Líšnický zpravodaj č. 4/2004

ZPRAVODAJ
TRADICE PÁLENÍ
ČARODĚJNIC
A STAVĚNÍ MÁJEK
4/2004
OBSAH LISTŮ:
• Tradice pálení čarodějnic
• Řekni mi, jak se jmenuješ a já Ti řeknu,
kdo jsi…
• Květnové pranostiky – (D. H.)
• Vidíme to všichni stejně? – příspěvek
od R.Dolečka z Olšiny
• Pozvánka na akce do Letohradu – (V. Zamazal)
• Obrázky z naší obce – III.díl (V+P. Štefkovi)
• Orlické hory – (T. Bříza)
• Vypůjční doba v Knihovně
• Sbírka Zvony
• Líšnický šikula
• Ze sportu
• Blahopřejeme
Každoročně se v mnoha obcích slaví nejčastěji právě
30. dubna tzv. pálení čarodějnic a stavění májky. Naše
obec patří mezi ně. Ale víme vůbec, odkud se tento
zvyk vzal?
Mohli bychom se domnívat, že pálení čarodějnic
má něco společného se středověkem, kdy byly upalovány především babky kořenářky a mastičkářky, protože
někteří lidé jejich dar považovali za kouzla a čáry. Ve
skutečnosti má pálení čarodějnic něco společného se
starodávnými příběhy a bajkami. V těchto bájích se
říká, že Filipojakubská noc, tj. z 30. dubna, je kouzelná.
V Německu se o této noci vypráví jako o pověstném reji
čarodějnic. I Češi věřili, že báby čarodějnice tropí zvláště
tuto noc své čáry a kouzla. O samotném pálení čarodějnic před prvním májem není v české minulosti dokladu, a proto
se domníváme, že tento zvyk k nám přišel ze sousedního Německa. Je rovněž možné, že pálení čarodějnic vzešlo z pálení
Svatojánských ohňů. Přesto je tento zvyk velmi starý, který možná vznikl už v pohanských dobách.
Stavění májky má svůj prapůvod možná v keltské společnosti, která právě 1. května slaví svátek Beltine. Beltine
pochází ze slova „tine“ či „teine“, což znamená „oheň“. Na počest boha Bela se v předvečer 30. dubna zapaloval oheň.
Ten měl prý mocné a kouzelné účinky, byl považován za očišťující a povzbuzující. Lid ho proto přeskakoval a dýmem
se vodil i dobytek.
Májka se stavěla jako symbol spojení země a nebe. Zpravidla byla z kmene břízy, pomalována červenými a bílými
spirálami a na vrcholu ozdobena větvičkami hlohu. Stejně jako kolem zažehnutého ohně, i kolem májky se mělo tančit,
kruhové tance, jak se věřilo, posilovaly půdu.
Beltine byl tradičním svátkem milenců (že by odtud hlídání májky před domem nevěsty?), kteří se vzájemně obdarovávali věncem z březového proutí, což mělo stejný význam jako dnes výměna zásnubních prstýnků.
Nakonec, když jsme u těch kouzel, víte, že tam, kde roste pohromadě dub, jasan a hloh, je možné o Beltinské noci
spatřit skřítky? Nevěříte? Tak to letos zkuste…
(j.h.)
ŘEKNI MI, JAK SE JMENUJEŠ A JÁ TI ŘEKNU,
KDO JSI…
Duben:
HUGO – staré německé jméno, dá se vysvětlit jako duch, mysl, popř. duchaplný
ERIKA – jméno skandinávského původu, obdoba mužského Erik, což je ctihodný, všemocný vládce
RICHARD – jméno germánského původu, vykládá se jako mocný, tvrdý, silný vládce
IVANA – slovanská podoba jména Ivan (Jan), tj. bůh milostivý
MIROSLAVA – jméno slovanského původu, ženská obdoba jména Miroslav, což je slavný mírem; příbuzný význam
má i Slavomíra, Irena aj.
VENDULA – české jméno, odvozeno od mužského j. Václav (někdy též Vendelín), znamená víceslavná
HEŘMAN/HERMÍNA – mužské jméno je staroněmeckého původu a znamená muž od vojska, ženské jméno je
odvozeno od Heřmana, má tedy stejný význam
EMA – německé jméno vyjadřující osobu veselou, všeobsáhlou
DUŠAN – jméno slovanského původu, lze vyložit jako ten, kdo má duši, či silný, kdo má odvahu, ducha
DARJA – jméno perského původu, vyznačuje držitelku dobra
IZABELA – španělská podoba jména Alžběta, tj. Bůh je má přísaha
JULIUS – jméno latinského původu, význam není úplně znám, někdy se vykládá jako vlasatý, zářící, mladý
ALEŠ – staročeské jméno, vyjadřující záštitu, pomoc
VINCENC – jméno latinského původu, znamená přemáhající
ANASTÁZIE – jméno řeckého původu, znamená vzkříšení, zmrtvýchvstání
IRENA – jméno řeckého původu, znamená mírumilovná
RUDOLF – staroněmecké jméno, vyjadřuje slavného vlka
– jméno latinského původu, znamená silná, zdravá
ROSTISLAV – jméno slovanské, znamená ten, kdo rostí = dává růst, rozmnožuje
MARCELA – jméno latinského původu, znamená malá bojovnice
ALEXANDRA – jméno řeckého původu,ženská podoba ke j. Alexandr, což vyjadřuje obránce mužů
EVŽENIE – jméno řeckého původu, jde o osobu blahorodou, urozenou
VOJTĚCH – jméno slovanského původu, znamená útěcha, pomoc vojsku
JIŘÍ – jméno řeckého původu, znamená zemědělec, rolník
MAREK – jméno latinského původu, znamená bojovník
OTO – jméno německého původu, znamená štěstí,,majetek
JAROSLAV – staré slovanské jméno, dříve se vykládalo jako slavný silou, dnes spíše jako slavící jaro
VLASTISLAV – jméno slovanského původu, lze vyložit jako slavný vlastí (mocí, majetkem, vládou)
ROBERT – staroněmecké jméno, vyjadřuje osobu slávou ozářenou, skvělé pověsti
BLAHOSLAV – jméno slovanského původu, lze vyložit jako blahoslavený, popř. šťastně slavený
KVĚTNOVÉ PRANOSTIKY
Déšť na Filipa a Jakuba slibuje úrodný rok.
/Lacina/
Jaké počasí na vstoupení Páně, takový bude celý podzimek.
/Filip Žamberecký/
(Pranostiky dodal D.H.)
2
VIDÍME TO VŠICHNI STEJNĚ?
Václav Klaus zpochybnil smysl smlouvy ČR se Svatým
stolcem (on raději říká „stolicí“). Smlouva prý má smysl
tehdy, mohou-li si obě strany něco nabídnout, zatímco
Vatikán prý „nám“ nenabízí nic. Ptejme se, kdo všechno
v naší milé zemi pečuje o svědomí? Politické strany?
Ale kdež! Média? Co vás vede? Škola? Ta má především
vzdělávat; vychovávat může jen tehdy, pokud má na co
navázat. Co zanedbala rodina, škola nenapraví. Co tedy
rodina? Inu, jak která, často to bývá bída s nouzí. Snad
tedy skauti a podobná menšinová uskupení. Je tu ale
ještě jeden činitel – církve (součástí té nejpočetnější je
i Svatý stolec). I politikům, včetně prezidenta republiky,
by mohlo dojít, že církve vštěpují svým věřícím kromě jiného i: nezabiješ, nesesmilníš, nepokradeš, nepromluvíš
křivého svědectví a nebudeš dychtit nejen po manželce
(manželu), ale ani po majetku bližní(ho) své(ho). Jak
skvělá nabídka politikům této země, včetně prezidenta!
Zatím jim to, zdá se, moc nedochází…
Podle časopisu Perspektivy – březen 2004,
dodal Rudolf Doleček z Olšiny
MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL
LETOHRAD 2004
neděle 23. 5. 2004
15,00 hod. – kostel sv. Václava, Letohrad
ZAHAJOVACÍ GALAKONCERT
Pavel Šporcl – housle, Petr Jiříkovský – klavír
pátek 28. 5. 2004
20,00 hod. – ev. kostel, Horní Čermná
VARHANNÍ KONCERT
Matthias Jacob (SRN)
neděle 30. 5. 2004
15,00 hod. – kostel Nanebevzetí P. Marie, Letohrad – Orlice
VARHANNÍ KONCERT
Claudio Astronio (Itálie)
pátek 4. 6. 2004
20,00 hod. – kostel sv. Bartoloměje, Jablonné n. Orl.
VARHANNÍ KONCERT
Torben Krebs (Dánsko)
sobota 5. 6. 2004
20,00 hod. – kostel Nanebevzetí P. Marie, Letohrad – Orlice
SBOROVÝ KONCERT
J. Pavlica – Missa brevis – sólisté a orchestr z Prahy
sbory: Vox Angelorum Svitavy – Familia Cantorum Letohrad
sobota 12. 6. 2004
21,00 hod. – kostel Nanebevzetí P. Marie, Letohrad – Orlice
ZÁVĚREČNÝ KONCERT – BAROKNÍ NOKTURNO
Žesťový kvartet Filharmonie Hradec Králové
Luciano Zecca – varhany (Itálie)
3
KASKÁDY VÝTVARNÉHO UMĚNÍ
Sobota 22. 5. 2004
14.00 hod. zahájení na náměstí sv. Václava
14.00 hod. – 17.00 hod. vernisáže
17.00 hod. koncert v kapli sv. Jana Na kopečku
Jodlersextett Hausen am Albis Švýcarsko
Výstavy se uskuteční ve dnech od 22. 5. 2004 do neděle 30. 5. 2004 v následujících prostorách:
Městské muzeum, Městská knihovna, Zámecké arkády, Oranžérie v Zámeckém parku, Grotta v Zámeckém parku,
Galerie Pod Kaplí Na Kopečku
KONCERTY FOLKOVÝCH A COUNTRY SKUPIN POD KAPLÍ NA KOPEČKU
začátek vždy v 19.00 hodin
Pondělí 24. 5. 2004
Úterý 25. 5. 2004
Středa 26. 5. 2004
Čtvrtek 27. 5. 2004
Pátek 28. 5. 2004
Sobota 29. 5. 2004
MODRÉ PLACHTY a KŘUPKY Letohrad
WEJVRAT Letohrad
ŽŮ-ŽO-BAND z trampské osady „Toulaví jezdci“
LETRANDO Letohrad
FOFR Lanškroun
BRAY BAND Lanškroun
Mezinárodní Hudební Festival a jeho doprovodné akce potrvají až do 12. 6. 2004.
Zájemci si mohou vyžádat podrobný program a zajistit vstupenky
v MIKCENTRU, Václavské nám 77, Letohrad 561 51, tel: 465 622 092
OBRÁZKY Z NAŠÍ OBCE (IV. DÍL)
Dnes si budeme povídat o naší škole. Na začátku si
Vás hned vyzkoušíme, jací jste znalci líšnické historie.
Víte, kdy byla postavena první školní budova v naší
obci? No, a abychom Vás neodradili hned na začátku,
tak Vám dáme tři možnosti:
a) 1696
b) 1793
c) 1825
Máte pocit, že Vám něco říká rok 1793? Jestli ano,
tak máte pravdu! Již dvěstějedenáct let uběhlo od zřízení
první líšnické školy. Dle záznamů se jednalo o dřevěnou
jednotřídku s menší světnicí pro učitele č.p. 180. Ta
dodnes stále stojí nad Divokou Orlicí a díky dnešnímu
majiteli panu Podhájeckému je v dokonale zachovalém
stavu.
