Školní vzdělávací program „Škola pro život, škola pro všechny“

Transkript

Školní vzdělávací program „Škola pro život, škola pro všechny“
ZÁKLADNÍ ŠKOLA, BRNO, KAMÍNKY 5
Škola pro život, škola pro všechny
Školní vzdělávací program
základního vzdělávání
Brno 2006
Obsah
1. část – Východiska k tvorbě Školního vzdělávacího programu „Škola pro život, škola pro všechny“
pro základní vzdělávání
Odborná literatura
2. část – Školní vzdělávací program „Škola pro život, škola pro všechny“ pro základní vzdělávání
Charakteristika školy
Charakteristika ŠVP
3. část – Vzdělávací období základního vzdělávání a učební plán
Učební plán pro 1. – 3. ročník ZV
Učební plán pro 4. – 5. ročník ZV
Učební plán pro 6. – 9. ročník ZV
4. část – Klasifikační řád Základní školy, Brno, Kamínky 5
5. část – Vzdělávání žáků se spec. potřebami a žáků mimořádně nadaných a talentovaných
3
8
10
11
12
34
35
88
142
290
303
Platnost dokumentu:
od 1. 9. 2006, č.j.: 266/2006
Upraveno:
Upraveno
k 1.9.2009 vzhledem ke skutečnostem, které vyvstaly v průběhu realizace
k 1.9.2010 vzhledem ke skutečnostem, které vyvstaly v průběhu realizace a vzhledem
k poznatkům ČŠI
Poslední úprava:
k 1.9.2011 vzhledem ke skutečnostem, které vyvstaly v průběhu realizace a vzhledem
k projektu EU Peníze do škol
2
1. část
Východiska k tvorbě Školního vzdělávacího programu „Škola pro život, škola pro
všechny“ pro základní vzdělávání
„Ve škole nejde jen o to, aby poskytovala co nejvíce vědomostí, ale také hlavně o to, aby navykla žáka
přesnosti, pozornosti, metodičnosti; učme žáky tak, aby uměli pozorovat přírodu, život a dovedli tvořivě
a správně řešit úkoly a úkolky, kdy a kdekoliv se k nim dostanou.“
(T. G. Masaryk)
Školní vzdělávací program „Škola pro život, škola pro všechny“ rozpracovává Rámcový vzdělávací
program pro základní vzdělávání. Zaměřuje se na uplatnění principů českého činnostního učení ve
vzdělávacím procesu, a tím navazuje jak na Komenského tradice v naší zemi, tak na vynikající snahy českých
reformních škol a jejich učitelů.
J. A. Komenský již v roce 1631 připravoval plán školské reformy v českých zemích a psal:
„Vyučovati mládež není přednášeti jim z rozličných spisů hromady slov, způsoby mluvení, průpovědi
smyslů všelikých a tím je vycpati, ale otvírati jim rozum, aby z něho samého jako z pupence listí, květ, ovoce,
ratolestky vyrůstaly a druhý rok opět z pupenců každé ratolestky tolikéž a tak pořád až do vzrostu
dokonalého.“
Přirozená výchova Komenského odmítala učení slov, vět, pouček a nahrazovala je seznámením se
s věcmi. Mnohé z jeho velkolepých myšlenek nebyly dosud realizovány.
Na Komenského myšlenky navazovali ve 30. letech 20. století ředitelé reformních škol 1. republiky,
např. J. Úlehla, S. Vrána; ústřední inspektoři té doby, např. Dr. O. Kriebel, Dr. V. Beneš.
Formulovali důvody pro změny školy a upozorňovali, že žák ve škole vysedává celé hodiny, aby
pasivně naslouchal slovům učitelovým. Společně uvažovali, jak dosáhnout toho, aby se děti ve škole učily
samostatné práci, aby se učily spoléhat na vlastní síly a důvěřovat vlastnímu rozumu. Uvažovali a pokusili se
realizovat školy, které žáky vedly k samostatnému myšlení a činnosti. Vedli učitele k tomu, aby si nutnost
změny uvědomovali a volili činnostní formy a metody práce žáků přiměřené jejich rozumovým schopnostem a
věkovým zvláštnostem. Varovali před přetěžováním žáků a zdůrazňovali, že se má žák naučit přemýšlet, tvořit
a chápat, nikoli jen si osvojit značnou sumu poznatků.
Výchovně vzdělávací proces byl chápán jako komplexní působení na žáka, na jeho osobnost a jeho
rozvoj.
Školní vzdělávací program „Škola pro život, škola pro všechny“ využívá námětů z reformních plánů
inovace základního vzdělávání na reformních školách v 1. polovině 20. století, využívá zkušeností a rad
tehdejších pedagogů činných škol.
Školní vzdělávací program „Škola pro život, škola pro všechny“ realizuje požadavky Národního
programu rozvoje vzdělávání v ČR, (Bílá kniha), kde se uvádí:
„Dosud převažující snahy o výkonnost a rychlý postup v učení, založené na ustáleném modelu
vyučovací hodiny, na předávání hotových poznatků, na vynucené kázni, na vzájemné soutěži a úspěchu na
úkor druhých, na dominantním postavení učitele, na neustálém vedení a přílišném ochraňování žáků, musí být
nahrazeny větším důrazem na činnostní učení (včetně rehabilitace hry a hravých činností), na kombinování
aktivit uvnitř a vně budovy školy s důrazem na činnosti v přírodním prostředí, které žákovi umožňují získat
zážitky a zkušenosti, jež nemohou být předány jinou cestou, na variabilitu vyučovacích metod, při nichž žáci
hledají, ptají se, projevují vlastní názory, chybují, tvoří, objevují a nalézají, na komunikaci a spolupráci mezi
žáky i mezi žáky a učitelem, na konkrétní dílčí úkoly, odpovídající možnostem žáků, na pomoc a podporu při
řešení problémů i na celkové pozitivní ladění hodnotících soudů.“
Rámcový vzdělávací program vytváří prostor pro tvořivou práci škol, možnosti změn v atmosféře školy
a uplatňování inovačních záměrů škol na základě týmové práce pedagogických kolektivů ve prospěch rozvoje
každého žáka školy.
3
Školní vzdělávací program „Škola pro život, škola pro všechny“ vznikl společným úsilím učitelů, kteří
se rozhodli jít českou inovační cestou, kteří chtějí víc než dosud respektovat přirozené potřeby žáků
i individuální úroveň jejich zrání a učení.
Program vznikl spoluprací všech učitelů našeho pedagogického sboru, jehož snahou je vytvořit ve své
škole pro žáky radostné pracovní prostředí. Vznikl pro takové učitele, kteří se snaží, aby si děti ze školy
odnášely jak potřebné trvalé vědomosti a kompetence, tak pozitivní motivaci pro celoživotní vzdělávání. Vznikl
pro takové učitele, kteří si uvědomují, že současná doba potřebuje lidi tvořivé, iniciativní, schopné se rychle
rozhodovat a orientovat v problémech a řešit je, lidi s netradičním myšlením, kteří jsou schopni komunikace a
práce v týmu, lidi, kteří jsou si vědomi své vlastní ceny. Vznikl pro takové učitele, kteří chtějí svým žákům dát
potřebné základy k tomu, aby se takovými lidmi stali.
Atmosféra školní práce z pohledu Školního vzdělávacího programu „Škola pro život, škola pro
všechny“
Atmosféra školní práce zdůrazňuje především pozitivní vztah mezi učitelem a žákem. Žák je aktivním
subjektem výchovně vzdělávacího procesu, ve kterém vždy sledujeme dva základní cíle – výchovný a
vzdělávací.
Cílem výchovným je naučit žáka eticky nejlepším způsobem jednat a dát mu prostor pro osvojení si
souboru potřebných kompetencí pro takovéto jednání.
Vzdělávacím cílem je dosáhnout, aby si žák osvojil soubor základních vědomostí ve vzájemných
vazbách, při zdůraznění jejich aktivního logického a správného používání v široké praxi a při řešení problémů.
Příznivé atmosféře vyučovacího procesu napomáhá schopnost učitele docílit, aby:
činnosti při vyučování měly klidný průběh;
žák pracoval svým tempem a postupně je podle svých maximálních možností přizpůsoboval
tempu třídy;
žáci neprožívali pocity úzkosti, strachu, křivdy aj.;
zpětná vazba „žák – učitel“ byla využívána v každé vyučovací hodině, neboť upozorňuje na
prvopočáteční problémy žáka, které je možné řešit vhodnou diferenciací průběžně
a individuálně přímo ve vyučování;
žáci dostávali dostatečný prostor na pochopení učiva a jeho procvičení.
Pozitivní změny v atmosféře školy vyžadují od vyučujících zamýšlet se nad svojí výchovnou prací a
formulovat svou pedagogickou činnost z různých pohledů:
Přístup učitele k žákovi:
ke každému je třeba přistupovat s úctou, s náklonností, s vírou v jeho síly a možnosti,
s patřičnou pozorností
se zásadovostí v případě, že se v chování žáka objeví odchylky od běžných norem
Je třeba tedy dodržovat úctu a požadavky zároveň
Příznivé mikroklima ve třídě se utváří:
příchodem učitele, tónem, jakým třídu osloví
řečí učitele – je-li klidná, ale bez lhostejnosti
schopností vést žáky tak, aby se nebáli zkoušení a sami své vědomosti prezentovali
tím, že žák dostává možnost vyjádřit se k učenému a že je mu dáván prostor ukázat to, co
si sám připravil
Máme-li dítě naučit dobrým způsobům jednání, musíme je průběžně vést k poznání základních
etických principů.
a)
Uvědomme si, že ze zkušenosti víme, že každé dítě usiluje o pěkné citové zážitky (např.
večerníčky nebo pohádky).
b)
Uvědomme si, že si dítě vybírá ty hodnoty, které jsou pozitivní, nechce představovat při hře
zlou postavu, raduje se z toho, když všechno dobře dopadne.
4
c)
Uvědomme si obsah citového života dítěte a co je mu způsobeno, když se malé dítě setkává
s hrubostí a násilím, které vítězí.
d)
Uvědomme si, že člověk ve svém mládí vstřebává náladu okolí a nese ji dále svým životem.
Psychologie dokládá, že u člověka trvají ty formy cítění, které u něho převažovaly v době prepubertální,
pubertální i postpubertální.
Dokážeme-li dát žákům ve škole mnoho zážitků citově kladné povahy, jak si to většina z nich žádá,
přispějeme k tomu, že v celkovém charakteru cítění dítěte nabudou převahu tendence tvůrčí – optimismus,
radost, jistota.
Ve tvořivé škole musí být ve vyučování i mimo něj prostor pro dostatek dětské radosti.
Chceme-li vést výchovu a výuku v radostných náladách vyžaduje to znalost, jak co dělat v různých
obdobích vývoje žáka. Předpokládá to, zamýšlet se nad způsoby práce a vhodně je volit i se zpětnou vazbou
k žákovi.
Ve tvořivé škole učitel zná materiály, se kterými pracuje, vyučování má činnostní charakter a žák se
v něm může aktivně projevovat činností, tvorbou, nápady, schopností spolupracovat apod.
V osobním vztahu jdeme k žákovi blíž. Dáváme mu šanci učivo pochopit i zvládnout, poskytujeme mu
prostor na učení, dovedeme do výuky zapojit žáky různě nadané. Učitel se stává dirigentem, oporou, dovede
dát najevo očekávání dobrých výkonů.
Obecná charakteristika Školního vzdělávacího programu „Škola pro život, škola pro všechny“
Vzdělávací program „Škola pro život, škola pro všechny“:
navazuje na tradice české činné školy a pozitivní zkušenosti ze současného vzdělávacího
programu Základní škola č.j.: 16 847/96-2
vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání
zdůrazňuje činnostní ráz vyučování
používá takové činnosti, které na základě pozorování a hovoru o pozorovaném vedou žáky
k objevování poznatků a vztahů, k řešení problémů
předkládá jasné možnosti mezipředmětových vztahů
řadí poznatky do systému, dbá na návaznost učiva a jeho propojování
dává žákům příležitost aktivně se podílet na vlastním vzdělávání
zdůrazňuje orientaci na osobnost žáka, přirozeně vede k diferenciaci ve vyučování
vede žáky k samostatnému projevu, k získání nových vědomostí vlastní činností
dává žákům možnosti využívat při práci samoučení a samokontrolu
zdůrazňuje komunikaci a spolupráci mezi žáky
vede k projektovému a skupinovému vyučování
umožňuje žákům využívat při učení své zkušenosti a praktické situace ze života mimo školu
pokládá za základní vědomosti ty, kterých se dá prakticky využívat, které jsou potřebné
k dalšímu vzdělávání, dbá na jejich zvládnutí všemi žáky
podporuje ty postupy a formy práce, které umožňují žákům maximálně využívat vlastních
zkušeností, užívat zdravý rozum
vyžaduje provádění jednoduchých demonstrací a pokusů, které umožňují žákům přijímat učivo
více smysly, rozumět mu, zvládnout probíranou látku jako základ k dalšímu učení
předpokládá přirozený rozvoj ekologického cítění žáků
umožňuje realizaci diferencované a individualizované výuky pro všechny žáky, tj. jak pro žáky
zdravotně či sociálně znevýhodněné, tak pro žáky talentované a žáky s hlubším zájmem
o některou oblast
směřuje k poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty
Vzdělávací program „Škola pro život, škola pro všechny“ je založený na provázaném a uceleném
systému metod, forem práce, učebnic, pomůcek, metodik, vzdělávání učitelů pro inovaci výuky. Systém
vychází ze zkušeností našich i ostatních českých učitelů a je ověřený často jejich mnoholetou praxí. Při
dodržování základních principů činnostního učení program zajišťuje naplnění jeho výchovně vzdělávacích cílů.
5
Vzdělávací program ve shodě s RVP ZV zdůrazňuje aspekty vzdělávání, které jsou určující pro život
v moderní multikulturní společnosti.
Hlavními záměry Školního vzdělávacího programu „Škola pro život, škola pro všechny“ jsou:
výchova kulturního člověka, kterému bude záležet na kvalitě jeho života, který se dokáže
v životě uplatnit a dokáže najít své místo v sjednocující se Evropě
výchova člověka komunikativního a tvořivého, schopného spolupráce
výchova ekologicky myslícího, tvořivého a mravně odpovědného člověka
výchova člověka odpovědného, chápajícího hodnotu zdraví a aktivně usilujícího o jeho
upevňování a ochranu
výchova člověka zvídavého, sebezdokonalujícího se, rozumně a citlivě reagujícího
v konkrétních praktických životních situacích
výchova člověka hledajícího, svobodně jednajícího, s touhou dále se vzdělávat a zlepšovat
kvalitu svého života
příprava na celoživotní vzdělávání
Školní vzdělávací program „Škola pro život, škola pro všechny“ není zaměřen na formální úpravy
vzdělávacího systému škol, ale na tzv. proměnu jejich vnitřní atmosféry. Nejedná se tedy o program zevně
organizační, pořádkový, ale vnitřně metodický, psychologický. Ráz tvořivé školy závisí primárně na způsobu
vyučování. Naším hlavním úkolem je utvářet samostatně myšlení žáků, jejich vůli a schopnosti.
Školní vzdělávací program „Škola pro život, škola pro všechny“ je koncipován jako model použitelný v
každé vyučovací hodině po celé období povinné školní docházky. Program je určený pro základní školy, od
kterých se očekává plošná a každodenní transformace založená na využití stávajících zdrojů. Jeho zavádění
do praxe školy nevyžaduje žádnou zásadní změnu vnitřní organizace školy.
6
Základní didaktické zásady zdůrazňované ve školním vzdělávacím programu „Škola pro
život, škola pro všechny“
Za základní didaktické zásady programu lze považovat:
probouzení zájmů žáka o vzdělávací činnost a poznávání
podněcování aktivní účasti žáka činnostmi ve vzdělávacím procesu
využívání zkušeností žáka a vytváření kompetencí pro užití osvojovaného učiva v běžné
životní praxi
1. Probouzet zájem žáka znamená vyučovat zajímavě.
Toho dosáhneme, bude-li vyučování:
a) názorné
Největší hodnotu má přímý názor v rukou každého žáka. Přímým názorem jsou např.:
skutečné předměty
kreslené názory
modely
náčrty a diagramy
demonstrační obrazy, mapy aj.
K názoru je třeba se vracet a stále se přesvědčovat o porozumění učivu žáky.
b) pochopitelné
Vyučování bude pochopitelné, když žák všemu učivu správně porozumí.
Je třeba vhodně volit obsah učiva a způsob práce ve škole.
Je třeba zůstávat u prvopočátků učiva, až je řádně pochopeno. Totéž učivo se opakovaně
probírá v nových situacích a s různými činnostmi.
Je třeba:
– postupovat zvolna,
– stále se přesvědčovat, jak žáci nové učivo pochopili a jak ho zvládají,
– abstraktní pojmy objasňovat názorem a příkladem.
c) odpovídající příslušnému stupni vývoje žáka.
Je třeba znát psychický vývoj dítěte a respektovat ho.
2. Činnostmi podněcovat aktivní účast žáka v procesu vzdělávání:
a)
dítě se aktivně účastní vyučování,
b)
využíváme zkušeností žáků,
c)
vyhýbáme se dlouhým výkladům,
d)
neděláme nic z toho, co mohou udělat žáci sami,
e)
dopřejeme žákům radost z úspěchu při vlastní práci,
f)
v tvořivé škole se snažíme o to, aby žáci sami poznatky objevovali.
3. Vytvářet kompetence pro praxi:
a)
pří výuce využívat zkušeností žáků ze života, učit žáky, aby poznatky a dovednosti získané
v jednom vyučovacím předmětu uměli využít i v jiných vyučovacích předmětech, informovat
žáky, jak lze získané poznatky využít v praxi.
Didaktikou Školního vzdělávacího programu prolínají další zásady:
Vyučování zakládáme na přirozených situacích a učební látce potřebné v životě k dalšímu
vzdělávání a uplatnění se.
Vyučování přizpůsobujeme individualitám žáků. Chceme docílit toho, aby naše škola
umožňovala individuální uplatnění každému žákovi.
7
Vyučování je založeno na samostatné činnostní práci žáků, učitel je žáku rádcem a oporou,
pomáhá jim překonávat nesnáze.
Vyučování má charakter nejen vzdělávací, ale i výchovný.
Vycházíme ze zájmů žáků motivovaných pro dobrou školní práci, podněcovaných ke snaze se
co nejlépe připravit do života.
Snažíme se uchovat ty hodnoty, které vyrostly v našem českém prostředí, jsou ověřeny
zkušenostmi mnoha vynikajících pedagogů i vědeckým bádáním.
Chceme mít školu založenou na radostné žákovské práci. Její hybnou silou bude vzbuzování
zájmu žáků o učení.
Naši tvořivou školu orientujeme na všestranný rozvoj osobnosti žáka, rozvoj jeho zděděných
i získaných dispozic. Přitom dbáme, aby žáci nebyli ve škole přetěžováni. Víme, že dítě je proto dítětem, aby
se připravilo na život dospělého člověka. V dětské psychologii je často zdůrazňováno: „Čím déle žák zůstává
dítětem, tím úplnějším se stane jeho vývoj.“
Pro zdravý psychologický vývoj žáků je třeba, aby neprožívali školní léta jen přepínáním paměti
a přemírou povinností. V naší tvořivé škole dbáme na dětské zájmy, vycházíme z nich a využíváme je. Dětský
zájem ukazuje, jak co na dítě působí, jak chce dítě reagovat. Kdybychom na zájmy dětí nedbali, naše
výchovné snahy by nebyly úspěšné. Dbát na dětské zájmy ale neznamená vyhovovat každému nápadu.
Dětské touhy je třeba usměrňovat, probouzet vztah k pozitivním hodnotám a tím dítě vychovávat a
zdokonalovat. Žákům necháváme vždy prostor k tomu, aby mohli zaujímat svá stanoviska i řešit různé
opravdové životní situace. Školní práci přizpůsobujeme fyziologii a psychologii dítěte. Motivace a účelnost
učení jsou charakteristickými znaky tvořivé školy.
Materiály připravené na pomoc realizaci Školního vzdělávacího programu „Škola pro život, škola pro
všechny“ na naší škole:
Malá didaktika činnostního učení (připravili odborní lektoři Tvořivé školy)
učebnice a pracovní sešity připravené lektory Tvořivé školy pro činnostní učení, vydává
učitelské nakladatelství Nová škola Brno
pomůcky pro činnostní učení – připravují nakladatelství Nová škola a Tvořivá škola;
učebnice, pomůcky a metodiky pro tvořivé učení angličtině na činnostním principu, připravilo
nakladatelství Angličtina Expres Praha
Analytická didaktika J. A. Komenského (vychází po 50 letech za účelem realizace myšlenek
Komenského ve Tvořivých školách)
didaktické filmy s ukázkami činnostní výuky v jednotlivých ročnících (ukázky činnostních
metod a postupů z různých škol ČR).
Odborná literatura:
VÚP Praha: Národní program rozvoje vzdělávání v ČR
VÚP Praha: Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání
VÚP Praha: Vzdělávací program Základní škola
J. A. Komenský: Didaktika velká
J. A. Komenský: Analytická didaktika
J. A. Komenský: Didaktické spisy
O. Chlup: Několik statí k základnímu učivu
O. Kriebel: Činná škola
J. Linhart: Psychologie učení
J. Kozlík: Aktuální historie
J. Kozlík: Směřování k základní škole zítřka
J. Průcha: Učitel
M. Vágnerová: Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy
8
J. Pelikán: Výchova jako teoretický problém
J. Maňák: Nárys didaktiky
J. Maňák a kol.: Alternativní metody a postupy
D. Kutálková: Logopedická prevence
D. Kutálková: Průvodce vývojem dětské řeči
E. Škodová, I. Jedlička a kol.: Klinická logopedie
L. Kollmanová: Jak porozumět cizí řeči
C. Lynch, J. Kidd: Cvičení pro rozvoj řeči
Několik citací z díla J. A. Komenského, které můžeme chápat jako filozofický základ k inovaci
vzdělávacího procesu u nás a citáty starověkých filozofů, které se objevují v díle Komenského:
„Vzdělávání ať tříbí člověku rozum, jazyk i ruku, aby dovedl všechno užitečné rozumně
pozorovat, vyjadřovat a konat.“
„Žákovu práci usnadníš, jestliže mu ve všem, čemu ho budeš učit, ukážeš, jak se to užívá
v denním životě.“
„Zdržení, které se věnuje náležitému upevňování začátků, není zdržením, nýbrž znamenitou
oporou, aby se všechno následující zmohlo snadno, rychle a bezpečně“.
„Budiž učitelům zlatým pravidlem, aby všechno bylo předkládáno všem smyslům, kolika
možno“.
„Světlem učení je pozornost, při níž žák přijímá všechno myslí přítomnou a jakoby otevřenou“.
„Ve školách vše sloužiti má i pomáhati budoucímu životu.“
„Výběr učiva má se státi z věcí opravdových, užitek celému životu nesoucích.“
(J. A. Komenský)
„Víc je svědek očitý, nežli deset slyšících.“
(Plautus)
„Žák není nádoba, kterou je potřeba naplnit, ale pochodeň, kterou je potřeba zapálit.“
(Sokrates)
9
Část 2
Školní vzdělávací program „Škola pro život, škola pro všechny“
pro základní vzdělávání
e školy
1. Název vzdělávacího programu
Oficiální název:
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Motivační název:
„Škola pro život, škola pro všechny“
Předkladatel:
Základní škola:
Základní škol, Brno, Kamínky 5
IČO:
IZO:
DEDIZO:
48511226
600108376
600108376
Ulice, č.p., č.o.:
Kamínky 368 / 5
PSČ, město:
634 00 Brno
Jméno ředitele:
Mgr. Pavel Petr
Kontakty:
tel: 547 422 772, email: [email protected]
Platnost dokumentu:
od 1. 9. 2006, č.j.: 266/2006
Zřizovatel školy:
Název:
Statutární město Brno,
MČ Brno – Nový Lískovec
Adresa:
Kontakty:
Oblá 75a, 634 00 Brno
547 211 333, [email protected]
10
2. Charakteristika školy
a)
Charakteristika školy a její priority
Úplná škola: škola jako celek sdružuje základní školu, školní družinu a školní jídelnu. ZŠ Kamínky 5 byla
zařazena do sítě škol 25. 3. 1996
Dle projektové dokumentace se jedná o 16ti třídní základní školu. Maximální kapacita školy je po úpravách dle
zařazení do sítě škol pro školní rok 2011-2012 následující: ZŠ 540 žáků, ŠD 150 dětí, ŠJ 600 jídel
Profilace a zaměření školy, vzdělávací nabídka žákům:
výuku cizích jazyků: anglický, německý, francouzský, ruský
možnosti využití počítačů
sportovní aktivity
organizace volného času žáků
organizace kulturních programů
školy v přírodě
informační středisko
lyžařské výcvikové kurzy
kroužky hokejbalu
kroužky korfbalu
další
b)
Skladba pedagogického sboru
pedagogický sbor do 30 pedagogických pracovníků, složení odpovídá skladbě pro I. a II. stupeň,
aprobovanost a kvalifikovanost je na velmi dobré úrovni, také zabezpečení výuky cizích jazyků je na
výborné úrovni, všichni pedagogové se průběžně vzdělávají ve svých aprobacích. Sbor tvoří ředitel,
zástupkyně ředitele, 22 učitelů včetně dvou výchovných poradců (odděleně pro I. a pro II. stupeň) a 5
vychovatelek školní družiny, Dále je ve sboru ICT správce, ŠMPA. Sbor je smíšený s velkou převahou
žen, věkově je pestrý – od mladých spolupracovníků až po zkušené kolegy. Ve sboru jsou zastoupeni
i pedagogové s kvalifikací pro dyslektickou péči o žáky, a to především na 1. stupni. Doposud se daří
zabezpečit téměř plnou aprobovanost pedagogického sboru.
prioritou školy je vzdělávání a výchova žáků podle poznatků o psychosomatickém vývoji dětí a
mládeže, tudíž je velký důraz kladen na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Prioritními
oblastmi DVPP jsou psychologie, pedagogika, osobnostní a sociální výchova, moderní metody
zejména v didaktice předmětů a v neposlední řadě i práce s výpočetní a komunikační technikou.
Všichni PP prošli základním školením práce na PC, mnoho dalších si tyto znalosti doplňuje o kurzy
počítačové grafiky, práce s digitálními fotografiemi aj. Cílem je rutinní práce na počítači, komunikace
prostřednictvím elektronické pošty a využívání výpočetní, komunikační a prezentační techniky
v činnosti školy i ve výuce žáků
vedení školy v současné době neuvažuje o výměně vedoucích pracovníků, jsou však vytipovaní
pracovníci, kteří by se v dalším období mohli připravovat na práci ve vedoucích funkcích
kolektiv pedagogických pracovníku spolupracuje velmi těsně (I. stupeň + II. stupeň + školní družina),
na všech zásadních záležitostech při tvorbě se bezproblémově domluvil na všech věcech
koncepčních i na všech detailech a podrobnostech
c)
Vybavení školy
škola má k dispozici 22 učeben, z toho je 17 kmenových, 3 učebny VT, 2 tělocvičny, má plně
vybavenou školní dílnu, od července 2011 rekonstruovaný sportovní areál s víceúčelovým hřištěm
11
(futsal, basketbal, odbíjená), s hřištěm na tenis, s běžeckou dráhou, se sektorem pro vrh, se sektorem
pro skok daleký, s hokejbalovým hřištěm.
z odborných učeben máme samostatnou pouze učebnu chemie a fyziky, ostatní učebny jsou
„poloodborné“ – jsou používány současně jako kmenové učebny (Hv, Vv, Př), dále máme 3 učebny
pro výuku cizích jazyků, jednu učebnu s interaktivní tabulí.
školní družina je provozována ráno před vyučováním a po vyučování, celkem 5 oddělení ŠD má
k dispozici 3 vlastní místnosti a jako další 2 místnosti jsou odpoledne využity učebny.
d)
Skladba žáků
škola má předběžně ve školním roce 2011/2012 322 žáků, na I. stupni 201, na II. stupni 121; je
otevřeno 17 tříd, průměr žáků na třídu činí 19
žáci zaujímají všechny sociální vrstvy, školu navštěvují i žáci národnostních menšin a děti cizinců
2.3.Projekty školy
e)
Spolupráce školy s rodiči a veřejností
v oblasti spolupráce rodičů žáků se školou jsou ještě rezervy, na škole pracuje školská rada, třídní
schůzky se konají čtyřikrát za školní rok a dle sdělení rodičů je to dostačující; škola má funkční
webové stránky, které slouží ke sdělování informací;
f)
Spolupráce se školskými poradenskými zařízeními a ostatními institucemi
spolupracujeme s PPP Hlinky a PPP Zachova, dále s SVP Kamenomlýnská, se sociálními odbory
péče o mládež dle trvalého pobytu žáků,
máme velice dobré kontakty se zřizovatelem – MČ Brno – Nový Lískovec, spolupracujeme s MŠ
v rámci městské části, spolupracujeme s UP při rozhodování žáků osmých a devátých tříd o volbě
povolání. Zároveň zástupci středních škol Brna a okolí přijíždí každým rokem na naši školu se svým
školním programem a provádějí nábory.
spolupracujeme jak s Městskou policií, tak Policií ČR na nejrůznějších projektech a přednáškách, např
mladý cyklista, Empík naděluje apod.
g)
Spolupráce školy s rodiči a veřejností
ředitelství školy podporuje aktivitu učitelů při podávání projektů. Škola získala roce 2006 dotace na
realizaci počítačové učebny a vytvoření portálu „Učitel matematiky“.
v současnosti jsme zapojeni do projektu EU peníze do škol
dále jsme zapojeni do projektů „Zdravé zuby“, „Mléko do škol“, „Ovoce do škol“
12
3. Charakteristika školního vzdělávacího programu
3.1. Základní filozofie programu
Školní vzdělávací program „Škola pro život, škola pro všechny“ naplňuje výchovné a vzdělávací cíle
RVP ZV. Program je založen na principech činnostního učení.
Školní vzdělávací program „Škola pro život, škola pro všechny“ vychází v souladu s RVP ZV
z poznatků, že:
v základním vzdělávání jde o to, aby si žáci osvojili základní poznatky o životě kolem sebe,
(nelze naučit vše, k čemu lidstvo v poznání došlo);
k učení lze žáky motivovat a učinit je zajímavým a přiměřeným jejich věku;
nejlepších a trvalých výsledků lze dosáhnout na základě porozumění určitému jevu, toho lze
dosáhnou tehdy, když žák zapojí do učení co nejvíc smyslů, když bude provádět činnosti,
pozorovat, hovořit o nich, vyslovovat závěry – objevovat;
chceme-li dosáhnout dobrých výsledků u všech žáků, musíme jim dát prostor pro učení,
protože stejných výsledků nelze dosáhnout u všech žáků za stejnou dobu;
kvalitu vzdělávání neurčuje množství poznatků, ale jejich propojenost, smysluplnost
a použitelnost pro život;
efektivitu vzdělávání nelze založit jen na posuzování chyb žáků a na přípravě
(připravenosti) pro přijímací zkoušky, ale je nutné využít nové mechanismy k hodnocení
výsledků vzdělávání postavené na průběžném hodnocení činností žáků, na ověřování
schopnosti řešit problémy komplexně a na celkovém posunu žáka nejen v kvalitě vědomostí
a rozvoji dovedností, ale zejména v komplexním rozvoji osobnosti žáka;
pozitivně laděné hodnotící soudy, užívané průběžně, mají vyšší motivační hodnotu a vedou
k celkově dobrému zvládání učiva.
Činnostní učení vede žáky ke spolupráci, podnikavosti a vynalézavosti. Učí je, že trvalých vědomostí
lze nabývat hlavně na základě vlastní činnosti.
Tvořivá škola nepředkládá žákům zpravidla hotové výsledky a poznatky k osvojení, ale vede je
k tomu, aby vše nové, pokud to lze, získávali na základě činností, pozorování, pokusů – na základě
objevování. Nezaměstnává jednostranně rozum a paměť žáků, ale působí také na jejich city a vůli. Nehromadí
jen množství vědomostí místo jejich kvality, ale snaží se rozvíjet schopnosti žáků a seznamovat je
s pracovními metodami a postupy. Tyto metody a postupy si žáci osvojují tak, aby je uměli uplatnit v životě a
mohli se sami dál vzdělávat.
Činnostní učení je založené na metodě objevování. Žáci objevují principy a zákonitosti jevů
a problémů sami, na základě kroků určených učitelem. Manipulací s pomůckami a vlastní činností si žáci
poměrně rychle a především trvale osvojují praktické zkušenosti, poznávají k čemu nový poznatek
a dovednost slouží. Učivo se procvičuje na konkrétních příkladech a situacích, které přináší každodenní život
kolem nás, a tak má pro žáky osobní smysl, a zároveň se zaměřuje na zvládnutí podstatných jevů. Činnosti
s konkrétními věcmi a pokusy učí žáky vnímat učení jako činnost důležitou pro vlastní život i existenci okolního
světa. V průběhu vzdělávacího procesu je žák veden k sebekontrole, sebehodnocení a samostatnému
rozhodování. Učí se pracovat sám i spolupracovat v týmu.
Základní metoda činnostního učení – metoda objevování – staví do popředí význam otázek žáků ve
vyučování. Je-li dítě schopno k určitému jevu položit otázku, je to znamení, že o pozorovaném jevu přemýšlí,
hledá vysvětlení, je schopno mu porozumět a na otázku najít správnou odpověď. V pokládání otázek pomáhá
žákům hlavně pozorování určité prováděné činnosti.
Úloha učitele spočívá v tom, aby žákům několik „žákovských otázek“ formuloval sám, aby je
povzbuzoval, aby jim dával dostatek příležitostí k vzájemnému kladení otázek, aby pozitivně podpořil i otázky
neobratně formulované. Učitel brzy pozná, že se žáci ve formulaci otázek lepší, že jsou stále obratnější a
pohotovější. Schopnost ptát se je jedním z klíčů k úspěšnému učení a získává se hlavně cvikem. Otázky
kladené žáky ke kterýmkoli partiím učiva provokují myšlení žáků, vedou je k hledání vysvětlení, výrazně
napomáhají k učení.
13
Pro žáky je vždy při probírání nové látky nejdůležitější vytvořit si prostřednictvím činností představu
o jevech, kterým chceme učit, a naučit se tyto jevy vnímat. Průběžně musíme žáky nechat o pozorovaných
jevech hovořit, a tím se u nich postupně vytváří jejich věku přiměřený odborný slovník. Až po dokonalém
zvládnutí prvních dvou kroků všemi žáky přichází na řadu automatizace – procvičování učiva činnostními i
klasickými formami.
Další důležitou metodou činnostního učení je individualizace, tzn. dát každému žákovi možnost, aby
daný úkol nebo problém řešil vlastním způsobem, na základě svých zkušeností a dovedností. Tato metoda
napomůže učiteli dobře poznat, do jaké míry žáci zvládli učivo, zvláště když učitel dovede využívat
individualizaci pro zpětnou vazbu. Tato metoda vede také k tomu, že si žáci uvědomí, co se vlastně učí a co
z toho už umí.
Významnou roli při této práci má zdůvodňování zvoleného řešení, tedy odpovědi na otázku, proč jsem
řešení provedl právě tak. Žáka tím vedeme k přemýšlení o své práci, k jejímu srovnávání s prací spolužáků,
k uvědomění si dalších možností řešení. Tato činnost přispívá značnou mírou k rozumovému vývoji žáka.
Velkým kladem, který činnostní metody přinášejí do výuky, je chuť a radost, s jakou děti pracují.
K základním pracovním metodám činnostního učení patří metody aktivizující, zejména metoda
situační, problémová a projektová, metody názorně demonstrační, metody slovní, zejména dialogické, metody
samostatné práce, metody výzkumné, tvořivá práce s učebnicemi, pracovními sešity a didaktickými
pomůckami a hrami.
Vyučovací metody při činnostním učení jsou volné v mezích, které jsou dány přirozeným vývojem
žáků. Učitel volí v těchto mezích a při dokonalé znalosti učební látky takové metody, aby v každém předmětu
soustavně rozvíjel zájem žáků, a dosahoval tak co nejlepších výsledků bez přetěžování žáků a přepínání
vlastních sil.
Menší nadání nebo částečná neznalost v některé oblasti by neměly být překážkou rozvoje žáka
v jiných oblastech. Aby toho mohlo být dosaženo, zaměřuje se Tvořivá škola na využívání mezipředmětových
vztahů. To znamená, že učí žáky užívat všech vědomostí a dovedností, kterým se naučili při každé vhodné
příležitosti, ve všech učebních předmětech i v praktickém životě.
Psychologické zdůvodnění činnostního učení spočívá v uvědomění si toho, že nejpevnější spoje se
vytvářejí životními situacemi. Psychologové totiž poznali, že v paměti vydrží dlouho, často i trvale to, co žák
sám pozoroval, promyslel či vykonal. Je nutné vědět a dodržovat, že žákova paměť nemá být přetěžována
zbytečnými podrobnostmi.
Při osvojování nového učiva dbáme v Tvořivé škole vždy na to, aby nové učivo vycházelo z učiva
předešlého, aby byly nové představy zařazovány do okruhu představ starších.
Rozvoj inteligence žáka je v Tvořivé škole podporován tím, že je žákovi umožněno samostatně se
rozhodovat, uvažovat, provádět svoje činnosti, učit se řešit problémy. Žák své činnosti provádí samostatně.
Vedeme ho přitom k samostatnému pozorování, srovnávání, rozboru pozorovaného jevu, k vlastnímu
uvažování, kladení otázek, ke komunikaci. Činnosti organizujeme tak, aby žáci byli často v situacích, které
vyžadují, aby o práci přemýšleli.
Tvořivá škola se uplatněním činnostního učení stává školou založenou na radostné práci žáků. Učitel
sám je při činnostních formách výuky organizátorem a usměrňovatelem práce žáků.
Zájem žáků, který je při tomto způsobu výuky zřejmý, jejich vnitřní zaujetí pro řešení předkládaných
problémů, jejich radost i z dílčích úspěchů, to vše přináší pocit vnitřního uspokojení také pro učitele. Prožívání
každodenních drobných překvapení z někdy i nečekaných úspěchů žáků, které běžná výuka řadí mezi méně
schopné, přináší učiteli radost, dává mu pocit naplnění a uvědomění si krásy učitelského povolání.
Autorský kolektiv modelového školního vzdělávacího programu se přiklání k názoru, že je nutné na
školách co nejvíce dbát na zachování přirozené skladby žákovských kolektivů. Nejlépe v počtu kolem 25 žáků.
Je proto vhodné minimalizovat vyčleňování žáků talentovaných i žáků se sociálními, učebními nebo
zdravotními problémy. Tyto problémy jsou zde řešeny vnitřní diferenciací, individualizací a samoučením.
Pracovní postup k dosažení určitého učebního cíle se řídí nejen povahou probíraného učiva, ale též
charakterem vývojového období žáků.
Nedoporučuje se hodnotit žáky podle unifikovaného modelu. Každý má mít nárok na individuální
tempo, možnost chybování a znovuobjevování, hodnocení podle individuálního pokroku v učení. Každý má mít
prostor na individuální projev a názor, prostor pro vzájemnou komunikaci a spolupráci.
14
Je třeba připravit na školách pro žáky podmínky, ve kterých by cítili jistotu, bezpečí, sebedůvěru,
sounáležitost, ve kterých by se mohli seberealizovat. V průběhu vyučování dbáme na pozitivní ladění
hodnotících soudů. Uvědomujeme si, že všechny neúspěchy žáků, obzvláště počáteční, nepříznivě dopadají
na vztah žáků ke škole i k dalšímu učení.
Školní vzdělávací program „Škola pro život, škola pro všechny“ pro základní vzdělávání navazuje
svým pojetím na tradice české činné školy, kterou lze charakterizovat:
má činnostní ráz
je pozitivní vůči žákům
podněcuje žáky k tvořivé práci
navrací do školy „zdravý selský rozum“
při výuce využívá zkušeností žáků
klade důraz na motivaci žáků k učení
při výuce se dbá na vysvětlení, proč se čemu učí
zpětná vazba je důležitou formou zařazovanou do každé vyučovací hodiny
je snahou všech vyučujících, aby bylo probírané učivo žáky dobře zvládnuto
umožňuje účelně spojovat učiva několika předmětů do projektů
zdůrazňuje mezipředmětové vztahy
V popředí záměrů a cílů Školního vzdělávacího programu „Škola pro život, škola pro všechny“ je
rozvoj tvořivosti žáků. Důležitým předpokladem pro rozvoj tvořivosti je motivovat žáky tak, aby měli radost
z pochopení probíraného učiva. Přitom je třeba respektovat jejich individuální vlohy.
Aby žáci byli schopni tvořivě riskovat při řešení úkolů a problémů, je třeba podporovat jejich
samostatnost, sebejistotu, zodpovědnost, pozitivní sebehodnocení. Učitelé se pro žáky stanou partnery
a poradci, pomocníky na cestě za objevováním, stanou se jejich oporou.
Veškerá činnost učitelů a především žáků musí být ve finále doprovázena pocity uspokojení a radosti
z dobrých výsledků.
Dalším principem tvořivé školy je ta skutečnost, že žák je stále podněcován k produkování myšlenek,
nápadů, kladení otázek, odpovídání. Často se tak děje při činnostním učení, ať už s pomůckami, nebo na
základě úloh ze života.
Důraz je kladen na využívání poznatků v rámci smysluplných celků, na individuální porozumění
a nepřetěžování žáků. Každá činnost, která žáka zapojuje do vyučovacího procesu, která mobilizuje jeho síly,
je tou nejlepší metodou získávání nových zkušeností. Ve srovnání s tradičními metodami je činnostní metoda
mnohosmyslová, motivující a je velmi často zdrojem pozitivních prožitků, bez pasivního osvojování si hotových
poznatků. Žákům v různých vyučovacích předmětech při činnostech proto vytváříme situace, které budou
schopni řešit.
Vícesmyslovým zapojením žáků do vyučování je podněcovaná jejich aktivita, posiluje se v nich
sebedůvěra, která je vede k soustředěné práci.
Tvořivá škola zdůrazňuje individualizované a kolektivní učení.
Individualizovaným učením rozumíme kteroukoliv formu vyučování, při níž rychlost, kterou žák
postupuje při osvojování vědomostí, závisí jen na jeho schopnostech a na jeho práci (činnostech). Uváděný
vzdělávací program uplatňuje též výuku kolektivní, činnostní učení do tohoto způsobu práce však často vnáší
individualizaci.
Učitel má možnost individuálně sledovat žáky, neboť při manipulaci s věcmi se zobrazuje mysl žáků
přímo před každým z nich. Může tak přizpůsobit postup výuky pozorované individuální práci žáků. Vede žáky
k hovoru o pozorovaném jevu (problému), tím se mnohé objasní i ostatním spolužákům. Velký význam má
také to, že nikdo není izolován. Vzájemná nápodoba činností a vyjadřování mezi žáky zefektivňuje vyučování.
Vlastní činnosti zařazujeme do výuky krátce a často v různých formách, aby upoutaly pozornost všech
žáků, vedly dříve či později k znovuobjevení poznatku, k pochopení učiva a jeho dobrému zvládnutí.
Předchází se tak bezduchému memorování látky naučené zpaměti bez porozumění. Kolektivní
individualizovaná výuka s využitím činností žáků a zpětné vazby přináší do vyučovacích hodin přirozenou
15
potřebu diferenciace a skupinové práce. Při hovoru o pozorovaném jevu jsou kladeny otázky nejen učitelem,
ale i žáky navzájem.
V rámci vzdělávacího programu „Škola pro život, škola pro všechny“ se realizuje harmonický rozvoj
tělesných i duševních schopností každého dítěte.
Činnostní učení v tvořivé škole umožní postupně každému žákovi, aby pocítil uspokojení nad svými
dosaženými výsledky. Vědomí úspěchu je pak každému vzpruhou k překonávání překážek. Škola musí
umožnit každému žákovi takový tělesný a duševní vývoj, jakého je schopen. Způsob a míra žákova rozvoje se
neposuzuje jen podle míry vědomostí, ale zejména, podle toho, s jakou jasností a jistotou dovede žák myslet,
své myšlenky vyjadřovat a řešit úkoly z praktického života, jak se vyvíjí jeho osobnost ve své mnohostrannosti.
3.2. Výchovně vzdělávací cíle a kompetence Školního vzdělávacího programu
„Škola pro život, škola pro všechny“
Vzdělávací program „Škola pro život, škola pro všechny“ se v plném rozsahu ztotožňuje s výchovně
vzdělávacími cíli a kompetencemi uváděnými v RVP ZV:
1.
Osvojit si strategii učení a být motivován pro celoživotní učení.
2.
Tvořivě myslet, logicky uvažovat a řešit problémy.
3.
Všestranně a účinně komunikovat.
4.
Spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých.
5.
Projevovat se jako svobodná a zodpovědná osobnost.
6.
Projevovat pozitivní city v chování a v prožívání životních situací; vnímavost a citové vztahy
k lidem, svému prostředí i k přírodě.
7.
Aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví.
8.
Žít společně s ostatními, být tolerantní a ohleduplný k jiným lidem, jejich kulturám
a duchovním hodnotám.
9.
Poznat své reálné možnosti a uplatňovat je při rozhodování o vlastní životní a profesní
orientaci.
Klíčové kompetence jsou v návaznosti na celoevropský směr členěny do souborů zaměřených:
na učení;
na řešení problémů;
na komunikaci;
na pracovní činnosti a spolupráci.
Klíčové kompetence představují soubor znalostí, dovedností, návyků a postojů, které jsou využitelné
v různých učebních i praktických činnostech a situacích. Jsou klíčem k úspěšnosti člověka v celoživotním
učení, v práci, zájmové činnosti i osobním životě. Na utváření klíčových kompetencí se podílejí všechny
vzdělávací oblasti, které poskytují svým obsahem dostatek příležitostí k jejich naplňování. Konkrétní podoba
vzdělávacích cílů a kompetencí je vyjádřena ve výchovně vzdělávacích cílech jednotlivých vzdělávacích
oblastí.
Počáteční etapou naplňování výchovně vzdělávacích cílů programu je 1. období základního
vzdělávání (1. – 3. ročník), ve kterém se buduje základ pro další vzdělávací i osobnostní rozvoj žáků.
K naplnění výše uvedených výchovně vzdělávacích cílů a získání kompetencí lze dospět v rámci
vzdělávacího programu „Škola pro život, škola pro všechny“ prostřednictvím činnostního učení.
Z této filozofie vyplývá nejenom nutnost plnit dílčí výchovně vzdělávací cíle, ale i dodržovat
pedagogické postupy specifické pro činnostní učení.
16
3.3. Výchovné a vzdělávací strategie školy
3.3.1 Kompetence k učení
(umožnění žákům osvojit si strategii a motivovat je pro celoživotní učení)
posilování sebevědomí žáků se současným vyzdvižením kladných stránek žáka a nabídka možností
pro odstranění nedostatků (vzory, modelové situace)
vyzdvižení podstaty učiva, podávání srozumitelných výkladů
zavádění atraktivních prvků do výuky se současným dosažením radosti žáka z učení
používání skupinové práce, modelové situace, zajímavých a poutavých postupů a technik
vedení žáků ke kreativnímu myšlení pomocí vyvozování souvislostí, porovnávání jevů, hledání shody
a rozdílů aj.
předávání jazykových znalostí, motivace žáků pro nutnost komunikace mezi lidmi
vedení žáků k práci se zdroji informací a jejich třídění (literatura, práce s počítačem, tiskem a médii,
vyhledávání informací)
kladení důrazu na práci s textem, čtení s porozuměním (s využitím školní knihovny, doplňkové četby,
knihovny J.Mahena, pasování na čtenáře…)
podpora morálně volních vlastností žáků, pěstování pevné vůle důslednou kontrolou plnění zadaných
úkolů, i ve spolupráci s rodiči
podpora žáků řešících olympiády, soutěže, různé úkoly
učení žáků organizoval si a plánovat práci, volit si optimální způsob učení
povzbuzení žáků za dobré výsledky práce (dle jejich osobních možností a schopností)
vedení žáků ke kritickému zhodnocení výsledků učení, sebehodnocení
3.3.2 Kompetence k řešení problémů
(podněcování žáků k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů)
motivování žáků k chuti a zájmu řešit problémy za použití netradičních úkolů (matematický Klokan
přírodovědný Klokan, Cvrček, Scio aj.)
zadávání úkolů k řešení, vytváření modelových situací z praktického života
zdokonalování práce s informacemi ze všech dostupných zdrojů
vedení žáků k diskusi a toleranci, ke vzájemné komunikaci
vedení ke korekci, podpory a obhájení vlastního názoru
vedení žáků k výběru nejlepší varianty, k objektivnímu hodnocení projevů druhých a k vyslovení
vlastního názoru
pěstování představivosti a tvůrčího myšlení
3.3.3 Kompetence komunikativní
(vedení žáků k všestranné a účinné komunikaci)
vytváření podmínek pro diskuze, skupinové práce, příprava modelových situací pro různé druhy
komunikace (např. v kolegiu ředitele školy), formulace vlastních názorů a myšlenek
zajištění co nejlepší úrovně výuky cizích jazyků, případné dopisování nebo jiné formy komunikace s
dětmi z cizích zemí a výměnné studijní pobyty
umožnění využívání komunikačních prostředků a technologií, vedení ke komunikaci ústní i písemnou
formou
motivace žáků k účasti na společenských akcích, práci ve školním časopisu, v kroužcích,
vystoupeních (Vánoční jarmark, školní Akademie), v různých dílnách a sportovních akcích, případně
psaní příspěvků do Lískáčku
vytváření otevřeného a nestresujícího prostředí, rozvíjení sebepoznání a sebehodnocení
vedení žáků ke srozumitelnému a logickému vyjadřování, upozorňování na nesprávné vyjadřování
17
3.3.4 Kompetence sociální a personální
(rozvíjení schopnosti spolupráce a respektování práce vlastní a druhých)
stanovení pravidel spolupráce ve skupinách, nastavit efektivní vzájemnou pomoc při učení
usilování o schopnosti pracovat účinně ve skupině či týmu
vedení žáků k respektování společně dohodnutých pravidel, k umění přijmout roli v týmu, k odmítání
všeho, co narušuje dobré vztahy mezi žáky
vedení k ovládání a řízení vlastního chování, vytváření modelových situací asertivního chování na
příkladech ze života a dějin
navození modelových situací ohleduplného jednání s druhými lidmi, poskytnutí pomoci druhým a
požádání o pomoc pro sebe sama, vedení k úctě ke starším spoluobčanům
snaha o včlenění žáka do společné debaty, aby byl schopen se podřídit názorům většiny, navození
pozitivní atmosféry a korigování debaty
snaha o získání důvěry žáků, motivace pochvalou
3.3.5 Kompetence občanské
(příprava žáků jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své
povinnosti)
snaha pěstovat právní povědomí u žáků, seznamování je s morálním kodexem, s dodržováním
pravidel slušného chování a společenského styku
motivace žáků ke správné cestě na uplatnění v budoucím zaměstnání, pochopení významu rodiny na
příkladech z reálného života (filmy, média, vlastní příklady)
vedení k povědomí svých práv a povinností ve škole i mimo ni
vytváření kladného vztahu k životnímu prostředí, jeho ochrana, vedení k uvědomělému třídění
odpadu, respektování kulturních a historických tradic
důsledné seznámení žáků se školním řádem a vyžadování jeho dodržování, vysvětlení pojmu práva a
povinnosti, důsledné dbaní na dobré vztahy v třídním kolektivu
integrace žáků s poruchami učení do kolektivu třídy, vedení žáků k respektování rozdílů mezi nimi
3.3.6
Kompetence pracovní
(pomoc žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané
vědomosti a dovednosti při profesní orientaci)
podpora žáků ve vztah k rozumové i manuální činnosti v rámci práce s technickými materiály,
pěstitelstvím a chovatelstvím, problematikou provozu a údržby domácnosti a přípravy pokrmů, práce s
laboratorní technikou a využitím digitálních technologií
pestrou nabídkou povinně volitelných předmětů, nepovinných předmětů, kroužků a zájmových útvarů
pomáháme žákům při profesní orientaci
seznamování žáků s pracovním trhem, profesní orientací, možnostmi vzdělávání, zaměstnání a
podnikání, pochopení podstaty, rizik a cílů podnikání
vedení k umění zorganizovat si svoji práci, k dodržování pravidel bezpečnosti
realizování praktických exkurzí (Dukovany, Vírská přehrada, Technické muzeum aj.)
vedení žáků k objektivnímu sebehodnocení pracovních výsledků
K naplnění všech kompetencí jsou využívány různé formy působení na žáky. Konkrétně to jsou formy projektů,
projektových dnů, exkurzí, které jsou uvedeny v průřezových tématech. Další formy jsou obsaženy
v tématických plánech. Exkurze jsou voleny s ohledem na měnící se nabídku.
18
3.4. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Nejčastější skupinou žáků se speciálními potřebami jsou na naší škole žáci se specifickými poruchami
učení (mimořádně chování). Tyto žáky posíláme se souhlasem jejich zákonných zástupců na vyšetření do
pedagogicko-psychologické poradny. Na základě vyšetření a doporučení jsou pak tito žáci zařazováni do
reedukační péče. Na škole máme vyškolené pedagogy, kteří s dětmi pracují.
V 1. ročníku nelze u žáků diagnostikovat specifické poruchy učení, u těchto žáků můžeme vyslovit
pouze domněnku. Již v této době třídní učitel pracuje s takovým dítětem individuálně, přihlíží k jeho
problémům, snaží se hledat postupy, jak si může žák osvojit učivo, až do doby, kdy je žák vyšetřen v PPP.
Reedukace specifických poruch probíhá v malých skupinách (max. 12 dětí), žáků 2. a 9. tříd, každý týden
1 vyučovací hodinu.Tyto hodiny se snažíme zařazovat před nebo hned po vyučování v den, kdy mají žáci
méně náročný rozvrh hodin.
Některým žákům s doporučením k integraci, vypracovává výchovný poradce ve spolupráci s třídním
učitelem individuální vzdělávací plán (IVP). Jeho obsahem jsou: základní údaje o žákovi, závěry vyšetření
a doporučení z odborného pracoviště, konkrétní cíle, organizace výuky, forma zadávání úkolů, způsob
hodnocení a klasifikace, nezbytné kompenzační pomůcky, způsob spolupráce se zákonnými zástupci, podíl
žáků na řešení problémů.
Při hodnocení a klasifikaci přihlížíme ke stupni a druhu specifické poruchy. Žáky hodnotíme podle
Směrnice MŠMT ČR k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských
zařízení č.j. 13 710/2001-24 a Metodický pokyn MŠMT k vzdělávání žáků se specifickými poruchami
učení nebo chování č.j. 13 711/2001-24. V některých případech využíváme možnosti slovního hodnocení.
Obsah reedukace:
Reedukace vychází z diagnózy, řídíme se doporučením PPP, individuálními rozdíly mezi žáky.
Reedukaci neomezujeme pouze na tu oblast, v níž se porucha projevuje nejvíce (např. opakované čtení, psaní
slov..) Zaměřujeme se na rozvoj dílčích funkcí, které jsou nezbytné pro osvojování čtení, psaní, počítání.
Provádíme průpravná cvičení – rozvoj percepce, řeči, pravolevé a prostorové orientace, koncentrace
pozornosti. Cvičení jsou prováděna formou her a soutěží. Také využíváme výukových programů na počítačích.
Žáci dostávají úkoly (pracovní listy) ke zpracování v domácím prostředí.
Mezi žáky se SVP jsou zařazováni žáci se zdravotním postižením, s vývojovými poruchami učení a
chování a sociálním znevýhodněním.Všichni jsou vzděláváni podle RVP pro základní vzdělávání. Žáci jsou
jednotlivě integrováni do běžných tříd. Integrovaní žáci jsou vzděláváni podle individuálních vzdělávacích
plánů, které jsou zpracovány s pomocí PPP, SPC. Schvaluje ho ředitel, s integrací jsou seznámeni všichni
pedagogové.
Vzdělávání žáků se specifickými vývojovými poruchami učení:
Vzdělávání těchto žáků se zásadně neodlišuje od vzdělávání ostatních. Je nutno podporovat
schopnost koncentrace a usměrňovat projevy hyperaktivity, které vzhledem k unavitelnosti těchto žáků tyto
poruchy provázejí. Doporučení způsobů práce: individuální přístup, respektovat pomalejší tempo, časté
opakování učiva, jiné formy písemných prací (pouze doplňování), jednotný přístup všech vyučujících, stanovit
důležité učivo.
Vzdělávání žáků s poruchami chování:
Zde rozlišujeme dvě skupiny: 1) s normálními předpoklady k učení, 2) se sníženými předpoklady k
učení. U těchto žáků je opět nutný individuální přístup, volba metod práce, důležitá spolupráce s rodiči (pokud
je to možné), spolupráce s PPP, odborem péče o dítě.
Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním:
Patří sem i žáci, kteří přicházejí jako cizinci. Zde je především nutné zabezpečit jejich jazykovou
vybavenost v českém jazyce. Žáci z málo podnětných rodin bývají velmi často ohroženi sociálně patologickými
19
jevy, např.zneužívání návykových látek. Těmto žákům je nutné v tomto ohledu věnovat zvýšenou péči. Nutná
je spolupráce s Policií ČR, PPP, OSPOD, CVP.
3.5. Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných
Identifikace mimořádného nadání je proces, který musí zjistit,zda se jedná o mimořádné nadání nebo
o nerovnoměrný vývoj, který se může věkem vyrovnat. V tomto případě opět nutná spolupráce s rodiči, PPP. V
případě zjištěného mimořádného nadání je nutno vytvořit podnětné vzdělávací prostředí s obohacováním
učiva, aby se nadání dále rozvíjelo.Učitel musí pomáhat těmto žákům se dobře začlenit do kolektivu, protože
tito žáci často bývají ostatními žáky vyčleňováni a považováni za „šprta“. Ve výjimečných případech je dle
Školského zákona možno přestoupit do vyššího ročníku.
3.6. Průřezová témata a tématické okruhy PT
Průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělávání a principiálně prostupují celým
základním vzděláváním. Ve škole se realizují v průběhu 1. a 2. stupně v naplánovaných ročnících tak, aby na
konci 1. stupně i na konci 2. stupně žáci prošli všemi průřezovými tématy a do konce 9. ročníku se seznámili
se všemi tématickými okruhy průřezových témat. Průřezová témata reflektují okruhy aktuálních problémů
současného světa a stávají se tím nedílnou a důležitou součástí základního vzdělání. Smyslem průřezových
témat není předávat žákům vědomosti a dovednosti, ale pomáhat rozvíjet osobnost žáka především v oblasti
postojů a hodnot. Průřezová témata jsou integrována do obsahu jednotlivých předmětů, což je patrné z
přiložené tabulky.
Ročníky
Průřezová témata a tématické okruhy PT
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
1.
OSV
Osobnostní a sociální výchova
Smyslem OSV je pomáhat hledat každému žákovi jeho vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i
k dalším lidem. Není možné nařídit žákům, jací mají být. Protože se bude jednat především o živá setkání, je třeba počítat s tím, že na různé
věci budou mít žáci různé názory, že se může objevit odmítání témat, ostych, že některé hry tzv. „nevyjdou“. Právě tyto okamžiky jsou v OSV
nejužitečnější, protože nutí učitele i žáky společně přemýšlet o tom, co se děje. Na začátku výuky OSV je možné se s žáky domluvit na
tématech, která je zajímají a nebo na jejich zájem reagovat v průběhu vzájemných setkání.
Př, Inf, Pč, F, Z, M, A, R, N, F, Tv, Hv,
Rozvoj schopnosti poznávání
1.1
Rv, Ov, Č, D
1.2
Sebepoznání a sebepojetí
1.3
1.4
Seberegulace a sebeorganizace
Psychohygiena
1.5
Kreativita
1.6
1.7
1.8
Poznávání lidí
Mezilidské vztahy
Komunikace
1.9
Kooperace a kompetice
1.10
Řešení problémů a rozhodovací dovednosti
V rámci dne třídního učitele
Ch
A, R, N, F, Tv, Hv, Rv, Ov
Ch
A, R, N, F, Tv, Hv, Rv, Ov
Př, Inf, Pč, F, Z, M, A, R, N, F, Tv, Hv,
Rv, Ov
Ch
A, N, R, F, Pč, D - projekty, Vv, Ov,
Rv, Č, Hv
A, R, N, F, Vv, Rv, Ov
A, N, R, F, Tv, Vv, Rv, Ov
Č, A, N, R, F, D, M, Př, Z, F, Tv, Hv,
Vv, Rv, Ov, Inf
Ch
A, N, R, F, M, Př, Z, F, Hv, Rv, Ov, Inf
Ch
Č, A, N, R, F, D, Př, F, Rv, Ov
Ch
Č, A, N, R, F, D, Rv, Ov
1.11
Hodnoty, postoje, praktická etika
2.
VDO
Výchova demokratického občana
Rozhodující pro vytváření příslušných kompetencí žáků v této oblasti je celkové klima školy (vztahy mezi žáky a učiteli, založené na spolupráci,
partnerství, dialogu a respektu). Jen v demokratickém prostředí školy a třídy se učí žák demokracii a demokratickému jednání. Důležitou
součástí je princip společného vytváření pravidel, ale zároveň význam jejich následného dodržování. Je důležité se o demokracii starat a
zároveň mít na paměti stálé přítomné nebezpečí překročení úzké hranice vedoucí buď k anarchii či naopak k despotismu. V konkrétní rovině
20
pak by toto téma mělo vést především k rozvoji kritického myšlení, vědomí svých práv a zároveň povinností, k porozumění demokratického
uspořádání společnosti a demokratickému způsobu řešení konfliktů a problémů.
Č, Prv
Č, Prv
Č, Prv
Č, Vl
Č, Vl
Ov
2.1
Občanská společnost a škola
Vl
D
Ov
2.2
Občan, občanská společnost a stát
D
Ov
2.3
Formy participace občanů v politickém životě
2.4
Principy demokracie jako formy vlády a
D
Ov
D
způsobu rozhodování
3.
EGS
Výchova k myšlení v evrop. a globálních
souvislostech
Vzdělávání má u dětí podporovat a rozvíjet vědomí evropské identity při respektování identity národní a vybavit žáka kompetencemi důležitými
pro život ve sjednocující se Evropě. Jde zejména o postupné odhalování hodnot a kořenů evropské civilizace, o objevování Evropy jako
prostředí, v němž žáci žijí a setkávají se s příslušníky jiných národů, vnímat shodnosti a odlišnosti pro vzájemné porozumění, toleranci
a vstřícnost vůči jiným národům a kulturám. Cílem je výchova budoucích „evropských občanů“, schopných mobility a flexibility v občanské
a pracovní sféře.
Č
Č
Č
Č
Č Vl
A, N, R, F - projekty
3.1
Evropa a svět nás zajímá
3.2
Objevujeme Evropu a svět
3.3
Jsme Evropané
Vl
Vl
Vl
Ov
Z
A, N, R, F - projekty, Z
Ov
A, N, R, F - projekty
D – pr.
Ov
4.
MKV
Multikulturní výchova
Žáky je třeba připravovat na život v integrované multikulturní Evropě, tj. v prostředí, ve kterém se budou setkávat s příslušníky jiných
národností,etnik, náboženství, jiného životního stylu, jiných uznávaných hodnot, s problémy s kulturním a společenským soužitím majoritní
společnosti s minoritami, s možným nárůstem intolerance a rasistických nálad, projevujících se zejména u mládeže. Téma se dotýká
i mezilidských vztahů ve škole, vztahů mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi učiteli a rodinou, mezi školou a místní komunitou. Mělo by
přispívat ke vzájemné toleranci, k odstraňování nepřátelství a předsudků vůči „nepoznanému“. Vytvářet ve škole takové klima, ve kterém se
všichni budou cítit rovnoprávně, kde budou v majoritní kultuře úspěšní i žáci minorit.
R, N, F, A, Hv, D - projekt Anthropos
4.1
Kulturní diference
4.2
Lidské vztahy
4.3
Etnický původ
4.4
Multikulturalita
Př
Z
R, N, F, A, Rv
Č, Prv, Vl - v rámci dne TU
Č, Prv
Č, Prv
Č, Prv
Č
Č, Vl
A
A
A
4.5
Z
D
Ov
D
Z
Z
R, N, F, A - projekt, Č - projekt
Z
Z
Ov
Ov
Ov
Ov
Ov
D,Ov
Princip sociálního smíru a solidarity
5.
ENV
Environmentální výchova
Žáky je třeba vést k takovému životnímu stylu a hodnotové orientaci, které jsou nezbytné k udržitelnosti rozvoje lidské společnosti. Témata
umožňují konkrétní mnohostranné pozorování a praktické poznávání významných ekologických problémů, podmínek života a jejich globálních
souvislostí. Získané poznatky kriticky zvažovat a domýšlet možné důsledky lidských aktivit (pozitivních i negativních). Je důležité, aby se
budoucí občané demokratické společnosti učili jasně formulovat své názory, kultivovaně diskutovat o ekologických problémech, vyjadřovat
a zdůvodňovat svá stanoviska k ekologické problematice a demokratickým způsobem je prosazovat. Součástí EV je i působení na žáky ve
smyslu vysokého oceňování zdraví a chápání vlivů prostředí na vlastní zdraví i na zdraví ostatních lidí.
Prv
Prv
Prv
Př
Př
Př, Z - projekt
5.1
Ekosystémy
Vv proj
5.2
Základní podmínky života
Prv
Prv
Prv
Př
Př
D proj.
5.3
Lidské aktivity a problémy životního prostředí
DEN ZEMĚ - projekt
Př, Z
5.4
Vztah člověka k prostředí
Prv
Př
Př
Ch, Vv
– proj.
Č, Př, Z,
Ch
DEN ZEMĚ - projekt
Př, Z,
Př, Z
Ch
Př, Z, A, N, R, F
Ch
Ch, F
Př, Z,
Ch, F
Ch
6.
MEV
Mediální výchova
Žáky je třeba připravit zejména na správné vyhodnocování všech sdělení, které nám média poskytují, a které mají významný (i když obtížně
postižitelný) vliv na chování jednotlivce i společnosti, na životní styl a na kvalitu života vůbec. Média se tak stávají významným socializačním
faktorem , který dokáže velmi často zastínit faktory ostatní (školu a rodinu).Mediální gramotnost zahrnuje osvojení poznatků o fungování
a společenské roli médií, o jejich historii a dále dovednosti, které zahrnují sebevědomé, aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální
komunikace, schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit komunikační záměr, orientaci ve sdělovaných
21
obsazích a schopnost volby odpovídajícího média jako prostředku nejrůznějších potřeb, od získání informací až po naplnění volného času.
Čj, Inf, RN, F, Int, Aj, Hv, Rv,
6.1
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
Inf,
Festival jeden svět, INT (Čj, Ov,
6.2
Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
Č
Č
6.3
6.4
Stavba mediálních sdělení
Vnímání autora mediálních sdělení
6.5
6.6
Fungování a vliv médií ve společnosti
Tvorba mediálního sdělení
6.7
Práce v realizačním týmu
Rv)
Čj, Sloh
Č
Č
Č
Multimediální projekt
Čj, Lv, Sloh
F
F
Hv, INT, Čj, Lit, Sloh, Ov
Čj, Inf, R, N, F, A, D - projekt
Anthropos, Rv
Multimediální projekt
Vv, R,N,F,A - projekty, Rv
Cíle činnostního učení směřované k žákům a k učitelům
1)
Cílem činnostního učení je, aby žáci:
poznali a osvojili si strategii učení a byli motivování pro celoživotní vzdělávání;
zvládli základy všestranné komunikace;
naučili se spolupracovat a respektovat práci a úspěchy druhých;
byli utvářeni a projevovali se jako zdravé individuality a svobodné osobnosti;
projevovali pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací;
vnímali citové vztahy k lidem, k prostředí, kde žijí, k přírodě;
získali pozitivní vztah ke svému fyzickému a duševnímu zdraví, aktivně je chránili;
byli schopni žít společně s ostatními lidmi, byli tolerantní a ohleduplní k druhým lidem,
jejich kulturám a duchovním hodnotám;
poznali své reálné možnosti a dovedli je uplatňovat při rozhodování o vlastní životní
a profesní orientaci;
dokázali v životě používat všech ve škole nabytých zkušeností.
2)
Cílem činnostního učení je, aby učitelé:
a) porozuměli smyslu a principům činnostního vyučování a vzdělávání, tj.:
vyučovat prostřednictvím vlastní činnosti žáků, využívat smyslové poznání a zkušenosti
žáků;
vytvářet prostředí, ve kterém se žáci cítí dobře a chtějí se učit, které dává prostor pro
žákovu seberealizaci a sebedůvěru;
poznávat (diagnostikovat) žáky, jejich potřeby a schopnosti;
dát žákům přiměřený čas k učení a vést je k trvalému osvojení vědomostí;
rozvíjet klima dobrých vztahů mezi žáky, mezi žákem a učitelem;
volit učivo ve shodě s individuálními možnostmi a zájmy žáků, klást důraz na smysluplné
učení (dialog, kooperaci), respektovat schopnosti žáků;
vytvářet u žáků logické a kritické myšlení;
učit žáky pracovat s informacemi, vyhledávat souvislosti, propojovat poznatky různého
druhu, rozumět grafům, diagramům a tabulkám;
rozvíjet schopnost žáků spolupracovat a pracovat v týmu;
utvářet u žáků schopnost poslouchat a brát v úvahu názory jiných lidí;
vést žáky k vlastní organizaci učení.
b) osvojili si dovednosti činnostního učení, např.:
využívat vhodných učebnic a učebních pomůcek k nim náležejícím;
využívat vhodné pomůcky pro individuální činnosti žáků;
organizovat vnitřní diferenciaci ve třídě;
hodnotit znalosti žáků, nikoli jejich slabiny;
organizovat práci žáků ve skupinách;
22
vytvářet projekty s využitím mezipředmětových vztahů.
c) osvojili si vyučovací metody a formy činnostního učení, které:
podporují u žáků poznávání a aplikaci poznatků v praxi;
využívají objevování na základě tvořivosti žáků (výběr vhodných problémů);
využívají sebekontrolu a sebehodnocení žáků.
d) chápali souvislosti činnostního učení a jiných modelů současného vyučování a učení.
Přednosti činnostního učení:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
Tempo se přizpůsobuje schopnostem žáků ve třídě.
Činnostní charakter výuky podporuje soustředění žáků na výuku.
Každý den přináší dítěti pokrok.
Neustále podněcuje zájem žáků o učení.
Důsledkem radosti z práce a zájmu žáků o učení je dobrá kázeň ve třídě.
Žáci jsou činnostmi, svými otázkami a odpověďmi vedeni k sebedůvěře, nezávislosti
a lepším pracovním návykům.
Zpětná vazba mezi učitelem a žákem umožňuje okamžitě odhalovat chyby žáků,
pracovat s nimi, průběžně a snadno je odstraňovat.
Žáci nejsou přetěžováni, jejich psychický vývoj probíhá přirozeně. Činnostní učení
napomáhá rozvoji schopností všech žáků.
Učiteli činnostní učení umožňuje důkladnější poznání každého žáka, vede ho
k úvahám o tom, co dál který žák potřebuje ke svému individuálnímu rozvoji.
Prostor pro naučení je dán i žákům, kteří by jinak mohli být pokládáni za průměrné
nebo i podprůměrné.
Činnostní charakter výuky dává dostatek prostoru k dobrému individuálnímu rozvoji
nadaných žáků.
Výsledky jsou trvalejší – pokračuje se až po zvládnutí předchozí látky většinou žáků –
mizí špatná práce.
Stálé podněcování žáků k samokontrole a sebehodnocení, které činnostní výuku vždy
provází, přivádí mnohé žáky k dovednosti pracovat bezchybně.
Činnostní učení vyhovuje dětem typů zrakového, sluchového i motorického, protože
se do výuky zapojuje více smyslů.
Hodnocení žáků je snadnější, neboť učitel každým dnem může sledovat pokroky
v pochopení a aplikaci učiva.
Při činnostním učení se vytváří velmi dobrý lidský kontakt mezi učitelem a žákem i mezi žáky
navzájem. Tento kontakt se postupně přetváří ve společně uznávaná pravidla naplněná aktivitou, spoluprací,
prostorem pro každého.
Díky aktivnímu zapojení všech žáků do výuky vede činnostní učení k přirozené integraci dětí ze
sociokulturně znevýhodněného prostředí.
23
Část 3
4. Vzdělávací období základního vzdělávání a učební plán
Základní vzdělávání žáků se realizuje v průběhu povinné devítileté školní docházky.
Vzdělávací a výchovný proces je v Rámcovém vzdělávacím programu základního vzdělávání rozdělen
na 3 období:
období – 1. - 3. ročník
období – 4. - 5. ročník
období – 6. - 9. ročník
Každé vzdělávací období má své specifické cíle a stanovené očekávané výstupy, které jsou pro 2. a 3.
období závazné.
První část Školního vzdělávacího programu „Škola pro život, škola pro všechny" je připravena pro
základní vzdělávání žáků v 1. období povinné školní docházky, tj. v 1. až 3. ročníku. RVP ZV stanovuje
očekávané výstupy na konci 3. ročníku orientačně.
Učivo je v pojetí RVP ZV chápáno jako prostředek k dosažení očekávaných výstupů a představuje
závazný výčet témat, námětů a činností, které musí každá škola nabídnout všem žákům k osvojování.
Obsah učiva 1. období předkládá Školní vzdělávací program „Škola pro život, škola pro všechny"
rozpracovaný do jednotlivých ročníků.
Návrh rozpracování obsahu učiva vychází po zhodnocení dosavadních zkušeností z programu
Základní škola a obsah učiva je upraven na základě zkušeností širší pedagogické veřejnosti.
První verze programu „Škola pro život, škola pro všechny" byla zpracována na základě týmové práce
autorského kolektivu pedagogů působících v rámci sítě tvořivých škol a odborných lektorů sdružení Tvořivá
škola a pedagogických pracovníků Základní školy, Brno, Kamínky 5 Všichni spolupracující pedagogičtí
pracovníci se již řadu let zaměřují na inovaci pedagogické práce, ve výuce kladou důraz na činností pojetí
vyučování, při němž mají žáci dostatek příležitosti aktivně se podílet na vlastním vzdělávání, samostatně se
projevovat, nové vědomosti získávat vlastní činností, řešit úkoly a spojovat je se situacemi ze života, a
dosahovat tak všech klíčových kompetencí stanovených v RVP ZV.
Učební plán pro 1. – 5. ročník základního vzdělávání vychází z členění RVP ZV do základních oblastí.
Vzdělávací oblasti člení na vyučovací předměty a stanovuje pro ně tuto časovou dotaci.
24
Příloha č. 1
Vzdělávací oblast
Minimální
časová dotace
dle
ŠVP
Ročník
Vyučovací předmět
Celkem
Školní vzdělávací program ZŠ Kamínky 5 „Škola pro život, škola pro všechny“
učební plán pro 1. – 5. ročník základního vzdělávání
upravený a platný od 1. 9. 2009
Minimální
časová
dotace
dle RVP
1
2
3
4
5
8+1
8+2
6+2
6+1
7
35 (+ 6)
41
35
–
–
3
3
3
9
9
9
matematika
3+1
4+1
5
4+1
4+1
20 (+ 4)
24
20
informatika
–
–
–
1
1
1 (+ 1)
2
1
prvouka
2
2
3
–
–
7
7
přírodověda
–
–
–
1
1+1
2 (+ 1)
3
vlastivěda
–
–
–
2
1+1
3 (+ 1)
4
hudební výchova
1
1
1
1
1
5
5
výtvarná výchova
1
1
1+1
2
2
7 (+ 1)
8
člověk a zdraví
tělesná výchova
2
2
2
2
2
10
10
10
člověk a svět práce
praktické činnosti
1
1
1
1
1
5
5
5
disponibilní hodiny
2
3
3
3
3
(+ 14)
0
14
20
22
25
25
26
jazyk a jazykové komunikace
český jazyk
cizí jazyk
matematika a její aplikace
informační a komunikační
technologie
člověk a jeho svět
umění a kultura
12
12
celkový týdenní počet hodin – maximum týdně
celkový počet hodin za 1. – 5. ročník
104 (+ 14) 118
118
2 disponibilní hodiny jsou v 1. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (1) a M (1)
3 disponibilní hodiny jsou ve 2. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (2) a M (1)
3 disponibilní hodiny jsou ve 3. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (2) a Vv (1)
3 disponibilní hodiny jsou ve 4. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (1), M (1) a Inf (1)
3 disponibilní hodiny jsou v 5. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu M (1), Př (1) a Vl (1)
25
Poznámky k učebnímu plánu
Celková týdenní hodinová dotace je RZP ZV stanovena:
pro 1. ročník maximálně 20 hodin
pro 2. ročník maximálně 22 hodin
pro 3. – 5. ročník maximálně 26 hodin
1. Závazná minimální časová dotace je uváděna u jednotlivých vyučovacích předmětů. Lze ji navýšit podle
záměrů školy prostřednictvím disponibilních hodin – pro 1. – 5. ročník celkem až o 14 vyučovacích hodin.
2. Celková časová dotace 118 hodin týdně (včetně disponibilních) je pro 1. – 5. ročník závazná. (Uvedené
rozvržení minimálních a disponibilních hodin je provedeno na základě dohody učitelů ZŠ Kamínky 5.)
3. Učební plán lze modelovat variabilně podle vzdělávacích potřeb žáků a pedagogických záměrů školy,
neboť časová dotace uváděná rámcovým vzdělávacím programem je vztahována ke vzdělávacím oblastem
a je doplněna disponibilní časovou dotací, jejíž využití je plně v kompetenci ředitele školy.
4. V rámci učebního plánu může v 1. – 3. ročníku probíhat výuka jednotlivých předmětů bez pevné časové
dotace v menších časových celcích než jedna vyučovací hodina; jednotlivé řízené činnosti mohou být
kombinovány a propojovány při zachování celkové stanovené denní a týdenní dotace pro vyučovací
předměty a dodržení požadavků na odpočinek.
Poznámky k zařazení vzdělávacích oblastí do učebního plánu (určuje RVP ZV)
Jazyk a jazyková komunikace
Český jazyk a literatura
• vyučovací předmět je zařazen povinně do všech ročníků.
Cizí jazyk
• předmět s časovou dotací 3 hodiny týdně je zařazen povinně od 3. ročníku.
Matematika
• předmět je povinně zařazen do všech ročníků.
Informační a komunikační technologie
• učivo v 1. – 3. ročníku je realizováno jako součást jiných vyučovacích předmětů;
• ve 4. – 5. ročníku je zařazován jako samostatný vyučovací předmět, je též spojován s obsahem jiných
vyučovacích předmětů.
Člověk a jeho svět
• realizuje se v 1. – 3. ročníku ve vyučovacím předmětu prvouka a ve 4. – 5. ročníku v předmětech
přírodověda a vlastivěda.
Umění a kultura
• realizuje se v samostatných vyučovacích předmětech hudební výchova a výtvarná výchova, které jsou
zařazeny ve všech ročnících.
Člověk a zdraví
• tělesná výchova je zařazena do všech ročníků, její týdenní časová dotace nesmí klesnout pod
2 vyučovací hodiny;
• výchova ke zdraví je realizována zejména v tělesné výchově, prvouce a přírodovědě.
Člověk a svět práce
• učivo vzdělávací oblasti se realizuje ve všech ročnících jako samostatný předmět pracovní činnosti.
5. Učební plán pro 1. – 3. ročník ZV
Cílová a obsahová specifikace jednotlivých vyučovacích předmětů
Školní vzdělávací program realizuje požadavky na základní vzdělávání prostřednictvím formulovaných
vzdělávacích oblastí a vytváří pro školní praxi dílčí celky – vyučovací předměty.
Vzdělávací oblast
Minimální
časová dotace
dle
ŠVP
Ročník
Vyučovací předmět
Celkem
Učební plán pro 1. – 5. ročník základního vzdělávání Školního vzdělávacího programu ZŠ Kamínky 5 „Škola
pro život, škola pro všechny“ upravený platný od 1. 9. 2009
Minimální
časová
dotace
dle RVP
1
2
3
4
5
8+1
8+2
6+2
6+1
7
35 (+ 6)
41
35
–
–
3
3
3
9
9
9
matematika
3+1
4+1
5
4+1
4+1
20 (+ 4)
24
20
informatika
–
–
–
1
1
1 (+ 1)
2
1
prvouka
2
2
3
–
–
7
7
přírodověda
–
–
–
1
1+1
2 (+ 1)
3
vlastivěda
–
–
–
2
1+1
3 (+ 1)
4
hudební výchova
1
1
1
1
1
5
5
výtvarná výchova
1
1
1+1
2
2
7 (+ 1)
8
člověk a zdraví
tělesná výchova
2
2
2
2
2
10
10
10
člověk a svět práce
praktické činnosti
1
1
1
1
1
5
5
5
disponibilní hodiny
2
3
3
3
3
(+ 14)
0
14
20
22
25
25
26
jazyk a jazykové komunikace
český jazyk
cizí jazyk
matematika a její aplikace
informační a komunikační
technologie
člověk a jeho svět
umění a kultura
12
12
celkový týdenní počet hodin – maximum týdně
celkový počet hodin za 1. – 5. ročník
104 (+ 14) 118
118
2 disponibilní hodiny jsou v 1. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (1) a M (1)
3 disponibilní hodiny jsou ve 2. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (2) a M (1)
3 disponibilní hodiny jsou ve 3. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (2) a Vv (1)
27
Hlavní cíle 1. období
Cílem prvního období základního vzdělávání je naučit žáky: základům čtení, psaní, počítání a prvního
cizího jazyku. Vyučování má ve všech předmětech činnostní charakter.
Při vytváření dovedností a návyků v 1. – 3. ročníku se požaduje, aby žáci chápali účel a smysl každé
své činnosti, aby o činnostech hovořili a měli pro ně dostatečný časový prostor. V souladu s charakterem
myšlení žáků je těžiště vyučování v přímém poznávání skutečností kolem nás.
K výuce v tomto období patří i vyučovací předměty s výchovným zaměřením, tj. hudební, výtvarná,
tělesná výchova a pracovní činnosti. V programu jsou uplatňovány též: dramatická výchova, výchova ke zdraví
a informační a komunikační technologie, ale netvoří samostatné předměty.
Charakteristické pro toto období je prolínání učiva mezi všemi vyučovacími předměty.
6. Charakteristika 2. vzdělávacího období:
Do 2. vzdělávacího období vstupuje žák vybaven vědomostmi a dovednostmi ze všech primárních
vzdělávacích oblastí. Připravenost žáků k učení je v tomto období kvalitativně jiná než při jejich vstupu do 1.
ročníku. Z hlediska psychologického vývoje žáků je třeba vzít v úvahu, že žáci již přešli z období názorného
myšlení do období konkrétních operací. Proto je ve vyučovacích a výchovných postupech nutné přizpůsobit to,
co si má žák osvojit, jeho vnímání i myšlení, a předkládat poznatky různými formami odpovídajícími vyspělosti
žáků. V procesu osvojování učiva se nejedná pouze o upevňování soustavy vědomostí a dovedností, ale i o
formování psychických struktur, které jsou základem osobních zájmů žáka, jeho schopností a charakteru. Za
kriterium naučení nebudeme pokládat to, kolik látky dokáže žák reprodukovat, nýbrž to, do jaké míry se
osvojené učivo stalo nedílnou součástí žákovy osobnosti.
Tvořivá škola je i v tomto období školou individuální žákovské práce. Žáci jsou vzděláváni tak, aby
nepřijímali vědomosti pasivně, nýbrž aby sami pozorovali, hledali a učební látku na základě svých poznatků a
zkušeností zpracovávali. Žáci se učí činnostně, čímž jsou průběžně a účelně rozvíjeny jejich tělesné a duševní
schopnosti. Žáci jsou vedeni ke spoluúčasti na výuce, k vynalézavosti a k cílevědomosti při získávání trvalých
dovedností a základních vědomostí potřebných v praktickém životě.
V Tvořivé škole jsou zdůrazňovány vědomosti a dovednosti, které mají význam pro rozvoj žákovských
schopností. Žákům se v tomto období zpravidla nepředkládá hotové učivo, nýbrž jsou vedeni k tomu, aby se
ho zmocňovali vlastním pozorováním, uvažováním, využíváním již získaných poznatků. Nezaměstnává se jen
rozum žáků nebo dokonce jen jejich paměť, ale cvičí se také jejich vůle, dbá se na jejich výchovu. Žáci jsou
vedeni k zodpovědnosti, k sebehodnocení a sebekontrole. Učí se účelně používat pracovní metody, aby je
mohli snadno aplikovat při dalším vzdělávání a sebevzdělávání.
Činnostní postupy pravidelně zařazované do výuky nejsou samy o sobě cílem vzdělávání, ale pouze
prostředkem k tomu, aby se co nejvíce zvýšil zájem žáků o vzdělávání a aby se rozvíjela schopnost jejich
samostatné tvořivé práce.
Při činnostním stylu vzdělávání se při řešení úkolů často vyskytují otázky (problémy), u kterých si žáci
doslova přejí, aby byly vyřešeny. Jindy zase učitel vymýšlí takové situace, ve kterých je skryta otázka. Žáci
otázku objeví a přirozeně ji chtějí řešit. Můžeme říci, že základem činnostních postupů jsou učitelem
předložené problémy, které žáci v dané situaci nacházejí a snaží se je řešit. Učitel tvořivou práci žáků řídí a je
připraven jim v případě potřeby pomoci. Vhodné problémy k řešení předkládá především praktický život, který
žáci sledují, nebo drobné denní události. Také například vycházky do přírody poskytují mnoho námětů
k pozorování, měření, porovnávání apod. Jelikož jsou žáci vedeni činnostně od 1. ročníku a mají z 1.
vzdělávacího období dobré učební návyky, můžeme jim nové učivo předkládat k objevování. Všechno, na co
mohou žáci přijít sami, jim necháváme k objevení a neubíráme jim tak radost z vlastního činnostního
pozorování, z vlastního poznávání, z vlastní vykonané práce.
Pro toto období vývoje rozumových operací je charakteristické využívání různých činností, potřeba
motivace k učení a aktivního zapojení žáků do procesu vzdělávání. Činnostmi žáků zde rozumíme jednak
manipulaci žáka se zvolenými předměty (pomůckami), jednal se znaky (např.: slovními, číselnými,
obrázkovými), které v lidském myšlení zastupují různé předměty a vztahy.
Při poznávání na základě činností se musí žák nejprve zorientovat v daném úkolu, připravit si
pomůcky a na základě pozorování při manipulaci s nimi vyjádřit slovy, co shledává. Teprve potom, obvykle
společně s ostatními žáky nebo za pomoci učitele, dospívají žáci k zobecnění poznatku a jeho přesnějšímu
vyjádření. Takto, prostřednictvím jasného porozumění, dochází k osvojování nových poznatků. V tomto smyslu
je možné činnosti žáků chápat jako nástroj k poznávání vnějšího světa a přetváření dosud získaných poznatků
tak, aby je bylo možné uvádět do systémů z hlediska jejich využití při řešení různých problémů. U takto
učených žáků vznikají v tomto období vnitřní struktury operací a tím se vytvářejí předpoklady pro rozvoj
logického myšlení. Aktivně se také ovlivňuje jejich další zdravý psychický vývoj.
Tvořivá škola zpříjemňuje žákům učení a zvyšuje zájem žáků o výuku. Díky používání činnostních
metod a postupů, které žáky aktivně zapojují do výuky, žáci učivu lépe rozumějí, lépe si látku osvojují a
zapamatovávají. Snažíme se, aby ve 2. období základního vzdělávání, stejně jako v období prvním, ve výuce
vládla pozitivní atmosféra. To je nejlepší předpoklad pro úspěchy žáků.
29
K dobrému osvojení jakéhokoliv učiva (matematického, přírodovědného, učiva z českého nebo z
cizího jazyka aj.) žáky nemůže dojít bez příslušné motivace, bez vytvoření vnitřního zájmu o určité učivo. Žák,
který si má učivo nejen zapamatovat, ale také osvojit (to znamená dokázat si učivo vybavovat v jiných
souvislostech), musí být dostatečně motivován. Tomu napomáhá jednak porozumění učivu, jednak žákova
důvěra v to, že je v jeho schopnostech dané učivo zvládnout. Pozitivní motivace žáků k učení souvisí tedy
těsně s jejich směřováním k vytrvalosti a snaze dosáhnout dobrých výsledků.
Vzdělávací proces vyžaduje průběžnou zpětnou vazbu mezi učitelem a žákem. Díky ní žák dostává
možnost uvědomovat si své pokroky a příležitost vidět, že může postupně dosáhnout stanoveného cíle.
Každý žák má v sobě snahu účastnit se aktivně výuky. Činnostní učení mu to umožňuje. Přes vlastní činnosti,
pozorování a vyjadřování se může každý žák průběžně přesvědčovat o svém pokroku v učení a svých
schopnostech. Jde tu o motivující zpětnovazební vztahy, které řídí cílevědomě zaměřené chování žáka
v procesu vzdělávání. Pokud žáci chápou, čemu a proč se učí, rozvíjejí se v souladu se svými přirozenými
schopnostmi a zájmy.
Základní vzdělávání na 1. stupni uvádí žáky do pravidelného a systematického vzdělávání. Svým
činnostním a praktickým charakterem vede žáky k učební aktivitě a k poznání, že je možné hledat, objevovat,
tvořit a nalézat vhodný způsob řešení problému. Při výuce v tomto období pamatujeme na to, aby všechno
učivo odpovídalo skutečnosti. Při učení volíme takové postupy, aby probíranou látku mohli všichni žáci snadno
pochopit. Žáky vedeme k logickému myšlení. Stavíme na smyslovém pozorování žáků, dbáme na jejich aktivní
účast ve výuce a stále se přesvědčujeme o porozumění žáků učivu. Žákům tak otevíráme cestu k poznání. Od
slov obracíme zřetel k pochopení věcí, poznatků a souvislostí mezi nimi. Tím dáváme základ i pro dobrý
jazykový projev žáků. Při učení novým poznatkům vycházíme z předmětů žákům dobře známých a
necháváme je, aby mohli své poznatky ve vyučování použít. Důsledně uplatňujeme návaznost učiva a
mezipředmětové vztahy.
„Učme tomu, čemu je třeba učit, ale tak, že se žák sám o věc pokouší.“ (J. A. K.)
Činnostní a tvořivé základní vzdělávání na 1. stupni pomáhá všem žákům utvářet a postupně rozvíjet
vymezené klíčové kompetence. Pro vyučování ve 4. a 5. ročníku je charakteristické maximální využívání
mezipředmětových vztahů. Všechny materiály, podle kterých ve Tvořivé škole pracujeme, jsou připraveny tak,
abychom mohli při objevování, získávání a procvičování poznatků využívat všeho, co žáci poznávají v různých
vyučovacích předmětech. Při výuce žáci využívají pracovní sešity a učebnice se zapracovanými
mezipředmětovými vztahy. Například čtení z čítanek žáci doplňují poznatky z přírodovědy. Dějepisné učivo
žákům přibližují vybrané umělecké texty, setkávají se i s časovými osami. V matematice mají v pracovních
sešitech úlohy z různých oborů lidské činnosti, získávají nové informace o vesmíru, o významných
vynálezcích, některých stavbách atp.
Učitel i připravené učební materiály učí žáky tomu, že učivo jednotlivých předmětů spolu souvisí, že se
učí pro život a že jednou zvládnuté učivo mohou využít i jinde. Učebnice a pracovní sešity připravené pro
činnostní učení podávají učivo jazykem vhodným pro věk žáků 4. a 5. ročníku a tak, aby bylo učení žákům
usnadňováno a ne ztěžováno. To, co jim v dalším vzdělávání pomáhá, jsou dovednosti, ke kterým jsou při
činnostní výuce vedeni od začátku školní docházky. Jsou to především: schopnost třídit, rozlišovat, logicky
uvažovat, rozhodovat se, ptát se, komunikovat, naslouchat, hledat různé způsoby řešení situací a úloh,
využívat svých zkušeností a poznatků, docházet k závěrům.
Činnostní výuka dává příležitost každému žákovi k jeho individuální realizaci. V 5. ročníku jsou si žáci
obvykle již vědomi svých schopností. Měli mnoho příležitostí k tomu, aby se projevovali a přesvědčovali se, co
dokáží. Jejich sebedůvěru dále posilujeme a stále jim dodáváme chuť a odvahu případné nedostatky
překonávat a odstraňovat. K tomu napomáhá zejména často uplatňovaná zpětná vazba, vedení žáků
k sebekontrole, práce s chybou, dosahování bezchybnosti žáků v základním učivu. S individuální realizací
žáků přímo souvisí nutnost vnitřní diferenciace při vyučování i v domácí přípravě. Také na tento požadavek
učební materiály používané Tvořivou školou v dostatečné míře pamatují.
Ve 2. období činnostním vzděláváním přirozeně prostupuje mravní výchova. Demokratická společnost
potřebuje ke své realizaci nejenom lidi vzdělané, ale i mravně způsobilé. Je to nejen rodina, ale i škola a
společnost, které se musí snažit vychovat člověka ohleduplného k druhým, uznávajícího názory ostatních,
člověka schopného spolupracovat, ochotného respektovat a dodržovat pravidla slušného soužití mezi lidmi.
30
Mravní zákony jsou obvykle formulovány abstraktní, dětem málo srozumitelnou řečí; jsou všeobecné,
svými formulacemi přímo nabádají k pouhému odříkávání. Díky činnostním přístupům dosahujeme toho, že
nejen vyučování, ale i výchova je konkrétní, zajímavá. Uvědomujeme si, že pokud má mít mravní výchova
smysl a praktický vliv na chování žáků, musí se aplikovat na životní situace dětí. Chceme se vyvarovat
suchopárných lekcí o mravní výchově, a proto dáváme přednost nepřímým metodám její realizace. Mezi ně
řadíme hlavně výchovu na základě životních zkušeností a využívání vhodných modelových situací.
Výchova na podkladě životních zkušeností a modelových situací má mnoho předností:
vychází z konkrétní situace, kterou většina žáků chápe
žáci mohou posuzovat, co je dobré nebo zlé, na konkrétní situaci
žáci mohou uvážit, jaké má být správné jednání, jak by se sami v podobné situaci zachovali
navozená situace jim může ukázat, že často je třeba druhým pomoci
z většiny řešených životních situací lze vyvodit poučení pro osobní jednání
žáci mohou formulovat skrytou mravní zásadu pro chování lidí mezi sebou
každý zde má možnost analyzovat své vlastní jednání vzhledem k dané situaci a v ní skryté
mravní zásadě
Vytváření a osvojování správných mravních návyků umožňují v naší škole metody zaměstnání žáků
individuálními i kolektivními činnostmi. Ukázněnost je předpokladem úspěšné práce a naopak prováděnými
činnostmi se stává každý žák ukázněnějším a mravně kultivovanějším. (To potvrzuje lidové rčení, které říká,
že „práce šlechtí člověka.“). Motivace žáků k zájmu o učení, pozitivní hodnocení a systematické vedení
k mravním způsobům chování vedou k celkovému dobrému výsledku. Ten se projevuje dobrými vědomostmi
žáků a jejich schopností tyto vědomosti uplatňovat v různých situacích.
V chování kultivovaného člověka je mnoho drobných nuancí, které jsou na první pohled zcela
samozřejmé. Pro děti jsou to však často věci nové a neznámé. Je třeba na ně žáky upozorňovat, dodržovat je
a dbát na to, aby se běžné zásady slušného chování staly pro žáky samozřejmostí.
Předpokladem pro úspěchy žáků ve 2. období základního vzdělávání je, stejně jako v prvním
období, pozitivní příznivá atmosféra. Učitel ve výuce vychází vždy z toho, co již žáci dobře umí. Nové poznatky
žáci vyvozují a objevují většinou sami, jsou k nim učitelem přivedeni prostřednictvím samostatných činností
s různými konkrétními předměty, pomůckami, nákresy, obrázky, za pomoci pozorování, třídění, rozlišování,
vyjadřování názorů. Když žák dokáže sám některou novou látku objevit nebo některou novou úlohu vyřešit,
prožívá pozitivní pocity úspěšnosti. Takto podávanou novou látku si pak snadno osvojuje a při výuce projevuje
aktivitu.
31
7. Rozvíjení klíčových kompetencí v 1. a 2. období základního vzdělávání
Kompetence k učení
Pro rozvíjení této kompetence u žáků v 1. – 5. ročníku je třeba:
dát žákům k učivu, pokud je to možné, vždy konkrétní názor, aby bylo učivo žákům
předkládáno s využitím co nejvíce smyslů, zejména zraku, hmatu a sluchu
nechat žáky individuálně s názornými pomůckami manipulovat, pozorovat, třídit a rozlišovat
dbát, aby každý nový činnostní postup měl určitý didaktický cíl, přivést žáky k úvahám
o problému, k vyjádření svých závěrů, k znovuobjevování poznatků
klást důraz na porozumění učivu a návaznost mezi jednotlivými poznatky
snažit se podporovat čtení s porozuměním
nechat žáky vyjadřovat se k přečtenému textu a stručně vyprávět jeho obsah
dát příležitost k využívání žákovských zkušeností ve výuce
podporovat tvořivou činnost žáků
klást na žáky v učivu přiměřené nároky, vést je k dobrému zvládnutí základního učiva a dát jim
k tomu takový časový prostor, který zohledňuje individuální schopnosti jednotlivých žáků
pomáhat podpořit sebedůvěru žáků ve vlastní schopnosti
upozorňovat na konkrétní využití vědomostí a dovedností v životě
vést je k sebehodnocení a pochopení, proč se danému učivu učí
vytvářet návyky k pozdějšímu samostatnému učení
domácí úkoly směřovat k procvičování učiva, které žáci ve škole zvládli
individuálně vést žáky k získávání poznatků i z jiných zdrojů, než jsou školní materiály
Kompetence k řešení problémů
Činnostní učení je založeno na předkládání problémů a úkolů ke konkrétnímu řešení každým žákem,
dbá se na to, aby se žáci v úkolu orientovali, přitom:
žáci třídí, rozlišují, seskupují, přidávají i vyřazují určité pojmy, pomůcky nebo připravené
kartičky s údaji vzhledem k tomu, co mají sledovat
podle svého uvážení žáci na základě uvedených činností nacházejí shodné, podobné nebo
naopak odlišné znaky
postupujeme od jednoduchých problémů ke složitějším
na základě pochopení sami žáci navrhují a provádějí obměny činností
objevené poznatky aplikují v obdobných situacích, které sami vymýšlejí, mají možnost
využívat své dosavadní individuální poznatky, dovednosti a zkušenosti
předkládáme též neobvykle zadané úlohy, např. pomocí schémat nebo obrázků, později
i grafů
podporujeme účast žáků, podle jejich schopností, v různých soutěžích, zvláště tvořivých, tj.
takových, kde je třeba uvažovat a hledat nové způsoby řešení úloh nebo zpracovávání údajů
žáky vedeme k tomu, aby se nedali odradit případným nezdarem, docházeli ve své činnosti
k závěrům, pokoušeli se najít vhodné řešení
různé závěry, řešení a rozhodnutí necháváme žáky obhajovat
umožňujeme žákům vyhledávání nových informací, jejich třídění i propojování s učivem
vedeme žáky k jednoduchému zaznamenávání svých pozorování a objevů
32
Kompetence komunikativní
K rozvíjení této kompetence poskytuje činnostní učení ve všech vyučovacích předmětech v 1. a 2.
období mnoho vhodných příležitostí, jelikož s každou činností je spojena komunikace mezi žáky navzájem i
mezi žáky a učitelem. K utváření této kompetence je nutné:
nechat žáky při každé jejich činnosti hovořit o pozorovaném jevu nebo o vlastním způsobu
řešení daného úkolu
přijímat často neodborně vyjádřené žákovské názory, upřesňovat je, vyjadřovat uspokojení
nad správnými závěry žáků a povyšovat je na objev
umožnit žákům hovořit o poznaných souvislostech a zkušenostech z jejich života
dávat žákům prostor k vyjádření vlastního názoru
učit žáky naslouchat názorům spolužáků, využívat možností o názorech diskutovat,
respektovat se navzájem
zkusit hovořit o pozorováních v přírodě, o zajímavých poznatcích z četby nebo ze sledování
naučných pořadů
do výuky českého jazyka zařazovat jednoduchá mluvní cvičení na zvolené téma
v matematice vymýšlet slovní úlohy, otázky, vyvolávat se mezi sebou navzájem
hovořit o postupu ve složitější početní úloze, zkusit druhým poradit s řešením, ptát se
navzájem na problémy v učivu
ve výtvarné a hudební výchově nechat žáky pokusit se vyjadřovat dojmy z uměleckého díla
Kompetence sociální a personální
Individuální činnosti zařazované do výuky jsou střídány s činnostmi žáků ve dvojicích což vyžaduje
spolupráci, vzájemnou domluvu a respektování se navzájem. Proto dbáme na to, aby:
se žáci podíleli na stanovení pravidel pro práci v různě velkých skupinách a aby tato pravidla
respektovali
se učili vzájemné toleranci a zodpovědnosti za plnění dílčích částí společného úkolu
v případě potřeby dokázali požádat o pomoc a sami byli ochotni pomoc podle svých
možností poskytnout
vzájemná komunikace byla vedena v příjemné atmosféře. Tomu mimo jiné napomáhá i
vhodné oslovování žáků mezi sebou
Kompetence občanská
Činnostní učení prolíná výukou všech předmětů, žáci cítí sounáležitost s třídním kolektivem, neboť
vzájemně komunikují, dotazují se navzájem, diskutují o řešení problémů, vyprávějí si různé zkušenosti aj.
Tento ráz výuky vede žáky:
k vzájemnému slušnému chování bez hrubostí a násilí
ke snaze si mezi sebou pomáhat, uznávat se a oceňovat nápady druhých
ke snaze o co nejlepší plnění svých povinností i uvědomování si svých práv
Žáci pak také snáze respektují témata vztahující se k péči o zdraví a k jeho ochraně.
Kompetence pracovní
Tato kompetence se při činnostním charakteru výuky rozvíjí ve všech vyučovacích předmětech spolu
s pracovními činnostmi, které podporují tuto výuku. Zaměřujeme se na:
dosažení zručnosti žáků při práci s různými materiály, provádění činností a pokusů- udržování
pořádku na pracovním místě, systém v ukládání pomůcek a nářadí
33
samostatnou přípravu jednoduchých pomůcek pro výuku žáky
dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při pracovních činnostech
poznávání různých oborů lidské činnosti, jejich výsledků a významu pro ostatní lidi
V ŠVP chceme ve 2. vzdělávacím období dosáhnout toho, aby:
žáci samostatně prováděli pokusy a pozorování podle ústního pokynu, nákresu nebo návodu
žáci postupně získali základy tvořivého myšlení
se snažili k pokusům a pozorováním vyjadřovat, co pozorují a vyslovovat vlastní závěry
se učili logicky uvažovat a řešit problémy
žáci zvládali základy vzájemné komunikace
využívali svých získaných vědomostí a zkušeností z různých oborů lidské činnosti
uplatňovali poznatky mezipředmětově
se žáci učili spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých
projevovali pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací
byli žáci k sobě navzájem tolerantní a ohleduplní
získávali pozitivní vztah ke svému fyzickému i duševnímu zdraví a pečovali o něj
neohrožovali spolužáky a další spoluobčany neuváženými činy
si začali uvědomovat své reálné možnosti a aby se snažili rozvíjet své nadání
se žáci rozvíjeli jako svobodné osobnosti a učili se přijímat odpovědnost za své jednání
Pro přirozený rozvoj klíčových kompetencí je třeba stále respektovat individuální vlohy žáků a
motivovat žáky tak, aby prožívali pozitivní pocity z pochopení probíraného učiva. Aby byli žáci ochotni tvořivě
riskovat při řešení úkolů a problémů, je potřeba podporovat jejich samostatnost, sebejistotu, zodpovědnost a
pozitivní sebehodnocení.
Učitel se pro žáky stává partnerem a poradcem, pomocníkem i oporou a to jak při řešení úloh, tak při
pochopení nebo nepochopení probíraného učiva. Výuka ve škole může být rušnější, může se v ní uplatňovat i
humor a smích. Vše je provázeno pocity uspokojení a radosti, dobrými výsledky. Žák je podněcován
k produkování myšlenek, nápadů, kladení otázek. Často se tak děje při činnostních postupech s pomůckami,
na základě hovoru o pozorovaných jevech nebo na základě řešení úloh ze života. Ve výuce klademe důraz na
předávání vědomostí v rámci smysluplných celků.
„Žáci by měli být motivováni touhou uspět, ne strachem z neúspěchu.“
(J. A. K.)
34
8. Učební osnovy pro 4. - 5. ročník základního vzdělávání
Cílová a obsahová specifikace jednotlivých vyučovacích předmětů
Vzdělávací program „Škola pro život, škola pro všechny“ realizuje požadavky na základní vzdělávání žáků
ve 2. období prostřednictvím vzdělávacích oblastí a pro školní praxi určuje vyučovací předměty.
Vzdělávací oblast
jazyk a jazykové komunikace
informační a komunikační
technologie
člověk a jeho svět
umění a kultura
Minimální
časová
dotace
dle RVP
1
2
3
4
5
8+1
8+2
6+2
6+1
7
35 (+ 6)
41
35
–
–
3
3
3
9
9
9
matematika
3+1
4+1
5
4+1
4+1
20 (+ 4)
24
20
informatika
–
–
–
1
1
1 (+ 1)
2
1
prvouka
2
2
3
–
–
7
7
přírodověda
–
–
–
1
1+1
2 (+ 1)
3
vlastivěda
–
–
–
2
1+1
3 (+ 1)
4
hudební výchova
1
1
1
1
1
5
5
český jazyk
cizí jazyk
matematika a její aplikace
Minimální
časová dotace
dle
ŠVP
Ročník
Vyučovací předmět
Celkem
Učební plán pro 2. vzdělávací období (4. a 5. ročník) Školního vzdělávacího programu ZŠ Kamínky 5 „Škola
pro život, škola pro všechny“ upravený platný od 1. 9. 2009
12
12
výtvarná výchova
1
1
1+1
2
2
7 (+ 1)
8
člověk a zdraví
tělesná výchova
2
2
2
2
2
10
10
10
člověk a svět práce
praktické činnosti
1
1
1
1
1
5
5
5
disponibilní hodiny
2
3
3
3
3
(+ 14)
0
14
20
22
25
25
26
celkový týdenní počet hodin – maximum týdně
celkový počet hodin za 1. – 5. ročník
104 (+ 14) 118
118
3 disponibilní hodiny jsou ve 4. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (1), M (1) a Inf (1)
3 disponibilní hodiny jsou v 5. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu M (1), Př (1) a Vl (1)
35
Hlavní cíle 2. období
Vyučování má ve všech předmětech činnostní charakter. Je nutné dodržovat návaznost na dovednosti a
vědomosti získané žáky v 1. vzdělávacím období. Učivo, které je uvedeno pod orientačními očekávanými
výstupy, je třeba průběžně upevňovat; ostatní učivo, které bylo s žáky v 1. období probráno, je nutné opětovně
činnostně předložit a dostatečně procvičit.
Ve 2. období uplatňujeme ve větší míře aktivní zapojování žáků do výuky, sebekontrolu a
sebehodnocení žáků. Žáky vedeme k objevování souvislostí mezi látkou naučenou a látkou aktuálně
probíranou. Důraz klademe na propojování učební látky jednotlivých vyučovacích předmětů mezi sebou a na
zautomatizování základních vědomostí, a to zejména v matematice a českém jazyce. Žáky učíme nedostatky
nejen odhalovat, ale ukazujeme jim, jak lze zjištěné nedostatky postupně odstraňovat. Žákům dáváme prostor
k samostatným úvahám a dodáváme důvěru k dosažení dobrých výsledků.
Cílem tohoto období základního vzdělávání je připravit žáky k snadnému přechodu na 2. stupeň.
36
Školní vzdělávací program „Škola pro život, škola pro všechny“
3. období základního vzdělávání
Příloha č.2:
Vzdělávací
oblast
Vyučovací předmět
Český jazyk
Jazyk a
jazyková
Anglický jazyk
komunikace
Další cizí jazyk
Matematika a
Matematika
její aplikace
Informační
Informatika
technologie
Dějepis
Člověk a
společnost Občanská výchova
Fyzika
Chemie
Člověk a
příroda
Přírodopis
Zeměpis
Člověk a svět
Praktické činnosti
práce
Hudební výchova
Umění a kultura
Výtvarná výchova
Člověk a zdraví Tělesná výchova
Volitelné předměty
Disponibilní hodiny
Součet základních hodin
Ročník
6.
7.
8.
9.
Časová
dotace dle
ŠVP
Celkem
Školní vzdělávací program ZŠ Kamínky 5 „Škola pro život, škola pro všechny“
učební plán pro 6. – 9. ročník základního vzdělávání
platného od 1. 9. 2009
Minimální
časová dotace dle
RVP
Čj
Aj
Dcj
4 +1
3
–
3 +1
3
2
4
3
2
4
3
2
RVP
15 (+ 2) 17 16
12 12 12
0 (+ 6) 6 0
M
4
4
3 +1
4 +1
15 (+ 2) 17 16
15
Inf.
1
1
1
1
1
1
D
Ov
F
Ch
Př
Z
2
1
1 +1
–
1 (+ 1)
1 +1
2
1
2
–
1 +1
2
1 +1
1
2
2
1 +1
2
2
1
1 +1
2
2
1 +1
7 (+ 1)
4
6 (+ 2)
4
5 (+ 2)
6 (+ 2)
8
4
8
4
7
8
12
11
22
21
Pč
1
1
1
0
3
3
4
3
Hv
Vv
Tv
1
2
2+1
1
1
1
3
1
1
1
2
1
1
2
2
1
4
6
10
0 (+ 4)
4
10
6
10 11
4 0
4
29
6
30
7
31
7
32
(+ 24)
122
18
1 (+ 3) 4
Dle Opatření
15523/2007-22
15
12
0
10
10
0
24
122
Disponibilní hodiny jsou v 6. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č, F, Z, Vol.př.
Disponibilní hodiny jsou v 7. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č, Dcj, Inf, Př, Vol.př.
Disponibilní hodiny jsou v 8. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Dcj, M, Inf, D, Př, Vol.př.
Disponibilní hodina je v 9. třídě použita na zvýšení dotace povinného předmětu Dcj, M, Inf, F, Z, Vol.př.
Hodina výchova ke zdraví je v 6. ročníku spojena s hodinou Př
Hodina výchova ke zdraví je v 7. ročníku ustavena jako základní hodina
Hodina výchova ke zdraví v 8. a v 9. ročníku není
37
Úvod
Druhý stupeň základního vzdělávání v návaznosti na výstupy z 1. stupně ZŠ zachovává činnostní
charakter učení. Výuka je i nadále založena na zapojení co nejvíce smyslů, na porozumění učivu všemi žáky,
na vzájemné komunikaci mezi žáky a učitelem i žáky navzájem, a to jak při seznamování se s novými
poznatky, tak při jejich procvičování. Žáci jsou vedeni k pozorování předkládaného jevu, k hovoru
o pozorovaném, ke znovuobjevování poznatků. Postupujeme od jednoduchého ke složitějšímu a využíváme
dosavadních poznatků žáků. Dbáme na posloupnost a provázanost učiva – učivo kloubíme tak, aby nové
poznatky vyplývaly z poznatků předcházejících. Výuku přibližujeme skutečnému životu. Učivo předkládáme na
známých situacích, s využitím mezipředmětových vztahů a prvků kritického myšlení. Využíváme možností
projektového vyučování a praktických příkladů, a výuku tak přibližujeme skutečnému životu. Upozorňujeme na
konkrétní využití vědomostí a dovedností v životě. Poukazujeme na pozitivní příklady z blízkého okolí a jejich
význam pro život lidí. Poznatky podáváme jako nástroj k rozvoji klíčových kompetencí, k poznání světa
a k porozumění sobě samým.
Kromě výuky jazyků, které je věnován dostatečný počet vyučovacích hodin, klademe důraz na
přípravu žáků k technickému vzdělávání. Za tímto účelem mezipředmětově propojujeme matematiku, fyziku,
informatiku, chemii, praktické činnosti, přírodopis i další vyučovací předměty.
Na 2. stupni zůstávají především žáci, z nichž většina má zájem pokračovat ve studiu na středních
odborných školách (průmyslových, ekonomických, zdravotních atp.) a středních odborných učilištích. Tomu
přizpůsobujeme i způsob jejich vzdělávání tak, aby bylo dobrým základem pro jejich další, mnohdy technicky
zaměřené studium. Z tohoto důvodu vzdělávací oblast Člověk a příroda v učebním plánu posilujeme
vyučovacími hodinami a do výuky matematiky a dalších přírodovědných předmětů zařazujeme individuální
činnosti s pomůckami, žákovské pokusy a práci s technickou dokumentací. Žákům umožňujeme, aby si
potřebné pomůcky připravovali v praktických činnostech. Vytváříme podmínky pro týmovou spolupráci při
řešení problémů. Žáky podněcujeme k tvůrčí iniciativě a zodpovědnosti.
Nedostatek technicky vzdělaných lidí je problémem celé Evropy, a to přesto, že svět kolem nás je plný
techniky a všichni v každodenním životě složitou techniku používáme. Proto žáky vzděláváme tak, aby chápali
základní principy technicky, se kterou se v životě setkávají a uměli ji používat. Snažíme udržet a prohloubit
vztah mezi teoretickými fyzikálními, matematickými i chemickými znalostmi a technikou v praxi. Dáváme
prostor pro vytváření vazeb mezi výukou ve škole a ostatním světem žáka. Bez spojení s životní praxí jsou
totiž vědomosti a poznatky prakticky bezcenné. Žákům průběžně umožňujeme poznávat principy fungování
běžně používaných technických zařízení a vytváříme tak základy pro rozvoj technického inovativního myšlení.
Využíváme přitom jejich dosavadních znalostí o technice, která je obklopuje. Pozornost věnujeme také
výchově žáků ke zdraví a dbáme na jejich bezpečnost.
Vzdělávací program je koncipován tak, aby každý žák, a to i ten, který v technickém studiu nebude
pokračovat, porozuměl alespoň základním principům techniky, se kterou se v životě setkává. Vycházíme
přitom z poznatku, že činnostně zaměřené technické vzdělávání je základem pro rozvoj logického myšlení
žáků, na kterém závisí také vývoj citového života žáka – jeho vztahy k druhým lidem, ke společnosti a ke
kultuře (J. Piaget, Psychologie dítěte). I pro žáky, kteří se dále budou věnovat jiným než technickým oblastem,
je proto činnostně zaměřený technický způsob vzdělávání velkým přínosem.
Vědomí použitelnosti a přínosu toho, co své žáky učíme, pro jejich další studium a praktický život, je
pro nás prvním krokem ke smysluplnému vzdělávání. Činnostním charakter vyučování je předpokladem pro
utváření schopnosti žáků myslet, komunikovat a dále se vzdělávat. Vede k utváření a harmonickému rozvoji
všech klíčových žákovských kompetencí.
Poznámka ke vzdělávací oblasti Člověk a příroda:
Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, z jakého důvodu navrhujeme posílit počet vyučovacích hodin
vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Jde nám o to, aby vyučovací hodiny této vzdělávací oblasti měly činnostní
ráz, aby žáci prováděli pokusy, učili se měření fyzikálních veličin, vyvozovali závěry, hovořili o tom, co dělají, a
poznávali techniku, která je kolem nich, spolu s možnostmi jejího využití. To vyžaduje propojení
přírodovědných předmětů s praktickými činnostmi a informatikou.
Do vzdělávací oblasti Člověk a příroda jsou zařazeny předměty fyzika, chemie, přírodopis a zeměpis.
Tyto předměty spolu s informatikou, matematikou a praktickými činnostmi, každý svým způsobem, se
současnou technikou souvisí a vyžadují činnostní charakter výuky.
38
Za velmi důležité považujeme rovněž uvědomění si vztahu mezi rozvojem technicky, historickým
vývojem společnosti a životním prostředím. To jsou další roviny mezipředmětových vazeb našeho
vzdělávacího programu.
Náš školní vzdělávací program je připraven tak, aby si žáci v průběhu 6. – 9. ročníku:
osvojovali strategii učení a byli motivováni pro celoživotní vzdělávání,
přistupovali tvořivě k různým úkolům a pokusům,
logicky uvažovali a nebáli se vyjádřit svůj názor na určitý problém,
mezi sebou navzájem komunikovali a brali v úvahu názory druhých,
respektovali vytvořená pravidla a zodpovědně se stavěli k určeným úkolům,
projevovali se mezi spolužáky pozitivně ve škole i mimo školu,
chránili své fyzické i duševní zdraví,
byli tolerantní a ohleduplní k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám,
vnímali problémy ve svém prostředí i v přírodě a zkoušeli navrhovat, jak je řešit,
poznávali své možnosti, svá pozitiva a uplatňovali je při rozhodování o své vlastní profesní orientaci.
Klíčové kompetence jsou zpracovány k jednotlivým vzdělávacím oblastem do souborů zaměřených:
na učení,
na řešení problémů,
na komunikaci,
na uznání sebe i druhých,
na pracovní činnosti a spolupráci.
Na utváření klíčových kompetencí se rovnoměrně podílejí všechny vzdělávací oblasti. Každá je rozvíjí svým
specifickým způsobem. V závěru představují soubor znalostí, dovedností a postojů, které jsou využitelné
v různých praktických činnostech a situacích. Připravují žáka na jeho další studium a následné dobré
uplatnění v práci i osobním životě.
Učební plán pro 6. – 9. ročník základního vzdělávání
(viz Příloha č. 2)
Vysvětlení učebního plánu:
Disponibilní časová dotace na 2. stupni je rozvržena:
pro posílení vzdělávacího obsahu oblasti Jazyk a jazyk. komunikace
pro posílení vzdělávacího obsahu oblasti Matematika a její aplikace
pro posílení vzdělávacího obsahu oblasti Informační technologie
pro posílení vzdělávacího obsahu oblasti Člověk a společnost
pro posílení vzdělávacího obsahu oblasti Člověk a příroda
pro posílení vzdělávacího obsahu oblasti Volitelné předměty
(Ve všech vzdělávacích oblastech je splněno minimum vyučovacích hodin)
8 hodin
2 hodiny
3 hodiny
1 hodin
6 hodin
4 hodiny
Poznámky k učebnímu plánu:
1) Výchova ke zdraví:
jako povinná výuka je spojena:
v 6. ročníku s Př ( + 1 hod.)
v 7. ročníku jako základní hodina ( + 1 hod.)
v 8. ročníku výchova ke zdraví není
v 9. ročníku výchova ke zdraví není
39
2) Další cizí jazyk:
může škola nabídnout od 7. nebo od 8. ročníku. My začínáme s touto výukou od 7. ročníku. Jelikož to
neznamená, že si tuto výuku musí žáci vybrat, je třeba nabídnout žákům od 7. ročníku zároveň i vzdělávací
obory, které musí navazovat na určitou (vámi vybranou) vzdělávací oblast. Toto posílení by mělo pomoci
zvýraznit zaměření vašeho školního vzdělávacího programu.
3) Vázané disponibilní hodiny:
škola předkládá žákům jako povinně volitelné vzdělávací obsahy, proto musí navazovat na příslušnou
vzdělávací oblast.
4) Informatika:
je posílena o 3 vyučovací hodiny s požadavkem využití vyučovacích hodin pro mezipředmětové vztahy.
5) Vzdělávací oblast Člověk a příroda:
je v rámci zaměření programu je zachována časová dotace jako v osnovách Základní škola.
6) Praktické činnosti:
je zachována časová dotace jako v osnovách Základní škola.
7) Disponibilní časová dotace
na 2. stupni – 24 hodin – je navržena:
pro posílení vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace
pro posílení vzdělávací oblasti Matematika a informatika
pro posílení vzdělávacího obsahu oblasti Informační technologie
pro posílení vzdělávací oblasti Člověk a příroda
pro posílení vzdělávací oblasti Člověk a společnost
pro posílení vzdělávacího obsahu oblasti Volitelné předměty
k možnosti určené školou, tj. k nabídce dalších vzdělávacích obsahů
40
3. část –
Vzdělávací období základního vzdělávání a učební plán
Cílová a obsahová specifikace jednotlivých vyučovacích předmětů
Školní vzdělávací program„Škola pro život, škola pro všechny“ realizuje požadavky na základní vzdělávání
žáků v 1. období prostřednictvím formulovaných vzdělávacích oblastí a pro školní praxi určuje dílčí celky –
vyučovací předměty.
Vzdělávací oblast
Minimální
časová dotace
dle
ŠVP
Ročník
Vyučovací předmět
Celkem
Učební plán pro 1. vzdělávací období (1. – 3. ročník) Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání
ZŠ Kamínky 5 „Škola pro život, škola pro všechny“ platného od 1. 9. 2006 s úpravou od 1. 9. 2009
Minimální
časová
dotace
dle RVP
1
2
3
4
5
8+1
8+2
6+2
6+1
7
35 (+ 6)
41
35
–
–
3
3
3
9
9
9
matematika
3+1
4+1
5
4+1
4+1
20 (+ 4)
24
20
informatika
–
–
–
1
1
1 (+ 1)
2
1
prvouka
2
2
3
–
–
7
7
přírodověda
–
–
–
1
1+1
2 (+ 1)
3
vlastivěda
–
–
–
2
1+1
3 (+ 1)
4
hudební výchova
1
1
1
1
1
5
5
výtvarná výchova
1
1
1+1
2
2
7 (+ 1)
8
člověk a zdraví
tělesná výchova
2
2
2
2
2
10
10
10
člověk a svět práce
praktické činnosti
1
1
1
1
1
5
5
5
disponibilní hodiny
2
3
3
3
3
(+ 14)
0
14
20
22
25
25
26
jazyk a jazykové komunikace
český jazyk
cizí jazyk
matematika a její aplikace
informační a komunikační
technologie
člověk a jeho svět
umění a kultura
12
12
celkový týdenní počet hodin – maximum týdně
celkový počet hodin za 1. – 5. ročník
104 (+ 14) 118
118
2 disponibilní hodiny jsou v 1. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (1) a M (1)
3 disponibilní hodiny jsou ve 2. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (2) a M (1)
3 disponibilní hodiny jsou ve 3. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (2) a Vv (1)
41
Hlavní cíle 1. období
Cílem prvního období základního vzdělávání je naučit žáky: základům čtení, psaní, počítání a prvního cizího
jazyku. Vyučování má ve všech předmětech činnostní charakter.
Při vytváření dovedností a návyků v 1. – 3. ročníku se požaduje, aby žáci chápali účel a smysl každé své
činnosti, aby o činnostech hovořili a měli pro ně dostatečný časový prostor. V souladu s charakterem myšlení
žáků je těžiště vyučování v přímém poznávání skutečností kolem nás.
K výuce v tomto období patří i vyučovací předměty s výchovným zaměřením, tj. hudební, výtvarná, tělesná
výchova a pracovní činnosti. V programu jsou uplatňovány též: dramatická výchova, výchova ke zdraví
a informační a komunikační technologie, ale netvoří samostatné předměty.
Charakteristické pro toto období je prolínání učiva mezi všemi vyučovacími předměty.
42
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE
Vzdělávací oblast je v 1. – 3. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu český jazyk a ve
3. ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu anglický jazyk.
Český jazyk
A) Výchovně vzdělávací cíle:
– rozumět spisovné řeči mluvené, čtené i psané
– vyjadřovat srozumitelně, zejména mluvenou řečí, myšlenky, psanou formou se vyjadřovat jen
v jednoduchých větách
– číst správně a s porozuměním texty přiměřené délkou i obsahem
– znát příklady literárních děl vhodných pro daný věk včetně ilustrací
– číst s porozuměním jednoduché naučné texty, pokusit se vyjádřit jejich myšlenky
– vnímat krásu a bohatost mateřského jazyka
– při výuce českému jazyku je třeba stále pamatovat na to, že se v tomto období vytváří vztah žáků
k literatuře a jejich zájem o četbu, tedy že začíná výchova budoucích čtenářů
– svou schopnost vyjadřovat se uplatňovat i v prvouce, matematice i dalších vyučovacích předmětech
B) Charakteristika výuky
Cíle výuky českého jazyka jsou naplňovány:
komunikační a slohovou výchovou;
čtením a literární výchovou;
psaním;
jazykovou výchovou.
Komunikace v českém jazyce se může vhodně rozvíjet i prostřednictvím dramatické výchovy.
V komunikační výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení (mluvená i psaná), mluvit
a rozhodovat se na základě vnímaných pokynů a přečteného textu. Žáci se učí výstižně formulovat a sdělovat
své myšlenky, prožitky a pocity, učí se rozumět různým typům textů, jež se vztahují k nejrůznějším situacím ve
škole i mimo ni.
Komunikační dovednosti žáků jsou vytvářeny nejen ve všech složkách českého jazyka, ale ve všech
vyučovacích předmětech. Jednotlivé vyučovací předměty musí poskytovat dostatek prostoru k vyjadřování
myšlenek a postřehů žáků k tomu, co se učí a co pozorují. Slovní zásoba je rozšiřována zejména využitím
učiva prvouky, četby a vlastních zážitků. V tomto období je kladen důraz zejména na ústní vyjadřování žáků.
Samostatná písemná forma vyjadřování je uplatňována od 3. ročníku. Při prvním písemném vyjadřování se
požaduje používat krátké jednoduché věty o tom, co žáci prožili, nebo co dobře poznali.
Pro rozvoj vyjadřovacích schopností v prvním vzdělávacím období využíváme:
– vyprávění (o obrázku, vlastních zážitcích, přečteném textu, podle obrázkové osnovy)
– rozhovory žáků k určitému tématu
– formulace otázek a odpovědí k danému tématu
– možnosti svobodného výběru způsobu vyjádření myšlenek (v čítankách 2. a 3. r. jsou připraveny
náměty, které žáky vždy zaujmou, využívá se mezi předmětových vztahů
– jednoduchých popisů z písanek, hlavně z prvoučného učiva, k psaní podobných textů
– možnost zpracovávat „první knihy“ např.: o květinách, o ptácích aj. v co nejjednodušší podobě, volně
doplněné ilustracemi, výstřižky apod., využíváme i dětských knih a encyklopedií
Komunikační výchova tedy obsahuje činnosti:
a) receptivní, tj. čtení a naslouchání;
43
b) produktivní (tvořivé činnosti), tj. mluvený a písemný projev žáka.
Při výuce čtení v tomto období se snažíme naučit všechny žáky, i průměrně nadané, číst přiměřeně náročné,
umělecké i naučné texty jasně, zřetelně a s porozuměním. Při čtení textů se obohacuje slovní zásoba žáků a
rozvíjí se i jejich ústní vyjadřování. Při práci s texty se spojuje výcvik čtení s rozvojem vyjadřování, se
vzděláváním v různých oborech i s výchovou žáků. Čtení se využívá v prvouce při poznávání přírody i života
lidí a světa. Při prožívání literárních ukázek a čtení prvních knížek poznávají žáci život dětí i dospělých, učí se
chápat a hodnotit jejich životní příběhy, činy, charaktery a lidské vztahy. Tím rozšiřují svoji životní zkušenost,
obohacují svůj citový život. Dobrá četba zušlechťuje city, ovlivňuje duševní život dětí a povzbuzuje jejich vůli.
Žáci se při vyučování čtení učí esteticky prožívat a chápat přiměřené texty, později je výrazně číst, předčítat,
přednášet, vyprávět, někdy i ilustrovat, něco podle popisu vyrobit, jindy text dramatizovat. Při čtení, poslechu a
recitaci se zjemňuje smyslové vnímání žáků, např. sluch pro zvukovou stránku jazyka, bystří se pozorování,
rozvíjí se představivost a fantazie, cvičí se paměť žáků, rozvíjí se pojmové i obrazné myšlení, ústní
vyjadřování.
V čítankách určených k činnostnímu učení čtení je věnována dostatečná pozornost volbě příjemných, délkou i
obsahem přiměřených textů mladšímu školnímu věku. Také mezipředmětovým vztahům a volbě témat pro
samostatnou práci žáků je zde věnována pozornost.
V literární výchově seznamujeme žáky s literární tvorbou vhodnou pro mladší školní věk včetně ilustrací.
Při výuce psaní v tomto období získají žáci správné psací dovednosti, základy čitelného, přiměřeně hbitého a
úhledného rukopisu. Píší slova a texty vhodného a žákům přiměřeného obsahu, který vyjadřuje zkušenosti
žáků nebo poznatky získané v jiných vyučovacích předmětech. Písanky připravené pro toto období se
zaměřují na psaní s porozuměním.
V jazykové výchově v 1. období základního vzdělávání se žáci učí prostě a jasně vyjadřovat spisovným
jazykem, s využitím slovní zásoby odpovídající věku žáků a zároveň poznávají žáci elementární základy
mluvnické stavby jazyka a osvojují si základní pravopisné jevy. Dbá se na rozvoj slovní zásoby žáků
a postupně se vytváří návyky správné spisovné výslovnosti.
Jazykové vyučování má velký význam pro rozvoj myšlení žáků, neboť se při něm žáci učí jazykové a
pravopisné jevy pozorovat, srovnávat, třídit i zobecňovat. Nejprve se seznamují s konkrétními jazykovými
jevy, pozorují je, hovoří o nich. Tak dochází k mnoha elementárním zobecněním a procvičování poznaných
jazykových a pravopisných jevů. Pozornost je věnována výcviku v pravopise lexikálním.
Ústní i písemné vyjadřování se při činnostní výuce rozvíjí pokud možno v souvislosti s poznáváním
skutečností, které děti obklopují. Žáci zpočátku při samostatném vyjadřování reagují na otázky a pokyny
učitele, později vytvářejí krátké souvislé projevy na témata blízká jejich zájmům a zkušenostem.
V hodinách českého jazyka tohoto období nejsou ostré hranice mezi učivem mluvnice, slohového výcviku,
literární výchovy a psaní. Je potřeba si uvědomovat vzájemnou prostupnost a propojenost těchto složek
českého jazyka. Je-li k tomu vhodná příležitost, lze složky českého jazyka zpestřit dramatickou výchovou.
Dramatická výchova rozvíjí tvořivost děti a přispívá k obohacení jejich slovní zásoby. S její pomocí učíme žáky
volně, beze strachu, svými slovy vyjadřovat myšlenky a názory nejen v českém jazyce. Pomocí dramatické
výchovy se žáci učí slušnosti, vzájemnému respektování i tvořivému řešení praktických situací. Přitom se učí
též cítit s druhými, vzájemně si pomáhat. Uplatňujeme tak snadno ve výuce prvky etické výchovy.
Dramatická výchova v 1. období základního vzdělávání
Pomocí dramatické výchovy:
– rozvíjíme u dětí jejich tvořivost
– učíme je volně bez strachu, svými slovy vyjadřovat myšlenky a názory nejen v českém jazyce a
literatuře, ale i v dalších vyučovacích předmětech
– rozvíjíme a obohacujeme slovní zásobu žáků
– učíme žáky tvořivě řešit praktické problémy
44
– vedeme žáky k slušnosti a respektování spolužáků, rodičů i ostatních dospělých v jejich okolí
– žáci mohou prožívat různé situace, naučit se cítit s druhými a pomáhat si navzájem
S vyučováním českého jazyka v 1.-3. ročníku jsou bezprostředně spojeny počátky prvoučného vyučování.
Zkušenosti žáků získané pozorováním okolní přírody a života lidí se prohlubují čtením uměleckých textů.
Myšlení a řeč žáků se přitom rozvíjí v souladu s rozvojem fantazie, citů, vůle a smyslu pro krásu.
C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících a očekávané výstupy:
Ročník: 1.
Učivo
Očekávané výstupy
Komunikační a slohová výchova
Komunikační a slohová výchova
pozdrav, oslovení
dechová cvičení
říkanky
básně
vypravování dle obrázkové osnovy
jazykolamy- cvičení mluvidel
rozhovor
dramatizace
význam slov
pohádka
naslouchá druhému (učiteli, spolužákovi)
pokouší se o správnou artikulaci
odpovídá celou větou na otázku
adekvátně reaguje na pokyny
seznamuje se s pravidly a školního řádu
pokouší se o dramatizaci krátkého projevu
respektuje základní komunikační pravidla
v rozhovoru
vypráví vlastní zážitky, jednoduchý příběh
Poznámky
Mezipředmětové vztahy
AJ – seznamuje se s cizím jazykem
(pozdrav a představení)
M – na základě porozumění textu
pracuje se slovní úlohou, čte, zápisuje
odpovědi, píše číslice
Prv – komunikuje na téma obec,
rodina, škola, spolužáci
Hv – seznamuje se s hymnou,
pamatuje si texty písní, deklamuje
říkadla, na základě rytmizace si
uvědomuje slabiky
Vv - maluje na základě porozumění k
textu k ilustraci, pomocí obrázků si
upevňuje písmena
Pč - modeluje písmena, manipuluje se
skládací abecedou, vystřihuje pomůcky
Tv - vyjadřuje text pohybem
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova
(OSV)
Osobnostní rozvoj
1. cvičí smyslové vnímání, pozornost a
soustředění, dovednost zapamatování
2. rozvíjí sebepoznání a sebepojetí
3. cvičí sebeovládání a sebekontrolu
4. hledá pomoc při potížích
Sociální rozvoj
1. snaží se pohlížet na svět očima
druhého
2. pěstuje kamarádské vztahy ve třídě
3. asertivně komunikuje, vnímá i řeč
těla
4. zdokonaluje zvládání situací
v soutěžích
Morální rozvoj
1. učí se rozhodovat
2. chápe a respektuje sociální role
Jazyková výchova
Jazyková výchova
orientuje se v řádku a sloupci
cviky na říkanky
rozeznává pravou a levou stranu
uvolňovací cviky
uvědomuje si shodné tvary a řazení různých obrázků
čára, oblouk, klička, závitnice, vlnka a prvků
zátrh, ovál, srdcovka, ,,kapička“
rozpoznává samohlásky a hlásky
m, a, e, i, o, u
osvojuje si znalost tvarů všech písmen abecedy
l, p, s
rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova
Výchova demokratického občana
(VDO)
Výchova k vlastenectví
1. rozpozná státní symboly své vlasti,
preferuje svůj mateřský jazyk,
spoluvytváří pravidla pro vz.vztahy
2. toleruje a zachovává úctu k jiným
kulturám, jazyku apod.
respektuje etnické odlišnosti
45
otevřené slabiky, slova
z otevřených slabik
otazník, tečka, vykřičník
holé věty – opis a přepis
autodiktát
další písmena abecedy
psaní jmen
psaní odpovědí
opis a přepis říkadel
opravování textu
psaní adresy
psaní pozdravu
dodržuje návyky správného držení těla
správně drží psací náčiní
využívá celou plochu papíru velkého formátu
uvolňuje si ruku pomocí uvolňovacích cviků
píše slabiky, slova, jednoduché krátké věty
píše vlastní jména, uvědomuje si velké písmeno na
začátku
snaží se o úhlednost psaného projevu
seznamuje se s pravidly psaní pozdravu
zvládá základní hygien.návyky spojené se psaním
Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech
(EGS)
Evropa a svět nás zajímá
1. zajímá se o lidovou slovesnost nejen
naši, ale i našich sousedů
naslouchá zážitkům z cest svých
spolužáků
2. diskutuje o evropských a světových
událostech
chce poznávat život dětí v jiných
zemích
Multikulturní výchova
(MKV)
1. vnímá sebe sama jako jedinečnou
osobnost
chápe své kulturní začlenění
plně respektuje zvláštnosti jiných etnik
2. uplatňuje principy slušného chování
rozvíjí vztahy se spolužáky bez ohledu
na jejich náboženskou, kulturní nebo
zájmovou příslušnost
přispívá k zapojení žáků z odlišného
kulturního prostředí do kolektivu třídy
Literární výchova
říkanky
básně
vypravování dle obrázkové osnovy
jazykolamy- cvičení mluvidel
rozhovor
dramatizace
význam slov
pohádka
Literární výchova
správně dýchá
pokouší se o správnou artikulaci
skládá slova do krátkých vět,chápe jejich význam
porovnává význam slov
čte jednoduchý text tištěný i psaný různých žánrů
orientuje se v textu, vyhledává daná slova
pracuje s křížovkou, doplňovačkou
řeší rébusy, hádanky
hledá rýmy k daným slovům
nacvičuje tiché čtení
účastní se během roku aktuálně
divadelního/filmového představení
pozorně naslouchá při čtení druhého
rozšiřuje si slovní zásobu
Environmentální výchova
(EV)
2. chrání přírodu – vodu, ovzduší
3.poznává svou obec, její okolí, přírodu
přijímá životní styl chránicí životní
prostředí
podílí se na sběrových akcích školy
neznečišťuje prostředí
utváří si vlastní názor na lokální
ekologické problémy
4. spontánně hovoří o obci a okolí
svého bydliště
Mediální výchova
(MDV)
Mediální komunikace a práce
s médii
1. rozlišuje a pojmenovává jednotlivá
média
2. dokáže se verbálně podělit o
informace získané z médií
reprodukuje pohádku z televizního
programu nebo videa
46
Ročník: 2.
Učivo
Komunikační a slohová výchova
Očekávané výstupy
Komunikační a slohová výchova
vyprávěním přibližuje ostatním své zážitky
vyprávění vlastního zážitku
vypravuje podle obrázkové osnovy
prázdnin
vhodně komunikuje s vrstevníky a dospělou osobou
telefonický rozhovor
rozumí pokynům přiměřené složitosti
vyprávění podle obrázkové osnovy adekvátně reaguje na pokyny
prosba
připomíná si pravidla školního řádu
žádost
sestavuje telefonické rozhovory
popis zvířete
popisuje osoby, zvířata, věci, činnosti
