vodárenské kapky - Vodárenská akciová společnost
Transkript
vodárenské kapky - Vodárenská akciová společnost
vodárenské bfiezen 2011 roãník XV - ãíslo 2 kapky âASOPIS VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEâNOSTI, a. s. OBSAH: Výsledky provozu vodovodů a kanalizací v roce 2010 ................................................................................................3 Environmentální politika vyhlášena ........................................................................................................................10 Aktuálně o projektu vzdělávání ................................................................................................................................12 Nový ZIS ....................................................................................................................................................................13 Nové předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany ..............................................................13 Projekt ochrany povodí řeky Dyje - II. etapa ............................................................................................................17 Problematika vzniku zápachu při aerobní stabilizaci čistírenských kalů ..............................................................18 Snížení poruchovosti a úniků vody po redukci tlaku ve vodovodní síti obce Blučina ..............................................21 Představujeme provoz V + K Polná ..........................................................................................................................24 Výhody a nevýhody beztlaké a tlakové filtrace ........................................................................................................26 Konference Vodárenská biologie 2011 ....................................................................................................................27 Chitosan pro vodárenství ..........................................................................................................................................29 Plovoucí jímací objekt - udržování volné hladiny v zimním období ........................................................................30 I Silvestr může být pestrý… ......................................................................................................................................32 A hlavně klidné vánoční svátky… ..............................................................................................................................33 Spolupráce závodní pobočky ČVTVHS při VAS, a. s. s pražskou centrálou ............................................................34 Tradiční setkání s bývalými kolegy ..........................................................................................................................34 Významná vodárenská osobnost odchází do důchodu ............................................................................................36 Vodárenský svátek je tu zas… ..................................................................................................................................37 Zprávy ze společnosti ..............................................................................................................................................37 Blahopřejeme ..........................................................................................................................................................40 Fotografická soutěž ..................................................................................................................................................41 Přísloví národů ........................................................................................................................................................42 Vodárenský bál v Sudickém dvoře ..........................................................................................................................42 Foto na obálce a na str. 2: Ing. Jaroslav Hedbávný Ilustrační foto na str. 8, 10, 28, 33: Ing. Vladimír Dvořák VODÁRENSKÉ KAPKY ČASOPIS VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. Řídí redakční rada, předseda redakční rady Ing. Vladimír Dvořák Adresa redakce: VAS, a. s., Soběšická 156, 638 01 Brno, tel. 545 532 111, fax 545 222 674, [email protected] www.vodarenska.cz • graphic design © by AMC Company, s. r. o. Vodárenské kapky Výsledky provozu vodovodů a kanalizací v roce 2010 Ing. Jana Šenkapoulová, Ph.D. V hodnoceném roce 2010 se podařilo úspěšně zabezpečit v požadovaném množství výrobu a distribuci pitné vody a garantovat zákazníkům kvalitní odvádění a čištění odpadních vod. Těmto zásadním činnostem celoročně věnují všichni zaměstnanci společnosti maximální pozornost, přičemž o dosažených výsledcích se vyhotovují pravidelné pololetní souhrnné analýzy, které jsou předkládány orgánům společnosti. 1. Změny v provozování vodohospodářské infrastruktury Úplný přehled provozované vodohospodářské infrastruktury v souhrnu celé společnosti k rozhodujícímu statistickému datu 31. 12. 2010 v členění podle jednotlivých divizí je uveden v tabulce č. 1. Tab. č. 1 Souhrnný přehled provozovaných vodohospodářských zařízení k 31. 12. 2010 Provoz kompletní Dílčí provozní činnosti Divize VAS, a. s. Vod. ÚV Kan. ČOV Vod. ÚV Kan. ČOV Divize Boskovice 126 11 52 19 12 0 22 1 Divize Brno-venkov 112 5 64 27 0 0 0 0 Divize Jihlava 51 20 27 10 26 0 5 0 Divize Třebíč 133 8 34 24 28 2 1 4 Divize Znojmo 86 6 39 15 0 0 0 0 Divize Žďár nad Sáz. 157 28 47 19 17 0 0 2 VAS, a. s. celkem 665 78 263 114 83 2 28 7 Poznámka: tabulka č. 1 uvádí počet objektů úpraven vod (ÚV) a čistíren odpadních vod (ČOV) v členění vyžadovaném Českým statistickým úřadem, tj. zahrnuje také objekty zrušené v průběhu roku, ale nezahrnuje objekty nezkolaudované ve smyslu stavebního zákona, které se nacházejí např. ve zkušebním provozu nebo v předčasném užívání. V průběhu hodnoceného roku 2010 nastaly pouze dílčí změny v provozu vodohospodářské infrastruktury, nejedná se o změny, které by zásadním způsobem ovlivnily ekonomiku společnosti, jak je zřejmé z následujícího přehledu: • divize Boskovice: - v obci Žďár zahájila divize od 8. 7. 2010 jednoroční zkušební provoz ČOV a kanalizace s tím, že poté bude zajišťovat i kompletní trvalý provoz těchto zařízení • divize Brno-venkov: - v souvislosti s postupným dokončováním staveb kanalizace v obcích Šlapanicka zahájila divize nově provoz kanalizace v obcích Sivice, Kovalovice, Viničné Šumice, Tvarožná a Velatice - tyto kanalizace byly zkolaudovány 20. 10. 2010 - v souvislosti s dokončením splaškových kanalizací Šlapanicka bylo provedeno zrušení provozu malých ČOV Pozořice a ČOV Horákov - došlo k převedení odpadních vod do kanalizačního systému Šlapanicko se zajištěným čištěním odpadních vod v centrální ČOV Brno - Modřice. K 31. 12. 2010 byl z téhož důvodu ukončen také provoz ČOV Mokrá - Jinačovice - 24. 9. 2010 byla zkolaudována kanalizace a vybudovaná ČOV byla uvedena do zkušebního provozu, oprávnění k provozu získala VAS, a. s. - Žatčany - po zkolaudování II. etapy kanalizace dne 14. 9. 2010 došlo k rozšíření rozsahu provozovaného spotřebiště (provoz zahájila divize již v předchozím roce) • divize Jihlava: - od 1. 1. 2010 byly zrušeny dílčí provozní činnosti vykonávané divizí pro obec Rohozná (na vodovodech i kanalizaci) a pro obec Jersín (na vodovodech) - obec Dyjice je od 1. 1. 2011 členskou obcí SVAK Jihlavsko, zatím bez vložení majetku • divize Třebíč: - bylo získáno povolení k provozování vodovodu Pokojovice a kanalizace a ČOV Trnava (divize zde předtím zajišťovala zkušební provoz) - Benetice, Věstoňovice (administrativně místní část obce Benetice) a Horní Vilémovice - pro tyto 3 nové vodovody získala divize povolení k provozování a v 12/2010 byly objekty zařazeny do majetku Svazku Třebíčsko 3 4 Vodárenské kapky • divize Znojmo: - byl ustanoven nový Svazek obcí Daníž, přičemž obce Havraníky, Hnanice a Šatov pronajaly do tohoto společného svazku svoje obecní vodovody - tento pronajatý majetek provozuje VAS, a. s. od 1. 1. 2010 v kompletním provozu, tj. včetně výběru vodného. V oblasti kanalizací je současný stav následující: Havraníky a Šatov mají vybudovanou kanalizaci s ČOV Šatov, která je v majetku svazku obcí Znojemsko, tato zařízení již provozuje VAS, a. s. delší dobu. Kanalizaci s ČOV v obci Hnanice, která není členem svazku obcí Znojemsko, vlastní a provozuje obec Hnanice - od 1. 7. 2010 byl ustanoven nový svazek obcí Tasovice a Hodonice, přičemž vývoj a současný stav je následující: obce Hodonice, Tasovice a Krhovice mají vybudovaný vodovod a kanalizaci se společnou ČOV Hodonice - do 30. 6. 2010 provozovala VAS, a. s. svěřenou vodohospodářskou infrastrukturu na dvě samostatné provozní smlouvy (zvlášť vodovod - vlastníkem byl Svazek obcí Hodonicko, a zvlášť kanalizaci - vlastníkem byl Svazek obcí Tasovice - Hodonice). Současným vlastníkem je Svazek obcí Tasovice a Hodonice, neboť od 1. 7. 2010 došlo ke sloučení obou Svazků obcí se současným zánikem původního Svazku obcí Hodonicko sdružujícího jen vodovod • divize Žďár nad Sázavou: - k 28. 2. 2010 byl ukončen kompletní provoz vodovodů vykonávaný divizí v obcích Tři Studně, Sněžné - vč. MČ Krátká, Fryšava a Kadov (celkem úbytek cca tisíc obyvatel) - k 28. 2. 2010 byly ukončeny dílčí provozní činnosti vykonávané divizí na kanalizaci obcí Tři Studně a Sněžné - vč. MČ Krátká a pro ČOV Sněžné a ČOV Krátká - k 15. 6. 2010 byl zrušen provoz kanalizace Olešinky (tj. administrativně místní část obce Zvole) - kanalizace byla převedena do majetku obce - v obci Račice došlo k přepojení vodovodní sítě na rozvodnou síť obce Dlouhá - v této souvislosti ale nenastala žádná změna v provozování 2. Výroba a fakturace pitné vody a odpadních vod Výroba, distribuce a fakturace pitné vody i odvádění, fakturace a čištění odpadních vod nezaznamenaly v hodnoceném roce žádné podstatné změny, které by zásadním způsobem změnily stávající trendy. Přehled základních ukazatelů objemu produkce a fakturace pitných a odpadních vod v hodnoceném roce 2010 poskytuje tabulka č. 2. Tab. č. 2 VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. - Celková bilance výroby a odvádění vod za rok 2010 skutečnost v roce 2010 z ročního plánu komparace 2010/2009 tis. m3 % % voda vyrobená z podzemní vody 12 495 99,8 100,1 voda vyrobená z povrchové vody 14 507 94,9 95,1 voda vyrobená celkem 27 002 97,1 97,3 voda převzatá (externí) 1 417 97,5 102,8 voda předaná (externí) 148 120,3 108,0 voda vyrobená k realizaci celkem 28 271 97,0 97,6 voda fakturovaná domácnostem 15 083 99,6 98,9 voda fakturovaná ostatním 7 265 93,9 95,0 voda fakturovaná celkem 22 348 97,7 97,6 odpadní voda fakturovaná domácnostem 12 608 101,5 100,2 odpadní voda fakturovaná ostatním (bez srážkové) 4 660 95,5 98,5 odpadní voda fakturovaná celkem (bez srážkové) 17 268 99,8 99,8 3 609 102,7 101,7 20 877 100,3 100,1 srážková voda fakturovaná odpadní voda včetně srážkové fakturovaná celkem Z důvodu probíhající ekonomické krize se v hodnoceném roce 2010 ve srovnání s předchozím rokem snížily požadavky našich zákazníků na množství dodané pitné vody, což mělo pro naši společnost nepříznivý dopad na objemy výroby a fakturace pitných vod - nastal meziroční pokles fakturovaných objemů pitných vod o 2,4 %, chyběly 2,3 % k dosažení hodnot ročního plánu. V oblasti odpadních vod byla nepříznivá situace částečně kompenzována zvýšením počtu nově vybudovaných obecních kanalizací, které začala naše společnost nově provozovat, proto v porovnání s propady v oblasti pitných vod byly v oblasti odpadních vod zaznamenány příznivější výsledky - nastal meziroční nárůst fakturovaných objemů odpadních vod (včetně srážkových) o 0,1 %, roční plán byl překročen o 0,3 %. Voda srážková se na rozdíl od domácností fakturuje kategorii „ostatní spotřebitelé“ podle plochy, ze které jsou srážkové vody odváděny, tedy nezávisle na spotřebě vody - u odpadních vod srážkových došlo k meziročnímu navýšení fakturace o 1,7 %. Vodárenské kapky Z podrobnějších analýz je patrné, že rozhodující podíl na zhoršení meziročních výsledků v oblasti výroby a fakturace pitných vod má kategorie „ostatních“ spotřebitelů, zejména průmyslových, na kterou ekonomická krize dopadla nejvíce - meziroční pokles fakturace pitných vod u kategorie „ostatní“ činil 5,0 % a u odpadních vod (bez srážkových) 1,5 %. Názorný chronologický přehled o objemu fakturace pitných a odpadních vod za období roku 1995 až roku 2010 poskytují grafy č. 1 a č. 2. Graf č. 1 Roční objemy fakturované pitné vody ve VAS, a. s. v letech 1995 - 2010 30 000 tis. m3/rok 20 000 10 000 0 VFC - voda fakturovaná celkem r. 1995 r. 2003 r. 1996 r. 2004 VFD - voda fakturovaná domácnostem r. 1997 r. 2005 r. 1998 r. 2006 r. 1999 r. 2007 VFO - voda fakturovaná ostatním r. 2000 r. 2008 r. 2001 r. 2009 r. 2002 r. 2010 Graf č. 2 Roční objemy fakturované odpadní vody ve VAS, a. s. v letech 1995 - 2010 13 000 12 000 11 000 10 000 tis. m3/rok 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 OVFD - odp. voda fakturovaná domácnostem r. 1995 r. 2003 r. 1996 r. 2004 r. 1997 r. 2005 OVFO - odp. voda bez srážek fakturovaná ostatním r. 1998 r. 2006 r. 1999 r. 2007 r. 2000 r. 2008 OVFS - odp. voda srážková fakturovaná celkem r. 2001 r. 2009 r. 2002 r. 2010 5 Vodárenské kapky Pokles fakturace pitných vod u kategorie „ostatní“ je dlouhodobým trendem, ale není ve všech lokalitách stejný, jak je názorně patrné z grafu č. 3 a tabulky č. 3. Je nutno zmínit, že změny fakturace jsou ovlivněny také dynamikou nárůstu a skladbou nově provozovaných vodovodů - to je nejvíce patrné u divize Brno- venkov, kde byl zaznamenán podstatný nárůst spotřeby vody u domácností v souvislosti s novými obecními vodovody postupně napojovanými na dokončovaný Vírský oblastní vodovod. Dlouhodobě nastala největší nepříznivá změna 2010/1995 u divize Znojmo - současná hodnota fakturace pitných vod pro zákaznickou kategorii „ostatní“ dosahuje cca polovičního objemu vod ve srovnání se skutečností před patnácti lety. Graf č. 3 Kategorie „ostatní" - dlouhodobá změna fakturovaných objemů pitné vody 2 250 2 000 1 750 tis. m3/rok 6 1 500 1 250 1 000 750 500 250 0 Boskovice Brno-ven. Voda fakturovaná „ostatním“ r. 1995 Jihlava Voda fakturovaná „ostatním“ r. 2000 Tab. č. 3 Dlouhodobá změna fakturovaných objemů pitné vody v jednotlivých divizích domácnosti „ostatní“ celkem r. 2010/1995 r. 2010/1995 r. 2010/1995 Boskovice 0,97 0,71 0,88 Brno-venkov 1,31 0,64 1,07 Jihlava 0,89 0,85 0,87 Třebíč 1,00 0,64 0,84 Znojmo 1,11 0,52 0,83 Žďár nad Sáz. 0,84 0,67 0,77 Třebíč Znojmo Voda fakturovaná „ostatním“ r. 2005 Žďár n. S. Voda fakturovaná „ostatním“ r. 2010 Vodárenské kapky Vývoj spotřeby vody lze výstižně charakterizovat často používaným ukazatelem, tj. podle tzv. denní specifické spotřeby vody vztažené na jednoho zásobovaného obyvatele. V jednotlivých divizích naší společnosti jsou patrné rozdíly ve specifických spotřebách vody. Nejpříznivější je stav u divize Jihlava, kde hraje rozhodující roli statutární město Jihlava. V roce 2010 došlo meziročně k poklesu specifické spotřeby vztažené k domácnostem v bilanci celé naší společnosti o 1,3 litru na obyvatele za den, což nepředstavuje významnou změnu dlouhodobého trendu. Aktuální hodnoty specifických spotřeb v jednotlivých divizích poskytuje graf č. 4. Graf č. 4 Specifické spotřeby vody v jednotlivých divizích v roce 2010 200 187 litrů na obyvatele za den 180 160 160 154 140 120 100 80 128 124 111 79 111 104 81 144 140 137 114 114 99 84 78 65 60 74 77 40 20 0 Boskovice Brno-v. Jihlava Třebíč Znojmo Žďár n. S. Průměr VAS, a. s. spec. spotřeba z VVR = z vody vyrobené k realizaci spec. spotřeba z VFC = z vody fakturované celkem spec. spotřeba z VFD = z vody fakturované domácnostem 3. Provozní úspory vody a snižování úniků vody Mezi významná provozní úsporná opatření všech vodárenských společností patří snižování spotřeby provozní vody a cílené vyhledávání a odstraňování úniků vody z potrubí. a) v hodnoceném roce bylo dosaženo příznivých výsledků u snižování provozní vody, tj. technologické vody (ta je převážně spotřebovávaná v procesu úpravy vody) a vody pro vlastní spotřebu (ta je převážně spotřebovávaná pro odkalování sítí). U technologické vody došlo k podstatným meziročním úsporám, u provozní vody nastal nepatrný nárůst spotřeby, ale celkový výsledek úspor potvrzuje dlouhodobý trend ve snižování potřeb provozní vody - viz graf č. 5. Snižování objemu vody pro odkalování sítí je možné jen omezeně, nesmí být na úkor kvality pitné vody dodávané spotřebitelům. Jestliže klesá spotřeba vody, dochází k delším dobám zdržení v potrubí a zpravidla je nutné častější a intenzivnější odkalování vodovodních řadů a spotřeba provozní vody stoupá. 7 Vodárenské kapky Graf č. 5 Spotřeba provozní vody v souhrnu VAS, a. s. v letech 2000 - 2010 tis. m3/rok 8 1 000 950 900 850 800 750 700 650 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 992 891 872 810 770 659 654 647 595 572 533 530 532 561 591 517 484 416 voda technologická r. 2000 624 630 r. 2001 r. 2002 r. 2003 r. 2004 388 393 voda pro vlastní provoz r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010 b) úniky vody z potrubí pomáhá významnou měrou snižovat zlepšování technického stavu vodovodních sítí, ale v době ekonomické krize jsou finanční prostředky do obnovy stávající infrastruktury velmi omezené a dynamika obnovy zpravidla podstatně klesá, což se projevuje zpravidla ve zvyšování ztrát vody. V hodnoceném roce 2010 se přes pokles objemů fakturované vody u naší společnosti podařilo alespoň udržet podíl nefakturované vody na stejné úrovni jako v předchozím roce, tento podíl činil 21 % z objemu vyrobené vody k realizaci - chronologický vývoj a porovnání se situací v ČR je patrný z grafu č. 6. Podařilo se mírně snížit úniky vody z potrubí - v ukazateli na připojeného obyvatele došlo k meziročnímu snížení úniku o 1 litr, v hodnoceném roce bylo dosaženo hodnoty 28 litrů uniklé vody z potrubí na jednoho připojeného obyvatele za den. Vodárenské kapky Graf č. 6 Porovnání podílů nefakturované vody z VVR - VAS, a. s. a ČR v letech 1995 - 2010 35,0 32,5 podíl vody nefakturované z vody vyrobené k realizaci (%) 30,0 27,5 25,0 22,5 20,0 17,5 15,0 12,5 10,0 7,5 5,0 2,5 01 r. 2 r. 2 00 0 9 8 00 7 r. 2 r. 2 00 r. 2 00 6 5 00 4 r. 2 r. 2 00 r. 2 00 3 2 00 1 r. 2 00 r. 2 00 0 9 r. 2 r. 1 99 99 8 7 r. 1 6 99 r. 1 99 r. 1 r. 1 99 5 0,0 průměr v ČR - dtto VAS, a. s. - podíl vody nefakturované z VVR Poznámka: u ČR se jedná pro rok 2010 jen o odhad, přesná čísla nejsou dosud publikována Graf č. 7 Úniky vody z vodovodních sítí na zásobovaného obyvatele - porovnání VAS, a. s. s průměrem v ČR 100 90 70 60 50 40 30 20 10 VAS, a. s. - ztráta vody v síti vztažená na připojeného obyvatele 0 01 9 00 r. 2 r. 2 8 00 r. 2 7 00 r. 2 r. 2 00 6 5 00 r. 2 r. 2 00 4 3 00 r. 2 r. 2 00 2 1 00 r. 2 r. 2 00 0 9 99 r. 1 r. 1 99 8 7 99 r. 1 99 6 0 r. 1 litry na obyvatele za den 80 dtto - průměr ČR Poznámka: u ČR se jedná pro rok 2010 jen o odhad, přesná čísla nejsou dosud publikována Ing. Jana Šenkapoulová, Ph.D. generální ředitelství [email protected] 9 10 Vodárenské kapky Environmentální politika vyhlášena Ing. Josef Filla, Ing. Andrea Rovnaníková K dyž v březnu loňského roku vyhlásil generální ředitel VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. „Politiku kvality“, přesunul se tehdejší certifikační proces do své závěrečné fáze a následně byl ukončen úspěšným absolvováním certifikačního auditu. Společnost v červnu 2010 obdržela certifikát pro systém řízení kvality (QMS). duben • zaškolení interních auditorů do problematiky EMS • formulace příručky EMS a kompletace ostatních řídících dokumentů • oslovení certifikačního orgánu ve věci dojednání termínu certifikačního audit S potěšením lze konstatovat, že k vyhlášení Environmentální politiky došlo již dne 4. 