PDF článku ke stažení…

INFORMACE
Sociálněvědní infrastruktura v „ESFRI Roadmap“
Proces ESFRI
Cestovní mapa velkých evropských výzkumných infrastruktur vznikla v roce
2006 z iniciativy Evropského strategického fóra o výzkumných infrastrukturách ESFRI (European Strategy Forum on Research Infrastructures) a
následně byla akceptována Evropskou komisí jako strategický plán dalšího
budování výzkumných infrastruktur v Evropském výzkumném prostoru. V
roce 2008 byl tento plán aktualizován a na dalších aktualizacích průběžně
pracují tematické expertní skupiny pro jednotlivé vědní oblasti. Tento dokument [ESFRI 2006 a 2008], který je všeobecně známý pod označením
ESFRI Roadmap, nyní podstatně ovlivňuje vývoj výzkumných infrastruktur
v Evropě, formulaci řady podpůrných programů EU i vědní politiky vlád
zemí Evropského výzkumného prostoru.
ESFRI Roadmap není implementována automaticky jako celek. Realizace v ní zahrnutých projektů závisí v první řadě na prioritách stanovených
v jednotlivých zemích, respektive na jejich ochotě hostit zamýšlené infrastruktury, podílet se na jejich vybudování a činnosti včetně ochoty pokrýt
významnou část nákladů. V první fázi byly vlády zemí požádány o stanovení
priorit a vyjádření zájmu o účast v konkrétních projektech Roadmap. Následně byly zahájeny projekty přípravné fáze konstrukce těch infrastruktur,
které získaly odpovídající míru deklarované podpory z jednotlivých zemí
a uspěly v příslušné soutěži 7. rámcového programu o granty. Výstavba
a provoz infrastruktur bude financován především z národních zdrojů,
zároveň jsou ale vyhlašovány výzvy v rámcových programech EU, které
směřují k podpoře tohoto procesu1.
Mezitím byla definována a na úrovni Evropské komise a vlád zemí EU
a asociovaných zemí odsouhlasena nová mezinárodní právní forma pro
organizace, která nese označení ERIC, tj. konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (European Research Infrastructure Concortium) [viz
1 V tomto roce byly např. vyhlášeny výzvy 7. rámcového programu na „implementaci společných řešení infrastruktur ESFRI“ v jednotlivých vědních oblastech,
přičemž objem rozpočtu a očekávání směřují k podání jednoho, max. dvou projektů
pro každou tuto oblast. Cílem je zavést „harmonizovaná“ řešení v oblastech průniku
projektů. V praxi to znamená, že např. všechny sociálněvědní a humanitní projekty
ESFRI jsou vedeny k podání jednoho společného projektu zaměřeného na řešení
společných problémů (viz výzva INFRA-2011-2.3.1), jako je zavádění jednotného
systému registrace uživatelů, permanentní identifikátory (jednotný systém identifikace datových souborů), vývoj různých společných registrů apod., ale též z hlediska
výzkumu substantivní témata jako např. problematika kvality a komparability dat.
- 63 -
European Commission 2009], a která je připravená specificky pro situaci
velkých výzkumných infrastruktur v Evropě. Infrastruktury z Roadmap tak
budou vznikat jako mezinárodní společnosti, jejímiž podílníky budou jednotlivé zúčastněné země.
Vlády zúčastněných zemí, resp. jejich výzkumné rady nebo ministerstva,
do jejichž kompetence výzkum spadá, jsou tak vtaženy přímo do procesu budování infrastruktur a do jejich řízení. Výzkumné instituce, které se
podílejí na realizaci projektu a provozu infrastruktury, jsou naproti tomu
v pozici servisních organizací, a to jak vůči svému výzkumnému ministerstvu, tak vůči infrastruktuře ERIC. Implementace ERIC zároveň neprobíhá
úplně hladce, v některých zemích se objevují podstatné komplikace. ERIC
např. nepodléhá povinnosti platby DPH a ne všechna ministerstva financí
jsou s tímto faktem srozuměna, zároveň se objevují i jiné problémy z hlediska kompatibility s národními právy. První aplikace o ERIC od konsorcia,
kterému se povedlo v zúčastněných zemích překonat tyto problémy, již ale
byla kompletně připravena a podána s podporou řady zemí, které se projektu účastní.