otázky a odpovědi
všímá si jejich vlastností, podobných rysů
pozdrav, dopis, blahopřání
využívá k poznávání encyklopedie, atlasy
co kdo umí – hra na řemeslo
vytváří si pozitivní vztah k přírodě
návštěva u lékaře
přiřazuje k daným otázkám správné odpovědi
vyprávění pohádky
zjišťuje si dotazy úplnost textu
časová posloupnost vyprávění
využije otázek a odpovědí k dramatizaci
lidové pranostiky
sestavuje dopis, přání, vzkaz k různým příležitostem
velikonoční zvyky
formuluje požádání o pomoc
hrou na návštěvu u lékaře si uvědomuje
svátek matek
vyprávění vlastního zážitku ze školy zdravý/nezdravý životní styl
pečlivě vyslovuje, volí vhodné tempo řeči
v přírodě, výletu
aktivně naslouchá vyprávěnému textu
v samostatném vyprávění pohádky dodržuje
časovou posloupnost
vypráví, co se děje v přírodě během ročních období
seznamuje se s pranostikami jako pozorování
přírody
seznamuje se s lid.zvyky při různých příležitostech
Poznámky
Mezipředmětové vztahy
AJ – seznamuje se s cizím jazykem
(pozdrav a představení, barvy)
M – na základě porozumění textu
pracuje se slovní úlohou, čte, zápisuje
odpovědi, píše číslice
Prv – komunikuje na téma obec,
rodina, škola, spolužáci, zvířta, sport
Hv –pamatuje si texty písní, deklamuje
říkadla, na základě rytmizace si
uvědomuje slabiky
Vv - maluje na základě porozumění k
textu k ilustraci
Pč – na základě textu manipuluje
s předměty, vystřihuje pomůcky
Tv - vyjadřuje text pohybem
Osobnostní a sociální výchova
(OSV)
Osobnostní rozvoj
1. cvičí smyslové vnímání, pozornost a
soustředění, dovednost zapamatování
2. rozvíjí sebepoznání a sebepojetí
3.cvičí sebeovládání a sebekontrolu
4. hledá pomoc při potížích
5. uplatňuje kreativní myšlení
Sociální rozvoj
1. snaží se pohlížet na svět očima
druhého
2. pěstuje kamarádské vztahy ve třídě
3. asertivně komunikuje, vnímá i řeč
těla
4. zdokonaluje zvládání situací
v soutěžích
Morální rozvoj
1. učí se rozhodovat
2. chápe a respektuje sociální role
47
ČJ - jazyková výchova a psaní
abeceda a písmo
velké písmeno u vlastních jmen a
na začátku věty
druhy vět:
oznamovací,tázací, rozkazovací,
přací
mluvíme ve větách:
spojování a oddělování vět
pořádek vět
slovo a slovní význam:
slova nadřazená, podřazená,
souřadná
slova citově zabarvená a neutrální
slova stejného a opačného
významu
pořádek slov ve větě
slovo, slabika, hláska, písmeno:
význam slabiky pro dělení slova
rozdělení hlásek
rozdělení samohlásek
psaní u/ú/ů
dvojhlásky ou/au/eu
slabikotvorné r,l,m
tvrdé souhlásky
měkké souhlásky
souhlásky uprostřed a na konci slov
slova se skupinami dě, tě, ně
slova se skupinami bě, pě, vě, mě
slovní druhy:přehled
podstatná jména
slovesa
předložky
ČJ – jazyková výchova
uvědomuje si počáteční velké písmeno u vlastních
jmen
upozorňuje na počáteční velké písmena ve větách
řadí slova podle abecedy
seznamuje se řazením ve slovníku, atlase,
encyklopedii
třídí věty podle druhů na oznamovací, rozkazovací,
tázací a přací
umisťuje správné znaménko na konci vět
uvědomuje si význam slov
vnímá slova citově zabarvená a neutrální
určuje slovo nadřazené
vyhledává slova podřazená, souřadná
doplňuje k uvedeným slovům slova stejného,
opačného významu
mění pořadí slov ve větě a zjišťuje, zda se mění
význam věty
vybírá slovo, které tvoří důležitost informace
správně rozděluje slova na slabiky
uvědomuje si jednoslabičná slova, která nedělíme
rozlišuje samohlásky krátké a dlouhé, dvojhlásky
třídí slova s u,ú,ů a uvědomuje si pravidlo pravopisu
u délky
seznamuje se s funkcí slabikotvorného r, l
třídí souhlásky na tvrdé, měkké a obojetné
odůvodňuje psaní y/ý po tvrdých souhláskách
odůvodňuje psaní i/í po měkkých souhláskách
seznamuje se se souhláskami znělými a neznělými
zdůvodňuje si jinak slyšené hlásky uprostřed a na
konci slov
upevňuje si psaní slov se slabikami dě,tě,ně
bě, pě, vě, mě
seznamuje se a pracuje s přehledem slovních druhů
Výchova demokratického občana
(VDO)
Výchova k vlastenectví
1. rozpozná státní symboly své vlasti,
preferuje svůj mateřský jazyk,
spoluvytváří pravidla pro vz.vztahy
2. toleruje a zachovává úctu k jiným
kulturám, jazyku apod.
respektuje etnické odlišnosti
Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech
(EGS)
Evropa a svět nás zajímá
1. zajímá se o lidovou slovesnost
nejen naši, ale i našich sousedů
naslouchá zážitkům z cest svých
spolužáků
2. diskutuje o evropských a světových
událostech
chce poznávat život dětí v jiných
zemích
Multikulturní výchova
(MKV)
1. vnímá sebe sama jako jedinečnou
osobnost
chápe své kulturní začlenění
plně respektuje zvláštnosti jiných etnik
2. uplatňuje principy slušného chování
rozvíjí vztahy se spolužáky bez ohledu
na jejich náboženskou, kulturní nebo
zájmovou příslušnost
přispívá k zapojení žáků z odlišného
kulturního prostředí do kolektivu třídy
48
ČJ – psaní
ČJ – psaní
malé a velké tvary písmen
velká tiskací písmena
psaní jména a adresy
psaní předložky a podstatného
jména
opis textu
přepis textu
doplňování textu, křížovek, rébusů
psaní krátkého textu
psaní víceslabičných slov
diktát
píše velké a malé tvary všech psacích písmen
píše velká tiskací písmena
dokáže správně zformulovat a napsat své jméno a
adresu
píše, maluje vánoční/novoroční/velikonoční pozdrav
vyplňuje křížovky, rébusy
opisuje a přepisuje daný text
píše slova a věty podle diktátu
zvládá základní hygien.návyky spojené se psaním
Environmentální výchova
(EV)
2. chrání přírodu – vodu, ovzduší
3.poznává svou obec, její okolí,
přírodu
přijímá životní styl chránicí životní
prostředí
podílí se na sběrových akcích školy
neznečišťuje prostředí
utváří si vlastní názor na lokální
ekologické problémy
4. spontánně hovoří o obci a okolí
svého bydliště
Mediální výchova
(MDV)
Mediální komunikace a práce
s médii
1. rozlišuje a pojmenovává jednotlivá
média
2. dokáže se verbálně podělit o
informace získané z médií
reprodukuje pohádku z televizního
programu nebo videa
ČJ – literární výchova
mateřský jazyk
podobnost slovanských jazyků
běžná cizí slova
souvislé čtení
čtení obtížných a víceslabičných
slov
čtení jednoduchých vět a souvětí
výrazné čtení
dramatizace čteného textu
tiché čtení s porozuměním
čtení jazykolamů
čtení slov s předložkami
rým
poetické vyjadřování v básni
přísloví
hádanky
dětské knihy
práce s encyklopedií
ČJ – literární výchova
uvědomuje si důležitost mateřského jazyka
nachází podobnosti ve slovanských jazycích
seznamuje se s pozdravy v jazyce našich sousedů
hledá cizí slova z běžného života
soustřeďuje pozornost na čtení slov s předložkami
rozlišuje větu jednoduchou a souvětí
seskupuje věty do větných celků
soustřeďuje pozornost na vhodné spojovací výrazy
dbá na správnou intonaci, artikulaci a dýchání
čte výrazným způsobem, pokouší se o citový
prožitek čteného
pokouší se o tiché čtení s porozuměním
zdokonaluje se v plynulosti čtení
aktivně naslouchá četbě druhého
orientuje se v textu, vyhledává příslušné pasáže
vlastními slovy komentuje přečtený text
procvičuje si paměť zapamatováním si krátkého
textu
dramaticky ztvárňuje přečtený text
reprodukuje krátký text svými slovy
ilustruje články na základě porozumění textu
přednáší krátké básně
seznamuje se s vhodnými tituly dětské četby na
prázdniny
navštíví se spolužáky místní knihovnu
seznamuje se s chodem knihovny
doporučuje knihy spolužákům na základě vlastních
zkušeností
účastní se během roku aktuálně
divadelního/filmového představení
49
Ročník: 3.
Učivo
ČJ – komunikační a slohová
výchova
popis osoby
vyprávění vlastního zážitku
adresa
zdravý životní styl
významné dny a svátky
podzimní příroda
představa o svém budoucím
povolání
vyprávění podle osnovy
vyprávění podle obrázků
dokončení příběhu
přišla zima
zimní sporty
oblíbené činnosti
vánoční a velikonoční zvyky
jarní poselství přírody
popis činností domácích prací
popis zvířete
telefonický rozhovor
dopravní nehody
přivolání první pomoci
kulturní zážitek
letní období
cestování o prázdninách
Očekávané výstupy
Komunikační a slohová výchova
vyprávěním přibližuje ostatním své zážitky
vypravuje podle obrázkové a psané osnovy
sestavuje krátkou osnovu svého vyprávění
dodržuje dějovou posloupnost
rozumí textům přiměřeného rozsahu a náročnosti
vhodně komunikuje s vrstevníky a dospělou osobou
rozumí pokynům přiměřené složitosti
adekvátně reaguje na pokyny
připomíná si pravidla školního řádu
popisuje osoby, zvířata, věci, činnosti, záliby
všímá si jejich vlastností, podobných rysů
seznamuje spolužáky se svými koníčky pro volný čas
využívá k poznávání encyklopedie, atlasy
vytváří si pozitivní vztah k přírodě
vypráví o dopravě
přiřazuje k daným otázkám správné odpovědi
zjišťuje si dotazy úplnost textu
využije otázek a odpovědí k dramatizaci
sestavuje dopis, přání, vzkaz k různým příležitostem
formuluje požádání o pomoc
vyměňuje si informace o zdravém životním stylu
pečlivě vyslovuje, volí vhodné tempo řeči
seznamuje se s pojmem gestikulace jako pohyb
rukou,nohou
aktivně naslouchá vyprávěnému textu
Komunikační a slohová výchova
v samostatném vyprávění pohádky dodržuje časovou
posloupnost
popisuje přírodu během ročních období a činnosti
seznamuje se s pranostikami jako pozorování
přírody
seznamuje se s lid.zvyky při různých příležitostech
uvádí si zvyky místní, zahraniční
reprodukuje text vlastními slovy
uvádí práci svých rodičů, říká vl. představu o
povolání
zná důležitá telefonní čísla a jejich použití
orientuje se v telefonním seznamu
uvědomuje si správné náležitosti při telefonování
navštíví místní knihovnu
Poznámky
Mezipředmětové vztahy
AJ – seznamuje se s cizím jazykem
(pozdrav a představení, barvy, svátky)
M – na základě porozumění textu
pracuje se slovní úlohou, čte, zápisuje
odpovědi, píše číslice
Prv – komunikuje na téma obec,
rodina, škola, spolužáci, zvířta, sport
Hv –pamatuje si texty písní, deklamuje
říkadla, na základě rytmizace si
uvědomuje slabiky
Vv - maluje na základě porozumění k
textu k ilustraci
Pč – na základě textu manipuluje
s předměty, vystřihuje pomůcky
Tv - vyjadřuje text pohybem
Osobnostní a sociální
výchova(OSV)
Osobnostní rozvoj
1. cvičí smyslové vnímání, pozornost a
soustředění, dovednost zapamatování
2. rozvíjí sebepoznání a sebepojetí
3.cvičí sebeovládání a sebekontrolu
4. hledá pomoc při potížích
5. uplatňuje kreativní myšlení
Sociální rozvoj
1. snaží se pohlížet na svět očima
druhého
2. pěstuje kamarádské vztahy ve třídě
3. asertivně komunikuje, vnímá i řeč
těla
4. zdokonaluje zvládání situací
v soutěžích
Morální rozvoj
1. učí se rozhodovat
2. chápe a respektuje sociální role
Výchova demokratického občana
(VDO)
Výchova k vlastenectví
1. rozpozná státní symboly své vlasti,
preferuje svůj mateřský jazyk,
spoluvytváří pravidla pro vz.vztahy
2. toleruje a zachovává úctu k jiným
kulturám, jazyku apod.
respektuje etnické odlišnosti, řeší
vhodnou formou nedorozumění a
konflikty ve třídě
Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech
(EGS)
Evropa a svět nás zajímá
1. zajímá se o lidovou slovesnost nejen
naši, ale i našich sousedů
naslouchá zážitkům z cest svých
spolužáků
50
2. diskutuje o evropských a světových
událostech
chce poznávat život dětí v jiných
zemích
Multikulturní výchova
(MKV)
1. vnímá sebe sama jako jedinečnou
osobnost
chápe své kulturní začlenění
plně respektuje zvláštnosti jiných etnik
2. uplatňuje principy slušného chování
rozvíjí vztahy se spolužáky bez ohledu
na jejich náboženskou, kulturní nebo
zájmovou příslušnost
přispívá k zapojení žáků z odlišného
kulturního prostředí do kolektivu třídy
ČJ – jazyková výchova
vyhledává slova a věty podle
různých zadání
uspořádává věty podle pořadí
rozděluje zkomolený text na slova
opakuje si pravidlo pro psaní u/ú/ů
vyhledává rým z textu a vymýšlí
vlastní rýmy
vymýšlí věty na určený druh věty
řadí slova podle abecedy
seznamuje se se slovníky, které
využívají řazení podle abecedy
uvědomuje si význam slov, pracuje
se slovy
slova v závorce ohýbá do
správného tvaru
určuje druhy vět
seznamuje se s pojmy podmět a
přísudek
vyznačuje základní skladební
dvojici graficky
rozlišuje větu jednoduchou a
souvětí
rozděluje souvětí na jednoduché
věty
rozlišuje spojky a jiné spojovací
výrazy
vyhledává z textu slova se stejným,
opačným významem
seznamuje se s pojmem příbuzná
slova, kořen slov
ČJ – jazyková výchova
opakování
abeceda
věta, slovo, slabika, hláska
psaní i/í po měkkých souhláskách
psaní y/ý po tvrdých souhláskách
slova s dě, tě, ně, pě, pě, vě, mě
psaní souhlásek uvnitř a na konci slova – spodoba
věta jednoduchá a souvětí
stavba věty jednoduché
základní skladební dvojice
souvětí, určování vět v souvětí
spojování vět, doplňování souvětí
nauka o slově
slovo a skutečnost, význam slov
slova souznačná
slova protikladná
slova příbuzná
hláskosloví a výslovnost
stavba slova
slovní přízvuk
Environmentální výchova
(EV)
2. chrání přírodu – vodu, ovzduší
3.poznává svou obec, její okolí, přírodu
přijímá životní styl chránicí životní
prostředí
podílí se na sběrových akcích školy
neznečišťuje prostředí
utváří si vlastní názor na lokální
ekologické problémy
4. spontánně hovoří o obci a okolí
svého bydliště
Mediální výchova
(MDV)
Mediální komunikace a práce
s médii
1. rozlišuje a pojmenovává jednotlivá
média
2. dokáže se verbálně podělit o
informace získané z médií
reprodukuje pohádku z televizního
programu nebo videa
51
ČJ – jazyková výchova
řady vyjmenovaných slov
souhrnné opakování
vyjmenovaných slov
tvarosloví
slovní druhy
vlastní jména
skloňování podstatných jmen
číslo podstatných jmen
rod podstatných jmen
slovesa
osoba sloves
číslo sloves
čas sloves
popis činností
infinitiv
zvratná slovesa
časování sloves
závěrečné souhrnné opakování
ČJ – psaní
psaní adresy
pozdrav z výletu, blahopřání,
k Vánocům či Velikonocům
psaní slov na spodobu
psaní slov s měkkými/tvrdými
slabikami
psaní i/í nebo y/ý po obojetných
souhláskách uvnitř slova
využití daných slovních druhů ve
psaní slovních spojení, vět
psaní vlastních jmen
opis, přepis, diktát slov i vět, oprava
chybného textu
doplňování do textu, na fólii
vyplňování křížovek, rébusů,
pracovních listů
psaní jednoduchého záznamu
přečtené knihy
psaní příspěvků do školního
časopisu
ČJ – jazyková výchova
vyhledává a vyznačuje u příbuzných slov společnou
část - kořen
vyjmenovává obojetné souhlásky
učí se řadě vyjmenovaných slov po B,L,M,P,S,V,Z
zpaměti
třídí slova na vyjmenovaná, příbuzná, ostatní
píše diktát slov / vět na vyjmenovaná slova po
B,L,M,P,S,V,Z
vyjmenovává slovní druhy, charakterizuje je, třídí
u podstatných jmen určuje mluvnické kategorie rod,
číslo, pád
vyhledává v textu slovesa a určuje osobu, číslo a čas
seznamuje se s pojmem infinitiv
seznamuje se se zvratnou podobou sloves
pracuje na počítači s programem na procvičování
jazykového učiva
ČJ – psaní
píše, maluje vánoční/novoroční/velikonoční pozdrav
vyplňuje křížovky, rébusy
opisuje a přepisuje daný text
píše slova a věty podle diktátu
zvládá základní hygien.návyky spojené se psaním
52
ČJ – literární výchova
tiché čtení
výrazné čtení
orientace v textu
reprodukce přečteného textu
pamětné osvojování textu
dramatizace textu
spisovatelé a ilustrátoři dětských
knih
návštěva knihovny, kulturních
zařízení
rým, rčení, lidové pranostiky,
pohádka, bajka, příběhy
četba dětských knih a časopisů
ČJ – literární výchova
opakuje si pravidlo pro rým
vyhledává rým z textu a vymýšlí vlastní rýmy
vysvětluje význam daných rčení a uvádí další
k uvedenému textu připojuje vlastní závěr
dokončuje příběh podle své fantazie
vyhledává v textu méně známá slova
rozšiřuje si slovní zásobu
čte verše důrazně se správným přízvukem
čte pohádkový text,pověst, bajku
čte delší text, který reprodukuje
seznamuje se s tituly knih svých spolužáků
čte ukázky z přinesených knih
seznamuje se s různými encyklopediemi a pracuje s
nimi
přináší knihy určeného spisovatele dětské literatury
seznamuje se s díly daného autora, čte ukázky z děl
všímá si ilustrací přinesených knih
pokouší se o vlastní tvorbu krátké básně
navštíví knihovnu
seznamuje se s provozem knihovny
pracuje s textem a zpracovává úkoly podle pokynů
dramaticky ztvárňuje daný text,
porovnává pohádku a bajku
cvičí se v tichém čtení s porozuměním textu
aktivně naslouchá četbě druhého
vyhledává klíčová slova z textu, podstatné informace
přináší si dětské časopisy, všímá si náležitostí
výtisku
plynule čte s porozuměním texty přiměřeného
rozsahu a náročnosti
účastní se během roku aktuálně
divadelního/filmového představení
D) Souhrn očekávaných výstupů na konci 1. období:
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
číst plynule s porozuměním nahlas i potichu krátké přiměřeně náročné texty
rozumět přiměřeně krátkému čtenému sdělení a umět ho reprodukovat
uvědomit si potřebu výrazného zřetelného čtení a správné výslovnosti
rozlišovat texty psané v próze a ve verších
rozlišovat texty krásné literatury a texty naučné
dokázat z jednoduchých textů vybrat informaci, kterou považuje za důležitou
přednášet zpaměti báseň i část jednoduchého prozaického textu
podle svých schopností jednoduše reprodukovat krátký přečtený text, popřípadě ho doplnit vhodnou
ilustrací
rozlišovat věty v mluveném a psaném projevu, velké písmeno na začátku věty
rozlišovat druhy vět (oznamovací, tázací, rozkazovací, přací), znaménka za větami
správně vyslovovat a psát dlouhé a krátké samohlásky
osvojit si pravopis
•slov s tvrdými a měkkými slabikami
•slov se slabikami dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě
•slov se souhláskami uprostřed a na konci (znělé, neznělé)
•obvyklých vlastních jmen
•předložkových výrazů
•i, í / y, ý po obojetných souhláskách uvnitř slov (pravopis vyjmenovaných slov a nej- běžnějších slov
příbuzných)
rozlišovat slovní druhy v jasných případech
53
– znát pádové otázky
– umět stručně popsat jednoduchý děj nebo předmět
– vyprávět vlastní zážitek
54
Anglický jazyk ve 3. ročníku
A) Výchovně vzdělávací cíle:
– motivovat žáky k zájmu o anglická jazyk, učit se vnímat a napodobovat melodii a rytmus anglického
jazyka
– poznávat a prakticky používat základní pravidla výslovnosti
– činnostní formou naučit žáky základní slovní zásobu z jim blízkých oblastí (činnosti s obrázky nebo
předměty)
– činnostní formou výuky naučit žáky jednoduchá základní pravidla gramatiky a základní zdvořilostní
fráze
– základní fráze a obraty procvičovat s pomocí CD a manuálních činností zahrnutých v pracovním sešitě
– s pomocí obrázků nebo předmětů vytvářet a obměňovat první krátké rozhovory
– rozumět jednoduchým pokynům v anglickém jazyce a reagovat na ně
– vést žáky k získání schopnosti číst s porozuměním přiměřené jednoduché texty v anglickém jazyce
– motivovat žáky k zájmu o anglický jazyk
– získávat první poznatky o zemích, kde se mluví anglicky
– postupně začít chápat význam znalosti angličtiny pro život
– aktivní účastí žáka na výuce anglického jazyka ho vést ke schopnosti jednoduše komunikovat s
využitím prvních poznaných slov a frází
Při činnostním vyučování anglickému jazyku ve 3. ročníku vyučujeme:
a) komunikační dovednosti (schopnost domluvit se v angličtině)
b) slovní zásobu, čtení a porozumění řeči psané; porozumění řeči mluvené,
c) mluvnici a pravopis;
d) dramatickou výchovu
e) základní poznatky o anglicky mluvících zemích
B) Charakteristika výuky:
Výuka anglického jazyka v 1. období tvoří úvod do cizojazyčného vzdělávání žáků. Proto je v tomto období
nejdůležitější probuzení zájmu o výuku angličtiny a vytváření pozitivního vztahu k učení cizímu jazyku.
Abychom toho dosáhli, musí být vyučovací hodiny angličtiny v průběhu celého roku prostoupeny zajímavostmi
a pro žáky poutavými činnostmi, hrami a písničkami. Při výuce je třeba pracovat s vhodnými učebnicemi a
pomůckami zpracovanými přiměřeně k věku dítěte.
V tomto období se snažíme, aby žák porozuměl vyslechnutému sdělení, uměl ho opakovat, aby uměl použít
naučená slova v jednoduchém spojení, aby dovedl základní slova a jednoduché věty přečíst a slova i zapsat,
popřípadě k nim nakreslit obrázek.
Výuka jazyka vychází z jeho praktického použití. Výklad pravidel gramatiky je omezen na nezbytně nutné
minimum potřebné k tvorbě jednoduchých vět. Slovní zásoba je volena především z okruhu zájmů dětí tohoto
věku. Slova jsou vázána do vzájemných souvislostí. Upevňování, procvičování a využití slovní zásoby v
jednoduchých větách spojujeme vždy s činnostmi s konkrétním předmětem, obrázkem – s tzv. názorem, a to
v každé hodině. To je základem k tomu, aby se anglickému jazyku učil každý žák s chutí a věřil, že bude mít
úspěch.
Využíváme zvukových nahrávek, anglických říkanek a písniček, z nichž některé se žáci učí zpaměti.
55
C) Obsah učiva a očekávané výstupy:
Ročník: 3.
Učivo
-
-
-
pravidla komunikace
v běžných každodenních
situacích
základy hláskové stavby
slov
abeceda
základní gramatické
struktury – pozdravy,
pohlednice
základní gramatické
struktury a typy vět
základní vztahy –
umístění, předložky místa
slovosled
přítomný čas prostý
přivlastňovací zájmena
slovesa have got, can
existenční vazba there is,
there are
barvy
věci školní potřeby
číslovky
pocity
rodina
části těla
oblečení
restaurace
domácí mazlíčci, safari
dny a měsíce
Očekávané výstupy
-
aktivně se zapojí do jednoduché
konverzace
pozdraví a rozloučí se s dospělým a
s kamarádem
vyhledá v textu specifické informace a
odpoví na otázky
pochopí obsah a smysl jednoduché,
pomalé a pečlivě vyslovované konverzace
rozumí známým výrazům a jednoduchým
větám
poskytne požadovanou informaci
vyplní jednoduchý formulář s osobními
údaji
rozumí jednoduchým pokynům a
adekvátně na ně reaguje
požádá o pomoc, vyžádá službu
formuluje jednoduché otázky a odpovídá
na ně ústně i písemně
Poznámky
Mezipředmětové vztahy
Čj – všímá si shodných gramatických
jevů (velké písmeno u jmen), rozšiřuje
si slovní zásobu, uvědomuje si
podobnost znění, všímá si přejatých
slov
Prv –popisuje části těla, pojmenovává
zvířata,
vštěpuje si zásady společenského
chování – pozdravy, rozloučení, vztahy
v rodině,
M –vyjmenovává řadu čísel, sčítá
číslovky,
Hv – dodržuje melodii písně, správně
dýchá
Vv – rozpoznává barvy a jejich
kombinace
Pč- ztvárňuje různou formou výrazy ze
své slovní zásoby
Tv – využívá pohyb k zapamatování
výrazů, vyjmenovává sporty
Průřezová témata
OSV-O 1,5 –rozvíjí poznávací
schopnosti, rozšiřuje paměťové
dovednosti, rozvíjí kreativitu,
OSV-S 1,2,3,4 při komunikaci
prohlubuje mezilidské vztahy,poznává
názory spolužáků, vzájemně
spolupracuje
OSV-M 1 zvládá problémy s učením
VDO-2 uvědomuje si svou náležitost
ke své vlasti
EGS-4 zajímá se o zvyky jiných
národů, srovnává je s našimi
MV- 2,4 osobně přispívá k zapojení
žáků z odlišného prostředí,, vnímá cizí
jazyk jako prostředek k dorozumívání,
MDV-P1 tvoří krátká, jednoduchá
sdělení, vystoupení, projekt, s kterým
se prezentuje ve třídě, na veřejnosti
V 1. pololetí poskytneme dětem nezbytný úvod do jazyka:
– seznamujeme je s anglickými hláskami na základě názvů barev, hraček a čísel
– nacvičujeme správnou výslovnost a čtení celých vět na krátkých příbězích
– učíme děti mluvit ve vzorových větách, jejichž smysl je dán dramatizací, činností s předměty nebo s
obrázky
– naučíme děti rozumět jednoduchým větám a pokynům ve třídě
– radost z uměleckého prožitku s použitím anglického jazyka poskytneme nácvikem velmi jednoduchých
básniček a říkadel (žáci je mohou obměňovat s využitím osvojené slovní zásoby)
V 2. pololetí se výuka zaměří na „technické“ vědomosti nutné pro správné použití základů jazyka:
– postupně nacvičujeme čtení fonetického přepisu angličtiny
– postupně probíráme a opakujeme tvary jednotného a množného čísla podstatných jmen, zájmena
osobní – podměty, shodu podmětu s přísudkem, závazný slovosled anglické věty
56
Výuka gramatiky probíhá současně s vytvářením jednoduchých vět, kde se potřebné výrazy a spoje
procvičují. Žáci se naučí větám rozumět, číst je a opakovat. Protože jim rozumějí a znají některá slovíčka,
mohou je obměňovat. Ptají se jeden druhého, odpovídají na spolužákovy otázky. tímto způsobem probíhá
výuka gramatiky s pomocí činností v průběhu celého roku, jak je uvedeno už v bodě B.
Poznámka:
Vzhledem k tomu, že anglickému jazyku je ve 3. ročníku věnováno dostatečné množství hodin, je možné naučit
všemu základnímu učivu žáky ve škole. Domácí příprava potom slouží pouze k upevňování dobře naučených
obratů.
57
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE
Vzdělávací oblast je v 1. – 3. r. realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu:
Matematika
A) Výchovně vzdělávací cíle:
•
•
•
•
•
•
•
osvojování základních matematických pojmů na základě aktivních činností každého žáka;
důraz na porozumění základním pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům;
rozvíjení zkušeností s matematickým modelováním pomocí činností, kterými se žáci učí poznávat
a nalézat situace, které dokážou matematicky popsat;
využívání zkušeností žáků z domova i ze života kolem nich;
prostor pro aktivní projev žáka – vymýšlení úloh žáky, využití jejich zájmů, komunikace mezi žáky,
efektivní využívání osvojených poznatků;
grafické projevy žáka – od kresleného obrázkového názoru k náčrtům;
postupné osvojování prvních matematických pojmů, početních výkonů, postupů, základů jazyka
matematiky a způsobů jejich užití.
B) Charakteristika výuky:
Matematické vzdělávání v tomto období pomáhá žákům vnímat význam matematiky v životě. Žáci se učí
vyjadřovat pomocí čísel. Matematika rozvíjí pozornost, vytrvalost, schopnost rozlišovat, objevovat, vytvářet
různé situace. Žáci se učí svoji práci kontrolovat, srovnávat, učí se sebedůvěře, vyjadřují výsledky svého
pozorování. S vyjadřovacími schopnostmi se rozvíjí jejich schopnost uvažovat.
Vzdělávací oblast matematika je tvořena čtyřmi tematickými okruhy:
a) Číslo a proměnná:
V tomto tematickém okruhu si žáci postupně osvojují aritmetické operace (porovnávání, zaokrouhlování,
sčítání, odčítání, násobení, dělení). Přitom se dbá na tři složky:
– dovednost (provádění početních operací);
– algoritmické porozumění (proč je práce prováděna předloženým postupem, důraz na činnostní
provedení a pozorování žáků, hovor o pozorovaném);
– významové porozumění (umět operaci propojit na reálné situace – nejlépe za pomoci individuálních
činností, matematizace reálných situací).
b) Závislosti a vztahy:
Žáci si v tomto tematickém okruhu na základě pozorování uvědomují změny a závislosti známých jevů.
Porovnávají velikosti věcí a čísel. Pomocí svých činností postupně pochopí, že změnou může být zvětšení,
zmenšení, růst, pokles. Na poznání a pochopení závislostí navazuje v dalších obdobích práce s tabulkami,
diagramy a grafy.
c) Geometrie v rovině a v prostoru:
Žáci se v tomto tematickém okruhu učí objevovat, rozlišovat a určovat základní geometrické rovinné a
prostorové útvary. Geometricky modelují reálné situace, hledají geometrické útvary ve svém okolí a
pojmenovávají je. Učí se měřit délku, poznávají základní jednotku délky. Učí se základy grafického projevu v
geometrii.
d) Slovní úlohy:
Jejich řešení je do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech školské matematiky. Při nich je třeba
uplatňovat uvažování žáků, které později přechází v logické myšlení. Učí se řešit jednodušší úlohy z reálného
světa, analyzovat reálné situace, pochopit problém, utřídit údaje, pomocí konkrétního názoru situaci
modelovat, následně řešit a formulovat odpověď.
Matematika svým charakterem vyžaduje činnostní pojetí.
58
Do první třídy přicházejí děti s nestálou a rozptýlenou pozorností, mnozí neumějí naslouchat. Hodiny
matematiky dávají prostor k tomu, aby se žáci učili pozorně naslouchat slovům učitele. Pojmy čísel první
desítky a početní výkony s nimi prováděné se vyvozují zásadně pomocí žákovských pomůcek a to hlavně
konkrétních věcí a dále pomocí zástupného názoru a obrázků. Vždy ve spojení s manipulací každého žáka s
uvedenými pomůckami. Tyto činnosti pomáhají lehce podchytit pozornost žáků. To také napomáhá tomu, že
lze brzy individuálně pracovat s celým žákovským kolektivem, docílit pozornosti všech žáků. Pomůcky v rukou
žáků a činnosti s nimi umožňují učiteli okamžitou zpětnou vazbu a možnost reagovat na úroveň zvládnutí
učiva žáky.
Velmi dobrým prostředkem k rozvoji pozornosti i k projevu míry pochopení probíraného matematického učiva
jsou hovory žáků k činnostem, při kterých početně vyjadřují své zkušenosti. Rozvíjí se přitom schopnost žáka
vyjadřovat své myšlenky, posiluje se sebedůvěra žáka v jeho schopnosti.
Výchova pozornosti a sebedůvěry je úzce spjata s výchovou smyslu pro zodpovědnost, nyní za vlastní práci
ve škole a za její výsledky, později pak za práci prováděnou v zaměstnání. Smysl pro odpovědnost za vlastní
práci je úspěšně vytvářen, je-li žák brzy veden k samokontrole. K tomu je v materiálech připravených pro
činnostní výuku věnováno hodně prostoru.
Velký význam v matematice má aktivita žáků. Činnostní formy učení dávají dostatek možností k jejímu
neustálému podněcování.
Činnostní učení matematice není založeno na výsledcích, které se objeví hned po jedné hodině činností
zařazených do výuky náhodně, odděleně. Toto učení naopak vyžaduje aplikaci činností do celého souboru
hodin. Uvědomujeme si, že ani jeden návyk se nemůže vytvořit jen v jedné hodině. Ani jeden matematický
pojem nemůže být utvrzen během jedné vyučovací hodiny. Je nutné v řadě vyučovacích hodin po sobě
následujících nechat daný pojem postupně nechat objevit a přijmout všemi žáky, poznané učivo krátce
v každé hodině procvičovat a nechat ho obohacovat novými žákovskými nápady a zjištěními. Každá vyučovací
hodina, která je zařazena do určitého systému činností svým dílem přispívá k vytvoření a upevnění
vykládaného pojmu, každá vyučovací hodina také individuálně přibližuje žákovi určité nové vědomosti. Proto
musí dostat každý žák dostatečný prostor k pochopení učiva a k dovednosti o něm hovořit.
V systému vyučovacích hodin činnostního učení matematice nové učivo vyplývá z předcházejícího a zároveň
je základem a oporou pro učivo následující. Když se snažíme toto dodržet a v tomto systému vyučovat, často
se stane, že žáci nové učivo objeví sami a často jim ani nepřipadá nové. K tomu je třeba žákům dopomoci
určitým upozorněním učitele, otázkou nebo doporučením, co pozorovat. Žákům je třeba dát dostatečný prostor
na objev poznávaného jevu i na jeho zvládnutí a procvičení.
Nové učivo předkládané žákům za pomoci individuálních činností se zvolenými konkrétními pomůckami nebo
jinými prostředky ke zkonkrétnění vytvářených pojmů, vede k jejich pochopení. Velkou mírou přitom
napomáháme rozvoji správného uvažování žáků.
Řešení úloh spojené s individuálními činnostmi žáků doprovázené jejich schopností formování slovního
vyjádření úloh a odpovědí, můžeme hodnotit jako nejmocnější prostředek rozvoje chápavosti dětí. Při tomto
učení dovedeme postupně všechny žáky k tomu, že se dovedou o učeném jevu vyjadřovat v matematice
jasně, souvisle a přesvědčivě.
Činnostní učení matematice v rukou učitele, který ho neformálně uplatňuje, je jemný a dokonalý nástroj,
pomocí něhož učitel upoutává snadno pozornost žáků, probouzí jejich představivost a uvádí do pohybu
postupně myšlení každého žáka.
Při řešení slovních úloh je žák jejich tvůrcem, vynálezcem i řešitelem. Úsilí, které žáci vynakládají, působí
příznivě na jejich rozumový vývoj. Rozvíjena je přitom samostatnost žáka i jeho tvořivost.
Podmínky pro dosažení dovednosti žáka správně řešit slovní úlohy jsou:
– praktické činnosti, které odpovídají určité úloze
– pokus o samostatné vyhledávání cesty řešení, odpovědi náležející dané úloze závěrů
– dovednost samostatně vymyslet a formulovat úlohu podobnou k úlohám právě řešeným
59
– nechat žáky vymýšlet úlohy s praktickým, jim blízkým obsahem a též jim takové úlohy předkládat
k řešení
– obtížnější úlohy řešit až po dokonalém zvládnutí úloh jednoduchých
Při řešení slovních úloh se ukazuje, že někteří žáci teprve po řešení úloh ze života tak, jak ho znají, začínají
chápat smysl, cíl a význam řešení slovních úloh.
Učebnice a pracovní sešity, které jsou připravené k činnostnímu učení matematice, předkládají mnoho
slovních úloh ze života, čímž jsou také dětem blízké a jasné. Metodické postupy v nich zvolené nejsou
jednotvárné, upoutávají žáky, budí jejich zájem, mobilizují jejich pozornost.
Dosažení dobrých výsledků v hodinách matematiky vyžaduje:
– naučit žáky pozorně vnímat, co říká a dělá učitel a co odpovídají spolužáci
– učit žáky soustředit se na své činnosti, reagovat na upozornění učitele, vnímat práci a vyjadřování
spolužáků
– pravidelným zařazováním činností do výuky dosáhnout při nich zručnosti žáků
– používat činnostních metod k dosažení aktivity žáků a jejich spoluúčasti při učení
– individuální účast každého na řešení a pozorování předloženého problému
– poskytnout každému žákovi dostatečný prostor k tomu, aby měl možnost vniknout do podstaty
problému, o kterém se hovoří ve vyučování
– pestré změny forem práce v průběhu roku, rozmanitost používaných pomůcek a tím dosažení
zajímavosti výuky
– každodenní činnosti žáků, každodenní zpětnou vazbu mezi učitelem a žáky, to pak pomáhá učiteli
vnímat a pomoci rozvíjet osobnost každého z nich
– aby vyučování matematice mělo nejen vzdělávací, ale i výchovný charakter, neboť tam kde tomu tak
není, nebývá ani dobrý prospěch
– do vyučování často zařazovat úlohy, v nichž se odráží život obklopující dítě, to co dítě vidí, v čem má
přímou účast, to potom snadno zařazuje do svých početních úvah a myšlenek
– časté sestavování úloh ze života samotnými žáky, neboť tvorba úloh, otázek a odpovědí napomáhá
dobrému zvládnutí učiva
– propojování výuky matematiky s ostatními předměty, zvláště s prvoukou
Při vyučování matematice v prvním období základního vzdělávání chceme vždy při probírání určitého učiva:
– dát žákům první pojetí daného problému a motivovat je
– užitím názorných pomůcek a konkretizací je dovést postupně k pochopení problému, který je dán novou
učební látkou
– provádět třídění a srovnávání naučených vědomostí s vědomostmi již osvojenými
– provádět cvičení s praktickým užitím získaných vědomostí
– nechat žáky samostatně vymýšlet slovní úlohy, které vycházejí z jejich zkušeností
– provádět cvičení k zautomatizování určité početní operace
– nechat žáky při praktických činnostech objevovat potřebu nového početního výkonu
Látku pro ústní počítání je třeba volit tak, aby přispívala k dosažení dobrého zvládnutí učiva.
V prvním období základního vzdělávání necháváme žáky pokud možno matematické poznatky za pomoci
přímé účasti učitele při činnostním učení objevovat a formulovat je svými slovy. Učitel pak matematický pojem
upřesní a správně ho formuluje.
Na co je třeba upozornit, je časté zařazování počítání zpaměti a to po celé první období základního
vzdělávání. Při počítání s malými čísly by nikdy nemělo být počítání zpaměti nahrazováno písemných
počítáním.
60
Po celé první období se v matematice kladou základy počítání zpaměti. Žáci se učí způsoby pamětného
sčítání, odčítání, násobení a dělení v oboru do 100 i do 1000. Počítání slovních úloh zpaměti je třeba vždy
spojovat s vysvětlením žáka, jak k výsledku dospěl. V průběhu 1. – 3. ročníku je třeba, aby každý žák vyřešil
mnoho jednoduchých slovních úloh. To není možné realizovat tehdy, když bychom přitom měli vyžadovat
klasické zápisy každé úlohy. Při řešení slovních úloh zpaměti může žák používat konkrétní názor, nákres,
náčrt a jiné svoje zobrazení a z něho formulovat výsledek a vysvětlit, jak k němu dospěl. U celé řady slovních
úloh řešených činnostně zpaměti mohou žáci objevit několik způsobů řešení úlohy. Zájem žáků o počítání
zpaměti se dobře probouzí vhodnou motivací a poznáním, že je v jeho schopnostech úlohy řešit.
C) Obsah učiva a očekávané výstupy:
Ročník: 1.
Učivo
Očekávané výstupy
Poznámky
Mezipředmětové vztahy:
Čísla a početní operace
Čísla a početní operace
obor přirozených čísel 0 – 20
zápis čísla v desítkové
soustavě
číselná osa
sčítání a odčítání
jednociferných čísel bez
přechodu desítky
sčítání a odčítání
jednociferných čísel s
přechodem přes desítku
početní operace se závorkami
vlastnosti početních operací
s přirozenými čísly
písemné algoritmy početních
operací
počítá v oboru čísel 0 – 20 bez přechodu i s
přechodem desítky
užívá a rozlišuje pojmy stanovující pořadí
různých prvků
pracuje s číselnou osou
ukazuje a počítá příklady na číselné ose
čte, zapisuje a porovnává přiroz. čísla v oboru0
- 20
používá matematické pojmy podle vyspělosti
rozkládá čísla a doplňuje chybějící číslo do
rozkladu
uvědomuje si všechny 4 příklady, které k sobě
patří
počítá složitější matematické operace
upevňuje si algoritmus písemného sčítání
osvojuje si algoritmus písemného sčítání
s dvojcifernými sčítanci
uvědomuje si komutativnost při sčítaní
posiluje logickou úvahu při manipulaci s penězi
rozšiřuje si paměťové dovednosti
AJ - počítá v cizí řeči (anglický jazyk,
německý jazyk) do deseti
ČJ - upevňuje si návyky pečlivého zápisu,
uvědomuje si vztahy otázka a odpověď,
vyhledává důležité informace v textu,
řeší slov. úlohy v psaném projevu
dbá na úpravu psaného projevu,
matematického zápisu
Prv - řeší slovní úlohy z reálného života
(rodina, příroda, svátky…)
Hv - zpívá jednoduché písně s číselnou
řadou
Vv - znázorňuje matemat.operace
uvědomuje si různou sílu čar
kreslí a vybarvuje prvky
rozeznává základní barvy
odhaduje velikost tvarů
umisťuje prvky do prostoru
využívá pro kresbu obrázku čtvercové sítě
střídá geom.. tvary podle vzoru
Pč - manipuluje s modely, geometrickými
tvary, matematickými prvky
používá měřidla
dbá na úpravu a čistotu záznamu při práci s
tužkou
udržuje pracovní pořádek
Tv - třídí děti do skupin daného počtu
uvědomuje si pořadí prvků(první, druhý…,
hned za, před,…)
vytváří správný počet řad, zástupů
61
Průřezová témata
Závislosti, vztahy a práce
s daty
závislosti a jejich vlastnosti
tabulky
Závislosti, vztahy a práce s daty
doplňuje řady posloupnosti čísel
vyplňuje neúplné tabulky
Geometrie v rovině a prostoru
Geometrie v rovině a
prostoru
základní útvary v rovině:
křivá čára, lomená čára,
přímka,
čtverec, obdélník,trojúhelník,
kruh
krychle, kvádr, koule, válec
jednotka délky, měřidlo délky
jednotky objemu, měřidlo
objemu
jednotka hmotnosti, měřidlo
hmotnosti
Nestandardní aplikační úlohy a
problémy
slovní úlohy
číselné a obrázkové řady
prostorová představivost
seznamuje se a provádí mat.operace s
jednotkou objemu (1 litr)
seznamuje se a provádí mat.operace s
jednotkou délky (1 metr)
seznamuje se a provádí mat.operace s
jednotkou hmotnosti
spojuje rukou a rýsuje vyznačené body různými
typy čar
pracuje se stavebnicí, sestavuje různé druhy
staveb
upevňuje si geometrické tvary
Nestandardní aplikační úlohy a problémy
aplikuje příklady na slovní úlohy s litry, metry a
kilogramy
používá znázornění u slovních úloh
zdokonaluje se v úpravě zápisu
zvládá problémy s porozuměním textu
úloh
řeší zajímavé a logické úlohy z běžných
životních situací a životního prostředí
vnímá hodnotu peněz, učí se rozhodovat
řeší úlohy typu "o více, o méně"
Osobnostní a sociální výchova
(OSV)
- Osobnostní rozvoj
1. rozvíjí poznávací schopnosti
1.učí se pozornosti a soustředění
1. rozšiřuje si paměťové dovednosti
3. plánuje si své aktivity (učení a volný čas)
4. formuluje své požadavky při potížích
5. rozvíjí svoji kreativitu při hledání způsobů
řešení u slovních úloh
Sociální rozvoj
1. poznává své spolužáky ve třídě, ve
skupině
2. svým chováním přispívá
k dobré pracovní atmosféře
3. aktivně naslouchá výklad učitele, sdělení
spolužáka
3. komunikuje v různých situacích
3. reaguje přiměřeně na vzniklou situaci
4. podřizuje se většinovému názoru, zaujímá
vedoucí postavení, . poskytuje podporu a
pomoc ostatním
Morální rozvoj
1. zvládá problémy s učením
1. učí se rozhodovat
2. respektuje své okolí
Enviromentální výchova
(EV)
Vztah člověka k prostředí
3. řeší slovní úlohy dotýkající
se našeho životního prostředí
Výuka matematiky má v 1. ročníku činnostní charakter.Vysvětlování početních výkonů se v 1. a 2. ročníku
provádí na základě činnosti se skupinami předmětů. Názornému počítání slouží též jednoduché
obrázky a značky kreslené dětmi. Při vytváření pojmu čísel a početních výkonů se přechází od činností s
trojrozměrnými předměty k při- praveným pomůckám (kolečka, peníze, vystřižené obrázky) až ke kreslenému
názoru v pracovních sešitech a názoru demonstračnímu. Také vytváření slovních úloh a jejich obměny
vychází z věcného názoru, především je však třeba využívat individuální žákovský přístup.
Velmi vhodným tématem slovních úloh je obchodování spojené s manipulací s penězi.
Matematika celého 1. ročníku je vyučována hlavně v souvislosti s učivem prvouky, ale také v souvislosti s
učivem českého jazyka (vymýšlení slovních úloh, vytváření otázek, vyjadřování se k činnostem.
Podle podmínek školy se mohou děti ve vyučování seznamovat s prací na počítači a využívat v matematice
jednoduché počítačové hry, hlavně vhodné k procvičování vidění počtu věcí, přiřazování čísla k určitému počtu
věcí, porovnávání počtu věcí a čísel a též k procvičování početních výkonů.
Tyto dovednosti dále rozvíjíme v následujícím 2. a 3. ročníku základního vzdělávání. Počítačových her lze
využívat k procvičování učiva nejen matematiky, ale i dalších vyučovacích předmětů.
62
Ročník: 2.
Učivo
Čísla a početní operace
obor přirozených čísel 0 – 100
zápis čísel v desítkové
soustavě
číselná osa
sčítání a odčítání desítek bez
přechodu desítky
sčítání a odčítání desítek s
přechodem přes desítku
sčítání a odčítání dvojciferných
čísel s přechodem přes
desítku
početní operace se závorkami
násobení a dělení 2, 3, 4, 5, 6,
7, 8, 9
vlastnosti početních operací
s přirozenými čísly
písemné algoritmy početních
operací
Závislosti, vztahy a práce
s daty
závislosti a jejich vlastnosti
tabulky
Geometrie v rovině a
prostoru
různé typy čar : křivá, přímá,
lomená
bod
úsečka: měření úsečky
s přesností na cm, mm
rýsování úsečky s přesností na
cm
polopřímka, polopřímky
opačné
přímka
vzájemná poloha dvou přímek:
různoběžky, rovnoběžky,
kolmice
rovinné útvary: čtverec,
obdélník, trojúhelník
vrcholy a strany rovinných
útvarů
prostorové útvary: krychle,
kvádr, koule, válec
jednotka délky, měřidlo délky
jednotky objemu, měřidlo
objemu
jednotka hmotnosti, měřidlo
hmotnosti
Nestandardní aplikační
úlohy a problémy
slovní úlohy
číselné a obrázkové řady
prostorová představivost
Očekávané výstupy
Čísla a početní operace
počítá v oboru čísel od 0 do 100
vnímá hodnotu peněz a provádí s nimi
matematické operace
rozkládá čísla v daném oboru
pracuje se složitějšími početními operacemi
(příklady s různými znaménky, se závorkami)
počítá příklady písemného sčítání a odčítání
upevňuje si návyky pečlivého zápisu při
písemném sčítání a odčítání, provádí zkoušku
užívá matematické pojmy pro řády
seznamuje se s pojmy výsledku sčítání a
odčítání
uvědomuje si komutativnost při sčítání,uplatňuje
komutativní zákon
pracuje s číselnou osou v oboru čísel od 0 do
100
seznamuje se s matematickými pojmy pro
sčítání a odčítání
pokračuje ve výčtu čísel v nastavené řadě (po 2,
3, 4,…)
učí se zpaměti násobky 2 - 9 vzestupně i
sestupně
příklady násobilky znázorňuje sčítáním
seznamuje se s pojmem jeden pár
seznamuje se s matematickými pojmy pro
násobení a dělení
dělením provádí zkoušku k příkladům násobení
vypočítává polovinu/třetinu/čtvrtinu/pětinu
daného čísla
pozoruje součin u příkladů s nulovým činitelem
mění pořadí činitelů, porovnává součiny a všímá
si komutativnosti násobení
pozoruje součin u příkladů s činitelem a
dělitelem 1 a 10
doplňuje vhodná čísla do nerovnic
užívá a rozlišuje pojmy zpřesňující pořadí prvku
Závislosti, vztahy a práce s daty
doplňuje řady posloupnosti čísel
vyplňuje neúplné tabulky
Geometrie v rovině a prostoru
opakuje si početní operace s jednotkami délky,
hmotnosti,objemu
rýsuje přímé čáry podle pravítka
třídí geometrické tvary a určuje jejich počet
opakuje si tvary základních těles
vyrábí ze špejlí a plastelíny jejich modely
modeluje a rýsuje přímku
seznamuje se s průsečíkem přímek
rozhoduje o tom, zda daný bod na přímce
leží/neleží
rýsuje přímku tak, aby procházela daným
bodem
seznamuje se s polopřímkou
uvědomuje si podmínky, za jakých jsou dvě
polopřímky opačné
Poznámky
Mezipředmětové vztahy:
AJ - počítá v cizí řeči , do deseti
vyjmenovává číslovky po dvou
určuje počet prvků v obrázku
ČJ - uvědomuje si vztahy otázka a
odpověď, řeší slovní úlohy v psaném
projevu, využívá různých typů čar
v geometrii
dbá na úpravu psaného projevu,
matematického zápisu
Prv - řeší slovní úlohy z reálného života
(rodina, příroda, svátky…)
Hv - opakuje jednoduché písně s číselnou
řadou, uvědomuje si různou délku not
Vv - znázorňuje matematické operace,
kreslí a vybarvuje prvky
rozeznává základní barvy, odhaduje
velikost tvarů, umísťuje prvky do prostoru,
odhaduje a porovnává vzdálenosti daných
předmětů, střídá geometrické tvary, jejich
pořadí podle daného vzoru, uvědomuje si
různou sílu čar, dbá na úpravu a čistotu
provedení úkolu
Pč - manipuluje s modely, geometrickými
tvary, matematickými prvky
používá měřidla, udržuje pracovní pořádek
Tv - třídí děti do skupin daného počtu,
uvědomuje si pořadí prvků (první, druhý…,
hned za, před,…)
vytváří správný počet řad, zástupů
Průřezová témata
Osobnostní a sociální
výchova
(OSV)
- Osobnostní rozvoj
1. rozvíjí poznávací schopnosti
1. učí se pozornosti a soustředění
1. rozšiřuje si paměťové dovednosti
3. plánuje si své aktivity (učení a volný
čas)
4. formuluje své požadavky při potížích
3. cvičí se v sebekontrole a ovládání
4. pozitivním naladěním mysli si vytváří
pozitivní vztah k práci
5. rozvíjí svoji kreativitu při hledání
způsobů řešení u slovních úloh
Sociální rozvoj
1. poznává své spolužáky ve třídě, ve
skupině
3. komunikuje v různých situacích
4. reaguje přiměřeně na vzniklou situaci
(podřizuje se většinovému názoru, zaujímá
vedoucí postavení)
5. uvědomuje si pravidla matematických
soutěží
Morální rozvoj
1. zvládá problémy s učením
2. učí se rozhodovat
3. respektuje své okolí
Enviromentální výchova
(EV)
Vztah člověka k prostředí
3.řeší slovní úlohy dotýkající se našeho
životního prostředí
Vztah člověka k prostředí
3.porovnává různé hodnoty ze životního
prostředí
63
všímá si vzájemné polohy dvou přímek (
rovnoběžky, různoběžky, kolmice)
rýsuje rovnoběžky do čtvercové sítě
definuje úsečku jako spojnici dvou bodů přímou
čarou
vyjmenovává body, které na dané úsečce
leží/neleží
uvědomuje si délku úsečky
měří a rýsuje danou délku úsečky (v cm a mm)
vyjmenovává strany a vrcholy čtverce,
obdélníku, trojúhelníku a vrcholy čtverce,
obdélníku, trojúhelníku
rýsuje do čtvercové sítě rovinné útvary
(čtverec,
obdélník, trojúhelník), kreslí nepravidelné útvary
Nestandardní aplikační úlohy a problémy
používá znázornění u slovních úloh
dbá na úpravu zápisů
řeší jednoduché slovní úlohy na běžné životní
situace
u slovních úloh provádí zkoušku
tvoří samostatně různé typy slovních úloh
Výuka matematiky ve 2. ročníku má i nadále činnostní charakter. Všechny činnostní a počtářské dovednosti
získané v 1. ročníku se využívají, dále rozvíjejí a pokračuje též rozvoj řečových dovedností žáků. Postupně se
u žáků vytváří dovednost matematického vyjadřování.
Číselný obor se rozšiřuje do 100 činnostně, hlavě na základě manipulací s penězi a obrázkového názoru.
Zdůrazňuje se řešení slovních úloh, neboť při jejich řešení se rozvíjí logické myšlení žáků a současně se
upevňují a automatizují početní výkony. Automatizace početních výkonů vzniká na základě dokonalého
pochopení probíraných algoritmů a logického myšlení žáků. Matematické dovednosti se ve 2. ročníku rozšiřují
o početní operaci – násobení, která je vyvozována na základě činností s konkrétním názorem.
Násobení má přitom žák možnost objevit z opakovaného sčítání. Činnosti vedoucí k tomuto objevu a jeho
ověřování je třeba provádět s různými pomůckami, vhodnou pomůckou jsou peníze. Spoje násobilek 2, 5, 10
se v podstatě připravují již od 1. ročníku při opakovaném přičítání určitého čísla. Ve 2. ročníku tuto zkušenost
žáků využijeme. Na základě činností žáci pochopí princip násobení a později i to, jak lze násobilky využít v
praktickém životě. Obojí je základním předpokladem ke tvorbě slovních úloh na násobení žáky a
k automatizaci násobilkových spojů.
Geometrie ve 2. ročníku má motivační charakter. Je především zaměřena na hry s prostorovými a rovinnými
tvary. Průpravou pro pozdější provádění náčrtů v geometrii je ve 2. r. kreslení různých rovných a křivých čar,
jednotažek apod. Měření délek se provádí na konkrétních předmětech.
64
Ročník: 3.
Učivo
Čísla a početní operace
násobení a dělení v oboru
násobilky
sčítání a odčítání dvojciferných
čísel zpaměti
písemné sčítání a odčítání
dvojciferných čísel
přirozená čísle v oboru do
1 000 – numerace
porovnávání čísel
zaokrouhlování čísel na
desítky, stovky
dělení se zbytkem
násobení a dělení mimo obor
násobilek
násobení násobků deseti
dělení násobků deseti
jednociferným dělitelem
násobení
dvojciferných/trojciferných
čísel jednociferným činitelem
písemné násobení
práce s kalkulátorem
souhrnné opakování učiva
Závislosti, vztahy a práce
s daty
závislosti a jejich vlastnosti
tabulky
jednoduché grafy
jednotky času
Geometrie v rovině a
prostoru
různé typy čar : křivá, přímá,
lomená
bod
úsečka: měření úsečky
s přesností na cm, mm
rýsování úsečky s přesností na
cm
přenášení úseček – úsečky shodné
porovnávání úseček
střed úsečky
polopřímka, polopřímky
opačné
přímka
vzájemná poloha dvou přímek:
různoběžky, rovnoběžky,
kolmice
rovinné útvary:
trojúhelník,čtverec, obdélník,
čtyřúhelník, kružnice, kruh
konstrukce trojúhelníku
prostorové útvary: krychle,
kvádr (jehlan, kužel, koule,
válec)
jednotka délky, měřidlo délky
Očekávané výstupy
Čísla a početní operace
počítá v oboru čísel od 0 do 1 000
opakuje si pravidlo o komutativnosti u sčítání
a násobenířeší příklady se závorkami
sčítá/odčítá dvojciferná čísla písemně
správnost výpočtů si ověřuje zkouškou
seznamuje se s pravidly pro zaokrouhlování
zaokrouhluje trojciferná čísla na 10, 100
užívá matematické pojmy pro řády
pracuje s číselnou osou
porovnává čísla, doplňuje znaky rovnosti
a nerovnosti, řeší příklady se znaky nerovnosti
uvědomuje si hodnotu peněz, rozlišuje vyšší
a nižší cenu
vypočítává správnou částku vrácených peněz
seznamuje se se slevou a vypočítává novou
hodnotu zboží
opakuje násobení/dělení v oboru násobilky
opakuje si pojmy polovina, třetina….a
vypočítává daný díl
opakuje si pojmy dvojice, trojice
opakuje si matematické operace +/-/./: ve
složenýchpříkladech
seznamuje se s dělením se zbytkem
počítá příklady s dělením se zbytkem
Poznámky
Mezipředmětové vztahy:
AJ - počítá v cizí řeči do sta.
ČJ - upevňuje si návyky pečlivého zápisu,
uvědomuje si vztahy otázka a odpověď,
vyhledává důležité informace v textu
řeší slovní úlohy v psaném projevu, dbá na
úpravu psaného projevu, matematického
zápisu
čte s porozuměním tak, aby pochopil vztahy
ve slovních úlohách
Prv – řeší slovní úlohy z reálného života
(rodina, příroda, svátky…)
Hv - zpívá jednoduché písně s číselnou
řadou, hledá písně s číselnými údaji do sta
Vv - znázorňuje matematické operace,
uvědomuje si různou sílu čar, odhaduje
velikost tvarů
umisťuje prvky do prostoru
využívá pro kresbu obrázku čtvercové sítě,
nacvičuje rýsování přímých čar a bodů
Pč - manipuluje s modely, geometrickými
tvary, matematickými prvky
používá měřidla, udržuje pracovní pořádek
Tv - třídí děti do skupin daného počtu,
uvědomuje si pořadí prvků (první, druhý…,
hned za, před,…)
vytváří správný počet řad, zástupů
Průřezová témata
Osobnostní a sociální
výchova(OSV)
Čísla a početní operace
seznamuje se s násobením/dělením mimo obor
násobilek
seznamuje se a provádí násobení
2cifer./3cifer.čísel
jednociferným činitelem
ověřuje si správnost výsledků na kalkulačce
počítá příklady s několika činiteli
seznamuje se s dělením 2cifer./3cifer.čísel
jednociferným dělitelem
Závislosti, vztahy a práce s daty
vyplňuje neúplné tabulky
čte jednoduché diagramy
seznamuje se s jednotkami
spojuje čas na hodinách s digitálním časem
znázorňuje graficky cenu výrobku na
čtverečkovaný papír
sestavuje jednoduché grafy s počty kusů
oděvu, s cenami zboží
Geometrie v rovině a prostoru
bod - rýsuje dané body
přímka - rýsuje dané přímky
vyznačuje body, které dané přímce náleží
na čtverečkovaném papíře si opakuje
vzájemnou polohu dvou přímek
polopřímka
rýsuje polopřímky
úsečka
rýsuje danou úsečku
- Osobnostní rozvoj
1. rozvíjí poznávací schopnosti
1. učí se pozornosti a soustředění
1. rozšiřuje si paměťové dovednosti
1.řeší složitější úlohy a problémové situace
2. zjišťuje informace o sobě (věk, výška,
váha) a porovnává s poznáním ostatních o
něm
3. plánuje si své aktivity (učení a volný čas)
3. cvičí se v sebekontrole a ovládání
4. formuluje své požadavky při potížích
4. pozitivním naladěním mysli si vytváří
pozitivní vztah k práci
5. rozvíjí svoji kreativitu při hledání způsobů
řešení u slovních úloh
Sociální rozvoj
1. poznává své spolužáky ve třídě, ve
skupině
2. respektuje zvláštnosti druhého
3. komunikuje v různých situacích
3. vysvětluje a podává informace
4. reaguje přiměřeně na vzniklou situaci
(podřizuje se většinovému názoru, zaujímá
vedoucí postavení)
4. uvědomuje si pravidla matematických
soutěží
Morální rozvoj
1. zvládá problémy s učením
2. učí se rozhodovat
3. respektuje své okolí
Enviromentální výchova
(EV)
Vztah člověka k prostředí
3.řeší slovní úlohy dotýkající se našeho
životního prostředí
3.porovnává různé hodnoty ze životního
prostředí
65
jednotky objemu, měřidlo
objemu
jednotka hmotnosti, měřidlo
hmotnosti
ve slovní úloze za pomocí náčrtku vypočítává
obvod útvaru
porovnává délky úseček, sestrojuje úsečku
stejné délky
zapisuje znaky nerovnosti mezi jednotlivé
úsečky
sestrojuje úsečku stejné délky
modeluje ze špejlí model plotu, žebříku
seznamuje se s pojmem shodné úsečky
seznamuje se se středem úsečky
pomocí proužku papíru sestrojuje střed úsečky
porovnává kontrolu středu pomocí kružítka
rovina
seznamuje se s pojmem rovina
trojúhelník
vyjmenovává vrcholy, strany trojúhelníku
seznamuje se s konstrukcí trojúhelníku, kdy
zná tři strany
seznamuje se s pojmem průsečík oblouků jako
hledaný vrchol
čtverec a obdélník
vyjmenovává vrcholy, strany čtverce a
obdélníku
měří a zapisuje délky stran čtverce a
obdélníku
rýsuje čtverec a obdélník na čtverečkovaný
papír
rozhoduje o kolmosti a rovnoběžnosti stran
zapisuje dvojice protějších/sousedních stran
čtyřúhelník
seznamuje se s pojmem čtyřúhelník
kruh a kružnice
seznamuje se s pojmy kruh a kružnice
určuje body, které patří/nepatří kruhu/kružnici
pojmenovává rozdíly mezi kruhem a kružnicí
seznamuje se s pojmy střed, poloměr a průměr
učí se postupu rýsování kružnice
řeší dané úkoly sestrojení
krychle a kvádr
hledá ve svém okolí předměty jiných tvarů těles
(jehlan, kužel, válec,koule)
skládá z připravené sítě model krychle a
kvádru
ukazuje na modelu krychle/kvádru vrcholy,
stěny, hrany
zjišťuje počet vrcholů, stěn a hran u
krychle/kvádru
jednotky délky, hmotnosti, objemu
seznamuje se s dalšími jednotkami délky,
hmotnosti a objemu
převádí údaje na stejné jednotky a příklad
vypočítává
řeší slovní úlohy s jednotkami délky, hmotnosti
a objemu
hledá různé možnosti řešení slovních úloh
Vyučování matematice ve 3. ročníku je stejně jako v předcházejících ročnících názorné, často spojené s
aktivní činností všech žáků. Žákovských činností využíváme při výkladu i procvičování učiva. Velmi vhodné
jsou činnosti s penězi, např. při obchodování, činnostní práce na číselných osách (využití čtverečků z tvrdšího
papíru, nejlépe o straně 2 cm), činnosti s kolečky (názorné rozlišování úsudků).
Pojetí početních výkonů jak byly vysvětleny v 1. a 2. ročníku se ve 3. r. nemění. Ve 3. ročníku se algoritmy
početních postupů pamětného počítání rozšiřují o poznání algoritmů písemného sčítání a odčítání. Slovní
66
úlohy tvoří nedílnou součást učení početních výkonů. Velký význam mají slovní úlohy, které využívají číselné
údaje z prostředí, které žáci znají.
Zařazování počítačových programů k procvičování učiva matematiky může být ve 3. ročníku pro žáky velmi
oblíbenou činností.
V geometrii je třeba vést žáky tak, aby rozuměli krátkým textům úloh s geometrickým obsahem a aby dokázali
popsat jednoduchý geometrický obrázek.
D) Souhrn očekávaných výstupů na konci 1. období výuky matematice:
– žáci zvládají numeraci do 100
– dobře v oboru do 100 zvládají čtyři základní početní výkony: sčítání, odčítání, násobení, dělení, a to
hlavně zpaměti
– na základě činností s konkrétními předměty nebo s využitím kresleného názoru řeší správně slovní
úlohy, při sestavování úloh využívají přitom svých zkušeností
– mají zautomatizovanou malou násobilku a dělení beze zbytku v oboru do 100
– dovednosti početních výkonů s čísly do sta umí využívat k řešení jednoduchých úloh z praktického
života, dovede jednoduché slovní úlohy vymýšlet i řešit
– umí úsudkově rozlišovat o několik více, o několik méně, několikrát více, několikrát méně a užívat jich
jak u čísel nepojmenovaných, tak u čísel pojmenovaných v oboru do 100
– dovedou psát, porovnávat a zaokrouhlovat čísla do 1000
– správně sčítají a odčítají písemně dvě trojciferná čísla a provádějí odhad výsledku
– řeší činnostně s penězi slovní úlohy na téma obchodování
S numerací a počítáním v číselném oboru do 1000 je třeba začít až po dokonalém zvládnutí numerace a
počítání v oboru do 100. Rozšíření číselného oboru do 1000 je zařazováno až do 2. pololetí 3. ročníku. Proto
se dobré zvládnutí všeho učiva náležejícího do číselného oboru do 1 000 nemůže předpokládat u všech žáků
na konci 3. ročníku.
Dále na konci 1. období žák:
– rozlišuje základní geometrické obrazce (čtverec, obdélník, trojúhelník, kruh) a geometrická tělesa
(krychle, kvádr, válec, koule)
– zná základní jednotku délky 1m, ví, že 1m = 100 cm
– zná jednotky času: 1 hodina, 1 minuta, rozlišuje je a ví, že 1 h = 60 min
– zná základní jednotku užívanou při vážení: 1 kg
– rýsuje rovné čáry podle pravítka
– rozlišuje přímku a úsečku
– dovede označit bod, přímku, úsečku
– základní obrazce dovede načrtnout a popsat
Matematika v tomto období rozvíjí paměť žáků, jejich představivost, tvořivost, klade základy logického úsudku.
Matematické vzdělání přispívá k formování osobnosti žáků, rozvíjí důslednost, tvořivost sebedůvěru,
sebekontrolu aj.
V systému individuální práce se slabšími žáky v matematice v prvním období základního vzdělávání má
mimořádně velký význam správné a hojné používání názorných pomůcek, kreslených znázorňování, cvičení
v sestavování vlastních úloh, řešení úloh zpaměti.
Systém činnostního učení, který používáme opět ukazuje, že se v pedagogické praxi při učení základů
matematiky v prvním období základního vzdělávání, nemusí vyskytovat beznadějné situace. Při dodržování
67
základních zásad a metod činnostního učení, dosahujeme uspokojivých výsledků i u žáků
s diagnostikovaným opožděným vývojem nebo různými dys problémy.
68
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A JEHO SVĚT
Vzdělávací oblast je v 1. - 3. r. realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu prvouka.
Prvouka
A) Výchovně vzdělávací cíle:
učit žáky pozorovat přírodní jevy a orientovat se v prostoru a čase
na základě činností a pozorování vytvářet nové představy o jednoduchých, chápání žáků dostupných
ale podstatných věcech a jevech, které je obklopují doma, ve škole, v obci
vést žáky k tomu, aby předměty a jevy pojmenovávali a vyjadřovali o nich své myšlenky, soudy, názory
učit žáky, aby na základě svých vlastních zkušeností docházeli k jednoduchým pojmům a objevování
souvislostí
vytvářet u žáků pozitivní vztah k rodině, spolužákům, škole, domovu i k přírodě a rozvíjet pozitivní
vlastnosti žáků
dát žákům základní poučení o lidském těle a ochraně zdraví
naučit žáky cílevědomému osvojování základních hygienických návyků a návyků kulturních
B) Charakteristika výuky:
Cíle jsou naplňovány prostřednictvím vlastních zkušeností žáků. Učitel řídí vyučování tak, aby žáci docházeli
k novým poznatkům zejména na základě vlastních činností a přímého pozorování. Žáci mohou různé věci a
jevy pozorovat např. při řízených činnostech, na vycházkách, při pokusování, při zacházení s různými nástroji
a předměty. Činností vyučování prvouce podněcuje aktivitu všech žáků. Průběžně a v souvislosti s různými
vyučovacími předměty vedeme žáky k tomu, aby výsledky svých pozorování, zjištění a objevování
zaznamenávali různými způsoby, to je výtvarně i písemně.
V tomto období využíváme co nejvíce regionálních přírodních i společenských jevů.
Charakteristické pro výuku prvouky v 1. období základního vzdělávání je její prolínání s učivem ostatních
předmětů. Právě toto prolínání témat dává možnost vytváření mnoha malých projektů, které výuku obohatí a
učivo spojí se životem kolem dětí. Výuku prvouky vhodně doplňují obrazy, videozáznamy, filmy, besedy,
vycházky i exkurse.
V prvouce se věnujeme:
poznávání věcí – jejich vlastností a zařazujeme je do přírodního a společenského dění
výchově smyslového vnímání a způsobům pozorování určitých předmětů a jevů
základům jazykového vyjadřování – využíváme českého jazyka (výslovnost, vyprávění, říkadla, básně,
písně, pohádky,…)
procvičování pozornosti, paměti, představivosti, obrazotvornosti,…
ochraně přírody, kulturních památek a výsledků lidské práce
technické výchově (spojení s výtvarnou výchovou a praktickými činnostmi)
pohybové výchově (ve spojení s tělesnou výchovou a hudební výchovou)
zdravotní výchově a znalosti lidského těla, režim dne
mravní výchově (vytváření správných návyků a vztahů k lidem)
69
C) Obsah učiva a očekávané výstupy:
Ročník: 1.
Učivo
Místo, kde žijeme
Domov
Škola
Obec
Lidé kolem nás
Rodina
Povolání, obchody
Kultura
Lidé a čas
Orientace v čase – hodina, minuta
Zvyky, tradice
Rozmanitost přírody
Příroda v ročních obdobích
Zvířata, ptáci
Člověk a jeho zdraví
Správná výživa
Očekávané výstupy
Místo, kde žijeme
- orientuje se ve škole = najde a přijde do
své třídy
- získává praktickou orientaci v blízkém
okolí školy a domova
- popisuje svůj domov
Lidé kolem nás
seznamuje se se svou třídní učitelkou a
spolužáky, postupně se zaměstnanci
školy
- pojmenuje členy rodiny a jejich povolání
- posiluje vzájemnou spolupráci se
spolužáky
- pojmenuje povolání a vysvětlí je
- vyjmenuje obchody a zařadí zboží dle
druhu
Lidé a čas
-
-
Lidské tělo
-
Dopravní výchova
-
popisuje tradiční svátky – Mikuláš,
Vánoce,Velikonoce
seznamuje se se zvyky
seznamuje se s časovou jednotkou hodina, minuta
vyjmenuje části dne, dny v týdnu a roční
období
zjišťuje data známých svátků, pranostiky s
nimi spojené
zjistí své datum narození
-
Poznámky
Mezipředmětové vztahy
ČJ – popisuje svůj domov, vyjmenuje členy rodiny,
recituje říkadla a básně vztahující se k tématu
M – počítá dané předměty
VV – kreslí a vybarvuje obrázky, rozeznává základní
barvy
PČ – udržuje pracovní pořádek, manipuluje
s předměty, modeluje
HV – zpívá písně k tématu
TV – poznává přírodu a své město při vycházce,
provozuje zimní sporty při společných akcích
Průřezová témata
Osobnostní a sociální
výchova
(OSV)
- Osobnostní rozvoj
1. rozvíjí poznávací schopnosti, učí se pozornosti,
soustředění, rozšiřuje si paměťové dovednosti
4seznamuje se se základními principy
psychohygieny (pitný režim, relaxace)
- Sociální rozvoj
1. poznává své spolužáky ve třídě, ve skupině
2. učí se tolerovat odlišnosti mezi jednotlivými žáky
3. učí se naslouchat druhým
- Morální rozvoj
Rozmanitost přírody
- všímá si změn v přírodě během roku
- vyjmenují druhy ovoce a zeleniny, popíší
práce na poli a zahradě
- pojmenují základní zvířata žijící ve volné
přírodě, - třídí stromy na jehličnaté a listnaté
- seznamují se s důležitostí krmení živočichů v
zimě
- vyjmenuje jarní květiny
- všímá si stavby rostlin, vyjmenuje části rostlin
a str
- pozoruje návrat ptactva – tažní ptáci
- vyjmenuje dom. a hospod. zvířata a jejich
mláďata
- popisuje stavbu těla zvířat
1. učí se rozhodovat, pomáhá slabším spolužákům,
rozvíjí dovednosti rozhodování v eticky
problémových situacích
Multikulturní výchova (MKV)
1 -učí se žít společně a podílet se na spolupráci ,
udržuje tolerantní vztahy a rozvíjí spolupráci
Enviromentální výchova
(EV)
1. -seznamuje se se základními podmínkami života
na Zemi a principy ochrany přírody, všímá si změn
v přírodě během roku
Člověk a jeho zdraví
- osvojuje si pracovní návyky ve vyučování a chování o přestávce dle školního řádu
- osvojuje si návyk domácí přípravy na
vyučování rozděluje do skupin potraviny zdravé
a nezdravé, uvědomuje si důležitost pitného
režimu
- rozlišuje vhodnost oblečení pro dané roční
období
- vyjmenuje zimní sporty a hry, zdůvodní
vhodné a nevhodné chování při pobytu venku
- seznamuje se s postupem přivolání pomoci
70
při úrazu (tísňové volání)
- vyjmenuje části těla
- vyjmenuje zásady osobní hygieny a zdravého
životního stylu
upevňuje znalosti z dopravní výchovy, rozlišuje
vhodné a nevhodné chování z hlediska bezpečnosti
Ročník: 2.
Učivo
Místo, kde žijeme
Domov
Škola
Obec, vlast
Lidé kolem nás
Rodina, rodinní příslušníci
Očekávané výstupy
Místo, kde žijeme
-orientuje se ve škole
-popíše cestu do školy, orientuje se v místě bydliště
ČJ – popisuje cestu do školy, svůj domov, vyjmenuje
členy rodiny, recituje říkadla a básně vztahující se
k tématu
-vyjmenuje dopravní prostředky a základní dopravní
značky
VV – kreslí a vybarvuje obrázky, rozeznává základní
barvy
-seznamuje se s pojmy domov, obec, město, vlast,
porovnává rozdíly mezi obcí a městem
PČ – udržuje pracovní pořádek, manipuluje
s předměty, modeluje
HV – zpívá písně k tématu
Soužití lidí
Chování lidí
Povolání
Kultura
Lidé kolem nás
-rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině,
vyjmenuje rodinné příslušníky
Lidé a čas
-rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, všímá
si rolí rodinných příslušníků a vztahů mezi nimi
Orientace v čase
-odvodí význam a potřebu různých povolání
Současnost, minulost
Regionální památky
Zvyky, tradice
Rozmanitost přírody
Příroda v ročních obdobích
Rostliny, houby, živočichové
Péče o zdraví
Lidské tělo
Dopravní výchova
TV – poznává přírodu a své město při vycházce,
provozuje zimní sporty při společných akcích
Průřezová témata
Osobnostní a sociální
výchova
(OSV)
- Osobnostní rozvoj
1 rozvíjí poznávací schopnosti, učí se pozornosti,
soustředění, rozšiřuje si paměťové dovednosti
Lidé a čas
-vyjmenuje vánoční zvyky a tradice
2 seznamuje se se základními principy
psychohygieny (pitný režim, relaxace)
-orientuje se v časových údajích(hodina, den, rok)
2 rozvíjí svou kreativitu
-rozlišuje děj v minulosti, současnosti, budoucnosti
-na příkladech porovná současnost a minulost
Sociální rozvoj
1 vzájemně se poznávají ve třídě, ve skupině
2učí se tolerovat odlišnosti mezi jednotlivými žáky
Ochrana přírody
Člověk a jeho zdraví
Poznámky
Mezipředmětové vztahy
Rozmanitost přírody
-všímá si změn v přírodě během roku
-seznámí se a roztřídí živočichy-savci, ptáci, hmyz
-roztřídí rostliny na zeleninu, zemědělské
plodiny,ovocné stromy a pokojové rostliny
-rozlišuje ptáky tažné a stálé
-rozlišuje hospodářská a domácí zvířata
-seznamuje se s různým přírodním
společenstvím(louka, pole, les, u vody)
Člověk a jeho zdraví
-dodržuje zásady bezpečného chování při zimních
sportech
-vyjmenuje části těla,vnitřní orgány, smysly,kostru
-uplatňuje základní hygienické a režimové návyky
2učí se naslouchat druhým, navazuje kamarádské
vztahy
- Morální rozvoj
1 učí se rozhodovat, pomáhá slabším spolužákům,
rozvíjí dovednosti rozhodování v eticky
problémových situacích, získává dovednosti k řešení
problému
Multikulturní výchova (MKV)
1 -všímá si kulturních rozdílů u jiných etnických
skupin, je schopen je tolerovat
2 -učí se žít společně a podílet se na spolupráci ,
udržuje tolerantní vztahy a rozvíjí spolupráci
Enviromentální výchova (EV)
1 -seznamuje s ekosystémy (les, pole, rybník) a
způsoby hospodaření v nich, všímá si změn v přírodě
během roku
2 -seznamuje se se základními podmínkami života
na Zemi a principy ochrany přírody
71
Ročník: 3.
Učivo
Místo, kde žijeme
Očekávané výstupy
Místo, kde žijeme
Domov
-vysvětlí pojem domov, zná svou
adresu
ČJ – popisuje cestu do školy, svůj domov,
vyjmenuje členy rodiny, recituje říkadla a
básně vztahující se k tématu
-sestaví jednoduchý plánek, na
kterém vyznačí místo bydliště a
školy, seznámí se se jednoduchými
turistickými značkami
M –provádí matematické operace s penězi
Škola
Obec, vlast
Okolní krajina
Lidé kolem nás
Rodina, rodinní příslušníci
-všímá si přírodních a umělých
prvků v krajině
Soužití a chování lidí
-vyjmenuje světové strany
Povolání
Vlastnictví a peníze
-vyjmenuje sousední státy, začlení
své město do kraje
Kultura
-vyjmenuje státní znaky
Lidé a čas
Lidé kolem nás
Orientace v čase
-všímá si povahových vlastností
spolužáků a rozliší je na kladné a
záporné, toleruje jejich nedostatky
Současnost, minulost
Regionální památky
Poznámky
Mezipředmětové vztahy
VV – kreslí a vybarvuje obrázky, rozeznává
základní barvy
PČ – udržuje pracovní pořádek, manipuluje
s předměty, modeluje
HV – zpívá písně k tématu
TV – poznává přírodu a své město při
vycházce, provozuje zimní sporty při
společných akcích
Průřezová témata
Osobnostní a sociální
výchova(OSV)
- Osobnostní rozvoj
1 rozvíjí poznávací schopnosti, učí se pozornosti,
soustředění, rozšiřuje si paměťové dovednosti
-vyjmenuje členy své rodiny i
v širším okruhu
2 rozvíjí své sebepoznání (moje tělo)
-odvodí význam a potřebu různých
povolání a pracovních činností
4 osvojuje si základní principy psychohygieny (pitný
režim, relaxace)
-rozlišuje základní formy vlastnictví,
používá peníze v běžných situacích
- Sociální rozvoj
1 vzájemně se poznávají ve třídě, ve skupině
Sluneční soustava
Lidé a čas
Rostliny, houby, živočichové
-seznámí s pověstmi vztahující se
k regionu a vlasti
3 učí se naslouchat druhým, navazují kamarádské
vztahy, všímají si řeči těla, učí se komunikaci
v různých situacích
Zvyky, tradice
Báje, pověsti
Rozmanitost přírody
Látky a jejich vlastnosti
Vzduch, voda, půda
Ochrana přírody, nakládání s odpady
Člověk a jeho zdraví
Péče o zdraví
Lidské tělo
Dopravní výchova
3 rozvíjí svou seberegulaci
2 tolerují odlišnosti mezi jednotlivými žáky
- Morální rozvoj
-rozlišuje děj v minulosti,
současnosti, budoucnosti
1 rozvíjí dovednosti rozhodování v eticky
problémových situacích, získává dovednosti k řešení
problému
-pojmenuje významné osobnosti
regionu
2 učí se rozhodovat, pomáhá slabším spolužákům
-seznámí se s jednotkami času
(min,s)
-na příkladech porovná současnost
a minulost
Rozmanitost přírody
Multikulturní výchova (MKV)
1 všímá si kulturních rozdílů u jiných etnických
skupin, je schopen je tolerovat
2 učí se žít společně a podílet se na spolupráci ,
udržuje tolerantní vztahy a rozvíjí spolupráci
-třídí přírodniny na živé a neživé
Enviromentální výchova (EV)
-rozlišuje pojmy přírodnina,
surovina, výrobek
1 -prohlubuje znalosti o ekosystémech (les, pole,
rybník) a způsoby hospodaření v nich
-na jednoduchém pokusu zkoumá
přítomnost kyslíku a vzduchu
2 -osvojuje si poznatky o
základních podmínkách života na Zemi a principy
ochrany přírody
-seznamuje s vlastnostmi a
skupenstvím vody, popíše koloběh
vody, seznamuje se se skladbou
půdy
-vyjmenuje planety naší sluneční
soustavy, uvědomuje si význam
Slunce pro život na Zemi, vysvětlí
4 -na příkladech si všímá lidské aktivity a jejich
důsledků na přírodu
72
střídání dne a noci a ročních období
-vyjmenuje základní podmínky
života živých organismů,třídí rostliny
podle způsobu rozmnožování
-rozlišuje rostliny kvetoucí a
nekvetoucí
-rozlišuje a třídí užitkové
rostliny(ovoce, zelenina, hosp,
plodiny), dále pak okrasné, léčivé,
jedovaté a chráněné
-vyjmenuje a přiřadí části
rostlin(podzemní a nadzemní)
-určí společné vlastnosti dřevin a
bylin
-vyjmenuje a přiřadí části listu a
květu
-vyjmenuje známé druhy jedlých a
jedovatých hub
-popíše jejich stavbu
-uvede příklad jednoduchého
potravního řetězce
-uvede na příkladech ryby,
obojživelníky, plazy, ptáky,
savce,hmyz a všímá si společných
a odlišných znaků
-na příkladech porovnává rozmanité
podmínky života
-prohlubuje znalosti o přírodních
společenstvích
Člověk a jeho zdraví
-chová se obezřetně při setkání
s neznámým člověkem
-upevňuje návyky chodce a
seznamuje se návyky cyklisty,
rozlišuje dopravní značky
-rozlišuje rozdíl mezi prací duševní
a fyzickou
-vyjmenuje etapy lidského života
-vyjmenuje části těla, kostry a vnitřní
orgány
-pomocí smyslů poznává
jednoduchými pokusy okolní svět
-prohlubuje si vědomosti péče o
zdraví a první pomoc
D) Souhrnné očekávané výstupy na konci 1. období:
Žák na konci 1. období:
73
orientuje se v místě svého bydliště a školy
orientuje se ve své obci (městě), zná význačné objekty
dovede vyjádřit v jaké krajině žije
ví, co dělají jeho rodiče a lidé z nejbližšího okolí
zná okolní krajinu svého bydliště a názvy nejbližších obcí
orientuje se v síti obchodů v nejbližším okolí bydliště, ví, jak se má chovat v obchodě, umí porovnávat
ceny výrobků
užívá základní pravidla slušného chování vůči dospělým i dětem
dovede vyjádřit různým způsobem charakteristické rysy jednotlivých ročních období
určí přírodniny, které se často vyskytují v okolí školy
pozná nejznámější rostliny a živočichy, které se vyskytují v obci a v okolí
dovede pojmenovat a pozná některé okrasné a užitkové rostliny a volně žijící, hospodářská a domácí
zvířata
zná pravidla chování v přírodě
ví, jaké jsou jeho možnosti v ochraně životního prostředí
zná základní pravidla bezpečného chování
zná základní pravidla pro bezpečné chování chodců v dopravním provozu
zná dopravní značení, které se týká chodců
umí pojmenovat části lidského těla
zná a dodržuje základní hygienické návyky
Výuka prvouky v 1. období ve spojení s ostatními předměty uplatňuje v rozsahu přiměřeném chápání žáků
tohoto věku prvky environmentální výchovy. Žáky učíme citlivému přístupu k přírodě, lásce k okolní krajině,
k obci, její minulosti a přítomnosti.
Žákům dáváme příležitost k tomu, aby si uvědomili propojenost vztahů mezi člověkem a přírodou a možnost
člověka přírodu ovlivňovat. Učíme je rozlišovat pozitivní způsoby ovlivňování přírody člověkem od způsobů
negativních. Poznávají také význam a úkol jednotlivých profesí ve vztahu k životnímu prostředí. Necháme je
objevovat možnosti ke zlepšování okolního prostředí a péči o něj. Dáváme jim prostor pro nápady co dělat teď,
aby i v budoucnosti bylo na Zemi zdravé životní prostředí. Vytváříme první předpoklady k tomu, aby žáci
získávali dobrou hodnotovou orientaci v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace.
74
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: UMĚNÍ A KULTURA
Požadavky této vzdělávací oblasti se realizují v 1. – 3. r. ve dvou samostatných vyučovacích předmětech:
hudební výchova a výtvarná výchova.
Hudební výchova
A) Výchovně vzdělávací cíle:
naučit žáky čistě a výrazně zpívat lidové i umělé dětské písně v hlasovém rozsahu přiměřeném žákům
mladšího školního věku
nacvičit správné dýchání a tvoření tónů
rozvíjet hudební sluch a paměť na melodii i slova
učit rozlišovat a udržovat určitý rytmus
rozvíjet hudebnost zařazováním poslechu lidových písní i poslechu hodnotné vážné hudby vhodné pro
tento věk a vést žáky k zájmu o hudbu
poznat a dbát o rozvoj talentovaných žáků
probouzet u žáků zájem o vlastní pěvecké a hudební aktivity
B) Charakteristika výuky:
Hlavními složkami hudební výchovy jsou zpěv a poslech hudby. Těžištěm hudebně-výchovné práce je zpěv.
Láska k hudbě se nejsnáze probouzí zpěvem, neboť při něm je žák aktivní a tvořivý. Zpívaná píseň nejlépe
rozvíjí pěvecké i hudební dovednosti a návyky žáků. Nejčastější formou tohoto období je zpěv
jednohlasný. Učitel dbá individuálních zvláštností dětského hlasu, vede žáky k tomu, aby zpívali čistě, lehce a
bez křiku. Dále je třeba pamatovat na to, aby rozsah a poloha písní odpovídaly rozsahu a poloze dětského
hlasu. V hudební výchově je třeba střídat činnosti tak, aby děti nezpívaly po celou vyučovací hodinu.
Výběr písní má být rozmanitý, má napomáhat hlasovému výcviku. V tomto období jsou pro zpěv nejvhodnější
lidové písně, dětmi oblíbené písně umělé, vhodné je využívat i písní místních nebo krajových. Současně
s výcvikem pěveckých dovedností rozvíjí zpěv hudební sluch žáků, jejich smysl pro čistou intonaci a rytmus.
Smysl pro rytmus snadno a dobře rozvíjíme častým zařazováním jednoduchých doprovodných nástrojů
(tyčinky, bubínek, tamburína, činely apod.) ke zpěvu žáků. Vnímání hudby se rozvíjí v celé hudebně-výchovné
práci, nejvýrazněji při poslechu hudby. Poslechem se učí žáci hudbu citově prožívat a soustředit se. Přitom
jsou žáci vedeni k tomu, aby vyjadřovali a srovnávali své dojmy z poslechu hudebních skladeb.
Zpěv by se měl stát pro děti přirozenou potřebou pro vyjádření pohody a radosti, a to i v jiných předmětech
než Hv. Proto výuku hudební výchovy vedeme tak, aby se stala pro žáky příjemnou a oblíbenou. K dobrému
rozvíjení pěveckých dovedností žáků v tomto období velmi dobře napomáhá každodenní zpěv zařazovaný
v průběhu vyučování jako doplněk učiva nebo jako příjemná relaxační chvilka.
Ve zpěvu i poslechu je nezbytné se vracet k probraným písním a skladbám. Jen tak žák může dobře zvládnout
melodii a slova písně, zapamatovat si hudební skladbu. Stále zdokonalovanou reprodukcí písní a opakovaným
poslechem se prohlubuje vztah žáků k hudebním dílům i intenzita jejich estetického prožitku. Při výuce
hudební výchovy je třeba věnovat pozornost hudebně nadaným žákům, dbát o jejich další rozvoj, doporučovat
zájmovou činnost. Zpěvem, poslechem, jednoduchým doprovodem písní na dětské hudební nástroje a
pohybovým projevem se stávají děti aktivními provozovateli hudby.
75
C) Obsah učiva předmětu hudební výchova v jednotlivých ročnících:
Ročník: 1.
Učivo
Vokální činnosti
písničky známé z mateřské školy
lidové a umělé písničky pro děti
hlasová výchova (nádech, hlavový
ton,
hlasový rozsah)
intonace
kvalita tónů
notová osnova
zápis not
postup melodie
deklamace říkadel
správná výslovnost hlásek
Instrumentální činnosti
rytmizace a melodizace
říkadel
zvuky a tóny
jednoduché rytmické celky
tzv. hra na tělo
doprovod na jednoduché
hudební nástroje
Očekávané výstupy
Vokální činnosti
zpívá písničky známé z mateřské školy
zpívá nové písničky
nacvičuje zpívání tzv. brumendem
dbá o hlasovou hygienu
nacvičuje tvorbu hlavového tónu
rozšiřuje si hlasový rozsah
intonuje čistě a rytmicky přesně
zpívá různě dlouhé tóny
rozlišuje různé kvality tónů (výška, délka, barva)
seznamuje se s notovou osnovou a se zápisem
not
rozlišuje melodii stoupavou a klesavou
pomalou a rychlou
nacvičuje správné dýchání při zpěvu a deklamaci
říkadel
upevňuje si správnou výslovnost textu říkadel a
písní
šetří dechem
Instrumentální činnosti
Hudebně pohybové činnosti
rytmizuje jednoduché texty
opakuje jednoduché rytmické celky
rozlišuje zvuky a tóny
vytleskává rytmus říkadla
různé druhy kroků a poskoků
napodobování činností lidí
dramatizace písničky
různé druhy pohynů
jednoduché taneční hry a
tanečky
tzv. těžká doba
pochod, ukolébavka, taneční
melodie
rytmizuje delší slova
navazuje v rytmu na předchozí slovo
pokouší se o jednoduchou melodizaci slova
v daném
rytmu
rytmizuje a melodizuje říkadlo
doprovází říkadla tzv. hrou na „tělo“
využívá jednoduché hudební nástroje z Orffova
instrumentáře k doprovodu písní
Poslechové činnosti
Hudebně pohybové činnosti
základní hudební nástroje
Česká státní hymna
vánoční koledy
vokálně instrumentální hudba
chodí v rytmu říkadla nebo písně
orientuje se v prostoru a reprodukuje pohyby
pohybuje se v rytmu říkadla nebo písně (poskoky,
chůze, výskoky)
napodobuje činnosti
dramatizuje písničku
ukazuje rukou pohyb melodie
pohybově ztvárňuje melodii
reaguje pohybem na znějící hudbu
předvádí doprovod na hudební nástroje
tančí jednoduchý taneček
pamětně si uchovává pohyby a jednoduché tanečky
rozpoznává pochod od taneční melodie
akcentuje tzv. těžkou dobu
Poslechové činnosti
Poznámky
Mezipředmětové vztahy:
ČJ - upevňuje si správnou výslovnost textu říkadel a
písní, dramatizuje písničku, seznamuje se s Českou
státní hymnou
M - seznamuje se s notovou osnovou, rozlišuje
počet linek a mezer v notové osnově
Prv - seznamuje se s Českou státní hymnou,
poslouchá známé vánoční koledy, dbá o hlasovou
hygienu, nacvičuje správné dýchání při zpěvu a
deklamaci říkadel
Vv - podle ilustrací rozeznává písničky, maluje a
výtvarně ztvárňuje některé písničky
Tv - vytleskává rytmus říkadla, doprovází říkadla tzv.
hrou na „tělo“, chodí v rytmu říkadla nebo písně,
orientuje se v prostoru, reprodukuje různé pohyby
pohybuje se v rytmu říkadla nebo písně (poskoky,
chůze, výskoky), reaguje pohybem na znějící hudbu
pamětně si uchovává pohyby a jednoduché tanečky
Průřezová témata
OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA
(OSV)
Osobnostní rozvoj
1.rozvíjí schopností poznávání
2. cvičí smyslové vnímání, pozornost a
soustředěnost
3. rozšiřuje si paměťové dovednosti
4.vytváří si dovednosti pro pozitivní naladění mysli a
dobrý vztah k sobě samému
5. učí se dobré organizaci volného času, uvolnění a
relaxace, dovednosti pro předcházení stresům
6. rozvíjí svoji citlivost, originalitu a tvořivost
Sociální rozvoj
1. pomocí řeči těla, řeči zvuků a slov, řeči předmětů
a prostředí vytvářeného člověkem, komunikuje ,
cvičí pozorování a aktivní naslouchání
2. rozvíjí seberegulaci v situaci nesouhlasu, učí se
dovednosti k navazování na nápady jiných a
rozvíjení vlastních nápadů, slleduje linku společné
myšlenky
3. rozvíjí pozitivní myšlení
4. snaží se o rozvoj individuálních a sociálních
dovedností pro etické zvládání situací soutěže a
konkurence
MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA
(MKV)
1. uvědomuje si jedinečnost každého člověka a jeho
individuální zvláštnosti
2. poznává vlastního kulturní zakotvení
3. respektuje zvláštností různých etnik
4. poznává a respektuje právo všech lidí žít
společně a rozvíjí spolupráci s jinými lidmi, bez
ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou a
zájmovou příslušnost
5. seznamuje se se vztahy mezi kulturami,
6. vnímá zapojení žáků odlišného kulturního
prostředí do kolektivu třídy
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
(MDV)
1. vnímá postavení médií ve společnosti a jejich vliv
na každodenní život, na uspořádání dne, na postoje
a chování jedince
2. všímá si vlivu médií na kulturu
rozpozná při poslechu hudby některé hudební
nástroje
poznává další hudební nástroje
76
seznamuje se s úlohou hudebního nástroje
v orchestru
poslechem rozlišuje ukolébavku od taneční hudby
sluchem rozlišuje kvality tónů (výška, délka, barva)
seznamuje se s Českou státní hymnou
poslouchá známé vánoční koledy
seznamuje se s vokálně instrumentální hudbou
pozná podle začátku melodie název písničky
Ročník: 2.
Učivo
Vokální činnosti
Očekávané výstupy
Vokální činnosti
písničky známé z 1. třídy
lidové a umělé písničky pro děti
hlasová výchova (nádech, hlavový
ton,
hlasový rozsah)
intonace
kvalita tónů
takt, taktová čára, rytmus, tempo,
doby
nota půlová, čtvrťová a osminová
pomlka osminová a čtvrťová
zápis not
postup melodie
deklamace říkadel
správná výslovnost hlásek
dynamická znaménka
zpívá písničky známé z 1. třídy
zpívá nové písničky
dbá o hlasovou hygienu
upevňuje si tvorbu hlavového tónu
rozšiřuje si hlasový rozsah
intonuje čistě a rytmicky přesně
zpívá jednoduché celky podle not
rozlišuje různé kvality tónů (výška, délka, barva)
seznamuje se s taktem, taktovou čárou, dobami,
rytmem, tempem, notou půlovou, čtvrťovou,
osminovou, pomlkou osminovou a čtvrťovou
seznamuje se s dynamickými znaménky
učí se zápisu not (půlová, čtvrťová a osminová)
pozná melodii stoupavou a klesavou, pomalou
a rychlou
nacvičuje správné dýchání při zpěvu a deklamaci
říkadel
upevňuje si správnou výslovnost textu říkadel a písní
šetří dechem
Instrumentální činnosti
rytmizace a melodizace říkadel
zvuky a tóny
jednoduché rytmické celky
tzv. hra na tělo
doprovod na jednoduché hudební
nástroje
tzv. těžká doba
netleskání pomlk
dynamická znaménka v zápisu
melodie
Hudebně pohybové činnosti
různé druhy kroků a poskoků
napodobování činností lidí
dramatizace písničky
různé druhy pohynů
jednoduché taneční hry a tanečky
tzv. těžká doba
pochod, ukolébavka, taneční
melodie
Poslechové činnosti
základní hudební nástroje
Česká státní hymna
vánoční koledy
vokálně instrumentální hudba
písnička umělá a lidová
Instrumentální činnosti
Poznámky
Mezipředmětové vztahy:
ČJ - upevňuje si správnou
výslovnost textu říkadel a písní
dramatizuje písničku
pozná Českou státní hymnu
vypráví obsah písničky
seznamuje se některými kraj. výrazy v písních
říkadlech
(doubravy, žemlička)
Prv – pozná Českou státní
hymnu a seznamuje se s tradicemi
při oslavách vzniku ČR
zná správné chování při poslechu
České státní hymny
seznamuje se krásami naší vlasti
poslouchá známé vánoční koledy
a seznamuje se některými
tradicemi Vánoc
poznává různá povolání a
činnosti v životě lidí
zná některá domácí a volně žijící
zvířata, ví, jak se ozývají
zná přírodu v zimě a na podzim a
druhy zimního a podzimního
počasí
dbá o hlasovou
hygienu, nacvičuje správné
dýchání při zpěvu a deklamaci
říkadel
Vv - podle ilustrací rozeznává písničky, maluje
a výtvarně ztvárňuje některé písničky
Tv - vytleskává rytmus říkadla
doprovází říkadla tzv. hrou
na „tělo
chodí v rytmu říkadla nebo písně
orientuje se v prostoru
reprodukuje různé pohyby
pohybuje se v rytmu říkadla nebo
písně (poskoky,chůze, výskoky)
reaguje pohybem na znějící
hudbu
napodobuje různé lidské činnosti
a povolání
pamětně si uchovává pohyby a
jednoduché tanečky
tančí jednoduchý valčíkový krok a
řezankový krok
rytmizuje jednoduché texty
opakuje jednoduché rytmické celky
rozlišuje zvuky a tóny
vytleskává rytmus říkadla
rytmizuje delší slova
navazuje v rytmu na předchozí slovo
pokouší se o jednoduchou melodizaci slova v daném
rytmu
rytmizuje a melodizuje říkadlo
doprovází říkadla tzv. hrou na „tělo“
využívá jednoduché hudební nástroje z Orffova
instrumentáře k doprovodu písní
rozlišuje tempo a rytmus písně
dělí rytmický text na takty
rozlišuje různou hlasitost při zpěvu a deklamaci
Průřezová témata
říkadel
zesiluje (zeslabuje) hlas podle dynamických
OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA
znamének
(OSV)
nacvičuje netleskání pomlk
Osobnostní rozvoj
rozeznává tzv. těžkou dobu
Hudebně pohybové činnosti
chodí v rytmu říkadla nebo písně
orientuje se v prostoru a reprodukuje pohyby
pohybuje se v rytmu říkadla nebo písně (poskoky,
1.rozvíjí schopností poznávání
1. cvičí smyslové vnímání,
pozornost a soustředěnost
1. rozšiřuje si paměťové dovednosti
3. cvičí se v sebekontrole,
sebeovládání
3. reguluje vlastní jednání a
prožívání, vůli
77
hudební nástroje strunné, dechové, chůze, výskoky)
bicí
napodobuje činnosti
sborový a sólový zpěv
dramatizuje písničku
ukazuje rukou pohyb melodie
pohybově ztvárňuje melodii
reaguje pohybem na znějící hudbu
předvádí doprovod na hudební nástroje
tančí jednoduchý taneček a taneční hru
pamětně si uchovává pohyby a jednoduché
tanečky
rozpoznává pochod od taneční melodie
akcentuje tzv. těžkou dobu
tančí valčíkový krok a řezankový krok
pochoduje v rytmu písně
pohybově improvizuje
Poslechové činnosti
rozpozná při poslechu hudby některé hudební
nástroje
poznává další hudební nástroje
seznamuje se s úlohou hudebního nástroje
v orchestru
poslechem rozlišuje ukolébavku od taneční hudby
sluchem rozlišuje kvality tónů (výška, délka, barva)
pozná Českou státní hymnou
poslouchá známé vánoční koledy
seznamuje se s vokálně instrumentální hudbou
pozná podle začátku melodie název písničky
poslechem rozlišuje hudební nástroje strunné,
dechové a bicí
poslouchá ukázky z vážné hudby
při poslechu pozná písničku umělou a lidovou
při poslechu pozná sólový zpěv a sborový zpěv
3. organizuje svůj volný čas
4.vytváří si dovednosti pro pozitivní
naladění mysli a dobrý vztah
k sobě samému
4. učí se dobré organizaci volného
času, uvolnění a relaxace,
dovednosti pro předcházení
stresům
5. rozvíjí svoji citlivost, originalitu a
tvořivost
Sociální rozvoj
3. pomocí řeči těla, řeči zvuků a
slov, řeči předmětů a prostředí
vytvářeného člověkem
komunikuje , cvičí pozorování a
aktivní naslouchání
4. rozvíjí seberegulaci v situaci
nesouhlasu, učí se dovednosti k
navazování na nápady jiných
a rozvíjení vlastních nápadů,
slleduje linku společné
myšlenky
4. rozvíjí pozitivní myšlení
4. snaží se o rozvoj individuálních
a sociálních dovedností pro
etické zvládání situací soutěže
a konkurence
MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA
(MKV)
1. uvědomuje si jedinečnost každého
člověka a jeho individuální zvláštnosti
2. poznává vlastního kulturní zakotvení
3. respektuje zvláštností různých etnik
4. poznává a respektuje právo všech lidí žít
společně a rozvíjí spolupráci s jinými lidmi, bez
ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou a
zájmovou příslušnost
5. seznamuje se se vztahy mezi kulturami
6. uplatňuje princip slušného chování (základní
morální normy)
7. uvědomuje se význam kvality mezilidských vztahů
pro harmonický rozvoj osobnosti
8. vnímá zapojení žáků odlišného kulturního
prostředí do kolektivu třídy
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
(MDV)
1. vnímá postavení médií ve společnosti a jejich vliv
na každodenní život, na uspořádání dne, na postoje
a chování jedince
2. všímá si vlivu médií na kulturu 3. poznává roli
médií v každodenním životě jednotlivce
78
Ročník: 3.
Učivo
Vokální činnosti
Očekávané výstupy
Vokální činnosti
písničky známé z 2. třídy
lidové a umělé písničky pro děti
hlasová výchova (nádech, hlavový
ton,
hlasový rozsah)
intonace
kvalita tónů
takt, taktová čára, rytmus, tempo,
doby
nota půlová, čtvrťová a osminová
pomlka osminová a čtvrťová
zápis not
postup melodie
deklamace říkadel
správná výslovnost hlásek
dynamická znaménka
kánon, dvojhlas
zpívá písničky známé z 2. třídy
Instrumentální činnosti
zapisuje noty (půlová, čtvrťová a osminová)
rytmizace a melodizace říkadel
zvuky a tóny
jednoduché rytmické celky
tzv. hra na tělo
doprovod na jednoduché hudební
nástroje
tzv. těžká doba
netleskání pomlk
dynamická znaménka v zápisu
melodie
pozná melodii stoupavou a klesavou, pomalou
zpívá nové písničky
dbá o hlasovou hygienu
upevňuje si tvorbu hlavového tónu
rozšiřuje si hlasový rozsah
intonuje čistě a rytmicky přesně
zpívá jednoduché celky podle not
rozlišuje různé kvality tónů (výška, délka, barva)
rozlišuje takt, taktovou čáru, doby, rytmus, tempo,
notu půlovou, čtvrťovou, osminovou, pomlku
osminovou a čtvrťovou
seznamuje se s dynamickými znaménky
a rychlou
upevňuje si správné dýchání při zpěvu a deklamaci
říkadel
Osobnostní a sociální výchova
Osobnostní rozvoj
upevňuje si správnou výslovnost textu říkadel a písní 1. cvičí smyslové vnímání, pozornost a soustředěnost
šetří dechem
seznamuje se s kánonem a dvojhlasem
zpívá jednoduché kánony a dvojhlasy
Hudebně pohybové činnosti
různé druhy kroků a poskoků
napodobování činností lidí
dramatizace písničky
různé druhy pohynů
Hudebně pohybové činnosti
Poznámky
Mezipředmětové vztahy:
ČJ - upevňuje si správnou výslovnost textu říkadel a
písní dramatizuje písničku, pozná Českou státní
hymnu, zná tradice při oslavách vzniku ČR, vypráví
obsah písničky, seznamuje s některými krajovými,
výrazy v písních říkadlech
(kanafaska) rozlišuje a poznává některá krajová
nářečí v lidových písní
Prv – pozná Českou státní hymnu a seznamuje se
s tradicemi při oslavách vzniku ČR zná správné
chování při poslechu České státní hymny
seznamuje se krásami naší vlasti poslouchá známé
vánoční koledy a seznamuje se některými
tradicemi Vánoc, poznává různá povolání a
činnosti v životě lidí zná užitečný hmyz a pozná léčivé
byliny, zná přírodu v zimě a na podzim a druhy
zimního a podzimního počasí, dbá o hlasovou
hygienu, nacvičuje správné dýchání při zpěvu a
deklamaci říkadel
Vv - podle ilustrací rozeznává písničky, maluje a
výtvarně ztvárňuje některé písničky
Tv - vytleskává rytmus říkadla doprovází říkadla tzv.
hrou na „tělo“, chodí v rytmu říkadla nebo písně,
orientuje se v prostoru, reprodukuje různé pohyby,
pohybuje se v rytmu říkadla nebo písně
(poskoky,chůze, výskoky), reaguje pohybem na
znějící hudbu, napodobuje různé lidské činnosti
a povolání, pamětně si uchovává pohyby a
jednoduché tanečky, tančí jednoduchý valčíkový krok
a řezankový krok, tančí jednoduchý country tanec
Průřezová témata
Instrumentální činnosti
rytmizuje jednoduché texty
opakuje jednoduché rytmické celky
vytleskává rytmus říkadla
rytmizuje delší slova
navazuje v rytmu na předchozí slovo
jednoduché taneční hry a
pokouší se o jednoduchou melodizaci slova v daném
tanečky
rytmu
tzv. těžká doba
rytmizuje a melodizuje říkadlo
pochod, ukolébavka, taneční
doprovází říkadla tzv. hrou na „tělo“
melodie
využívá jednoduché hudební nástroje z Orffova
country tanec
instrumentáře k doprovodu písní
valčíkový a řezankový krok
rozlišuje tempo a rytmus písně
dělí rytmický text na takty
rozlišuje různou hlasitost při zpěvu a deklamaci
říkadel
Poslechové činnosti
zesiluje (zeslabuje) hlas podle dynamických
základní hudební nástroje
znamének
Česká státní hymna
nacvičuje netleskání pomlk
vánoční koledy
rozeznává tzv. těžkou dobu
vokálně instrumentální
hudba
Hudebně pohybové činnosti
písnička umělá a lidová
chodí v rytmu říkadla nebo písně
hudební nástroje strunné,
orientuje se v prostoru a reprodukuje pohyby
dechové, bicí
pohybuje se v rytmu říkadla nebo písně (poskoky,
sborový a sólový zpěv
chůze, výskoky)
2. rozšiřuje si paměťové dovednosti
3. cvičí se v sebekontrole, sebeovládání
4. reguluje vlastní jednání a prožívání, vůli
5. organizuje svůj volný čas
6.vytváří si dovednosti pro pozitivní naladění mysli a
dobrý vztah k sobě samému
7. učí se dobré organizaci volného času, uvolnění a
relaxaci pro předcházení stresům
8. rozvíjí svoji citlivost, originalitu a tvořivost
Sociální rozvoj
1. pomocí řeči těla, řeči zvuků a slov, řeči předmětů a
prostředí vytvářeného člověkem
komunikuje, cvičí pozorování a aktivní naslouchání
2. rozvíjí seberegulaci v situaci nesouhlasu, učí se
dovednosti k navazování na nápady jiných a rozvíjení
vlastních nápadů, sleduje linku společné myšlenky
3. rozvíjí pozitivní myšlení
4. snaží se o rozvoj individuálních a sociálních
dovedností pro etické zvládání situací soutěže a
konkurence
Multikulturní výchova
(MKV)
1. uvědomuje si jedinečnost každého člověka a jeho
individuální zvláštnosti
2. poznává vlastního kulturní zakotvení
3. respektuje zvláštností různých etnik
4. poznává a respektuje právo všech lidí žít společně
a rozvíjí spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich
kulturní, sociální, náboženskou a zájmovou
příslušnost
5. seznamuje se se vztahy mezi kulturami
6. uplatňuje princip slušného chování (základní
morální normy)
7. uvědomuje se význam kvality mezilidských vztahů
pro harmonický rozvoj osobnosti
8. vnímá zapojení žáků odlišného kulturního prostředí
do kolektivu třídy
Mediální výchova
(MDV)
1. vnímá postavení médií ve společnosti a jejich vliv
na každodenní život, na uspořádání dne, na postoje
79
menuet
hudba ke slavnostním
příležitostem
napodobuje činnosti
dramatizuje písničku
Hudebně pohybové činnosti
ukazuje rukou pohyb melodie
pohybově ztvárňuje melodii
reaguje pohybem na znějící hudbu
předvádí doprovod na hudební nástroje
tančí jednoduchý taneček a taneční hru
pamětně si uchovává pohyby a jednoduché tanečky
rozpoznává pochod od taneční melodie
akcentuje tzv. těžkou dobu
tančí valčíkový krok a řezankový krok
pochoduje v rytmu písně
pohybově improvizuje
tančí jednoduchý country tanec
Poslechové činnosti
rozpozná při poslechu hudby některé hudební
nástroje
poznává další hudební nástroje
seznamuje se s úlohou hudebního nástroje
v orchestru
sluchem rozlišuje kvality tónů (výška, délka, barva)
pozná Českou státní hymnu
seznamuje se s menuetem
poslouchá hudbu ke slavnostním příležitostem,
poslouchá známé vánoční koledy
seznamuje se s vokálně instrumentální hudbou
pozná podle začátku melodie název písničky
poslechem rozlišuje hudební nástroje strunné,
dechové a bicí
poslouchá ukázky z vážné hudby
při poslechu pozná písničku umělou a lidovou
při poslechu pozná sólový zpěv a sborový zpěv
a chování jedince
2. všímá si vlivu médií na kulturu
3. poznává roli médií v každodenním životě
jednotlivce
D) Souhrn očekávaných výstupů na konci 1. období:
Žák na konci 1. období:
má při zpěvu správné pěvecké návyky
podle individuálních dispozic zpívá v jednohlase čistě a rytmicky správně melodie známých lidových a
dětských písní
na základě individuálních hudebních schopností používá jednoduché rytmické nástroje při doprovodné
hře
pohybem reaguje na hudbu s využitím jednoduchých gest a tanečních kroků
dovede zazpívat (pomocí písně) stoupající a klesající melodii
rozlišuje nejznámější hudební nástroje
ví, že českým nejznámějším hudebním skladatelem je Bedřich Smetana
podle melodie pozná státní hymnu a umí jí projevit úctu
80
Výtvarná výchova
A) Výchovně vzdělávací cíle:
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
probouzet a rozvíjet schopnosti výtvarného vyjadřování žáků
rozvíjet tvořivé schopnosti žáků, pěstovat jejich estetické cítění a vkus
vytvářet základní pracovní návyky pro výtvarnou činnost žáků
vytvářet kladný citový vztah k výtvarnému umění
seznamovat žáky s výtvarnými nástroji, materiály a technikami
učit žáky pozorovat a vnímat krásu přírody, hovořit o svých pocitech a dojmech, pokusit se je výtvarně
vyjadřovat
dát dítěti možnost osobitého výtvarného vyjádření určitého prožitku nebo představy neovlivněného
vnuceným výtvarným vzorem
četbou, vyprávěným příběhem, hudbou, dramatickým dílem podněcovat a rozvíjet výtvarné představy
žáků, dát možnost výtvarným projevům v různých technikách
výtvarně experimentovat, objevovat tvary věcí kolem nás, hra s linií s využitím různých plastických
materiálů
výtvarně zobrazovat tvary předmětů na základě her s nimi
kreslením, malováním a modelováním rozvíjet tvarovou, barevnou i prostorovou před- stavivost a
jemnou motoriku
pozorovat a porovnávat jednoduché předměty, hledat jejich jednotlivé kvality – barevnost,
pojmenovávat vlastnosti, tvary, hledat a odlišovat struktury
dbát na rovnoměrnost a vyváženost smyslových, citových a rozumových přístupů a jejich propojování
s důrazem na rozvoj fantazie a svobodného subjektivního vyjadřování
učit se prezentovat svůj výtvarný projev a naslouchat sdělení druhých
využívat zkušeností žáků, učit je respektovat vzájemné odlišnosti ve výtvarném vyjadřování
dovedností získaných při výtvarných činnostech využívat při výuce prvouky, matematiky, českého
jazyka i psaní a naopak
seznamovat žáky s ilustracemi v dětských knihách, poznávat nejznámější malíře – ilustrátory,
mezipředmětové vztahy se čtením a literární výchovou
•podílet se na výzdobě třídy, školy; učit se prezentovat své práce
•příležitostně navštěvovat výstavy dětských výtvarných prací a výstavy výtvarných umělců v regionu
B) Charakteristika výuky:
Výtvarná výchova jako předmět je součást procesu rozvoje estetických vztahů žáků ke skutečnosti i k umění.
Výuka výtvarné výchovy vychází především z citového vztahu žáků k zobrazované skutečnosti. Výtvarné
činnosti rozvíjejí tvořivost, fantazii, estetické cítění, podněcují a uspokojují potřeby žáků vyjadřovat se
k různým tématům, situacím, prožitkům. Pro výtvarnou činnost v tomto období je nepostradatelné příznivé a
klidné prostředí zbavené strachu ze známky nebo výsměchu druhých.
Děti se snaží výtvarně vyjadřovat své představy výtvarnými prostředky již od útlého věku. Výtvarný projev
předškolního věku je především rázu schematického. Děti svým kresbám rozumí, dospělí většinou nedovedou
do jejich světa vstupovat. Není však vhodné myšlenkový svět dětí narušovat předkreslováním a vedením
k napodobování. Je naopak potřebné dát dítěti svobodu a do jeho kreseb nezasahovat.
V 1. – 3. ročníku převládá spontánnost, bezprostřednost výtvarného projevu dítěte. Dítě kreslí rádo zpaměti,
předlohám se vyhýbá. Jeho představy ho těší a snaží se je ztvárnit. Vhodná motivace, která předchází
výtvarné tvorbě, podněcuje uvolnění dětské fantazie. Děti potom často tvoří s velkým zaujetím a prožívají
velkou radost z toho, co vytvořily. Jejich práce jsou plné volnosti, naivnosti a psychologických záhad.
81
Úlohou učitele je posilovat sebevědomí žáků, využívat jejich fantazii, rozvíjet ji, podporovat jejich vlastní
výtvarné vyjadřování, podněcovat zájem o výtvarnou práci vhodnou motivací. V tomto období je vhodné, když
mezi metody a formy práce zařazuje učitel co nejvíce různé hravé činnosti a experimentování. Výtvarná
výchova dává žákům možnost se individuálně svou výtvarnou činností projevit, sami mohou různými
výtvarnými prostředky ztvárnit své vidění světa. Je dobře, když svůj výtvarný projev mají žáci možnost obhájit,
vysvětlit spolužákům a vyslechnout jejich názory. Často právě vzájemné hovory žáků o svých výtvorech
mohou měnit jejich pohled na svět nebo určitou věc. Zde má učitel příležitost jemně usměrňovat a postupně
působit na vytváření výtvarného vkusu žáků.
Tato výchova prolíná celým obdobím. Jeví se jako vedení žáka:
– k svobodnému výtvarnému vyjádření
– k uvědomování si krásy tvarů, barev a barevných kombinací, struktur
– k postupné schopnosti samostatné volby výtvarné techniky (technologie), ke správnému zacházení
s výtvarnými nástroji, barvami apod.
– k účasti na utváření prostředí, ve kterém žijeme, učíme se
Ve všech formách výtvarného projevu (v kresbě, malbě, grafice, modelování, prostorovém vytváření,
v kombinovaných technikách …) se projevuje dětská osobnost dítěte, jeho cítění a chápání světa kolem
sebe.Téměř všechny námětové okruhy výtvarné výchovy obsahují základní vztahy k životu, prostředí a lidem,
a proto souvisí blízce s výukou prvouky a vztahem žáků k životnímu prostředí. Učitelům se přímo nabízí
možnost k mezipředmětovým vztahům a využití výtvarných činností žáků v různých malých projektech. Velmi
vhodné je uplatňovat ve výuce náměty z žákova okolí, z dětského života z prostředí obce i školy.
Při výtvarné tvorbě plné her, fantazie, spontánnosti, experimentů s technikami i materiály by nemělo v tomto
období chybět ani výtvarné zpracování k určitému konkrétnímu tématu (kresbou, malbou), které v některých
pojetích pohledu na výtvarnou výchovu v tomto školním věku bývá poněkud zatlačováno do pozadí pro svou
údajnou nevhodnost, obtížnost či přílišnou konkrétnost. Ale i tato oblast má v tomto období své místo a
opodstatnění.
Takové výtvarné práce mohou být dvojího druhu:
– na základě vlastní představy dítěte
– podle skutečnosti
Kresba z představy má zpočátku ilustrativní charakter, vypráví o bezprostředních zážitcích a zkušenostech
žáků a o jeho citovém životě. Motivací k těmto kresbám může být prožitek z her, ze čteného textu, z osobního
prožitku, z vycházky apod.
Kresba podle skutečnosti vyjadřuje obvykle první dojem žáka z pozorování. Každý sleduje zpočátku něco
jiného, někoho zaujme barva, jiného zaujmou detaily, někdo dovede zachytit linie pozorovaných věcí, někdo
zase zachytí jejich funkci. Žák se postupně učí výtvarně uvažovat, pozorně vnímat skutečnost a výtvarně
vystihnout její podobu. Proto již v tomto období můžeme začít i s kreslením věcí podle skutečnosti. Žáci
samozřejmě nedokáží hned dokonale zachytit pozorovanou skutečnost. Spokojujeme se proto zejména
s vystižením toho charakteru předmětu, který pozorujeme. Tyto kresby velmi vhodně využíváme nejen při
výuce prvouky, ale i v hodinách matematiky, čtení a psaní. Mnohý žák se v mladším školním věku snáze
vyjadřuje kresbou než slovy. Kresbou může např. snadno vyjadřovat porozumění čtené větě nebo čtenému
příběhu, porozumění funkci pozorované věci (např. mlýnek, struhadlo). Tím výtvarná výchova přesahuje
rámec předmětu jako takového.
K vytváření hlubšího vztahu k výtvarnému umění využíváme návštěvy výstav obrazů, loutek a maňásků,
hraček, pohlednic aj., besedujeme nad knihami a jejich ilustrátory.
K vycházkám v průběhu roku je vhodné přidávat prvky výtvarné výchovy, neboť při nich s žáky můžeme
pozorovat např. výstavbu obce, významné stavby obce, stavební sloh, ve kterém jsou domy postaveny,
úpravu domů a jejich okolí, získáváme spoustu námětů, zajímavostí, postřehů, nasbíráme materiály pro další
práci.
Na vytváření žákovského výtvarného vkusu a jeho vztahu k výtvarnému umění a výtvarným hodnotám má
také vliv prostředí (rodina, škola, obec, její okolí), kde děti žijí. Nemalý vliv má i rozvoj techniky – fotografie,
televize, video, počítače, které zprostředkovávají dětem spoustu podnětů, zážitků (pozitivních, ale v mnoha
82
případech i negativních). Pak je třeba také takováto témata do hodin výtvarné výchovy zařazovat a pomoci
tak dětem přemíru podnětů zpracovávat, uvědomovat si jejich hodnotu, zaujímat k nim nějaké postoje, vnímat
pozitivní i negativní.
Některé činnosti mohou dětem ukázat, jak lze tuto moderní techniku vhodně využít (počítačová grafika,
internet, televizní motivační či vzdělávací pořady, reklama, plakáty, kreslená animace, loutky …).
Učitel, který dovede dětskou duši naladit k výtvarnému projevu, bývá často odměněn bohatstvím dětských
nápadů.
Pro výuku výtvarné výchovy je třeba mít dostatečné množství pomůcek a poučit žáky, jak se s nimi zachází.
Kromě základních pomůcek pro výtvarné činnosti, které má každý žák svoje vlastní, je třeba mít soubor
pomůcek ve třídě pro specifické a složitější výtvarné techniky. Výtvarná výchova nevede samoúčelně jen
k osvojování výtvarných technik. Prostřednictvím výtvarných činností pomáhá k výchově citlivého člověka,
který si všímá okolního světa a jeho projevů.
C) Obsah učiva Výtvarné výchovy v jednotlivých ročnících:
Ročník: 1.-3.
Učivo
Očekávané výstupy
malba- rozvíjení smyslové
citlivosti
zvládne techniku malby vodovými barvami,
temperami, voskovkami
zná základní barvy, míchá barvy
používá různé druhy štětců dle potřeby,
rozpozná a pojmenuje prvky vizuálně
obrazného vyjádření (barvy, objekty, tvary)
rozfoukává barvy
rozliší teplé a studené barvy
barvy- barvy základní,
doplňkové, teplé a studené,
kombinace barev
kresba- rozvíjí smyslovou
citlivost, výrazové vlastnosti
linie, tvaru, jejich kombinaci
v ploše, uspořádání objektu do
celku
ilustrátoři dětské knihy
Náročnost zpracování témat
bude postupně zvyšována
podle věku.
Mezipředmětové vztahy:
ČJ -čte knihy, časopisy a všímá si ilustrací, poslouchá
nahrávky pohádek,sleduje pořady v TV
M- kreslí a maluje geometrické tvary, spojuje přímky
PRV - kreslí a maluje situace z reálného života ( rodina,
svátky, příroda, …), využívá vycházek v ročních
obdobích
PČ-manipuluje s výtvarnými pomůckami, modely,
zvládne kresbu měkkým materiálem,tuží, ulhem, udržuje pracovní pořádek
tužkou
modeluje z plastelíny
techniky plastického vyjádřenísmyslové prožitky (hmatové,
pohybové podněty)
Poznámky
HV- poslouchá hudbu při výtvarném projevu, zpívá
jednoduché písně k tématu
tvaruje papír, zvládne koláž, frotáž
TV-procvičuje horní končetiny, využívá sportovních
aktivit k tématům
pracuje s přírodním materiálem,nalepuje,
dotváří jej, otiskuje,apod.
Průřezová témata
seznámí se s ilustrátory dětské knihy
Osobnostní a sociální výchova
(OSV)
- Osobnostní rozvoj
1rozvíjí smyslové vnímání,pozornost a soustředění
3 cvičí seberegulaci, vytrvalost pro dokončení pr.a
4 relaxuje, pestuje dovednosti pro naladění mysli
5 rozvíjí kreativitu
- Sociální rozvoj
1 vzájemně se poznává se spolužáky při práci ve
skupině
2pečuje o dobré vztahy, vzájemnou pomoc, požádá a
přijme pomoc
3 vhodným způsobem vyjádří prosbu, komunikuje
4rozvíjí dovednosti pro společnou práci
Morální rozvoj
vytváří si povědomí o odpovědnosti, spolehlivosti a
spravedlnosti
D) Souhrn očekávaných výstupů:
Žáci na konci 1. období:
– umí pracovat s barvou různé konzistence, rozezná studené a teplé barvy, osvojil si schopnost vědomě
míchat základní barvy
83
– poznávají různé materiály (přírodní i umělé) seznamují se s různými způsoby jejich zpracování
(různými technikami), osvojují si dovednosti práce s různými nástroji
– rozvíjejí schopnost výtvarně vnímat věci, užitkové předměty z hlediska funkce, tvaru, dekoru, pohybu
apod.
– komponují jednoduché tvary, vnímají neuspořádání či záměrné rozmisťování či řazení
– poznávají možnosti námětového plošného i lineárního vyjádření, pokoušejí se volně pracovat s linkou,
tvarem, obrysem
– pokouší se dotvářet výtvarné práce písemným projevem
– experimentují s různými materiály k vytváření prostorových prací
– poznávají prostředí školy, okolí obce, sledují detaily staveb, předmětů
– postupně si osvojují schopnost vyjádřit se o své práci, zdůvodnit, hodnotit, vyjádřit se také o práci
jiných, vést dialog o výtvarné práci, být tolerantní
– podílejí se na dotváření prostředí, ve kterém žijí, které je obklopuje, vystavují své práce, připravují
výtvarnou výzdobu prostředí třídy, školy
– spolupracují na třídních projektech
– poznávají výtvarná vyjádření významných malířů (zejména ilustrátorů dětských knih, regionálních
umělců), aj. výtvarných umělců
– docházejí k poznání, že výtvarné umění patří ke kulturnímu bohatství národa
84
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A ZDRAVÍ
Požadavky této vzdělávací oblasti se realizují v 1. – 3. ročníku prostřednictvím tělesné výchovy (samostatný
předmět), zdraví a výchova ke zdraví (není samostatný předmět)
Tělesná výchova
A) Výchovně vzdělávací cíle:
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
rozvoj pohybových schopností a dovedností žáků
rozvíjet smysl pro účelný a krásný pohyb
získat návyky správného držení těla, nacvičovat základní cviky k získání těchto návyků
vést žáky k vědomému zvládnutí pohybu, zařazovat cviky na koordinaci pohybů
zvyšovat pohybový rozsah a obratnost žáků
upevňovat charakterové vlastnosti žáků, rozvíjet sociální vztahy
získávat pocit nutnosti pravidelného cvičení jako součásti správného životního stylu
vštípit dětem radostný pocit z pohybu
vědomě ovládat pohyby, zavádět taneční prvky (lidové písničky), umět hudbu vyjádřit pohybem –
pohybové ztvárnění hudby.
pochopit důležitost organizace a spolupráce hlavně formou her (dodržování pravidel, umět se podřídit
kolektivu, spolupracovat…)
neustále seznamovat žáky s důležitostí dodržování bezpečnostních zásad (při hrách v tělo- cvičně, na
hřišti, při cvičeních s náčiním nebo na nářadí…)
umět slyšet, vnímat a reagovat na povely učitele (nejen na píšťalku, ale i na jiné podněty – slovní ,
gestikulační …)
naučit žáky umět se připravit na sportovní výkony – zvolit vhodnou obuv, vhodné oblečení (sepnout
vlasy, odložit hodinky a jiné cennosti …)
posilovat tělesnou kondici a duševní pohodu dětí správně zvolenými aktivitami, vhodnými a
přiměřenými tomuto věku
z hlediska správné organizace a bezpečnosti je vhodné zvládnout s dětmi základy pořadových cvičení
(nástupy, povely pozor,pohov…)
využívat různá kondiční cvičení k rozvoji a zvýšení pohybových schopností žáků – to je zvyšovat
obratnost, vytrvalost, rychlost, pohyblivost (za pomocí různého načiní, využití různých druhů nářadí,
přeskoky, odrazy, překonávání překážek, různé druhy běhů…)
vnímat důležitost průpravných cvičení (rozcviček), jako prostředku pro zlepšení a odstranění
nedostatků, které vznikají z jednostranného zatížení páteře či ze špatného způsobu života, nedostatku
sportovních aktivit
seznamovat žáky s důležitostí správného rozcvičení, využívat veškeré kompenzační prostředky
(protahovací, uvolňovací cvičení , strečink, …)
učit žáky cítit, vnímat hudbu a umět ji vyjadřovat pohybem, snažit se rozvíjet rytmické cítění, začleňovat
taneční prvky (lidové písničky)
rozvíjet dovednosti žáka zvládnutím základů atletické abecedy (běhy, skoky, hody ...)
neméně důležité je zvládnutí průpravných cvičení pro míčové hry, správné zvládnutí a ovládání technik
házení, chytání, přihrávání
seznamovat žáky s nácvikem jednoduchých základů miniher
vkládat dle možností cvičení v různém prostředí, seznamovat žáky s pohybem na hřišti, ve volné
přírodě, školy v přírodě v lese
dle možnosti zařadit zimní sportování (bobování, sáňkování, lyžování, bruslení)
vštípit základy plaveckých dovedností
nesoustředit se jen na hodiny Tv, ale začleňovat do vyučování další pohybové aktivity – vycházky,
pohybové chvilky, cviky ve třídě na správné držení těla)
85
B) Charakteristika výuky:
Veškeré tělesné pohybové aktivity vedou k všestrannému rozvoji žáka, nejen ke zvýšení jeho pohybových
schopností a dovedností, ale i k posílení jeho charakterových vlastností (zodpovědnost, spolupráce, vytrvalost,
odvaha, schopnost respektovat pokyny, umět se podřídit kolektivu …)
Tělesná výchova pěstuje u žáků kladný vztah ke sportu a pohybu vůbec, aby se sport stal součástí.
jejich zdravého životního stylu. Systémem jednoduchých pohybových a sportovních aktivit vede ke zvyšování
tělesné zdatnosti a k správnému držení těla žáků.
Vštěpováním pohybových návyků a vyvoláním u dětí radostného pocitu z pohybu se podílíme na zvyšování
jejich psychické odolnosti vůči negativním vlivům svého okolí a na posilování jejich charakterových vlastností.
Základní a důležitou metodou, která slouží ke splnění všech těchto cílů a úkolů je HRA a dodržování herních
pravidel.
Osvojením základů herních technik a taktických postupů, zvyšujeme u žáků nejen pohybové schopnosti, ale
také podporujeme jejich prostorovou orientaci, schopnost správného a rychlého rozhodování i schopnost
pohotově reagovat
Neustále opakujeme a věnujeme patřičnou pozornost bezpečnosti při výuce Tv, upozorňujeme na možnosti
úrazů, snažíme se vštípit pocit zodpovědnosti za své chování a svoji bezpečnost, pocit sounáležitosti a
ohleduplnosti ke svým spolužákům.
Tělesná výchova je předmět, kde je nutný diferencovaný přístup k žákům podle jejich momentální tělesné
zdatnosti. Zde musíme citlivě hodnotit každého žáka, vzhledem k jeho individuálním možnostem a
předpokladům pro zvládnutí různých pohybových aktivit.
V hodinách Tv se nezaměříme jen na rozvoj a zdokonalování pohybových schopností, ale také vštěpujeme
důležité hygienické zásady s tím spojené.
Pohybové činnosti by měly prolínat a doplňovat i další oblasti výchovy, měly by se objevovat i v dalších
předmětech jako např. vhodné rozcvičky, pohybové hry, taneční prvky
Správně řízená výuka tělesné výchovy vyžaduje, aby učitel:
–
–
–
–
–
kladl na žáky tělovýchovné požadavky, které jsou přiměřené jejich tělesné a pohybové vyspělosti
dbal rozdílu mezi chlapci a děvčaty
volil program s ohledem na roční období a materiálně technické vybavení školy
dbal bezpečnosti žáků a vedl žáky k nacvičování vhodné a správné dopomoci a záchrany při cvičení
účelně zaměstnával co nejvíce žáků vhodnými bezpečnými úkoly ke cvičení ve družstvech
Hlavní organizační formou vyučovacího procesu je vyučovací hodina tělesné výchovy. Vyučovací hodiny
tělesné výchovy se nespojují do dvouhodin, rovnoměrně se rozkládají do týdenního rozvrhu.
Zařazování kurzu plavání – dle podmínek školy:
Tělovýchovné chvilky
Do vyučovacích hodin ostatních předmětů je vhodné vkládat tělovýchovné chvilky. Zařazují se, když se u žáků
začne projevovat únava. Jejich programem jsou koordinační, vyrovnávací i kondiční cviky, které žák zná
z výuky Tv v daném ročníku.
Cvičební prostory – tělocvičny třeba udržovat v čistotě a jejich vybavení kontrolovat vždy před užitím. Teplota
vzduchu v tělocvičně by měla být přiměřená, neměla by být nižší než 16. st C.
Na vyučovací hodiny Tv se žáci převlékají do cvičebních úborů. Z pedagogických důvodů používá cvičební
úbor i učitel.
86
Pro zvýšení odolnosti organismu se doporučuje, aby výuka Tv probíhala často na hřišti nebo v terénu.
Chceme prospět zdraví žáků, a proto realizujeme mimoškolní tělovýchovné aktivity žáků ve spolupráci s rodiči,
sportovními oddíly aj.:
– kroužky
– nepovinné předměty
Cílem této spolupráce je dosáhnout, aby většina žáků měla alespoň 4 x za týden hodinu Tv. Realizace tohoto
záměru je možná proto, že spolupracujeme s tělovýchovnými oddíly (2 hod. školní Tv, 2 hod. mimoškolní Tv).
Charakteristika některých cvičení zařazovaných pravidelně do hodin Tv
Vyrovnávací cviky
Jsou to průpravná gymnastická cvičení, která jsou zaměřena na uvolnění a protažení jednotlivých svalových
skupin. V tomto období posilovací cviky zařazujeme jen jednoduché a krátce. Pozornost věnujeme cvičením
koordinačním,cvičení na zvětšování pohybového rozsahu kloubů, také na podporu návyku správného držení
těla.
Cvičení mohou být prováděna v rytmických obměnách s možností hudebního doprovodu. Patří sem cvičení
prostná, s náčiním i na nářadí, na místě i za pohybu. Dbáme při tom na přiměřený čas pro zařazování těchto
cvičení do vyučovacích hodin.
Kondiční cvičení
Cvičení se zaměřením na rychlost, pohyblivost, obratnost,vytrvalost, to jsou: běh, skoky, házení, cvičení
rovnováhy, lezení, šplhání, překonávání překážek, gymnastická cvičení s náčiním i bez náčiní (např. s míči, se
švihadly, na lavičkách, žebřinách apod.)
Rytmická cvičení a tanec
Rytmická cvičení jsou velmi vhodnou součástí vyučování v 1. – 3. r., zařazujeme je nejen do vyučovacích
hodin Tv, ale též do hodin hudební výchovy i českého a anglického jazyka. Podporují značnou měrou dobrý
psychický vývoj žáků. Cvičení zařazujeme jako rytmizaci jednoduchých a dětem známých pohybů podle
hudebního doprovodu, v 1. a 2. ročníku cvičíme i podle říkanek a písní.
Tanec pomáhá zvládnout základní pohyby paží, nohou a trupu. Učíme žáky základní taneční kroky.
Zaměřujeme se na estetický pohybový projev v přiměřeném tempu a dětem srozumitelném rytmu.
87
C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících:
Ročník: 1.-3.
Učivo
seznámení s tělocvičnou a školním
hřištěm
bezpečnost chování v tělocvičně a
na hřišti
respektování pravidel
relaxační Tv chvilky
průpravná cvičení
rozvičky
cvičení na žíněnkách
akrobacie (válení sudů, kotoul
vpřed, vzad)
cvičení na lavičkách – přebíhání,
přeskoky
přitahování na lavičkách v rovné i
zešikmené poloze
cvičení se švihadly, lanem
přeskok přes švihadlo (snožmo,
s meziskokem)
přeskok přes švihadlo (pravá
vpřed, levá vpřed, koníček)
průpravné cviky se švihadlem
cvičení s lanem – podbíhání, hry
cvičení na žebřinách
překážková dráha
opičí dráha
tyč, lano, horolezecká stěna nácvik techniky šplhu
posilování horních končetin
koza, švédská bedna
odraz z můstku – doskok na
žíněnku
přelézání švédské bedny
výskok na bednu (do kleku,
podřepu)
obratnost – prolézání dílů švédské
bedny
výskok a seskok z bedny
výskok na kozu
přeskok přes kozu (roznožka,
nácvik skrčky)
kruhy, hrazda, míče, přihrávky a
vybíjení měkkým míčem (Na
jelena), honičky s míčem (Sedačka,
Masák...), míčové hry
krátké přihrávky s míčem, driblink
na místě, driblink při chůzi, běhu
hod míčem na cíl, malá vybíjená
cvičení na velkých míčích
posilování – cvičení s plnými míči
lidové tance, cvičení na hudbu
atletika
Očekávané výstupy
spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost
se zdravím
uplatňuje zásady hygieny a bezpečnosti
reaguje na základní pokyny a povely
seznámí se s tělocvičnou, hřištěm, nářadím a
náčiním
převléká se bez pomoci do cvičebního úboru
přezouvá se do sportovní obuvi
spolupracuje při jednoduchých týmových
pohybových činnostech
hraje závodivé hry
účastní se vzájemných soutěžích, pohybových her
zvládá v souladu s předpoklady jednoduché
pohybové činnosti, provádí rozcvičku podle pokynů,
válí sudy, provádí průpravná cvičení na žíněnce,
nacvičuje techniku kotoulu vpřed, provádí průpravné
cviky ke kotoulu vzad,
provádí stoj na lopatkách
Poznámky
Mezipředmětové vztahy
ČJ - psaní – 3 fáze rozcvičování ruky
(rameno, předloktí, zápěstí), písmena
tvořená těly
ČJ - čtení – básně jako motivace
pohybových her
M - počítání hráčů, šprušlí na žebřinách,
nahrávek, atd.
Prv -vycházky v přírodě v jednotlivých
ročních obdobích, honičky s názvy zvířat,
rostlin, měst
Hv - tanečky, pohybové ztvárnění
rytmických říkadel
Pč - cviky napodobující lidskou pracovní
činnost (trhání ovoce, práce s kladivem,
sekyrou,...)
Průřezová témata
přejde, přeběhne lavičku, přeskakuje několik laviček,
Osobnostní a sociální rozvoj (OSV)
přitahuje se rukama vleže na lavičce
v rovné i zešikmené poloze, podbíhá lano, přetahuje Osobnostní rozvoj
se, přeskakuje přes švihadlo (snožmo, s
1. cvičí sebeovládání a sebekontrolu
meziskokem, jednonož)
2. cvičí vůli
cvičí průpravné cviky se švihadlem
3. osvojuje si dovednosti pro pozitivní
naladění mysli (cvičení a relaxace)
cvičí na žebřinách, vylézá a slézá
Sociální rozvoj
rozvíjí obratnost – zvládá překážkovou dráhu
plní úkoly opičí dráhy
seznámí se s technikou šplhu o tyči
šplhá na tyči do poloviny, posléze po značku
zkouší se udržet na laně
přelézá horolezeckou stěnu
odrazí se z odrazového můstku, posiluje horní
končetiny, vyskočí na kozu do kleku, s dopomocí
skočí roznožku přes kozu, přeleze švédskou bednu,
vyskočí na bednu
seznamuje se s nářadím - kruhy, hrazdou
nacvičuje krátké, dlouhé přihrávky s míčem
hází měkkým míčkem z místa, zkouší hod na cíl –
koš, otvor, dribluje při chůzi, v běhu, posiluje s plnými
míči, seznamuje se s pravidly vybíjené
hraje vybíjenou, seznamuje se s pravidly fotbalu
hraje fotbal, účastní se různých míčových her,
seznamuje se s lidovými tanci, zkouší jednoduché
kroky, cvičí, popř. improvizuje na hudbu
1. poznává a postupně se zdokonaluje
v řeči těla
2. rozvíjí schopnost podřídit se
3. zvládá situace soutěže
4. uznává konkurenci
5. spolupracuje ve skupině
Morální rozvoj
1. cvičí se v rozhodování
2. zachovává jednání fair play
Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech (EGS)
1. poznává významné sportovce Evropy i
světa
2. chápe souvislost mezi sportem a
přátelstvím
Enviromentální výchova (EV)
1. uvědomuje si nutnost péče o přírodu při
pořádání masových sportovních akcí
2. chápe souvislost vlivu prostředí na
vlastní zdraví
seznamuje se s prvky atletické abecedy
běží 1 minutu, cvičí vytrvalostní běh , uběhne 100m
200m, uběhne 50m individuálním tempem, běží 50m
na čas
Mediální výchova
běží štafetu, účastní se různých typů honiček
skáče do dálky z místa, nacvičuje doskok
(MDV)
s rozběhem, seznamuje se s kriketovým míčkem
88
běh na krátké i delší vzdálenosti
běh na čas, na vytrvalost
běh v atletickém oválu
individuálním tempem
štafety a hry na cvičení obratnosti
honičky
atletický turnaj
