TEORIE A VLASTNOSTI SYNTEZÁTORU FREKVENCE

Komentáře

Transkript

TEORIE A VLASTNOSTI SYNTEZÁTORU FREKVENCE
Slaboproudý obzor
Roč. 69 (2013) Číslo 3
M. Štork: Teorie a vlastnosti syntezátoru frekvence ...
1
TEORIE A VLASTNOSTI SYNTEZÁTORU FREKVENCE ZALOŽENÉHO
NA PRINCIPU ZPĚTNOVAZEBNÍ SČÍTAČKY
Prof. Ing. Milan Štork, CSc.
Katedra aplikované elektroniky a telekomunikací; Fakulta elektrotechnická, Západočeská univerzita v Plzni, [email protected]
Abstrakt
Abstract
Syntezátor frekvence založený na principu zpětnovazební sčítačky “Flying
adder“, je relativně nový princip vytváření zlomkové frekvence z referenční
frekvence. Hlavní výhodou je to, že se celý systém skládá pouze z číslicových
obvodů. Další výhodou je rychlá odezva syntezátoru. Na druhé straně, tento
syntezátor generuje pouze průměrnou žádanou frekvenci, která není
spektrálně čistá. Přesto však byl od svého vynálezu (kolem roku 2000) tento
syntezátor již použit v řadě aplikací. V tomto článku jsou uvedeny základní
informace o vlastnostech tohoto syntezátoru včetně výsledků simulace
a realizace.
Flying-Adder frequency synthesis architecture is a comparatively new
technique of generating fractional frequency derived from the reference
frequency. The first advantage is that the system consists of pure digital
circuits. The second advantage is a fast response. On the other hand,
this synthesizer generates a desired average frequency, which is not spectrally
pure. Since its invention (around year 2000), it has been utilized in many
commercial products. The basic information concerning the properties
of the system, the simulation and implementation results are presented
in this paper.
Klíčová slova: Přímá digitální syntéza, syntezátor se zlomkovým kmitočtem,
zpětnovazební sčítačka, fázový závěs, sigma-delta, průměrná frekvence
Keywords: Direct digital synthesis, fractional synthesizer, flying adder, phase
locked loop, sigma delta, time-average-frequency
1
o počtu bitů r (vezme se r nejvyšších bitů z n) a klopného
obvodu typu D, který je zapojen jako dělička frekvence.
Na sčítačku se přivádí vstupní číslo FW, výstupem je signál
z multiplexeru o frekvenci fMUX, případně signál z klopného
obvodu D o frekvenci fFA (frekvence fFA= fMUX/2).
Úvod
Syntezátor frekvence je obvod, který na základě jedné (nebo
několika) konstantních, referenčních frekvencí vytváří signál
s požadovanou frekvencí. Vytvoření frekvence, která je
celistvým násobkem, nebo podílem referenční frekvence je
poměrně jednoduché složitější je to v opačném případě, kdy se
jedná o takzvaný syntezátor se zlomkovou frekvencí.
V současné době se pro tyto účely nejčastěji používají
syntezátory na principu fázového závěsu PLL (Phase Locked
Loop) [1, 2] nebo přímé digitální syntézy DDS (Direct Digital
Synthesis) [3, 4].
V tomto příspěvku je popsán syntezátor frekvence založený
na principu zpětnovazební sčítačky FA (Flying Adder), někdy
též nazývaný jako přímá digitální syntéza periody (Direct
Digital Period Synthesizer) nebo jako převodník čísla na
frekvenci (Digital-to-Frequency Converter). Tento syntezátor
pracuje na novém principu, který vynalezl Liming Xiu kolem
roku 2000 [5 - 15] a některé teoretické rozbory tohoto systému
jsou například až z r. 2010 [16 - 20].
Hlavní výhodou je to, že syntezátor je založen výhradně
na číslicových obvodech a lze jej proto jednoduše vyrobit
ve formě číslicového integrovaného obvodu, případně
realizovat mikrokontrolérem nebo programovatelným logickým obvodem. Další výhodou je rychlé přelaďování syntezátoru ve velkém rozsahu a to, že maximální výstupní
frekvence je N-krát vyšší než vstupní referenční frekvence
N-fázového generátoru. Nevýhodou jsou naopak rušivé
spektrální čáry, které u tohoto syntezátoru vznikají v důsledku
rozdílných délek výstupních period. Tento obvod se proto
používá tam, kde není cílem vysoká spektrální čistota frekvence výstupního signálu, ale tam kde jde o dodržení průměrného počtu pulzů za jednotku času, tj. průměrná frekvence [6].
Detailní matematický rozbor lze nalézt např. v [16 - 18].
Blokové schéma syntezátoru FA je na obr. 1. Syntezátor se
skládá z N-fázového generátoru referenčního signálu
o frekvenci fCLK se střídou 50 % a fázovým posuvem mezi
fázemi 2π / N, multiplexeru MUX, sčítačky, registru, redukce,
redukující počet bitů n z registru na rozsah adresy multiplexeru
N
fázový
gener
fCLK
D Q
MUX
r
Q
m(t )
f FA
f MUX
Redukce
n
Registr
Vstupní
číslo n
FW
Obr. 1.
n
n
Sčítačka
Blokové schéma syntezátoru založeného na principu FA,
skládajícího se z: N-fázového generátoru hodinového signálu
o frekvenci fCLK, multiplexeru MUX, sčítačky, registru, redukce
redukující počet bitů n na počet bitů r a klopného obvodu typu D.
Na sčítačku se přivádí vstupní číslo FW.
Sčítačka a registr u tohoto typu syntezátoru připomínají sice
obvod přímé digitální syntézy frekvence DDS (Direct Digital
Synthesis), je zde však podstatný rozdíl v tom, že na registr je
v případě obvodu DDS přiveden hodinový signál z externího
zdroje, zatímco v případě obvodu FA je to zpětnovazební
signál z výstupu multiplexeru. Důležitou úlohu u tohoto
syntezátoru hraje N-fázový generátor, u kterého bývá počet
fází obvykle binární mocninou, tedy např. 8, 16, 32 atd.
Slaboproudý obzor
Roč. 69 (2013) Číslo 3
M. Štork: Teorie a vlastnosti syntezátoru frekvence ...
2
V tomto článku je pro výpočty, simulace a realizaci
syntezátoru použit 8-fázový generátor. Na obr. 2 jsou
znázorněny časové průběhy na výstupu 8-fázového generátoru
označené jako S7 až S0. Průběhy lze považovat za 8-bitová
binární čísla a v horní části obrázku jsou hexadecimální kódy,
odpovídající okamžitým hodnotám průběhů (čárkovaná
