klp nvecp 23.5.2012 reseni

Transkript

klp nvecp 23.5.2012 reseni
KLAUZURNÍ PRÁCE NVĚCP
(4. termín)
23. 5. 2012
……………………………………
jméno, příjmení, ročník
I. Teoretická část
1. Která práva řadíme mezi věcná práva k věci cizí?
2. Posuzuje se dobrá víra držitele dle § 130 odst. 1 OZ objektivně nebo subjektivně?
3. Co to je animus possidendi?
4. Za jakých předpokladů (obecně) lze vlastníkovi uložit povinnost oplotit pozemek?
II. Praktická část
Adam a Eva byli vlastníci sousedních pozemků umístěných v lesním svahu. Pozemek Adama byl
položen o něco výše než pozemek Evy. Na Evině pozemku se v jednom stromu usadil malý roj lesních
včel, které vždy na jaře a v létě zalétávaly na okolní pozemky sbírat pyl. Včely létaly i na pozemek
Adama, kde se zaměřily vždy jen na jeden strom – vzácný druh třešně. Dne 1. 5. 2010 vykopal Adam
na svém pozemku trativod, jehož koryto vydláždil kameny. Trativod ukončil přesně na hranici obou
pozemků a vyústil ho pod betonové základy Evina dřevníku. V dané lokalitě sice pršelo jen
sporadicky, ovšem pokud zrovna zapršelo, nateklo trativodem na Evin pozemek během jednoho deště
až 15 litrů vody. V důsledku toho sice betonové základy dřevníku vždy navlhly, ovšem krátce poté
opět vyschly. Dne 3. 4. 2012 opět zapršelo a Eva si poprvé (po téměř dvou letech) všimla trativodu a
jeho vyústění pod základy dřevníku na jejím pozemku. Neváhala, vzala lopatu a motyku a přesně na
hranicích obou pozemků vybudovala zábranu, která znemožnila odtékání vody z trativodu na její
pozemek.
Úkol:
Zkoumejte případné nároky Adama a Evy. Zkoumejte dále, zda nárok nezanikl a zda je prosaditelný.
Skutečnosti, které ze zadání nevyplývají, neexistují!
Řešení (formulace nároků)
I. Eva by mohla mít proti Adamovi nárok na zdržení se zásahů do vlastnického práva k jejímu
pozemku (tj. obtěžováním způsobeným vykopáním trativodu a sváděním vody) dle § 127 odst. 1
OZ.
II. Adam by mohl mít proti Evě nárok na zdržení se zásahů do pokojného stavu (proti
vybudování překážky trativodu) dle § 5 OZ. (UZNÁVÁN JE I NÁROK NA SVÉPOMOC)
III. Adam by mohl mít proti Evě nárok na zdržení se zásahů do vlastnického práva k jeho
pozemku (tj. obtěžováním způsobeným zalétáváním včel) dle § 127 odst. 1 OZ.
Ad I.
A. Vznik nároku
Aby měla Eva proti Adamovi nárok na zdržení se zásahů do vlastnického práva způsobených
vykopáním trativodu a sváděním vody dle § 127 odst. 1 OZ, muselo by se jednat buď o přímou imisi,
nebo o nepřímou imisi, jejíž míra překračuje místní poměry a Adam by nesměl být k takovému jednání
legitimován.
Imise – jakýkoli element, který má původ na nemovité věci jednoho vlastníka a účinky na nemovité
věci jiného vlastníka (imisí není zásah uskutečněný přímo na cizím pozemku – např. zničení stromu
souseda na jeho pozemku jeho pokácením). Splněno – na Adamově pozemku imise vznikala
(zachycování dešťové vody do trativodu a její odvádění jinam) a na Evině pozemku se projevovala
(vytékání vody z trativodu pod základy Evina dřevníku).
Přímé a nepřímé imise:
- přímé (ty, které jsou vlastníkem záměrně vháněny na cizí nemovitost)
-
nepřímé (takové, které sice vznikají v důsledku výkonu vlastnického práva, ale na cizí
nemovitost vnikají samovolně, resp. v důsledku působení fyzikálních sil)
Přímé imise jsou zakázány vždy bez dalšího (bez ohledu na svoji míru), nepřímé jen tehdy,
překračují-li míru přiměřenou místním poměrům.
V tomto případě se jedná o přímou imisi, neboť odtékání vody bylo způsobeno záměrnou činností