2. 2011. Zmíněný dokument je v plném znění v tomto periodiku uveden a zmíněná skutečnost zadává příčinu k optimistickému nahlížení na dosavadní průběh certifikačního procesu, zaměřeného na implementaci sytému environmentálního managementu (EMS) a na související vyhlídky do budoucna. květen • formulace a vyhlášení environmentálních cílů • realizace interních auditů již v režimu kontroly fungování integrovaného systému řízení (slučuje QMS a EMS) • schválení všech nezbytných dokumentů EMS příslušnými řídícími orgány společnosti • příprava na certifikační audit Nezbytnost zavedení EMS byla dostatečně komentována v našem předchozím příspěvku, a proto se zaměříme na sdělení dalších informací o aktuálním stavu implementačního procesu. Naplno se rozběhly práce na registru vlivů činností na životní prostředí. Výsledky jsou průběžně prezentovány prostřednictvím programového nástroje ALTUS. Tato forma se osvědčila jako vhodný nástroj pro vzájemnou konfrontaci zkušeností mezi zpracovateli jednotlivých částí problematiky. červen • dokončovací práce pro zajištění připravenosti pro certifikační audit • realizace certifikačního auditu Byl konkretizován následující harmonogram implementace systému EMS až do fáze certifikačního auditu: březen • kompletace registru vlivů činností na životní prostředí za celou společnost • dokončení zaškolení vedoucích zaměstnanců do problematiky EMS • zapracování skutečností do stávající řídící dokumentace, dopracování nových prvků řídící dokumentace Hlavním úkolem certifikačního procesu jsou v současnosti práce na registru vlivu činností. Jeho dopracování se předpokládá koncem března 2011. Dle potřeby poskytne manažer řízení kvality ve spolupráci s firemním ekologem odbornou pomoc přímo na pracovištích divizí. Nezbývá, než vyslovit přání, aby završení certifikačního procesu EMS proběhlo při stejně příznivém zhodnocení úsilí vynaloženém v předchozím období, jak tomu bylo v případě QMS. Dosavadní aktivní a vysoce profesionální přístup všech zainteresovaných zaměstnanců jednotlivých organizačních složek společnosti je dobrým předpokladem pro splnění výše citovaného přání. Dovolujeme si touto formou poděkovat všem spolupracujícím zaměstnancům společnosti za doposud vynaložené úsilí a aktivní spolupráci. Ing. Josef Filla generální ředitelství [email protected] Ing. Andrea Rovnaníková generální ředitelství [email protected] Vodárenské kapky ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA V souladu s naplňováním strategie VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. vyhlašuji Environmentální politiku pro oblast: výroby a distribuce pitné vody provozování vodovodních sítí odvádění a čištění odpadních vod provozování kanalizačních sítí provozování s tím souvisejících zákaznických služeb a otevřeně deklaruji: Akcionářům společnosti a vlastníkům infrastruktury • snahu o zvyšování ekonomicky udržitelného souladu mezi efektivním zhodnocením svěřených prostředků a dopady výrobní činnosti společnosti na jednotlivé složky životního prostředí Všem jednotlivým spotřebitelům a široké veřejnosti • minimalizaci dopadů výrobních procesů na jednotlivé složky životního prostředí ze současného udržování kvality poskytovaných služeb Výkonným a dozorovým orgánům státní správy • realizaci preventivních opatření směřujících k minimalizaci možných havarijních stavů negativně ovlivňujících jednotlivé složky životního prostředí • preferování vstupních surovin, výrobků, energetických zdrojů a technologických postupů s prokazatelně nižším negativním dopadem na jednotlivé složky životního prostředí Všem zaměstnancům společnosti • soustavnou podporu při zajištění kvalitního pracovního zázemí podporujícího naplnění environmentální politiky při jejich každodenní činnosti Environmentální politiku vyhlašuji jako iniciativu bezpodmínečně vyžadující aktivní účast všech zaměstnanců společnosti a předpokládám z jejich strany plnou podporu. Vyhlášení environmentální politiky vnímám jako nedílnou součást procesu směřujícího k zavedení integrovaného systému řízení. V Brně dne 4. 2. 2011 Ing. Miroslav Klos generální ředitel 11 12 Vodárenské kapky Aktuálně o projektu vzdělávání Ing. Lenka Trchalíková datu 10. 2. 2011 se vzdělávácích kurzů v rámci projektu dotovaného vzdělávání zúčastnilo již 57 zaměstnanců VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. aktuálně působících zejména na manažerských nebo technických pozicích. Dodavatelská společnost Mitathor International zrealizovala v souladu s projektovým zadáním a harmonogramem již 8 dvoudenních školení k tématům komunikace, týmové spolupráce a systému hodnocení zaměstnanců. Realizační tým projektu také pořídil první propagační materiály, účastníci vzdělávacích aktivit obdrželi šanony, bloky a propisky s logy projektu, které budou dále během dílčích kurzů využívat. V současné době probíhá výběrové řízení na nákup mobilní počítačové učebny, která bude v projektu dále aktivně využita v rámci školení IT dovedností. K Celý projekt byl zahájen „rozehřívacím“ kurzem „Rozvoj komunikačních dovedností“ pro skupinu vybraných technických pracovníků z divize Brno-venkov. Cílem tohoto kurzu bylo ukázat rozmanitost komunikačních dovedností a jejich dopad na vzájemné porozumění a spolupráci. Přínosné pro účastníky bylo získání zpětné vazby vztažené na vlastní komunikační návyky a stereotypy, silné a slabé stránky jejich komunikace. Dále proběhly tři totožné kurzy na téma „Týmová spolupráce a nastavení týmových rolí“ pro dvě skupiny středního a jednu skupinu vrcholového managementu. Účastníci se zde učili technikám identifikace a mapování týmových rolí, jak rozpoznat rozvojový potenciál a rezervy členů týmu, a na praktických příkladech si ověřili, jak do budoucna využívat této diagnostiky pro rozvoj týmových dovedností a kompetencí, ale také obecně k identifikaci silných a slabých stránek svých podřízených zaměstnanců. Třetím tématem kurzů, které navázalo na kurz předchozí, bylo „Vedení hodnotících rozhovorů, poskytování zpětné vazby, hodnocení podřízených“. Kromě výše zmíněných skupin managementu byl tento kurz zorganizován také pro vedoucí laboratoří, kteří od nového roku spadají jednotně pod technickou divizi společnosti. Informace získané v těchto kurzech mohli účastníci využít například pro identifikaci vlastních silných a slabých stránek manažerského přístupu, jako praktické inspirace k různým stylům, metodám a návykům ve vedení podřízených, zejména těch, které se týkají právě hodnocení a poskytování zpětné vazby. Do budoucna mohou být načerpané znalosti užitečné zejména při přípravě případného systému hodnocení v naší společnosti. Sněhová nadílka dokreslila kulisy prvnímu kurzu pro účastníky z divize Brno-venkov. Jak se jim daří komunikovat v různých situacích, zjistili nejen v teple Valašského šenku, ale také v jeho malebném okolí při zátěžových aktivitách. Organizace kurzů „Vedení hodnotících rozhovorů, poskytování zpětné vazby a hodnocení podřízených“ se zhostily již dvě mimobrněnská divize - divize Znojmo a Žďár nad Sázavou. V nejbližší době nás kromě dalších plánovaných kurzů čeká zejména testování účastníků v IT dovednostech a jejich rozdělení do skupin podle úrovně zjištěných znalostí. Skupinám, které po tomto rozdělení vzniknou, bude přizpůsoben program a náročnost následujících kurzů. Ing. Lenka Trchalíková divize Brno-venkov Foto: Eva Bervidová [email protected] Vodárenské kapky Nový ZIS Ing. Rudolf Šedrla Z ákaznický informační systém (ZIS) je jedním z nejdůležitějších informačních systémů ve společnosti. Používá se k řízení kvality a administraci poskytovaných služeb zákazníkům. Stávající používáme od roku 1999 a v loňském roce jsme na základě Strategie IS/IT rozhodli o přechodu na vyšší verzi tohoto systému. Byly uzavřeny příslušné smlouvy, vypracován harmonogram a rozpočet implementace a byl vytvořen a jmenován příslušný pracovní tým, který tuto implementaci realizuje. Probíhají školení uživatelů a realizuje se „čištění dat“. Probíhají cvičné migrace dat a od března na ně navážou „ostré“ migrace dat s cílem celý projekt ukončit v červnu 2011. Změna je nutná Každá distribuční firma dodávající koncovým zákazníkům služby a produkty se neobejde bez kvalitního zákaznického oddělení (CRM), které kromě lidí tvoří podpůrné prostředky, jako jsou informační systémy. Naše společnost v oblasti CRM nyní provozuje svůj druhý informační systém PVODwin CRM. Moderní rozvoj informačních technologií však nekompromisně přinesl nové trendy i do oblasti CRM a to je důvodem implementace nového řešení u nás s možností změnit provozní prostředí nového systému, např. v podobě centrálního řešení. Dvě fáze Proces reimplementace byl zahájen podpisem Smlouvy o dílo na reimplementaci ZIS dne 19. 8. 2010. Tímto okamžikem nastal čas pro vytvoření projektové dokumentace VAS, a. s. která celý proces reimplementace zaobalila a doplnila o další procesy a aktivity spojené nastavením technického vybavení divizí (kapacity linek, záložní linky, HW a SW vybavení centra, vazby na GIS). Reimplementace je navržena dvoufázově. V první fázi probíhají postupně testovací migrace jednotlivých divizí, aby se odchytala nedorozumění a nepochopení v datech divizí. V druhé fázi potom už proběhnou opět postupně ostré migrace, s minimem nesrovnalostí v datech, které musí být operativně odstraněny. Každá ostrá migrace končí asistovaným doprovodem dodavatele systému až k rutinnímu provozu nového systému na divizi. Tým migrace ZIS Generální ředitel VAS, a. s. jmenoval pro účely zajištění řádného průběhu reimplementace 9ti členný tým migrace ZIS. Každá divize má v tomto týmu zastoupení. První setkání týmu migrace ZIS proběhlo v říjnu 2010, kde byly stanoveny hlavní cíle a postup prací. Následovalo složité školení čističů dat divizí, na kterém byly předvedeny procedury k odstranění chyb ve stávajících divizních datech a způsoby kontroly úspěšnosti čištění dat s cílem připravení současných dat nejprve pro testovací a později pro ostrou migraci dat. Ostrá migrace Ostré migrace proběhnou v březnu (divize Brno-venkov a Boskovice), dubnu (divize Třebíč a Žďár nad Sázavou) a v květnu (divize Znojmo a Jihlava). Školení koncových uživatelů divizí bude probíhat prostředky každé konkrétní divize v místě divize. Musím konstatovat, že všechny divize se pustily do projektu velmi zodpovědně, zejména do čištění dat. Současný stav čistoty dat naznačuje, že ačkoliv času na přípravné práce bylo velmi málo, podaří se splnit lhůty definované projektem a reimplementaci v termínu úspěšně dokončit. Všem, kteří se na projektu dosud podíleli a ještě aktivně podílet budou, patří mé poděkování. Ing. Rudolf Šedrla divize Boskovice [email protected] Nové předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany Josef Ondroušek V roce 2010 byly vydány čtyři důležité nové právní předpisy, které se týkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany. Je to Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, Vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních) a Nařízení vlády č. 68/2010 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, které ruší nařízení vlády č. 494/2001 Sb., nabylo účinnosti dnem 1. 1. 2011. Je zde mimo jiné uvedeno, jaké údaje musí obsahovat kniha úrazů (prakticky to, co je záznam o úrazu), kniha může být vedena v elektronické nebo listinné podobě. Dále nařízení vlády řeší, komu zaměstnavatel a do kdy musí ohlásit pracovní úraz (v naší společnosti policii, pokud se jedná o trestný čin, odborové organizaci, příslušnému inspektorátu práce, zaměstnavateli,, který zaměstnance k práci vyslal, zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn). Dále v jakém termínu se 13 14 Vodárenské kapky vyhotovuje záznam o úrazu (neprodleně, nejpozději však do pěti dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl) a komu se záznam posílá - za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce policii, pokud se jedná o trestný čin, příslušnému inspektorátu práce, zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn, organizační jednotce pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Záznam o úrazu se vyhotovuje u každého úrazu, není tedy už rozhodující, kolik dnů pracovní neschopnosti úraz způsobil. Mimo již známý záznam o úrazu se zavádí další dokument - záznam o úrazu - hlášení změn. Ten zaměstnavatel vyhotovuje, pokud odešle záznam o úrazu a následně se dozví o skutečnostech, které vedou ke změně uvedených údajů. Je to v tom případě, pokud hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla pět dnů, dočasná pracovní neschopnost úrazem postiženého zaměstnance v důsledku jeho úrazu byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu, došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, po případě k jiným skutečnostem, majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu - hlášení změn. Záznam o úrazu - hlášení změn zasílá zaměstnavatel nejpozději do pátého dne následujícího měsíce stejným adresátům jako záznam o úrazu a také odborové organizaci. Záznam o úrazu i záznam o úrazu - hlášení změn je možné vést a posílat v elektronické nebo listinné podobě. Přílohy nařízení vlády č. 201/2010 Sb. obsahují vzory záznamu o úrazu a záznamu o úrazu - hlášení změn. Vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních) nahrazuje několik vyhlášek, mimo jiné i vyhlášku Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 20/1979 Sb., a nabyla účinnosti dnem 1. června 2010. Jak je uvedeno v jejím názvu stanoví vyhrazená elektrická technická zařízení - jsou to zařízení pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod a odběr elektrické energie a elektrické instalace a zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny. V příloze č. 1 vyhlášky je zařazení zařízení do tříd a skupin. Bližší podmínky bezpečnosti zařízení jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou provádět montáž, opravy, revize a zkoušky zařízení na základě oprávnění, vydaného organizací státního odborného dozoru. Žádost k vydání oprávnění musí také obsahovat druh a rozsah požadovaného oprávnění podle členění uvedeného v této příloze a podmínky potřebného technického vybavení k činnosti, pro kterou se oprávnění požaduje, nezbytné údaje o odborných předpokladech fyzických osob. V příloze č. 2 je také uvedeno, co zejména musí obsahovat zpráva o revizi. Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. Skončila platnost vyhlášky č. 111/1981 Sb., o čištění komínů a dnem 1. 1. 2011 nabylo účinnosti nové nařízení vlády. Komín a kouřovod je v nařízení vlády nazýván spalinová cesta. Kontrolu a čištění spalinové cesty může provádět jen odborně způsobilá osoba. Pouze čištění spalinové cesty pro odtah spalin od spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kW včetně je možno provádět svépomocí. Revize spalinové cesty může provádět také jen odborně způsobilá osoba, která je však současně i revizním technikem komínů, komínových systémů nebo spalinových cest. O revizi, kontrole nebo čištění musí být písemný doklad. Vypalování komína může provádět jen odborně způsobilá osoba nebo revizní technik komínů. Vypalování komína musí majitel stavby oznámit místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje. V příloze nařízení vlády jsou lhůty kontrol a čištění spalinové cesty, vybírání pevných znečišťujících částí a kondenzátu a čištění spotřebiče paliv za období jednoho roku. Například u každého spotřebiče plynných paliv musí být jednou ročně provedeno čištění a kontrola spalinové cesty a výběr znečišťujících částí a kondenzátu, čištění spotřebiče paliv se provádí v termínech podle návodu výrobce. U spotřebiče pevných paliv o výkonu do 50 kW včetně se při celoročním provozu provádí čištění spalinové cesty třikrát ročně, při sezonním provozu dvakrát, doba provozu spotřebiče nesmí v součtu přesáhnout 6 měsíců v kalendářním roce, kontrola spalinové cesty a výběr pevných znečišťujících částí a kondenzátu se provádí jednou ročně. U spotřebiče pevných paliv o výkonu nad 50 kW se provádí kontrola a čištění spalinové cesty, výběr pevných znečišťujících částí a kondenzátu a čištění spotřebiče paliv dvakrát ročně. Nařízení vlády č. 68/2010 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Toto nové nařízení vlády nabylo účinnosti dnem 1. května 2010. Novelizace byla provedena zejména z věcných důvodů, které mají přispět ke zjednodušení jeho aplikace v praxi. Právní úprava se týká tepelné a chladové zátěže a mikroklimatických podmínek, nově zavádí oddělení zjišťování úrovně zátěže teplem pro účely dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce, teplotní minima a maxima na pracovišti po celý kalendářní rok a vypouští optimální požadavky na pracoviště z hlediska teplotně vlhkostních podmínek, dále zavádí zjišťování okamžité teploty na pracovišti, pro účely poskytování ochranného nápoje. Při hodnocení zátěže teplem se nově upřesňují způsoby jejího hodnocení pro účely pravidelného zjišťování úrovně mikroklimatických podmínek a stanovuje se, za jakých podmínek je možné měření tepelné zátěže uskutečňovat a kdy je možné považovat průběžné výsledky měření za validní. Novela dále upřesňuje možnost ověření, a to kalibrovaným teploměrem, který splňuje požadavky zvláštního právního předpisu, tím se rozumí zákon č. 505/1990 Sb. o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, což umožní zaměstnavateli, aby si prakticky mohl průběžně sledovat úroveň mikroklimatických podmínek sám. Protože nařízení vlády nemůže podrobně stanovit jednotlivé postupy při měření, odkazuje se při jejím zjišťování na metodu měření. Poslední a doposud platná je uveřejněna ve Věstníku MZDR č. 1/2009. Přijetím novely nařízení vlády je však počítáno v roce 2011 i s novelizací této metody měření. Nově se upřesňuje, za jakých podmínek lze pracovat v zátěži chladem na nevenkovním pracovišti (v uzavřeném prostoru) a na venkovním pracovišti, a jakým způsobem se na těchto pracovištích zátěž chladem hodnotí. Vodárenské kapky Zůstává i nadále v platnosti, že vznik nároku na ochranný nápoj se vždy váže na prokázání překročení hygienických limitů pro