4
Roku 1862 se pro stále se zvyšující počet školních
dítek začalo jednat o rozšíření školy na dvě třídy. Konečně roku 1874 byla otevřena druhá třída školy v domku
č.p. 226, dříve sloužícího jako hostinec a o mnoho let
později i jako Místní Národní Výbor a hasičská zbroj-
nice. Ovšem již o deset let později byly kapacity obou
tříd opět nepostačující. Představte si, že do malé světnice
jedné třídy mělo být vměstnáno až 100 dítek, ač místa
byla jen asi pro 50. Z tohoto důvodu začali představitelé
obce smýšlet o postavení řádné školní budovy.
Starý MNV č.p. 226 v průběhu století. Demolice proběhla v roce 1970.
V roce 1885 dala místní školní rada vyhotovit náčrtek
nové školní budovy panu Františku Havlíčkovi–staviteli
ze Žamberka. Plán prvně nebyl obecním zastupitelstvem
schválen pro velikou rozsáhlost a vysoké náklady. Posléze
byl přepracován stejným stavitelem a následně roku
1887 schválen. 6. srpna téhož roku byl položen základní
kámen a příštího roku 11. září byla stavba úplně dokončena.
Při stavbě pracovalo celkem 35 zedníků, 12 tesařů
a 19 nádeníků. Stavbu řídil zdejší občan Václav Toman
č.p. 244.
16. září o půl třetí hodině odpolední byla budova
slavnostně vysvěcena veledůstojným panem Bílkem.
Celá slavnost započala slavnostním průvodem začínajíc
v chrámu Páně. Slavnostního otevření se zúčastnilo
téměř veškeré obyvatelstvo zdejší i přespolní, včetně čestných hostů jakožto i patronky zdejší školy Vysokorodé
Madame Marie Parischové ze Žamberka.
Celý náklad na postavení a zřízení nové školní budovy činil úhrnem 15.185 zlatých, 24. 9. 1888 se začalo
vyučovat.
Na závěr si dovolím uvést úryvek ze šestnácti stránkové slavnostní řeči, kterou měl c.k. okr. školní inspektor
pan Vincenc Podhajský.
„Stroje a jiné vymoženosti jsou plody časového pokroku.
Proti pokroku těžko jednati. Kdo se postaví proti jedoucímu
parostroji, aby jej zastavil, toho rozdrtí, a tak odstrčí pokrok
časový každého, kdo se proti němu vzpírá. Rozumně jedná,
kdo jde s pravým pokrokem a nestaví se proti němu. Vše vyžaduje bystrého, pravým učením probudilého ducha. „
5
ZAJÍMAVOST
Dítek školou povinných v roce 1888 bylo 196,
z nichž do zdejší nové školní budovy docházelo za vzděláním 183 dítek. Zbývající 4 docházeli do obecné, 4 do
měšťanské a 4 do soukromé německé školy v Žamberku.
Pro vady těla nedocházelo jedno dítko.
Na těchto fotografiích z 19. 3. 1941 je zachycen
ročník paní Miroslavy Wolfové. V pozadí vpravo je vidět
starý MNV.
V příštím čísle: Stavba Obecního úřadu v Líšnici.
ORLICKÉ HORY
Zatímco v našich nejvyších horách je pánem muž –
Krakonoš, Orlickým horám panuje něžná dívka jménem
Kačenka. Ta je podle pověstí nejen hezká a půvabná, ale
i dobrotivá a spravedlná. Není chudáka, kterému by nepomohla, a na druhé straně se všichni nepoctivci mohou
spolehnout, že za své špatné činy dojdou spravedlivého
potrestání.
Krásná Kačenka se líbí vládci Krkonoš, který za ní čas
od času dochází. Vždy ji požádá o ruku, neboť by si ji rád
vzal za ženu a odvezl do svého království.Kačence se ale
líbí doma v Orlických horách a nechce je opustit. Proto
pokaždé Krakonoše odmítne. Vládce našich severních
hor se odmítnutí velmi dotkne, a proto se hluboce urazí
a rozzlobí. Potom použije všechny ničivé síly, které má
k dispozici. V Orlických horách se strhne prudká bouřka, která rozvodní všechny říčky, potoky a potůčky. Silný
vítr ohýbá vzrostlé stromy a případně některý i vyvrátí.
Když se Krakonoš vyzuří, vrací se zpět domů. Po čase
ho zlost na Kačenku přejde, a tak se znova vypraví na
námluvy. Ví, že ženy jsou nevyzpytatelné, a přece jenom,
co kdyby?
Podle jiné verze pověsti je Kačenka Krakonošovou
dcerou a její manžel Rampušák je jeho zeď. Údajně spolu žijí ve shodě a bouřky zuří v Orlických horách úplně
z jiných příčin.
Kdoví...
(Podle knihy „Pověsti a příběhy z východních Čech“)
Tomáš Bříza
Obecní knihovna oznamuje občanům,
že pro malý zájem byly s platností od 1. dubna 2004, zrušeny výpůjční hodiny v pátek.
Výpůjční doba knihovny je nyní každý čtvrtek od 16 do 18 hodin.
6
SBÍRKA „ZVONY“
Sběrací listina
2 000 Kč
500 Kč
100 Kč
500 Kč
300 Kč
700 Kč
500 Kč
500 Kč
500 Kč
LÍŠNICKÝ ŠIKULA
Dostáváme se do poloviny abecedy, budeme pokračovat slovy od F–H, příště CH–J:
Kubíčkovi, čp. 277
p. Suchomel, čp. 187
Hejkrlíková Marie, Žamberk 1302
čp. 184
p. Šulcová, čp. 147
Mikulkovi, Pardubice
Černochovi, čp. 1
Šulcovi, čp. 101
Vaněčkovi
fachčit
fajčit
fišla
fet jak deka
gábl
gebeňa
gébiš
gólovat se
házet majzla
hlava mapa
hodit brka
hodit drát
hodit kus hantécu
hodit tyčku
hrnót krtkem na Slintáč
CELKEM k 16. 4. 2004 182 720,70 Kč
pracovat
spát
ryba
značně opilý
jídlo
hlava
zadek
ženit se
dávat pozor
znát, vědět
podrazit nohy
telefonovat
povykládat si
zvracet
jet metrem na
Náměstí I. P. Pavlova
ZE SPORTU
Před čtyřiceti léty
Pohádka, která (ne)musí skončit – Kateřina se nebojí tratí, ale počasí – královna Neumannová vítězí…
To je několik titulků, které opěvují současnou
českou hvězdu bílé stopy. Ale tak psaly noviny před
čtyřiceti lety:
Škodová, Břízová ve formě,… Břízová stále úspěšná,… Víťazi druhého dňa zimném časti III CS Břízová,
Fousek,…Břízová završila vítězství skvělým závěrem…
To jen namátkou několik vybraných titulů. Tak se
psalo o talentované běžkyni na lyžích z Orlických hor
Evě Břízové.
Naše lyžařky právě odjížděly na olympiádu do
Innsbrucku. Jejich hlavní úkol bylo umístit se do šestého
místa ve štafetě. To do posledního puntíku splnily. Eva
Paulusová z Jilemnice, Eva Škodová ze Štěpanic a finišmanka Eva Břízová z Líšnice.