svislice). Průběh SY je odvozen tak, že se na každé nástupní
hraně průběhů S7 až S0 generuje pulz. Z obr. 2 je vidět,
že výstupní frekvence pulzů SY je 8-krát vyšší než frekvence
generátoru.
20 24 28 0 …] (modulo 32) a posloupnost čísel v registru Rr =
[0 1 2 3 4 5 6 7 0 …] tj. (modulo 8). Pro tuto posloupnost
(ladící číslo FW = 4) je výstupní frekvence syntezátoru fMUX
nejvyšší a je dána časovou vzdáleností ∆ mezi nástupními
hranami N-fázového generátoru, tedy minimální perioda
TMIN = ∆ =
TCLK .
N
(1)
Z (1) pak vyplývá maximální frekvence na výstupu
multiplexeru
1
(2)
f MUX _ MAX= = N ⋅ fCLK .
∆
Pokud naopak na syntezátor přivedeme ladící číslo FW = 0,
bude obsah registru stále stejný a také multiplexer bude stále
přepnut na jeden ze signálů N-fázového generátoru a výstupní
frekvence na výstupu multiplexeru bude fCLK, což bude nejnižší
frekvence na výstupu syntezátoru.
Tab. 1. Pořadové číslo k, obsah registru Rn, obsah nejvyšších bitů Rr
a dekadická hodnota Rr, pro FW=5, n=5, r=3.
Obr. 2.
Obr. 3.
2
k
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
Časové průběhy na výstupu 8 fázového generátoru. V horní části
jsou hexadecimální čísla odpovídající okamžité hodnotě průběhů
(v pořadí od S7 do S0) [F0 E1 C3 87 0F 1E 3C 78]. Jednotlivé
průběhy jsou posunuté o ∆. V dolní části je průběh Sy. Jsou to pulzy
generované na nástupních hranách průběhů S0 až S7.
Detail časových průběhů z obr. 2, pro odvození posloupnosti
výstupních pulzů a frekvence syntezátoru.
Odvození základních vlastností a frekvence
syntezátoru
Pro odvození základních vlastností a výstupní frekvence
syntezátoru je použit obr. 3, což je detail z obr. 2. Do obr. 3
jsou přidány body a), b) a c). Při odvození bude dále uvažován
8-fázový generátor (N = 8), 5-bitový registr (n = 5), jeho obsah
Rn a redukce 5-bitového registru na 3 nejvyšší bity (r = 3), jeho
obsah Rr. Předpokládejme, že na začátku je obsah registru Rn =
0, tj. také Rr = 0 a multiplexer je přepnut tak, že na jeho
výstupu je signál S0 (bod a) v obr. 3). Pokud požadujeme po
nástupní hraně signálu S0 přechod na signál S1(do bodu b) na
obr. 3), je nutno, aby 3 nejvyšší redukované bity měly hodnotu
[001]. To je možné pouze za předpokladu, že vstupní ladící
číslo syntezátoru bude FW = 4. Po nástupní hraně signálu S1 se
multiplexer přepne tak, že na jeho výstupu je signál S2 atd.
Tomu odpovídá posloupnost čísel v registru Rn = [0 4 8 12 16
Rn
00000
00101
01010
01111
10100
11001
11110
00011
01000
01101
10010
10111
11100
Rr
000
001
010
011
101
110
111
000
010
011
100
101
111
Rr dek
0
1
2
3
5 <<
6
7
0
2 <<
3
4
5
7 <<
Příklad pro ladící číslo FW = 5 je v tab. 1. Z tabulky je
vidět, že vždy po 3 přičteních, kdy se číslo Rr pravidelně
zvyšuje o 1, nastane přeskok o 2 (v tab. 1 je to vyznačeno
šipkami u dekadické hodnoty). Pro periodu výstupních pulzů
to znamená, že tam, kde u Rr dojde k posunu o 1, je výstupní
vzdálenost pulzů o časový úsek ∆. Tam, kde dojde k posunu
o 2, je vzdálenost pulzů 2∆. Periodicky se tedy opakuje
posloupnost 4 pulzů, které jsou časově vzdálené [∆ ∆ ∆ 2∆],
celkem tedy 5∆. Z těchto údajů lze vypočítat průměrnou
periodu TAV dle vztahu (3)
5⋅ ∆
délka _ posloupnosti
(3)
T=
=
∆
= 1.25 ⋅ ∆
AV
4
počet _ pulzů
a průměrnou frekvenci
=
f AV
počet _ pulzů
1
4
0.8 .
= =
délka _ posloupnosti ∆ 5 ⋅ ∆ ∆
(4)
Časové rozložení pulzů, které syntezátor generuje
na výstupu multiplexeru pro předchozí příklad (pro hodnotu
∆=1, tedy pro fCLK = 8) je znázorněno na obr. 4. Zde je též
vyznačena délka posloupnosti pulzů TP, která se periodicky
opakuje. Podobně by bylo možno postupovat pro jiné hodnoty
ladících čísel, jiný počet bitů registru a počet adresových bitů
multiplexeru.
Slaboproudý obzor
Roč. 69 (2013) Číslo 3
M. Štork: Teorie a vlastnosti syntezátoru frekvence ...
3
Je to z toho důvodu, že při malé hodnotě FW se po přičtení
nezmění redukované číslo, tedy ani adresa multiplexeru a čeká
se celou délku periody fCLK na další nástupní hranu a tedy
přičtení FW. Obvykle se tedy pro syntezátory tohoto typu volí
hodnoty FW takové, aby nastala změna stavu multiplexeru
po každém přičtení, tj. pro případ syntezátoru s parametry
n = 5 a r = 3 hodnota FW ≥ 4 (obecně tedy FW ≥ 2n-r).
Na obr. 5 je příklad výstupní posloupnosti pro FW=3.
Obr. 4.
Časové rozložení pulzů na výstupu multiplexeru pro FW = 5
s vyznačením délky posloupnosti, která se periodicky opakuje.
Tab. 2. Ladící číslo FW, jednotlivé periody Ti a průměrná perioda TAW pro
n = 5, r = 3 a ∆ = 1, tj. fCLK = 1/8.
FW
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
Ti
8
8, 8, 8, 1
8, 1
8, 1, 1, 1
1
2, 1, 1, 1
2, 1
2, 2, 2, 1
2
3, 2, 2, 2
3, 2
3, 3, 3, 2
3
4, 3, 3, 3
4, 3
4, 4, 4, 3
4
5, 4, 4, 4
5, 4
5, 5, 5, 4
5
6, 5, 5, 5
6, 5
6, 6, 6, 5
6
7, 6, 6, 6
7, 6
7, 7, 7, 6
7
8, 7, 7, 7
8, 7
8, 8, 8, 7
TAV
8
6,25
4,5
2,75
1
1,25
1,5
1,75
2
2,25
2,5
2,75
3
3,25
3,5
3,75
4
4,25
4,5
4,75
5
5,25
5,5
5,75
6
6,25
6,5
6,75
7
7,25
7,5
7,75
Obr. 5.
Časové rozložení pulzů na výstupu multiplexeru pro FW = 3
s vyznačením délky posloupnosti.
Obr. 6.
Závislost průměrné výstupní frekvence fFA = fMUX/2 na vstupním
čísle FW pro syntezátor s parametry n = 5, r = 3 a fCLK = 1/8.
Obr. 7.
Závislost průměrné výstupní periody na vstupním čísle FW pro
V tab. 2 jsou uvedeny výstupní posloupnosti Ti a průměrné
syntezátor s parametry n = 5, r = 3 a fCLK = 1/8.
periody TAV v závislosti na FW pro syntezátor s n = 5, r = 3
a ∆ = 1, tj. fCLK = 1/8. Např. pro FW = 5 se výstupní
Obecný vztah pro průměrnou výstupní frekvenci na výstupu
posloupnost skládá ze 4 pulzů [2 1 1 1], přičemž 3 pulzy jsou multiplexeru fMUX syntezátoru je dán vztahem (5):
mezi sebou vzdálené 1 časovou jednotku a poslední pulz je

