Kriminalita dětí v kybernetickém prostředí
Transkript
Kriminalita dětí v kybernetickém prostředí
Kriminalita dětí v kybernetickém prostředí Mgr. Lukáš Habich Anotace V dnešní moderní společnosti snad již neexistuje dítě na základní škole, které by nemělo zkušenosti s počítači, či mobilním telefonem. Verbální a nonverbální komunikace se pro jedince stává čím dál tím složitější a naše pocity začínáme vyjadřovat psaným slovem. Uspokojuje nás, že máme na sociální síti přátel více, než naše malé město obyvatel a i přes toto tvrzení pozorujeme psychický tlak na náš organismus. Pohybujeme se v neznámém prostředí, které můžeme nazvat nočním Bronxem, jelikož nevíme, z které strany nás někdo může napadnout. I přes tyto teorie jsou sociální sítě nejoblíbenějším komunikačním zdrojem dětí a mládeže. Klíčová slova: Kybernetická kriminalita, Facebook, sociální síť, kyberprostor Kriminalita páchaná dětmi a na dětech zasluhuje z hlediska hlubšího odborného zkoumání pozornost už proto, že je provázána se sociálně patologické jevy, přičemž jejich vazby jsou podmiňující a opakující se. Kriminalitu páchanou dětmi a na dětech pomocí elektronických prostředků je možno zkoumat z mnoha aspektů: etického, ekonomického, psychologického, sociologického, zdravotního apod.1. Problematika kybernetické kriminality dětí je tedy nový multidisciplinární celospolečenský problém, který zasahuje do nejrůznější oblasti života lidské populace. Pod pojmem kybernetická kriminalita2 je třeba chápat páchání trestné činnosti, ve které figuruje určitým způsobem počítač jako souhrn technického a programového vybavení včetně dat nebo pouze některá z jeho komponent, případně větší množství počítačů samostatných nebo propojených do počítačové sítě, a to buď jako předmět této trestné činnosti, ovšem s výjimkou majetkové trestné činnosti nebo nástroje trestné činnosti. Do oblasti kybernetické kriminality se řadí také procesy, které probíhají v oblasti mobilních zařízení. Často je pojem kybernetická kriminalita chápán jako širší pojem, než počítačová kriminalita a zahrnuje mj. též kriminalitu v oblasti telekomunikací, ochranu autorských práv, softwarové pirátství apod. Ke zneužití telekomunikačních služeb však často dochází za využití počítačů. Vhledem k rostoucí komplikovanosti a společenské nebezpečnosti počítačových deliktů policejní sbory mnoha zemí sestavují a školí specializované týmy odborníků, kteří mají za úkol porozumět kybernetickému zločinu a v rámci možností ho potírat3. Nejčastější výskyt páchané trestné činnosti dětí v kybernetickém prostředí je na sociálních sítích. Sociální sítě umožňují registrovaným uživatelům vytvářet soukromé i firemní profily, komunikaci, sdílení informací, fotografií, videí a prezentaci nespočetného množství aktivit. V České republice podle údajů jednotlivých provozovatelů služeb je zřejmé, že dominuje právě sociální síť 1 CHROMÝ, Jakub. Kriminalita páchaná na mládeži. Praha: Linde, 2010, s. 9. ISBN 978-80-7201-825-3 Analýza současného stavu a trendů vývoje trestné činnosti na úseku informačních technologií a internetu včetně návrhu řešení. Dostupné na webu: mvcr.cz/2006/informacni.doc 3 POŽÁR, Josef. Kybernetická kriminalita v organizaci. In: Právo- Bezpečnost-Informace [online]. 2014. roč. 2014. č. 2. s. 2. [ cit. 7. 7. 