Eva Břízová, provdaná Píčová, se narodila v Líšnici
15. 5. 1942. K běhu na lyžích se dostala ve škole při
závodech v Žamberku. V krajských přeborech doběhla
druhá a na mistrovství republiky již vyhrála. V letech
1957–1968 byla desetkrát členkou vítězné štafety na
mistrovství republiky, sedmkrát druhé místo na 5 a 10
km. Eva projížděla bílé stopy ve Finsku (až za polárním
kruhem), Bulharsku, NDR, Polsku, Jugoslávii, Francii,
Rakousku, Rusku a samozřejmě od Šumavy až k Tatrám. Její první trenér byl její otec. Později Toník Bříza
(Granda). Její tréninkový deník nám prozradil, že to
nebyl jen talent, ale velká vůle a sebezapření. Vždyť jen
přes Dubinu a Zákopanku Eva naběhala přes sedmnáct
tisíc kilometrů!
Za svoje úspěchy byla Eva Břízová ohodnocena ze Sokola Líšnice titulem Mistr sportu v roce 1965. Dodnes
musí každý obdivovat diplom – IX.OLYMPISCHE
WINTERSPIELE INNSBRUCK 1964 – EVA BŘÍZOVÁ CSSR 6 PLATZ 3x5 KM STAFFEL LANG LAUF
DAMEN.
A co říká Eva dnes? „Vždy jsem se těšila na každý
start. Pocity, když jsem si oblékala reprezentační dres,
byly úžasné, dodnes po čtyřiceti letech na ně nemohu
zapomenout. Mnohdy kroutím hlavou, když dnes dávají
sportovci přednost placeným turnajům před reprezentací.“
7
Olympionici jsou však stále vynikající parta. I naše
Eva mezi ně patří. Z pěti stovek pozvaných jich přišlo do
Prahy na jejich sraz třistapadesát! Je na co vzpomínat,
Eva Břízová-Píčová se těchto setkání pravidelně zúčastňuje. Přejeme jí, aby zdraví bylo pevné a ještě dlouho
mohla být reprezentantkou naší obce. Evo, moc Ti děkujeme za vše, co jsi pro jméno naší obce udělala!
Dodal Rudolf Doleček
Běh Terryho Foxe – dne 22. 5. 2004
Start v 10.00 od Sokolovny v Líšnici. Diplomy a trička si každý může nechat podepsat od Evy Píčové, bývalé
reprezentantky v běhu na lyžích, a Mirka Mareše, bývalého mistra ČSSR a reprezentanta na Závodě Míru.
Jsou připraveny trasy 1km–3km–15km pro cyklisty. Mohou se zúčastnit i děti na kolečkových bruslích
nebo koloběžkách. Maminky s kočárky jsou vítány, pěší
procházka pro všechny věkové kategorie. Občerstvení
zajištěno.
Srdečně zvou patroni akce TJ Sokol a Obec Líšnice.
Věříme, že každý, komu není lhostejný boj proti rakovině, si najde chvilku času a podpoří tuto akci!
Děkujeme TJ Sokol Líšnice
GRATULUJEME
Ani měsíc duben není skromný v počtu oslavenců
s kulatými narozeninami. Popřejme tedy těmto jubilantům:
50 let: Ladislav Řezáč, Líšnice 57
60 let: Olga Kloučková, Líšnice 104
Vojtěch Hajduk, Líšnice 103
Jan Píč, Líšnice 59
Ing. Josef Vencl, Líšnice 195
Dalšími, kdo si zaslouží kytičku, jsou:
78 let: Milan Buchmüller, Líšnice 33
Josef Píč, Líšnice 261
79 let: Drahoslava Hauslerová, Líšnice 171
82 let: Marie Jirčíková, Líšnice 189
Všem upřímně gratuluji a přeji vše nej…!
LÍŠNICKÝ ZPRAVODAJ, č. 4/2004, měsíčník OÚ Líšnice. Registrováno MK ČR E 14134.
Sazba a tisk:
, Helvíkovice 113, www.setservis.cz
Vychází nákladem 200 ks, cena 6 Kč.
Uzávěrka příštího čísla je v pátek 14. května 2004.
8