tepelnou nebo chladovou zátěž, tedy mikroklimatických podmínek, jak požaduje zákoník práce v § 104, odst. 2. účely. Jelikož se ztráty tekutin liší podle třídy práce, je jejich 70 % náhrada ve formě minerální vody vždy úměrná každé z nich, a proto není na místě další diferenciace pomocí odlišného obsahu minerálních látek. Nově se však oddělují měření určená pro stanovení dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce včetně měření ověřujících dodržování minimální a maximální teploty na pracovišti, od měření určeného pro ověření, zda nenastaly takové tepelné podmínky, které navozují, že vzniká zaměstnanci nárok na ochranný nápoj. Současně novela pamatuje i na jiné nápoje, které jsou poskytovány jako ochranné, a to nápoje vytvářené z pitné vody, do níž se přidávají nejen potravní doplňky včetně vitamínů, ale i minerály, pokud je jejich obsah požadován s ohledem na standard ochranného nápoje. Dochází ke zjednodušení analýzy mikroklimatických podmínek při práci ze strany zaměstnavatele, a to výslovně jen pro účely poskytování ochranného nápoje. To je vázáno vždy na důkaz (měření), zda v daný pracovní den resp. směně došlo k překročení hygienických limitů zátěže teplem nebo chladem, tedy mikroklimatických podmínek ve smyslu zákoníku práce. U zátěže chladem stačí pouhé měření aktuální teploty, a to buď na uzavřeném pracovišti, například v budově, ale také v kabině řidiče nebo měření venkovní teploty, jde-li o práce na venkovním pracovišti, neboť jednotícím hygienickým limitem je teplota ta 4°C. Její překročení pak avizuje, že vznikl nárok na ochranný nápoj, který je na rozdíl od nárokového množství při tepelné zátěži jednotný, a to ½ litru teplého nápoje za osmihodinovou směnu. Naproti tomu zátěž teplem nemá jednotný limit, neboť je posuzována v závislosti na energetickém výdeji, který zaměstnanec při dané práci vynakládá a ztráta tekutin je proto diferencovaná. Tento aspekt pak při hodnocení míry zátěže teplem zároveň s dalšími posuzovanými kritérii, jako jsou všechny teplotní složky, vlhkost vzduchu a proudění vzduchu v praxi ztěžuje včasné prokázání překročení zátěže teplem, které je klíčové pro vznik nároku na ochranný nápoj, neboť takový průkaz je možné získat jen na základě komplexního měření. Současné řešení vychází vědomě z toho, že je nutné bezprostředně určit, zda v probíhající pracovní směně dochází k překročení hraniční hodnoty tepla a je tedy možné přistoupit k okamžitému poskytování ochranného nápoje, neboť ztráta tekutin překročila hygienický limit 1,25 l za osmihodinovou směnu. Proto mimo navržených teplot na pracovišti pro daný druh práce podle třídy práce se zároveň pro zjednodušení přidává definovaná ztráta tekutin v příloze nařízení vlády č. 1, části A tabulce č. 1, z níž pak může zaměstnavatel vycházet při určení přesného množství náhrady ztráty tekutin, která činí 70 % z dané ztráty. Upřesňuje se, že ochranný nápoj definovaný hygienickým limitem nenáleží zaměstnanci, který vykonává práci odpovídající třídě práce I a IIa, když druhy prací v těchto třídách nevyžadují významný energetický výdej, a proto ztráta tekutin tento limit nepřesahuje. Nově se naopak upravuje princip poskytování ochranného nápoje ve vztahu k objemu ztráty tekutin, zejména však minerálních látek, a to formou buď přímého odečtu ztráty tekutin podle třídy práce a předpokladu překročení teploty ta upravených v tabulce č. 3 nebo ztráty změřené. Jako ochranný nápoj, kde zejména přísun minerálních látek je klíčový, se navrhuje jeho sjednocení na přírodní minerální vody se střední mineralizací, kterým odpovídají de facto všechny minerální vody na území ČR pro neléčebné S výše uvedenými úpravami souvisí i úprava definice resp. kritérií ochranného nápoje poskytovaného při zátěži teplem. Ta reaguje na skutečnost, že původně užité kritérium - obsah pevných rozpuštěných látek, který byl uváděn na etiketě jako povinný, se na základě změny vyhlášky č. 275/2004 Sb., vycházející ze směrnice Rady 80/777/EHS o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod, již uvádět nemusí. Vyhláška ani nenabízí možnost jiného společného ukazatele, který by bylo možné pro účely jednoduché informace pro zaměstnavatele použít. To, že v zásadě kritériem ochranného nápoje, chránícího před účinky tepelné zátěže, je právě obsah minerálních látek, vychází z principu jeho ochranné funkce, kterou je mimo doplnění tekutin ztracených potem a dýcháním i doplnění o minerální látky, které člověk zejména při vyšší zátěži teplem spojené navíc s vyšší fyzickou zátěží rovněž ztrácí. Jelikož je nezbytné akceptovat nenavyšování administrativní zátěže zaměstnavatelů a ani jim neztěžovat jejich činnost, je nutné stanovit takový jednotný ukazatel, který by nenutil zaměstnavatele složitě zjišťovat výsledky rozboru daného nápoje a další údaje, ale naopak jim výběr ochranného nápoje maximálně ulehčil. Z tohoto důvodu se upravují ochranné nápoje tak, aby šlo primárně o přírodní vody podle vyhlášky č. 423/2001 Sb., (vyhláška o zdrojích a lázních), které ovšem neslouží k léčebným účelům a protože existuje možnost doplnit jiné nápoje o minerální látky, lze i tyto považovat za ochranné, pokud objem minerálních látek bude stejný, jako u přírodní minerální vody. Změnou kritérií také nařízení vlády muselo řešit podmínky nároku na ochranný nápoj. Ty se stanoví jednotně, a to po splnění překročení hygienického limitu ztráty tekutin, tedy vyšší než 1,25 litru za osmihodinovou směnu, avšak budou se lišit v množství, neboť povinná 70 % náhrada bude odlišná při ztrátě 1,25 litru, kdy bude činit cca 0,9 litru ochranného nápoje, od ztráty například 4 litry, kdy náhrada bude činit 2,8 litru. Protože princip poskytování ochranného nápoje je v ČR dlouhodobým trendem a zejména u ztrát překračujících 2 litry za osmihodinovou směnu se většinou podávají minerální vody, nelze spatřovat v nové úpravě zásadních rozdílů. K problémům s azbestem. Protože stavební zákon neřeší odstraňování azbestu jinak, než v rámci odstranění stavby, pamatuje toto nařízení vlády i na jiné zdroje se starou zátěží azbestem, například odstraňování starých protipožárních nátěrů a umožňuje tak aplikovat opatření k ochraně zdraví při práci i na ně. Měření k ověření přítomnosti a úrovně azbestu na pracovišti bude prováděno vždy, vyjma prací, které jsou ojedinělé s krátkodobou expozicí azbestu ve smyslu vyhlášky č. 394/2006 Sb. Ověření úrovně azbestu 15 16 Vodárenské kapky v ovzduší vychází ze směrnice 2003/18/ES, která sleduje cíl - vyloučení možné expozice azbestu pro ty zaměstnance, kteří vstupují do prostor, v nichž bylo prováděno odstraňování azbestu, aby tam vykonávali jiné práce související s rekonstrukcemi nebo odstraňováním staveb, zařízení apod. Měření je proto považováno za jediný průkaz, že ovzduší na takovém pracovišti není kontaminováno azbestem a v pracích lze pokračovat. Další upravená oblast zahrnuje celkovou fyzickou zátěž, lokální svalovou zátěž, pracovní polohy a ruční manipulaci s břemeny. Jmenované faktory jsou sice definovány podle ukazatelů a jsou pro ně stanoveny hygienické limity, avšak tyto váže v současnosti nařízení vlády na tzv. charakteristickou směnu, což se v případě těchto faktorů jeví jako obtížné. Charakteristická směna totiž vymezuje celoroční nebo časově vázáný standard, což v případě jmenovaných rizikových faktorů není možné aplikovat. U těch se musí směna stanovit tak, aby zohledňovala stálé se měnící podmínky, které přímo vyplývají z charakteru dané práce, a proto je nutné takovou směnu definovat odlišně, a to jako směnu průměrnou. Rovněž se tak upřesní, že pouze u průměrných hygienických limitů lze tyto procentuálně navýšit za určitých podmínek, pokud půjde o směny delší než osmihodinové nebo o nerovnoměrně rozloženou pracovní dobu. Mimo upřesnění definic ukazatelů celkové fyzické zátěže se upravují hygienické limity jako přípustné a průměrné, minutové, směnové a roční. Stejně tak jak se vymezuje, že tyto limity se stanovují na průměrnou směnu. Tato vymezení odpovídají odlišnému hodnocení míry rizika, neboť reflektují na měnící se podmínky při této zátěži, kterým je zaměstnanec vystavován během výkonu práce, včetně směnnosti. Hygienické limity se dále stanovují odděleně pro ženy a muže, neboť logicky musí odpovídat rozdílné fyziologii obou pohlaví. I nadále se stanovuje možnost překročení průměrných hygienických limitů podle skutečné směnnosti, avšak u směn dvanáctihodinových a delších toto navýšení nesmí přesáhnout 20 %. Navýšení hygienického limitu se nevztahuje k přípustným hygienickým limitům. Při výpočtu navýšení se pak postupuje tak, že je-li základem pro stanovení hygienického limitu osmihodinová směna, je každé další překročení vyjádřeno jako 5 % navýšení. Obdobně jako u celkové fyzické zátěže se stanovují přípustné a průměrné hygienické limity na průměrnou směnu včetně možnosti jejich časového navýšení u lokální svalové zátěže. Doplňuje se jednotné ustanovení § 25a, které řeší minimální požadavky na ochranu zdraví při práci s celkovou fyzickou a lokální svalovou zátěží. Upřesňuje se textově, co se rozumí pracovní polohou, která je ze zdravotního hlediska nevhodná a v § 27 se upřesňují jednotlivé hygienické limity pro definované pracovní polohy jako průměrné. zátěže a pracovních poloh. Dále se doplňuje do § 30 odstavec 2, který upravuje chybějící minimální opatření k ochraně zdraví při práci s břemenem. Byla rovněž provedena technická úprava tažných a tlačných sil pro ženy a muže. Bezpečnostní přestávka má být skutečně umožněna nejen u práce rizikové, ale také u práce, při níž musí zaměstnanec povinně používat osobní ochranný pracovní prostředek, který svou konstrukcí nebo svými vlastnostmi ztěžuje zaměstnanci pohyb, dýchání, vidění a další fyziologické funkce. Novela stanovila frekvence čištění zdrojů osvětlení a frekvenci úklidu a malování pracovišť a sanitárních a pomocných zařízení, které bylo dříve částečně upraveno jen pro čištění zdrojů osvětlení, avšak jen odkazem na české technické normy, úklid a malování nebylo upraveno vůbec. Tato úprava reaguje na fakt, že pouhé vyjádření pravidelnosti podle zákona č. 309/2006 Sb. nesplňuje jeho záměr, a to zajistit, aby na pracovištích a v dalších prostorách byla nejen udržována čistota obecně, ale aby ty zdroje, které mají bezprostřední negativní vliv na úroveň pracovního ovzduší jako je prach a chemické látky nebo vliv na požadovanou intenzitu osvětlení, byly včas eliminovány. Přestože se má za to, že běžný denní úklid je samozřejmostí, stejně tak jako udržování čistoty stěn a stropů, ukazuje se v praxi, že ne vždy toto platí. Zdravotním hlediskem je pak možnost, že při absenci běžného úklidu nelze vyloučit zvýšené riziko výskytu infekčního onemocnění. V případě posuzování kvality osvětlení se touto úpravou dále odstraní zejména zdlouhavé prokazování snížení míry intenzity osvětlení prostřednictvím měření v případech, kdy je oprávněná pochybnost o tom, že míra znečištění zdrojů osvětlení, ale také odrazových ploch k ní přispívá. Jestliže tato pochybnost byla prokázána nese finanční náklady za měření zaměstnavatel. Stanovením ukazatelů znečištění a k nim přičleněných časových vymezení nejenže umožňuje zaměstnavateli stanovit si rozvrh těchto úkonů a včas zajistit jejich realizaci, ale zároveň omezí zmiňovaná měření na minimum. Navrhovaná úprava směřuje k rámcovému výčtu frekvence čištění osvětlovací otvorů, osvětlovací soustavy zajišťující umělé osvětlení a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo, a to na základě obdobného klíče, kterým je činitel znečištění podle české technické normy pro denní a umělé osvětlení. Na rozdíl od definovaného činitele znečištění podle jmenovaných ČSN se zjednodušená navrhovaná podoba činitele znečištění opírá sice stejně od míry znečištění, tedy malé, střední a velké, avšak pro jejich určení ještě upřesňuje jejich zdroje. Přestože se touto úpravou nabízí zaměstnavateli nová varianta pro určení míry znečištění, ponechává se mu zároveň možnost, aby i nadále mohl postupovat ve stanovení lhůt na čištění podle činitele znečištění jako jednoho z ukazatelů upraveného v české technické normě pro denní a umělé osvětlení. Stejně jako u celkové fyzické zátěže a lokální svalové zátěže se stanoví, za jakých podmínek lze průměrné hygienické limity navýšit. Novým nařízením vlády se dále doplňují do ustanovení § 27a chybějící minimální opatření k ochraně zdraví při práci v podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních polohách. V části sanitárních zařízení se úprava v příloze č. 10 týká zřízení tzv. hygienické smyčky, kterou nyní není nutné zřizovat vždy, kdy jde o činnost epidemiologicky závažnou podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Předpokládá se proto, že zejména technologické požadavky ze strany zaměstnavatele budou diferencovat, kdy je zřízení hygienické smyčky nezbytností a kdy lze naopak od jejího zřízení ustoupit. Dochází pouze k obsahové úpravě ruční manipulace s břemenem, bez změn v dosavadních hygienických limitech. Upřesňuje se však možnost navýšení průměrných hygienických limitů obdobně jako u celkové fyzické zátěže, lokální svalové Jelikož zákon č. 309/2006 Sb. pouze stanoví, že úklid a údržba, mezi níž se řadí i malování, se provádí pravidelně, což v praxi působí potíže při určení, zda lhůty navržené zaměstnavatelem dostatečně pokrývají záměr udržovat čis- Vodárenské kapky totu, stanovuje se jednotná lhůta pro úklid pracovišť, sanitárních a pomocných zařízení a diferencované lhůty pro malování s přihlédnutím ke zdrojům znečištění. Současně se nejzazší lhůta pro malování prodloužila o 2 roky tam, kde počet zaměstnanců celkově nepřesahuje 5 osob. Očekává se, že nová úprava přispěje k tomu, aby bylo možné ze strany zaměstnavatele plánovat malování podle ukazatele znečištění, a zároveň přispěje k tomu, aby bylo možné sankcionovat zaměstnavatele v případě, že pravidelnost čištění a malování si stanovil ve lhůtách, které pak zcela popírají původní záměr předkladatele nařízení, a to zajistit určitou kvalitu samotného pracoviště. V příloze č. 1 tabulce č. 1 se doplňuje další kolona pro ztráty tekutin za osmihodinovou směnu, zařazují se zpět do třídy práce IIb profesionální řidiči vybraných vozidel a doplňuje práce řidiče spojená s nakládkou a vykládkou zboží. V nové tabulce č. 2 se upravují maximální teploty pro danou třídu práce, které jsou ukazatelem pro ztrátu tekutin podle tabulky č. 1. V nové tabulce č. 3 jsou pak upraveny minimální a maximální teplotní požadavky na pracoviště, vyjma těch pracovišť, kde je teplota udržovaná nebo přítomna z technologického zdroje nebo ji nelze technicky odstranit. Josef Ondroušek [email protected] Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje - II. etapa Ing. Vilém Rabner rojekt ochrany vod povodí řeky Dyje - II. etapa“ realizuje v povodí výstavbu a rekonstrukce základní infrastruktury (čistírny odpadních vod a základní kanalizační síť) pro odvádění a likvidaci odpadních vod tak, aby tato splňovala veškeré požadavky EU obsažené v kapitole 22 - životní prostředí podepsané v květnu 2001 mezi ČR a EU v rámci předvstupních dohod. Tyto aglomerace jsou vybrány dle seznamu priorit České republiky. „P „Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje - II. etapa“ je spolufinancován Evropskou unií (72,73 %), z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR (4,27 %) a z vlastních zdrojů (23 %). Projekt řeší opatření ke snížení znečištění povrchových a odpadních vod v kraji Vysočina a v menším rozsahu také v Jihomoravském kraji. Projekt sestává z 11 podprojektů, jež řeší vybudování jedné nové ČOV jejíž kapacita bude 1 800 EO (podprojekt Vladislav) a rekonstrukci a intenzifikaci tří ČOV čímž se jejich kapacita zvýší o 5 543 EO na celkových 25 510 EO (podprojekty Boskovice-Hrádkov, Moravský Krumlov a Velké Meziříčí). V ostatních podprojektech se řeší výstavba nové kanalizace s délkou přesahující 53 km a rekonstrukce již nevyhovující kanalizace v délce více než 20,5 km. Celkem bude novou kanalizací napojeno 4 198 EO. Součástí projektu je rovněž rekonstrukce vodovodu o délce 2,5 km z důvodu nevyhovující kvality pitné vody. Projekt přispěje k dosažení souladu s požadavky směrnice Rady 91/271/EHS, o čistění městských odpadních vod. 17 18 Vodárenské kapky Dne 25. 1. 2010 byla podepsána smlouva se správcem stavby a dne 12. 10. 