hod kriketovým míčkem z místa,
s rozběhem
hod míčkem do dálky, na cíl
skok do dálky do písku z místa,
s rozběhem
trojskok
nacvičuje techniku hodu kriketovým míčkem
1. poznává sportovní zpravodajství
respektuje pravidla bezpečnosti při zvl.
příležitostech, (bobování a hrách na sněhu, bruslení,
lyžování), cvičí v přírodě, účastní se turistické
vycházky, pochodu
zimní sporty – sáňkování,
bobování, bruslení, lyžování
cvičení v přírodě – škola v přírodě
turistická vycházka do okolí
chodí a běhá v bazénu, otužuje se, splývá s pomocí
destičky, splývá bez dopomoci náčiní, vydechuje do
vody, nacvičuje kopání – kraulové nohy, nebojí se
ponořit pod vodu, sbírá (loví) předměty ze dna
bazénu, skáče po nohou do bazénu, plave
,,žabičkové“ nohy, nacvičuje plavecký styl prsa,
skáče do obruče, hraje míčové hry ve vodě, plave na
zádech, nacvičuje znakové ruce, udělá ve vodě stoj
na rukou, plave prsa, správně dýchá, hospodaří se
silami
plavecký výcvik
relaxuje ve vodě
Zdravotní výchova v 1. – 3. ročníku
Do celého prvního období výuky tělesné výchovy je zařazována zdravotní výchova, důležité je:
– dbát na osobní čistotu těla, prádla, oděvu, cvičebního úboru
– dodržovat čistotu a pořádek v prostředí tělocvičny
– otužování vzduchem a vodou (ranní mytí studenou vodou)
– seznamovat žáky s vhodnou životosprávou
– do programu dne zařazovat pohybové aktivity ( tělovýchovné chvilky)
– upozorňovat žáky na vliv dostatečného množství pohybu pro jejich zdraví vývoj (mimo- školní Tv)
– předcházet úrazům tím, že dbáme , aby žáci dodržovali pokyny týkající se jejich bezpečnosti a ochrany
zdraví.
– vést žáky aby si uvědomovali, že při mimoškolních pohybových aktivitách musí dbát na svou
bezpečnost, uvažovat o svém chování a dodržovat pokyny dospělých, aby vyrostli v zdravé lidi
– vést žáky k tomu aby uměli zavolat pomoc v případě úrazu u kterého se náhodou vyskytnou
Úkoly zdravotní výchovy se neplní jenom v rámci tělesné výchovy, ale uplatňujeme je i v ostatních
vyučovacích předmětech.
89
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE
Vzdělávací oblast je v 1. - 3. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu:
Praktické činnosti
A) Výchovně vzdělávací cíle:
rozvíjet jemnou motoriku žáků a jejich manuelní zručnost
vytvářet při praktických činnostech s různými materiály základní pracovní dovednosti a návyky
všechny pracovní praktické činnosti žáků pomáhají rozvoji jejich rozumové činnosti, rozšiřují jejich
obzor
vést žáky k dovednosti rozlišovat materiály, uvažovat o různých možnostech opracovávání materiálů a
všímat si jejich vlastností
umět rozlišovat jednoduché pracovní nástroje, poznat k čemu slouží a naučit se s nimi bezpečně
zacházet a volit pro určitou pracovní činnost vhodný pracovní nástroj
postupně vytvářet pozitivní vztah žáků k práci
praktické činnosti s různým materiálem a nástroji pomáhají zpřesňovat představy dětí o věcech a
jevech okolního světa
učit žáky, aby při práci uvažovali, aby věděli, co chtějí dělat a připravili si všechno, co budou k práci
potřebovat, učit žáky individuálně zodpovídat za kvalitu své práce
získávat aktivní vztah k ochraně životního prostředí a utvářet počáteční vědomí o individuálních
možnostech každého člověka při řešení ekologických problémů
dát prostor žákovským nápadům pro praktické práce a tvůrčí činnosti
B) Charakteristika výuky:
Při praktických činnostech není v tomto období vhodné dělit děti na děvčata a chlapce. Vhodné je práci
individualizovat nebo pracovat ve skupinách a přitom dbát důsledně na bezpečnost žáků. Praktické činnosti
v 1. období základního vzdělávání jsou vyučovacím předmětem s úzkými vazbami na ostatní předměty. Výuka
komplexním způsobem přispívá k rozvoji žáků. Rozvíjí jejich motorické schopnosti, manuelní dovednosti a
pracovní návyky. Žáci se učí spolupracovat, organizovat svou práci i práci spolužáků, pracovat v týmu. Žák se
učí základům technologické kázně, bezpečnosti práce, organizaci práce a prostředí.
Při výuce jsou upřesňovány představy žáků o věcech a jevech, o kterých hovoří při vyučování českému
jazyku, matematice a prvouce. Učí se poznatky o nich prakticky využívat. Obohacuje se řeč dětí a začínají se
vytvářet základy technického myšlení.
V průběhu praktických činností v 1. – 3. ročníku jsou uváděny jen základní informace o materiálech,
pomůckách a nářadí.
Při práci s drobným materiálem učíme žáky stříhat, ohýbat, spojovat, výtvarně ztvárňovat - dávat výrobkům
pěkný vzhled. To podporuje dětskou představivost a obrazotvornost.
Při práci s papírem učíme žáky poznávat vlastnosti a druhy papíru, naučíme je správně držet nůžky, stříhat
celou délkou ostří nůžek i části ostří. Učíme je poznávat z čeho nůžky jsou a jaké mají vlastnosti a jak se
s nimi bezpečně zachází.
Při modelování žáci poznávají vlastnosti modelovací hmoty, vytvářejí z ní jednoduché předměty, zvířata i
postavy a to většinou podle jejich vlastních představ. Modelování lze vhodně využívat při skupinové práci na
určité téma, často ve spojení s ostatními vyučovacími předměty. Žáci se pak musí mezi sebou dohodnout na
společném řešení a práci si mezi sebou rozdělit. Uplatňuje se zde spolupráce a komunikace.
Nezanedbatelný je přínos vyučovacího předmětu pro uplatňování výchovy žáků ke zdraví a jejich bezpečnosti.
Charakter předmětu umožňuje nenásilné zařazování výchovy k ochraně přírody a vytváření základů pro
ekologické cítění žáků.
90
Při praktických činnostech se žáci učí:
a) organizaci pracovního prostředí a vlastní činnosti – rozdávat, uspořádat své pracovní místo, sbírat,
ukládat, udržovat své náčiní i místo v pořádku
b) pracovní kázni – být pozorný a opatrný, vědět co dělat, aby byla určitá pracovní činnost dostatečně
bezpečná pro žáka samotného i pro spolužáky, dodržovat též hygienická pravidla, dbát na správné
držení těla při činnostech a správné uchopení pracovního náčiní, při jeho správném výběru
c) uvědomovat si, význam vlastní činnosti, práce jako takové, umět o své činnosti povědět druhým
Dbáme na to, aby byly praktické činnosti spojovány s rozvojem poznání a řeči.
Vyučovací předmět praktické činnosti by měl být v průběhu celého 1. vzdělávacího období volně
mezipředmětově využíván. Žáci si při něm mohou připravit všechny drobné pomůcky které potřebují k výuce
dalších vyučovacích předmětů.
V tematických celcích převládá široké spektrum praktických činností kterými se mohou žáci v průběhu
vyučování zabývat. Je zcela na vyučujícím učiteli a jeho pedagogických záměrech, jak tematické celky do
výuky zařadí, zda se bude k některým okruhů v průběhu roku vracet, jak na ně bude v následujícím ročníku
navazovat.
Při realizaci praktických činností v jednotlivých ročnících je třeba uvažovat o míře integrace praktických
činností s obsahem dalších vyučovacích předmětů, např. prvoukou, výtvarnou výchovou, matematikou,
českým jazykem.
Praktické činnosti jsou v 1. období základního vzdělávání základem všech tématických celků. V jejich průběhu
jsou uváděny jen základní informace o materiálech pomůckách a nářadí a to jako nezbytné poznatky
s ohledem na jejich použití. Žák také u každé práce dostává poučení o bezpečnosti při zacházení s nářadím a
ochraně zdraví při určité pracovní činnosti.
91
C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících:
Ročník: 1.-3.
Učivo
Stavebnice
Práce s přírodninami
Práce s papírem
Práce s modelovací hmotou
Práce s textilem
Očekávané výstupy
Práce s drobným materiálem
-třídí drobné předměty podle společných znaků,
vytváří z nich obrazce, lepí je
-vytváří objekty z přírodnin
-pracuje podle slovního návodu (skládá papír)
-manipulací s papírem, kartonem, textilem si
všímá jejich vlastností
-modeluje objekty
Konstrukční činnosti
-pracuje podle ukázky, později samostatně podle
návodu
-vytváří jednoduché objekty ze stavebnic
-skládá plošné a prostorové modely
Pěstitelské práce
-pečuje o nenáročné rostliny
-provádí pozorování přírody
-pozoruje klíčení rostlin
Příprava pokrmů
-chová se vhodně při stolování
-připraví jednoduchou tabuli
Poznámky
Mezipředmětové vztahy
ČJ – recituje básně dle tématu
M – geometrické tvary
PRV – staví budovy, modeluje ovoce, modeluje
postavy, určuje přírodniny
TV – tvaruje sníh, stavby ze sněhu
VV – dotváří barevnou kompozici
HV – zpívá písně dle tématu
ČJ – recituje básně dle tématu
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova(OSV)
Osobnostní rozvoj
1 cvičí smyslové vnímání
3 cvičí sebekontrolu, sebeovládání, vytrvalost
k dokončení díla
4osvojuje si zákl. návyky psychohygieny
5rozvíjí kreativitu
Sociální rozvoj
1vzájemně se poznává se spolužáky při práci ve
skupině
1adekvátně vyjádří nesouhlas s názorem jiných
1rozvíjí individuální dovednosti pro spolupráci
2 pečuje o dobré vztahy, vzájemnou pomoc,
požádá a přijme pomoc
Morální rozvoj
1 vytváření povědomí o odpovědnosti,
spolehlivosti, spravedlivosti
Enviromentální výchova (EV)
4 šetří pracovní materiál, využívá odpad
D) Souhrn očekávaných výstupů:
Na konci 1. období žák:
– rozlišuje běžně užívané druhy papíru, dovede papír přeložit, vyrobit skládáním jednoduchý výrobek,
odtrhnout naznačenou část, přestřihnout, vystřihnout nakreslený tvar, čistě slepit (použít vhodné
lepidlo), nalepit vystřižené tvary
– dovede z drobného materiálu vyrobit jednoduchý praktický výrobek, k práci volí vhodné nástroje a
bezpečně s nimi zachází
– rozlišuje běžné pracovní nástroje (nůžky, nůž, jehla, kleště, šroubovák, kladívko) a bezpečně s nimi
zachází
– dovede pracovat s některou ze stavebnic a vytvořit několik výrobků podle předlohy i podle své
představy
– při práci s modelovací hmotou dokázal vytvořit několik výrobků a dovedl o nich hovořit, získal základní
hygienické návyky při práci s těmito materiály
– dokáže navléknou nit, zkusí přišít knoflík, dovede sešít dva kusy látky k sobě
– při praktických činnostech si dovede věci urovnat, udržuje pořádek na svém místě, stará se o své
pomůcky, má je připravené na vyučování
92
Prostředky, kterými předcházíme neúspěchu a neprospěchu žáků ve výuce a kterými pomáháme žákům ve
svém vývoji opožděným:
1. Volíme činnostní vyučování a to nejen v matematice.
2. Využíváme zpětné vazby, máme v patrnosti úspěch každého z žáků, co nejvíce používáme pozitivního
hodnocení žáků.
3. Vyučovací metody co nejvíce individualizujeme a přizpůsobujeme potřebám jednotlivých žáků. To
právě velmi dobře umožňují užívané činnostní formy práce ve výuce.
4. Konkrétní a názorné příklady provázejí učení nejen při výkladu, ale i při procvičování učiva.
5. Každého žáka necháme aktivně činnostně pracovat se svými pomůckami a hovořit o tom, co dělá.
6. Chyby žáků odstraňujme hned, jak je zpozorujeme. Nejlépe je tomu při činnostech a hovorech žáků,
neboť jimi žák zobrazuje svoji mysl a ukazuje míru porozumění učivu.
7. Učitel se musí snažit individuelně pomáhat žákům řešit jejich problémy, aby postupně všechny dovedl
k bezchybnému zvládnutí základů učiva.
8. Při řešení problému s horším zvládnutím učiva některým z žáků, je třeba vždy se vrátit a navázat na to
učivo, které žák dobře umí, ve kterém nemá mezery.
***
93
Charakteristika 2. vzdělávacího období:
Do 2. vzdělávacího období vstupuje žák vybaven vědomostmi a dovednostmi ze všech primárních
vzdělávacích oblastí. Připravenost žáků k učení je v tomto období kvalitativně jiná než při jejich vstupu do 1.
ročníku. Z hlediska psychologického vývoje žáků je třeba vzít v úvahu, že žáci již přešli z období názorného
myšlení do období konkrétních operací. Proto je ve vyučovacích a výchovných postupech nutné přizpůsobit to,
co si má žák osvojit, jeho vnímání i myšlení, a předkládat poznatky různými formami odpovídajícími vyspělosti
žáků. V procesu osvojování učiva se nejedná pouze o upevňování soustavy vědomostí a dovedností, ale i o
formování psychických struktur, které jsou základem osobních zájmů žáka, jeho schopností a charakteru. Za
kriterium naučení nebudeme pokládat to, kolik látky dokáže žák reprodukovat, nýbrž to, do jaké míry se
osvojené učivo stalo nedílnou součástí žákovy osobnosti.
Tvořivá škola je i v tomto období školou individuální žákovské práce. Žáci jsou vzděláváni tak, aby
nepřijímali vědomosti pasivně, nýbrž aby sami pozorovali, hledali a učební látku na základě svých poznatků a
zkušeností zpracovávali. Žáci se učí činnostně, čímž jsou průběžně a účelně rozvíjeny jejich tělesné a duševní
schopnosti. Žáci jsou vedeni ke spoluúčasti na výuce, k vynalézavosti a k cílevědomosti při získávání trvalých
dovedností a základních vědomostí potřebných v praktickém životě.
V Tvořivé škole jsou zdůrazňovány vědomosti a dovednosti, které mají význam pro rozvoj žákovských
schopností. Žákům se v tomto období zpravidla nepředkládá hotové učivo, nýbrž jsou vedeni k tomu, aby se
ho zmocňovali vlastním pozorováním, uvažováním, využíváním již získaných poznatků. Nezaměstnává se jen
rozum žáků nebo dokonce jen jejich paměť, ale cvičí se také jejich vůle, dbá se na jejich výchovu. Žáci jsou
vedeni k zodpovědnosti, k sebehodnocení a sebekontrole. Učí se účelně používat pracovní metody, aby je
mohli snadno aplikovat při dalším vzdělávání a sebevzdělávání.
Činnostní postupy pravidelně zařazované do výuky nejsou samy o sobě cílem vzdělávání, ale pouze
prostředkem k tomu, aby se co nejvíce zvýšil zájem žáků o vzdělávání a aby se rozvíjela schopnost jejich
samostatné tvořivé práce.
Při činnostním stylu vzdělávání se při řešení úkolů často vyskytují otázky (problémy), u kterých si žáci
doslova přejí, aby byly vyřešeny. Jindy zase učitel vymýšlí takové situace, ve kterých je skryta otázka. Žáci
otázku objeví a přirozeně ji chtějí řešit. Můžeme říci, že základem činnostních postupů jsou učitelem
předložené problémy, které žáci v dané situaci nacházejí a snaží se je řešit. Učitel tvořivou práci žáků řídí a je
připraven jim v případě potřeby pomoci. Vhodné problémy k řešení předkládá především praktický život, který
žáci sledují, nebo drobné denní události. Také například vycházky do přírody poskytují mnoho námětů
k pozorování, měření, porovnávání apod. Jelikož jsou žáci vedeni činnostně od 1. ročníku a mají z 1.
vzdělávacího období dobré učební návyky, můžeme jim nové učivo předkládat k objevování. Všechno, na co
mohou žáci přijít sami, jim necháváme k objevení a neubíráme jim tak radost z vlastního činnostního
pozorování, z vlastního poznávání, z vlastní vykonané práce.
Pro toto období vývoje rozumových operací je charakteristické využívání různých činností, potřeba
motivace k učení a aktivního zapojení žáků do procesu vzdělávání. Činnostmi žáků zde rozumíme jednak
manipulaci žáka se zvolenými předměty (pomůckami), jednal se znaky (např.: slovními, číselnými,
obrázkovými), které v lidském myšlení zastupují různé předměty a vztahy.
Při poznávání na základě činností se musí žák nejprve zorientovat v daném úkolu, připravit si
pomůcky a na základě pozorování při manipulaci s nimi vyjádřit slovy, co shledává. Teprve potom, obvykle
společně s ostatními žáky nebo za pomoci učitele, dospívají žáci k zobecnění poznatku a jeho přesnějšímu
vyjádření. Takto, prostřednictvím jasného porozumění, dochází k osvojování nových poznatků. V tomto smyslu
je možné činnosti žáků chápat jako nástroj k poznávání vnějšího světa a přetváření dosud získaných poznatků
tak, aby je bylo možné uvádět do systémů z hlediska jejich využití při řešení různých problémů. U takto
učených žáků vznikají v tomto období vnitřní struktury operací a tím se vytvářejí předpoklady pro rozvoj
logického myšlení. Aktivně se také ovlivňuje jejich další zdravý psychický vývoj.
Tvořivá škola zpříjemňuje žákům učení a zvyšuje zájem žáků o výuku. Díky používání činnostních
metod a postupů, které žáky aktivně zapojují do výuky, žáci učivu lépe rozumějí, lépe si látku osvojují a
94
zapamatovávají. Snažíme se, aby ve 2. období základního vzdělávání, stejně jako v období prvním, ve výuce
vládla pozitivní atmosféra. To je nejlepší předpoklad pro úspěchy žáků.
K dobrému osvojení jakéhokoliv učiva (matematického, přírodovědného, učiva z českého nebo z
cizího jazyka aj.) žáky nemůže dojít bez příslušné motivace, bez vytvoření vnitřního zájmu o určité učivo. Žák,
který si má učivo nejen zapamatovat, ale také osvojit (to znamená dokázat si učivo vybavovat v jiných
souvislostech), musí být dostatečně motivován. Tomu napomáhá jednak porozumění učivu, jednak žákova
důvěra v to, že je v jeho schopnostech dané učivo zvládnout. Pozitivní motivace žáků k učení souvisí tedy
těsně s jejich směřováním k vytrvalosti a snaze dosáhnout dobrých výsledků.
Vzdělávací proces vyžaduje průběžnou zpětnou vazbu mezi učitelem a žákem. Díky ní žák dostává
možnost uvědomovat si své pokroky a příležitost vidět, že může postupně dosáhnout stanoveného cíle.
Každý žák má v sobě snahu účastnit se aktivně výuky. Činnostní učení mu to umožňuje. Přes vlastní činnosti,
pozorování a vyjadřování se může každý žák průběžně přesvědčovat o svém pokroku v učení a svých
schopnostech. Jde tu o motivující zpětnovazební vztahy, které řídí cílevědomě zaměřené chování žáka
v procesu vzdělávání. Pokud žáci chápou, čemu a proč se učí, rozvíjejí se v souladu se svými přirozenými
schopnostmi a zájmy.
Základní vzdělávání na 1. stupni uvádí žáky do pravidelného a systematického vzdělávání. Svým
činnostním a praktickým charakterem vede žáky k učební aktivitě a k poznání, že je možné hledat, objevovat,
tvořit a nalézat vhodný způsob řešení problému. Při výuce v tomto období pamatujeme na to, aby všechno
učivo odpovídalo skutečnosti. Při učení volíme takové postupy, aby probíranou látku mohli všichni žáci snadno
pochopit. Žáky vedeme k logickému myšlení. Stavíme na smyslovém pozorování žáků, dbáme na jejich aktivní
účast ve výuce a stále se přesvědčujeme o porozumění žáků učivu. Žákům tak otevíráme cestu k poznání. Od
slov obracíme zřetel k pochopení věcí, poznatků a souvislostí mezi nimi. Tím dáváme základ i pro dobrý
jazykový projev žáků. Při učení novým poznatkům vycházíme z předmětů žákům dobře známých a
necháváme je, aby mohli své poznatky ve vyučování použít. Důsledně uplatňujeme návaznost učiva a
mezipředmětové vztahy.
„Učme tomu, čemu je třeba učit, ale tak, že se žák sám o věc pokouší.“ (J. A. K.)
Činnostní a tvořivé základní vzdělávání na 1. stupni pomáhá všem žákům utvářet a postupně rozvíjet
vymezené klíčové kompetence. Pro vyučování ve 4. a 5. ročníku je charakteristické maximální využívání
mezipředmětových vztahů. Všechny materiály, podle kterých ve Tvořivé škole pracujeme, jsou připraveny tak,
abychom mohli při objevování, získávání a procvičování poznatků využívat všeho, co žáci poznávají v různých
vyučovacích předmětech. Při výuce žáci využívají pracovní sešity a učebnice se zapracovanými
mezipředmětovými vztahy. Například čtení z čítanek žáci doplňují poznatky z přírodovědy. Dějepisné učivo
žákům přibližují vybrané umělecké texty, setkávají se i s časovými osami. V matematice mají v pracovních
sešitech úlohy z různých oborů lidské činnosti, získávají nové informace o vesmíru, o významných
vynálezcích, některých stavbách atp.
Učitel i připravené učební materiály učí žáky tomu, že učivo jednotlivých předmětů spolu souvisí, že se
učí pro život a že jednou zvládnuté učivo mohou využít i jinde. Učebnice a pracovní sešity připravené pro
činnostní učení podávají učivo jazykem vhodným pro věk žáků 4. a 5. ročníku a tak, aby bylo učení žákům
usnadňováno a ne ztěžováno. To, co jim v dalším vzdělávání pomáhá, jsou dovednosti, ke kterým jsou při
činnostní výuce vedeni od začátku školní docházky. Jsou to především: schopnost třídit, rozlišovat, logicky
uvažovat, rozhodovat se, ptát se, komunikovat, naslouchat, hledat různé způsoby řešení situací a úloh,
využívat svých zkušeností a poznatků, docházet k závěrům.
Činnostní výuka dává příležitost každému žákovi k jeho individuální realizaci. V 5. ročníku jsou si žáci
obvykle již vědomi svých schopností. Měli mnoho příležitostí k tomu, aby se projevovali a přesvědčovali se, co
dokáží. Jejich sebedůvěru dále posilujeme a stále jim dodáváme chuť a odvahu případné nedostatky
překonávat a odstraňovat. K tomu napomáhá zejména často uplatňovaná zpětná vazba, vedení žáků
k sebekontrole, práce s chybou, dosahování bezchybnosti žáků v základním učivu. S individuální realizací
žáků přímo souvisí nutnost vnitřní diferenciace při vyučování i v domácí přípravě. Také na tento požadavek
učební materiály používané Tvořivou školou v dostatečné míře pamatují.
Ve 2. období činnostním vzděláváním přirozeně prostupuje mravní výchova. Demokratická společnost
potřebuje ke své realizaci nejenom lidi vzdělané, ale i mravně způsobilé. Je to nejen rodina, ale i škola a
95
společnost, které se musí snažit vychovat člověka ohleduplného k druhým, uznávajícího názory ostatních,
člověka schopného spolupracovat, ochotného respektovat a dodržovat pravidla slušného soužití mezi lidmi.
Mravní zákony jsou obvykle formulovány abstraktní, dětem málo srozumitelnou řečí; jsou všeobecné,
svými formulacemi přímo nabádají k pouhému odříkávání. Díky činnostním přístupům dosahujeme toho, že
nejen vyučování, ale i výchova je konkrétní, zajímavá. Uvědomujeme si, že pokud má mít mravní výchova
smysl a praktický vliv na chování žáků, musí se aplikovat na životní situace dětí. Chceme se vyvarovat
suchopárných lekcí o mravní výchově, a proto dáváme přednost nepřímým metodám její realizace. Mezi ně
řadíme hlavně výchovu na základě životních zkušeností a využívání vhodných modelových situací.
Výchova na podkladě životních zkušeností a modelových situací má mnoho předností:
- vychází z konkrétní situace, kterou většina žáků chápe
- žáci mohou posuzovat, co je dobré nebo zlé, na konkrétní situaci
- žáci mohou uvážit, jaké má být správné jednání, jak by se sami v podobné situaci zachovali
- navozená situace jim může ukázat, že často je třeba druhým pomoci
- z většiny řešených životních situací lze vyvodit poučení pro osobní jednání
- žáci mohou formulovat skrytou mravní zásadu pro chování lidí mezi sebou
- každý zde má možnost analyzovat své vlastní jednání vzhledem k dané situaci a v ní skryté
mravní zásadě
Vytváření a osvojování správných mravních návyků umožňují v naší škole metody zaměstnání žáků
individuálními i kolektivními činnostmi. Ukázněnost je předpokladem úspěšné práce a naopak prováděnými
činnostmi se stává každý žák ukázněnějším a mravně kultivovanějším. (To potvrzuje lidové rčení, které říká,
že „práce šlechtí člověka.“). Motivace žáků k zájmu o učení, pozitivní hodnocení a systematické vedení
k mravním způsobům chování vedou k celkovému dobrému výsledku. Ten se projevuje dobrými vědomostmi
žáků a jejich schopností tyto vědomosti uplatňovat v různých situacích.
V chování kultivovaného člověka je mnoho drobných nuancí, které jsou na první pohled zcela
samozřejmé. Pro děti jsou to však často věci nové a neznámé. Je třeba na ně žáky upozorňovat, dodržovat je
a dbát na to, aby se běžné zásady slušného chování staly pro žáky samozřejmostí.
Předpokladem pro úspěchy žáků ve 2. období základního vzdělávání je, stejně jako v prvním období,
pozitivní příznivá atmosféra. Učitel ve výuce vychází vždy z toho, co již žáci dobře umí. Nové poznatky žáci
vyvozují a objevují většinou sami, jsou k nim učitelem přivedeni prostřednictvím samostatných činností
s různými konkrétními předměty, pomůckami, nákresy, obrázky, za pomoci pozorování, třídění, rozlišování,
vyjadřování názorů. Když žák dokáže sám některou novou látku objevit nebo některou novou úlohu vyřešit,
prožívá pozitivní pocity úspěšnosti. Takto podávanou novou látku si pak snadno osvojuje a při výuce projevuje
aktivitu.
96
Rozvíjení klíčových kompetencí v 1. a 2. období základního vzdělávání
Kompetence k učení
Pro rozvíjení této kompetence u žáků v 1. – 5. ročníku je třeba:
- dát žákům k učivu, pokud je to možné, vždy konkrétní názor, aby bylo učivo žákům
předkládáno s využitím co nejvíce smyslů, zejména zraku, hmatu a sluchu
- nechat žáky individuálně s názornými pomůckami manipulovat, pozorovat, třídit a rozlišovat
- dbát, aby každý nový činnostní postup měl určitý didaktický cíl, přivést žáky k úvahám
o problému, k vyjádření svých závěrů, k znovuobjevování poznatků
- klást důraz na porozumění učivu a návaznost mezi jednotlivými poznatky
- snažit se podporovat čtení s porozuměním
- nechat žáky vyjadřovat se k přečtenému textu a stručně vyprávět jeho obsah
- dát příležitost k využívání žákovských zkušeností ve výuce
- podporovat tvořivou činnost žáků
- klást na žáky v učivu přiměřené nároky, vést je k dobrému zvládnutí základního učiva
a dát jim k tomu takový časový prostor, který zohledňuje individuální schopnosti
jednotlivých žáků
- pomáhat podpořit sebedůvěru žáků ve vlastní schopnosti
- upozorňovat na konkrétní využití vědomostí a dovedností v životě
- vést je k sebehodnocení a pochopení, proč se danému učivu učí
- vytvářet návyky k pozdějšímu samostatnému učení
- domácí úkoly směřovat k procvičování učiva, které žáci ve škole zvládli
- individuálně vést žáky k získávání poznatků i z jiných zdrojů, než jsou školní materiály
Kompetence k řešení problémů
Činnostní učení je založeno na předkládání problémů a úkolů ke konkrétnímu řešení každým žákem, dbá se
na to, aby se žáci v úkolu orientovali, přitom:
- žáci třídí, rozlišují, seskupují, přidávají i vyřazují určité pojmy, pomůcky nebo připravené
kartičky s údaji vzhledem k tomu, co mají sledovat
- podle svého uvážení žáci na základě uvedených činností nacházejí shodné, podobné nebo
naopak odlišné znaky
- postupujeme od jednoduchých problémů ke složitějším
- na základě pochopení sami žáci navrhují a provádějí obměny činností
- objevené poznatky aplikují v obdobných situacích, které sami vymýšlejí, mají možnost
využívat své dosavadní individuální poznatky, dovednosti a zkušenosti
- předkládáme též neobvykle zadané úlohy, např. pomocí schémat nebo obrázků, později i grafů
- podporujeme účast žáků, podle jejich schopností, v různých soutěžích, zvláště tvořivých, tj.
takových, kde je třeba uvažovat a hledat nové způsoby řešení úloh nebo zpracovávání údajů
- žáky vedeme k tomu, aby se nedali odradit případným nezdarem, docházeli ve své činnosti k závěrům,
pokoušeli se najít vhodné řešení
- různé závěry, řešení a rozhodnutí necháváme žáky obhajovat
- umožňujeme žákům vyhledávání nových informací, jejich třídění i propojování s učivem
- vedeme žáky k jednoduchému zaznamenávání svých pozorování a objevů
97
Kompetence komunikativní
K rozvíjení této kompetence poskytuje činnostní učení ve všech vyučovacích předmětech v 1. a 2. období
mnoho vhodných příležitostí, jelikož s každou činností je spojena komunikace mezi žáky navzájem i mezi žáky
a učitelem. K utváření této kompetence je nutné:
- nechat žáky při každé jejich činnosti hovořit o pozorovaném jevu nebo o vlastním způsobu
řešení daného úkolu
- přijímat často neodborně vyjádřené žákovské názory, upřesňovat je, vyjadřovat uspokojení
nad správnými závěry žáků a povyšovat je na objev
- umožnit žákům hovořit o poznaných souvislostech a zkušenostech z jejich života
- dávat žákům prostor k vyjádření vlastního názoru
- učit žáky naslouchat názorům spolužáků, využívat možností o názorech diskutovat,
respektovat se navzájem
- zkusit hovořit o pozorováních v přírodě, o zajímavých poznatcích z četby nebo ze sledování
naučných pořadů
- do výuky českého jazyka zařazovat jednoduchá mluvní cvičení na zvolené téma
- v matematice vymýšlet slovní úlohy, otázky, vyvolávat se mezi sebou navzájem
- hovořit o postupu ve složitější početní úloze, zkusit druhým poradit s řešením, ptát se navzájem na problémy
v učivu
- ve výtvarné a hudební výchově nechat žáky pokusit se vyjadřovat dojmy z uměleckého díla
Kompetence sociální a personální
Individuální činnosti zařazované do výuky jsou střídány s činnostmi žáků ve dvojicích což vyžaduje spolupráci,
vzájemnou domluvu a respektování se navzájem. Proto dbáme na to, aby:
- se žáci podíleli na stanovení pravidel pro práci v různě velkých skupinách a aby tato pravidla respektovali
- se učili vzájemné toleranci a zodpovědnosti za plnění dílčích částí společného úkolu
- v případě potřeby dokázali požádat o pomoc a sami byli ochotni pomoc podle svých
možností poskytnout
- vzájemná komunikace byla vedena v příjemné atmosféře. Tomu mimo jiné napomáhá i vhodné
oslovování žáků mezi sebou
Kompetence občanská
Činnostní učení prolíná výukou všech předmětů, žáci cítí sounáležitost s třídním kolektivem, neboť vzájemně
komunikují, dotazují se navzájem, diskutují o řešení problémů, vyprávějí si různé zkušenosti aj. Tento ráz
výuky vede žáky:
- k vzájemnému slušnému chování bez hrubostí a násilí
- ke snaze si mezi sebou pomáhat, uznávat se a oceňovat nápady druhých
- ke snaze o co nejlepší plnění svých povinností i uvědomování si svých práv
Žáci pak také snáze respektují témata vztahující se k péči o zdraví a k jeho ochraně.
Kompetence pracovní
Tato kompetence se při činnostním charakteru výuky rozvíjí ve všech vyučovacích předmětech spolu
s pracovními činnostmi, které podporují tuto výuku. Zaměřujeme se na:
- dosažení zručnosti žáků při práci s různými materiály, provádění činností a pokusů- udržování pořádku na
pracovním místě, systém v ukládání pomůcek a nářadí
- samostatnou přípravu jednoduchých pomůcek pro výuku žáky
- dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při pracovních činnostech
- poznávání různých oborů lidské činnosti, jejich výsledků a významu pro ostatní lidi
98
V ŠVP chceme ve 2. vzdělávacím období dosáhnout toho, aby:
- žáci samostatně prováděli pokusy a pozorování podle ústního pokynu, nákresu nebo návodu
- žáci postupně získali základy tvořivého myšlení
- se snažili k pokusům a pozorováním vyjadřovat, co pozorují a vyslovovat vlastní závěry
- se učili logicky uvažovat a řešit problémy
- žáci zvládali základy vzájemné komunikace
- využívali svých získaných vědomostí a zkušeností z různých oborů lidské činnosti
- uplatňovali poznatky mezipředmětově
- se žáci učili spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých
- projevovali pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací
- byli žáci k sobě navzájem tolerantní a ohleduplní
- získávali pozitivní vztah ke svému fyzickému i duševnímu zdraví a pečovali o něj
- neohrožovali spolužáky a další spoluobčany neuváženými činy
- si začali uvědomovat své reálné možnosti a aby se snažili rozvíjet své nadání
- se žáci rozvíjeli jako svobodné osobnosti a učili se přijímat odpovědnost za své jednání
Pro přirozený rozvoj klíčových kompetencí je třeba stále respektovat individuální vlohy žáků a motivovat žáky
tak, aby prožívali pozitivní pocity z pochopení probíraného učiva. Aby byli žáci ochotni tvořivě riskovat při
řešení úkolů a problémů, je potřeba podporovat jejich samostatnost, sebejistotu, zodpovědnost a pozitivní
sebehodnocení.
Učitel se pro žáky stává partnerem a poradcem, pomocníkem i oporou a to jak při řešení úloh, tak při
pochopení nebo nepochopení probíraného učiva. Výuka ve škole může být rušnější, může se v ní uplatňovat i
humor a smích. Vše je provázeno pocity uspokojení a radosti, dobrými výsledky. Žák je podněcován
k produkování myšlenek, nápadů, kladení otázek. Často se tak děje při činnostních postupech s pomůckami,
na základě hovoru o pozorovaných jevech nebo na základě řešení úloh ze života. Ve výuce klademe důraz na
předávání vědomostí v rámci smysluplných celků.
„Žáci by měli být motivováni touhou uspět, ne strachem z neúspěchu.“
(J. A. K.)
99
Cílová a obsahová specifikace jednotlivých vyučovacích předmětů
Školní vzdělávací program„Škola pro život, škola pro všechny“ realizuje požadavky na základní vzdělávání
žáků v 2. období prostřednictvím formulovaných vzdělávacích oblastí a pro školní praxi určuje dílčí celky –
vyučovací předměty.
Vzdělávací program „Škola pro život, škola pro všechny“ realizuje požadavky na základní vzdělávání žáků
ve 2. období prostřednictvím vzdělávacích oblastí a pro školní praxi určuje vyučovací předměty.
Vzdělávací oblast
Minimální
časová dotace
dle
ŠVP
Ročník
Vyučovací předmět
Celkem
Učební plán pro 2. vzdělávací období (4. a 5. ročník) Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání
ZŠ Kamínky 5 „Škola pro život, škola pro všechny“ platného od 1. 9. 2006 s úpravou od 1, 9. 2009
Minimální
časová
dotace
dle RVP
1
2
3
4
5
8+1
8+2
6+2
6+1
7
35 (+ 6)
41
35
–
–
3
3
3
9
9
9
matematika
3+1
4+1
5
4+1
4+1
20 (+ 4)
24
20
informatika
–
–
–
1
1
1 (+ 1)
2
1
prvouka
2
2
3
–
–
7
7
přírodověda
–
–
–
1
1+1
2 (+ 1)
3
vlastivěda
–
–
–
2
1+1
3 (+ 1)
4
hudební výchova
1
1
1
1
1
5
5
výtvarná výchova
1
1
1+1
2
2
7 (+ 1)
8
člověk a zdraví
tělesná výchova
2
2
2
2
2
10
10
10
člověk a svět práce
praktické činnosti
1
1
1
1
1
5
5
5
disponibilní hodiny
2
3
3
3
3
(+ 14)
0
14
20
22
25
25
26
jazyk a jazykové komunikace
český jazyk
cizí jazyk
matematika a její aplikace
informační a komunikační
technologie
člověk a jeho svět
umění a kultura
12
12
celkový týdenní počet hodin – maximum týdně
celkový počet hodin za 1. – 5. ročník
104 (+ 14) 118
118
2 disponibilní hodiny jsou v 1. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (1) a M (1)
3 disponibilní hodiny jsou ve 2. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (2) a M (1)
3 disponibilní hodiny jsou ve 3. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (2) a Vv (1)
3 disponibilní hodiny jsou ve 4. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (1), M (1) a Inf (1)
3 disponibilní hodiny jsou v 5. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu M (1), Př (1) a Vl (1)
100
V jednotlivých vzdělávacích oblastech je splněna minimální časová dotace určená RVP ZV.
V návrhu učebního plánu pro 2. vzdělávací období jsou zařazeny celkem 3 disponibilní hodiny,
jak je uvedeno v návrhu učebního plánu pro 1. – 5. ročník vzdělávacího programu pro základní vzdělávání –
„Škola pro život, škola pro všechny“ (1. část vzdělávacího programu).
Hlavní cíle 2. období
Vyučování má ve všech předmětech činnostní charakter. Je nutné dodržovat návaznost na dovednosti a
vědomosti získané žáky v 1. vzdělávacím období. Učivo, které je uvedeno pod orientačními očekávanými
výstupy, je třeba průběžně upevňovat; ostatní učivo, které bylo s žáky v 1. období probráno, je nutné opětovně
činnostně předložit a dostatečně procvičit.
Ve 2. období uplatňujeme ve větší míře aktivní zapojování žáků do výuky, sebekontrolu a
sebehodnocení žáků. Žáky vedeme k objevování souvislostí mezi látkou naučenou a látkou aktuálně
probíranou. Důraz klademe na propojování učební látky jednotlivých vyučovacích předmětů mezi sebou a na
zautomatizování základních vědomostí, a to zejména v matematice a českém jazyce. Žáky učíme nedostatky
nejen odhalovat, ale ukazujeme jim, jak lze zjištěné nedostatky postupně odstraňovat. Žákům dáváme prostor
k samostatným úvahám a dodáváme důvěru k dosažení dobrých výsledků.
Cílem tohoto období základního vzdělávání je připravit žáky k snadnému přechodu na 2. stupeň.
101
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČESKÝ JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE
Vzdělávací oblast je ve 4. a 5. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacích předmětů
český jazyk a anglický jazyk
Český jazyk
Co by měl žák na začátku 4. ročníku v českém jazyce umět:
Komunikační a slohová výchova
– číst plynule, s porozuměním, nahlas i potichu přiměřeně náročné texty
– rozumět přiměřeně krátkému čtenému sdělení a umět ho reprodukovat
– respektovat základní komunikační pravidla v rozhovoru
– dbát na pečlivou výslovnost, opravovat svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost
– tvořit krátký mluvený projev na základě vlastních zážitků
– psát správné tvary písmen a číslic, umět kontrolovat vlastní jednoduchý písemný projev
– psát věcně i formálně správně jednoduchá sdělení
– umět seřadit dle dějové posloupnosti ilustrace a vyprávět podle nich jednoduchý příběh
– stručně popsat jednoduchý děj nebo předmět, krátce vyprávět vlastní zážitek
Jazyková výchova
– porovnávat významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná,
nadřazená a podřazená, vyhledávat v textu slova příbuzná
– rozlišovat slovní druhy v základním tvaru
– užívat v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves
– spojovat věty vhodnými spojkami do jednoduchých souvětí
– rozlišovat druhy vět podle postoje mluvčího (oznamovací, tázací, rozkazovací, přací), psát správně
znaménka za větami, k vytvoření vět volit vhodné jazykové i zvukové prostředky
– osvojit si pravopis
•slov s tvrdými a měkkými slabikami
•slov se slabikami dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě
•slov se souhláskami uprostřed a na konci (znělé, neznělé)
•předložkových výrazů
•i, í / y, ý po obojetných souhláskách uvnitř slov - pravopis vyjmenovaných slov (jen nejběžnější slova
příbuzná)
– rozlišovat věty v psaném projevu, psát velké písmeno na začátku věty, větu ukončit
– v typických případech psát velká písmena u vlastních jmen osob, zvířat a místních názvů
Literární výchova
– přednášet zpaměti ve vhodném frázování a tempu báseň i část jednoduchého prozaického textu
– rozlišovat vyjadřování v próze a ve verších, odlišovat pohádku od ostatních vyprávění
– dokázat z jednoduchých textů vybrat informaci, kterou považuje za důležitou, říct ji ostatním
– pracovat tvořivě s literárním textem, podle svých schopností jednoduše reprodukovat krátký přečtený
text, popřípadě ho doplnit vhodnou ilustrací
A) Výchovně vzdělávací cíle:
102
-
naučit se správně, plynule, hbitě a výrazně číst
rozumět přiměřeně dlouhému a srozumitelnému textu čtenému nahlas i potichu
postupně rozšiřovat slovní zásobu
správně se vyjadřovat spisovným jazykem v řeči i v psaném projevu
osvojit si základy pravopisu určeného pro toto období
ve výuce podporovat samostatnost žáků, vést je k uvažování, nechávat probírané jevy pozorovat,
třídit, srovnávat, zdůvodňovat a užívat v různých obměnách
- dát žákům časový prostor pro uplatnění jejich zájmů, dosavadních vědomostí a zkušeností,
podporovat tvořivou práci žáků
- vést žáky k používání různých přehledů, grafických znázornění, náčrtových schémat, které jim
pomůže abstraktní učivo zkonkretizovat, zjednodušit, usnadnit jeho pochopení
- postupně vytvářet návyk vlastní kontroly ukončené práce, uvažovat nad chybami
- průběžně klást důraz na komunikaci mezi žáky, využívání probíraných jevů v jednoduchých
mluvních cvičeních
- soustavnými i příležitostnými cviky vypěstovat jazykový cit žáka, tak aby se dovedl vyjádřit prostě,
stručně a jasně slovem i písmem
- dbát, aby se ve školních projevech žáků nevyskytovala hrubá a hanlivá slova, ani slova z
dětské hantýrky, nahrazovat je tvary správnými
- vést je k zájmu o četbu naučnou i o četbu, která by byla blízká jejich citovým prožitkům, dále jim
ukázat, jak zaznamenávat, co přečetli i dojmy z četby
- dbát na mezipředmětové vztahy
- u naučných textů, které by měly být vždy přiměřené věku žáků, učit žáky vyjádřit hlavní myšlenku nebo
poznatek
B) Charakteristika výuky českého jazyka ve 2. období:
Cíle výuky českého jazyka jsou naplňovány:
- komunikační a slohovou výchovou
- jazykovou výchovou
- literární výchovou
Jan Amos Komenský, Didaktika velká, kapitola XIX.:
„Všude řeč s věcmi a věci s řečí půjdou spolu stejným krokem.“
Komunikačním a slohovým dovednostem je v tomto vzdělávacím období vyučováno tak, aby byl
podporován a podněcován duševní rozvoj žáků a zároveň byla rozvíjena jejich individualita. V předmětu český
jazyk se komunikační a slohové dovednosti realizují při čtení, naslouchání, mluveném a písemném projevu
žáků. Na plnění tohoto úkolu se ve 4. a 5. ročníku podílí i výuka v rámci ostatních předmětů. Díky činnostnímu
způsobu vzdělávání mají totiž žáci dostatek příležitostí k tomu, aby hovořili, diskutovali, vyjadřovali se o tom,
co pozorují, dělají, co právě zjišťují, co prožívají ve všech předmětech. Činnostní způsob komunikativní výuky
podporuje probouzení a rozvíjení duševního života žáků a mnohdy vede i k vůbec prvnímu pocitu uvědomění
si hodnot své osobnosti. Tím, že v průběhu 2. vzdělávacího období soustavně dbáme na to, aby žáci četli
správně a s porozuměním, jim otevíráme cestu k jejich budoucímu vzdělávání. Realizovat tento způsob výuky
nám velmi pomáhají materiály vytvořené zvlášť pro činnostní učení, se kterými ve Tvořivé škole pracujeme.
V 2. období základního vzdělávání je naším úkolem zautomatizovat základní pravopisné jevy určené
pro 1. vzdělávací období, proto zde věnujeme Jazykové výchově značnou pozornost.
Chceme-li při výuce českého jazyka dosáhnout dobrých výsledků, je třeba stále dbát o to, aby všichni
žáci porozuměli významu slov. K tomu využíváme vjemy sluchové, zrakové i motorické. Činnostní výuka
českého jazyka, při které dostávají žáci stále příležitost k aktivní činnosti, má neocenitelný význam jak pro
jazykové vyučování tak pro výuku naukových předmětů. K uspokojivým výsledkům vede jedině vyučování,
které je pro žáky srozumitelné a pochopitelné.
Máme-li rozvíjet slovní zásobu žáků, chceme-li je dobře naučit pravopis a ostatní učivo jazykové
výchovy, zařazujeme do výuky pravidelná pravopisná a mluvní cvičení. Soustavně prováděné a promyšlené
sestavy těchto cvičení vedou k zautomatizování mluvnických a pravopisných jevů. Dbáme na to, aby cvičení
103
měla praktický ráz a žáci byli při cvičeních aktivní. Žákům stále umožňujeme, aby o učivu přemýšleli a
předložené jevy používali v řeči i písmu. Při vyučování pravopisu pravopisné jevy vždy odůvodňujeme. Žáky
vedeme k praktickému používání mluvnických jevů. Podněcujeme je, aby svá pozorování, zkušenosti a
poznatky při výuce sami vyjadřovali a věty s mluvnickými jevy obměňovali. Tato mluvní cvičení zařazujeme do
výuky krátce ale často. Při užívání jednotlivých pravopisných a mluvnických jevů ve spojeních si žáci tyto jevy
osvojí lépe než z teoretických výkladů a pouček. Gramatika i pravopisná pravidla vyplývají z praktického
využití přirozeně a nenásilně a žáci si je osvojují snadněji a trvaleji.
Jazykové dovednosti žáků se ve vyučování českého jazyka realizují v těchto složkách: zvuková
stránka jazyka, slovní zásoba a tvoření slov, tvarosloví, skladba a pravopis.
Literární výchově se věnuje pozornost při čtení uměleckých textů, při čtení článků přírodovědného,
zeměpisného i dějepisného obsahu, a to jak z čítanek tak i z jiných učebnic nebo vhodných vybraných knih.
Při literární výchově se soustavně rozvíjí ústní a písemné vyjadřování žáků, vytváří se a upevňují návyky žáků
vyjadřovat myšlenky logicky, souvisle a mluvnicky správně.
Ve 4. a 5. ročníku se ve výuce Čj začíná více využívat tichého čtení a žáci jsou vedeni k samostatné
práci s textem. Učitel dbá na to, aby i tiché čtení žáků bylo uvědomělé, a proto při něm dává žákům takové
úkoly, které mu umožní zjistit, zda žáci potichu přečtený text pochopili. Text určený k tichému čtení nemá být
zpočátku dlouhý. Otázky k obsahu si mohou zadávat sami žáci, může se ptát i učitel. Je možné využít otázek
připravených v čítankách. Žáci mohou také vyprávět o tom, co četli, nebo si nakreslit k textu obrázek.
Součástí literární výchovy v tomto období je též pokračování nácviku hlasitého čtení. Žáci se přitom
učí správně členit čtené věty nejen podle interpunkce, ale i logickými pauzami a také klást správný větný
přízvuk.
Práce v hodinách čtení přispívá k rozvoji poznávacích schopností žáků, rozvíjí jejich smyslové
vnímání, myšlení, řeč, fantazii a paměť.
Používané Čítanky (Nová škola Brno) jsou pro toto období připraveny i s úkoly pro tvořivou práci
žáků. Je v nich dostatečné množství ukázek, které žáky zaujmou svým obsahem a které je, v návaznosti na
čítanky pro 1. období, seznámí s dílem známých českých a evropských spisovatelů. V čítankách pro 4. a 5. r.
se vyskytují i texty přírodovědné a historické, které jsou svým jazykem a obsahem přiměřené věku žáků. Učivo
přírodovědy a vlastivědy žákům přiblíží a pomohou pochopit.
Novým úkolem, který literární výchova, společně s naukovými předměty, v tomto období plní, je určení
hlavních myšlenek textu, jejich sestavení do krátké osnovy a souvislé vyprávění základního obsahu článku
podle této osnovy – žáci se učí učit z učebnic. Dobře nám k tomu slouží krátké naučné texty s přírodovědným
a vlastivědným obsahem.
104
C) Obsah učiva - 2. vzdělávací období - český jazyk
Ročník: 4.
Učivo
Očekávané výstupy
Komunikační a slohová výchova
vyprávění vlastního zážitku
z prázdnin
dopis z prázdnin
stručné sdělení, sms - zpráva
místa jeho poznávání u nás i
v zahraničí
rodný jazyk, rodná země
státní hymna – slova, autoři
spisovný, kultivovaný projev
hovorová řeč, místní nářečí
podzimní krajina
popis výroby draka
podzimní práce na zahradě, na poli
cesta do školy
popis pokoje
popis domu
popis postavy
vánoční svátky
kalendářní a školní rok
hodnocení uplynulého roku
popis výroby pohoštění
omluva
telefonický a písemný vzkaz
kamarád na dopisování
vypravování vlastního zážitku při
porušení pravidel
školní řád
knihovna
formulář, dotazník
apríl
Velikonoce jako křesťanské svátky
návod pracovního postupu
vypravování vlastního zážitku ze
školy v přírodě
návštěva kulturních zařízení
příhody živelných katastrof
plány na prázdniny
letní aktivity
Komunikační a slohová výchova
vyprávěním přibližuje ostatním své zážitky
sestavuje osnovu svého vyprávění
dodržuje dějovou posloupnost
rozumí textům přiměřeného rozsahu a náročnosti
rozlišuje podstatné a okrajové informace ve sdělení
pamatuje si obsah sdělení a reprodukuje ho vl.slovy
vhodně komunikuje s vrstevníky a dospělou osobou
rozumí pokynům přiměřené složitosti
adekvátně reaguje na pokyny
dokáže přiznat svoji chybu, omluvit se
rozeznává popis předmětu, zvířete, osoby, prostředí,
děje, pracovního postupu
všímá si rozdílů a hlavních znaků při popisu
seznamuje spolužáky se svými koníčky pro volný čas
využívá k poznávání encyklopedie, atlasy
vytváří si pozitivní vztah k přírodě
vypráví o dopravě, o bezpečném způsobu jízdy na
kole
hovoří o zodpovědnosti
připomíná si pravidla školního řádu
přiřazuje k daným otázkám správné odpovědi
zjišťuje si dotazy úplnost textu
využije otázek a odpovědí k dramatizaci
sestavuje dopis, přání, vzkaz k různým příležitostem
vyměňuje si informace o zdravém životním stylu
pečlivě vyslovuje, volí vhodné tempo řeči
volí adekvátní intonaci pro daný typ sdělení
dbá na vyjadřování celou větou spisovným jazykem
vyvarovává se ve svém projevu hovorových výrazů
dokáže vysvětlit pojmy rodný jazyk, rodná země
uvědomuje si potřebu dorozumět se
aktivně naslouchá vyprávěnému textu
v samostatném vyprávění pohádky dodržuje časovou
posloupnost
čte návod pracovního postupu, všímá si sloves.tvarů
popisuje svými slovy svůj pracovní postup
všímá si proměny krajiny během ročních období
popisuje činnosti v ročních obdobích
seznamuje se s pranostikami jako pozorování
přírody
seznamuje se s lid.zvyky při různých příležitostech
uvádí si zvyky místní, zahraniční
uvědomuje si důležitost charity zvláště o vánočním
čase
reprodukuje text vlastními slovy
zná důležitá telefonní čísla a jejich použití
navštíví místní knihovnu
seznamuje se s vyplňováním formulářů, dotazníků
ČJ – jazyková výchova
nauka o slově
hlásková a zvuková podoba slova
význam slova
slova spisovná a nespisovná
slova neutrální a citově zabarvená
stavba slova
kořen, předpona, přípona
předložky a předpony
vyjmenovaná slova
slovní druhy
podstatná jména – rod, číslo, pád
skloňování podstatných jmen
slovesa – osoba, číslo, čas
tvar sloves určitý a neurčitý
(infinitiv)
Poznámky
Mezipředmětové vztahy
AJ –umí pozdraitv a představit se,
pojmenovává barvy,hovoří o svátcích,
uvědomuje si potřebu dorozumět
M – na základě porozumění textu
pracuje se slovní úlohou, čte, zápisuje
odpovědi, píše číslice
Vl – vyjmenovává názvy zemí, řadí je
podle abecedy, čte literární texty z
našich dějin – Karel IV, navštíví některé
z hradů a zámků ČR
Př - čte literární texty s tématikou
přírody v různých ročních obdobích,
popisuje práce na poli, sestaví
evakuační zavazadlo, komunikuje o
zvířtatech a rostlinách
Hv –pamatuje si texty písní, deklamuje
říkadla, na základě rytmizace si
uvědomuje slabiky, opakuje si text státní
hymny
Vv - maluje na základě porozumění k
textu k ilustraci, doplňuje obrázkem
daný popis
Pč – na základě textu manipuluje
s předměty, vystřihuje pomůcky,
popisuje výrobu předmětu, vnímá
pracovní postup,,podle kterého věc
vyrábí, navrhuje vybavení pokoje
Tv - vyjadřuje text pohybem
Osobnostní a sociální výchova
(OSV)
Osobnostní rozvoj
1. cvičí smyslové vnímání, pozornost a
soustředění, dovednost zapamatování
2. rozvíjí sebepoznání a sebepojetí
rozvíjí základní dovednosti pro pozitivní
naladění mysli a dobrý vztah k sobě
samému – umí říci co se mu povedlo
3.cvičí sebeovládání a sebekontrolu,
reguluje vlastní jednání a prožívání
4. hledá pomoc při potížích
5. uplatňuje kreativní myšlení, cvičí se
v pružnosti nápadů a originalitě
Sociální rozvoj
1. snaží se pohlížet na svět očima
druhého
2. pěstuje kamarádské vztahy ve třídě
ČJ – jazyková výchova
3. asertivně komunikuje, vnímá i řeč těla
4. zdokonaluje zvládání situací
opakuje si učivo z nižších ročníků
v soutěžích
uvádí slova nespisovná, hovorová
Morální rozvoj
dokáže nahradit hovorové slovo spisovným
1. učí se rozhodovat, užívá omluvu jako
třídí slova na neutrální a citově zabarvená – mazlivá, jedno z řešení problémů v mezilidských
hanlivá
vztazích
105
jednoduché a složené tvary sloves
zvratná slovesa
časování sloves
stavba věty
věta jednoduchá a souvětí
podmět a přísudek, základní
skladební dvojice
shoda přísudku s podmětem
řeč přímá a nepřímá
opakuje si pojem kořen slova jako společnou část
příbuzných slov
seznamuje se s pojmy předpona a příponová část
vyhledává slova s více předponami
uvědomuje si předponu jako část slova
vnímá předložku jako samostatný slovní druh pojící
se k následujícím slovům
uvědomuje si rozdíl mezi čtenou a psanou podobou
předložek
vkládá vhodné slovo mezi předložku a jméno
ČJ – psaní
seznamuje se s předponami a předložkami od-,nad,pod-, předpsaní adresy
seznamuje se s předponami roz-, bez-, vz- a
předložkou bez
pozdrav z výletu, blahopřání,
uvědomuje si psaní písmene -d, -z v těchto spojeních
k Vánocům či Velikonocům
psaní dopisu
seznamuje se s předponami ob-, vpsaní stručného sdělení, zprávy,
všímá si vyslovované skupiny bje, vje
vzkazu
vyznačuje kořen slova a rozhoduje o psaní ě/ je
psaní slov citově zabarvených
seznamuje se se zdvojenými souhláskami
psaní slov s předponou a
opakuje si vyjmenovaná slova po B,F,L,M,P,S,V,Z
předložkou
charakterizuje slovní druhy
psaní i/í nebo y/ý po obojetných
opakuje si známé mluvnické kategorie podstatných
souhláskách uvnitř slova
jmen
psaní vlastních jmen
učí se postupu zařazování ke vzoru podstatných
opis, přepis, diktát slov i vět, oprava jmen
opakuje si probrané mluvnické kategorie sloves
chybného textu
psaní popisu k obrázku
seznamuje se s pojmem jednoduchý a složený tvar
doplňování a psaní koncovek
sloves
určuje jako jednoduchý tvar i slovesa zvratná
podstatných jmen
seznamuje se s osobními koncovkami sloves v čase
psaní správných tvarů sloves
psaní vět na shodu
přítomném
doplňování do textu, na fólii
uvědomuje si měkké zakončení v koncovkách
přítomného času
vyplňování křížovek, rébusů,
pracovních listů
tvoří budoucí čas složeným i jednoduchým tvarem
doplňování čárek, spojek do textu
seznamuje se časováním sloves v čase minulém
psaní jednoduchého záznamu
všímá si složeného tvaru z příčestí činného a
přečtené knihy
přítomného času pomocného slovesa být
psaní příspěvků do školního
slovesné tvary zakončené koncovkami -l,-la,-lo,-li,časopisu
ly,-la
rozlišuje věty jednoduché a souvětí, pracuje s nimi
seznamuje se s čárkou v souvětí a jejím použití
ČJ – literární výchova
naznačuje stavbu souvětí pomocí větného vzorce
vymýšlí na dané vzorce různá souvětí
vyhledává základní skladební dvojici
tiché čtení
seznamuje se s variantou nevyjádřeného podmětu
výrazné čtení
doplňuje do vět vhodné podměty/ přísudky
orientace v textu
seznamuje se s pojmem shoda podmětu s
reprodukce přečteného textu
přísudkem
pamětné osvojování textu
uvědomuje si souvislosti shody v osobě, čísle, rodě
dramatizace textu
(životnosti)
články se školní tématikou
seznamuje se s pojmem přímá a nepřímá řeč
články daného ročního období
seznamuje se s typy přímé řeči
pohádkové texty
pracuje na počítači s programem na procvičování
pověsti
jazykového učiva
přísloví a rčení
bajky
ČJ – psaní
příběhy s dětskými hrdiny
četba o pravěku
pověsti z naší historie
píše, maluje vánoční/novoroční/velikonoční pozdrav
vyplňuje křížovky, rébusy
kronika
postavy naší historie
opisuje a přepisuje daný text
úsměvné texty
píše slova a věty podle diktátu
snaží se o úhlednost psaného textu
úryvky z knížek, kde se kouzlí a
zvládá základní hygien.návyky spojené se psaním
čaruje
pracuje s texty na počítači
úryvky z dobrodružných knih
2. chápe a respektuje sociální role,
hodnotí charakter čtených postav
Výchova demokratického občana
(VDO)
Výchova k vlastenectví
1. rozpozná státní symboly své vlasti,
preferuje svůj mateřský jazyk,
spoluvytváří pravidla pro vz.vztahy
2. toleruje a zachovává úctu k jiným
kulturám, jazyku apod.
respektuje etnické odlišnosti, uvědomuje
si důležitost popisu osoby – např. pro
potřeby kriminalistů (pátrání po
pachateli), řídí se školním řádem a
chápe odpovědnost za své činy
Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech
(EGS)
Evropa a svět nás zajímá
1. zajímá se o lidovou slovesnost nejen
naši, ale i našich sousedů
naslouchá zážitkům z cest svých
spolužáků, hovoří o zajímavých místech
v zahraničí, o životě tamních lidí
2. diskutuje o evropských a světových
událostech
chce poznávat život dětí v jiných zemích
Multikulturní výchova
(MKV)
1. vnímá sebe sama jako jedinečnou
osobnost
chápe své kulturní začlenění
plně respektuje zvláštnosti jiných etnik
2. uplatňuje principy slušného chování
rozvíjí vztahy se spolužáky bez ohledu
na jejich náboženskou, kulturní nebo
zájmovou příslušnostpřispívá k zapojení
žáků z odlišného kulturního prostředí do
kolektivu třídy
4. učí se k vstřícnému postoji
k odlišnostem při slavení různých svátků
různých kultur
Environmentální výchova
(EV)
2. chrání přírodu – vodu, ovzduší
3.poznává svou obec, její okolí, přírodu
přijímá životní styl chránicí životní
prostředí
podílí se na sběrových akcích školy
neznečišťuje prostředí
utváří si vlastní názor na lokální
ekologické problémy
4. spontánně hovoří o obci a okolí svého
bydliště
106
dětští spisovatelé
návštěva knihovny, kulturních
zařízení
besedy nad přečtenými knihami
encyklopedie, dětské časopisy
pořizuje jednoduchý záznam o přečtené knize
pokouší se o vlastní tvorbu
ČJ – literární výchova
porovnává pohádku s pověstí, uvádí rozdíly mezi
literárními útvary
rozlišuje pověsti místní a historické
procvičuje plynulé čtení
aktivně naslouchá četbě druhého
vyhledává klíčová slova z textu, podstatné informace
rozšiřuje si slovní zásobu
seznamuje se s básní jako literárním útvarem
připomíná si v textu významné události, státní svátky
charakterizuje bajku
všímá si vlastností, na které autor bajky poukazuje
doporučuje přečtené knihy svým kamarádům pro dny
volna
pořádá s ostatními výstavku knih
čte texty týkající se naší minulosti, dějin
doplňuje četbu o texty v encyklopediích
seznamuje se s pojmem kronika
seznamuje se s postavami našich dějin, čte pověsti o
nich
dává si své poznatky do souvislosti s učivem
vlastivědy
čte se změněnou intonací přímou a nepřímou řeč
pokouší se dramatizaci textu
účastní se během roku aktuálně
divadelního/filmového představení
srovnává divadelní/filmové představení s četbou
hledá výhody a nevýhody divadelního/filmového
zpracování a četby
plynule čte s porozuměním texty přiměřeného
rozsahu a náročnosti
vyměňuje si tituly knih jako vhodnou četbu na
prázdniny
Mediální výchova
(MDV)
Mediální komunikace a práce s médii
1. rozlišuje a pojmenovává jednotlivá
média
2. dokáže se verbálně podělit o
informace získané z médií
reprodukuje pohádku z televizního
programu nebo videa
3. vytváří se spolužáky třídní časopis
5.všímá si projevů rozhlasového
vysílání, média využívá jako informační
zdroj
Ročník: 5.
Učivo
Očekávané výstupy
Poznámky
Komunikační a slohová výchova
Komunikační a slohová výchova
vyprávěním přibližuje ostatním své zážitky
sestavuje osnovu svého vyprávění
dodržuje dějovou posloupnost
seznamuje se s pojmem reprodukce textu
pokouší se reprodukci cizího textu
seznamuje se s pojmy úvod, stať, závěr vypravování
rozumí textům přiměřeného rozsahu a náročnosti
rozlišuje podstatné a okrajové informace ve sdělení
posuzuje úplnost a srozumitelnost sdělení
všímá si případné manipulace ve sdělení v
rozhlasových a televizních reklam
pokouší se odhalit manipulační vliv na jednání
sledujících lidí
pamatuje si obsah sdělení a reprodukuje ho vl.slovy
vhodně komunikuje s vrstevníky a dospělou osobou
rozumí pokynům přiměřené složitosti
adekvátně reaguje na pokyny
dokáže přiznat svoji chybu, omluvit se
rozeznává popis předmětu, zvířete, osoby, prostředí,
Mezipředmětové vztahy
AJ –umí pozdravit a představit se,
pojmenovává barvy,hovoří o svátcích,
uvědomuje si potřebu dorozumět,
všímá si protikladných přídavných
jmen
vypravování
reprodukce textu
vypravování podle obrázků
popis předmětu
popis pracovního postupu
popis děje
popis postavy
dopis
tiskopisy
sms zpráva
ČJ – jazyková výchova
český národní jazyk
slovo a jeho stavba
části slova – kořen, předpona,
přípona, koncovka
slova příbuzná
M – na základě porozumění textu
pracuje se slovní úlohou, čte, zapisuje
odpovědi, píše číslice, rozlišuje
správně pojem číslo, číslice,, číslovka
Vl – vyjmenovává názvy zemí, řadí je
podle abecedy, čte literární texty z
našich dějin – Karel IV, navštíví
některé z hradů a zámků ČR
Př - čte literární texty s tématikou
přírody v různých ročních obdobích,
popisuje práce na poli, komunikuje o
zvířatech a rostlinách, všímá si změn v
přírodě, zajímá se o texty týkající se
vesmíru
107
tvoření slov
souhláskové skupiny na styku
předpony a kořene
souhláskové skupiny na styku
přípony a kořene
zdvojené souhlásky
přídavná jména odvozená příponou
–ský
předpony s-,z-,vzpředložky s,z
skupiny bě/bje, vě/vje, pě, mě/mně
dělení slov na konci řádku
pravopis po obojetných
souhláskách
tvarosloví - slovní druhy
podstatná jména
přídavná jména
slovesa
zájmena
číslovky
skladba
určování základních větných členů
podmět vyjádřený a nevyjádřený
podmět rozvitý a několikanásobný
přísudek slovesný
shoda přísudku s podmětem
shoda přísudku
s několikanásobným podmětem
věta jednoduchá a souvětí
spojování vět v souvětí
přímá a nepřímá řeč
ČJ – psaní
psaní adresy
pozdrav z výletu, blahopřání,
k Vánocům či Velikonocům
psaní dopisu
psaní stručného sdělení, zprávy,
vzkazu, sms zprávy
psaní slov citově zabarvených
psaní slov s předponou a
předložkou
psaní slov s různými příponami
psaní i/í nebo y/ý po obojetných
souhláskách uvnitř slova
psaní vlastních jmen
opis, přepis, diktát slov i vět, oprava
chybného textu
psaní popisu předmětu, návodu,
děje, osoby
doplňování a psaní koncovek
podstatných jmen
doplňování a psaní koncovek
přídavných jmen
psaní správných tvarů sloves
psaní vět na shodu
doplňování do textu, na fólii
vyplňování křížovek, rébusů,
pracovních listů
doplňování čárek, spojek do textu
psaní jednoduchého záznamu
přečtené knihy
psaní příspěvků do školního
časopisu, vlastní tvorba
děje, pracovního postupu
všímá si rozdílů a hlavních znaků při popisu
seznamuje spolužáky se svými koníčky pro volný čas
využívá k poznávání encyklopedie, atlasy
vytváří si pozitivní vztah k přírodě
vypráví o dopravě, o bezpečném způsobu jízdy na
kole
hovoří o zodpovědnosti
připomíná si pravidla školního řádu
přiřazuje k daným otázkám správné odpovědi
zjišťuje si dotazy úplnost textu
využije otázek a odpovědí k dramatizaci
sestavuje dopis, přání, vzkaz k různým příležitostem
vyměňuje si informace o zdravém životním stylu
pečlivě vyslovuje, volí vhodné tempo řeči
volí adekvátní intonaci pro daný typ sdělení
dbá na vyjadřování celou větou spisovným jazykem
vyvarovává se ve svém projevu hovorových výrazů
volí vhodné verbální a nonverbální prostředky
uvědomuje jazyk jako prostředek ke sdělování
myšlenek
seznamuje s pojmem český národní jazyk =
mateřský jazyk
jmenuje mateřský jazyk našich sousedů
všímá si jazykových podobností
chápe znalost cizího jazyka jako prostředek k
porozumění
aktivně naslouchá vyprávěnému textu
v samostatném vyprávění pohádky dodržuje časovou
posloupnost
čte návod pracovního postupu, všímá si sloves.tvarů
popisuje svými slovy svůj pracovní postup
všímá si proměny krajiny během ročních období
popisuje činnosti v ročních obdobích
seznamuje se s pranostikami jako pozorování
přírody
seznamuje se s lid.zvyky při různých příležitostech
uvádí si zvyky místní, zahraniční
uvědomuje si důležitost charity zvláště o vánočním
čase
reprodukuje text vlastními slovy
zná důležitá telefonní čísla a jejich použití
navštíví místní knihovnu
seznamuje se s vyplňováním formulářů, dotazníků
ČJ – jazyková výchova
opakuje si učivo z nižších ročníků
všímá si slov, u kterých došlo ke zdvojení souhlásek
po předponě
všímá si výslovnosti souhláskové skupiny na styku
kořene a přípony
tvoří přídavná jména s příponou ný/ní z daných
podstat.jmen
všímá si a zdůvodňuje zdvojení písmene n,
seznamuje s pravopisem přídavných jmen
utvořených od názvů zvířat
seznamuje s pravopisem podstatných jmen s
příponami -ík,-ice,-ina
seznamuje se s tvořením přídavných jmen
odvozených příponou -ský
všímá si malých tvarů písmen u přídavného jména
vytvořených z názvů
vybírá ze cvičení slova s předponami s-, z-, vz-
Hv –pamatuje si texty písní, deklamuje
říkadla, na základě rytmizace si
uvědomuje slabiky, opakuje si text
státní hymny
Vv - maluje na základě porozumění k
textu k ilustraci, doplňuje obrázkem
daný popis, poznává dětské ilustrátory
Pč – na základě textu manipuluje
s předměty, vystřihuje pomůcky,
popisuje výrobu předmětu, vnímá
pracovní postup,,podle kterého věc
vyrábí, navrhuje vybavení pokoje
Tv - vyjadřuje text pohybem
Osobnostní a sociální výchova
(OSV)
Osobnostní rozvoj
1. cvičí smyslové vnímání, pozornost a
soustředění, dovednost zapamatování
2. rozvíjí sebepoznání a sebepojetí
rozvíjí základní dovednosti pro
pozitivní naladění mysli a dobrý vztah
k sobě samému – umí říci co se mu
povedlo
3.cvičí sebeovládání a sebekontrolu,
reguluje vlastní jednání a prožívání,
stanovuje si osobní cíle po vzoru
kladných hrdinů
4. hledá pomoc při potížích
5. uplatňuje kreativní myšlení, cvičí se
v pružnosti nápadů a originalitě
Sociální rozvoj
1. snaží se pohlížet na svět očima
druhého
2. pěstuje kamarádské vztahy ve třídě
3. asertivně komunikuje, vnímá i řeč
těla, cvičí se v technice a výrazu řeči,
uvědomuje si důležitost umět
naslouchat
4. zdokonaluje zvládání situací
v soutěžích
Morální rozvoj
1. učí se rozhodovat, užívá omluvu
jako jedno z řešení problémů
v mezilidských vztazích
2. chápe a respektuje sociální role,
hodnotí charakter čtených postav,
analyzuje chování a postoje hrdinů,
vnímá pestrost charakterů
Výchova demokratického občana
(VDO)
Výchova k vlastenectví
1. rozpozná státní symboly své vlasti,
preferuje svůj mateřský jazyk,
spoluvytváří pravidla pro vz.vztahy
2. toleruje a zachovává úctu k jiným
kulturám, jazyku apod.
respektuje etnické odlišnosti,
uvědomuje si důležitost popisu osoby –
např. pro potřeby kriminalistů (pátrání
po pachateli), řídí se školním řádem a
108
ČJ – literární výchova
naše vlast
výlet po ČR
České země v 16. a 17.století
svět dívek a slečen
svět kluků
svět fantazie
kouzlo Vánoc a Nový rok
vesmír, náš svět
vývoj života na Zemi
lidé ve vesmíru, sci-fi
svět čar a kouzel
svět záhad a detektivních příběhů
svět žertů a šprýmů
svět zahradníků a zahrad
rozdílné podmínky života na Zemi
doba národního obrození
svět prázdninových radovánek
literární útvary: pověst, báseň,
povídka, bajka, román, balada,
epigram
dětští spisovatelé a ilustrátoři
všímá si významu slov s danými předponami
všímá si psaní ě/je
charakterizuje slovní druh přídavných jmen
všímá si shody mluvnických kategorií u podstatných
a přídavných jmen
seznamuje se s tříděním přídavných jmen
všímá si koncovek v rodě mužském, ženském,
středním
seznamuje se se vzory pro přídavná jména tvrdá,
měkká, přivlastňovací
charakterizuje slovesa v oznamovacím způsobu
jmenuje trojí způsob slovesných
tvarů:oznam.,rozkaz.,podmiň.
seznamuje se s pojmem osobní koncovky
seznamuje se v přehledu časování př.č. s různými
osobními koncovkami
seznamuje se se dvěma způsoby vyjádření
budoucího času
v čase budoucím porovnává složené a jed.tvary
seznamuje se s pojmem příčestí činné významového
slovesa a pomocného slovesa
posuzuje všechny tvary sloves v minulém čase za
složený tvar
seznamuje se v přehledu s časováním zvratných
sloves v č.min.
všímá si tvarů sloves v rozkazovacím způsobu
vnímá rozkaz/zákaz/prosbu jako děj,který se
má/nemá uskutečnit
všímá si tvarů sloves v podmiňovacím způsobu
uvědomuje si, že děj,který by se mohl uskutečnit, je
tvarem složený
charakterizuje slovní druh zájmen
seznamuje se s přehledem druhů zájmen
seznamuje se s charakteristikou každého druhu
zájmen
seznamuje se se skloňováním zájmen osobních
seznamuje se s tříděním číslovek
rozlišuje číslovky (nula, jedna, první…) a číslice
(0,1…)
opakuje si určování základních větných členů ve větě
seznamuje se s druhy
podmětu:vyjádřený,nevyjádřený,všeobecný
seznamuje se s charakteristikou rozvitého a
několikanásob.p.
všímá si oddělování několikanásobného podmětu
čárkami nebo spojkami
tvoří věty s daným druhem podmětu
seznamuje se s pojmy rozvitý přísudek a
několikanásobný př.
vyhledává věty s rozvitým/několikanásobným větným
členem
opakuje si pravidla psaní i/y/a pro shodu
seznamuje se s pravidly pro shodu u
několikanásobného v.č.
spojuje jednoduché věty v souvětí a naopak
pozoruje měnící se význam souvětí při záměně
spojovacího výrazu
pamatuje si, že uvozovací věta a přímá řeč netvoří
souvětí
opakuje si pojmy přímá a nepřímá řeč
pracuje na počítači s programem na procvičování
jazykového učiva
ČJ – psaní
chápe odpovědnost za své činy,
na příkladech hrdinů chápe pojmy čest,
odpovědnost, spravedlnost,svoboda a
demokracie
Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech
(EGS)
Evropa a svět nás zajímá
1. zajímá se o lidovou slovesnost nejen
naši, ale i našich sousedů
naslouchá zážitkům z cest svých
spolužáků, hovoří o zajímavých
místech v zahraničí, o životě tamních
lidí,
seznamuje se s dětskými literárními
hrdiny z jiných částí světa
2. diskutuje o evropských a světových
událostech
chce poznávat život dětí v jiných
zemích
Multikulturní výchova
(MKV)
1. vnímá sebe sama jako jedinečnou
osobnost
chápe své kulturní začlenění
plně respektuje zvláštnosti jiných etnik
2. uplatňuje principy slušného chování
rozvíjí vztahy se spolužáky bez ohledu
na jejich náboženskou, kulturní nebo
zájmovou příslušnost přispívá
k zapojení žáků z odlišného kulturního
prostředí do kolektivu třídy
4. učí se k vstřícnému postoji
k odlišnostem při slavení různých
svátků různých kultur,
Na základě scifi četby uvažuje o vývoji
a budoucnosti světa
Environmentální výchova
(EV)
2. chrání přírodu – vodu, ovzduší
3.poznává svou obec, její okolí, přírodu
přijímá životní styl chránicí životní
prostředí
podílí se na sběrových akcích školy
neznečišťuje prostředí
utváří si vlastní názor na lokální
ekologické problémy
4. spontánně hovoří o obci a okolí
svého bydliště
Mediální výchova
(MDV)
Mediální komunikace a práce
s médii
1. rozlišuje a pojmenovává jednotlivá
média
109
píše, maluje vánoční/novoroční/velikonoční pozdrav
vyplňuje křížovky, rébusy
opisuje a přepisuje daný text
píše slova a věty podle diktátu
snaží se o úhlednost psaného textu
zvládá základní hygien.návyky spojené se psaním
pracuje s texty na počítači
vypisuje tůzné tiskopisy, dotazníky
pořizuje jednoduchý záznam o přečtené knize
pokouší se o vlastní tvorbu
2. dokáže se verbálně podělit o
informace získané z médií
reprodukuje pohádku z televizního
programu nebo videa, napodobuje
vysílání týkající se zpravodajství,
počasí, reklamy a vnímá rozdílnost
mezi nimi
3. vytváří se spolužáky třídní časopis
5.všímá si projevů rozhlasového
vysílání, média využívá jako informační
zdroj
ČJ – literární výchova
plynule čte s porozuměním texty přiměřeného
rozsahu a náročnosti
orientuje se v textu
pracuje s textem podle daných pokynů
aktivně naslouchá četbě druhého
vyhledává klíčová slova z textu, podstatné informace
vyjadřuje své dojmy z četby
dramatizuje text
doprovází text ilustrací
rozšiřuje si slovní zásobu
tvoří vlastní literární text
pojmenování hlavní myšlenky děje
sestavuje osnovu k textům
rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu
pamatuje si podstatná fakta z textu
reprodukuje přečtený text
sbírá informace z různých zdrojů
seznamuje se na základě textů s literárními pojmy
pro jednotlivé literární útvary
všímá si jmen spisovatelů pro daný literární žánr
všímá si různých typů textů, při rozboru užívá
elementární literární pojmy
účastní se během roku aktuálně
divadelního/filmového představení
srovnává divadelní/filmové představení s četbou
hledá výhody a nevýhody divadelního/filmového
zpracování a četby
vyměňuje si tituly knih jako vhodnou četbu na
prázdniny
ČJ – literární výchova (k čítance)
seznamuje se z textů s některými národními hrdiny
sbírá informace o našich významných
osobnostech,které proslavily ČR
zajímá se a vyhledává pověsti z okolí svého bydliště,
kraje
zná zajímavá místa naší republiky, čte o nich
upoutávky
seznamuje se s texty připomínající naši historii
seznamuje se s literaturou, kde je hlavní hrdinkou
dívka
seznamuje se se spisovateli píšící pro dívky
seznamuje se s literaturou, kde je hlavní hrdinou kluk
seznamuje se se spisovateli píšící pro kluky
čte ukázky s fantazijními prvky
seznamuje se s básní jako liter.dílem psaným ve
verších
seznamuje se s pojmy a charakteristikou
lyrické/epické básně
všímá si vyjadřování charakterizující roční období
seznamuje se s texty o vesmíru
110
seznamuje se s sci-fi literaturou doplněnou o zajím.z
vesmíru
čte ukázky zabývající se magií, nahlíží do světa čar a
kouzel
čte ukázky s detektivní zápletkou
čte humorné texty,zábavné ukázky
seznamuje se s povídkou jako literárním útvarem
seznamuje se s románem jako literárním útvarem
seznamuje se s dobou národního obrození
seznamuje se s pojmem balada
seznamuje se s epigramem
D) Souhrn očekávaných výstupů na konci 2. období v Čj
Komunikační a slohová výchova
Žák: - čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas
- rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace
zaznamenává
- posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení
- reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta
- vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku
- rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě
- volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru
- rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně jí užívá podle komunikační situace
- píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry
- sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev
s dodržením časové posloupnosti
Jazyková výchova
Žák: - porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova
vícevýznamová
- rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku
- určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve
svém mluveném projevu
- rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary
- vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné skladební dvojici označuje základ věty
- odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí
- užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje
- píše správně i / y ve slovech po obojetných souhláskách
- zvládá základní příklady syntaktického pravopisu
Literární výchova
Žák: - vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je
- volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma
- rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů
- při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy
111
Anglický jazyk ve 2. vzdělávacím období
A) Výchovně vzdělávací cíle:
Upevnit vědomosti získané ve 3. ročníku, což jsou základy anglického jazyka.
Rozvinout tyto vědomosti a využít je pro požadavky Společného evropského referenčního rámce, jazyková
úroveň A1.
Činnostní výukou naučit žáky potřebnou slovní zásobu i mluvnické dovednosti pro dosažení jazykové úrovně
A1 dle evropského standardu.
Motivovat žáky k zájmu o anglický jazyk poslechem audio CD, na kterém mluví děti stejného věku, stejně jako
poslechem písní připraveným speciálně na tomto audio CD pro 4. ročník.
Základní idiomy a konverzační dovednosti procvičovat s pomocí audio CD, které je součástí pracovního
sešitu, a manuálních činností, pro které má učitel k dispozici didaktické hry.
Nacvičovat porozumění jednoduchým otázkám v anglickém jazyce a reakci na ně.
Vést žáka ke schopnosti představit se ústně i písemně v anglickém jazyce a jednoduše vysvětlit kdo je, kde
žije, co má rád, v jaké žije rodině.
Aktivní účastí v nácviku mluvení, porozumění, čtení a psaní vytvořit u žáků sebevědomí, že se dokáží uplatnit i
v cizině.
Žák získá základní schopnost domluvit se v anglickém jazyce dle požadavků společných pro všechny země
Evropské Unie na jazykové úrovni A1. Dále:
čte s pomocí slovníku jednoduchý text,
umí vyhledat informace v jednoduchém textu,
napíše jednoduchý dopis nebo pozdrav, vyplní formulář v angličtině.
Žák je připraven pro pokračování ve výuce anglického jazyka pro úroveň A2 a případně pro studium dalšího
cizího jazyka.
Při činnostním vyučování anglickému jazyku ve 2. období:
Vyučujeme komunikační dovednosti na základním stupni evropského standardu pro úroveň A1.
Pro tuto úroveň se zaměřujeme především na nácvik rozhovorů.
Dbáme na čtení jednoduchých textů s porozuměním. Žáky vedeme k tomu, aby postupně dokázali
o textu hovořit, tvořit jednoduché otázky podle textu, odpovídat si navzájem, jednoduše text reprodukovat.
Pokud je to možné, věty z textu obměňovat, využívat osvojenou slovní zásobu.
Do každé vyučovací hodiny zařazujeme činnosti s připravenými pomůckami.
Pomocí didaktických her procvičujeme se žáky nejen slovní zásobu, ale i mluvnici, která začíná být od 4. třídy
pro většinu žáků náročná ( tvorba otázky a záporu v angličtině, složené časy sloves, zájmena ).
V oblasti psaní se soustředíme na dovednosti požadované evropským standardem: napsat
jednoduchý pozdrav, přání k svátkům, vyplnit jednoduchý formulář, napsat o sobě krátký dopis.
B) Charakteristika výuky:
Výuka anglického jazyka ve 2. období má činnostní charakter. Dovede žáky ke schopnosti
komunikovat v angličtině na úrovni A1, která je základní, dle Společného evropského referenčního rámce.
Tento Společný evropský referenční rámec byl vytvořen pro všechny členy Evropské unie s cílem zaručit, aby
112
nastupující generace měla společný jazyk a mohla se tak lépe uplatnit na trhu práce, kde budou stále více a
více převládat nadnárodní zaměstnavatelé.
Chceme-li dosáhnout toho, aby žáci v průběhu 2. vzdělávacího období získali dobrý základ pro další
výuku anglického jazyka, je třeba pro výuku A.j. používat vhodné učební materiály, které z těchto požadavků
vycházejí a řídí se schopnostmi žáků této věkové kategorie. Učebnice, pracovní sešity a pomůcky připravené
v nakladatelství Angličtina expres umožňují žákům tyto požadavky snadno zvládnout pomocí přiměřeného
množství učiva, prostřednictvím písniček, zajímavých didaktických her, příběhů vhodných k dramatizaci.
Zařazeny jsou také odkazy na webové stránky, které vtáhnou dítě do cizojazyčné reality a motivují ho k práci
s cizím jazykem. Zpracování učebních materiálů a jejich názornost vede učitele i žáka k činnostnímu učení.
Pracovní sešit je připraven pro opakované procvičování učiva a jeho porozumění. Vede také k přípravě
projektů, které mohou žáci příležitostně vystavit ve třídě i uchovat pro budoucí odkazy na své znalosti, pro
Evropské jazykové portfolio.
V učivu postupujeme od znalostí získaných v 1. období k dospělejším tématům. Opakované
procvičování látky mohou vést žáci, kteří probíranou látku rychle zvládnou např. žáci jazykově nadaní.
Jazykovým nadáním rozumíme schopnost zapamatovat si nové cizí slovo ve všech jeho podobách: zvukové,
písemné, ve spojení s jinými slovy ve větách, a schopnost okamžitě rozlišit jeho mluvenou podobu. Toto
„nadání“ je přímo úměrné procvičování pomocí audio CD a činností.
C) Obsah učiva -- 2. vzdělávací období - anglický jazyk
Ročník: 4.
Učivo
o pravidla komunikace v běžných
každodenních situacích
o základy hláskové stavby slov
o základní gramatické struktury –
pozdravy, pohlednice
o základní gramatické struktury a
typy vět
o základní vztahy – umístění,
předložky místa
o slovosled
o přítomný čas prostý a
průběhový
o přivlastňovací zájmena
o slovesa have got, can
o existenční vazba there is, there
are
o minulý čas slovesa být, mít
o sport, volný čas, záliby
o náš dům, náš byt
o zdraví, zdraví styl (činnosti,
potraviny)
o naše město
o prázdniny
o počasí
o škola a volný čas
o televizní programy
o zvířata dříve a nyní
Očekávané výstupy
o aktivně se zapojí do jednoduché konverzace
o pozdraví a rozloučí se s dospělým a
s kamarádem
o vyhledá v textu specifické informace a odpoví na
otázky
o pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a
pečlivě vyslovované konverzace
o rozumí známým výrazům a jednoduchým větám
o poskytne požadovanou informaci
o vyplní jednoduchý formulář s osobními údaji
o sestaví a napíše krátké,gramaticky správné texty
o vyslovuje a čte foneticky správně přiměřeně
náročné texty
o rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na
ně reaguje
o rozumí významu jednoduchého autentického
materiálu
o požádá o pomoc, vyžádá službu
o formuluje jednoduché otázky a odpovídá na ně
ústně i písemně
o reprodukuje obsah přiměřeně obtížného textu a
konverzace
Poznámky
Mezipředmětové vztahy
Čj – všímá si shodných gramatických jevů (velké
písmeno u jmen), rozšiřuje si slovní zásobu,
uvědomuje si podobnost znění, všímá si
přejatých slov, vštěpuje si zásady společenského
chování – pozdravy, rozloučení, vztahy v rodině,
popisuje režim dne-zdravý styl (potraviny,
činnosti), vyjmenovává svoje záliby
Př –popisuje části těla, pojmenovává
zvířata,všímá si a popisuje počasí
M –vyjmenovává řadu čísel, sčítá číslovky,
Hv – dodržuje melodii písně, správně dýchá
Vv – rozpoznává barvy a jejich kombinace
Pč- ztvárňuje různou formou výrazy ze své
slovní zásoby
Tv – využívá pohyb k zapamatování výrazů,
vyjmenovává sporty
Průřezová témata
OSV-O 1,5 –rozvíjí poznávací schopnosti,
rozšiřuje paměťové dovednosti, rozvíjí kreativitu,
OSV-S 1,2,3,4 při komunikaci prohlubuje
mezilidské vztahy,poznává názory spolužáků,
vzájemně spolupracuje
OSV-M 1 zvládá problémy s učením
VDO-2 uvědomuje si svou náležitost ke své
vlasti
EGS-4 zajímá se o zvyky jiných národů,
srovnává je s našimi
MV- 2,4 osobně přispívá k zapojení žáků z
odlišného prostředí,, vnímá cizí jazyk jako
prostředek k dorozumívání, MDV-P1 tvoří krátká,
jednoduchá sdělení, vystoupení, projekt, s
kterým se prezentuje ve třídě, na veřejnosti
113
Ročník: 5.
Učivo
o pravidla komunikace v běžných
každodenních situacích
o základy hláskové stavby slov
o základní gramatické struktury –
pozdravy, pohlednice
o základní gramatické struktury a
typy vět
o základní vztahy – umístění,
předložky místa
o slovosled
o přítomný čas prostý a
průběhový
o přivlastňovací zájmena
o slovesa have got, must, can
o rodina
o domácí mazlíčci
o nakupování
o škola
o volný čas, záliby
Očekávané výstupy
o aktivně se zapojí do jednoduché konverzace
o pozdraví a rozloučí se s dospělým a
s kamarádem
o vyhledá v textu specifické informace a odpoví na
otázky
o pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a
pečlivě vyslovované konverzace
o rozumí známým výrazům a jednoduchým větám
o poskytne požadovanou informaci
o vyplní jednoduchý formulář s osobními údaji
o sestaví a napíše krátké,gramaticky správné texty
o vyslovuje a čte foneticky správně přiměřeně
náročné texty
o rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na
ně reaguje
o rozumí významu jednoduchého autentického
materiálu
o požádá o pomoc, vyžádá službu
o formuluje jednoduché otázky a odpovídá na ně
ústně i písemně
o reprodukuje obsah přiměřeně obtížného textu a
konverzace
Poznámky
Mezipředmětové vztahy
Čj – všímá si shodných gramatických jevů (velké
písmeno u jmen), rozšiřuje si slovní zásobu,
uvědomuje si podobnost znění, všímá si
přejatých slov, vštěpuje si zásady
společenského chování – pozdravy, rozloučení,
vztahy v rodině, popisuje režim dne-zdravý styl
(potraviny, činnosti), vyjmenovává svoje záliby
Př –popisuje části těla, pojmenovává
zvířata,všímá si a popisuje počasí
M –vyjmenovává řadu čísel, sčítá číslovky,
Hv – dodržuje melodii písně, správně dýchá
Vv – rozpoznává barvy a jejich kombinace
Pč- ztvárňuje různou formou výrazy ze své
slovní zásoby
Tv – využívá pohyb k zapamatování výrazů,
vyjmenovává sporty
Průřezová témata
OSV-O 1,5 –rozvíjí poznávací schopnosti,
rozšiřuje paměťové dovednosti, rozvíjí kreativitu,
OSV-S 1,2,3,4 při komunikaci prohlubuje
mezilidské vztahy,poznává názory spolužáků,
vzájemně spolupracuje
OSV-M 1 zvládá problémy s učením
VDO-2 uvědomuje si svou náležitost ke své
vlasti
EGS-4 zajímá se o zvyky jiných národů,
srovnává je s našimi
MV- 2,4 osobně přispívá k zapojení žáků z
odlišného prostředí,, vnímá cizí jazyk jako
prostředek k dorozumívání, MDV-P1 tvoří krátká,
jednoduchá sdělení, vystoupení, projekt, s
kterým se prezentuje ve třídě, na veřejnosti
D) Souhrn očekávaných výstupů – na konci 2. období:
Receptivní řečové dovednosti v angličtině
Žák: - rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojovaným tématům
- rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (časopisy, obrazové
a poslechové materiály) a využívá je při své práci
- čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty obsahující známou slovní zásobu
- vyhledá v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku
- používá dvojjazyčný slovník
Produktivní řečové dovednosti
Žák: - sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, krátký text a odpověď
na sdělení, vyplní své základní údaje do formulářů
- reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu a jednoduché konverzace
- obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu
Interaktivní řečové dovednosti
Žák: - aktivně se zapojí do jednoduché konverzace, pozdraví a rozloučí se s dospělým i kamarádem
- poskytne požadovanou informaci
114
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE
Vzdělávací oblast je ve 4. a 5. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu matematika
Matematika
Co by měl žák na začátku 4. ročníku v matematice umět:
– numeraci do 100
– sčítat a odčítat přirozená čísla v oboru do 100 zpaměti i písemně
– mít zautomatizovanou malou násobilku a dělení beze zbytku v oboru násobilek
– na základě činností s konkrétními předměty nebo s využitím kresleného názoru dovede řešit správně
jednoduché slovní úlohy
– znalost početních výkonů s čísly do sta umí využívat k řešení jednoduchých úloh z
praktického
života, dovede jednoduché slovní úlohy vymýšlet i řešit s využitím počítání zpaměti
– umí úsudkově rozlišovat o několik více, o několik méně, několikrát více, několikrát méně
– číst, psát a porovnávat přirozená čísla v oboru do 1 000
– užívat lineární uspořádání, zobrazovat čísla v oboru do 1 000 na číselné ose
– řešit činnostně s penězi slovní úlohy na téma obchodování, slovní úlohy vymýšlet, řešit a aplikovat
osvojené početní operace
Ve 3. ročníku žáci sčítají a odčítají v oboru do 1 000 zpaměti i písemně. Seznamují se též s násobením
dvojciferného čísla číslem jednociferným. Na začátku 4. ročníku ale nelze předpokládat zvládnutí tohoto
počítání v oboru do 1 000 všemi žáky.
Dále na konci 1. období žák:
– zná jednotky času: 1 hodina, 1 minuta, rozlišuje je a ví, že 1 h = 60 min
– orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času
– zná základní jednotku užívanou při vážení: 1 kg
– doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel
– rozlišuje základní geometrické obrazce (čtverec, obdélník, trojúhelník, kruh) a geometrická tělesa
(krychle, kvádr, válec, koule, jehlan, kužel), nachází ve svém okolí jejich reprezentaci
– zná základní jednotku délky 1 metr a ví, že 1 m = 100 cm
– porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky
– rýsuje rovné čáry podle pravítka
– rozlišuje přímku a úsečku
– dovede označit bod, přímku, úsečku
– rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině
– dovede načrtnout základní rovinné obrazce
Činnostní výuka matematiky i nadále směřuje postupně k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že
vede od prvopočátků žáky k provádění a pozorování činností, k hovoru o nich, k správnému pochopení učiva,
k soustavné sebekontrole, k využití matematických dovedností při řešení úloh ze života.
Matematika v tomto období rozvíjí paměť žáků, jejich představivost, tvořivost, klade základy logického
úsudku. Matematické vzdělání přispívá k formování osobnosti žáků, rozvíjí u nich důslednost, tvořivost,
sebedůvěru.
115
A) Výchovně vzdělávací cíle:
- osvojování nových matematických pojmů na základě aktivních činností každého žáka
- činnostní rozšíření číselného oboru, utvrzení představy o desítkové soustavě
- předkládání nových poznatků ve spojení s předcházejícím učivem, uplatnění analogie pro zavedení
početních výkonů v rozšířeném číselném oboru žáky
- využívání schopnosti žáků objevovat za vedení učitele další nové matematické poznatky na základě
pozorování a rozlišování, vyslovovat závěry, pokoušet se o zobecňování
- postupné zdokonalování přesnosti matematického vyjadřování
- zařazování praktických činností (např.: měření, odhady, porovnávání velikostí a vzdáleností) s cílem
získání správných představ a zručnosti
- spojování nových poznatků v matematice s vědomostmi žáků získanými v běžném životě
- využívání matematických poznatků a dovedností žáky v praktickém životě
- používání peněz při činnostním řešení úloh s náměty z obchodování
- peníze v praktickém životě
- věnování času nápadům žáků, jejich dotazům, ukázkám různých způsobů řešení úloh
- vyslovování úsudků k úlohám, vytváření předpokladů pro rozvíjení logického myšlení
- vytváření obměn slovních úloh a matematických problémů pro různé obory činnosti lidí
- podporovat schopnost žáků rozumět grafickým schématům tabulkám i jiným schematickým
znázorněním, vytvářet jednoduchá schémata, vést žáky ke grafické gramotnosti
- praktické osvojování základních poznatků z geometrie
B) Charakteristika výuky matematiky v 2. vzdělávacím období:
Při výuce matematiky nelze stanovit přesnou hranici mezi etapou vytváření konkrétních představ a
mezi etapou vytváření pojmů. Je to hlavně proto, že přechod k abstrakci trvá téměř u všech žáků dlouho a
neprobíhá u všech stejně. Činnostní výuka matematice i v tomto období umožňuje, aby si žáci matematické
pojmy osvojovali správně a s co nejmenší námahou. Proces abstrakce usnadňují žákům pomůcky, kterými si
znázorňují, stejně jako v minulých letech, nové a dosud neosvojené početní situace. Proces abstrakce
urychlují též nákresy, náčrty a geometrická zobrazení, ukazující vztahy mezi údaji v úloze.
Mnoho pojmů se i v tomto období utváří ve vědomí žáků postupně, na základě soustavně
prováděných činností, neustálým obohacováním dosavadních představ. Ve vzájemné souvislosti se přitom
rozvíjí celá řada pojmů současně: pojem čísla, pojem desítkové soustavy, pojem početních výkonů. Přitom se
více dbá e na praktické použití pojmů než na vyslovování definicí (v tomto období není nutné po žácích
definice požadovat). Jde hlavně o to, aby se představy žáků o číslech obohacovaly, aby chápali význam
desítkové soustavy, aby dovednost početních výkonů s přirozenými čísly využívali při řešení slovních úloh a
početních situací z běžného života a dovedli dobře úsudkově rozlišovat, kdy který početní výkon použít. Tyto
dovednosti pak můžeme rozvíjet předkládáním různých výhod v počtech a zjednodušováním výpočtů.
V celém 2. období jsou žáci ve výuce matematiky podněcováni k sebedůvěře, učí se různými způsoby
kontrolovat výpočty, uvažovat o možnostech výsledků, odhadovat. Jsou tak soustavně vedeni k sebekontrole
a sebehodnocení, a to jak v aritmetice tak v geometrii.
Vzdělávací oblast matematika a její aplikace je tvořena čtyřmi tématickými okruhy:
a) Číslo a početní operace:
V tomto tématickém okruhu si žáci 4. a 5. ročníku prohlubují dovednosti základních početních operací
s přirozenými čísly. Na základě činností zvládli žáci v 1. období dobře numeraci do sta i do tisíce, mají
správně vytvořený základ k chápání desítkové soustavy. Zpaměti sčítají a odčítají do sta a na základě
analogie v první stovce počítají i jednoduché příklady v oboru do tisíce. Mají činnostně vytvořené konkrétní
představy o násobení a dělení. Zvládli všechny spoje malé násobilky a dělení beze zbytku v oboru násobilek.
Malá násobilka i dělení beze zbytku jsou procvičeny, ale jejich zautomatizování je třeba se nadále věnovat.
Žáci se dále seznámili s tím, jak zpaměti násobit dvojciferné číslo jednociferným, poznali i dělení v oboru
násobilek se zbytkem. Z písemných algoritmů se setkali s písemným sčítáním a odčítáním a násobením čísla
jednociferným činitelem. Tuto dovednost je třeba přenést do rozšířeného číselného oboru přes tisíc. Při
písemném počítání se opíráme o znalosti písemných algoritmů oboru do tisíce a znalost desítkové soustavy.
K tomuto učivu nepřistupujeme jako k nové látce, ale necháme žáky do písemných algoritmů: sčítání, odčítání
116
a násobení jednociferným činitelem vstupovat samostatně a individuálně (žáci se tak učí jeden od druhého
pod dohledem učitele). Zpaměti se v oboru přes tisíc počítá jen výjimečně a to jen s takovými čísly, která
obsahují jen jednu nebo nejvýše dvě číslice různé od nuly.
Novou látkou, kterou mají žáci v tomto období v okruhu početních operací dobře zvládnout, je
písemné násobení dvojciferným činitelem, dělení se zbytkem zpaměti a písemné dělení jednociferným
dělitelem. Žáky je třeba seznámit i s písemným násobením trojciferným činitelem a písemným dělením
dvojciferným dělitelem.
Do výuky můžeme v tomto tématickém okruhu vhodně zařazovat i kalkulačku. Může sloužit např. ke
kontrole výsledků příkladů na písemné algoritmy, k výpočtům úloh z běžného života. Je třeba uvážit i to, že u
písemného počítání jde jen o zvládnutí jednoduchých algoritmů, které se dají v hodině procvičit na jednom či
dvou příkladech, provázených komentářem žáků. Je mnoho důležitějšího učiva, které je třeba do vyučovacích
hodin v tomto období zařazovat. Např.: zaokrouhlování, odhady, rozlišování úsudků, tak jak je uvedeno
v dalších okruzích matematiky tohoto období.
b) Závislosti, vztahy a práce s daty
Úkolem stanoveným v tomto okruhu je vyhledávat, sbírat a třídit různé údaje, se kterými se v životě
žáci setkávají. Orientovat se v jednoduchých tabulkách, číst z nich údaje, využívat je k porovnávání i výpočtům
a naučit se též vyhledané údaje sestavovat do tabulek. Žák dále poznává i různé diagramy, seznamuje se
s prvními grafy a učí se v nich orientovat. K tomuto okruhu je mnoho materiálu připraveno v učebnicích a
pracovních sešitech pro 4. a 5. ročník (NŠ Brno). Učivo tohoto okruhu nebudou v žádném případě zvládat
všichni žáci stejným tempem. Je proto třeba u těchto úloh k žákům přistupovat diferencovaně, nechat je o
problematice úloh a závislostech mezi veličinami často hovořit, dát všem čas k pochopení těchto záznamů. Se
záznamy údajů vyjádřenými diagramy a grafy se budou žáci v životě velmi často setkávat. Takovým úlohám je
třeba ve výuce věnovat pozornost a neopomíjet je. Dají se přitom dobře využít mezipředmětové vztahy, např.:
výsledky některých pokusů z přírodovědy, přehledy některých měření z pracovních činností, tabulky
sportovních výkonů z tělesné výchovy aj. Tabulkově jsou uspořádány také jízdní řády, v nichž se žáci učí
hledat. Mnohé informace v encyklopediích jsou rovněž uspořádány do diagramů a tabulek
c) Geometrie v rovině a prostoru
Geometrie se ve 4. a 5. ročníku vyučuje již pravidelně, obvykle v samostatné vyučovací hodině,
zařazované do rozvrhu každý týden. Vyžaduje-li to téma učiva, zařazujeme geometrické učivo do části hodiny
aritmetiky. Některé partie učiva spolu velmi úzce souvisí.
Základní útvary v rovině a prostoru, které má žák v 2. vzdělávacím období zvládnout a rozlišovat, jsou
určeny v očekávaných výstupech RVP ZV. Činnostní učení geometrie vytváří jasné představy žáků o útvarech
v rovině a jejich vzájemné poloze, podporuje rovněž rozvoj správné prostorové představivosti žáků. Od žáků
v tomto období nežádáme, aby se učili definice nebo aby vlastnosti útvarů odříkávali zpaměti. Vedeme je k
tomu, aby obrázek nebo model dovedli popsat svými slovy. Také rýsování základních útvarů v rovině
spojujeme vždy s hovorem žáků o narýsovaném, k tomu přidáváme i rýsování poznaných útvarů podle
jednoduchého popisu.
Základní představy o geometrických obrazcích a tělesech získává žák bezprostředně názorem, nelze
předpokládat, že by si je mohl představit z definic. Základní jednotku délky 1 m je potřeba mít ve třídě
vyznačenou na určitém místě (vodorovně i svisle), žáci potřebují získat dobrou představu metru k odhadům
délek i k základním převodům jednotek délky.
Při výuce obvodu a obsahu obrazců vycházíme z konkrétních situací kolem nás. Žáci snadno pochopí,
že obvod obrazců se určuje jako součet délek jeho stran (součet úseček). Vytvoření jasné představy obsahu
obdélníka jako počtu shodných jednotkových čtverců, kterými se dá daný obdélník pokrýt, se dá provést jen
činností samotných žáků a hovorem o této činnosti. Na toto učivo stejným způsobem navazuje výuka
geometrie i fyziky v 6. ročníku. Teprve když žák získá konkrétní představu o obsahu obdélníka, dokáže
s porozuměním řešit i slovní úlohy z praktického života. Provádí-li žáci samostatně činnosti patřící k tomuto
učivu, vytvoří si jasné konkrétní představy a rozlišování obvodu a obsahu obdélníka nebo čtverce jim pak
nečiní žádné problémy.
Cílem výuky geometrii v tomto období je tedy:
a) rozeznávat navzájem základní geometrické obrazce a rozpoznávat je na předmětech
117
b) správně načrtnout, vystřihnout i narýsovat čtverec, obdélník a libovolný trojúhelník
c) stanovit velikost obvodu čtverce, obdélníka a jiných čtyřúhelníků a narýsovaných trojúhelníků měřením a
výpočtem, uvědomovat si, že obrazce zaujímají určitou plochu, kterou lze srovnávat se zvolenou jednotkou
obsahu
Geometrie je v učebních osnovách obou ročníků spojena s výukou výtvarné výchovy, kde žáci také zobrazují
rovinné útvary. Poznávání geometrických útvarů tedy prolíná oběma předměty. Výpočty obvodů jsou také
často zařazeny ve slovních úlohách v aritmetických pracovních sešitech. Žák poznává, že osvojené znalosti
z matematiky potřebuje v různých vyučovacích předmětech i při řešení mnoha úloh z praktického života.
d) Slovní úlohy
V 1. vzdělávacím období žáci řešili většinu slovních úloh zpaměti. Důraz byl kladen na porozumění
početním výkonům, jejich užití v úlohách ze života. Žáci byli od 1. ročníku vedeni k sestavování slovních úloh.
Vymýšleli slovní úlohy s různou tématikou z každodenního života, tvořili k úlohám otázky, vyvolávali se
navzájem, odpovídali. Postupně se učili rozlišovat úsudky o několik více, o několik méně, několikrát více,
několikrát méně. K výsledku pak docházeli nejkratší cestou vlastní úvahou, často na základě názoru a
výpočtem zpaměti. Ke slovní úloze vymyšlené některým žákem dokázali ostatní, pomocí jednoduchých
pomůcek, úlohu zobrazit, jindy si zase provést náčrt nebo i záznam základních údajů a ihned odpovídat
s výsledkem. Potom vždy přidávali příklad náležející k úloze. U úloh řešených násobením nebo dělením
přidávali úsudky typu: „ Když 1 sešit stojí 8 Kč, tak 3 sešity budou stát 3krát více.“ nebo „Když za 4 koláče
zaplatím 28 Kč, tak za 1 koláč zaplatím čtyřikrát méně.“
Při častém užívání úsudků k řešení úloh z praktického života si žáci uvědomují smysl početních výkonů,
správně je k úlohám přiřazují a dovedou též své úvahy zdůvodnit.
Řešení jednoduchých slovních úloh zpaměti je třeba přenést i do 4. a 5. ročníku a nechávat žáky úlohy
z praktického života vymýšlet a obměňovat. Do nich je třeba občas zařazovat rozšířený číselný obor,
s důrazem na úsudkové počítání.
Jedním z nejdůležitějších úkolů při výuce matematiky ve 2. vzdělávacím období je podpořit a rozvíjet
schopnost žáků uvažovat a samostatně řešit jednoduché slovní úlohy zpaměti. Žáky je třeba postupně dovést i
k samostatnému řešení zapsaných slovních úloh s jedním nebo dvěma početními výkony. Abychom tohoto
cíle dosáhli, máme pro všechny žáky k dispozici soubory úloh s tématikou z různých oborů lidské činnosti,
které jsou žákům blízké. Používáme pracovní sešity s takto připravenými úlohami, např.: Dělání smutky
zahání (pro 4.r.), Cestujeme po republice (pro 5.r.). Jejich výhodou je, že věcný obsah i pojmy, které tyto
slovní úlohy obsahují, jsou přiměřené vědomostem a úrovní odpovídají věkovým zvláštnostem myšlení žáků
v tomto vývojovém období. Pro žáky jsou připravené slovní úlohy srozumitelné, jejich vysvětlování neubírá
proto čas vlastnímu řešení.
Pro mezipředmětové vztahy jsou připraveny úlohy s vlastivědnou i přírodovědnou tématikou. Jsou
zařazeny v pracovních sešitech pro 4. i 5. ročník.
Protože soustavné řešení slovních úloh výrazně přispívá k rozvoji myšlení žáků, je třeba slovním
úlohám ve 4. a 5. ročníku věnovat nejméně polovinu času určeného k výuce matematiky v tomto vzdělávacím
období. Slovní úlohy zařazujeme souběžně s numerickým počítáním.
K běžným slovním úlohám přibývají v tomto vzdělávacím období další úlohy, jejichž řešení vyžaduje
zvláštní postup, např.: jednoduchá trojčlenka řešená přechodem přes jednotku, úlohy na porovnávání podílem
aj. Přitom žáci dojdou k poznání významu jednoduchého zápisu podmínek slovní úlohy, se kterým se i v 1.
vzdělávacím období setkávali.
V tomto období vedeme žáky k samostatnému úsudku při řešení slovních úloh a dbáme přitom na
zapojení všech žáků do výuky. Je třeba cvičit smysly žáků, předkládat jim nadále nové typy úloh pomocí
konkrétního názoru, zadávat jim k pozorování různá schémata, grafy a tabulky. Žáky nechat objevovat vše,
na co mohou přijít sami, dbát na jejich samostatnost při činnostech, přizpůsobovat vyučovací postup jejich
chápání, vzbuzovat zájem žáků zajímavými úlohami i jinými motivacemi.
118
C) Obsah učiva - ve 2. vzdělávacím období - matematika
Ročník: 4.
Učivo
Čísla a početní operace
Očekávané výstupy
Čísla a početní operace
Čísla od 0 do 1 000 000
porovnávání čísel
sčítání a odčítání do 10 000
zpaměti
zaokrouhlování čísel
písemné sčítání a odčítání
násobení a dělení zpaměti
písemné násobení a dělení
rovnice
písemné násobení dvojciferným
činitelem
početní výkony s přirozenými čísly
jednotky délky
jednotky hmotnosti
jednotky objemu
zlomky
přímá úměrnost
nerovnice
průměr
sčítání zlomků se stejným
jmenovatelem
slovní úlohy
Geometrie v rovině a prostoru
seznamuje se a počítá v oboru čísel od 0 do
1 000 000
seznamuje se s pojmem desítková soustava
zapisuje čísla na základě rozvinutého zápisu
pečlivě zapisuje velká čísla pomocí mezery
oddělující třídy
porovnává velikosti údajů z běžného života
čte a porovnává velká čísla, pracuje s různými typy
nerovnic
řeší slovní úlohy na nerovnice, kde je řešením je
rozpětí čísel
opakuje si pravidlo pro zaokrouhlování,uplatňuje
ho i u vyšších čísel
opakuje si jednotky délky, hmotnosti, objemu na
údajích z praktického života
seznamuje se s pojmem rovnice a neznámá
řeší rovnice na sčítání a odčítání, násobení a dělení
uvědomuje si rovnost mezi levou a pravou stranou
provádí zkoušku rovnice dosazením výpočtu za
neznámou
seznamuje se a pracuje s přímou úměrností
řeší složené příklady
seznamuje se s postupem výpočtu aritmetického
průměru
odhaduje výsledek, vypočítává, zaokrouhluje,
ověřuje zkouškou
zrychluje tempo při výpočtu písemného
sčítání/odčítání
opakuje si pravidlo o roznásobení součtu čísel
opakuje si násobení s činitelem = 0, 1, 10, 100,
1 000
opakuje si dělení se zbytkem
dbá při písemném násobení na pečlivý zápis daných
řádů
písemně dělí jednociferným dělitelem, správnost
dělení si ověřuje zkouškou
u víceciferného dělence uvědomuje si pečlivost
zápisu při sepisování čísla pro dělení
uvědomuje si důležitost odhadu pro dělení
násobí s dvojciferným činitelem podle daného
postupu
písemně násobí dvojciferným číslem
uvědomuje si jednotlivou část celku jako zlomek
uvědomuje si počet částí v celku
píše a čte zlomky, seznamuje se s pojmy čitatel,
zlomková čára, jmenovatel
sčítá dané zlomky se stejným jmenovatelem
obdélník a čtverec
rýsování obdélníku a čtverce
obvod obdélníku a čtverce
osa úsečky a střed úsečky
útvary souměrné podle osy
rovnoběžky
rovnoběžník
obsah obdélníku
obsah čtverce
Závislosti, vztahy a práce s daty
údaje z tabulek doplňuje do diagramu
řadí údaje podle velikostí, sestavuje tabulky
porovnává letopočty, pracuje s nimi
zjišťuje co nejvíce údajů o svém bydlišti a jeho okolí
poznává svět pomocí údajů ze zeměpisu
měří teplotu ovzduší, s výsledky dále
seznamuje se s tabulkou jízdního řádu
orientuje se v jízdní řádu a pracuje s danými údaji
Závislosti, vztahy a práce s daty
závislosti a jejich vlastnosti
tabulky
jednoduché grafy
jízdní řád
jednotky času
Geometrie v rovině a prostoru
vzájemná poloha přímek v rovině –
různoběžky
vzájemná poloha přímek v rovině –
rovnoběžky
přímky kolmé
kolmice daným bodem
rovnoběžky daným bodem
pravý úhel
pravoúhlý trojúhelník
rýsování trojúhelníku
trojúhelníková nerovnost
obvod trojúhelníku
Poznámky
Mezipředmětové vztahy:
AJ - počítá v cizí řeči do sta.
ČJ - upevňuje si návyky pečlivého zápisu,
uvědomuje si vztahy otázka a odpověď,
vyhledává důležité informace v textu, řeší slovní
úlohy v psaném projevu
doplňuje chybějící údaje, které v textu
vyhledává, dbá na úpravu psaného projevu,
matematického zápisu, čte s porozuměním tak,
aby pochopil vztahy ve slovních úlohách
Př a Vl – řeší slovní úlohy z reálného života
(rodina, příroda, svátky…), seznamuje
s historickými daty a s údaji ze života lidí a zvířat
Vv - znázorňuje některé matematické operace,
uvědomuje si různou sílu čar, odhaduje velikost
tvarů, umisťuje prvky do prostoru, využívá pro
kresbu obrázku čtvercové sítě, nacvičuje
rýsování přímých čar a bodů, využívá výtvarných
dovedností při vytváření grafů a diagramů
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova
(OSV)
Osobnostní rozvoj
1. rozvíjí poznávací schopnosti
2. učí se pozornosti a soustředění
3. rozšiřuje si paměťové dovednosti
4.řeší složitější úlohy a problémové situace
5. zjišťuje informace o sobě (věk, výška, váha) a
porovnává s poznáním ostatních o něm
6. plánuje si své aktivity (učení a volný čas)
7. cvičí se v sebekontrole a ovládání
8. formuluje své požadavky při potížích
9. pozitivním naladěním mysli si vytváří pozitivní
vztah k práci
10. rozvíjí svoji kreativitu při hledání způsobů
řešení u slovních úloh
Sociální rozvoj
1. poznává své spolužáky ve třídě, ve skupině
2. respektuje zvláštnosti druhého
3. komunikuje v různých situacích
4. vysvětluje a podává informace
5. naslouchá vysvětlování druhého
6. reaguje přiměřeně na vzniklou situaci
(podřizuje se většinovému názoru, zaujímá
vedoucí postavení)
7. uvědomuje si pravidla matematických soutěží
8. reaguje přiměřeně na vzniklý konflikt
Morální rozvoj
1. zvládá problémy s učením
2. učí se rozhodovat
3. respektuje své okolí
4. vytváří si spravedlivé hodnocení své práce
5. staví se odpovědně ke svým postojům a
názorům
Výchova k myšlení v evropských globálních
souvislostech
(EGS)
Evropa a svět nás zajímá, objevujeme
Evropu a svět
1. pomocí údajů a dat poznává události
v blízkém okolí a životní podmínky v jiných
zemích
2. seznamuje se s naší vlastí i se státy v Evropě
a ve světě, řeší úlohy týkající se života lidí jiných
států
Enviromentální výchova
(EV)
Vztah člověka k prostředí
1.řeší slovní úlohy dotýkající se našeho životního
prostředí
119
jednotky obsahu
grafický součet úseček
grafický rozdíl úseček
grafický násobek úsečky
výpočet povrchu krychle
výpočet povrchu kvádru
podle pokynů
opakuje si převody jednotek času
zjišťuje kolik minut představuje daný zlomek hodiny
řeší slovní úlohy s jednotkami času
sestavuje a čte graf přímé úměrnosti
2.porovnává různé hodnoty ze životního
prostředí
Geometrie v rovině a prostoru
Nestandardní aplikační úlohy a
problémy
slovní úlohy
číselné a obrázkové řady
prostorová představivost
opakuje si pojmy bod, úsečka, přímka
seznamuje se s postupem rýsování kolmic
rýsuje kolmice, cvičí se v přesnosti a úhlednosti
provedení
seznamuje se s postupem rýsování rovnoběžek
rýsuje rovnoběžky, cvičí se v přesnosti a úhlednosti
provedení
seznamuje se s pojmem pravý úhel a osa úsečky
seznamuje se s pojmem pravoúhlý trojúhelník
rozhoduje, který z uvedených trojúhelníků je
pravoúhlý
zdůvodňuje způsob přecházení ulice
rozeznává a zapisuje mezi čtyřúhelníky všechny
čtverce
opakuje si znalosti o kruhu a kružnici
rýsuje kružnici
vyznačuje a vypočítává poloměr a průměr
uvědomuje si výhodnost rýsování oblouku např.
při konstrukci trojúhelníku
seznamuje se s pojmy trojúhelník obecný,
trojúhelník rovnostranný, trojúhelník rovnoramenný
seznamuje se s pojmem trojúhelníková nerovnost
rýsuje pomocí kolmých stran daných délek
pravoúhlý trojúhelník
vyznačuje pomocí pravítka a kružítka střed úsečky
vede kolmici daným středem a vyznačuje tak osu
úsečky
na základě znalostí rýsování kolmic rýsuje čtverec
a obdélník
seznamuje s pojmem a vzorcem pro obvod
trojúhelníku, čtverce, obdélníku a vypočítává je
řeší slovní úlohy s použitím výpočtu obvodu
z praktického života
seznamuje se s útvary osově souměrnými podle osy
pracuje podle návodu a vyrábí tvar osově souměrný
obrazce
opakuje si charakteristiku pojmu pro čtyřúhelník
seznamuje se s pojmem rovnoběžník
rýsuje pravidelný šestiúhelník
rozhoduje o rovnoběžnosti přímek narýsovaného
šestiúhelníku
rýsuje rovnoběžník
seznamuje se s pojmem obsah obdélníku, čtverce a
jeho značením
Geometrie v rovině a prostoru
rozlišuje pojem obvod a obsah
seznamuje se s jednotkami obsahu
počítá obsahy a obvody obdélníků a čtverců daných
rozměrů
znázorňuje sčítání a odčítání úseček pomocí papíru,
špejlí
přenáší úsečky pomocí měřidla/kružítka na přímku
sestrojuje grafický součet úseček libovolného
trojúhelníku
120
sestrojuje grafický součet a rozdíl úseček
seznamuje se s výpočtem povrchu krychle, kvádru
vyrábí síť krychle, kvádru
Nestandardní aplikační úlohy a problémy
řeší slovní úlohy z běžného života
opakuje si ve slovních úlohách jednotky délky,
hmotnosti, objemu
z údajů o svém bydlišti tvoří slovní úlohy
řeší slovní úlohy s více údaji a s různými početními
úkony
orientuje se v textu složené slovní úlohy
řeší slovní úlohy na součet zlomků
Ročník: 5.
Učivo
Čísla a početní operace
Čísla a početní operace
procvičování sčítání a odčítání
procvičování násobení a dělení
jednotky délky
jednotky hmotnosti
jednotky času
římské číslice
zlomky
dělení přirozených čísel
pamětné dělení se zbytkem
písemné dělení dvojciferným
dělitelem
průměrná rychlost
počítání s velkými čísly
desetinná čísla
porovnávání desetinných čísel
sčítání desetinných čísel
odčítání desetinných čísel
zaokrouhlování desetinných čísel
aritmetický průměr
sčítání a odčítání zlomků
násobení desetinných čísel deseti a
stem
dělení desetinných čísel deseti a
stem
opakuje si probrané učivo čtvrtého ročníku
pracuje s velkými čísly
užívá matematické pojmy pro řády, rozlišuje dané
řády: tisíce, stovky, desítky, jednotky, desetiny,
setiny, tisíciny
čte správně velká čísla
určuje počet cifer v zápise
zapisuje rozvinutý zápis čísla v desítkové soustavě
dokáže rozložit desetinné číslo jako součet čísel
jednotlivých řádů
pracuje s číselnou osou
hledá libovolná řešení nerovnic
seznamuje se a pracuje s desetinnými čísly
opakuje si a využívá pravidla pro zaokrouhlování
přirozených a desetinných čísel
opakuje si matematické pojmy pro sčítání/odčítání
vypočítává příklady daného matematického pojmu
své výpočty ověřuje zkouškou
písemně sčítá a odčítá velká čísla
sčítá/odčítá jednoduchá desetinná čísla zpaměti
sčítá/odčítá desetinná čísla písemně
píše pozorně dané řády desetinného čísla pod sebe
dbá na pečlivost zápisu při písemném
sčítání/odčítání desetinných čísel
nezapomíná vyznačovat desetinnou čárku
Čísla a početní operace
Čísla a početní operace
závisle a nezávisle proměnná
desetinná čísla se třemi
desetinnými místy
Závislosti, vztahy a práce s daty
závislosti a jejich vlastnosti
tabulky
jednoduché grafy
jízdní řád
jednotky času
Poznámky
Očekávané výstupy
ví, že na kalkulátoru nebývá tlačítko desetinná
čárka, ale desetinná tečka
připomíná si pravidlo počítání složených příkladů se
závorkami a bez závorek
seznamuje se s pojmem tucet, vypočítává
násobením počet kusů
opakuje si pravidlo možného sdružování činitelů
opakuje si pravidlo roznásobení součtu/rozdílu
písemně násobí víceciferným činitelem
dbá na úpravu psaní částečných součinů
opakuje si písemné dělení přirozených čísel
seznamuje se s písemným dělením dvojciferným
dělitelem
Mezipředmětové vztahy:
AJ - počítá v cizí řeči do tisíce.
ČJ - upevňuje si návyky pečlivého zápisu,
uvědomuje si vztahy otázka a odpověď,
vyhledává důležité informace v textu, řeší slovní
úlohy v psaném projevu
doplňuje chybějící údaje, které v textu
vyhledává, dbá na úpravu psaného projevu,
matematického zápisu, čte s porozuměním tak,
aby pochopil vztahy ve slovních úlohách
Př a Vl – řeší slovní úlohy z reálného života
(rodina, příroda, svátky…), seznamuje
s historickými daty a s údaji ze života lidí a zvířat
Vv - znázorňuje některé matematické operace,
uvědomuje si různou sílu čar, odhaduje velikost
tvarů, umisťuje prvky do prostoru, využívá pro
kresbu obrázku čtvercové sítě, nacvičuje
rýsování přímých čar a bodů, využívá výtvarných
dovedností při vytváření grafů a diagramů
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova
(OSV)
Osobnostní rozvoj
1. rozvíjí poznávací schopnosti
2. učí se pozornosti a soustředění
3. rozšiřuje si paměťové dovednosti
4.řeší složitější úlohy a problémové situace
5. zjišťuje informace o sobě (věk, výška, váha) a
porovnává s poznáním ostatních o něm
6. plánuje si své aktivity (učení a volný čas)
7. cvičí se v sebekontrole a ovládání
8. formuluje své požadavky při potížích
9. pozitivním naladěním mysli si vytváří pozitivní
vztah k práci
10. učí se efektivnímu využití volného času
11. snaží se pozitivnímu naladění mysli a učí se
překonávání stresových situací
12. rozvíjí svoji kreativitu při hledání způsobů
řešení u slovních úloh
Sociální rozvoj
1. poznává své spolužáky ve třídě, ve skupině
2. respektuje zvláštnosti druhého
3. podporuje a povzbuzuje práci druhého při
neúspěších, pomáhá mu s řešením problémů
4. komunikuje v různých situacích
5. vysvětluje a podává informace
6. naslouchá vysvětlování
druhého
7. reaguje přiměřeně na vzniklou situaci
(podřizuje se většinovému názoru, zaujímá
vedoucí postavení)
121
Geometrie v rovině a prostoru
uvědomuje si důležitost odhadu, zaokrouhlování
v jednotlivých krocích
úhel
ví, že zbytek každého kroku dělení musí být menší
čtverec, obdélník a jejich úhlopříčky než dělitel
vlastnosti úhlopříček
seznamuje se s postupem násobení desetinných
trojúhelníky
čísel 10, 100
obvody obrazců
seznamuje se s postupem dělení desetinných čísel
kružnice a kruh
10, 100
souřadnice bodů
seznamuje se s postupem násobení desetinných
osově souměrné útvary
čísel přirozeným číslem
pravidelné obrazce
seznamuje se s postupem a dělí desetinné číslo
jednotky obsahu
přirozeným číslem
obsahy složitějších obrazců
řeší rovnice na sčítání, odčítání, násobení a dělení
povrch krychle a kvádru
opakuje si pravidlo přímé úměrnosti
vzájemná poloha dvou kružnic
seznamuje se s vyjádřením závislosti přímé
tělesa
úměrnosti mezi dvěma veličinami
stavíme z krychlí
seznamuje se s pojmy závisle a nezávisle proměnná
značí pomocí písmen x, y závisle/nezávisle
Nestandardní aplikační úlohy a
proměnnou
problémy
opakuje si výpočet aritmetického průměru
seznamuje se s pojmem průměrná rychlost
slovní úlohy
převádí jednotky délky, hmotnosti, objemu a času
číselné a obrázkové řady
uvědomuje si nutnost převodu na stejné jednotky
prostorová představivost
před matematickou operací
vyjadřuje desetinným číslem dané jednotky
seznamuje se s pojmem římské číslice
čte zápisy římských čísel a zapisuje je
převádí římské číslice na arabská
čte letopočty historických událostí
pracuje se zlomky
zapisuje desetinná čísla zlomkem
čte, znázorňuje a zapisuje desetinná čísla
rozlišuje desetiny, setiny, tisíciny za desetinnou
čárkou vpravo
dokáže zapsat přirozené číslo jako desetinné
vypracovává souhrnná opakovací cvičení
8. uvědomuje si pravidla matematických soutěží
9. reaguje přiměřeně na vzniklý konflikt
Morální rozvoj
1. zvládá problémy s učením
2. učí se rozhodovat
3. respektuje své okolí
4. vytváří si spravedlivé hodnocení své práce
5. staví se odpovědně ke svým postojům a
názorům
Výchova k myšlení v evropských globálních
souvislostech
(EGS)
Evropa a svět nás zajímá, objevujeme Evropu
a svět
1. pomocí údajů a dat poznává události
v blízkém okolí a životní podmínky v jiných
zemích
2. seznamuje se s naší vlastí i se státy v Evropě
a ve světě, řeší úlohy týkající se života lidí jiných
států
3. poznává zápisy čísel dávných národů a
porovnává s dnešními
Enviromentální výchova
(EV)
Vztah člověka k prostředí
1.řeší slovní úlohy dotýkající se našeho životního
prostředí
2.porovnává různé hodnoty ze životního
prostředí
Závislosti, vztahy a práce s daty
vyplňuje neúplné tabulky
čte jednoduché diagramy
pracuje s daty jízdního řádu
pracuje s daty ze života zvířat (hmotnost-výška-věkrychlost pohybu zvířete)
počítá s možnými údaji na poště (poštovní
sazby,hmotnosti)
vyplňuje poštovní poukázku, píše číselné údaje
slovně/číslicí
poznává svět pomocí zeměpisných údajů, pracuje
podle pokynů počítá zisk v daném období, splátky
uvědomuje si vzájemnou závislost mezi pojmy
Geometrie v rovině a prostoru
opakuje si základní rovinné geometrické útvary
opakuje si postup pro rýsování kolmic, rovnoběžek
rýsuje kolmice a rovnoběžky
seznamuje se se zápisem pro shodnost úseček
seznamuje se s konstrukcí středu a osy úsečky
pomocí kružítka
rýsuje grafický součet, rozdíl, násobek
opakuje si postup při rýsování úsečky a sestrojuje její
osu
připomíná si vzorce obvodů pro trojúhelník, čtverec,
obdélník
122
zapisuje trojúhelník pomocí jeho stran
seznamuje se s pojmy odvěsny, přepona
pravoúhlého trojúhelníku
seznamuje se s pojmem ramena a základna pro
strany rovnoramenného trojúhelníku
opakuje si znalosti o kružnici a kruhu
seznamuje se se vzájemnou polohou dvou kružnic
seznamuje se s pojmem úhel
seznamuje se s označováním úhlu, kdy prostřední
písmeno označuje vrchol
pamatuje si, že přímka rozdělující úhel na dva
shodné je osou
seznamuje se s pojmem úhlopříčka a jejími
vlastnostmi
seznamuje se s pojmem souřadnice bodů jejich
zápisem
ze souřadnic určuje polohu bodu
seznamuje se s jednotkami obsahu
určuje obsahy a obvody znázorněných obrazců
seznamuje se se vzorci pro výpočet obsahu čtverce,
obdélníku
seznamuje se s tabulkou pro převádění jednotek
obsahu
seznamuje se s dalšími jednotkami obsahu a převádí
je
opakuje si vlastnosti krychle a kvádru (počet
stěn,vrcholů,hran)
vypočítává povrch krychlí a kvádrů daných rozměrů
rozkládá složitější obrazce na jednoduché
vypočítává obsah složitějších obrazců jako součet
jednoduchých
dokresluje do čtverečkovaného papíru osově
souměrnou část
daná geometrická tělesa pojmenovává
opakuje si údaje geometrických těles
cvičí se v prostorové představivosti, kdy určuje počet
krychlí, kvádrů, válců a jehlanů
ukazuje na modelu kvádru horní/dolní
podstavu,boč.stěnu
ukazuje na modelu válce horní/dolní podstavu,plášť
ukazuje na modelu jehlanu podstavu,boč.stěnu,
hlavní vrchol
poznává síť trojbokého a čtyřbokého jehlanu
uvědomuje si,z jakých tvarů se dané těleso skládá
seznamuje se s pojmem jednotková krychle, počítá
s ní
Nestandardní aplikační úlohy a problémy
řeší slovní úlohy z reálného života
řeší slovní úlohy na sčítání, odčítání, násobení a
dělení
řeší slovní úlohy několika způsoby
řeší slovní úlohy s desetinnými čísly
řeší složitější slovní úlohy
123
D) Souhrn očekávaných výstupů – na konci 2. období:
Číslo a početní operace
Žák: - využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení
- provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel
- zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru
přirozených čísel
- řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel
Závislosti, vztahy a práce s daty
Žák: - vyhledává, sbírá a třídí data
- čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy
Geometrie v rovině a prostoru
Žák: - narýsuje a znázorní základní rovinné útvary ( čtverec, obdélník, trojúhelník, kružnice ),
užívá jednoduché konstrukce
- sčítá a odčítá graficky úsečky, určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek
jeho stran
- sestrojí rovnoběžky a kolmice
- určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá základní jednotky obsahu
- rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti
útvaru překládáním papíru
Nestandardní aplikační úlohy a problémy
Žák: - řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry nezávislé
na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky
- činnostně se na konci 5. ročníku seznamuje s desetinným číslem tak, jak je v možnostech žáků
samostatně toto rozšíření číselného oboru objevit; s desetinným číslem se žáci seznamují
v peněžním modelu při obchodování a činnostech s pomůckou papírové peníze
124
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
je ve 4. a 5. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu
Informatika
A) Výchovně vzdělávací cíle:
- seznamovat žáky se základními funkcemi počítače
- uvědomovat si úlohu rychlých informací v dnešním moderním světě
- umět správně komunikovat telefonem (pevná linka, mobil)
- ukázat, jak se dají v současnosti využívat informační a komunikační technologie
- naučit se svoje soubory informací vytvářet, ukládat a opět vyhledávat
- seznámit se s tím, jak přijímat a odesílat zprávy e-mailem
- učit žáky pracovat s textem a obrázkem v textovém editoru
- poznat možnost získávání a předávání informací pomocí internetu
B) Charakteristika výuky Informatiky v 2. vzdělávacím období:
Vyučovací předmět Informatika je vyučován ve 4. a 5. ročníku po jedné vyučovací hodině týdně. Časová
dotace byla posílena z disponibilní časové dotace, neboť jsme si vědomi důležitosti získání ICT gramotnosti
našimi žáky. Charakter výuky informatiky je činnostní. Výuku orientujeme tak, aby žáci dovednosti a znalosti
získávali výhradně na základě individuální nebo maximálně dvoučlenné skupinové práce s počítači, periferiemi
a používaným softwarem. Žáci provádějí takové činnosti, které vedou k získání základních znalostí a
dovedností z oblasti práce s ICT technologiemi výhradně uživatelského charakteru, ale tak, aby je mohli dále
rozvíjet na druhém stupni základního vzdělávání. Cílem naší práce je vybavit žáka takovými kompetencemi,
které mu umožní ICT technologie v budoucnosti cílevědomě využívat při učení a později též při organizaci
svého života. Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Informační a komunikační technologie umožňují
žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího softwaru a informačních zdrojů ve všech
vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Získané dovednosti jsou v informační společnosti
nezbytným předpokladem pro uplatnění na trhu práce i podmínkou k efektivnímu rozvíjení profesní a zájmové
činnosti.
C) Obsah učiva - 2. vzdělávací období - informatika
1)
2)
3)
Historie informací
- pojem informace
- Starověk
- Středověk
- Novověk
Seznámení s počítačem
- z čeho se počítač skládá
- monitor
- klávesnice
- myš
- přídavná zařízení
- zapnutí počítače
- uživatelský účet
- hardware a software
Hygiena práce u počítače
Malování
- základní popis okna
- plechovka
- nový dokument
- štětec
( Mezipředmětové vazby s
vlastivědou - historická část )
( Mezipředmětové vazby
s pracovními činnostmi )
( Mezipředmětové vazby
s přírodovědou - ochrana zdraví )
125
- úsečka
- předdefinované tvary - obdélník, elipsa, zaoblený obdélník
( Mezipředmětové vazby
- více barev
s matemat. a výtvarnou výchovou)
- mnohoúhelník
- nastavení více barev, kapátko, lupa
- ukládání a otvírání dokumentu
- označování pomocí nástroje výběr
- přesouvání
- výběr libovolného tvaru
- křivka, soustředné kružnice
- kopírování
- klávesové zkratky
- mazání pomocí klávesy Delete
- vkládání textu do obrázku
- stínování
- vícebarevná textura
- překlopení, otáčení, zkosení, změna velikosti, velikost obrázku
- příprava obrázku před tiskem, vlastní tisk
5)
Windows - základní informace o systému
- důležité ikony na ploše
- hlavní nabídka
- nabídka Start
- příslušenství
- programy, dokumenty a soubory
- složka - vytvoření, označování a otvírání, přejmenování
- okno složky - změna velikosti, posouvání
- mazání jedné a více složek najednou
- přesun složek
- kopírování
- přehled ve složkách
- velikost složky a dokumentu
- změna pozadí, vlastní spořič na pozadí
- spořič obrazovky, vzhled plochy
( Mezipředmětové vazby
s cizím jazykem - angličtina )
6)
Textový editor - Microsoft Word - úvodní část
- základy psaní - velká písmena, diakritika, zvláštní znaky
- základní funkce textového a grafického editoru
(Mezipředmětové vazby
- dokument - nový dokument, otevření a zavření dokumentu
s českým a cizím jazykem)
- práce s textem, označování, mazání, vkládání textu, přesun textu
- písmo
- základní formát písma, velikost, font, barva písma,
- náhled
- kopírování
- úprava dokumentu - odstavce, dopisový formát, odsazení 1.řádku, pravítko
- uložení dokumentu
- obrázek - vkládání obrázků z Klipartu
- úprava obrázku
- obtékání textu
- okraje
- WordArt
7)
Počítačové sítě - úvodní část
126
8)
lokální síť
globální síť - Internet
prohlížeč - Internet Explorer, ostatní prohlížeče