2n
vzdálen od předchozího 2 časové jednotky (obr. 4). Průměrná
=
f MUX
fCLK pro 0 ≤ FW ≤ 2n −r 
n
perioda je tedy TAW = 5/4 = 1,25. Je třeba si však všimnout
2 − (2r − 1) FW
 (5)

výstupních posloupností pro ladící čísla FW =1 až 3. Pro tyto
n
2
−
n
r
n
hodnoty jsou délky výstupních period značně rozdílné
(8 a 1),
=
f MUX
fCLK
pro 2 ≤ FW < 2 
FW

zatímco pro FW = 4 až 31 se výstupní periody liší pouze o 1.
M. Štork: Teorie a vlastnosti syntezátoru frekvence ...
4
Slaboproudý obzor
Roč. 69 (2013) Číslo 3
Například pro FW = 23, n = 5, r = 3 vyjde
kde n je počet bitů registru, r je redukovaný počet bitů (počet
adresových vstupů multiplexeru), fCLK je frekvence N-fázového
generátoru (přičemž se předpokládá, že 2r = N, kde N je počet
fází generátoru, tj. počet datových vstupů multiplexeru) a FW
je ladící číslo. Je nutno poznamenat, že průměrná frekvence
na výstupu klopného obvodu D je
Výsledek říká, že pro FW=23 bude periodická posloupnost
sestavena z jedné kratší periody délky 5 a tří delších period
délky 6. Průměrná perioda vyjde
f FA
= 0.5 ⋅ f MUX .
TAV = (1·5 + 3·6)/(1+3) = 5,75.
(6)
Na obr. 6 je znázorněna funkční závislost průměrné
výstupní frekvence fFA na vstupním ladícím čísle. Na obr. 7 je
zobrazena závislost průměrné periody na FW. Ze vztahu (5)
lze také odvodit minimální přírůstek periody dT_min pro
obecné parametry syntezátoru n a fCLK:
 FW + 1 FW  1
 1 
dT _ min =
− n 
=