2010 se zhotoviteli na čtyři podprojekty „Projektu ochrany vod povodí řeky Dyje - II. etapa. Celý projekt je tedy tvořen pěti podprojekty: Podprojekt A - Správce stavby Zde ve výběrovém řízení zvítězilo sdružení firem GEOtest, a. s., AP INVESTING, s. r. o. s cenou 66 895 000,- Kč bez DPH. Podprojekt B - region Blanensko Zde ve výběrovém řízení zvítězilo sdružení firem Skanska a. s., Dopravní stavby Brno, s. r. o. s cenou 125 738 090,- Kč bez DPH. Tento podprojekt se skládá z následujících staveb: Boskovice Hrádkov, Vratíkov, Velenov, Benešov, Okrouhlá, Valchov - ČOV a kanalizace Podprojekt C - region Jihlavsko Zde ve výběrovém řízení zvítězilo sdružení firem OUTULNÝ GROUP s. r. o., Vodohospodářské stavby Javorník-Cz s. r. o. s cenou 21 067 606,- Kč bez DPH. Tento podprojekt obsahuje: Telč - kanalizace Podprojekt D - region Třebíčsko Zde ve výběrovém řízení zvítězilo sdružení firem D.I.S., spol. s r. o., PKS INPOS a. s. s cenou 195 876 594,- Kč bez DPH. Tento podprojekt se skládá z následujících staveb: Vladislav - ČOV a kanalizace Jemnice - kanalizace Moravský Krumlov - ČOV a kanalizace Podprojekt E - region Žďársko Zde ve výběrovém řízení zvítězilo sdružení firem UNISTAV a. s., Chemkostav, a. s. s cenou 346 330 210,- Kč bez DPH. Tento podprojekt se skládá z následujících staveb: Nové Město na Moravě - kanalizace Maršovice, Pohledec - kanalizace Nová Ves - kanalizace Velké Meziříčí - ČOV a kanalizace Mostiště - kanalizace Oslavice - kanalizace Ing. Vilém Rabner Svaz VKMO s. r. o. Problematika vzniku zápachu při aerobní stabilizaci čistírenských kalů Ing. Jan Foller alové hospodářství čistíren odpadních vod (ČOV) bylo u menších z těchto objektů do nedávna opomíjeným technologickým uzlem a to proto, že byl hlavní důraz kladen na vlastní biologickou ČOV a problematika produkovaných kalů z hlediska definice jejich konečných vlastností nebyla a není předmětem zásadních podmínek vodoprávního rozhodnutí nebo stavebního povolení. K zásadní, byly dimenzovány velkoryseji. Ty však už prakticky nelze navrhovat z důvodu zákazu vypouštění metanu do volné atmosféry přes to, že produkovaný kal byl dobře odvodnitelný, nepodléhal spontánním rozkladným pochodům a byl dobře aplikovatelný na půdu. Nízká produkce bioplynu při vyhnívání za studena, pro kterou by se také těžko hledalo u malých ČOV ekonomické uplatnění, nemůže být ekonomicky pádným argumentem pro stavbu plynojemů. Stabilizace čistírenských kalů, která je však nezbytná z pohledu platné legislativy před jejich konečným uplatněním v zemědělství, je komplikovaný proces. Neexistuje totiž, jak již bylo mnohokrát v různých odborných textech konstatováno, jednoznačné hodnotící kritérium, které by určovalo jeho výsledek - tedy exaktně definované cílové vlastnosti konečného produktu - stabilizovaného kalu.Tím tedy není přesně ohraničena například potřebná doba po kterou je nutné proces realizovat. Tyto skutečnosti vedou k rozdílnému přístupu projektantů při řešení a navrhování kalového hospodářství ČOV. V případě anaerobní stabilizace kalu, kdy je žádaným vedlejším produktem bioplyn, je proces navrhován s ohledem na podrobně studované, probíhající biochemické reakce a tato skutečnost vedla k tomu, že se na základě dalších kritérií, jako je provozní teplota a zatížení reaktoru časem ustálil technologický názor na jeho dimenzování. Z ekonomického hlediska byl tento přístup podporován také tím, že se jednalo ve většině případů o řešení kalové koncovky u větších ČOV, kde bylo nutné pozorně zvážit délku a podmínky procesu z důvodu snížení investic do objemů reaktorů. Malé anaerobní vyhnívací komory, například Emšerské nádrže nebo jiné nádrže pro studené vyhnívání, kde nebyla výše investic vzhledem k objemům nádrží tak Stabilizace kalů z ČOV za aerobních podmínek, která dříve bývala využívána především u malých ČOV v současné době nabývá na významu i u větších objektů, ale zatím není zdaleka tak podrobně z technologického pohledu studována, jako procesy anaerobní. Je to snad také tím, že procesy, které probíhají za řízené aerace, jsou velmi podobné mineralizaci kalu v nízko zatížených moderních aktivacích. Mnohdy se mylně za aerobní stabilizaci kalu pokládají procesy prostého uskladnění v otevřených nádržích s přetržitě Vodárenské kapky provozovaným pneumatickým nebo mechanickým mícháním. Podmínky v takových reaktorech však lze jen těžko z hlediska redox-potenciálu zařadit do té či oné kategorie. Za aerobní stabilizaci čistírenských kalů musíme považovat tedy pouze proces, při kterém je ve vodném prostředí reaktoru nenulová a mnohdy řízená koncentrace kyslíku. • Aerobní termofilní stabilizace kalu a stripování těkavých produktů procesu • Únik těkavých látek za horka po aerobní termofilní stabilizaci kalu při čerpání produktu nebo pneumatickém míchání uskladňovacích nádrží • Deponie odvodněného stabilizovaného kalu při manipulaci s ním, například při odvozu • Inokulace objektů mechanického stupně nevhodným zaústěním fugátu nebo kalové vody po anaerobním vyhnívání na přítok surové odpadní vody Z uvedeného výčtu možných zdrojů zápachu detekovatelných na ČOV je zřejmé, že značný počet z nich je ovlivněn způsobem provozu tedy lidským faktorem, chybným řešením ve fázi projektování nebo příčinami na stokové síti mimo vlastní ČOV. Objektivních technologických příčin zápachu je na dobře navržené ČOV menšina a při správném přístupu k řešení mechanického předčištění a některých koncepcí kalové koncovky by tyto neměly za správného způsobu provozu působit potíže. S novelou zákona o ochraně ovzduší přichází od roku 2009 nová povinně sledovaná podmínka provozu ČOV, a to je sledování a měření unikajícího zápachu z areálu ČOV. Záměrně zde uvádíme unikajícího zápachu, protože není jednoznačně jisté, že zápach vzniká na ČOV. Zápach na ČOV může vznikat pouze za specifických a dobře známých podmínek a mnohdy se může jednat jen o přechodný stav spojený s porušením provozní kázně a podobně. Možné zdroje zápachu na ČOV: • Zahnívající odpadní voda z kanalizace (různé příčiny) • Nevhodně navržený nebo provozovaný lapák štěrku • Nevhodně dimenzovaná čerpací jímka na přítoku odpadních vod na ČOV • Chybně nastavený režim čerpání odpadních vod nebo nevhodný výběr kapacit čerpadel ve vztahu k vlastnostem napojené stokové sítě • Mechanické předčištění - česle a nevhodný provoz • Deponie pevných nečistot z mechanického předčištění • Nevhodně provozovaná dešťová zdrž • Nevhodně provozovaná - vyklízená usazovací nádrž • Havárie biologického stupně ČOV • Zahnívání kalu v nevhodně provozovaných gravitačních zahušťovacích nádržích • Zahnívání uskladněného kalu v nevhodně provozovaných aerovaných nebo otevřených uskladňovacích nádržích • Anaerobní vyhnívání kalu při různých teplotách - únik bioplynu • Otevřené uskladňovací nádrže anaerobně stabilizovaného kalu při čerpání čerstvého produktu Procesy produkující zápach i při správném provozu ČOV: • Anaerobní stabilizace kalu - vlastní vyhnívací proces • Aerobní stabilizace kalu za zvýšené teploty a při vysokém zatížení • Aerobní termofilní stabilizace kalu Při anaerobní stabilizaci kalu objektivně vznikají při prvních stupních rozkladu biomasy - depolymeraci, případně acidogenezi těkavé látky, obsažené také v bioplynu, které můžeme detekovat čichem již při stopovém množství ve vzduchu. Pachový vjem je otázkou individuálních dispozic. Výčet těchto látek a jejich chemické složení jsou závislé na teplotě a podmínkách procesu a na chemických vlastnostech zpracované hmoty. V hluboce anaerobních podmínkách se k těmto látkám přidávají i pachově výrazné sirné sloučeniny a sulfan. Při řízené aerobní stabilizaci kalu může dojít vlivem zvýšené teploty v uskladňovací nádrži, například v letních měsících, nebo když je tato tepelně izolovaná, při chybně dimenzované aeraci k částečnému rozkladu, který se podobá prvnímu stupni anaerobních procesů. V takovém případě mohou v detekovatelných množstvích vznikat pachově výrazné organické sloučeniny, které jsou stripovány do atmosféry zbytkovým vzduchem. Obdobná situace může také nastat v případě, kdy do těchto nádrží dovezeme větší množství již nahnilého kalu z jiných čistíren nebo kalu s vysokým podílem organické hmoty. Při aerobní termofilní stabilizaci kalu se jedná o zcela odlišný biochemický proces než za běžných teplot okolí a vznik smyslově vnímaných pachových látek je zcela přirozený a musí se s ním u těchto procesů vždy počítat. Vysvětlujeme si to tím, že rychlost spotřeby kyslíku při provozních podmínkách termofilních reaktorů je v biomase vyšší a jeho difuze dovnitř vloček je zanedbatelná. Z tohoto důvodu je i při měřitelných koncentracích kyslíku v reaktorech vznik těkavých pachových látek možný, ale k jejich další oxidaci, která by zápach snížila nebo odstranila, již množství rozpouštěného kyslíku nestačí. Výskyt sirných sloučenin je však vyloučen, indikoval by anaerobní podmínky i v roztoku, což by mělo fatální následky na udržení procesu. Možnosti potlačení zápachu při aerobní stabilizaci kalu - dimenzování aerace Zde je nutné na prvním místě připomenout, že aerobní stabilizace kalu je proces oxidační a tedy exotermní - produkuje 19 20 Vodárenské kapky teplo. V případě autotermních aerobních termofilních technologií stabilizace kalu (ATAS), provozovaných v dobře tepelně izolovaných a uzavřených reaktorech je toto odpadní teplo s výhodou využíváno k samoohřevu na hygienizační teplotu. Pokud však máme izolovány otevřené kalojemy s aerací, kde je izolace z důvodu omezení zamrzání v zimě, může v letních měsících dojít také k ohřevu, až nad 35°C, tím ke snížení rozpustnosti kyslíku a nastává jiný proces rozkladu - podobný procesům v reaktorech ATAS. K tomuto procesu jsou zvláště náchylné kalojemy na zahuštěný kal se sušinou nad 3 % a se zvýšeným obsahem organické hmoty (nad 65 %). • Provozní koncentrace kyslíku v kalojemech po celou dobu uskladnění: 0,8 - 1,5 mg/l • Časové řízení aeračního systému musí být průběžně kontrolováno alespoň ručním měřením koncentrace kyslíku v různých ročních obdobích a operativně upravováno Je zřejmé, že skutečné návrhy kalové koncovky s aerobní stabilizací kalu nebudou v plném rozsahu ctít výše uvedená kritéria, ale při jejich dodržení je za předpokladu zodpovědného přístupu obsluhy reálná šance, že takto vystrojená ČOV zápach produkovat nebude a nebudou zbytečně vysoké provozní náklady. S vysokou mírou pravděpodobnosti lze také očekávat, že produkovaný stabilizovaný kal splní také legislativní kritéria pro zařazení do kategorie II. Odchýlení se od uvedených kritérií směrem k velkorysejšímu dimenzování povede k vysokým provozním nákladům a plýtvání energií, protože zárukou správné funkce je především dokonalé míchání dané uvedeným specifickým objemem vzduchu. Odchýlení od uvedených podmínek, stejně jako látkové nebo hydraulické přetížení kalové koncovky povede s vysokou mírou pravděpodobnosti ke zhoršení všech vlastností produkovaného kalu a ke vzniku zápachu. Jak zabránit vzniku zápachu při aerobní stabilizaci kalu na malých ČOV: • Při návrhu a dimenzování kalojemů je třeba vědět, jaké maximální množství kalu bude zpracováno • Pokud je uvažováno se strojním zahuštěním surového kalu je nutné s tím počítat • Aerační systém musí mít dostatečnou výkonovou rezervu s ohledem na uvažované řešení kalové koncovky • Aerační systém musí umožnit alespoň jednoduché řízení procesu (časový spínač), podle nastavených a instrumentálně ověřených podmínek procesu • Optimální je řešení ve dvou sériově propojených nádržích s přesným a pravidelným provozním režimem • Doba aerobní stabilizace kalu - střední hydraulická doba zdržení, by neměla být kratší než 35 dní a z ekonomických důvodů by neměla být delší než 45 dní, vztaženo k reálně dosahované sušině kalu • Aerovány musí být v případě více kalojemů všechny nádrže • Pokud při provozu kalového hospodářství s aerobní stabilizací kalu uvažujeme s dovozem kalu z malých objektů bez aerace, musí být první - vstupní uskladňovací nádrž vybavena výkonnější aerací • Dovážené kaly z jiných ČOV by v průměru neměly přesahovat 20 % denní produkce sušiny kalu na dané ČOV, pokud nebylo toto množství uvažováno již při projekci objektu Orientační návrhové parametry pro kalové hospodářství s aerobní stabilizací kalu: • Specifický objem kalojemů při prostém zahuštění sedimentací, sériovém propojení dvou nádrží a pravidelném stahování kalové vody z obou nádrží pružným mechanismem: 70 - 75 m3/1 000 EO • Specifický objem kalojemů při strojním zahuštění kalu a pravidelném stahování kalové vody z obou nádrží pružným mechanismem a sériovém propojení nebo postupném plnění: 50 - 55 m3/1 000 EO • Specifický návrh aeračního systému se střední bublinou pro sušiny kalu do 3 %: 0,9 - 1,2 m3/m3 • Specifický návrh aeračního systému se střední bublinou pro sušiny kalu nad 3 %: 1,3 - 1,5 m3/m3 Systémy ATAS V případě systémů aerobní termofilní autotermní stabilizace kalu, bez ohledu na to zda je aerace realizována vzduchem nebo čistým kyslíkem budou pachové látky vznikat vždy. Z tohoto důvodu je nezbytné při návrhu kalové koncovky s těmito systémy se vznikem pachových látek počítat. Při aeraci čistým kyslíkem, technologie OSS - oxyterm sludge systém je množství vzdušniny unikající z reaktoru velmi malé a při běžném provozu není samotný reaktor zdrojem zápachu. Využití kyslíku se pohybuje v rozmezí 80 - 90 %. Pachové látky se uvolňují až ve výstupní vyrovnávací nádrži za zvýšené teploty, je-li pneumaticky míchána nebo při denním čerpání stabilizovaného kalu do poloprázdné nádrže nad hladinu. Řešením jsou pasivní opatření (prosté zakrytí nádrže) a mechanické míchání. Pro vstupní vyrovnávací nádrž platí to, co bylo uvedeno v souvislosti s řízenou aerobní stabilizací kalu vzduchem. Při aeraci vzduchem, technologie FUCHS, je zdrojem zápachu především reaktor nebo soustava reaktorů vlivem značné míry stripování pachových látek nevyužitým vzduchem - především dusíkem z něho. Objem pachem zatížené vzdušniny je asi o dva řády vyšší než u čistého kyslíku. Z tohoto důvodu je při tomto způsobu stabilizace kalu Vodárenské kapky Ve výše uvedeném jsme se snažili naznačit, že u aerobní stabilizace kalu, jakoukoliv metodou prakticky nedochází k úniku zápachu do okolí, pokud byl návrh technologie projekčně zvládnut a nedošlo k nevhodným kompromisům nebo porušení provozní kázně. Provozní náklady na kalovou koncovku se díky přísné legislativě stále zvyšují a proto si tato část technologie ČOV zaslouží odpovědný přístup i u malých objektů. Především v době zvyšování ceny elektřiny bude aerobní stabilizace vzduchem poměrně nákladnou záležitostí i při správném dimenzování a bylo by škoda vynaložené úsilí promarnit bez následného využití kalu v zemědělství. nezbytné použít vysoce sofistikovaného způsobu odstraňování zápachu, například fotokatalytickou oxidaci a podobně. Pro následující nádrže za reaktory platí podobná opatření, jako u čistého kyslíku. S ohledem na vysokou účinnost snižování obsahu patogenů a další pozitivní vlastnosti produktu by neměly být technologie ATAS kvůli možnému úniku pachových látek, jak bylo naznačeno, způsobenému spíše lidským faktorem než technologií, zatracovány. Závěrem je nutné se pro úplnost zmínit ještě o zápachu produkovaném při vápnění kalu. Tato problematika je poměrně podrobně rozebrána ve „Vodním hospodářství“ 5/2009, a proto ji zde nebudeme dále z hlediska principu rozebírat. Vzhledem k tomu, že se při tomto procesu, jako hlavní pachová látka uvolňuje amoniak, který není možné vypouštět do volné atmosféry je z legislativních důvodů provoz vápnícího zařízení bez likvidace amoniaku, který se uvolňuje především na deponii vápněného kalu, nepřípustný. Likvidace zápachu z těchto zařízení je technologicky vyřešena a je pouze otázkou investic. Proto i u této technologie platí to, co je uvedeno výše. Pokud nemá být na ČOV produkován zápach, musí být především dobře navržena. Foto: Ing. Jiří Jelínek Ing. Jan Foller generální ředitelství [email protected] Snížení poruchovosti a úniků vody po redukci tlaku ve vodovodní síti obce Blučina Ing. Pavel Svoboda hlediska snižování úniků vody je vždy výhodné provozovat vodovodní síť při hydrodynamickém tlaku, který se blíží minimální hodnotě stanovené vyhláškou zákona o vodovodech a kanalizacích. Snížením vysokých provozních tlaků ve vodovodním systému docílíme nejen menšího opotřebení prvků vodovodní sítě, ale zmenší se počet poruch na vodovodní síti a hodnoty úniků vody z potrubí budou nižší. Ke snížení vysokých tlaků ve vodovodní síti je v mnoha případech výhodné osazení redukčního ventilu. V mnoha případech může být ekonomičtější lokální dočerpávání vody automatickou čerpací stanicí do malé části vodovodní sítě než gravitační provozování celé sítě na hranici maximálních tlaků. Obec Blučina je zásobena gravitačně z řídícího vodojemu Židlochovice (255/250 m n. m.), který určuje tlakové poměry v celém skupinovém vodovodu a je jediným vodojemem v systému. Celková délka vodovodní sítě Blučina je 11 775 m. Převažuje potrubí z tvárné litiny (55 % z celkové délky), zbytek sítě tvoří plastové potrubí - PVC (7 %) a PE (38 %). Převážná část vodovodní sítě Blučina byla vybudována v 80. letech minulého století, po roce 2000 došlo k rozšíření sítě o nové vodovodní úseky (rozšíření o 22 % ze stávající celkové délky). Výše uvedené obecně platné teoretické zákonitosti byly již dříve uvedeny v metodických podkladech vypracovaných v rámci průběžné činnosti firemního Strategického týmu 1.4.2 „Ztráty vody“. Navazující praktické ověření teoretických zákonitostí realizovala divize Brno-venkov systematickým sledováním vybraných technických ukazatelů po osazení redukčního ventilu ve vodovodu Blučina. V tomto článku jsou pro názornost doloženy některé zjištěné souhrnné výsledky. Převážná část zástavby v obci Blučina se nachází na kótě 185 - 190 m n. m. a max. hydrostatický tlak vyvozený hladinou vodojemu Židlochovice dosahoval před osazením redukčního ventilu až 70 m v. sl. Hydrodynamický tlak v síti se pohyboval průměrně v hodnotách 55 - 60 m v. sl. Z Technický popis vodovodu Blučina Vodovod obce Blučina je součástí skupinového vodovodu Židlochovice, na který je napojeno celkem 8 spotřebišť: město Židlochovice a obce Hrušovany u Brna, Vojkovice, Blučina, Žabčice, Unkovice, Přísnotice, Opatovice. Tlakové poměry ve vodovodní síti Blučina a parametry osazeného redukčního ventilu Část vodovodní sítě Blučina je zásobena přes automatickou čerpací stanici a parametry této části vodovodní sítě nejsou do výsledného posouzení zahrnuty, protože snížení tlaků nemá na poruchovost v části sítě, nacházející se za automatickou čerpací stanicí, žádný vliv. Z důvodu vysokých provozních tlaků v převážné části vodovodní sítě Blučina byl dne 13. 12. 2006 na přiváděcím řadu do obce Blučina osazen tlakově redukční ventil 21 22 Vodárenské kapky CLA-VAL, model NG1E-90-01/KCOS/LFS, DN 100/PN 10-16 s následujícími tlakovými parametry: • vstupní tlak na redukčním ventilu: 7 barů • výstupní tlak byl nastaven na hodnotu: 5 barů Osazením redukčního ventilu došlo ve vodovodní síti obce Blučina ke snížení tlaků o 2 bary (20 m v. sl.). Tab. č. 2 Počet poruch na vodovodních řadech dle materiálu potrubí před a po osazení RV počet poruch materiál před osazením RV LT 4 0 PE 27 9 PVC 3 0 34 9 CELKEM Evidentně nejvíce poruch vzniká na PE potrubí, jedná se nejen o nekvalitní polyetylénové potrubí z 80. let minulého století, ale zároveň u tohoto potrubí byla provedena také nekvalitní pokládka při výstavbě vodovodu (nebyl dodržen potřebný technologický postup - obsypový materiál, hutnění, apod.). Lze konstatovat, že vyšší efekt na snížení poruchovosti byl dosažen u hrdlem spojovaných trub (šedá litina, PVC). Redukční ventil CLA-VAL osazený v roce 2006 v Blučině Vyhodnocení snížení poruchovosti na síti po osazení redukčního ventilu Zajímá nás, jak velký vliv má snížení tlaků na četnost poruch. Pro porovnání poruchovosti bylo vybráno stejné časové období, cca 2 roky před osazením redukčního ventilu (od 1. 1. 2005 do 12. 12. 2006) a cca 2 roky po jeho osazení (poruchy od 14. 12. 2006 do 1. 12. 