna s kapacitou minimálně 60 tisíc tun komunálního odpadu ročně by stála
včetně vybudování obchvatů obcí 2,5 až tři
miliardy korun. Mechanicko-biologická
úprava odpadu ke spalování v teplárně by
M I L E N A G E U S S O VÁ
C
entrum dopravního výzkumu, v. v. i.
a Fakulta dopravní ČVUT zpracovaly
v rámci Národního programu výzkumu
2004–2009 Ministerstva dopravy ČR (pod číslem IF43E/045/210) metodický materiál
Cyklistická infrastruktura a její specifické
aspekty. Tento dokument představuje principy a příklady, které mají prohloubit znalosti
o budování cyklistické infrastruktury vycházející jak z normy ČSN 73 6110, tak z Technických podmínek 179 Navrhování komunikací pro cyklisty. »Nová metodika je určena
především pro úředníky, politiky a projektanty. Měla by sloužit jako pomocné vodítko,
které ukáže, jakým způsobem lze v určitém
prostředí a za daných podmínek nabídnout
uživatelům jízdních kol vhodnou a kvalitní
infrastrukturu. Je rozdělena do dvou dílů.
První shrnuje informace z výzkumného úkolu, cituje články a kapitoly z TP 179 a z ČSN
736110. Velká pozornost je tak věnována vedení jízdy cyklistů jak v hlavním dopravním
prostoru tzv. integraci, tak jejich segregaci od
ostatní dopravy. Detailní příklady cyklistické
infrastruktury obsahuje druhý díl, a to v DVD
verzi a na webové stránce www.cyklostrategie.cz.,« zdůraznil Ing. Jaroslav Martínek, ve-
květen 2009
doucí oblasti nemotorové dopravy Centra
dopravního výzkumu.
Metodický materiál bude prezentován na
Cyklokonferenci, jejíž odborný program se
uskuteční 26.–27. 5. ve Špindlerově Mlýně
a technické exkurze 28.–30. 5. na několika
místech Královéhradeckého kraje. Součástí
odborného programu bude nejen představení výše uvedené metodiky, ale i materiálu
Podpora rozvoje cyklistiky v ČR, který se mj.
zabývá financováním cyklostezek. »Finanční
prostředky se dají získat ze strukturálních
fondů EU, Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a v některých případech
i z rozpočtu krajů. Zatímco v roce 2001 SFDI
přispěl na výstavbu cyklostezek 12 miliony
korun a podpořil 7 akcí, rok 2008 v tomto
ohledu předčil veškerá očekávání. Fond poskytl na výstavbu a údržbu cyklostezek (celkem 68 akcí) dotaci ve výši 259,748 mil. Kč..
V rozpočtu pro rok 2009 vyčlenil na tyto účely 180. mil. Kč,« uvedl inženýr Martínek.
Peníze z regionálního operačního programu nejlépe využívá NUTS II Střední Morava.
Na rozvoj kvalitní cyklistické dopravy v tomto regionu soudržnosti je k dispozici přibližně 510 mil. Kč. V krajích Olomouckém a Zlín-
ILUSTRAČNÍ FOTO: DANIEL NIKOLOV
Nová metodika pro cykloturistiku
Peníze na rozvoj cyklistky lze získat
z evropských i národních zdrojů.
ském by tak mělo vzniknout téměř 90 kilometrů nových cyklostezek. Mezi 32 podpořenými projekty je například dostavba úseků
cyklostezek v okolí řeky Moravy a Bečvy.
/mg/
45
30.4.09
8:09 AM
Page 46
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Sídel s logem Zelená
obec rychle přibývá
Už celou tisícovku sběrných míst, kde občané mohou odkládat
vysloužilé drobné elektrospotřebiče k následné ekologické
recyklaci, ohlásil v polovině letošního dubna projekt Zelená
obec (spolu s projektem Zelená firma).
P
řibližně 80 % nefunkčních či nepotřebných elektrospotřebičů z domácností
typu fénů, holicích strojků, počítačových myší, klávesnic, kalkulaček, mobilních
telefonů, fotoaparátů, elektronických hraček, toustovačů, vrtaček apod. končí ve
směsném komunálním odpadu. Projektem
Zelená obec nezisková společnost REMA
Systém nabízí obcím možnost tyto spotřebiče oddělit od komunálního odpadu, aniž by
je radnice musela zahrnout do sběru nebezpečného odpadu, který by pořádala ve své
režii a jehož likvidaci by následně hradila.
S B Ě R N É B O X Y S E V Ž Í VA J Í
Od loňského února, kdy REMA Systém coby
kolektivní systém zpětného odběru elektrických a elektronických zařízení zahájil projekt
Zelená obec (pro firmy projekt Zelená firma), instaluje na vyžádání obcí (a firem)
sběrné boxy a kontejnery, do nichž lze odkládat vysloužilé drobné elektrospotřebiče. Pro
obec je důležité, že z instalace boxů (konstruovaných zatím jen pro umístění ve vnitřních prostorách, například u vchodu na
obecní úřad, v místní prodejně, ve škole či na
poště) pro ni nevyplývá žádná změna současného systému nakládání s odpady. REMA
Systém totiž provádí veškerý sběr elektrozařízení v rámci zpětného odběru podle § 38
zákona o odpadech. Staré elektrospotřebiče,
které obyvatelé do sběrného boxu odloží, se
stávají odpadem až v místě předání zpracovateli. Proto sběrný box nepodléhá režimu
odpadů a obci nevyvstává žádná nutnost
vést evidenci o odpadech. Komplexní zajištění následného svozu a ekologického zpracování elektrozařízení zůstává na společnosti REMA Systém – a protože celý projekt
Zelená obec je financován z tzv. recyklačních
poplatků, je sběrný box a veškerý servis pro
obec zdarma.
Marketingový ředitel REMA Systému Petr
Kubernát připomíná výsledky únorové ankety mezi místy zapojenými do projektu. Odpovědělo 123 obcí, přičemž hlavním důvodem ke vstupu do projektu byla pro 62 %
z nich služba občanům, dalších 33 % obcí
uvádělo odpovědnost za životní prostředí.
Dobrovolný vstup do projektu ani samotná
účast v něm obec nic nestojí; jediným vkladem obce je to, že své obyvatele informuje,
co vše lze do sběrného boxu odkládat, a vede
je k tomu, aby novou službu skutečně využívali. Petr Kubernát v té souvislosti oceňuje,
že v naprosté většině sběrných míst jsou boxy velmi využívané, takže nashromážděné
vysloužilé elektrospotřebiče lze odtud pravidelně svážet.
PŘÍKLAD Z MĚSTYSE VRANÝ
Tak se to děje i v městysi Vraný na Kladensku,
který s obcemi Lukov a Horní Kamenice má
celkem 775 obyvatel. Ještě do loňského dubna tam podle slov starosty Ing. Miroslava
Zázvorky likvidaci drobných elektrozařízení
z domácností řešili v rámci sběru nebezpečného odpadu. »I když,« jak starosta podotýká, »většina těchto elektrospotřebičů končila
v popelnicích, v nichž použité baterie nebo
počítačové myši beztak nikdo neměl šanci
objevit mezi ostatním odpadem.« Z ryze ekonomického pohledu pro radnici ve Vraném
nebylo až tak důležité, zda se několik nefunkčních počítačových myší nebo rozbitých fénů objeví v nasbíraném nebezpečném
odpadu či nikoliv. Poplatek za likvidaci nebezpečného odpadu se přece vypočítává
podle váhy a drobné spotřebiče ve srovnání
se starými lednicemi nebo televizory přitom
Z výsledků ankety mezi sídly zapojenými do projektu Zelená obec
Důvody vstupu do projektu: Pro 62 % obcí byla hlavním důvodem vstupu do projektu Zelená obec
služba občanům, pro 33 % odpovědnost za životní prostředí.
■ Informování občanů: Své občany o možnostech využití sběrného boxu obce informují hlavně prostřednictvím obecního zpravodaje (46 %), přes webové stránky (31 %), obecním rozhlasem (11 %).
■ Umístění boxu: Ve více než třech čtvrtinách případů (78 %) umístěn na obecním úřadě, v 10 % obcí je
k dispozici v místní prodejně, jinde pak ve škole či na poště.
■ Komunikace při odvozu: Za komunikaci při odvozu boxu zodpovídá většinou starosta (55 %) nebo jiný
pracovník (34 %).
■ Internetový objednávkový systém svozu: Je s ním spokojeno 86 % obcí.
■ Černé skládky: V blízkosti 58 % obcí zapojených do projektu už neexistují černé skládky, kde by se mohl
vyskytovat i elektroodpad, pouze v okolí 16 % obcí taková skládka je.
■ Další systémy pro zpětný odběr: Alespoň do jednoho z dalších systémů pro zpětný odběr elektrozařízení je zapojeno 50 % obcí.
■
ZDROJ: REMA SYSTÉM, A. S.
46
FOTO: ARCHIV
MO46_47
Petr Kubernát: Do projektu Zelená obec už
vstoupilo 650 obcí, nejvíce v Jihočeském (110)
a Středočeském kraji (107).
nemohly hrát žádnou podstatnou roli. »Význam projektu Zelená obec proto vidím hlavně v jeho přínosu životnímu prostředí. Každý, i sebemenší elektrospotřebič, který se
neocitne v nádobě na směsný komunální
odpad, ale dostane se do k tomu určeného
sběrného boxu – a následně k ekologické likvidaci, znamená úlevu pro životní prostředí,« zdůrazňuje starosta.
Ve Vraném box umístili na úřadu městyse.
A protože se v budově nachází i pošta, je volně přístupný box denně na očích nemalému
množství občanů, kteří do něho mohou odložit i svůj starý elektrospotřebič. K informaci občanů o nové službě městys využil zejména obecního rozhlasu a podle slov
starosty nejsou problémy s tím, že by se
v boxu ocitaly předměty, které do něho nepatří. Instalaci boxu Ing. Miroslav Zázvorka
považuje za první krok. Tím druhým se má
stát vybudování sběrného dvora, aby místní
občané nemuseli vysloužilé televizory, pračky či mrazáky odvážet až do 16 kilometrů
vzdáleného Slaného.
NEODMÍTNEME ŽÁDNOU OBEC
Místo, které do projektu Zelená obec vstoupí,
získá právo používat logo projektu i stejnojmenný certifikát. Logo lze kupříkladu umístit na web obce a spolu s certifikátem jej využívat i pro různé marketingové aktivity. Petr
Kubernát připouští, že tyto možnosti se obce
ještě příliš nenaučily využívat – možná je
i tohle námět pro společnost REMA Systém,
jak obcím poskytnout více inspirace. REMA
Systém však rovněž chce dále zefektivňovat
systém svozu obsahu sběrných boxů a na několika místech už také začala zkoušet velké
sběrné kontejnery pro venkovní použití. Nicméně podle Petra Kubernáta se zatím nepočítá s tím, že by byly plošně nabízeny všem
obcím. »Do projektu Zelená obec už vstoupilo přes 10 % obcí ČR. Nadále je otevřen i všem
ostatním a v současné době platí, že neodmítneme žádnou obec, která by se projektu
chtěla účastnit,« uzavřel Petr Kubernát. ■
I VA N RY Š AV Ý
květen 2009
30.4.09
8:09 AM
Page 47
MO-000804
MO46_47
Na co se dnes musí
myslet víc než dřív?
O
dpověď je jednoduchá: na úspory tepla. Protože ztráty, k nimž dochází, nejsou malé. Stěnami budov se ztratí asi
25–30 procent tepla, nevhodným větráním