Adama (vykopání trativodu). Je tedy nerozhodné, v jaké míře je vlastník sousedního pozemku dotčen,
neboť přímá imise je zakázána bez dalšího. Není proto třeba zabývat se otázkou míry obtěžování
souseda. Jedná se tedy o rušení dle § 127 odst. 1 OZ.
Legitimace Adama k vypouštění imisí.
Ze zadání neplyne žádný závěr o tom, že by Adam byl k vykopání trativodu a svádění dešťové vody
na pozemek Evy jakkoli legitimován – např. na základě Evina souhlasu či na základě zákona. Jedná se
tedy o rušení bez právního důvodu.
Dílčí závěr ke vzniku nároku.
Nárok Evy proti Adamovi na zdržení se zásahů do vlastnického práva k jejímu pozemku dle §
127 odst. 1 OZ vznikl.
B. Zánik nároku
Ze zadání neplyne žádná skutečnost svědčící o tom, že by nárok Evy vůči Adamovi zanikl.
Dílčí závěr k zániku nároku.
Nárok Evy proti Adamovi na zdržení se zásahů do vlastnického práva k jejímu pozemku dle §
127 odst. 1 OZ nezanikl.
C. Prosaditelnost nároku
Ze zadání neplyne žádná skutečnost svědčící o zániku prosaditelnosti nároku.
Dílčí závěr k prosaditelnosti nároku.
Nárok Evy proti Adamovi na zdržení se zásahů do vlastnického práva k jejímu pozemku dle §
127 odst. 1 OZ je prosaditelný.
Celkový závěr k nároku.
Eva má proti Adamovi nárok na zdržení se zásahů do vlastnického práva k jejímu pozemku dle
§ 127 odst. 1 OZ.
Pozn.: Tolerují se i odpovědi, že nárok nevznikl, resp. vznikl, ale v mezidobí zanikl, neboť Eva
trativod zasypala a tudíž obtěžování přestalo.
Ad II.
A. Vznik nároku
Aby měl Adam proti Evě nárok na zdržení se zásahů do pokojného stavu (ochrana proti vybudování
překážky trativodu) dle § 5 OZ, musel by zde existovat dlouhodobý pokojný stav, do kterého by bylo
Evou zjevně zasaženo.
Existence pokojného stavu – splněno. Trativod byl vybudován dne 1. 5. 2010 a k zákroku Evy došlo
dne 3. 4. 2012. Ze zadání neplyne, že by tento faktický stav byl za celou dobu kýmkoli zpochybňován
či napadán. Lze proto uzavřít, že se jednalo o pokojný stav. Na tomto závěru nic nemění ani
skutečnost, že faktický stav byl stavem protiprávním. Tento závěr nemá vliv na možnost obrany dle §
5.
Dlouhodobost pokojného stavu – splněno. Faktický stav, který byl narušen, trval téměř dva roky. To
je dost na to (hodnoceno objektivně), aby bylo možno považovat tento stav za dlouhodobý.
Narušení pokojného stavu – splněno. Eva tím, že na hranicích obou pozemků vybudovala zábranu,
která znemožnila odtékání vody z trativodu na její pozemek, narušila dlouhodobý pokojný stav.
Zabránila tedy tomu, aby voda i nadále odtékala z Adamova pozemku na její pozemek. Uvedený závěr
o porušení pokojného faktického stavu není dotčen ani tím, že Eva uvedeným chováním chránila své
vlastnické právo. Otázka subjektivního oprávnění zde nehraje roli.
Dílčí závěr ke vzniku nároku.
Nárok Adama proti Evě na zdržení se zásahů do pokojného stavu (proti vybudování překážky
trativodu) dle § 5 OZ vznikl.
B. Zánik nároku
Ze zadání neplyne žádná skutečnost svědčící o tom, že by nárok Adama vůči Evě zanikl.
Dílčí závěr k zániku nároku.
Nárok Adama proti Evě na zdržení se zásahů do pokojného stavu dle § 5 OZ nezanikl.
C. Prosaditelnost nároku
Ze zadání neplyne žádná skutečnost svědčící o zániku prosaditelnosti nároku.
Dílčí závěr k prosaditelnosti nároku.
Nárok Adama proti Evě na zdržení se zásahů do pokojného stavu dle § 5 OZ je prosaditelný.
Celkový závěr k nároku.
Adam má proti Evě nárok na zdržení se zásahů do pokojného stavu dle § 5 OZ.
Ad III.
A. Vznik nároku
Aby měl Adam proti Evě nárok na zdržení se zásahů do vlastnického práva k jeho pozemku
způsobených zalétáváním včel dle § 127 odst. 1 OZ, muselo by se jednat buď o přímou imisi, nebo o
nepřímou imisi, jejíž míra překračuje místní poměry a Eva by nesměla být k takovému jednání
legitimována.
Imise – jakýkoli element, který má původ na nemovité věci jednoho vlastníka a účinky na nemovité
věci jiného vlastníka (imisí není zásah uskutečněný přímo na cizím pozemku – např. zničení stromu
souseda na jeho pozemku jeho pokácením). Splněno – na Evině pozemku imise vznikala (včely sídlily
na stromě umístěném na tomto pozemku) a na Adamově pozemku se projevovala (zalétávání včel na
strom umístěný na Adamově pozemku).
Přímé a nepřímé imise:
- přímé (ty, které jsou vlastníkem záměrně vháněny na cizí nemovitost)
- nepřímé (takové, které vnikají na cizí nemovitost samovolně, resp. v důsledku působení
fyzikálních sil)
Přímé imise jsou zakázány vždy bez dalšího (bez ohledu na svoji míru), nepřímé jen tehdy,
překračují-li míru přiměřenou místním poměrům.
V tomto případě se jedná o nepřímou imisi, neboť včely létaly na Adamův pozemek nezávisle na
Evině vůli. Pro možnost obrany proti nepřímé imisi je rozhodné, v jaké míře je vlastník sousedního
pozemku dotčen. Obrana je přípustná jen tehdy, překračuje-li imise míru přiměřenou místním
poměrům. Ze zadání lze dovodit, že imise nepřesáhly míru přiměřenou místním poměrům, neboť:
-
pozemky se nacházely v lese, kde lze takový druh imisí očekávat,
včely tvořily pouze malý roj (a pouze jeden roj),
na Adamově pozemku létaly včely vždy jen na jeden strom (nelétaly na pozemek jako celek).
Obrana proti imisím proto není přípustná a Adam musí zalétávání včel trpět.
Legitimace Evy k vypouštění imisí.
Vzhledem k tomu, že se jedná o dovolené nepřímé imise, není třeba otázku případné legitimace Evy
zkoumat.
Dílčí závěr ke vzniku nároku.
Nárok Adama proti Evě na zdržení se zásahů do vlastnického práva k jeho pozemku
způsobených zalétáváním včel dle § 127 odst. 1 OZ nevznikl.
B. Zánik nároku
Vzhledem k tomu, že nárok nevznikl, není třeba zkoumat jeho případný zánik.
C. Prosaditelnost nároku
Vzhledem k tomu, že nárok nevznikl, není třeba zkoumat jeho případnou prosaditelnost.
Celkový závěr k nároku.
Adam nemá proti Evě nárok na zdržení se zásahů do vlastnického práva k jeho pozemku
způsobených zalétáváním včel dle § 127 odst. 1 OZ.
Bodování:
Jsou celkem 3 nároky, za každý lze udělit 3 body, celkem tedy 9 bodů
Hodnocení:
9
A
8
B
7
C
6
D
5
E
4-0
F

Podobné dokumenty

CL-215 Canadair - KOR

CL-215 Canadair - KOR Obě poloviny křídla přilepíme k centroplánu. Dbáme na přesnost lepeného spoje – úhlu náběhu křídla! Do míst nejvyššího profilu křídla zařízneme a zalepíme shora uhlíkovou pásnici (1m dlouhou, nevad...

Více

L-410 Turbolet - KOR

L-410 Turbolet - KOR Kvůli požadavkům tehdejšího prakticky jediného zákazníka, Sovětského svazu, byla vyvinuta verze L410UVP. Hlavním požadovaným parametrem byla možnost vzletu a přistání z velmi krátkých letišť. Rozdí...

Více

Big Boy

Big Boy V rámci opce nabízíme černé polštáře na sedadla šité na míru a na základě individuální objednávky vyrábíme etikety na židle včetně označení sektorů, které jsou odolné vůči působení atmosférických v...

Více

Sledujte letní spad roztočů

Sledujte letní spad roztočů Při zjištění nebezpečí přemnožení roztočů chovatel nesmí čekat až na podzimní ošetření fumigací nebo aerosolem, ale léčit třeba už koncem července a v srpnu, aby ochránil zimní generaci včel a pomo...

Více