2015] ISSN 2336-3657. Dostupné z: http://www.teorieib.cz/pbi/files/51-31-Pozar_01-2.pdf 2 2 Facebook, která celosvětově spravuje aktuálně téměř miliardu uživatelských účtů4. Pokud bychom využili rozdělení kybernetické kriminality podle Rady Evropy, mohly by být nejznámější kybernetické útoky na lidskou důstojnost mezi dětmi zařazeny takto: Rozdělení počítačové kriminality dle Rady Evropy Trestné činy proti důvěrnosti, integritě a dostupnosti počítačových dat a systémů (krádež identity, nabourání do osobního účtu, zneužití osobních údajů na osobním účtu sociální sítě apod.). Trestné činy se vztahem k počítači (cyberstalking, kyberšikana apod.). Trestné činy se vztahem k obsahu počítače (dětská pornografie, sexting, happy slapping, hoax, kybergrooming, apod.). Trestné činy související s porušováním autorského práva a souvisejících práv5. (prodej nelegálně stahovaných médií a softwaru, přetváření obrazových podobizen apod.). Elektronické prostředky vstoupily do našeho životního cyklu tak rychle, že jsme ani nepostřehli možná rizika jeho zneužití k páchání trestné činnosti. Tak, jak to v životě bývá v důsledku inovace prostředků elektronizace společnosti, mají většinou elektronické prostředky v rodině ti nejmladší, avšak bez znalosti bezpečnostních rizik, spočívají v neznalosti negativních dopadů při sdílení osobních údajů, komunikaci s neznámými osobami, vystavování nevhodného materiálu, urážení, krádeže identity apod. Při popisu stavu a vývoje kybernetické kriminality mezi dětmi musíme vycházet ze Statistické ročenky kriminality Ministerstva spravedlnosti a Statistiky vyšetřované trestné činnosti Ministerstva vnitra. Tyto statistiky poskytují obraz o kriminalitě jako celku, jakož i jejích rysech a prvcích. Vyjádření počtu spáchaných protiprávních 4 KUCHAŘÍK, Karel, SUNARDI, Teddy. Vybraná bezpečnostní rizika v sociální síti. In: Virtuální vědecká konference s mezinárodní účastí. Praha: Policejní akademie ČR, 2013. s. 88. ISBN 978-80-7251-405-2. 5 COUNCIL OF EUROPE. Convention on Cybercrime. Budapest, 23.XI.2001. Dostupný z WWW: <http://conventions.coe.int/Treaty/EN/Treaties/Html/185.htm>. 3 skutků mezi dětmi nelze jednoznačně stanovit. Jedním z faktů je, že spáchání trestného činu na osobě mladší 18 let není ve Statistické ročence kriminality samostatně vykazováno, tudíž ani spáchání trestných činů pomocí elektronických prostředků. Není tedy tak možné podat celistvý přehled o tom, které trestné činy se mládeže nejvíce dotýkají. Některé trestné činy páchané na dětech lze logicky a číselně odvodit (např. podávání alkoholických nápojů dítěti), avšak kybernetické trestné činy na dětech a mezi dětmi se statisticky nevykazují vůbec6. Na tuto velice rychle rozvíjející se latentní kriminalitu nelze pohlížet zavřenými očima ředitelů škol, kteří v převážné většině alibisticky tvrdí, že se kyberšikana u nich ve škole nevyskytuje, či neznalostní vyjádření rodičů, že jejich dítě nemůže v žádném případě být obětí či agresorem útoku a vyjádření politiků, že kriminalitu je zapotřebí potírat represí či snížením hranice trestní odpovědnosti. Rychlá a přiměřená represivní reakce je v některých případech nutná, nicméně daleko důležitější jsou systémové změny7. Jednou z důležitých zbraní proti tomuto delikventnímu chování mládeže je prevence a osvěta spočívající ve vysvětlení možných rizik spojených s užíváním elektronických prostředků jak po stránce právní, tak po stránce technické. Elektronické prostředky nám přinesly rychlou změnu spočívající ve zkrácení času vyhledání komunikace a vyhledání potřebné informace. Toto komunikační zrychlení však přineslo nepřirozené změny spočívající v anonymních urážkách, změnu podobizen, krádeže osobních údajů, odposlechy, krádež identity apod. a rychlý a nekontrolovatelný přísun informací, který má podstatný vliv na nepřirozený vývoj jedince. Internet vznikl jako komunikační a informační síť pro dospělé a i v dnešní době je minimum internetových stránek věnovaných převážně dětem (dokonce registrace na sociální síti Facebook je oficiálně od 13 let). Jedním z