Vyšší vzdělání jen pro elitu?

Vyšší vzdělání
jen pro elitu?
Petr Matějů
www.isea-cz.org
1
Otázky
• Proč by vyšší vzdělání nemělo být jen pro
elitu?
• Existují zřetelné vztahy mezi vzděláním,
konkurenceschopností a ekonomickým
růstem?
• Je nízká konkurenceschopnost ČR spojena s
nízkou dynamikou vývoje vysokoškolského
vzdělání?
2
1
Otázky
• Proč by vyšší (vysokoškolské) vzdělání
nemělo být jen pro elitu?
• Existují zřetelné vztahy mezi kvalitou
lidských zdrojů, konkurenceschopností,
ekonomickým růstem a otevřeností
vysokých škol poptávce po vzdělání?
• Je nízká ekonomická konkurenceschopnost
ČR spojena mimo jiné i s nízkou nabídkou
vzdělávacích příležitostí na vysokých
školách?
3
Otázky
• Jak vypadá vzdělanostní struktura a
dynamika vývoje vzdělání v ČR ve
srovnání se světem?
• Jaké jsou strukturální bariéry růstu
vzdělávacích příležitostí na vysokých
školách?
• Jaké jsou finanční bariéry růstu
vzdělávacích příležitostí na vysokých
školách?
4
2
Otázky
• Lze spoléhat na pokles poptávky po vyšším
vzdělání?
• Co způsobuje velký převis poptávky po VŠ
vzdělání nad nabídkou studijních míst?
• Jak vypadají nerovnosti v přístupu k VŠ
vzdělání v ČR: srovnání se světem?
• Jak vypadají nerovnosti v přístupu k VŠ
vzdělání v ČR: dlouhodobý historický
vývoj?
5
Otázky
• Jsou systémy financování studia na VŠ
založené na principu sdílení nákladů
sociálně selektivnější než systémy bez
„školného“?
• Co si tom tom myslí veřejnost - výsledky
výzkumů veřejného mínění
6
3
Proč by vyšší vzdělání nemělo
být jen pro elitu?
• Sociální důvody
– menší nerovnosti, soudržnost, inkluze, mobilita,
sociální stabilita
• Kulturní důvody
– kulturní kapitál, kultivace, integrace
• Politické důvody
– racionalizace politiky, konsensus
• Ekonomické důvody
– lidský kapitál, flexibilita, schopnost pracovat s
informacemi, konkurenceschopnost, inovace
7
Existují zřetelné vztahy mezi vzděláním,
konkurenceschopností
a ekonomickým růstem?
Je nízká konkurenceschopnost ČR spojena
s nízkou dynamikou vývoje
vysokoškolského vzdělání?
8
4
World Economic Forum
Pořadí v indexu konkurenceschopnosti
(Microeconomic Competitiveness Index)
USA
Finsko
Slovinsko
Estonsko
Maďarsko
Česká republika
Litva
Lotyšsko
Polsko
2002
1
2
27
28
28
33
39
44
45
2001
2
1
32
30
27
34
50
41
42
9
World Economic Forum
Competitiveness Index
USA
Finsko
Estonsko
Slovinsko
Maďarsko
Litva
Česká rep.