hypertextové odkazy
vyhledávací stránky, vyhledávání pomocí klíčových slov
stahování - obrázky
Elektronická pošta - program Microsoft Outlook - úvodní část
- nový dopis, úprava textu, přečtení dopisu, odpověď
- adresy na stejném serveru
- mazání nepotřebných zpráv
- příloha
- předat dál
D) Očekávané výstupy na konci 2. období :
Žák
chápe společenský tok informací - vznik-přenos-transformace-zpracování - distribuce
informací
využívá základní standardní funkce počítače a jeho nejběžnější periferie
respektuje pravidla bezpečné práce s HW i SW a postupuje poučeně i v případě jejich
závad
chrání data před poškozením, ztrátou a zneužitím
při vyhledávání informací na internetu používá jednoduché a vhodné cesty
vyhledává informace na portálech, v knihovnách a databázích
komunikuje pomocí internetu či jiných běžných komunikačních zařízení
pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru
ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závažnost a
vzájemnou návaznost
127
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A JEHO SVĚT
Tato vzdělávací oblast je ve 4. a 5. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacích předmětů
Přírodověda a Vlastivěda
Přírodověda
A) Výchovně vzdělávací cíle:
- poznávat přírodní zákonitosti při aktivních a tvůrčích činnostech, jednak samostatně, jednak při práci
ve skupinách
- získávat jasné a konkrétní představy o přírodninách živých i neživých a přírodních jevech na základě
pozorování, je to dobrý předpoklad pro vytváření přesných pojmů
- konkrétní představy o přírodninách a přírodních jevech doplňovat nejen četbou textů naučných, ale i
uměleckých
- učit žáky zjišťovat základní vlastnosti zkoumaných přírodnin, nacházet souvislosti mezi jevy a ději
v přírodě
- nechat žáky provádět pokusy, čímž jim umožníme poznat a pochopit přírodní děje, které nelze snadno
pozorovat v přírodních podmínkách
- na vycházkách zaměřovat pozornost žáků na sledování určitých jevů
- zaznamenávat výsledky pozorování a pokusů, diskutovat o nich se spolužáky, vyvozovat závěry a za
učitelova vedení je upřesňovat, popřípadě zobecňovat
- uvědomovat si sebe jako člověka - živou bytost, která má své fyziologické a biologické funkce a
potřeby, poznávat, co je pro člověka užitečné a naopak škodlivé z hlediska hygieny, výživy aj.
- žákům předávat základní poučení o bezpečném chování v různých životních situacích i při
mimořádných událostech, které ohrožují nejen zdraví jednotlivců, ale i celých skupin obyvatel
- vést žáky k tomu, aby si na základě svých zkušeností a sledování konkrétních situací postupně
uvědomovali odpovědnost každého (i nedospělého) člověka, za své zdraví a bezpečnost
- upozorňovat žáky na situace, při kterých by nevhodným chováním mohli ohrozit zdraví spolužáků
nebo zavinit úraz jiných lidí
- postupně si osvojovat a upevňovat zásady slušného chování mezi lidmi, učit se vzájemné toleranci,
snášenlivosti a úctě k lidem, se kterými se setkávají
- sledovat střídání ročních období, vést si záznamy ze svých pozorování, umět pozorované změny v
přírodě zdůvodnit
- dovést žáky k uvědomění, že Země je jednou z planet, oběžnic Slunce, které jsou součástí vesmíru
B) Charakteristika výuky:
Výuka přírodovědy ve 2. vzdělávacím období navazuje na učivo prvouky, v mnohém ho prohlubuje a
rozšiřuje. Charakter výuky je činnostní, to předpokládá provádění žákovských pokusů, hovor o pozorovaných
pokusech i jiných sledovaných přírodních úkazech. Žáci mají možnost v přírodovědném vyučování využívat
vědomosti z prvouky i své zkušenosti z vlastních pozorování přírody. Tím, že žákům umožňujeme, aby své
vlastní zkušenosti a poznatky spojovali s novým učivem, snadno dosahujeme toho, že se učí se zájmem a
mají dobré znalosti z přírodovědy.
Při činnostech se žáci učí spolupracovat, organizovat práci ve skupině i přijímat individuální odpovědnost za
splnění určitého úkolu.
Při přírodovědném vyučování se ve velké míře uplatňují mezipředmětové vztahy s výukou českého
jazyka, matematiky, výtvarné i hudební výchovy, praktických činností. Těchto možností velmi snadno
využíváme při realizaci krátkodobých projektů. Navrhujeme-li v tomto období žákům vhodná témata pro
projekty, jsou žáci schopni samostatně úkoly do projektů vymýšlet a zpracovávat. Je to jedna z příležitostí, při
128
které mají žáci možnost dobře uplatnit své individuální schopnosti a nápady. Aby mohli ve vybraných
projektech využít jak svoji individualitu tak různé poznatky z běžného života, nesmí být učitelem příliš
omezováni ani usměrňováni. Jen tak se projeví i jejich fantazie. Potřebují k tomu však mít důvěru v učitele,
snahu ho něčím udivit nebo překvapit. Každý pozitivní postoj učitele k výsledkům práce žáků má za následek
jejich zvýšenou snahu a úsilí při plnění dalších úkolů.
Při poznávání přírody a jejich zákonitostí dochází žáci k poznání, že Země a život na ní tvoří celek, ve
kterém jsou všechny hlavní děje v rovnováze. Je třeba, aby si žáci uvědomili, že tuto rovnováhu může člověk
svou činností snadno narušit, ale obvykle jen velmi obtížně obnovit. Učí se využívat svých poznatků, hodnotit
svá pozorování a záznamy, hledat možnosti, jak i oni mohou přispět k zlepšení životního prostředí a k ochraně
přírody.
Významnou roli při činnostní výuce přírodovědy mají žákovské pokusy. S přírodninami, jejich
vlastnostmi, se zákonitostmi přírody se žáci neseznamují jen při vyprávění nebo čtení, ale mají možnost je
zkoumat více smysly a mnohé poznatky sami objevovat. Značný význam přitom má, když si žáci vedou o
svých pozorováních a pokusech jednoduché záznamy, tj. nákresy, zápisy do tabulek, krátké popisy provedení,
zápisy závěru, popřípadě i grafické záznamy. Důležité je, aby pokud možno všechny pokusy byly prováděny
žáky buď individuálně nebo ve dvojicích. Záznamy si však provádí každý žák individuálně, po vzájemné
konzultaci o možnostech provedení.
Provádění žákovských pokusů z přírodovědy a příprava pomůcek na tyto pokusy se uskutečňuje ve 4.
ročníku a hlavně v 5. ročníku ve spojení s praktickými činnostmi. Týká se to zvláště kapitol Člověk a příroda,
Člověk a lidské výtvory. Tím se výuka stává smysluplnou, pro žáky zajímavou a blízkou životní realitě.
Poznámka:
Všechny dovednosti a poznatky, které žáci při pokusování na 1. stupni získají, uplatní v 6. ročníku nejen při
výuce přírodopisu, ale i při výuce fyziky. Fyzika je v 6. ročníku vyučována tak, aby žáci měli možnost využít
vědomostí a dovedností, které získali při školním činnostním vyučování i ve svém běžném životě. Proto je
obsah učiva fyziky 6. ročníku sestaven tak, aby žáci použili všechny získané vědomosti z nižších ročníků a na
jejich základě sami objevovali jak fyzikální veličiny tak vlastnosti látek, silové působení těles aj.
Přírodovědu ve 4. a 5. ročníku vyučujeme ve dvou tématických okruzích:
Rozmanitost přírody, Člověk a jeho zdraví
Ve 4. ročníku se obě témata prolínají, hlavně ve spojení se zdravou výživou a ochranou životního prostředí.
Pozornost je věnována rovněž vybraným základním fyzikálním veličinám.
V 5. ročníku je stěžejní téma „člověk“ zařazeno do kapitol: Člověk a neživá příroda, Člověk a vesmír, Člověk a
živá příroda a samostatné kapitoly Člověk. Prací a lidskými výtvory se zabývá kapitola s názvem Člověk a
lidské výtvory.
K přírodovědě 5. ročníku se váže celá řada článků z čítanek. Také dva matematické pracovní sešity pro 5.
ročník s názvy Od příkladů ke hvězdám a Cestujeme po republice se svými úlohami vážou k učivu
přírodovědy. Ve 4. r. tuto úlohu plní matematický sešit Počítání s velkými čísly.
129
C) Obsah učiva ve 2. vzdělávacím období - přírodověda:
Ročník: 4.
Učivo
Rostliny, houby, živočichové.
Potravní vazby.
Společenstva okolí lidských obydlí
polí,vod.lesů (životní podmínky)
Hospodářské rostliny.
Plevele.
Listnaté a smíšené lesy.
Jehličnaté lesy.
Horniny, nerosty.
Látky a jejich vlastnosti
Voda a vzduch
Pomáháme živočichům.
Člověka a příroda (ochrana).
Živelné katastrofy
Očekávané výstupy
Rozmanitost přírody
- charakterizuje některá společenstva (v
lidském obydlí, les, voda, pole)
- pojmenuje běžně se vyskytující živočichy
a rostliny
- prohlubuje znalosti o ekosystémech
- provede jednoduchý pokus, procvičuje
převody jednotek
- ohleduplně se chová v přírodě
- upevňuje poznatky o chování při živelných
katastrofách
- zhodnotí veškeré konkrétní činnosti
člověka v přírodě a posoudí jeho kladné
nebo záporné působení
Člověk a jeho zdraví
- plánuje svůj čas na učení a odpočinek
- dodržuje zásady pitného režimu
- dodržuje zásady ochrany zdraví
Poznámky
Mezipředmětové vztahy
ČJ – popisuje svůj domov, vyjmenuje členy
rodiny, recituje říkadla a básně vztahující se
k tématu
M – počítá dané předměty
VV – kreslí a vybarvuje obrázky, rozeznává
základní barvy
PČ – udržuje pracovní pořádek, manipuluje
s předměty, modeluje
HV – zpívá písně k tématu
TV – poznává přírodu a své město při vycházce,
provozuje zimní sporty při společných akcích
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova (OSV)
Osobnostní rozvoj
1-cvičí smyslové vnímání,pozornost a soustředění
2-poznává sebe samého a vztahy k druhým lidem
3- organizuje svůj vlastní čas
4-prohlubuje základní principy psychohygieny
5-rozvíjí kreativitu
Sociální rozvoj
6-prohlubuje kamarádské vztahy
7-naslouchá a pozoruje druhé a všímá si
verbálního a neverbálního sdělení
8-rozvíjí dovednosti pro spolupráci
Morální rozvoj
8-hledá různá řešení problémů v mezilidských
vztazích
10-rozvíjí cit pro
spravedlivost,odpovědnost,spolehlivost,nezištnou
pomoc
Enviromentální výchova
(EV)
1-prohlubuje znalosti o ekosystémech
2-vyjmenuje základní podmínky života a všímá si
souvislostí mezi nimi
3-všímá si důsledků lidské aktivity na životní
prostředí,seznamuje se s tříděním a využíváním
odpadů
130
Ročník: 5.
Učivo
Člověka a neživá příroda
Životní podmínky
Nerosty a horniny
Rudy, drahé kovy, paliva
Půda
Vesmír a země
Rovnováha v přírodě
Společenstva
Ochrana životního prostředí
Člověk a průmysl
Lidské tělo
Péče o zdraví
Osobní bezpečnost
Návykové látky a zdraví
Očekávané výstupy
Rozmanitost přírody
- vyjmenuje a vysvětlí podmínky života na Zemi
- seznámí se s některými významnými horninami a
nerosty
- seznámení se s druhy rud, drahých kovů, paliv a
jejich využití člověkem
- posuzuje vliv činnosti člověka na přírodu
(obnovitelné, neobnovitelné přírodní zdroje)
- vysvětlí vznik, složení a význam půdy
- seznámí se se sluneční soustavou
- uvědomí si souvislosti mezi střídáním dne a noci,
roční období
- porovnává a třídí organismy do skupin
Člověk a jeho zdraví
- přiřazuje ze seznamu části lidského těla
- využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení funkcí
orgánových soustav
- ošetří drobná poranění, v případě nutnosti přivolá
pomoc
- rozlišuje jednotlivé etapy lidského života
- dodržuje základní hygienické návyky
- předvede v modelových situacích způsoby
odmítnutí návykových látek
- účelně plánuje svůj čas pro práci, učení, odpočinek
srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob
života a práce v minulosti a současnosti
Poznámky
Mezipředmětové vztahy
ČJ – popisuje svůj domov, vyjmenuje členy
rodiny, recituje říkadla a básně vztahující se
k tématu
M – počítá dané předměty
VV – kreslí a vybarvuje obrázky, rozeznává
základní barvy
PČ – udržuje pracovní pořádek, manipuluje
s předměty, modeluje
HV – zpívá písně k tématu
TV – poznává přírodu a své město při vycházce,
provozuje zimní sporty při společných akcích
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova (OSV)
Osobnostní rozvoj
1-cvičí smyslové vnímání,pozornost a soustředění
2-poznává sebe samého a vztahy k druhým lidem
3- rozvíjí dovednosti pro pozitivní naladění mysli a
dobrý vztah k sobě samému
4- organizuje svůj vlastní čas
5-prohlubuje základní principy psychohygieny
6-rozvíjí kreativitu
Sociální rozvoj
7-prohlubuje kamarádské vztahy, vzájemné
poznání ve skupině
8-naslouchá a pozoruje druhé a všímá si
verbálního a neverbálního sdělení
9-rozvíjí dovednosti pro spolupráci
Morální rozvoj
10-hledá různá řešení problémů v mezilidských
vztazích
11 rozvíjí cit pro spravedlivost, odpovědnost,
pomoc
12 rozhoduje se v problematických situacích dne
Enviromentální výchova
(EV)
1-prohlubuje znalosti o ekosystémech
2-vyjmenuje základní podmínky života a všímá si
souvislostí mezi nimi, obnovitelnosti zdrojů
3-všímá si důsledků lidské aktivity na životní
prostředí,životním stylem, seznamuje se
s tříděním a využíváním odpadů
131
Vlastivěda
A) Výchovně vzdělávací cíle:
- dát žákům přehled o jejich regionu - kraji
- získávat postupně základní zeměpisný přehled o České republice a Evropě
- učit žáky číst a vyhledávat základní údaje v mapě České republiky a Evropy
- osvojovat si nové pojmy v souvislosti s orientací na mapě
- seznamovat žáky s významnými etapami našich národních dějin
- vyvolat u žáků zájem o minulost a o kulturní bohatství regionu i celé země
- učit žáky zařazovat hlavní události časově do staletí
- poznávat, jak se život lidí vyvíjí a mění, jakým změnám podléhají věci kolem nás
- sledovat změnu staveb a způsobu života v průběhu staletí
- osvojovat si základní dějepisné pojmy související s uspořádáním společnosti
- probouzet u žáků pěkný vztah k místu bydliště
- postupně rozvíjet vědomí sounáležitostí se svou zemí, světadílem
- upevňovat základy správného chování mezi lidmi bez ohledu na barvu pleti
- učit žáky vzájemné úctě, pomoci a snášenlivosti mezi sebou
- utvářet pracovní návyky při individuálních činnostech i práci ve skupinách
- vést žáky k propojování místních historických, zeměpisných a kulturních informací
- poznávat historii místa a kraje z dostupných zdrojů (členové rodiny, muzea, památky, knihovny)
- k poznávání charakteristiky určitého regionu i událostí využívat informační techniku
B) Charakteristika výuky:
Vyučovací předmět vlastivěda zahrnuje ve 4. a 5. ročníku učivo zeměpisné a historické. Je účelné
věnovat zeměpisnému i dějepisnému učivu v obou ročnících po 1 hodině týdně (ne však zeměpis jedno
pololetí a dějepis druhé pololetí). Každý historický jev probíhá v určitém zeměpisném prostředí, proto je
vhodné dávat obě tyto složky vlastivědy do vzájemné souvislosti.
Žáci v tomto věku se dívají na dějiny očima současnosti. Je třeba proto stále dbát na rozvíjení jejich
jasných představ o minulosti. Aby počáteční dějepisné vyučování tento základní úkol plnilo a minulost se
zobrazovala v myslích žáků živě, je vhodné historická schémata a popisované děje provázet různým
znázorněním minulosti. K tomu velmi pomohou další mezipředmětové vazby spojené s vlastivědnou výukou.
Jsou to např. vazby se čtením, výtvarnou výchovou, matematikou, praktickými činnostmi i hudební výchovou.
Dějinné události se žákům velmi dobře přiblíží a stanou se pro ně zajímavějšími, pokud mají příležitost své
představy individuálně výtvarně i literárně ztvárňovat. Používané učebnice a pracovní sešity vlastivědy (Nová
škola) dávají k takové výuce dostatek námětů. Charakter výuky se tak v celém rozsahu stává činnostním.
Významným pomocníkem při výuce vlastivědy jsou čítanky pro 4. a 5. ročník, které svými uměleckými
historickými články učivo obohacují. Umělecké texty žákům barvitě a obrazně popisují události dějin i jednání
historických postav. Z uměleckých textů žáci přijímají neotřelé obraty v řeči, rozvíjí se jejich schopnost výstižně
se vyjadřovat a vystihnout podstatné rysy událostí i charakter postav. Výuku vlastivědy výborně doplňuje čtení
z historických čítanek. K přiblížení učiva pomáhají jejich ilustrace, plánky, časové osy, stručné vyprávění
určitých důležitých událostí z historie našeho národa. K pochopení časových souvislostí napomohou časové
přímky rozdělené na stoleté úseky. Délku století je třeba dětem objasnit např. pomocí věku rodičů a prarodičů.
Zeměpisné učivo navazuje na poznatky z prvouky. Od pozorování nejbližšího okolí bydliště a školy žáci
přecházejí k zeměpisnému pozorování svého kraje a republiky až po její začlenění do Evropy. Přímé a
názorné vyučování se doplňuje čtením zeměpisných článků, žáci se učí pozorovat a číst z plánů a map.
Zařazovány jsou praktická cvičení jako např.: rozlišování zeměpisných značek, práce s kompasem, měřítkem
mapy apod. Tyto činnosti připravují žáka na vyučování zeměpisu na 2. stupni i na využití zeměpisných
poznatků v praktickém životě.
Výuku vlastivědy vhodně doplňují návštěvy muzeí, výstav, významných historických míst a památek.
Také vhodné zeměpisné nebo historické filmy a videoukázky výuku vlastivědy doplní a zpestří. Podle místních
podmínek je dobře využívat vztahu významných historických událostí k místu, kde žáci žijí. Představu života
v minulosti žákům velmi dobře přibližují místní vlastivědná muzea.
132
Rodné město a rodný kraj jsou součástí vlasti. Jejich dějiny tvoří součást dějin celé země. Události, které jsou
zachyceny v dějinách místa, kde žáci žijí, jsou jim blízké a srozumitelné. Proto k hlubšímu rozvíjení jasných
představ o minulosti využíváme i všech místních historických archeologických památek jako jsou např.: nálezy
nádob, nástrojů, mohyly, hradiště aj. a také památek stavitelských jako
např.: hrady, zámky, kostely, radnice, morové sloupy, sochy aj.
Nezapomínáme ani na využívání zkušeností žáků z výletů po vlasti, žákům dáváme prostor, aby mohli
o svých zážitcích vyprávět a svá vyprávění doplnit fotografiemi, videonahrávkami, ukázkami pohlednic a
suvenýrů.
K vlastivědnému učivu patří vycházky. Při nich snadno objasňujeme různé nové zeměpisné pojmy
např.: hory se vypínají, kopce se svažují do údolí, pohoří se táhne, přechází do nížiny, nížina se rozkládá,
potoky se stékají, řeka se vlévá, řeka protéká, náhon se odděluje od řeky aj.
Hlavní pomůckou při vyučování zeměpisného učiva však zůstává mapa. Využíváme každé příležitosti
k tomu, abychom žáky postupně učili s mapou pracovat a orientovat se v ní. Žáci se učí rozlišovat na mapě
nížiny, vysočiny, pohoří, vodstvo. Určují světové strany, vyhledávají řeky, města, určují vzájemnou polohu
měst i jejich velikost, nadmořskou výšku hor. Popisují, kudy určitá řeka protéká, která města na řece leží, kam
se řeka vlévá apod.
Učivo týkající se podnebí propojujeme s výukou přírodovědy. Je přitom třeba provádět měření teploty
a zapisovat výsledky. Žáci zapisují rovněž dobu slunečního svitu, druh vodních srážek, sílu větru (vánek, vítr,
vichřice), charakter počasí (polojasno, jasno, oblačno, zataženo). Tím se pro ně stane učivo jasným a
srozumitelným. Také další vlastivědná témata, např.: Půda a zemědělství, Nerostné bohatství, Ochrana
přírody, je nutné stále propojovat s učivem přírodovědy.
Poznámka:
Činnostní výuka vlastivědy poskytuje široké možnosti uplatnění samostatné i skupinové práce žáků. Ve
spojení vlastivědného učiva s četbou, výtvarnou výchovou, matematikou i pracovními činnostmi žáci vytvářejí
např. ilustrované historické příběhy, leporela, modely dobových předmětů a zbraní. Ve zvolených projektech
výtvarně a literárně ztvárňují představu o probíraném historickém období.
Vhodné je též nechat žáky vyjadřovat představy pomocí náčrtů, využijí je např. při znázornění
charakteristických rysů stavebních slohů nebo při zakreslování jednoduchých plánků určitého území.
Jednotlivé kapitoly mohou být zakončeny zajímavým projektem, který jsou žáci schopni samostatně připravit i
zpracovat ve skupinách. Tuto jejich samostatnou práci je třeba nechat určitou dobu ve třídě vystavenou.
Žákům dáme rovněž prostor k tomu, aby o ní mohli mezi sebou hovořit.
Velký význam tohoto stylu učení vlastivědy mají prožitky žáků. Je třeba se snažit, za pomocí činnostní
výuky, vytvořit u žáků dobré představy o minulosti a vztah k ní, ne je zahlcovat letopočty. Do hodnocení je
vhodné zařazovat výsledky jejich činností.
133
C) Obsah učiva ve 2. vzdělávacím období - vlastivěda
Ročník: 4.
Učivo
Místo, kde žijeme
- obec – poloha v krajině
- domov
- místní krajina
- regiony ČR
- naše vlast
- současnost a minulost,
- vláda, zřízení, státní symboly
- mapy obecně zeměpisné a
tématické
Lidé kolem nás
- soužití lidí – mezilidské vztahy,
- obchod, firmy
- vlastnictví
Lidé a čas
- orientace v čase a časový řád
- současnost a minulost
- báje, mýty, pověsti
Očekávané výstupy
- zprostředkuje ostatním zážitky a zajímavosti
z cest
-vyjmenuje sousední státy a ukáže je na mapě
-seznámí se s kraji a krajskými městy
-najde své město na mapě, pojmenuje řeky a
přehradu v blízkosti Brna
-vysvětlí rozdíl mezi globusem a mapou
-seznámí se s měřítkem mapy
-zná význam některých mapových značek
-sestaví jednoduchý plánek svého okolí
-určí světové strany na mapě
-seznámí se s buzolou a kompasem
-vysvětlí rozdíl mezi pohořím, vrchovinou, nížinou
-zná pojmy, povodí, rozvodí a úmoří
-seznámí se s důležitými toky v ČR
-seznámí se s pojmy podnebí a počasí
-při společných akcích se chová ohleduplně k okolní
krajině
-seznámí se zná jméno prezidenta
-zná oficiální název ČR a správně ho píše
-s tradicemi ČR a složením obyvatelstva
-seznámí se s významnými dny a státními svátky
-seznámí se s významnými nalezišti nerostného
bohatství, průmyslovými odvětvími a zemědělstvím
- pracuje s časovými údaji
- rozezná události současné a minulé
-vypráví některé pověsti a zná významné postavy
z našich dějin
-seznámí se s historickými důvody pro zařazení
státních svátků
-seznámí se se základními prvky archit.slohů
(románský, gotický, renesanční)
Poznámky
Mezipředmětové vztahy
ČJ – vypráví o cestování, vypráví
pověsti, vyjmenovává vlastní jména,
názvy států
M – pracuje s daty
VV – zná místní památky, kreslí
ilustrace k pověstem
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova (OSV)
Osobnostní rozvoj
1 rozvíjí poznávací schopnosti, učí se
pozornosti, soustředění, rozšiřuje si
paměťové dovednosti
Enviromentální výchova (EV)
2 -osvojuje si poznatky o základních
podmínkách života na Zemi a principy
ochrany přírody
3 – všímá si důsledků lids.činnosti na
krajinu
4 -na příkladech si všímá lidské aktivity
a jejich důsledků na přírodu
Výchova demokratického občana
(VDO)
2 – seznamuje se s rolí občana
3 – seznámí se s principem voleb
4 – seznamuje s principy demokracie
134
Ročník: 5.
Učivo
Místo, kde žijeme
- naše vlast
- regiony ČR
- Evropa a svět
- mapy obecně zeměpisné a
tématické
Lidé kolem nás
- soužití lidí
- vlastnictví
- kultura
- základní globální problémy
Lidé a čas
- současnost a minulost v našem
životě
- orientace v čase
- báje, mýty a pověsti
Očekávané výstupy
- pracuje s časovými údaji
-časově zařadí některé události z našich dějin
- srovnává a hodnotí způsob života a práce ve
středověku a v současnosti
- seznámí se se základními prvky barokního slohu
- seznámí se s historickými důvody pro zařazení
státních svátků
-porovná způsob života na vesnici a ve městě
-seznámí se s významnými osobnostmi národního
obrození, seznámí se s historickými událostmi se
stavbou Národního divadla
- seznámí se s historickými událostmi směřujícími
k vytvoření ČSR
- zná letopočet vzniku ČSR a ČR
-využívá archivů, knihoven a jiných inf.zdrojů
-vyhledává regionální zvláštnosti přírody, měst,
hospodářství a kultury a posuzuje jejich význam
-orientuje se na plánu Prahy
- seznámí se s pamětihodnostmi Prahy, dle
možností zprostředkuje zážitky a zajímavosti o
Praze
-najde na mapě ČR jednotlivé kraje
-orientuje se na mapě Evropy a vyhledává některé
státy EU
- blíže se seznámí se sousedními státy
- vyhledává údaje o přírodních podmínkách a
hospodářství Evropy
- na základě svých zážitků zprostředkuje zajímavosti
z cest a porovná život u nás a v jiných zemích
Poznámky
Mezipředmětové vztahy
ČJ – vypráví o cestování, vypráví
pověsti, vyjmenovává vlastní jména,
názvy států
M – pracuje s daty
VV – zná místní památky, kreslí
ilustrace k pověstem
HV - zpívá hymnu, seznamuje se
s hudbou z různých období
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova (OSV)
Osobnostní rozvoj
1 rozvíjí poznávací schopnosti, učí se
pozornosti, soustředění, rozšiřuje si
paměťové dovednosti
Enviromentální výchova (EV)
2 -osvojuje si poznatky o základních
podmínkách života na Zemi a principy
ochrany přírody
3 – všímá si důsledků lids.činnosti na
krajinu
4 -na příkladech si všímá lidské aktivity
a jejich důsledků na přírodu
Výchova demokratického občana
(VDO)
1 – uvědomuje sis roli občana
2 – opakuje sis principy voleb
3 – vnímá principy demokracie
Výchova k myšlení v evropských
globálních souvislostech (EGS)
1-zprostředkuje zážitky z cest
2-porovnává styl života u nás a
v Evropě
135
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: UMĚNÍ A KULTURA
Vzdělávací oblast je ve 4. a 5. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacích předmětů Hudební výchova a
Výtvarná výchova.
Hudební výchova
A) Výchovně vzdělávací cíle:
- zhodnotit dosavadní pěvecké dovednosti žáků (správnost intonace, udržení melodie známých písní,
dodržení rytmu, správné dýchání při zpěvu)
- pěstovat dále hudebnost v oblasti hudebního sluchu, zpěvního hlasu, smyslu pro rytmus, hudební paměť i
představivost
- rozvíjet melodické i harmonické cítění žáků
- nadále využívat k instrumentálnímu doprovodu zpěvu rytmické i melodické hudební nástroje, tuto činnost
umožnit co největšímu počtu žáků ve výuce
- žáky seznamovat s lidovým dvojhlasem a jednoduché lidové písně zpívat dvojhlasně, využívat
možnosti osvojení dvojhlasého zpěvu (např. kánon)
- poznávat základní hudební teorii
- rozvíjet hudebně pohybové dovednosti žáků (lidové tance, pohybové fantazie)
- do výuky pravidelně zařazovat krátké, žákům blízké a srozumitelné poslechové ukázky skladeb
- učit se rozpoznávat základní pěvecké hlasy (bas, tenor, alt, soprán)
- rozlišování nejčastěji užívaných hudebních nástrojů podle vzhledu, zvuku i způsobu hry
- získat první poznatky z české i evropské hudební kultury
- rozlišovat operu od operety, balet od pantomimy
- chování na koncertech, v divadle, při vlastním vystoupení
B) Charakteristika výuky hudební výchovy
Ve vyučovacím předmětu hudební výchova se utváří estetické vztahy žáků k hudbě a umění, formují
se mezilidské vztahy. Posiluje se aktivita a tvořivost žáků, navozuje se optimistický vztah ke skutečnosti.
Jestliže výuku hudební výchovy v 1. období charakterizujeme jako období hudebních her, tak výuka ve 4. a 5.
ročníku je obdobím manipulace s hudebním materiálem.
Hudba a zpěv jsou neodlučitelně spjaty s historií našeho národa. Mají velký význam i v současném
životě. Je málo rodin, kde by někdo nehrál na nějaký hudební nástroj, téměř každý má oblíbený nějaký
hudební žánr. Hudba doprovází významné životní události v rodinách, děti se s ní setkávají od kolébky. Tento
přirozený vztah žáků k hudbě je ve škole rozvíjen a hudební aktivity žáků jsou ve výuce podporovány.
Těžištěm výuky Hv i v tomto období je zpěv žáků, zaměřený na lidové písně i známé a oblíbené písně
z mediálních prostředků. Celá výuka by měla být vedena v úsměvné atmosféře zbavené stresů. Základním
požadavkem při výuce hudební výchovy je hudební doprovod vyučujícího na jakýkoliv hudební nástroj. Tím se
pomáhá udržet melodie i rytmus zpívaných písní.
Na rozpoznané individuální nedostatky žáků v intonaci či rytmu nereaguje učitel zdůrazněním těchto
nedostatků, ale snaží se dát i těmto žákům prostor ke zpěvu ve skupinách, ke zpěvu s doprovodem. Tím
umožní také těmto žákům příjemný prožitek ze zpěvu.
Všechny druhy hudebních činností (zpěv, poslech, instrumentální a pohybové aktivity) se ve výuce hudební
výchovy navzájem prolínají a posilují ve svých účincích. Nezařazujeme je proto do hodin postupně, ani se
nemusí v každé hodině uplatňovat všechny. Učitel vybírá takové činnosti, které odpovídají povaze hudby, se
kterou právě pracují. Do činností ve výuce je třeba zapojovat co nejvíce žáků podle jejich individuálních
schopností. Učitel vychází vždy z toho, co již žáci umí, dále rozvíjí jejich hudební dovednosti, podněcuje žáky
ke vzájemné spolupráci. Umožňuje, aby se při výuce Hv uplatnili v dostatečné míře ti žáci, kteří se individuálně
hudebně vzdělávají. Je to přirozený motivační a inspirační prvek, jak pro žáka samotného, tak pro žáky
136
hudebně nadané, kteří své nadání individuálně nerozvíjejí. Pozitivní je i přímá spolupráce se základní
uměleckou školou, kterou žák navštěvuje. Vhodné je zvýrazňovat dovednosti a schopnosti žáků, vést je
k sebepoznání a seberealizaci. Každého je třeba podněcovat a vést ho k tomu, aby své nadání a schopnosti
v různých oblastech uplatňoval.
Vztah žáků k hudbě je podporován návštěvami koncertů, operních představení, přehlídek absolventů
hudebních škol, účastí v hudebních a pěveckých soutěžích. Při všech těchto příležitostech se zdokonalují
poslechové dovednosti žáků, učí se kulturnímu chování i vystupování. Žáci se o hudbě a svých hudebních
zážitcích učí hovořit, navzájem se dělí o své pocity a dojmy a porovnávají své prožitky. Vhodnou formou, která
rozšiřuje znalosti žáků o hudbě a hudebních nástrojích jsou obsahem přiměřené výchovné koncerty spojené
s besedami o hudbě. Hudební výchova se podílí značnou měrou na celkovém formování žákovy osobnosti.
Hudbu je možno spojovat s poezií, výtvarným dílem nebo vlastním pohybovým projevem žáků i při
tělesné výchově. Zpěv může být zařazován do výuky kteréhokoliv předmětu, může výuku motivovat, může ji
uvolňovat, zpestřovat, přinášet pocity uspokojení a dobrou náladu, může ale také žáky povzbuzovat, posilovat
je ve snaze dosáhnout dobrých výsledků. Hudební výchova se dá dobře propojovat i s výukou vlastivědy
(poznávání lidových písní z určité oblasti, poslechy ukázek hudby, které se vztahují k místu narození
významného hudebního skladatele, k historickým událostem aj.), můžeme ji propojit i s výukou přírodovědy
(je např. mnoho písní o květinách, zvířatech, o vodě, o lese aj.)
Při hodnocení výsledků práce žáků v hudební výchově tohoto období se přihlíží k aktivitě, s jakou se
zapojují do různých činností ve výuce, ke snaze žáků spolupracovat s ostatními a nenarušovat práci v Hv. Žák
je klasifikován za projevené dovednosti a snahu uspět v prováděných hudebních činnostech. Není vhodné
klasifikaci v tomto období provádět na základě testů, prověrek z hudební výchovy nebo zkoušení teorie. Tyto
způsoby jsou jen doplňkové a orientační, jsou zpětnou vazbou pro učitele, co v těchto oblastech žáci zvládli.
Teoretické učivo má při výuce Hv v tomto období jen podpůrný charakter. Velmi nevhodné je též zkoušení ze
znalosti hudebních ukázek. Poslech je totiž záležitost prožitková; pouze opakováním vhodných hudebních
ukázek, kterým žáci rozumí, se u nich rozvíjí vztah k hudbě a hudební paměť.
C) Obsah učiva hudební výchovy ve 2. vzdělávacím období
Ročník: 4.
Učivo
Vokální činnosti
písničky známé ze 3. třídy
lidové a umělé písničky pro děti
hlasová výchova (nádech, hlavový
ton,
hlasový rozsah)
intonace
kvalita tónů
takt, taktová čára, rytmus, tempo,
doby
nota půlová, čtvrťová a osminová
pomlka osminová a čtvrťová
zápis not
postup melodie
deklamace říkadel
správná výslovnost hlásek
dynamická znaménka
kánon, dvojhlas
Instrumentální činnosti
rytmizace a melodizace říkadel
zvuky a tóny
jednoduché rytmické celky
tzv. hra na tělo
doprovod na jednoduché hudební
Očekávané výstupy
Vokální činnosti
zpívá písničky známé ze 3. třídy
zpívá nové písničky
dbá o hlasovou hygienu
upevňuje si tvorbu hlavového tónu
rozšiřuje si hlasový rozsah
intonuje čistě a rytmicky přesně
zpívá jednoduché celky podle not
rozlišuje různé kvality tónů (výška, délka, barva)
rozlišuje takt, taktovou čáru, doby, rytmus, tempo,
notu půlovou, čtvrťovou, osminovou, pomlku
osminovou a čtvrťovou
seznamuje se s dynamickými znaménky
zapisuje noty (půlová, čtvrťová a osminová)
pozná melodii stoupavou a klesavou, pomalou
a rychlou
upevňuje si správné dýchání při zpěvu a deklamaci
říkadel
upevňuje si správnou výslovnost textu říkadel a
písní
šetří dechem
seznamuje se s kánonem a dvojhlasem
zpívá jednoduché kánony a dvojhlasy
Instrumentální činnosti
rytmizuje jednoduché texty
Poznámky
Mezipředmětové vztahy:
ČJ - upevňuje si správnou výslovnost textu
říkadel a písní, dramatizuje písničku, pozná
Českou státní hymnu, zná tradice při oslavách
vzniku ČR, vypráví obsah písničky, seznamuje s
některými krajovými, výrazy v písních říkadlech
(fidlátka, blikátka, žežulka), rozlišuje a poznává
některá krajová nářečí v lidových písní,
seznamuje se s pravopisem hudebních termínů
převzatých z cizích jazyků (dirigent, repetice,
prima volta, sekonda volta…)
AJ - seznamuje se s písněmi a skladbami ve stylu
country, poznává význam anglického slova
Vl a Př – pozná Českou státní
hymnu a seznamuje se s tradicemi
při oslavách vzniku ČR
zná správné chování při poslechu
České státní hymny
seznamuje se krásami naší vlasti
poslouchá známé vánoční koledy
a seznamuje se některými
tradicemi Vánoc
poznává různá povolání a
činnosti v životě lidí
zná přírodu v různém ročním
období
dbá o hlasovou hygienu
nacvičuje správné dýchání při
zpěvu a deklamaci říkadel
Vv - podle ilustrací rozeznává písničky, maluje a
výtvarně ztvárňuje některé písničky
Tv - vytleskává rytmus říkadla doprovází říkadla
137
nástroje
tzv. těžká doba
netleskání pomlk
dynamická znaménka v zápisu
melodie
noty c1 – d2
prima volta, sekonda volta, legato,
durová,
mollová stupnice, posuvky # a b
předvětí a závětí
malá písňová forma (a, a-b)
hudebními formy – serenáda,
menuet
hudební nástroje podle způsobu
tvorby tónu
Hudebně pohybové činnosti
různé druhy kroků a poskoků
napodobování činností lidí
dramatizace písničky
různé druhy pohynů
jednoduché taneční hry a tanečky
tzv. těžká doba
pochod, ukolébavka, taneční
melodie
valčíkový a polkový krok
dirigování ve 2/4 a ¾ taktu
Poslechové činnosti
základní hudební nástroje
Česká státní hymna
vánoční koledy
vokálně instrumentální hudba
písnička umělá a lidová
hudební nástroje strunné, dechové,
bicí
sborový a sólový zpěv
menuet
hudba ke slavnostním příležitostem
životy a dílo některých hudebních
skladatelů
gradace, opakování téma ve
skladbě
opakuje jednoduché rytmické celky
vytleskává rytmus říkadla
rytmizuje delší slova
navazuje v rytmu na předchozí slovo
pokouší se o jednoduchou melodizaci slova
v daném
rytmu
rytmizuje a melodizuje říkadlo
doprovází říkadla tzv. hrou na „tělo“
využívá jednoduché hudební nástroje z Orffova
instrumentáře k doprovodu písní
rozlišuje tempo a rytmus písně
dělí rytmický text na takty
rozlišuje různou hlasitost při zpěvu a deklamaci
říkadel
zesiluje (zeslabuje) hlas podle dynamických
znamének
nacvičuje netleskání pomlk
rozeznává tzv. těžkou dobu
vyhledává v písních a učí se zápisy not (c1 – d2)
seznamuje se s novými hudebními termíny (prima
volta, sekonda volta, legato, durová a mollová
stupnice a melodie, posuvky # a b)
rozlišuje předvětí a závětí
seznamuje se s malou písňovou formou (a, a-b)
seznamuje se s hudebními formami –
serenáda,
menuet
rozlišuje hudební nástroje podle způsobu tvorby
tónu
Hudebně pohybové činnosti
chodí v rytmu říkadla nebo písně
orientuje se v prostoru a reprodukuje pohyby
pohybuje se v rytmu říkadla nebo písně (poskoky,
chůze, výskoky)
napodobuje činnosti
dramatizuje písničku
ukazuje rukou pohyb melodie
pohybově ztvárňuje melodii
reaguje pohybem na znějící hudbu
předvádí doprovod na hudební nástroje
tančí jednoduchý taneček a taneční hru
pamětně si uchovává pohyby a jednoduché tanečky
rozpoznává pochod od taneční melodie
akcentuje tzv. těžkou dobu
tančí valčíkový krok a polkový krok
pochoduje v rytmu písně
pohybově improvizuje
diriguje písničky a melodie ve 2/4 a ¾ taktu
tančí jednoduchý menuet
pohybem ztvárňuje text písně
pochoduje v rytmu písně
Poslechové činnosti
tzv. hrou na „tělo chodí v rytmu říkadla nebo
písně orientuje se v prostoru, reprodukuje různé
pohyby, pohybuje se v rytmu říkadla nebo písně
(poskoky,chůze, výskoky), reaguje pohybem na
znějící hudbu napodobuje různé lidské činnosti a
povolání, pamětně si uchovává pohyby a
jednoduché tanečky, tančí jednoduchý valčíkový
krok a polkový krok, tančí jednoduchý country
tanec
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova (OSV)
Osobnostní rozvoj
1.rozvíjí schopností poznávání
2. cvičí smyslové vnímání, pozornost a
soustředěnost
3. rozšiřuje si paměťové dovednosti 4. cvičí se
v sebekontrole,sebeovládání
5. reguluje vlastní jednání a prožívání, vůli
6. organizuje svůj volný čas 7.vytváří sidovednosti
pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah
k sobě samému
8. učí se dobré organizaci volného času,
uvolnění a relaxace, dovednosti pro
předcházení stresům
9. rozvíjí svoji citlivost, originalitu a tvořivost
Sociální rozvoj
1. pomocí řeči těla, řeči zvuků a slov, řeči
předmětů a prostředí vytvářeného člověkem
aktivní naslouchání
2. rozvíjí seberegulaci v situaci nesouhlasu, učí
se dovednosti k navazování na nápady jiných
a rozvíjení vlastních nápadů, slleduje linku
společné myšlenky
3. rozvíjí pozitivní myšlení
4. snaží se o rozvoj individuálních a sociálních
dovedností pro etické zvládání situací soutěže
a konkurence
Multikulturní výchova
(MKV)
1. uvědomuje si jedinečnost každého člověka a
jeho individuální zvláštnosti
2. poznává vlastního kulturní
zakotvení
3. respektuje zvláštností různých
etnik
4. poznává a respektuje právo všech lidí žít
společně a rozvíjí spolupráci s jinými lidmi, bez
ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou a
zájmovou příslušnost
5. seznamuje se se vztahy mezi kulturami
6. uplatňuje princip slušného chování (základní
morální normy)
7. uvědomuje se význam kvality mezilidských
vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti
8. vnímá zapojení žáků odlišného kulturního
prostředí do kolektivu třídy
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
(MDV)
1. vnímá postavení médií ve společnosti a jejich
vliv na každodenní život, na uspořádání dne, na
postoje a chování jedince
2. všímá si vlivu médií na kulturu
3. poznává roli médií v každodenním životě
jednotlivce
rozpozná při poslechu hudby některé hudební
nástroje
poznává další hudební nástroje
seznamuje se s úlohou hudebního nástroje
v orchestru
sluchem rozlišuje kvality tónů (výška, délka, barva)
pozná Českou státní hymnu
seznamuje se s menuetem
138
poslouchá hudbu ke slavnostním příležitostem,
poslouchá známé vánoční koledy
seznamuje se s vokálně instrumentální hudbou
pozná podle začátku melodie název písničky
poslechem rozlišuje hudební nástroje strunné,
dechové a bicí
poslouchá ukázky z vážné hudby
při poslechu pozná písničku umělou a lidovou
při poslechu pozná sólový zpěv a sborový zpěv
seznamuje se s životem a dílem některých
hudebních skladatelů
při poslechu sleduje opakování téma a gradaci
v hudbě
Ročník: 5.
Učivo
Vokální činnosti
Očekávané výstupy
Vokální činnosti
písničky známé ze 4. třídy
lidové a umělé písničky pro děti
hlasová výchova (nádech, hlavový
ton,
hlasový rozsah)
intonace
kvalita tónů
takt, taktová čára, rytmus, tempo,
doby
nota půlová, čtvrťová a osminová
pomlka osminová a čtvrťová
zápis not
postup melodie
deklamace říkadel
správná výslovnost hlásek
dynamická znaménka
kánon, dvojhlas
Instrumentální činnosti
zpívá písničky známé ze 4. třídy
zpívá nové písničky
dbá o hlasovou hygienu
upevňuje si tvorbu hlavového tónu
rozšiřuje si hlasový rozsah
intonuje čistě a rytmicky přesně
zpívá jednoduché celky podle not
rozlišuje různé kvality tónů (výška, délka, barva)
rozlišuje takt, taktovou čáru, doby, rytmus, tempo,
notu půlovou, čtvrťovou, osminovou, pomlku
osminovou a čtvrťovou
seznamuje se s dynamickými znaménky
zapisuje noty (půlová, čtvrťová a osminová)
pozná melodii stoupavou a klesavou, pomalou
a rychlou
upevňuje si správné dýchání při zpěvu a deklamaci
říkadel
upevňuje si správnou výslovnost textu říkadel a
písní
šetří dechem
seznamuje se s kánonem a dvojhlasem
zpívá jednoduché kánony a dvojhlasy
vnímá svůj hlas i hlas protější
seznamuje se spirituálem
Instrumentální činnosti
rytmizuje jednoduché texty
opakuje jednoduché rytmické celky
vytleskává rytmus říkadla
rytmizuje delší slova
navazuje v rytmu na předchozí slovo
pokouší se o jednoduchou melodizaci slova
v daném rytmu
rytmizuje a melodizuje říkadlo
doprovází říkadla tzv. hrou na „tělo“
využívá jednoduché hudební nástroje z Orfeova
instrumentáře k doprovodu písní
rozlišuje tempo a rytmus písně
dělí rytmický text na takty
rozlišuje různou hlasitost při zpěvu a deklamaci
říkadel
zesiluje (zeslabuje) hlas podle dynamických
znamének
nacvičuje netleskání pomlk
rytmizace a melodizace říkadel
jednoduché rytmické celky
tzv. hra na tělo
doprovod na jednoduché hudební
nástroje
tzv. těžká doba
netleskání pomlk
dynamická znaménka v zápisu
melodie
noty a – d2
prima volta, sekonda volta, legato,
durová,
mollová stupnice, posuvky # a b
předvětí a závětí
malá písňová forma (a, a-b)
hudebními formy – serenáda,
menuet
hudební nástroje podle způsobu
tvorby tónu
předtaktí
posuvky
dirigent, sbormistr
kytarový doprovod
americká lidová píseň
Poznámky
Mezipředmětové vztahy:
ČJ - upevňuje si správnou
výslovnost textu říkadel a písní
dramatizuje písničku
pozná Českou státní hymnu
zná tradice při oslavách vzniku ČR
vypráví obsah písničky
seznamuje s některými krajovými výrazy
v písních říkadlech
(dróžičky, hulán, zezulka)
rozlišuje a poznává některá krajová nářečí v
lidových písní
seznamuje se s biblickými příběhy poznává
nejznámější díla J. Voskovce a J.Wericha
seznamuje se s kabaretem a jeho významem
v minulém století seznamuje se s církevními
písněmi
- kancionály, pastorely, spirituály
seznamuje se s pravopisem
AJ - seznamuje se s písněmi a skladbami ve stylu
country,
poznává hudební styly v rytmu
swingu, jazzu, rock and rollu
poznává význam a pravopis ang. slov
zpívá písně s anglickým textem
Vl a Př – pozná Českou státní
hymnu a seznamuje se s tradicemi při oslavách
vzniku ČR, zná správné chování při poslechu
České státní hymny
seznamuje se krásami naší vlasti
poslouchá známé vánoční koledy a seznamuje
se některými tradicemi Vánoc
poznává Vánoce v biblickém příběhu
zná některé velikonoční tradice a lidové zvyky na
jaře
poznává lidové zvyky svého regionu
zná přírodu v různém ročním období a činnost lidí
a dětí, chování zvířat poznává různá povolání a
činnosti v životě lidí dbá o hlasovou hygienu
nacvičuje správné dýchání při zpěvu a deklamaci
říkadel
Vv - podle ilustrací rozeznává písničky, maluje a
výtvarně ztvárňuje některé písničky
Tv - vytleskává rytmus říkadla doprovází říkadla
tzv. hrou na „tělo“, chodí v rytmu říkadla nebo
písně orientuje se v prostoru, reprodukuje různé
pohyby, pohybuje se v rytmu říkadla nebo písně
(poskoky,chůze, výskoky), reaguje pohybem na
znějící hudbu, napodobuje různé lidské činnosti
a povolání, pamětně si uchovává pohyby a
jednoduché tanečky, tančí jednoduchý valčíkový
krok a polkový krok
pohybuje se v rytmu moderních tanců a stylů
(jazz, swing, rock and roll)
Průřezová témata
139
Hudebně pohybové činnosti
rozeznává tzv. těžkou dobu
seznamuje se s novými hudebními termíny (koruna,
synkopa)
různé druhy kroků a poskoků
rozlišuje předvětí a závětí
napodobování činností lidí
seznamuje se s hudebními formami – serenáda,
dramatizace písničky
menuet
různé druhy pohybů
rozlišuje hudební nástroje podle způsobu tvorby
jednoduché taneční hry a tanečky
tónu.
tzv. těžká doba
doprovází říkadlo na DHN podle jednoduché
pochod, ukolébavka, taneční
partitury
melodie
sleduje postup melodie po krocích i po skocích
valčíkový a polkový krok
Instrumentální činnosti
dirigování ve 2/4 a ¾ taktu
rozlišuje píseň lidovou a umělou
lidové tance (furiant, skočná,
vyhledává v písních a učí se zápisy not (a – d2)
kúlaná,
sedlácká …)
poznává notu šestnáctinovou, zapisuje ji a
lidové tance regionu
vytleskává
moderní tance a melodie (jazz,
určuje správné názvy not s posuvkami
swing,
vyhledává chyby v rytmickém zápise
charleston, rock and roll …)
rozlišuje předtaktí
vánoční hra s jesličkami
seznamuje se s lidovými hudebními nástroji
(cimbál) a s nástroji v symfonickém orchestru
Poslechové činnosti
rozlišuje práci dirigenta a sbormistra
seznamuje se jednoduchým kytarovým doprovodem
základní hudební nástroje
písní
Česká státní hymna
rozlišuje českou a americkou lidovou píseň
vánoční koledy
Hudebně pohybové činnosti
vokálně instrumentální hudba
chodí v rytmu říkadla nebo písně
písnička umělá a lidová
orientuje se v prostoru a reprodukuje pohyby
hudební nástroje strunné, dechové, pohybuje se v rytmu říkadla nebo písně (poskoky,
bicí
chůze, výskoky)
sborový a sólový zpěv
napodobuje činnosti
menuet
dramatizuje písničku
hudba ke slavnostním příležitostem ukazuje rukou pohyb melodie
životy a dílo některých hudebních
pohybově ztvárňuje melodii
skladatelů
reaguje pohybem na znějící hudbu
gradace, opakování téma ve
předvádí doprovod na hudební nástroje
skladbě
tančí jednoduchý taneček a taneční hru
interpreti moderní hudby
pamětně si uchovává pohyby a jednoduché tanečky
nahrávky 50. a 60. let 20. století
rozpoznává pochod od taneční melodie
akcentuje tzv. těžkou dobu
tančí valčíkový krok a polkový krok
pochoduje v rytmu písně
pohybově improvizuje
diriguje písničky a melodie ve 2/4, ¾ a 4/4 taktu
tančí jednoduchý menuet
pohybem ztvárňuje text písně
pochoduje v rytmu písně
hraje a zpívá jednoduchou vánoční hru s jesličkami
seznamuje se s některými lidovými tanci (furiant,
skočná, kúlaná, sedlácká …) a pokouší se o jejich
interpretaci
zjišťuje lidové tance svého regionu
pohybuje se rytmu moderních melodií (jazz, swing,
charleston, rock and roll
pokouší se o jednoduché kabaretní vystoupení
Poslechové činnosti
rozpozná při poslechu hudby některé hudební
nástroje
poznává další hudební nástroje
seznamuje se s úlohou hudebního nástroje
v orchestru
sluchem rozlišuje kvality tónů (výška, délka, barva)
pozná Českou státní hymnu
seznamuje se s menuetem
Osobnostní a sociální výchova(OSV)
Osobnostní rozvoj
1.rozvíjí schopností poznávání
2. cvičí smyslové vnímání, pozornost a
soustředěnost
3. rozšiřuje si paměťové dovednosti
4. cvičí se v sebekontrole, sebeovládání
5. reguluje vlastní jednání a prožívání, vůli
6. organizuje svůj volný čas
7.vytváří si dovednosti pro pozitivní naladění
mysli a dobrý vztah k sobě samému
8. učí se dobré organizaci volného času,
uvolnění a relaxace, dovednosti pro
předcházení stresům
9. hledá pomoc při potížích
10. rozvíjí svoji citlivost, originalitu a tvořivost
Sociální rozvoj
1. pomocí řeči těla, řeči zvuků a slov, řeči
předmětů a prostředí vytvářeného člověkem
komunikuje , cvičí pozorování a aktivní
naslouchání
2. rozvíjí seberegulaci v situaci nesouhlasu, učí
se dovednosti k navazování na nápady jiných
a rozvíjení vlastních nápadů, sleduje linku
společné myšlenky
3. rozvíjí pozitivní myšlení
4. snaží se o rozvoj individuálních a sociálních
dovedností pro etické zvládání situací soutěže
a konkurence
Multikulturní výchova
(MKV)
1. uvědomuje si jedinečnost každého člověka a
jeho individuální zvláštnosti
2. poznává vlastního kulturní zakotvení
3. respektuje zvláštností různých etnik
4. poznává a respektuje právo všech lidí žít
společně a rozvíjí spolupráci s jinými lidmi, bez
ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou a
zájmovou příslušnost
5. seznamuje se se vztahy mezi kulturami
6. uplatňuje princip slušného chování (základní
morální normy)
7. uvědomuje se význam kvality mezilidských
vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti
8. vnímá zapojení žáků odlišného kulturního
prostředí do kolektivu třídy
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
(MDV)
1. vnímá postavení médií ve společnosti a jejich
vliv na každodenní život, na uspořádání dne, na
postoje a chování jedince
2. všímá si vlivu médií na kulturu
3. poznává roli médií v každodenním životě
jednotlivce
140
poslouchá hudbu ke slavnostním příležitostem,
poslouchá známé vánoční koledy
seznamuje se s vokálně instrumentální hudbou
pozná podle začátku melodie název písničky
poslechem rozlišuje hudební nástroje strunné,
dechové a bicí
poslouchá ukázky z vážné hudby
při poslechu pozná písničku umělou a lidovou
při poslechu pozná sólový zpěv a sborový zpěv
seznamuje se s životem a dílem některých
hudebních skladatelů
při poslechu sleduje opakování téma a gradaci
v hudbě
poslouchá hru na různé typy varhan (kostelní,
elektronické …)
poznává rozložení hudebních nástrojů
v symfonickém orchestru
seznamuje se s lidovými hudebními nástroji
seznamuje se s některými interprety moderní hudby
poslouchá nahrávky moderních rytmů 50. a 60. let
20. století
D) Souhrn očekávaných výstupů na konci 2. období
Žák:
- zpívá podle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase a pokud je to v jeho možnostech, i
ve dvojhlase, a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti
- orientuje se v zápisu jednouché písně či skladby a podle svých individuálních schopností a dovedností je
realizuje
- využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché, popřípadě složitější hudební
nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní
- rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby
- vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché rytmické předehry, mezihry a dohry
- rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, rozpozná změnu
v tempu a rytmu
-ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností
vytváří pohybové improvizace
141
Výtvarná výchova
A) Výchovně vzdělávací cíle:
- rozvíjet schopnosti výtvarného vyjadřování žáků, učit je vyjadřovat myšlenky,
představy a pocity výtvarnými prostředky
- umožnit žákům vnímat krásu okolního světa jako součást každodenního života
- rozšiřovat soubor užívaných technik a seznamovat žáky s dalšími výtvarnými nástroji
a různými materiály
- rozšiřovat soubor užívaných technik
- rozvíjet schopnost vnímat krásu přírody, vyjadřovat své pocity a dojmy a výtvarně je zpracovávat
- rozvíjet přirozenou potřebu žáků vlastního výtvarného vyjádření
- rozvíjet individuálně tvořivé schopnosti žáků,
- pěstovat estetické cítění a vkus žáků
- sebepoznání, sebeuvědomění
- vést žáky ke schopnosti vnímat krásu lidového umění a dostupných uměleckých děl
- vážit si kulturních hodnot a dovedností lidí
- rozvíjet schopnost žáků esteticky ovlivňovat své prostředí
- umožňovat konfrontaci osobních postojů s postoji jiných
- rozvoj tolerance k lidem a duchovním hodnotám
B) Charakteristika výuky předmětu výtvarná výchova ve 2. období základního vzdělávání:
Výtvarná výchova je podstatnou částí základního vzdělávání žáků. Jejím cílem je rozvíjet vkus žáků,
jejich cit pro umění, jejich dovednost výtvarně se vyjadřovat, cíl je zaměřen i na objevování talentovaných
žáků. Nezaměňujeme ji se speciálním uměleckým vzděláním.
V tomto období se zaměřuje na:
1. vycvičení oka a žákovy ruky
2. rozvíjení schopnosti čistého a jistého zobrazování
3. pěstování správného vnímání krásy formy, linie, barvy i symetrie
Výuka výtvarné výchovy je postavena na tvůrčích činnostech, které umožňují rozvíjet žákovo vnímání,
výtvarné cítění, představivost, fantazii, myšlení, prožitky. Využívá k tomu nejen výtvarné prostředky tradiční a
ověřené, ale i nově vznikající.
Ve 2. vzdělávacím období je výuka výtvarné výchovy spojována často i s výukou jiných předmětů.
Výtvarně lze vyjadřovat zvolený jednoduchý rytmus melodie. Při kresbě přírodnin je vhodné využít znalostí
z přírodovědy, při kresbě nářadí je třeba znát, jak a k čemu se určité nářadí používá, zde tedy vytváříme
mezipředmětovou vazbu s pracovními činnostmi, při tématickém kreslení se dá vhodně využít některé četby
z čítanky. Kresby se posuzují podle toho, kolik originálního pozorování a myšlenek v nich žák projevil, jak
využil plochu výkresu, jak pracoval s barvou.
V předcházejícím vzdělávacím období i v období předškolním byla výtvarná výchova dítěti především
prostředkem k vyjadřování myšlenek. Ve 2. období se postupně tříbí smyslová vnímavost, uvědomělé
pozorování a výtvarné vidění.
Žáci se naučí citlivěji vnímat tvary, barvy, struktury, vzájemné vztahy částí a celku, a tak se
zabezpečuje nenásilný přechod od prvotních grafických forem k formám členitějším. Žáky je třeba postupně
vést k větší samostatnosti při rozmístění kresby se zřetelem na námět, velikost a tvar plochy,pěstovat u nich
smysl pro prostorovou dispozici.
Žáci zobrazují předměty tak, jak se jeví jejich oku. Pravidla perspektivy žáci vyvozují z pozorování,
pod vedením učitele. Primární výuku pravidel perspektivy považujeme spíše za překážku.
Geometrických modelů se užívá jen k objasnění konstrukce skutečných předmětů. Při kreslení listů,
ovoce a jiných předmětů žáky upozorňujeme na osovou souměrnost některých přírodnin. K dosažení
dovednosti vyjádřit symetrii mohou přispět kresby předmětů prováděné např. pastelkami nebo vodovými
barvami bez předběžných obrysů.
142
Barvu spojujeme s tvarem. Je dobře, aby si v 1. období žáci dostatečně pohráli s barvami a
přirozenou cestou se seznámili se změnami, způsobenými jejich kombinacemi. Znovu žákům ukazujeme, od
začátku do konce, techniku pokládání barev. Při vystihování určitého tónu např. u zelené barvy necháme žáky
určitou dobu objevovat rozmanité zelené tóny vznikající mícháním žluté, modré a zelené barvy z palety,
následovat musí hovor o tom, co objevili, co se komu podařilo. Předcházíme tak potížím vznikajícím při
současném pozorování tvaru předmětu a jeho barvy. Žáci později snadno kombinují barvy a jejich mícháním
tvoří složitější barevné tóny.
Při kreslení nástrojů vycházíme ze způsobu jejich užívání. To má nejen význam praktický (poznání
funkce nástroje), ale i přímý a kladný vliv na výsledek kresby. Znají-li žáci funkci celého nástroje i jeho částí,
snáze a přesněji porovnávají jejich velikost, tvar i poměrnost.
Pro vytváření vzorů je prospěšná mezipředmětová vazba s geometrií, využíváme dovednosti provádět
náčrty základních geometrických obrazců. Geometrické obrazce mohou být základem mnoha opakujících se
vzorků. Geometrické tvary jsou pro děti přístupné a snadno proveditelné. Později může následovat též
stylizace a kombinace jednoduchých přírodních tvarů. Kombinací zvolených prvků se vyplňuje určitá plocha
nebo se jich používá k dekoraci některého předmětu. Takové kreslení využívá mezipředmětových vztahů
s hudební výchovou (rytmy, kontrasty, opakování, střídání).
Předkládání stylizovaných forem, kterých s úspěchem použili různí návrháři, vede žáky k tomu, že
začnou stylizovat prvky přírodní. Při pozměňování toho, co poznali, mají dost možností, aby mohli uplatnit
svou vynalézavost a fantazii.
Kreslení zpaměti je cenné jak pro děti nejmladší, tak i pro starší žáky. Je dobře, když žáci 4. a 5. r.
nejprve předložený předmět prostudují a nakreslí a potom jej zkusí nakreslit zpaměti. Pokud žák ví, že bude
kreslit zpaměti, snaží se, aby si zapamatoval podobu předmětů. Zvyká si předměty pozorně pozorovat, a tak si
postupně vytváří vnitřní zásobu obrazů, které mu poslouží jako předlohy ke kreslení. Žák se tak rovněž učí
soustředit svoji pozornost.
Modelování je velmi vhodné pro mladší žáky, ale dobře ho v kombinaci s různými materiály
příležitostně využíváme i v tomto vzdělávacím období.
Žáci jsou v rámci výtvarné výchovy také seznamováni s díly předních domácích i evropských umělců.
Vhodné jsou návštěvy výstav takových děl, která jsou žáci schopni pochopit, a která je mohou mravně a citově
obohatit. Žáky seznamujeme s díly různých oborů umění. Žáci se je učí chápat a rozumět jim. Výstavy prací
žáků se dají uspořádat i ve vhodné školní místnosti. Dbáme, aby výtvarná díla žáků nebyla vystavována trvale
a výstavy často obměňujeme.
Ve výtvarné výchově v tomto období často využíváme mezipředmětové vztahy ve spojení s literární
výchovou, s výukou geometrie, s přírodovědou, vlastivědou i s přípravou některých žákovských pomůcek.
Jedním z úkolů výtvarné výchovy je připravovat žáka na praktický život, ve kterém budou v mnoha oborech
potřebovat něco skutečného zakreslit nebo načrtnout. K tomu ho vedou reálné kresby.
V tomto období využíváme každé vhodné příležitosti ke zušlechťování citů žáků, pěstujeme jejich smysl pro
přírodní krásy, a to jak ve výtvarné výchově tak i v ostatních předmětech. Žáci jsou seznamováni s vhodnými
díly různých oborů umění prostřednictvím obrazů a ilustrací, učí se je chápat a rozumět jim.
Žák bude po ukončení 1. stupně schopen výtvarného vyjádření takovým způsobem, který ho
uspokojí. Dokáže při práci uplatňovat představivost i fantazii. Při kresbě bude chápat vzájemné souvislosti
zobrazovaných předmětů, bude postupovat od celku k detailům. Dokáže se orientovat v malířských a
kreslířských potřebách a bude je umět udržovat v pořádku. Po ukončení práce si dokáže uvést své pracovní
místo do původního stavu. Výtvarná výchova na 1. stupni je základem k dalšímu rozvíjení estetického cítění
žáků na 2. stupni.
143
C) Obsah učiva výtvarné výchovy ve 2. vzdělávacím období:
Ročník: 4. - 5.
Učivo
Malba - hra s barvou a míchání a
kombinace barev
Kresba - vlastnosti linie,tvaru
Grafické techniky
Techniky plastického vyjadřování
Výtvarná díla, dětští ilustrátoři
Očekávané výstupy
prohloubí si a zdokonalí techniku malby štětcem
zvládne rozlévání a zapouštění barev
pracuje s vodovými I temperovými barvami
kombinuje různé techniky
barevně vyjadřuje své pocity a nálady
pojmenovává a porovnává světelné poměry
všímá si barevných kontrastů a proporčních vztahů
prohloubí si a zdokonalí techniky kresby
kombinuje linie a barevné plochy
pracuje s tužkou, pastelem, voskovkami, úhlem, tuší
pracuje s přírodními materiály
při své tvorbě vhodně kombinuje a rozmísťuje své
objekty
v prostoru
modeluje z plastelíny, keramické hlíny
tvaruje papír
pracuje s textilem
nalepuje, dotváří, otiskuje
hledá a nalézá prostředky pro svá vyjádření na
základě
smyslového vnímání
porovnává výsledky svých výtvarných prací s
ostatními
komunikuje ve skupinách v oblasti výtvarných prací
seznámí se s českými ilustrátory dětských knih a
některé
z nich pozná
Poznámky
Mezipředmětové vztahy:
ČJ -čte knihy, časopisy a všímá si ilustrací, poslouchá
nahrávky pohádek,sleduje pořady v TV
M- kreslí a maluje geometrické tvary, spojuje přímky
PRV - kreslí a maluje situace z reálného života ( rodina,
svátky, příroda, …), využívá vycházek v ročních
obdobích
PČ-manipuluje s výtvarnými pomůckami, modely,
udržuje pracovní pořádek
HV- poslouchá hudbu při výtvarném projevu, zpívá
jednoduché písně k tématu
TV-procvičuje horní končetiny, využívá sportovních
aktivit k tématům
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova
(OSV)
- Osobnostní rozvoj
1. rozvíjí smyslové vnímání,pozornost a soustředění
2. cvičí seberegulaci, vytrvalost pro dokončení pr.a
3. relaxuje, pestuje dovednosti pro naladění mysli
4. rozvíjí kreativitu
- Sociální rozvoj
1 vzájemně se poznává se spolužáky při práci ve
skupině
2. pečuje o dobré vztahy, vzájemnou pomoc, požádá a
přijme pomoc
3. vhodným způsobem vyjádří prosbu, komunikuje
4. rozvíjí dovednosti pro společnou práci
Morální rozvoj
vytváří si povědomí o odpovědnosti, spolehlivosti a
spravedlnosti
D) Souhrn očekávaných výstupů na konci 2. období základního vzdělávání
Žák:
- při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření, porovnává je na základě
vztahů (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy aj.)
- užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku: v plošném vyjádření linie a
barevné plochy, v objemovém vyjádření modelování a skulpturální postup, v prostorovém vyjádření
uspořádání prvků ve vztahu k vlastnímu tělu i jako nezávislý model
- při tvorbě vizuálně obrazných vyjádření se vědomě zaměřuje na projevení vlastních životních zkušeností i na
ztvárnění nejbližších sociálních vztahů a rozvoj komunikace.
- nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání
k vnímání dalšími smysly, uplatňuje je v plošné, objemové i prostorové tvorbě
- osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě k tvorbě a interpretaci vizuálně obrazného vyjádření,
pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a prožitků svobodně volí a kombinuje prostředky (včetně prostředků
a postupů současného výtvarného umění)
- porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace
- nalézá a do komunikace v sociálních vztazích zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která
samostatně vytvořil, vybral či upravil
144
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE
Vzdělávací oblast je ve 4. a 5. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu
Praktické činnosti
A) Výchovně vzdělávací cíle:
- rozvíjet manuální dovednosti žáků
- vytvářet správné pracovní návyky při práci s nástroji
- umět rozlišovat jednoduché pracovní nástroje, poznat, k čemu slouží a uvědomovat si, jak je třeba
s nimi správně a bezpečně zacházet
- vést žáky k dovednosti rozlišovat materiály, uvažovat o různých možnostech opracování materiálu,
uvažovat o vlastnostech materiálu, zkusit vybrat vhodný materiál pro daný výrobek
- učit žáky při práci uvažovat o tom, co je třeba si k práci připravit, co dělat a jak postupovat
- mít vytrvalost při dokončení práce a snažit se, aby byl výsledek práce co nejlepší
- vytvářet pozitivní vztah žáků k práci
- vést žáky k tomu, aby si všímali práce jiných lidí a snažili se poučit z toho, co vidí
- seznámit žáky se základním vybavením kuchyně, pamatovat na bezpečnost a hygienu práce při
přípravě jednoduchého jídla
- naučit žáky zásadám správného stolování
B) Charakteristika výuky:
Praktické činnosti patří svou podstatou k činnostnímu učení, žáci při nich uplatňují zručnost, své
individuální dovednosti získané v rodině, mohou realizovat své nápady. Při výuce pracovních činností se
zaměřujeme na získávání praktických pracovních dovedností a návyků.
Úkolem vyučovacího předmětu je vytvářet u žáků kladný vztah k práci. V rámci vyučování praktickým
činnostem budou mít žáci možnost poznávat různé materiály, opracovávat je, vyrábět určené předměty
a připravovat pomůcky pro individuální činnosti potřebné při výuce jiných předmětů. Při praktických
činnostech bude průběžně zohledňována účelnost i prospěšnost prováděných činností a to s ohledem na
aktuální potřeby žáků, podmínky školy i na jejich další vzdělávání.
Pracovní činnosti systematicky ovlivňují rozvoj motoriky a vytváření pracovních dovedností žáků.
Dobrá výuka pracovním činnostem vede žáky k dobrému osvojování pracovních dovedností a návyků. Žáci při
praktických činnostech postupně získávají dobré předpoklady ke správné volbě povolání a také k pozdějšímu
společenskému uplatnění. Učí se také vytrvalosti, tvořivosti, je jim dána možnost realizovat vlastní nápady.
Při pracovních činnostech získávají žáci základní vědomosti o materiálech, se kterými pracují, o
nástrojích, které k práci používají, i o dalších nástrojích vhodných k opracovávání daného materiálu.
Seznamují se také s mnohými pracovními postupy, předlohami, návody, jednoduchými náčrty a učí se podle
nich pracovat. Osvojují si rovněž základní zásady hygieny a bezpečnosti při práci se zvoleným materiálem a
nástroji, jsou vedeni k jejich respektování. Dále se žáci učí dodržovat pracovní postup, organizovat svou práci
a udržovat pořádek na pracovním místě, po skončení práce si své místo uklidit.
Vzdělávání v této oblasti také směřuje k postupnému poznání žáků, že technika je součástí lidské
kultury a je spojena s pracovní činností lidí. Učí je chápat pracovní činnost jako příležitost k sebeuplatnění.
Žáci si mají možnost uvědomit, že výroba musí mít určitý podnikatelský záměr. To znamená, že je třeba vždy
uvažovat o výrobě věcí lidem prospěšných a dobře fungujících, které jsou potom také lépe prodejné. Žáky
upozorňujeme, že firma může prosperovat, nejen pokud má dobře vymyšlenou a připravenou výrobu, ale i
dobré ekonomy. Vedeme je k uvědomění si potřeby matematiky i geometrie při všech podnikatelských
výrobních záměrech. Využíváme poznatky žáků z podnikatelských činností jejich rodičů.
145
C) Obsah učiva - 2.vzdělávací období - pracovní činnosti
Ročník: 4. - 5.
Učivo
Práce s drobným materiálem
-vlastnosti materiálu, pracovní
pomůcky
-lidové tradice
-přírodniny
Stavebnice, práce s návodem
Pěstitelské práce
-pokojové rostliny
-klíčení semen, podmínky pro
pěstování
-jedovaté rostliny
Příprava pokrmů
-kuchyně (vybavení, historie)
-nákup a skladování potravin
-stolování
Očekávané výstupy
Práce s drobným materiálem
-udržuje pořádek, dodržuje zásady hygieny a
bezpečnosti práce
-dovede vystřihovat, lepit, děrovat, vystřihuje otvory
uvnitř plochy
-pracuje s různým materiálem
-volí vhodné pomůcky a nástroje dle užitého
materiálu
-využívá prvky lidových tradic
-vytváří objekty dle své fantazie a volí vhodné
postupy
Konstrukční činnosti
-udržuje pořádek, dodržuje zásady hygieny a
bezpečnosti práce, poskytne pomoc při drobném
zranění
-provádí montáž a demontáž
-dovede sestavit složitější celky dle vlastní fantazie
-vytváří objekty dle jednoduchého slovního návodu
nebo předlohy
Pěstitelské práce
-udržuje pořádek, dodržuje zásady hygieny a
bezpečnosti práce, poskytne pomoc při drobném
zranění
-pečuje o pokojové rostliny
-provádí pokus s klíčením semen
-provádí pozorování
-přesazuje rostliny
-seznámí se s některými druhy jedovatých rostlin
Poznámky
Mezipředmětové vztahy
M– geometrické tvary, tělesa, práce s kružítkem,
rozvíjí prostorovou představivost, provádí nákup
Př – staví budovy, modeluje ovoce, modeluje
postavy, orgány, určuje přírodniny, jedovaté
rostliny,zabývá se podmínkami života
TV – tvaruje sníh, stavby ze sněhu
VV – dotváří barevnou kompozici
HV – zpívá písně dle tématu
ČJ – recituje básně dle tématu, popisuje rostlinu,
pracovní postup, vypráví o tradicích (Vánoce,
Velikonoce)
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova
(OSV)
Osobnostní rozvoj
1cvičí smyslové vnímání
2 pečuje o dobré vztahy, vzájemnou pomoc,
požádá a přijme pomoc
3 cvičí sebekontrolu, sebeovládání, vytrvalost
k dokončení díla
4osvojuje si zákl. návyky psychohygieny
5rozvíjí kreativitu
Sociální rozvoj
1vzájemně se poznává se spolužáky při práci ve
skupině
1adekvátně vyjádří nesouhlas s názorem jiných
1rozvíjí individuální dovednosti pro spolupráci
2 pečuje o dobré vztahy, vzájemnou pomoc,
požádá a přijme pomoc
Morální rozvoj
1 vytváření povědomí o odpovědnosti,
spolehlivosti, spravedlivosti
Enviromentální výchova (EV)
4 šetří pracovní materiál, využívá odpad
Multikulturní výchova (MKV)
3 využívá prvky lidových tradic, ornamenty jiných
etnic. skupin
Příprava pokrmů
-orientuje se v základním vybavení kuchyně
-připraví jednoduchý pokrm
-dodržuje čistotu pracovních ploch, pravidla
správného stolování a společenského chování
-nakoupí potraviny a ví, jak je skladovat
- seznámí se s přípravou pokrmů teplé i studené
kuchyně
D) Souhrn očekávaných výstupů na konci 2. období základního vzdělávání
Práce s drobným materiálem
Žák:
- vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy, na základě své představivosti, různé výrobky
z daného materiálu
- využívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic
- volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiálu
- udržuje pořádek na pracovním místě a dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první
pomoc při úrazu
146
Konstrukční činnosti
Žák:
- provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž
- pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu
- dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu
Pěstitelské práce
Žák:
- provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování
- ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny
- volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní
- dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu
Příprava pokrmů
Žák:
- orientuje se v základním vybavení kuchyně
- připraví samostatně jednoduchý pokrm
- dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování
- udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne
první pomoc i při úrazu v kuchyni
K rozvíjení pracovních dovedností žáků přispívají značnou měrou technické a pracovní kroužky, jichž se žáci
účastní dobrovolně, podle svých zájmů a schopností.
Práce se dřevem - vhodné pro práci v kroužcích
Materiály: dřeva měkká k jednoduchému opracování, dřeva tvrdá k rozlišování
Praktické poznatky, rozlišování: dřeva měkká a tvrdá, základní druhy řeziva - prkno, fošna, lať, hranol, dýha,
deskové materiály: laťovka, překližka, dřevotřísková deska
Praktické činnosti: měření, orýsování, upínání, řezání pilou, rašplování, zahlazení brusným papírem, vrtání
nebozezem, spojování hřebíky, základní čepy, povrchová úprava mořením
Seznámení se s funkcí a užitím nástrojů, nářadí a pomůcek: skládací metr, úhelník, pila ocaska, pila čepovka,
rašple, brusný papír, nebozez, kolovrátek, vrták, kleště, hřebík, kladívko, dřevěná palička
Bezpečnost práce - dodržování bezpečnosti při práci s nářadím
Pracovní návyky- uspořádání pracovního místa, práce montážní i demontážní
Doplňující informace - funkce strojů, které žáci sestaví, kde je můžeme vidět
147
3. období základního vzdělávání
Příloha č.2:
Vzdělávací
oblast
Ročník
Vyučovací předmět
Český jazyk
Jazyk a
jazyková
Anglický jazyk
komunikace
Další cizí jazyk
Matematika a
Matematika
její aplikace
Informační
Informatika
technologie
Dějepis
Člověk a
společnost Občanská výchova
Fyzika
Chemie
Člověk a
příroda
Přírodopis
Zeměpis
Člověk a svět
Praktické činnosti
práce
Hudební výchova
Umění a kultura
Výtvarná výchova
Člověk a zdraví Tělesná výchova
Volitelné předměty
Disponibilní hodiny
Součet základních hodin
6.
7.
8.
9.
Časová
dotace dle
ŠVP
Celkem
Školní vzdělávací program ZŠ Kamínky 5 „Škola pro život, škola pro všechny“
učební plán pro 6. – 9. ročník základního vzdělávání
upravený a platný od 1. 9. 2009
Minimální
časová dotace dle
RVP
Dle Opatření
15523/2007-22
Čj
Aj
Dcj
4 +1
3
–
3 +1
3
2
4
3
2
4
3
2
15 (+ 2)
12
0 (+ 6)
RVP
17 16
12 12
6
0
M
4
4
3 +1
4 +1
15 (+ 2)
17
16
15
Inf.
1
1
1
1
1 (+ 3)
4
1
1
2
1
2
–
1 +1
2
1 +1
1
2
2
1 +1
2
2
1
1 +1
2
2
1 +1
7 (+ 1)
4
6 (+ 2)
4
5 (+ 2)
6 (+ 2)
8
4
8
4
7
8
12
11
22
21
4
3
10
10
11
0
10
0
18
24
D
2
Ov
1
F
1 +1
Ch
–
Př 1 (+ 1)
Z
1 +1
Pč
1
1
1
0
3
3
Hv
Vv
Tv
1
2
2+1
1
1
1
3
1
1
1
2
1
1
2
2
1
4
6
10
0 (+ 4)
4
6
10
4
4
29
6
30
7
31
7
32
(+ 24)
122
15
12
0
122
Disponibilní hodiny jsou v 6. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č, F, Z a Vol.př.
Disponibilní hodiny jsou v 7. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č, Dcj, Inf, Př a Vol.př.
Disponibilní hodiny jsou v 8. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Dcj, M, Inf, D, Př a Vol.př.
Disponibilní hodina je v 9. třídě použita na zvýšení dotace povinného předmětu Dcj, M, Inf, F, Z a Vol.př.
Hodina výchova ke zdraví je v 6. ročníku spojena s hodinou Př
Hodina výchova ke zdraví je v 7. ročníku ustavena jako základní hodina
Hodina výchova ke zdraví v 8. ročníku není
Hodina výchova ke zdraví v 9. ročníku není
148
Úvod
Druhý stupeň základního vzdělávání v návaznosti na výstupy z 1. stupně ZŠ zachovává činnostní
charakter učení. Výuka je i nadále založena na zapojení co nejvíce smyslů, na porozumění učivu všemi žáky,
na vzájemné komunikaci mezi žáky a učitelem i žáky navzájem, a to jak při seznamování se s novými
poznatky, tak při jejich procvičování. Žáci jsou vedeni k pozorování předkládaného jevu, k hovoru
o pozorovaném, ke znovuobjevování poznatků. Postupujeme od jednoduchého ke složitějšímu a využíváme
dosavadních poznatků žáků. Dbáme na posloupnost a provázanost učiva – učivo kloubíme tak, aby nové
poznatky vyplývaly z poznatků předcházejících. Výuku přibližujeme skutečnému životu. Učivo předkládáme na
známých situacích, s využitím mezipředmětových vztahů a prvků kritického myšlení. Využíváme možností
projektového vyučování a praktických příkladů, a výuku tak přibližujeme skutečnému životu. Upozorňujeme na
konkrétní využití vědomostí a dovedností v životě. Poukazujeme na pozitivní příklady z blízkého okolí a jejich
význam pro život lidí. Poznatky podáváme jako nástroj k rozvoji klíčových kompetencí, k poznání světa
a k porozumění sobě samým.
Kromě výuky jazyků, které je věnován dostatečný počet vyučovacích hodin, klademe důraz na
přípravu žáků k technickému vzdělávání. Za tímto účelem mezipředmětově propojujeme matematiku, fyziku,
informatiku, chemii, praktické činnosti, přírodopis i další vyučovací předměty.
Na 2. stupni zůstávají především žáci, z nichž většina má zájem pokračovat ve studiu na středních
odborných školách (průmyslových, ekonomických, zdravotních atp.) a středních odborných učilištích. Tomu
přizpůsobujeme i způsob jejich vzdělávání tak, aby bylo dobrým základem pro jejich další, mnohdy technicky
zaměřené studium. Z tohoto důvodu vzdělávací oblast Člověk a příroda v učebním plánu posilujeme
vyučovacími hodinami a do výuky matematiky a dalších přírodovědných předmětů zařazujeme individuální
činnosti s pomůckami, žákovské pokusy a práci s technickou dokumentací. Žákům umožňujeme, aby si
potřebné pomůcky připravovali v praktických činnostech. Vytváříme podmínky pro týmovou spolupráci při
řešení problémů. Žáky podněcujeme k tvůrčí iniciativě a zodpovědnosti.
Nedostatek technicky vzdělaných lidí je problémem celé Evropy, a to přesto, že svět kolem nás je plný
techniky a všichni v každodenním životě složitou techniku používáme. Proto žáky vzděláváme tak, aby chápali
základní principy technicky, se kterou se v životě setkávají a uměli ji používat. Snažíme udržet a prohloubit
vztah mezi teoretickými fyzikálními, matematickými i chemickými znalostmi a technikou v praxi. Dáváme
prostor pro vytváření vazeb mezi výukou ve škole a ostatním světem žáka. Bez spojení s životní praxí jsou
totiž vědomosti a poznatky prakticky bezcenné. Žákům průběžně umožňujeme poznávat principy fungování
běžně používaných technických zařízení a vytváříme tak základy pro rozvoj technického inovativního myšlení.
Využíváme přitom jejich dosavadních znalostí o technice, která je obklopuje. Pozornost věnujeme také
výchově žáků ke zdraví a dbáme na jejich bezpečnost.
Vzdělávací program je koncipován tak, aby každý žák, a to i ten, který v technickém studiu nebude
pokračovat, porozuměl alespoň základním principům techniky, se kterou se v životě setkává. Vycházíme
přitom z poznatku, že činnostně zaměřené technické vzdělávání je základem pro rozvoj logického myšlení
žáků, na kterém závisí také vývoj citového života žáka – jeho vztahy k druhým lidem, ke společnosti a ke
kultuře (J. Piaget, Psychologie dítěte). I pro žáky, kteří se dále budou věnovat jiným než technickým oblastem,
je proto činnostně zaměřený technický způsob vzdělávání velkým přínosem.
Vědomí použitelnosti a přínosu toho, co své žáky učíme, pro jejich další studium a praktický život, je
pro nás prvním krokem ke smysluplnému vzdělávání. Činnostním charakter vyučování je předpokladem pro
utváření schopnosti žáků myslet, komunikovat a dále se vzdělávat. Vede k utváření a harmonickému rozvoji
všech klíčových žákovských kompetencí.
Poznámka ke vzdělávací oblasti Člověk a příroda:
Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, z jakého důvodu navrhujeme posílit počet vyučovacích hodin
vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Jde nám o to, aby vyučovací hodiny této vzdělávací oblasti měly činnostní
ráz, aby žáci prováděli pokusy, učili se měření fyzikálních veličin, vyvozovali závěry, hovořili o tom, co dělají, a
poznávali techniku, která je kolem nich, spolu s možnostmi jejího využití. To vyžaduje propojení
přírodovědných předmětů s praktickými činnostmi a informatikou.
Do vzdělávací oblasti Člověk a příroda jsou zařazeny předměty fyzika, chemie, přírodopis a zeměpis.
Tyto předměty spolu s informatikou, matematikou a praktickými činnostmi, každý svým způsobem, se
současnou technikou souvisí a vyžadují činnostní charakter výuky.
149
Za velmi důležité považujeme rovněž uvědomění si vztahu mezi rozvojem technicky, historickým
vývojem společnosti a životním prostředím. To jsou další roviny mezipředmětových vazeb našeho
vzdělávacího programu.
Náš školní vzdělávací program je připraven tak, aby si žáci v průběhu 6. – 9. ročníku:
osvojovali strategii učení a byli motivováni pro celoživotní vzdělávání,
přistupovali tvořivě k různým úkolům a pokusům,
logicky uvažovali a nebáli se vyjádřit svůj názor na určitý problém,
mezi sebou navzájem komunikovali a brali v úvahu názory druhých,
respektovali vytvořená pravidla a zodpovědně se stavěli k určeným úkolům,
projevovali se mezi spolužáky pozitivně ve škole i mimo školu,
chránili své fyzické i duševní zdraví,
byli tolerantní a ohleduplní k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám,
vnímali problémy ve svém prostředí i v přírodě a zkoušeli navrhovat, jak je řešit,
poznávali své možnosti, svá pozitiva a uplatňovali je při rozhodování o své vlastní profesní orientaci.
Klíčové kompetence jsou zpracovány k jednotlivým vzdělávacím oblastem do souborů zaměřených:
na učení,
na řešení problémů,
na komunikaci,
na uznání sebe i druhých,
na pracovní činnosti a spolupráci.
Na utváření klíčových kompetencí se rovnoměrně podílejí všechny vzdělávací oblasti. Každá je rozvíjí svým
specifickým způsobem. V závěru představují soubor znalostí, dovedností a postojů, které jsou využitelné
v různých praktických činnostech a situacích. Připravují žáka na jeho další studium a následné dobré
uplatnění v práci i osobním životě.
150
Učební plán pro 6. – 9. ročník základního vzdělávání
(viz Příloha č. 2)
Poznámky k učebnímu plánu: (Ve všech vzdělávacích oblastech je splněno minimum vyučovacích hodin)
1) Výchova ke zdraví: jako povinná výuka je spojena:
−
v 6. ročníku s Př ( + 1 hod.)
−
v 7. ročníku jako disponibilní hodina ( + 1 hod.)
−
v 8. ročníku není
−
v 9. ročníku není
2) Další cizí jazyk: může škola nabídnout od 7. nebo od 8. ročníku. My začínáme s touto výukou od 7.
ročníku. Jelikož to neznamená, že si tuto výuku musí žáci vybrat, je třeba nabídnout žákům od 7. ročníku
zároveň i vzdělávací obory, které musí navazovat na určitou (vámi vybranou) vzdělávací oblast. Toto posílení
by mělo pomoci zvýraznit zaměření vašeho školního vzdělávacího programu.
3) Vázané disponibilní hodiny: škola předkládá žákům jako povinně volitelné vzdělávací obsahy, proto musí
navazovat na příslušnou vzdělávací oblast.
4) Informatika: je posílena o 4 vyučovací hodiny s požadavkem využití vyučovacích hodin pro
mezipředmětové vztahy.
5) Vzdělávací oblast Člověk a příroda: je v rámci zaměření programu je zachována časová dotace jako
v osnovách Základní škola.
6) Praktické činnosti: je zachována časová dotace jako v osnovách Základní škola.
7) Vázané disponibilní hodiny zařazené ke vzdělávacím oblastem Člověk a příroda, Informatia a Člověk
a svět práce mají prospět tomu, aby se daly dobře realizovat záměry určené v RVP ZV. To znamená:
−
dát žákům dostatek příležitostí k aktivnímu podílení se na vzdělávání
−
dát žákům možnost získávat nové vědomosti vlastní činností
−
uzpůsobit vzdělávací program tak, aby žáci mohli provádět jednoduché demonstrace a pokusy,
diskutovat, argumentovat, vyvozovat závěry
−
pomoci zlepšit orientaci žáků ve světě a připravit je na další uplatnění v životě
8) Volná disponibilní časová dotace na 2. stupni – 24 hodin – je navržena:
Disponibilní hodiny jsou v 6. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č, F, Z a Vol.př.
Disponibilní hodiny jsou v 7. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č, Dcj, Inf, Př a Vol.př.
Disponibilní hodiny jsou v 8. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Dcj, M, Inf, D, Př a Vol.př.
Disponibilní hodina je v 9. třídě použita na zvýšení dotace povinného předmětu Dcj, M, Inf, F, Z a Vol.př.
151
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE
Vzdělávací oblast je v 6. – 9. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacích předmětů: český jazyk, anglický
jazyk (event. další cizí jazyk)
ČESKÝ JAZYK
1. Charakteristika
Oblast jazyka a jazykové komunikace zaujímá klíčové postavení ve vzdělávacím procesu, neboť dobré
jazykové vzdělání a celková jazyková kultura patří k podstatným znakům všeobecné kulturnosti a vyspělosti
absolventa základního vzdělávání. Mimořádné postavení výuky mateřského jazyka vyplývá z úkolu vybavit
žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožní správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět
jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat a prosazovat výsledky svého učení i sebe sama jako osobnost.
Dovednosti získané ve výuce mateřského i cizího jazyka jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové
vzdělání, ale jsou důležité pro úspěšné učení se i v dalších oblastech vzdělávání. Jazykové vyučování vede
žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a
srozumitelného vyjadřování. Osvojení a užívání mateřského i cizího jazyka v jeho mluvené i písemné podobě
otevírá cestu k poznání a pochopení přírodních a společenských skutečností a duchovního bohatství. Je
podmínkou úspěšného dorozumívání s lidmi, napomáhá pochopit jejich názory a záměry, porozumět sám
sobě, své roli v různých komunikačních situacích, nalézt své místo mezi vrstevníky i ve společnosti. Vede
k formování hodnotové orientace a k citlivému a estetickému vnímání okolního světa i sebe sama.
V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby
mateřského jazyka a k poznávání a rozlišování jeho dalších forem. Při rozvíjení potřebných znalostí a
dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, například dovednosti zobecňovat a
porovnávat různé jevy a jejich odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek apod. Mateřský jazyk se tak od
počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání, při němž
se žáci učí posuzovat a hodnotit vhodné jazykové prostředky k vyjádření postojů, záměrů a potřeb mluvčích.
V komunikační a slohové výchově se žáci učí především naslouchat a rozumět různým jazykovým
sdělením (mluveným i psaným), číst s porozuměním a kultivovaně psát a mluvit. V praktickém dorozumívání
se žáci učí výstižně vyjadřovat a vzájemně sdělovat své myšlenky, prožitky a pocity, rozumět různým typům
textů, vztahujících se k nejrůznějším situacím ve škole i mimo ni, analyzovat je a kriticky posuzovat jejich
obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat a hodnotit i formální stránku textů (a jejich výstavbu).
V literární výchově žáci poznávají prostřednictvím vhodné četby základní literární druhy (próza,
poezie, drama), učí se vnímat jejich specifické znaky a rozvíjejí své dovednosti tvořivé interpretace. Úkolem
literárního vzdělávání není osvojování dílčích poznatků, dat a fakt, nýbrž především utváření dovedností
analyzovat a interpretovat literární text, aby žáci jeho významu a smyslu porozuměli. Žáci získávají takové
poznatky a prožitky, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich
duchovní život. Výsledkem literární výchovy by měl být nejen zájem o četbu, ale i zájem o kulturní dění
a potřeba estetických zážitků získávaných prostřednictvím různých kulturních aktivit, včetně návštěv
divadelních představení, koncertů, výstav apod.
Řečová i neverbální složka se může rozvíjet i v hodinách nepovinné dramatické výchovy, zařazené do
učebního plánu podle individuálních podmínek a možností školy (vhodná učebna, aprobovaný pedagog).
Vedle rozvoje komunikativních dovedností podporuje dramatická výchova významně i osobnostní a sociální
rozvoj žáků. Využívá jejich schopností jednat v navozených situacích obdobně jako ve skutečných. Vytváří
příležitosti znovu prožívat nebo zažívat situace, s nimiž se žáci setkávají nebo mohou setkat ve vlastním
životě. Učí je orientovat se v nich, hledat vhodná řešení, lépe projevovat a chápat city, myšlenky a názory
jiných lidí.
152
Cizí jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností
zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytuje živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků
v rámci integrované Evropy a světa.
Osvojování cizího jazyka pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility
jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Přispívá k
rozvíjení všestranné mezinárodní spolupráce, umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí
i jejich odlišné kulturní tradice a prohlubuje uvědomění si závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění
a tolerance.
Požadavky na vzdělávání v cizím jazyce formulované v rámcovém vzdělávacím programu vycházejí ze
Společného evropského referenčního rámce pro výuku, studium a hodnocení cizích jazyků. Tento dokument
popisuje různé úrovně ovládání cizího jazyka a spolu s tím vymezuje i cílové kompetence jazykové výuky, a to
jak kompetence všeobecné (předpokládající znalost sociokulturního prostředí a reálií zemí, ve kterých se
studovaným jazykem hovoří), tak kompetence komunikativní (lingvistické, sociolingvistické, pragmatické). Tyto
kompetence se promítají do jednotlivých konkrétních částí rámcového vzdělávacího programu.
Úspěšnost jazykové výchovy jako celku je závislá nejen na výsledcích vzdělávání v jazyce mateřském
a cizích jazycích, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura žáků stane předmětem zájmu i všech
ostatních oblastí základního vzdělávání.
2. Cíle
Žák by se měl učit:
• vnímat a postupně si osvojovat jazyk jako bohatý, mnohotvárný prostředek k získávání a předávání
informací, k vyjádření svých potřeb i prožitků a sdělování postojů a názorů;
• zvládnout běžná pravidla mezilidské komunikace daného kulturního prostředí;
• chápat jazyk jako svébytný historický jev, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa.
MATEŘSKÝ JAZYK
Žák by se měl učit:
usilovat o ovládnutí jazyka v ústní i písemné podobě;
číst s porozuměním různé typy textů přiměřené věku;
kultivovanému písemnému i ústnímu projevu;
vyjadřovat se souvisle, plynule, srozumitelně, dbát na správnou a zřetelnou výslovnost, volit vhodná slova
a tempo řeči podle svého komunikačního záměru a typu komunikační situace;
osvojit si pravidla vytváření psaných textů podle komunikačního záměru;
porozumět různým druhům psaných i mluvených jazykových projevů, rozpoznat záměr autora, hlavní
myšlenky, odlišit podstatné jevy od nepodstatných a vytvářet jasné a přehledné poznámky;
rozumět textům věcné i odborné povahy a pracovat s nimi;
posuzovat vhodnost a působivost stylistických prostředků v uměleckém textu;
vnímat literaturu jako specifický zdroj poznání a prožitků, jenž může ovlivnit jeho osobnost;
v komunikaci s vhodnými literárními texty získávat estetické zážitky a utvářet tak a rozvíjet trvalý zájem o
četbu;
využívat různé zdroje informací (slovníky, encyklopedie, katalogy, bibliografie, internet) k rozšiřování
svých znalostí a dovedností potřebných k dalšímu studiu.
153
CIZÍ JAZYK
Žák by se měl učit:
3. osvojovat si potřebné jazykové znalosti a dovednosti a aktivně jich využívat k účinné komunikaci
v cizím jazyce;
4. číst s porozuměním přiměřené texty v daném cizím jazyce;
5. rozumět přiměřeně náročnému (jazykově, obsahově, rozsahem) ústnímu sdělení na úrovni
osvojených znalostí;
6. komunikovat ústně i písemně v běžných každodenních situacích, vyměňovat si informace, názory a
myšlenky, vyjadřovat své názory, myšlenky, pocity a prožitky;
7. využívat cizí jazyk jako nástroj pro další studium, pracovní uplatnění a zájmovou činnost;
8. poznávat kulturu zemí příslušné jazykové oblasti, vyhledávat nejdůležitější informace o zemích
studovaného jazyka a pracovat s nimi;
9. chápat význam znalosti cizích jazyků pro osobní život, pro navázání kontaktů s mládeží jiných zemí a
spolupráci v Evropě.
Český jazyk ve 3. vzdělávacím období
Vyučovací předmět český jazyk svým vzdělávacím obsahem navazuje na předmět český jazyk a
literatura na prvním stupni. Počet hodin v jednotlivých ročnících je následující:
6. roč. 5 hodin (2 hod. mluvnice, 2 hod.literatura,1 hod. sloh)
7. roč. 4 hodiny (2 hod. mluvnice, 1 hod. literatura, 1 hod. sloh)
8. roč. 4 hodiny
9. roč. 4 hodin
Učivo obsahuje dvě úrovně. První tvoří učivo základní a druhou učivo rozšiřující..To nebude
klasifikováno povinně. Při výuce bude docházet k integraci mluvnice, literatury a slohu. Školní práce bude
doplněna domácími úkoly, čtenářskými deníky a kulturními akcemi (divadelní představení, literární pořady,
návštěva knihovny aj.) Žáci budou vedeni k účasti v recitačních a slohových soutěžích a olympiádách.
KOMPETENCE K UČENÍ:
- ukázat žákům vhodné způsoby, metody a strategie vlastního učení (práce s texty)
- vést žáky k vyhledávání a třídění informací za účelem dalšího vzdělávání
- nabízet žákům možnosti kriticky zhodnotit výsledky učení
- předkládat žákům na výběr hodnotná díla a získávat je pro četbu
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ:
- vést žáky k pochopení problémů, vyhledávání a ověřování vhodných řešení
- vést žáky ke kritickému hodnocení výpovědí v textech, rozhovorech , médiích
- předkládat žákům dostatek námětů k samostatnému uvažování
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ:
- vést žáky k formování vlastních názorů v písemném i ústním projevu
- zapojovat žáky do diskusí
- nabízet žákům dostatek rozmanitých textů za různými účely (k tvořivému zpracování, sebevzdělávání,
zábavě)
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ:
- zapojovat žáky do spolupráce ve skupině a týmu
- navozovat dostatek situací, ve kterých si žáci uvědomí efektivnost spolupráce, vytvoří si představu o sobě
samém
154
KOMPETENCE OBČANSKÉ:
- zapojovat žáky do diskuse o fyzickém a psychickém násilí
- poskytovat žákům díla umožňující vcítit se do situací ostatních lidí
- vést žáky k pozitivnímu postoji k uměleckým dílům
- zapojovat žáky do kulturního dění
KOMPETENCE PRACOVNÍ:
- vést žáka k využívání znalostí a zkušeností v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost
155
Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace
vyučovací předmět: Český jazyk a literatura
2. stupeň
A) Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Předmět má komplexní charakter – tvoří jej tři složky: komunikační a slohová výchova, jazyková výchova a
literární výchova. Vzdělávací obsah jednotlivých složek se prolíná.
Časová dotace: 6. ročník 5 hodin
7. ročník 4 hodiny
8. ročník 4 hodiny
9. ročník 4 hodiny
Výuka probíhá v učebnách, využívá se učebna informatiky a školní knihovna. Spolupracuje se s centry
volného času, brněnskými divadly, muzei, knihovnami, pořádají se exkurze.
Kvalitní jazykové a literární vzdělání a zvládnutí mateřského jazyka v psané i mluvené podobě přispívá ke
kultivaci a humanizaci osobnosti žáka. Vědomosti a dovednosti získané v tomto oboru jsou důležité pro
úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání.
Průřezová témata:
V předmětu český jazyk a literatura jsou zařazena tato průřezová témata: osobnostní a sociální výchova,
multikulturní výchova, enviromentální výchova, mediální výchova.
B) Výchovné a vzdělávací strategie
Kompetence k učení
Učitel:
- nabízí žákům vhodné učební pomůcky a informační zdroje (slovníky, encyklopedie, jazykové příručky,
nástěnné tabule, audiovizuální materiály, učebnice, pracovní texty), učí je, jak s nimi pracovat, získávat a třídit
informace
- vede žáka k tomu, aby kriticky posoudil vlastní práci a byl schopen autokorekce chyb
Kompetence k řešení problému
Učitel:
- zadává problémové úkoly a motivuje žáky k samostatnému řešení problémů, pomáhá jim hledat další řešení
- rozvíjí kritické myšlení žáků, zadává úkoly, které je vedou k tomu, aby využívali vlastních zkušeností a
vlastního úsudku (četba, návštěva kulturní akce, samostudium)
- vede žáky k tomu, aby prováděli analýzu vnímaných textů, posuzovali jejich obsah, srovnávali jednotlivé jevy,
nacházeli shody, rozdíly, zobecňovali, činili uvážlivé závěry a byli schopni je obhájit
Kompetence komunikativní
Učitel:
- zadává mluvní cvičení, slohové práce a vede žáky k tomu, aby formulovali a vyjadřovali své myšlenky a
názory v logickém sledu, aby se vyjadřovali výstižně, souvisle a kultivovaně v ústním projevu
- dává žákům prostor pro diskuzi (ve skupinách, v rámci celé třídy apod.) a vede je k tomu, aby byli schopni
naslouchat druhým, rozumět jim, vhodně reagovat, zapojovat se do diskuze, obhajovat svůj názor a
argumentovat
Kompetence sociální a personální
Učitel:
156
- zadává skupinovou práci, aby si žáci osvojili pravidla práce v týmu (organizace práce, rozdělení rolí,
ohleduplnost, příjemná atmosféra, vzájemný respekt) a spolupráce byla účinná
- usměrňuje činnost žáků tak, aby si byli vědomi své nezastupitelné role v týmu, a získávali tak pozitivní
představu o sobě samých, dosáhli pocitu sebeuspokojení, sebeúcty (individuální přístup k talentovaným
žákům a k žákům se specifickými poruchami učení)
Kompetence občanské
Učitel:
- respektuje věkové, intelektové, sociální a etnické zvláštnosti žáků a vede je k tomu, aby činili totéž
- podporuje u žáků respekt k domácím i světovým uměleckým dílům, kulturnímu dědictví, k národním tradicím i
k tradicím ostatních národů a zapojuje žáky do kulturních akcí i soutěž
Kompetence pracovní
Učitel:
- vede žáky k tomu, aby své jazykové, komunikativní a uměnovědné znalosti a zkušenosti využili v zájmu
vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, v zájmu svého dalšího profesního zaměření
6. ročník
Očekávané výstupy
Učivo
Žák:
MLUVNICE
správně třídí slovní druhy,
tvoří spisovné tvary slov a
Tvarosloví
vědomě jich používá ve
1. Opakování slovních druhů
2. Podstatná jména
vhodné komunikační
situaci
Opakování – mluvnické kategorie
samostatně pracuje s
Podstatná jména konkrétní a abstraktní
Pravidly českého
Podstatná jména pomnožná,
pravopisu a s dalšími
hromadná, látková
slovníky a příručkami
Rozlišování jmen obecných a vlastních
v písemném projevu
Procvičování tvarů podstatných jmen
zvládá pravopis lexikální,
podle vzorů
slovotvorný, morfologický
Některé odchylky od pravidelného
ve větě jednoduché
skloňování podstatných jmen
spisovně vyslovuje česká
Pravidla českého pravopisu
a běžně užívaná cizí
3. Přídavná jména
slova
Opakování – druhy přídavných jmen
rozlišuje spisovný jazyk,
– pravopis koncovek
nářečí a obecnou češtinu
přídavných jmen
a zdůvodní jejich užití
Tvoření tvarů přídavných jmen
využívá znalostí o
Stupňování přídavných jmen
jazykové normě při tvorbě
Skloňování přídavných jmen
vhodných jazykových
Jmenné tvary přídavných jmen
projevů podle
4. Zájmena
komunikační situace
Opakování – druhy zájmen
rozlišuje a příklady v textu
Skloňování zájmen dle vzorů ten a náš
dokládá nejdůležitějšími
Skloňování zájmena jenž
způsoby obohacování
Skloňování zájmen podle vzorů
slovní zásoby a zásady
přídavných jmen
5. Číslovky
tvoření českých slov
Opakování – druhy číslovek
Opakování – druhy číslovek
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova
Osobnostní rozvoj
rozvoj schopností poznávání
sebepoznání a sebepojetí
kreativita
Sociální rozvoj
komunikace
Morální rozvoj
řešení problémů a rozhodovací
dovednosti
hodnoty, postoje, praktická
etika
Mulitkulturní výchova
multikulturalita - P (Den jazyků)
Enviromentální výchova
základní podmínky života
Mediální výchova
Receptivní činnosti
kritické čtení a vnímání
mediálních sdělení
interpretace vztahu mediálních
sdělení a reality
stavba mediálních sdělení
vnímání autora mediálních
sdělení
fungování a vliv médií ve
společnosti
157
Produktivní činnosti
Skloňování základních číslovek
6. Slovesa
tvorba mediálního sdělení
Opakování – mluvnické kategorie
Podmiňovací způsob přítomný a minulý
Slovesný čas – užívání slovesných
časů
Slovník spisovné češtiny pro školu a
veřejnost
Skladba
1. Větné členy
Opakování – základní skladební
dvojice
– shoda přísudku s podmětem
Rozvíjející větné členy
– přívlastek
– předmět
– příslovečné určení
Stručná mluvnice česká
2. Věta jednoduchá
Opakování
Grafické znázornění věty jednoduché
3. Souvětí
Opakování
Určování vět hlavních a vedlejších
Grafické znázornění souvětí
Nejobvyklejší spojovací výrazy
Interpunkce v souvětí
Zvuková stránka jazyka
1. Opakování o hláskách
2. Spisovná a nespisovná výslovnost
3. Zvuková stránka slova a věty
Rozvrstvení národního jazyka
Řeč a jazyk
Jazykověda a její složky
Jazykověda
Časová rezerva
SLOH
umí sestavit jednoduché
oznámení, vyplnit běžné
jednoduché tiskopisy,
nastylizovat dopis
soukromý i jednoduchý
dopis úředního
charakteru, sestavit popis
umí si pořídit stručné
výpisky či výtah
dokáže vytvořit
jednoduché vypravování
za využití přiměřené
slovní zásoby
1. Úvod k výuce slohu
2. Vyplňování jednoduchých
tiskopisů
Poštovní poukázky
Podací lístek
Telegram
3. Jednoduché komunikační žánry
Vzkaz
Inzerát
Objednávka
Zpráva a oznámení
SMS
4. Dopis osobní a úřední
158
používá vhodné jazykové
prostředky při písemných
stylistických pracích
Dopis osobní
5. Popis a jeho funkce
Úvod k popisu
Popis budovy, místnosti, postavy,
krajiny, pracovního postupu
6. Výtah a výpisky
Výtah
Výpisky
7. Vypravování
Dějová posloupnost při vypravování
Osnova vypravování
Jazykové prostředky vypravování
Vyprávění podle obrázku
Vyprávění podle obrázku
Dokončení příběhu
LITERATURA
Žák umí pracovat s
literárním textem, chápe
jeho význam. Vytvoří
vlastní text. Formuluje
vlastní názor na literární,
divadelní či filmové dílo.
Orientuje se v denním
tisku a časopisech,
zaujme vlastní kritický
postoj k médiím.
Umí reprodukovat hlavní
myšlenky textu.
Obohatí vlastní jazykovou
kulturu.
Rozumí literárním
pojmům. Umí přiřadit text
k příslušnému žánru.
Uvede příklady autorů k
jednotlivým žánrům.
Orientuje se v knihovně.
Chápe smysl kulturních
akcí.
Umí vyhledat potřebné
informace na internetu a
zpracovat je na počítači.
Tvořivé činnosti s literárním textem –
přednes vhodných literárních textů,
volná reprodukce přečteného nebo
slyšeného textu, záznam a reprodukce
hlavních myšlenek, interpretace
literárního textu, dramatizace,
vytváření vlastních textů, vlastní
výtvarný doprovod k literárním textům
Práce s časopisy a denním tiskem
Způsoby interpretace literárních a
jiných děl
Struktura literárního díla (námět a téma
díla, literární hrdina, kompozice
literárního příběhu), jazyk literárního
díla (obrazná pojmenování; zvukové
prostředky poezie: rým, rytmus; volný
verš), literatura umělecká a věcná
(populárně-naučná, literatura faktu,
publicistické žánry)
Literární druhy a žánry – poezie, próza,
drama, žánry lyrické, epické,
dramatické v proměnách času – hlavní
vývojová období národní a světové
literatury, typické žánry a jejich
představitelé
Orientace v knihovně
Návštěvy kulturních akcí
Využití výpočetní techniky k získávání
informací
159
7. ročník
Očekávané výstupy
Učivo
MLUVNICE
Žák:
správně třídí slovní druhy,
Nauka o významu slov
tvoří spisovné tvary slov a
Úvod, význam slova
Slova jednoznačná a mnohoznačná
vědomě jich používá ve
vhodné komunikační
Slovo a sousloví, rčení
Synonyma a homonyma
situaci
samostatně pracuje s
Slova citově zabarvená
Pravidly českého
Odborné názvy
pravopisu a s dalšími
Nauka o tvoření slov
slovníky a příručkami
Slovní zásoba a její
rozlišuje významové
obohacování
vztahy gramatických
Slovotvorba krok za
jednotek ve větě a souvětí
krokem
v písemném projevu
Způsob tvoření slov zvládá pravopis lexikální,
odvozování
slovotvorný, morfologický - skládání
i syntaktický ve větě
- zkracování
jednoduché i souvětí
Odvozování podstatných
spisovně vyslovuje česká
jmen
a běžně užívaná cizí
Odvozování přídavných
jmen
slova, používá odborné
názvy
Odvozování sloves
využívá znalostí o
Tvarosloví
jazykové normě při tvorbě
Skloňování zájmena jenž
vhodných jazykových
Slovesný rod
projevů podle
Příslovce
komunikační situace
Příslovečné spřežky
rozlišuje a příklady v textu
Stupňování příslovcí
dokládá nejdůležitějšími
Další neohebná slova
způsoby obohacování
- předložky, spojky,
slovní zásoby a zásady
částice, citoslovce
tvoření českých slov
Skladba
Druhy vět podle postoje
mluvčího
Věty oznamovací
Věty tázací
Věty dvojčlenné
Věty žádací
Věty jednočlenné,
větné ekvivalenty
Podmět
Přísudek
Rozvíjející větné členy
Předmět
Příslovečné určení
Přívlastek
Doplněk
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova
Osobnostní rozvoj
rozvoj schopností poznávání
sebepoznání a sebepojetí
kreativita
Sociální rozvoj
komunikace
Morální rozvoj
řešení problémů a rozhodovací
dovednosti
hodnoty, postoje, praktická etika
Mulitkulturní výchova
multikulturalita - P (Den jazyků)
Enviromentální výchova
základní podmínky života
Mediální výchova
Receptivní činnosti
kritické čtení a vnímání
mediálních sdělení
interpretace vztahu mediálních
sdělení a reality
stavba mediálních sdělení
vnímání autora mediálních
sdělení
fungování a vliv médií ve
společnosti
Produktivní činnosti
tvorba mediálního sdělení
160
Přístavek
Druhy vedlejších vět
Vedlej. věta podmětná
Vedlej. věta předmětná
Vedlej. věta příslovečná
Vedlejší věta přívlastková
Vedlej. věta doplňková
Vedlej. věta přísudková
Pravopis
Procvičování pravopisu –i/-y
Vyjmenovaná slova
Psaní –i/-y v koncovkách podstatných
jmen
Psaní –i/-y v koncovkách přídavných jmen
Shoda přísudku s podmětem
Souhrnná cvičení
Psaní velkých písmen ve vlastních
jménech
SLOH
komunikuje vhodnými
jazykovými prostředky
s vrstevníky i dospělými
používá vhodné jazykové
prostředky při popisu a
charakteristice
umí sepsat žádost,
sestavit vlastní životopis
umí si pořídit stručný
výtah z odborného textu
dokáže vytvořit složitější
vypravování za využití
přiměřené slovní zásoby
Popis
Popis výrobku
Popis uměleckého díla
Popis pracovního postupu
Charakteristika
Líčení
Líčení krajiny
Výtah z odborného textu
Výtah
Žádost
Životopis
Vypravování
LITERATURA
Žák umí pracovat s
literárním textem, chápe
jeho význam. Vytvoří
vlastní text. Formuluje
vlastní názor na literární,
divadelní či filmové dílo.
Orientuje se v denním
tisku a časopisech,
zaujme vlastní kritický
postoj k médiím.
Umí reprodukovat hlavní
myšlenky textu.
Obohatí vlastní jazykovou
kulturu.
Rozumí literárním
Tvořivé činnosti s literárním textem –
přednes vhodných literárních textů, volná
reprodukce přečteného nebo slyšeného
textu, záznam a reprodukce hlavních
myšlenek, interpretace literárního textu,
dramatizace, vytváření vlastních textů,
vlastní výtvarný doprovod k literárním
textům
Práce s časopisy a denním tiskem
Způsoby interpretace literárních a jiných
děl
Struktura literárního díla (námět a téma
díla, literární hrdina, kompozice
literárního příběhu), jazyk literárního díla
161
pojmům. Umí přiřadit text
k příslušnému žánru.
Uvede příklady autorů k
jednotlivým žánrům.
Orientuje se v knihovně.
Chápe smysl kulturních
akcí.
Umí vyhledat potřebné
informace na internetu a
zpracovat je na počítači.
(obrazná pojmenování; zvukové
prostředky poezie: rým, rytmus; volný
verš), literatura umělecká a věcná
(populárně-naučná, literatura faktu,
publicistické žánry)
Literární druhy a žánry – poezie, próza,
drama, žánry lyrické, epické, dramatické
v proměnách času – hlavní vývojová
období národní a světové literatury,
typické žánry a jejich představitelé
Orientace v knihovně
Návštěvy kulturních akcí
Využití výpočetní techniky k získávání
informací
8. ročník
Očekávané výstupy
Žák:
správně třídí slovní druhy,
tvoří spisovné tvary slov a
vědomě jich používá ve
vhodné komunikační
situaci
samostatně pracuje s
Pravidly českého
pravopisu a s dalšími
slovníky a příručkami
rozlišuje významové
vztahy gramatických
jednotek ve větě a souvětí
v písemném projevu
zvládá pravopis lexikální,
slovotvorný, morfologický
i syntaktický ve větě
jednoduché i souvětí
spisovně vyslovuje česká
a běžně užívaná cizí
slova
rozlišuje spisovný jazyk,
nářečí a obecnou češtinu
a zdůvodní jejich užití
využívá znalostí o
jazykové normě při tvorbě
vhodných jazykových
projevů podle
komunikační situace
Učivo
MLUVNICE
OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY
Nauka o tvoření slov
Slova přejatá (výslovnost, pravopis)
TVAROSLOVÍ
Skloňování jmen přejatých a cizích
vlastních jmen
Užití vlastních jmen v textu
Slovesný vid
PRAVOPIS
Psaní i/y v koncovkách
Psaní předpon s-, z-, vz- a předložek s/se,
z/ze
Psaní skupin bě/bje, pě, vě/vje, mě/mně
SKLADBA
Opakování –
- Věta jednoduchá a souvětí
- Druhy vedlejších vět
Významové poměry mezi souřadně
spojenými hlavními větami, souvětí
souřadné, hlavní věty
- v poměru slučovacím
- v poměru odporovacím
- v poměru stupňovacím
- v poměru vylučovacím
- v poměru příčinném
- v poměru důsledkovém
Významové poměry mezi větnými členy
Souvětí souřadné a podřadné
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova
Osobnostní rozvoj
rozvoj schopností poznávání
sebepoznání a sebepojetí
kreativita
Sociální rozvoj
komunikace
Morální rozvoj
řešení problémů a rozhodovací
dovednosti
hodnoty, postoje, praktická etika
Mulitkulturní výchova
multikulturalita - P (Den jazyků)
Enviromentální výchova
základní podmínky života
Mediální výchova
Receptivní činnosti
kritické čtení a vnímání
mediálních sdělení
interpretace vztahu mediálních
sdělení a reality
stavba mediálních sdělení
vnímání autora mediálních
sdělení
fungování a vliv médií ve
162
rozlišuje a příklady v textu
Spojovací výrazy v souvětí, interpunkce v
společnosti
dokládá nejdůležitějšími souvětí
Produktivní činnosti
způsoby obohacování
Jazykové rozbory, složitější souvětí
tvorba mediálního sdělení
slovní zásoby a zásady
OBECNÉ VÝKLADY O ČESKÉM
JAZYCE
tvoření českých slov
Slovanské jazyky
Útvary českého jazyka a jazyková kultura
SLOH
umí si pořídit výtah
Výtah
z odborného textu
Charakteristika literární postavy
používá vhodné jazykové
Výklad
prostředky při líčení ,
Líčení
úvaze a charakteristice
Úvaha
literární postavy
Souhrnné poučení o slohu (různé slohové
umí připravit jednoduchý útvary v literárních ukázkách)
výklad na dané téma
dokáže vyjádřit v úvaze
vlastní názor či postoj k
tématu
LITERATURA
Žák umí pracovat s
literárním textem, chápe
jeho význam. Vytvoří
vlastní text. Formuluje
vlastní názor na literární,
divadelní či filmové dílo.
Orientuje se v denním
tisku a časopisech,
zaujme vlastní kritický
postoj k médiím.
Umí reprodukovat hlavní
myšlenky textu.
Obohatí vlastní jazykovou
kulturu.
Rozumí literárním
pojmům. Umí přiřadit text
k příslušnému žánru.
Uvede příklady autorů k
jednotlivým žánrům.
Orientuje se v knihovně.
Chápe smysl kulturních
akcí.
Tvořivé činnosti s literárním textem –
přednes vhodných literárních textů, volná
reprodukce přečteného nebo slyšeného
textu, záznam a reprodukce hlavních
myšlenek, interpretace literárního textu,
dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní
výtvarný doprovod k literárním textům
Práce s časopisy a denním tiskem
Způsoby interpretace literárních a jiných
děl
Struktura literárního díla (námět a téma
díla, literární hrdina, kompozice literárního
příběhu), jazyk literárního díla (obrazná
pojmenování; zvukové prostředky poezie:
rým, rytmus; volný verš), literatura umělecká
a věcná (populárně-naučná, literatura faktu,
publicistické žánry)
Literární druhy a žánry – poezie, próza,
drama, žánry lyrické, epické, dramatické v
proměnách času – hlavní vývojová období
národní a světové literatury, typické žánry a
163
Umí vyhledat potřebné
informace na internetu a
zpracovat je na počítači.
jejich představitelé
Orientace v knihovně
Návštěvy kulturních akcí
Využití výpočetní techniky k získávání
informací
164
9. ročník
Očekávané výstupy
Žák:
Dokáže rozlišit a příklady
v textu doložit
nejdůležitější způsoby
obohacování slovní
zásoby a zásady tvoření
českých slov, rozpoznat
přenesená pojmenování.
Spisovně vyslovuje česká
a běžně užívaná cizí
slova. Samostatně
pracuje s Pravidly
českého pravopisu, se
SSČ a dalšími jazykovými
příručkami.
Správně třídí slovní
druhy, tvoří spisovné
tvary slov a vědomě jich
používá ve vhodné
komunikační situaci.
Využívá znalostí o
jazykové normě při tvorbě
vhodných jazykových
projevů podle
komunikační situace.
Rozlišuje významové
vztahy gramatických
jednotek ve větě a v
souvětí.
Dokáže se orientovat i ve
složitých souvětích. V
písemném projevu zvládá
pravopis lexikální,
slovotvorný, morfologický
i syntaktický ve větě
jednoduché i v souvětí.
Umí aplikovat při tvorbě
vlastního jazykového
projevu zásady českého
pravopisu a spisovné
výslovnosti.
Rozlišuje spisovný jazyk,
nářečí a obecnou češtinu.
Orientuje se v
jazykovědných
disciplínách.
Uvědomuje si důležitost
jazykové kultury.
Učivo
MLUVNICE
SLOVNÍ ZÁSOBA A VÝZNAM SLOVA
Slovo a sousloví, věcné významy slov
Rozvoj slovní zásoby, jádro slovní zásoby
Významové vztahy mezi slovy: synonyma,
homonyma, antonyma
Rozvrstvení slovní zásoby; odborné názvy,
slova domácí a cizí
NAUKA O TVOŘENÍ SLOV
Stavba slova
Odvozování, skládání, zkracování slov
TVAROSLOVÍ
Slovní druhy – slova ohebná a neohebná
Podstatná jména
Přídavná jména – druhy, stupňování,
mluvnické významy
Zájmena a číslovky – druhy, skloňování
Slovesa a jejich mluvnické významy, tvary
slovesa být, přechodníky,
slovesné třídy
Příslovce
Předložky a spojky
SKLADBA
Stavba věty a souvětí
Věty podle postoje mluvčího
Věty dvojčlenné a jednočlenné, větné
ekvivalenty
Věta jednoduchá a souvětí
Tvoření věty a souvětí
Mluvnický zápor
Skladební dvojice,
přívlastek, doplněk
Věta hlavní a vedlejší, řídící a závislá
Souvětí souřadné a podřadné, druhy
vedlejších vět
Významové poměry mezi souřadně
spojenými větnými členy a vedlejšími větami
Složité souvětí
Řeč přímá a nepřímá
Samostatný větný člen, oslovení, vsuvka,
věta neúplná
Pořádek slov v české větě (slovosled)
PRAVOPIS
Pravopis lexikální, tvaroslovný, skladební –
Vlastní jména
ZVUKOVÁ STRÁNKA JAZYKA
Hlásky a hláskové skupiny
Větný přízvuk, větná melodie
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova
Osobnostní rozvoj
rozvoj schopností poznávání
sebepoznání a sebepojetí
kreativita
Sociální rozvoj
komunikace
Morální rozvoj
řešení problémů a rozhodovací
dovednosti
hodnoty, postoje, praktická
etika
Mulitkulturní výchova
multikulturalita - P (Den jazyků)
Enviromentální výchova
základní podmínky života
Mediální výchova
Receptivní činnosti
kritické čtení a vnímání
mediálních sdělení
interpretace vztahu mediálních
sdělení a reality
stavba mediálních sdělení
vnímání autora mediálních
sdělení
fungování a vliv médií ve
společnosti
Produktivní činnosti
tvorba mediálního sdělení
165
Rozpoznává
manipulativní komunikaci
v masmédiích a zaujímá k
ní kritický postoj.
OBECNÉ VÝKLADY O JAZYCE
Projev mluvený a psaný, řeč, jazyk
Opakujme si: slovanské jazyky, vývoj
jazyka, útvary českého jazyka
Jazykověda a její disciplíny
Jazyková kultura
SLOH
Žák dokáže rozlišit
spisovný a nespisovný
projev a vhodně užít
spisovné jazykové
prostředky vzhledem ke
svému komunikačnímu
záměru.
Vhodně se zapojuje do
diskuse, řídí ji a ve svých
výstupech využívá zásad
komunikace a pravidel
dialogu.
V mluveném a psaném
projevu vhodně užívá
verbálních i
nonverbálních
komunikačních
prostředků.
Využívá poznatků o
jazyce a stylu ke
gramaticky i věcně
správnému písemnému
projevu a k tvořivé práci s
textem nebo i k vlastnímu
tvořivému psaní na
základě vlastních dispozic
a osobních zájmů.
Komunikuje kultivovaně,
výstižně volí vhodné
jazykové prostředky.
Výklad
Popis pracovního postupu
Popis uměleckého díla
Subjektivně zabarvený popis
Charakteristika – povaha, schopnosti, zájmy
Vypravování
Úvaha
Proslov
Diskuse
Fejeton
Funkční styly
Slohové útvary dle výběru žáků – životopis,
dopis,otevřený dopis
LITERATURA
Žák umí pracovat s
literárním textem, chápe
jeho význam. Vytvoří
vlastní text. Formuluje
vlastní názor na literární,
divadelní či filmové dílo.
Orientuje se v denním
tisku a časopisech,
zaujme vlastní kritický
Tvořivé činnosti s literárním textem –
přednes vhodných literárních textů, volná
reprodukce přečteného nebo slyšeného
textu, záznam a reprodukce hlavních
myšlenek, interpretace literárního textu,
dramatizace, vytváření vlastních textů,
vlastní výtvarný doprovod k literárním
textům
Práce s časopisy a denním tiskem
166
postoj k médiím.
Umí reprodukovat hlavní
myšlenky textu.
Obohatí vlastní jazykovou
kulturu.
Rozumí literárním
pojmům. Umí přiřadit text
k příslušnému žánru.
Uvede příklady autorů k
jednotlivým žánrům.
Orientuje se v knihovně.
Chápe smysl kulturních
akcí.
Umí vyhledat potřebné
informace na internetu a
zpracovat je na počítači.
Způsoby interpretace literárních a jiných
děl
Struktura literárního díla (námět a téma
díla, literární hrdina, kompozice literárního
příběhu), jazyk literárního díla (obrazná
pojmenování; zvukové prostředky poezie:
rým, rytmus; volný verš), literatura
umělecká a věcná (populárně-naučná,
literatura faktu, publicistické žánry)
Literární druhy a žánry – poezie, próza,
drama, žánry lyrické, epické, dramatické v
proměnách času – hlavní vývojová období
národní a světové literatury, typické žánry a
jejich představitelé
Orientace v knihovně
Návštěvy kulturních akcí
Využití výpočetní techniky k získávání
informací
167
Anglický jazyk ve 3. vzdělávacím období
A) Výchovně vzdělávací cíle:
Výchovně vzdělávací cíle pro výuku cizího jazyka definuje Rámcový vzdělávací program. Vycházíme z jeho
definic a chceme:
–
–
–
–
–
–
–
–
–
Upevnit vědomosti získané ve výuce Aj ve 3. – 5. ročníku, což jsou základy anglického jazyka.
Rozvinout tyto základy a využít je pro požadavky Společného evropského referenčního rámce,
závěrem 2. stupně by měli všichni žáci dosáhnout jazykovou úroveň A2.
Činnostní výukou naučit žáky potřebnou slovní zásobu, stejně tak jako mluvnické dovednosti pro
dosažení této jazykové úrovně.
Motivovat žáky k zájmu o anglický jazyk poslechem audio CD, na kterém mluví děti stejného věku,
stejně jako poslechem hudby připravené speciálně pro každý ročník.
Základní idiomy a konverzační dovednosti procvičovat s pomocí audio CD, které je součástí
pracovního sešitu a manuálních činností, pro které má učitel k dispozici obrázky vydávané spolu
s metodickou příručkou a doplněné i materiály na webových stránkách.
Nacvičovat porozumění otázkám, kratším rozhovorům a popisu v anglickém jazyce a reakce na ně.
Vést žáka ke schopnostem popsaným v závěru tohoto pojednání pod názvem Praktické schopnosti.
Motivovat žáka sebehodnocením – využít modelové materiály z učebnic a pracovních sešitů.
Aktivní účastí v nácviku mluvení, porozumění, čtení a psaní vytvořit žákům sebevědomí, že dokáží
angličtinu používat a budou pokračovat v jejím učení při přípravě na své povolání.
Při činnostním vyučování anglickému jazyku na 2. stupni:
Učíme komunikačním dovednostem na základním stupni Společného evropského referenčního rámce
pro úroveň A2. Pro tuto úroveň se zaměřujeme především na nácvik rozhovoru, od 8. ročníku také více na
porozumění.
–
Vyučujeme prostřednictvím individuálně kolektivních činností ve třídě. Žáky vedeme k porozumění
otázkám a čtení jednoduchých textů.
–
Pomocí obrázků z učebnice, z metodiky a z webových stránek vyučujeme nejen slovní zásobu, ale
především mluvnici, která je již od 4. třídy pro většinu dětí náročná: tvorba otázky a záporu v angličtině,
složené časy sloves, zájmena – toto učivo je společným jmenovatelem mluvnické látky po zbytek základní
školy.
–
V oblasti psaní se soustředíme na dovednosti požadované evropským standardem: napsat
jednoduchý pozdrav, přání k svátkům, vyplnit jednoduchý formulář, napsat o sobě a své rodině krátký
dopis, napsat velmi stručný popis nějaké události.
–
B) Charakteristika výuky:
Výuka je orientována na praktické dovednosti. Dovede žáka ke schopnosti komunikovat v angličtině na úrovni
A2 podle Společného evropského referenčního rámce. Tento Společný evropský referenční rámec byl
vytvořen pro všechny členy Evropské unie a chce zaručit, aby nastupující generace měla společný jazyk a
díky tomu se mohla uplatnit na trhu práce, kde budou stále více a více převládat nadnárodní zaměstnavatelé.
Výuka dalšího cizího jazyka probíhá formou volitelného předmětu v 7. - 9. ročníku. Na konci tohoto období
mají žáci dosáhnout jazykové úrovně A1.
Chceme–li dosáhnout tohoto ušlechtilého cíle, je třeba pro výuku používat vhodné učební materiály, tedy
učebnice, které z těchto požadavků vycházejí a řídí se schopnostmi žáků této věkové kategorie požadavky
zvládnout, usnadňují to prostřednictvím nahrávek, zajímavých didaktických pomůcek, příběhů vhodných
k dramatizaci a odkazů na webové stránky, které vtáhnou žáka do zajímavé reality a motivují ho k práci
168
s cizím jazykem. Fotografie z webových stránek musí učitel často použít pro navození situace k danému
tématu.
Názornost učebnice má přímo vést učitele i žáka k činnostnímu učení ve třídě. Pracovní sešit je pro
opakované procvičení psaní a porozumění, vede i k přípravě projektů, které mohou žáci vystavit ve třídě a
uchovat pro budoucí odkazy na své znalosti, pro Evropské jazykové portfolio.
V učivu postupujeme od znalostí získaných na 1. stupni k dospělejším tématům. Ta převládnou od 8. ročníku,
v souladu s dospíváním žáků základní školy.
Vědomě odlišujeme, kterou látku zvládnou rychle žáci jazykově nadaní. Ti potom mohou vést opakované
procvičování látky ve třídě pro žáky méně jazykově nadané.
C) Obsah učiva
6. ročník
Úvodem je opakování mluvnice ze 3. – 5. ročníku na tématech new friends, school :
• zájmena–podměty, nahrazování podmětu zájmenem,
• číslovky 1 – 100,
• rozlišení jednotného a množného čísla podstatných jmen (koncovka –s),
• sloveso být: časování, věty tázací a zápor, zkrácené tvary,
• sloveso mít, vazba I´ve got,
• koncovka –s u sloves ve 3. osobě jednotného čísla,
• přivlastňování, apostrof a koncovka s: Michael´s dad.
Opakování požadavků sebehodnocení – Společný evropský referenční rámec, jak dokonalé jsou znalosti dětí
na jazykové úrovni A1?
V 6. třídě začínáme přípravu pro jazykovou úroveň označovanou jako A2. Seznámení s obsahem výuky pro 6.
třídu z této perspektivy.
Mluvnice
Nová mluvnická látka je podřízena dvojímu požadavku:
1) upevnit a rozvinou mluvnické dovednosti z 1. stupně,
2) naučit nové mluvnické dovednosti, potřebné pro dosažení jazykové úrovně A2 –
Osobní zájmena: me, you, him, her, it, us, them
Can you take me to a hospital?
Používání přivlastňovacích zájmen místo členu: I have pains in my belly.
Minulý čas:
o sloveso být – I was, you were – celý vzor, otázka i zápor
o sloveso mít: I had – pouze věty oznamovací, kladné
Další podstatná jména s nepravidelným množným číslem: men, women, geese, teeth, feet
Více o nepočitatelných (látkových) podstatných jménech: označení množství, viz níže
v přehledu Slovní zásoba, Jídlo a pití.
Další věty tázací s Do …. ? Does ….?
169
Gerundium: We go swimming. I like swimming.
Pro novou slovní zásobu opakujeme otázky a odpovědi na:
o Can you snowboard?
o Do you like snowboarding?
o Have you got a snowboard?
Opakujeme průběhový čas a jeho použití: I am wearing black trousers.
I wear jeans.
Zájmena ukazovací v jednotném i množném čísle:
o this glove – these gloves
o that shoe – those shoes
Stupňování přídavných jmen: I have an older sister . I am the youngest in the family.
Nepravidelné: good, better, the best
Idiomy: the latest CD, the greatest book
Číslovky řadové: the first, second, third, fourth, fifth, sixth …
Používáme je ve spojení s názvy měsíců, které opakujeme z 5. třídy.
Předložka of – 2. pád: at the end of August
Modální slovesa:
o I can have a pet.
o I must give him water. I have to give him water.
o Do you have to clean his cage?
o I don´t have to.
o I must not give him cheese.
Zájmena neurčitá: some, something, somebody, everything, everybody
Budoucí čas: I will play
Slovní zásoba
Opakování základní slovní zásoby ze 3. – 5. ročníku na tématech new friends, school.
Dále se učíme –
Další běžné idiomy používající slovesa být a mít:
I am late (sorry, busy, sure, bored, sick, angry, hot, cold)
I have a rest
Zdraví:
Autonehoda – přivolání první pomoci
We had an accident. Please call a doctor, an ambulance. My mom is bleeding.
We need help. Take us to the hospital.
Části těla a jednoduchý popis zdravotních problémů, jednání s lékařem.
a head, a neck, a shoulder atd. hurt, a pain, a wheelchair, a cast , braces
a doctor, a nurse, a dentist, a vet
Volný čas:
film, televize, internet, četba
170
watch TV, comics, sci–fi, horror stories, adventure, soap opera, commercials, read magazines, fairy
tales: Showhite, atd. podle zájmu dětí
sporty
football, basketball, gymnastics, aerobics, skiing, swimming atd. podle zájmu dětí
zájmové činnosti
boy/girlscout club, singing lessons, free time
prázdninové cesty
go to the mountains, go to the seaside,
Názvy zemí podle zájmu dětí: Croatia, the Canary Islands.
U nás: Bohemia, Moravia, Silesia, Vallachia
Opakujeme a rozšiřujeme slovní zásobu ze 3. – 5. ročníku na témata:
Rodina grandmother, grandfather, granny, granpa, an uncle, an aunt, a cousin,
a step sister, a baby, young
Škola a playground, a locker, a school report, předměty: history, geography atd.
Oblečení glasses, a uniform,
We wear in winter: boots, gloves, socks atd.
In spring: a raincoat, tennis shoes, rubber boots atd.
Cestování dopravními prostředky drive, fly, go by plane, go for a walk, bike
Počasí v ročních obdobích, kalendář
weather, cold, warm, freezing, sunny, a rainbow, quite warm, the sun is shining
St Valentine, Carneval. Cold weather starts. School ends.
Jídlo a pití – jeho množství a balení, další názvy pokrmů dle zájmu dětí.
a lot of cherries, a few kohlrabis, a little currant
a bottle of coke, a glass of water, a cup of tea, a box of chocolates, a bag of peanuts
a cake full of pineapple
Přátelé, karneval, oslava narozenin, Vánoc a Velikonoc
be ill, a gift, people, a carneval, a mask, everybody from our class,
Would you like something to drink?
Christmas is coming: tradiční folklór podle zájmu dětí
Zvířátka a péče o ně
Inside – outside, a cage, smell, run away, hide behind the furniture, see, hear, why
Dům, domov – názvy místností, nejběžnějších domácích prací, nábytek
floor, elevator, a balcony, a fruit tree
the kitchen, the living room, the bedroom, the bathroom
wash the dishes, clean up the room, feed the dog, go shopping atd. podle zájmu dětí
a sofa, a bed, a sink, a swimming pool atd. podle zájmu dětí
Předložky a příslovce:
Behind, in front of, next to, among, around
7. ročník
Pro učivo 7. ročníku předpokládáme, že můžeme stavět na těchto znalostech ze 3. – 6. ročníku:
171
•
•
•
•
•
Číslovky, použití pro hodiny, kalendář, nákupy.
Sloveso být: přítomný a minulý čas, věta oznamovací kladná i záporná, věta tázací
Přítomný čas prostý – časování sloves, vyjádření záporu.
Věta tázací Do you …?
Podstatná jména: členy, jednotné a množné číslo (i nepravidelná).
