Untitled

Transkript

Untitled

ϭ
K^,
ϭ͘ s|,K/^<WZKEsZ,KsKh^d͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰ
Ϯ͘
ϯ͘
ϰ͘
ϱ͘
ϲ͘
ϭ͘ϭ͘ >'/^>d/sE1WKD1E<z͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰ ϭ͘Ϯ͘ s ZzE>zd/<^d/͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳ ϭ͘ϯ͘ WZK'EMWZKh<<KDhE>E1,K^d dE1,KWpK1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭ ϰ WZ/E/Wz\aE1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϳ
Ϯ͘ϭ͘ szDE1/Ed'ZKs E,K^z^dDhE<> E1^KWz;/ÊKͿ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭ ϳ Ϯ͘Ϯ͘ ^,DKWKs,K,K^WK\^ds1sK1,sZ͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘Ϯ ϲ EsZ,\aE11>1,WZs<p/Ed'ZKsE|,^z^dDpE<>E1^KWzϮϵ
ϯ͘ϭ͘ hW\Ê E1WK:Dp&/E/͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯ Ϭ ϯ͘Ϯ͘ DdZ/>Ks szh/d>EZz<>Ks d>E^>K<z<KDhE>E1,KWp͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯ ϳ ϯ͘ϯ͘ /K>K'/<zZK>K/d>E<KDhE>E1KWz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ϰ ϲ ϯ͘ϰ͘ /KKW͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϱ ϳ ϯ͘ϱ͘ ^D Ê|<KDhE>E1KW͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϲ Ϯ ϯ͘ϲ͘ /sEK^dE^<KWz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϲ ϲ ϯ͘ϳ͘ W dE|K Zs|ZK<p^h<KEEKh/sKdEK^d1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳ Ϭ ϯ͘ϴ͘ K^ddE1KWz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳ ϲ ϯ͘ϵ͘ \1E1WZKE<> E1^KWzs/ÊK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘ϴ Ϭ E^dZK:KWd\E1WZKZ>//Z'/KE>E1,/ÊK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴϴ
ϰ͘ϭ͘ ^WK>E\aE1KWKs,K,K^WK\^ds1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ϴ ϴ ϰ͘Ϯ͘ D/E/^dZd/ssKWKsD,K^WK\^ds1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴ ϵ <KEKD/<E^dZK:͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϴ
ϱ͘ϭ͘ WKW>d<K^dZGKs E1KWp͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘ϵ ϴ ϱ͘Ϯ͘ WKW>dGKsE1KEp͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϮ ϱ͘ϯ͘ WKW>dGKsE1>a1,^h:<dph1s:11,^z^dDE<>E1^KWzsK/͘͘͘ϭϬϰ ϱ͘ϰ͘ s\:EWKWKZ͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϱ ϱ͘ϱ͘ >a1<KEKD/<E^dZK:͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϲ ^,ZEhd1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϳ
Ϯ
ϲ͘ϭ͘ Z'/KE>E1/Ed'ZKs E|^z^dDE<>E1^KWz;/ÊKͿ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϴ ϲ͘Ϯ͘ szDE1<KDhE>E1,KKWh:,KWZKh<͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϭ ϲ͘ϯ͘ >a1WK:DzsKWKsD,K^WK\^ds1͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘ϭϭϮ ϲ͘ϰ͘ DdZ/>Ks szh/d>EZz<>Ks d>E^>K<z<K͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϮ ϲ͘ϱ͘ /K>K'/<zZK>K/d>E<KDhE>E1KWz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭ ϭϰ ϲ͘ϲ͘ /sEK^dE^<KWz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϱ ϲ͘ϳ͘ W dE|K Z͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϳ ϲ͘ϴ͘ WZKsKKs E1\1E1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϵ ϲ͘ϵ͘ K^ddE1E^dZK:KWd\E1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϵ ϲ͘ϭϬ͘ <KEKD/<E^dZK:͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϮϭ ^ĞǌŶĂŵƚĂďƵůĞŬ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϮϱ
^ĞǌŶĂŵŐƌĂĨƽ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϮϱ
^ĞǌŶĂŵŽďƌĄǌŬƽ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϮϱ
ϯ
ϭ͘ s|,K/^<WZKEsZ,KsKh^d
Návrhová þást v této aktualizované verzi „Strategie“ je koncipována jako popis
celorepublikového integrovaného systému nakládání s odpady v obcích. Obsahuje návrhy
opatĜení a nástrojĤ pro vytvoĜení dlouhodobČ udržitelného odpadového hospodáĜství až na
úroveĖ obcí a zajištČní funkþních regionálních systémĤ nakládání s odpady.
