04. Webová stránka, internetový portál – autorské

04. Webová stránka,
internetový portál – autorské
právo, softwarové patenty
© 2005 – 2006 Michal Černý, Ph.D.
www.michalcerny.net
Upozornění
Tento text je určen pouze pro studijní účely
studentů magisterského studijního programu
oboru právo na Právnické fakultě Univerzity
Palackého v Olomouci, zejména předmětu
Právo informačních technologií.
Bez souhlasu autora nesmí být tento text veřejně
šířen ani využit k jinému účelu, než je výše
uvedeno.
Témata
Autorská činnost,
Webová stránka,
Používání stránky – licenční smlouva,
Internetový portál a nakládání s ním,
Protiprávní úkony
Softwarové patenty
Autorská činnost
Jedna z mála činností, která je právem
neregulována zvláštním předpisem
Běžně není považována za podnikání
Avšak taková argumentace není jedna jediná
A podle mého názoru není správná.
Proč:
Interpretace § 2/1 ObZ – odkaz na pojem
podnikatele (podle § 2/2 ObZ)
Běžná interpretace § 2/2 je taková, že autorská
činnost není zahrnuta pod ani jedno písmeno,
ale – je tomu tak skutečně?
§2/2/c ObZ: Osoba, která podniká na základě
jiného než živnostenského oprávnění podle
zvláštních předpisů,
Důsledky?
Různý charakter právního vztahu
Odlišná odpovědnost za škodu
Odlišný smluvní režim při vytváření autorských
děl na zakázku
Webová stránka
Autorské dílo - § 2 AZ (Z 121/2000 Sb.)
"dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným
výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně
vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez
ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam".
AZ uvádí příkladmo hlavní druhy autorských děl, mezi které
zařazuje "dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo
dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo
pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným
fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné,
jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla
urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické".
Počítačový program
Autorské dílo je i počítačový program, a to za podmínky, že je
původní ve smyslu vlastního tvůrčího výtvoru autora
Na počítačové programy musíme proto uplatňovat odlišná
hlediska než na jiná autorská díla, neboť např. program ve
formátu html, který plní úlohu vstupního rozhraní pro tzv.
"vyhledávač" na Internetu má své funkce a strukturu dány
předem logikou věci a v závislosti na psychologii užívání
stránky, po programové stránce se vnitřní strukturou
nebude příliš lišit od jiných "vyhledávačů", neboť musí
obsahovat stejné základní struktury podle příslušného
programovacího jazyka, kterým je zde html.
Tvůrčí přínos?
Tvůrčí přínos nemůže spočívat pouze v
myšlence výběru díla, na kterém by bylo
provedeno plagiátorství, zkopírování
zdrojového textu a pozměnění jedné
nepodstatné části díla (např. uvedení nového
označení "původce a kontaktních údajů ve
webových stránkách").
Mechanická transofrmace
Stejně nemůže být za tvůrčí přínos považována pouhá
mechanická transformace díla do jiného formátu - např.
převedení hudebního díla vyjádřeného v digitálním formátu
CDA do jiného formátu zápisu (např. digitální formát mp3),
neboť ji nemůžeme považovat ani za zapracování díla do jiného
díla (ať již ve formě sborníku nebo citace), ani za nové dílo ve
smyslu vlastního tvůrčího vyjádření autora.
Tato činnost nemůže být považovaná ani za překlad do
jiného jazyka, neboť se u transformace jedná o činnost
mechanickou, prováděnou opět výpočetní technikou podle
předem stanoveného formátu převodu, a proto je zde tvůrčí
prvek vyloučen.
Definice počítačového programu .