Sociální a humanitní vědy v ESFRI Roadmap
ESFRI Roadmap přinesla též nový pohled na to, co to je velká výzkumná
infrastruktura, který je příznivější pro sociální a humanitní vědy. Zatímco
dřívější strategie uvažovaly o budování takových infrastruktur především
s ohledem na velké laboratoře a zařízení typu synchrotronů, neutronových zdrojů, laserů apod., která jsou lokalizována zpravidla v jednom nebo
několika málo místech a jsou charakterizována vysokými konstrukčními
náklady, ESFRI Roadmap zahrnuje též množství distribuovaných a tzv.
virtuálních infrastruktur založených např. na rozsáhlých mezinárodních
sítích. Příprava ESFRI Roadmap pak probíhala samostatně v několika vymezených vědních oblastech, a tedy s respektem ke specifickým potřebám
těchto oblastí. Tento přístup, na rozdíl od dřívější praxe, umožnil zařazení
několika sociálněvědních a humanitních projektů do Roadmap.
Z původních šesti projektů v Roadmap 2006 v přípravné fázi neuspěl
pouze jeden a byl při aktualizaci vyřazen. U všech pěti úspěšných projektů
se jedná o distribuované infrastruktury založené na spolupráci v rozsáhlých
sítích celoevropského dosahu, které zahrnují velký počet zemí. Zároveň se
jedná o aktivity, které byly značně rozvinuté už před zařazením do Roadmap a mohly demonstrovat existenci realizačních předpokladů, vyspělost
založené spolupráce a organizační schopnosti a stabilní širokou podporu relevantní vědecké komunity. Vysoká úspěšnost projektů sociálních a
humanitních věd ovšem jistě odráží také relativně nižší finanční náročnost, respektive schopnost rozkládat náklady mezi velký počet účastníků
doprovázená rovnoměrnou distribucí výhod plynoucích ze založení infrastruktury a schopnost zainteresovat na realizaci velký počet zemí v rámci
- 64 -
dané mezinárodní sítě. V následujícím přehledu uvádíme oněch pět úspěšných projektů.
CESSDA (Council of European Social Science Data Archives)
Cílem projektu CESSDA je vytvoření jednotného evropského systému datových služeb. Ten má vzniknout na základě propojení národních archivů
sdružených ve stávající síti CESSDA a případných nových účastníků sítě,
má vytvořit přístup k datovým zdrojům pro evropský sociálněvědní výzkum
a také zázemí pro jejich využívání nehledě na lokaci dat a výzkumníků v
Evropě. Federace CESSDA v současnosti sdružuje 20 organizací z 20 evropských zemí, které shromažďují a zpřístupňují soubory sociálněvědních
dat a poskytují podporu pro jejich používání. Dohromady nyní ročně poskytují více než 100 000 souborů více než 7 000 uživatelům, další vědecké
informace poskytují více než 200 000 výzkumníkům. Datové zdroje budou
položeny do vzájemného kontextu a poskytnou východiska pro evropský
komparativní výzkum, spolupráci ve výzkumu v Evropě a zároveň dojde
k posílení datových infrastruktur na základě mezinárodní spolupráce, sdílení a koncentrace zdrojů.
Projekt vytvoří a zavede společné standardy, technologie a nástroje, které využije pro propojení služeb archivů do společného systému, a vytvoří
jednotný internetový přístup do datových knihoven (one-stop shop) umožňující vyhledávání, přístup, analýzu a stahování dat. Data budou položena
do vzájemného kontextu, dojde k propojení datových zdrojů a informací
o datech na několika úrovních, což mimo jiné zahrnuje např. založení elektronických archivů sociálních indikátorů a výzkumných nástrojů, databází
nástrojů pro harmonizaci dat pro mezinárodní komparaci (standardizované proměnné, převodní klíče atp.). Součástí bude systematická činnost při
tvorbě, správě a zpřístupňování mezinárodních databází. Projekt rozšíří
síť za účelem systematického pokrytí více druhů datových zdrojů (včetně
např. spolupráce s producenty oficiálních statistik). Zpřístupnění maxima
relevantních dat za tímto účelem posílí datové služby v členských zemích.
Součástí je nastavení mezinárodních standardů a prohloubení profesionalizace.
CESSDA-ERIC bude založen na vytvoření relativně malého koordinačního centra, které bude zároveň spravovat společné administrativní
a technické zázemí infrastruktury, a síti poskytovatelů dat a služeb tvořenou
národními archivy (uzly). Společné činnosti mezinárodní infrastruktury
(např. vývoj standardů a technologií, výukové programy atd.) budou distribuovány v rámci sítě. Současná CESSDA je znázorněna na mapce (viz
mapa 1). Nelze předpokládat, že všichni členové stávající sítě budou schopni se od počátku plně zapojit do mezinárodního podniku CESSDA-ERIC,
organizace proto bude mít flexibilní strukturu členství umožňující různé
nastavení vlastnických vztahů, externí spolupráci a různě definovaná prá- 65 -
Mapa 1. Zapojení zemí do CESSDA: situace v závČru projektu
pĜípravné fáze v r. 2010
CESSDA
zemČ zapojené do projektu
pĜípravné fáze
ostatní þlenové CESSDA
asociovaní partneĜi
Zdroj: CESSDA-PPP.
va, povinnosti a pozice. Českým partnerem je Sociologický datový archiv
Sociologického ústavu AV ČR.
CLARIN (Common Language Resources and Technology Infrastructure)
CLARIN je projekt propojení evropských jazykových zdrojů (např. jazykových korpusů) a vývoje technologií pro jazykový výzkum. Má za cíl
poskytnout snadno srozumitelný a přístupný archiv, který bude obsahovat
jazykové zdroje, data a technologie nejen všech členských zemí, ale také
jazyková data jazyků v nich studovaných a témata spojená s migrací. Díky
novým technologiím budou mít lidé v jednotlivých zemích možnost spolupracovat napříč jazyky i doménami. Sami tak podle autorů projektu mohou
- 66 -
Tabulka 1.
PartneĜi projektu DARIAH
Zakládající þlenové
Arts and Humanities Data Service (AHDS), Spojené království
Centre National de la Recherche Scientifique (CNRS), Francie
Data Archiving and Networked Services (DANS), Nizozemí
Max-Planck-Gesellschaft (MPG), NČmecko
Další partnerské instituce s plným þlenstvím
University of Copenhagen – Department of Scandinavian Research (NFI), Dánsko
University of Goettingen – State and University Library (UGOE), NČmecko
Academy of Athens (AA), ěecko
Archaeology Data Service (ADS), Spojené království
Athena – Research and Innovation Center in Information, Communication &
Knowledge Technologies (RCA), ěecko
European University Cyprus (EUC), Kypr
Irish Research Council for the Humanities and Social Sciences (IRCHSS), Irsko
Institute for Contemporary History (ICH), Slovinsko
Ruÿer Boškoviü Institute (RBI), Chorvatsko
Oxford University Computing Services - Oxford Text Archive (OUCS-OTA),
Spojené království
Asociované instituce
Fondazione Rinascimento Digitale, Itálie
HUMlab Umeå University, Švédsko
Institute of Mathematics and Informatics of the Bulgarian Academy of Sciences,
Bulharsko
The Heritage Laboratory - Spanish National Research Council (CSIC), ŠpanČlsko
Swedish National Data Service, Švédsko
Zdroj: DARIAH.
přispívat k zachování a podporování multilingválního a multikulturního
evropského dědictví.
Databáze bude obsahovat množství psaných textů, ústní projevy či videa.
Mohou tu být i data všedního rázu, jako je např. shrnutí novin z určitého
dne, seznam všech užití rozmanitých slov v různých knihách, videa známých osob apod. Projekt je založen na podobném principu jako CESSDA.
Existující národní infrastruktury propojí společná centra v rámci struktury
systému CLARIN-ERIC. V současné době se projektu účastní 133 institucí
ze 32 evropských zemí. V České republice to jsou instituce tři, Univerzita
Karlova v Praze, Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně a Ústav
pro jazyk český při Akademii věd ČR.
DARIAH (Digital Research Infrastructure for the Arts and Humanities)
DARIAH reaguje na rychlý rozvoj používání digitalizace v mnoha oborech
humanitních věd a má za cíl usnadnit používání digitálního humanitního
a kulturního informačního dědictví. Dosáhne toho společným úsilím při
sdílení odborných znalostí, nástrojů a metod ICT pro vytváření, opravy,
- 67 -
konzervování, volný přístup k datům a šíření digitálních informací. DARIAH propojuje informace uživatelů (výzkumníků), informace manažerů
a informace poskytovatelů. Díky technickému rámci, který umožňuje sdílet
data mezi výzkumnými komunitami, podpoří efektivní rozvoj různých druhů databází a jejich využívání ve výzkumném procesu.
Tato infrastruktura vzniká díky přirozené proměně výzkumných praktik
v umění a humanitních vědách, která vedla k potřebě mezinárodní digitální
infrastruktury propojující dostupné informace a znalosti. Počet účastníků
je zatím čtrnáct z deseti zemí, další čtyři instituce jsou v pozici asociovaných
partnerů (viz tabulka 1), Česká republika ovšem dosud nemá zastoupení.
Případové studie jsou zpracovávány v oblasti infrastruktur pro archeologii,
studium rukopisů a sociálněvědní historii. Projekt postupně zahrne i další
obory a oblasti.
ESS (European social survey)
Cílem ESS je vývoj, příprava a realizace mezinárodních srovnávacích kvantitativních výzkumů hodnot, postojů, chování a socio-demografických
a socio-strukturálních charakteristik populací evropských zemí. Výzkumná šetření se v rámci ESS odehrávají ve dvouletých cyklech a získaná data
jsou vkládána do společných databází kvantitativních dat z těchto šetření,
které jsou od počátku v režimu „open access“ a uživatelé je mohou volně
stáhnout z Webu (http://www.europeansocialsurvey.org). ESS patří mezi
přední výzkumné projekty Evropského výzkumného prostoru (ERA), v roce
2005 získal jako první projekt v oblasti sociálních a humanitních věd Descartesovu cenu Evropské komise. Projektu ESS se účastní více než 30 zemí
Evropy včetně České republiky, jejich počet se v každém kole výzkumu mění
(viz tabulka 2). V rámci procesu ESFRI Roadmap se nyní v tomto projektu
vytváří síť infrastruktury ESS-ERIC. Projekt tak bude mít zajištěnu kontinuitu a odpovídající institucionální zázemí.
Českou účast v projektu zajišťuje Sociologický ústav AV ČR, který stál
u zrodu ESS, realizoval česká šetření ESS Round 1 v roce 2002, ESS Round
2 v roce 2004 a ESS Round 4 v roce 2009. V roce 2010 byl odsouhlasen
projekt české účasti v projektu ESS v rámci velkých infrastruktur a v současnosti se připravuje další šetření, které proběhne v roce 2011.
SHARE (Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe)
SHARE opět představuje program kontinuálních šetření, která jsou primárně zaměřena na ekonomické, sociální, psychologické nebo zdravotní
faktory procesu stárnutí. Sleduje stárnutí obecně jako sociální proces. Mezi
hlavní témata výzkumu patří demografické charakteristiky, rodinný život
a rodinné vztahy, tělesné a duševní zdraví, zdravotní péče a problémy, zaměstnání a příjem peněz, bydlení, spotřeba domácnosti nebo kvalita života.
Výsledkem je soubor dat, který nám poskytuje informace o stavu, historii
- 68 -
Tabulka 2. Úþast na výzkumech ESS Round 1 až ESS Round 4
ESS
Belgie
Bulharsko
ýeská republika
Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Chorvatsko
Irsko
Island
Itálie
Izrael
Kypr
Litva
Lotyšsko
Lucembursko
Maćarsko
NČmecko
Nizozemí
Norsko
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Rumunsko
Rusko
ěecko
Slovensko
Slovinsko
ŠpanČlsko
Švédsko
Švýcarsko
Turecko
Ukrajina
Velká Británie
Zdroj: ESS.
Round 1
2002/2003
“
-
“
“
-
“
“
-
“
-
“
“
-
-
-
“
“
“
“
“
“
“
“
-
-
“
-
“
“
“
“
-
-
“
Round 2
2004/2005
“
-
“
“
“
“
“
-
“
“
-
-
-
-
-
“
“
“
“
“
“
“
“
-
-
“
“
“
“
“
“
“
“
“
Round 3
2006/2007
“
“
-
“
“
“
“
-
“
-
-
-
“
-
“
-
“
“
“
“
“
“
“
“
“
-
“
“
“
“
“
-
“
“
Round 4
2008/2009
“
“
“
“
“
“
“
“
“
-
-
“
“
“
“
-
“
“
“
“
“
“
“
“
“
“
“
“
“
“
“
“
“
“
a vývoji evropské společnosti. V tomto rámci jsou studovány tři oblasti:
zdraví, socioekonomický status a sociální a rodinné sítě.
První vlny v letech 2004–2005 se zúčastnilo okolo 27 tisíc lidí starších
50 let z 11 zemí Evropy. V druhé vlně (2006–2007) se k projektu přidala
Česká republika a Polsko. Ve třetí vlně realizované v 7. rámcovém programu EU pod hlavičkou projektu SHARELIFE (od roku 2008) se šetření
zaměřuje též na retrospektivní životní historie jednotlivých lidí. Data jsou
volně přístupná na internetu. Proces ESFRI má, podobně jako v případě
ESS, zajistit kontinuitu a centrální koordinaci dlouhodobého šetření. Cílem
- 69 -
Mapa 2. PartneĜi v projektu SHARE (rok 2010)
ZemČ participující
v šetĜeních (vlna 1 - 3)
Další partnerské
zemČ v roce 2010
Zdroj: SHARE.
Poznámka: ZúþastnČnou zemí mimo Evropu je Izrael.
je též expanze projektu do dalších zemí EU, Švýcarska a Izraele. Dosavadní
členská základna je zachycena v mapě 2.
Proces ESFRI v České republice
Proces realizace ESFRI Roadmap se pochopitelně týká i České republiky. Ta
má od počátku své zastoupení v ESFRI a podílí se aktivně na přípravě Roadmap i na jejích aktualizacích. V roce 2007 Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy reagovalo na výzvu Evropské komise a stanovilo své priority v Roadmap. To umožnilo českým výzkumníkům zapojit se do několika
projektů přípravné fáze infrastruktur. S určitým časovým odstupem byla
vytvořena Česká cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur, která
byla schválena vládou a publikována v letošním roce, kdy též schvalovacím
procesem prošly první dvě skupiny českých projektů směřujících k zapojení
do infrastruktur ESFRI Roadmap.
- 70 -
Mezi schválenými českými projekty jsou též čtyři z oblasti sociálních a
humanitních věd, a to CESSDA, CLARIN, ESS a SHARE. Všechny tyto projekty navazují na předchozí aktivity a intenzivní zapojení českých partnerů
do mezinárodní spolupráce. Projekt DARIAH, který v této skupině projektů
není, bohužel dosud nemá v České republice žádného partnera.
Další vývoj
Na ESFRI Roadmap se nadále pracuje a lze očekávat další aktualizace,
i když rošiřování plánů jistě závisí i na úspěšnosti implementace stávajících projektů. Ne všechny dnes zařazené projekty budou v procesu realizace
úspěšné. Také můžeme ale předpokládat, že se objeví nové projekty, i když,
vzhledem k současným úsporným opatřením a rozsahu infrastruktury, která již v Roadmap je a získala již nějaké financování, bude jejich prosazení
obtížnější. Z tohoto pohledu jsou zajímavé např. projekty nových infrastruktur, které získaly podporu v 7. rámcovém programu pro vypracování
tzv. Design Studies. V rámci těchto aktivit totiž vznikají východiska pro plnění kritérií pro zařazení do Roadmap. Mezi nimi najdeme také následující
dva projekty z oblasti sociálních a humanitních věd:
Projekt GGP (Gender and Generation Programme), který je realizován
z iniciativy Ekonomické komise Spojených národů (UNECE) a integruje
navzájem srovnatelné populační národní panelové výzkumy. Šetření jsou
realizována ve tříletých intervalech a jsou doplněna kontextuálními databázemi agregovaných indikátorů a údajů o politikách.
Projekt PIREDEU (Providing an Infrastructure for Research on
Electoral Democracy in the European Union) na základech dlouhodobého programu komparativních volebních studií European Election Studies
směřuje k vybudování infrastruktury pro výzkum občanství, politické participace a volební demokracie v Evropské unii. V současnosti probíhá pilotní
studie tohoto programu.
Vendula Pecková a Jindřich Krejčí (Sociologický ústav AV ČR)
Poznámka: Text vznikl v rámci projektu podpořeného MŠMT pod reg. č. LM2010006.
Odkazy na Webu
ESFRI (European Strategy Forum on Research Infrastructures):
http://ec.europa.eu/research/infrastructures/index_en.cfm?pg=esfri
Velké infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace na stránkách MŠMT:
http://www.msmt.cz/vyzkum/velke-infrastruktury-vyzkumu
CESSDA (Council of European Social Science Data Archives):
http://www.cessda.org/
CLARIN (Common Language Resources and Technology Infrastructure):
http://www.clarin.eu
DARIAH (Digital Research Infrastructure for the Arts and Humanities):
http://www.dariah.eu/
- 71 -
ESS (European social survey):
http://www.europeansocialsurvey.org/
SHARE (Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe):
http://www.share-project.org/
http://www.cerge-ei.cz/share/
GGP (Gender and Generation Programme)
http://www.unece.org/pau/ggp/Welcome.html
PIREDEU (Providing an Infrastructure for Research on Electoral Democracy in the
European Union): http://www.piredeu.eu/
MONDILEX (Conceptual Modelling of Networking of Centres for High-Quality
Research in Slavic Lexicography and Their Digital Resources):
http://www.mondilex.org/
Literatura
ESFRI. 2006. European Roadmap for Research Infrastructures. Report 2006.
European Strategy Forum on Research Infrastructures. Luxembourg: Office for
Official Publications of the European Communities. On-line: http://ec.europa.
eu/research/infrastructures/pdf/esfri/esfri_roadmap/roadmap_2006/esfri_
roadmap_2006_en.pdf#view=fit&pagemode=none (11/11/2010)
ESFRI. 2008. European Roadmap for Research Infrastructures. Update 2008.
European Strategy Forum on Research Infrastructures. Luxembourg: Office for
Official Publications of the European Communities. On-line: http://ec.europa.
eu/research/infrastructures/pdf/esfri/esfri_roadmap/roadmap_2008/esfri_
roadmap_update_2008.pdf#view=fit&pagemode=none (11/11/2010)
European Commission. 2009. Community legal framework for a European Commission European Research Area. Council Regulation (EC) No 723/2009 of 25
June 2009. Brussels: European Commission. On-line: http://ec.europa.eu/research/infrastructures/pdf/council_regulation_eric.pdf
MŠMT 2010. Cestovní mapa ČR velkých infrastruktur pro výzkum, vývoj a inovace. Materiál schválený vládou ČR. Praha: MŠMT. http://www.msmt.cz/uploads/
soubory/vyzkum_a_vyvoj/PV_CestovnimapaCR.pdf
- 72 -