Návrhová þást vychází z poznatkĤ a shrnutí Analytické þásti Strategie, ve které byl popsán na
základČ dostupných informací stav nakládání s nejvýznamnČjšími složkami odpadového
hospodáĜství obcí a mČst.
Jedním z hlavních východisek pro Návrhovou þást byl také stávající legislativní rámec, který
vymezuje základní požadavky a cíle pro nakládání s odpady nebo výrobky s ukonþenou
životností.
V této þástí Strategie jsou obsaženy návrhy na Ĝešení problematických otázek, které byly
uvedeny v dokumentu schváleném vládou ýR, v tzv. Tezích rozvoje odpadového
hospodáĜství ýR (a následnČ, které by se mohly stát dĤležitým podkladem pro pĜípravu nové
právní úpravy v oblasti odpadového hospodáĜství obcí).
ϭ͘ϭ͘
>'/^>d/sE1WKD1E<z
V roce 2008 byla na úrovni orgánĤ Evropské unie projednána a pĜijata nová, zrevidovaná
SmČrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 98/2008 o odpadech a o zrušení nČkterých
smČrnic (dále jen „smČrnice“, þi „smČrnice o odpadech“), která nahrazuje pĤvodní rámcovou
smČrnici o odpadech z roku 1975. Nová smČrnice má pĜispČt k pĜiblížení se EU tzv.
„recyklaþní spoleþnosti“ pĜi snaze zamezit vzniku odpadĤ a odpady využívat jako zdroj
surovin a energie. ýlenské státy Evropské unie jsou povinny tuto smČrnici transponovat do
svých vnitrostátních právních ĜádĤ do 12.12.2010 (viz þl. 40 odst. 1 smČrnice).
Nová rámcová smČrnice o odpadech reaguje na aktuální vývoj a potĜeby odpadového
hospodáĜství v EU. Klíþovými body nové normy je zavedení cílĤ pro recyklaci a prevenci
vzniku odpadĤ, zavedení povinné pČtistupĖové hierarchie nakládání s odpady a pĜesné
rozlišení mezi kategoriemi „využívání“ a „odstraĖování“ odpadĤ.
Hierarchie nakládání s odpady jako obecné pravidlo:
•
•
•
•
pĜedcházení vzniku odpadĤ (nebo-li snížení jejich množství)
pĜíprava k opČtovnému použití
recyklace (nebo-li materiálové využití)
jiné využití, napĜíklad energetické využití a odstranČní odpadĤ
ϰ
Uvedená obecná hierarchie nakládání s odpady se mĤže u specifických druhĤ odpadĤ lišit
s ohledem na technickou proveditelnost, ekonomické podmínky a ochranu životního prostĜedí
(viz þl. 4 odst. 1 a 2 smČrnice).
Recyklace
Materiálové využití (recyklace) je opČtovné použití materiálĤ nebo složek obsažených
v odpadech ve výrobních procesech, pĜiþemž jsou vyrobeny nebo vþlenČny do nových
výrobkĤ, materiálĤ, které slouží k pĤvodním nebo jiným úþelĤm. Zahrnuto je zpracování
organického materiálu, nespadá sem však energetické využití, pĜemČna k využití jako paliva
nebo jako zdroje energie, vþetnČ chemické energie.
Využití
Využití odpadĤ (recovery) jsou postupy, které odpovídají tČmto kriteriím:
•
•
•
•
•
•
•
Výstupem je náhrada jiných zdrojĤ, které by byly jinak použity k naplnČní daného úþelu, a
to v samotném zaĜízení nebo v okolním hospodáĜském prostoru, nebo které jsou pro
takový úþel pĜipraveny.
Odpad slouží k úþelu požadovanému od nahrazované suroviny.
SplĖuje kriteria hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady a ochrany lidského zdraví a
životního prostĜedí v souladu s þl. 10 smČrnice.
Snižuje se negativní vliv na životní prostĜedí díky používání odpadu jako náhrady jiných
zdrojĤ.
Je zajištČn soulad výstupĤ s právem Evropských spoleþenství na ochranu ŽP a
s evropskými standardy.
Je kladen dĤraz na ochranu lidského zdraví a životního prostĜedí a je minimalizována
tvorba a výskyt nebezpeþných složek v procesu.
PĜímé spalování odpadĤ s využitím energie za zde specifikovaných podmínek je kategorií
využívání odpadĤ.
Energetické využití znamená použití spalitelného odpadu jako paliva pro získání energie
prostĜednictvím pĜímého spalování (direct incineration) s – nebo bez jiného odpadu nebo
paliva, avšak s využitím energie. Spalování odpadu, kde je více energie do procesu dodáno,
než je v prĤbČhu procesu získáno, není považováno za energetické využití.
ýlenské státy pĜijmou nezbytná opatĜení k tomu, aby odpady prošly stupnČm „využívání“, tj.
alespoĖ postupy uvedené v PĜíloze II smČrnice pĜi dodržení uvedené definice pro využívání
odpadĤ.
OdstranČní
OdstranČní znamená jakékoliv nakládání s odpady, které není využitím, byĢ by druhotným
výstupem byla tvorba slouþenin nebo energie.
ϱ
OddČlený sbČr
ýlenské státy mají zavést systémy pro oddČlený sbČr bioodpadĤ. Komise pĜedloží legislativní
návrh na minimální cíle pro oddČlený sbČr bioodpadĤ.
PlnČní cílĤ zpČtného odbČru a recyklace daných pĜíslušnou legislativou pro obaly, autovraky,
baterky, elektrošrot, bude poþítáno pouze z tČch odpadĤ, u nichž je cyklus opČtovného použití,
recyklace þi využití úplný.
Odpad má být oddČlenČ sbírán a nebezpeþné složky mají být oddČleny od toku odpadĤ pĜed
tím, než odpad vstoupí do procesu využívání, jestliže je to technicky, environmentálnČ a
ekonomicky uskuteþnitelné.
Komise pĜijme opatĜení k tomu, aby byla stanovena environmentální a kvalitativní kriteria pro
aplikaci bioodpadĤ na zemČdČlskou pĤdu.
Transport odpadĤ
Nakládání s odpady ve Spoleþenství by nemČlo být ohraniþeno národními hranicemi, ale co
nejvhodnČjšími environmentálními postupy. SmČrnice ovšem pĜedpokládá, že þlenský stát
mĤže zakázat dovoz dopadĤ, pokud by to ohrožovalo jeho odpadové hospodáĜství a plnČní
jeho plánĤ a limitĤ. Výjimkou je stav, kdy není na území jiného þlenského státu, ze kterého se
odpad dováží, možné takový odpad z dĤvodu živelné pohromy a nebezpeþí újmy na zdraví a
životním prostĜedí odstraĖovat. NicménČ jsou nutná omezení pro transport odpadĤ urþených k
odstranČní. Bude zamezeno nežádoucím transportĤm odpadĤ urþených k odstranČní na dlouhé
vzdálenosti, které neslouží potĜebnému úþelu.
S odpadem urþeným k odstranČní musí být nakládáno v jednom z nejbližších odpovídajících
zaĜízení, pomocí nejvhodnČjších zpĤsobĤ a technologie tak, aby byla zajištČna vysoká ochrana
životního prostĜedí a zdraví lidí. Každý þlenský stát musí pĜijmout odpovídající opatĜení ve
spolupráci s ostatními státy k zajištČní integrované a odpovídající sítČ zaĜízení pro
odstraĖování odpadĤ, pĜiþemž budou zohlednČny BAT (Best Available Technology).
ýlenské státy mohou omezit dovoz odpadĤ do spaloven, pĜiþemž takové rozhodnutí oznámí
Komisi.
Stabilizace a snížení produkce odpadĤ
ýlenské státy pĜijmou nutná opatĜení ke stabilizaci produkce odpadĤ k roku 2012 ve srovnání
s jejich roþní produkcí v roce 2009. Stabilizace znamená zamezení nárĤstu produkce odpadĤ
v pomČru k poþátku stabilizaþního období. Do roku 2020 pak budou realizována opatĜení ke
snížení produkce odpadĤ.
ýlenské státy pĜijmou opatĜení k zajištČní tČchto cílĤ:
•
Do roku 2020 bude opČtovnČ použito a recyklováno minimálnČ 50% hmotnostního
množství odpadu papíru, plastĤ, skla a kovĤ z domácností a jemu podobných odpadĤ.
ϲ
•
Do roku 2020 bude opČtovnČ použito a recyklováno minimálnČ 70% hmotnostního
množství stavebních a demoliþních, živnostenských a prĤmyslových odpadĤ.
•
Do roku 2015 þlenské státy zavedou oddČlený sbČr minimálnČ tČchto druhĤ odpadĤ: papír,
kovy, plasty, sklo.
Podmínky pro materiálové využití komodit papír, plast, sklo, kovy jsou v souþasné dobČ na
území ýR vytvoĜeny. V pĜípadČ potĜeby mĤže þlenský stát (po zhodnocení svých
ekonomických a i ekologických možností) zavést i oddČlený sbČr a využití bioodpadĤ z obcí.
V ýeské republice toto není dosud plošnČ možné, jelikož vČtšina stávajících zaĜízení pro
nakládání s bioodpady není pro komunální odpady pĜizpĤsobena. KromČ toho využití
bioodpadĤ naráží v souþasné dobČ na odbytové možnosti takto sesbíraných odpadĤ, jak pro
jejich kvalitu na vstupu (i když se využívají pouze kvalitní bioodpady ze zelenČ), tak pĜi
využití vzniklých surovin z bioodpadĤ.
Souþástí integrovaných systémĤ nakládání s odpady v environmenálnČ vyspČlých evropských
zemích jsou zaĜízení na pĜímé energetické využívání komunálních odpadĤ (spalovny). V ýR
jsou tyto kapacity na energetické využívání odpadĤ zcela nedostateþné.
Pro rozvoj energetického využívání odpadĤ v ýR, výstavbu nových kapacit a jejich zaþlenČní
do integrovaných systémĤ nakládání s odpady je klíþová zmČna vládního naĜízení o POH ýR
spoþívající ve stanovení reálných opatĜení k zamezení skládkování jinak (energeticky)
využitelných odpadĤ. JedinČ s pomocí energetického využívání odpadĤ mohou být naplnČny
cíle smČrnice EU o skládkování odpadĤ.
ϭ͘Ϯ͘
s ZzE>zd/<^d/
Analytická þást se zabývala hlavními skupinami odpadĤ, které obce musí Ĝešit ve své
pĤsobnosti a které vznikají na jejich území.
Pojmy
-
Pro potĜeby Strategie byly v rámci Analytické þásti vymezeny základní pojmy, které jsou
používány v odpadovém hospodáĜství ýR. NČkteré pojmy je nutné upravit tak, aby lépe
odpovídaly bČžné praxi (napĜ. komunální odpad, ostatní odpad podobný komunálnímu
odpadu, biologicky rozložitelný komunální odpad, využitelné a recyklovatelné složky
komunálního odpadu apod.).
-
Jiné, novČ zavádČné pojmy vyplývající zejména z nové evropské smČrnice o odpadech je
nutné upĜesnit a stanovit podmínky pro jejich užití (napĜ. vedlejší produkt, stav, kdy
odpad pĜestává být odpadem, materiálové využití a recyklace odpadĤ apod.).
ϳ
Datové zdroje
-
Hlavním datovým zdrojem, který je veĜejnČ pĜístupný a ovČĜitelný, byl Informaþní systém
odpadového hospodáĜství ISOH), spravovaný CENIA na základČ zákonné evidence
odpadĤ. Byly použity údaje o produkci a nakládání s komunálními, obalovými a dalšími
skupinami odpadĤ za období 2007 - 2009. Další údaje byly získány z databází AOS EKOKOM, a.s. a kolektivních systémĤ zajišĢujících zpČtný odbČr elektrozaĜízení a baterií.
Podkladem pro hodnocení zaĜízení byly také krajské evidence zaĜízení.
-
Pro plánování a sledování vývoje odpadového hospodáĜství ýR je nutné zefektivnit
zpracování a typy výstupĤ z ISOH, což bude vyžadovat þásteþnou úpravu kódování
odpadĤ, zpĤsobu vedení evidence, oznaþování typĤ zaĜízení apod.
-
Je nutné také vyhodnotit efektivitu rozsahu subjektĤ, které poskytují údaje do evidence
odpadĤ a to zejména s ohledem na zpĤsoby nakládání s odpady (napