č.10. Pěstování netradičních plodin

Lallemantie - olejnička
Se vyznačuje krátkou vegetační dobou od 65 do 92 dnů. Na teplo není náročná. Pro klíčení semen jsou potřebné stejné teplotní
podmínky jako pro obiloviny. Nemá velké nároky na půdu. Pro olejničku jsou velmi dobrou předplodinou pšenice ozimá nebo pozdní
okopaniny. Sama je dobrou předplodinou pro ozimé i jarní obiloviny. Olejnička reaguje příznivě na hnojení chlévským hnojem.
Příprava půdy je obdobná jako pro všechny drobnosemenné plodiny. Vysévat je možno do úzkých i širokých řádků. Převažuje však
setí do úzkých obilních řádků (125 mm). Norma výsevku je 15-25 kg.ha-1. Hloubka setí je asi 20 mm.
Sklízí se, když semena většiny rostlin ve dvou až třech spodních přeslenech na hlavní ose zfialoví. Na rozdíl od ostatních olejnin jsou
u olejničky největší ztráty za většího vlhka (vlivem stavby plodů). Proto je třeba sklízet za suchého, slunného počasí. Sklízet se může
přímo nebo dvoufázovým způsobem. Výnosy semen se pohybují kolem 1,0-1,2 t.ha-1.
Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR
Téma:
Autoři:
Pěstování netradičních plodin
č.10.
Prof.Ing.Jan Moudrý, CSc., Ing.Jana Kalinová PhD Metodické listy
Světlice barvířská (Carthamus tinctorius)
Snáší dobře sucho a mrazíky (do -6°C). Hůře snáší půdy kyselé a zamokřené. Vhodné jsou suché a vápenité půdy. V suchých
a teplých oblastech se jí velice daří a půdu zanechává v dobrém stavu. Vegetační doba je lOO-l3O dnů. Půda připravujeme jako
k jarním obilninám. Vláčíme 2-3 dny před výsevem kypříme půdu na hloubku výsevu (3 cm). Semeno vyséváme v druhé polovině
dubna přímo do kypré a dobře zpracované půdy, do řádků vzdálených 25 cm při pěstování na olej, 50 cm při pěstování na barvivo.
HTS nažek je 25-5O g (výsevek 20-25 kg.ha-l). Semeno klíčí při teplotě 5-6°C. Po vzejití rostliny jednotíme na vzdálenost 0,150,20 m. Během vegetace povrch pozemku kypříme a dvakrát až třikrát plečkujeme. Čerstvý chlévský hnůj nesnáší. Sklizeň začíná asi
dva měsíce po vysetí. Květy jsou zpočátku světle šafránově žluté, po krátkém čase ztmavnou až do červena. V době kvetení lze sbírat
z květů korunní plátky pro přírodní barvivo. Květy obsahují červené barvivo karthamin a žluté barvivo nazývané „saflorová žluť“.
Dozrává koncem srpna až začátkem září. Je citlivá na deště s parným sluncem. Dochází k zapaření květního lůžka. Sklizeň nažek se
provádí kombajnem bez desikace v plné zralosti při 10 % vlhkosti. Velmi dobře se mlátí a čistí. Výnos 1,5-2,5 t.ha-l. Olejnatost nažek
dosahuje 25-37 %, semen 45-55 %. Olej je polovysychavý, obsahuje až 80 % kyseliny linolové a jen O,2 % kyseliny linolenové, asi
l3 % kyseliny olejové, 4-6 %, je srovnatelný s olejem slunečnice, má však vyšší obsah kyseliny linolové. Tato plodina je využitelná
i jako kvalitní meziplodina na zelenou píci nebo zeleného hnojení.
Výnos zrna v t/ha
Cena za 1 t
Výnos slámy
Cena za 1 t
Příjem Kč z ha
Celkové náklady
Zisk
Oves
2
7
4
0,99
17960
15567
2393
Proso
2,6
7,5
3,5
1,32
24120
15107
9013
Pšenice špalda
Je významnou obilninou pěstovanou téměř výhradně v ekologickém zemědělství. V osevním postupu špaldu zařazujeme podobně
jako pšenici setou. Po plodinách hnojených velkými dávkami hnoje a leguminózách může hrozit poléhání. Vzhledem k nenáročnosti
snese špalda i půdy hůře připravené. Vhodné je mělké zpracování půdy. Špaldu sejeme koncem září a počátkem října do řádků 10
až 15 cm, do hloubky 3-4 cm. Obvykle se vysévá neloupané osivo, přičemž hrozí ucpávání výsevního ústrojí, nerovnoměrné a řídké
setí. Výsevek 3,5-4 mil. klíčivých obilek na hektar odpovídá 180 – 200 kg.ha-1 nahého zrna nebo 240-300 kg.ha-1 klásků. Důležitá
je úprava pH půdy vápněním k předplodině nebo po její sklizni. Regenerační a produkční hnojení se provádí aplikací kejdy (15-20
m3.ha-1) či jemně drceného rozmetaného hnoje (do 10 t.ha-1) na jaře jakmile to umožní stav pozemku. Celková dávka dusíku (dělená
na dvakrát) by neměla přesáhnout 70 kg.ha-1. Plevele jsou regulovány vláčením (první před vzejitím, další 1-2 zásahy provádíme
v době odnožování až do počátku sloupkování). Špaldu sklízíme v plné zralosti. Klas špaldy se při přezrání láme, sklizeň musí být
šetrnější (otáčky přihaněče a mláticího bubnu). Protože sklízíme klásky (zrna i s obaly) je třeba otevřít přiměřeně síta. Pluchy dobře
chrání obilky při skladování. Před zpracováním se špalda loupe a čistí na nárazových třidičích.
Pšenice dvouzrnka (Triticum dicoccum L.)
Tab. 4 Rentabilita pěstování vybraných plodin v ekologickém systému hospodaření
Špalda
2,4
6
4,2
0,6
16920
15932
988
Netradiční obilniny a pseudoobilniny
Pohanka
1,2
9
Amarant
1
20
Vzhledem k pluchatosti a nízkým výnosům není dvouzrnka významnou hospodářskou plodinou. Pro svoji nízkou pekařskou hodnotu
se používá na výrobu kaší, sušenek, těstovin, lámanky. Dvouzrnka roste dobře na chudých podzolových půdách a nemá zvláštní
teplotní nároky, hlubší kořenový systém způsobuje její vyšší rezistenci vůči suchu. Zásady pěstování pšenice dvouzrnky jsou obdobné
jako u pšenice špaldy.
Pšenice jednozrnka (Triticum monnococcum L.)
10800
13597
-2797
20000
13629
6371
Je vývojově nejstarší kulturní pšenice. Využívá se ke konzumaci zralých i nezralých celých i drcených zrn, k výrobě celozrnných
produktů i piva. Výnosy v praxi se pohybují mezi 1,5 až 3 t.ha-1. Není náročná na půdní ani klimatické podmínky. Má dobrou
adaptační schopnost v marginálních oblastech (ve srovnání s dalšími plodinami), dobrou konkurenční schopnost vůči plevelům a je
odolná proti mrazu, rzím i padlí. Zásady pěstování pšenice dvouzrnky jsou obdobné.
Oves nahý
Vzhledem k odolnosti proti poléhání může být řazen i po leguminózách i hnojených okopaninách před pšenici či ječmen. Po mělké
podzimní orbě následuje na jaře co nejdříve úprava mělkého lůžka do 5 cm. Časné setí je rozhodující pro výnos. Oves je možné
„zamazat“. Optimální výsevek ovsa je 5,0 – 5,5 mil. klíč. zrn.m-2 tj. 160-200 kg. Užší řádky (do 125 mm) jsou vhodnější stejně jako
rovnoměrná hloubka setí (3-4 cm). Za sucha je vhodné válení ovsa, jinak vláčení do vzejití a po zakořenění. Nahý oves dobře snáší
organické hnojení. Po nevhodné předplodině lze hnojit až 20 t hnoje nebo 25 m3 kejdy na hektar. Oves sklízíme na počátku plné
zralosti při vlhkosti do 14 %. Nahé zrno je citlivé na poškození. Otáčky mláticího bubnu snižujeme na 600-800 za minutu. Také další
manipulaci je třeba omezit, aby se zabránilo poškození klíčků a obilek, které vede ke snížení klíčivosti u osiva až pod 75 % a zhoršení
kvality potravinářského ovsa (žluknutí a hořknutí). Oves je nutno ukládat na rošty a provětrávat neupraveným vzduchem.
Pohanka setá
Není náročná na předplodinu. Dobrou předplodinou jsou obilniny. Po pohance se obyčejně seje žito, či jiné obilniny. Pohanka se
vyznačuje velmi krátkou vegetační dobou (80-120 dní), lze ji také pěstovat jako následnou plodinu po raných bramborách. Příprava
půdy je stejná jako u ostatních jarních obilovin. Pole brzy na jaře usmykujeme a do setí vláčením udržujeme v půdě vláhu a ničíme
plevele. Výsev se provádí až v polovině května do řádků 12,5 až 25 cm, do hloubky 3-5 cm, výsevkem 1,0-1,5 mil. klíčivých semen,
tj. 40-60 kg osiva na hektar. Při pozdních termínech setí, případně na zaplevelených pozemcích se doporučuje setí do užších řádků
se zvýšeným výsevkem na 70-80 kg osiva na hektar. Po zasetí je dobré pole uválet rýhovaným válcem. Během vegetace nevyžaduje
pohanka žádné opatření. Je schopna potlačit řadu plevelů. Použití prutových bran je účinné. Přísun kočovných včelstev k porostu
pohanky může zvýšit výnos nažek až o 30-40 %. Sklizeň provádíme při plné zralosti 3/4 nažek, kdy jsou stonky ještě živé. Ihned po
sklizni se pohanka čistí a ukládá na rošty, kde se provětrává neupraveným vzduchem, aby neplesnivěla.
Proso seté
EPOS
Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR
V. Nezvala 977, 675 71 Náměšť nad Oslavou
tel.: +420 568 620 069
fax: +420 568 620 547
Nemá zvláštní nároky na předplodinu kromě požadavku co nejmenšího zaplevelení pozemku. Nejlépe využívá půdu ve staré síle.
Z předplodin jsou proto nejvhodnější okopaniny, luskoviny a ozimé směsky případně lze proso zařadit jako následnou plodinu po
zaoraných ozimech. Proso zapleveluje následnou plodinu.
K prosu oráme na podzim. Na jaře pozemek smykujeme a opakovaně vláčíme (proti výparu a plevelům). Proso nesnáší zamazání.
Vzhledem ke krátké vegetační době se hnojí obvykle před setím. Proso vyséváme při teplotě půdy 8-10oC (konec dubna, počátek
května) tak, aby vzcházelo po odeznění nízkých květnových teplot. Porost zakládáme do úzkých řádků 12,5-15 cm výsevkem
20-22 kg.ha-1, což je asi 350-500 obilek na 1 m2. Širokořádkový výsev (řádky 30 cm, 15-18 kg.ha-1, 250-300 obilek.1 m-2) umožňuje
meziřádkové plečkování pro omezení plevelů a provzdušnění půdy. Po zasetí pozemek válíme. Během vegetace regulujeme plevele
vláčením po zakořenění tj. vytvoření 4.-5. listu nebo plečkováním.
Proso dozrává velmi nerovnoměrně. Sklizeň zahajujeme při dozrání obilek v horní třetině laty (nažky jsou vybarvené, lesklé). Sláma
je u prosa v době sklizně živá, zelená. Sklízecí mlátičku je nutno upravit podobně jako při sklizni řepky. Po sklizni je nutné odstranění
příměsí čištěním a dosoušení – provětrávání neupraveným či předehřátým vzduchem. Proso se ukládá na rošty.
Laskavec (Amaranthus)
Nemá zvláštní požadavky na předplodinu. Vhodnou předplodinou jsou obiloviny, luskoviny, brambory, řepka nebo travní porosty.
Velmi malé semeno laskavce vyžaduje kvalitní přípravu půdy. Laskavec má pomalý počáteční růst a v tomto období je citlivý na
půdní přísušek a plevele. Cílem jarní přípravy půdy je proto vytvořit čistý pozemek bez plevelů za současného uchování půdní vláhy.
Doporučuje se opakované mělké vláčení v době, kdy plevele vzcházejí. Laskavec je možné vysévat jakmile teplota půdy dosáhne
10 -12 °C. Půda k výsevu musí být utužená. Semena laskavce je třeba vysévat mělce, do stejné hloubky.
Norma výsevu je 0,8 -1,2 kg/ha. Optimální hustota porostu je 320 tisíc až 400 tisíc klíčivých semen
na hektar. Pro zajištění dobré sklizně je třeba, aby bylo 25-35 dobře vyvinutých rostlin na 1 m2. Šířku
řádků je možné volit podle použitého secího stroje a kultivačního nářadí od 20 do 45 cm. Ochrana
proti plevelům spočívá v plečkování (2-3x). Za dva až
tři týdny po vzejití nastává intenzivní růst nadzemní
části laskavce a není většinou již možné ani nutné
provádět mechanické kypření. Sklizeň a posklizňová
úprava zrna je velmi náročná. Problémem při pěstování
laskavce je jeho nerovnoměrné dozrávání.Velice účinné
je teplé a suché počasí a především mráz který porost
„přírodně desikuje“. Sklizeň je třeba provést rychle,
aby se snížily ztráty vypadáváním zrna. Osvědčilo se
využití sklízecích mlátiček upravených pro sklizeň
semen vojtěšky nebo jetele.
Jakon
Se řadí k vytrvalým rostlinám. Je tolerantní k nižším teplotám. Optimální pro pěstování jsou půdy bohaté na humus, dostatečně
propustné, s pH 5,5-8. Jakon sázíme poslední dubnovou dekádu nebo počátkem května. Teplota půdy by měla dosahovat 4-5 °C.
Vysazují se množivé hlízky nebo sazenice do bramborových řádků. Sadbu sázíme do sponu 0,75 x 0,7 m nebo 0,625 x 0,8 m do
hloubky 60-90 mm. V osevním postupu ho řadíme podobně jako brambory po zhoršujících plodinách. Sklizeň se provádí v září až
říjnu. Velký důraz je kladen na co nejšetrnější zacházení s hlízami, které obsahují v době sklizně až 90 % vody a jsou velmi náchylné
na poškození. Skladují se při teplotě 2 °C v rašelině. V průběhu skladování je nezbytné uložené hlízy třídit a plesnivějící hlízy
odstraňovat.
Čekanka obecná
Vyžaduje půdy výhřevnější s dobrou zásobou živin. Je nenáročná na předplodinu. Optimální předplodinou jsou obilniny, vhodné jsou
také brambory hnojené hnojem. Příprava se provádí těsně před výsevem, aby se zabránilo růstu plevelů.Výsev čekanky se doporučuje
po 20. dubnu při teplotě půdy asi 10 °C. Výsevová vzdálenost je doporučena 60-80 mm s následným jednocením. Hloubka výsevu
5-10 mm. Meziřádková vzdálenost se doporučuje 450 mm. Požadavek je dosáhnout minimálně 160 000 jedinců na hektar. Výsevek
na jeden hektar je 4-6 kg, při přesném setí
obalovaného osiva 2,5-4 kg. Během vegetace
se doporučuje minimálně dvakrát plečkovat.
Při prvním plečkování se používají ochranné
kotouče, aby se nezahrnuly malé rostlinky.
Hnůj v dávce 20-30 t.ha-1 se rozmetá na podzim
obvykle spolu s 40-60 kg P2O5 a 100-120 kg
K2O.ha-1 a zapravuje se do půdy střední orbou.
Následuje hluboká orba (0,30 m), která je
jedním z předpokladů kvalitního a vysokého
výnosu.
Netradiční olejniny
Čirok
Lnička setá
Je teplomilná rostlina dobře snášející sucho. Vyznačuje se nenáročností a značnou plasticitou. Nesnáší však pokles teplot pod 10 °C.
Pro čirok jsou vhodnými předplodinami okopaniny a luskoviny, snáší opakované pěstování 2-3 roky po sobě. Je dobrou předplodinou
pro jarní obiloviny a technické plodiny. Pozemky však musí být dobře vyhnojeny. K dosažení dobrých výnosů je nezbytné hnojení
20-50 kg N, 35-65 kg P2O5, 30-45 kg K2O.
Vhodná doba setí je při teplotě půdy v hloubce 0,10 m alespoň 15°C. Při pěstování na zeleno sejeme do užších řádků 0,15-0,40 m
s výsevkem 30-50 kg.ha-1. Hloubka setí je 30-50 mm. Po setí čiroku pozemek válíme. Na zelenou píci sečeme čirok před metáním
(když je vysoký asi 0,50 m), na siláž ho kosíme na začátku metání (později rychle dřevnatí a špatně obrůstá). Obvykle dává dvě
seče, první podle podnebí koncem června až do poloviny července, druhou od poloviny do konce září. Sklizeň čiroku zrnového se
doporučuje provést dvoufázově, protože v době žluté zralosti zrn má zelená hmota poměrně vysoký obsah vody.
Je velmi skromná plodina. Je velmi odolná vůči
suchu a dobře snáší i nízké teploty v počátečních
fázích růstu. Má krátkou vegetační dobu,
v průměru asi 3,5 měsíce. Dá se pěstovat jako
hlavní plodina nebo meziplodina. Daří se jí
téměř po všech předplodinách vyjma plodin
čeledi brukvovité. Nejlepší předplodinou jsou
luskoviny a luskoobilné směsky.
Na dobře zásobených půdách se obejde bez hnojení. Se zřetelem na velmi krátkou vegetační dobu postačí hnojení
před setím. Příprava půdy je obdobná jako pro všechny drobnosemenné plodiny. Vyžaduje co nejranější setí. Seje
se obvykle do obilních řádků. Při širokých řádcích je možno lničku během vegetace plečkovat. Norma výsevu je
8-12 kg.ha-1 (max. 400 rostlin.m-2). Hloubka setí 10-20 mm. Brzy zasetá lnička se sklízí před ozimou řepkou v plné zralosti. Sklízí
se obilními žacími mlátičkami.
Merlík chilský (Quinoa)
Klíčí při teplotách 5-7 °C. Během vegetace je poměrně odolná proti chladu i suchu. Dobře roste na středních i lehčích půdách, může
růst i na velice chudých stanovištích. Chinoa není náročná na předplodinu. Sama působí v osevním postupu fytosanitárně. Příprava
půdy i pěstování je podobné jako u Amarantu. Chinoa se vysévá koncem dubna a počátkem května při teplotách půdy 5-7 °C. Výsevek
je 5 kg/ha. Zkouší se hustoty porostu od 100 do 500 rostlin.m-2 při vzdálenosti řádků 125 až 500 mm. Kompenzační schopnost chinoi
je velká. Vzhledem k většímu zaplevelení je nutná meziřádková kultivace (plečkování). Při výsevu do užších obilních řádků se
regulují plevele vláčením nebo se neprovádí ošetření proti nim vůbec.
Chinoa dozrává nerovnoměrně. Doporučuje se přímá
sklizeň žací mlátičkou. U porostů s vyšším obsahem
vody dvoufázová sklizeň (sečení a řádkování a sběr
a výmlat), je-li vhodné počasí. Po sklizni je nutné
okamžité čištění a dosoušení.
Netradiční luskoviny
•
•
•
•
•
–
Sója luštinatá
Fazol obecný
Čočka jedlá
Lupina bílá
Cizrna beraní
viz Metodický list Luskoviny
Netradiční okopaniny
Topinambur hlíznatý
- viz Metodický list Okopaniny
Krambe habešská (katrán)
Vyžaduje čisté, nezaplevelené půdy. Je velmi vhodnou jarní olejninou pro teplejší oblasti ČR. Krambe je při vzcházení citlivá na
mráz, ale po vzejití snáší i teploty -4 °C. Vhodnými předplodinami jsou chlévským hnojem hnojené okopaniny, luskoviny, luskoobilní
směsky, jeteloviny, obilniny, kukuřice nebo drobné zrniny. Nevhodnými předplodinami jsou všechny brukvovité druhy. Na podzim
postačuje střední orba, časně na jaře kvalitní předseťová příprava. Seje se až po jarních obilninách, kdy průměrné denní teploty
dosahují 8-9 °C (polovina dubna). Krambe má krátkou vegetační dobu (110-130 dní). Norma výsevku se řídí podle klíčivosti a činí
20-30 kg.ha-1. Vysévá se do řádků 150, spíše 200-300 mm širokých, do hloubky 20-30 mm. Po zasetí se doporučuje osivo uválet.
Krambe nemá dobrou konkurenceschopnost vůči plevelům. Mladé porosty nemohou být vláčeny. Při setí do širších řádků je možné
použít meziřádkovou kultivaci proti plevelům.
Krambe se sklízí, když většina listů opadá a šešule a horní větve získají barvu slámy. Sklízíme při vyšší vzdušné vlhkosti. Krambe je
možno sklízet přímo žacími mlátičkami. Po sklizni je třeba dosoušet semeno pod 10 nebo lépe 8 % vlhkosti studeným nebo ohřátým
vzduchem.
Koriandr setý
Nejlépe roste v nezaplevelených, výhřevných a hlubokých písčitohlinitých půdách zásobených humusem a živinami ve staré půdní
síle. Z počátku vyžaduje dosti vláhy, za květu a při dozrávání potřebuje sucho a teplo. Koriandru se nejlépe daří po okopaninách,
seje se také po obilninách, luskovinách, jetelovinách a jetelotravních směskách. Po sobě je nesnášenlivý. Půdu připravujeme co
nejpečlivěji. Vyséváme od poloviny března nebo v dubnu do řádků 250-300 mm širokých. Sejeme asi 14 kg.ha-1 osiva do hloubky
10-20 mm.
Sklízíme podle doby setí a průběhu počasí v srpnu (ale i později), když dozrála převážná část semen. Sečeme jej časně z rána za rosy.
Semeno pečlivě ošetřujeme, aby brzy doschlo.