AZ sám nedefinuje počítačový program, avšak
můžeme jej charakterizovat jako cit. "soubor
příkazů a instrukcí použitých přímo nebo
nepřímo v počítači. Příkazy a instrukce
mohou být napsané anebo vyjádřené ve
zdrojovém kódu nebo ve strojovém
kódu."[1]
[1] Cit. Autorský zákon SR (zákon 383/1998 Z.z.),
citováno podle Gregušová, D.: Počítačový program a
právo, Univerzita Komenského Bratislava, 1999
Otázka zveřejnění díla
"Při všech způsobech uveřejnění díla je z hlediska tohoto pojmu
bezvýznamné, zda se tak stalo na objednávku, anebo z
vlastního popudu autora (viz např. vydání díla vlastním
nákladem autora aj.). Postačuje přitom jen sama možnost, aby
se veřejnost s dílem, určeným podle autorovy vůle k uveřejnění,
seznámila. Není také rozhodno, zda se veřejnost s takto určeným
dílem seznámí hromadně [naráz více individuálně (jmenovitě)
neurčených osob], anebo postupně."[1]
[1] Cit.: Telec, I.: Komentář k autorskému zákonu § 10
(zákon 35/1965 Sb.), in ASPI: 19744 (LIT)
Otázka vydání díla
"vydání díla", jímž se rozumí "zahájení
oprávněného veřejného rozšiřování rozmnoženin
díla".
Literatura se k otázce vydání "webové stránky"
nevyjadřuje - tento pojem má svůj tradiční význam
spíše u děl literárních, fotografických apod., avšak svůj
význam neztrácí ani pro webové stránky.
Vydání webové stránka = den, kdy se s ní poprvé
mohla veřejnost seznámit
Vznik ochrany díla
Autorskoprávní ochrana vzniká "prvním vyjádřením díla v
jakékoliv vnímatelné podobě" (§ 9 odst.1 AZ), tzn. např.
dokončením webové stránky.
Podle čl. 5 Bernské úmluvy[1] se autorskoprávní ochrana
poskytuje ve všech ostatních státech smluvní unie založené
Bernskou smlouvou v takovém rozsahu, v jakém domácí
zákonodárství smluvních států poskytuje ochranu domácím
autorům.
[1] Plný název zní: Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl
ze dne 9. září 1886, doplněné v Paříži dne 4. května 1896, revidované
v Berlíně dne 13. listopadu 1908, doplněné v Bernu dne 20. března
1914 a revidované v Římě dne 2. června 1928, v Bruselu dne 26. června
1948, ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Paříži dne 24. července
1971 - vyhlášená ve Sbírce zákonů jako Vyhláška Ministerstva
zahraničních věcí 133/1980 Sb.
Území ochrany díla
V této souvislosti se při úvahách o ochraně poskytované
webovým stránkám a dalším počítačovým programům
musíme vyrovnat s otázkou interpretace současnosti
uveřejnění při umístění programu na síť Internet. Na
tento problém můžeme pohlížet ze dvou pohledů - z
pohledu formálního, kterým je umístění na trh na
území smluvního státu, tedy např. do národní domény
".cz" nebo na server skutečně umístěný v některém
státu, nebo pohledu materiálního, který akcentuje
dostupnost díla na území více smluvních států.
Dílo a jeho název
Chráněn je rovněž název díla, a to proti parazitování
Chráněny jsou rovněž názvy postav
Ochrana názvu postav je důležitá na Internetu z negativního hlediska.
Vyhledávače pracují na principu prohledávání obsahu souborů "html" a
katalogizaci nalezených údajů nebo klíčových slov. Z vývoje Internetu je
známá praxe zneužívání jmen známých osobností (např. hereček, zpěvaček
apod.) k přilákání pozornosti uživatelů na stránky, které se jinak danou
osobností vůbec nezabývají popř. zabývají povrchně. Obdobná situace může
nastat neoprávněným přilákáváním pozornosti uživatelů Internetu klamavým
zadáním klíčových slov se jménem postavy autorského díla - např. "James
Bond" nebo "007".[1]
[1] Pozn. autora: Jak jméno postavy "James Bond", tak i "007" jsou názvy postavy v
literárních dílech Iana Fleminga, později zfilmovaných. Dosud poslední film s uvedenou
postavou byl uveden do distribuce v ČR pod názvem "Dnes neumírej" (orig. "Die Another
Day"), © 2002 Metro Goldwyn Maer Studios Inc.
3 práva autora …
Autorské právo přiznává autoru tři základní práva,
a sice:
Právo na autorství (na zveřejnění díla nebo
rozhodnutí o zveřejnění díla),
Právo na rozhodnutí užití díla a udělení svolení
třetí osobě k užití díla a
Právo na autorskou odměnu (honorář).