hlavních důvodů je komerční sféra, která téměř po každém otevření webové stránky uživateli nutí shlédnout reklamu obchodní společnosti. Zajímavou studii provedla firma Symantec. Výzkum společnosti Symantec probíhal prostřednictvím programu Online Family Norton, který je zaměřen na vyhledávání zadávaných stránek a slov na internetu. Výzkum byl zaměřen na vyhledávání slov 6 7 CHROMÝ, Jakub. Kriminalita páchaná na mládeži. Praha: Linde, 2010, s. 9. ISBN 978-80-7201-825-3 MATOUŠEK, Oldřich, MATOUŠKOVÁ, Andrea. Mládež a delikvence. Praha: Portál s.r.o., 2008, s. 268. ISBN 978-80-7367-825-8 4 na internetu dětmi a probíhal v období od února do června 2009. Celkem bylo podle serveru CNet.com zaznamenáno na 3,5 milionu vyhledávacích dotazů, které byly seřazeny podle četnosti. Pro zařazení do seznamu bylo nutné, aby se výraz opakoval alespoň 50x8. Dětských 10 nejvyhledávanějších výrazů 1. YouTube 2. Google 3. Facebook 4. Sex 5. MySpace 6. Porno 7. Yahoo 8. Michael Jackson 9. Fred (populární fiktivní osoba na Youtube) 10. eBay Podle názoru Jiřího Palyzy, ředitele Národního centra bezpečnějšího internetu, se podpora pozitivního obsahu pro děti stává stěžejní součástí evropských programů zabývajících se internetovou osvětou a digitální gramotností. Zásady vytváření obsahu internetových stránek pro děti pomáhali v Národním centru bezpečnějšího internetu v minulém roce vypracovat v rámci projektu „POSCON“. Evropská unie vypisuje také soutěže webů pro děti; naposledy byl oceněn „Webík“ Rádia Junior. Jiří Palyza soudí, že více obsahu pro děti na internetových stránkách by vznikalo, kdyby se podařilo najít zdroje financování: Mohly by to být grantové programy, pobídky spolufinancováním od státu, dokážu si představit například daňové úlevy pro firmy, které vedle své hlavní činnosti podnikání vytvoří stránky s obsahem pro děti, vyjádřil se pro server Vitalia.cz9. 8 Děti na internetu nejčastěji hledají youtube, google, facebook i porno. idnes. [online]. 9.7.2015 [cit. 2015-07-09]. Dostupné z: e-facebook-i-porno-1ir-/sw_internet.aspx?c=A090811_193046_sw_internet_vse 9 Děti na internetu: ohrožuje jejich vývoj?. vitalia.cz. [online]. 9.7.2015 [cit. 2015-07-09]. Dostupné z: http://www.vitalia.cz/clanky/deti-na-internetu-ohrozuje-jejich-vyvoj/#ixzz3fIkPuYZx 5 Literatura: [1] CHROMÝ, Jakub. Kriminalita páchaná na mládeži. Praha: Linde, 2010, 239 s. ISBN 978-80-7201-825-3 [2] POŽÁR, Josef. Kybernetická kriminalita v organizaci. In: Právo- BezpečnostInformace [online]. 2014. roč. 2014. č. 2. 10 s. [ cit. 7. 7. 2015] ISSN 2336-3657. Dostupné z: http://www.teorieib.cz/pbi/files/51-31-Pozar_01-2.pdf [3] MATOUŠEK, Oldřich, MATOUŠKOVÁ, Andrea. Mládež a delikvence. Praha: Portál s.r.o., 2008, 272 s. ISBN 978-80-7367-825-8 [4] Vybraná bezpečnostní rizika v sociální síti. In: Virtuální vědecká konference s mezinárodní účastí. Praha: Policejní akademie ČR, 2013. 266 s. ISBN 978-80-7251-405-2. Internetové zdroje: [1] Analýza současného stavu a trendů vývoje trestné činnosti na úseku informačních technologií a internetu včetně návrhu řešení. Dostupné na webu: mvcr.cz/2006/informacni.doc [2] COUNCIL OF EUROPE. Convention on Cybercrime. Budapest, 23.XI.2001. Dostupný z WWW: <http://conventions.coe.int/Treaty/EN/Treaties/Html/185.htm>. [3] Děti na internetu nejčastěji hledají youtube, google, facebook i porno, idnes. [online]. 9. 7. 2015. [cit. 2015-07-09]. Dostupné z: e-facebook-i-porno-1ir/sw_internet.aspx?c=A090811_193046_sw_internet_vse [4] Děti na internetu: ohrožuje jejich vývoj?. vitalia.cz. [online]. 9. 7. 2015 [cit. 2015-07-09]. Dostupné z: http://www.vitalia.cz/clanky/deti-na-internetuohrozuje-jejich-vyvoj/#ixzz3fIkPuYZx 6