2008). Podkladem o počtech poruch byl software Evidence poruch (EP 2000) běžně užívaný v naší společnosti. a) do statistického hodnocení byly zařazeny poruchy s únikem vody, na které má hodnota tlaků v síti přímý vliv: - na řadech (trhliny, netěsnosti spojů, apod.) - na armaturách (netěsnosti, prasklá těsnění, apod.) - na přípojkách b) do statistického hodnocení nebyly zařazeny poruchy s únikem vody, na jejichž vznik nemá hodnota tlaků v síti vliv: - způsobené 3. osobou - poruchy na objektech (stavební část) - poruchy na části vodovodní sítě Blučina zásobené přes automatickou tlakovou stanici c) statistická analýza snížení poruchovosti: Výsledky statistického hodnocení prokázaly, že po osazení redukčního ventilu poruchovost na síti významně klesla - viz tabulka Tab. č. 1. Tab. č. 1 Výsledný počet poruch před a po osazení redukčního ventilu (RV) před osaz. RV po osaz. RV 2005 - 2006 2007 - 2008 snížení poruchovosti v% 34 9 73,5 přípojka 0 0 0,0 armatura 3 1 66,7 CELKEM 37 10 73,0 řad po osazení RV Následně po dokončení základního dvouletého vyhodnocení poruchovosti průběžně uskutečňujeme další kontrolní ověření. V roce 2009 vzniklo na vodovodní síti v Blučině celkem 6 poruch, v roce 2010 vzniklo 9 poruch. Počet poruch vykazuje trvale nižší stav než před snížením tlaků v síti redukčním ventilem. Ekonomické posouzení nákladů a úspor při snižování tlaků ve vodovodu Obecně lze při snížení tlaků ve vodovodní síti očekávat: • snížení nákladů na opravy infrastruktury z důvodu snížení počtu poruch, s tím souvisí také možnost využití zaměstnanců na jiné provozní činnosti • snížení úniků vody, které má příznivý dopad na snížení provozních nákladů na výrobu a distribuci vody uniklé z potrubí a) náklady na pořízení redukčního ventilu (CÚ roku 2006 bez DPH): - cena redukčního ventilu včetně montáže: 48 790 Kč - připojení redukčního ventilu na dispečink: 20 430 Kč - celkové investiční náklady: 69 220 Kč b) úspora nákladů na opravy poruch na vodovodní síti: - převažující poruchové potrubí - PE, DN100 - statisticky vyhodnocená průměrná cena opravy jedné poruchy na vodovodní síti v Blučině (z faktur v CÚ roku 2009 bez DPH) - 20 000 Kč, přičemž je již zprůměrováno uložení v zeleném pásu a ve vozovce - po osazení RV vzniklo na řadech za dva roky o 25 poruch méně, než za stejné dvouleté období před osazením RV - vyčíslení úspory finančních prostředků na opravy v Blučině v letech 2007 - 2008: 25 x 20 000 Kč = 500 000 Kč/za dva roky, tj. cca 250 000 Kč/rok Z přehledu je patrné, že návratnost investice do redukčního ventilu v Blučině byla v důsledku snížení poruchovosti méně než 4 měsíce. Pozn. - po osazení RV vznikly 4 poruchy v roce 2007 a 6 poruch v roce 2008 Při zpracování analýzy poruch bylo zjištěno, že převážná část poruch vzniká na vodovodních řadech. Proto byl následně upřesněn počet poruch vzniklých na jednotlivých trubních materiálech vodovodních řadů - viz tabulka Tab. č. 2. c) úspora nákladů z důvodů snížení úniků vody: - k výpočtu objemu sníženého úniku vody se využívá hydraulických tabulek - v níže uvedené tabulce je doložena jejich zkrácená verze - viz Tab. č. 3 Vodárenské kapky Tab. č. 3 Hydraulická závislost velikosti úniků vody z vodovodních potrubí vztažená k tlaku vody v síti a k velikosti otvoru v poškozeném potrubí tlak v síti 3,0 bary = 30 m. v. sl. 4,0 bary = 40 m. v. sl. 6,0 barů = 60 m. v. sl. 8,0 barů = 80 m. v. sl. otvor úniku otvorem unikající množství vody m3/den m3/rok litrů/sec. litrů/min. 2 mm 0,05 3,2 192 4,6 138 1 682 4 mm 0,20 12,0 720 17,3 518 6 307 6 mm 0,45 27,0 1 620 38,9 1 166 14 191 8 mm 0,80 48,0 2 880 69,1 2 074 25 229 2 mm 0,07 4,0 240 5,8 173 2 102 4 mm 0,23 14,0 840 20,2 605 7 358 6 mm 0,53 32,0 1 920 46,1 1 382 16 819 8 mm 0,92 55,0 3 300 79,2 2 376 28 908 2 mm 0,08 5,0 300 7,2 216 2 628 4 mm 0,31 18,4 1 104 26,5 795 9 671 6 mm 0,67 40,0 2 400 57,6 1 728 21 024 8 mm 1,17 70,2 4 212 101,1 3 033 36 897 2 mm 0,12 7,0 420 10,1 302 3 679 4 mm 0,38 23,0 1 380 33,1 994 12 089 6 mm 0,83 50,0 3 000 72,0 2 160 26 280 8 mm 1,42 85,0 5 100 122,4 3 672 44 676 • objem ušetřené vody z důvodu snížení úniků vody po osazení RV v Blučině: Předpoklady: vstupní tlak: 7 bar (do výpočtu vzata střední tabulková hodnota mezi 6 a 8 bary) výstupní tlak: 5 bar (do výpočtu vzata střední hodnota tabulková mezi 4 a 6 bary) simulace úniku vody otvorem o předpokládaném průměru 4 mm (průměrná hodnota) Výpočet: před redukcí: hydrostatický tlak 7 barů, DN otvoru 4 mm - množství vody unikající otvorem V1 (sec) = 0,35 l/s, resp. V1 (rok) = 10 880 m3/rok po osazení RV: hydrostatický tlak 5 barů, DN otvoru 4 mm - množství vody unikající otvorem V2 (s) = 0,27 l/sec, resp. V2 (rok) = 8 515 m3/rok Celkový objem ušetřené vody: V = V1 (s) - V2 (s) = 0,35 - 0,27 = 0,08 l/s tj. V = V1 (rok) - V2 (rok) = 10 880 - 8 515 = 2 365 m3/rok • roční úspora provozních prostředků snížením úniků vody po osazení RV v Blučině: Aktuální cena základních provozních nákladů vyrobené vody: 9,0 Kč/m3 bez DPH (poplatek za odběr podzemní vody, čerpání z vrtu do VDJ - tj. elektrická energie, chemikálie...) litrů/hod. m3/měs. průměr Z přehledu je patrné, že při simulovaném úniku vody jedním otvorem o průměru 4 mm by návratnost investice do redukčního ventilu v Blučině byla v důsledku snížení úniků vody přibližně za 3 roky. Závěrečné vyhodnocení a) Provedené posouzení poruchovosti vodovodní sítě v obci Blučina před a po osazení redukčního ventilu jednoznačně prokázalo teoretické předpoklady, tj. že snížení tlaků ve vodovodní síti přispívá k výraznému snížení poruchovosti. Cílená redukce tlaku ve vodovodní síti vede nejen ke snížení poruchovosti, ale také, aniž bychom dohledali a opravili skryté úniky, klesnou v důsledku snížení provozního tlaku i celkové hodnoty objemů vody uniklé do podzemí. To vše má za následek úsporu finančních prostředků. b) Výše uvedené výpočty prokázaly, že návratnost investice do redukčního ventilu osazeného na vodovodní síti v Blučině byla ve velmi krátkém čase. c) Závěrečné doporučení zní jednoznačně - zaměřit se ve všech provozovaných obcích a městech na lokality s vysokými tlaky ve vodovodní síti a tyto vysoké tlaky následně redukovat. Na divizi Brno-venkov připravujeme obdobné vhodné technické řešení také pro další obce, kde budeme pokračovat v cíleném snižování tlaku. Aktuálně se jedná např. o obec Bílovice nad Svitavou a obec Ostrovačice. Foto: autor článku Vyčíslená úspora provozních nákladů: 2 365 m3/rok x 9,0 Kč/m3 = 21 285 Kč/rok Ing. Pavel Svoboda divize Brno-venkov [email protected] 23 24 Vodárenské kapky Představujeme provoz V + K Polná Miroslav Zvolánek P rovoz Vodovody a kanalizace Polná je jedním ze čtyř základních provozů v rámci organizační struktury divize Jihlava. Jak již vyplývá z názvu provozu, jeho hlavní činností je komplexní zajištění provozu vodovodů a úpravny vody, ale také zabezpečení odvádění a čištění odpadních vod v rámci celé oblasti Polenska včetně Čistírny odpadních vod v Polné. Provoz Vodovody a kanalizace Polná se sídlem ve městě Polná se nachází v severní části okresu Jihlava. Je členěn na montážní obvody „čisté vody“ (výroba a distribuce pitné vody) a „špinavé vody“ (odkanalizování a čištění odpadních vod na ČOV). Úpravna vody Polná Výroba vody je zabezpečována z povrchového zdroje na úpravně vody Polná. Zdrojem surové vody je Jamenský potok, který je ve správě Povodí Vltavy. Výkon úpravny vody je max. 40 l/s a její provoz je zajištěn třemi pracovníky. Technologie úpravy surové vody na pitnou se skládá celkem ze tří stupňů: • čiření • filtrace • akumulace a tlaková filtrace Zajímavostí na úpravně vody Polná je ozonizace, která byla v roce 1978 uvedena do trvalého provozu a úspěšně je provozována i v současné době. procesem odkyselování, tlakovou filtrací, odradonováním, chemickým dávkováním a následně odchází do rozvodné sítě. Celkově provoz zabezpečuje opravu a údržbu vodovodní sítě v délce 100 km včetně osmi vodojemů s 3 230 vodovodními přípojkami s fakturačními měřidly. Provoz také zajišťuje odkanalizování odpadních vod na kanalizační síti v celkové délce 52 km v osmi obcích. Čištění odpadních vod je realizováno u dvou obcí čistírnou s oxidačním příkopem a ve třech případech čistírnou s biologickou aktivací (viz níže). Provozované čistírny odpadních vod: Polná - biologická aktivace Luka nad Jihlavou - biologická aktivace Dobronín - biologická aktivace Větrný Jeníkov - oxidační příkop Černá - oxidační příkop Věžnička - čerpací stanice odpadních vod Veškeré opravy a údržbu vodovodní a kanalizační sítě zajišťuje 19 pracovníků provozu. Provozní středisko Polná je vybaveno příslušnou mechanizací a dopravními prostředky. Jedná se o bagr Caterpillar, nákladní vůz Mercedes a užitkový osobní vůz Renault Kangoo. Veškeré práce (často i za nepříznivých klimatických podmínek nebo v těžko dostupném terénu) vykonávají pracovníci provozu s obětavostí a vysokým pracovním nasazením, jak v pracovní době, tak i mimo pracovní dobu. A za to bych chtěl touto cestou všem pracovníkům bez rozdílu poděkovat. Pitná voda je dodávána do vodojemu a gravitací je dále rozváděna do města Polná a městyse Dobronín. Foto: Jaroslava Hurychová Dalších 13 obcí a městysů je zásobováno pitnou vodou z podzemních zdrojů. Tato voda je technologicky upravována ČOV Polná Miroslav Zvolánek divize Jihlava [email protected] Vodárenské kapky ČOV Dobronín ČOV Luka nad Jihlavou ČOV Větrný Jeníkov ČOV Černá ÚV Polná ÚV Polná 25 26 Vodárenské kapky Výhody a nevýhody beztlaké a tlakové filtrace vody Ing. Jiří Malimánek F iltraci vody je možné navrhovat a provozovat v zásadě ve dvou variantách: jako beztlakou nebo tlakovou. Beztlaká filtrace Otevřené filtry se obvykle navrhují v objektu jako pravoúhlé betonové či plastové otevřené nádrže naplněné vhodným filtračním materiálem. Filtrovaná voda je přivedena rozvodným potrubím nad filtrační vrstvu, odváděna je sběrným potrubím ve dně těchto filtrů. Filtrační rychlost se volí 4 až 6 m.h-1. Tyto filtry se perou vodou za působení tlakového vzduchu. Vzhledem k velké filtrační ploše se beztlaká filtrace používá především na větší průtoky řádu 100 až 1 000 m3.h-1. Nevýhodou je velká zastavěná plocha a nutnost zakomponovat stavbu beztlaké filtrace předem již do projektu plánované stavby celého vodárenského objektu. Tlaková filtrace Uzavřené tlakové filtry pracují s vyššími filtračními rychlostmi 8 až 20 m.h-1. Vzhledem k tomu, že pracují se vstupními tlaky 400 až 600 kPa, mají vyšší měrnou kalovou kapacitu na jednotku plochy ve srovnání s otevřenými beztlakými filtry. Vyrábí se jako kompozitní či ocelové tlakové nádoby o průměrech od 300 mm do 3 000 mm, určeny jsou na průtoky od 1 do 100 m3.h-1. Vyšších filtračních průtoků lze dosáhnout paralelním zapojováním více filtrů pracujících současně vedle sebe. Tlakové filtry lze plnit rozličnými filtračními materiály : • vodárenským pískem a hydroantracitem pro prostou filtraci • aktivním uhlím pro záchyt volného chloru a organických nečistot • preparovanými materiály pro filtraci železa, manganu, hliníku a sirovodíku • vápencem nebo dolomitem pro odkyselení vody a zvýšení obsahu vápníku a hořčíku • ionexovými pryskyřicemi pro změkčení vody, záchyt dusičnanů apod. Výhodou tlakových filtrů jsou menší nároky na zastavěný prostor, možnost i dodatečného doplnění do již stávajících vodárenských objektů a snadnost automatizace filtračního procesu. Automatický start praní filtrů, resp. délka filtračního cyklu se volí buď dle nárůstu tlakové provozní ztráty, objemu proteklé vody nebo dle nastavitelného časového intervalu. Pro automatizaci tlakových filtrů existuje celá řada kompaktních ventilových jednotek v různých materiálových provedeních (plastové ventilové jednotky SIATA z materiálu Noryl nebo kovové jednotky FLECK z mosazi).Filtry o větších průměrech se automatizují elektromotorickými nebo pneumatickými mezipřírubovými klapkami, ty jsou řízeny programovatelnými automaty. Firma KOWA, s. r. o. dodává technologické celky pro následující vodárenské technologie. Písková filtrace Písková filtrace mechanických nečistot je nejpoužívanější filtrací vody. Nachází uplatnění při filtraci jak povrchové tak i podzemní vody, při filtraci průmyslové vody v celé škále výrobních technologií. Část pískového lože lze nahradit hydroantracitem, což je materiál tepelně zpracovaný z velmi kvalitního přírodního antracitu. Oproti vodárenskému písku se vyznačuje větší drsností, větším měrným povrchem a tím i větší schopností zachycovat nečistoty. Díky menší měrné hmotnosti je zpětný proplach hydroantracitu účinnější (snadnější vznos filtračního lože). Filtrace na aktivní uhlí Aktivní uhlí má rozsáhlé použití při úpravě vody. Je vyráběno z vybraných druhů černého uhlí aktivací vodní parou. Kromě vlastního zachycení nečistot se u aktivního uhlí uplatňují sorpční a chemisorpční vlastnosti velkého specifického povrchu. Dokáže zachycovat i ve vodě rozpuštěné látky, především organického charakteru. Účinně odstraňuje nežádoucí pach a chuť. Změkčování Úprava „tvrdé“ vody především v průmyslových procesech a potravinářství, předúprava vody pro náročné technologie (např. reverzní osmóza), ochrana potrubních a tepelných systémů před usazováním vodního kamene, změkčení kotelní přídavné vody, atd. Změkčení vody spočívá ve výměně iontů vápníku a hořčíku za ionty sodíku na katexové pryskyřici. Odželezování a odmanganování Velká většina podzemních vod a mnohé povrchové vody obsahují rozpuštěné železo, které někdy doprovází i mangan. Jejich přítomnost je způsobena geologickým podložím. Právě tyto kovy představují nebezpečí zanášení vodovodního potrubí vylučujícími se oxidy a hydroxidy těchto kovů, dodávající vodě červené až hnědé zabarvení. Odstranění těchto kovů z vody se dosáhne oxidací na nerozpustné oxidy a hydroxidy a jejich eliminací z vody filtrací. Odstranění dusičnanů V pitné vodě je obsah dusičnanů limitován. Denitrifikační zařízení slouží k odstraňování dusičnanů z vody průtočným způsobem přes denitrifikační anex, na kterém dochází k výměně dusičnanových iontů rozpuštěných ve vodě za ionty chloridové. Odkyselení vody Kyselost vody je nežádoucí, způsobuje korozi kovových potrubí i betonu. Bývá způsobena horninovým podložím, kyselými dešti a rozpuštěným oxidem uhličitým ve formě kyseliny uhličité. Jedním ze způsobů odkyselování pitné i užitkové napájecí vody je její filtrace přes odkyselovací materiál CC a HD. Vodárenské kapky Shrnutí Oborem činnosti firmy Kowa je mimo jiné i návrh a dodávka tlakové filtrace vody. Volba vhodného filtru na úpravu vody je individuální, je závislá na znalosti konkrétních podmínek (rozbor vody, průtok, stavební prostor, specifické požadavky a přání zákazníka). Případné dotazy k uvedené problematice rádi zodpovíme, návrhy vhodného řešení filtrace - úpravy vody zpracováváme zdarma. Ing. Jiří Malimánek Kowa, spol. s r. o. [email protected] Automatická filtrační stanice pro odželezování vody na průtok do 8 m3.h-1 Konference Vodárenská biologie 2011 Ing. Václav Mergl, CSc. V e dnech 2. a 3. února 2011 se v Praze konala XXVII. mezinárodní konference Vodárenská biologie 2011, které se zúčastnilo 144 převážně vodárenských odborníků, kteří vyslechli 33 přednášek v 5 odborných blocích a shlédli výstavku 12 plakátových sdělení. Konferenci uvedla doc. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. z VŠCHT Praha a předala slovo prof. RNDr. Aleně Sládečkové, CSc., která ve svém úvodním příspěvku vzpomenula padesát let vodárenské biologie v Praze a prvního biologa laboratoří Pražských vodáren, svoji spolužačku RNDr. Věru Moravcovou, CSc. Konference byla rozdělena do několika samostatných bloků a témat, jejichž shrnutí přináší tento článek. Legislativa a normy (2 přednášky) Ing. Lenka Fremrová - informovala o činnosti pracovní skupiny CEN/TC 230/WG 2 Biologické metody a metody pro hodnocení ekologického stavu. Uvedla přehled norem zavedených do soustavy ČSN a výsledky prověrky norem pro biologický rozbor vod. Mgr. Petr Pumann - upozornil na problematická místa při stanovení chlorofylu-a ve vodě v provozních laboratořích, norma ČSN ISO 10260. Biologický stav vod (6 přenášek) Mikrobiologický rozbor vody vybraných pramenů a studánek ukázal, že pouze u 3 z 11 zdrojů voda vyhověla požadavkům na pitnou vodu. Za kolektiv autorů informaci přednesla Ing. Marcela Pejchalová, Ph.D. z Univerzity Pardubice. Ing. Peter Baláži, PhD. z VÚVH Bratislava hovořil o hodnocení stavu povrchových vod v povodí řeky Slaná a ve druhé přednášce informoval o výskytu mechorostů na monitorovacích lokalitách, sloužících pro hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod. Toxické kovy ve sledovaných 10 pražských nádržích se hromadí v sedimentech i v rybách, uvedla Bc. Lucie Doležalová z ČVUT v Praze. Dlouhodobé trendy a vliv opatření na změnu kvality vody a sedimentu pražského Botiče uvedla Mgr. Lucie Večeřová z ČVUT v Praze. Biologické hodnocení drobných městských toků - Botiče, Rokytky a Unětického potoka ukázalo nízkou kvalitu vody, prostředí, stejně jako společenstva makrozoobentosu a rozsivek, uvedla ve svém příspěvku Mgr. Jana Novotná z ČVUT v Praze. Sinice a trofizace vod fosforem, metody jejich eliminace (11 přednášek) Mgr. Petr Pumann - uvedl typy epidemiologických studií, akutní otravy v Caruaru při hemodialýze, dále pak studie, zda má výskyt sinic ve zdrojích vody vliv na karcinom jater, kolorektální karcinom, případně na nízkou porodní hmotnost a předčasné porody. RNDr. Pavel Dusílek - dospěl k názoru, že je potřeba ještě hodně intenzivní a dlouhodobé práce a pozorování věnovat ke sdělení, zda může ekologické inženýrství přispět k řešení stávajícího neúnosného ekologického stavu doprovázeného nadměrným výskytem sinic. Ing. Jiří Palčík, Ph.D. - za kolektiv autorů informoval o dosavadních opatřeních k potlačení masového rozvoje sinic v Brněnské údolní nádrži. Aerace a destratifikace vodního sloupce byly využity jako metody nechemického omezení rozvoje vodního květu sinic. 27 28 Vodárenské kapky RNDr. Lenka Šejnohová, Ph.D. - zdůraznila, že aerační technologie ve spojení s lokalizací inokula sinic patří k ekologicky šetrným metodám v prevenci proti rozvoji vodního květu sinic. Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. - shrnula výsledky práce kolektivu sdělením, že metoda snižování obsahu fosforu a odstraňování sinic z vodního sloupce pomocí nZVI se jeví jako velmi nadějná. Experimenty naznačují, že nanoželezo vniká do buněk sinic rychleji než do buněk zelených řas a rozsivek. Doc. Ing. Josef Hejzlar, CSc. - komentoval zhoršující se trendy vývoje kvality a trofie vodárenské nádrže Římov. RNDr. Jindřich Duras, Ph.D. - uvedl zajímavosti z monitoringu živin a organických mikrokontaminantů ve vodní nádrži Švihov (Želivka) a důsledky pěstování řepky a kukuřice. Ing. Pavel Hucko, CSc. - přednesl souhrnnou zprávu o nadměrném výskytu fosforu ve vodě a v sedimentech vodárenské nádrže Klenovec. Jedním z navrhovaných opatření je omezení živočišné výroby v lokalitě na přítoku. Mgr. Daniel Fiala - hovořil o variabilitě odnosu fosforu ze zemědělské půdy v měřítku mikropovodí na příkladu vodní nádrže Želivka. Ing. Marek Holba, Ph.D. - přednesl 2 přednášky. První obsahovala předpokládané scénáře budoucího nakládání s fosforem z hlediska ochrany životního prostředí a udržitelné zemědělské produkce, druhá přednáška shrnula přehled technologií recyklace a odstraňování fosforu z povrchových a odpadních vod. Bazény a jejich provoz (2 přednášky) Doc. Ing. Bohumil Šťastný, Ph.D. - shrnul výsledky pokusů s barvicí zkouškou při sledování vlivu výměnného systému vody v bazénu na kvalitu bazénové vody. Navazující přednášku na téma „Vliv bazénového provozu na recipient“ přednesl Ing. Michal Janoušek. Ing. Eva Podholová - ve svém příspěvku porovnala účinnost odstranění různých kontaminantů pomocí membránových technologií a pomocí koagulace. Bude záležet na účelu využití upravené odpadní vody. Ing. Andrea Benáková, Ph.D. - sdělila, že studie kvality odtoků 9 čistíren odpadních vod prokázala odstranění více než 98 % indikátorových organismů. Ing. Petra Oppeltová, Ph.D. - uvedla ve svém příspěvku, že sledovaná kořenová čistírna odpadních vod vykazuje vysokou účinnost při odstraňování organického znečištění a nerozpuštěných látek, ale nízkou eliminaci fosforu a dusíku. Ing. Lenka Vacková - s kolegy zjistili, že pro denitrifikaci je vhodnější použít směsnou kulturu, než kultury čisté. Technologie úpravy vody a dezinfekce (5 přednášek) Ing. Eva Sýkorová - se zabývala testem stanovení aktivního chloru metodou DPD se zaměřením na stanovení oxidu chloričitého. Následující 2 přednášky informovaly o bezgenerátorovém způsobu přípravy oxidu chloričitého pro hygienické zabezpečení pitné vody, v obci Blatnička - Ing. David Balcar, v Srbsku - Ing. Jana Hubáčková, CSc. Zajímavou informaci přednesla Ing. Eva Špetlíková o účinku impulsních korónových výbojů na biologické oživení vody s dekontaminačními účinky. Ing. Miroslav Váňa - upozornil na možnosti procesů úpravy vody při odstraňování farmak, jejichž vliv na kontaminaci vody nelze podceňovat. Celkově ke konferenci Konference se konala v aule Státního zdravotního ústavu v Praze. Byla pečlivě připravená, s doprovodným programem vystavovatelů převážně laboratorní techniky. Bylo potěšitelné, že se konference účastnila převaha mladých nastupujících odborníků. Účastníci konference si mohli prohlédnout 12 plakátových sdělení převážně mladých kolegů. Sborník z této konference je uložen u autora článku. Čistírenství, metody a charakter odtoků (6 přednášek) Ing. Ladislava Matějů - přednesla 2 zajímavé přednášky, první na téma „Nové metody stanovení mikrobiologických parametrů v čistírenských kalech“ a druhou na téma „Jak využít metodu Coliletr a Enterolert pro stanovení indikátorových organismů v čistírenských kalech. Ing. Václav Mergl, CSc. generální ředitelství [email protected] Vodárenské kapky Chitosan pro vodárenství Obhájená disertační práce s možností využití ve vodárenství. a Vysokém učení technickém v Brně obhájila v lednu 2011 Ing. Zuzana Měřínská svoji disertační práci na téma „Odstranění vybraných složek z vodního prostředí koagulací“. Zabývá se úpravou modelových vod s obsahem huminových látek, zbytků léčiv a zákalu s cílem nalezení optimálního uplatnění chitosanu v porovnání s anorganickými koagulanty. Této oblasti úpravy surové vody na vodu pitnou je v posledních letech věnována stále větší pozornost. N Obsažnější část obhajované práce je věnována huminovým látkám, které jsou přírodního původu a tvoří součást mnohých povrchových vod. Vhodně je zařazena část o léčivech, které stále více pronikají do životního prostředí, zejména do hydrosféry a mohou v budoucnu vést k potřebným změnám v technologii úpravy surové vody na vodu pitnou. Vhodně je zařazena kapitola o vodárenské technologii, používané pro odstraňování nečistot, resp. zákalu. Vedle aktuálnosti zvoleného tématu lze spatřovat jako významný přínos práce posouzení optimalizace procesu koagulace s hlavním zřetelem na snížení obsahu huminových látek obsažených v surové vodě z povrchového zdroje. Praktické poznatky jsou shrnuty na základě posouzení dávky vybraného koagulantu a pH na průběh koagulace za přítomnosti huminových látek, léčiv a zákalu. Téma práce je v současné době aktuální jak z pohledu uplatnění vhodného koagulantu při úpravě vody tak posouzení účinnosti jeho působení pro snížení obsahu huminových látek, reziduí léčiv a zákalu. Praktická část disertační práce dokládá systematický a pečlivý přístup autorky k zadanému tématu a velké množství provedených pokusů. Je rozdělena do 4 kapitol v jednotném členění. V praktické části je uvedeno 79 grafů a 19 tabulek shrnujících výsledky vlastních experimentů. V závěru každé kapitoly jsou uvedeny výsledky v přehledných grafech s upozorněním na zjištěné poznatky. Jak vyplývá z provedených pokusů, chitosan se může uplatnit při úpravě vody obsahující huminové látky v poměrně širokém rozsahu pH, s nízkou optimální dávkou a také s účinnou kombinací s anorganickými koagulanty. Struktura chitosanu připomíná celulosu, jak je zřejmé z obr. 1 - 3. Chitosan je složen z glukosaminových a N-acetylovaných glukosaminových (2-acetylamino-2-deoxy-D-glukopyranosa) jednotek spojených ß(1,4) glykosidovými vazbami. Fyzikální vlastnosti chitinu závisí na distribuci acetylových skupin na řetězci a na stupni acetylace. Jeho deacetylací se získává chitosan. CH2OH H CH2OH O H H H OH OH H H O H O O H H OH H n OH Obr. 1 Struktura celulosy CH2OH H CH2OH O H H H OH OH H H O H O O H H NHCOCH3 H NHCOCH3 n Obr. 2 Struktura chitinu CH2OH H H OH CH2OH O H O H H H NH2 O H O OH H H NH2 H n Obr. 3 Struktura chitosanu Změny rozpustnosti chitosanu souvisí se změnami pH nebo koncentrace solí obsažených v daném roztoku. Rozpustnost chitosanu vzrůstá v kyselých roztocích v důsledku protonace aminoskupin (nelze použít kyselinu sírovou). Rozpustnost chitosanu závisí také na molekulové hmotnosti, stupni deacetylace (odstranění skupiny - COCH3 zachycené na obr. 2) a iontovém složení roztoku. Chitosan Využití a aplikace chitosanu Jak je uvedeno v disertační práci, v 70. letech minulého století bylo v řadě zemí zakázáno házet tisíce schránek korýšů zpět do moře, a proto se hledaly cesty k jejich dalšímu využití. Základem a hlavní komponentou ulity krabů, humrů a krovek některých druhů hmyzu je chitin, který je rovněž produkován některými houbami a hnědými řasami. Z chitinu se získává polysacharid chitosan. Již před sto lety objevili Japonci sorpční schopnost chitosanu, kterou dodnes využívají v průmyslu i medicíně. Chitin a chitosan jsou látky, které podporují růst buněk jak u rostlin, tak u živočichů a člověka. Kromě toho podporují tvorbu nových tkání a rovněž urychlují hojení ran. Chitosan v důsledku přítomnosti skupiny - NH2 zastavuje růst celé řady bakterií, mezi které patří zejména Escherichia coli, Fusarium a Helmithosporium. Chitosan může být ve vodárenství využíván při úpravě vody a při čištění odpadních vod (odstranění iontů kovů, koagulant/flokulant proteinů, barvy a aminokyselin), dále ho lze aplikovat v potravinářském průmyslu (odstranění barvy a nerozpuštěných látek, konzervační prostředek, stabilizátor barvy, přísada krmiv pro zvířata), v medicíně (obvazy, kontrola cholesterolu v krvi, řízené uvolňování účinných látek z lékových forem, kontaktní čočky), v biotechnologických procesech (imobilizace enzymů, separace proteinů, buněčná regenerace a fixace, separační metody), v zemědělství (kontrolované uvolňování agrochemikálií, hnojivo), v kosmetice, v papírenství pro úpravu povrchu a pro přípravu membrán (kontrola propustnosti, reverzní osmóza). 29 30 Vodárenské kapky Uplatnění ve vodárenství Výsledky obhajované práce naznačují směr možného použití chitosanu při úpravě vody na vodu pitnou. Tyto výsledky bude vhodné ověřit při poloprovozních zkouškách kombinace s anorganickými koagulanty, například s Preflokem (síranem železitým), kdy dochází k výraznému snížení množství použitého koagulantu se srovnatelnými výsledky, dosaženými s několikanásobným původním množstvím anorganického koagulantu. Je však vhodné zvážit separační stupeň, aby se do dalších částí technologie dostávalo minimální množství chitosanu, který by mohl sloužit ke zvýšení obsahu organického uhlíku v upravované vodě. Uhlík by mohly využívat mikroorganismy ke svému nežádoucímu pomnožení. Ing. Václav Mergl, CSc. generální ředitelství [email protected] Plovoucí jímací objekt - udržování volné hladiny v zimním období Ladislav Šigut pravna vody Štítary - divize Třebíč, je jednou z mnoha úpraven vod VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. Na tom, že upravuje povrchovou vodu z Vranovské přehradní nádrže, rovněž není nic zvláštního. Zásadně se však odlišuje způsobem jímání surové vody. Zatímco jsou nátoky surových vod do úpraven vod z obdobných nádrží zpravidla řešeny a provedeny gravitačně, v případě úpravny vody Štítary je jímací objekt proveden jako plovoucí jímací objekt. Ú Ovšem ojediněle provedené zařízení přináší i ojedinělé problémy. A o tom se přesvědčujeme po celou dobu jeho provozování. Postupně, jak se problémy projevovaly a vyskytovaly, byly i řešeny a odstraňovány. Některé byly odstraněny zcela, jiné s sebou nadále nesly drobné nedostatky, vyžadující v extrémních povětrnostních podmínkách extrémní zásahy lidského činitele. I když popisovaná problematika již byla na stránkách Vodárenských kapek zmíněna, nikdy nebyla uzavřena s vědomím, že problém je bezchybně a dokonale vyřešen. Jedná se zejména o udržování volné hladiny okolo plovoucího jímacího objektu v zimním období. Poznatky z jednotlivých instalací a zkoušek aerátorů Polaris, které jsem uváděl v předchozím článku (Kapky č. 2/2009), byly souhrnem informací i poznatků a podkladem pro výběr jedné z mnoha možných variant řešení. Náročnost získávání podkladů, informací a poznatků byla o to větší, že vše bylo možné ověřovat pouze v zimních měsících a za přítomnosti vydatné ledové pokrývky. A jak bývá zvykem, příroda se obvykle chová jinak, než bychom pro ověřování našeho nového zařízení potřebovali. Ale i přes tyto překážky se podařilo shromáždit dostatek informací a poznatků, dovolujících zvolit nejúčinnější provedení. Provozně nejvhodnějším a nejpřijatelnějším se stala tzv. plovoucí varianta. Opustili jsme záměr ukotvení aerátorů ke konstrukci jímacího objektu a požádali dodavatele zařízení, firmu ZEMSKÝ Rohatec, s. r. o., o dodávku aerátorů na samostatných plovácích. Samotné plováky jsou vyrobeny z plastových potrubí, jejichž konce jsou zaslepeny plastovými zátkami. Plováky jsou mezi sebou propojeny lehkou konstrukcí, na které je upevněn vlastní aerátor. Aerátor je tvořen elektromotorem a hřídelí, na jejímž konci je uchycena vrtule, podobná lodnímu šroubu a definovaná pracovním prostředím. Okolo hnací hřídele je umístěn plastový kryt, který jednak tvoří kryt hřídele a současně slouží k přisávání vzduchu. Po uvedení do provozu vytváří aerátor vydatný proud vody, obohacený přisávaným vzduchem, který účinnost aerátoru násobí. Pro dosažení vysoké účinnosti zařízení je nutné hřídel aerátoru nasměrovat pod vodní hladinu pod úhlem, který je definován dodavatelem zařízení. Celá sestava je poměrně lehce přenosná a manipulovatelná. O pravdivosti našich předpokladů jsme měli možnost se nečekaně přesvědčit v posledním prosincovém víkendu roku 2010. V neděli byla hladina přehrady zcela volná a nenesla stopy ledové tříště, která bývá předzvěstí zamrzání. V pondělí ráno již byl celý viditelný prostor pod ledovou pokrývkou, což je v tak krátkém časovém úseku jev naprosto ojedinělý a nečekaný. Naší okamžitou reakcí byla instalace tří kusů aerátorů, pro něž musela být mechanicky odstraněna část ledové pokrývky. Aerátory pak byly umístěny do pracovní pozice a ukotveny. Instalace každého z aerátorů je provedena pomocí dvou kotvících lan, jelikož se aerátor po uvedení do provozu chová jako loďka s přívěsným motorem. Má snahu se neustále vzdalovat od místa ukotvení, což musí být bráno v potaz při instalaci a uchycení napájecího kabelu. Kotvící lana současně slouží jako regulační prvek, pomocí kterého lze celou sestavu směrovat a natáčet do žádoucí polohy dle momentální povětrnostní situace a směr proudění vzduchu. Vhodným nasměrováním všech instalovaných aerátorů lze docílit vysoké účinnosti zařízení a mnohdy velice překvapivých výsledků. Nově instalované zařízení pro udržování volné hladiny totiž nejenže dokáže zajistit volnou hladinu okolo plovoucího jímacího objektu za všech nám známých situací, ale dokáže zajistit i volnou hladinu mezi plovoucím jímacím objektem a břehem před budovou čerpací stanice surové vody. Tato skutečnost je pro nás druhou a značně cennou devizou, jelikož dovoluje v zimním období manipulace s čerpací technikou, dosud neproveditelné. Při závadě na čerpací technice nebylo možné ponorné čerpadlo přepravit z plovoucího jímacího objektu do budovy čerpací stanice, kde dochází k jeho demontáži, lokalizaci závady a mnohdy i opravě. Nyní je možné vhodným nasměrováním aerátorů tuto přístupovou cestu celoročně udržet „splavnou“ a zvýšit tak provozní bezpečnost zařízení čerpání surové vody. Na závěr se musím zmínit i o „hmatatelném“ efektu zařízení, a tím je spotřeba elektrické energie. Předchozí instalace využívaly část čerpané vody z výtlaků jednotlivých Vodárenské kapky výtlačných skupin nebo dodatečnou instalaci výkonné čerpací techniky se zvýšením spotřeby elektrické energie. Jen pro názornost uvedu u předchozích instalací spotřebu elektrické energie 100 %, pak nově instalované aerátory odebírají pouhých 33 % z předchozího příkonu. Výsledným efektem nové instalace je: • zajištění volné hladiny okolo jímacího objektu s jistotou a v nebývalém rozsahu • zajištění volné hladiny okolo jímacího objektu při extrémně nízkých teplotách • získání možnosti celoroční manipulace s čerpací technikou • snížení spotřeby elektrické energie nově instalovaného zařízení o 67 % Děkuji firmě ZEMSKÝ Rohatec, s. r. o. za spolupráci, vstřícnost a velmi solidní přístup při řešení našeho dlouhodobého problému. Foto: Autor článku Ladislav Šigut divize Třebíč [email protected] 31 32 Vodárenské kapky I Silvestr může být pestrý... František Čermák B yl krásný mrazivý silvestrovský den. Většina zaměstnanců čerpala dovolenou stejně jako já. Silvestr bývá pro lidi bydlící pod nejvyšším vrcholkem nedaleko Telče, kterým je Javořice s nadmořskou výškou 836 m, již po několik let krásným zážitkem. Každoročně se už od ranních hodin na tento vrchol vydávají až čtyři tisíce nadšenců, aby zde oslavili poslední den roku. Nejinak tomu bylo loni, kdy jsem se i já se svojí rodinou vydal na silvestrovský pochod. Těsně před jeho vrcholem jsem měl telefonát, který mi oznámil únik vody u jednoho z našich odběratelů. Situaci jsem předal mému kolegovi, aby celou situaci zmapoval a vyhodnotil. Jakmile jsme došli na vrchol našeho určeného cíle, čekala nás odměna v podobě výborné klobásy a horkého čaje, jen já odmítal od mých známých připít si něčím silnějším. Důvod byl zřejmý. „Možná budu muset jít ještě pracovat“, řekl jsem. Nutno podotknout, že k opravě poruchy byla využita nová technika provozu - a to sice malý nákladní vůz Multicar a bagr JCB. Bez této malé nákladní techniky bychom těžko dokázali tak rychle a operativně celou havárii opravit. A to se potvrdilo. Při sestupu z vrcholu Javořice mi kolega volal a oznámil, že situace je dosti složitá. Naše domluva zněla jasně. Do hodiny sraz na středisku a pravidelná rutina příprav pro uvedenou havárii. Nejdříve byla na místo havárie vyslána pátrací služba za účelem vytýčení úniku vody. Ve 14.00 hod. jsme začali nejprve kontaktovat zaměstnance k zajištění opravy havárie, dále všechny „síťaře“ k vytýčení inženýrských sítí. Bylo docela zajímavé řešit tuto situaci, kterou vždy v běžných dnech bereme jako rutinní záležitost, v době odpočinku na Silvestra po obědě. Na závěr bych chtěl poděkovat všem našim zaměstnancům, kteří se na této opravě podíleli, za jejich vynaložené úsilí a čas. Místo havárie se nacházelo v obci Nová Říše vzdálené od Telče 12 km. Tam jsme dorazili ve 14.30 hod. V té době již bylo lokalizováno místo úniku vody a v ruce jsme měli další podklady pro inženýrské sítě, které se nacházejí v této oblasti. Ihned došlo k odstavení části hlavního vodovodního řadu. Problém vznikl v okamžiku vytýčení elektrické přípojky pro vedlejší podnik. Pracovník firmy E-ON si však i s touto záležitostí poradil a tak mohlo dojít k odtěžení zeminy. V té chvíli jsme začali řešit situaci s vlastníkem nemovitosti, kterému voda protékala vjezdem přes zahradu, kde naštěstí při zmrzlém podloží nenadělala žádnou škodu. Další množství vody cca 5 l/s odtékalo po místní cestě a postupně zaplavovalo nedaleké fotbalové hřiště. Vše bylo zmapováno a provedena fotodokumentace. Pracovníkům provozu V + K Telčsko se nakonec již při umělém osvětlení podařilo najít poškozené místo. Došlo k opravě a po opětovném obnovení dodávky vody po osmnácté hodině bylo provedeno zavezení výkopu. Dokonce i písek v nedaleké úpravně vody byl tak promrzlý, že se musel použít kompresor a během hodiny jsme měli výkop provizorně zavezen. Majitel nemovitosti byl natolik vstřícný, že našim zmrzlým zaměstnancům nabídl i azyl u něj v domě, aby se měli během poruchy alespoň kde ohřát, když venkovní teplota dosahovala v tu dobu -12°C. Po úspěšném zvládnutí celé akce jsme naložili všechno vybavení a vydali se zpět do Telče. Cestou domů jsme viděli již první světlice, kterými již někteří oslavovali příchod Nového roku. V té chvíli má člověk zvláštní pocit a hrdost v tom, že dokážeme u naší firmy v každém počasí i čase provádět náročné práce tak, abychom zamezili případným škodám. Přejme si, aby v roce 2011 bylo co nejméně takových nepředvídaných událostí jakou byla ta, ke které došlo na zlomku roku na provoze Telčsko. Foto: Vít Chalupský František Čermák divize Jihlava [email protected] Vodárenské kapky A hlavně klidné vánoční svátky… Stanislav Kochta P řed vánočními svátky si vždy přejeme jejich klidné prožití a u nás vodárenských zaměstnanců i to, aby se v této době pokud možno nevyskytovaly žádné závažnější havárie či poruchy na vodohospodářských zařízeních. Nejinak tomu bylo i před loňskými vánočními svátky. Žel naše přání nebylo vyslyšeno. To jasně ukázal den před nejkrásnějším svátkem roku, Štědrým dnem, kdy pracovníci provozu Vodovody Jihlava museli do pozdních odpoledních hodin řešit dvě havárie na hlavních vodovodních řadech. Začátek Štědrého dne byl poklidný a nic nenasvědčovalo tomu, že i v tento den budou muset pracovníci zasahovat z důvodu havárie. Vše se rázem změnilo v 15:30 hod., kdy na centrální dispečink divize Jihlava byl oznámen únik vody v ulici Křižíkova, v blízkosti sídla Městské policie. Na místo ihned vyrazili pracovníci poruchové služby a zjistili, že dochází k úniku vody z vodovodního řadu LIT DN 350. Vytékající voda naštěstí neohrožovala žádné okolní domy, ale odtékala do blízké řeky Jihlavy. Od tohoto okamžiku nastala zdlouhavá práce s uzavřením přívodu vody do prasklého potrubí. Na tento přívodní vodovodní řad je napojeno pouze 20 vodovodních přípojek v ulici Brněnská, neboť zbývající vodovodní přípojky jsou napojeny na rozvodný řad v této ulici. Majitelé domů, u kterých došlo z důvodu odstavení vodovodního řadu k přerušení dodávky vody, byli o tomto informováni se zajištěním náhradní zásobování pitnou vodou. Než se podařilo uzavřít veškerá šoupata tak, aby byl uzavřen přívod vody do havarovaného úseku, nastal již večer a lidé pomalu usedali ke štědrovečerní večeři. Pracovníkům poruchové služby však klid ještě nenastal. Na vodárenský dispečink se ozývali někteří obyvatelé části Masarykova náměstí a ostatních přilehlých ulic s dotazy, proč u nich došlo k přerušení dodávky vody. Jihlavská vodovodní síť má celkem tři tlaková pásma a část Masarykova náměstí, kde došlo k přerušení dodávky vody je napojena na rozvodnou síť druhého tlakového pásma, tedy pásma, na kterém došlo k výše uvedené havárii. Z důvodu obnovení dodávky vody bylo rozhodnuto, že tato část bude provizorně, do doby odstranění poruchy, zásobena z třetího tlakového pásma. To sebou přineslo dočasné zhoršení kvality dodávané vody a tak muselo dojít k zahájení odkalování vodovodní sítě. Po 22. hodině byly práce ukončeny. Následně druhý den v sobotu 25. 12. 2010 byly v 8:00 hod. zahájeny zemní práce. Porucha vodovodního řadu byla ve svahu pod cestou k zoologické zahradě. Práce komplikoval i výskyt ostatních inženýrských sítí (spojovací kabel, plyn) a tak mnohé z nich hodně musely být prováděny ručně. Kolem poledních hodin se konečně objevila příčina úniku, kterou byl zlom vodovodního potrubí. Ten byl opraven pomocí třídílné spojky. Následně bylo zahájeno pomalé napouštění, odvzdušňování a odkalování vodovodních řadů. Veškeré práce byly ukončeny v 16:30 hod. Všem našim zaměstnancům, kteří se podíleli na úspěšném odstranění poruchy, patří zajisté velké uznání a dík za obětavost. Jsou pěkným příkladem toho, že „vodaři“ mají mnohdy těžký úděl a musí být připraveni pružně reagovat v jakoukoliv hodinu a dobu na vzniklou poruchu či havárii, a tak někdy pracovat i v extrémních podmínkách. Foto: Martin Javůrek Stanislav Kochta divize Jihlava [email protected] 33 34 Vodárenské kapky Spolupráce závodní pobočky ČVTVHS při VAS, a. s. s pražskou centrálou Ing. Radomil Bejček Č eská vědeckotechnická vodohospodářská společnost (ČVTVHS) jako člen Českého svazu vědeckotechnických společností (ČSVTS) je samostatným dobrovolným občanským sdružením, zabývajícím se odbornou vodohospodářskou problematikou, které používá výtěžků z pořádání akcí výhradně k rozvoji vlastní odborné činnosti. Sídlo má v Praze a působí na celém území České republiky formou závodních poboček, skupin vodohospodářů nebo přidružených členů (z nejvýznamnějších např. státní podniky Povodí Labe, Moravy, Odry, Ohře, Vltavy, OVAK, a. s., SOVAK, VÚV T. G. M., v. v. i.). Podle požadavků široké odborné veřejnosti zajišťuje ČVTVHS zejména publikování odborných informací, tuzemské i mezinárodní konference, sympózia a semináře, poradenskou činnost ve vodohospodářských oborech a vydávání písemných materiálů a sborníků z pořádaných akcí. Závodní pobočka ČVTVHS při VAS, a. s., která má také dlouholetou tradici, je v současnosti je tvořena 42 členy z divize Brno-venkov, generálního ředitelství a technické divize a má od května 2007 opět zastoupení v celorepublikovém výboru (R. Bejček). Volební období je dle stanov čtyřleté, nový výbor společnosti jako výkonný a řídící orgán zvolí přítomní členové do čestných a nehonorovaných funkcí z navrhovaných kandidátů na valné hromadě dne 23. 5. 2011 opět v sídle společnosti na Novotného lávce v Praze. Navázáním užšího kontaktu členstvím ve výboru se naše pobočka dostavá k rychlejším informacím v oblasti vodohospodářského vzdělávaní, k nově vydaným zajímavým knižním publikacím (Přehrady Čech, Moravy a Slezska, Voda v České republice, Vodárenské soustavy v ČR). Také se zapojila do aktivit s vodohospodářským vzděláváním na středních odborných školách v souvislosti s úbytkem zájemců o obory v oblasti vodárenství (průzkum a vyhodnocení vodohospodářského vzdělávání na vybraných SOŠ a fakultách VŠ, aktualizace učebnic pro 3. a 4. ročník středních škol a příruček pro provozní pracovníky v oboru vodních toků). Naší pobočce byl také schválen na základě předložené žádosti finanční příspěvek ve výši 10 tis. Kč na spoluorganizování celostátní turisticko-cyklistické akce Vodohospodářská padesátka dne 5. 9. 2009 v Moravském krasu. Někteří členové pobočky jsou také v září pravidelnými účastníky exkurzí po vodních dílech v rakouských a slovinských Alpách. Pro letošní rok 2011 plánuje a připravuje výkonný výbor ČVTVHS tyto hlavní odborné semináře a konference: • Využívání podzemních vod (únor) • Hydrologie malého povodí (březen) • Vyhodnocení přívalových povodní (duben) • Malé vodní nádrže (květen) • Národní dialog o vodě (červen - Medlov) • Využití vodní energie (září) • Koupací vody, trofie (říjen) • Vodní toky (listopad) Při zajišťování těchto odborných akcí výbor ČVTVHS úzce spolupracuje zejména s odborníky z vodárenského sdružení SOVAK, Ministerstva zemědělství i Ministerstva životního prostředí. Aktivními účastníky i přednášejícími na těchto seminářích a konferencích jsou také někteří členové naší závodní pobočky i specialisté z ostatních provozních divizí VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. Ing. Radomil Bejček generální ředitelství [email protected] Tradiční setkání s bývalými kolegy Mgr. Ivana Křenková J ak již je ve VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. dlouhodobým zavedeným zvykem, i letos se uskutečnilo tradiční setkání zaměstnanců společnosti s bývalými kolegy, kteří jsou již v důchodu. Tato přátelská setkávání jsou nejen příjemným zpestřením pracovního života pro ty, kteří ještě ve společnosti aktivně působí, ale jsou také příležitostí pro někdejší spolupracovníky příjemně si zavzpomínat, na chvíli opět nasát atmosféru svého bývalého pracoviště, dozvědět se, co je ve firmě nového a především setkat se s těmi, se kterými mnohdy dlouhá léta třeba sdíleli stejnou kancelář. Rozhodli jsme se, že v letošním roce toto přátelské posezení s bývalými kolegy z technické divize a generálního ředitelství uspořádáme v lednu a přivítáme tak společně i začátek nového roku 2011. Akce proběhla v pondělí 17. ledna v prostorách sídla společnosti na Soběšické ulici a celý její průběh byl velmi vydařený. K radosti organizátorů se dostavila více než polovina pozvaných hostů a zábava tak rozhodně nepokulhávala. Celé setkání oficiálně zahájil generální ředitel společnosti Ing. Miroslav Klos, který přítomné hosty přivítal, popřál jim šťastné a úspěšné vykročení do nového roku a seznámil je s aktuální situací společnosti a s největšími změnami, kterými jako firma procházíme, v souvislosti s novou povinností soutěžit o provozování v rámci koncesních řízení. Důchodci, kteří v minulém roce oslavili významné životní výročí, také obdrželi malou pozornost. Volná zábava pak probíhala v příjemném a přátelském duchu až do pozdních večerních hodin. Vodárenské kapky Trochu netradičně jsme také oslovili některé z přítomných… „Na co ze svého bývalého zaměstnání rádi vzpomínáte?“ Marie Schnirchová „Ráda vzpomínám na dobrý kolektiv v ekonomickém úseku a na každoroční setkání všech zaměstnanců ke konci hydrologického roku Hysil.“ Marcela Černá „Vzpomínám ráda na dobrý kolektiv ČSVTS, který vedl pan Ing. Dvořák. Každoročně organizoval vícedenní zájezd po objektech vodárenských i ČOV, zájezdy měly vždy zajímavý odborný program.“ Marcela Černá „Možnost setkat se každoročně přináší nám všem zúčastněným milé a veselé chvíle, děkujeme tímto za Vaši dobrou vůli k Vaší práci, kterou s námi důchodci máte.“ Blanka Chalupná „Vzpomínky na hezké chvíle s lidmi, se kterými jsem prožila značnou část svého života. Zjistila jsem, že „všichni jsme stále mladí a krásní!“ Věříme, že setkání bylo pro všechny zúčastněné zaměstnance - ty bývalé i ty současné - příjemným zpestřením a předznamenáním pohody a dobré atmosféry do celého následujícího roku 2011. Za milou společnost děkuji a na příští setkání se srdečně těším. „Co Vám přináší tato pravidelná setkání s bývalými kolegy?“ Marie Schnirchová „Rádi si zavzpomínáme a porovnáme si, jak si na nás zahlodal zub času.“ Foto: Ing. Vladimír Chrást Mgr. Ivana Křenková generální ředitelství [email protected] 35 36 Vodárenské kapky Významná vodárenská osobnost odchází do důchodu eutuchající elán, skopecká energie a nesmírná vitalita jak v práci, tak v životě“. Takto bychom mohli všichni charakterizovat paní ředitelku Soldánovou, která končí ve funkci ředitelky divize Boskovice. Vždy byla, a já věřím, že i nadále zůstane velmi aktivní, a jak si troufám tvrdit, že ji znám, ona určitě aktivní bude. Je to žena s velikou mírou optimismu, člověčenstvím, empatie a pozitivní energií, kterou uměla a umí rozdávat. Za jejího vedení v boskovické divizi vyrostlo kolem ní mnoho zkušených a odborných vodohospodářů, kterým paní ředitelka ráda a ochotně předávala svoje profesní i lidské zkušenosti. O tom svědčí ostatně i to, „N že jejím nástupcem ve funkci ředitele divize je člověk z jejího okruhu nejbližších spolupracovníků, z jejího vlastního týmu. Dovolte mi, abych jménem svým i jménem Vás všech na těchto stránkách našeho časopisu poděkoval paní ředitelce za vše, co učinila nejen pro VODÁRENSKOU AKCIOVOU SPOLEČNOST, a. s., ale zejména pro vodní hospodářství, a to i za hranicemi boskovického regionu. Její celoživotní práce si vážíme, a ona sama nám zůstává vždy vítanou kolegyní.“ Ing. Miroslav Klos generální ředitel pásma hygienické ochrany, tato práce se jí stala koníčkem. Postupně začala zastávat i funkci vodohospodáře a posléze i funkci technologa pitných a odpadních vod. V roce 1982 vypracovala disertační práci, kterou obhájila, a byl jí udělen titul RNDr. V roce 1983 odešla z laboratoří a začíná zastávat funkci vedoucí provozního úseku, ze které komplexně metodicky řídila provozy vodovodů a kanalizací po všech stránkách. Tuto funkci zastávala do roku 1990, poté byla tato funkce zrušena a dostala výpověď z organizačních důvodů. Po obdržení výpovědi se okamžitě začala ucházet u stejné organizace o místo vedoucího úpravny vody, kde byly problémy s technologií v rámci zkušebního provozu, a toto místo získala. D o důchodu odchází výrazná vodárenská osobnost RNDr. Miloslava Soldánová, ředitelka divize Boskovice. Do „vodáren“ nastoupila dne 3. 8. 1970 ihned po absolvování Přírodovědecké fakulty univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, oboru odborná chemie. Byla přijata do funkce chemika s úkolem zabezpečit provádění rozborů pitných vod. Tato práce odpovídala jejím zájmům s ohledem na specializaci týkající se analytické chemie. Iniciativně zahájila budování laboratoře nejprve po stránce prostorové a přístrojové a následně i metodické. V podstatě pouze vlastními silami včetně např. i malování vybudovala ve dvou místnostech na bývalé úpravně vody Bělá v Boskovicích vodohospodářskou laboratoř. Zabývala se také kojeneckou methemoglobinemií. Podařilo se jí prosadit důležitost rozborové činnosti a laboratoř se začala rozrůstat i po stránce personální. Do pracovní činnosti laboratoří přináležela nejen samotná rozborová činnost, ale i zabezpečování dezinfekce vody, rozvážení chlornanu po okrese Blansko a nastavování dávek dezinfekčního činidla na vodárenských objektech. Ve zmíněných omezených prostorách vybudovala laboratoř pitných vod a na čistírně odpadních vod v Boskovicích zřídila laboratoř zabývající se rozborovou činností zaměřenou na vody odpadní. V této době bylo zcela běžné, že výsledky rozborů počítala na logaritmickém pravítku. V roce 1977 se jí podařilo systematickým úsilím prosadit přesídlení laboratoře pitných vod do nově vybudované provozní budovy na ulici 17. listopadu v Boskovicích a byla ustavena do funkce vedoucí vodohospodářských laboratoří. K této funkci byla ještě přiřazena funkce referenta na V prosinci 1991 se přihlásila do konkurzu na místo ředitele odštěpného závodu Blansko se sídlem v Boskovicích. Dne 1. února 1992 byla jmenována do funkce ředitelky odštěpného závodu Blansko a následně měsíc po vzniku VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. byla dne 1. 1. 1994 jmenována do funkce ředitelky divize Boskovice a v této funkci působila až do 31. 1. 2011. V době svého ustavení do funkce ředitelky nemalou měrou přispěla k založení „Svazku vodovodů a kanalizací“ měst a obcí. Svazek byl založen na principu solidarity. Byla přesvědčena, že jeho založení mělo velký smysl, jelikož provozování zejména malých obcí, kde je voda čerpána, je vysoce nákladná činnost při splnění všech požadavků vyplývajících z legislativy. Za své působení zažila osm ředitelů - tři v Boskovicích (p. Růžička, p. Synek, Ing. Vaněrka) a pět generálních ředitelů (Ing. Mylbacher, JUDr. Mika, RNDr. Vykydal, Ing. Hlaváč a Ing. Klos). Vždy plnila úkoly s důsledností sobě vlastní. Byla zodpovědným a příkladným pracovníkem a tyto vlastnosti ji provázely po celou dobu působení na všech místech, které zastávala. Sledovala veškeré novinky ve vodárenství, aktivně přispívala k jejich zavádění do praxe, měla jasno o tom, jak se má s vodou zacházet a co voda pro lidi znamená. Podporovala vzdělávání zaměstnanců, jejich odborný růst a ochotně se dělila o všechny získané zkušenosti. Podporovala i sportovní činnost na divizi Boskovice zejména pak kuželkářský a volejbalový sport. Byla osobou, která se snažila jít příkladem všem ostatním zaměstnancům. Zajímala se nejen o pracovní, ale i osobní problémy i radosti spolupracovníků, a nikdy neodmítla pomoc Vodárenské kapky nejen radou ale i skutkem. Nezkazila žádnou legraci a byla také velmi příjemným společníkem. Doma pak s velkou oblibou relaxovala a relaxuje při práci na její zahrádce. Vždy se řídila heslem: „Jaké si to uděláš, takové to máš.“ Další motto, které uplatňovala: „Jsi-li se mnou spokojen, povídej to druhým a nejsi-li, povídej to mně.“ Za čtyřicet let působení u jedné společnosti navštívila pravděpodobně každou obec blanenského okresu a zná ji kde kdo. Její přínos pro vodárenství byl podtržen i tím, že v rámci čtvrté konference „Provoz vodovodních a kanalizačních sítí“ v Poděbradech získala ocenění za mimořádné zásluhy v oboru vodovodů a kanalizací za rok 2006. Od pořádající organizace SOVAKu obdržela keramickou plastiku „Vodníka“, která toto ocenění symbolizuje. Za všechny spolupracovníky a přátele přejeme do dalších let pevné zdraví, osobní pohodu a splnění všech tajných i veřejných přání a ať Tě paní ředitelko neopouští Tvá dobrá nálada. Mgr. Jan Kaluža divize Boskovice [email protected] Vodárenský svátek je tu zas... Jan Pešek, DiS. J iž od roku 1993 je 22. březen vyhlašován Světovým dnem vody. Letos se tedy bude konat v pořadí 19. ročník této významné mezinárodní akce. Člověk si v dnešní době čím dál tím více uvědomuje pravdivost lidského rčení „bez vody není život“. I když se na první pohled zdá, že vody je všude dost, přesto této drahocenné tekutiny je v některých chudších zemích stále nedostatek. Lidé zde žijí v naprosté chudobě, v nuzných podmínkách a o čisté a nezávadné vodě si mohou nechat opravdu jenom zdát. Není se co divit, že námět čisté vody je stále více předmětem různých diskusí, konferencí či televizních pořadů. Lidský život je opravdu něčím křehkým a voda je základem života. Proto si každý rok připomínáme v rámci Světového dne vody její důležitost, nezbytnost chránit si tento zdroj života a pečovat o něj, jak nejlépe dovedeme a umíme. Ba co víc, snažit se o to, aby pokud možno všichni lidé v celosvětovém měřítku měli tu možnost jako my - napít se čisté vody. MUDr. Jiří Běhounek a primátor města Jihlava Ing. Jaroslav Vymazal. Pořadatelstvím v rámci sdružení RAPOS byla pověřena VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. Mottem letošních oslav je heslo „VODA PRO MĚSTA“. Tak jak bývá dobrým zvykem i letos nebudou chybět v dopoledním programu velmi zajímavé odborné exkurze. V odpoledním programu zazní z úst význačných představitelů vodárenství a zástupců města či kraje slavnostní projevy. Těšit se můžete samozřejmě i na dobročinnou tombolu s množstvím hodnotných cen a neopakovatelné zážitky z kulturního programu. Závěr letošních oslav bude patřit slavnostním rautu, který se uskuteční v příjemných prostorách Domu kultury. Další z mnohých překvapení, která jsou ještě připravena budete moci osobně zažít jenom tehdy, pokud využijete naše srdečné pozvání a oslav se zúčastníte společně s námi. Jan Pešek, DiS. divize Jihlava [email protected] Regionální oslava Světového dne vody se letos bude konat v Jihlavě ve středu dne 23. 3. 2011 v Domě kultury. Záštitu nad touto akcí převzali hejtman kraje Vysočina Zprávy ze společnosti Změna organizačního řádu S cílem jednotného uspořádání organizačního členění společnosti a centralizace některých činností pro zajištění vyšší výkonnosti a efektivnosti firmy byl s účinností od 1. 1. 2011 vydán dodatek číslo 18 k Organizačnímu řádu společnosti. Představenstvo společnosti projednalo tuto změnu na svém zasedání dne 10. 12. 2010. Novela organizačního řádu se vztahuje ke článkům 7, 8, 9, 10 organizačního řádu a v návaznosti na to odpovídajících příloh, které se týkají technické divize a provozních divizí. Novelou prošla i znění článků 4, 5 a 6 a to co do jejich formální úpravy. Nejvýznamnější změnou je centralizace laboratoří. Neméně důležité je i koncepční sjednocení divizních organizačních řádů s cílem optimalizace jednotlivých činností a dosažení úspory nákladů společnosti. „Do této doby měla každá divize jiné organizační uspořádání, a proto došlo dodatkem ke sjednocení způsobu vedení provozních divizí. Snížil se počet lidí ve vedení divize na tři a zejména se vyjasnila odpovědnost jednotlivých divizních organizačních jednotek za plnění povinností obsažených v provozních smlouvách. I proto lze tuto organizační změnu považovat za změnu s cílem sjednocení pracovních pozic zaměstnanců i ve vazbě na jednotný způsob odměňování“, řekl k organizační změně na divizích předseda představenstva Ing. Král. Podle generálního ředitele Ing. Klose je tato změna jednou z nejvýznamnějších změn po dobu platnosti organizačního řádu, a to zejména v oblasti laboratoří. Napříště veškeré činnosti týkající se vodohospodářských laboratoří jsou vyhrazeny samostatnému jedinému úseku na technické divizi. „Chtěl bych poděkovat touto cestou všem zaměstnancům, kteří se na zahájení procesu centralizace laboratoří podíleli 37 38 Vodárenské kapky a schválené změny uvedli v realitu. Jde nejenom o členy řídící skupiny, a též o vedoucí a řadové zaměstnance, kteří si museli a stále musí byť i jenom zvykat na nové procesy a postupy. Jako druhý krok tohoto záměru chceme dosáhnout společné akreditace centralizovaných laboratoří. Věřím, že touto změnou budeme pokračovat v našich plánech a cílech vedoucích jak k úspoře nákladů, tak k posilování a budování dobrého jména naší společnosti“ • Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu také za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni. • Kolektivní smlouva je závazná pro její účastníky (zaměstnavatele, zaměstnance, odborové organizace). • Zaměstnanec má právo předkládat podněty ke kolektivnímu vyjednávání o kolektivní smlouvě a má právo být informován o průběhu tohoto vyjednávání. Úplné znění organizačního řádu, tj. znění se zapracováním všech stávajících dodatků, vychází v těchto dnech. Nový ředitel divize Boskovice Kolektivní smlouva uzavřena e čtvrtek 16. 12. 2010 podepsal zaměstnavatel zastoupený předsedou představenstva Ing. Jindřichem Králem a generálním ředitelem Ing. Miroslavem Klosem spolu se zástupci výborů základních organizací odborového svazu Kolektivní smlouvu na rok 2011. Odboráři se tak s vedením podniku dohodli na konečném textu smlouvy, který se co do práv a povinností v zásadě neliší od smlouvy předešlého roku. Kolektivní smlouva upravuje zejména výši mezd a některé další pracovní podmínky zaměstnanců. Každý ze zaměstnanců bude mít podle podmínek smlouvy např. nárok na pětitýdenní dovolenou, příspěvek na penzijní a životní připojištění, příspěvek na stravování, zvláštní odměny při životních nebo pracovních výročích, při odchodu do důchodu apod. V „Zaměstnancům společnosti podle kolektivní smlouvy vzrostou za splnění dalších podmínek letos průměrné mzdy o 2,8 %. Průměrná mzda ve společnosti tak bude 22 657,- Kč při splnění plánu zisku jednotlivých organizačních jednotek a samozřejmě při plnění podmínek vyplývajících z prémiových nebo jednotlivých motivačních řádů. Navýšení průměrné mzdy vychází z předpokladu růstu inflace pro rok 2011 zvýšené o 1 %. Bude-li inflace v jiném rozpětí, pak se s odboráři po ukončení 1. pololetí znovu potkáme a situaci vyhodnotíme,“ řekl pro Vodárenské kapky generální ředitel. V oblasti péče o zaměstnance a benefity pro ně potvrdil předseda představenstva Ing. Král plán rozpočtu sociálního fondu pro rok 2011: „Stav fondu k 1. 1. 2011 činil 5 452 tis. Kč. O výši přídělu do sociálního fondu rozhoduje valná hromada. Představenstvo společnosti bude pro další období navrhovat příděl do sociálního fondu podle vývoje dosaženého hospodářského výsledku společnosti a v souladu s požadavky na jeho využití. K čerpání na zaměstnanecké benefity pro letošní rok je plánována částka 4 800 tis. Kč.“ Podpis kolektivní smlouvy probíhal v přátelském duchu, strany navzájem potvrdily svoji snahu i nadále kolektivní vyjednávání řešit ve stejné podobě. A o tom, že kolektivní vyjednávání v naší společnosti je na vysoké úrovni, svědčí i skutečnost, že kolektivní smlouva byla podepsána v dostatečném časovém předstihu před její účinností - na rozdíl od některých předchozích jednání o kolektivní smlouvě. Obecně o kolektivní smlouvě: • Právo uzavřít kolektivní smlouvu za zaměstnance má pouze odborová organizace. • V kolektivní smlouvě je možné upravit mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti účastníků této smlouvy. • Kolektivní smlouva nemůže ukládat povinnosti jednotlivým zaměstnancům. • Postup při uzavírání kolektivní smlouvy, včetně řešení sporů mezi účastníky, upravuje zvláštní právní předpis - Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. d 1. února 2011 se novým ředitelem divize v Boskovicích stal její současný zaměstnanec, pan Ing. Petr Fiala. Ve své práci vyšel z týmu paní RNDr. Soldánové. Petr Fiala je v podniku od dubna 1994 a na post ředitele divize přichází z funkce ekonomického náměstka. Po ukončení VUT v Brně, oboru Ekonomika a řízení strojírenské výroby byl zaměstnán pět let v TOS Kuřim, a. s. v oblasti oceňování technologických zakázek. Je členem dozorčí rady Technických služeb Blansko, s. r. o. a členem dozorčí rady Nemocnice Boskovice, s. r. o. Je ženatý, má 2 děti. K jeho koníčkům ve volném čase patří rodina a hraní kuželek, do roku 2007 byl členem kuželkářského týmu KK Velen Boskovice. O redakční rada Nový ředitel technické divize se představuje e funkci ředitele technické divize působím již půl roku. Na první představení nového člověka je to trochu pozdě, na zralou reflexi problému ve všech jeho souvislostech možná ještě brzo. V Jsem stavební inženýr. Vystudoval jsem obor pozemní stavby, hodnost kandidáta věd jsem získal na stavební fakultě VUT v Brně v oboru konstrukcí z lehkého betonu. Řadu let jsem se zabýval tepelně technickými vlastnostmi stavebních konstrukcí, mj. i jako vedoucí specialista projektové organizace. Při práci jsem vystudoval dva dvouleté cykly postgraduálního studia, první v oboru numerických metod a druhé v oboru investiční přípravy staveb. Okolnosti, dějiny a možná i povaha mne však vedly do dalších oblastí a posléze i mimo obor v době, kdy jsem se pustil do podnikání. Tato etapa trvala sedm let a po ní následovalo období politického angažmá, které mne dovedlo postupně do role místostarosty městské části Brno - Bystrc, člena Rady Jihomoravského kraje a konečně do funkce poradce ministra průmyslu a obchodu. Následovalo další období nezávislé činnosti, tentokrát v oblasti přípravy žádostí o dotace, především z OPŽP. Před příchodem do VAS jsem tři roky působil ve funkci předsedy představenstva akciové společnosti Thermal Pasohlávky, která připravuje velký investiční projekt na jižní Moravě. Teď jsem zde, v prostředí, které se vyznačuje stabilitou lidského potenciálu, a mám jisté důvody k zamyšlení. Technická divize disponuje kádrem kvalifikovaných pracovníků s dostatkem zkušeností. Loňský rok ukončila se ztrátou, její problém však není způsoben kvalitou lidí či výší nákladů, nýbrž v prvé řadě nejasnými pravidly hry. Takto musí být analyzován a posléze vyřešen. Přejete-li nám úspěch, velmi vám za tento nesamozřejmý postoj děkuji. Ing. Ilja Kašík, CSc. [email protected] Vodárenské kapky Centralizace vodohospodářských laboratoří O d počátku roku 2011 pracují laboratoře VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s., jako centralizované. Stejně jako mnohé jiné vodárenské společnosti a organizace soustředila také naše společnost kontrolní laboratorní činnost do jednoho celku. Tento celek je tvořen šesti laboratořemi, které spolupracují na bázi rovnoprávného postavení. Některé laboratoře jsou dále rozděleny na více pracovišť. Vlastní náplň práce laboratoří vychází především z plánů kontroly kvality provozních divizí VAS, a. s. a požadavků externích zákazníků. Tato činnost se oproti předchozímu období zásadním způsobem nemění. Centralizace však vyžaduje některé zásadní změny i spoustu drobných úprav v oblasti organizační, ekonomické i personální tak, aby nový celek byl tvořen dobře provázanými a spolupracujícími jednotkami a plnil úkoly efektivně. Zásadním úkolem je implementace společného systému managementu a jeho posouzení akreditačním orgánem v rámci reakreditace. Český institut pro akreditaci o. p. s. musí posoudit způsobilost laboratorního celku plnit požadavky normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Posuzování shody - Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. Žádost o reakreditaci a veškerá potřebná dokumentace byla certifikačnímu orgánu zaslána v lednu t. r. a lze předpokládat, že vlastní posuzování v jednotlivých laboratořích proběhne v průběhu měsíce března. Závěrem chci poděkovat kolegům za přístup a odvedenou práci a do dalšího období popřát hodně sil. RNDr. Zdenka Boháčková technická divize [email protected] Jednání RAPOSU e čtvrtek 10. února proběhlo 77. zasedání Rady pro povodí Svratky (RAPOS). Jeho aktivním členem je právě i naše společnost. Mezi další zástupce patří např. Povodí Moravy, s. p., Brněnské vodárny a kanalizace, a. s., Jihomoravský a Pardubický kraj a Kraj Vysočina a řada dalších. Hlavním a nosným tématem jednání je obnova poškozeného ekosystému v povodí Svratky v projektu „Čisté povodí Svratky“. Projekt je zaměřen na opatření vedoucí k omezení produkce živin v povodí i k omezení jejich přísunu do povrchových vod v povodí nad Brněnskou údolní nádrží. K nejvíce sledovaným tématům za poslední dobu byla plánovaná opatření přímo na vodní nádrži Brno s názvem „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži“. Do Brněnské nádrže přitéká ročně 34 tun fosforu, z čehož cca 70 % má původ na posledních 13 km řeky, kde již dochází jen k minimální retenci a proto je třeba tomuto prostoru věnovat zvláštní pozornost - do tohoto množství je počítáno jak s přímými vstupy fosforu do řeky Svratky, tak s přínosem fosforu prostřednictvím přítoků - Bobrůvky, Besénku, Lubě a Bílého V potoka. Jde o území o rozloze 839 km2. Téměř 2/3 lidí zde žijí v obcích s čištěním odpadních vod, ale zhruba 13 000 z nich není na čistírny napojena. V povodí se nachází 29 čistíren, na něž je napojeno 34 obcí. Další 4 jsou napojeny na ČOV Modřice. Ze všech čistíren je však odstraňováním fosforu vybaveno pouze 9 největších. Pokud by se všichni lidé v těchto obcích připojili na stávající ČOV, do kterých by bylo doplněno odstraňování fosforu, snížila by se produkce o nezanedbatelnou část. „Na jednání RAPOSu mne velmi zaujala odborná prezentace Čisté povodí Svratky přednesená Povodím Moravy, s. p. Celkové zpracování projektu na mne udělalo velký dojem, z vystoupení přímo čišel zájem a velké úsilí jeho zpracovatele, které, jak to na mně alespoň působilo, až přesahovalo míru pracovních povinností a hraničilo s osobním zájmem a dobrovolností nad přípravou výsledků. O to cennější je fakt, že Povodí Moravy, s. p. chce v tomto duchu i nadále pokračovat. Výsledky zjištění by měly být průkaznějšími argumenty pro následné zjišťování kvality povrchových vod. V prezentaci byly obsaženy veškeré dostupné zdroje výsledků analýz o kvalitě vody, a co je důležité, zdroje znečištění byly do modelu zavedeny nejen koncentrační, ale i bilanční metodou“, zhodnotil únorové jednání RAPOSu pro Vodárenské kapky generální ředitel Ing. Klos. redakční rada První jednání DR v letošním roce e čtvrtek 17. února 2011 zasedala poprvé v letošním roce dozorčí rada za přítomnosti předsedy představenstva společnosti, který seznámil členy dozorčí rady (DR) s aktuálními záležitostmi společnosti, zejména s očekávanou skutečností hospodaření za rok 2010. Byla zdůvodněna ztráta divizí Třebíč a technické divize, a stejně tak byla pozornost věnována úspěšným výsledkům divize Brno-venkov. DR se zabývala centralizací laboratoří, implementací ISO 14001 a vzala na vědomí rovněž stav implementací systémů Mzdy a personalistika a Zákaznický informační systém. K dalším projednávaným bodům patřila zpráva o účasti společnosti v koncesních řízeních. DR byla informována o provozních záležitostech, ke kterým patřil např. prodej pozemků a nemovitostí nebo příprava výroční zprávy za rok 2010. V Na krátké zhodnocení jednání DR jsme se zeptali předsedy představenstva společnosti Ing. Jindřicha Krále: „Domnívám se, že DR je s výsledky společnosti v celku spokojena. Jednou z poznámek, kterou dozorčí rada vznesla vůči chodu společnosti, byl podnět znovu se vrátit k zamyšlení nad prezentací společnosti a jejímu mediálnímu vystupování a marketingu. Osobně si myslím, že toto je skutečně oblast, na kterou se musíme cíleně zaměřit a přijmout opatření, která posílí náš mediální obraz u veřejnosti. Patříme mezi pětici největších poskytovatelů vodárenských služeb v republice, a cílená a řízená medializace naší společnosti by se tak měla dostat do popředí našich zájmů a pracovních povinností. Této tématice se budeme dále věnovat.“ Redakční rada 39 40 Vodárenské kapky Blahopřejeme našim spoluzaměstnancům, kteří dosáhli významného životního jubilea ve vodním hospodářství: v měsíci dubnu divize Lubomír Matal František Slavík Karel Sobotka Antonín Zachoval Ing. Naďa Jánošková Miroslav Kubín Vlastimil Starý František Trojan Miloslava Filová Ivana Kislerová Lubomír Pop Boskovice Jihlava Třebíč Boskovice technická Boskovice Žďár nad Sázavou Třebíč Znojmo Třebíč Třebíč v měsíci květnu divize Antonín Beier Vladimír Prokop Alena Bednářová Jaromír Parajka Boskovice Boskovice Brno-venkov Žďár nad Sázavou 60 let 60 let 60 let 60 let 55 let 55 let 55 let 55 let 50 let 50 let 50 let 60 let 60 let 55 let 55 let Josef Fila Bronislava Kordíková Zdeněk Macháček Žďár nad Sázavou Brno-venkov Znojmo v měsíci červnu divize Marie Jindrová Alois Kotulan Miroslav Mareš Jiří Nejedlý Drahomíra Čechová Milan Hos Jaroslav Jičínský Zdeněk Kluska Josef Kresan Jiří Máca Jindřiška Pacalová Zdeněk Pařízek Ing. Miroslava Doležalová Vladimír Polák Žďár nad Sázavou Brno-venkov Jihlava Třebíč Třebíč Jihlava Třebíč Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Třebíč Žďár nad Sázavou Brno-venkov Brno-venkov 50 let 50 let 50 let 70 let 60 let 60 let 60 let 55 let 55 let 55 let 55 let 55 let 55 let 55 let 55 let 50 let 50 let našim spoluzaměstnancům, kteří dosáhli významného pracovního jubilea ve vodním hospodářství: v měsíci dubnu divize Vilém Wodák František Slavík Marie Piternová Jaroslav Hrobař Vlasta Chlupová Jindřich Mrkos Zdeněk Koudela Leoš Lang Ing. Milan Kašpárek Zdeněk Brychta Leo Dedek Ing. Zdeněk Mattis Libor Uhlíř Roman Barák Jiří Dočekal Rostislav Landsman Libor Frank Zbyněk Štýbnar Jihlava Jihlava Brno-venkov technická Třebíč Žďár nad Sázavou Jihlava Znojmo Brno-venkov Brno-venkov Třebíč Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou Jihlava Brno-venkov Jihlava 30 let 25 let 25 let 25 let 25 let 25 let 20 let 20 let 15 let 15 let 15 let 15 let 15 let 15 let 15 let 15 let 15 let 15 let v měsíci květnu divize Karel Svoboda Ladislav Cafourek Josef Hájek Zdeněk Klejdus Alena Klimešová Martin Zobač Jaroslav Růžička Viktor Sedlák Libor Zimola Petr Janoušek Znojmo Třebíč Žďár nad Sázavou Třebíč Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou Brno-venkov Boskovice Znojmo Jihlava v měsíci červnu divize Josef Matoušek Jiří Mahel Jan Vejtasa Marcela Ganzwohlová Lubomír Lukš Petr Vychodil Ing. Ladislav Tungli Josef Rys Petr Vrzal Třebíč Žďár nad Sázavou Znojmo technická Třebíč Boskovice generální ředitelství Žďár nad Sázavou technická 30 let 30 let 25 let 15 let 15 let 15 let 15 let 15 let 15 let 15 let 30 let 30 let 25 let 25 let 20 let 20 let 15 let 15 let 15 let Děkujeme za dlouholetou práci ve vodním hospodářství našim spolupracovníkům, kteří odešli nebo odcházejí na zasloužený odpočinek: panu Pavlu Haškovi z divize Znojmo, panu Josefu Jurkovi, panu Jaromíru Růžičkovi a panu JUDr. Pavlu Jašovi z divize Třebíč, panu Vilému Wodákovi z divize Jihlava, paní Ing. Zuzaně Viktorinové z technické divize a paní RNDr. Miloslavě Soldánové z divize Boskovice Vodárenské kapky Fotografická soutěž Voda a lidé - partneři pro život VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s., divize Znojmo vyhlašuje ve spolupráci s firmou Foto Mašek fotografickou soutěž, jejímž hlavním tématem je „Voda je život“ Soutěž je určena pro analogové nebo digitální barevné i černobílé fotografie. Základní podmínky fotografické soutěže jsou následující: 1) Snímek nesmí být starší než 1 rok 2) Do soutěže lze přihlásit pouze snímky, jejichž jste autory 3) Námět snímku se musí týkat zadaného tématu 4) Autor může být profesionální i amatérský fotograf 5) Maximální počet snímků od 1 autora - 3 ks 6) Na zadní straně fotografie bude uvedeno jméno autora, adresa, telefon, název snímku a datum pořízení snímku Technická specifikace: Fotografie musí být ve formátu 20 x 30 cm. Pořízené snímky zasílejte na adresu: VAS, a. s., divize Znojmo, Kotkova 20, 670 25 Znojmo. Obálku označte „Fotografická soutěž“. Odborná porota vybere 3 nejzdařilejší fotografie a jejich autoři obdrží věcné ceny. 1. cena - fotografické potřeby dle vlastního výběru v hodnotě 5 000 Kč k zakoupení ve FOTO MAŠEK 2. cena - poukaz v hodnotě 1 000 Kč na nákup knih v knihkupectví Comenius 3. cena - poukaz v hodnotě 500 Kč na nákup knih v knihkupectví Comenius Uzávěrka soutěže: 20. 8. 2011 Autor se automaticky při zaslání fotografií vzdává autorského honoráře ve prospěch pořadatele a dává souhlas k publikaci. Snímky se nevrací. Na požádání autor doloží originální nosič. Pořadatel si vyhrazuje právo na případné změny. Případné informace na tel. 515 282 546, Bc. Jirgalová nebo na e-mailové adrese [email protected]. 41 42 Vodárenské kapky Přísloví národů Stateční jsou ti, kteří se bojí utíkat. Jednou i v pekle vyjde slunce. (gruzínské přísloví) (latinské přísloví) Na hezký kvítek kdejaká včela letí. Návštěvy způsobují vždy radost, když ne při příchodu, tak při odchodu. (ruské přísloví) Moucha nevlétne do zavřených úst. (španělské přísloví) Papoušek sice také mluví, ale člověk není. (arabské přísloví) Pomsta je sladká, ale snadno si zkazí žaludek. (turecké přísloví) Toho, co víme, je kapka; toho, co nevíme, je moře. (německé přísloví) Prohra se smířením je lepší než výhra s nepřátelstvím. (latinské přísloví) Kdo oslovi myje hlavu, tratí mýdlo. (arabské přísloví) I když sebelíp zaléváš lež, pravdu z ní nevypěstuješ. (italské přísloví) Pěstounem svědomí je soud. (německé přísloví) Dluh mlčí, ale spát nedá. (anglické přísloví) Je lepší uklouznout nohama než jazykem. (gruzínské přísloví) Liška, která čeká až slepice spadne z hřadu, zůstane o hladu. (německé přísloví) Nůž a slovo ber za správný konec. (řecké přísloví) Kdo jde pomalu, jde rozumně. Kdo jde rozumně, vydrží jít dlouho. (kambodžské přísloví) Svině, když kaliště mají, na čistou vodu dbají. (italské přísloví) Vítr nevane podle přání plachetnice. (české přísloví) Prázdný sud nejvíce duní. (arabské přísloví) Vypuštěné slovo se nedokáže vrátit. (české přísloví) Vejce poučuje kuře, jak se snáší. (latinské přísloví) Nešetřit je počátek bídy. (švédské přísloví) Na louce naděje se pase mnoho hlupáků. (latinské přísloví) Hrst trpělivosti má větší cenu než pytel rozumu. (ruské přísloví) Kozel je nebezpečný zepředu, kůň zezadu, hlupák ze všech stran. (nizozemské přísloví) Kdo spěchá, pije čaj vidličkou. (židovské přísloví) (indické přísloví) Loupežníci nespravedlivě berou, ale spravedlivě se dělí. Vede-li tě skuhrající havran, dojdeš k mršině. (polské přísloví) (arabské přísloví) Vodárenský bál v Sudickém dvoře Mgr. Jan Kaluža o roční odmlce se opět uskutečnil vodárenský bál určený pro zaměstnance VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. Pořadatelství, této mezi zaměstnanci oblíbené akce, se pro rok 2011 ujala divize Boskovice. Bál patří mezi jednu z mála akcí, kdy se mohou setkat zaměstnanci jednotlivých divizí, provozů a též bývalí i současní zaměstnanci. Jako pozitivum vnímám, že se potkají lidé z celého spektra naší společnosti neformálně, mohou se společně bavit o všech možných tématech a běžné pracovní starosti každého jednotlivce jdou stranou. P Jako místo konání byl zvolen hotel Sudický dvůr nacházející se v obci Sudici, která je na okrese Blansko - z města Boskovice směr Jevíčko. Kdo měl chuť se pobavit a zatancovat si na vodárenském bále, ten přijel na místo samé v sobotu 12. února 2011. Přivítání příchozích se od 18 hodin ujala RNDr. Miloslava Soldánová, ještě donedávna ředitelka divize Boskovice, která se s každým hostem pozdravila, pozvedla s ním číš šampaňského či skleničku slivovice a uvedla hosty s přátelskými slovy do prostor Sudického dvora, kde se bál konal. Každý pár též na uvítanou obdržel jako pozornost od organizátorů sazeničku primule. A od 19 hodin po oficiálním zahájení vodárenského bálu se po hudební a taneční stránce všech zúčastněných ujala temperamentní Ilona Stryová a její hudební skupina, která nás provázela jak hudbou tak zpěvem po celý večer. Opět nás nezklamala a své představení okořenila hrou na elektronické housle ve stylu Vanessy Mae. Neodmyslitelnou součástí každého dobrého bálu vždy bývá tombola. A nebylo tomu jinak ani u našeho bálu. Hosté měli možnost si od 19 hodin zakoupit losy, a pokud měli štěstí, mohli okamžitě získat některou ze 117 cen. Případně postoupili do slosování o deset hlavních cen, které proběhlo od 22.30 hodin. A v tuto dobu začalo napjaté očekávání, zda bude vylosována ta správná kombinace čísla losu z deseti hlavních cen, které byly losovány před zraky všech hostů na bále. Celkem se vodárenského bálu zúčastnilo 110 zaměstnanců společnosti a jejich rodinných příslušníků. Za dobré zábavy a skvělé hudby se rychle přiblížila jedna hodina ranní a s ní i ukončení bálu. Myslím si, že bál se vydařil a všichni byli s jeho průběhem navýsost spokojeni. Za to si největší poděkování zaslouží RNDr. Miloslava Soldánová a p. Bronislava Burianová, které největší měrou přispěli ke zdárné organizaci bálu. Foto. Bronislava Burianová Mgr. Jan Kaluža divize Boskovice [email protected] Vodárenské kapky 43