Pohadka o vlkovi a ohni Mesic lezel na temne zemi po jedne strane

Pohadka o vlkovi a ohni Mesic lezel na temne zemi po jedne strane

Pohadka o vlkovi a ohni
Mesic lezel na temne zemi po jedne strane jeskyne. Po tlapce mu stekala krev. M o c dobfe vedel, ze mu ti lide
mohli zpusobit neco daleko horsiho. Hazeli po nem zapalene klacky, mohl byt rad, ze vyvazl pouze se zranenim
na tlapce. Ohen, vecny nepfitel vsech zvifat. Ani nebojacni vlci nemohli tvrdit, ze ohen je neskodny. Hloupi lide,
blahove si mysJi, ze ohen ochocili. Jak krute se myli! Z jeskyne, o kterou se Mesic opiral, vysla vlcice - zafive
zlatava srst jiskfici v temnote na vsechny strany. Vlcice se ohledla na Mesice a jeji zrak spocinul na zranene
tlapce.
"Mesici? Jsi v pofadku?"zeptala se Hvezda starostlive a okamzite se k Mesici vrhla.
"Jo, jsem, neboj, Hvezdo.."fekl a zavrcel, kdyz ho Hvezda donutila aby si na packu stoupl. Bolelo to.
"Co se ti stalo?"nalehala vlcice
"Nic vazneho - to jenom...oheii" fekl Mesic a sklopil oci.
"Uz zase jsi pozoroval lidi.." uhadla vlcice a odvedla Mesice bez jedineho protestu do jeskyne.
"Nemyslite si, ze jste tomu vlkovi ublizili?" zeptala se Klara a stale hledela do kfovi, ve kterem se zhruba pfed
pfll hodinou ocitl sedivy vlk.
" A i kdyby, tak co? Kdybychom mu neublizili my, tak on by nas zabil." Domlouval Klafe jeji starsi bratr
Kristian. Klara si ovsem o zraneneho vlka delala velke starosti, protoze vedela, ze ohen muze osklive ublizit.
Podivala se na sve nice popalene od horke plotny, na kterou si jeste jako male dite sahla. Tehdy ji dokonce i
Kristian utesoval. Sedela u ohne, ale na protest si sedla tak daleko, kam jen teplo salalo. Kone&ie se vratili
rodice a Krystof se na sestru vyhruzne podival.
"Tak co? Delo se neco?"zeptala se ji matka a Klara jen zavrtela hlavou - nechtela lhat.
"Klaro, copak se deje? To ti neni zima?" zeptala se starostlive a Klara opet zavrtela hlavou.
"Myslim, ze uz si pujdu lehnout,"Fekla Klara a v jedinem okamziku se zvedla a odesla do stanu.
Mesic zavrcel, kdyz se mu vlcice s beloskvouci srsti snazila rami osetrit.
"Mesici, bud' chvili v klidu,"napomenula ho bila vlcice
"Jiste, Vlocko.." fekl Mesic a zatnul zuby.
"Hvezdo, dones pro sveho bratra n^jake boruvky," pronesla Vlocka. Mesic neslysel, ze by Hvezda odpovedela,
ale v tehle chvili mu to bylo tak nejak jedno. Po chvili ticha uslysel, ze se jeho sestra vratila - v tlame vetvicku
borflvci.
"Mesici, te<f to bude bolet, musim zatfit tvou spalenou kuzi, aby se nic nedostalo do krve," rekla Vlocka. Citil,
jak mu vlcice polozila vetvicku na ranu a svou vlastni packou zacala boruvky drtit. Bolelo to - fesne jak rekla
Vlocka. M e l chuf fvat a vyt, ale to by nepomohlo. Po chvili tlak na ranu polevil.
"Hotovo, Mesici - doufam, ze uz si nebudes hrat s lidmi a se zradnym ohnem." Mesic kyvl a odesel z jeskyne pfimo k taboru lidi. Pomsti se jim za svou bolest.
Po Klafe se ke span! ulozili vsichni. Ohen nechali hofet s myslenkou - vsak on dohofi, az mu dojde dfevo. V te
chvili se k malemu tabofisti dostal i nadherny sedivy vlk. Kulhal. Packu mel zbarvenou do fialova a vypadalo to,
ze ho zraneni opravdu boli. Pfesel pfimo k dohofivajicimu ohni a zacal na nej nosit klacky. Kdyz ohen konecne
zacal hofet, udelal mu vlk z klaciku cesticku pfimo k nejblizsimu stromu. Oharek zacal pomalu pfeskakovat z
jedne vetvicky na druhou, az se dostal ke stromu, ktery zacal hofet oslnivym plamenem. V l k zavyl, aby varoval
smecku pfed nebezpefiim, a sam se rozbehl k jezeru .Ostrou bolest v pacce ignoroval, jen aby si zachranil
zivot. V tabofe zatim ohen pfeskakoval ze stromu na strom, vsude byl citit stiplavy kouf ktery se dostal dokonce
i do stanfl. Klara se vzbudila a pfekvapene vylezla ven. Kdyz spatfila tu kalamitu, byla zdesena. Rychle, bez
jedineho slova, vzbudila bratra i rodice. Otec popadl Klaru do naruce a rozbehl se pryc. Nastesti tabofili
nedaleko kraje lesa. Vsichni ctyfi se bez ztraty na zivote dostali z lesa ven.
Ptate se co, se delo dal? Jedna stara pani, ktera bydlela na kopci, si vsimla ohnS. Byla natolik duchapfitomna, ze
zavolala hasice, ktefi se okamzite sjeli k lesu. Zacali hasit osklivy pozar. Vsude po lese byl zmatek, vsude
mihotava svetla. A proto si nikdo nevsiml vlka, ktery se skryval v lesnim podrostu. Druhy den rano byl pozar
konecne zkroceny, ale za obef mu padly desitky stromu. Muzeme byt ovsem radi, ze to nebyly lidske zivoty.
Proto jakkoliv si lide mysli, ze majl ohen pod kontrolou, musi si vzdy dat pozor - protoze nemaji! Stejne dobfe
jako nas ohen muze zahfat nam muze i ublizit. Zalezi na torn, z jakeho uhlu se na ohen podivate. Plyne z tohoto
pfibehu vubec neco? Tezko fict jedno je ale jiste - pokud jste clovek, chovejte se k pfirode hezky, aby vam
nejaky vlk nezapalil vas maly tabor ukryty v lese.