Lotyšsko
Polsko
Potenciál růstu
2001
2002
2
1
1
2
29
26
31
28
28
29
43
35
37
39
47
41
42
49
Inovační potenciál
2002
1
3
28
24
34
33
42
26
29
10
5
Inovační profil
Průměrný růst HDP
10
Podíl studentů VŠ z příslušné věkové
Index technologické vyspělosti
8
skupiny
VŠ vzdělání příspívá ke
konkurenceschopnosti
Výdaje na VaV ze soukromých
zdrojů
6
Výdaje na VaV (% HDP)
4
2
0
Studenti v technických a
přírodovědných oborech (%)
Příhlášky patentů na 1000 obyvatel
Spolupráce univerzit a firem
Dostupnost kapitálu pro inovativní
podnikání
Administrativní podmínky pro vznik
nových firem
ČR
Finsko
USA
11
Inovační profil
Průměrný růst HDP
10
Podíl studentů VŠ z příslušné věkové
Index technologické vyspělosti
8
skupiny
VŠ vzdělání příspívá ke
konkurenceschopnosti
Výdaje na VaV ze soukromých
zdrojů
6
4
Výdaje na VaV (% HDP)
2
0
Příhlášky patentů na 1000 obyvatel
Studenti v technických a
přírodovědných oborech (%)
Spolupráce univerzit a firem
Dostupnost kapitálu pro inovativní
podnikání
Administrativní podmínky pro vznik
nových firem
ČR
Finsko
USA
12
6
Inovační profil
Průměrný růst HDP
10
Podíl studentů VŠ z příslušné věkové
Index technologické vyspělosti
8
skupiny
6
VŠ vzdělání příspívá ke
konkurenceschopnosti
Výdaje na VaV (% HDP)
4
2
0
Výdaje na VaV ze soukromých
zdrojů
Studenti v technických a
přírodovědných oborech (%)
Příhlášky patentů na 1000 obyvatel
Spolupráce univerzit a firem
Dostupnost kapitálu pro inovativní
podnikání
Administrativní podmínky pro vznik
nových firem
ČR
Finsko
USA
13
Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů
a celkovou konkurenceschopností
0
FIN
NET
y = 0.8745x + 2.8196
R2 = 0.7706
5
USA
DEN
GER
IRL
10
Rank in overall competitiveness
SWI
CAN
SWE
UK
15
NOR
20
BEL
CHL
NWZ
HUN
25
POR
30
35
CZ
40
POL
SLV
45
50
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
Rank in competitiveness factor "People" (quality of human resources)
14
World Competitiveness Yearbook 1996-2000
7
Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů
a celkovou konkurenceschopností HDP na hlavu
50000
45000
y = -739.09x + 32848
R2 = 0.7437
NOR
35000
DEN
30000
USA
GER
UK
IRL
SWE
BEL
25000
NET
FIN
20000
CAN
15000
GDP per capita (1998, USD)
40000
SWI
NWZ
SLV
POL
CZ
CHL
10000
POR
5000
HUN
0
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
Rank in competitiveness factor "People" (quality of human resources)
15
World Competitiveness Yearbook 1996-2000
Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů a celkovou
konkurenceschopností a funkční gramotností
průměrné skóre
0
FIN
DEN
NOR
USA
SWI
5
10
NET
15
NWZ
SWE
BEL
IRL
POR
20
GER
UK
25
SLV
HUN
Rank in factor "People"
CAN
30
CHL
CZ
35
y = -0.3314x + 104.07
R2 = 0.5069
40
POL
210
220
230
240
250
260
270
280
290
Score in prose literacy
16
SIALS and World Competitiveness Yearbook 1996-2000
8
Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů a celkovou
konkurenceschopností a funkční gramotností
% dospělých dosahujících úrovně 4 a 5
0
FIN
DEN
5
NOR
USA
CAN
GER
15
BEL
UK
SWE
20
NET
IRL
HUN
25
NWZ
POR
SLV
30
y = -0.8907x + 27.918
R2 = 0.3746
CHL
35
CZ
POL
0
Rank in factor "People"
10
SWI
40
5
10
15
20
25
30
Prose literacy (% of people at level 4 or 5)
17
SIALS and World Competitiveness Yearbook 1996-2000
Vztah mezi funkční gramotností
(% dospělých ve skupině 4 nebo 5)
a očekávanou délkou terciárního vzdělávání
Expected years of tertiary education at 17 years
4.5
4
CAN
USA
3.5
FIN
3
UK
NOR
DEN
2.5
SWE
POR
NWZ
IRL
2
NET
POL
y = 0.0797x + 1.4621
R2 = 0.5149
GER
SWI
1.5
CZ
HUN
1
0
5
10
15
20
25
30
Prose literacy (% of people at level 4 and 5)
SIALS and World Competitiveness Yearbook 18
1996-2000
9
Závěry
• Princip „vyšší vzdělání jen pro elitu“ je
neudržitelný (knowledge based society)
• Lidské zdroje se stávají zásadní
komponentou konkurenceschopnosti
• Kvalita lidských zdrojů ve stále větší
míře závisí na schopnosti aktivně
pracovat s informacemi (flexibilita) a
adaptovat se na inovace
• Tato kvalita se rozvíjí především v
terciárním vzdělávání
19
Jak jsme na tom ve srovnání
se světem?