Seznamujeme žáky s obsahem výuky pro 7. třídu z perspektivy Společného evropského referenčního rámce.
V 7. třídě pokračujeme v přípravě pro jazykovou úroveň označovanou jako A2, v 7. třídě začínáme vyučovat
mluvnici pro splnění požadavků:
• Umět popsat, co jsem dělal(a) v minulosti.
• Umět popsat jaké mám plány.
Mluvnice
Po celý školní rok se zabýváme procvičením mluvnických dovedností, které již žáci mají z předchozích
ročníků. Nová látka je tímto opakováním prodchnuta, jak ukazuje tento přehled programu výuky mluvnice pro
7. ročník –
Minulý čas, věta oznamovací:
o Pravidelná slovesa, jako vzor použijeme play
o Nepravidelná slovesa, jako vzor použijeme had, ate, knew, did, gave, – různá běžná.
Přivlastňování
o použití pro označení místa: I was at my aunt´s.
o použití pro množné číslo: teachers´room, children´s notebooks
Opakujeme a rozšiřujeme otázky s tázacími zájmeny a příslovci:
o What? – idiomy: At what time .. ?
o Who ? – Whose?
o How much ?
o Where is .. ?
Minulý čas, věta tázací a věta oznamovací: Did you have …. ? I had …. I didn´t have …
Budoucí čas, věta oznamovací a věta tázací: I will play… Will you play …?
Otázky a odpovědi s pomocným slovesem:
o Did you have …? Yes, I did. No, I didn´t.
o Do you want ..? Yes, I do. No, I don´t.
o Will you try?
Yes, I will. No, I won´t.
Zájmena neurčitá: Do you know any Czech band? I don´t know any Czech band.
I know some Czech classical music.
Zájmena přivlastňovací samostatná: Is it yours? It is mine
Zájmeno which a zástupné one: Which pencil? The yellow one?
Přechylování složených podstatných jmen:
a boyfriend, a girlfriend,
a policeman, a policewoman
172
Přídavná jména se stávají podstatnými: winter – winter shoes
Třídění anglických slovesa na:
o Slovesa popisující nějakou činnost: run, swim, put, give atd.
o Slovesa popisující stav, který trvá: be, have, like, need, want atd.
o Slovesa modální – jejich zvláštnosti
Procvičujeme význam sloves v průběhovém tvaru v konkrétních situacích.
V konkrétních situacích, tedy v rozhovorech, si ukážeme i jak se použije:
o Průběhový čas přítomný
o Průběhový čas minulý
Stupňování dlouhých přídavných jmen:
o expensive, difficult
o more expensive, difficult
o the most expensive, difficult
Další nepravidelná podstatná jména, která se běžně používají:
o a person – people, a policeman – police
o vždy v množném čísle: scissors, pyjamas,
Zabarvený budoucí čas: I am going to play
Rozkazovací způsob: Go! Don´t go! Let´s go!
Slovní zásoba
Témata slovní zásoby, která byla probírána ve 3. – 6. ročníku se objeví v 7. ročníku znovu. Rozvíjejí se tak, že
se žákům předkládají modelové rozhovory a situace. Záleží na zájmu jednotlivých žáků o témata, aby chtěli
rozvíjet podrobnější názvosloví pro okruhy:
Škola
Rodina a lidé kolem nás
Hudba
Oblečení
Bydlení
Jídlo a pití, restaurace
Cestování – vyptávání na cestu, nákup jízdenek, nehoda, problémy
V 7. ročníku se opakují známá slovesa, ale vyučují se hlavně slovesa nová. Pro jazykovou úroveň A2
začínáme pracovat na jazykových dovednostech pro tyto požadavky Společného evropského referenčního
rámce, slovesa s nimi spjatá, která začneme používat v textech 7. ročníku, jsou vytištěna za nimi tučným
písmem:
Pro rozhovor v angličtině
1/1
Umět lidi zdvořile oslovit. Remember, speak
1/2
Umět někoho někam pozvat a reagovat na pozvání. Come, visit
1/3
Umět se omluvit a přijmout omluvu. Excuse, promise, forget
1/4
Umět se s kamarády domluvit na tom, co budeme dělat,
kam půjdeme a kdy a kde se sejdeme. Start, end, meet, call, rain
1/5
Umět si objednat jídlo nebo pití. Want, try, thank, bring, drink
1/6
Umět říct, co chci a zeptat se na cenu, například v obchodě. Have, get, buy, sell
173
1/7
Dokázat se zeptat na základní informace o veřejné dopravě
a koupit si jízdenky. Have you got …? Can I have two …
Read, walk, run, look, pay attention
1/8
S pomocí mapy se umět zeptat na cestu nebo poradit
někomu jinému..Show, see, help, follow, tell
1/9
Umět se zeptat na to, co lidé dělají v práci nebo ve škole
a co ve volném čase. Umět na takové otázky odpovídat. Play, swim, sing,
1/10 Umět jednoduše vyjádřit, jak se cítím. Hope, cry, tease, worry
1/11 Dokázat se účastnit krátké konverzace o tom, co mě zajímá. Ask,
1/12 Dokázat vyjádřit souhlas a nesouhlas s jinými lidmi. Copy, laugh, smoke, joke
1/13 Umět se ptát na záliby a umět na otázky o nich odpovídat. Know, collect
1/14 Umět se zeptat, co lidé dělají a umět na takové otázky odpovídat. Understand, work
Pro samostatný projev
1A/1 Umět popsat sebe, svou rodinu a další lidi. Spell,
1A/2 Umět jednoduše popsat místa a předměty. Put, take
1A/3 Dokázat mluvit o své škole a o své práci ve škole. Do, teach, learn, study
1A/4 Umět vyjádřit, co mám a nemám rád(a). Like,
1A/5 Umět popsat, co pravidelně dělám. Get up, watch, go, listen to, sleep, eat, cook, make, bake, paint,
wear, hike
1A/6 Umět popsat, co jsem dělal(a) v minulosti. Move
1A/7 Umět popsat jaké mám plány. I will be, look forward to, stay
Upozornění:
v 7. ročníku nacvičujeme jenom ty společenské situace, pro které jsou žáci připraveni, nácvik pokračuje v 8.
ročníku a úplný nácvik pro úroveň A2 je až v 9. ročníku. Slovesa, která se objeví v textech pro 7. ročník se
tedy budou v následujících ročnících opakovat.
Kromě sloves vyučujeme také:
Zdvořilé oslovení, které už děti v tomto věku mohou dobře rozlišovat:
Sir! Madam! Miss!
Mr Young! Mrs Young! Miss Young!
Také popis osob: That young man. That young lady.
Zopakujeme všechny známé předložky místa a času a nacvičujeme jejich použití v rozhovorech. Nové
je rozlišení významu:
in front of – in the back of, at – by, for two weeks, over the bridge, get on – get off,
in the center of
Pro popis cesty seznamujeme žáky s pokyny:
go straight, go around, go back, go forward.
Od 4. ročníku se opakují pojmy: left, right, on the left, on the right
Nová slova jsou: a bridge, a square
Kvůli nácviku výše popsaných dovedností pro rozhovor a samostatný projev se musí učit slova:
usually, again, always, often, until
a ticket, a place
be glad, strong, smart, wet, dirty, interesting, easy, difficult, cheap, expensive, free
a hobby, dle zájmu žáků, například: a stamp, an album, gardening, water the plants, canoeing
nothing, everything, something, anything
Kvůli výuce minulého a budoucího času se musí rozšířit slovní okruh pro určení času:
yesterday – today – tomorrow
174
8. ročník
Výuka v 8. a následujícím 9. ročníku vychází z konkrétních situací, které se dají předpokládat na základě
požadavků Společného evropského referenčního rámce pro jazyky na pro úroveň A2, má ji dosáhnout každý
absolvent ZŠ.
Nejedná se ale jenom o výuku jazykovou, naši žáci by měli také vědět, jak se v určité situaci chováme a co
říkáme. V úvodu k lekcím na dané téma učitel musí věnovat náležitou pozornost i nácviku společenského
chování. Ideální je využít fotografie, které ve třídě situaci přiblíží. V 8. ročníku jsou to:
• Hledání cesty a kamaráda prostřednictvím mobilního telefonu.
• Orientace ve městě.
• Cestování veřejnou dopravou, jízdenky.
• Pozvání na návštěvu.
• Nákup, jídlo.
• Můj život v průběhu roku – co jsem dělal(a). co budu dělat.
• Návštěva v rodině, společná večeře nebo oběd.
• Školní docházka, práce ve škole v cizině.
• Psaní jednoduchých dopisů a pojednání o sobě, o svých zájmech.
• Jednoduchý popis zaměstnání členů rodiny.
• Cestování – kontakt s lékařem, nemocnicí.
• Cestování – internet, přírodní katastrofy.
• Cestování – hledání v jízdních řádech, informační kancelář, vybavení na cesty.
V průběhu celého ročníku nacvičujeme porozumění, mnohem více než v nižších ročnících.
Je to nejobtížnější dovednost pro ovládnutí cizího jazyka, musí se jí věnovat hodně času.
Využíváme co nejvíce zvukovou nahrávku k učebnici, aby bylo možné splnit požadavky pro jazykovou úroveň
A2:
Když lidé hovoří pomalu a zřetelně dokážu poznat, o čem mluví.
V krátkých nahrávkách o běžných věcech rozumím důležitým informacím.
Dokážu porozumět jednoduchému popisu cesty.
Pro porozumění nahrávce žáky nejdříve připravujeme takto:
probereme slovní zásobu,
formulujeme věty pro rozhovor na dané téma,
věty mnohokrát použijeme v nácviku vlastního rozhovoru,
poslechneme si nahrávku a řekneme si její obsah,
připravíme si odpovědi na otázky, které v některých nahrávkách zazní,
reagujeme na otázky na nahrávce.
Mluvnice
Stavíme na znalostech mluvnice z předchozích ročníků, pro jejich upevnění je opakujeme a utřiďujeme
v tomto uspořádání:
• sloveso být a průběhové časy,
• modální slovesa,
• budoucí čas,
• minulý čas.
175
V návaznosti na známou látku se v 8. ročníku setkají žáci s těmito novými jevy –
U modálních sloves ukazujeme jejich tvary pro minulý a budoucí čas:
o can – I could, I was able to, I willl be able to
o must – I have to, I had to, I will have to
Podmiňovací způsob nevyučujeme, ale pro vyjádření v daných situacích učíme vazby:
o I´d like to
o I´d love to
Nejdůležitější novou látkou, která se objeví klasicky až ve druhém pololetí je:
o Předpřítomný čas: I have been, I have seen,
I have got
I have done, I have gone,
I have read,
I have taken. I have eaten, I have fallen, I have forgotten
Vyučujeme předpřítomný čas na konkrétních situacích, a tak se snažíme ukázat odlišný význam jeho použití
oproti času minulému.
Ve spojení s výukou příčestí ukážeme i použití trpného rodu v idiomatických spojeních:
I am lost. I am bored. He is gone. It is done.
Zbytek nové mluvnické látky se dá označit jako doplňková:
o Zvratná zájmena: I have hurt myself.
o Předložky na konci otázky: What is it about? What is it for? Where are you from?
o Vyjádření rady: You should
Slovní zásoba
Slovní zásoba, která byla probírána ve 3. – 7. ročníku se objeví znovu. Používá se tak, že se žákům
předkládají výrazně dospělejší modelové situace a rozhovory k nim. Záleží na zájmu jednotlivých žáků o
témata, aby chtěli rozvíjet podrobnější názvosloví, předkládáme jim –
Cestování: vyptávání na cestu, nákup jízdenek, nehoda, problémy:
a mobil phone, a cell phone, a telephone, write an SMS
directions – konkrétní pojmy nacvičujeme od 4. třídy
get change, buy a pass, leave before, a station
Běžná frázová slovesa: go out, watch out, come back
Názvy evropských zemí a velkých měst. Idiom: Have you been to …?
national, a program, an exchange student.
an insurance, a passport, how long will it take? Wait. Let me see.
temperature, fever, an emergency, X–ray, the bone is broken, I have broken my leg.
I´ve hit myself on the head. I´ve twisted my ankle. I´ve burnt myself. I´ve cut myself.
I am looking for a pharmacy. Are you allergic? Have you been here before?
wash clothes, wash myself
A disaster – podle zájmu dětí: a flood, a fire, a snowstorm
Travel, abroad, a road, a ferry, pack, arrive, a gate, departures, arrivals
Attention!
You need on holiday: sunglasses, sunscreen, a repellent, soap, a toothpaste, atd. Luggage: a
sleeping bag, a mat, a suitcase, a backpack
176
Prostředí kolem nás:
a department store, a supermarket, a bank, a building, an escalator, an elevator (lift)
at the corner, a one way street, a tunnel, an underpass, an overpass, the lights,
a pharmacy
Škola:
ring, pick up, study a question, a PC.
Rozlišujeme různé použití sloves: speak, talk, tell, say. Věty: Speak slowly, please.
Don´t talk! Tell me about your family! Can you say it again. Say something.
Rodina a lidé kolem nás:
a guest, come for dinner, this is my favourite …, be curious about
Please, help yourself!
Názvy nejběžnějších povolání: a secretary, an engineer, a waiter, a pub keeper, a cook, a technician,
a truck driver, a worker, , an office worker, a shop assistant, an accountant, a cashier, a miner, an
electrician, a car mechanic, a manager, a doctor, a nurse, an actor, an actress
Základní fráze pro psaní dopisů nacvičujeme od 5. třídy. Nyní: sincerely yours,
Thank you for your help.
Oslovení: What can I do for you?
Volný čas , hudba:
famous, classical music – podle zájmu dětí lze jít do detailu už v 7. třídě,
a camera, take pictures
downhill skiing, cross–country skiing, gardening (weeding)
last year, this year, next year, a month ago, this month, next month, a week ago
St Wenceslas, St Silvester – svátky v roce se postupně učíme od 3. třídy,
nature, a zoo – podle zájmu žáků možno jít do velkého detailu.
Oblečení:
Možno jít do velkého detailu podle zájmu už v 7. třídě.
Bydlení:
Tell me about the weekend house.
electricity, a towel, a refrigirator Možno jít do velkého detailu podle zájmu.
Jídlo a pití, restaurace
Food, soda, soda water, mineral water, hot chocolate, wine, beer, for dessert, honey.
Jak vypadají klasická česká jídla na jídelním lístku v angličtině.
Podle zájmu lze jít do detailu už v 7. třídě
Zaměřujeme se na velmi běžné idiomy, které je dobré znát pro komunikaci v situacích navozených
požadavky pro jazykovou úroveň A2:
9. ročník
V 9. ročníku vycházíme z velmi konkrétních situací, které se dají předpokládat na základě požadavků
Společného evropského referenčního rámce pro jazyky na pro úroveň A2, tu má dosáhnout každý absolvent
ZŠ. Upevňujeme tedy znalosti ze 3. – 8. ročníku a používáme je pro svět patnáctiletých.
Nejedná se jen o jazykovou výuku, žáci musí také vědět, jak se v určité situaci zachovat a co říkat. V úvodu
k lekcím na dané téma musí proto učitel věnovat situacím pozornost a probrat vhodné chování a věty, které se
používají. Fotografie ve třídě situaci přiblíží.
177
V 9. ročníku probíráme tyto situace:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Seznámení s novým kamarádem, kamarádkou.
Mluvíme o lidech kolem nás (na ulici, ve škole, ve třídě).
Vyptáváme se nových přátel na bydliště, záliby.
Umíme sjednat schůzku a program schůzky s novými přáteli.
Mluvíme o koníčcích, o mobilech, DVD apod.
Téma: moje rodina a domov, trochu o jejich problémech.
Jsme na dovolené v cizině, pobyt v hotelu nebo v kempu. Domluvíme se v půjčovně.
Cestujeme autem.
Orientujeme se podle mapy nebo plánu v angličtině.
Nakupujeme si občerstvení a suvenýry.
Jsme na venkově, co o něm dokážeme říct.
Školní výměna: přechod hranice, bydlení v rodině, někdo se ztratil, potřebujeme lékaře.
Jaké máme plány po skončení základní školy.
Mluvnice
Opakujeme mluvnici, ze které vychází látka 9. ročníku a která je potřeba pro dosažení úrovně A2 Společného
evropského referenčního rámce pro jazyky.
o Sloveso být a jeho záludnosti:
What´s…? Who´s….? That´s… There´s … There are …
o Přivlastňování: My friend´s home
o Podstatná jména:
Vlastní jména a podstatná jména s velkým písmenem:
Ann White, Lunch! Mum! January …, Monday ….
Počitatelná a nepočitatelná: I am in the street, I am at school.
Množné číslo: Ladies and gentlemen!
o Přídavná jména: Germany – German ( podle zájmu žáků), my most favourite …
Pro oblečení či vybavení: too large
o Věty tázací: Would you …? What would you ….? Can you …? Must you …?
Is it ..? Are you …? Do you …? Will you …? Were you …? Did you ...? Have you…?
How does it work?
Důraz na 3. osobu j. č.: Does it send messages? What does it look like?
o Infinitiv:
To take a picture, you press this.
I want to have it in my …
o Pomocná slovesa: I had my birthday yesterday. You did!
o Průběhový čas: mluvíme o ději – What are you doing? I am writing a message.
o Modalita: They must be crazy. This can be fun.
Tvary modálních sloves: I can – I am able to, I must – I have to
178
I could, I was able to, I had to
I will be able to, I will have to
o Stupňování:
good–bad, better–worse, the best – the worst
bigger–smaller, longer–shorter, cheaper–more expensive
o Věty typu: I wish I had a brother.
o Podmětná otázka: Who wants to go to the cinema?
o Jen jeden zápor ve větě:
I have no money. Nobody likes me. My parents are never home.
o Sloveso mít, co o něm víme:
I have – I´ve got věty oznamovací a tázací, nemají průběhový čas,
idiomy: have breakfast a další, mají průběhové – I am having breakfast.
Objednáváme: I am going to have, I will have …
o Příčestí běžných sloves, nepravidelná a pravidelná:
sent, paid, said, brought – received, checked, noticed, rented
gone, seen, forgotten, sold, done – closed, opened, wanted, worried
o Předpřítomný čas:
otázky – Where have you been? Have you already got a telephone?
Nejběžnější nepravidelná slovesa opakujeme ve větách.
o Číslovky řadové pro popis: the first, the second – the last
o Budoucí čas ve složitějších větách typu:
When will you be at home?
I will have to go home. Will you be able to come tomorrow?
Where shall we turn? When shall I call?
o Zájmena:
That´s me and my car. I bought it myself. It´s mine. Toto i pro další osoby.
o Gerundium: Do you like biking?
o Souvětí:
When I am 18, I am going to get the driver´s license.
I am glad that I found you.
o Předložky:
v předchozích ročnících jsme probrali všechny, opakujeme je.
o Psaní velkých písmen:
ukazujeme použití v názvech pro zdůraznění, praxe zcela odlišná od češtiny.
o Frázová slovesa:
go up – go down, put on – put off, get on – get off, call back, get out
Obraty jsme probírali už v nižších ročnících.
179
o Rozkazovací způsob: běžné použití vět s Let´s …
o Zájmena:
another – other, every, each, some – any
Slovní zásoba
Slovní zásoba, která byla probírána ve 3. – 8. ročníku se objeví znovu. Používá se tak, že se žákům
předkládají výrazně dospělejší modelové situace a rozhovory k nim. Záleží na zájmu jednotlivých žáků o
témata, aby chtěli rozvíjet podrobnější slovní zásobu. Předkládáme jim tato velmi široká témata:
Lidé kolem nás:
People we meet in the street: an old man, an old lady, a homeless man atd.
a foreigner, a neighbor, have a date
Zdvořilé oslovení: Can I help you? How can I help you? Excuse me.
Záliby a znalosti:
What kind of music do you like?
Věty se slovesem know: Do you know …?
I am a vegetarien. A relative
Nákupní středisko:
Názvy zboží podle zájmu žáků: furniture, home entertainment, clothing, footwear, fabrics, bed linen,
cosmetics, jewelry, stationery, drug store, seasonal decorations
Refreshments, souvenirs
Technologie:
Téma budeme těžko vyučovat bez zájmu žáků. Můžeme nabídnout slovní zásobu k mobilnímu
telefonu, digitálnímu fotoaparátu, k řízení automobilu nebo motocyklu.
Pocity:
I am so depressed. I wish I had many friends.
This is great, wonderful / awful, terrible, horrible. I am so happy. Not bad.
to learn such nonsense
přání: Enjoy it! Cheers! Bless you!
citoslovce: Yummy! Hooray! Ouch!
pochvaly: Good boy! Goos girl!
Práce ve škole a doma, volný čas, hodnocení a průběh v minulém školním roce.
Cestování:
a reservation, an ID card
How are you going to pay? By cash? By card? No problem.
I will come back in half an hour.
A price list. What is the price?
The hotel has DVD. Can we use it? Can we send a fax to your number?
a microwave, a freezer atd.
We can go to a restaurant like McDonald´s. I must find a laundromat.
Keep going! Follow the tram tracks, the trolley.
Terminologie pro čtení mapy: a highway, a road, a railway – podle zájmu žáků.
Fill out a form – what does it mean?
Jídlo a pití:
180
Procvičujeme kombinace, které se hodí při popisu jídel nebo objednávání, například lentil soup,
potatoe soup, coffee and milk, ham and cheese omelette
Idiomy: For breakfast we´ve got … Sorry, we haven´t got …. How about some… ?
Plány po skončení základní školy
A vocational school for …, a technical school for …, a business school
A secondary school, an apprenticeship for …
D) Praktické dovednosti
Úvodem a závěrem každého školního roku se žáci setkají se sebehodnocením, používáme pro ně dovednosti
definované Radou Evropy pro Společný evropský referenční rámec pro jazyky, závěrem 2. stupně by měli mít
všichni žáci tyto dovednosti pro jazykovou úroveň A2:
Pro rozhovor v angličtině
1/1
Umět lidi zdvořile oslovit.
1/2
Umět někoho někam pozvat a reagovat na pozvání.
1/3
Umět se omluvit a přijmout omluvu.
1/4
Umět se s kamarády domluvit na tom, co budeme dělat,
kam půjdeme a kdy a kde se sejdeme.
1/5
Umět si objednat jídlo nebo pití.
1/6
Umět říct, co chci a zeptat se na cenu, například v obchodě.
1/7
Dokázat se zeptat na základní informace o veřejné dopravě
a koupit si jízdenky.
1/8
S pomocí mapy se umět zeptat na cestu nebo poradit
někomu jinému..
1/9
Umět se zeptat na to, co lidé dělají v práci nebo ve škole
a co ve volném čase. Umět na takové otázky odpovídat.
1/10 Umět jednoduše vyjádřit, jak se cítím.
1/11 Dokázat se účastnit krátké konverzace o tom, co mě zajímá.
1/12 Dokázat vyjádřit souhlas a nesouhlas s jinými lidmi.
1/13 Umět se ptát na záliby a umět na otázky o nich odpovídat.
1/14 Umět se ptát na to, co lidé dělají a umět na takové otázky odpovídat.
Pro samostatný projev
1A/1 Umět popsat sebe, svou rodinu a další lidi.
1A/2 Umět jednoduše popsat místa a předměty.
1A/3 Dokázat mluvit o své škole a o své práci ve škole.
1A/4 Umět vyjádřit, co mám a nemám rád(a).
1A/5 Umět popsat, co pravidelně dělám.
1A/6 Umět popsat, co jsem dělal(a) v minulosti.
1A/7 Umět popsat jaké mám plány.
Při poslechu angličtiny
2/1
Rozumět základním informacím o lidech, jejich rodině,
bydlišti, práci a koníčcích.
2/2
Když lidé hovoří pomalu a zřetelně, dokázat poznat, o čem mluví.
2/3
V krátkých nahrávkách o běžných věcech rozumět
důležitým informacím.
2/4
Dokázat porozumět jednoduchému popisu cesty.
Čtení
181
3/1
3/2
3/3
3/4
3/5
Rozumět krátkým jednoduchým textům.
Rozumět krátkým jednoduchým osobním dopisům.
Rozumět běžným nápisům (na ulicích, na nádraží apod.)
Dokázat najít informace v jídelních lístcích, na letácích.
Rozumět jednoduchém návodu, například jak použít mobil.
Psaní
4/1
4/2
4/3
4/4
Umět napsat o své rodině, škole a koníčcích.
Umět napsat stručný osobní dopis – pozvání, poděkování, omluvu.
Umět napsat stručný popis nějaké události.
Umět spojovat věty výrazy jako „a“, „ale“, „protože“.
Očekávané výstupy – 2. stupeň
Žák získá dobrou schopnost domluvit se v anglickém jazyce dle požadavků společných pro všechny země
Evropské Unie na jazykové úrovni A2, viz podrobný seznam v oddělení Praktické dovednosti.
Žák je připraven pro pokračování ve výuce anglického jazyka pro úroveň B1 na střední škole.
182
NĚMČINA JAKO DRUHÝ CIZÍ JAZYK V 7. - 9. ROČNÍKU
Učivo
Zvuková stránka jazyka, řečové
dovednosti
-zavřené e, o
-přehlásky ö, ü, ä
-dlouhé a redukované samohlásky
-zadopatrové ng, nk
-aspirované souhlásky p, t, k
-přízvuk slovní, větná melodie
-uplatnění osvojených pravidel
správné výslovnosti v jednoduchých
textech
Grafická stránka a pravopis
-v probíraných slovech (např. ß, ei,
ie, ö, ü, ä, sch, tsch, st, sp)
-psaní podstatných jmen velkým
počátečním písmenem
Skladba a tvarosloví
-jednoduchá věta oznamovací,
tázací, rozkazovací
-vyjadřování záporu včetně kein
-používání členu u podstatných
jmen
-přídavná jména v přísudku
-zájmena osobní, přivlastňovací,
záporná, tázací (wer, was)
-číslovky základní
-časování sloves pravidelných,
pomocných, nejfrekventovanějších
nepravidelných (způsob ozn., čas
přítomný a způsob rozkazovací)
-vazba ich möchte
-vyjádření budoucnosti tvarem
přítomného času
-příslovce - wo, wann, wie, wie viel,
warum
-předložky se 3. a 4. pádem
-slovesa s odlučitelnými
předponami
-spojky, citoslovce, částice
používané v učebnicích
Konverzace
-seznámit žáky s reáliemi zemí, ve
kterých se mluví německy
-pozdravy, zahájení a vedení
jednoduchého rozhovoru, ukončení
-já a moje rodina (osobní údaje,
členové rodiny, věk)
-moji přátelé
-časové údaje (dny, měsíce, roční
období)
-číslice a početní úkony
-záliby
-škola (jednoduchý popis třídy,
vyučovací předměty, rozvrh hodin
-svátky (Vánoce, Velikonoce přání, zvyky)
Očekávané výstupy
Zvuková stránka jazyka, řečové dovednosti
- rozlišuje a co nejpřesněji napodobuje probírané
hlásky
-ovládá přízvuk v rámci známé slovní zásoby,
mluvního taktu a věty, rytmus, melodii základních
typů vět
Grafická stránka a pravopis
-píše hlásky odlišné od českého jazyka
-píše podstatná jména velkým počátečním
písmenem
-píše nově osvojovanou lexiku
-učí se zdůvodnit psaní slov podle základních
pravidel německého pravopisu
-sebekontrola –odůvodnění napsaného jevu
Skladba a tvarosloví
-používá členy podstatných jmen- člen určitý i
neurčitý
-umí vytvořit zápor
-časuje slovesa v přítomném čase
-použije vazbu ich möchte
-tvoří tvary zájmen osobních a přivlastňovacích
-utvoří jednoduché typy vět
-používá některá základní příslovce
-užívá předložky s výrazy času
-správně použije některé předložky
-počítá (základní číslovky)
-utvoří množné číslo podstatných jmen
Poznámky
formy práce:
- v lavicích ve třídě
- v jazykové učebně
- v počítačové učebně
- práce ve skupinách
metody práce:
- nácvik hlásek odlišných od češtiny,
způsob artikulace, správnost tvoření
hlásek, procvičování ve slovech
- poslech magnetofonových nahrávek
slov, mluvených rodilými mluvčími,
s následným opakováním (ve skupině i
individuálně)
- poslech a opakování jednoduchých
větných celků
- nácvik četby ve skupině
- individuální četba
- video – výukové programy
- nácvik jazykolamů
- recitace básní a zpěv písní
- demonstrační ukázka (psaní na
tabuli, nástěnná tabule)
- četba nových slov s následným
zaznamenáváním grafické podoby
- práce se slovníčky, ověřování
pravopisu
- zápis neznámých slov do slovníčku
Konverzace
- přepis textu, řešení tajenek, hádání
-umí pozdravit při setkání i loučení, představit sebe i slov po písmenkách
druhé, poděkovat a odpovědět na poděkování
-pošle jednoduché přání
- vyvozování pravidel a definic na
-rozumí běžným pokynům učitele, jednoduchým
základě poznatků z textu
větám vyučujícího i didakticky upraveným větám
rodilého mluvčího
- společné procvičování (práce
-v rozsahu produktivně osvojených jazykových
s učebnicemi, poslech mg. nahrávek)
prostředků formuluje jednoduché otázky a odpovídá - skupinová práce na tvorbě celků a vět
na ně
vhodných pro konverzaci
-dokáže samostatně stvořit několik vět např. k
- individuální procvičování
obrázku, vybrat z jednoduchého textu základní
- doplňování pracovních sešitů
informace, pracovat se slovníky
- ústní procvičování (jazykové hry)
-odhadne význam neznámého slova na základě
- domácí příprava formou zjisti,
konverzační situace
vyhledej, zapiš
-četba přiměřených textů z německých časopisů
- četba, poslech, překlady textů
Slovní zásoba
- kontrola porozumění formou otázek či
-rozumí užívaným slovům a obratům
kvízů
-odhadne význam slova z kontextu
- převyprávění textů
-časuje slovesa
- práce se slovníky
-odhaduje význam složených slov
- popisování obrázků
- řešení modelových situací, hraní rolí
- rozhovory ve dvojicích
- opis slovíček
- práce se slovníky
- překlad textu
- tajenky, křížovky
183
Slovní zásoba
− význam slov v kontextu
− slovotvorba (přípony, předpony,
kořen, složeniny)
− souvisí úzce s osvojovanými
tématy
mezipředmětové vztahy:
- shody a rozdíly ve skladbě a
tvarosloví (NJ, ČJ)
- hudební výchova (zpěv písní)
- zeměpis (země, ve kterých se mluví
německy)
průřezová témata:
- mediální výchova (práce s časopisy,
vyhledávání informací na internetu)
- environmentální výchova (péče o
zdraví)
- výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech (nutnost učit
se cizí jazyk, informace o zemích
184
FRANCOUZŠTINA JAKO DRUHÝ CIZÍ JAZYK V 7. - 9. ROČNÍKU
Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace
Vzdělávací obor: Francouzský jazyk
Ročník: 7.
Očekávané výstupy:
- aktivně se zapojí do jednoduché konverzace
- pozdraví a rozloučí se s kamarádem i s dospělým
- poděkuje a odpoví na poděkování
- označí místo, osoby, města
- určí a vyjádří, kde je určitá osoba
- informuje (se) o zdravotním stavu svém, svého přítele
- určí a vyjádří čas, dny v týdnu
- popíše osobu
- identifikuje předměty, které nás obklopují
- představí členy své rodiny
- vyjádří svůj věk
- vyhledá v textu specifické informace
-pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace
- rozumí známým výrazům a jednoduchým větám
- rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje
- formuluje jednoduché otázky a odpovídá na ně ústně i písemně
- sestaví a napíše krátké, gramaticky správné texty
- vyslovuje a čte foneticky správně přiměřeně náročné texty
Učivo:
- pravidla komunikace v běžných každodenních situacích
- základy hláskové stavby slov
- základní prvky fonologického systému francouzského jazyka
- abeceda
- základní gramatické struktury – pozdravy a oslovení
- slovosled
- intonace a melodie vět
- tvoření otázky
- podstatná jména – člen určitý a neurčitý, vynechávání členů
- množné číslo a ženský rod u podstatných a přídavných jmen
- zájmena osobní – samostatná i nesamostatná,
- nepravidelná slovesa avoir, être, faire
- zápor u sloves
- číslovky 0 – 20
- přivlastňování – předložka de + podstatné jméno
- předložky à, en, dans, sur, sous, chez
- výraz il y a
- rodina a přátelé
- telefonování
- části těla, zdraví a nemoci
- dny v týdnu, měsíce
- barvy
- Francie – Paříž – pamětihodnosti i současnost
Mezipředmětové vztahy:
ČJ
185
- vštěpuje si zásady společenského chování
- seznamuje se s národopisnými zvyky, porovnává je s našimi zvyklostmi
M
- sčítá a odčítá, provádí jednoduché mat. operace
TV
- využívá pohyb k zapamatování výrazů
PŘ
- popisuje části těla
VV
- rozpoznává barvy a jejich kombinace
PČ
- ztvárňuje různou formou výrazy ze své slovní zásoby
Hv
–při nácviku francouzských písní dodržuje melodii písně, správně dýchá
Průřezová témata:
OSV – O 1,5 – rozvíjí poznávací schopnosti, rozšiřuje paměťové dovednosti, rozvíjí kreativitu
OSV – S 1,2,3,4 při komunikaci prohlubuje mezilidské vztahy, poznává názory spolužáků, vzájemně
spolupracuje
OSV- M 1 – zvládá problémy s učením
EGS – 4 – zajímá se o zvyky jiných národů, srovnává je s našimi
MV – 2,4 – osobně přispívá k zapojení žáků z odlišného prostředí, vnímá cizí jazyk jako prostředek
k dorozumívání
MDV – P 1 – tvoří krátká, jednoduchá sdělení, vystoupení, projekt, s kterým se prezentuje ve třídě, na
veřejnosti
Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace
Vzdělávací obor: Francouzský jazyk
Ročník: 8.
Očekávané výstupy:
- aktivně se zapojí do jednoduché konverzace
- pozdraví a rozloučí se s kamarádem i s dospělým
- poděkuje a odpoví na poděkování
- označí místo, osoby, města
- určí a vyjádří, kde je určitá osoba
- určí a vyjádří čas, dny v týdnu
- popíše osobu
- identifikuje předměty, které nás obklopují
- představí členy své rodiny
- vyjádří svůj věk
- vyhledá v textu specifické informace
-pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace
- rozumí známým výrazům a jednoduchým větám
- rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje
- formuluje jednoduché otázky a odpovídá na ně ústně i písemně
- sestaví a napíše krátké, gramaticky správné texty
- vyslovuje a čte foneticky správně přiměřeně náročné texty
- reprodukuje obsah přiměřeně obtížného textu a konverzace
- užívá čísla 0 – 100
- popíše umístění předmětů
-zeptá se a odpoví na školní rozvrh hodin
186
-popíše svůj denní režim
-sestaví denní program
Učivo:
- pravidla komunikace v běžných každodenních situacích
- základy hláskové stavby slov
- základní prvky fonologického systému francouzského jazyka
- abeceda
- základní gramatické struktury – pozdravy a oslovení
- slovosled
- intonace a melodie vět
- tvoření otázky
- podstatná jména – člen určitý a neurčitý, vynechávání členů
- množné číslo a ženský rod u podstatných a přídavných jmen
- zájmena osobní – samostatná i nesamostatná, přivlastňovací – samostatná i nesamostatná, ukazovací
- nepravidelná slovesa avoir, être, faire, aller
- zápor u sloves
- číslovky 0 – 100
- přivlastňování – předložka de + podstatné jméno
- předložky à, en, dans, sur, sous, chez
- výraz il y a
- rodina a přátelé
- škola a školní potřeby
- telefonování
- dny v týdnu, měsíce
- barvy
- volný čas, zájmy, sport
- výraz il y a, il nˋ y a pas
- předložka de po výrazech množství
- časování sloves na –er (1. slovesná tř.) – parler, écouter
- rozkazovací způsob u sloves
- stahování členu určitého le, les +předl. de, a
- vyjadřování data, hodin
- svátky a oslavy
- můj týden, škola, povolání, koníčky
- Francie- pamětihodnosti i současnost
Mezipředmětové vztahy:
ČJ
- všímá si shodných gramatických jevů (velká písmena u jmen), všímá si přejatých slov,
- vštěpuje si zásady společenského chování – pozdravy, rozloučení, vztahy v rodině,
- popisuje režim dne – zdravý styl, potraviny, činnosti
- vyjmenovává svoje záliby
M
- vyjmenovává řadu čísel
- sčítá a odčítá, provádí jednoduché mat. operace
TV
- využívá pohyb k zapamatování výrazů
- vyjmenovává sporty
HV
- dodržuje melodii písně, správně dýchá
VV
- rozpoznává barvy a jejich kombinace
187
PČ
-ztvárňuje různou formou výrazy ze své slovní zásoby
Průřezová témata
OSV- O 1,5 – rozvíjí poznávací schopnosti, rozšiřuje paměťové dovednosti, rozvíjí kreativitu
OSV- S 1,2,3,4 – při komunikaci prohlubuje mezilidské vztahy, poznává názory spolužáků, vzájemně
spolupracuje
OSV – M 1 – zvládá problémy s učením
VDO – 2 – uvědomuje si svou náležitost ke své vlasti
EGS – 4 – zajímá se o zvyky jiných národů, srovnává je s našimi
MV – 2,4 osobně přispívá k zapojení žáků z odlišného prostředí, vnímá cizí jazyk jako prostředek
k dorozumívání
MDV – P1 – tvoří krátká, jednoduchá sdělení, vystoupení, projekt, s kterým se prezentuje ve třídě i na
veřejnosti
Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace
Vzdělávací obor: Francouzský jazyk
Ročník: 9.
Očekávané výstupy:
- aktivně se zapojí do jednoduché konverzace
- pozdraví a rozloučí se s kamarádem i s dospělým
- poděkuje a odpoví na poděkování
- označí místo, osoby, města, popíše město
- určí a vyjádří, kde je určitá osoba
- určí a vyjádří čas, dny v týdnu
- popíše osobu
- identifikuje předměty, které nás obklopují
- představí členy své rodiny
- vyjádří svůj věk
- vyhledá v textu specifické informace
-pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace
- rozumí známým výrazům a jednoduchým větám
- vyplní jednoduchý formulář s osobními údaji
- rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje
- formuluje jednoduché otázky a odpovídá na ně ústně i písemně
- sestaví a napíše krátké, gramaticky správné texty
- vyslovuje a čte foneticky správně přiměřeně náročné texty
- požádá o pomoc, vyžádá službu
- reprodukuje obsah přiměřeně obtížného textu a konverzace
-zvládá jednoduchou telefonní konverzaci
-poznává z obrázků na pohlednicích a v časopisech typické pamětihodnosti Paříže jako hlavního města
Francie
-popíše jednoduše aktuální stav počasí
-vyjmenovává svoje záliby
Učivo:
- pravidla komunikace v běžných každodenních situacích
- základy hláskové stavby slov
- základní prvky fonologického systému francouzského jazyka
- abeceda
- základní gramatické struktury – pozdravy a oslovení
188
- slovosled
- intonace a melodie vět
- tvoření otázky
- podstatná jména – člen určitý a neurčitý, vynechávání členů
- množné číslo a ženský rod u podstatných a přídavných jmen
- zájmena osobní – samostatná i nesamostatná, přivlastňovací – samostatná i nesamostatná,
ukazovací
- nepravidelná slovesa avoir, être, savoir, faire
- zápor u sloves
- číslovky 0 – 100
- přivlastňování – předložka de + podstatné jméno
- předložky à, en, dans, sur, sous, chez
- výraz il y a
- rodina a přátelé
- škola a školní potřeby
- dny v týdnu, měsíce
- barvy
- volný čas, zájmy, sport
- výraz il y a, il n y a pas
- předložka de po výrazech množství
- časování sloves na –er (1. slovesná tř.) – parler, écouter
- rozkazovací způsob u sloves
- stahování členu určitého le, les +předl. de, a
- vyjadřování data, hodin
- svátky a oslavy
- můj týden, škola, povolání, koníčky
- bydlení, adresa
- orientace ve městě
- cestování, doprava, dopravní prostředky
- pohlednice, dopis
- čas, hodiny, dny, části dne, týdny a měsíce
- roční období, počasí
- prázdniny
- v knihovně
- obchody a nakupování
- divadlo
- číslovky 0 - 1 000 000
- nepravidelné sloveso dire
- výraz y (tam)
- blízká budoucnost –aller + infinitiv
- ukazovací zájmena nesamostatná
- Francie – pamětihodnosti i současnost
Mezipředmětové vztahy:
ČJ
- všímá si shodných gramatických jevů (velká písmena u jmen), všímá si přejatých slov,
- vštěpuje si zásady společenského chování – pozdravy, rozloučení, vztahy v rodině,
- popisuje režim dne – zdravý styl, potraviny, činnosti
- vyjmenovává svoje záliby
M
- vyjmenovává řadu čísel
- sčítá a odčítá, provádí jednoduché mat. operace
189
TV
- využívá pohyb k zapamatování výrazů
- vyjmenovává sporty
HV
- dodržuje melodii písně, správně dýchá
VV
- rozpoznává barvy a jejich kombinace
PČ
-ztvárňuje různou formou výrazy ze své slovní zásoby
Průřezová témata
OSV- O 1,5 – rozvíjí poznávací schopnosti, rozšiřuje paměťové dovednosti, rozvíjí kreativitu
OSV- S 1,2,3,4 – při komunikaci prohlubuje mezilidské vztahy, poznává názory spolužáků, vzájemně
spolupracuje
OSV – M 1 – zvládá problémy s učením
VDO – 2 – uvědomuje si svou náležitost ke své vlasti
EGS – 4 – zajímá se o zvyky jiných národů, srovnává je s našimi
MV – 2,4 osobně přispívá k zapojení žáků z odlišného prostředí, vnímá cizí jazyk jako prostředek
k dorozumívání
MDV – P1 – tvoří krátká, jednoduchá sdělení, vystoupení, projekt, s kterým se prezentuje ve třídě i na
veřejnosti
190
RUŠTINA JAKO DRUHÝ CIZÍ JAZYK V 7. - 9. ROČNÍKU
Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE
Vyučovací předmět: Jazyk ruský
Charakteristika vyučovacího předmětu
A/ Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Výuka cizího jazyka napomáhá zúčastnit se vzájemné komunikace mezi národy. Připravuje jednak k
praktickému užívání jazyka, ale také k získávání dalších poznatků z různých oborů lidské činnosti.
Seznamuje se základními poznatky z reálii cizích zemí,rozšiřuje všeobecný kulturní obzor, napomáhá
formování postojů vedoucích k vytváření porozumění mezi národy.Vede ke vzájemné toleranci, respektu a
úcte ke kulturním hodnotám jiných národů.
Výuka 2.cizího jazyka vede k osvojení si základů mluvené i psané podoby jazyka,dorozumění se v
běžných situacích každodenního života, k porozumění jednoduchým textům a také k jednoduchému
písemnému vyjadřování.
Z počátku je pozornost soustředěna na porozumění vyslechnutému projevu - na ústní vyjadřování s důrazem
na správnou výslovnost. Cílem čtení a psaní je především vytvoření správné vazby mezi zvukovou podobou
jazyka a její realizací v grafické podobě. Významnou roli hrají nahrávky textů a fonetických cvičení.
Žák má možnost při výuce sledovat praktické využití osvojeného učiva a pokrok ve studiu. Významnou roli
hraje dialog tvořený krátkými větami, které žáci memorují a obměňují.
Vyučovací předmět má 3 hodinovou dotaci v 7.- 9. Ročníku. Výuka probíhá v učebně cizích jazyků,
lze využít i učebnu informatiky.
B/ Výchovné a vzdělávací strategie
Kompetence k učení
Učitel:
- nabízí nové formy a metody učení a získávání informací, učí žáky jejich osvojení /A 1/
- používá přiměřené zdroje informací / učebnice, pracovní sešity,slovníky, mapy,doplňující texty,
audiovizuální techniku/ /A 2/
- důsledně opakuje a upevňuje základní poznatky, vyvozuje z jednoduššího složitější a uvádí věci do
souvislostí / doplňování, tabulky…/ /A 3/
- vede žáky k samostatné práci a porovnávání výsledků s ostatními /A4/
- vede k vlastnímu posuzování vědomostí, pomůže najít vhodnou metodu k odstranění chyb /A5/
Receptivní řečové dovednosti
Výstupy
Učivo
Průřezová témata
- Rozumí pokynům učitele v cizím
jazyce a reaguje na ně
Rozumí jednoduchým sdělením se
známou slovní zásobou,
základním frázím a jednoduchým
větám, umí se sám vyjádřit.
Oslovení, pozdravy, představení se,
omluva, poděkování, vyjádření
(ne)souhlasu, žádost, adresa.
191
Rozumí jednoduchému textu,
dovede se v něm orientovat, umí
vyhledat potřebnou informaci, ptá
se i odpovídá
Práce s textem, rozbor textu otázkami,
reprodukce textu
Prezentuje přiměřeně obtížné
básničky a písničky
Konkrétní písně a básně
Vyslovuje a správně foneticky čte
jednoduché texty se známou
slovní zásobou, ale dovede
pracovat i se slovníkem, pokud je
třeba
Fonetická cvičení, práce s texty, se
slovníkem
Produktivní řečové dovednosti
Umí se vyjádřit ústně i písemně k
základním situacím každodenního
života. Zvládá jednoduchou
konverzaci na běžná témata, umí
se vyjádřit i písemně - přiměřená
obtížnost.
Osobní údaje a rodina, škola, zájmová
činnost, oblečení, nákupy, jídlo,
příroda a počasí, tradice, zvyky a
svátky, důležité zeměpisné údaje.
Adresa, dopis, blahopřání, pozdrav z
prázdnin.
Napíše jednoduché sdělení,
používá správné gramatické
struktury a věty.
Základy pravopisu, slovosled, věta
jednoduchá, souvětí, věta oznamovací
a tázací, rozkaz, zápor, čas přítomný i
minulý.
Interaktivní řečové dovednosti
Zapojí se do jednoduché
konverzace jiných osob, domluví
se v běžných každodenních
situacích.
Viz výše uvedená konverzační témata.
Zná nejdůležitější informace o
zemích studovaného jazyka.
Využívá četby, PC a TV k získání
nových poznatků.( Podle úrovně
znalostí mluví žáci v cizím nebo v
mateřském jazyce).
Poloha těchto zemí, jejich hlavní a
významná města, známé historické
stavby…
192
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE
Vzdělávací oblast je v 6. – 9. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu:
MATEMATIKA
Rozvíjení klíčových kompetencí vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace na 2. stupni ZŠ
Matematika - výchovně vzdělávací strategie výuky tohoto předmětu
Klíčové kompetence jsou závaznými výstupy vzdělávání a matematika se na jejich utváření podílí zcela
zásadním způsobem. I proto je matematika jedním z hlavních pilířů programu Tvořivá škola. Vede žáky
k rozvoji logického myšlení a rozvoji jednotlivých klíčových kompetencí, zejména kompetence k řešení
problémů. Matematika ve vztahu s fyzikou, pracovními činnostmi a chemií má za cíl vybavit žáky takovými
znalostmi, dovednostmi a návyky, aby bylo dosaženo zvýšení technické úrovně vzdělanosti naší mládeže,
která je obecně považována za nedostačující.
Matematiku doporučujeme vyučovat od 6. do 9. ročníku jako samostatný předmět, a to po 4
vyučovacích hodinách týdně. Charakter výuky matematiky je činnostní. Výuku orientujeme tak, aby žáci
poznatky získávali na základě individuální nebo skupinové práce. Žáci provádějí zvolené činnosti, které je
vedou k pozorování určených jevů. O předkládaných jevech se žáky diskutujeme a vybízíme je k vyjadřování
názorů a formulování závěrů vlastními slovy. Následuje upřesnění závěrů učitelem. Tímto způsobem
umožňujeme žákům samostatné znovuobjevování poznatků, čímž podporujeme jejich dobré osvojení,
postupný rozvoj klíčových kompetencí a podněcujeme zájem o výuku. Takto předkládanému učivu žáci
rozumí. Jelikož na mnohé poznatky přicházejí sami, získávají sebedůvěru a nic nebrání dalšímu průběžnému
rozvoji klíčových kompetencí.
Vzhledem k rychlému rozvoji vědy a techniky vedeme žáky k přesvědčení, že dobré znalosti
z matematiky uplatní v současnosti ve všech oborech. K pochopení, že matematika je dokonalý nástroj, který
jim pomůže dobře zvládat i další přírodovědné předměty a může je přivést k dosahování nových objevů.
Kompetence k učení
Při výuce matematiky dochází hlavně k rozvoji logického myšlení a k rozvoji paměti. Opomenout
ovšem nelze ani rozvoj komunikace, pracovních návyků, schopnosti řešit problémy a sociální interakce. Žáci
se rovněž učí vyhledávat a třídit informace a nacházet vztahy a souvislosti mezi nimi. Operují také se symboly,
znaky, grafy, diagramy a schématy, což je připravuje na obdobné operace používané v běžném životě.
Ve vyučovacím předmětu Matematika na 2. stupni ZŠ je pro utváření a rozvoj kompetence k učení
třeba:
• umožnit žákům pracovat individuálně nebo ve skupinách a při všech činnostech rozvíjet logické
myšlení a rozumně postupovat při řešení problémů (dosahujeme toho především řešením
úsudkových úloh, a to průběžně od nejnižších ročníků)
• nechat žáky hovořit o problému, samostatně i ve spolupráci s ostatními žáky vyhledávat a třídit
informace, rozlišovat podstatné od nepodstatného, nalézat souvislosti, navrhovat různé způsoby
řešení, vyvozovat hypotézy a konečné závěry
• vést žáky k osvojování si nezbytných matematických vzorců a algoritmů
• používat pomůcky, modely, reálné materiály (tiskoviny, propagační materiály, plakáty), aby žáci
dokázali postupným získáváním matematických znalostí tyto analyzovat, třídit, porovnávat své
výsledky a závěry dál používat pro své učení
• postupně vést žáky k přesnému a stručnému vyjadřování, užívání matematického jazyka i
symboliky, k provádění rozborů a stručných zápisů při řešení úloh a ke zdokonalování grafického
projevu
• získávat číselné údaje měřením reálnými měřidly, prováděním odhadů, zaokrouhlováním, studiem a
vyhodnocováním tabulek, grafů a diagramů
193
•
•
•
•
•
při řešení úloh hledat podobnosti a odlišnosti a vést žáky k efektivnímu učení
nechat žáky vysvětlovat objevené závislosti a pravidla, klást si navzájem otázky, odpovídat,
přemýšlet o praktickém využití učiva
prakticky poznat a ve vztahu s fyzikou porozumět hlavním jednotkám fyzikálních veličin, se kterými
se v matematice setkávají
upozorňovat žáky na postupy a učivo, které znají z nižších ročníků, z výuky jiných předmětů,
z vlastních pozorování, z praktického života, vytvářet návaznosti v učivu (na základě užívaných
metod výuky organizovat a řídit proces vlastního učení)
vést žáky k sebehodnocení, aby si každý uvědomoval, které učivo ovládá, co sám dokáže vyřešit,
co si dokáže samostatně ověřit, aby to, co chápe a umí, dovedl předávat druhým a sám věděl, co si
z předávaných poznatků potřebuje doplnit (práce s chybou)
Kompetence k řešení problémů
Matematika využívá řešení úloh, které mají často charakter problémových situací a umožňují žákům objevovat
a volit různé postupy řešení. Dbáme na to, aby výuka matematiky byla pokud možno co nejvíce názorná,
praktická, založená na dobrém porozumění učivu všemi žáky. Pro postupný rozvoj kompetence k řešení
problémů je třeba:
o každém předloženém problému s žáky hovořit, kde je to možné, nechat žáky provést nákres, situaci
vymodelovat – umožnit jim postupně si osvojovat vhodné metody zobrazování řešených situací
problémy důkladně rozebrat – hledat podobnosti v reálném světě, formulovat podstatu problému, popřípadě
identifikovat informace chybějící pro řešení problému nebo vyloučit informace nadbytečné a teprve poté
navrhnout způsoby a možnosti řešení
vyslovovat domněnky o pozorovaných jevech, ověřovat si správnost svých domněnek a závěrů, uvědomovat
si, že znovuobjevujeme a dále rozvíjíme poznatky matematiky
dát žákům prostor pro vhodné pojmenování problému
učit žáky nevzdávat se při prvním nezdaru, učit je hledat pomoc v učebnicích (znovuzopakováním učiva)
nebo dalších materiálech, a to ve vzájemné spolupráci se spolužáky, s učitelem, ale i doma v rodině
naučit žáky identifikovat chybu a hledat variantní cesty k jejímu odstranění
řádně si osvojit matematické pojmy, algoritmy, matematickou terminologii a užívat je
uvědomovat si vzájemnou polohu objektů v rovině a prostoru, dokázat si cokoliv dostupnými prostředky
vymodelovat
nechat žáky samostatně vyhledávat, zkoumat a vyhodnocovat různé grafické prezentace problémů
a závislostí
umožnit žákům využívat vhodných pomůcek, nástrojů a technických zařízení k vyhledávání informací a řešení
problémů (internet, výpočetní technika)
ověřovat správnost řešení prakticky a osvědčené postupy aplikovat při řešení podobných nebo nových situací
nastolovat problémové situace tak, aby bylo možné poznané metody řešení uplatnit i v jiných
(nematematických) oblastech jejich vzdělání
pro vedení žáka ke kritickému usuzování a srozumitelné a věcné argumentaci je třeba rozvíjet kombinatorické
a logické myšlení, nechat žáky obhajovat vlastní závěry a rozhodnutí
Kompetence komunikativní
Pro rozvíjení této klíčové kompetence jsou v předmětu matematika ideální možnosti, neboť samo činnostní
učení vyžaduje neustálou komunikaci, a to jak mezi žáky navzájem, tak mezi žáky a učitelem. Žákům proto
umožňujeme:
− v klidu, pozorně a s porozuměním číst zadání řešených problémů
− vyjadřovat svoje názory (např. formou domněnek), navrhovat různé možnosti řešení, hledat argumenty
pro jejich zdůvodnění
− modelovat, popisovat a matematizovat reálné situace při práci s pomůckami, dotazovat se na vzniklé
nejasnosti, komunikovat se spolužáky a sledovat jejich závěry
194
−
−
−
−
−
−
porovnávat svoje výsledky řešení se závěry spolužáků, argumentovat, obhajovat své způsoby řešení,
poučit se od druhých, naslouchat upřesnění učitele
postupně poznávat odborný matematický jazyk a provádět správné matematické zápisy
osvojovat si dovednost převádět matematické znaky a symboly do slov běžného jazyka a postupně se
učit logickému a přesnému vyjadřování
rozvíjet komplexní pohled na daný problém, vidět souvislost mezi reálnou situací a jejím formalizovaným
popisem
rozumět různým typům záznamů v pracovních materiálech a učebnicích, vybrané způsoby záznamů
používat při zpracování svých závěrů
závěry prezentovat pomocí ICT a vhodného softwaru, používat informační a komunikační prostředky pro
komunikaci jak se spolužáky, tak i s okolním světem
Kompetence pracovní
Tato kompetence se rozvíjí v matematice zvláště v součinnosti s praktickými činnostmi a výtvarnou výchovou,
a to především:
−
měřením veličin, zaokrouhlováním hodnot, porovnáváním, získáváním a tříděním dat, kdy se žáci
přibližují k běžně užívaným postupům
−
tím, jak žáci získávají zručnost při výrobě didaktických pomůcek z různých materiálů a při práci s
modely, kdy se rozvíjí jejich prostorová představivost a tvůrčí fantazie
−
čtením a rýsováním výkresů a schémat, které vedou k osvojování a rozvíjení technické
gramotnosti
−
tvorbou náčrtů a přesným rýsováním, zdokonalujícím žáky v preciznosti práce
−
na základě řešení aplikačních a praktických úloh využívají získané zkušenosti a znalosti v zájmu
vlastního rozvoje i své přípravy pro budoucnost
−
umožněním žákům racionálně poznávat své schopnosti a činit podložená rozhodnutí o dalším
vzdělávání a profesním zaměření
Kompetence sociální a personální
Tato kompetence je utvářena průběžně od samého začátku výuky matematiky, kdy systematicky podporujeme
a rozvíjíme sebedůvěru žáků ve vlastní schopnosti a vytváříme tak předpoklady pro zdravý sociální vývoj.
Žákům umožňujeme průběžně komunikovat, doplňovat se, spolupracovat. Individuální práci žáka při řešení
složitějších matematických úloh často střídáme s prací ve dvojicích či skupinovou prací. Některé postupy a
metody jsou pro skupinové činnosti přímo koncipovány a spolupráci žáků vyžadují. Skupinovou prací můžeme
rovněž řešit nedostatek vhodných pomůcek. Pokud je to možné, snažíme se o maximální podíl žáků na
zhotovení osvědčených pomůcek. Pro činnostní způsob učení je to naprostá nutnost. Pro rozvoj a utváření
kompetence sociální a personální žákům umožňujeme:
podílet se společně s učitelem na vytvoření pravidel pro práci ve skupině
při práci ve dvojicích nebo skupinách převzít určitou roli, za kterou každý sám zodpovídá
přispívat k diskusi při řešení úkolu v malé skupině i v kolektivu třídy
podílet se na vytváření příjemné atmosféry v týmu, žáky přitom vedeme k ohleduplnosti a k uznávání
druhých, k poskytnutí rady nebo pomoci druhému při společné práci
čerpat poučení z toho, co je pro ně nachystáno, co jim učitel předkládá, co mají připraveno v učebních
materiálech, co si sami ověří při práci s pomůckami
spolupracovat při řešení problémových a aplikovaných úloh, kdy žáci vyjadřují situace z běžného života
a následně využívají nabytých dovedností v praxi (žáci tak docházejí k poznávání možností a významu
matematiky pro praktický život a skutečnosti, že ke správnému výsledku lze dospět různými způsoby)
vytvářet si pozitivní představu o sobě samém, docházet ke správným závěrům a ústně i písemně vyjadřovat
své názory, obhajovat svůj způsob řešení
postupně poznávat význam studia matematiky pro porozumění globálním souvislostem a multikulturním
pohledům na naši civilizaci
Kompetence občanská
V matematice se rozvíjení této kompetence uplatňuje zvláště:
195
−
−
−
−
−
−
rozvíjením důvěry ve vlastní schopnosti a poznáváním svých možností (např. při řešení úloh)
vedením žáka k soustavné sebekontrole, a to při každém kroku v celém postupu řešení
postupným rozvojem systematičnosti, vytrvalosti, přesnosti žáků
získáním dovednosti vyslovovat hypotézy na základě vlastní zkušenosti, dříve získaných znalostí,
prováděním pokusů, měřením a ověřováním nebo vyvracením získaných poznatků a výsledků za pomoci
protipříkladů
když je žáku dávána možnost, aby sám rozhodoval, které dovednosti již dobře ovládá, co ještě
potřebuje udělat a zjistit, aby svoje úkoly zvládl
když podporujeme tvořivé nápady žáků a pozitivně je hodnotíme
Uvedené zpracování klíčových kompetencí navazuje na 1. část Modelového programu Tvořivá škola, ve které
naleznete rozpracované klíčové kompetence, charakteristiku výuky i doporučený obsah učiva matematiky pro
potřeby 1. – 5. ročníku ZŠ.
Poznámka:
Aby byla zajištěna návaznost mezi oběma stupni ZŠ a také proto, že řada přístupů a postupů využívaných v 5.
ročníku je využívána a rozvíjena i v 6. a 7. ročníku, doporučujeme učitelům M na 2. stupni ZŠ seznámit se
nejen s obecným zpracováním Vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace v 1. části Modelového programu
Tvořivá škola, ale i s konkrétními činnostními postupy používanými na 1. stupni ZŠ. Vhodné je např.
absolvovat kurz činnostního učení M pro 4. a 5. ročník a až následně kurz činnostního učení M v 6. a 7.
ročníku. Všichni dosavadní absolventi kurzu pro 4. a 5. ročník z řad učitelů 2. stupně jej označili za velmi
přínosný. Další možností jsou společná setkání a společné diskuse učitelů obou stupňů školy.
A) Výchovně vzdělávací cíle vyučovacího předmětu Matematika v 6. – 9. roč.:
−
−
−
−
−
−
−
osvojování nových matematických pojmů a poznatků na základě aktivních činností v návaznosti na
předcházející matematické poznání
prohlubování poznatků, pozorování a rozlišování, rozvíjení úsudku a zobecňování směřující k logickému
myšlení a věcné argumentaci a k přesnému – nejen odbornému – vyjadřování
utváření souboru matematických nástrojů a aparátu (početní operace, algoritmy, metody řešení úloh,
matematické modely řešení, grafická schémata, tabulky, znázornění, grafy aj.) a jeho efektivního
využívání při řešení problémových i aplikovaných úloh vyjadřujících situace z běžného života
získávání obecnějších dovedností a návyků (rozbor problému a plán řešení, odhad, volba správného
postupu a prostředků řešení, vlastní řešení, kontrola správnosti), a to prostřednictvím osvojování si
matematických poznatků, metod řešení úloh a problémů, poznáváním logické stavby a systému
v matematice
rozvíjení a uplatňování přesného a stručného vyjadřování prostřednictvím užívání odborného jazyka,
symboliky, algoritmů, rozborů a zápisu řešení obecnějších matematických úloh
utváření dovedností vedoucích k přesnému, pečlivému, přehlednému grafickému projevu, a to nejen
v oblasti geometrické
vytváření dostatku příležitostí aktivně se podílet na vlastním vzdělávání, samostatně se projevovat, řešit
úlohy, získávat nové vědomosti vlastní činností, a to prostřednictvím činnostního pojetí vyučování, tj.
uplatňováním postupů a forem práce, které umožňují maximálně využívat vlastních zkušeností
a dovedností
B) Charakteristika výuky matematiky na 2. stupni základní školy
Ve výuce matematiky se každý pojem buduje postupně, vyvíjí se a dotváří. Proto na sebe jednotlivé tematické
celky musí navazovat, a to včetně symboliky a dikce. Pokud dojde k narušení tohoto procesu a systému,
k nepochopení pojmu, k nezvládnutí poznatku nebo činnosti, nelze úspěšně zvládnout následné učivo
a dosáhnout očekávané výstupy. Vzniká tak i obecný pocit náročnosti, těžkosti a výjimečnosti matematiky.
Matematika tvoří systém, který nelze v žádném ročníku přerušit, učit izolovaně jednotlivé celky bez
vzájemných vztahů, propojenosti, odvolávání se již na osvojené poznatky, postupy, metody atp. Z tohoto
196
hlediska je i obsah učiva matematiky ve vzdělávacím programu pro 2. stupeň ZŠ vymezen do jednotlivých
ročníků a doplněn doporučenými dílčími výstupy a požadavky na žáka. Obsah učiva v jednotlivých ročnících je
doplňován neopomenutelnými tematickými celky pro zajištění návaznosti učiva, jeho osvojení a upevnění:
desetiminutovky, shrnutí a opakování učiva, souhrnná cvičení, závěrečná opakování.
Ve vzdělávacím programu Tvořivá škola jsou matematické pojmy a vztahy předávány důsledně
systematicky a v návaznosti na předcházející, již osvojené si matematické poznatky, a to v obecně a šíře
formulovaných tematických okruzích:
−
Číslo a proměnná (číslo a početní operace na 1. stupni ZŠ)
−
Závislosti, vztahy a práce s daty
−
Geometrie v rovině a v prostoru
−
Aplikační úlohy a problémy
Obsah tematických celků je minimem základního vzdělávání v matematice na 2. stupni ZŠ. Tematické celky
lze charakterizovat:
– Číslo a proměnná
V návaznosti na tematický celek Číslo a početní operace na 1. stupni ZŠ si žák rozšiřuje číselný obor
přirozených čísel na obor čísel celých, racionálních a analogicky si v těchto oborech osvojuje početní operace.
Důraz je kladen na osvojení dovednosti provádět operaci a schopnost operaci propojit s reálnou situací.
V souvislosti s rozšiřováním číselných oborů žák získává dovednost odhadovat a zaokrouhlovat
s danou přesností, užívat různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek–část, řešit situace vyjádřené
poměrem, pracovat s měřítky map a plánů, řešit aplikační úlohy na procenta. Žák se učí efektivně využívat
výpočetní techniku pro školní práci i praxi mimo ni.
Významnou úlohu v základním vzdělávání matematiky pro potřeby dalšího vzdělávání, ale i pro
matematizaci reálných situací, má pojem proměnná. Přírodovědné obory, technické obory, ale i obory ostatní
pracují s obecnými formulacemi, zápisy, vzorci, rovnicemi atd. a na různé úrovni uplatňují znalost základů
algebry, práci s výrazy a proměnnou. Proto se zaměřujeme na práci s proměnnou a na dobré osvojení základů
algebry všemi žáky a ne pouze žáky s výraznými studijními předpoklady.
– Závislosti, vztahy a práce s daty
Žák pozoruje a rozpoznává projevy jevů, jejich změny a závislosti jako projevy praktického života a dochází
k pochopení vzájemných vztahů. Žák závislosti zkoumá prostřednictvím tabulek, diagramů a grafů,
v jednoduchých případech je konstruuje, vyjadřuje matematickým zápisem nebo je modeluje. Zkoumáním
těchto vztahů a závislostí směřuje k vyvození a pochopení pojmu funkce. Významné místo v tomto
tematickém celku pro názorné přiblížení učiva (práce s tabulkou, konstrukce grafů, proměna grafu aj.) má
využití vhodného počítačového softwaru. Realizování obsahu učiva daného tematického celku pomocí
příslušných výukových programů na počítači umožňuje žákovi názornější a snazší pochopení pojmu funkce.
Prostřednictvím tabulek a grafů tvořených přímo na obrazovkách vidí vztahy, závislosti a změny, chápou lépe
pojem proměnná a funkce a lépe chápou význam funkce v jednoduchých reálných situacích. Pro potřeby
nejen dalšího studia, ale i běžného života má učivo v aplikačních úlohách neopomenutelné místo, a to včetně
základů goniometrických funkcí. Proto vzdělávací program Tvořivá škola v obsahu učiva realizuje základní
poznávání goniometrických funkcí s důrazem na aplikace v praktických situacích.
Vzdělávací oblast tohoto celku otevírá ideální cestu k uplatňování mezipředmětových vztahů se
vzdělávací oblastí Informační a komunikační technologie, s přírodovědnými předměty a k tvořivé činnosti
a experimentování žáka.
– Geometrie v rovině a prostoru
Geometrii na 2. stupni ZŠ vyučujeme pravidelně, každý týden (většinou 2 hod. týdně střídavě s aritmetikou
nebo algebrou), v samostatných vyučovacích hodinách, ne v blocích.
Základní představy žáka o geometrických obrazcích a tělesech jsou rozšiřovány a prohlubovány. Žák
určuje a znázorňuje geometrické útvary, popisuje je slovně a geometricky modeluje reálné situace. Řeší
197
geometrické úlohy, počítá obsahy a obvody rovinných obrazců, povrchy a objemy těles. Poznává a užívá
základní vztahy mezi rovinnými obrazci (shodnost, podobnost).
Obsahem učiva je i osvojení si vztahů mezi rovinnými útvary, poznání a využívání metrických
vlastností v rovině. Osvojené poznatky a vztahy jsou využívány pro řešení jednoduchých konstrukčních úloh
a úloh z běžné životní praxe.
Významné místo v realizaci tohoto tematického celku má utváření správných dovedností a návyků při
rýsování, užívání správných a vhodných pomůcek pro rýsování a formování celkového grafického projevu
žáka. Důraz je kladen i na správné, přesné a odborné vyjadřování, užívání matematické symboliky
a dodržování algoritmů řešení (např. konstrukční úlohy). Uvedené požadavky nemají samoúčelný význam jen
pro geometrii, ale pomáhají vytvářet obecnější pracovní návyky, dovednost, ovlivňují komunikační dovednosti
žáka, spoluformují některé osobní vlastnosti žáka apod.
– Aplikační úlohy a problémy
Úlohy tohoto typu jsou nedílnou součástí všech předcházejících tematických celků v průběhu celého
základního vzdělávání v matematice a realizují se průběžně v každé vyučovací hodině.
Žák se učí řešit problémové situace a úlohy z běžného života s využitím všech osvojených
matematických poznatků a dovedností. Osvojuje si obecný algoritmus řešení: analyzovat a pochopit úlohu
a problém, utřídit údaje a podmínky, provádět situační náčrt, odhad, problém matematizovat, řešit a výsledek
ověřit a konfrontovat s reálnou situací.
Při řešení úloh žák využívá prostředky výpočetní techniky i některé další pomůcky. Příležitost
dostávají i žáci, kteří mají dílčí nedostatky v numerickém počítání nebo v kvalitě rýsování.
Do tohoto tematického celku včleňujeme také okruh učiva z oblasti finanční matematiky a rýsování.
Oba okruhy učiva splňují zaměření na aplikace matematiky při řešení úloh a situací z běžné praxe. Svým
obsahem i rozsahem žáka nezatěžují, ale naopak jsou pro něj přínosem, neboť se s problematikou obou témat
v praxi setkává a prakticky využívá osvojované poznatky a dovednosti.
C) Obsah učiva vyučovacího předmětu Matematika v 6. – 9. roč.:
Matematika je v 6. – 9. ročníku vyučována po 4 hodinách týdně. Doporučujeme, aby se aritmetika s geometrií
učila střídavě v každém týdnu po 2 vyučovacích hodinách. Učivo aritmetiky (později algebry) s geometrií se
tak lépe vzájemně prolíná a snadněji se mezipředmětově využívá. Tento způsob řazení vyučovacích hodin
rozloží učební látku do delšího časového prostoru. To napomáhá snadnějšímu a trvalejšímu osvojení učiva.
Pamatujeme na to, že dobré zvládnutí učiva jednoho ročníku, je předpokladem pro zvládnutí učiva v ročníku
následujícím. V úvahu je třeba vzít i to, že žák, který chybí týden nebo dva z důvodu nemoci, bude snadněji
navazovat na předešlou látku, neboť ano v aritmetice ani v geometrii se neprobere velké množství učiva.
výuka v blocích je pro vyšší stupeň vhodná až když žák již dobře ovládá základní učivo.
Je-li při střídání 2 hodin aritmetika a 2 hodin geometrie vyučující v některém učivu pozadu, může na
týden nebo dva zvolit kombinaci 3+1 dle potřeby.
6. ročník (4 hodiny týdně)
Aritmetika (2 hodiny týdně)
Opakování a upevnění učiva z 1. stupně ZŠ
přirozená čísla a jejich zápis
− zobrazení, porovnávání, zaokrouhlování přirozených čísel
− operace s přirozenými čísly (sčítání, odčítání, násobení, dělení), písemné algoritmy
− slovní úlohy
−
Dílčí výstupy:
198
−
žák v oboru přirozených čísel dovede čísla porovnat, zaokrouhlovat, sčítat, odčítat, násobit a dělit (a to
především písemně), uvažuje a rozlišuje, správně volí početní výkony při řešení slovních úloh
Desetinná čísla (Vyvozování pojmu desetinného čísla a všech činností i operací s desetinnými čísly vychází z
peněžního modelu. S činnostmi s desetinným číslem v peněžním modelu se žáci setkávají již od 5. ročníku.)
− zlomek – desetinné číslo (opakování), rozvinutý zápis čísla
− porovnávání, zaokrouhlování desetinných čísel
− činnosti s penězi
− operace s desetinnými čísly (sčítání, odčítání, násobení, dělení), písemné algoritmy
− užití kalkulátorů při výpočtech s desetinnými čísly
− úlohy z praxe: převody jednotek, aritmetický průměr
− slovní úlohy
Dílčí výstupy:
− žák dovede desetinná čísla porovnávat, sčítat, odčítat, násobit a dělit (písemné algoritmy)
− žák umí pro výpočty využít kalkulátor, v úlohách z praxe dovede uvažovat, využívat matematické úsudky,
převádět jednotky, vypočítat aritmetický průměr
Dělitelnost přirozených čísel
− násobek, dělitel
− znaky dělitelnosti
− prvočísla, číslo složené, čísla soudělná a nesoudělná
− rozklad čísla na prvočinitele
− největší společný dělitel, nejmenší společný násobek
Dílčí výstupy:
− žák umí určit největší společný dělitel a nejmenší společný násobek a užívat znaky dělitelnosti jako
propedeutika počítání se zlomky a algebraickými výrazy
Geometrie (2 hodiny týdně)
Opakování a upevňování učiva z 1. stupně ZŠ
− bod, přímka, polopřímka, úsečka
− jednoduché konstrukce: rovnoběžky, kolmice
− délka úsečky, měření, jednotky délky
− rovinné obrazce: znázornění, rozlišování, jednoduché konstrukce a náčrty (čtverec, obdélník)
− obvod a obsah čtverce a obdélníku, základní jednotky obsahu, slovní úlohy
Dílčí výstupy:
− žák pozná, narýsuje a popíše základní geometrické útvary a obrazce, provádí jednoduché konstrukce
(kolmice, rovnoběžky, čtverec, obdélník)
− určuje délku úsečky měřením, rýsuje úsečky dané velikosti, užívá základní jednotky délky
− určuje obvod čtverce a obdélníku,
− dovede vyznačit 1 cm2,1 dm2 ve čtvercové síti, umí znázornit 1 m2
− pomocí čtvercové sítě určuje obsah čtverce a obdélníku, rozlišuje a užívá základní jednotky obsahu
− využívá praktických poznatků z F
Úhel a jeho velikost
− úhel, velikost úhlu, určení velikosti úhlu měřením a výpočtem
199
−
−
typy a druhy úhlů
jednoduché konstrukce: osa úhlu, přenášení úhlu, vzdálenost bodu od přímky
Dílčí výstupy:
− žák pozná, narýsuje a popíše úhel, určí velikost úhlu měřením, rýsuje úhel dané velikosti
− provádí jednoduché konstrukce: přenesení úhlu, osa úhlu, vzdálenost bodu od přímky
Osová souměrnost
− shodnost geometrických útvarů
− osová souměrnost, osa souměrnosti
− osově souměrné obrazce
− jednoduché konstrukce: osa úsečky, osa úhlu
Dílčí výstupy:
− žák umí určit obrazce osově souměrné
− provádí jednoduché konstrukce: osa úsečky a úhlu
Trojúhelník
trojúhelník, zobrazení, popis, modely
třídění trojúhelníků podle velikosti stran a podle velikosti úhlů
trojúhelníková nerovnost
příčky v trojúhelníku: výšky, těžnice, střední příčky a jejich konstrukce
Dílčí výstupy:
− žák umí trojúhelníky zobrazit, popsat, modelovat, rýsovat a třídit je podle daných kritérií
− v trojúhelníku umí vyznačit výšky, těžnice, střední příčky
− zná trojúhelníkovou nerovnost
Objem a povrch
− krychle, kvádr: rozlišování těles, jejich popis, modelování, tělesa kolem nás
− využití učiva z F
− objem a povrch kvádru a krychle (modely krychlí a kvádrů)
− jednotky objemu
− slovní úlohy - objem a povrch krychle a kvádru
− žák pozná daná tělesa, umí je popsat, modelovat
− vypočítá objem a povrch krychle a kvádru a užívá základní jednotky pro obsah a objem
7. ročník (4 hodiny týdně)
Aritmetika
Opakování a upevnění učiva ze 6. ročníku
− desetinná čísla, početní operace s desetinnými čísly
− dělitelnost
− slovní úlohy, úsudky
Zlomky
činnostní vyvození pojmu zlomek, zápis zlomku
krácení a rozšiřování zlomků, porovnávání zlomků
sčítání a odčítání zlomků
200
převrácené číslo, násobení a dělení zlomků
zlomek – složený zlomek – smíšené číslo – desetinné číslo
využití učiva ve slovních úlohách
Dílčí výstupy:
− žák dovede zlomky porovnávat, rozšiřovat, krátit
− žák dovede zlomky sčítat, odčítat, násobit a dělit
− žák řeší jednoduché slovní úlohy se zlomky
Celá čísla
− čísla kladná, záporná, navzájem opačná
− uspořádání celých čísel, znázornění na číselné ose, porovnávání
− početní operace s celými čísly (sčítání, odčítání, násobení, dělení)
− číslo racionální
− slovní úlohy – celá čísla kolem nás
Dílčí výstupy:
− žák dovede v oboru celých čísel čísla porovnávat, znázornit na číselné ose, uspořádat
− žák provádí početní operace: sčítání, odčítání, násobení a dělení, využívá přednosti početních výkonů,
dovede slovně vyjádřit, jak se jednotlivé operace s celými čísly provádějí
Poměr
− poměr
− zvětšování, zmenšování v daném poměru
− měřítko plánu a mapy
− slovní úlohy vedoucí k užití poměru
Dílčí výstupy:
− žák dovede zvětšovat a zmenšovat úsečky v daném poměru a užívat měřítko plánu a mapy v úlohách
z praktického života
Přímá a nepřímá úměrnost
přímá úměrnost, nepřímá úměrnost
úměra, tabulky
trojčlenka
slovní úlohy řešené trojčlenkou
přímá, nepřímá úměrnost - tabulky, grafy
Dílčí výstupy:
− žák umí určit, zda daná závislost je přímá nebo nepřímá úměrnost, sestavit tabulku a narýsovat graf
přímé, nepřímé úměrnosti
− řešit slovní úlohy pomocí trojčlenky
Procenta
procento, procentová část, základ
výpočet přes 1 %:
výpočet procentové části
výpočet počtu procent
výpočet základu
slovní úlohy na procenta
úrok
201
Dílčí výstupy:
žák umí vypočítat procentovou část, základ a určit počet procent výpočtem přes 1 %
− řeší slovní úlohy, které využívají náměty z praktického života
−
Geometrie
Shodnost trojúhelníků
opakování učiva o trojúhelníku ze 6. ročníku ZŠ
− shodnost trojúhelníků: věta sss, sus, usu
− konstrukce trojúhelníků podle vět sss, sus, usu
−
Dílčí výstupy:
− žák umí sestrojit trojúhelníky na základě vět sss, sus, usu
− žák provádí náčrty, zvládá konstrukce trojúhelníků podle vět o shodnosti, dovede popsat a provést
konstrukci, zná podmínky, za kterých se dají konstrukce trojúhelníků provést (podle vět sss, sus, usu)
Osová a středová souměrnost
− osová souměrnost, útvary osově souměrné
− středová souměrnost, útvary středově souměrné
Dílčí výstupy:
− žák umí určit obrazce osově a středově souměrné a tyto souměrnosti rozlišit
− žák umí narýsovat obrazy jednoduchých geometrických útvarů v osové a středové souměrnosti
Čtyřúhelníky, hranoly
− čtyřúhelník, zobrazení, popis, modely
− rovnoběžník, zobrazení, popis, modely
− činnostní třídění rovnoběžníků podle vlastností stran a úhlů
− konstrukce a obsahy rovnoběžníků – činnostně
− obsah trojúhelníku – činnostně
− lichoběžník, konstrukce lichoběžníku, rozlišování lichoběžníků
− obsah lichoběžníku
− čtyřúhelník, mnohoúhelník – hranol – popis modelů hranolů, činnostní rozlišování hranolů
− povrch a objem hranolů, sítě těles, odvozování vzorců, výpočty
− úlohy z praxe a na výpočet povrchů a objemů hranolu
Dílčí výstupy:
− žák umí čtyřúhelníky zobrazit, popsat, modelovat a rýsovat, třídit podle daných kritérií
− žák dokáže sestrojit rovnoběžník v jednoduchých případech
− umí vypočítat obvod a obsah hranolu s trojúhelníkovou a rovnoběžníkovou podstavou
− žák je schopen popsat modely těles
− umí odvozovat základní vzorce
8. ročník (4 hodiny týdně)
Aritmetika a algebra
Mocniny a odmocniny
− druhá mocnina a odmocnina
202
−
−
−
−
−
určování druhé mocniny a odmocniny pomocí kalkulátorů (tabulek)
slovní úlohy z praxe
mocniny s přirozeným mocnitelem, rozvinutý zápis čísla
číselné výrazy s mocninami
početní operace s mocninami: sčítání, odčítání, násobení, dělení, (umocňování)
Dílčí výstupy:
žák umí určit druhou mocninu a odmocninu pomocí kalkulátoru (u čísel do 15 zpaměti)
− žák umí sčítat, odčítat, násobit a dělit mocniny s přirozeným mocnitelem, umí určit mocninu součinu,
zlomku a mocniny, dovede říci, jak se s mocninami provádí početní výkony
− Učivo a jeho osvojení je nezbytné pro žáky jako propedeutika pro práci s výrazy s proměnnou a pro
algebru jako takovou v obecné rovině.
−
Výrazy s proměnnou
− číselné výrazy a výrazy s proměnnou
− hodnota výrazu, dosazování do výrazu
− zápis slovního textu pomocí výrazu
− mnohočleny
− sčítání a odčítání mnohočlenů
− násobení mnohočlenu jednočlenem a mnohočlenem
− vytýkání před závorku – rozklady mnohočlenu na součin
− vzorce a2 - b2, (a ± b)2 a jejich užití
Dílčí výstupy:
žák umí určit hodnotu výrazu a dosazovat do výrazu
− zapsat slovní text pomocí výrazu s proměnnou v jednoduchých případech
− žák dovede sčítat, odčítat mnohočleny a násobit jednočlenem
− upravit výraz vytýkáním před závorku a užívat vzorce ke zjednodušení výrazu
−
Lineární rovnice o jedné neznámé
− rovnost, rovnice
− ekvivalentní úpravy rovnic, zkouška
− řešení přiměřeně náročných lineárních rovnic pomocí ekvivalentních úprav vedoucích hlavně k vyjádření
neznámé v oboru přirozených čísel
− výpočet neznámé ze vzorce
− slovní úlohy řešené pomocí lineárních rovnic
Dílčí výstupy:
− žák řeší přiměřeně náročné lineární rovnice pomocí ekvivalentních úprav a provádí zkoušku správnosti
(rovnice s výsledky v oboru přirozených čísel nebo celých čísel)
− žák umí vypočítat hodnotu neznámé z jednoduchých vzorců
Geometrie
Pythagorova věta
pravoúhlý trojúhelník
− Pythagorova věta
− užití Pythagorovy věty v praxi a v životě kolem nás
−
203
Dílčí výstupy:
− žák zná Pythagorovu větu v základním tvaru (c2 = a2 + b2) a v úlohách z praxe ji při výpočtech užívá vždy
až po provedení nákresu a vyznačení pravoúhlého trojúhelníku
Kruh, kružnice
− kružnice, kruh, zobrazení, popis, modely
− délka kružnice, obsah kruhu
− vzájemná poloha kružnice a přímky
− vzájemná poloha dvou kružnic
− tečna a tětiva kružnice
− kružnice opsaná a vepsaná trojúhelníku a rovnoběžníkům
− slovní úlohy - výpočet délky kružnice, obsah kruhu
Dílčí výstupy:
− žák umí kružnici a kruh zobrazit, popsat, narýsovat
− určit délku kružnice a obsahu kruhu
− určit vzájemnou polohu: kružnice a přímky, dvou kružnic
− sestrojit tečnu kružnice
Válec
− válec – zobrazení sítě, popis tělesa, modely
− povrch a objem válce, odvození vzorců
− slovní úlohy – válec kolem nás
−
Dílčí výstupy:
− žák umí zobrazit, popsat, narýsovat, modelovat válec
− umí vypočítat povrch a objem válce
Konstrukční úlohy
− jednoduché konstrukce
− postup řešení konstrukční úlohy, zápis, symbolika
− množina bodů dané vlastnosti
− Thaletova věta
− konstrukce trojúhelníků, čtyřúhelníků
Dílčí výstupy:
− žák používá základní pravidla přesného rýsování
− dodržuje algoritmus konstrukční úlohy: náčrt a rozbor, provedení konstrukce (zápis popisu konstrukce je
rozšiřující učivo)
− provádí jednoduché konstrukce (např. osy, rovnoběžky, kolmice, tečny, konstrukce trojúhelníků podle vět
sss, sus, usu apod.)
− provádí konstrukce trojúhelníků a čtyřúhelníků zadané různými prvky v jednoduchých případech a v
návaznosti na praxi (rozšiřující učivo)
Užitá matematika
a) Aplikační úlohy a problémy
jednoduché technické výpočty
−
−
Dílčí výstupy:
− žák řeší ve všech tematických celcích slovní a aplikační úlohy v těsné návaznosti na praktické využití
matematiky kolem nás
204
b) Základy statistiky
− základní pojmy
− aritmetický průměr
− statistická šetření
− diagramy, grafy
− úlohy z praxe, užití výpočetní techniky
Dílčí výstupy:
− žák se orientuje ve statistických údajích a informacích z denního života, tisku a médií, umí číst a
zhodnocovat informace z diagramů, grafů a dalších statistických ukazatelů
− umí sám provést jednoduché statistické šetření a zaznamenat ho, užívá výpočetní techniku
Učivo tohoto celku má pro žáka, jeho informovanost a každodenní praxi význam a měla by mu být věnována
patřičná pozornost.
9. ročník (5 hodin týdně)
Algebra
Algebraické výrazy
opakování a upevnění učiva z 8. ročníku: výrazy s proměnnou, vzorce a2 - b2, (a ± b)2, rozklady
mnohočlenů na součin vytýkáním před závorku
− jednoduché úpravy algebraických výrazů
− rozklady na součin výrazů typu vzorců a2 - b2, a2 ± 2ab + b2
−
Výrazy s proměnnými
− proměnná ve jmenovateli zlomku
− hodnota a smysl výrazu
− krácení a rozšiřování výrazů
− sčítání, odčítání, násobení a dělení výrazů
− lomené výrazy ve fyzice, technických výpočtech, vzorcích
−
Poznámka:
Učivo tohoto tematického celku je základem algebry v rámci základního matematického vzdělání na základní
škole. Je nezbytným základem a východiskem pro další vzdělávání žáků na všech typech středních škol.
Žákům předkládáme základní poznatky a požadujeme na nich dovednosti pracovat s algebraickými výrazy v
jednoduchých tvarech a vazbách. Požadavky se vztahují i k jednoduchým úpravám výrazů s neznámou ve
jmenovateli a jejich užití v praxi..
Dílčí výstupy:
− žák umí určit hodnotu lomeného výrazu, provést určené úpravy
− provádí krácení a rozšiřování výrazů se zlomkem
− umí jednoduché výrazy se zlomky sčítat, odčítat, násobit a dělit
Lineární rovnice
řešení rovnice – opakování
lineární rovnice se zlomkem a závorkami (přiměřeně náročné) – vzorce, výpočet neznámé ze vzorce
užití rovnic pro řešení slovních úloh
jednoduchá zadání
zvláštní typy slovních úloh: úlohy o pohybu, společné práci, počítání směsí, rozšiřující učivo
soustava rovnic o dvou neznámých a jejich řešení, slovní úlohy
205
Dílčí výstupy:
− žák umí řešit lineární rovnice se závorkami i se zlomky
− umí provést výpočet neznámé ze vzorce
− na základě rovnic a vzorců řeší slovní úlohy z praxe (úlohy o pohybu, fyzikální úlohy, technické výpočty
ap.)
Funkce
− funkce jako závislost dvou veličin; definiční obor funkce
− způsob vyjádření funkce: tabulka, graf (rovnice)
− přímá a nepřímá úměrnost
− lineární funkce
− goniometrické funkce ostrého úhlu pravoúhlého trojúhelníka: sin, cos, tg
− tabulky a grafy goniometrických funkcí: sin, cos, tg (pro znázornění užití výpočetní techniky)
− užití goniometrie v praxi, řešení jednoduchých reálných situací
Poznámka:
Učivo tohoto tematického celku obsahuje v orientační a informační formě učivo o goniometrických funkcích pro
vytvoření představ a uceleného pohledu na funkční vztahy veličin, a to v úzké návaznosti na praxi.
Dílčí výstupy:
žák umí poznat funkční vztah
− umí určit definiční obor funkce
− rozlišuje přímou a nepřímou úměrnost, lineární funkci, goniometrické funkce sin, cos, tg
− umí vyjádřit funkci tabulkou, grafem a určit hodnoty goniometrických funkcí pomocí tabulek nebo
kalkulátoru
− při řešení úloh z praxe využívá při výpočtech poznatky o funkcích, zvlášť v geometrii
−
Geometrie
Podobnost
− podobnost rovinných útvarů, poměr podobnosti
− podobnost trojúhelníků, věty o podobnosti trojúhelníků
− podobnost kolem nás: plány, mapy
Dílčí výstupy:
žák umí určit podobné útvary v rovině, umí určit a použít poměr podobnosti
− užívá poměr podobnosti při práci s plány a mapami
−
Tělesa
− opakování: zobrazení, popis těles, modely, povrchy těles – krychle, kvádr, hranoly, válec
− tělesa: jehlan, kužel, koule - zobrazení, popis těles, modely
− povrchy a objemy těles - jehlan, kužel, koule
− aplikační úlohy, úlohy řešící reálné situace
Dílčí výstupy:
žák umí základní tělesa zobrazit, popsat, modelovat, rýsovat, sestrojit jejich sítě
− umí vypočítat povrch a objem těles
−
Užitá matematika – aplikační úlohy a problémy
a) Základy finanční matematiky
úrokový počet, základní pojmy
jednoduché úrokování: výpočet úroku, určení jistiny
úvěr, půjčka
206
valuty, devizy, převody měn
b) Základy rýsování
− technika rýsování, druhy čar, technické písmo, rýsovací pomůcky
− technické výkresy, kótování
− pravoúhlé promítaní, (sdružené průměty, půdorys, nárys)
D) Očekávané výstupy
Číslo a proměnná
Žák:
provádí početní operace v oboru celých čísel a racionálních čísel; užívá ve výpočtech druhou mocninu a
odmocninu, tzn.:
na základě znalosti oboru přirozených čísel v dalších číselných oborech umí číslo zapsat, porovnat,
zaokrouhlit, provádí početní operace sčítání, odčítání, násobení, dělení (a to především písemně), pro
výpočty využívá i kalkulátor
žák umí porovnat, krátit, rozšířit zlomky a provádět s nimi početní výkony jako propedeutika pro potřeby
algebry
ze stejného důvodu umí pracovat s mocninou s přirozeným mocnitelem
zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně využívá kalkulátor
modeluje a řeší situace s využitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel, tzn.:
žák vedle uvedených situací s využitím dělitelnosti se zabývá dělitelností jako propedeutikou pro práci se
zlomky a algebraickými výrazy: naučí se určit nejmenší společný násobek a největší společný dělitel a
užívat znaky dělitelnosti
užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek–část (přirozeným číslem, poměrem, zlomkem,
desetinným číslem, procentem)
řeší modelováním a výpočtem situace vyjádřené poměrem; pracuje s měřítky map a plánů, tzn.:
žák umí zvětšovat a zmenšovat v daném poměru a prakticky užívá měřítko map a plánů
řeší aplikační úlohy na procenta (i pro případ, že procentová část je větší než celek), tzn.:
umí vypočítat procentovou část a základ a určit počet procent výpočtem přes 1 %
žák umí vypočíst v jednoduchých případech úrok a určit jistinu
v návaznosti na praxi řeší úlohy o úvěru, půjčce, umí převést jednotlivé měny
matematizuje jednoduché reálné situace s využitím proměnných, určí hodnotu výrazu, sčítá, odčítá a násobí
mnohočleny, provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců a vytýkání, tzn.:
žák pro potřeby dalšího studia a praxe zvládá i základní poznatky o lomených výrazech: určuje smysl
výrazu, provádí krácení a rozšiřování výrazů; umí výrazy sčítat, odčítat, násobit a dělit; poznatky
využívá v praxi – práce se vzorci
formuluje a řeší reálné situace pomocí rovnic a jejich soustav, tzn.:
žák umí řešit lineární rovnice pomocí ekvivalentních úprav a provádí zkoušku správnosti
umí provést výpočet neznámé ze vzorce
analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát
v oboru celých a racionálních čísel
Závislosti, vztahy a práce s daty
Žák:
vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data
porovnává soubory dat, tzn.:
žák se orientuje ve statistických údajích a informacích z praxe, umí číst a vyhodnocovat i vytvářet
schémata, grafy, tabulky
umí sám provést jednoduché statistické šetření a zaznamenat ho, pro tyto účely využívá výpočetní
techniku
určuje vztah přímé anebo nepřímé úměrnosti
207
vyjádří funkční vztah tabulkou, grafem, rovnicí, tzn.:
žák umí poznat funkční vztah a určit definiční obor
rozlišuje přímou a nepřímou úměrnost, lineární funkci a orientačně i geometrické funkce sin, cos, tg
umí vyjádřit funkci tabulkou, grafem a vyjádřit hodnoty goniometrických funkcí pomocí kalkulátoru
matematizuje jednoduché reálné situace s využitím funkčních vztahů, tzn.:
žák řeší jednoduché slovní úlohy vedoucí k užití přímé a nepřímé úměrnosti, slovní úlohy řeší úměrou a
trojčlenkou
žák řeší jednoduché úlohy z praxe geometrického charakteru s užitím goniometrických funkcí
Geometrie v rovině a v prostoru
Žák:charakterizuje a třídí základní rovinné útvary, načrtne a sestrojí rovinné útvary, zdůvodňuje a využívá
polohové a metrické vlastnosti základních rovinných útvarů při řešení úloh a jednoduchých praktických
problémů; využívá potřebnou matematickou symboliku, tzn.:
žák umí základní rovinné útvary zobrazit, popsat, narýsovat, modelovat; třídí útvary podle daných kritérií
dovede popsat vzájemný vztah přímek, kružnic, přímky a kružnice; určit a využít shodnost a podobnost
geometrických útvarů
dovede využít metrické vlastnosti v rovině: vzdálenost bodu od přímky, trojúhelníková nerovnost,
Pythagorova věta
určuje velikost úhlu měřením a výpočtem
odhaduje a vypočítá obsah a obvod základních rovinných útvarů
využívá pojem množina všech bodů dané vlastnosti k charakteristice útvarů a k řešení polohových a
nepolohových konstrukčních úloh, tzn.:
žák ovládá základní jednoduché konstrukce, např. osa úsečky, úhlu, kolmice a rovnoběžky, tečna kružnice
umí sestrojit trojúhelník podle vět sss, sus, usu
dodržuje algoritmus konstrukční úlohy: náčrt a rozbor úlohy, provedení konstrukce
provádí konstrukce zadané různými prvky v návaznosti na potřeby praxe
načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru ve středové a osové souměrnosti, určí středově a osově souměrný
útvar
užívá k argumentaci a při výpočtech věty o shodnosti a podobnosti
určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (tělesa), analyzuje jejich vlastnosti
načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles v rovině, tzn.:
žák umí základní tělesa poznat, zobrazit, popsat, narýsovat, modelovat
načrtne a sestrojí sítě základních těles
odhaduje a vypočítá objem a povrch těles
analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s využitím osvojeného matematického aparátu
Ve vztahu ke geometrii, konstrukčním úlohám a rýsování žák:
zná a používá základy přesného rýsování
zná základy technického kreslení, kótování
dovede v praktických cvičeních pracovat s jednoduchým technickým výkresem a plánem
Nestandardní aplikační úlohy a problémy
Žák:
užívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných
nebo zkoumaných situací
řeší úlohy na prostorovou představivost, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z různých tematických a
vzdělávacích oblastí
208
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Vzdělávací oblast je v 6. – 9. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu:
INFORMATIKA
Rozvíjení klíčových kompetencí vzdělávací oblasti Informatika a komunikační technologie
na 2. stupni ZŠ
Kompetence k učení
Pro postupné rozvíjení této kompetence je při výuce informatiky třeba:
− vést žáka k smysluplnému porozumění toku informací, počínaje jejich vznikem, uložením na médium,
přenosem, zpracováním, vyhledáváním a praktickým využitím
− vytvořit od raného věku žáků pozitivní vztah k informačním technologiím, jakožto prostředků k získávání,
třídění, zpracování a prezentace informací, které žáka každodenně zasahují
− při zpracovávání získaných informací třídit a rozlišovat podstatné od nepodstatného, navrhovat různé
způsoby řešení, vyvozovat konečné závěry, o vzniklých problémech hovořit
− používat počítače a periferie od samého prvopočátku smysluplně, osvojovat si standardní postupy při
zpracovávání informací, zavrhnout dosud přetrvávající způsob práce pokus – omyl
− při vyhodnocování informace porovnávat a poznatky z většího množství alternativních informačních
zdrojů, a tím k dosahování větší věrohodnosti vyhledávaných informací
− postupně vést žáky k přesnému vyjadřování, ovládnutí a užívání jazyka informatiky
− vést žáky k využívání výpočetní techniky, aplikačního i výukového software ke zvýšení efektivnosti učení
a racionálnější organizaci práce
− nechat žáky vysvětlovat získané informace, klást si navzájem otázky, odpovídat na ně a přemýšlet o
praktickém využití
− upozorňovat žáky na využití informací v různých oblastech lidské činnosti, vytvářet návaznosti v
probíraném učivu
− vést žáky k sebehodnocení, aby si každý uvědomoval, které učivo ovládá, co sám dokáže vyřešit, co si
dokáže samostatně ověřit, aby to, co chápe a umí dovedl předávat druhým a sám věděl, které činnosti a
postupy si potřebuje doplnit
− tvořivě využívat softwarové a hardwarové prostředky při prezentaci výsledků své práce
− pochopit funkce výpočetní techniky jako prostředku simulace a modelování přírodních i sociálních jevů a
procesů
Kompetence k řešení problémů
Pro postupné rozvíjení této klíčové kompetence u žáků je potřebné ve výuce informatiky dbát na to, aby výuka
byla srozumitelná a přiměřená věku, praktická, založená na porozumění učivu a dokonalém zvládnutí
standardních postupů a činností. Proto je třeba:
−
o každém řešeném problému s žáky hovořit, problémy důkladně rozebrat,
navrhnout a vyzkoušet různé možnosti řešení
−
dát žákům prostor pro vhodné pojmenování problému
−
nechat žáky vysvětlovat získané informace, klást si navzájem otázky,
odpovídat na ně a přemýšlet o praktickém využití
−
naučit žáky nevzdávat se při prvním nezdaru, hledat pomoc v různých
učebnicích a uživatelských příručkách a manuálech, ve spolupráci se spolužáky, s učitelem ale i doma v
rodině
−
pro vedení žáka ke kritickému usuzování a srozumitelné a věcné
argumentaci, je třeba rozvíjet algoritmické myšlení, logické myšlení, nechat žáky obhajovat své řešení a
prezentace výsledků své práce
−
nastolovat problémové situace, aby žáci dokázali poznané metody řešení
uplatnit i v jiných oblastech celoživotního vzdělávání
209
Kompetence komunikativní
Informatika je v samé podstatě na komunikaci založená. Nejedná se pouze o komunikaci mezi žákem a
strojem ale hlavně o komunikaci mezi lidmi navzájem. Žákům proto umožňujeme:
−
vyjadřovat svoje názory třeba zpočátku na základě intuice a tyto posléze
zpřesňovat
−
při práci s hardwarem a softwarovým vybavením popisovat prováděné
činnosti, dotazovat se na vzniklé nejasnosti, komunikovat se spolužáky, sledovat jejich závěry
−
porovnávat výsledky své práce s výsledky práce spolužáků, argumentovat,
obhajovat výsledky své práce, poučit se od druhých, naslouchat upřesnění učitele
−
poznávat správný jazyk informatiky, užívat správné termíny
−
při zpracovávání výsledků své práce dbáme u žáků na to, aby používali
ustálené postupy
Kompetence sociální a personální
Pro správné ovládnutí informačních technologií je třeba, aby žáci pro získání kompetencí k učení a řešení
problémů pracovali s výpočetní technikou povětšinou individuálně. V tomto případě jsou zcela neupotřebitelné
metody skupinové práce ale i práce ve dvojicích. Tento způsob práce používáme většinou na začátku řešení
problémů. Individuální práci upřednostňujeme proto, že jinak jeden žák pracuje a ostatní koukají. Proto je
třeba:
−
pokud už musíme přistoupit k práci ve dvojicích nebo i větších skupinách
jednoznačně přiřadit role ve skupině a vytvořit přesná pravidla pro práci, samozřejmě ve spolupráci všech
zúčastněných
−
žákům dát možnost diskutovat při řešení úkolů
−
vést žáky k ohleduplnosti u uznání práce druhých, k poskytnutí rady a pomoci
druhým, zvláště spolužákům, kteří nemají počítače doma a nemají dostatečné znalosti a dovednosti
−
pěstovat v žákovi pozitivní představu o sobě samém, vždy mít možnost
vyslovit své názory a obhájit svůj způsob řešení
Kompetence občanské
V informatice se rozvíjení této kompetence uplatňuje zvláště:
−
respektováním práv k duševnímu vlastnictví při užívání softwaru
−
zaujetím odpovědného, etického přístupu k nevhodným obsahům
vyskytujícím se na internetu či jiných médiích
−
rozvíjením důvěry ve vlastní schopnosti a možnosti při ovládnutí informačních
technologií
−
vedením žáka k sebekontrole, soustavnosti, systematičnosti a přesnosti
−
podporou tvořivé činnosti žáků
Kompetence pracovní
Na konci základního vzdělání dosáhne žák této kompetence tím, že během výuky informatiky:
−
pro řešení problémů, které jsou před něho staveny, prezentaci výsledků své
práce, získávání informací používá bezpečně a účinně výpočetní techniku doplněnou přídavnými
periferiemi
−
při použití vhodného softwaru dodržuje vymezená pravidla pro jeho používání
( softwarové právo )
−
používáním různých verzí programů, prací na různých počítačích se
postupně bez problémů adaptuje na změněné nebo nové pracovní podmínky
−
dodržuje stanovená přesná pravidla pro práci s výpočetní technikou, návody
pro práci s přídavnými zařízeními a instalační postupy pro instalaci softwaru dodanou výrobci
−
dodržuje hygienické a zdravotní normy při práci s výpočetní a prezentační
technikou
−
odpovědně přistupuje z hlediska ochrany životního prostředí k likvidaci obalů,
210
−
papíru, tonerových kazet ...
je mu jasný pojem a postup nakládání s nebezpečnými odpady a jejich
bezpečná likvidace – poškozené monitory
−
na základě získané ICT gramotnosti v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy
na budoucnost, učiní podložené rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesní orientaci
A) Výchovně vzdělávací cíle vyučovacího předmětu Informatika v 6. – 9. roč.:
Žák:
− chápe společenský tok informací – vznik–přenos–transformace–zpracování – distribuce informací
− využívá základní standardní funkce počítače a jeho nejběžnější periferie
− respektuje pravidla bezpečné práce s HW i SW a postupuje poučeně i v případě jejich závad
− chrání data před poškozením, ztrátou a zneužitím
− při vyhledávání informací na internetu používá jednoduché a vhodné cesty
− vyhledává informace na portálech,v knihovnách a databázích
− komunikuje pomocí internetu či jiných běžných komunikačních zařízení
− ovládá práci s textovými, grafickými i tabulkovými editory a využívá vhodných aplikací
− uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem
− ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závažnost a vzájemnou návaznost
− pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví
− používá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji
− zpracuje a prezentuje na uživatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě
B) Charakteristika výuky Informatiky na 2. stupni základní školy:
Vyučovací předmět Informatika bude vyučován od 6. do 9. ročníku po jedné vyučovací hodině týdně. Časová
dotace byla posílena z disponibilní časové dotace, neboť jsme si vědomi důležitosti získání ICT gramotnosti
našimi žáky. Charakter výuky informatiky je činnostní. Výuku orientujeme tak, aby žák dovednosti a znalosti
získával výhradně na základě individuální nebo maximálně dvoučlenné skupinové práce s počítači, periferiemi
a používaným softwarem. Žák provádí takové činnosti, které vedou k získání základních znalostí a dovedností
práce s ICT technologiemi výhradně uživatelského charakteru, ale tak, aby je mohl dále rozvíjet na středním
stupni vzdělání. Cílem naší práce je vybavit žáka takovými kompetencemi, aby byl schopen ICT technologie v
budoucnosti cílevědomě využívat k organizaci a řízení svého života. Dovednosti získané ve vzdělávacím
oboru Informatika umožňují žákovi aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího softwaru a
informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Získané dovednosti jsou
v informační společnosti nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce i podmínkou k efektivnímu
rozvíjení profesní a zájmové činnosti
C) Obsah učiva vyučovacího předmětu Informatika v 6. – 9. roč.:
6. – 7. ročník
Windows – pokračování
− jak co otevřít v daném programu
−
seřazení položek ve Start – Prog
−
−
−
−
−
−
hlavní nabídka
ikony snadného spuštění
schování spodní lišty
ovládací panely
kontrola disku, defragmentace
komprimování
211
−
instalování programů
Vektorová grafika – program Zoner Callisto – úvodní část
– základní objekty, vkládání objektů
– nástroj Výběr a editace objektů
– označení, změna velikosti, přesun, rotace a zkosení objektu, nástroj Tvarování objektů
– tvary – obdélník, čtverec, kružnice, elipsa, mnohoúhelníky, hvězdy,úsečky, křivky
– zrcadlení podle os
– změna měřítka pracovní plochy
– duplikační režim
– ukládání
– text – umělecký text, barva textu, editace textu
– vkládání obrázků, barevná výplň
Poznámka: Tento program není součástí programového vybavení dodávaného v rámci projektu Indoš. Nákup
tohoto programu není finančně náročný – rozhodně se školám investice vyplatí.
Microsoft Office – Microsoft Word – pokračování
– klávesa Insert
– úprava WordArtu
– barva, tvar, stíny, trojrozměrný efekt
– kreslení
– odrážky a číslování
– tabulky
– vkládání speciálních znaků
– formát odstavce
– tabulátory – posun, zarovnání
– sloupec, oddíl, konec stránky a konec oddílu
– čísla stránek
– záhlaví, zápatí
– automatické opravy
– styl
Skenování
Poznámka: Praktické činnosti – závisí na materiálním vybavení školy
Seznámení s digitální videokamerou
Digitální fotoaparát
Multimediální prezentace – PowerPoint
– programy pro tvorbu prezentací, druhy prezentací
– základní okno programu
– šablony
– rozložení snímků
– přidání dalších snímků
– prohlídka prezentace
– nové textové pole
– úprava textu – velikost písma, barva písma, zarovnání textu
– mazání textových polí a celých snímků
– vložení grafických objektů – obrázek, klipart, WordArt, automatické tvary
– efekty objektů – zvuk, časování, přechod mezi snímky
– vlastní pozadí
– hypertextové odkazy
212
Počítačové sítě – pokračování
– uživatelský účet, heslo
– Internet – vyhledávače (Seznam, Centrum, Google, Jyxo, Altavista)
– vyhledávání na internetu
– oblíbené stránky
– organizace v oblíbených položkách
– uložení stránky
– otisk obrazovky
Microsoft Outlook – pokračování
– emailová adresa
– kontakty
– kalendář
Důvěryhodnost zdroje
(průřezové téma Mediální výchovy)
Počítačová kriminalita
Ochrana na internetu
– anonymita při chatování
– spamy
– nakupování a placení po internetu
8. – 9. ročník
Zoner Callisto – pokračování
– klávesové zkratky nástrojů
– kruhová výseč
– symetrické tvarování vrcholů hvězdy
– rozbití objektu na křivky
– tvarování textového rámce
– zakřivení textu podle křivky
– průhlednost, výplně, bitmapový typ výplně, plastická výplň, fraktál
– spojování, průnik objektů
– plastická výplň, stíny, vytvoření přechodu
– tabulka v Zoner Callistu
– tvorba dokumentu v Zoner Callistu
Tabulkový procesor Microsoft Excel
– základní okno
– buňka – typ buňky, velikost buňky, označení více buněk
– základní úpravy textu – font, zarovnání, barva písma, výplň buněk
– práce s tabulkou – přesun, označování, vkládání a odstraňování řádků a sloupců
– základní funkce
– graf – tvorba grafu, prostorové natáčení grafů, velikost a formát textů, barvy a textury
– kopírování
– číselné řady
– formát buňky – číslo, zarovnání, ohraničení
– řazení dat
– tisk – náhled, nastavení záhlaví a zápatí
Databáze – Microsoft Access
– seznámení s programem
– tvorba jednoduché databáze
213
Internet – závěrečná část
– připojení k internetu – modem, WiFi, pevné připojení
– internetové protokoly – software
– vyhledávání na internetu – internetový obchod
– elektronická banka
– emailová schránka Seznamu či Tiscali
– česko–anglický slovník online
Tvorba webových stránek – Microsoft FrontPage
– jazyk HTML
– tři moduly programu FrontPage
– tvorba stránky – barva pozadí, stejné pozadí více stran
– barva písma, barva hypertextových odkazů
– úprava textu – zarovnání odstavců, nástroje pro úpravu textu
– obrázek – vkládání, velikost, zarovnání obrázku
– ukládání
– prohlížení dokumentu prohlížečem
– hypertextové odkazy
– změna formátu – rozměr, miniatury
– zobrazovaná velikost obrázku, okraje, průhledné pozadí obrázku
– vkládání videa
– odkaz pro zaslání emailové zprávy
– umístění stránky na server
Zvuk – Windows Media Player
– přehrávání
– formáty
– grabování
– internetová rádia
– skiny
– vypalování
– obaly CD – tvorba
Hardware
– kde se počítače používají
– co je uvnitř počítače
– skříň – obsah skříně – základní deska, procesor, harddisk, paměť RAM, přídavné karty, zdroj,
mechaniky
– periferie – tiskárny, monitory, ...
– druhy počítačů
– zásady práce s počítačem
D) Očekávané výstupy
Zpracování a využití informací
Žák:
−
ovládá práci s textovými a grafickými editory a využívá vhodných aplikací
−
uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem
−
pracuje s informacemi v souladu se zákonem o duševním vlastnictví
−
využívá běžný výukový a kancelářský software
−
používá informace z různých informačních zdrojů
−
zpracuje a prezentuje na uživatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě
214
OBČANSKÁ VÝCHOVA
Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A SPOLEČNOST
Tato oblast žáky seznamuje se znalostmi a dovednostmi potřebnými v demokratické společnosti.
Zaměřuje se na utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí přináležitost k evropské civilizaci a kultuře.
Snaží se preventivně působit proti rasismu, xenofobii, extremismu, vede žáky k toleranci, k respektování
lidských práv a k úctě k přírodnímu a kulturnímu bohatství.
Vzdělávací obor: VÝCHOVA K OBČANSTVÍ
Tento obor rozvíjí občanské a právní vědomí žáků, motivuje je k aktivní účasti na životě společnosti.
Vede žáky k sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí, s jednáním lidí v konkrétních situacích.
Seznamuje žáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem, s činností politických
institucí a orgánů, s mezinárodními vztahy a organizacemi, s globálními problémy světa. Učí je respektovat a
uplatňovat pravidla morálky a společenského soužití, poznávat kulturu a tradice jiných národů, vystupovat proti
rasismu a extremistickým projevům chování, vyjadřovat kultivovaně vlastní názory a uznávat názory druhých.
V tomto vzdělávacím oboru je věnována náležitá pozornost také boji proti patologickým jevům, tj. alkoholu,
kouření, drogové závislosti, kriminalitě mládeže v rámci tzv.Minimálního preventivního programu. Škola
organizuje různé přednášky (Maják, besedy se zástupci policie, návštěva soudního přelíčení, besedy s lékaři
aj.).
V rámci tématu Ochrana člověka za mimořádných událostí si zase žáci osvojují vědomosti nezbytné pro
ochranu člověka při požárech, povodních, haváriích a jiných živelných katastrofách.
KLÍČOVÉ KOMPETENCE:
KOMPETENCE K UČENÍ
-žák vyhledává a třídí informace, využívá jich v tvůrčích činnostech a v praktickém životě, propojuje poznatky a
uvádí je do souvislostí, vytváří si komplexní pohled na svět
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
- žák vnímá problémové situace a umí je řešit, využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností, myslí kriticky,
činí uvážlivá rozhodnutí a je za ně zodpovědný, umí si obhájit vlastní názor
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ
-žák kultivovaně vyjadřuje své myšlenky a názory, naslouchá druhým, zapojuje se do diskuse, vhodně
argumentuje, využívá informační a komunikační prostředky a technologie
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ
- žák účinně spolupracuje ve skupině, dokáže poskytnout pomoc druhým, ovládá a řídí svoje jednání a
chování
KOMPETENCE OBČANSKÉ
- žák se umí vcítit do situací druhých lidí, dokáže se postavit proti fyzickému i psychickému násilí, je si vědom
svých práv a povinností, chová se zodpovědně v krizových situacích ohrožujících život a zdraví člověka,
respektuje a chrání naše tradice a kulturní a historické dědictví, chápe základní ekologické souvislosti a
enviromentální problémy
KOMPETENCE PRACOVNÍ
- žák využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje a
přípravy na budoucí povolání
V jednotlivých tématech se objevují tato průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Enviromentální výchova,Mediální výchova.
Při výuce se využívá různých vyučovacích metod, např. výklad, diskuse, referáty, skupinové práce, scénky,
dlouhodobé projekty, besedy.
Hodinová dotace: 6. ročník - 9. ročník 1 hodina týdně
215
6. ROČNÍK
VÝSTUPY
UČIVO
MEZIPŘEDM.VZ.
PRŮŘEZ.TÉMATA
POZN.
Rok v jeho proměnách a slavnostech
- Kalendář
Z – planeta Země
multikulturní výchova –
- Významné dny a
ČJ – znalost přísloví a multikulturalita
svátky
pranostik
- Židé a jejich tradice D – významné
- Přísloví a pranostiky historické postavy a
události
- zná kalendář a umí
se v něm orientovat
- zná významné dny
a svátky
- má základní
znalosti o životě a
tradicích Židů uvádí
příklady pranostik,
přísloví
Domov
- vysvětlí pojem
domova z hlediska
své
sounáležitosti k
rodině, obci, regionu,
vlasti
- uvádí příklady,
které mu pomáhají
vytvořit si osobní
vztah k domovu a
jeho okolí
- uvědomuje si
hodnoty domova a
prostředí, ve kterém
žije
- Pojem domov
- Prostředí domova
- Bydliště a jeho okolí
- vysvětlí význam
harmonických vztahů
mezi členy rodiny
(vzájemná pomoc,
důvěra) pro zdravý
vývoj dítěte
- uvědomí si význam
rodiny z hlediska
utváření osobnosti
- rozpozná možné
příčiny rodinných
problémů, uvádí
vhodné způsoby
jejich řešení
- Postavení jedince v
rodině
- Funkce rodiny
- Role členů rodiny
- Vztahy v rodině,
rodinné problémy
- Úplná a neúplná
rodina
- Náhradní rodinná
péče
- Hospodaření rodiny
- Volný čas a jeho
využití
osobnostní a sociální
výchova
- sociální rozvoj
Rodina
Př, Ch – drog. závislost
OSV – sociální rozvoj
osobnostní a sociální
výchova
- osobnostní rozvoj
Naše škola
- žák zná školní řád,
orientuje se ve škole
- zná jména
jednotlivých vyučujících
- ví, jaké má škola
zaměření a zájmové
útvary
výchova
demokratického
občana
- principy demokracie
- občanská společnost a
škola
- Život ve škole
- Školní řád (práva a
povinnosti
žáků)
Naše vlast
216
- žák se učí být hrdý na - Pojem „vlast“,
D – historické postavy,
svou vlast
objevy, události
„vlastenectví“
- uvědomuje si, co je
- Slavní předkové
Z - ČR, orientace na
pro naši zemi typické, - Co nás proslavilo
mapě
srovnává ji s ostatními - Mateřský jazyk
ČJ – historie ČJ a jeho
státy
- Významná místa v ČR
po- zná národní pověsti,
stavení mezi ostatními
slavné historické
jazyky
postavy a osobnosti,
- národní pověsti
které nás proslavily ve
světě, slavné objevy,
české výrobky
- umí zařadit mateřský
jazyk mezi ostatní
jazyky
- umí se orientovat na
mapě
Naše obec, město, region
- zná zajímavá a
- Vysvětlení pojmů obec, Z – zeměpis ČR
památná místa ve
vesnice, město,
orientace na mapě
městě, obci, regionu
statutární město, region
zná významné rodáky Brno ( historie,
- umí se ve městě
památky, rodáci,
orientovat
kultura, přírodní
krásy,…)
Praha, hlavní město ČR
- zná historii našeho
- Historie města
D, Vv – stavební slohy,
hlavního města, jeho
- Významné historické výtvarné umění
významné památky
památky a
(umělecké slohy)
významná místa
- umí se orientovat ve
- Orientace ve městě
městě podle plánu
města
Život ve společnosti
- umí vysvětlit pojem
- Pojem demokracie
demokracie
- Moc zákonodárná,
- ví, jak je rozdělena
výkonná a
moc ve státě
soudní ( pouze zákl.
informace)
osobnostní a sociální
výchova
- morální rozvoj
PROJEKT –
Naše město
Brno (Nový
Lískovec)
výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech
- Jsme Evropané
PROJEKT –
Praha –
hlav.
město ČR
výchova
demokratického
občana
– principy demokracie
- formy participace
občanů v polit. životě
Aktuality
- žák umí interpretovat
mediální sdělení,
rozebrat ho, případně k
němu zaujmout kritický
postoj
- rozlišuje funkce
jednotlivých typů
sdělení
- vytváří si představu o
roli médií v
každodenním životě
- využívá komunikační
mediální výchova
téma
zařazeno
průběžně
217
schopnosti
- učí se pracovat v
týmu
- žák získá základní
informace, jak se
zachovat v případě
havárií, požáru,
povodní,….
- zná důležitá telefonní
čísla
- ví, co obsahuje
evakuační zavazadlo
OČMU
- Důležitá telefonní čísla chemie
(RZS, hasiči, policie,…) zeměpis
- Chování občanů při
fyzika
požáru, autohaváriích,
chemických haváriích,
povodních,….
osobnostní a sociální
výchova
- osobnostní a morální
rozvoj
téma
zařazeno
průběžně
218
7. ROČNÍK
VÝSTUPY
- umí vysvětlit pojem
národ z hlediska své
sounáležitosti k
českému národu a
státu
- ví, co je pro jeho
národ - určí historické
mezníky v dějinách
českého národa
- zná zajímavá a
památná místa našeho
státu
- zná významné
osobnosti, které nás
proslavily
- uvede významná
kulturní díla
- uvede příklady zvyků
a tradic
- srovnání s ostatními
národy
- umí vysvětlit pojmy
vlast, vlastenectví,
nacionalismus
- odliší projevy
vlastenectví od projevů
nacionalismu
- zná státní symboly,
objasní jejich účel a
způsob používání
- zná státní svátky
- rozpoznává
netolerantní, rasistické,
xenofobní a
extremistické projevy v
chování lidí
- zaujímá aktivní postoj
ke všem projevům
lidské nesnášenlivosti
- rozvíjí porozumění
souvislostem v
biosféře, vztahům
UČIVO
- Definice národa
- Kořeny národa a jeho
historie
- Národní bohatství
(přírodní krásy, kultura,
významné čes.
osobnosti
a díla, zvyky a tradice)
- Naši sousedé
- Národnostní menšiny
a náš vztah k nim
- Pojem vlast,
vlastenectví
- Národní a státní
symboly
- Projevy vlastenectví,
nacionalismu a rasové
nesnášenlivosti
MEZIPŘEDM.VZ.
dějepis – základní
mezníky české historie
zeměpis – přír. krásy,
zajímavosti, sousední
výtvar. výchova
literatura
hudební výchova
PRŮŘEZ.TÉMATA
multikulturní výchova
- kulturní diference
- multikulturalita
POZN.
osobnostní a sociální
výchova – osobnostní
a sociální rozvoj
český jazyk – mateřský
státy jazyk jako znak
národa
Vlast
literatura- příklady
vlastenectví v literatuře
dějepis – stát. symboly
Člověk a příroda
zeměpis – státy světa
- Pojem ekologie
přírodopis – chráněné
- Enviromentální
rostliny, chránění
výchova . vztah jedince živočichové
multikulturní výchova
- kulturní diference
- etnický původ
- multikulturalita
osobnostní a sociální
výchova
– osobnostní a sociální
rozvoj
Projekt – plakát s
tematikou ochrany ŽP
enviromentální
výchova
219
člověka a prostředí a
důsledkům lidských
činností na prostředí
- zaujímá kladný vztah
k přírodě
- je veden k
odpovědnosti za stav
život. prostředí,
vystupuje proti
vandalství
- získá základní
informace o stavu ŽP u
nás i ve světě
- je seznámen s
principy udržitelnosti
rozvoje společnosti
- třídí odpad
k ŽP, odpovědnost
jedince za stav ŽP
- Stav přírody ČR
- Zprávy o stavu ŽP ve
světě
- Člověk a svět zvířat
- Člověk a svět rostlin
– ekosystémy, základní
podmínky života, lids.
aktivity a problémy ŽP,
vztah člověka k ŽP
mediální výchova–
rozbor zpráv o stavu ŽP
osobnostní a sociální
výchova - osobnostní a
sociální rozvoj
Den Země
Majetek a bohatství člověka
- uvědomuje si význam
materiálních a
duchovních hodnot
- stanoví si žebříček
životních hodnot
- uvede příklady
materiálního a
duchovního bohatství
- rozlišuje a porovnává
různé formy vlastnictví
- učí se zacházet s
penězi a se svěřeným
majetkem
- žák zná svá práva a
povinnosti
- uvědomuje si nutnost
dodržování lidských
práv a plnění si
povinností
- respektuje práva
ostatních lidí
- uplatňuje vhodné
způsoby chování a
komunikace v různých
životních situacích,
respektuje kulturní
zvláštnosti
- žák je seznámen s
nebezpečím šikany a
diskriminace
- Duchovní a věcné
hodnoty
- Žebříček hodnot
- Druhy vlastnictví
- Hospodaření s penězi,
majetkem
Člověk a lidská práva
práce s dokumenty –
- Pojmy „právo“ a
Úmluva o právech
„povinnost“
dítěte a Všeobecná
- Všeobecná deklarace deklarace lids. práv
lidských práv, Úmluva o - Školní řád
právech dítěte
- Problém porušování
lidských práv
- Problémy šikany a
diskriminace
osobnostní a sociální
výchova- osobnostní a
sociální rozvoj
výchova
demokratické
občana– principy
demokracie, občan,
občanská společnost a
škola
osobnostní a sociální
výchova– osobnostní,
sociální a morální
rozvoj
220
- žák si osvojí pravidla
chování v různých
životních situacích a
zásady mezilidské
komunikace
Zásady společenského chování
- Mezilidská
Český jazyk - zásady
komunikace
komunikace, psaní
- Představení, pozdrav, dopisu, pozvánky,…
oslovení
- Dopis, telefonování
- Chování v restauraci,
v divadle ,
v kině, v doprav.
prostředcích,…
osobnostní a sociální
výchova – osobnostní,
sociální a morální
rozvoj
Člověk v dospívání
- žák se snaží poznat a
ohodnotit vlastní
osobnost
- rozpoznává své
záporné charakterové
vlastnosti
- vhodně koriguje své
chování a jednání
- překonává nedostatky
- pěstuje zdravou
sebedůvěru
osobnostní a sociální
výchova – osobnostní,
sociální a morální
rozvoj
- Hledáme sami sebe
- Kladné a záporné
charakterové vlastnosti
- Období dospívání puberta
Maják –
beseda na
téma
Partnerské
vztahy
Vlastní životní styl
- uvědomuje si potřebu
zdravého životního
stylu
- umí si naplánovat
pracovní den
- poznává a utváří si
zdravý životní styl
- Pracovní den
- Volný čas, aktivní
odpočinek
- Zdravá výživa
- Zdravý životní styl
- plán dne
- tvorba zdravého
jídelníčku
osobnostní a sociální
výchova – osobnostní
rozvoj
Aktuality
mediální výchova
- žák umí pracovat s
médii, analyzovat jejich
sdělení a zaujmout k
němu kritický postoj
- rozlišuje funkce
jednotlivých typů
sdělení
- vytváří si představu o
roli médií v
každodenním životě
- využívá
komunikačních
schopností
- učí se pracovat v
týmu
- zařazeno v
každé
hodině
OČMU
221
- žák ví, jak se
zachovat v situacích,
kdy jsou ohroženy
životy lidí
- žák získá základní
informace, jak se
zachovat v případě
havárií,, požáru,
povodní,….
- zná důležitá telefonní
čísla
- ví, co obsahuje
evakuační zavazadlo
- Důležitá telefonní
čísla
- Chování občanů při
požáru, autohaváriích,
chem. haváriích,
povodních, za bouřky,
na horách,…
- Evakuace a
evakuační zavazadlo
chemie
fyzika
zeměpis
osobnostní a sociální
výchova – osobnostní
a morální rozvoj
téma
zařazováno
průběžně
222
8. ROČNÍK
VÝSTUPY
UČIVO
MEZIPŘEDM.VZ.
Člověk jako osobnost
Čj – liter. ukázky
- žák umí ohodnotit
- Vlastnosti
týkající se význam.
vlastní osobnost
charakterizující
osobností a lidských
- uvědomuje si, že
osobnost
vlastností
poznání vlastní
- Sebehodnocení
D – význam. osobnosti
osobnosti může mít vliv - Charakter,
Encyklopedie –
na jeho rozhodování a temperament, vůle,
osobnosti
vztahy s jinými lidmi
sebevědomí
Psychologie - zná své kladné a
- Vnitřní svět člověka
psychotesty
záporné vlastnosti
- Významné osobnosti
- vysvětlí pojmy
v dějinách
charakter,
temperament, vůle,
sebevědomí
- uvědomí si význam
motivace, aktivity,
osobní kázně při
seberozvoji
- uvědomuje si význam
velkých osobností v
dějinách
- žák si stanoví
žebříček životních
hodnot
- učí se vytvářet si
zdravý životní styl
- zná zásady zdravého
životního stylu
- uvědomuje si
škodlivost užívání
návykových látek
- umí odmítnout
negativní jevy (alkohol,
drogy, cigarety)
- zná základní zásady
mezilidské komunikace
- uvádí různé způsoby
mezilidské komunikace
- ovládá komunikaci
beze slov
- umí komunikovat v
různých životních
situacích
PRŮŘEZ.TÉMATA
POZN.
osobnostní a sociální
výchova – osobnostní
a sociální rozvoj
Zdravý životní styl
- pyramida zdravé
osobnostní a sociální
- Osobní rozvoj
výživy
výchova – osobnostní
- Zdravá výživa
- tvorba zdravého
a sociální rozvoj
- Zásady zdravého
jídelníčku
životního stylu (aktivní - práce s novinovými
odpočinek, pohyb,
články
zdravá výživa, režim
PROJEKT na téma
dne,…)
Alkohol, drogy a
- Alkohol, drogy,
kouření
kouření a jiné druhy
MAJÁK – beseda
závislostí
Přednáška o škodlivosti
kouření
- Způsoby a druhy
mezilidské komunikace
- Sdělení a jeho obsah
- Komunikace beze
slov
- Komunikace mezi
postiženými
spoluobčany
Komunikace
Čj – tvorba sdělení
PROJEKT - Šifry
znaková řeč
Brailleova slepecká
abeceda
mediální výchova
osobnostní a sociální
výchova – osobnostní
a sociální rozvoj
223
- žák umí vysvětlit
podstatu pojmů stát a
demokracie
- učí se být
odpovědným a
angažovaným
občanem
- zná svá práva a
povinnosti
- rozlišuje a poznává
úkoly jednotlivých
složek státní moci ČR,
jejich orgánů a institucí
podílejících se na
správě obcí, krajů a
státu
- je seznámen s mocí
soudní
- zná princip voleb do
zastupitelstev
- žák zná různé druhy
vlastnictví
- dodržuje zásady
hospodárnosti se
svěřeným majetkem
- zná hodnotu peněz
- chápe význam
pojištění
- kriticky hodnotí a
koriguje své chování a
jednání
- uvědomuje si zásady
lidského soužití, funkce
rodiny
- žák je seznámen s
fungováním rodinného
života, s řešením
rodinných konfliktů
- učí se úctě ke starším
spoluobčanům
Rozdělení moci ve státě
návštěva Krajského
- Stát – jeho význam,
soudu v Liberci
hlavní znaky
(zhlédnutí soudního
- Moc zákonodárná a
přelíčení)
výkonná
práce s Ústavou
- Moc soudní ( právo a
jeho druhy, právní řád
ČR, kdo je kdo v
soudnictví, protiprávní
jednání, právo v
každodenním životě)
- Co znamená být
občanem státu – volby
do zastupitelstev
výchova
demokratického
občana
- občan, občanská
společnost a stát
- formy participace
občanů v politickém
životě
- principy demokracie
jako formy vlády a
způsobu rozhodování
Majetek, vlastnictví a pojištění osob a majetku
Pojišťovny, uzavírání
- Formy vlastnictví
pojistek, pojišťovací
- Hospodaření s penězi smlouvy – propagační
a majetkem
letáky, příklady
- Pojištění
pojistných událostí a
pojišťovacích smluv
Člověk a rodinný život
Čj – svatební
- Výběr partnera
oznámení, blahopřání
rozbor novinových
- Svatba
článků týkajících se
- Manželství
- Typy rodiny
rodinných vztahů
- Fungování rodiny
beseda se sociální
- Způsoby výchovy dětí pracovnicí na téma
- Řešení konfliktů v
Rodina, náhradní
rodině
rodinná péče
- Spolužití se starší
generací
osobnostní a sociální
výchova – osobnostní,
sociální a morální
rozvoj
multikulturní výchova
- kulturní diference
- lidské vztahy
- multikulturalita
mediální výchova
Aktuality
mediální výchova
- žák umí interpretovat
aktuality
zařazeny v
224
mediální sdělení,
rozebrat ho, zaujmout k
němu kritický postoj
- rozlišuje funkce
jednotlivých typů
sdělení
- vytváří si představu o
roli médií v
každodenním životě
- využívá
komunikačních
schopností
- učí se pracovat v
týmu
- žák ví, jak se
zachovat v situacích ,
kdy jsou ohroženy
lidské životy
- žák získá základní
informace, jak se
zachovat v případě
havárií, požáru,
povodní,…
- zná důležitá telefonní
čísla
- ví, co obsahuje
evakuační zavazadlo
každé
hodině
- Mimořádné situace
- Chování občanů při
haváriích, požáru,
povodních,..
- Důležitá telefonní
čísla
- Evakuace a
evakuační zavazadlo
OČMU
chemie
zeměpis
fyzika
osobnostní a sociální
výchova – osobnostní
a morální rozvoj
téma
zařazováno
průběžně
225
9. ROČNÍK
VÝSTUPY
- žák se dokáže
ohodnotit a vybrat si pro
sebe vhodnou profesi
podle schopností a
zájmů
- ví, kde hledat
informace o SŠ a SOU
- ví, co je aktuální na
trhu práce
- je seznámen s
průběhem přijímacího
řízení
- posoudí vliv osobních
vlastností na
dosahování
individuálních cílů
- vhodně koriguje své
UČIVO
MEZIPŘEDM.VZ.
Člověk na trhu práce
návštěva Úřadu práce
- Sebehodnocení žáka veletrh vzdělávání Nisa
- Systém českého
schola
školství
ukázky pracovních
- Jak vybírat vhodné
smluv (ČJ)
povolání
vybrané články ze
- Zákoník práce
Zákoníku práce
- Pracovní smlouvy a
inzeráty informující o
druhy pracovních
požadavcích povolání,
poměrů
o preferovaných
- Soukromé podnikání oborech (ČJ)
PRŮŘEZ.TÉMATA
POZN.
osobnostní a sociální
výchova
mediální výchova
PROJEKT –
Pracovní
smlouvy
chování a jednání
- překonává osobní
nedostatky, rozvíjí vůli a
sebedůvěru
- je seznámen s
pracovními možnostmi v
ČR, vztahy mezi
zaměstnanci a
zaměstnavateli, s
úskalími soukromého
podnikání
- žák si osvojí základní
pojmy týkající se
hospodářské politiky
státu
- rozlišuje a porovnává
úlohu výroby, obchodu
a služeb (uvede
příklady jejich
součinnosti)
- na příkladech
kupujících a
prodávajících vyloží
podstatu fungování
trhu
- vysvětlí funkci bank a
- Potřeby, statky a
služby
- Podnikatel a trh
- druhy vlastnictví
- Funkce peněz a
peněžní ústavy
- Daně a státní
rozpočet
- Sociální politika,
sociální dávky
Hospodářství a stát
D – historie peněz,
obchodu
Liberec – peněžní
ústavy v našem městě,
služby, které poskytují
výchova
demokratického
občana
226
jejich služeb
- uvede zdroje příjmů
státu a kam stát
směřuje výdaje
- uvede příklad
sociálních dávek a
příspěvků
- žák se zamýšlí nad
vznikem států
- rozlišuje typy a formy
státu, prvotní a
druhotné tvoření států
- umí zařadit stát ke
konkrétnímu typu a
formě
- rozlišuje a porovnává
úkoly jednotlivých
složek státní moci
- provádí jednoduché
právní úkony
- žák je seznámen s
nutností dodržování
právních ustanovení
- rozpozná protiprávní
jednání
- žák vysvětlí význam
politiky v životě
občana, politický
pluralismus
- zná smysl a pravidla
voleb (do
zastupitelstev, do
parlamentu,…)
- zná principy
demokracie
- umí rozpoznat
netolerantní, rasistické
, xenofobní a
extremistické projevy v
chování lidí
- umí vysvětlit pojmy
národ, národnost,
Stát a právo
D – vznik států
- Definice státu a teorie Z – státy a jejich
pojednávající o původu zřízení, hlavní města
států
- Historie vzniku států
- Formy a druhy států
- Moc zákonodárná,
výkonná a soudní
PROJEKT –
Ideální stát
Život ve státě
návštěva soudního
výchova
přelíčení
demokratického
- práce se Školním
občana
řádem, Přepravním
řádem, Reklamačním
řádem a dalšími
jednoduchými právními
ustanoveními
Politika a politické strany
programy politických
stran
- Pojem „politika“ a
„politologie“
práce s tiskem
- Základní dělení
politických podle
programu stran
- Politické strany
- Volby
- Principy demokracie
- Soužití s různými
národnostními
menšinami
- Soužití s lidmi
různých ras
- Soužití různých
sociálních skupin
multikulturní výchova
výchova
demokratického
občana
mediální výchova
Žijí mezi námi
Z – národy světa a
multikulturní výchova
jejich kultura
mediální výchova
ČJ – příklady z
literatury
- práce s tiskem –
rozbor článků týkajících
se problému lidského
soužití
beseda
MAJÁKU
na téma
Antikoncepce
a Pohlavně
přenosné
nemoci
227
emigrant, uprchlík, azyl
, rasismus, xenofobie,
diskriminace
- žák si uvědomuje
nutnost mezinárodní
spolupráce, vzájemné
solidarity lidí a pomoc
lidí v případě ohrožení
- má základní
informace o EU, o
výhodách vstupu do
EU, popíše vliv
začlenění ČR do EU na
každodenní život
občanů
- zná nejznámější
mezinárodní
organizace a
společenství a objasní
jejich význam
- žák zaujímá tolerantní
postoj k různým
kulturám
- uvede příklady
globalizace, jejich klady
a zápory
- uvede globální
problémy současnosti
a vyjádří na ně osobní
názor, popíše jejich
příčiny a důsledky pro
život lidstva
- uvede příklad
mezinárodního
terorismu, zaujme k
němu vlastní postoj
- chrání přírodu, své
okolí
- uvědomuje si
negativní vlivy působící
na planetu Zemi
- Evropská unie
- Nutnost
mezinárodních
organizací ( NATO,
OSN, UNESCO,
UNICEF, OPEC,
OECD, MČK,…)
Mezinárodní organizace
Z - mezinárodní
organizace
Globální problémy lidstva
Z – svět. konflikty
Př - enviromentální
výchova
- Bezpečnost v
dnešním světě
(terorismis, etnická
napětí, uprchlíci,
náboženské konflikty)
- Problémy globalizace
- Život na planetě Zemi
Světová náboženství
D – vznik náboženství
- Přehled světových
Z – rozšíření
- žák zná základní
náboženství
náboženství ve světě
světová náboženství,
ČJ – příklady z
jejich rozšíření ve světě - Náboženská hnutí a
osobnostní a sociální
výchova
výchova k myšlení v
globálních
souvislostech
výchova k myšlení v
globálních
souvislostech
enviromentální
výchova
multikulturní výchova
PROJEKT na
vybraný
problém
tématu
Globální
problémy
lidstva
osobnostní a sociální
výchova
multikulturní výchova
výchova k myšlení v
228
a principy, na kterých
tato náboženství
vznikla
- uvědomuje si
nebezpečí
náboženských sekt,
náboženské
nesnášenlivosti a
extremismu
sekty
- Aktuality
- žák umí interpretovat
mediální sdělení,
rozebrat ho, případně k
němu zaujmout kritický
postoj
- rozlišuje funkce
jednotlivých typů
sdělení
- vytváří si představu o
roli médií v
každodenním životě
- využívá komunikační
schopnosti
- učí se pracovat v
týmu
literatury
Aktuality
ČJ – práce s textem,
výrazné čtení,
reprodukce informací
globálních
souvislostech
mediální výchova
- zařazeno v
každé hodině
OV
osobnostní a sociální
výchova – morální
rozvoj
- téma
zařazováno
průběžně
OČMU
- žák získá základní