přijdeme o zhruba 30 procent, výplněmi
otvorů – okny a dveřmi o 20 procent, podlahou o dvanáct procent a střechou o přibližně
osm procent. Tyto údaje jsou přibližné, neboť každá budova má jinou energetickou
náročnost. Ale o tom podstatném, o energetické náročnosti a ztrátách vypovídají.
PRŮKAZ ENERGETICKÉ
NÁROČNOSTI BUDOVY
Typ budovy, místní označení
Hodnocení budovy
Adresa budovy
stávající
stav
Celková podlahová plocha:
po realizaci
doporučení
A
B
B
C
C
D
E
F
G
Měrná vypočtená roční spotřeba energie v kWh/m2rok
XY
Celková vypočtená roční dodaná energie v GJ
XY
XY
XY
Podíl dodané energie připadající na:
Vytápění
Chlazení
%
%
Větrání
Teplá voda
%
%
Osvětlení
%
Doba platnosti průkazu
Průkaz vypracoval
Jméno a příjmení:
Osvědčení č.
OD 1. LEDNA POVINNOST
Průkaz energetické náročnosti budovy musí
mít od letošního 1. ledna každá nová čí rekonstruovaná budova s plochou nad 1000 m2,
která se zatepluje nebo se v ní mění systém
vytápění. Jednoduchým grafickým znázorněním tříd A až G připomíná štítek na domácích spotřebičích. Certifikát ukazuje, jak na
tom budova je a jak na tom jsou její uživatelé, tedy že zbytečně neplatí za teplo, které
uniká »pánubohu do oken«. Zejména se to týká panelových domů, které neprošly revitalizací. Platí to však i pro ostatní objekty.
Získání průkazu energetické náročnosti je
velmi žádoucí. Dokládají to úspory tepla, které po zateplení dosahují až 50 procent.
■
ALEŠ KOCOUREK
KASTEN, spol. s r. o.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
Průkaz připomíná jednoduchým grafickým
znázorněním tříd A až G štítek na domácích
spotřebičích.
PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI
Ceny energií zatěžují rodinný rozpočet stále
víc. Proto musíme přemýšlet o tom, jak sladit
požadavek na kvalitní bydlení s nároky na
bydlení. U nových staveb se úspory předpokládají již v projektu. Ve starších rodinných,
bytových či panelových domech je řešením
kompletní rekonstrukce obvodového pláště
včetně výměny oken. Prvním krokem je audit stavu objektu, aby projekt ještě před rekonstrukcí mohl reagovat na výsledky auditu
a zabezpečit kvalitu revitalizace. Cílem je
kvalitní zateplení a na závěr vystavený průkaz energetické náročnosti budovy, který bude sdělovat uživatelům, že už neplatí za teplo, jež z budovy uniká.
I v panelovém domě lze zabránit úniku tepla rekonstrukcí obvodového pláště včetně výměny oken.
květen 2009
30.4.09
8:10 AM
Page 48
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Car-sharing: Pojem, který je dobré
si zapamatovat ...a také car2go
J
estliže historická náměstí evropských
měst obvykle patří holubům, ve stodvacetitisícovém univerzitním Ulmu letos
26. března plochu před gotickou katedrálou
s vůbec nejvyšší chrámovou věží na světě
(161,53 m) ovládly rovné dvě stovky modrobílých minivozů smart fortwo cdi s automatickou převodovkou. Na těchto sympatických dvoumístných vozítkách s kombinovanou spotřebou nafty 3,3 l/100 km a emisemi
CO2 pouze 88 g/km stojí projekt car2go. Do
Ulmu v Bádensku-Württembersku jej po dohodě s místní radnicí ve formě pilotního
projektu umístila společnost Daimler AG už
loni v říjnu. Tehdy pěti stovkám pracovníků
tamního svého výzkumného střediska a dvěma stovkám jejich rodinných příslušníků poskytla možnost začít testovat originální projekt car-sharingu na první padesátce smartů.
V dalším kroku byli letos v únoru do pilotního projekt přibráni i zaměstnanci místního
prodejního a servisního střediska MercedesBenz a dceřiné společnosti koncernu Daimler firmy Evobus. To už flotila smartů čítala
sto kusů. Od konce března je projekt car2go
otevřen všem dospělým obyvatelům Ulmu
s řidičským průkazem, jimž je zatím k dispozici 200 smartů.
Řekněte, není smart v modrobílých barvách
a s logem projektu car2go »k sežrání«?
48
JAK PROJEKT FUNGUJE
Princip je jednoduchý: Klient potvrdí, že
souhlasí s podmínkami systému, a bezplatně
se do něho přihlásí. Na svůj řidičský průkaz
dostane samolepku s mikročipem, obdrží
osobní identifikační kód (PIN) – a pak už hurá na výhody car2go. Kdykoliv klient bude
potřebovat použít smart ze systému car2go,
může si jej objednat 24 hodin předem telefonicky či přes internet. Stejným způsobem
však získá i on-line informaci, kde nejbližší
»volný« smart stojí právě teď. Vůz ovšem lze
použít i tehdy, rozhodne-li se pro jízdu klient
spontánně kdekoliv na ulici: Jde jen o to odstavený smart s logem car2go objevit na jednom z mnoha bezplatných parkovacích
míst, které byly radnicí vyhrazeny pro projekt v ulicích, před veřejnými budovami, nákupními centry apod. Pak už stačí přiložit
svůj řidičský průkaz s nalepeným čipem ke
čtečce za předním sklem vozidla, aby se vůz
odemkl, nastoupit, vyťukat svůj PIN do palubního počítače, čímž se odblokuje uzamykatelná schránka před spolujezdcem, z ní vyjmout klíček k vozidlu, nastartovat a rozjet
se. Pokud klient jízdu přeruší a bude v ní
chtít dále pokračovat, smart uzamkne klíčkem, takže vůz nikdo jiný nebude moci použít. Jestliže klient chce jízdu ukončit, vyjme
klíček ze zapalování, vloží jej zpět do schránky, tu zaklapne, vystoupí z automobilu, zavře
dveře a přiložením čipu na čtečku za sklem
před řidičem vůz uzamkne. V tom okamžiku
jízda s využitím systému car2go skončila.
A jak klient hradí využití služby? V Ulmu
byla stanovena sazba 19 eurocentů za minutu jízdy. V poplatku je zahrnuto pojištění, silniční daň, spotřeba nafty, údržba vozu apod.
– nikoliv však pokuty za případné dopravní
prohřešky. Aby řidič vždy mohl zvolit nejkratší, resp. nejrychlejší cestu k cíli své cesty,
je pro něho v každém vozidle připravena
GPS navigace. Hodinový paušál za použití
vozu činí 9,90 eura, čtyřiadvacetihodinový
pak 49 eur. Jestliže klient najezdí měsíčně
více než 2000 kilometrů, připočítá se mu na
jeho účet za každých dalších 100 km navíc
9,90 eura. Vždy jednou za měsíc klientovi při-
jde k úhradě faktura s přesným rozpisem
jednotlivých položek.
Dodejme, že systém má řadu »vychytávek«. Počítá totiž nejen s pokutami, například za znečištění vnitřku vozu, ale i s bonusy. Bonus je klientovi přiznán třeba tehdy,
jestliže sám dotankuje nádrž, v níž už zbývala méně než jedna čtvrtina paliva. Úhrada za
natankování se provede kreditní kartou, která je uložena v každém vozidle. Proč bonus?
Filozofie strůjců systému je jasná: Klient tak
přece ušetří práci a čas servisnímu týmu,
který o flotilu smartů pečuje!
Z U L M U S M A RT Y M Í Ř Í D O T E X A S U
»Od samého počátku jsme vnímali car2go jako velkou příležitost pro Ulm – město vědy.
Společně s veřejností očekáváme, že projekt
odlehčí zvláště automobilovému provozu ve
vnitřním městě a zlepší situaci s parkováním,« konstatuje starosta Ulmu Ivo Gönner.
Starosta má za to, že právě car-sharing, konkrétně projekt car2go, je platnou součástí budoucího konceptu mobility ve městech, protože vhodně doplňuje mix veřejné dopravy.
Právě ve městě Ulm nalezla společnost
Daimler AG pro svůj projektem výborného
MO-000838
Projekt městské dopravy budoucnosti. Takové a další lichotivá
pojmenování dostává systém sdílení automobilů, čili car-sharing. Ten se úspěšně ujímá jako výborný doplněk k systému veřejné dopravy ve velkých městech vyspělých zemí. Služba, která
klientům umožňuje využívat automobil, aniž by jej museli
vlastnit či se starat o jeho provoz a údržbu, je výhodná zejména
v aglomeracích s velkou hustotou obyvatelstva a dobrou dopravní infrastrukturou. Nejnověji o tom přesvědčuje projekt
společnosti Daimler AG nazvaný car2go, naplno zahájený před
několika týdny v německém Ulmu.
FOTO: JOSEF VALIŠKA
MO48_49
květen 2009
MO48_49
30.4.09
8:10 AM
Page 49
FOTO: JOSEF VALIŠKA
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
V centru Ulmu se 26. března představila flotila 200 vozidel smart fortwo cdi.
EKOLOGIE SPOLU S EKONOMIKOU
To oceňuje i Dr. Thomas Weber, který v představenstvu Daimler AG zodpovídá za koncernový výzkum a vývoj u Mercedes-Benz Car.
A dodává: »Už velice slibné výsledky první
interní pilotní fáze v Ulmu ukázaly, že jsme
projektem car2go nalezli další odpověď na
aktuální a budoucí potřeby mobility v městských aglomeracích. Ekologie a ekonomika
jdou v tomto projektu ruku v ruce.« Od smartů s dieselovým motorem se má v budoucnu
přejít k jejich elektrické verzi. Jde jen o to vybudovat pro ně v Ulmu takovou infrastrukturu, aby auta bylo možné napájet elektrickým proudem ze zdroje přímo na ulicích.
Z Ulmu nyní tato koncepce míří do USA.
Už letos na podzim Daimler AG totiž hodlá
odstartovat systém car2go také v Austinu,
hlavním městě státu Texas. »Pro toto velkoměsto se 750 tisíci obyvateli jsme se rozhodli záměrně,« podotýká Jérome Guillen, ředitel oddělení Business Innovation Daimler
AG. »Ve Spojených státech zaznamenává carsharing největší nárůst na světě. Pro car2go
tam vidíme velkou šanci, protože náš projekt
má v porovnání s jinými car-sharing nabídkami řadu předností.« Car2go se totiž podle
Guillenových slov vyznačuje volnou dispozicí s automobily ve městě bez pevné vazby na
odstavné plochy, spontánní a podle libosti
trvající nájemní smlouvou i jednoduchou
a přehlednou cenovou strukturou.
CHRÁNIT VEŘEJNÝ PROSTOR
V České republice se aktivní podpoře carsharingu jako nového, vůči životnímu prostředí šetrnému způsobu využívání automobilů i vysvětlovací kampani k jeho různým
formám věnuje například Nadace Partnerství či pražský Ústav pro ekopolitiku, o. p. s.
Podle Michaely Valentové z Ústavu pro ekopolitiku se v evropských městech potenciál
car-sharingu nahradit osobní automobily
odhaduje na více než 600 tisíc vozidel, což by
umožnilo získat zpět cenný veřejný prostor,
a přispět tak ke zlepšení kvality života měst.
květen 2009
Například v Praze, jak Ústav pro ekopolitiku uvádí na svých www stránkách (www.ekopolitika.cz), lze očekávat velký potenciál pro