20
10
Úroveň dosaženého vzdělání podle věku (1999)
Vyšší střední vzdělání
Education at a Glance, OECD, 2001
21
Úroveň dosaženého vzdělání podle věku (1999)
Vyšší střední vzdělání
Education at a Glance, OECD, 2001
22
11
Úroveň dosaženého vzdělání podle věku (1999)
Terciární vzdělání
Education at a Glance, OECD,
23 2001
Úroveň dosaženého vzdělání podle věku (1999)
Terciární vzdělání
Education at a Glance, OECD,
24 2001
12
Očekávaný počet let terciárního vzdělávání
25
Education at a Glance, OECD, 2001
Podíl studujících (2000)
Terciární vzdělání
30
25
%
20
Czech Rep.
Hungary
15
Poland
OECD
10
5
0
18 years
19 years
20 years
20-29 years
Years of age
Education at a Glance, OECD, 2001
26
13
Závěry
• ČR patří k zemím s velmi nízkým
podílem osob s VŠ vzděláním (ČR 11%,
OECD 18%, Irsko, Nizozemí, Finsko 17%, USA 37%)
• ČR patří v rámci OECD k zemím s
nejnižší dynamikou mezigenerační
proměny vzdělanostní struktury
• ČR patří k zemím s nejnižším podílem
studujících na VŠ z příslušné věkové
skupiny (ČR 26%, OECD 41%, Finsko, Irsko přes
40%, Maďarsko 38%)
27
STRUKTURÁLNÍ
BARIÉRY
28
14
Český systém dlouho
odolával přechodu na
„binární“ model
(bakalářský a magisterský stupeň)
29
Instituce terciárního vzdělávání
Vysoké školy
VŠ universitního typu
Verejné
28
213.000
Soukromé
0
0
VŠ neuniversitního typu
Verejné
0
0
Soukromé
20
5.000
30
15
Podíly studentů v jednotlivých programech
terciárního vzdělávání (1999)
"Short"
PhD program s BA program s
m aster's
7%
(33 449)
degree
17%
program s
5%
"Long"
m aster's
degree
program s
71%
31
Podíly studentů v bakalářských a
doktorských programech 1990-2002
% of BC
% of PHD
89
/9
0
90
/9
1
91
/9
2
92
/9
3
93
/9
4
94
/9
5
95
/9
6
96
/9
7
97
/9
8
98
/9
9
99
/0
0
00
/0
1
01
/0
2
02
/0
3
03
/0
4
45.00
40.00
35.00
30.00
25.00
20.00
15.00
10.00
5.00
0.00
32
16
Podíly studentů v bakalářských a
doktorských programech 1990-2002
% of BC
% of PHD
HE Act
Amendment
Bologna declaration
89
/9
0
90
/9
1
91
/9
2
92
/9
3
93
/9
4
94
/9
5
95
/9
6
96
/9
7
97
/9
8
98
/9
9
99
/0
0
00
/0
1
01
/0
2
02
/0
3
03
/0
4
45.00
40.00
35.00
30.00
25.00
20.00
15.00
10.00
5.00
0.00
33
Závěry
• Otevření VŠ většímu počtu studentů
zatím naráželo na neochotu veřejných
vysokých škol přejít na tzv.
strukturované studium
• Poptávku po „neuniverzitním“ VŠ
vzdělání uspokojovaly téměř výhradně
soukromé VŠ
• Situace se začala výrazně měnit až
přijetím novely zákona o VŠ v roce 2001
(proti vůli reprezentace VŠ a MŠMT!)
34
17
FINANČNÍ
BARIÉRY
35
Výdaje na vysoké školství
v procentech HDP (1995, 1999)
CZR 0.88, HUN 1.01, POL 1.16,
FIN 1.67, IRL 1.38, OECD 1.33
36
18
Výdaje na vysoké školství ze všech zdrojů v
procentech HDP (2000)
Canada
Korea
US
Finland
Sweden
OECD
Denmark
Australia
Norway
Austria
Ireland
Netherlands
Switzerland
France
Mexico
Spain
UK
Hungary
Germany
Portugal
Turkey
Greece
Poland
Czech Rep.