 n  TCLK .
n
2
2
f

 CLK  2 
(7)
b = 23-fix(23/4)·4 = 23-5·4 = 3; a = 4-3 = 1.
Pro FW=66, n=8, r=3 vyjde
b = 66 - fix(66/32)·32 = 66 - 64 = 2,
T1 = fix(66/32) = 2, tj. T2=3; a = 32-2 = 30,
tj. posloupnost 30 period délky 2 a 2 periody délky 3 jsou
celková perioda 30·2+2·3 = 66 a průměrná perioda 66/32 =
2,0625, což souhlasí s periodou vypočtenou jako převrácená
hodnota dle (5), kam se dosadí FW = 66, n = 8 a fCLK=1/8.
Délka vypočtené posloupnosti však není správná, protože je
ve skutečnosti poloviční, tj. 15 period délky 2 a 1 perioda
délky 3. Proto je nutno počty pulzů a, b upravit na finální
počty pulzů dle vztahu (13)
Pro příklad uvedený v tab. 2, tj. n = 5, fCLK = 1/8 vychází
minimální přírůstek periody 0,25.
Na tomto místě je nutno popsat, co je míněno „průměrnou
frekvencí“ (periodou). Z tab. 2 vyplývá, že posloupnost
výstupních pulzů pro FW ≥ 4 je sestavena (mimo několika
a
b
,
(13)
a1 =
,
b1
hodnot FW, kdy jsou periody pulzů stejné, např. pro FW=[4, 8, =
gcd (a, b)
gcd (a, b)
12, 16 atd.]) z pulzů, jejichž perioda se liší o 1 hodnotu ∆.
Periody tedy nejsou stejné a průměrná frekvence je dána kde funkce gcd(a,b) počítá největší společný dělitel čísel a, b.
počtem pulzů za jednotku času (Měří tak např. měřič Výstupní periodická posloupnost je dána počtem pulzů dle
frekvence, kde se na 1 sec otevře vstup do čítače a je jedno, vztahu (14)
zda pulzy přijdou rovnoměrně nebo nerovnoměrně rozdělené).
(14)
TP= a1 + b1 .
Průměrná frekvence je však přesně dána vztahem (5) a tedy
Posloupnost pulzů a1 a b1 se však rozdělí do skupin, obsai přes rozdílné hodnoty period je počet pulzů za jednotku času
hujících určitý počet pulzů kratší periody a delší periody dle
u tohoto syntezátoru přesně určen vztahem (5).
3
Teoretické odvození posloupnosti výstupních
pulzů syntezátoru
Minimální délka periody pro hodnotu FW ≥ 2
vztahem
n-r
je dána
 FW 
T1 fix  n−r  ∆ ,
=
2 
(8)
kde funkce fix(.) znamená zaokrouhlení na nejbližší
celočíselnou hodnotu směrem k nule, např. fix(4,9/2)=2.
Maximální délka periody T2 může být pouze o 1 delší
(v dalším se předpokládá ∆ = 1), tedy
(9)
T2= T1 + 1
Počet kratších period délky T1, který je označen jako a,
delších T2 jako b, musí vyhovovat vztahu (10)
aT1 + bT2 = aT1 + b (T1 + 1) = FW .
(10)
Dále platí, že součet počtu period (a+b) je dán vztahem
n−r
a+b =
2
.
(11)
Úpravou rovnic (8) až (11) vyjde
 FW 
b FW − fix  n −r  2n −r
=
2 