Způsob zobrazení stránky
Webová stránka tak může být prezentována
v různé podobě v závislosti na zvoleném
nastavení. Jde o vlastnost internetových
prohlížečů a ačkoliv autor ve většině případů
nemůže zabránit některým změnám, je jeho
dílo chráněno ve všech zobrazitelných
podobách.
Dovolené strpění …
Volná užití díla
Volné užití je užitím díla a znamená v obecné rovině
pouze tolik, že pro osobní potřebu je kdokoliv
oprávněn užít autorské dílo tak, že:
zhotoví rozmnoženinu, záznam nebo napodobeninu
autorského díla,
si nechá na objednávku zhotovit fotografickou nebo
reprografickou technikou rozmnoženinu díla na
papír.[1]
[1] Podle § 30 odst.2 písm. b) však s výjimkou vydané
hudební partitury
Volné užití díla se nevztahuje
Volné užití díla pro osobní potřebu se podle §
30 odst.1 vztahuje na díla literární, hudební i
zvukově-obrazová, nevztahuje se ale na
počítačové programy a na elektronické databáze,
či na napodobeniny díla architektonickou
stavbou.
Problém webové stránky
Ustanovení § 30 vylučující z volného užití díla počítačové
programy vnáší do užití webových stránek jeden
zvláštní problém. Jde především o skutečnost, že
webová stránka na síti Internet je sama souborem a
může proto být považována za počítačový program
svého druhu, ačkoliv se dále můžeme zabývat i otázkou,
nakolik je při absenci legální definice "počítačového
programu" v AZ důležité zabývat se vnitřní strukturou
programového souboru a komparací se souborem,
který není programovým, nýbrž pouze datovým.
Běžná stránka s čistým textem může být také i jen pasivní,
tzn. nemusí v ní být naprogramovaná žádná funkce,
ovšem ve většině dnešních stránek takové jednoduché
funkce být naprogramovány mohou. Jde např. o
zobrazení písma, optimalizaci pro zjištěnou velikost
obrazovky dotazem na počítač uživatele, animované
prvky apod. Pokud totiž budeme webovou stránku
považovat a priori za počítačový program, pak jej
nikdy nebude možno volně využít a většina
činností uživatelů na Internetu spočívající v
prohlížení stránek bude pak uskutečňována na
smluvním základě licenční smlouvy podle § 46 a
následujících.
Licenční smlouva
Licenční smlouva je zvláštní smluvní typ upravený v AZ. U
licenční smlouvy právo užívat dílo vyplývá ze smluvního
ujednání autora (nebo osoby vykonávající autorova práva) a
uživatele díla.
Na rozdíl od zákonných licencí upravených v § 31 a násl. je
právním titulem pro užívání díla shoda vůlí obou smluvních
stran. Možnost dispozice s předmětem smlouvy je podle zákona
poměrně široká - licence může být poskytnuta jako výhradní i
nevýhradní, omezená na určité způsoby užití díla nebo bez
takových omezení, a dále také v omezeném nebo neomezeném
rozsahu.
Podle § 46 také platí, že není-li sjednáno jinak podle § 49 odst.2
AZ, pak se licence poskytuje jako úplatná, tzn. autoru vzniká
právo na odměnu za užití díla.
Odměna nebo také úplata za poskytnutí licenčního práva je podle § 49
podstatnou náležitostí smlouvy. Pokud chybí ujednání o odměně, pak je
smlouva neplatná, nejde-li o dva zvláštní případy, které přímo AZ stanoví.
Prvním z nich je případ, kdy z jednání stran o uzavření smlouvy vyplývá
vůle uzavřít licenční smlouvu i bez určení odměny nebo způsobu jejího
výpočtu. V tomto případě pak autoru náleží odměna ve výši obvyklé s
ohledem na podmínky užití díla, způsob etc. Druhým případem, který je z
hlediska tématu této práce důležitější, je pak uzavření licenční smlouvy
bezúplatné. AZ tuto možnost upravuje v § 49 odst.2 písm. b), a to tak, že
"strany ve smlouvě sjednají, že licence se poskytuje bezúplatně".
Licenční smlouva nemusí být uzavřena v písemné formě, ledaže jde o licenci
výhradní (§ 46 odst.4 AZ). U licencí nevýhradních postačí ústní forma
nebo také konkludentně uzavřená smlouva. Takové licence budou na
Internetu nejčastější.
Pokud se budeme zabývat teoretickým rozborem
uzavření licenční smlouvy na užívání webových
stránek, pak prakticky jen velmi ojediněle
dochází ke zobrazení zvláštních podmínek
užití stránek před jejich samotným
zobrazením. Takové případy jsou většinou
omezeny pouze na ty stránky, na kterých by
jejich obsah nebo zobrazení určité osobě pod
určitou hranici mohlo být považováno za
nelegální
Pokud stránka obsahuje alespoň nějaké licenční podmínky,
pak je možné jejich obsah přijmout mlčky, tedy
konkludentním jednáním. Přijetí těchto podmínek můžeme
předpokládat, neboť opak by vedl k jednoznačnému závěru ve
smyslu užívání díla bez platně uzavřené licenční smlouvy.
Drobný problém může nastat, pokud daná stránka žádné takové
ujednání neobsahuje a ani není možno takový závěr dovodil
interpretací jejího obsahu (např. z textu "Tato stránka vznikla
díky mému nadšení a je určena k volnému a bezplatnému použití
všem, kteří se zajímají o mobilní telefony Siemens").
Nemá-li stránka žádné takové ujednání, pak jen těžko
můžeme interpretovat vůli autora směřující k uzavření
licenční smlouvy, neboť chybí subsidiárně aplikovatelná
ustanovení. Situace by byla jednodušší, kdyby počítačové
programy nebyly výslovně vyloučeny z volného užití díla v §
30.
Odměna nemusí spočívat pouze v penězích, v
teoretické rovině by mohla spočívat i ve směně za
jiné plnění hmotné povahy. Od těchto úvah nás již
jen drobný krůček dělí od jiného plnění nehmotné
povahy, kterým může být "strpění zobrazení
reklamního sdělení v autorském díle".
Z hlediska zákazu šíření nevyžádané reklamy podle § 2
odst.1 písm. e) zákona 40/1995 Sb. bude důležité, aby
ke zobrazení reklamy nedošlo dříve, než je načten
obsah autorského díla nebo zobrazen návrh
licenčních podmínek či licenční smlouvy.
Bezúplatné zákonné licence
Citace,
Katalogová licence,
Užití díla umístěného na veřejném prostranství,
Úřední a zpravodajská licence,
Užití díla v rámci občanských a náboženských obřadů a v rámci školního
představení,
Užití školního díla,
Právo oprávněného uživatele souborného díla za účelem přístupu k jeho
obsahu,
Právo knihovny, archivu nebo jiného nevýdělečného kulturního či
vzdělávacího zařízení na pořízení rozmnoženiny díla pro archivní a
konzervační účely,
Právo osob dle předchozího bodu na půjčování nebo pronájem originálu
nebo rozmnoženiny,
Právo vlastníka originálu nebo rozmnoženiny díla fotografického nebo
výtvarného k bezplatnému vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla.
Užití díla podle § 58 - díla
zaměstnanecká a zhotovená na
objednávku
Odstoupení od smlouvy má podle § 351 ObZ za
následek zánik všech práv a povinností ze smlouvy a
všechna nabytá plnění musí být vzájemně vrácena. Od
smlouvy lze odstoupit kromě případů vymezených ve
smlouvě také z důvodu prodlení dlužníka či věřitele (§§
345 a násl. ObZ, § 517 a násl. OZ). V této souvislosti
musíme upozornit na otázku právní úpravy § 58 odst.8
AZ, podle kterého "práva a povinnosti podle odstavců 1
až 6 zůstávají skončením právního vztahu podle odstavce 1,
popřípadě podle odstavce 7 nedotčena."
odměna autora je u pravých zaměstnaneckých
děl (tj. u autorských děl vytvořených
zaměstnancem podle pracovního práva)
konzumována mzdou, u nepravých
zaměstnaneckých děl podle odst.7 je odměna za
autora součástí ceny za vytvoření díla. Pokud by
nedošlo k uhrazení této ceny, pak by se autoru
nedostalo jeho majetkového práva a na straně
objednatele by došlo k bezdůvodnému
obohacení.
Internetový portál a nakládání s ním
Co je to internetový portál?
Jakou má povahu?
Složky portálu
Popis: Hmotná + nehmotná složka
Hmotná složka je zastupitelná, nehmotná
složka je nezastupitelná!
Právní zařazení portálu
Podnik / část podniku? (podnik je věc
hromadná ex lege)
Databáze?
Jiná věc hromadná…
Jeden portál může být považován zároveň za
část podniku, databázi či jinou věc hromadnou.
CZ právo zná i věci nehmotné povahy.
CZ právo ovšem nedefinuje věc hromadnou ->
literatura ovšem odkazuje na ABGB
Omezení?
Nakládání s portálem může omezit zákon –
např. portály orgánů veřejné moci – res extra
commercium (Z 365/2000 Sb. o informačních
systémech veřejné správy)
U soukromých portálů možnost nakládání není
omezena, musí však být dodržena příslušná
pravidla
Omezení?
Nesmí být porušena práva pořizovatelů databáze
(avšak je-li databáze vytvořená na objednávku, je
v obdobném režimu, jako autorské dílo na
objednávku)
ObZ - § 67a – ochrana společníků – nová
obecná formulace (Z 554/2004 Sb.) zaručuje
ochranu pro veškeré možnosti nakládání s
portálem
De lege ferenda
Situace ovšem není ideální, v rámci rekodifikace
se nabízí řešení v opětovném zakotvení věci
hromadné do českého právního řádu
Softwarové patenty
Softwarový patent = patent počítačově
implementovaného vynálezu (computer implemented
inventions)
V USA jsou softwarové patenty poskytovány, v
evropských zemích nikoliv
Příklad 1-click patent
Tento vynález byl přihlášen amazon.com
Patent byl v USA udělen: 5,960,411, na „Method
and system for placing a purchase order via a
communications network“.
Podstata vynálezu spočívá:
Citace nároku 1 z patentu ..
1. A method of placing an order for an item comprising:
under control of a client system,
displaying information identifying the item; and
in response to only a single action being performed, sending a request to order the item along
with an identifier
of a purchaser of the item to a server system;
under control of a single-action ordering component of the server system,
receiving the request;
retrieving additional information previously stored for the purchaser identified by the
identifier in the received
request; and
generating an order to purchase the requested item for the purchaser identified by the
identifier in the received
request using the retrieved additional information; and
fulfilling the generated order to complete purchase of the item
whereby the item is ordered without using a shopping cart ordering model.
Celkem patent obsahuje 26 patentových nároků …
Spory a důsledky
Příklad: Amazon.com žaloval Barnes&Noble (bn.com)
za neoprávněné využití patentu
Možné výsledky a důsledky těchto sporů:
A) Soud poskytne ochranu patentu -> zvýšení nákladů
(licenční poplatky za využití) --> 1) zdražení software
NEBO 2) nemožnost jejich využití = zpomalení
vědecko-technického pokroku
B) Soud neposkytne ochranu patentu – např. z důvodu
konfliktu s veřejným zájmem = soft.patenty jsou k
ničemu
Softwarové patenty v EU?
2002/C 151 E/05 – Návrh Směrnice EP a Rady
o patentovatelnosti počítačověimplementovaných vynálezů
Důvody – sjednocení praxe v členských státech,
EPU udělil cca 30.000 patentů na takové
vynálezy, členské státy nejsou jednotny, (UK)
HMPO „clarity but status quo“
06.07.05 EP zamítl návrh (pro zamítnutí
hlasovalo 648 z 680)
Stávající evropský patent a
komunitární patent v budoucnu
Evropský patent - uděluje EPO se sídlem v Mnichově,
EPO není úřadem EU
Evropský patent je v podstatě svazek národních
patentů, po udělení musí být provedena ještě validace u
národních úřadů
Diskuze k budoucí politice komunitárního patentu (od
ledna 06 do 31.03.06), výsledky v červnu 06
Není vyloučena opětovné otevření otázky softwarových
patentů …