Italy
Slovakia
0.00
0.50
1.00
1.50
2.00
2.50
3.00
37
Výdaje na vysoké školství ze soukromých
zdrojů procentech HDP (2000)
Korea
United States
Canada
Australia
Japan
OECD
Ireland
Mexico
United Kingdom
Netherlands
Spain
Hungary
Sw eden
Poland
Czech Republic
France
Italy
Germany
Norw ay
Portugal
Slovakia
0.00
0.25
0.50
0.75
1.00
1.25
1.50
1.75
2.00
38
19
Výdaje na jednoho studenta v terciárním vzdělávání
(vzdělávací činnost, služby, výzkum a vývoj)
v USD přepočtených na kupní sílu
United States
Switzerland
Canada
Sweden
Netherlands
Norway
Austria
Australia
Denmark
Germany
Japan
Belgium
Ireland
United Kingdom
Country mean
Finland
France
Italy
Hungary
Spain
Czech Republic
Korea
Slovak Republic
Portugal
Mexico
T urkey
Greece
Poland
0
2000
4000
6000
8000
10000
12000
14000
16000
18000
20000
USD/PPP
39
Finanční pomoc studentům
(půjčky, stipendia, granty)
v procentech celkových výdajů na terciární vzdělávání
United King.
Denmark
Australia
Sweden
Norway
Netherlands
New Zealand
United States
Canada
Italy
Finland
Belgium
Country mean
Ireland
Hungary
Germany
Turkey
Austria
Spain
Korea
France
Czech Republic
Portugal
Mexico
Slovak
Greece
Poland
Switzerland
0.0
5.0
10.0
15.0
20.0
25.0
30.0
35.0 40
40.0
20
Vývoj financování veřejných vysokých škol
v ČR v letech 1994 - 2001
240
220
200
180
160
140
120
100
80
60
40
20
0
14000
12000
10000
8000
6000
4000
2000
0
1994
1995
1996
1997
1998
Nominální celková dotace (tis.)
Počet studentů
Inflace (1994=100)
1999
2000
2001
Reálná celková dotace (tis.)
Reálný výdaj na studenta (tis.)
počet studentů na učitele *100
41
Očekávané délka terciárního vzdělávání
jako funkce celkových výdajů na vysoké
školství (2000)
Expected years of tertiary educ
4.5
y = 1.0527x + 1.0382
4.0
FIN
2
R = 0.4116
3.5
NOR
SPA
3.0
KOR
US
SWE
CAN
2.5
IT
HU
GER
2.0
1.5
SLV
CZ
1.0
SWI
MEX
TUR
0.5
0.50
1.00
1.50
2.00
2.50
3.00
Total expenditure on tertiary education
42
21
Závěry
• Veřejné vysoké školy jsou dlouhodobě
podfinancovené
• To platí o financování z veřejných zdrojů
(vláda) i ze soukromých zdrojů (studenti)
• Finanční pomoc studentům VŠ patří k
nejnižším v OECD
• Šance na studium jsou přímo úměrné
disponibilním zdrojům
43
Dva mýty o financování vysokého
školství a nerovnostech
• Mýtus # 1: Otevření soukromých zdrojů
(sdílení nákladů) vede ke snížení účasti
státu
• Mýtus # 2: Otevření soukromých zdrojů
zavedením principu sdílení nákladů (školné)
vede k růstu nerovností (bariéry v přístupu
dětem s nižších sociálních vrstev)
44
22
Expenditure from public sources
(% GDP)
Výdaje na vysoké školství z veřejných zdrojů
jako funkce výdajů ze soukromých zdrojů
(2000)
1.80
y = 0.4179x + 0.776
R2 = 0.5554
1.60
CAN
US
1.40
1.20
SWE
AUS
KOR
NOR
1.00
0.80
GER
CZ
0.60
0.40
JAP
IT
SLV
0.20
0.00
0.00
0.50
1.00
1.50
2.00
Expenditure from private sources (% GDP)
45
Závěr
• Ve vyspělých zemích (OECD) otevření
soukromých zdrojů financování (školné)
NEVEDE k omezení účasti státu na
financování vysokých škol, je tomu spíše
NAOPAK
46
23
ad. mýtus # 2
MODELY FINANCOVÁNÍ
A NEROVNOSTI
V ŠANCÍCH NA
VYSOKOŠKOLSKÉ
VZDĚLÁNÍ
47
Soukromé zdroje (školné) a finanční
pomoc studentům
40
Státní podpora UK
studentům jako podíl z
SWE
celkových
výdajů na
NOR
vysoké školství
NET
State subsidy to students
35
30
25
AUS
CAN
20
IT
15
IRE
SLV FRA CZ
POR
POL
5
OECD
HUN
SPA
GER
10
US
MEX
Podíl soukromých
zdrojů na rozpočtech
vysokých škol
0
0
10
20
30
40
50
60
Share of private sources
48
24
Soukromé zdroje (školné) a finanční
pomoc studentům
40
UK
State subsidy to students
35
AUS
SWE
30
NOR
25
NET
CAN
20
IT
15
IRE
OECD
HUN
SPA
GER
10
SLV FRA CZ
POR
POL
5
US
MEX
0
0
10
20
30
40
50
60
Share of private sources
49
Soukromé zdroje (školné) a finanční
pomoc studentům
40
FINTYPE=2
UK
State subsidy to students
35
AUS
SWE
30
NOR
25
NET
CAN
20
IT
15
IRE
SLV FRA CZ
POR
POL
5
0
0
10
OECD
FINTYPE=1
HUN
SPA
GER
10
20
US
MEX
FINTYPE=3
30
40
50
60
Share of private sources
50
25
Soukromé zdroje (školné) a finanční
pomoc studentům
40
FINTYPE=2
UK
State subsidy to students
35
AUS
SWE
30
NOR
25
3.2
20
IT
15
CAN
IRE
2.1
SLV FRA CZ
POR
POL
5
FINTYPE=1
MEX
0
0
10
20
FINTYPE=3
US
OECD
HUN
SPA
GER
10
3.0
NET
30
40
Share of private sources
Expected years
of50tertiary 60
education
51
Poměry nerovností v dosažení VŠ vzdělání
(kohorta 25-34 let)
Vzdělání rodičů (Ter/LoSec) & sociální skupina otce (Prof/Man)
8
7
6
Ratio
5
4
INQ_RAT_PARED
6.68
INQ_RAT_FCLS
CAN, US,
AUS
4.17
Scandinavia
3.33
2.72
3
ED
1.79
2
1
Central
Europe
ED
CLS
1.50
CLS
ED
CLS
0
1
2
3
FINTYPE
52
26
Podíly dosahujících VŠ vzdělání z dětí
pocházejících z rodin s nižším vzděláním
(nanejvýš nižší střední)
25.0
21.5
20.0
17.7
%
15.0
10.0
7.7
5.0
0.0
CAN,1 US,
AUS
2
Scandinavia
FINTYPE
3
Central
Europe
53
Podíly dosahujících VŠ vzdělání z dětí
pocházejících z dělnických rodin
(otec je manuálně pracující)
35.0
33.9
30.0
25.0
22.6
%
20.0
15.0
8.8
10.0
5.0
0.0
1 US,
CAN,
AUS
2
Scandinavia
FINTYPE
3
Central
Europe
54
27
Poměry šancí na dosažení VŠ vzdělání
mezi dětmi různého sociálního původu
věková skupina 18 - 35 years
4.5
4
Professional vs. manual
Professional vs. nonmanual
4
3.9
3.5
3
2.5
Nonmanual vs. manual
2.4
1.8
2
2.2
1.6
1.9
1.7 1.8
1.4 1.4
1.5
0.9
1
0.5
0
CZR
Poland
Finland
USA
55
SIALS
Závěr
• V zemích, které otevřely soukromé
zdroje financování vysokého školství
(školné), nejsou nerovnosti větší, než v
zemích, které se finanční účasti studentů
brání
• Největší nerovnosti jsou v zemích s
podfinancovaným vysokým školstvím
závislým pouze na veřejných rozpočtech
56
28
VÝVOJ NEROVNOSTÍ
V ŠANCÍCH NA DOSAŽENÍ
VYSOKOŠKOLSKÉHO
VZDĚLÁNÍ V ČR
57
ŠANCE OBECNĚ
(poptávka - nabídka - šance na přijetí)
58
29
Vysoké školy: potenciální poptávka, přihlášení, přijatí
Česká republika 1989 - 2003
120
thousands, percent
100
80
60
40
20
19
89
/9
0
19
90
/9
1
19
91
/9
2
19
92
/9
3
19
93
/9
4
19
94
/9
5
19
95
/9
6
19
96
/9
7
19
97
/9
8
19
98
/9
9
19
99
/0
0
20
00
/0
1
20
01
/0
2
20
02
/0
3
0
Year
Applied
% of admitted
Number of 18 yrs.old
Admitted
Number of 18 sec. graduates
59
Vysoké školy: potenciální poptávka, přihlášení, přijatí
Česká republika 1989 - 2003
120
80
60
40
20
0
19
89
/9
0
19
90
/9
1
19
91
/9
2
19
92
/9
3
19
93
/9
4
19
94
/9
5
19
95
/9
6
19
96
/9
7
19
97
/9
8
19
98
/9
9
19
99
/0
0
20
00
/0
1
20
01
/0
2
20
02
/0
3
thousands, percent
100
Year
Applied
% of admitted
Number of 18 yrs.old
Admitted
Number of 18 sec. graduates
60
30
Vysoké školy: potenciální poptávka, přihlášení, přijatí
Česká republika 1989 - 2003
120
thousands, percent
100
80
60
40
20
19
89
/9
0
19
90
/9
1
19
91
/9
2
19
92
/9
3
19
93
/9
4
19
94
/9
5
19
95
/9
6
19
96
/9
7
19
97
/9
8
19
98
/9
9
19
99
/0
0
20
00
/0
1
20
01
/0
2
20
02
/0
3
0
Year
Applied
% of admitted
Number of 18 yrs.old
Admitted
Number of 18 sec. graduates
61
Vysoké školy: potenciální poptávka, přihlášení, přijatí
Česká republika 1989 - 2003
120
80
60
40
20
0
19
89
/9
0
19
90
/9
1
19
91
/9
2
19
92
/9
3
19
93
/9
4
19
94
/9
5
19
95
/9
6
19
96
/9
7
19
97
/9
8
19
98
/9
9
19
99
/0
0
20
00
/0
1
20
01
/0
2
20
02
/0
3
thousands, percent
100
Year
Applied
% of admitted
Number of 18 yrs.old
Admitted
Number of 18 sec. graduates
62
31
%
Šance na získání úplného středního vzdělání
podle sociálního původu (sociální třída otce)
1948 - 1999
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
UW
SW
NM
PROF
->48
48-64
65-74
75-89
90-99
Cohort (age 18)
63
Šance na uskutečnění přechodu mezi střední a vysokou
školou podle sociálního původu (sociální třída otce)
1948 - 1999
70
%
60
50
UW
40
SW
30
NM
20
PROF
10
0
->48
48-64
65-74
75-89
90-99
Cohort (age 18)
64
32
%
Šance získání vysokoškolského vzdělání
podle sociálního původu (sociální třída otce)
1948 - 1999
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
UW
SW
NM
PROF
->48
48-64
65-74
75-89
90-99
Cohort (age 18)
65
Poměry šancí na získání vysokoškolského vzdělání
mezi dětmi z rodin odborníků (PROF), rutinních
nemanuálních pracovníků (NM) a pracovníků v typicky
dělnických profesích (UW)
1948 - 1999
9
8
7
%
6
PROF/UW
NM/UW
5
4
3
2
1
->48
48-64
65-74
75-89
90-99
Cohort (age 18)
66
33
Mezigenerační vzdělanostní mobilita v ČR
v letech 1948 - 1999
90.0
80.0
70.0
%
60.0
up
50.0
40.0
stable
down
30.0
20.0
10.0
0.0
->48
48-64
65-74
75-89
90-99
COHORT
67
JAK FUNGUJE PŘIJÍMACÍ
ŘÍZENÍ ?
• Přicházíme o talenty?
• Z jakých sociálních skupin zejména?
• Výsledky šetření „Sonda maturant 1998“
a „Uchazeč 1998 a 1999“
68
34
Konfrontace výsledků v testu OSP
s realitou přijímacího řízení
3000
počty přijímacích řízení
2500
2000
1500
1000
500
0
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
95
100
Výsledek v testu obecných studijních předpokladů
neměl být přijat a byl přijat
měl být přijat a nebyl přijat
69
Pojem „ziskovost přijímacího
řízení“
Ziskovost přijímací zkoušky je definována
jako podíl těch, kteří měli být a byli přijati na
celkovém počtu přijatých uchazečů.
Ztrátovost přijímací zkoušky je pak
definována jako podíl těch, kteří měli být
přijati a nebyli, na počtu těch, kteří přijati být
měli.
70
35
Ziskovost v hlavních oborech
Zaměření
Počet uchazečů
Ziskovost
18 477
6 014
3 442
3 536
10 796
21 409
8 543
6 328
1 301
0,785
0,660
0,648
0,638
0,482
0,471
0,380
0,351
0,324
Technické
Přírodovědecké
Lékařské
Zemědělské
Pedagogické
Ekonomické
Společenskovědní
Právnické
Umělecké
71
Kdo při stejných schopnostech prohrává?
(podle vzdělání rodičů)
Společenskovědní obory
Zdroj dat: SM 98, UC 98, ÚIV
30
28.0
Maximálně vyučení
Procento přijatých
Středoškolské s maturitou
20
20.7
Vysokoškolské
15.9
12.0
10
5.5
4.1
6.5
7.9
1.6
0
Nejslabší
Průměr
Nejlepší
Výkonnostní skupiny v testech studijních předpokladů
72
36
Kdo při stejných schopnostech prohrává?
(podle vzdělání rodičů)
Práva
Zdroj dat: SM 98, UC 98, ÚIV
24.1
25
Procento přijatých
20
Maximálně vyučení
18.3
Středoškolské s maturitou
15
Vysokoškolské
10.9
10.5
10
4.9
5
0
4.9
5.2
2.8
0.0
Nejslabší
Průměr
Nejlepší
Výkonnostní skupiny v testech studijních předpokladů
73
Závěry
• Nabídka vzdělávacích příležitostí nestačí
uspokojovat rostoucí poptávku po
vysokoškolském vzdělání
• Sociální nerovnosti v šancích na dosažení
VŠ vzdělání prudce rostou, vzestupná
vzdělanostní mobilita se nezvyšuje
• V ostré konkurenci na vstupu na vysoké
školy při daném systému přijímání ve
stále větší míře prohrávají děti
pocházející ze sociálně slabších rodin a to
74
bez ohledu na studijní předpoklady
37
VYŠŠÍ VZDĚLÁNÍ SE PŘITOM
STÁVÁ
„EKONOMICKOU HODNOTOU“?
OTÁZKA NÁVRATNOSTI
75
Vzdělání a konzistence sociálněekonomického statusu
1991: 0.679
1995: 0.723
1997: 0.728
1999: 0.707
EDUCATION
(years of
schooling)
1991: 0.191
1995: 0.305
1997: 0.320
1999: 0.339
OCCUPATION
(SES index:
ISEI)
INCOME
1991: 0.123
1995: 0.259
1997: 0.306
1999: 0.354
76
38
Average wage of university graduate (higher
secondary education = 100)
25 – 64
30 – 44
Czech Republic
178
176
Finland
189
174
Ireland
183
184
Netherlands
137
132
Hungary
179
173
USA
184
184
OECD (mean)
146
141
77
Ekonomická návratnost
vysokoškolského vzdělání u nás
významně vzrostla a v průměru
dosáhla úrovně OECD
78
39
Proto výrazně rostou
vzdělanostní aspirace a vzdělání
začíná být chápáno jako
důležitá životní investice
79
PERCEPCE PROBLÉMU
VE VEŘEJNÉM MÍNĚNÍ
IDEÁL versus REALITA
výzkum STEM a CVVM
září 2003, celkem 2400 respondentů
80
40
%
" Mělo by se podle Vás zavést školné na vysokých školách
s možností, aby studenti získali výhodnou půjčku od
státu?
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
13
11
29
30
40
40
9
18
19
1996
2001
2003
36
33
22
Rozhodně souhlasím
Souhlasím
Nesouhlasím
Rozhodně nesouhlasím
81
" Kvalitní vysokoškolské vzdělání je třeba chápat jako
investici, která přináší užitek jednotlivci i společnosti.
" Skutečně kvalitní vzdělání mohou svým dětem u nás
zajistit jen bohatí.
100.0
0.6
4.8
10.1
38.7
32.0
90.0
80.0
70.0
60.0
50.0
40.0
38.7
30.0
55.8
20.0
10.0
19.1
0.0
vzdělání je investice
rozhodně souhlasím
spíše souhlasím
vzdělání jen pro bohaté
spíše nesouhlasím
rozhodně nesouhlasím
82
41
" Stát by měl zajistit bezplatně vysokoškolské vzdělání
všem, kteří o něj projeví zájem.
" Školné na vysokých školách s možností půjčky by umožnilo
studovat většímu počtu mladých lidí, kteří o studium stojí.
7.2
100.0
90.0
80.0
70.0
60.0
50.0
40.0
30.0
20.0
10.0
0.0
8.2
24.0
21.2
35.1
47.4
33.6
23.1
bezplatné VŠ vzdělání všem
rozhodně souhlasím
spíše souhlasím
školné a půjčky by umožnily
studium
spíše nesouhlasím
rozhodně nesouhlasím
83
" Stát by měl zajistit bezplatně vysokoškolské vzdělání
všem, kteří o něj projeví zájem.
" Stát by měl v získání vysokoškolského vzdělání finančně
pomáhat jen těm, kteří to opravdu potřebují.