informace, jak se
zachovat v případě
havárií, požárů,
povodní, …
- zná důležitá telefonní
čísla
- ví, co obsahuje
evakuační zavazadlo
- Chování občanů při
havárii, požáru,
povodni a jiných
mimořádných situacích
ohrožujících životy lidí
- Důležitá telefonní
čísla
- Evakuace a
evakuační zavazadlo
229
DĚJEPIS
Vzdělávací oblast: Člověk a společnost
vyučovací předmět: Dějepis
A) Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Učivo je pojato chronologicky, zachycuje hlavní období světových a českých dějin od nejstarších dob
až do současnosti. Důraz je kladen na hlubší poznání dějin vlastního národa v kontextu s evropským a
světovým vývojem, dějin kultury (vědy, techniky, způsobu života, náboženství, umění) a na poznání přínosu
jednotlivých států, oblastí a civilizací pro rozvoj vzdělanosti.
Časová dotace:
6.roč. – 2 hod.
7.roč. – 2 hod.
8.roč. – 2 hod.
9.roč. – 2 hod.
Výuka probíhá ve třídách, lze využít učebnu informatiky, školní knihovnu, spolupracujeme s CVČ,
brněnskými muzei, vyjíždíme na exkurze
Vyučovací předmět dějepis přináší základní poznatky o konání (působení) člověka v dějinách.
Seznamuje žáky s významnými historickými událostmi a osobnostmi, které ovlivnily život předcházejících
generací a mají význam i pro orientaci v současném světě. Žáci poznají, jak se postupně měnil způsob života
lidí v nejdůl.epochách (etapách) dějinného vývoje, přičemž důraz je kladen na dějiny 19. a 20. stol., kde leží
kořeny většiny současných společenských jevů. Jsou zdůrazněny základní hodnoty evropské civilizace. Žáci
se naučí chápat souvislosti celospolečenského dění se životem vlastního regionu i souvislosti národních a
světových dějin. Historie by pro ně neměla být uzavřenou, mrtvou minulostí, ale klíčem k pochopení
současnosti i budoucnosti.
Průřezová témata:
V předmětu dějepis jsou zařazena tato průřezová témata: osobnostní a sociální výchova, výchova
demokratického občana, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova,
enviromentální výchova, mediální výchova.
B) Výchovné a vzdělávací strategie
Výchovné a vzdělávací postupy, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí:
Kompetence k učení:
- nabízíme žákům dostatek informačních zdrojů s tematikou historie (učebnice, encyklopedie, atlasy, mapy,
nástěnné tabule, audio- a videonahrávky, návštěvy muzeí, vzdělávacích programů aj.) a vedeme je k tomu,
aby byli schopni vyhledávat a třídit informace, operovat s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, aby na
základě pochopení, propojení a systematizace poznatků dospěli ke komplexnímu pohledu na historii, ale i
současnost, k hlubšímu poznání jednotlivých období, k pochopení vzájemných vztahů mezi dějinami regionu,
národa, okolních zemí a světa; aby získali citový vztah k poznávanému, aby byli schopni samostatně získávat
poznatky z různých zdrojů, kriticky je zhodnotit, diskutovat
o nich; aby měli chuť se dále vzdělávat.
Kompetence k řešení problémů:
- vedeme žáky k porovnávání odborných názorů, mediálních tvrzení a vlastních praktických zkušeností
s tematikou historie, vztahu člověka k historii a současnosti)
- předkládáme žákům dostatek námětů k samostatnému uvažování a řešení problémů z oblasti historie
230
- vedeme žáky ke kritickému myšlení, k tomu, aby byli schopni obhájit své názory; aby byli schoni své
poznatky začlenit do širších souvislostí, aby byli schopni na základě poznatků z historie rozeznat manipulativní
jednání ze strany současných médií, politiků…
Kompetence komunikativní:
- vedeme žáky k formulování vlastních názorů na historii (formou ústní i písemnou)
- dáváme žákům možnost zapojovat se do diskuse, obhajovat vlastní názor,vhodně argumentovat,
s porozuměním naslouchat názorům druhých
- žáci mají možnost tvořivě využívat všech informačních a komunikačních prostředků a technologií (např.
Internet), reagovat na ně, aktivně se zapojit do společenského dění (referáty, besedy…)
Kompetence sociální a personální:
- žáci mají možnost účinně pracovat ve skupině, podílet se na tvorbě pravidel práce v týmu
- vytváříme dostatek situací, které vedou žáky k pochopení smyslu událostí a činů osobností, které ovlivňovaly
běh dějin a společenský vývoj
- vedeme žáky k tomu, aby oceňovali zkušenosti druhých lidí ( i z dlouhodobého historického hlediska),
respektovali různá hlediska a čerpali poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají, dělají
- vedeme žáky k tomu, aby si vytvořili pozitivní představu o sobě samých
Kompetence občanské:
- vedeme žáky k tomu, aby poznali, jak se postupně měnil způsob života lidí v jednotlivých epochách
dějinného vývoje, aby chápali, jak se utvářely základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské
normy (aby si byli vědomi svých současných práv a povinností ve škole i mimo školu), aby respektovali
přesvědčení druhých lidí (odmítali útlak a hrubé zacházení, aby respektovali, chránili, oceňovali naše tradice a
kulturní a historické dědictví, pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost
Kompetence pracovní:
- vedeme žáky k tomu, aby znalosti a zkušenosti získané v hodinách dějepisu využívali v zájmu vlastního
rozvoje
231
Tématický plán
Dějepis - 6. ročník
Očekávané výstupy
Žák je veden k:
vysvětlí důležitost a
potřebnost děj. poznatků
vysvětlí poslání a hl. úkoly
archivů, muzeí
vyjmenuje hl. období
historie, orientuje se na č.
ose a v histor. mapě
Učivo
Úvod do vyučování dějepisu:
proč a jak poznáváme minulost – úkol histor.
vědy, práce historika
hmot. a pís. prameny – archivy, muzea, galerie,
knihovny
histor. čas a prostor, hl. období historie
zákl. histor. literatura (odborná, beletrie)
Průřezová témata
Osobnostní a sociální
výchova
Osobnostní rozvoj
rozvoj schopností
poznávání
kreativita
Sociální rozvoj
komunikace
.
Morální rozvoj
řešení problémů a
Pravěk – počátky lidské společnosti
rozhodovací dovednosti
charakterizuje souč. názor * výklad vzniku světa a člověka v mýtech a
hodnoty, postoje,
na vznik světa a člověka, náboženstvích
praktická etika
vytvoří a obhájí si vlastní * vědecký výklad vzniku světa a člověka (přehled
Výchova demokratického
názor na tuto problematiku dřívějších a souč. výkladů vzniku a vývoje světa a
občana
charakterizuje život
člověka – spory v USA…)
občan, občanská
pravěk. lovců a sběračů,
* charakter. paleolitu, neolitu, doby kovů
společnost a stát
jejich materiál. a duch.
(způsob obživy, nástroje, společnost, způsob života,
formy participace občanů
kulturu, srovná jej se
umění)
v politickém životě
životem primitiv. kmenů
* vývoj člověka (stále nové poznatky)
principy demokracie jako
žijících v souč.
* hl. rasy a jazyky (rasismus)
formy vlády a způsobu
objasní význam
* významná archeologická naleziště v našem
rozhodování
zemědělství, dobytkářství regionu, zemi, Evropě a světě
Výchova k myšlení
a zpracování kovů pro
* experimentální archeologie * střed. Evropa v
v evropských a globálních
lidskou společnost
pravěku
souvislostech
stručně popíše pravěk.
jsme Evropané - P
osídlení Evropy a našich
Mulitkulturní výchova
zemí
kulturní diference- P
chápe, že ačkoliv jsou lidé
lidské vztahy
různých ras, mají stejná
etnický původ
práva (nepřijatelnost
rasismu)
Enviromentální výchova
vysvětlí rozdílné podmínky
základní podmínky životavývoje ve střední Evropě
P
Starověk – nejstarší civilizace, kořeny evropské
Mediální výchova
kultury
Produktivní činnosti
objasní vliv přírodních
* státy starověkého východu:“ úrodný
tvorba mediálního sdělení
podmínek na vznik prvních půlměsíc“(Egypt, Mezopotámie, Přední východ),
velkých zem. civilizací
Indie, Čína (obec. rysy a spec. zvl. jejich hosp.,
uvede obecné znaky a
společ.,polit. a kultur. vývoje)
spec. zvláštnosti jejich
* kultura států starověk. vých. (písmo, zákl. věd,
hosp., společ., polit. a
způsob života, náboženství, umění) přínos pro
kultur. vývoje
rozvoj svět. kultury
objasní přínos starověk.
států pro rozvoj světové
civilizace
uvede významné typy
232
památek, které se staly
součástí světového kultur.
dědictví
objasní vliv přírodních
poměrů na rozvoj řecké
spol.
objasní úlohu bájí, pověstí
a nábož. v životě Řeků,
demonstruje na
konkrétních příkladech
přínos antické kultury pro
současnost
porovná stát. zřízení a
způsob života ve Spartě a
v Aténách
charakterizuje dílo a odkaz
význam. osobností
vysvětlí podstatu antické
demokracie
porovná formu vlády
v jednotlivých státech
Antické Řecko
* nejstarší období řeckých dějin (Kréta, Mykény),
báje a pověsti (Ilias a Odyssea), náboženství,
způsob života, hospodářství
* řecká kolonizace (obchod)
* význam styků s okolním světem
* státní zřízení a způsob života v městských
státech, významné osobnosti – Sparta, Athény
* řecko-perské války
* boj o nadvládu v Řecku, peloponéská válka
* řecká kultura (významné památky), věda, umění,
sport, významné osobnosti
* ovládnutí Řecka Makedonií, Alexandr
Makedonský
* helénistická kultura (významné památky)
* přínos řecké a helen. kultury pro rozvoj evropské
civilizace
Starověký Řím
popíše přírodní poměry a * přírodní poměry a osídlení Apeninského
objasní jejich vliv na rozvoj poloostrova, etruská kultura
* nejstarší období římských dějin v bájích,
římské společnosti
charakterizuje dobu
pověstech a ve světle vědeckých poznatků
královskou, období rep. a * boj o ovládnutí Apeninského poloostrova a
císařství
Středomoří
vysvětlí podstatu a
* Řím v období republiky – stát. zřízení, územní
rozsah, složení společnosti, krize rep., občanské
význam křesťanství,
války, povstání otroků (Spartakus)
srovná s judaismem
(uvědomí si souvislosti
* Řím v období principátu a císařství – státní
v současnosti)
zřízení, rozšiřování říše, provincie, boj proti
objasní vliv římské kultury barbarům, kolonát
na evropskou civilizaci
* vznik a podstata křesťanství
charakterizuje dílo a odkaz * krize římské říše – rozdělení, pád západořímské
význ. osobností
říše
objasní význam keltské
* římská kultura (věda, umění, způsob života,
kultury pro rozvoj evropské náboženství) a její přínos pro rozvoj evropské
i naší společnosti, její
civilizace, významné osobnosti
ohlasy v současnosti
* naše země ve starověku (Keltové, Germáni)
233
Tématický plán
Dějepis - 7. ročník
Očekávané výstupy
Žák je veden k:
popíše osídlení Evropy po
rozpadu západořím. říše
a způsob života tamějších
kmenů
objasní vznik a vývoj
evrop. státních útvarů
objasní postavení a úlohu
církve ve středověké
společnosti,
charakterizuje a srovná
jednotlivé náboženské
systémy (křesť., islám)
charakterizuje první státní
útvary na našem území
(Sámova říše, Velká
Morava, počátky českého
státu)
charakterizuje vývoj
v jednotlivých částech
Evropy, charakterizuje
kulturu a společnost
raného středověku
Učivo
Raný středověk
osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše
nejstarší státy v západní střední a východní
Evropě
křesťanství
islám
říše franská, byzantská
Arabové, Normané
Slované
počátky osídlení českých zemí, Velká Morava a
počátky českého státu
raněstředověká kultura
rozvoj českého státu za prvních Přemyslovců
počátky křesťanské kultury, románská kultura
Svatá říše římská a některé významné evropské
státy
křížové výpravy
Průřezová témata
Osobnostní a sociální
výchova
Osobnostní rozvoj
rozvoj schopností
poznávání
kreativita
Sociální rozvoj
komunikace
Morální rozvoj
řešení problémů a
rozhodovací dovednosti
hodnoty, postoje,
praktická etika
Výchova demokratického
občana
občan, občanská
společnost a stát
formy participace občanů
v politickém životě
principy demokracie jako
formy vlády a způsobu
rozhodování
Výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech
jsme Evropané
Mulitkulturní výchova
kulturní diference
lidské vztahy
etnický původ
Environmentální výchova
základní podmínky života
Mediální výchova
Produktivní činnosti
tvorba mediálního sdělení
234
popíše hospodářství,
strukturu středověké
společnosti, vznik měst,
rytířskou a církevní
kulturu
charakterizuje významná
období vývoje českého
státu ve 13. – poč.16.
stol. v kontextu s evrop.
vývojem
charakterizuje
románskou, gotickou a
renesanční kulturu,
uvede příklady (i
v souvislosti se svým
regionem)
popíše významné události
vymezující počátek
novověku
popíše významné události
vymezující počátek
novověku a objasní jejich
význam
Vrcholný a pozdní středověk
* zemědělství, řemesla a obchod, vznik měst
* středověká společnost, rytířská a církevní
kultura
* český stát za posledních Přemyslovců
* český stát za Lucemburků v kontextu s
vývojem v Evropě
* gotická kultura v našich zemích a v Evropě
* husitství – průběh, výsledky, významné
osobnosti
* český stát v období poděbradském a
jagellonském
* pozdní gotika, počátky humanismu a
renesance v českých zemích a v Evropě
popíše významné události
vymezující počátek
novověku a objasní jejich
význam
objasní kořeny a průběh
evropské reformace
porovná vývoj
v jednotlivých částech
Evropy
charakterizuje postavení
českých zemí
v habsburské monarchii
charakterizuje barokní
kulturu, uvede příklady
(i v rámci svého regionu)
popíše příčiny, průběh a
důsledky třicetileté války
v Evropě a v českých
zemích
popíše mocenské spory
evropských velmocí v 17.
století (Anglie, Francie)
osvojí si pojmy
absolutismus,
parlamentarismus,
konstituční monarchie
objasní vliv osvícenství na
hospodářský, společenský
a kulturní rozvoj našich
Raný novověk
* významné události vymezující počátek
novověku (zámořské a astronomické
objevy, knihtisk)
* renesance a humanismus, reformace
* evropské státy a Svatá říše římská
v 16. století
*
*
*
*
vznik habsburské monarchie
třicetiletá válka a její důsledky pro naše
země a střední Evropu
životní styl a kultura barokního člověka
Novověk
* Habsburská monarchie a české země po
* třicetileté válce
* Evropa po třicetileté válce a v 18. století
* Osvícenství – rozvoj vzdělanosti, vědy,
* techniky a umění
* habsburská monarchie a české země
* v 18. století – vláda a reformy
* Marie Terezie a Josefa II.
* vznik USA
* francouzská revoluce
* napoleonské války a nové uspořádání
* Evropy po Vídeňském kongresu
* Habsburská monarchie a české země v
* 1. pol. 19. století (vznik rak. císařství,
235
zemí a ostatních států
Evropy
charakterizuje národní
obrození
zhodnotí význam vzniku
USA, francouzské
revoluce a napoleonských
válek pro vznik a rozvoj
občanské společnosti
popíše uspořádání Evropy
po Vídeňském kongresu,
průběh a výsledky
revoluce 1848/49 v našich
zemích, Rakousku a
ostatních státech
charakterizuje vývoj
v našich zemích, v Evropě
a USA ve 2. polovině 19.
století
charakterizuje kulturu
19.století
vysvětlí mezinárodní
vztahy v předvečer první
světové války
objasní postavení českých
zemí v Rakousku –
Uhersku a hlavní cíle
české politiky
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
absolutismus, prům. revoluce, národní
obrození, vznik a formování občanské
společnosti)
revoluce 1848 v českých zemích a v Evropě
postavení českých zemí v rámci habsburské
monarchie ve 2. polovině 19. století a
základní rysy české politiky
vznik Rakouska – Uherska
Evropa ve 2. polovině 19. století (Francie za
Napoleona III., sjednocení Itálie a
Německa, Rusko)
Občanská válka v USA
236
Tématický plán
Dějepis - 8. ročník
Očekávané výstupy
Učivo
Žák:
Novověk
vymezí oblasti vzniku a
baroko a životní styl
šíření barokní kultury
české baroko – malířství, sochařství,
rozpozná projevy barokní hudba, literatura, školství
kultury
zhodnotí nové myšlenky
doby a jejich hlavní
představitele
uvede významné památky
a osobnosti baroka
v Evropě i u nás
jmenuje barokní památky
svého města
vysvětlí rozdíl mezi pojmy
absolutismus, konstituční
monarchie a
parlamentarismus
popíše situaci v českých
zemích po třicetileté válce
porovná vývoj v českých
zemích a vybraných evrop.
zemí
objasní pojem osvícenský
absolutismus
popíše vliv osvícenství na
rozvoj vzdělanosti, vědy,
techniky a umění
uvede příklad boje za
nezávislost, který vedl ke
vzniku občanské
společnosti
Modernizace společnosti
občanská válka v Anglii
reformy Marie Terezie a Josefa II.
osvícenství
vznik USA
vyhledá příčiny vzniku
Velká francouzská revoluce
francouzské revoluce
napoleonské války
popíše stručně průběh
vznik Belgie
francouzské revoluce
zhodnotí význam a
důsledky francouzské rev.
a napoleonských válek na
evropský vývoj
popíše uspořádání Evropy
po Vídeňském kongresu
Průřezová témata
Osobnostní a sociální
výchova
Osobnostní rozvoj
rozvoj schopností
poznávání
kreativita
Sociální rozvoj
komunikace
Morální rozvoj
řešení problémů a
rozhodovací dovednosti
hodnoty, postoje,
praktická etika
Výchova demokratického
občana
občan, občanská
společnost a stát
formy participace občanů
v politickém životě
principy demokracie jako
formy vlády a způsobu
rozhodování
Výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech
jsme Evropané - P
Mulitkulturní výchova
kulturní diference- P
lidské vztahy
etnický původ
Enviromentální výchova
základní podmínky životaP
Mediální výchova
Produktivní činnosti
tvorba mediálního sdělení
237
objasní vliv přírodních
průmyslová revoluce
podmínek na vznik prvních socialismus, kapitalismus
velkých zem. civilizací
romantismus
uvede obecné znaky a
spec. zvláštnosti jejich
hosp., společ., polit. a
kultur. vývoje
objasní přínos starověk.
států pro rozvoj světové
civilizace
uvede významné typy
památek, které se staly
součástí světového kultur.
dědictví
238
Tématický plán
Dějepis - 9. ročník
Očekávané výstupy
popíše příčiny, průběh a
výsledky obou světových
válek a postavení a úlohu
českého národa v nich
charakterizuje vývoj
v Československu,
v Evropě a ve světě ve 20.
a 30. letech 20.
století,posoudí důsledky
světové hospodářské
krize, charakterizuje
autoritativní režimy
v Evropě
charakterizuje vývoj
v Československu
v kontextu s evropským a
světovým vývojem v letech
1945-1948, v období
totalitní vlády a po pádu
komunistického režimu
charakterizuje rozvoj vědy,
techniky, kultury
Učivo
Konec 19. století - současnost
česká politika koncem 19. a na počátku 20. století –
hlavní politické strany
česká kultura
evropské velmoci a jejich soupeření před první
světovou válkou, vznik bloků – Trojspolek, Dohoda
první světová válka
ruské revoluce
poválečná Evropa
vznik ČSR a problémy nového státu
svět a Evropa mezi válkami
meziválečné totalitní systémy a první projevy
fašistické agrese
rozpad versailleského systému, Mnichovská dohoda
a její důsledky
druhá světová válka
české země a Slovensko za druhé světové války
poválečné Československo (1945-1948)
studená válka, rozdělení světa do dvou mocenských
bloků
komunistické režimy
postavení Československa a jeho postupné
začleňování do sféry vlivu SSSR
pokus o reformu v r.1968
období normalizace
svět ve 2. polovině 20. století
rozklad komunistických režimů a rozpad sovětského
mocenského bloku
rozpad Československa a vznik České republiky
kultura 20. století
Průřezová témata
Osobnostní a sociální
výchova
Osobnostní rozvoj
rozvoj schopností
poznávání
kreativita
Sociální rozvoj
komunikace
Morální rozvoj
řešení problémů a
rozhodovací dovednosti
hodnoty, postoje,
praktická etika
Výchova demokratického
občana
občan, občanská
společnost a stát
formy participace občanů
v politickém životě
principy demokracie jako
formy vlády a způsobu
rozhodování
Výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech
jsme Evropané - P
Mulitkulturní výchova
kulturní diference- P
lidské vztahy
etnický původ
Enviromentální výchova
základní podmínky životaP
Mediální výchova
Produktivní činnosti
tvorba mediálního sdělení
239
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA
Vzdělávací oblast je v 6. – 9. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacích předmětů:
Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis
Tato vzdělávací oblast zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Žák zde dostává příležitost
poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se.
Činnostní a badatelský charakter výuky umožňuje žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních
procesů a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a možnosti jejich aplikací v praktickém
životě.
Při studiu přírody, s využitím činnostních metod, je zvláště důležité, že si žák osvojuje a ověřuje
přírodovědné poznatky a zároveň utváří další dovednosti. Jedná se především o rozvíjení schopnosti
soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě
pozorovaných přírodních jevů. Dále se rozvíjí dovednost žáka analyzovat výsledky experimentování a
dovednost vyvozovat z nich závěry, hovořit o nich, ptát se, odpovídat.
Žák se při činnostní výuce v této vzdělávací oblasti učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti
a vztahy mezi nimi, učí se klást otázky typu: Jak? Proč? Co se stane, jestliže...? Učí se hledat odpovědi na
otázky, vysvětlovat pozorované jevy a řešit praktické problémy.
Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která na 1. stupni na
elementární úrovni přibližovala žákům první přírodovědná poznávání.
Mezipředmětové vazby jsou realizovány zvláště se vzdělávacími oblastmi:
− Matematika a její aplikace
− Člověk a svět práce
− Člověk a společnost
− Člověk a zdraví
Vzdělávací oblast Člověk a příroda je v 6. – 9. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacích předmětů:
Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis.
240
Rozvíjení klíčových kompetencí vzdělávací oblasti Člověk a příroda na 2. stupni ZŠ
Kompetence k učení
Pro postupné rozvíjení této kompetence u žáků je při výuce třeba:
− individuálně nebo ve skupinách opakovaně pozorovat tělesa a přírodní jevy
− hovořit o pozorovaném, třídit a rozlišovat, vyvozovat závěry nebo domněnky o podstatě pozorovaných
jevů nebo o jejich průběhu
− měřit fyzikální vlastnosti těles, zapisovat naměřené hodnoty do tabulek, uvažovat o správnosti
a možnostech měření, porovnávat své výsledky se spolužáky, hodnotit své výsledky a závěry a dál je
používat pro učení
− nechat žáky vysvětlovat pozorované jevy vlastním způsobem, klást si navzájem otázky, hledat na ně
odpovědi, hledat a řešit praktické problémy
− umožnit žákům prakticky poznávat a porozumět hlavním fyzikálním veličinám, naučit je určovat jejich
základní jednotky
− využívat dřívějších vědomostí žáků a nechávat je, aby si uvědomovali, že mnohé poznatky, kterým se
v oblasti Člověk a příroda učí, znají již z nižších ročníků, ze života kolem sebe, z četby, z vlastních
pozorování atp.
− aby si každý žák uvědomoval, kterému učivu rozumí, co si dovedl ověřit samostatně, a aby to, co chápe
a umí, dovedl také předávat druhým
Kompetence k řešení problémů
Pro postupné rozvíjení této kompetence u žáků je při výuce potřebné:
− dbát na to, aby výuka byla u každé látky, která to umožňuje, praktická a aby žáci měli možnost
individuálně experimentovat
− nechat žáky samostatně měřit hodnoty fyzikálních veličin, připravovat si různé materiály a jednoduché
pomůcky k přírodovědným pokusům
− umožnit žákům promýšlet a plánovat způsob provedení pokusu nebo zkusit navrhovat způsob řešení
daného problému, jindy zase dovést experimentovat podle zadaného návodu
− využívat matematických prostředků k záznamům výsledků a průběhu pozorování
− vyslovovat domněnky o pozorovaných jevech, ověřovat si správnost svých domněnek a závěrů
s poznávanými zákonitostmi, uvědomovat si, že vlastně znovuobjevujeme poznatky
− osvědčené postupy aplikovat při obdobných situacích
− dát žákům prostor pro vhodné pojmenování problému, na který při učení narazí
− umožnit žákům vyhledávat informace vhodné k řešení problému
− ověřovat správnost řešení problémů prakticky, osvědčené postupy aplikovat při řešení obdobných nebo
nových situací
− nechat žáky obhajovat své závěry a svá rozhodnutí
− ukazovat nebo připravovat situace tak, aby bylo možné uplatňovat poznané metody řešení
přírodovědných problémů i v jiných oblastech jejich vzdělávání
Kompetence komunikativní
Pro rozvíjení této klíčové kompetence jsou ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda ideální možnosti, neboť
činnostní učení umožňuje neustálou komunikaci, a to jak mezi žáky navzájem, tak mezi žáky a učitelem.
Žákům proto umožňujeme:
− vyjadřovat svoje názory, třeba ve formě domněnek k probíraným přírodním jevům
− popisovat situace při experimentování, dotazovat se na vzniklé nejasnosti, diskutovat se spolužáky,
sledovat jejich závěry
− porovnávat svoje výsledky pozorování se závěry spolužáků, argumentovat, obhajovat, poučit se od
druhých, naslouchat upřesněním učitele
− poznávat nové odborné názvy veličin, jejich jednotek a začít se o přírodovědných jevech postupně
241
vyjadřovat odborně správně
− rozumět různým typům záznamů v pracovních materiálech a učebnicích, vybrané způsoby záznamů
používat při zpracovávání svých závěrů z experimentování
− začít využívat informační a komunikační prostředky a technologie pro komunikaci se spolužáky, rodinou
a okolním světem
Kompetence pracovní
Tato kompetence se rozvíjí při pokusování zvláště v součinnosti s praktickými činnostmi, kdy žáci:
− získávají zručnost při sestavování pokusů a získávají schopnost uvážit výběr vhodných pomůcek
− plní povinnosti a dodržují vymezená pravidla, učí se reagovat bez obav ze změny nebo neúspěchu
− některé pomůcky připravují v praktických činnostech nebo sami doma
− přemýšlejí nad svou prací, rozhodují se, využívají svých dosavadních znalostí a zkušeností
− navrhují provedení dalších pokusů nebo měření
Kompetence sociální a personální
Individuální experimentování je v této vzdělávací oblasti často střídáno s experimentováním ve dvojicích nebo
i ve větších skupinách, často podle materiálních podmínek školy. Některé pokusy vyžadují spolupráci několika
žáků nebo skupin. Pro dobrý rozvoj této kompetence dáváme žákům možnost:
− podílet se společně s učitelem na vytvoření pravidel pro práci ve skupině
− při práci ve skupině převzít určitou roli, za kterou každý žák sám zodpovídá (jeden připraví
materiál, druhý sestavuje pokus, třetí vede záznam o měření nebo pozorování apod.)
− přispívat k diskusi o prováděném úkolu nebo o pozorovaném jevu ve své skupině i v kolektivu třídy
− podílet se na utváření příjemné atmosféry v týmu, žáky přitom vedeme k ohleduplnosti
a k uznávání druhých a k poskytování rady nebo pomoci druhému při společné práci
− čerpat poučení z toho, co je pro ně připraveno, co se jim vypráví, co mají připraveno v učebních
materiálech, a všímat si ve svém okolí toho, co s probíraným učivem souvisí nebo na co jsou ve
škole upozorněni
− vytvářet si pozitivní představu o sobě samém, docházet ke správným závěrům, k úspěšnému
provádění pokusů a vyslovování názorů
Prostřednictvím uvedených strategií a postupů podporujeme sebedůvěru žáků, čímž vytváříme předpoklady
pro jejich zdravý sociální vývoj. Vycházíme z poznatku, že k rozvoji citů žáka a jeho sociálních vztahů dochází
zároveň s rozvojem jeho operačního myšlení, které se utváří nejvíce na základě abstrakcí vycházejících
z materiálních činností s předměty.
Kompetence občanská
Rozvíjení této kompetence se uplatňuje zvláště:
když je žákům dávána možnost, aby se sami rozhodovali, aby si uvědomovali, které dovednosti již
dobře ovládají, co ještě potřebují učinit a zjistit
když žákům dodáváme důvěru, že pokud budou k pokusování přistupovat zodpovědně, své úkoly
dobře zvládnou
když žáky necháváme uvážit a říct, na co je třeba pamatovat, aby byla při pokusování zachována
bezpečnost
když podporujeme tvořivé nápady žáků
242
FYZIKA
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda
Vzdělávací obor: Fyzika
2. stupeň
A) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Vzdělávací předmět fyzika je v 6. – 9. ročníku vyučován po 2 vyučovacích hodinách týdně ve všech
ročnících. Z toho 6 vyučovacích hodin je z minimálně závazné časové dotace pro vzdělávací oblast
Člověk a příroda a 2 vyučovací hodiny jsou z disponibilní časové dotace a navazují na příslušnou
oblast.
Výuka převážně probíhá v odborné učebně fyziky a chemie. Při laboratorních pracích jsou třídy
rozděleny na skupiny a využívá se také chemická laboratoř.
V předmětu fyzika si žáci osvojují na základě pozorování, měření, experimentování a výkladu učitele
nejdůležitější fyzikální pojmy, veličiny a zákonitosti. Vzdělávání vede k porozumění fyzikálním jevům a
procesům vyskytujícím se v přírodě, běžném životě i technické praxi.
Vzděláváni v oblasti směřuje k:
- zkoumání přírodních zákonů, jevů a jejich souvislostí s využitím různých metod poznávání
(pozorování, měření a experiment)
- potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů a hledat na ně
odpovědi
- způsobu myšlení, který vede k potvrzení či vyvrácení vyslovovaných závěrů
- zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodě, k vlastnímu zdraví i zdraví
ostatních lidí
- poznávání souvislostí fyzikálního zkoumání s ostatními oblastmi zkoumání
- porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí
- efektivnímu využívání zdrojů energie, včetně využívání obnovitelných zdrojů, zejména
slunečního záření, větru, vody a biomasy
- uvědomění si nezbytnosti fyziky v budoucnosti v různých oblastech činnosti člověka
- poznávání zásad bezpečnosti práce při experimentování, zejména při práci s elektrickým
obvodem
Průřezová témata:
V předmětu fyzika jsou zařazena tato průřezová témata: osobnostní a sociální výchova,
enviromentální výchova.
B) Výchovné a vzdělávací strategie
Kompetence k učení:
Pro utváření a rozvíjení následujících kompetencí využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které
žákům umožňují:
- samostatně či ve spolupráci s ostatními žáky pozorovat různé fyzikální procesy, objekty a jejich
vlastnosti
- měřit různé fyzikální vlastnosti, výsledky zpracovávat a využívat pro vlastní učení
- provádět experimenty, které potvrzují vyslovené hypotézy nebo odhalují fyzikální zákonitosti
- diskutovat o fyzikální podstatě studovaných jevů a využívat získané poznatky
- vyhledávat v různých pramenech (vč. Internetu) potřebné informace o problematice fyzikálního
poznávání a dále je efektivně využívat
Kompetence k řešení problému
243
Pro utváření a rozvíjení následujících kompetencí využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které
žákům umožňují:
- rozpoznat a formulovat problém, na který narazí při fyzikálním vzdělávání
- hledat, navrhovat či používat různé další metody a informace, které by mohly přispět řešení
daného problému, pokud se problém nedaří řešit
- porovnávat různá řešení problémů z hlediska jejich správnosti a efektivnosti
- korigovat chybná řešení problému
- používat osvojené metody řešení i v jiných oblastech vzdělávání, pokud to lze
Kompetence komunikativní
Pro utváření a rozvíjení následujících kompetencí využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které
žákům umožňují:
- formulovat a vyjadřovat jejich myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřovat se výstižně a
souvisle
- využívat diskuzi k vyjádření jejich myšlenek a názorů
Kompetence sociální a personální
Pro utváření a rozvíjení následujících kompetencí využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které
žákům umožňují:
- provádět pokusy či pozorování v malých skupinách, což vede k rozvoji spolupráce a sociálních
vztahů
- vytvářet si pravidla týmové práce, umět přijmout roli ve skupině prezentovat výsledky společné
práce
- konfrontovat jejich vlastní zkušenost se zkušenostmi ostatních žáků nebo učitele
Kompetence občanské
Pro utváření a rozvíjení následujících kompetencí využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které
žákům umožňují:
- naučit se respektovat názory druhých lidí, umět s nimi vzájemně spolupracovat
- rozhodovat se zodpovědně podle dané situace, poskytovat účinnou pomoc v krizových
situacích i v situacích, které ohrožují zdraví člověka
- chápat základní ekologické souvislosti, rozhodovat se v zájmu podpory a ochrany zdraví a
přírody
Kompetence pracovní
Pro utváření a rozvíjení následujících kompetencí využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které
žákům umožňují:
- na základě vymezených pravidel prakticky používat bezpečně a účinně laboratorní techniku
- úspěšně se adaptovat na změněné či nové pracovní podmínky
- výsledky pracovní činnosti zhodnotit nejen z hlediska kvality, funkčnosti a společenského
významu, ale i z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí
Charakteristika výuky fyziky na 2. stupni základní školy
Činnostní charakter výuky tohoto předmětu vyplývá ze samé podstaty výuky fyziky jako
vědeckého oboru zabývajícího se obecnými fyzikálními vlastnostmi a zákonitostmi reálného světa.
Výuku fyziky orientujeme tak, aby si žák poznatky a dovednosti osvojoval na základě individuálních
nebo skupinových pokusů. Neobejdeme se přitom bez využívání matematiky, přesných měření a
experimentování. Žáka vedeme k pozorování předkládaných jevů, k hovoru o pozorovaném, k
vyslovování vlastních závěrů a ke znovuobjevování poznatků. Vyjadřování žáka průběžně citlivě
upřesňujeme a napomáháme mu vytvářet si odborný slovník, který je potřebný k plnému pochopení
dané látky. Vyjadřujeme fyzikální zákonitosti a vztahy mezi fyzikálními veličinami.
244
Fyzikální poznávání je především poznáváním teoreticko-experimentálním. Žák pozoruje určité
jevy, které vyplývají z činností, které sám provádí. Volíme takové experimenty, které co nejjasněji
potvrzují pravdivost fyzikálních poznatků a teorií. Dbáme přitom na rovnováhu mezi experimentálním a
teoretickým poznáváním.
Pozorování pokusů na videu, sledování počítačových animací a použití tzv. „myšlenkového
experimentu“ volíme jako doplňkový a rozšiřující způsob předávání vědomostí. Jsme si vědomi, že
uvedené metody nemohou kvalitativně zastoupit žákovský experiment, při kterém žák získává osobní
zkušenost s prováděním fyzikálních experimentů, učí se dovednostem požadovaným vzdělávacím
obsahem oboru a zároveň je veden k zájmu o fyziku a techniku.
Žáka průběžně seznamujeme s využitelností poznatků v životě a umožňujeme mu využívat jeho
vlastních zkušeností, čímž mu přibližujeme smysl učení se fyzice. Tak vytváříme vazby mezi probíranou
učební látkou a světem žáka. Žáka vedeme k poznání, že rozvoj poznatků fyziky je jedním ze
základních předpokladů rozvoje techniky, a souvisí proto i s rozvojem vědy a společnosti.
Upozorňujeme na nutnost harmonického soužití člověka s okolní přírodou.
Výuka fyziky probíhá v těsné souvislosti s praktickými činnostmi. Žákovi proto v praktických
činnostech co nejvíce umožňujeme:
− měřit fyzikální veličiny (je-li to možné, i s větší přesností než ve F)
− připravovat si vhodný materiál a pomůcky k experimentování
− znovu provádět vybrané pokusy a podporovat tak rozvoj jeho technické zručnosti
a nápaditosti
− objevovat různá technická řešení daných problémů
Činnostní pojetí výuky fyziky zapadá do celkového plánu vzdělávacího programu zvyšovat
úroveň technické vzdělanosti mládeže. Naším záměrem je vést žáka k jasnému porozumění fyzikálním
poznatkům a jevům a tím podporovat jeho zájem o fyziku a techniku. Žáka vedeme k chápání
technického pokroku jako nástroje k uspokojování potřeb lidstva. Zdůrazňujeme však potřebu udržování
rovnováhy mezi člověkem a přírodou (udržitelného rozvoje) a nebezpečí, které pro lidstvo plyne z jejího
porušování. Využívání dosavadních zkušeností žáka, dobré porozumění učivu za pomoci konkrétních
činností s předměty, vytváření správných představ a rozvíjení schopnosti logicky myslet jsou základními
předpoklady pro rozvoj klíčových kompetencí, ale i pro to, aby se žák mohl a chtěl dále technicky
vzdělávat.
Výuka fyziky je v ŠVP rozdělena na 2 období:
a) 6. a 7. ročník (v každém ročníku 2 vyučovací hodiny týdně)
V tomto období klademe důraz na motivaci žáků pro výuku fyziky, na dobré porozumění a zvládnutí
základního učiva určeného RVP a na chápání využití základních fyzikálních poznatků v životě.
Charakter výuky fyziky v 6. a 7. ročníku je činnostní, což se projevuje větším důrazem na:
− žákovské pokusování, pozorování a hovory o pozorovaném
− využívání žákovských zkušeností
− na pomoc a podporu při řešení problémů
− na konkrétní dílčí úkoly odpovídající možnostem žáků, na komunikaci a vzájemnou spolupráci
mezi žáky
− na vytváření systémů práce se žákovskými pomůckami, zdokonalování zručnosti žáků
a seznamování žáků s matematicko-fyzikálními tabulkami
− vytváření mezipředmětové vázanosti fyziky s praktickými činnostmi, matematikou, informatikou
i výtvarnou výchovou
− na blízký kontakt mezi učitelem a žákem, naplněný vzájemným pochopením a důvěrou
− na utváření schopnosti žáka se hodnotit a kontrolovat
245
Ve výuce fyziky v 6. a 7. ročníku dbáme na variabilitu vyučovacích metod, a to jak při zvládání nového
učiva, tak při jeho procvičování a prověřování znalostí žáků. Volíme často pokusování, ústní
vyjadřování, praktické zkoušení. Zařazování testů a písemného zkoušení využíváme v daleko menší
míře, než tomu bylo při práci v rámci předcházejícího vzdělávacího programu.
b) 8. a 9. ročník (v každém ročníku 2 vyučovací hodiny týdně)
Výuka fyziky v 8. a 9. ročníku navazuje na učivo 6. a 7. ročníku. Zachovává si činnostní ráz a klade
důraz na:
− motivaci žáka ke studiu fyziky a osvojování základních strategií učení
− zařazování experimentování do výuky
− rozvíjení praktických dovedností, podporu tvořivosti žáka a poskytování prostoru pro tvořivé řešení
problémů
− využití matematických poznatků k řešení fyzikálních úloh s používáním matematicko-fyzikálních
tabulek
− pokračování v důsledném rozvoji komunikace žáků, a to jak při pokusování, tak při procvičování
učiva, řešení fyzikálních úloh a zkoušení
− rozvoj schopnosti sebehodnocení žáka a reálný odhad vlastních možností
− spolupráci a vzájemné respektování druhých
− předávání praktických a základních teoretických znalostí ze vzdělávacího oboru fyzika
− pochopení a zvládnutí základního učiva každým žákem a uspokojení potřeb nadaných
a talentovaných žáků s využitím vnitřní diferenciace
− možnost samostatného studia a využívání žákovských poznatků a zkušeností
− zařazování zájmových individuálních nebo i skupinových projektů k učivu a využití osvojovaných
poznatků v praxi
Hodnocení žáka v tomto období vychází z jasně zadaných úkolů a z předem stanovených pravidel.
Hodnocení zaměřujeme na odhalování toho, co žák zná, ne na chybu a neznalost. Opět by mělo
převažovat ústní zkoušení nad písemným. Žák by měl mít vždy možnost uplatnit při zkoušení své širší
znalosti z různých oborů fyziky.
Motivace:
Fyzika je váš nový předmět. Budete se v něm zabývat pozorováním jevů tzv. neživé přírody. Je to věda,
která pomohla lidstvu v rozvoji techniky. Teprve, když se lidé začali zabývat pozorováním předmětů a
jevů v přírodě soustavně, když z těchto pozorování vyvozovali závěry, když sledovali podmínky, za
kterých k určitým jevům dochází, začala se vytvářet věda, kterou nazýváme fyzika.
Mnoho staletí lidé většinu práce prováděli ručně, využívali různé nástroje a jednoduché stroje,
přitom museli vynakládat často velkou sílu a energii. Tím, že se poznatky fyziky začaly uplatňovat
v praxi, vznikala technika, která zbavovala lidi namáhavé práce.
Lidé se postupně začali více a více vzdělávat. Stále větší množství jich mělo možnost chodit do
školy. Učili se chápat dané zákonitosti a uplatňovat je v praxi. Protože nad svojí prací přemýšleli, mohli
své poznatky stále zdokonalovat. Tak se technika rozvíjela spolu s vědou. Někteří vzdělaní lidé věnovali
fyzikálním objevům mnoho let života.
Velký rozvoj techniky nastal koncem 18. a pokračoval v 19. a ve 20. století. Nové objevy a
vynálezy rychle přibývaly. Ve světě nastal rychlý vědecko-technický rozvoj. Na všech technických
vynálezech se podílely ve velké míře právě poznatky fyziků, jejich schopnost logicky uvažovat a
aplikovat vědomosti do praxe. Mnoho vynálezů té doby přicházelo do světa hlavně z Evropy.
Přestože dnešní svět využívá techniku téměř při každé práci, je v celé Evropě kupodivu
nedostatek technicky vzdělaných mladých lidí. Lidí, kteří fyzice dobře rozumějí a umí ji prakticky
využívat. Vy máte nyní velkou šanci dobře se technicky vzdělat, stát se techniky různých oborů a po
skončení studia najít uplatnění buď ve své zemi, v Evropě nebo jinde na světě.
246
Určitě Vás bude zajímat, jak na to. Jste v 6. ročníku. Začínáte se učit fyziku, která je pro vás
připravena tak, abyste mohli co nejvíce experimentovat, zvládnout dobře základní měření fyzikálních
veličin, abyste se naučili dělat záznamy o svých měřeních a pozorováních, abyste o svých závěrech
mohli při výuce vyprávět, abyste se učili naslouchat druhým a přebírat také zkušenosti svých učitelů,
rodičů i spolužáků.
Když začnete nad svými pokusy a měřením přemýšlet, začnete sami vyvozovat správné závěry.
Bude to vaše většinou první „vědecká“ práce. Je třeba se učit také zjednodušeným záznamům
výsledků, využívat přehledných záznamů, tabulek i grafů. Je třeba využívat vědomosti z matematiky,
neboť ta vás pro technické studium dostatečně vybavuje. Abyste se stali vzdělanými odborníky, kteří se
mohou ve světě dobře uplatnit, potřebujete k tomu mít též jazykové vybavení. Všechno, co se naučíte
z informační techniky a v pracovních činnostech, vám též velmi pomůže. Ten, kdo možnosti vzdělávání
na 2. stupni ZŠ promarní, bude to v dalším studiu jen těžko dohánět.
Získání dobrých základních vědomostí ve fyzice od vás vyžaduje samostatné plnění zadaných
úkolů a včasnou přípravu potřebných pomůcek. Důležité je také nebát se chybování. To všechno vám
pomůže, pokud budete chtít na něco nového přijít. Neostýchejte se ptát svého učitele nebo spolužáků
na vše, čemu nerozumíte. Nenechte se při práci rozptylovat vedlejšími problémy těch, kteří v životě
směřují někam jinam. Nové poznatky můžete též rozšiřovat o to, co jste poznali v literatuře, co jste se
dozvěděli od rodičů, spolužáků nebo ze sdělovací techniky. Poznatky a závěry svých pozorování ve
třídě prezentujte. Tak nejlépe poznáte, že je vám probíraná látka jasná, a dosáhnete dobrého ocenění.
Není se čeho bát. S většinou poznatků, které jsou zařazeny do 6. ročníku, jste se již ve škole
nebo jinde setkali. Naučíte se o nich hovořit správně, naučíte se správné technice měření různých
fyzikálních veličin, získáte zručnost, přehled a porozumíte jak fyzice, tak i základním technickým
vymoženostem, které nás obklopují.
Přejeme Vám hodně úspěchů a vytrvalosti na cestě za objevy pokroků lidstva.
247
Obsah vzdělávacího oboru
Fyzika, 6. ročník
Očekávané výstupy
Učivo
Žák:
Látka a těleso
- na konkrétním příkladu rozliší pojem látka
- pojem těleso
a těleso
- skupenství látek
- rozeznává vlastnosti látek a těles
- atomy a molekuly
- popíše stavbu atomu
- vlastnosti atomů a molekul
- uvede konkrétní příklad jevů dokazujících,
že se částice látek neustále pohybují a
vzájemně na sebe působí
- vysvětlí některé vlastnosti látek na základě
uspořádání částic
Žák:
- používá označení základních fyzikálních
veličin a jejich jednotek
- změří vhodně zvolenými měřidly některé
fyzikální veličiny
- při měření pracuje podle návodu a
dodržuje základní pravidla bezpečnosti
práce
- předpoví, jak se změní délka či objem
tělesa při dané změně teploty
- s porozuměním využívá vztah mezi
hustotou, hmotností a objemem při řešení
praktických problémů
Fyzikální veličiny a jejich měření
- délka
- hmotnost
- čas
- rychlost – pohyb tělesa
- objem
- teplota
- hustota
- síla
Žák:
- umí zelektrovat některá tělesa třením
- si vytvoří představu o charakteru
elektrické síly (přitažlivá a odpudivá)
- popíše strukturu a složení atomu
- pochopí význam uzemnění
- rozlišuje vodiče a nevodiče
- naučí se pravidla ochrany před bleskem
Elektrické vlastnosti látek
- elektrování těles
- elektrický náboj
- model atomu
- zjištění a zdroje elektrického
náboje
- elektrické vodiče a nevodiče
- elektrické pole
- blesk a ochrana proti němu
Průřezová témata
Osobnostní a sociální
výchova
Osobnostní rozvoj
rozvoj schopností
poznávání
psychohygiena
Sociální rozvoj
komunikace
kooperace a kompetice
Morální rozvoj
řešení problémů a
rozhodovací dovednosti
Enviromentální výchova
základní podmínky života
lidské aktivity a problémy
životního prostředí
vztah člověka k prostředí
Žák:
Magnetismus
- rozeznává části magnetu
- magnety a jejich vlastnosti
- pokusem rozpozná feromagnetickou látku
- magnetická indukce a magnetování
- pokusem modeluje soustavu indukčních
- magnetické pole a indukční čáry
čar
- magnetické pole Země
- zná příčinu orientace střelky kompasu
-
248
Žák:
Elektrický obvod
- rozlišuje mezi pojmy elektrický proud a
- elektrický proud a napětí
elektrické napětí
- zdroje elektrického napětí
- vyjmenuje různé zdroje elektrického
- účinky elektrického proudu
napětí
- elektrické spotřebiče
- na příkladech ze života poukáže na účinky
- schéma elektrického obvodu
elektrického proudu
- jednoduché i rozvětvené elektrické
- sestaví podle schématu jednoduchý
obvody
elektrický obvod
- elektrický proud v kapalinách a
- správně analyzuje schéma reálného
plynech
obvodu
- bezpečnost při práci s elektřinou
- zkrat
- chrání se před nebezpečím úrazu
elektřinou
- magnetické vlastnosti elektrického
proudu
249
Obsah vzdělávacího oboru
Fyzika, 7. ročník
Očekávané výstupy
Žák:
- rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná
vzhledem k jinému tělesu
- využívá s porozuměním při řešení
problémů a úloh vztah mezi rychlostí,
dráhou a časem u rovnoměrného pohybu
- graficky znázorní rovnoměrný pohyb, je
schopen tento graf „ číst“
Učivo
Pohyb tělesa
- pohyb
- druhy pohybu
- rychlost – měření, jednotky
- výpočet doby, dráhy a rychlosti
Žák:
Síly a jejich vlastnosti
- změří velikost působící síly
- vzájemné působení těles
- graficky i výpočtem zjistí výslednici 2
- skládání sil
rovnoběžných sil
- tíhová síla a těžiště
- určí v konkrétní jednoduché situaci druhy
- pohybové zákony
sil působících na těleso
- otáčivé účinky síly
- užívá vztah mezi gravitační silou a
- tlak, tlaková síla
hmotností
- tření
- využívá Newtonovy pohybové zákony při
objasňování změn pohybu tělesa při
působení stálé výsledné síly v jednoduchých
situacích
- pokusem zjistí těžiště tělesa
- aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly
při řešení praktických problémů
- užívá s porozuměním vztah mezi tlakem,
tlakovou silou a obsahem plochy, na kterou
síla působí
Průřezová témata
Osobnostní a sociální
výchova
Osobnostní rozvoj
rozvoj schopností
poznávání
psychohygiena
Sociální rozvoj
komunikace
kooperace a kompetice
Morální rozvoj
řešení problémů a
rozhodovací dovednosti
Enviromentální výchova
základní podmínky života
lidské aktivity a problémy
životního prostředí
vztah člověka k prostředí
Žák:
Kapaliny
- objasní vznik hydrostatického tlaku
- vlastnosti kapalin a povrchové
- používá s porozuměním vztah pro výpočet
napětí
hydrostatického tlaku
- hydrostatický tlak
- objasní vznik vztlakové síly a určí její
- Archimédův zákon
velikost
- chování těles v kapalině
- předpoví srovnáním vztlakové a gravitační
- Pascalův zákon
síly chování tělesa při vložení do kapaliny
- hydraulická zařízení
- užívá Pascalův zákon při objasnění
funkce hydraulických zařízení
Žák:
- objasní vznik atmosférického tlaku
- zná měřidla atmosférického tlaku a jejich
funkci
- rozumí využití vztlakové síly v plynech
Plyny
-
vlastnosti plynů
atmosférický tlak
atmosféra Země
Archimédův zákon pro plyny
přetlak, podtlak, měření tlaku
250
Žák:
- využívá zákona o přímočarém šíření
světla a zákonu odrazu světla při řešení
jednoduchých problémů a úloh
- zná největší rychlost světla
- porozumí příčinám obou zatmění
- osvojí si poznatky o zobrazení kulovými
zrcadly
- dokáže vysvětlit, proč se světlo láme při
přechodu mezi různými optickými
prostředími
- rozhodne ze znalosti rychlostí světla
v různých prostředích, zda se bude světlo
lámat od kolmice či ke kolmici
- rozumí funkci oka
Světelné jevy
- zdroje a šíření světla
- zatmění Slunce a Měsíce
- odraz světla - zrcadla
- lom světla - čočky
- základy geometrické optiky
- oko
- optické přístroje
251
Obsah vzdělávacího oboru
Fyzika, 8. ročník
Očekávané výstupy
Učivo
Žák:
Práce a energie
- ze zkušenosti vyvodí, že práce závisí na
- práce a výkon
síle i na dráze pohybu tělesa
- polohová a pohybová energie
- využívá s porozuměním při řešení
- přeměny energie
problémů a úloh vztah mezi prací, výkonem
- zákon zachování energie
a časem
- účinnost
- pozná rozdíl mezi prací a energií, umí
- páka a kladka
rozlišit různé formy energie
- pochopí rozdíl mezi polohovou a
pohybovou energií a na příkladech pozná,
že se mohou vzájemně přeměňovat jedna v
druhou
- využívá zákon zachování energie na
konkrétních příkladech přeměn energie
- aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly
při řešení praktických problémů
Žák:
Tepelné jevy
- pozná, z čeho se skládá a na čem závisí
- vnitřní energie tělesa
vnitřní energie tělesa
- teplo a tepelná výměna
- na základě experimentů pochopí, na čem
- změna vnitřní energie konáním
závisí teplo
práce
- uvede příklady tepelných vodičů a izolantů
- vedení tepla
- pochopí různé možnosti šíření tepla
- šíření tepla prouděním a zářením
- využije znalosti základních skupenských
- tepelné motory
přeměn při objasňování přírodních jevů
- tání a tuhnutí
- vypařování a kapalnění
- var
- sublimace a desublimace
Průřezová témata
Osobnostní a sociální
výchova
Osobnostní rozvoj
rozvoj schopností
poznávání
psychohygiena
Sociální rozvoj
komunikace
kooperace a kompetice
Morální rozvoj
řešení problémů a
rozhodovací dovednosti
Enviromentální výchova
základní podmínky života
lidské aktivity a problémy
životního prostředí
vztah člověka k prostředí
Žák:
Zvukové jevy
- rozlišuje pružná a nepružná tělesa
- vlastnosti pružných těles
- pochopí, co je vlnění a jak se v látkách šíří
- kmitání pružných těles
- seznámí se s pojmem zvuk a jeho
- zvuk a zdroje zvuku
základními vlastnostmi
- šíření zvuku
- rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku
- infrazvuk a ultrazvuk
- chápe souvislost šíření zvuku
- záznam a reprodukce zvuku
s prostředím
- osvojí si vlastnosti a stavbu lidského ucha
Žák:
- seznámí se s elektrickým nábojem jako
fyzikální veličinou a ověří existenci
elektrického pole
- vytvoří si představu o elektrickém proudu
jako fyzikální veličině
- umí změřit elektrický proud i napětí
- využívá Ohmův zákon při řešení
Elektrický proud
- elektrický náboj
- měření elektrického proudu
- Ohmův zákon
- elektrický odpor
- zapojování rezistorů
- reostat
- zdroje elektrického proudu
252
konkrétních problémů
- naučí se základní pravidla pro výpočet
výsledného odporu
- pochopí, jak souvisí elektrický výkon
s napětím a proudem
- pozná princip jednoduchých elektrických
spotřebičů
- si připomene získávání elektrické energie
a pozná i další možnosti – alternativní
zdroje energie
-
výkon a elektrická energie
elektrické spotřebiče
výroba elektrické energie
253
Obsah vzdělávacího oboru
Fyzika, 9. ročník
Očekávané výstupy
Učivo
Žák:
Elektrodynamika
- využívá poznatky o působení
- působení magnetického proudu na
magnetického pole na cívku s proudem
vodič
- prakticky využívá poznatky o vlivu změny
- elektromagnetická indukce
magnetického pole v okolí cívky na vznik
- generátory elektrického napětí
indukovaného proudu v cívce
- vlastnosti střídavého proudu
- rozliší stejnosměrný proud od střídavého
- transformátory
elektrického proudu
- elektromotory
- objasní podstatu stavby a funkce
- elektromagnetické vlny
transformátoru a elektromotoru
- bezpečnost práce s elektrickými
spotřebiči
- ze znalosti vlnové délky určí frekvenci
elektromagnetické vlny
- uvědomuje si pravidla bezpečnosti při práci
s elektrickými spotřebiči
Žák:
- objasní podstatu PN přechodu
- zapojí správně polovodičovou diodu
- vyjmenuje příklady dalšího využití
polovodičových součástek
Elektrický proud v polovodičích
- elektrony a díry
- vliv příměsí v polovodiči
- PN přechod
- diody a světlo
- využití polovodičových součástek
Průřezová témata
Osobnostní a sociální
výchova
Osobnostní rozvoj
rozvoj schopností
poznávání
psychohygiena
Sociální rozvoj
komunikace
kooperace a kompetice
Morální rozvoj
řešení problémů a
rozhodovací dovednosti
Enviromentální výchova
základní podmínky života
lidské aktivity a problémy
životního prostředí
vztah člověka k prostředí
Žák:
Atomy a záření
- popíše stavbu atomového jádra
- jádro atomu
- rozlišuje mezi přirozenou a umělou
- jaderné síly
radioaktivitou
- radioaktivita a její využití
- charakterizuje jaderné záření a způsob
- ochrana před zářením
ochrany před ním
- jaderné reakce
- uvede a charakterizuje hlavní části
- řetězová reakce
- jaderná elektrárna
jaderné elektrárny
- zhodnotí výhody a nevýhody využívání
- termonukleární reakce
různých energetických zdrojů z hlediska
vlivu na životní prostředí
Žák:
Astrofyzika
- Slunce
- odliší hvězdu od planety na základě jejich
vlastností
- planety
- objasní pomocí poznatků o gravitačních
- malá tělesa ve vesmíru
silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců
- vznik a vývoj hvězd
planet kolem planet
- Galaxie
- souhvězdí
254
CHEMIE
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda
vyučovací předmět: Chemie
3.období - 8.-9. ročník
A) Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Vyučování chemie vede žáky k poznávání vybraných chemických látek a reakcí, které jsou
součástí přírody a jejich každodenního života. Žáci získávají informace o bezpečném, účelném a
ekonomickém zacházení s chemickými látkami a jsou vedeni k ochraně přírody a vlastního zdraví.
Vzdělávání v oboru chemie směřuje k:
- získávání základních poznatků z různých oborů chemie a uvědomění si významu chemie jako
přírodní vědy pro společnost
- osvojování si dovedností spojených s pozorováním látek a chemických reakcí
- provádění jednoduchých chemických pokusů a nacházení vysvětlení chemických jevů,
zdůvodňování závěrů a uvádění souvislostí s praktickým využitím, k rozvoji poznávacích
schopností žáků
- poznávání zásad bezpečnosti práce s chemikáliemi běžně prodávanými, hořlavinami,
žíravinami, zdraví škodlivými, jedovatými látkami a k poskytnutí první pomoci při úrazech
způsobených těmito látkami
- seznámení s mnohostranným využitím chemie v nejrůznějších oblastech lidské činnosti (
v průmyslu, zemědělství, zdravotnictví, energetice, potravinářství, ve výživě člověka(
- uvědomění si nezbytnosti chemie v budoucnosti v různých oblastech činnosti člověka
- poznávání nezbytnosti ochrany životního prostředí a vlastního zdraví
- hledání souvislostí a řešení problémů souvisejících s poznáváním přírody a s praktickým
životem.
Výuka je doplňována demonstračními pokusy, frontálními pokusy, samostatnou prací žáků v laboratoři.
Z bezpečnostních důvodů dělíme žáky na dvě skupiny. Cílem laboratorních prací a pokusů je upevnit
známé vědomosti a praktické dovednosti. Laboratorní práce jsou vykonávány v odborné učebně chemie
nebo v laboratoři chemie. Samotná výuka probíhá v odborné učebně chemie a fyziky.
Nezbytnou součástí výuky jsou modely molekul, krystalů, technických aparatur, nástěnné obrazy,
videokazety, tabulky, výukové programy, exkurze , vlastní aktivity žáků – referáty,
účast v chemické olympiádě, práce v kroužku chemie.
Předmět chemie úzce souvisí s fyzikou, přírodopisem, zeměpisem .
Hodinová dotace předmětu: 8. ročník – 2 vyuč. hodiny
9.ročník – 2 vyučovací hodiny.
B) Výchovné a vzdělávací strategie
Kompetence k učení
Učitel vede žáka:
- k využívání efektivních metod a způsobů učení (A1)
- k vyhledávání, třídění, propojování a systematizaci informací (A2)
- k využívání termínů, znaků , symbolů používaných ve výuce chemie a jejich uvádění
v souvislostech (A3)
- k samostatnému pozorování, experimentování a zhodnocení průběhu reakce (A4)
Kompetence k řešení problémů
Učitel vede žáka:
255
-
k vyhledávání informací vhodných k řešení problémů, k nalezení jejich shodných, podobných a
odlišných znaků, k hledání různých variant řešení (B2)
k samostatnému řešení problémů, volbě vhodných způsobů řešení (B3)
Kompetence komunikativní
Učitel vede žáka:
-
k formulování a vyjadřování svých myšlenek a názorů, k výstižnému a souvislému vyjadřování
v písemném i ústním projevu (C1)
k porozumění různým typům textů a záznamů, obrazovým materiálům, grafům, modelům
sloučenin (C3)
k využívání internetu jako informačního zdroje zejména v rámci domácí přípravy, k vyhledávání
rozšiřujících informací (C4)
Kompetence sociální a personální
Učitel vede žáka:
-
k provádění pokusů či pozorování v malých skupinkách, což vede k rozvoji kooperace a
sociálních vztahů v rámci skupiny (D1)
k vytváření pravidel týmové práce, přijetí role ve skupině, spoluúčasti na výsledcích společné
práce (D 2)
k diskusi a konfrontaci své vlastní zkušenosti se zkušenostmi ostatních (žáci, učitel), k efektivní
spolupráci s druhými spolužáky při řešení daného úkolu (D3)
Kompetence občanské
Učitel vede žáka:
-
k chápání základních ekologických souvislostí, respektování požadavků na kvalitní životní
prostředí (E5)
k zodpovědnému rozhodování podle dané situace, k diskusi o aktuálních tématech, o příčinách
jejich vzniku, možných negativních důsledcích pro život člověka, o důsledcích nadměrného
používání různých chem. látek, eutrofizaci povrchových vod, kontaminaci podzemních vod,
problematice toxických odpadů a recyklace druhotných surovin atd. (E3)
Kompetence pracovní
Učitel vede žáka:
-
k bezpečnému zacházení s chemickými látkami a laboratorními pomůckami, dodržování zásad
bezpečnosti práce (F1)
k osvojení základních pravidel první pomoci a ochrany zdraví svého i zdraví ostatních
spolužáků , k ochraně životního prostředí (F2)
ke kvalitní a efektivní práci, k důslednému využití materiálu a energií (F1)
Obsah vzdělávacího oboru
Chemie, 8. ročník
DÍLČÍ VÝSTUPY
UČIVO
METODY PRÁCE
VAZBY
V RVP
256
ÚVOD DO CHEMIE
-uvede zásady bezpečné práce
v laboratoři, poskytne a přivolá
první pomoc při úrazech
-rozliší pojmy látka a těleso
-rozliší, které z dějů v přírodě jsou
děje chemické
-popíše společné a rozdílné
vlastnosti vybraných látek
-vyhledá hodnoty fyzikálních veličin
v tabulkách
-vysvětlí na příkladechvýznam
chemie pro život
Chemie,
fyzika,
přírodopis,
výchova ke
zdraví
Zásady bezpečné práce,
mimořádné události, úniky
nebezpečných látek
Jsme dědici alchymistů
Látky a tělesa
Vlastnosti látek a lidské
smysly
Práce s bezpečnostními listy, práce
s tabulkami
Práce s prac. listy,
ukázky látek a těles
Video(motivace
Většina látek jsou směsi
Roztoky a matematika
Jak oddělujeme složky směsí
práce s učebnicí, prac. chemie,
matematika
listem,
ukázky heterogenních
směsí, praktické
ukázky oddělování
směsí, video,
výpočty (kalkulátor)
LP –Filtrace
LÁTKY A SMĚSI KOLEM NÁS
-rozlišuje různé druhy směsí
-používá správně pojmy chemicky
čistá látka a směs
-vypočítá složení roztoků
-navrhne postup a oddělí složky
běžných směsí, uvede příklady
oddělování složek v praxi
- vysvětlí základní faktory
ovlivňující rozpouštění pevných
látek
BEZ ČEHO NELZE ŽÍT
- zná složení vzduchu
Surovina zdarma
-rozliší druhy vod, výskyt a použití
Není voda jako voda
-uvede příklady znečišťování vody
a vzduchu v pracovním prostředí a
domácnosti, navrhne nejvhodnější
preventivní opatření a způsoby
likvidace znečištění
VŠECHNO VIDĚT NEMUŽEME
-uvede příklady z praxe, že látky se
skládají z částic
-používá správně a v souvislostech
základní pojmy
-používá značky a názvy
nejznámějších prvků
-vyhledá údaje v tabulkách
Měli pravdu již staří Řekové
Které látky jsou chemické
prvky
Atomy prvků se rády spojují
Ionty v chemii
video,
LP-Voda
media-informace
Projekt – VODA
chemie,
fyzika,přírodo
pis,zeměpis,výchova
ke zdraví
Práce s učebnicí,
prac. listy, tabulkami, chemie,
periodickou soustavou fyzika
prvků,rébusy,
kartičky
značek,demonstrační
pokusy, práce
s modely
CHEMICKÉ PRVKY – ZÁKLAD
VŠECH LÁTEK
- uvede př. praktického využití kovů Létající prvek-vodík
Prvek života, ozon
a nekovů
- zná nebezpečné kovy a nekovy a Významné nekovy
Práce s učebnicí,
prac. listy, modely
částic
chemie,
fyzika
257
zásady práce s nimi
- umí poskytnout první pomoc
-orientuje se v periodické soustavě
prvků
Většina prvků jsou kovy
Periodická soustava prvků
Chemické reakce – zápis,
zákon zachování hmotnosti
- rozliší výchozí látky a produkty
chemické reakce
demonstrační pokusy,
pokusy na videu
práce s PSP
referáty žáků, práce
s internetem
LP – Příprava a důkaz
kyslíku
- zapíše nejjednodušší chem
rovnice
NEJJEDNODUŠŠÍ SLOUČENINY
- určí oxidační číslo atomů prvků
Oxidy
v oxidech a halogenidech
Základ chemického názvosloví
- zapíše ze vzorců názvy a naopak Halogenidy
- popíše vlastnosti a použití
vybraných oxidů a halogenidů
(např. chloridu sodného) a posoudí
vliv těchto látek na životní prostředí
PROČ JSOU NĚKTERÉ LÁTKY
KYSELÉ
- popíše společné vlastnosti kyselin
- uvede příklady důležitých kyselinpoužití, ředění
- osvojí si zásady názvosloví
kyselin
- vysvětlí jak vznikají kyselé deště a
jak jim předcházet
- osvojí si názvosloví hydroxidů a
uvede společné vlastnosti
- uvede použití důležitých
hydroxidů
- umí poskytnout první pomoc při
zasažení kyselinami nebo
hydroxidy
- prakticky určí kyselost a
zásaditost pomocí indikátorů na
stupnici pH
NENÍ SŮL jako SŮL
- rozliší, které látky jsou soli
- osvojí si názvosloví běžných solí
- uvede př. praktického využití
neutralizace
- uvede př. prakticky významných
solí a jejich použití
OPAKOVÁNÍ a PROHLUBOVÁNÍ
UČIVA
práce s učebnicí,
chemie,
PSP,
zeměpis,
nerosty, prac. listy,
přírodopis
domino
získávání informací na
internetu – vlastnosti,
vliv na životní
prostředí
video-skleníkový efekt
referáty žáků
Proč jsou kyseliny kyselé
Nejvýznamnější kyseliny
Které látky jsou hydroxidy
Jak měříme kyselost a
zásaditost roztoků
demonstrační pokusy,
práce s indikátory
LP-Určení kyselosti a
zásaditosti roztoků
Referáty žákůvlastnosti kyselin a
hydroxidů- internet,
media- vliv na životní
prostředí, zdraví
člověka- i skupinová
práce
chemie,
přírodopis,
zeměpis,
výchova ke
zdraví
Když protivenství končí
smírem
Jak mohou vznikat soli
Jak se tvoří názvy solí a píší
jejich vzorce
Praktický význam solí
LP-Neutralizace
práce s učebnicí
význam, vlastnosti solí
– referáty žáků
chemie,
přírodopis,
výchova ke
zdraví,
zeměpis
pracovní listy,
zábavná chemie,
soutěže
258
Obsah vzdělávacího oboru
Chemie, 9. ročník
VAZBY
V RVP
DÍLČÍ VÝSTUPY
UČIVO
METODY PRÁCE
Nezapomněli jste
-plánuje a provádí soustavné
pozorování
-zpracovává data,vyvozuje
specifické závěry z obecnějších
zákonů
-využívá jich při řešení problémů
či rozhodování v praktických
situacích
-rozliší výchozí látky a produkty
chemické reakce
Směsi
Směsi, prvky, sloučeniny
Kovy, nekovy, oxidy
Periodický zákon a PSP
Kyseliny, hydroxidy
Soli
V přírodě se nic neztratí
Práce s učebnicí,
s PSP, prac. listy,
tabulkami, modely,
demonstrační pokusy
Skupinová práce,
sebehodnocení
Chemikova hlavní veličina
Bez počtů se neobejdeme
Faktory ovlivňující rychlost
chem. reakcí
Video, výpočty –
chemie,
kalkulátor, samostatné i matematika
skupinové práce,
sebehodnocení,
soutěže
V čem spočívá oxidace a
redukce
Výroba železa
Výroba oceli
Zhoubná koroze
Chem. zdroje el. energie
Průmyslové využití elektrolýzy
Učebnice,
Chemie,
video,demonstrační
fyzika
pokusy, referáty
LP-Vliv složek prostředí
na průběh koroze
železa
Teplo a chem. reakce
Vzácný dar přírody –uhlí
Ropa a zemní plyn hýbají
Využití medií, internetu- Chemie,
referáty
fyzika,
Video-zpracování ropy přírodopis,
V čem je základ chemie
-vhodně používá pojem látkové
množství
-uvede a vysvětlí zákon zachování
hmotnosti,použije ho při řešení
úloh
-vypočítá molární hmotnost
sloučeniny
-vypočítá hmotnost výchozí látky
nebo produktu
-aplikuje poznatky o faktorech
ovlivňujících průběh chem. reakcí
v praxi a při předcházení jejich
nebezpečnému průběhu
Chemické tajemství ohňů a
zdrojů el. energie
-rozhodne, která z reakcí je
redoxní
-na konkrétních příkladech popíše
princip elektrolýzy
-popíše princip výroby železa a
oceli
-vysvětlí princip koroze a navrhne
způsob ochrany
-zná použití galvanických článků a
akumulátorů v praxi (po vyčerpání
jsou nebezpečným odpadem)
Odkud bere člověk energii
-umí určit druh reakce z hlediska
tepla
- uvede příklady vlastností a
Chemie,
fyzika,
přírodopis,
zeměpis
259
použití ropy, uhlí, zemního plynu
jako suroviny pro chem. průmysl a
jako paliv
-rozliší obnovitelné a
neobnovitelné zdroje paliv
-zhodnotí z hlediska živ. prostředí
fosilní a vyráběná paliva
-vysvětlí výhody a nevýhody
alternativních zdrojů energie
-umí bezpečně použít spotřebiče
na topné plyny v domácnosti
Není života bez organických
látek
-rozliší nejjednodušší uhlovodíky
-uvede jejich zdroje, vlastnosti a
praktické využití
-z tabulkových údajů najde vztah
mezi fyz. a chem. vlastnostmi
uhlovodíků a jejich složením a
strukturou
-vysvětlí skleníkový efekt-glob.
Oteplování
-zhodnotí pohonné látky
z hlediska péče o ŽP
Většina organických sloučenin
jsou deriváty uhlovodíků
-rozliší a uvede zástupce
nejjednodušších derivátů
uhlovodíků
-uvede jejich vlastnosti a použití
-pozná esterifikaci mezi ostatními
reakcemi, uvede reaktanty a
produkty
-zná důležitost ozonové vrstvy a
způsob jejího narušování
Dva světy velkých molekul
-uvede výchozí látky, produkty a
podmínky fotosyntézy
-rozliší sacharidy,
tuky, bílkoviny,
vitamíny,uvede př.zdrojů těchto
látek pro člověka
-hodnotí potraviny z hlediska
uznávaných zásad zdravé výživy
-rozpozná plasty od dalších látek
-posoudí vliv používání plastů na
ŽP
-uvede výhody a nevýhody použití
světem
Proč je ropa tak důležitá
Projekt-Ropa
Exkurze –Dukovany
LP-Ověření změn
teploty reakční směsi
v průběhu neutralizace
zeměpis,
výchova ke
zdraví
Co je základem organických
sloučenin
Uhlovodíky a první z nich
Uhlovodíky nazývané alkany
Uhlovodíky nazývané alkeny a
alkiny
Uhlovodíky nazývané areny
Uhlovodíky jako motorová
paliva
Učebnice, prac.listy,
modely
uhlovodíků,tabulky,
video vlastností
uhlovodíků
Internet-referáty
LP-Důkaz prvků
vázaných
v uhlovodících
Chemie,
přírodopis,
zeměpis
Co jsou halogenové deriváty
uhlovodíků
Není alkohol jako alkohol
Organické kyseliny
Voňavé látky estery
Modely molekul, videovlastnosti derivátů,
demonstrační pokusy
Media,internet-referáty
žáků
LP-Těkavost
organických sloučenin
Chemie,
výchova ke
zdraví
Zásobárny sluneční energie
Sacharidy
Tuky
Základní stavební kameny
života –bílkoviny
Plasty
Umělá vlákna
Video,učebnice
Prac.listy,praktické
Ukázky umělých
hmot,sacharidů,tuků
Internet-referáty žáků
LP –Vlastnosti tuků,
Sacharidů,bílkovin
Chemie,přírodopis,výchova
ke zdraví
260
přírodních a syntetických vláken
Chemie v životě člověka
-zhodnotí využívání prvotních a
druhotných surovin z hlediska
udržitelného rozvoje na Zemi
-vyhledá potřebné údaje v různých
zdrojích informací při řešení
problémů včetně těch, které
souvisejí s běžným životem
Předvídá vlivy různých praktických
aktivit člověka na důležité přír.
procesy a využívá toho
v každodenním životě
-rozliší mezi běžně používanými
látkami hořlaviny,žíraviny, jedy,
uvede zásady bezpečné práce
s nimi včetně postupu při hašení
požáru
-uvede příklady volně i nezákonně
prodávaných drog, popíše příklady
následků
-ochraňuje živ. prostředí a své
zdraví
-hodnotí různé potraviny
z hlediska obecně uznávaných
zásad zdravé výživy
Chemický průmysl v ČR
Chemie a bitech.
Zdraví,krása a potrava
člověka
Průmyslová hnojiva
Hořlaviny
Chemie a ŽP
Práce s učebnicí,
Internetem,medii
Referáty žáků
Chemie,
přírodopis,
Zeměpis,
výchova ke
zdraví
Opakování a prohlubování
učiva
Očekávané výstupy předmětu – na konci 3. období základního vzdělávání:
Očekávané výstupy (OV)
Učivo (U)
Průřezová témata
Žák:
POZOROVÁNÍ, POKUS A
BEZPEČNOST PRÁCE
Osobnostní a sociální vých.:
-rozvíjí základní dovednosti dobré
komunikace a k tomu příslušné
vědomosti
- určí společné a rozdílné
- vlastnosti látek(hustota, barva,
- utváří a rozvíjí základní
vlastnosti látek
skupenství, rozpustnost, vliv atmosféry na dovednosti pro spolupráci
vlastnosti a stav látek
- pracuje bezpečně s vybranými - zásady bezpečné práce (ve školní
- vede k uvědomování si hodnoty
dostupnými a běžně používanými laboratoři, pracovně i v běžném životě)
spolupráce a pomoci při řešení
látkami a hodnotí jejich rizikovost
problémů
- posoudí nebezpečnost
- nebezpečné látky a přípravky (R-věty,
Environmentální výchova:
vybraných dostupných látek, se S-věty, varovné značky a jejich význam) - základní podmínky života(voda,
kterými zatím pracovat nesmí
vzduch)
- lidské aktivity a problémy ŽP
261
- mimořádné události (havárie, úniky
nebezpečných látek)
SMĚSI
- rozlišuje směsi a chemické látky - směsi – různorodé, stejnorodé roztoky,
hmotnostní zlomek a koncentrace
roztoku, koncentrovanější, zředěnější,
nasycený, nenasycený roztok,vliv teploty,
plošného obsahu a míchání pevné složky
na rychlost jejího rozpouštění
- vypočítá složení roztoků,
- oddělování složek směsí (usazování,
připraví prakticky roztok daného filtrace, destilace, krystalizace,
složení
sublimace)
- vysvětlí základní faktory
- voda – destilovaná, pitná, odpadní,
ovlivňující rozpouštění pevných výroba pitné vody, čistota vody
látek
- navrhne postupy a prakticky
- vzduch – složení, čistota ovzduší,
provede oddělování složek směsí ozonová vrstva
o známém složení, uvede
příklady oddělování složek v
praxi
- rozliší různé druhy vody a
uvede příklady jejich výskytu a
použití
- uvede příklady znečišťování
vody a vzduchu v pracovním
prostředí a domácnosti, navrhne
nejvhodnější preventivní opatření
a způsoby likvidace znečištění
ČÁSTICOVÉ SLOŽENÍ LÁTEK A
CHEMICKÉ PRVKY
- používá pojmy atom a molekula - částicové složení látek – molekuly,
ve správných souvislostech
atomy, atomové jádro, protony, neutrony,
elektronový obal a jeho změny v chem.
reakcích, elektrony
- umí popsat složení atomu
- prvky – názvy, značky, vlastnosti a
použití vybraných prvků, skupiny a
periody v periodické soustavě prvků,
protonové číslo
- rozlišuje chemické prvky a
- chemické sloučeniny – chemická vazba,
chemické sloučeniny, používá
názvosloví jednoduchých anorganických
chemické značky vybraných
a organických sloučenin
prvků
- orientuje se v periodické
(voda,vzduch, ozónová vrstva,
skleníkový efekt, hospodářsky
významné látky, fosilní paliva,
zdroje energie, zpracování ropy,
plasty a syntetická vlákna,
chemické výroby, životní
prostředí)
- vztah člověka k prostředí
Mediální výchova:
- kritické čtení a vnímání
mediálních sdělení
- interpretace vztahů mediálních
sdělení a reality
- tvorba mediálního sdělení
262
soustavě prvků, rozpozná
vybrané kovy a nekovy a usuzuje
na jejich možné vlastnosti
- rozliší výchozí látky a produkty
chemických reakcí, uvede
příklady prakticky důležitých
chemických reakcí, provede
jejich klasifikaci a zhodnotí jejich
využívání
- přečte chemické rovnice a
s užitím zákona zachování
hmotnosti vypočítá hmotnost
výchozí látky nebo produktu
- aplikuje poznatky o faktorech
ovlivňujících průběh chemických
reakcí v praxi a při předcházení
jejich nebezpečnému průběhu
CHEMICKÉ REAKCE
- chemické reakce – zákon zachování
hmotnosti, chemické rovnice, látkové
množství, molární hmotnost
- klasifikace chemických reakcí –
slučování, neutralizace, reakce exotermní
a endotermní atd.
- faktory ovlivňující rychlost chemických
reakcí – teplota, plošný obsah povrchu
výchozích látek, katalýza
- chemie a elektřina – výroba el. proudu
chemickou cestou
- provede jednoduchou
chemickou reakci v baňce nebo
ve zkumavce
ANORGANICKÉ SLOUČENINY
- porovná vlastnosti a použití
- oxidy -. názvosloví, vlastnosti a použití
vybraných prakticky významných vybraných prakticky významných oxidů
oxidů, kyselin, hydroxidů a solí a
posoudí vliv významných
zástupců těchto látek na životní
prostředí
- vysvětlí vznik kyselých dešťů,
- kyseliny a hydroxidy – kyselost a
uvede jejich vliv na životní
zásaditost roztoků, vlastnosti, vzorce,
prostředí a uvede opatření,
názvy a použití vybraných prakticky
kterými jim lze předcházet
významných kyselin a hydroxidů
- orientuje se na stupnici pH,
- soli kyslíkaté i nekyslíkaté – vlastnosti,
změří reakci roztoku
použití vybraných solí, oxidační číslo,
univerzálním indikátorovým
názvosloví, vlastnosti a použití vybraných
papírkem a uvede příklady
prakticky významných halogenidů a
uplatňování neutralizace v praxi dalších solí
- rozliší nejjednodušší
uhlovodíky, uvede jejich zdroje,
vlastnosti a použití
- zhodnotí užívání fosilních paliv
a vyráběných paliv jako zdrojů
energie a uvede příklady
produktů průmyslového
zpracování ropy
ORGANICKÉ SLOUČENINY
- uhlovodíky -. příklady v praxi
významných alkanů, uhlovodíků
s vícenásobnými vazbami a aromatických
uhlovodíků
- paliva – ropa, zemní plyn, uhlí,
průmyslově vyráběná paliva
263
- rozliší vybrané deriváty
uhlovodíků, uvede jejich zdroje,
vlastnosti a použití
- orientuje se ve výchozích
látkách a produktech fotosyntézy
a koncových produktů
biochemického zpracování,
především bílkovin, tuků a
sacharidů
- určí podmínky postačující pro
aktivní fotosyntézu
- uvede příklady zdrojů bílkovin,
tuků, sacharidů a vitamínů
- deriváty uhlovodíků – příklady v praxi
významných alkoholů, halogenderivátů,
aldehydů, ketonů a karboxylových kyselin
- přírodní látky – zdroje, vlastnosti a
příklady funkcí bílkovin, tuků, sacharidů a
vitamínů v lidském těle
CHEMIE A SPOLEČNOST
- zhodnotí využívání prvotních a - druhotné suroviny – vysvětlení pojmu,
druhotných surovin z hlediska
uvedení příkladů takovýchto surovin a
trvale udržitelného rozvoje na
jejich význam z hlediska péče o životní
Zemi
prostředí
- aplikuje znalosti o principech
- plasty – vlastnosti, výhody a nevýhody
hašení požárů
při jejich používání, polymerace
- orientuje se v přípravě a
- otravné a jedovaté látky, drogy –
využívání různých látek v praxi a nebezpečí pro konzumenta
jejich vlivech na životní prostředí
a zdraví člověka
- hořlaviny – způsoby hašení požárů,
telefonní číslo hasičů, způsob ohlašování
požárů, bezpečnost práce s těmito
látkami
- potraviny, konzervace potravin – zásady
zdravé výživy
- rovnováha látek v přírodě
264
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda
Vyučovací předmět: Přírodopis
2.stupeň
A/ Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
V předmětu přírodopis žáci poznávají přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně
propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Toto poznání je vede i k pochopení důležitosti udržování
přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav, včetně člověka. Zvláště významné je, že při studiu
přírody specifickými poznávacími metodami si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se o rozvíjení
dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, analyzovat výsledky a vyvozovat závěry. Žáci
se učí hledat příčiny přírodních procesů, souvislosti mezi nimi, klást si otázky a hledat na ně odpovědi,
vysvětlovat pozorované jevy.
Vyučovací předmět má hodinovou dotaci dvě hodiny týdně v 6.-9.ročníku.
Výuka probíhá ve třídách, pro zjišťování informací lze využít i učebnu informatiky, školní knihovnu.
Zúčastňujeme se též výukových programů v CVČ, ZOO Brno, pořádáme exkurze.
Na laboratorní práce jsou žáci třídy rozděleni na dvě skupiny.
Vzdělávání v oboru přírodopis směřuje k :
- pozorování a poznávání živé a neživé přírody v její rozmanitosti i vztazích a objevování její
důležitosti pro člověka
- poznávání podstaty, projevů a podmínek existence života
- vytváření názoru o jedinečnosti postavení člověka v přírodě a jeho odpovědnosti za chování
k přírodě
- získávání orientace v ekologických problémech
- využívání osvojených poznatků a dovedností pro řešení problémů v praktickém životě,
především k ochraně svého zdraví a k péči o přírodu
- uvědomění si, že člověk je svou existencí závislý na přírodě a je její součástí
- rozvíjení a prohlubování zájmu o přírodu a lásky k ní
- vnímání přírody a pochopení významu základních přírodních dějů
- pochopení souvislostí a vztahů mezi organismy a neživou přírodou, mezi organismy navzájem
v různých ekosystémech
- osvojení základů systému rostlin a živočichů
- poznávání různých praktických opatření pro ochranu přírody a životního prostředí
- uvědomění si významu lesních ekosystémů pro celou planetu
- pochopení významu vody pro život
- získání přehledu o vzniku a vývoji Země i života
- získání základních poznatků o stavbě těl a životě vybraných organismů včetně člověka, o
nerostech, horninách, vesmíru a Zemi
B/ Výchovné a vzdělávací strategie
Kompetence k učení
Učitel :
-
nabízí žákům netradiční a nové formy vyučování pro přímé pozorování okolní skutečnosti,
získávání informací, pro řešení úloh (A1)
nabízí žákům vhodné učební pomůcky, informační zdroje /učebnice, encyklopedie,
audiovizuální techniku, pracovní texty a učí je s nimi pracovat a pomocí nich vyhledávat a třídit
informace o jednotlivých organismech, zařazovat je do systému (A2)
265
-
zařazováním praktických cvičení s využíváním lupy, mikroskopu rozvíjí u žáků dovednosti při
pozorování přírody (A4)
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
-
-
-
předkládá problémové otázky a vede tím žáky k zamyšlení se nad způsobem života a jeho
souvislostí se zdravím, přizpůsobení se prostředí , přemýšlení o důsledcích vlivů člověka na
přírodu (B1)
učí žáky vyhledávat a shromažďovat informace o jednotlivých organismech na základě
vlastního pozorování přírody, využívání časopisů, televizních a rozhlasových pořadů, využívání
internetu /postupně zvyšuje nároky na množství a kvalitu informací, na jejich přehlednost/ (B2)
zadává zpracování samostatných individuálních nebo skupinových referátů a jejich prezentaci
ústní nebo písemnou formou (B3)
Kompetence komunikativní
Učitel:
-
vyžaduje od žáků souvislé odpovědi na zadanou otázku, vede žáky k tomu, aby vyjadřovali své
myšlenky souvisle a výstižně (C1)
organizuje pro žáky různé výukové programy spojené s diskusí nad tématem (C2)
Kompetence sociální a personální
Učitel:
-
organizuje práci ve skupinách, laboratorních pracích a při tom zapojuje všechny členy skupiny
při hledání odpovědi na zadané úkoly (D1)
učí žáky vzájemné spolupráci ve skupinách, zdůrazňuje rovný přístup všech žáků ke zkoumání
zadaných úkolů (D2)
pozitivně hodnotí zájem, snahu, spolupráci, citlivé postoje k přírodě (D4)
Kompetence občanské
Učitel:
-
-
-
žákům zdůrazňuje rovnost lidí, potřebu jejich vzájemné spolupráce, ohleduplnost k lidem
hendikepovaným poškozením smyslových orgánů, ke starším a nemocným lidem, důležitost,
vzájemné lidské pomoci při přírodních katastrofách, pomoc při úrazech, v nemoci, malým dětem
(E1)
zdůvodňuje žákům význam jednotlivých organismů, důležitost zákonů, význam ochrany zdraví,
význam odpovědného jednání v prostředí na úrovni republikové i mezinárodní spolupráce při
ochraně přírody (E2)
učí žáky chápat ekologické vazby v prostředí a v přírodě a apeluje na vlastní odpovědnost žáků
při ochraně živ. prostředí (E 5)
Kompetence pracovní
Učitel:
-
věnuje náležitou pozornost dodržování bezpečnosti při praktických cvičeních, účinnému a
bezpečnému používání materiálu, nástrojů a vybavení, dodržování vymezených pravidel (F1)
266
-
-
ukazuje možnosti i problémy spojené s různými pracovními činnostmi v přírodě /v zemědělství,
v lesnictví, při ochraně přírody/, při využívání přírody k rekreaci a pro turistiku, nezbytnosti
omezování negativních vlivů z dopravy, stavebnictví, průmyslu, výstavby měst ,
odpadového hospodářství (F3)
vede žáky k tomu, aby své znalosti a zkušenosti využili v zájmu vlastního rozvoje a své
přípravy na budoucnost, v zájmu svého dalšího profesního zaměření (F3)
Tématický plán
Přírodopis – 7. ročník
Učivo
Očekávané výstupy v ŠVP
Úvod-opakování učiva ze -charakterizuje významné znaky strunatců a
6. ročníku
obratlovců
-ovládá třídění strunatců na třídy
Strunatci
-rozlišuje teplokrevné a studenokrevné
obratlovce
Kruhoústí a paryby
-vyjádří základní znaky vnější a vnitřní stavby
Ryby
těla ryb
Sladkovodní ,mořské ryby -uvede zařazení ryb mezi obratlovce
-objasní přizpůsobení ryb dravému způsobu
Výživa ryb
života
Rozmnožování a chov
-vypráví o způsobu života ryb, jejich vývinu a
ryb
přizpůsobení prostředí
-zhodnotí význam chovu ryb
Obojživelníci
-uvede nejznámější sladkovodní a mořské
ryby
-charakterizuje obojživelníky-jejich vývin ,
způsob získávání potravy
-uvede příklady obojž.-třídí je na ocasaté a
bezocasé
-objasní vázanost oboj. na vodu v souvislosti
s rozmnožováním
-uvede přehled obojž.
-charakterizuje znaky plazů,které souvisejí
Plazi
s přizpůsobením se životu na souši
-chápe význam plazů pro další suchozemské
Želvy a krokodýli
obratlovce
Šupinatí-ještěři a hadi
-zná společné a odlišné znaky jednotlivých
Ptáci-vnější a vnitřní
podtříd plazů a umí zařadit zástupce do
stavba těla
prostředí
Chování ptáků
-zná zásady první pomoci při uštknutí zmijí
-umí zhodnotit vnější a vnitřní stavbu ptačího
těla(jejich morfologické i fyziologické
přizpůsobení)
Ptáci-umí zhodnotit biotopní nároky a dokáže
vodní,mokřadní,mořští,dr zdůvodnit související tělesné znaky a životní
avci a sovy,lesní
projevy jednotlivých druhů ptáků
stromoví,ptáci
-odliší mořské ptáky od našich druhů
lesa,otevřené
-uvede příklady ptáků a poznává je podle
krajiny,břehů vod
obrázků
Metody a formy
-práce s pracovními
listy
-zařazeno hodnocení
a sebehodnocení
-skupinová práce
-práce s prac. sešity
-práce s obrázky
-referáty
Průřezová témata
Osobnostní a
sociální vých.:
-rozvíjí základní
dovednosti dobré
komunikace a
k tomu příslušné
vědomosti
-utváří a rozvíjí
základní dovednosti
pro spolupráci
-vede
k uvědomování si
hodnoty spolupráce
a pomoci při řešení
problémů
Enviromentální
výchova:
-rozvíjí porozumění
souvislostem
v biosféře,vztahům
člověka a prostředí a
důsledkům lidských
-práce s prac. sešitem činností na prostředí
-obrázky
-vede
-video, CD(hlasy
k uvědomování si
ptáků)
podmínek života a
-referáty
možností jejich
-rozhovor
ohrožování
LP:pozorování
Mediální výchova:
šupiny ryb a ptačího
-učí se využívat
peří pod
medií jako zdroj
mikroskopem
informací
-pozorování obrázků Mezipředmětové
vztahy:
-práce s atlasy
-referáty
-skupinová práce
exkurze: ZOO
F-koloběh
vody,vlastnosti
vody,napětí,
fyz.jednotky
267
Vznik a vývoj ptáků
-objasní význam ochrany ptáků a uvede
příklady chráněných druhů
-uvědomuje si vývojové souvislosti mezi
plazy a ptáky
charakterizuje vyšší rostliny
Přehled systému
-uvede příklady mechů,kapradin,přesliček a
plavuní,uvede,kde se nejčastěji vyskytují
rostlin
-popíše podle obrázků rozmnožování mechů
a kapradin
Mechorosty
-objasní, co je nepohlavní rozmnožování
Plavuně a přesličky
rostlin
Kapradiny
-rozliší vyšší rostliny na rostliny výtrusné
s jednodušší stavbou těla a semenné se
Orgány rostlin
složitější stavbou těla
Kořen,stonek,list,květ,kvě
-vysvětlí význam kořene pro rostlinu
tenství,opylení a oplození
-odliší stavbu kořenů jednoděložných a
Semena,plody
dvouděložných rostlin
Rozmnožování rostlin
-objasní pojem kořenová soustava
Nahosemenné rostliny
-podle obrázku popíše vnitřní stavbu kořene
a rozliší dvě části vodivého pletiva a jejich
funkci
-popíše, jak kořen přijímá vodu
s rozpuštěnými látkami z půdy
-uvede význam stonku,popíše jeho základní
stavbu
-rozlišuje různé typy stonků
podle obrázku popíše vnitřní stavbu stonku
-uvede odlišnosti v uspořádání stonku
jednoděložných a dvouděložných rostlin
-popíše tloustnutí kmene dřevin
-vyjádří význam listu,popíše jeho základní
části a uvede příklady různého uspořádání a
vzhledu listů
-popíše vnitřní stavbu listu a vysvětlí význam
jednotlivých částí
-objasní význam fotosyntézy,podmínky
fotosyntézy
-popíše vztahy mezi kořeny,stonkem a listy a
jejich význam pro pohyb látek v rost. těle
-hodnotí celkové vlivy zněčištěného prostředí
na život rostliny
-porovná pohlavní a nepohlavní
rozmnožování rostlin
-popíše základní stavbu květu
-pozoruje a popisuje různé květy a
květenství, plody a plodenství
-rozlišuje rostliny na jednodomé a dvoudomé
-odliší opylení a oplození
-popíše a rozliší růst a vývoj rostliny
-uvede rozdíly v délce života rostlin
Krytosemenné rostliny- --umí zařadit předložené rostliny do systému
-práce se schématy
-práce s prac. sešitem
-práce s přírodninami
a atlasy
-práce
s mikroskopem,lupou
-využívání
obrazů,modelů
znázorňujících vnitřní
stavbu orgánů rostlin
-skupinová práce
-video(fotosyntézařešení úkolů
LP: Pozorování
stavby mechové
rostlinky
ČJpřísloví,přirovnání,rč
ení,vyjmenovaná
slova
Hv- písně (o ptácích)
Rv- alergie,výživa
LP: Rozbor stavby
květu
-skupinová práce
268
systém
rostlin, dokáže je pojmenovat
Srovnání jednoděložných -umí popsat charakteristické znaky stavby
a dvouděložných rostlin těla jednotlivých čeledí
-zná význam hospodářsky využívaných
zástupců rostlin
-umí zdůvodnit význam ochrany rostlin v naší
přírodě
-odliší pojem společenstvo a ekosystém
Ekosystémy-umí analyzovat ekologické vztahy
v ekosystémech
společenstva
lesa,vod,luk,pastvin,polí -umí uvést typické příklady rostlin a živočichů
společenstev
Opakování učiva
-umí charakterizovat hlavní znaky uvedených
společenstev
-hodnocení a
sebehodnocení
Projekt: Herbář rostlin
LP: Určování rostlin
podle botanického
klíče
Projekt
-diskuse
-práce
s atlasy,knihou,interne
tem
269
Tématický plán:
Přírodopis 8.ročník
Učivo
Opakování
Savci-nejvyvinutější
obratlovci
Úvod do biologie
člověka
Očekávané výstupy
-popíše stavbu a funkci buněk,odliší
buňku rostlinou a živočišnou
-vyjádří vztahy mezi buňkou, tkání,
orgánem, orgánovou soustavou a
organismem
-rozliší nepohlavní a pohlavní
rozmnožování u rostlin a živočichů
-uvede základní systematické skupiny
obratlovců, charakterizuje je, vyjmenuje
jejich zástupce z různých ekosystémů a
jejich různé postavení v potravních
vztazích v ekosystému
-uvede příklady a význam různého
pokryvu těla u jednotlivých skupin
obratlovců
-zdůvodní systematické zařazení
obratlovců do kmene strunatců
-vyjádří význam kostry pro život
obratlovců, porovná její vývoj kostry a i
ve vztahu ke způsobu života
-popíše příklady potravních vztahů
v ekosystému, charakterizuje roli
producentů, konzumentů a rozkradačů a
uvede příklady postavení obratlovců
v potravních vztazích
-popíše stavbu rostl. těla, význam
jednotlivých orgánů
Metody a formy
-práce ve
skupinách(řešení úkolů,
sdělování)
-test vstupních znalostí
-práce s učebnicí,
prac.listy,prac.sešitem
-popíše savce patřící do různých skupin
(sudokopytníci,
šelmy,hmyzožravci,letouni,…)
-vytkne jejich charakteristické znaky ve
stavbě těla, přizpůsobení podmínkám
prostředí a způsobu života
-uvede příklady savců z jednotlivých
jmenovaných skupin
-vysvětlí význam vztahů mezi býložravci
a masožravci pro rovnováhu v přírodě
-vysvětlí význam ochrany ohrožených
druhů organismů
-třídí příklady savců do skupin (s
využitím obrázků)
-práce s atlasy,obrázky
-využití videa
-referáty, prezentace
-práce s učebnicí,
prac.sešitem
-LP –Pozorování stavby
těla savců
-zdůvodní postavení člověka
v živočišném systému
-rozliší shodné a odlišné znaky člověka
a ostatních savců
-porovná vývoj tělesného vzhledu
Knihy, nástěnné obrazy
Referáty, úvahy
Skupinová práce
Video,internet
Mikroskopické preparáty
Průřezová témata
Osobnostní a
sociální vých.:
-rozvíjí základní
dovednosti dobré
komunikace a k tomu
příslušné vědomosti
-utváří a rozvíjí
základní dovednosti
pro spolupráci
-vede k uvědomování
si hodnoty spolupráce
a pomoci při řešení
problémů
Environmentální
vých.:
-rozvíjí porozumění
souvislostem
v biosféře, vztahům
člověka a prostředí a
důsledkům lidských
činností na prostředí
(nezákonný
lov,problematika
pytláctví, vlivy člověka
na jednotlivé biomy,
vliv životního
prostředí)
-vede k uvědomování
si podmínek života a
možnosti jejich
ohrožování
Osobnostní a
sociální vých.:
-sociální rozvoj
-psychohygiena
(pozitivní
myšlení,zvládání
stresových situací)
Mediální výchova:
-učí se využívat medií
jako zdroj informací a
komunikace
s okolním světem
270
předchůdců člověka
tkání
-rozliší jednotlivé znaky lidských plemem
-popíše stavbu a funkci tkání
-charakterizuje vědy o člověku, lékařské
obory, nemocniční oddělení
Kosterní soustava
-uvede pravidla bezpečného chování a
správného držení těla(v souvislosti
s vhodnou obuví a nošením břemen)
-popisování obrazů,
modelů kostí a kostry
-práce s mikroskopem
(trvalé preparáty)
-diskuse
-skupinová práce
- LP – Pozorování stavby
lidského těla
Svalová soustava
-uvede, jaký význam má svalstvo a jeho
vlastnost smrštitelnost
-popíše podle obrazu kosterní svalstvo
člověka
-objasní připojení svalů ke kostře a
princip pohybu končetin (protichůdnost
činnosti svalů)
-porovná stavbu a funkci příčně
pruhovaných svalů, hladkých svalů a
srdečního svalu
-objasní význam prokrvení svalstva a
význam cvičení
-popis kosterního svalstva
podle obrazu
-kreslení schémat
(svalový stah)
-řešení úkolů (učebnice,
prac. Sešit)
-diskuse o významu
sportu
Oběhová soustava,
mízní soustava,
Dýchací soustava
-popíše složení krve a její funkci,
význam jednotlivých složek krve
-uvede hlavní krevní skupiny, vysvětlí
srážlivost krve
-popíše oběhovou soustavu, srdce a
jeho činnost
-odliší tepny, žíly, vlásečnice
-změří tep
-uvede, co přispívá k srdečnímu infarktu
a mozkové mrtvici
-předvede první pomoc při poranění žíly
a tepny
-objasní, co je mízní soustava a jaký
význam má slezina
-uvede příklady škodlivých vlivů
z prostředí na člověka
-vysvětlí, co je buněčné dýchání
-uvede funkci dýchací soustavy a popíše
její stavbu
-hodnotí význam čistoty vzduchu
-objasní škodlivost kouření
-popisování obrazů a
práce s modely
-využití videa,TV
programů
-měření tepu,poskytování
první pomoci
-řešení problémových
otázek, diskuse
-LP- Cvičení k dýchací a
oběhové soustavě
Trávicí soustava,
vylučovací soustava
-popíše stavbu a funkci jednotlivých
částí trávicí soustavy
Obrazy,
schémata,přehledy
271
-zdůvodní význam péče o chrup, stavbu
chrupu
-objasní postup trávení potravy a
vstřebávání živin
-vysvětlí význam enzymů a peristaltiky
-objasní význam jater, stálého obsahu
glukózy v krvi a vlivu inzulinu
-zdůvodní význam správné výživy pro
zdraví
-vyvodí postavení člověka v potravních
řetězcích v závislosti na přijímané
potravě
-vysvětlí význam vnitřní stálosti lidského
těla
-popíše vylučovací soustavu, objasní
funkci ledvin
-uvede vlivy působící na ledviny, umělá
ledvina, transplantace
Diskuse
Modely
Video
Kožní soustava
-uvede význam kůže
-objasní vnitřní stavbu kůže
-uvede poškození kůže, první pomoc,
zásady hygieny
Obrazy
Video
Pozorování a popis
Referáty, rozhovory
LP-Kožní citlivost a
vnímavost
Nervová soustava,
smyslové orgány
-objasní význam nervového řízení,
vysvětlí, co je neuron
-vyjmenuje základní části nervové
soustavy
-popíše reflexní oblouk, odliší vrozené a
získané reflexy
-vyloží význam míchy a mozku a rozliší
jeho jednotlivé části podle obrázku
-objasní význam částí mozku pro řízení
lidského těla
-vysvětlí ochranu mozku a míchy, uvede
příklady jejich poškození a důsledky
-vyjmenuje lidské smysly, jejich význam
a jim odpovídající smyslová ústrojípopis, jejich funkci
-uvede možnosti poškození smyslových
ústrojí, vady oka, význam brýlí,
škodlivost hluku
Pozorování a popis podle
obrázků, modelů
Video
Diskuse, řešení úloh
Hormonální
soustava
-vyjádří, jaký význam má řízení lidského
organismu ve vztahu k vnějšímu
prostředí a s ohledem na zajišťování
vztahů uvnitř organismu (zajišťování
životních funkcí)
Objasní význam hormonů, uvede jejich
Pozorování a popis podle
obrázků
Diskuse
Video
272
příklady a místa jejich vytváření
Pohlavní soustava
-popíše mužské a ženské pohlavní
orgány a jejich funkci
-objasní hormonální řízení
rozmnožování a menstruačního cyklu
-vyloží vliv vývinu pohlavních orgánů
v pubertě na celkové chování
-uvede způsoby prevence před AIDS,
příklady pohlavních chorob a jejich
prevenci
-objasní vznik a vývin jedince
Popisování obrazů a
vysvětlování funkce pohl.
ústrojí
Diskuse o pohlavním
životě
Úvahy
Video
Genetika
-objasní funkci chromozomů
-uvede, že při oplození dochází ke
spojení dědičných informací matky a
otce
-objasní vztah mezi vlastností organismu
a vlohou a uvede, že některé vlohy
převládají nad jinými
-uvede, že některé choroby jsou dědičné
Vysvětlování, využívání
schémat, uvádění
příkladů
Diskuse
Procvičování úloh ve
skupinách
Člověk, zdraví,
budoucnost
Téma zařazováno aktuálně
k jednotlivým org. soustavám
Zejména diskuse,
praktické ukázky první
pomoci
273
Tématický plán –
Přírodopis – 9. ročník
Učivo
Očekávané výstupy
Opakování, vstupní
motivace ke studiu
geologie: čím se
geologie zabývá, co jsou
geologické vědy,
význam pro člověka
-ví, že člověk si uvědomuje
-opakování formou
příčiny různých přírodních jevů a diskuse, testu, prac.
předvídá následky svých činností sešitů
v prostředí
- bude znát další obory přírodních
věd, které zkoumají neživou
přírodu, informace využije pro
svůj budoucí život
Osobnostní a soc.
výchova:
-rozvíjí dovednosti
komunikace
-rozvíjí základní
dovednosti pro
spolupráci
-charakterizuje minerály a odliší je
od hornin
-uvede příklady minerálů
-objasní, jak vznikají krystaly a
uvede jejich příklady
-určuje a rozlišuje vlastnosti
nerostů
-pozorování a zkoumání
nerostů
-vysvětlování jejich
významu
-popisování a třídění
minerálů
-rozlišování krystalů,
řešení úkolů
LP-Fyzikální vlastnosti
minerálů
Výchova
demokratického
občana:
-charakterizuje postavení Země
ve sluneční soustavě a význam
vytvoření základních podmínek
pro život
-rozliší různé části slunečního
záření ve vztahu k životu
-popíše stavbu zemského tělesa
-vyjmenuje základní zemské
sféry, objasní pojem litosféra
-vyjádří vztahy mezi zemskými
sférami
-opakování znalostí a
uvedení do vztahu
k životu
-diskuse, referáty
-video
-řešení úkolů
Minerály a horniny
Když se řekne minerál,
krystalová struktura
minerálů, vlastnosti
minerálů, nejdůležitější
minerály, určování
minerálů
Stavba Země
- ví, že kontinenty se pohybují
Vznik a vývoj litosféry vlivem vnitřní energie Země, ví,
jak působí zemská přitažlivost a
-pohyb litosferických
eroze na tvarování povrchu
desek, horotvorná
činnost, eroze , gravitace
Metody a formy
-práce s mapou
-vysvětlování, využívání
obrazů, prac. sešitů
Průřezová témata
-vede k uvažování o
problémech v širších
souvislostech a ke
kritickému myšlení
Environmentální
výchova:
-rozvíjí porozumění
v biosféře, vztahům
člověka k prostředí a
důsledkům lidských
činností na prostředí
-vede k uvědomování
si podmínek života a
možnosti jejich
ohrožování-vede
k vnímavému a
citlivému přístupu
k přírodě
Mediální výchova:
-využívá media jako
zdroj informací
274
Horniny
Vnitřní geologické děje a
vznik hornin
(zemětřesení,
magmatismus,
tektonické jevy)
Vnější geologické děje a
vznik usazených hornin
(činnost vody, ledovců,
větru
Přeměny hornin
Pedosféra
Hydrosféra
- uvede příklady vnitřních a
vnějších geologických dějů
-rozlišuje horniny vyvřelé,
usazené, přeměněné, objasní
jejich vznik
-rozlišuje horniny hlubinné a
výlevné, objasní jejich vznik,
uvede jejich odlišnosti a příklady
-odliší horninové a rudné žíly
-uvede příklady rud pro člověka
-jmenuje příklady výskytu rud
v ČR
- objasní příčiny přeměny hornin
- uvede příklady přeměněných
hornin
-objasní zvětrávání hornin, rozliší
typy zvětrávání a také vznik
krasových jevů
-rozliší sedimenty úlomkovité,
organické a chemické a uvede
příklady
-vyloží příčinu vrstevnatosti
úlomkovitých sedimentů, rozliší je
podle velikosti částic a podle
zpevnění
-pozorování a zkoumání
hornin, práce s lupou
-vysvětlování
-porovnávání a třídění
hornin
-referáty,diskuse
-práce s mapou
-zakreslování a
vysvětlování schémat
-pozorování a zkoumání
hornin, porovnávání a
třídění hornin
-referáty, diskuse
-práce s mapou
-vyloží vznik půdy a vlivy podnebí
na vlastnosti půdy
-objasní rozkladné řetězce
probíhající v půdě
-rozliší půdní typy a půdní druhy a
uvede jejich příklady
-pozoruje vlastnosti půdy
-vyjádří význam vody pro život na
Zemi
-uvede rozložení vody na Zemi a
zapojení života do oběhu vody
-objasní význam čistoty vody pro
zdraví
-objasní znečišťování vody a vliv
na život
-rozbory půdy
-vyhledávání informací
-referáty,diskuse
-vyjadřování souvislostí,
řešení úkolů
Vazby v RVP:
zeměpis
(práce
s mapou)
fyzika, chemie
(vlastnosti nerostů)
dějepis (vývoj života a
člověka)
výchova ke zdraví
(životní prostředí)
-vysvětlování
-vyhledávání informací
-práce s mapou
referáty,diskuse
275
Atmosféra
Nerostné suroviny
-energie
-fosilní paliva
-obnovitelné zdroje
energie
Historie Země
(vývoj Země,života,
člověka)
Geologické základy
české krajiny
Opakování
-uvede význam jednotlivých
vrstev atmosféry pro život
-objasní vlivy organismů na
složení atmosféry (fotosyntéza,
dýchání)
-vyloží vlivy využívání fosilních
paliv na skleníkový efekt
-objasní vlivy okyselování
prostředí na organismy a člověka
-objasní příčinu a důsledky
inverze a uvede zásady chování
při smogové situaci
-objasní význam nerostných
surovin pro člověka
-uvede třídění nerostných surovin
-objasní pojem fosilní paliva,
jejich vznik, využití a vliv na sféry
Země
-vysvětlování, video
-vyhledávání informací
-referáty, diskuse
-práce s prac. listy
-vyjadřování souvislostí
-video
-vyhledávání informací
-práce s mapou
-řešení úkolů
-diskuse
-řešení úkolů (prac.sešit)
-opakování znalostí a
uvedení do vztahu
k životu
-četba, samostatné
referáty, prezentace
-pozorování obrazů,
vysvětlování
-diskuse, video
-charakterizuje jednotlivé
geologické éry a vývoj života
v nich
-popíše rozsah vývoje
jednotlivých skupin organismů ve
vztahu k vývoji podmínek na
Zemi-charakterizuje hlavní
předchůdce člověka a vytkne
jejich odlišnosti od současného
člověka
-hodnotí vývoj vztahů člověka
k prostředí a k ostatním
organismům
-popíše geologický cyklus a
-zakreslování a
uvede jeho časové měřítko
vysvětlování schémat
-uvádí vliv člověka na tvorbu
-práce s mapou
krajiny od počátku osídlení území
ČR
276
ZEMĚPIS
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda
Vyučovací předmět: Zeměpis
2. stupeň
I) Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Zeměpis se učí v kmenových třídách žáků, učebna zeměpisu není zřízena.
Časová dotace: 66 hodin ročně (6. – 9. ročník)
Učební texty:
6. ročník:
Brychtová a kol.: Planeta Země, Fortuna Praha 2001, 2. vydání, 168 stran
7. ročník:
Brinke a kol.: Zeměpis světadílů, oceánů a Ruska, Fortuna Praha 1997, 1. vydání, 192 stran a 24 stran
přílohy
8. ročník:
Valenta a spol.: Současný svět, Česká geografická společnost 1999, 1. vydání, 85 stran
9. ročník:
Holeček a kol.: Česká republika, Fortuna Praha 2001, 3. vydání (rozšířené), 104 stran
atlasy:
Školní atlas světa, Kartografie Praha 1998, 2000, 148 stran
Školní atlas České republiky, Kartografie Praha 2000, 2003, 1. vydání, 32 stran
Přírodní složky Země – fyzická geografie
Žák je veden k:
- elementárnímu pochopení stavby Sluneční soustavy (Slunce, planety, měsíce, tělesa
pohybující se ve vesmíru), mechanismu Sluneční soustavy
- zhodnocení postavení Země ve vesmíru, popisu jejího tvaru, rozměrů a vlivu pohybů na
život/rozmístění života
- poznání struktury Země, jejích krajinných sfér jako samostatných i navzájem prolínajících se
celků, což vede k schopnosti charakterizovat jednotlivé biosférické oblasti; objasnění
vzájemného vlivu přírody (vnitřních a vnějších procesů) a člověka
Životní prostředí
Žák je veden k:
- rozlišování/porovnávání typů, funkcí krajin pevninské sféry; uvádění konkrétních případů
- porozumění prostorového rozmístění hlavních ekosystémů (boimů)
- porozumění a uvědomění si důsledků a rizika přírodních a hlavně socioekonomických vlivů na
životní prostředí
Kartografie, topografie, zdroje dat, geografické informace
Žák je veden k:
- porozumění základní kartografické a topografické terminologie
- pochopení souvislosti mezi délkou dnů/nocí na Zemi v závislosti na zeměpisné šířce /délce a
střídáním ročních období v mírném pásu
- porozumění pojmům pomáhajícím základní orientaci v atlase/mapě: určování zeměpisné
polohy, světových stran, používání měřítka grafického a číselného, obsahu mapy – mapové
prvky (polohopis, výškopis), používání rejstříku a čtení údajů z mapy
- využívání tématických map, legend, znalosti nejpoužívanějších symbolů
- vytvoření si vlastního plánu bydliště
- orientaci v terénu a bezpečnému pohybu v přírodě
277
-
pochopení příčiny rozdílného času jednotlivých míst na zemi , účelu časových pásem, úlohu
hlavního 0. poledníku a 180. poledníku – datové meze
zpracování a vyhodnocení jednodušších geografických informací formou grafu a tabulky
Regionální geografie – regiony světa
Žák je veden k:
- popisu a srovnání potenciálů přírodních a socioekonomických prvků na jednotlivých
kontinentech/modelových státech
- vyhledávání a vyjmenování na mapě světa jednotlivých světadílů, oceánů a jejich seřazení
podle velikosti
- popisu přírodních podmínek a vyhodnocení vlivu na rozmístění obyvatel, sídel, zemědělství,
průmyslu, dopravy, cestovního ruchu
- lokalizování jádrových s periferních oblastí
- vyhledání/lokalizování a charakterizování/porovnávání jednotlivých hospodářských oblastí
Afriky, Austrálie, Oceánie, Ameriky, Asie, Evropy; k určení nejvýznamnějších oblastí daného
kontinentu
- porovnává a přiměřeně hodnotí zvláštnosti, podobnosti, bariéry světadílů/oblastí
Společenský zeměpis
Žák je veden k:
- k posouzení prostorového uspořádání obyvatel na zemi, jejich struktuře, dynamice růstu,
migraci
- posouzení vlivu přírodních podmínek na vznik, rozvoj, charakter, strukturu, funkci sídla,
porozumění terminologie
- lokalizování a charakteristice jádrových a periferních oblastí – zemědělských, průmyslových,
služeb
- porovnání faktorů majících vliv na rozmístění hospodářských aktivit (lokalizační faktory)
- zhodnocení zapojení států do světového hospodářství – hospodářských sektorů a k dělení
světa podle hospodářských systémů
- rozlišování států podle hlediska svrchovanosti, zeměpisné polohy, rozlohy, státních hranic,
správního členění, formy vlády, státního zřízení, uvádění konkrétních příkladů
- rozlišování států/oblastí podle stupně rozvoje
- základní orientaci politických, národnostních a náboženských konfliktů ve světě
- orientaci v základních hospodářských a politických integracích, objasnění neutrality státu
- uvědomění si vlivu geopolitických změn na vývoj v jednotlivých regionech/státech
Česká republika, místní krajina
Žák je veden k:
- charakterizování zeměpisné polohy vzhledem ke Střední Evropě, Evropě, světu
- pochopení vlivu endogenních a exogenních vlivů na povrch; lokalizaci a charakteristice
přírodních podmínek a jejich vlivu na hospodářské poměry – hospodářské sféry
- lokalizaci horopisných celků, vodstva, podnebí, půd
- charakterizování obyvatelstva + sídel - rozmístění
- zhodnocení rozmístění předpokladů a následovně hospodářských aktivit - zemědělství,
průmyslu, služeb, dopravy, spojů, cestovního ruchu
- zhodnocení stavu životního prostředí
- uvádění příkladů účasti a působnosti ČR v nadnárodních institucích, organizacích, integracích,
uvědomování si přínosu pro stát
II) Výchovné a vzdělávací strategie
A – kompetence k učení
278
Žák je veden k:
- práci mapou, grafy, tabulkami, k ověřování nabytých vědomostí při práci se slepou mapou (A1)
- vybírání/vyhledávání nejdůležitějších informací při práci s učebnicí a zapisování do sešitu
(podle dané osnovy u mladších žáků) (A2)
- práci se symbolikou – legendou, využití dosud nabytých informací k propojení do širších celků
(A3)
- pomocí textu k vyhodnocování toho, zda učinil pokrok či ne, k zaměření se na překážky v učení
s cílem se zdokonalit (A5)
B – kompetence k řešení problémů
Žák je veden k:
- vnímání problémových situací/jevů na Zemi (přírodních, způsobené lidskou činností),
k přemýšlení o příčině, zkoušení navrhnutí řešení (B1)
- zhodnocení problémového jevu/situace na Zemi, kdy používá dosud nabyté vědomosti (B2,3)
- přemýšlení nad vysvětlením problému – hledá mezery v řešení (B5)
C – kompetence komunikativní
Žák je veden k:
- popsání jevů na Zemi, charakterizování státu podle používané osnovy, rozvinutí daného
problému od obecnému ke konkrétnímu (C1)
- reagování navrženého řešení od spolužáků a učitele (C2)
- porozumění a využívání grafů, tabulek, schémat, map, internetových zdrojů, videa k další práci
(C3,4)
- využívání nabytých informací k další komunikaci se světem (C4,5)
D – kompetence sociální a personální
Žák je veden k:
- spolupráci při řešení zadaného problému ve skupině, respektuje vyjádření myšlenek ostatních,
neopomíná pomáhat k rozvoji diskuze, zhodnocuje/přijímá názory druhých
E - Kompetence občanské
Žák je veden k:
- vcítit se do mentality jiných kultur, srovnat s našim (E1,4)
- chápat potřeby na kvalitní ovzduší (E1?4)
F - Kompetence pracovní
Žák je veden k:
- používání opatrně přístrojů (kompas, PC), materiálů (mapy, učebnice), aby bylo možné je
použít opakovaně (F1)
- využívání znalostí /zkušeností z jiných oborů v zájmu vlastního rozvoje, přípravy na budoucnost
(F3)
Tématický plán
Zeměpis – 6. ročník
Učivo
Země
Tvar a rozměry Země
Pohyby Země
Mezipředmětové
vazby
Pojmy
Výstupy
Př 6 (IX)
tvar, poloměr, obvod Země
popíše tvar a rozměry
Země
vyjmenuje pohyby Země
a uvede důsledky
Fy, Př - život na
Zemi
279
Přirozená družice Země
- Měsíc a jeho pohyby
Fy 6 (IV) - Měsíc
nov, 1. čtvrť, úplněk, 3. čtvrť = fáze
měsíce
Sluneční soustava
Fy 6 (III) magnetické pole
planety vnitřní a vnější
Slunce
Vesmír
meteor, meteorit, kometa - jádro, koma,
chvost, Galxie, Mléčná dráha
Vývoj poznání vesmíru
nejznámější astronomové, jména a
národnost astronautů + prvenství
Globus a mapa
mapy
poledníky a rovnoběžky
poledník, rovonoběžka, obratníky,
polární kruh
zeměpisná šířka, délka, zeměpisná
poloha
určování zeměpisné
polohy
čas na zeměkouli
znázorňování
polohopisu a výškopisu
na mapách
Práce s turistickou
mapou
Místní krajina
datová mez, nulný poledník, místní čas,
časové pásmo + jeho šířka
M
uvede důsledky
vzájemného postavení
Země - Měsíc - Slunce,
přiřadí fáze
vyjmenuje Planety
Sluneční soustavy,
rozdělí je do 2 skupin,
dokáže Planety
jednoduše
charakterizovat
fce Slunce, stručná
charakteristika
vyjmenuje tělesa
Sluneční soustavy,
rozlišuje meteor meteorit, nakreslí a
popíše kometu
jmenuje nejznámější
astronomy a astronauty
(přiřadí národnost +
jejich poslání ve
vesmíru)
rozeznává poledníky a
rovnoběžky
určí zeměpisnou polohu,
umí hledat v rejstříku
atlasu
zprvu podle atlasu,
později vlasním
výpočtem určí čas na
Zemi vzhledem k
určitému místu na Zemi
nadmořská výška, vrstevnice, kóta
mapové značky
používá mapové značky
plán
vtvoří jednoduchý plán
(zorientuje ho)
krajinná sféra - litosféra, …. Pedosféra
ví, z čeho je složena
krajinná sféra
Stavba zemského tělesa
jádro, plášť, kůra
dno oceánů
pevninský šelf, svah, oceánská pánev,
příkop, středooceánský hřbet, ostrov,
Mariánský příkop
popíše složení
zemského tělesa
popíše dno oceánů, zná
nejhlubší příikop
Zemětřesení
pohyb litosférických desek, ohnisko
zemětřesení
sopka, magma, magmatický krb, kráter,
popel, láva, gejzír
Vv
Krajinná sféra
Litosféra
Sopečná činnost
Př 9 (XI)
zemětřesení, sop.
Činnost (XII),
zvětrávání (I, II)
vyvodí důsledek pohybu
litosférických desek
nakreslí průřez sopky a
vysvětlí dané pojmy
280
Vznik pohoří
litosférická deska, vrásné pohoří, vrása
- koryto, sedlo, kerné pohoří, zlom
delta, horní, střední a dolní tok,
plaveniny, naplaveniny
Působení povrchové
tekoucí vody
Působení činitelů na
zemský povrch
Atmosféra
Složení atmosféry
Předpověď počasí
roviny, …, velehory; nížiny a vysočiny
Che 8 (3), Př 9 (II),
Fy 7 (III)
Che 8 (X.)
kyslík, dusík, oxid uhičitý, ostatní plyny,
ozón a ozónová díra
fy - lab.- prům.
denní t
meteorologické prvky, teplá, studená,
okluzní fronta, tlaková výše a níže,
průměrná denní teplota
Podnebí
Trvání dne a noci na
zemi
Délka dnů na nocí v
závislosti na zeměpisné
šířce
Teplotní pásy
jarní a podzimní rovnodennost, letní a
zimní slunovrat, polární den a noc
Př
celkový oběh vzduchu v
atmosféře
tropický, subtropický, mírný, subpolární, vymezí na zeměkouli
polární pás, obratníky Raka a Kozoroha, teplotní pásy
polární kruh
orientuje se v pojmech
průliv, průplav, záliv, pobřeží, břežní
čára, vnitřní a okrajové moře
příliv, odliv, oceánské proudy, tsunami,
salinita
Pohyby mořské vody
vodstvo na pevnině
vodní toky
pravé a levé přítoky, povodí, úmoří,
průtok
jezera příkopových propadlin, jako
zbytky bývalých moří, sopečného
původu, ledovcová, průtočná a
bezodtoká
jezera
Př 7 (6) společenstva
vysvětlí vznik bažiny
sněžná čára, horský a pevninský
ledovec
půdní a podzemní voda, artézský
pramen
podpovrchová voda
Pedosféra
vyjmenuje plyny v
atmosféře, vysvětlí, k
čemu slouží ozón (co je
ozon. díra)
jmenuje meteorologické
prvky, je schopen se
orientovat v základní
meteorologické mapě
vysvětlí rozdíl mezi
počasím a podnebím
zná astronomické
začátky ročních období,
rozezná obratníky a
polární kruhy, určí
nejdelší/nejkratší den v
roce, trvání
letního/zimního půlroku
na zems. polokouli,
trvání polárního
dne/noci
pasáty
Hydrosféra
Oceány a moře
bažiny a umělé vodní
nádrže
ledovce
rozlišuje kerné a vrásné
pohoří podle vzniku
chápe důsledky
působení vody na
litosféru
vysvětlí působení větru,
vody, rostlin, ledu, …
Pč
neživá, živá část půdy, humus
vysvětlí význam
podpovrchové vody
uvědomí si, z čeho je
půda složena
281
typy půd
půdní profil, černozem, hnědozem,
hnědé půdy, podzolové půdy
půda, její činitelé a
struktura
podzemní a půdní voda, jílovité, písčité
a hlinité půdy
nebezpečí, která půdu
ohrožují
eroze
Biosféra
Tropické lesy
savany
pouště
subtropické rostlinstvo
stepi
lesy mírného pásu
tundra
polární oblasti
život ve vodách oceánů
Př 6 (IX) ekosystém
rozdělí Zemi podle typů
přírodních krajin, ví, čím
je to způsobeno
Che 8 (XI), Př 7 (6) patrovitost, stromové, korunové, bylinné stručná charakteristika
- společenstva
a keřové patro
biosférické oblasti a její
lokalizace na Zemi
období sucha a dešťů
oáza
prérie, pampy
tajga
tundra
Eskymáci = Inuité
rozdělí mořskou zvířenu
do 3 oblastí, ví, co má
na její rozmístění vliv,
zná typické zástupce
chápe proměnlivost
krajiny v závislosti na
nadmořské výšce
(zeměpisné šířce)
výškové stupně v krajině
Zeměpis světadílů a
oceánů
Indický oceán
Tichý oceán a Oceánie
Atlantský oceán
pozná vlastnosti
půdních typů a jejich
lokalizaci
zjistí, co má vliv na
tvorbu půdy - závislost
na okolních podmínkách
(příroda, lidé), umí
rozlišit strukturu půdy
podle zrnitosti
popíše rizika, která
ohrožují půdu, vyvodí
důsledky
Bi - korál. moře a
jeho živočichové
Perský záliv
Melanésie, Mikronésie, Polynésie,
pasáty
Středoatlantický hřbet, rybolov, ropa
lokalizuje oceán, ví, jak
jej člověk využívá (ropa,
ropné havárie)
stručná
fyzickogeografická a
socioekonomická
charakteristika, na
jejímž základě žák
objasní hospodářské
využití
Severní ledový
Arktida, severní pól, ledoborce,
(meteorologické stanice)
Arktida, Antarktida
smlouva o Antarktidě z r. 1961
stručná
fyzickogeografická a
socioekonomická
charakteristika, na
jejímž základě žák
objasní hospodářské
využití
Afrika
povrch
jednotlivá pohoří, ostrovy, poloostrovy
fyzickogeografická
282
charakteristika
podnebné pásy, pouště Sahara, Namib, rozdělí kontinent na
…
podnebné pásy,
lokalizuje známé pouště
jednotlivé řeky, jezera
podnebí
vodstvo
rostlinstvo, živočišstvo
obyvatelstvo
rasy (černá, Berbeři, bílá, Indové),
objevitelé a badatelé - Holub, Stecker,
Livingstone
přírodní zdroje
části Afriky
Arabská, rovníková a jižní Afrika,
vybrané státy a jejich hlavní města
Austrálie
povrch
jednotlivá pohoří, ostrovy, poloostrovy,
pouště
podnebné pásy, pouště, …sucha x
lijáky, ozonová vrstva
podnebí
jednotlivé řeky, jezera, creek, podzemní
voda - artézské pánve
jednotlivé biomy, blahovičník, buš,
klokan, ptakopisk, koala, ježura, ..
vodstvo
rostlinstvo, živočišstvo
obyvatelstvo, objevení
Austrálie
hospodářství
Australský svaz
Ov, Dě
rozdělí a lokalizuje
obyvatelstvo podle ras,
zdůvodní toto rozdělení
- vliv kolonizace
přečte z mapy
symboliku a lokalizuje
nerostné suroviny
charakterizuje oblasti
Afriky ze stránky
socioekonomické
popíše zvláštnosti
podnebí, ví o zvětšující
se ozonové díře
popíše zvláštnosti flóry a
fauny - původní a
dovezená zvířata
Austrálci, James Cook ?
Australský svaz - charakteristika:
průmysl, převažuje živočišná, pšenice,
státy a teritoria + jejich hl. města
283
Tématický plán
Zeměpis – 7. ročník
Učivo
Mezipředmětové
vazby
Amerika
povrch
podnebí
Che 8 (XI)
obyvatelstvo
hospodářství
Che 8 (XII)
politické rozdělení
Eurasie
povrch
podnebí
Evropa
Z Evropa
J Evropa
S Evropa
rasy, indiánské národy (Aztékové, …),
kolonizace, rasismus
nejvyspělejší a nově industrializované
státy
ranč, guvernér, prezident, plíce světa,
stručná
Brazilské státy, Laplatské, Andské, státy fyzickogeografická a
Karibského moře
socioekonomická
charakteristika, na
jejímž základě žák
objasní hospodářské
využití
orientace na mapě
typy krajin
obyvatelstvo
JZ Asie
Střední Asie
J a JV Asie
V Asie
typy krajin, tropický les, prérie, pampy obilnice, …
vyjmenuje 3 úmoří s
přítoky
zná
nejchrarakterističtější
zástupce fauny a flóry
horský uzel
vnitrozemské - kontinentální, oceánské,
monzuny
vodstvo
rostlinstvo, živočišstvo
hospodářství
Výstupy
orientace na mapě
jednotlivá pohoří, ostrovy, poloostrovy
vnitrozemské, kontinentální podnebí,
podnebné pásy, pasáty
úmoří
vodstvo
rostlinstvo, živočišstvo
Pojmy
Che 8 (XII)
Př 7 (IX) - rybolov
nerovnoměrné osídlení, národnostní
pestrost, jazykové rodiny, náboženství
komunismus (socialismus), ústředně
plánované a tržní hospodářství,
zná
nejchrarakterističtější
zástupce fauny a flóry
určí rozdíly v
hospodářské vyspělosti
určitých států
vádí, petrochemie
SNS, celiny
kasty, Jáva - sopečný úrodný ostrov
tržní hospodářství, ústředně plánované,
vyspělé a zaostalé rozvojové státy
stručná
fyzickogeografická a
socioekonomická
charakteristika, na
jejímž základě žák
objasní hospodářské
využití
VB, F, Benelux - trajektová doprava,
eurotunel, TGV, polder, Naarden J.A.K., Vlámové x Valoni
stručná
fyzickogeografická a
socioekonomická
charakteristika, na
jejímž základě žák
objasní hospodářské
využití
Che 8 (XII)
Šp, Port., Andorra, It., Vatikán, San
Marino, Monako - ministáty
Skandinávské země, Finsko, Dánsko,
Island, Pobaltské republiky - fjordy,
trajekty, Golfský proud, vrtné plošiny,
284
gejzír
Střední Evropa
N, Švýc., Lichtenštejnsko, Rak., (ČR),
SR, Polsko, Maďarsko - spolková
republika, solná komora, Porůří
JV Evropa
státy bývalé Jugoslávie, Albánie,
Bulharsko, Rumunsko, Moldávie,
Makedonie - maďarská menšina,
muslimové
Rusko, Ukrajina, Bělorusko kontinentalita, pravoslaví, islám, SSSR,
SNS, Transibiřská magistrála
V Evropa
285
Tématický plán
Zeměpis – 8. ročník
Učivo
Mezipředmětové
vazby
obyvatelstvo a sídla
obyvatelstvo světa a
jeho početní růst
Pojmy
pohyb obyvatelstva - přirozený, územní,
vyspělé země severu, zaostalé rozvojové země jihu, populační exploze
rozmístění obyvatelstva
na Zemi
početní růst
územní pohyb
obyvatelstva
Dě 6
migrace - vnitrostátní a mezistátní,
stěhování národů, emigrace, imigrace,
nucené a dobrovolné stěhování
lidské rasy, národy,
jazyky
Ov 7, Čj, Př (8) vývoj člověka
(XII), plemena
rasy, mongoloidní, europoidní, negroidní,
rasismus, antisemitismus, národ,
vlastenectví, nacionalismus, šovinismus,
jazykové skupiny
ateista, křesťanství (pravoslaví,
katolictví, protestantismus), islám,
buddhismus, národní náboženství hinduismus (kasty), judaismus
věková pyramida, střední délka života,
předproduktivní, produktivní, poproduktní
věk, ekonomicky aktivní x pasivní
obyvatelstvo
skanzen
agrární, industriální společnost,
urbanizace, aglomerace, konurbace,
megalopolis, městys
historické jádro, současné městské
centrum, průmyslová zóna, slam
náboženství ve světě
struktura obyvatelstva
M
venkovská sídla
městská sídla, proces
urbanizace
Dě
územní struktura měst
funkce měst, města a
jejich zázemí
hospodářství
světové hospodářství
jádrové a periferní
oblasti
Výstupy
polyfunční, monofunkční město, funkce
měst
hospodářské sektory - primární,
sekundární, terciární, průmyslová
revoluce, (národní ekonomika),
hospodářské systémy: ústředně řízené a
tržní
jádrová a periferní oblast
zhodnotí rozmístění
obyv na Zemi, rozdělí na
oblasti trvale
neosídlené, oblasti s
velmi malou a velmi
velkou hustotou
zalidnění, uvede, co má
vliv na rozmístění
uvede důvody migrace,
vysvětlí pojmy
vyčlení 3 základní rasy,
objasní pojmy
charakterizuje jednotlivá
náboženství, uvede vliv
rozdílnosti víry (války) najde oblasti
vysvětlí pojmy, orientuje
se ve věkové pyramidě
objasní fce, vývoj
vysvětlí pojmy, popíše
městská sídla - historii
popíše územní strukturu
měst, rozdělí bydlení dle
fce obytné, vysvětlí
pojmy
porozumí terminologii,
uvede fce měst
(vnitrostátní a fce
přesahující hranici
státu), porovná život ve
městě a na vesnici
rozdělí hospodářství na
sektory (ví, co zahrnuje
každý sektor), vnímá
oblastní rozdíly rozvoje
a 2 hospodářské
systémy
popíše rozdíl mezi
oblastmi, vyjmenuje
hlavní a periferní oblasti
- ukáže na mapě
286
světové zemědělství
pěstování užitkových
plodin
samozásobitelství, žárové, usedlé,
závlahové zemědělství, plantážnictví,
trh, EAO
Che 9 (6) - hnojiva rostlinná výroba, pásmovité a stupňovité
uspořádání
chov hospodářských
zvířat
Př
rybolov a lesní
hospodářství
Př 7 (IX) - rybolov
světová průmyslová
výroba
těžba surovinových
zdrojů
Che 8 (XII)
energetika a těžký
průmysl
Che 8 (XI), Fy 8
(VI) - výroba E
spotřební průmysl
úloha dopravy v
hospodářství
Che 8 (I)
určí rozdíly ve způsobu
zemědělské činnosti na
Zemi
vnímá rozmístění
rostlinné výroby jako
důsledek pásmovitosti a
stupňovitosti, vyčlení
nejvýznamnější oblasti
živočišná výroba, extenzivní a intenzivní vnímá rozmístění
zemědělství
živočišné výroby,
vyčlení nejvýznamnější
oblasti a omezení v
produktivitě
(náboženství), rozlišuje
mezi extenzivním a
intenzivním
zemědělstvím
mořské pouště, tradiční rybolovné
vyčlení a charakterizuje
oblasti, šelf, severské (tundra) a tropické jednotlivé rybolovné
lesy
oblasti a oblasti lesního
hospodářství
EAO, odvětví, obor, lokalizační faktory,
vnímá systém v
jádrové oblasti
uspořádání
průmyslových odvětví a
oborů, chápe rozmístění
vlivem lokalizačních
faktorů - uvede je
zdroje obnovitelné a neobnovitelné,
charakterizuje a
paliva - rudy, tendence v těžbě - vyspělé lokalizuje zdroje surovin
x zaostalé země
restrukturalizace, energetika, hutní
průmysl, strojírenství, chemický, výroba
stavebních hmot
spotřební strojírenství - automatizace,
robotizace, chemický, textilní + obuvní konkurence, potravinářský - obroy,
průmysl skla, porcelánu a keramiky benátská zrcadla, dřevozpracující,
polygrafický
zmenšování vzdáleností, složky dopravy
- cesty, prostředky, zařízení, dopravní
soustrava = druhy dopravy
(suchozemská, vodní, letecká, zpráv a
info, typy = nákladní a osobní
železniční, silniční a
potrubní doprava
doprava vodní, letecká a
doprava informací
služby obyvatelstvu
cestovní ruch
nevýrobní sféra, sídla středisková a
nestředisková, specializace služeb
organizovaný x individuální, domácí x
zahraniční, rekreace krátkodobá x
dlouhodobá, aktivní x pasivní cestovní
ruch
rozčlení odvětví na
obory, charakterizuje
výrobu
porovná dopravu dnes a
dříve, vysvětlí
terminologii, rozdělí
dopravu podle způsobu
transportu
porovná druhy dopravy zhodnotí klady a zápory,
uvede zajímavosti ve
světě - Transibiřská
magistrála, TGV,
Šinkanzen, železnice v
Andách
charakterizuje, uvede
hlavní dopravní cesty
popíše vývoj sféry,
přímou úměru mezi
velikostí sídla a
službami, vysvětlí
terminologii
vysvětlí terminologii,
předpoklady v nitrostátní
podmínky pro rozvoj CR
287
hlavní oblasti CR
mezinárodní obchod
Che 8 (XII)
hlavní hospodářské
organizace ve světě
Ov
politická mapa
současného světa
ve světe vymezí hlavní
oblasti CR
import, export, zahraniční obchod, obrat, vysvětlí terminologii
pasivní a aktivní obchcodní bilance,
stupeň zapojení, otevřenost ekonomiky,
bártrový obchod
EU, NAFTA, OECD, G8, APEC, ASEAN, lokalizuje organizace,
MERCOSUR, OPEC
chápe podstatu vzniku
hospodářských
organizací
závislá území a nezávislé státy
popíše vznik států,
rozdělí podle míry
závislosti
charakterizuje stát z
hlediska polohy, rozlohy,
lidnatosti - zná výhody a
nevýhody
vymezí hranici státu,
vysvětlí terminologii,
chápe proces vytváření
hranic a (ne)výhodnost
tvaru hranice
orientuje se v
terminologii
poloha, rozloha,
lidnatost
Ov
přímořské, ostrovní, souostrovní,
vnitrozemské státy, trpasličí - ministáty
státní hranice
Ov
přírodní, umělá hranice, geometrická
hranice
státní zřízení
Ov
forma státu: monarchie (absolutní a
konstituční), republika (parlamentní a
prezidentská)
správní členění
Ov
jednotné státy, složené - spolkové a
federativní, správní a samosprávní
jednotky (stát - kraj - obec)
vysvětlí terminologii,
uvede příklady států
způsob vlády
Ov
demokracie, diktatura
supeň rozvoje států
světa
mezinárodní politické
organizace a seskupení
Ov
bohatý sever a chudý jih
charakterizuje státy,
popíše podíl na správě
státu, uvede příklady
uvede rozdíly, popíše
Ov
OSN, NATO, Varšavská smlouva, (IMF,
UNESCO, FAO, WHO)
ohniska neklidu v
současném světě
projekty: katastrofy,
cestovní kancelář se
zaměřením na určitý
kontinent/oblast
projekty: katastrofy,
cestovní kancelář se
zaměřením na určitý
kontinent/oblast, enviro
Ov
lokalizuje organizace,
chápe podstatu vzniku
politických organizací
uvede hlavní oblasti,
nastíní důvody konfliktů
Př 6 (IX) ekosystém
288
Tématický plán
Zeměpis – 9. ročník
Učivo
ČR
Základní info
Povrch - Česká
vysočina, Karpaty
vývoj povrchu
výšková členitost
podnebí a počasí
Mezipředmětové
vazby
Pojmy
orientace na mapě
poloha, rozloha, lidnatost, historie vzniku má základní informace o
státu
státě
dokáže lokalizovat
povrchové útvary
(nížiny, vysočiny), má
představu o jejich
vzhledu
Př 9 (IX) - geologie prahory, starohory, prvohory, druhohory, dokáže zjednodušeně
třetihory, čtvrtohory
popsat geologický vývoj
reliéfu (který má
spojitost s využitím pro
hospodářské účely zemědělství, těžba
surovin)
orientace na mapě
povrchu, zná nejvyšší
vrcholky nejznámějších
vysočin
vzduchové hmoty v ČR
teplota, srážky
podnebné oblasti
znečištění ovzduší
vodstvo
vyjmenuje a
charakterizuje podle
mapy 6 vzduchových
hmot
získá přehled o
klimatických oblastech
ČR (t, srážky), pracuje s
mapou
vymezí podle mapy
podnebné oblasti (teplá
- mírně teplá - chladná)
zhodnotí stav ovzduší,
příčiny a důsledky
lokalizuje vodní toky,
nádrže, přehrady,
jezera, rybníky
řeky
jezera
rybníky
přehrady
meandr
podzemní a
podpovrchová voda
znečištění vod
lázeňský trojúhelník, vřídlo, podzemní a
podpovrchová voda, kyselka, minerálka
půdy
druhy
Výstupy
skelet, lehké, středně těžké a těžké
půdy
vyzdvihne význam
přehrad
lokalizuje vybrané lázně
ČR
zhodnotí stav
znečištění, příčiny a
důsledky
podle vlastností rozdělí
půdy do 3 skupin
289
černozem, hnědozem, hnědá lesní půda podle vlastností
(kambizem), podzolová půda
(úrodnosti/kvality)
rozdělí půdy a lokalizuje
zhodnotí stav
znečištění, příčiny a
důsledky
typy
znečiětění půd
vegetace a živočišstvo
výškové vegetační
stupně
vegetační stupně
fauna
v závislosti na
nadmořské výšce a
půdě popíše
stupňovitost
vegetačního krytu
přiřadí živočišné
zástupce do jednotlivých
vegetačních stupňů
zná minulost a stav
současného lesního
porostu
lesy
monokultura
ochrana přírody
NP, CHKO, přírodní rezervace a
památky, biosférické rezervace
pochopí smysl ochrany
přírody a její členění na
stupně ochrany
zhodnotí stav, zná
předchozí přístup,
současný stav, vizi do
budoucna, dokáže
vyvodit následky a
navrhne řešení
získá přehled o
současném stavu
obyvatelstva, zná zdroj
aktuálních informací český statistický úřad
(cszo.cz); demografické
charakteristiky
krajů/regionů přečte z
mapy
určuje a vyhledá polohu
nejvýznamnějších sídel
životní prostředí
obyvatelstvo
Dě
cenzus - sčítání, průměrná hustota,
porodnost, úmrtnost, věková pyramida,
národnostní složení, náboženství,
národnostní menšina
sídla - velkoměsta,
města
Ov
aglomerace, velkoměsto, služby, kraj,
(okres),?města s úřady s pověřenou
působností?
hospodářství
Dě
tržní, ústředně řízené hospodářství,
soukromý sektor, znárodňování,
kolektivizace
průmysl
Bi - Barandien, …
geologický vývoj
Che 8 (XII), Fy 8
(VI) - výroba E
průmysl paliv a
energetiky
hutnický průmysl
strojírenský
chemický
stavebních hmot
spotřební
zemědělství
porovná etapy vývoje
hospodářství od R-U
porovná etapy vývoje
průmyslu od R-U,
lokalizuje umístění
jednotlivých oborů a
odvětví průmyslu, zná
suroviny pro jednolitvá
odvětví a souvislost s
lokalizací průmyslů - dle
mapy, (jejich postavení
mezi průmysly ČR)
rozdělí podle přírodních podmínek
zemědělské oblasti ČR a přiřadí
zemědělské zaměření
(rostlinná/živočišná výroba), zná
290
negativní důsledky zemědělství +
způsoby, jak jim předcházet
rostlinná výroba
Che 9 (6) - hnojiva
živočišná výroba
zemědělské oblasti a
potravinářský průmysl
Bi, Pč
zemědělské oblasti (nejteplejší a
chladnější nížiny, pahorkatiny,
podhorské oblasti)
doprava a spoje
Che 8 (I)
charakterizuje jednotlivé složky dopravy,
zná jejich klady a zápory, zná hlavní
dopravní trasy, porovná dopravní
dostupnost míst ČR, dovede si
naplánovat trasu
dálnice, rychlostní silnice - komunikace
koridor, elektrifikace
splavnost
silniční
železniční
vodní
letecká
potrubní
energovod, produktovod
služby, rekreace a
cestovní ruch
ví, co všechno je řazeno do služeb, zná
důvod lokalizace cestovního ruchu a
jeho střediska/oblasti, porovná CR před
a po roce 1989
zahraniční obchod
export, import, (restrukturalizace,
privatizace)
členství ČR v
mezinárodních
společenstvích (cesta
do Evropy)
integrace, OSN, Rada Evropy, OECD,
MMF, NATO, EU, strukturání fondy EU
kraje ČR
projekty na jednotlivé
kraje
vyčlení oblasti podle
zaměření (kukuřice,
pšenice, brambory,
okopaniny,…)
zná druhy chovného a
domácího zvířectva,
chov malého významu
zná zemědělské oblasti
- charakterizuje je a
odvětví potravinářského
průmyslu - podle mapy
lokalizuje
zná importní/exportní
artikl ČR
(dovozce/odběratele)
zjistí, ve kterých
mezinárodních
politických/vojenských
organizacích je ČR
členem,
(výhody/nevýhody?)
jmenuje a vyhledá v
mapě kraje ČR
charakteristika jednotlivých
krajů/porovnání z hlediska přírodního
(fyzickogeografického) a
hospodářského, společenského,
kulturního, služeb, rekreace, …
(socioekonomického), uplatnění a
provázání nabytých vědomostí během
školního roku
291
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: UMĚNÍ A KULTURA
Vzdělávací oblast je v 6. – 9. ročníku realizována v předmětech
VÝTVARNÁ VÝCHOVA, HUDEBNÍ VÝCHOVA
1. Charakteristika
Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje jiné, než pouze racionální poznávání světa. Odráží
nezastupitelnou součást lidské existence - umění a kulturu. Kulturu, jako procesy i výsledky duchovní
činnosti, umožňující chápat kontinuitu proměn historické zkušenosti, v níž dochází k socializaci jedince
a jeho projekci do společenské existence jako neoddělitelnou součást každodenního života (kultura
chování, oblékání, cestování, práce). Umění, jako proces specifického poznání a dorozumívání, v němž
vznikají informace o vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné provázanosti, které nelze formulovat a
sdělovat jinými, než uměleckými prostředky.
Vzdělávání v této oblasti zahrnuje umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým
účinkem, prostřednictvím výtvarného, hudebního, ale i scénického (dramatického) a literárního umění.
V tomto procesu osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince
k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i okolnímu světu. Součástí tohoto procesu je
hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat, schopnosti vcítit se do
kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti.
V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu
a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky, atp.
V etapě základního vzdělávání jsou hlavními nositeli této oblasti obory hudební a výtvarný. Do
nich v různých podobách vstupují i další obory - např. literární a dramatický. Na nižším stupni
základního vzdělávání se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky a s jazykem
hudebního a výtvarného umění, ale také umění dramatického a literárního. S nimi se učí tvořivě
pracovat, užívat je jako prostředků pro sebevyjádření. Poznávají zákonitosti tvorby, seznamují se
s vybranými uměleckými díly a ta se učí vzhledem ke svým zkušenostem, schopnostem a stupni vývoje
chápat a výpovědi sdělované uměleckým dílem rozpoznávat a interpretovat.
S postupem k vyššímu stupni základního vzdělávání se otevírá cesta širšímu nazírání na kulturu
a umění. Připomínají se historické souvislosti a společenské kontexty ovlivňující umění a kulturu.
Inspirací k činnostem se stávají také díla literární a dramatická (divadlo, film), tvorba multimediální i
samotné znakové systémy. Uplatňováním získaných dovedností a poznatků, překračujících rámec úzce
vymezených oborů, jsou žáci podněcováni k osobitějšímu a originálnějšímu sebevyjádření a hlubšímu
porozumění uměleckému dílu.
Společný prostor oborům otevírají projekty. V nich například na základě témat, která jsou v životě
jedince i společnosti neustále přítomna (dobro a zlo, láska a nenávist, harmonie a kontrast apod.),
dochází k hledání řešení těchto témat a k uvědomění si možných variant řešení. Tato řešení, odrážející
různorodost užitých výrazových prostředků, umožňují porovnávat způsoby uchopení tématu, nalézat
společné vztahy mezi jednotlivými druhy umění, odhalovat historické a společenské kontexty.
2. Cíle
Žák by se měl učit:
chápat umění jako specifický způsob poznání a komunikace;
využívat jazyka umění jako prostředku vyjadřování jevů a vztahů v mnohotvárném vnějším i
vnitřním světě;
utvářet si na základě porozumění, tolerance, ale i kritičnosti pozitivní vztah k různorodým kulturním
hodnotám současnosti i minulosti a na základě tohoto vztahu si vytvářet hierarchii hodnot;
292
podílet se na vytváření vstřícné a podnětné atmosféry pro poznávání a chápání kulturních hodnot,
projevů a potřeb různých skupin, společenstev, národů a národností;
kultivovat své potřeby a projevy;
nazírat a hodnotit vztahy a jevy v přírodě a společnosti z estetického hlediska.
HUDEBNÍ VÝCHOVA
Vzdělávací oblast: Umění a kultura
vyučovací předmět: Hudební výchova
A) Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a
poslechových činností k porozumění hudebního umění. Tyto činnosti jsou vzájemně provázány a
navzájem se doplňují. Jejich vyústěním je aktivní vnímání hudby a rozvoj hudebnosti žáka jako
prostředku komunikace.
Výuka probíhá v učebně Hv a je doplňována návštěvami výchovných koncertů a divadelních
představení, besedami o hudbě i prezentací vlastních dovedností.
Předmět hudební výchova se snaží spolupracovat s ostatními předměty na realizaci projektů.
Hodinová dotace předmětu hudební výchova v učebním plánu je v 6. až 9. třídách 1 hodina týdně.
B) Výchovné a vzdělávací strategie
Kompetence k řešení problémů
Učitel vede žáka:
- ke kritickému myšlení při poslechu hudby (B1)
- k vyhledávání informací vhodných k řešení problémů (B2)
- k nalézání vztahů mezi jednotlivými druhy umění (B4)
Kompetence komunikativní
Učitel vede žáka:
- k podněcování diskusí nad výběrem jednotlivých žánrů hudby (C1)
- k aktivnímu zapojování v pracovním kolektivu během skupinové práce (C2)
- k propojení hudby s dramatickou výchovou (C3)
- k porozumění hudebnímu umění prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně
pohybových a poslechových činností (C4)
- k aktivnímu vnímání hudby jako jednomu z prostředků komunikace (C5)
Kompetence sociální a personální
Učitel vede žáka:
- k respektování postojů spolužáků při poslechových činnostech klasické i současné hudby (D3)
Kompetence občanské
Učitel vede žáka:
- k respektování kulturních tradic, hudebních památek minulosti (E4)
293
Hudební výchova 6. – 9. ročník
Předmět hudební výchova spolupracuje s ostatními předměty na realizaci projektů. Tento
předmět dává žákům příležitost, aby projevovali a uspokojovali svou přirozenou potřebu setkávání
s hudbou. Rozvíjí schopnosti a dovednosti aktivitami vokálními, instrumentálními, poslechovými
a hudebně pohybovými. V souladu s přirozeným fyziologickým, emocionálním a rozumovým rozvojem
žáků hudební výchova směřuje i k získání základního přehledu v hudební kultuře české i jiných národů
v minulosti i dnes. Výuka je doplňována návštěvami výchovných koncertů a divadelních představení. Ve
výuce jsou uplatňovány nejrůznější aktivity, které slouží k rozvoji hudebnosti.
Očekávané výstupy
•
•
•
•
•
•
•
•
Žák zpívá na základě svých
dispozic intonačně čistě a
rytmicky přesně v durových i
mollových tóninách
využívá na základě svých
hudebních schopností a
dovedností hudební nástroje
k doprovodné hře i
k reprodukci jednodušších
motivů, témat i částí skladeb
a písní
vytváří a volí jednoduché
doprovody k zpívaným
písním
zvládne pohovořit o stylu
artificiální i nonartificiální
hudby, vyjádří své pocity,
postřehy, zhodnotí a
zaujme kritický postoj
k rozebírané skladbě, písni
dokáže pohybově vyjádřit
znějící hudbu
zařadí na základě
individuálních schopností a
získaných vědomostí
poslouchanou hudbu do
stylového období a porovná
ji z hlediska slohového
období s dalšími skladbami
orientuje se v dějinách
hudební kultury
má přehled o výrazných
osobnostech hudební kultury
Učivo
•
•
•
•
•
konkrétní činnosti
vokální, instrumentální,
hudebně pohybové,
poslechové
rozšiřování hlasového
rozsahu, péče o
hlasovou hygienu
aktuality ze současného
dění v kulturní sféře
prezentace vlastních
tvůrčích činností dle
individuálních
schopností a
dovedností
návštěvy výchovných
koncertů, popř.
divadelních představení
Průřezová témata,
přesahy,
mezipředmětové vztahy
OSV
Osobnostní postoj
- rozvoj schopností poznávání (poslech
hudby pro rozvoj smyslového vnímání)
- seberegulace a sebeorganizace
(schopnost vlastního
prožívání hudby)
- psychohygiena (hudba jako prostředek
relaxace)
- kreativita (spolupráce, soutěživost)
Sociální rozvoj
- komunikace (schopnost empatického a
aktivního poslechu hudby)
- kooperace a kompetice (indiv.
dovednosti, respektování názorů)
MKV
Kulturní rozdíly (jedinečnost,individuální
přístup při vnímání hudby, vlastní kulturní
zakotvení)
MEV
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
(snaha o chápání podstaty mediálního
sdělení propojenými s hudbou)
Fungování a vliv médií ve společnosti (vliv
médií na každodenní život, na kulturu)
Mezipředmětové vztahy
D,ČJ – orientace v základních slohových
uměleckých směrech
VV – možnosti výtvarného zpracování písně,
prožívání hudby
Z – propojení české hudby s hudbou
světovou
TV – taneční ztvárnění hudby
294
Výtvarná výchova
Vzdělávací oblast: Umění a kultura
vyučovací předmět: Výtvarná výchova
A) Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Ve výuce jsou uplatňovány především metody projektové výuky, žáci jsou vedeni k hledání
stále nových možností výtvarné realizace a k dovednosti svůj výtvarný pohled prezentovat a obhájit.
Výuka je doplňována návštěvami výstav výtvarného umění a také organizováním vlastních výstav a
prezentací výtvarných děl žáků. Předmět výtvarná výchova spolupracuje s ostatními předměty na
realizaci projektů.
Výuka se uskutečňuje jak v prostorách školy, tak často ve volné přírodě, kde se uplatňují prvky
enviromentální výchovy.
Hodinová dotace předmětu je v 6. a 9. třídách 2 hodiny, v 7. a 8. třídách 1 hodina týdně.
Průřezová témata:
V předmětu výtvarná výchova jsou zařazena tato průřezová témata: osobnostní a sociální výchova,
enviromentální výchova, mediální výchova.
B) Výchovné a vzdělávací strategie
Kompetence k řešení problému
Učitel vede žáka:
- k hledání různých variant zpracování tématu a k rozhodnutí použití vhodné techniky k danému tématu
- k prezentaci vlastního kritického postoje ke svému dílu
Kompetence komunikativní
Učitel vede žáka:
- podněcuje diskuze o výtvarných dílech žáků i jiných výtvarníků
- k aktivnímu zapjování se v pracovním kolektivu během skupinové práce
- k hledání různých možností vyjádření informace, zejména metodami akční tvorby a dramatické
výchovy
Kompetence sociální a personální
Učitel vede žáka:
- k respektování postoje svých spolužáků k debatovanému problému (např. při prezentaci vlastních
výtvarných prací, při exkurzích a výstavách)
Kompetence občanské
Učitel vede žáka:
- k respektování kulturních tradic, historických památek a uměleckých děl
295
Očekávané výstupy
Učivo
Žák si osvojí správný
postup při tvorbě
výtvarného díla (studie,
realizace, prezentace)
žák dokáže vytvořit své
umělecké dílo v ploše i
v prostoru
vymyslet vlastní konkrétní
záměr k danému projektu,
při vlastní tvorbě vycházet
z vlastních zkušeností,
představ a myšlenek
Umí navrhnout konkrétní
techniku k vytvoření
vlastního díla, popsat
postup výtvarné činnosti
při vlastní tvorbě
uplatňovat linie, barvy a
tvary
zvládne pohovořit o
vytvořeném dílu (vlastním
i cizím), zhodnotí je,
porovná s ostatními,
slovně vyjádří své
postřehy a pocity, dokáže
zaujmout kritický postoj k
dílu
získá přehled o
výtvarných technikách,
orientuje se ve výtvarných
pojmech
dokáže vnímat vnější svět
výtvarným pohledem
orientuje se v dějinách
výtvarné kultury
má přehled o výrazných
osobnostech výtvarného
umění
Vysvětlivky:
konkrétní výtvarné techniky (samostatné i
kombinované) – práce s objekty, prostorová
tvorba, kresba, malba, grafika, akční tvorba,
design a netradiční techniky (fumáž, koláž,
asambláž, kombinované techniky atd.)
prostorové i plošné výtvarné práce
práce s grafickými editory na PC
výtvarné vyjadřování a zpracování vjemů,
pocitů, nálad, prožitků, konkrétních představ a
zkušeností, myšlenek, situací a událostí
vysvětlení vlastního tvůrčího záměru, hodnocení
a srovnávání vlastních výsledků práce
s ostatními pracemi žáků i s pracemi běžné a
umělecké produkce (kresba, malba, grafika,
plastika, objekty, fotografie, animovaný film,
písmo, reklama)
prezentace vlastních tvůrčích činností
interpretace výtvarného díla (vlastního a cizího)
návštěvy výstav a exkurze v galeriích
výtvarná podpora projektů jiných předmětů
Průřezová témata
Osobnostní a sociální
výchova
Osobnostní postoj
Kreativita (nápady,
originalita, citlivost,
tvořivost) – In
Sociální rozvoj
Poznávání lidí – In
Mezilidské vztahy – In
Komunikace – In
(ve skupinové práci,
hodnocení prací,
v tématech)
Enviromentální výchova
Ekosystémy – P
Mediální výchova
Produktivní činnosti
Práce v realizačním týmu
–P
In = integrace do předmětu, A = akce, P = projekt
296
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a zdraví
Vzdělávací oblast je v 6. – 9. ročníku realizována v předmětech Tělesná výchova a Výchova ke zdraví.
Obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví je realizován v rámci předmětů:
– ve výuce Př – 6. ročník + 1 vyučovací hodina
V zařazené vyučovací hodině, společně s výukou Př 8. r. (člověk), vedeme žáka tak, aby si uvědomoval
celostní pojetí své osobnosti ve zdraví a nemoci. Dbáme na to, aby si žák měl možnost uvědomovat
originalitu své osobnosti a své postavení v rodině, ve třídě i ve společnosti, aby si uvědomoval
zodpovědnost za své jednání. Do komunikačních témat zařazujeme i další náměty z doporučeného
učiva. Zařazenou vyučovací hodinu v tomto období vývoje žáka věnujeme i rozvoji komunikace mezi
žáky a mezi žáky a učitelem.
– ve výuce Tv – 7. ročník + 1 vyučovací hodina
V hodinách tělesné výchovy dbáme na dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při sportovních
aktivitách a vedeme žáka k dodržování potřebných hygienických norem. V dalších ročnících vedeme
žáka tak, aby získané návyky dodržoval, a to jak při výuce Tv, tak při běžném sportování.
1. Charakteristika
Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je důležitou oblastí základního vzdělávání. Má praktický
význam pro zdraví žáků v průběhu povinné školní docházky, ale také pro ovlivňování zdraví v jejich
dalším životě.
Zdraví člověka je v současnosti chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody.
Je utvářeno a ovlivňováno mnoha aspekty, jako je styl života, zdravotně preventivní chování, kvalita
mezilidských vztahů, kvalita životního prostředí, bezpečí člověka atd. Zdraví je předpokladem pro
aktivní a spokojený život a pro optimální pracovní výkonnost. Proto je také jednou z priorit celého
základního vzdělávání. Rozvíjí se nejen ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, ale promítá se i do
celého života školy.
Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty (poznatky, dovednosti), s nimiž se
žáci seznamují, učí se je využívat a aplikovat ve svém životě. Zařazení této vzdělávací oblasti směřuje
především k tomu, aby žáci poznávali sami sebe jako živé bytosti spojené s přírodou a závislé na kvalitě
životního prostředí i bytosti žijící ve společnosti jiných lidí a závislé na kvalitě sociálních vztahů. Aby
pochopili hodnotu zdraví i hloubku problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví, seznámili
se s možným nebezpečím, které zdraví ohrožuje, se způsoby chování (rozhodování), které vedou k
zachování či posílení zdraví, i s potřebnou odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných.
Při realizaci dané vzdělávací oblasti je třeba klást důraz především na praktické dovednosti a
jejich aplikace v modelových situacích i v každodenním životě školy. Proto je velmi důležité, aby celý
život školy byl ve shodě s tím, co se žáci o zdraví učí a co z pohledu zdraví potřebují. Zpočátku musí být
vzdělávání v dané oblasti silně ovlivněno kladným osobním příkladem učitele, jeho všestrannou pomocí
a celkovou příznivou atmosférou ve škole. Později je kladen důraz na stále větší samostatnost a
odpovědnost žáků v jednání, rozhodování a činnostech souvisejících se zdravím. Takto chápané
prostředí a vzdělávání je základem pro vytváření aktivních postojů žáků k otázkám zdraví a jeho
ochrany.
Obsah vzdělávací oblasti Člověk a zdraví se realizuje v souladu s věkem žáků ve vzdělávacích
oborech výchova ke zdraví a tělesná výchova. Zároveň prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí, které
ji doplňují nebo využívají (aplikují), a do života školy.
Vzdělávací obor výchova ke zdraví přináší základní poznání o člověku v souvislosti s preventivní
ochranou jeho zdraví. Ve svém obsahu a kompetencích bezprostředně navazuje na vzdělávací oblast
297
Člověk a jeho svět. Především pak na poznatky o vhodných vztazích v rodině, ve škole a ve
společenství vrstevníků, na základní hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní
návyky, na dovednosti odmítat návykové látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení.
Na úrovni 2. stupně základního vzdělávání pak výchova ke zdraví rozvíjí další potřebné
kompetence s využitím nových poznatků o přírodě, člověku, vztazích mezi lidmi atd. Učí ho dívat se na
vlastní život a činnosti z hlediska potřeb dospívajícího jedince (výživa, protidrogová prevence aj.)
i z hlediska životních perspektiv (partnerství a rodičovství, duševní hygiena atd.) a rozhodovat se ve
prospěch zdraví.
Vzdělávací obor tělesná výchova plní ve vzdělávání především funkci regenerace a kompenzace
jednostranné zátěže působené pobytem ve škole i při činnostech mimo školu (dlouhodobé sezení,
dlouhodobé využívání počítačů atd.). Další její význam je v rozvoji pohybových dovedností i v kultivaci
pohybu, především pak v poznávání možností rozvoje zdravotně orientované zdatnosti (vytrvalost,
svalová síla, pohyblivost, podkožní tuk), jejíž úroveň má zásadní význam pro aktuální zdraví a
významně ovlivňuje zdravotní předpoklady i v dospělosti.
Pohybové vzdělávání přechází od spontánní pohybové činnosti k řízené a výběrové pohybové
činnosti s uspokojováním vlastních pohybových potřeb i zájmů a k poznávání a využívání možností
ovlivňovat svůj pohybový projev a svou tělesnou zdatnost. Charakteristické pro základní vzdělávání je
rozpoznávání a rozvíjení pohybových předpokladů (nadání). Neméně důležité je odhalování zdravotních
oslabení (především svalové nerovnováhy) a jejich korekce v běžných i specifických formách
pohybového učení (zdravotní tělesná výchova).
Především v 1. a 2. období je dosažení očekávaných kompetencí u tohoto oboru výrazně závislé
na podpoře dospělých.
2. Cíle
Žák by se měl učit:
• poznávat zdraví jako nejdůležitější životní hodnotu a jednat (uvažovat) v tomto smyslu;
• chápat zdraví jako stav tělesné, duševní a sociální pohody a usilovat o vyrovnanost těchto
složek;
• získávat orientaci v základních názorech na zdraví a v činnostech podporujících zdraví,
postupně je aktivně uplatňovat v každodenním životě (výživa, hygiena, aktivní pohyb aj.);
• rozpoznávat základní situace ohrožující tělesné a duševní zdraví (nemoc, úraz, osobní
ohrožení, návykové látky atd.) a získávat dovednost jim předcházet nebo je řešit;
• neohrožovat svým jednáním zdraví své a zdraví jiných lidí;
• poznávat zdroje informací o zdraví, učit se je získávat, hodnotit a využívat;
• poznávat dostupná místa související s preventivní ochranou zdraví (sportoviště, zdravotní
poradny, zdravotní zařízení atd.) a podle potřeby je využívat
VÝCHOVA KE ZDRAVÍ
Žák by se měl učit:
uvědomovat si (na základě poznání lidského těla a jeho funkcí) základní životní potřeby a jejich
naplňování ve shodě se zdravím;
pochopit tělesné, fyziologické a psychické změny spojené s dospíváním a zvládat vlastní aktuální
problémy (odpovědné chování; zvládání proměnlivých emocionálních stavů atd.);
spoluvytvářet vhodné vztahy v rodině a širším společenství (škola, vrstevníci);
298
chápat podstatu odpovědného chování a rozhodování v otázkách partnerství a rodičovství, znát rizika
předčasného sexuálního života;
orientovat se v základních otázkách sexuality a uplatňovat odpovědné sexuální chování v souvislosti
s ochranou zdraví, etikou, morálkou a vírou;
uvědomovat si nebezpečí návykových látek a osvojit si způsoby jejich odmítání;
zvládat způsoby bezpečného chování v různých (i krizových) situacích a komunikaci s neznámými lidmi;
chápat význam životního a pracovního prostředí v souvislosti s ochranou zdraví a získávat dovednosti
k jejich aktivnímu přetváření (utváření);
poskytovat základní první pomoc, orientovat se v základní péči o děti, handicapované a nemocné.
TĚLESNÁ VÝCHOVA
Žák by se měl učit:
• poznávat význam tělesné a duševní zdatnosti pro zdraví a pracovní výkonnost a osvojovat si
způsoby jejího cíleného ovlivňování;
• kultivovat svůj pohybový projev a rozvíjet základní pohybové dovednosti;
• poznávat vlastní fyzické předpoklady i pohybové možnosti a osvojovat si základní způsoby
jejich měření a aktivního ovlivňování (při rozvoji pohybových předpokladů i při korekci svalových
oslabení);
• poznávat sociální vztahy a role v pohybových činnostech a využívat fair play jednání
a myšlenky olympismu i v běžném životě;
• zvládat jednoduchou organizaci pohybových činností a soutěží a zásady bezpečnosti při těchto
aktivitách;
• vnímat radost z vlastní (intenzivní) pohybové činnosti a z pohybové činnosti ve skupině lidí a
využívat ji pro svou tělesnou a duševní pohodu.
Výchovně vzdělávací cíle Výchovy ke zdraví:
− rozvíjet kompetence žáka tak, aby se naučil vážit si svého zdraví
− vést žáka k ochraně svého zdraví a vytvářet jeho schopnost chovat se odpovědně k svému zdraví i
ke zdraví druhých
− výchovu zaměřovat k tomu, aby si žák uvědomoval, co je třeba dodržovat v oblasti zdravého
životního stylu, aby postupně sám dokázal realizovat zdravý způsob života
− vést žáka k tomu, aby si uvědomoval zodpovědnost dospělého – rodiče za chod rodiny, její
zabezpečení, výchovu dětí a jejich zdraví, poukazovat na příklady pěkného chování v rodině
− vybavit žáka předpoklady k tomu, aby jeho vstup do dospělosti byl provázen odpovědným
přístupem ke zdraví a k založení vlastní rodiny
− seznamovat s pravidly chování ve společnosti, podporovat odpovědné chování a rozhodování,
vytvářet dobré vztahy v kolektivu
− žáka připravovat tak, aby se uměl bezpečně orientovat v konfliktních situacích souvisejících se
zdravím, mezilidskými vztahy a osobním bezpečím
Obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví
6. ročník (1 hodina týdně k Př)
Vztahy mezi lidmi, formy soužití
− vztahy a pravidla soužití ve společnosti, vrstevnická skupina, obec
− kamarádství, přátelství, láska
299
Zdravý způsob života a péče o zdraví
− ochrana před přenosnými i nepřenosnými chorobami, chronickým onemocněním a úrazy
bezpečné způsoby chování (nemoci přenosné pohlavním stykem, HIV/AIDS)
preventivní a lékařská péče, první pomoc
− odpovědné chování v situacích úrazu – v domácnosti, ve škole, ve sportu aj.
domácí lékárnička
hygiena práce
− volný čas s ohledem na zdraví a pohyb
− stravování – základní druhy potravin (rozlišování potravin – co je z čeho vyrobené)
Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence
− stres a jeho vztah ke zdraví
relaxační a regenerační techniky k překonávání únavy
− skryté formy násilí a zneužívání, kriminalita
šikana a jiné projevy násilí
formy sexuálního zneužívání dětí
komunikace se službami odborné pomoci
manipulativní reklama a informace
− ochrana člověka za mimořádných situací
Změny v životě člověka – dospívání, život mladistvých
− tělesné, duševní a společenské změny
− sexuální dospívání, předčasná sexuální zkušenost, těhotenství a
rodičovství mladistvých
− poruchy pohlavní identity
Hodnota a podpora zdraví
− celostní pojetí člověka ve zdraví i nemoci
− zdravá výživa a vliv stravování na zdraví
− pitný režim
Osobnostní a sociální rozvoj
− morální rozvoj
dovednosti pro řešení problémů a mezilidských vztahů
− mezilidské vztahy a komunikace
respektování sebe i druhých
aktivní naslouchání, dialog
7. ročník (1 hodina týdně k Tv)
Vztah mezi lidmi, formy soužití
− vztahy a pravidla soužití ve společnosti, šikana
− rodina a škola
Změny v životě člověka
− dětství, puberta, dospívání
− tělesné a duševní změny
Zdravý způsob života a péče o zdraví
− výživa a zdraví
základy zdravého stravování
poruchy příjmu potravy
300
stolování rodiny
Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence
− civilizační choroby
zdravotní rizika
preventivní a lékařská péče
−
auto-destruktivní závislosti
− zdravotní a sociální zneužívání návykových látek
− patologické hráčství
− práce s počítačem
−
bezpečné chování
komunikace s vrstevníky
komunikace s neznámými lidmi
komunikace se službami odborné pomoci
manipulativní reklama (reklamní vlivy, působení sekt)
Hodnota a podpora zdraví
− podpora zdraví, její formy
prevence
působení na změnu kvality prostředí
odpovědnost za své zdraví
Osobnostní a sociální rozvoj
− organizace svých činností a chování
sebekontrola
sebeovládání
zvládání problémů
−
psychohygiena
předcházení a zvládání stresu
hledání pomoci při problémech
respektování sebe i druhých, aktivní naslouchání
−
−
vztah k sobě samému, vztah k druhým
pomoc a ochrana slabšího kamaráda
Vztahy mezi lidmi a formy soužití
− vztahy ve dvojici, vztahy chlapců a děvčat, kamarádství, přátelství, pomoc
Zdravý způsob života a péče o zdraví
− tělesná a duševní hygiena
− zásady osobní, intimní a duševní hygieny
− stravování a pitný režim
− pohybové aktivity, otužování
− význam pohybu pro zdraví
− režim dne
Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence
− dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví
− bezpečné prostředí ve škole
− bezpečnost při sportovních aktivitách
301
−
−
−
bezpečnost v dopravě, návraty domů, ulice, výtah
znalost pravidel silničního provozu – návaznost na 1. stupeň
důležitá telefonní čísla
Hodnota a podpora zdraví
− zodpovědnost za své zdraví při různých činnostech, sportovních i jiných
− program podpory zdraví
Očekávané výstupy
PARTNERSTVÍ, RODIČOVSTVÍ, ZÁKLADY SEXUÁLNÍ VÝCHOVY
Žák:
− vysvětlí role matky a otce v rodině
− prokáže základní znalosti v problematice lidské reprodukce a v potřebách dítěte po narození
− chová se ve vztahu k opačnému pohlaví kultivovaně a na veřejnosti uplatňuje ve svých citových
projevech vhodnou míru zdrženlivosti a studu
− rozhoduje se odpovědně ve vztahu k opačnému pohlaví
PÉČE O ZDRAVÍ, ZDRAVÁ VÝŽIVA
Žák:
−
rozlišuje mezi běžnými, infekčními a civilizačními chorobami a
v souvislosti s nimi uplatňuje osvojené preventivní způsoby chování
−
uplatňuje návyky osobní a intimní hygieny s ohledem na zdraví a
ohleduplné mezilidské vztahy
−
samostatně využívá osvojené kompenzační a relaxační techniky
k překonávání únavy a stresu
−
rozlišuje manipulativní nátlak reklamy a účelové jednání jednotlivých
skupin
−
vysvětlí přímé souvislosti mezi složením stravy, způsoby stravování a
civilizačními chorobami
−
rozlišuje specifické potřeby výživy člověka podle věku, zdravotního
stavu, fyzické a duševní činnosti
−
uvede zdravotní rizika spojená s poruchami příjmu potravy a
odpovědně se rozhoduje ve prospěch zdravých stravovacích návyků
NÁVYKOVÉ LÁTKY
Žák:
−
uvede zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneužíváním
návykových látek, provozováním hazardních her a posoudí souvislosti mezi jejich zneužíváním
a životní perspektivou mladého člověka
−
projevuje zdravé sebevědomí a preferuje ve styku s vrstevníky
pozitivní životní cíle, hodnoty a zájmy
−
uplatňuje osvojené modely chování při kontaktu s návykovými látkami
OSOBNÍ BEZPEČÍ, OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ
Žák:
−
uplatňuje způsoby bezpečného chování v sociálním kontaktu
302
s vrstevníky, při komunikaci s neznámými lidmi, v konfliktních a krizových situacích a v dalších
situacích ohrožujících zdraví, v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc
−
uplatňuje osvojené modely chování v situacích šikanování, týrání a
sexuálního zneužívání
−
zaujímá odmítavé postoje ke všem formám brutality a násilí
−
chová se odpovědně při mimořádných událostech a prokáže
praktickou znalost první pomoci při likvidaci následků hromadného zasažení obyvatel
303
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a svět práce
Vzdělávací oblast je v 6. – 9. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu
Praktické činnosti
Rozvíjení klíčových kompetencí žáků ve vyučovacím předmětu Praktické činnosti
Kompetence k učení
Na konci základního vzdělávání dosáhne žák této klíčové kompetence tím, že:
- v průběhu celého základního vzdělávání učíme žáky pracovat s různými materiály a osvojují si
základní pracovní dovednosti a návyky
- ve všech tématických okruzích je soustavně vedeme k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při
práci
- v závislosti na věku žáků postupně budujeme systém, který jim poskytuje důležité informace ze
sféry výkonu práce a pomáhá jim při odpovědném rozhodování o dalším profesním zaměření
- vedeme je k poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena
s pracovní činností člověka
- chápání práce a pracovní činnosti je příležitost k seberealizaci, sebeaktualizaci a k rozvíjení
podnikatelského myšlení
- orientujeme žáky v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a osvojení
potřebných poznatků a dovedností významných pro možnost uplatnění, pro volbu vlastního
profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci
Kompetence k řešení problémů
- v technicky zaměřených okruzích učiva získávají žáci Tvořivých škol základní představu a poznatky
o technice a o technické činnosti a základní předpoklady k jejímu racionálnímu a efektivnímu
využívání
- učíme-li žáky technické přípravě , vybavujeme je pro další život tak, aby dovedli řešit běžné
technické problémy, s nimiž se v životě setkávají; zprostředkováváme jim obecné, průřezové
poznání techniky a zákonitosti jejího využití
- žák získá základní technické dovednosti a vědomosti pro orientaci v technice jako součásti lidské
kultury, tj. takové znalosti a dovednosti, které mu umožní správně se orientovat v situacích, kdy
dochází k jeho kontaktu s technikou, s technickým objektem – zařízením, výrobkem – stává-li se
jeho uživatelem
- při výuce se žák učí přesnosti v myšlení i v provádění technických činností, odpovědnosti za dílčí i
finální výsledky každé technické operace, je veden k šetrnosti při užívání technických prostředků a
zařízení, ve spotřebě technických materiálů a energií
- při celé výuce je typické a zásadní pro ni činnostní pojetí, žáci realizují technické činnosti ,
založené na plnění technických úkolů, výhradně postavených na experimentování a to již ve fázi
expozice nového učiva, experimenty jsou v maximální míře realizovány samotnými žáky pod
vedením učitelů a to ve všech vyučovaných oblastech
- žáci se už sami aktivně účastní samotné přípravné fáze experimentu a volí strategii experimentu
- zásadně dbáme na propojení i s ostatními předměty – zejména fyzikou, přírodopisem, matematikou,
chemii ,ale i o předměty humanitního zaměření , směřující k výchově etické,
občanské,ekologické,ekonomické a estetické
- výuku vhodně doplňujeme exkurzemi
- v oblasti zabývající se přípravou pokrmů prohlubujeme a rozšiřujeme znalosti žáků z technologie
přípravy pokrmů a způsobu jejich podávání o další dovednosti spojené s vedením domácnosti a
účelnějším hospodařením s finančními prostředky
- pěstitelská výchova je zdrojem nových poznatků pro žáky a to zvláště cenných, že podle našeho
pojetí výuky jsou výhradně získávány metodami pokusnictví, pozorováním a vlastní prací žáků
304
žáci mají možnost prostřednictvím praktických činností a pokusů získat poznatky o životních
faktorech a jejich vlivu na růst a vývoj rostlin; seznámit se se skupinami různých okrasných rostlin
používaných pro úpravu interiérů a exteriérů a to s důrazem na životní prostředí
- vlastním pěstováním rostlin, pokusy a exkurzemi se seznamují s pěstováním zeleniny a léčivek, učí
se pracovat s osivem, zakládají jednoduché pěstitelské pokusy, učí se posoudit kvalitu půdy, její
vlastnosti a její vhodnost pro pěstování rostlin – toto vše má velký význam i pro vyplnění volného
času v pozdějším věku a přiblížení člověka k přírodě
- tím že žák získá poznatky praktické dovednosti v oblasti sadovnictví a ovocnářství, v chovatelství ,
v základech zemědělského hospodářství dáváme základ k ozdravění naší krajiny a zlepšení vztahu
člověka k přírodě; vzbuzujeme u žáků zájem o ekologii
-
Kompetence komunikativní
- žákům umožňujeme vyjadřovat svoje názory, třeba zpočátku na základě intuice a ty posléze na
základě prováděných experimentů zpřesňujeme
- vždy dáváme žákům dostatečný prostor pro vyjádření svých názorů, hypotéz a pro vytvoření závěrů
ze své práce
- všechny prováděné činnosti řádně s žáky popisujeme, žákům umožňujeme dotazovat se na
nejasnosti, důležitá a zcela žádoucí je komunikace mezi žáky samotnými, mezi žákem a učitelem,
ale i mezi žáky a rodiči, právě v praktických činnostech je ideální možnost vzájemných vazeb školy
a rodiny
- žáci při experimentování sledují nejen výsledky své práce, ale výsledky práce ostatních, důležitá je
týmová práce – bez komunikace zcela nemožná, proto je třeba rozvíjet komunikaci v každé
probírané oblasti – toto dává výborné základy pro týmovou činnost v budoucím povolání žáků
- žáci porovnávají výsledky své práce s výsledky práce spolužáků, argumentují, obhajují výsledky své
práce, poučují se z práce a výsledků práce druhých, naslouchají upřesnění učitele
- poučení hledají v encyklopediích, pomocných a doplňkových příručkách , učebnicích
- je třeba a naše úsilí vede žáky k používání správných termínů, správného zvláště technického
jazyka a botanických názvů a termínů, v oblasti přípravy pokrmů vedeme žáky i ke správnému a
slušnému chování nejen u stolu, ale i ve společnosti
- při zpracování výsledků své práce dbáme u žáků na to, aby používali ustálené postupy
Kompetence sociální a personální
- žáky učíme plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně a v týmu
- na praktických příkladech pěstování rostlin, při práci ve školní dílně na výrobku, při konstrukčních
řešeních technických problémů,při přípravě pokrmů vedeme žáky k přímé zodpovědnosti za své jednání
- poznáním krásy rostlin, získáním teoretických poznatků o pěstovaných rostlinách umožňujeme žákům
seznámení se a sblížení s přírodou, práce vynaložená v průběhu pěstování rostlin podmiňuje úctu
jedince k přírodě a aktivní podíl na její ochraně
- při týmové práci, ke které žáky v praktických činnostech výhradně vedeme, jednoznačně přiřazujeme
role, dále vždy vytvoříme přesná pravidla pro práci,samozřejmostí je spolupráce všech zúčastněných,
zároveň stanovujeme pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, toto je specifikum praktických
činností při každé práci
- žákům dáme možnost diskutovat při řešení úkolů
- vedeme žáky k ohleduplnosti a uznání práce druhých,poskytnutí pomoci druhým, zvláště spolužákům
méně manuálně zdatným
- v žákovi pěstujeme pozitivní představu o sobě samém, vždy musí mít možnost vyslovit své názory a
obhájit svůj způsob řešení každý z žáků, bez sebemenšího rozdílu
- v každém žákovi pěstujeme představu konkrétního a svébytného individua, ale zároveň důležitého
článku týmu
Kompetence občanské
305
- vedeme žáka k vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti a
vlastních nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení kvalitního výsledku
- v oblasti technologie přípravy pokrmů je snahou ovlivnit stravovací zvyklosti žáků ve smyslu zdravé
výživy a uplatňování nových technologií šetrného zpracování poživatin.
- v oblasti pěstitelské výchovy je snahou, aby žák získal především aktivní a poučený vztah k ochraně a
tvorbě životního prostředí
Kompetence pracovní
- žáka soustavně a cílevědomě vedeme v průběhu celého základního vzdělávání k pozitivnímu
vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce
- žák si osvojí základní pracovní dovednosti a návyky z různých pracovních oblastí, vedeme ho
k organizaci a plánování práce, k používání vhodných nástrojů,nářadí a pomůcek při práci i
v běžném životě
- výukou technických činností podporujeme rozvoj technického myšlení a tvůrčího potenciálu žáků,
vedeme je k vytváření elementárních návyků v oblasti bezpečnosti při využívání techniky v běžných
životních situacích
- posilujeme motorické dovednosti a vytváříme základy technické gramotnosti žáka
- důležitá je informovanost žáků o možnostech jejich budoucího uplatnění v technických oborech
společenské praxe, to ovlivňuje zejména předprofesní přípravu žáků a motivaci výběru budoucího
zaměření studia
A) Charakteristika a cíle předmětu Praktické činnosti na 2. stupni ZŠ
Vyučovací předmět Praktické činnosti plynule navazuje na vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
Člověk a svět práce I., který je na 1.stupni rozdělen na čtyři tématické okruhy : Práce s drobným
materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce a Příprava pokrmů. Na 2. stupni je vzdělávací obor
Člověk a svět práce rozdělen na šest tématických okruhů : Práce s technickými materiály, Design a
konstruování, Pěstitelské práce a chovatelství, Provoz a údržba domácnosti, Příprava pokrmů a Svět
práce. Při zpracování školního vzdělávacího programu vycházel náš pracovní tým z Rámcového
vzdělávacího programu , kde je stanoveno povinné zařazení tématického okruhu Svět práce a
minimálně dalších dvou tématických okruhů. Po zralé úvaze a vzhledem k charakteru naší školy a
materiálním podmínkám školy, jsme se rozhodli zařadit do výuky postupně všechny tématické okruhy.
Charakter výuky všech okruhů je činnostní, což je obsaženo přímo v názvu předmětu.
Vzdělávací obsah je realizován v průběhu celého základního vzdělávání a je určen všem žákům ( tedy
chlapcům i dívkám bez rozdílu ). Vyučovací předmět Praktické činnosti bude vyučován na 2. stupni od
6. do 9. ročníku po jedné vyučovací hodině týdně. Okruh Provoz a údržba domácnosti , doplněný
učivem z ostatních okruhů, s časovou dotací 2 vyučovací hodiny týdně,bude nabídnut těm žákům 7. – 9.
ročníku, kteří si nezvolí další cizí jazyk, jako alternativa.
Cílem týmu při zpracování tohoto programu bylo, vytvořit z praktických činností jakýsi zastřešovací
předmět 2. stupně, vycházeli jsme z letitých sledování zájmu vycházejících žáků o učební obory a
studium na středních školách. Proto jsme se rozhodli v 8. ročníku část okruhu Příprava pokrmů zařadit i
chlapcům a naopak dívkám zařadit část z okruhu Design a konstruování. Jde o tu část týkající se
bezpečnosti práce s elektrospotřebiči, hygieny práce a bezpečnostních předpisů a poskytování první
pomoci při úrazech. Tato část je důležitým článkem mezipředmětových vazeb zvláště s přírodopisem
v tomto ročníku.
Během čtyřletého období učíme žáka pracovat s různými materiály a osvojit si základní pracovní
dovednosti a návyky, plánování, organizování a hodnocení pracovní činnosti samostatně i v týmu. Ve
všech tématických okruzích je žák soustavně veden k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při
práci. V závislosti na věku žáků se postupně buduje systém, který žákovy poskytuje důležité informace
ze sféry výkonu práce a pomáhá mu při odpovědném rozhodování o dalším profesním zaměření.
306
Praktické činnosti zúročují poznatky žáků získané zvláště v předmětech matematika, fyzika, chemie a
přírodopis. Jsou klíčovým předmětem při budování smysluplných mezipředmětových vazeb.
Pro tyto a další vyučované předměty jsou praktické činnosti klíčové ve zpětné vazbě.
V neposlední řadě mají praktické činnosti zcela nezastupitelné místo při zvyšování úrovně technické
vzdělanosti žáků. Jsou nezbytným předpokladem pro uplatnění na trhu práce a podmínkou
k efektivnímu rozvíjení profesní a zájmové činnosti.
B) Obsah učiva vyučovacího předmětu Praktické činnosti
6. ročník – dva tématické okruhy:
Práce s technickými materiály – l. část
Pěstitelské práce – 1.část
Při časové dotaci 1 vyučovací hodina týdně počítáme s celkovým počtem cca 34 vyučovacích hodin za
rok.Třídy s větším počtem žáků dělíme na smíšené skupiny o počtu maximálně 15 žáků. Vedou nás
k tomu letité zkušenosti a výše zmíněný charakter výuky výhradně činnostní a materiální a technické
vybavení škol. Dále nesmíme zapomínat na bezpečnostní, hygienické a ostatní předpisy a normy
vztahující se k výuce předmětů praktického charakteru.
Práce s technickými materiály – 1. část:
( použité zkratky v textu označují vyučované předměty : Př = přírodopis, M = matematika, F = fyzika, Inf = informatika , Ov =
občanská výchova , Evv = environmentální výchova, Mv = mediální výchova, )
1)
2)
3)
4)
5)
Praktické činnosti a bezpečnost a hygiena práce
Základy zobrazování při práci s technickými materiály
Kreslení technických náčrtů
Čtení jednoduchého technického výkresu
Práce se dřevem
Zpracování dřeva, vlastnosti
( mezipředmětové vazby s Př a F )
Měření a orýsování
( mezipředmětové vazby s M )
Upínání
Řezání
Rašplování a pilování
Broušení
Práce s kovem
Měření a orýsování
( mezipředmětové vazby s M a F )
Rovnání drátu a plechu
( mezipředmětové vazby s F )
Ohýbání
Stříhání
Práce s plasty
Důležité informace o plastech – vznik plastů, rozdělení plastů a vlastnosti plastů
( zařadit průřezové téma Evv – třídění plastů a bezpečná likvidace, průřezové téma Mv
– likvidace plastů v obci, regionu)
( mezipředmětové vazby s Inf a Ov )
Ruční zpracování
( mezipředmětové vazby s F )
Upínání polotovarů
Měření a orýsování
( mezipředmětové vazby s M )
Stříhání plastů ( využití PET lahví – výroba pomůcek pro fyziku )
( mezipředmětové vazby s F )
Pěstitelské práce – 1. část:
Bezpečnost a hygiena práce
1)
Hygiena
Bezpečnost při práci
( mezipředmětové vazby s Př )
307
2)
3)
4)
5)
Půda
Vznik půdy
Vlastnosti půdy a jejich zjišťování
( mezipředmětové vazby s Př )
Zpracování půdy na zahradě a rytí
Výživa rostlin a založení kompostu ( průřezové téma Evv)
Zelenina
Charakteristika a význam zeleniny
Rozdělení zeleniny
Pěstování zeleniny
Ochrana zeleniny před škodlivými činiteli ( průřezové téma Evv)
Praktické činnosti spojené s pěstováním zeleniny
Léčivé rostliny
Charakteristika a význam léčivých rostlin
Rozdělení léčivých rostlin
Zásady sběru,sušení a uchovávání léčivých rostlin
Aranžování rostlin ( tato kapitola se prolíná do 7.ročníku – záměrně zařazeno – přispívá ke
zlepšování vnitřního klimatu škol )
Ikebana
Aranžování do vázy
Aranžování do misky
Aranžování suchých rostlin
7. ročník – dva tématické okruhy:
Práce s technickými materiály – 2. část
Pěstitelské práce – 2.část
Při časové dotaci 1 vyučovací hodina týdně počítáme s celkovým počtem cca 34 vyučovacích hodin za
rok.Třídy s větším počtem žáků dělíme na smíšené skupiny o počtu maximálně 15 žáků. Vedou nás
k tomu letité zkušenosti a výše zmíněný charakter výuky výhradně činnostní a materiální a technické
vybavení škol. Dále nesmíme zapomínat na bezpečnostní, hygienické a ostatní předpisy a normy
vztahující se k výuce předmětů praktického charakteru.
Práce s technickými materiály – 2. část:
( použité zkratky v textu označují vyučované předměty : Př = přírodopis, M = matematika, F = fyzika, Inf = informatika , Ov =
občanská výchova , Evv = environmentální výchova, Mv = mediální výchova, )
1)
2)
3)
4)
Praktické činnosti a bezpečnost a hygiena práce
Základy zobrazování při práci s technickými materiály
Kreslení technických náčrtů
( mezipředmětové vazby s M )
Čtení jednoduchého technického výkresu
Práce se dřevem
( mezipředmětové vazby s F a Př )
Vrtání dřeva
Dlabání
Hoblování
Spojování hřebíky
Spojování vruty
Lepení
( průřezové téma Evv )
Povrchové úpravy
Práce s kovem
( mezipředmětové vazby s F )
Sekání
Řezání
Pilování
Vrtání
Pájení naměkko
Nýtování
308
5)
Práce s plasty
Řezání
Pilování
Hoblování
Broušení
Vrtání
Lepení
Tvarování teplem
( mezipředmětové vazby s F )
( průřezové téma Evv – nakládání
s odpady )
Pěstitelské práce – 2. část:
1)
Bezpečnost a hygiena práce
Hygiena
( mezipředmětové vazby s Př )
Bezpečnost při práci
2)
Okrasné rostliny
Rozdělení okrasných rostlin
Charakteristika jednotlivých skupin okrasných dřevin
( mezipředmětové vazby s Př )
Bonsaje
Venkovní a balkónové květiny
Pokojové rostliny
3)
Ovocné rostliny
Rozlišování ovocných dřevin
Množení ovocných dřevin
Štěpování ovocných dřevin
Výsadba ovocných dřevin ( stromky, keře )
4)
Pěstitelství ve vztahu k životnímu prostředí
( průřezové téma Evv)
Význam pěstitelské činnosti v péči o životní prostředí
Ochrana rostlin – plevele, jejich poznávání a hubení
Choroby rostlin
( mezipředmětové vazby s Př )
5)
Aranžování rostlin ( tato kapitola navazuje na učivo ze 6.ročníku – záměrně zařazeno –
přispívá ke zlepšování vnitřního klimatu škol )
Ikebana
Aranžování do vázy
Aranžování do misky
Aranžování suchých rostlin
Chovatelství:
- Kočka – plemena kočky,prostředí pro chov kočky,péče o kočku,chování kočky
- Morče – prostředí pro chov morčete, péče o morče
- Zlatý křeček – prostředí pro chov křečka, péče o křečka
- Andulka – prostředí pro chov andulky, péče o andulky
- Akvarijní rybky – prostředí pro chov akvarijních rybiček,příprava nádrže, vodní rostliny pro akvária,
úprava vody, vybavení akvária, rozdělení akvarijních rybiček
- Speciální zařízení pro chov živočichů – terária, insektária, akvaterária, akvária
Poznámka: Toto téma lze zařadit kamkoliv.
Materiální a technické vybavení škol pro výuku praktických činností
v 6. a 7. ročníku.
- školní dílna včetně základního vybavení nářadím
- zdroje materiálu – výrobny nábytku, nákup v obchodech pro kutily či hypermarketech
- nátěrové hmoty – ve školním prostředí používat výhradně vodou ředitelné laky a barvy
309
lepidla vodou ředitelná ( Herkules , dispersní lepidla, s lepidly typu Chemopren a vteřinovými lepidly
lze pracovat při dodržení návodu – pozn. autora nenašel jsem žádný předpis, který by to zakazoval)
- spojovací materiály – nákup v obchodech pro kutily, železářství
- místo pro likvidaci odpadů – separace, recyklace – nosné téma Evv v praktických činnostech Práce
s technickými materiály
- školní pozemek případně učebna pro pěstitelství, výhodou je malý skleník či pařeniště
- základní nářadí pro práci na pozemku a v učebně pěst.prací
- místo pro založení kompostu, nakládání s odpady, cílevědomá likvidace rostlinného odpadu –
nosné téma Evv v praktických činnostech Pěstitelství
- semena, výsadbový materiál, půdní substráty, pěstební nádoby … - řešit nákupem ve
specializovaných odděleních
- finanční kalkulaci si provede každý vyučující podle místních podmínek školy ( cca odhad 100 Kč na
1 žáka / rok pro oba okruhy – zajistit předem u vedení školy při sestavování rozpočtu .
8. ročník
V 8. ročníku jsou zařazeny celkem 3 tématické okruhy, výuka je rozdělena na 2 pololetí :
1. pololetí školního roku:
Design a konstruování - Elektrotechnika kolem nás - l.část
Příprava pokrmů – 1.část
2. pololetí školního roku
Svět práce – 1.část
Povinný okruh – viz zařazení dle RVP
1. pololetí
Design a konstruování – Elektrotechnika kolem nás – 1. část:
-
( použité zkratky v textu označují vyučované předměty : Př = přírodopis, M = matematika, F = fyzika, Inf = informatika , Ov =
občanská výchova , Evv = environmentální výchova, Mv = mediální výchova, )
1) Elektrická instalace v domácnosti
Bezpečnost práce v elektrotechnice
( mezipředmětové vazby s F )
Nebezpečí úrazu elektrickým proudem ( mezipředmětové vazby s Př, F )
Bezpečnostní pravidla pro obytné prostory
Bezpečnostní pravidla pro obytné prostory
První pomoc při úrazech elektrickým proudem
Jednopólový a dvoupólový dotyk
2)
Rozvod elektrické energie – praktické činnosti s elektromontážní stavebnicí
Výroba a rozvod elektrické energie
Přístroje na rozvodné desce
( mezipředmětové vazby s Př, F )
Fázový a nulovaní vodič
Bezpečnost při obsluze elektrických zařízení
Zásuvky,pohyblivé přívody a ochrana kovových koster elektrospotřebičů
Světelné obvody – obvod s vypínačem a jeho technické vybavení
Obvody s vypínači a přepínači
Ověřování funkce obvodů zapojovaných na elektromontážní soupravě
zkoušečkou ZN 2
Jištění elektrických obvodů
Druhy zkoušeček – výroba jednoduché zkoušečky pro použití ve výuce fyziky
3) Elektrické spotřebiče v domácnosti
( mezipředmětové vazby s Př, F )
rozvoj elektrizace domácností
domácí spotřebiče světelné – zářivka, žárovka, základní pravidla pro údržbu světelných
spotřebičů – praktická cvičení v zapojení pomocí elektromontážní stavebnice
domácí spotřebiče tepelné – elektrický infrazářič, elektrický vařič, mikrovlnná trouba,
varná konvice, žehlička – modelování pomocí krycích karet na stavebnicích – termostat
jako regulátor
310
-
základní pokyny pro provoz ,hospodárné využívání a údržbu tepelných spotřebičů
( průřezové téma Evv )
domácí spotřebiče chladící
ovládací panel a vypínání osvětlení chladničky
základní pokyny pro provoz a údržbu chladících elektrospotřebičů
( mezipředmětové vazby s F )
Veškerá zapojení demonstrujeme a žáci provádějí montáže a demontáže na elektromontážních
stavebnicích dodávaných v minulosti do škol. Využíváme dostupné nefunkční přístroje od
opravářů či od rodičů žáků. Pozor žáci mohou pracovat pouze s malým napětím.
Příprava pokrmů – 1.část:
( použité zkratky v textu označují vyučované předměty : Př = přírodopis, M = matematika, F = fyzika, Inf = informatika , Ov =
občanská výchova , Evv = environmentální výchova, Mv = mediální výchova, )
1) Odborné pracoviště pro přípravu pokrmů
Seznámení se s vybavením cvičného pracoviště
Technika v kuchyni
Ergonomické požadavky
výšky pracovních ploch a úložných prostorů v kuchyni
osvětlení
větrání
základní kuchyňský inventář, inventář pro stolování
2) Než začneme s přípravou pokrmů
Osobní hygiena
( mezipředmětové vazby s Př)
Hygiena pracoviště
Bezpečná obsluha sporáků
Mytí nádobí
Úklid pracoviště v závěru každého praktického cvičení
Hlavní zásady pro práci v kuchyni
První pomoc při úrazech v kuchyni
- opaření horkou vodou nebo párou
- při popálení
- při polití horkým tukem
- ošetření drobných řezných ran
3) Základy stolničení
Prostírání
Kladení inventáře
Společenské desatero – chování u stolu
4) Výběr, nákup a skladování potravin a pochutin,dávkování potravin
5) Technologie přípravy pokrmů – praktická cvičení ( mezipředmětové vazby s Př)
Příprava pokrmů studené a teplé kuchyně
Příprava pokrmů ze zeleniny
( máme podzimní období )
Praktické činnosti
- pěstování zeleninových natí v místnosti
- zeleninový míchaný salát
Náměty
- zeleninové pomazánky
- zeleninová polévka
- mrkvový salát s jablky
- výroba kvašeného zelí
Příprava pokrmů z ovoce
Praktické činnosti
- ovocné knedlíky
- ovocné saláty
Náměty
- ovocné čaje
311
-
-
Vánoce u nás doma
Praktické činnosti
Příprava pokrmů z brambor
Praktické činnosti
Náměty
- vánoční černý kuba
- jablkový závin
- medové perníčky
- vanilkové rohlíčky
- jablko v kuchyni
- jablečný mošt
- ovocný hrníčkový koláč
- bramborová polévka
- bramborové preclíky
- bramborové těsto – bramborový knedlík
- brambory na loupačku – hodnocení hlíz různých
odrůd
2. pololetí
Svět práce – 1. část
( použité zkratky v textu označují vyučované předměty : Př = přírodopis, M = matematika, F = fyzika, Inf = informatika , Ov =
občanská výchova , Evv = environmentální výchova, Mv = mediální výchova, )
1)
2)
Trh práce
povolání lidí
druhy pracovišť,pracovních prostředků pracovních objektů
charakter a druhy pracovních činností
požadavky kvalifikační,zdravotní a osobnostní
rovnost příležitostí na trhu práce
Volba profesní orientace
základní principy
sebepoznání osobní zájmy a cíle
( mezipředmětové vazby s Ov, Př)
tělesný a zdravotní stav
osobní vlastnosti a schopnosti
sebehodnocení
vlivy na volbu profesní orientace
informační základna pro volbu povolání
práce s profesními informacemi a využívání poradenských
služeb Úřad práce – exkurze , OPPP – návštěva, konzultace
9. ročník
V 9. ročníku jsou zařazeny celkem 3 tématické okruhy, výuka je rozdělena na 2 pololetí :
1.pololetí školního roku
Svět práce – 2.část
Povinný okruh – viz zařazení dle RVP
2.pololetí školního roku:
Design a konstruování - Elektrotechnika kolem nás - 2.část
Příprava pokrmů – 2.část
1. pololetí – Svět práce – 2. část:
( použité zkratky v textu označují vyučované předměty : Př = přírodopis, M = matematika, F = fyzika, Inf = informatika , Ov =
občanská výchova , Evv = environmentální výchova, Mv = mediální výchova, )
1)
Možnosti vzdělávání
-
náplň učebních a studijních oborů
312
2)
3)
-
přijímací řízení
informace a poradenské služby
-
pracovní příležitosti v obci a regionu
způsoby hledání zaměstnání
psaní životopisu
pohovor u zaměstnavatele
problémy s nezaměstnaností , úřady práce
práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů
( mezipředmětové vztahy s Ov)
-
druhy a struktura organizací
nejčastější druhy podnikání
drobné a soukromé podnikání
Zaměstnání
Podnikání
2. pololetí
Design a konstruování – Elektrotechnika kolem nás – 2. část:
( použité zkratky v textu označují vyučované předměty : Př = přírodopis, M = matematika, F = fyzika, Inf = informatika , Ov =
občanská výchova , Evv = environmentální výchova, Mv = mediální výchova, )
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
Převody mezi obvodovými a situačními schématy
Praktické úlohy na převody mezi schématy obvodovými a situačními
Jednoduché elektrické obvody – praktická zapojení
Logické obvody s tlačítky – praktická zapojení, technické využití a realizace
Elektromagnetické relé – logické obvody,praktická zapojení, technické využití
Telefon – stavba jednoduchého telefonu, vzájemné telefonní spojení
Jednoduché elektronické obvody
( mezipředmětové vazby s F )
- Polovodičová dioda jako ventil
- Obvody s polovodičovými diodami
- Způsob číselného označování rezistorů a kondenzátorů
- Tranzistor
zapojení jako zesilovače
zapojení jako spínače
vícestupňové tranzistorové zesilovače
- Tranzistorové moduly a integrované obvody
moduly , mikromoduly, integrované obvody, mikroprocesor
využití integrovaných obvodů v jednoduchých elektronických
zařízeních
demontáž starého počítače – stavba počítače ; další technické
zhodnocení komponent ve výuce na základní škole
- Nízkofrekvenční a vysokofrekvenční generátory – blikač, tónový generátor
- Vysílače a přijímače – diodový přijímač, diodový přijímač se zesilovačem
Příprava pokrmů – 2. část :
( použité zkratky v textu označují vyučované předměty : Př = přírodopis, M = matematika, F = fyzika, Inf = informatika , Ov =
občanská výchova , Evv = environmentální výchova, Mv = mediální výchova, )
1)
2)
Odborné pracoviště pro přípravu pokrmů - opakování, doplnění poznatků
Než začneme s přípravou pokrmů - opakování, doplnění poznatků
Osobní hygiena
( mezipředmětové vazby s Př)
Hygiena pracoviště
Bezpečná obsluha sporáků
313
-
3)
Mytí nádobí
Úklid pracoviště v závěru každého praktického cvičení
Hlavní zásady pro práci v kuchyni
První pomoc při úrazech v kuchyni
- opaření horkou vodou nebo párou
- při popálení
- při polití horkým tukem
- ošetření drobných řezných ran
Technologie přípravy pokrmů – praktická cvičení ( mezipředmětové vazby s Př)
Příprava pokrmů z luštěnin
( máme jarní období )
Praktické činnosti
- polévka z obilovin a zeleniny
- bramborová kaše
Náměty
- salát z pekingského zelí
- nakličování semen
-
Příprava pokrmů z mléka
Praktické činnosti
Náměty
-
Příprava pokrmů z masa
Praktické činnosti
Náměty
-
4)
5)
- sýrové závitky
- tvarohové šátečky
- banánový mléčný koktejl
- vývar z vepřového masa se zeleninou
- vařené vepřové maso ( tlakový hrnec )
- jablečný křen
- zimní salát z kysaného zelí
Velikonoce v kuchyni
Praktické činnosti
- plněná vejce
- polévka z jarních bylinek
Náměty
- velikonoční nádivka
- jarní salát
Příprava pokrmů z drůbeže, ryb a zvěřiny
Praktické činnosti
- drůbeží salát s jablky
- bramborová polévka - opakování
Náměty
- obalované rybí filé s bramborem
- salát ze sterilované červené řepy
- tvarohový ovocný krém s pudinkem
Výživové směry a výživová doporučení
Pohoštění pro rodinu a přátele – praktické závěrečné cvičení
C) Očekávané výstupy
6. – 7. ročník
Práce s technickými materiály
Očekávané výstupy na konci uvedeného období :
žák:
- provádí jednoduché práce s technickými materiály a dodržuje technologickou kázeň
- řeší jednoduché technické úkoly s vhodným výběrem materiálů, pracovních nástrojů a nářadí
- organizuje a plánuje svoji pracovní činnost
- užívá technickou dokumentaci,připraví si jednoduchý náčrt výrobku
- dodržuje obecné zásady bezpečnosti a hygieny při práci i zásady bezpečnosti a ochrany při práci
s nástroji a nářadím, poskytne první pomoc při úrazu
314
-
rozlišuje základní vlastnosti používaných materiálů a jejich využití v praxi ( dřevo, kov,
plasty,kompozity)
zná a využívá pracovní pomůcky, nářadí a nástroje pro ruční opracování
chápe význam a nezastupitelnou úlohu techniky v životě člověka, možnosti zneužití techniky ( války,
terorismus atd.)
chápe vztah techniky její využití k ochraně životního prostředí, vztah techniky a její využití ve
volném čase
ctí technické tradice našeho národa a úroveň rozvoje řemesel na našem území
( řemeslo má zlaté dno, zlaté české ruce )
Pěstitelské práce a chovatelství
Očekávané výstupy na konci uvedeného období :
žák:
- volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin
- pěstuje a využívá květiny pro výzdobu
- používá vhodné pracovní pomůcky a provádí jejich údržbu
- prokáže znalost chovu drobných zvířat a zásad bezpečného kontaktu se zvířaty ( tato část jako
jediná nemůže být na naší škole vzhledem k materiálním podmínkám a personálnímu obsazení
realizována, je nutno dodržovat zvláštní pravidla a hygienické normy stanovené hygienickou a
veterinární správou ČR, odlišnosti v domácím chovu a v chovu ve školách pro studijní účely – pozn.
autorů)
- dodržuje technologickou kázeň,zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při
úrazu, včetně úrazu způsobeného zvířaty (poslední část se opět na naší školu nevztahuje –
uvedeno pouze k výstupům v RVP pro základní vzdělání)
8. ročník – 1. pololetí
Design a konstruování – Elektrotechnika kolem nás 1.část
Očekávané výstupy na konci uvedeného období :
žák:
- sestaví podle návodu, náčrtu, plánu,jednoduchého programu daný model
- navrhne a sestaví jednoduché konstrukční prvky a ověří a porovná jejich funkčnost, nosnost,
stabilitu
- provádí montáž,demontáž a údržbu jednoduchých předmětů a zařízení
- dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny práce a bezpečnostní předpisy
- poskytne první pomoc při úrazu
Příprava pokrmů 1. část
Očekávané výstupy na konci uvedeného období :
žák:
- používá základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhuje základní spotřebiče
- připraví jednoduché pokrmy v souladu se zásadami zdravé výživy
- dodržuje základní principy stolování, společenského chování a obsluhy u stolu ve společnosti
- dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce
- poskytne první pomoc při úrazech v kuchyni
8. ročník – 2. pololetí
Svět práce 1. část
Očekávané výstupy na konci uvedeného období :
žák:
- orientuje se v praktických činnostech vybraných profesí
315
-
posoudí své možnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy
9. ročník – 1. pololetí
Svět práce – 2. část
Očekávané výstupy na konci uvedeného období :
žák:
- využije profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného vzdělávání
- prokáže v modelových situacích schopnost prezentace své osoby při vstupu na trh práce
9. ročník – 2. pololetí
Design a konstruování – Elektrotechnika kolem nás – 2.část
Očekávané výstupy na konci uvedeného období:
žák (pouze chlapci):
- sestaví podle návodu, náčrtu, plánu,jednoduchého programu daný model
- navrhne a sestaví jednoduché konstrukční prvky a ověří a porovná jejich funkčnost, nosnost,
stabilitu
- provádí montáž,demontáž a údržbu jednoduchých předmětů a zařízení
- dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny práce a bezpečnostní předpisy
- poskytne první pomoc při úrazu
Příprava pokrmů – 2. část:
Očekávané výstupy na konci uvedeného období (pouze dívky)
žák:
- používá základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhuje základní spotřebiče
- připraví jednoduché pokrmy v souladu se zásadami zdravé výživy
- dodržuje základní principy stolování, společenského chování a obsluhy u stolu ve společnosti
- dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce
- poskytne první pomoc při úrazech v kuchyni
316
4. Klasifikační řád
Klasifikační řád školy vychází z následujících vyhlášek a pokynů:
V souladu s ustanoveními zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a na základě vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním
vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky vydávám po projednání
v pedagogické radě školy tento klasifikační řád.
Úvod
Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce školy je hodnocení a klasifikace žáků. Jde o složitý
proces, který klade vysoké požadavky na všechny pedagogické pracovníky. Cílem tohoto klasifikačního
řádu je pomoci těmto pracovníkům a stanovit všem jednoznačně platná kritéria pro hodnocení.
Hodnocení a klasifikace žáků základní školy je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení
a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými
předpisy.Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení.
I.
Hodnocení a klasifikace žáka základní školy
Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je:
jednoznačné,
srozumitelné,
srovnatelné s předem stanovenými kritérii,
věcné,
všestranné.
II. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních
osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky
zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
Čl. I.
Zásady klasifikace a způsob získávání podkladů pro klasifikaci
Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje
přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu
klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Výjimku tvoří komisionální
zkoušky podle čl.V odst.5.
Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí
kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Dále se přihlíží
k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě
průměru z klasifikace za příslušné období.
Hodnocení chování žáka ve škole i při akcích školy je nedílnou součástí celkového hodnocení žáka.
Všechny projevy porušování norem chování, agresivity (včetně verbálních forem), netolerance či
xenofobie je povinen řešit okamžitě ten pedagogický pracovník, který je projevu přítomen (popř.
vykonává dozor). V co nejkratší době informuje třídního učitele a v případě závažnějších přestupků
ředitele školy.
Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě.
Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před
jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky
celkové klasifikace do centrální evidence a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek , na
klasifikaci v náhradním termínu .Ve třídách se slovním hodnocením se výsledek celkové klasifikace
zapíše do upravených katalogových listů slovně.
317
8) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel
zejména těmito metodami, formami a prostředky :
soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) ,didaktickými testy,
kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami,
analýzou různých činností žáka,
konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s pracovníky PPP,
rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.
9) Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé
pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během
celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období
z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je
prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování
v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob
doporučen ve zprávě psychologa.
10) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady
a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi
výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických
činností oznámí žákovi nejpozději do 10 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při
celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky současně se sdělováním známek žákům.
11) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby
mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení,
písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu
klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
12) O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně
dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom
dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
13) Termín písemné zkoušky, která má trvat déle než 25 minut, termín kontrolní písemné práce
prokonzultuje učitel s třídním učitelem, který koordinuje plán zkoušení. V jednom dni mohou žáci
konat pouze jednu zkoušku uvedeného charakteru. Žáci budou s dostatečným předstihem
seznámeni s rámcovým obsahem a přibližným termínem zkoušky.
14) Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých
předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní
zástupci žáka požádají.
15) Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo
hovorových hodinách, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na
školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci
a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.
16) V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu
bezprostředně a prokazatelným způsobem.
17) Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující
s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace
žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo
výchovného poradce) na pedagogické radě.
318
Čl. II.
Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (autoevaluace)
1) Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost
používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky. Tím je
zajišťována také zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy jako vzdělávací instituce.
2) Škola může nabídnout vedle možnosti srovnávacích objektivizovaných testů
(SCIO,KALIBRO,CERMAT,…), které jsou jednoznačně formami vnější srovnávací evaluace, také
možnost využívání softwarových produktů, které umožní bez jakéhokoli zásahu pedagoga ověření
stupně dosažených znalostí, dovedností,…
3) Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí (vč.
kompetencí sociálních) :
• schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi,
• schopnost orientace se v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí,
dovedností,
• schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu,
• schopnost samostatné prezentace svých znalostí formou otevřených mluvních cvičení, psaných
text ve formě úvah, zamyšlení se,…
• schopnost výběru – pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích souborů,
selekce nepodstatných částí a schopnost řešení dominantních část úloh,
• schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků,
• schopnost využívání mezipředmětových vazeb,
• schopnost aplikovat etické principy v praxi,
• schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností,
• pochopení své role v kolektivu.
1)
2)
3)
4)
5)
Čl. III.
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků
Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi
výpis z vysvědčení.
Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen
"klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy
se souhlasem školské rady.
Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě
přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo
zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke
střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě
žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí
slovně.
V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak
žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44 zákona č. 561/2004 Sb. V pátém a sedmém ročníku
základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání
ve střední škole.
319
1)
2)
3)
4)
5)
Čl. IV.
Stupně hodnocení a klasifikace v souladu s ustanovením §15 vyhlášky č. 48/2005 Sb.
Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na
vysvědčení stupni:
1.1.
1 – velmi dobré,
1.2.
2 – uspokojivé,
1.3.
3 – neuspokojivé.
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených
školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni
prospěchu:
2.1.
1 – výborný,
2.2.
2 – chvalitebný,
2.3.
3 – dobrý,
2.4.
4 – dostatečný,
2.5.
5 – nedostatečný.
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených
školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou
v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které
dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách
jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním
předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v
jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují
jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení,
jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
Při hodnocení podle odstavce 3 jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích
pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména
vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů
školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka.
Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které
ovlivňují jeho výkon.
Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 2 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení
číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a 2.
Čl. V.
Slovní hodnocení v souladu s dikcí § 15 odst. 2) vyhlášky č. 48/2005 Sb.
1) Používá se v průběhu roku před vystavením vysvědčení - kompletní hodnotící škála plyne z tabulky
pro slovní hodnocení (viz příloha ).
2) Tento přehled zachycuje průběžné měsíční hodnocení,s kterým jsou zástupci žáka seznámeni na
pravidelných konzultačních dnech, popř. jim je přehled zaslán - v případě zdůvodněné neúčasti na
konzultačních dnech. Pololetní a výroční vysvědčení obsahuje následující hodnotící škálu :
žák :
2.1. je pohotový, bystrý, vyjadřuje se výstižně a přesně, je aktivní, učí se svědomitě a se
zájmem, bezpečně ovládá základní učivo daného ročníku, projevuje zájem o daný
předmět, samostatně si rozšiřuje vědomostní obzor,
2.2. uvažuje celkem samostatně, vyjadřuje se výstižně, při aplikaci osvojeného učiva se dopouští
jen menších (drobných) chyb, učí se svědomitě, zájem o předmět je kolísavý,
2.3. je méně samostatný v myšlení, vyjadřuje se ne dost přesně, zvládá základní učivo daného
ročníku s drobnými nedostatky,které odstraňuje s pomocí učitele, neprojevuje větší zájem
o předmět,
2.4. je nesamostatný v myšlení, vyjadřuje se se značnými obtížemi, při zvládání základního učiva
se dopouští podstatných chyb,které nesnadno překonává, má malý zájem o učení, potřebuje
stálé podněty,
320
2.5. je nesamostatný v myšlení, své myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi, dělá podstatné
chyby v základním učivu, které nesnadno překonává, potřebuje časté vedení a pomoc učitele,
má malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty,
2.6. jeho samostatnost myšlení je velmi omezena, není schopen vyjádřit samostatně bez pomoci
učitele své myšlenky,základní učivo nezvládá a praktické úkoly nedokáže splnit ani za pomoci
učitele, nemá zájem o učení.
3) Celkové hodnocení
3.1. Ovládnutí učiva předepsaného rámcovým vzdělávacím programem
3.1.1. Hodnocení 1. a 2. pololetí na předepsaném formuláři SEVT
1 ovládá bezpečně ,
2 ovládá ,
3 v podstatě ovládá ,
4 ovládá se značnými mezerami ,
5 neovládá .
3.2. Hodnocení žáka do katalogového listu
3.2.1. Úroveň myšlení
1 pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti,
2 uvažuje celkem samostatně,
3 menší samostatnost v myšlení,
4 nesamostatné myšlení,
5 odpovídá nesprávně i na návodné otázky .
3.2.2. Úroveň vyjadřování
1 výstižné a poměrně přesné,
2 celkem výstižné,
3 myšlenky vyjadřuje ne dost přesně,
4 myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi,
5 i na návodné otázky odpovídá nesprávně.
3.2.3. Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů; chyby, jichž se žák dopouští
1 užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností ,pracuje samostatně,
přesně a s jistotou ,
2 dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen
menších chyb,
3 řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže
a odstraňuje chyby ,
4 dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává,
5 praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí.
3.2.4. Píle a zájem o učení
1 aktivní, učí se svědomitě a se zájmem,
2 učí se svědomitě,
3 k učení a práci nepotřebuje větších podnětů,
4 malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty,
5 pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné.
321
Čl. VI.
Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni
prospěl(a) s vyznamenáním,
prospěl(a),
neprospěl(a).
1) Žák je hodnocen stupněm
1.1. prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním
vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než
2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním
vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré;
v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace
postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e),
1.2. prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím
programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím
slovním hodnocením,
1.3 neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím
programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím
slovním hodnocením.
2) Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace
hodnotí na vysvědčení stupni:
2.1. pracoval(a) úspěšně,
pracoval(a).
3) Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou
školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost
podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího
obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem
pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy
v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost
podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka.
4) Výstupní hodnocení
4.1. Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve
struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
4.2. Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o:
4.2.1.
možnostech žáka a jeho nadání,
4.2.2.
předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka,
4.2.3.
chování žáka v průběhu povinné školní docházky,
4.2.4.
dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka.
4.3. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní
povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také
v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. V případě
podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení
stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní
hodnocení do 30. října.
322
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
Čl. VII.
Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku
Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných
předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného
zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do
vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně
opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval
ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní
termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po
skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí
nehodnotí.
Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní
termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září
následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší
ročník, popřípadě znovu devátý ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého
pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději
však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení
žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení
se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným
zástupcem žáka.
Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí
neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již
jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce
povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí
neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování
ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
Žák, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, může po splnění
podmínek stanovených tímto zákonem a na základě žádosti jeho zákonného zástupce pokračovat
v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého
ruku věku.
Čl. VIII.
Klasifikace chování
1) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují,
a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.
2) Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, která stanoví řád školy, během
klasifikačního období.
3) Kritéria pro jednotlivé stupně chování jsou následující :
Stupeň 1 - velmi dobré
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení řádu školy. Má kladný vztah
ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování.
Méně závažných přestupků se dopouští naprosto ojediněle.
Stupeň 2 – uspokojivé
Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo řádu školy. Zpravidla se přes důtku
třídního učitele (popř. ředitele školy) dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se
dopouští poklesků v mravním chování.
323
Stupeň 3 - neuspokojivé
Chování žáka ve škole je v rozporu s pravidly chování. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dále
dopouští takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Záměrně
narušuje činnost kolektivu.
Čl. IX.
Výchovná opatření podle ustanovení § 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb.
V souladu s ustanovením § 31 odst.1) zákona č. 561/2004 Sb., výchovnými opatřeními jsou pochvaly
nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka nebo
studenta ze školy nebo školského zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského
zařízení, a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta. Pochvaly,
jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo
třídní učitel.
Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické
osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev
lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou
práci.
Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících
žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní
iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
napomenutí třídního učitele,
důtku třídního učitele,
důtku ředitele školy.
Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního
řádu a vnitřní směrnice.
Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze
žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.
Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení
napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.
Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace
školy14). Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo
uděleno.
Napomenutí třídního učitele – ukládá třídní učitel bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí;
o udělení napomenutí uvědomí třídní učitel prokazatelně rodiče - dopisem, ústní informací na
pravidelných konzultačních dnech a třídních schůzkách.
Důtka třídního učitele – ukládá ji třídní učitel po projednání a se souhlasem ředitele školy za
závažnější či opakované porušení řádu školy, norem slušnosti; důtka třídního učitele se uděluje před
kolektivem třídy.
Důtka ředitele školy – ukládá ji ředitel školy po projednání v pedagogické radě za vážná porušení
řádu školy – zvláště za porušování norem slušnosti, za neomluvené absence, za agresivitu vůči
spolužákům i dospělým a další závažná provinění. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka
nebo studenta vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností řádu
školy a jsou postihovány tímto opatřením s následným dopadem na hodnocení chování za klasifikační
období.
Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné
zaviněné porušení povinností stanovených zákonem
Před sníženou známkou z chování je možno vyvolat jednání s rodiči, případně svolat výchovnou komisi
a projednat možnosti nápravy.
Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno výchovné opatření.
324
Čl. X.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech
Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech se hodnotí v souladu s požadavky učebních osnov.
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe
vztahy mezi nimi.Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně
a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při
výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje
samostatnost a tvořivost.Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný.Grafický projev je
přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen
samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně
a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně
nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických
a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se
projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti
a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků.Grafický projev je
estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné
texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, pojmů , definic
a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností
projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat.
V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští
chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je
vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se projevují chyby.V ústním a písemném projevu má
nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější
nedostatky , grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při
provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší
nedostatky.V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů
se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný.
V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé.Jeho ústní a písemný projev má
vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém
projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický.Závažné nedostatky a chyby dovede
žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné
mezery.Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné
nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických
úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své
vědomosti uplatnit ani s pomocí učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté
logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti
a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné chyby
a nedostatky není schopen opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Úroveň jeho
vědomostí není předpokladem pro práci ve vyšším ročníku.
325
Čl. XI.
Komisionální zkoušky
1) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří
na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů
výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném
ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky
jsou komisionální.
3) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze
závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději
do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku,
popřípadě znovu do devátého ročníku.
4) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky
a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost
krajského úřadu účastní školní inspektor.
5) Komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, že je
vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
6) Komise je tříčlenná a tvoří ji:
6.1. předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím
daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník
školy,
6.2. zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě
jiný vyučující daného předmětu,
6.3. přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti
stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
7) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení
stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst.
2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení
prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci
prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
8) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
9) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze
závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní
termín přezkoušení.
10) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím
programem.
11) Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
Čl. XII.
Klasifikace žáka, který plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole
1) Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, koná zkoušku ve spádové škole nebo
jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, nebo ve škole
zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky (dále jen „zkoušející škola“).:
ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura,
stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy
vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým
vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru
Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis,
stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
2) Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku
z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy.
326
2.1. Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku
podle odstavce 1 nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy
v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem
a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem
zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.
2.2. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období
dvou školních roků.
2.3. Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy.
2.4. Komise je tříčlenná a tvoří ji: předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím
pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák
zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, přísedící, kterým je jiný vyučující daného
předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím
programem pro základní vzdělávání.
3) Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se
zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.
Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín
zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu
přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška
uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.
4) Před konáním zkoušky podle § 18 odst. 1 předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy
vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto
vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku
základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční
školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku
a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého
ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák
úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu
je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.
5) O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
6) Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením
podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel zkoušející školy sdělí
výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka.
7) Po vykonání zkoušek podle § 18 odst. 1 nebo 2 vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na
vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text „Žák(-yně) plní povinnou
školní docházku podle § 38 školského zákona“.
8) Celkové hodnocení žáka se stanoví obdobně podle § 15 odst. 6. vyhlášky.
9) V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může
požádat o přezkoušení podle § 22.
10) Vykonal-li žák zkoušku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České
republiky, zašle ředitel této školy řediteli spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském
rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, kopii vysvědčení a výpis z dokumentace školy s údaji
o žákovi.
11) Žáka, který plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole a pokračuje v plnění povinné školní
docházky ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný
zástupce žáka, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek podle § 18
odst. 1 a na základě vyjádření zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku
základního vzdělávání.
12) Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním
úřadu České republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve spádové škole nebo jiné
škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, zařadí ředitel této školy
do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením.
13) Žáka, který plnil povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí a pokračuje
v plnění povinné školní docházky ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku,
327
kterou zvolil zákonný zástupce žáka, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle výsledků
zkoušek podle § 18 odst. 2.
14) Žáka, na kterého se vztahuje povinná školní docházka a který nekonal zkoušky podle § 18,
zařazuje ředitel spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný
zástupce žáka, do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti
vyučovacího jazyka.
Čl. XIII.
Klasifikace v předmětech s převahou výchovného zaměření
(v souladu s dikcí vyhlášky MŠMT, v případě souhlasu rodičů může být nahrazena slovním
hodnocením )
1) Vyučovací předměty s převahou výchovného zaměření jsou :
1.1. výtvarná výchova hudební výchova a zpěv
1.2. tělesná a sportovní výchova.
2) Stupně slovního hodnocení :
2.1. pracoval výborně
2.2. pracoval dobře
2.3. pracoval uspokojivě
3) Žák je hodnocen p r a c o v a l v ý b o r n ě :
Je-li v činnostech velmi aktivní, pracuje tvořivě, samostatně , plně využívá své osobní předpoklady
a velmi úspěšně, podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho
projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené
vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku,
tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah.
4) Žák je hodnocen p r a c o v a l d o b ř e :
Je-li v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své
schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm
chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc
učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou kulturu.
5) Žák je hodnocen p r a c o v a l u s p o k o j i v ě :
Je-li v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je málo uspokojivý.Úkoly řeší
s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje jen
velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
6) Při hodnocení těchto předmětů se postupuje podle požadavků obsažených v učebních osnovách.
7) V tělesné výchově se žák hodnotí s přihlédnutím k jeho zdravotnímu stavu, všeobecné tělesné
zdatnosti, výkonnosti a péče o vlastní zdraví.
1)
2)
3)
4)
Čl.XIV.
Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami
U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou
poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení.
Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci
a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.
Dětem a žákům u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou
dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči.
Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení,
které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty
píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou
vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony
odpovídající jeho předpokladům.
Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při
klasifikaci se nevycházím z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.
328
5) Klasifikace byla provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním
podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat,
6) Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů
během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně ( a to jak
v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). U dětí s diagnostikovanou
dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto
poruchou ovlivněny. Dítě lze hodnotit dítě slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči
a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Jakmile žák překoná
nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Klasifikovat lze i známkou
s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce o jeden stupeň,
tak i o několik stupňů. Při uplatňování všech těchto možností vyučující postupují velmi individuálně,
s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření a ve spolupráci
s rodiči.
7) Ředitel školy může povolit, aby pro dítě se specifickými poruchami učení byl vypracován pro
kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální výukový plán, který se může radikálně lišit od
výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat dítěti v příslušných předmětech
ucelené a dítětem zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením
školy, vyučujícím(i) a rodiči dítěte; vypracovávají se krátce a rámcově v písemné formě. Výsledky
se hodnotí slovně.
8) Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či
nesouhlasný názor je respektován.
9) V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho
poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.
Čl. XV.
Vzdělávání cizinců
Vzdělávání cizinců na základní škole se řídí Pokynem MŠ ČR ke vzdělávání cizinců v základ., středních
a vyšších odborných školách, včetně spec. škol, v České republice čj. 21836/00-11.
1) Po dobu plnění povinné školní docházky je cizincům poskytováno bezplatné vzdělání.
2) Při zařazení cizince do ročníku se přihlédne k jeho znalosti českého jazyka a úrovni dosaženého
vzdělání.
3) Cizinci, kteří se vzdělávají ve školách v ČR, studují za stejných podmínek jako občané České
republiky.
4) Při hodnocení z předmětu český jazyk a literatura se přihlédne k dosažené úrovni znalosti českého
jazyka. Závažné nedostatky v osvojených vědomostech z tohoto předmětu se považují za objektivní
příčinu, pro kterou nemusí být žák v průběhu prvního roku docházky ve škole v ČR z tohoto
předmětu klasifikován.
Žák - občan Slovenské republiky - má právo při plnění studijních povinností používat mimo předmět
český jazyk a literatura slovenský jazyk.
5) Škola nemá povinnost žáka-cizince doučovat českému jazyku mimořádnou formou studia.
Čl. XVI.
Platnost a zrušovací ustanovení
Tento klasifikační řád vstupuje v platnost dne 11. října 2006
Tímto se ruší předcházející klasifikační řád
329
5. Vzdělávání žáků se speciálními potřebami a žáků mimořádně nadaných a talentovaných
5.1. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných a talentovaných
Obecně se dá říci, že vzdělávání nadaných dětí nemusí znamenat pro učitele příliš práce navíc,
protože i pro ně platí tytéž principy efektivní výuky, které platí pro všechny děti: je to smysluplnost toho,
co se učí, prostor pro jejich aktivitu a vlastní činnost, učení v bezpečném klimatu, partnerský vztah
s učitelem, možnost participace (spolurozhodování) na vlastním vzdělávání.
Uspokojit vzdělávací potřeby všech dětí ve třídě je především záležitost změny metod, forem i
organizace výuky, z čehož je většina v kompetenci učitele samotného, další pak je záležitostí
individuální nebo týmové spolupráce s kolegy ve škole, zbytek pak spolupráce s různými subjekty mimo
školu.
Pro rozvoj nadání se často na prvním místě uvádí jeho identifikace. Pokud se učiteli podaří ve
třídě vytvořit bezpečné klima (tj. bez strachu z neúspěchů, výsměchu, bez soutěživosti, s důrazem na
soudržnost mezi dětmi, se společně vyvozenými pravidly soužití, s prostorem na komunikaci všech,
nejen učitele atd.), budou děti svobodně ventilovat své zájmy, seznamovat učitele i spolužáky s tím, co
je oslovuje, fascinuje, znepokojuje.
Tradiční pojetí výuky vychází z toho, že je to učitel, který ví nejlépe, co je pro žáka nejlepší. I když
se učitel neodhodlá k výraznějším změnám ve výuce, už jen vytvoření prostoru pro to, aby se dítě
mohlo zabývat individuálně jinou činností, než ostatní děti ve třídě (za předpokladu, že probíranou látku
zná), je prvním krokem k tomu, že se nadané dítě ve škole nemusí nudit (kdo se nudí, nerozvíjí se).
Velkou překážkou pro uspokojování různorodých vzdělávacích potřeb dětí v jedné třídě je
klasická frontální výuka, která předpokládá, že všechny děti se budou ve stejnou dobu učit stejným
věcem více méně stejným způsobem. Jednou z možností, jak uspokojovat různorodé potřeby dětí, je
kooperativní vyučování, které využívá práci ve skupinách. Než se do něho učitel pustí, měl by naučit
děti základní sociální dovednosti, které jsou pro tuto formu výuky potřebné. Ziskem pro nadané děti je,
že mohou vysvětlit skupině podstatu problému nebo přinést nové informace, což přispívá k rozvoji jejich
kognitivních procesů, ale také k dovednostem komunikovat s dětmi s odlišným způsobem uvažování.
Výhodou kooperativního vyučování je poskytnout nadanému dítěti, aby využilo čas na samostatné
učení, tvůrčí činnost, experiment nebo i na konzultaci s učitelem, který se mu může věnovat.
Kooperativní vyučování také řeší problém nedostatku pomůcek, skupiny nemusí pracovat na totožném
úkolu či problému.
Projektové vyučování je další příležitostí pro rozvoj nadaných dětí, zejména nenásilnou formou
projektů je učí propojovat různé poznatky, aspekty, oblasti vědění i umění, nacházet souvislosti
s reálným životem. Projekty se mohou týkat jen jedné třídy, více paralelních tříd, několika ročníků nebo i
celé školy. Rozsáhlejší projekty umožňují dočasně vytvářet věkově heterogenní týmy, kde se nadané
dítě může podílet na náročnější části společně se staršími dětmi, nebo vytvořit dočasný specializovaný
tým stejně starých podobně nadaných žáků.
Další možností je dohoda s kolegy v učitelském sboru, kteří přijmou nadané dítě z nižšího ročníku
do svých hodin na určitý předmět nebo téma (přesun je možný buď do vyšších ročníků, nebo do
paralelních tříd, kde se právě děje něco, co by dítě mohlo obohatit).
Spoluzodpovědnost všech dětí za své vlastní učení je posilována možnostmi výběru způsobů
učení a návrhů vlastních řešení. Jedna z možností, jak podporovat různé učební způsoby u žáků, je
vytváření dohod v kratším i delším časovém horizontu s jasně formulovaným očekávaným výstupem,
včetně formy kontroly. Do dohod mimořádnějšího charakteru (například několikadenní shromažďování
330
informací spojené s nepřítomností na vyučování, dohodnutá individuální návštěva na odborném
pracovišti či konzultace s odborníkem) je samozřejmě nutné zaangažovat rodiče.
Nadané děti mají ve svém nadání hluboký zdroj vnitřní motivace, tato motivace by se neměla
rušit aplikací mechanizmů vnější motivace (odměny, soutěžení), které mohou negativně intervenovat do
osobnostního vývoje nadaného dítěte (jako ostatně všech dětí).
Součástí péče o nadané děti je také vyvažování příliš úzkého zájmu šířeji koncipovanými
projekty, tématy integrujícími několik předmětů; součástí péče je i zadávání náročnějších,
dlouhodobějších úkolů, nepřijetí výsledků, které jsou pod možnostmi dítěte, byť by převyšovaly nároky
daného ročníku, ponechání dostatečného prostoru pro sebehodnocení, pro sebereflexi použitých
postupů, a také sledování emocionálního a sociálního rozvoje žáků (což by nemělo být problémem ve
třídě, kde se pravidelně pracuje s komunitním kruhem, reflexí soužití ve třídě, systematickým rozvojem
sociálních dovedností).
Pro ty učitele, kteří potřebují konzultovat vzdělávání konkrétního nadaného dítěte, jsou k dispozici
odborníci, zejména psychologové, ale také se lze obrátit na českou pobočku ECHA (European Council
for High Ability).
5.2.
Vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení
Specifické poruchy učení se vyskytují u poměrně značného procenta žáků. Pro žáky je
charakteristické, že podávané školní výkony neodpovídají jejich rozumové úrovni. Nejčastěji se
vyskytujícími specifickými poruchami učení jsou potíže se čtením, psaním, pravopisem (dyslexie,
dysgrafie, dysortografie), méně často s počty (dyskalkulie). Provázeny bývají hyperaktivitou,
nesoustředěností, impulzivním jednáním, špatnou pohybovou koordinací a dalšími příznaky z oblasti
psychomotorické, mentální a volní. Většinou se u žáka nejedná o jeden druh poruchy, symptomy se
vzájemně prolínají a v průběhu trvání vykazují různou intenzitu.
5.2.1. Obsah vzdělávání
Obsahem se vzdělávací proces žáků se specifickými poruchami učení zásadně neodlišuje od
vzdělávání ostatních žáků. Efektivity při nápravě specifických poruch učení žáků je dosahováno
kvalifikovaným personálním zabezpečením, vytvořením vhodných podmínek pro výuku, specifickými
postupy a metodami výuky, úzkou spoluprací s poradenskými pracovišti. Prognóza žáka se specifickými
poruchami učení je vždy individuální. Může být v budoucnu zcela bez obtíží, nebo určité symptomy
mohou přetrvávat po celý jeho život.
Obtíže při vytváření klíčových kompetencí se projevují v závislosti na charakteru poruchy
především v souboru kompetencí vztahujících se k učení. U žáků se specifickou poruchou čtení a psaní
je třeba při použití specifických postupů a metod výuky posilovat dovednosti nejen vlastního čtení a
psaní, ale především schopnosti porozumění čtenému a psanému textu, práci s učebnicemi, slovníky a
dalšími tištěnými materiály. Obdobná nápravná řešení je třeba použít i u dalších, méně často se
vyskytujících poruch učení.
U kompetencí souvisejících s řešením problémů je u žáků se specifickými poruchami učení nutné
speciálně pedagogickými postupy podporovat schopnost koncentrace a potlačovat jejich hyperaktivitu a
impulzívní jednání a další nežádoucí projevy, které většinou poruchy učení doprovázejí.
V oblasti komunikace se mohou u žáků se specifickými poruchami učení projevovat obtíže
zejména v písemné komunikaci. Jejich zvládnutí bývá záležitostí nápravy poruchy čtení, psaní či
pravopisu.
5.2.2. Podmínky vzdělávání
331
Pro žáky s diagnostikovanými specifickými poruchami učení mohou být zřizovány základní školy
nebo třídy.
Základními podmínkami vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení jsou:
osobnost učitele, který zná a respektuje specifické problémy těchto žáků;
snížený počet žáků ve třídě;
vytvoření přehledného a strukturovaného prostředí;
využívání ověřených postupů i nových metod náprav specifických poruch učení;
individuální práce s žákem, respektování jeho pracovního tempa, časté opakování probraného učiva;
přihlédnutí k charakteru poruchy při klasifikaci a hodnocení žáka (doporučuje se žáka hodnotit slovně);
dobrá komunikace školy s rodiči.
5.2.3. Personální zabezpečení vzdělávání
Vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení v základních školách pro žáky se specifickými
poruchami učení i ve specializovaných třídách základních škol by měli zabezpečovat kvalifikovaní
speciální pedagogové.
5.2.4. Problematika integrovaných žáků
Vzdělávání integrovaných žáků mohou zajišťovat učitelé základní školy ve spolupráci s odborníky
ze speciálně pedagogických center nebo pedagogicko-psychologických poraden.
Žáci se specifickými poruchami učení integrovaní do hlavního proudu vzdělávání by měli být
vzděláváni podle individuálních vzdělávacích plánů, které vycházejí z jejich specifických vzdělávacích
potřeb a upravují obsah, formy a podmínky jejich vzdělávání.
Na sestavení individuálních vzdělávacích plánů by se měli podílet: třídní učitel, vyučující
příslušných předmětů, speciálně pedagogické centrum nebo pedagogicko- psychologická poradna,
rodiče, případně další odborníci. Individuální vzdělávací plán by měl stanovit konkrétní výukové cíle
s ohledem na individuální možnosti žáka se specifickými poruchami učení, způsob ověřování znalostí i
formu jejich hodnocení.
5.3.
Vzdělávání žáků s poruchami chování
Jako žáci s poruchou chování, hyperaktivní, popřípadě žáci s edukativními problémy jsou
označováni žáci, kteří jsou neurotičtí, impulsivní a snadno unavitelní.
Příčinou mohou být nervová i psychická onemocnění, ale i problémy s chováním, které vznikly na
základě narušeného vztahu k sobě a okolní společnosti. Typickým projevem je nadbytek motorické
aktivity a psychomotorický neklid, který přechází až v hyperaktivitu, provázenou nepřiměřeným
chováním vzhledem k situaci a věku. Společenská adaptabilita je u některých žáků natolik snížena, že
nejsou schopni dodržovat školní řád a režim školy a nemohou se vzdělávat ve třídách s velkým počtem
žáků a za použití běžných metod.
5.3.1. Obsah vzdělávání
Žáci s edukativními problémy se v závislosti na úrovni svých rozumových schopností vzdělávají
v základních školách nebo v základních školách se speciálním vzdělávacím programem. Rozlišujeme u
nich dvě skupiny, podle předpokladů k učení:
a) žáci s normálními předpoklady k učení, kteří jsou v důsledku určitých nepříznivých podmínek
dosavadní rodinné výchovy sociálně či jinak handicapováni;
332
b) žáci se sníženými předpoklady k učení, jejichž školní neúspěšnost a výchovné problémy jsou
relativně nezávislé na podmínkách rodinné výchovy.
V závislosti na těchto příčinách školní neúspěšnosti je nutné diferencovat výchovně vzdělávací
postupy, formy a metody výchovné a vzdělávací práce tak, aby žáci v rámci svých možností co
nejúspěšněji zvládali vzdělávací program školy, kterou navštěvují.
Pokud nemají tito žáci sníženou úroveň rozumových schopností, předpokládá se plné uplatnění
RVP při vzdělávání těchto žáků s důrazem na systematičnost, samostatnost a překonávání obtíží při
učení. V souboru kompetencí týkajících se řešení problémů a komunikace bude nutné klást důraz na
samostatné rozhodování, kritické myšlení a jednání bez podléhání manipulacím. V souboru kompetencí
k pracovní činnosti a spolupráci bude hlavním předpokladem pro úspěšné zařazení žáka do společnosti
jeho vedení k odpovědnosti při plnění povinností, ke spolupráci ve skupině, tolerování odlišných názorů
a především k dodržování vymezených pravidel chování a jednání.
5.3.2. Podmínky vzdělávání
Pro žáky s edukativními problémy se v posledních několika letech zřizují speciální třídy i školy.
Do třídy (školy) pro žáky s edukativními problémy je žák vřazen na základě doporučení pedagogickopsychologické poradny, popřípadě střediska výchovné péče.
V oblasti podmínek a vybavení tříd a škol pro žáky s edukativními problémy je nutno mimo běžné
zabezpečení zajistit:
použití speciálně pedagogických metod a forem práce;
nižší počet žáků ve třídách;
vhodné vybavení třídy umožňující změnu uspořádání pro využití při skupinovém vyučování a při
dalších výchovných činnostech;
odpočinkový kout (část učebny), kde by mohl žák relaxovat, případně plnit ty požadavky učitele,
které nevyžadují práci v lavici (individuální četba, studium apod.);
nestandardní vybavení pro sport a volný čas (tyto formy činnosti jsou velmi vhodné pro žáky
s edukativními problémy);
zabezpečení vhodné dopravy žáků do školy, aby nedocházelo k problémům se záškoláctvím.
5.3.3. Personální zabezpečení vzdělávání
Žák, který se vzdělává ve škole (třídě) pro žáky s edukativními problémy, potřebuje poněkud
odlišný způsob výuky než žák běžné základní školy. Splnění požadavků na specifiku jeho vzdělávání by
mělo být zajištěno prostřednictvím souběžného působení pedagogických pracovníků.
Pedagogové pracující se žáky s edukativními problémy by měli splňovat kvalifikační kriteria:
jeden z učitelů by měl být speciální pedagog a druhý by měl mít aprobaci pro výuku na základní škole
(nejlépe ještě rozšířenou o speciálně pedagogické vzdělání), popřípadě může být druhým
pedagogickým pracovníkem i vychovatel - etoped, který odborně zajišťuje hlavně výchovnou oblast
vyučování. Důležité je, aby byla zajištěna úzká spolupráce základního pracovního týmu se širším
pracovním týmem, který zpravidla zahrnuje psychologa, terapeuta, etopeda, případně lékaře.
5.3.4. Problematika integrovaných žáků
Pro žáka s edukativními problémy, který navštěvuje běžnou školu, by měly být splněny
podmínky, které mu zajistí efektivní školní práci:
individuální výchovně vzdělávací program (vlastní tempo výuky);
uspořádání třídy tak, aby mohly být uplatněny i potřeby žáka s edukativními problémy (nevyčleňovat
jej, ale zabránit sekundárním poruchám chování);
pravidelný režim dne (pravidelné procedury, jasně stanovená pravidla chování);
333
zajištění podmínek pro klidnou, samostatnou práci (vlastní stolek);
umožnění alternativních aktivit (třída vybavená pro alternativní aktivity);
pravidelná relaxace (uvolnění psychického napětí);
zařazení do vhodné skupiny ostatních žáků;
aktivní spolupráce s rodiči zaměřená na jednotnost přístupu.
5.4.
Vzdělávání žáků se sluchovým postižením a vadami řeči
Vady sluchu můžeme rozdělit podle závažnosti (nedoslýchavost a hluchota) a podle doby vzniku
(postlingvální a prelingvální). Tato klasifikace má zásadní význam pro volbu optimálního způsobu
vzdělávacího programu nebo rehabilitace. Nedoslýchavost, ohluchnutí a prelingvální hluchota jsou tři
rozdílná postižení se zcela odlišnými a často dokonce vzájemně protichůdnými potřebami. Představitelé
jednotlivých skupin (neslyšící, nedoslýchaví a ohluchlí) mají odlišné i vzdělávací potřeby.
Nedoslýchaví
Základní technickou pomůckou pro nedoslýchavé jsou elektronická sluchadla. Se sluchadlem,
alespoň v tiché místnosti, rozumějí mluvené řeči i bez odezírání.
Nedoslýchavé děti mají často sociální problémy - jejich přijetí ve světě slyšících bývá spojeno
s komunikačními problémy, nemohou však komunikovat ani se společenstvím neslyšících, pokud
neovládají znakový jazyk.
Ohluchlí
Dojde-li k ohluchnutí po částečném rozvoji mluvené řeči (ve 2 až 4 letech života), může si dítě
(žák) s pomocí logopeda a slyšícího okolí udržet dobře srozumitelnou řeč. Hlavní problém ohluchlých je
psychologický. Při ohluchnutí ve vyšším věku je velmi těžké učit se odezírat i naučit se znakový jazyk.
Někdy postiženým mohou pomoci kochleární implantáty a další nové technické pomůcky ( psací
telefony, faxy, skryté titulky v televizi, TELETEXT, počítače atd.).
Prelingválně neslyšící
U těchto dětí je omezen řečový a jazykový rozvoj po všech stránkách, s tím souvisí i omezení či
opoždění vývoje dítěte po stránce kognitivní, sociální, emocionální, ale i motorické. Je omezen přísun
informací a ztížena komunikace, spontánní rozvoj jazykových dovedností se úměrně ke ztrátě sluchu
zhoršuje. Proto je nutné zaměřit se na ovládnutí řeči v jiných složkách než v mluvené podobě a
soustředit se na rozvoj psaní a čtení s porozuměním.
Hlavním cílem vzdělávání sluchově postižených žáků je rozvoj jejich myšlení a poznávání,
vytváření zdravého sebevědomí a rozvoj všech možností a schopností žáka potřebných pro budoucí
pracovní i společenské uplatnění.
5.4.1 Obsah vzdělávání
Žáci s lehčím sluchovým postižením (nedoslýchaví) mohou za pomoci výkonných elektronických
sluchadel zvládnout nároky vzdělávacího programu v běžné škole.
Pro žáky s těžkou sluchovou vadou a prelingválně neslyšící je vhodné vzdělávání ve školách
nebo třídách se speciální péčí za upravených podmínek a s rozvolněním učiva základní školy do deseti
let. Ve vztahu k obsahu vzdělávání je třeba realizovat odlišný přístup zejména u jazykových předmětů a
v předmětu hudební výchova.
334
Předmět Hudební výchova je možno u žáků s nejtěžším sluchovým postižením alternovat novým,
komplexněji pojatým předmětem, hudebně dramatickou výchovou, jejíž těžiště spočívá více
v rytmických, hudebně pohybových a dramatických činnostech.
Vytváření klíčových kompetencí, kterých by měli sluchově postižení žáci základní školy na
základě požadavků RVP dosáhnout, předpokládá speciální přístup a jistá omezení, vyplývající ze
specifiky sluchového postižení. K nejzávažnějším rozdílům bude docházet v oblasti komunikace, kde
bude obtížné dosahovat dovednosti srozumitelně se vyjadřovat, a veškerých kompetencí, které se týkají
auditivního vnímání a vyjadřování se hlasitou řečí. Těžiště rozvíjení kompetencí v oblasti komunikace
bude nutno přesunout zejména na rozvíjení ovládání písemného projevu. Rovněž získávání
komunikačních dovedností v cizím jazyce se bude rozvíjet pouze na základní úrovni, s cílem pasivního
osvojení jazyka v jeho písemné formě. U žáků se sluchovým postižením bude naopak nutné posílit
utváření kompetencí vztahujících se k informačním technologiím, které se mohou stát prostředkem
nejen kvalitní a efektivní komunikace, ale i osobnostního rozvoje a profesního uplatnění.
Při vzdělávání těžce sluchově postižených žáků je nutné respektovat jejich právo na volbu jazyka
komunikace, tudíž i jazyka vzdělávacího. Pro mnohé neslyšící je tímto jazykem jazyk vizuálně motorický
- znaková řeč.
V posledních několika letech byla postupně vydávána řada speciálních učebnic pro žáky se
sluchovým postižením, které tematicky odpovídají učebním osnovám základních škol pro sluchově
postižené. Obsah učiva je v těchto učebnicích zjednodušený a je přizpůsoben omezeným možnostem
vnímání, chápání i reprodukce učiva u těžce sluchově postižených žáků. Texty jsou oproti učebnicím
běžné základní školy zkráceny, užívá se v nich běžná slovní zásoba a jednoduchá skladba vět, je
zredukován počet cizích slov. Učebnice jsou vytištěny větším písmem a jsou doplněny větším
množstvím obrázků, ilustrací, mapek apod.
5.4.2 Podmínky vzdělávání
Úspěšné plnění výchovně vzdělávacích cílů v pedagogickém procesu se sluchově postiženými
žáky může být realizováno za těchto podmínek:
právo na výběr vzdělávací cesty (např. bilingvální program, orální program, program totální
komunikace);
nižší počet žáků a studentů ve třídách;
individuální přístup učitele k žákovi;
účinné kompenzační pomůcky (individuální sluchadla, skupinové naslouchací soupravy,
upravené místnosti k výuce, dostatečné vybavení videorekordéry a televizory, počítače,
psací telefony, faxy, indukční smyčky…);
možnost úpravy obsahu učiva jednotlivých předmětů;
běžné i speciální učebnice, pomůcky apod.
5.4.3 Personální zabezpečení vzdělávání
Ideálním stavem by bylo, kdyby sluchově postižené žáky vyučovali učitelé, kteří by byli
aprobováni pro odpovídající stupeň školy a kvalifikováni pro speciální pedagogiku se surdopedickým
zaměřením a s aktivní znalostí znakového jazyka.
5.4.4 Problematika integrovaných žáků
Pokud jsou sluchově postižení žáci integrováni do běžných základních škol, je nutné zajistit:
snížený počet žáků ve třídě;
znalost problematiky sluchového postižení všemi pedagogy, kteří takového žáka vyučují,
a jejich individuální přístup k takto postiženému žákovi;
335
těsnou spolupráci se speciálně pedagogickým centrem a s rodiči žáka;
pokračování v logopedické péči podle potřeb žáků.
Za těchto podmínek by měli žáci se sluchovým postižením zvládnout požadavky běžných
základních škol.
Sluchově postižení žáci se sníženou úrovní rozumových schopností by se měli vyučovat podle
speciálního vzdělávacího programu.
Žáci s poruchami (vadami) řeči
Žáci s vadami řeči mají problémy zejména sociální a psychické, neboť tato vada jim výrazně
ztěžuje rozvoj komunikace s okolím. Vady řeči je možno rozdělit na: vývojové opoždění řeči, vady
výslovnosti (patlavost - dyslálie) a neurózy řeči.
Tito žáci zpravidla mohou zvládat požadavky běžné základní školy. Podmínkou je však intenzivní
logopedická péče, která se snaží odstraňovat poruchy řeči tak, aby byla řeč u žáka dostatečně
obsahově rozvinutá a správná i po stránce formální. Současně nezbytným předpokladem pro výchovu a
vzdělávání dítěte s vadami řeči je individuální péče ve třídě a klidné a nestresující rodinné i sociální
okolí.
Žáci s vadami řeči se sníženou úrovní rozumových schopností by se měli vyučovat podle
speciálního vzdělávacího programu.
5.5. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním
Mezi žáky se sociálním znevýhodněním patří žáci z rodinného prostředí s nízkým sociálně
kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nebo děti azylantů a účastníků řízení o
udělení azylu na území České republiky.
Jsou to žáci z prostředí sociálně nebo kulturně a jazykově odlišného od prostředí, v němž
vyrůstají žáci pocházející z majoritní populace. Někteří z těchto žáků se bez závažnějších problémů
integrují do běžného života školy, jiní se mohou setkávat s obtížemi pro svoji jazykovou odlišnost, nebo
proto, že jsou hluboce ovlivněni svými rodinami a jejich kulturními vzorci, projevujícími se v chování,
jednání, odlišné hodnotové stupnici, stylu života, pojetí výchovy dětí, vztahu ke vzdělání apod. I tito mají
právo na vzdělávání s využitím forem a metod, které odpovídají jejich potřebám, a na vytvoření
podmínek, které toto vzdělávání umožní.
Žáci k zajištění svých vzdělávacích potřeb vyžadují individuální nebo skupinovou péči, projevující
se např. v menším počtu žáků ve třídě, ve vytváření přípravných tříd, specializovaných tříd, ve využívání
pomoci asistenta třídního učitele, odlišnými metodami a formami práce, doplněním vzdělávacího a
výchovného obsahu specifickým materiálem o historii, kultuře a tradicích jejich národnosti,
zabezpečením jazykového vzdělávání a v případě nutnosti i tvorbou vlastních učebnic apod.
Otázky související se vzděláváním obou uvedených skupin žáků patří k otázkám, které vyžadují
mimořádně citlivé řešení. Důležité je zabezpečit vzdělávání dětí z menšinových skupin tak, aby mohly
být úspěšné v majoritní kultuře a přitom byla zachována jejich jazyková a kulturní identita.
Je zřejmé, že pouze vzdělávací programy a učebnice samy o sobě nemohou zaručit úspěch
výuky a že klíčovou zůstává především role učitele, který rozhodujícím způsobem napomáhá integraci
žáka do kolektivu třídy a vytváří ve třídě a škole vhodné společenské klima.
Pro vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním je důležité zabezpečit proškolení učitelů, kteří
budou dostatečně seznámeni s problematikou příslušných národností a etnik a kteří budou mít zájem o
působení ve školách vzdělávajících tyto žáky.
336
Škola je místem, kde se setkávají žáci s různým sociálním a kulturním zázemím. Dlouhodobým
cílem školy musí být integrace minorit, ochrana minoritní kultury žáků a současně podpora jejich
úspěšnosti v majoritní společnosti. Proto musí škola, podle složení svých žáků a při přípravě svých
školních vzdělávacích programů, vnímat jinou hodnotovou orientaci svých žáků, navazovat na kontinuitu
vyplývající z jejich historie, co nejvíce spolupracovat s rodinami žáků, které ovlivňují děti daleko
výrazněji, než je tomu u dětí majority, a snažit se o získání důvěry těchto rodin.
Na žáky se sociálním znevýhodněním při jejich vzdělávání je nutno brát zřetel i při zpracování
školních vzdělávacích programů, případně vypracovat pro ně individuální vzdělávací programy, které
budou maximálně vyhovovat jejich potřebám, aby mohli získávat ve škole informace, které by jim
umožňovaly vytvářet předpoklady pro budování své vlastní identity.
337