služby sdílení vozidel. Počet automobilů registrovaných na území Prahy v roce 2006 dosáhl 761 071, z čehož 605 774 byly osobní vozy. Předloni vzrostl počet aut o dalších 11 285
(z toho o 3435 osobních automobilů). Kvůli
řidičům dojíždějícím denně do Prahy ze sousedních regionů se zvyšuje i celkový počet
cest ve městě. Část populace přestala používat veřejnou dopravu a přešla na osobní automobily. To v závěru minulého desetiletí
FOTO: JOSEF VALIŠKA
spolupracujícího partnera. Vklad radnice do
projektu spočíval především ve vytvoření
bezplatných parkovacích míst pro modrobílé smarty s logem car2go. Koneckonců minivozidla o délce 2,7 metru nekladou příliš vysoké nároky na velikost parkovacích ploch.
Avšak i sami obyvatelé města Ulm jako centra vzdělanosti, koncentrace vysokoškolských
studentů a velkého množství vysoce kvalifikovaných lidí projektu vytvořili velmi vstřícné a chápavé prostředí.
... ke čtečce za předním sklem smartu stačí
přiložit řidičský průkaz s vylepeným
mikročipem.
způsobilo odliv v počtu cestujících veřejné
dopravy, jejíž využívání opět zvolna roste od
roku 2001. Praha zatím začala v centru regulovat parkování formou zón placeného stání.
To je podle týmu, který se v Ústavu pro ekopolitiku věnuje car-sharingu, opatřením, jež
veřejnosti usnadňuje pochopit, jakou má veřejný prostor hodnotu, a zároveň je předpokladem pro přijetí a pochopení významu
systému sdílení automobilů.
UJME SE »SDÍLENÍ« I V ČESKU?
Mluvčí pražského magistrátu Ing. Jiří Wolf
sice o car-sharingu hovoří jako o »nesporně
zajímavém projektu«, ale konstatuje, že
hlavní město dosud takový projekt – ani jako
záměr nijak nezpracovávalo, ani neanalyzovalo. Proto prý nemůže odpovědět na naši
otázku: Co by bylo nutné v Praze nejprve připravit a zajistit, aby se vůbec mohlo o takovém či obdobném projektu alespoň začít reálně uvažovat? »Byly by to jen spekulace,«
odtušil Ing. Jiří Wolf.
Ještě méně jsme pochodili na magistrátu
v Brně. Jeho tiskový mluvčí Mgr. Pavel
Žára, M.A., nám lakonicky sdělil: »Odpovídat
na futuristické, resp. spekulativní otázky ve
smyslu „co by bylo, kdyby bylo“ neumím...«
To v Ostravě alespoň nevyloučili, že o carsharingu by časem mohli uvažovat. Náměstek primátora Vojtěch Mynář nám totiž napsal: »Projekt sdílení automobilů není
v současné době součástí systému politiky
rozvoje města a rozvoje dopravy. V podmínkách města Ostravy by tedy šlo o zcela nový
model fungování městské dopravy. Pokud
však zavádění systému v jiných městech vykazuje příznivé výsledky v dopadu například
na životní prostředí a v delším časovém horizontu se bude významně prosazovat, naše
město spolu se svými odbornými útvary se
jistě o car-sharing bude zajímat.«
■
I VA N RY Š AV Ý
MO-000847
49
30.4.09
8:10 AM
Page 50
MANAGEMENT
Jak si městský úřad obsadit
správnými nositeli know-how změny
Na odbornost úředníků občané kladou stále vyšší nároky. Očekávají, že úřad svou úlohu pojme jako službu, která funguje maximálně efektivně a výkonně. Zastavme se u několika zjištění,
která vyplynula z výzkumu a znalosti problematiky veřejné
správy, a ze zkušeností, které s fungováním veřejné správy má
poradenská a vzdělávací společnost M.C.TRITON.
K
aždodenní zkušenost z praktického
fungování úřadů ukazuje, že pro to,
aby se naplnila očekávání veřejnosti,
je nutné koncepčně rozvíjet znalosti
a schopnosti vedoucích pracovníků. To oni
se musí stát nositeli tzv. know-how změny
jak nastavit (změnit) vnímání úřadu ze strany občanů. Cesta k rozvoji manažerských
schopností a dovedností vede přes vzdělávání, a to nejen ve smyslu zákona č. 312/2002
Sb., o úřednících územních samosprávných
celků.
Za současného přetlaku nabídky na trhu
vzdělávání a služeb s tím spojených není
snadné zvolit vhodný vzdělávací program
obecně – a pro úředníky veřejné správy obzvláště. Nicméně jedno, byť obecnější pravidlo lze k tomu uvést: Vždy by mělo jít o systematicky pojatý vzdělávací a rozvojový
program. Pokud by radnice sáhla pouze po
nahodilých vzdělávacích a rozvojových aktivitách, možná by to jejím, takto vzdělávaným
vedoucím pracovníkům příliš nevadilo. Jenže v konečném důsledku musí jít o to, aby
především bylo naplněno očekávání veřej-
■ doteky reality (benchmark z trhu, hledání
vzorů pro neustálé zlepšování, poznání
a srovnání hodnoty pracovního místa na
úřadu a jinde).
2. Učení se prostřednictvím seberozvoje:
■ stanovení profesní vize;
■ vytyčení krátkodobých a dlouhodobějších
cílů a kroků k jejich realizaci;
■ vytvoření individuálního rozvojového
plánu obsahujícího také akční plán, jméno
mentora a způsob spolupráce s ním;
■ zvolení aplikačního projektu, jehož prostřednictvím dojde k ověřování pokroku v seberozvoji;
■ systematická práce na sobě, svých silných
stránkách a rozvojových potřebách;
■ stanovení vhodné míry a nastavení vyhovujícího konceptu kontrolní role nadřízeného.
3. Vedení a podpora ze strany lektora:
■ individuální konzultace;
■ podpora na pracovišti.
4. Vzájemná podpora, spolupráce a zpětná
vazba od spoluúčastníků:
■ interní spolupráce na projektu;
■ práce ve dvojicích;
■ mikroprojekty, jejich prezentace a vyhodnocení.
5. Teorie »objevovaná« na základě praktických zkušeností, ne naopak.
nosti. Vždyť jako ve všech oborech podnikání, tak už i ve veřejné správě dlouhodobě platí, že reakce a zpětná vazba od občanů jsou
tím nejlepším »zrcadlem« kvality poskytovaných služeb.
P O D L E Č E H O R O Z P O Z N AT K VA L I T N Í
V Z D Ě L ÁVA C Í P R O G R A M
Principy kvalitního vzdělávacího programu
by měly zohledňovat nejmodernější trendy
v oblasti rozvoje manažerských schopností
a dovedností. Je nezbytné, aby se program
opíral o reálnou praxi a pracoval s prožitky
a zkušenostmi účastníků. Ve vzdělávacím
programu by měly být zahrnuty následující
oblasti:
1. Učení se prostřednictvím reálné praxe
(learning by doing):
■ vytipování vhodného projektu s praktickou využitelností pro daný úřad;
■ stanovení sebepodpůrných konzultačních skupin, v jejichž rámci bude probíhat
také sdílení dobré praxe;
■ diskuse nad reálnými zkušenostmi a prožitky z práce na úřadu (ne modelové situace);
ILUSTRAČNÍ FOTO: M.C.TRITON
MO50_51
Je nezbytné, aby se vybraný vzdělávací program opíral o reálnou praxi a pracoval s prožitky
a zkušenostmi účastníků.
50
C O VÁ M T O P Ř I N E S E ?
Počítejme s tím, že i když je rozvoj vedoucích
pracovníků úřadu veřejné správy koncipován systematicky a byl k tomu zvolen vhodný vzdělávání program, výsledky se nikdy
nedostaví ihned. Každá změna totiž potřebuje určitý čas, aby se mohla projevit. Cílem
vzdělávacích programů pořádaných naší
společností ve veřejné správě je, aby konečným výsledkem bylo dosažení těchto pěti
úrovní efektů:
■ Spokojenost účastníků vzdělávání.
■ Osvojení nových schopností a dovedností.
■ Využití nových poznatků, dovedností
a best practice.
■ Znatelný přínos při využívání získaných
dovedností v každodenní praxi.
■ Naplnění zákonných požadavků průběžného vzdělávání úředníků veřejné správy.
Při úspěšném rozvoji vedoucích pracovníků plynule dochází ke změně fungování
a vnímání úřadu. Úřad flexibilněji a efektivněji reaguje na potřeby občanů. Veřejnost plnění svých požadavků vnímá pozitivněji
a oceňuje viditelné změny ve fungování úřadů. A nesmíme zapomínat, že spokojený občan rovná se spokojený volič.
■
J I Ř Í B E Š TA
Consultant M.C.TRITON
M A R K É TA B O R E C K Á
Business Development Specialist M.C.TRITON
květen 2009
MO50_51
30.4.09
8:10 AM
Page 51
MANAGEMENT
»Stínovat manažery« lze i na radnici
Celkem 116 vysokoškolských studentů letos v 25 firmách
a organizacích absolvuje program Stínování manažerů
(Manager Shadowing Program). Přijdou i na Magistrát města
Liberce a Městský úřad Tábor.
J
ádrem programu jsou dvoutýdenní stáže, během nichž studenti provázejí manažery při jejich každodenní činnosti,
poznávají jejich pracovní náplň i metody
rozhodování a řízení. Manažeři zase od vysokoškoláků mohou získávat ničím nezatížené
nové pohledy či nekonvenční názory na svou
práci a vytipovat si potenciální talentované
zaměstnance. Ostatně do programu se hlásí
jen cílevědomí studenti, kteří vědí, co chtějí,
a neváhají pro svůj rozvoj udělat něco navíc.
Stínování manažerů je u nás od roku 2005
organizováno sdružením mezinárodních
a českých společností a firem Business
Leaders Forum (BLF). Jeho výkonný ředitel
Ing. Tomáš Nejedlo k tomu podotýká: »Čerství absolventi škol se setkávají se stále vyššími nároky ze strany zaměstnavatelů. Na druhou straně se před absolventy otevírá
množství atraktivních pracovních příležitostí. Mnozí z nich však často váhají nad výběrem společnosti, jíž by v budoucnu měli poskytovat své znalosti a dovednosti.«
Jestliže v programu nejprve dominovali
studenti ekonomie, zajímající se o stáže z oblasti marketingu, financí a ekonomie, teď je
skladba stážistů už pestřejší. Širší je i spektrum zaměstnavatelů: Dříve to byly především české pobočky velkých mezinárodních
společností, které s tímto typem programů,
v zahraničí běžným, mají dobré zkušenosti.
Nyní přibývá ryze domácích firem – a »první
vlaštovky« se nadějně objevily už i na úrovni
úřadů veřejné správy.
TÁ B O R A L I B E R E C M E Z I P R V N Í M I
K těmto průkopníkům patří města Liberec
a Tábor. JUDr. Marek Řeháček, tajemník Magistrátu města Liberec, říká: »Očekávaným
Do programu se hlásí
jen cílevědomí studenti,
kteří vědí, co chtějí,
a neváhají pro svůj rozvoj udělat něco navíc.
výsledkem našeho vstupu do programu by
měla být hlavně odpověď na otázku, zda
stínování může fungovat i ve veřejné správě.
Osobně razím názor, že není důvod odlišovat
management v privátním sektoru od vedení
úřadů v sektoru veřejném. Dalším přínosem
může být zpětná vazba od lidí, kteří nejsou
poznamenáni ani úřední rutinou, ani oním
bohužel poměrně rozšířeným názorem, že
vedoucím úředníkem v České republice nemůže být snad nikdo jiný než líný tupec se
zlodějskými sklony.«
Jeho slova doplňuje Ing. Lubomír Šrámek,
tajemník Městského úřadu Tábor: »Stínování
považuji za výborný nápad, který může být
přínosem jak pro studenty, tak pro veřejnou
správu. Protože se jako město účastníme
různých soutěží a konferencí a jsme aktivní
při spolupráci s různými institucemi, sdružení BLF nám samo nabídlo možnost uskutečnit stínování manažerů. Po konzultaci
s ním jsem dospěl k názoru, že jsme případnému stážistovi schopni nabídnout velmi
zajímavý program. Vybranou studentku jsem
už pozval na úřad k jednání a společně jsme
připravili základní nástin její stáže u nás
na radnici.«
Základní fakta o »stínování manažerů«
Manager Shadowing Program poskytuje vysokoškolským studentům příležitost poznat pracovní náplň,
dovednosti, metody řízení vedoucích pracovníků a proniknout do organizace a řízení společností. Pod vedením zkušených manažerů se studenti seznamují se s manažerskou prací v praxi a získávají množství zajímavých informací a zkušeností, které mohou porovnat se svými teoretickými znalostmi.
■ Dvoutýdenní stáži předcházejí pohovory přihlášených studentů s HR odborníky. V pohovorech imitujících »ostré« přijímací pohovory ve firmách, by se studenti měli představit jako osobnosti s už jasnou představou o své profesní budoucnosti, přesvědčit o své schopnosti sebereflexe, prokázat příjemné vystupování
i dobrou komunikaci. Během vlastní stáže pak studenti »stínují« jednoho až čtyři manažery, s nimiž navštěvují
různá pracoviště, oddělení nebo továrny v rámci společnosti. Pokud student stínuje více manažerů, je zpravidla stanovena jedna osoba, která za něho odpovídá a s níž může diskutovat případné problémy. Všechny náklady spojené s dopravou na cílové pracoviště hradí společnost.
■ Program organizuje Business Leaders Forum, které je sdružením mezinárodních a českých společností a firem (viz www.blf.cz), které usilují o dodržování etiky v podnikatelské praxi a hlásí se k myšlence společenské odpovědnosti firem (CSR). BLF Je národním partnerem CSR Europe, spolupracuje s |nternational Business Leaders Forum. V rámci Evropské komise je partnerem jejího generálního ředitelství DG Environment při
organizaci soutěže o Evropskou ekologickou cenu. V České republice pořádá soutěž o Cenu zdraví a bezpečného životního prostředí.
■
R Ů Z N É P O J E T Í , S T E J N É O Č E K ÁVÁ N Í
Města, která se účastní stínování manažerů,
mají poměrně volné ruce pro přípravu stáže
i její průběh. Například v Táboře si sami vybírali ze čtyř přihlášených vysokoškoláků –
a rozhodli se pro studentku, která ve městě
bydlí a nyní má před promocí na České zemědělské univerzitě v Praze v oboru veřejná
správa a regionální rozvoj. »Tento obor se
přímo nabízí ke spolupráci s naším úřadem,«
vysvětluje Ing. Lubomír Šrámek. V Liberci
naopak vyčkali, až jim studenta BLF samo
»přidělí«. Přáli si pouze někoho s právnickým
či ekonomicko–správním zaměřením studia.
JUDr. Marek Řeháček také žádal, aby stážista
pokud možno nepocházel z Liberce, čímž by
se zvýšila šance, že přijde s nezaujatým názorem na práci, kterou na magistrátě bude
vykonávat.
V Táboře Ing. Lubomír Šrámek je už předběžně domluven, že stínování proběhne
u funkcí tajemníka a vedoucích finančního
odboru, sociálního odboru, odboru školství,
mládeže a tělovýchovy i odboru kultury a cestovního ruchu. »Budeme respektovat zájem
především studentky,« dodal Ing. Lubomír
Šrámek. To v Liberci tajemník i před nejbližšími spolupracovníky zatím tají, že se na magistrátu stínování manažerů vůbec chystá.
»Nepřečtou-li si to v Moderní obci, dozvědí
se o „stínu” až ve chvíli, kdy ke mně přijdou
na jednání. Počítám totiž s tím, že „stín” bude se mnou sedět v kanceláři a účastnit se mé
každodenní práce, schůzí, jednání a zasedání, jako by byl tajemníkem on,« podotýká
JUDr. Marek Řeháček.
V jednom se však oba tajemníci shodují.
Na otázku, zda by stážistovi, který se při stínování osvědčí, nabídli soustavnější spolupráci a po absolvování i trvalý pracovní poměr, odpovídají stejně: »Rozhodně to nelze
vyloučit.« »Určitě s tou možností počítáme.«
P O H L E D S T U D E N TA
Student 5. ročníku Právnické fakulty MU
v Brně Jakub Juřena (studuje i ekomickou fakultu téže školy), který se přihlásil ke stáži na
liberecký magistrát, se o stínování dozvěděl
z univerzitního webu. »Program vnímám jako zajímavou příležitost, která mně pomůže
rozšířit si obzor a udělat si obrázek o tom, jak
to v nějaké organizaci funguje, jaké je tam
know-how, firemní kultura, způsob vedení lidí apod. Připadá mi skvělé, že mám příležitost se před volbou konkrétního povolání podívat, jak se věci dělají jinde,« vysvětluje.
Ačkoliv od BLF dostal na výběr ze tří možných stáží, zvolil úřad veřejné správy. »Magistrát mě přitahoval tím, že se tam zřejmě
setkám s oblastmi, o něž se zajímám, tedy
s právem, managementem, ekonomií. Když
si uvědomím, kolik zaměstnanců je řízeno
vedením magistrátu, pak nepochybuji
o tom, že stáž v Liberci nebude o nic méně
atraktivní než ve velké soukromé firmě,« uzavřel Jakub Juřena.
■
I VA N RY Š AV Ý
ZDROJ: BLF
květen 2004
51
MO52_53
30.4.09
8:13 AM
Page 52
LEGISLATIVA
N
ávrh věcného záměru zákona o památkové péči rozvířil bouřlivou diskusi, kterou v našem měsíčníku bedlivě
sledujeme. O přiblížení současného stavu
a vysvětlení zásadních opatření či navrhovaných změn jsme požádali ředitelku odboru
památkové péče Ministerstva kultury ČR
PhDr. Annu Matouškovou.
Mohla byste nejprve zrekapitulovat, co
předcházelo přípravám nového památkového zákona?
Volání po novém památkovém zákonu je
evergreenem posledních dvaceti let. Na jeho
základě prošel již zákon č. 20/1987 Sb.,
o státní památkové péči, celkem 15 novelizacemi. V únoru 2002 skončil při prvém čtení
v Poslanecké sněmovně první polistopadový
pokus o nový památkový zákon. Návrh věcného záměru zákona o památkovém fondu
z roku 2008 je druhým uceleným pokusem
o naplnění onoho dvacetiletého volání. Jeho
příprava se uskutečnila ve velice svižném
tempu, ale na základě shromáždění dosud
nejširší kolekce podnětů a námětů od širokého spektra subjektů, jichž se nakládání s památkovým fondem nějak dotýká.
Samotný návrh navazuje na cíl vlády č. 164
»Zahájit přípravu nového památkového zákona, který zajistí účinný a transparentní
výkon státní památkové péče« a dále na
usnesení č. 34 ze dne 16. 1. 2008 o Plánu legislativních prací vlády na rok 2008. Podkladem pro jeho zpracování se staly materiály
Ministerstva kultury ČR, Národního památkového ústavu a závěry jednání pracovního
týmu složeného ze zástupců odborné veřejnosti a veřejné správy.
Z podnětů dalších zainteresovaných subjektů vznikl tzv. katalog podnětů zveřejněný
v materiálu Hodnocení dopadů regulace
(RIA) na webu ministerstva kultury na adrese
h t t p : / / w w w. m k c r . c z / c z / k u l t u r n i dedictvi/pamatky/vecny-zamer-zakona-opamatkovem-fondu-7308. Povinnost vypracovat dokument RIA mj. nastavila zrcadlo naší památkové péči. Ukázalo se, že nám chybějí konkrétní data nejen o památkách, jejich
stavu, ale také statistické údaje o výkonech
jak odborných institucí, tak orgánů veřejné
správy, nejsou ani ekonomické údaje o tom,
kolik nás památková péče vlastně stojí.
■
Jak probíhal připomínkovací proces? Nakolik se do něj zapojily například kraje či
obce?
Návrh věcného záměru byl zpřístupněn
pro meziresortní připomínkové řízení všem
ministerstvům, krajům a jiným místům určeným legislativními pravidly vlády v květnu
2008. Ve stejném termínu byl zaslán i dalším
■
52
FOTO: RADOVAN MÍČA
Osud
památkového
zákona
je otevřený
PhDr. Anna Matoušková, ředitelka odboru
památkové péče Ministerstva kultury ČR
připomínkovým místům, zejména profesním organizacím. Zásadní připomínky
uplatnily například krajské úřady krajů Jihomoravský, Jihočeský, Královéhradecký, Liberecký, Moravskoslezský, Pardubický, Ústecký,
Zlínský, Vysočina a Magistrát hl. města Prahy.
Připomínky a podněty institucí a subjektů
působících v oblasti památkové péče byly
shromažďovány jak před započetím procesu
tvorby věcného záměru, tak v jeho průběhu.
Během řízení se také ukázalo, že památkové
péči chybí konstruktivní diskuse a ochota
k přijímání zdravých kompromisních řešení.
Všechny vznesené náměty byly projednány,
vysvětleny a připomínková místa na nich nadále netrvala; popřípadě byl po dohodě návrh upraven. Vyhodnocení připomínkového
řízení je rovněž k dispozici na již zmíněné
webové adrese ministerstva kultury.
Jaké konkrétní změny navrhované ve
věcném záměru se dotknou krajů a obcí jako orgánů památkové péče?
Při naplnění zadání návrhu věcného záměru bylo třeba vypořádat se s otázkou míry
nároků na výkon správních orgánů. Záměr
ve svém úhrnu předpokládá jisté snížení zátěže obcí s rozšířenou působností a zvýšení
kompetencí a zátěže krajských úřadů.
U obou rovin státní správy se v rámci rozhodovacích procesů předpokládá posílení
kompetentnosti a zodpovědnosti. Ke každému navrhovanému opatření byl v dokumentu RIA pořízen výpočet zátěže správního orgánu. Vše je zveřejněno na našem webu.
■
Co bylo důvodem zavedení nové kategorie »památka místního významu«? Jaké přínosy a dopady od tohoto opatření lze očekávat?
Záměrem byla podpora ochrany památek
významných na lokální úrovni a zapojení
územních samospráv do péče o kulturní dědictví. Existuje totiž mnoho památek, které
vykazují nezpochybnitelné hodnoty v daném místě, avšak obtížně by se prohlašovaly
za kulturní památky. Ochranou památek
utvářejících identitu místa můžeme u obyva-
■
tel iniciovat lepší vztah ke kulturnímu dědictví, než tomu bylo doposud. Prohlášením památky za památku místního významu lze také dosáhnout vyšší návštěvností a příjmů
lokality a rostoucí obliba může přilákat více
sponzorů pro rozvoj daného místa.
A pokud jde o nová práva či povinnosti,
návrh předpokládá menší míru zátěže v procesním řešení ochrany takového statku, než
je tomu u kulturních památek nebo nemovitostí v památkových rezervacích a zónách.
Vymezení památek lokálního významu by
bylo ponecháno na samosprávě – v samostatné působnosti obcí. Zákon by neměl zavádět žádná práva a povinnosti pro vlastníky
těchto památek. Případné dotace na obnovu
by se řešily v rámci samosprávy. Velká část
objektů, které by se v budoucnu mohly stát
památkou místního významu, je již ve vlastnictví samosprávných celků. Náklady na jejich obnovu a údržbu jsou tak už nyní většinou hrazeny z místních rozpočtů.
Znamená návrh věcného záměru ve stávající podobě nějakou zásadní změnu pro
vlastníky či správce nemovitých památek?
Jak jsem již zmínila, cílem přípravy nového
zákona bylo zajistit účinný a transparentní
výkon státní památkové péče. Domnívám
se, že návrh věcného záměru zákona o památkovém fondu vede k jeho naplnění. Obsahuje taková opatření, která by po adekvátním převedení do řeči paragrafů nové
legislativní normy mohla výrazně posílit
právní jistotu vlastníků kulturních památek.
Dále zahrnuje opatření, která by mohla výkon státní správy podstatně obohatit o prvek
předvídavosti a transparentnosti a vnést do
systému nakládání s památkovým fondem
prostřednictvím několika nových institutů
silnější uplatnění principu zpětné vazby
a kontroly a která by se také vyrovnala s některými mezinárodními závazky České republiky v oblasti kulturního dědictví.
■
V jaké fázi je proces příprav nového zákona nyní?
Návrh věcného záměru zákona o památkovém fondu byl vtělen do materiálu pro jednání vlády a byl vládě odevzdán. Vzhledem
k pokračující poměrně kontroverzní diskusi
po skončení připomínkového řízení se nakonec ministr kultury rozhodl materiál z projednávání ve vládě stáhnout, aby mohla být
projednána podrobněji nejvíce diskutovaná
opatření a zejména vyjasněny některé mylné
výklady návrhu. Podmínkou dalšího postupu legislativních prací je vládou schválený
věcný návrh zákona. Klíčovou otázkou je,
kdy se vláda k předloženému návrhu vrátí.
Jak je vidět, cesta za věcným záměrem nového památkového zákona nebyla vůbec jednoduchá a v žádném případě nebyla zbytečná. Přinesla komplexní náhled na problémy
současné české památkové péče. Některé vyžadují legislativní úpravu, velká část je však
řešitelná i bez nového zákona. Dává tak české památkové péči mnoho podnětů k přemýšlení i ke konkrétním činům, a to i v podmínkách současné legislativní úpravy.
■
■
S I M O N A D V O Ř Á Č K O VÁ
květen 2009
MO52_53
30.4.09
8:13 AM
Page 53
LEGISLATIVA
Použití
nesprávného
razítka
V
Právní poradně Moderní obce 3/2009)
jsem pod uvedeným titulkem zpracoval odpověď na dotaz, jehož podstata
spočívala v tom, zda výzvu k ohlášení poplatkové povinnosti je nutno opatřit úředním razítkem. Při vypracování odpovědi jsem vycházel ze šířeji koncipované otázky, ve které
předmětná výzva nebyla blíže obsahově specifikována; bylo pouze uvedeno, že není rozhodnutím. Kvůli ohlasům se proto stručně
zaměřím na právní charakter výzvy k ohlášení poplatkové povinnosti (dále jen výzva).
Jakýkoliv správní akt se posuzuje podle jeho
skutečného obsahu, a ne podle jeho formálního označení (např. akt označený obecně jako »výzva« může být rozhodnutím a naopak
akt označený jako »rozhodnutí« teoreticky nemusí být vždy rozhodnutím ve smyslu příslušných právních předpisů). Podle § 32 odst.
1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, lze v daňovém (poplatkovém) řízení ukládat povinnosti nebo přiznávat práva jen rozhodnutím.
Moje odpověď v č. 3/2009 vycházela z »užšího« pojetí výzvy jako »pouhého upozornění« poplatníka na to, že nesplnil svoji ohlašovací povinnost, kterou mu stanovila příslušná
obecně závazná vyhláška obce, tj. z předpokladu, že posuzovaná výzva neukládala žádnou (i nepeněžitou) povinnost. V tomto případě by o žádné rozhodnutí ve smyslu § 32
odst. 1 nešlo a nebylo by ani možné opatřit takovout výzvu úředním razítkem.
Výzva může mít také charakter rozhodnutí,
a to s ohledem na § 44 odst. 1 zákona č.
337/1992 Sb., podle něhož platí, že správce
daně (místního poplatku) je oprávněn zjistit
základ daně (místního poplatku) a stanovit
daň (místní poplatek) podle pomůcek, které
má k dispozici, anebo které si sám opatří, a to
v případě, že – zjednodušeně řečeno – nebyla včas splněna povinnost nepeněžité povahy
(například nepodání ohlášení k místnímu poplatku), a to ani po výzvě správce daně (místního poplatku), nebo nebyly-li na výzvu ve
stanovené lhůtě odstraněny vady. Uvedené
ustanovení předpokládá stanovení lhůty
správcem místního poplatku, tj. uložení povinnosti poplatníkovi.V tomto případě má výzva charakter rozhodnutí ve smyslu § 32 odst.
1, což »potvrzuje« i věta první § 14 odst. 1.,
z níž vyplývá, že pokud není lhůta pro některý úkon v daňovém (poplatkovém) řízení stanovena obecně závazným právním předpisem, určí přiměřenou lhůtu správce daně
(místního poplatku), a to rozhodnutím. Výzva, která poplatníkovi místního poplatku stanovuje lhůtu pro splnění této povinnosti nepeněžité povahy, je tedy rozhodnutím (ukládá
povinnost), a proto musí být i opatřena úředním razítkem ve smyslu zákona č. 352/2001
Sb., o užívání státních symbolů ČR.
■
JAN BŘEŇ
květen 2009
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných
ve Sbírce zákonů (od částky 144/2008 do částky
154/2008).
Částka 144 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. prosince 2008.
Vyhláška č. 444/2008 Sb., o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele a strážníka obecní policie
Lékařským vyšetřením k posouzení zdravotní
způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka,
čekatele nebo strážníka se rozumí lékařská prohlídka, která se provádí před vstupem do zaměstnání, v průběhu zaměstnání, při ukončení
zaměstnání a v mimořádných případech.
Tato vyhláška rovněž stanoví seznam tělesných a duševních vad, nemocí nebo stavů, které
vylučují zdravotní způsobilost uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele nebo strážníka.
Účinnost od 1. ledna 2009
Vyhláška č. 445/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních
obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem
a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška
č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města
Prahy, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška
č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon
č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení
a o změně některých souvisejících zákonů, ve
znění pozdějších předpisů
Tato vyhláška, která zahrnuje novely tří vyhlášek (které stanovují jednotlivé druhy správních
obvodů), reaguje na vznik nové obce Želechovice nad Dřevnicí (okres Zlín).
Účinnost od 1. ledna 2009
Částka 153 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. prosince 2008.
Zákon č. 477/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Novela zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (tzv. malá
rozpočtová pravidla) byla vyvolána potřebou vyjasnit otázku vlastnictví příspěvkové organizace
zřízené územním samosprávným celkem nebo
dobrovolným svazkem obcí.
Stanovuje se, že příspěvková organizace hospodaří s majetkem svého zřizovatele a majetek
nabývá pro svého zřizovatele. Zákon stanoví,
v kterých případech je k nabytí majetku třeba
jeho předchozí písemný souhlas.
V taxativně vymezených případech může příspěvková organizace majetek i vlastnit. Některá
ustanovení zákona se zpřesňují tak, aby bylo
jednoznačné, že se týkají i dobrovolného svazku
obcí, případně regionální rady regionu soudržnosti. Podrobněji se upravuje porušení rozpočtové kázně.
Doplněna byla ustanovení upravující orgány,
které rozhodují o uložení odvodu a penále za
porušení rozpočtové kázně. Vzhledem k tomu,
že tuto problematiku pro regionální rady regionů soudržnosti neupravuje příslušný zákon (tj.
zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního
rozvoje, ve znění pozdějších předpisů), zahrnuje
navrhovaná úprava i regionální rady regionu
soudržnosti.
Novela zákona upravuje orgány příslušné
k přezkoumání rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně, vydaných územními samosprávnými
celky v samostatné působnosti. Přezkoumání
provádějí stanovené orgány v přenesené působnosti.
Proti rozhodnutí svazku obcí nebo regionální
rady regionu soudržnosti lze podat odvolání,
zákon stanoví odvolací orgán. Neplnění povinností stanovených tímto zákonem územnímu
samosprávnému celku, dobrovolnému svazku
obcí nebo regionální radě regionu soudržnosti
je nově kvalifikováno jako správní delikt, za který lze uložit pokutu.
Návrh zákona upravuje orgány, které budou
v prvním stupni v přenesené působnosti rozhodovat o správních deliktech obcí, svazků obcí,
městských částí hlavního města Prahy, hlavního
města Prahy, krajů a regionálních rad regionů
soudržnosti.
Novela zákona č. 250/2000 Sb. zároveň vyvolala novelizaci i některých ustanovení zákonů
o obcích, krajích a hlavním městě Praze.
Účinnost od 1. dubna 2009
Částka 154 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. prosince 2008.
Zákon č. 480/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii
České republiky, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách
některých zákonů (zákon o silničním provozu),
ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
(trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
V rámci novely zákona o silničním provozu se
stanovuje kompetence obecní policie, aby za
účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích mohla měřit rychlost vozidel.
Obecní policie tuto činnost vykonává na místech určených policií, přitom postupuje v součinnosti s policií.
Obecní policie může měřit rychlost výhradně
v úseku určeném policií, jehož počátek je ve
směru silničního provozu označen přenosnou
dopravní značkou s vyobrazením kamery snímající rychlost a nápisem MĚŘENÍ RYCHLOSTI. Konec tohoto úseku je označen přenosnou dopravní značkou s tímto vyobrazením šikmo
přeškrtnutým a nápisem KONEC MĚŘENÍ
RYCHLOSTI.
Novela zákona o silničním provozu rovněž
posílila kompetence kontaktních míst veřejné
správy (Czech POINT), a to v možnosti vydávat
na žádost řidiče ověřený výstup z registru řidičů
o jeho záznamech bodového hodnocení.
Účinnost od 1. ledna 2009
JAN BŘEŇ
právník
53
MO54_55
30.4.09
8:14 AM
Page 54
PRÁVNÍ PORADNA
Platnost a účinnost
právních předpisů
■ Po kolegyni jsem převzala agendu právních předpisů obce. Není mi zcela jasné, kdy
právní předpis nabývá platnosti a kdy účinnosti.
Nejprve obecně k pojmům platnost
a účinnost právního předpisu. Platnost právního předpisu znamená, že se daný právní
předpis stává součástí právního řádu České
republiky. K tomu, aby se právní předpis stal
platným, je nezbytné jej zákonem stanoveným způsobem vyhlásit. Některé druhy
právních předpisů se vyhlašují v určitém
publikačním prostředku (například Sbírka
zákonů, věstníky právních předpisů krajů).
Účinnost právního předpisu znamená, že
právní předpis je pro adresáty závazný a může být aplikován.
Základním předpokladem účinnosti právního předpisu je jeho platnost. Každý účinný
právní předpis je zároveň platný, ale ne každý platný právní předpis musí být zároveň již
účinný.
Vydávání právních předpisů obcí upravuje zejména v § 10 a násl. zákona o obcích.
Obec může v samostatné působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky obce (OZV),
v přenesené působnosti pak nařízení obce
(dále jen nařízení). K vydávání OZV je vždy
příslušné zastupitelstvo obce, k vydávání nařízení rada obce, v obcích, kde se rada obce
nevolí, zastupitelstvo.
Platnost a účinnost právních předpisů obce upravuje § 12 zákona o obcích. Podle tohoto ustanovení je podmínkou platnosti
právního předpisu obce jeho vyhlášení, to
znamená, že se právní předpis obce vyvěsí
na úřední desce obce po dobu 15 dnů. Dnem
vyhlášení právního předpisu obce je první
den jeho vyvěšení na úřední desce. Pokud
není stanovena účinnost pozdější, nabývají
právní předpisy obce účinnosti patnáctým
dnem po dni vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit
dřívější počátek účinnosti, nejdříve však
dnem vyhlášení.
Je třeba připustit, že formulace předmětných ustanovení zákona o obcích není zcela
jednoznačná a v praxi se můžeme setkat
s dvojím výkladem u otázky, kdy právní předpis obce nabývá platnosti. Podle prvního názoru se právní předpis stává platným již
dnem vyvěšení na úřední desku obce, podle
druhého názoru právní předpis nabývá platnosti až 15. dnem po vyvěšení. Osobně se
přikláním k prvnímu názoru, tedy že schválený právní předpis obce se stává platným
vyvěšením. Může-li totiž právní předpis obce
nabýt výjimečně účinnosti dnem vyhlášení,
musí být tedy již v tento den také platný, jinak by účinnosti nabýt nemohl. Tento názor
podle mého podporuje také fakt, že obec je
povinna neprodleně po dni vyhlášení daného právního předpisu jej zaslat příslušnému
dozorovému orgánu (OZV Ministerstvu vnitra ČR a nařízení krajskému úřadu); pokud by
předpis nenabyl platnosti již samotným
dnem vyvěšení, pak by obec zasílala dozorovým orgánům neplatné právní předpisy. Pro
upřesnění uvádím konkrétní příklad (viz
tabulka).
V této souvislosti je vhodné připomenout,
že podle § 12 odst. 4 zákona o obcích obec
vede evidenci právních předpisů, které vydala. Evidence obsahuje číslo a název právního
předpisu, datum jeho schválení, a rovněž
právě datum nabytí jeho platnosti a datum
nabytí jeho účinnosti, popřípadě i datum pozbytí jeho platnosti.
Příklad platnosti a účinnosti právního předpisu
Den vyvěšení
na úřední desce
10. 1. 2009
10. 1. 2009
10. 1. 2009
Platnost
Stanovená účinnost
Datum nabytí účinnosti
10. 1. 2009
10. 1. 2009
10. 1. 2009
1. 4. 2009
15. dnem po dni vyhlášení
dnem vyhlášení
1. 4. 2009
25. 1. 2009
10. 1. 2009
Pracovní řád
obecního úřadu
Existuje povinnost obce vydat pracovní
řád obecního úřadu, kde je tato povinnost
stanovena, popřípadě co má takový pracovní řád obsahovat?
Podle ustanovení § 306 odst. 3 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce), je
obec jako zaměstnavatel uvedený v § 303
odst. 1 písm. e) zákoníku práce povinna vydat pracovní řád. Pracovní řád slouží jako nástroj řízení a organizace práce zaměstnanců
obce zařazených do obecního úřadu. Jedná
se o významný pracovněprávní akt, který
blíže rozvádí v souladu s právními předpisy
ustanovení zákoníku práce podle podmínek
u zaměstnavatele – obce.
Úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu
plní tajemník obecního úřadu. Není-li v obci
zřízena funkce tajemníka obecního úřadu
nebo není-li tajemník obecního úřadu ustanoven, plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních
předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu (dále jen zaměstnanci) starosta. Pracovní řád obecního úřadu vydává v souladu s ustanovením § 110
■
54
odst. 4 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších
předpisů, tajemník obecního úřadu. Není-li
v obci zřízena funkce tajemníka nebo není-li
tajemník obecního úřadu ustanoven, vydává
pracovní řád starosta. Pracovní řád je závazný pro zaměstnavatele a pro všechny jeho
zaměstnance. Doporučuje se, aby obsahoval
zejména údaje, týkající se: vzniku pracovního poměru, ohlašovací povinnosti zaměstnanců, skončení pracovního poměru, dohody o pracích konaných mimo pracovní
poměr, povinností zaměstnanců, pracovní
doby, překážek v práci, dovolené na zotavenou, platů, odměn za pracovní pohotovost,
náhrad platu, splatnosti platu, pracovních
cest, stravování zaměstnanců, stížností,
oznámení a podnětů zaměstnanců, doručování písemností.
V přílohách pracovního řádu obecního
úřadu pak mohou být uvedena například
pravidla výběru zaměstnanců, zásady vzdělávání zaměstnanců, zásady pro uskutečňování soukromých telefonních hovorů z pevných telefonních linek a způsob jejich
úhrady, pravidla k řešení náhrad škod, pravidla vystupování a odívání zaměstnanců, kodex etiky zaměstnanců ve veřejné správě,
pravidla hodnocení zaměstnanců, pravidla
evidence pracovní doby zaměstnanců s případným využitím elektronického docházko-
M g r . PAV L A S A M K O VÁ
právnička
vého systému, pravidla pro stanovování některých složek platu apod.
Zákoník práce stanoví, které otázky v případě, že je zaměstnavatel hodlá upravit, musí být upraveny výslovně v pracovním řádu
(tedy ne v jiném vnitřním předpisu zaměstnavatele).
Pracovní řád nabývá účinnosti dnem, který je v něm stanoven, nejdříve však dnem,
kdy byl u zaměstnavatele vyhlášen.
V případě, že u zaměstnavatele působí odborová organizace, bude zapotřebí k vydání
či změně pracovního řádu její souhlas. Ke
zrušení pracovního řádu nebude souhlas odborové organizace nutný. Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, vydá zaměstnavatel pracovní řád sám.
Všichni zaměstnanci musí být s pracovním řádem seznámeni a musí být všem zaměstnancům veřejně přístupný.
J U D r . M I R O S L AV B Ý M A ,
Ph.D.
právník
květen 2009
MO54_55
30.4.09
8:14 AM
Page 55
PRÁVNÍ PORADNA
Darování majetku obce
dobrovolnému svazku
obcí
Je v rozporu s § 38 odst. 2 zákona číslo
250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů, v platném znění (dále
jen rozpočtová pravidla), pokud obec namísto vložení určitého majetku do dobrovolného svazku obcí (DSO) tento majetek
svazku daruje?
Dobrovolný svazek obcí je právnickou
osobou /§ 49 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb.,
o obcích (obecní zřízení), v platném znění/,
která hospodaří s vloženým majetkem a dále
s majetkem získaným vlastní činností (§ 38
odst. 1 rozpočtových pravidel), přičemž posledně jmenovaný majetek nabývá svazek do
svého vlastnictví a nikoli do vlastnictví členských obcí. Rozpočtová pravidla však blíže
nespecifikují, jakým způsobem může (nebo
naopak nesmí) svazek obcí získávat majetek
svou vlastní činností, a proto není vyloučeno, aby se tak stalo i na základě plnění ze
strany členských obcí (v praxi jsou taková plnění zcela běžná např. v podobě plateb členských příspěvků určených stanovami nebo
plateb plynoucích ze smluv o zabezpečování
služeb provozovaných svazkem pro členskou
obec). Ani z formulace ustanovení § 38
odst. 2 rozpočtových pravidel nelze dovodit,
že jediný způsob »svěření« majetku svazku
obcí ze strany členských obcí je jeho vložení,
neboť takové omezení by muselo ze zákona
vyplývat zcela jednoznačně. Ustanovení § 38
odst. 2 rozpočtových pravidel je proto nutné
vnímat pouze jako podrobnější rozvedení
důsledků povinnosti obce vymezit majetek,
který svěřuje – vkládá – do svazku obcí (viz
§ 50 odst. 2 písm. d/ zákona o obcích), nikoli jako ustanovení zakazující jiné majetkoprávní poměry mezi svazkem a členskými
obcemi. Rozpočtová pravidla tedy nevylučují, aby svazek obcí nabýval od členských obcí majetek přímo do svého vlastnictví (darováním, koupí apod.).
Uvedený výklad lze podpořit i obecným
přístupem zákona o obcích k oprávnění obcí zakládat nebo zřizovat právnické osoby.
Zákon o obcích umožňuje obcím pro výkon
samostatné působnosti, tj. pro plnění jim určených úkolů, zakládat a zřizovat právnické
osoby a organizační složky obce, tedy i svazky obcí (§ 35a odst. 1 zákona o obcích) a obdobné oprávnění zná i § 23 rozpočtových
pravidel, který obcím umožňuje zakládat
a zřizovat právnické osoby nebo se účastnit
na činnosti jiných osob k plnění jejich úkolů,
■
zejména k hospodárnému využití majetku
a k zabezpečení veřejně prospěšných činností. Oba zákony přitom implicitně počítají s tím, že obec sama zvolí právní formu plnění svých úkolů, která jí bude v konkrétních
podmínkách co nejlépe vyhovovat, což zároveň znamená, že identickou činnost může
plnit v různých právních formách. Bylo by
přitom zjevně neúčelné dovozovat ze zákona
omezení ve vztahu k jedné formě (svazku obcí), když při zvolení formy odlišné (např. založení obchodní společnosti), avšak sledující splnění téhož úkolu, by žádné omezení
aplikovatelné nebylo.
Je ovšem nutné upozornit, že podle § 50
odst. 2 písm. d) zákona o obcích je povinnou
součástí stanov svazku obcí vymezení majetku, který je členskou obcí do svazku vložen,
což znamená, že svazek určitý majetek musí
mít vložený, a dále, že takto vložený majetek
nelze svazku následně darovat, aniž by předtím došlo ke změně stanov.
Transformace
zájmových sdružení
právnických osob
na DSO
■ Je možné »transformovat« zájmové sdružení právnických osob na dobrovolný svazek obcí splněním podmínek uvedených
v § 151 odst. 5 zákona o obcích i po 31. prosinci 2001? Pokud nikoli, jak nahlížet na
právní úkony učiněné po tomto datu zájmovým sdružením, které vyvíjelo činnost
jako dobrovolný svazek obcí, aniž skutečně
došlo ke změně jeho právní formy podle
zmíněného ustanovení?
Pro zákonnou změnu právní formy zájmových sdružení právnických osob na dobrovolný svazek obcí coby nově vytvořenou
formu právnické osoby stanovil § 151 odst. 1
zákona o obcích podmínku, aby zájmové
sdružení bylo založené pouze obcemi (což je
požadavek korespondující s § 49 odst. 2 zákona o obcích), a dále, aby zájmové sdružení
splnilo povinnosti vyplývající z § 50 a 51 nejpozději do 31. prosince 2001 (zatímco dobrovolný svazek obcí podle původního zákona
o obcích byl zvláštním zájmovým sdružením
právnických osob, zavedl zákon č. 128/2000
Sb. novou právní formu odlišnou od zájmového sdružení). Toto ustanovení je přitom
ustanovením kogentním, což znamená, že
pokud nedošlo k naplnění všech podmínek
nejpozději do 31. prosince 2001, nedošlo
k zákonné změně právní formy ve smyslu
§ 151 odst. 5 zákona o obcích a právnická
osoba zůstala »pouze« zájmovým sdružením
právnických osob – obcí (pozdější splnění
stanovených podmínek na tuto skutečnost
nemohlo mít žádný vliv). Jelikož zákon o obcích nebo občanský zákoník neobsahují žádné obecné ustanovení o změně právní formy
zájmových sdružení právnických osob (obcí)
na dobrovolné svazky obcí, lze mít za to, že
k takové změně právní formy již dnes dojít
nemůže (např. úpravou stanov či dohodou
členů zájmového sdružení). Pokud by členské obce měly zájem »přeměnit« zájmové
sdružení právnických osob na dobrovolný
svazek obcí, je nutné založit nový svazek obcí a stávající zájmové sdružení zrušit bez likvidace s tím, že právním nástupcem bude
nově založený dobrovolný svazek obcí.
Jestliže nedošlo k »transformaci« zájmového sdružení právnických osob (obcí) na dobrovolný svazek obcí podle § 151 odst. 5 zákona o obcích, zůstalo takové zájmové sdružení
i nadále právnickou osobou – zájmovým
sdružením s plnou právní subjektivitou. To
znamená, že právní úkony jím realizované
byly realizovány existujícím právním subjektem a ve faktu, že zájmové sdružení je činilo
v domnění, že jedná jako dobrovolný svazek
obcí, nelze podle našeho názoru spatřovat
důvod jejich neplatnosti (pouze ve vztahu
k právním úkonům, které byly výslovně podmíněny existencí dobrovolného svazku obcí,
může být jejich platnost sporná).
Další existence zájmového sdružení, které
vzniklo před účinností zákona č. 128/2000
Sb. a jehož členy jsou pouze obce, není v rozporu s § 47 odst. 2 zákona o obcích, neboť toto ustanovení nelze aplikovat retroaktivně na
právní poměry vzniklé před jeho účinností
(zákon č. 367/1990 Sb. žádné takové omezení neobsahoval a ani nemohl, neboť, jak
jsem výše zmínil, DSO podle tohoto zákona
měl právní formu zájmového sdružení právnických osob).
JUDr. ADAM FUREK
právník
Máte dotaz? Chcete poradit?
Napište nám na e-mail:
[email protected]
květen 2009
55
30.4.09
8:14 AM
Page 56
SERVIS
KALENDÁRIUM
14. 5. České Budějovice, Výstaviště
Pasivní domy a energetické předpisy
■
15. 5. Pardubice,
Východočeské muzeum
Festival muzejních nocí 2009
■
Národní zahájení festivalu pořádají
Asociace muzeí a galerií ČR a Pardubický
kraj při příležitosti Mezinárodního dne
muzeí.
Více informací poskytnou na e-mail:
[email protected].
19. 5. Praha, hotel Corinthia Towers
Zpětný odběr
■
Konference z cyklu Odpadové dny
2009 o zpětném odběru elektroodpadu.
Blíže www.asekol.cz.
■ 8. 6. Hradec Králové, Aldis
DATOVÉ SCHRÁNKY
Odborným garantem konference je
Mgr. Zdeněk Zajíček, náměstek ministra
vnitra pro veřejnou správu, informatiku,
legislativu a archivnictví.
Podrobnéji na www.abf.cz, www.dataschranky.cz.
■ 10.–12. 6. Praha 7, Výstaviště
ROADWARE 2009
15. mezinárodní silniční veletrh, jehož
součástí bude vyhlášení a vernisáž nominací soutěžních návrhů na soutěž Česká
dopravní stavba.
Podrobnosti jsou na www.roadware.cz.
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
Regionservis s.r.o.
TEL.
257 199 616
ČSOB
FAX
-
STR.
1
-
-
3
Webhouse
567 311 772
-
5, 56
EUROVIA
-
-
9,15,21
AŽD Praha s.r.o.
-
-
13
Antee, s.r.o.
-
-
18
-
-
Regionální rada regionu
soudržnosti Severozápad
B.I.D.Services,s. r. o.
222 781 017 222 780 147
19
20
Komerční banka
-
-
23
Veletrhy Brno, a.s.
-
-
27
-
-
29
ProMinent Dosier
Technik CS,spol. s r.o.
ASIO, spol. s r.o.
548 428 111 548 428 100
31
Nadace VIA
233 113 370
37
KASTEN spol. s r.o.
315 688 230
-
47
Bison & Rose s.r.o.
-
-
48
-
-
49
Nadace OKD
-
ELEKTROWIN a.s.
241 091 843 241 091 834 2.obálka
Haiteco CZ s.r.o.
465 525 635
-
3.obálka
Město pro byznys
-
-
3.obálka
FOTO: ARCHIV
Seminář se koná v rámci výstavy Hobby 2009.
Podrobnosti jsou na www.eccb.cz.
Již déle než měsíc putuje z Blatné přes Německo a Nizozemí do Belgie mírové poselstvo
tvořené členy Klubu českých turistů. Je to příspěvek Jihočeského kraje k českému předsednictví Radě Evropské unie – Z jižních Čech až na konec světa. Devítičlenné skupiny turistů musejí zvládnout cestu dlouhou 1422 kilometrů, která kopíruje trasu mírového poselstva vyslaného králem Jiřím z Poděbrad ve druhé polovině 15. století na podporu
vytvoření obranné a mírové unie. V místech významnějších zastavení se konají různé lidové veselice a zajímavá vystoupení Divadla Continuo. Putování napříč Evropou skončí
26. června v Bruselu. Více informací o projektu najdete nawww.mission2009.eu.
/jo/
Za turistickými
zážitky do regionů
Vítejte u nás – pod tímto názvem se uskuteční 14. května ve Znojmě (v areálu Soukromé vysoké školy ekonomické) 1. ročník přeshraniční konference cestovního ruchu, která
poskytne zástupcům měst, obcí a krajů, podnikatelům, marketingovým odborníkům, pedagogům, studentům a ostatním účastníkům informace a příklady dobré praxe
zejména z oblasti regionální turistiky, přeshraniční a zážitkové turistiky. V prvním bloku
Incoming a podpora regionů zazní mj.
přednášky Vítejte na Moravě, Cesta zahraničního turisty začíná na veletrhu, Za čím
jezdí rakouský turista? Štěstí přeje připraveným a jiné. Zajímavá vystoupení nabízí
i blok nazvaný Dobrá praxe funguje – za zážitky do regionů, například Víno v souladu
s přírodou, Příběh města Český Krumlov či
Jak jsme zachraňovali epopej (v Moravském
Krumlově).
Vedle odborného programu pořadatelé
chystají ukázky zážitkové turistiky, které budou moci vyzkoušet účastníci konference na
vlastní kůži (večerní procházka tajuplnými
uličkami Znojma, prohlídka pohádkového
muzea Budeme se spolu bát, posezení ve
sklípku atd.). Konference se uskuteční pod
záštitou Ing. Petra Nezvědy, starosty města
Znojma. Mediálním partnerem je Moderní
obec. Další podrobnosti najdete na internetové adrese www.vitejteunas.cz.
/sk/
Dohoda krajů
a bank
V rámci doprovodného programu veletrhu
URBIS INVEST v Brně se 23. dubna uskutečnil kulatý stůl, u kterého hejtmani, zástupci
bank, ministerstev, regionálních rad regionů soudržnosti a dalších institucí diskutova-
li na téma Regionální operační programy
2007–2013 – příjemci podpory a zájmy bank.
Zabývali se zejména přetrvávajícími problémy krajů a obcí s čerpáním dotací z Evropské
unie a získáváním úvěrů od bank na spolufinancování projektů z regionálních operačních programů. Výsledkem jednání je dohoda na utvoření pracovní skupiny, jejíž
členové z řad regionálních rad a bank budou
spolupracovat při posuzování bonity žadatelů (o dotaci, následně o úvěr), vytvoření vzorů a doporučených postupů, dále jak získat
bankovní úvěr pro projekt (edukace trhu)
a řešit kurzová rizika, plynoucí z pohyblivého
kursu české koruny vůči euru. Více informací naleznete také na internetových stránkách
www.jihovychod.cz.
/sk/
Program Zelená
úsporám
Příjem žádostí o dotace z programu Zelená
úsporám začal 22. dubna a bude kontinuálně pokračovat až do konce roku 2012. Požádat o prostředky lze krajských pracovištích
Státního fondu životního prostředí nebo od
konce května na pobočkách bank. Bankovní
ústavy, které žádosti administrují, současně
nabízejí poskytnutí úvěru na zbývající části
investice. »Do veřejné zakázky na poskytování bankovních a souvisejících administrativních činností se přihlásily Česká spořitelna,
Komerční banka, Československá obchodní
banka, UniCredit Bank a LBBW Bank. Všechny mají šanci se na programu podílet,« uvedl
ředitel Státního fondu životního prostředí
Petr Štěpánek.
O dotaci z programu Zelená úsporám lze
žádat jak před realizací opatření, tak po ní
(kromě opatření dokončených před 1. 4.
2009). Formuláře na podání žádosti jsou
k dispozici mj. na adrese www.zelenausporam.cz. Žadatelům je také k dispozici bezplatná informační linka 800 260 500 (pondělí až pátek od 8 do 16 hod.).
/eg/
MO-000777
MO56
Artechnic –
–Schréder a.s.
56
222 522 930 222 521 722 4.obálka
květen 2009
30.4.09
8:15 AM
Page 1
MO-000839
MOobalka3
MO-000848
MOobalka4
30.4.09
8:16 AM
Page 1

Podobné dokumenty

Čistá práce - MDI, Auto na vzduch.

Čistá práce - MDI, Auto na vzduch. Taková reforma se podobá otáčení supertankeru. Obrovská loď se otáčí dlouho, pomalu a ztežka – kousek po kousku se posunuje na stranu, zatímco stále ještě pluje dopředu. Je proto potřeba vytrvale d...

Více

k_20 - Středisko východočeských spisovatelů

k_20 - Středisko východočeských spisovatelů V obou polohách vane svěží vítr, opírající se do dnešních i nadčasových nešvarů a nedostatků, do pokleslé morálky, slabostí duše i těla. Nejen, že nastavuje zrcadlo, současně se nezapomíná dívat i...

Více

Environmentální informační systémy

Environmentální informační systémy objasnění environmentálních dat a výkladu environmentální informace. Rovněž je zde diskutován problém získání kvalitních dat a informací. Informace a data, které bude IS shromažďovat a předávat, by...

Více

Stáhnout jako PDF - Pojistné rozpravy

Stáhnout jako PDF - Pojistné rozpravy poprvé a přepokládáme, že se zařadí do skupiny kmenových autorů. Rok 2010 byl velice inspirativní a přinesl celou řadu námětů na články, které kromě tohoto čísla budou realizovány později. Na zased...

Více

Prázdniny - Časopis Život v Kristu

Prázdniny - Časopis Život v Kristu mne odrazovalo přesvědčení, že Bible – Boží slovo obsahuje výroky typu „účel světí prostředky“. Teprve když jsem si Bibli opatřil, zjistil jsem, že jsem byl ovlivněn, jako většina lidí, „lidovou sl...

Více

Výroční zpráva - ZOO Ústí nad Labem

Výroční zpráva - ZOO Ústí nad Labem odeslali loňskou samici jako podíl z odchovu do Zoo Olomouc. Momentálně tedy chováme čtyři samice tohoto zajímavého druhu. V příštím roce navíc zvažujeme pořízení druhého samce a sestavení dvou cho...

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Pro školní družinu a školní klub je k dispozici 6 kluboven. V budově školy je školní jídelna, pro žáky je zajištěn pitný režim (školní mléko, nápojové automaty). V době hlavní přestávky je pro žáky...

Více