5.2
7.2
100.0
90.0
80.0
70.0
60.0
50.0
40.0
30.0
20.0
10.0
0.0
15.1
24.0
45.2
35.1
33.6
34.5
bezplatné VŠ vzdělání všem
stát by měl přispívat jen
potřebným
rozhodně souhlasím
spíše souhlasím
spíše nesouhlasím
rozhodně nesouhlasím
84
42
" Na soukromé vysoké školy se většinou hlásí ti, kteří nebyli
přijati na státní vysoké školy.
" Stát by měl přispívat na vzdělání studentům soukromých
vysokých škol stejně jako v případě státních vysokých škol.
3.5
100.0
90.0
80.0
70.0
60.0
50.0
40.0
30.0
20.0
10.0
0.0
16.8
19.0
30.2
53.4
34.7
24.1
18.3
soukromé školy pro nepřiajté
stát by měl přispívat i na
soukromé VŠ
rozhodně souhlasím
spíše souhlasím
spíše nesouhlasím
rozhodně nesouhlasím
85
“Školné na vysokých školách s možností půjčky by
umožnilo studovat většímu počtu mladých lidí, kteří o
studium stojí” - podle volebních preferencí.
100
90
80
5.3
18.5
4.8
23.9
8.0
20.7
8.2
17.0
11.5
21.1
%
70
60
50
40
30
20
10
0
8.6
25.9
46.7
48.1
52.5
51.1
48.8
42.6
29.4
ODS
23.1
20.1
ČSSD
KDU
rozhodný souhlas
27.9
US
Volební preference
spíše souhlas
14.6
KSČM
spíše nesouhlas
21.5
Jiná
rozhodný nesouhlas86
43
Závěry
• Naprostá většina populace (95 %)
považuje VŠ vzdělání za životní investici
• Většina (58 %) se domnívá, že kvalitního
vzdělání se u nás dostává jen bohatým
• Bezplatné VŠ vzdělání zůstává pro
většinu (69 %) ideálem
• Za daných okolností se většina (71 %)
domnívá, že systém školné + půjčky by
umožnil studium většímu počtu uchazečů
87
Závěry (pokračování)
• Názor podle kterého by systém školné +
půjčky umožnil studium většímu počtu
těch, kteří o studium stojí, sdílí většina
bez ohledu na volební preference
• Mezi voliči ODS a ČSSD je rozdíl jen
5 % (76 vs 71)
• Pro toto řešení je 57 % voličů KSČM
88
44
Otázka na závěr
Čí zájem hájí současná vláda
tím, že odmítá zavést systém
sdílení nákladů spojený
s finanční pomocí studentům z
rodin s nízkými příjmy?
89
Aneb:
Do koho se zatíná
„Špidlova sekera?
90
45
Jinak řečeno:
Komu vyhovuje systém bez školného a
půjček: bohatým nebo chudým?
91
Více v publikaci:
Vyšší vzdělání jen pro elitu?
www.isea-cz.org
92
46
PROPOSED,
IMPLEMENTED AND
DECLINED REFORMS
AND BILLS
93
Proposed Bills and Acts
1991
University act
universities were granted political
freedom, but remained “state
institutions”, their assets are state
owned, university teachers and staff
are “state employees”.
Passed
94
47
1994
Bill on Financing University
Education –
>> tuition fees, loans, subsidies
an attempt to implement Australian
HECS system of financing
Though well prepared, it wasn’t
submitted.
95
1995
Bill amending University Act:
first attempt to introduce tuition fees
> colleted fees collected by state,
state redistributes back
to universities,
> no consistent system of loans and
subsidies proposed
Didn’t pass.
96
48
1998
New University Act
> Universities are granted more
institutional autonomy
>> universities are “public
institutions”
>> all assets are university owned
>> teachers and staff are not state
employees
97
> No change in the financial dependence
on the state:
>> tuition fees not allowed,
entrepreneurial activities limited,
joint ventures banned.
>> private colleges and universities
can be established.
Passed.
98
49
2001
Bill amending University Act –
>> an attempt to implement Bologna
Declaration (two tier system)
>> multi-source financing
(joint ventures permitted,
spin-off companies, “hidden”
tuition fees (dual track system).
Passed (by one vote)
99
January 2002:
Bill of Financing Higher Education:
>> tuition fees
>> contingent loans
>> new system of subsidies for
students from low-income families
>> lower income tax for part-time
working students.
Didn’t pass.
100
50