Podobné dokumenty

Škola pro život, škola pro všechny

Škola pro život, škola pro všechny Vyučování je založeno na samostatné činnostní práci žáků, učitel je žáku rádcem a oporou, pomáhá jim překonávat nesnáze. Vyučování má charakter nejen vzdělávací, ale i výchovný. Vycházíme ze zájmů...

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Brno, Kamínky 5

Školní vzdělávací program  - Základní škola, Brno, Kamínky 5 Vyučování je založeno na samostatné činnostní práci žáků, učitel je žáku rádcem a oporou, pomáhá jim překonávat nesnáze. Vyučování má charakter nejen vzdělávací, ale i výchovný. Vycházíme ze zájmů...

Více

PDF formátu (strana 43 - 93)

PDF formátu (strana 43 - 93) si strategii učení; tedy nikoliv hotové poznatky, ale cestu, kterou k nim lze pozorováním, srovnáváním, zobecňováním, vyvozováním závěrů dojít. Tato cesta je nepochybně důležitější než množství pam...

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví nebo problém řešil vlastním způsobem, na základě svých zkušeností a dovedností. Tato metoda napomůže učiteli dobře poznat, do jaké míry žáci zvládli učivo, zvláště když učitel dovede využívat indiv...

Více

školní vzdělávací program - Základní a mateřská škola Troubsko

školní vzdělávací program - Základní a mateřská škola Troubsko doprovázeném ničivým zemětřesením a vlnou tsunami, následky byly katastrofální. Autorky projektu „Zelený ostrov“ Mgr. H. Nováčková a Mgr. Z. Štefanidesová z CEA Sluňákov se nechaly inspirovat příbě...

Více