a = 2n −r − b
T1
(12)
pokud b1 = 0 ⇒ g1 = 1
pokud a=
1 nebo b=
1 ⇒
1
1
max(a1 , b1 )
=
g1 = max(a1 , b1 )
min(a1 , b1 )
pokud a1 ≠ 1 i b1 ≠ 1 ⇒
 max(a1 , b1 ) 
g=
fix 
g1 + 1
 , g=
1
2
 min(a1 , b1 ) 
(15)
Pro rozdělení do skupin je na závěr nutno vyřešit lineární
diofantickou rovnici, tj. nalézt celá kladná čísla vyhovující
=
xg1 + yg 2 max(a1 , b1 )
x, y > 0 .
(16)
Př.: Pro FW = 35, r = 3, n = 8 a fclk = 1/8 vychází:
T1 = fix(35/32) = 1; T2 = T1+1; b = 35-fix(35/32)·32 =35-32= 3
a=32-3=29; gcd(29,3)=1; a1=29; b1=3. TP = 32 se skládá z 29
pulzů T1 a 3 pulzů T2. Z (15) vyjde g1=9 a g2=10, a protože T1
= 29, je třeba řešit diofantickou rovnici
xg1 + yg 2 =9 x + 10 y =29
x, y > 0 .
Řešením této rovnice je x = 1; y = 2, tj. 29 pulzů, jejichž
perioda je T1, je rozdělena na 3 skupiny 9; 10 a 10, mezi nimiž
jsou vloženy 3 pulzy o periodě T2. Výsledek je znázorněn na
obr. 8. V dolní části je zobrazen signál z výstupu klopného
obvodu D. Na obr. 9 jsou zobrazeny signály pro stejné
parametry jako v předchozím případě, ale jde o kopii
obrazovky osciloskopu, tedy pro realizovaný syntezátor.
Z obr. 8 a obr. 9 je zřejmé, že se shodují výsledky získané
teoretickým rozborem syntezátoru, výsledky simulace
a výsledky získané konstrukcí syntezátoru.
Slaboproudý obzor
Roč. 69 (2013) Číslo 3
M. Štork: Teorie a vlastnosti syntezátoru frekvence ...
Obr. 8.
Rozdělení pulzů na výstupu syntezátoru pro FW = 35 a parametry
n = 8, r = 3 a fCLK = 1/8. 29 pulzů s kratší periodou je rozděleno na
skupiny s celkovou délkou dílčích period 10; 10 a 9. Mezi tyto
skupiny jsou vloženy 3 pulzy s delší periodou. V dolní části je
zobrazen signál na výstupu klopného obvodu D.
Obr. 9.
Rozdělení pulzů na výstupu realizovaného syntezátoru pro FW =
35 a parametry n = 8, r = 3 a fCLK = 1 kHz. Jsou označeny 3 skupiny
pulzů s kratší periodou, mezi nimiž jsou vložené pulzy s delší
periodou.
V dolní části je zobrazen signál na výstupu klopného obvodu D.
Je však třeba uvést ještě další komplikovanější příklad. Pro
FW=73, r=3, n=8 vychází:
T1= fix(73/32) = 2; T2 = T1+1; b = 73-64 = 9; a = 32-9 = 23;
gcd(29,3) = 1; a1 = 23; b1 = 9;. TP = 32 se skládá z 23 period T1
a 9 period T2. Z (15) vyjde g1 = 2 a g2 = 3 a je třeba řešit
diofantickou rovnici
xg1 + yg 2 = 2 x + 3 y = 23 x, y > 0 .
5
úroveň H, tj. [80 40 20 10 08 04 02 01]. Dále bylo použito
8-bitového akumulátoru s rozsahem ladících čísel FW∈〈0 ÷
255〉, tj. parametry syntezátoru byly n = 8, r = 3 (N = 2r = 8).
Dosazením do (1) vychází pro FW = 0 minimální frekvence
fMUX = fCLK = 1 kHz a maximální frekvence pro FW = 2n-r = 32
je fMUX = fCLK ·2r = fCLK ·N = 8 kHz. Výsledná měření průměrné
frekvence čítačem na výstupu multiplexeru fMUX přesně
odpovídala teoretickým hodnotám vypočteným ze vztahu (1).
Příklad výstupního signálu byl uveden již na obr. 9. Na obr.
10 je příklad výstupního signálu syntezátoru pro hexadecimální ladící číslo FW = 35, odpovídající průměrná
frekvence je 7,31 kHz na výstupu multiplexeru a 3,657 kHz
na výstupu klopného obvodu D. V dolní části obr. 10 je
frekvenční spektrum signálu z výstupu klopného obvodu D.
Na obr. 11 jsou výstupní signály pro syntezátor se stejnými
parametry, ale s ladícím číslem FW = 32, tj. na výstupu je
nejvyšší frekvence (8 kHz) a všechny pulzy jsou rovnoměrně
rozdělené. U obr. 10 a obr. 11 odpovídá jednomu dílku
na svislé ose 10 dB (měřítko pro spektrum) [21-22].
Obr. 10. Rozdělení pulzů na výstupu realizovaného syntezátoru pro FW =
35 a parametry n = 8, r = 3 a fCLK = 1 kHz. V dolní části je
frekvenční spektrum signálu fFA, tj. signál na výstupu klopného
obvodu D.
Existuje však několik řešení této rovnice:
a) x=10; y=1;
b) x=7; y=3;
c) x=4; y=5;
Správné řešení je to, pro které platí
x2 + y 2 =
min .
(17)
Správným výsledkem je řešení c). Výsledná posloupnost
musí obsahovat 4 členy 2T1, 5 členů 3T1 a 9 členů T2 v pořadí:
T2;3T1;T2;2T1;T2;3T1;T2;2T1;T2;3T1;T2;2T1;T2;3T1;T2;2T1;T2;3T1
Z výsledku vyplývá, že řešení vede na poměrně složité
posloupnosti už v případě n = 8 a složitost samozřejmě roste
s rostoucím n.
4
Realizace syntezátoru
Syntezátor z obr. 1 byl realizován mikrokontrolérem
MC9S08QG8 (Freescale). Byl naprogramován 8 fázový
generátor pomocí 8 hexadecimálních čísel, uložených v paměti
[F0 E1 C3 87 0F 1E 3C 78], která se přepínala frekvencí fCLK
=
1 kHz a 8-vstupový multiplexer naprogramovaný jako
posloupnost hexadecimálních čísel, které má vždy jen jednu
Obr. 11. Rozdělení pulzů na výstupu realizovaného syntezátoru pro FW =
32 a parametry n = 8, r =3 a fCLK = 1 kHz. V dolní části je
frekvenční spektrum signálu fFA, tj. signál na výstupu klopného
obvodu D.
5
Úpravy spektrálních vlastností syntezátoru
Spektrální vlastnosti syntezátoru lze jistým způsobem
ovlivnit přičítáním/odčítáním vhodné posloupnosti čísel
k vstupnímu ladícímu číslu. Blokové schéma úpravy
syntezátoru je na obr. 12, dále pak výsledky simulací. Na obr.
13 je frekvenční spektrum syntezátoru bez úpravy. Na obr. 14
Slaboproudý obzor
Roč. 69 (2013) Číslo 3
M. Štork: Teorie a vlastnosti syntezátoru frekvence ...
6
je frekvenční spektrum v případě, že se použije vhodná
náhodná posloupnost s nulovou střední hodnotou. Z obr. 14 je
vidět podstatné zlepšení spektrálních vlastností syntezátoru.
Hodiny
Redukce
n
Modulační
funkce
Ladící
číslo
FW
dS
na vstupu. Na obr. 15 je simulace frekvenčních spektra
s rozprostřenou částí. Vhodnou volbou posloupnosti se dá
dosáhnout dalších úprav spektrálních vlastností [24-26].
Registr
n
n
n
Součet
Obr. 12. Princip úpravy spektrálních vlastností syntezátoru přičítáním,
odčítáním vhodné posloupnosti.
Obr. 15. Výsledek simulace frekvenčního spektra syntezátoru vhodnou
posloupnosti pro dosažení rozprostření.
6
Kombinace syntezátoru s fázovým závěsem
Syntezátor typu FA lze kombinovat s fázovým závěsem.
Cílem je potlačení rušivých spektrálních čar, které vznikají
tím, že výstupní pulzy u základní verze syntezátoru (dle obr.
1) mají pro určité hodnoty FW různé délky period (tab. 2).
Jsou však hodnoty FW, kdy výstupní signál má jen jednu
periodu, pro n = 5, r = 3 (viz tab. 2), např. [0; 4; 8; 12;
16;…28]. Toho je využito u kombinovaného syntezátoru
PLL_FA dle obr. 16. Vhodnou kombinací hodnot děliček
frekvence k1 až k3 a ladícího čísla FW lze dosáhnout
požadovaných výstupních frekvencí fO [27].
FA
FW
Obr. 13. Výsledek simulace frekvenčního spektra syntezátoru bez úpravy
vstupního ladícího čísla.
fr
N
÷k1
FFD
DP
N_fáz_NRO
f FA
÷ k3
fO
f NRO
÷k 2
Obr. 16. Blokové schéma frekvenčního syntezátoru, kde je použita
kombinace fázového závěsu a FA. FFD je frekvenční-fázový
detektor, DP je dolní propust, N_fáz_NRO je N-fázový napěťově
řízený oscilátor, k1 až k3 jsou děličky frekvence, fr je referenční
frekvence, fNRO je frekvence napěťově řízeného oscilátoru, fFA je
výstupní frekvence syntezátoru FA, fO je frekvence za děličkou
a FW je ladící číslo.
Obr. 14. Výsledek simulace frekvenčního spektra syntezátoru po úpravě
vstupního ladícího čísla přičítáním/odčítáním vhodné posloupnosti
s nulovou střední hodnotou.
Při aplikacích však není vždy cílem úprava spektrálních
vlastností směrem k úzké spektrální čáře. Za určitých okolností
se naopak požaduje rozprostřené spektrum, které výrazné
spektrální čáry nemá. Také toho lze dosáhnout
u prezentovaného syntezátoru přičítáním vhodné posloupnosti
V synchronizmu musí být frekvence na vstupech FFD
stejné:
f r f NRO .
=
k1
k2
(18)
Použitím vztahu (5) a (18) vyjde po úpravách výstupní
frekvence fFA (tj. fMUX/2) dle (19)
f FA =
1 k2 2n
fr
2 k1 FW
(19)
Slaboproudý obzor
Roč. 69 (2013) Číslo 3
M. Štork: Teorie a vlastnosti syntezátoru frekvence ...
a po vydělení frekvence hodnotou k3 je fO
fO = f FA / k3 .
(20)
Další typ syntezátoru PLL_FA je obr. 17. Je použito
stejného principu jako v předchozím případě, je však použito
fázového závěsu se zlomkovou frekvencí, přičemž se využívá
děličky frekvence, jejíž dělící poměr se mění mezi (X a X+1),
která je řízena Σ-∆ modulátorem s řídícím číslem Q [28, 29].
FA
FW
fr
DP
jeho výstupy na multiplexer a výstup multiplexeru přes děličku
frekvence (s dělícím poměrem D) na druhý vstup fázového
detektoru. Výstupem celého syntezátoru je signál z obvodu,
který generuje pulzy na nástupních hranách N-fázového NŘO
generátoru. Ostatní bloky, sčítačka a registr jsou shodné jako
u obvodu dle obr. 1.
f FA
N
FFD
7
N_fáz_NRO
f NRO
÷X / X + 1
Q
Σ−∆
Obr. 19. Závislost výstupní frekvence syntezátoru dle obr. 18 s parametry
(N = 8, n = 5, fR = 0,5) na řídícím čísle FW.
Obr. 17. Modifikovaná verze frekvenčního syntezátoru, kde je použita
kombinace fázového závěsu a FA. Princip je stejný jako na obr. 16,
ve zpětné vazbě fázového závěsu je však použito řízené děličky (X
a X+1), která je řízena Σ-∆ modulátorem s řídícím číslem Q.
Ref.
Fázový detektor f
f
MUX
CLK R
D
Dolní propust
VVCO
N
fázový
gener.
MUX
VCO
r
Kombinace
nást. hran
Redukce
n
fOUT
výstup
Registr
Vstupní
číslo
FW
n
n
f MUX
Dělička
frekvence
m(t )
Obr. 20. Frekvenční spektrum syntezátoru dle obr. 18 s parametry (N = 8,
n = 5, fR = 0,5) pro řídící číslo FW = 25.
V zasynchronizovaném stavu musí platit, že frekvence
signálů na vstupech fázového detektoru musí být stejné, tedy
fR =
n
Sčítačka
Obr. 18. Další verze syntezátoru FA kombinovaného s fázovým závěsem.
Ref. CLK – generátor referenční frekvence, Fázový detektor, Dolní
propust - dolnopropustný filtr (Butterworth), N-fázový generátor
VCO - napěťově řízený oscilátor, Dělička frekvence, Kombinace
nástupních hran - kombinační obvod generující pulzy na nástupních
hranách N-fázového oscilátoru VCO.
Na obr. 18 je blokové schéma další verze kombinovaného
syntezátoru [30]. Zdroj referenční frekvence fR je připojen na
jeden vstup fázového detektoru, výstup je přiveden přes
dolnopropustný filtr na N-fázový napěťově řízený generátor,
f MUX ,
D
(21)
kde D je číslo, kterým dělí dělička frekvence. Z předchozího
vztahu vyplývá, že na výstupu multiplexeru je frekvence
f MUX = f R D .
(22)
Pro frekvenci fVCO a FW∈〈2n-r, 2n-1〉 je na výstupu
multiplexeru frekvence
fVCO = f R D
FW
2n
.
(23)
Výsledná výstupní frekvence fOUT na výstupu kombinačního
obvodu, který generuje pulzy na nástupních hranách
N-fázového napěťově řízeného oscilátoru, je N-krát vyšší než
frekvence fVCO dle (23), tj. výstupní frekvence syntezátoru FA
s fázovým závěsem je dána dle (24)
M. Štork: Teorie a vlastnosti syntezátoru frekvence ...
8
fOUT f R DN
=
FW
2n
pro 2n − r ≤ FW < 2n .
(24)
Při simulaci tohoto syntezátoru bylo použito Butterwortova
dolnopropustného filtru 5 řádu se zlomovou frekvencí
1,24 Hz, frekvence referenčního oscilátoru byla fR = 0,5 Hz,
n = 5 a r = 3 (N = 8). Na obr. 19 je výsledná závislost výstupní
frekvence na řídícím čísle FW. Na obr. 20 je spektrum
výstupního signálu pro hexadecimální ladící číslo FW = 25.
Je nutno si uvědomit to, že výstupní signál je obdélníkový,
a proto obsahuje další spektrální čáry. Výstupní frekvence byla
dle (24) fOUT=12,5 Hz. Na obr. 21 je odezva frekvence
na skokovou změnu řídícího čísla při použití Butterworthova
dolnopropustného filtru 5. řádu.
Obr. 21. Časová odezva frekvence syntezátoru dle obr. 18 s parametry
(N=8, n=5, fR=0,5) a Butterworthovým dolnopropustným filtrem 5.
řádu na skokovou změnu ladícího čísla.
Ve všech případech kombinace syntezátoru typu FA
s fázovým závěsem vyplývá, že sice dojde k zlepšení
spektrálních vlastností, ovšem za cenu zhoršení dynamiky
vlivem použití dolnopropustného filtru.
7
Závěr
V příspěvku byl proveden teoretický rozbor vlastností
frekvenčního
syntezátoru,
pracujícího
na
principu
zpětnovazební sčítačky, především odvození posloupnosti
výstupních pulzů. Teoretické závěry byly doplněny
simulacemi, dále byl syntezátor realizován a výsledky měření
na realizovaném vzorku potvrdily správnost teorie i simulací.
Je třeba poznamenat, příspěvek není ani zdaleka vyčerpávající.
Vývoj a další modifikace tohoto syntezátoru se stále objevují
v literatuře a je zde stále otevřená cesta k dalším výzkumům.
Poděkování
Tento výzkum byl podporován Evropským regionálním
vývojovým centrem a ministerstvem vzdělávání, mládeže
a sportu České republiky a Regionálním inovačním centrem
pro elektrotechniku (RICE), projekt č. CZ.1.05/2.1.00/03.0094.
Literatura
[1] Best, R. E. Phase-Locked Loops: Theory, Design and
Application, 3rd ed. New York, NY: McGraw-Hill, 1997.
Slaboproudý obzor
Roč. 69 (2013) Číslo 3
[2] Lee, J., Kim, B. A low-noise fast-lock phase-locked loop
with adaptive bandwidth control. IEEE Journal of SolidState Circuits, vol. 35, no. 8, Aug. 2000, p. 430–438.
[3] Kroupa, V. F. Direct Digital Frequency Synthesizers.
New York, NY: Wiley-IEEE Press, 1998.
[4] Vankka, J., Halonen, K. Direct Digital Synthesizers:
Theory, Design and Applications. New York, NY:
Springer 2006.
[5] Mair, H., Xiu, L. An architecture of high-performance
frequency and phase synthesis. IEEE J. Solid-State
Circuits, June 2000, vol. 36, no. 6, p. 835–846.
[6] Xiu, L. The Concept of Time-Average-Frequency and
Mathematical Analysis of Flying-Adder Frequency
Synthesis Architecture. IEEE Circuits and Systems
Magazine, Sept. 2008, p. 27–51.
[7] Xiu, L. Some Open Issues Associated with the New Type
of Component: Digital-to-Frequency Converter. IEEE
Circuits and Systems Magazine, Sept. 2008, p. 90–94.
[8] Xiu, L. A Flying-Adder PLL Technique Enabling Novel
Approaches for Video/Graphic Applications. IEEE
Trans. on Consumer Electronics, 2008, vol. 54, p. 591–
599.
[9] Xiu, L., Zhihong, Y. A New Frequency Synthesis
Method Based on Flying-Adder Architecture. IEEE
Trans. Circuits Syst. II, Analog Digit. Signal Processing,
2003, vol. 50, no. 3, p. 130–134.
[10] Xiu, L., You, Z. A Flying-Adder architecture
of frequency and phase synthesis with scalability.
IEEE Trans. on VLSI, Oct. 2002, p. 637–649.
[11] Xiu, L., You, Z. A new frequency synthesis method
based on Flying-Adder architecture. IEEE Trans.
on Circuits & Systems II, Mar. 2003, p. 130–134.
[12] Xiu, L., Li, W., Meiners, J., Padakanti, R. A Novel All
Digital Phase Lock Loop with Software Adaptive Filter.
IEEE Journal of Solid-State Circuits, vol. 39, no. 3, Mar.
2004, p. 476–483.
[13] Xiu, L., You, Z. A flying-adder frequency synthesis
architecture of reducing VCO stages. IEEE Trans.
on VLSI, vol. 13, no. 2, Feb. 2005, p. 201–210.
[14] Xiu, L. A flying-adder on-chip frequency generator for
complex SoC environment. IEEE Trans. on Circuits
& Systems II, vol. 54, no. 12, Dec. 2007, p. 1067–1071.
[15] Xiu, L. A flying-adder PLL technique enabling novel
approaches for video/graphic applications. IEEE Trans.
on Consumer Electronics, vol. 54, no. 2, May 2008.
[16] Sotiriadis, P. Theory of Flying-Adder Frequency
Synthesizers, Part I: Modeling, Signals’ Periods
and Output Average frequency. IEEE Trans. on Circuits
and Systems—I, 2010, vol. 57, no. 8, p. 1935–1948.
[17] Sotiriadis, P. Theory of Flying-Adder Frequency
Synthesizers, Part II: Time and Frequency Domain
Properties of the Output Signal. IEEE Trans. on Circuits
and Systems—I, 2010, vol. 57, no. 8, p. 1949–1963.
[18] Sotiriadis, P. Exact Spectrum and Time-Domain Output
of Flying-Adder Frequency Synthesizers. IEEE Trans.
on Ultrasonics, Ferroelectrics, and Frequency Control,
vol. 57, No. 9, Sep. 2010, p. 1926–1935.
Slaboproudý obzor
Roč. 69 (2013) Číslo 3
M. Štork: Teorie a vlastnosti syntezátoru frekvence ...
[19] Sotiriadis, P. Timing and Spectral Properties of the
Flying-Adder Frequency Synthesizers. IEEE Int.
Frequency Control Symposium, 2009 Joint with the 22nd
European Frequency and Time forum. Digital Object
Identifier:
10.1109/FREQ.2009.5168293,
2009,
p. 788–792.
[20] Sotiriadis, P. All-digital frequency and clock synthesis
architectures from a signals and systems perspective,
current state and future directions. Proc. of 2010 IEEE
Int. Symposium on Circuits and Systems (ISCAS), Digital
Object Identifier: 10.1109/ISCAS.2010.5537938, 2010,
p. 233–236.
[21] Štork, M. Syntezátor frekvence založený na principu
zpětnovazební sčítačky. Sdělovací technika, č. 3, 2012,
s. 5–8.
[22] Štork, M. Flying Adder Principle Frequency Synthesizer.
ELECO 2011 7th International Conference on Electrical
and Electronics Engineering, 1-4 December, Bursa,
Turkey, p. 141–144.
[23] Chang, H., Hua, H., Liu, S. I. A spread spectrum clock
generator with triangular modulation, IEEE J. Solid-State
Circuits, vol. 38, Apr. 2003, p. 673–676.
[24] Damphousse, S., Ouici, K., Rizki, A., Mallinson, M. All
digital spread spectrum clock generator for EMI
reduction. IEEE Journal of Solid-State Circuits, vol. 42,
no. 1, Jan. 2007, p. 145–150.
[25] Sotiriadis, P. Diophantine Frequency Synthesis for FastHopping, High-Resolution Frequency Synthesizers. IEEE
Transactions on Circuits and Systems—II: Express
Briefs, vol. 55, no. 4, April 2008, p. 374–378.
[26] Sotiriadis, P. Spurs suppression and deterministic jitter
correction in all-digital frequency synthesizers, current
state and future directions. 2011 IEEE International
Symposium on Circuits and Systems (ISCAS), Digital
Object
Identifier:
10.1109/ISCAS.2011.5937592
Publication Year: 2011, p. 422–425.
[27] H. Mair, L. Xiu. An architecture of high-performance
frequency and phase synthesis. IEEE J. Solid-State
Circuits, vol. 35, no. 6, June 2000, p. 835–846.
[28] Mair, H., Xiu L, and Fahrenbruch, S. A. Precision
frequency and phase synthesis, U.S. Patent 6 329 850,
Dec. 11, 2001.
[29] Riley, T. A. D., Copeland, M. A., Kwasniewski, T. A.
Delta-Sigma modulation in fractional-n frequency
synthesis. IEEE J. Solid-State Circuits, vol. 28, May
1993, p. 553–559.
[30] Štork, M. Fractional Frequency Synthesizers Based
on Flying Adder Principle Description and Simulations
Results. Recent Researches in Circuits, Systems and
Signal Processing, WSEAS, Corfu, ISBN: 978-1-61804017-6, 2011, p. 118–123.
9
Dodatek
V tomto dodatku je jednoduchý program v jazyce
MATLAB pro výpočet a zobrazení výstupní posloupnosti
pulzů. Vstupními údaji jsou: Požadovaný počet výstupních
pulzů, ladící číslo, počet bitů registru a redukovaný počet bitů,
který je použit pro řízení multiplexeru. Výstupem je časové
rozložení pulzů na výstupu multiplexeru.
% Program pro výpočet a zobrazeni výstupní posloupnosti
clear all;
close all;
% Vstupní údaje
%===========
Poc_pulzu=10; % Požadovaný počet pulzů, které se zobrazí
FW=7;
% Ladící číslo
Pocet_bitu_registru=5; % Počet bitů registru
Reduk_pocet_bitu=3; % Redukovaný počet bitů
%====Konec vstupních údajů=====
Reg=2^ Pocet_bitu_registru;
Redukce= 2^Reduk_pocet_bitu;
Pomer_zkrac=Reg/Redukce;
i=0:1:Poc_pulzu;
y=fix(mod(FW*i,Reg)/Pomer_zkrac);
yy=mod(diff(y),Redukce);
yz=yy==0;
yz=Redukce*yz;
yy=yy+yz;
tx=cumsum(yy); %vypocte se cas pulzu tx
pulz=ones(1,length(tx));
figure; stem(tx,0.95*pulz,'LineWidth',2); grid on;
% Konec programu

Podobné dokumenty

Návod k údržbě a opravě

Návod k údržbě a opravě K rozkmitání přes kapacitu „anoda-mřížka“ Cag nedochází, protože anoda pracuje do malé vstupní impedance π-článku Ca − L5 − C gk silně tlumeného malým vstupním odporem 2.triody. Proto také vf napět...

Více

2013-14 Upper Deck The Cup Hockey Set Checklist

2013-14 Upper Deck The Cup Hockey Set Checklist 65 Shane Doan - Coyotes 66 Mario Lemieux - Penguins 67 Evgeni Malkin - Penguins 68 Marc-Andre Fleury - Penguins 69 Sidney Crosby - Penguins 71 Kris Letang - Penguins 72 Logan Couture - Sharks 73 An...

Více

Otáčkoměr s A/D převodníkem (1635)

Otáčkoměr s A/D převodníkem (1635) taktního nebo dva cykly dvou taktního motoru, mohou připadnout dva, tři či více výstupních impulsů přerušovače. Je možné si domyslet, že tato informace je nezbytná při konstrukci otáčkoměru ale na ...

Více

Elektrická měření 2

Elektrická měření 2 Máme digitální voltmetr s trojmístným displejem, který může zobrazit maximální hodnotu 999. Třída přesnosti Tp = 0.5 (±0.5% rozsahu ±1 číslice). Budeme měřit napětí 5 V. Pro rozsah 999 V jsme pro t...

Více

PEQ 1215, DEQ 215 grafický equalizér

PEQ 1215, DEQ 215 grafický equalizér vřadí filtr, který bude propouštět frekvence 40 Hz a vyšší. Omezujeme tak nízké frekvence, což je užitečné např. pro potlačení brumu a nežádoucích pazvuků, např. z mikrofonu. 4. Lp - Spínač filtru ...

Více

Příloha 1: Podmínky služby

Příloha 1: Podmínky služby doplňková služba záložního koncového úseku. Záložní (sekundární) koncový úsek může být ukončen buď ve stejném anebo v jiném Simple Interface. Takto zřízený a provozovaný záložní koncový úsek je zpo...

Více

2014-15 Upper Deck Artifacts Hockey Set Checklist

2014-15 Upper Deck Artifacts Hockey Set Checklist 122 Mark Visentin - Coyotes #/ 15 123 Greg McKegg - Maple Leafs #/ 15 125 Teuvo Teravainen - Blackhawks #/ 15 126 Colton Sissons - Predators #/ 15 127 Ty Rattie - Blues #/ 15 130 Jake McCabe - Sabr...

Více

Smutný, L. - referát XXVI. seminář ASŘ´2001 - Fakulta strojní

Smutný, L. - referát XXVI. seminář ASŘ´2001 - Fakulta strojní ¾ Inteligentního inkrementálního senzoru, který měří vzdálenost objektu ve směru x. Inkrementální senzor slouží k porovnání údajů udávaných ultrazvukovým senzorem. Vzdálenost měřená tímto senzorem ...

Více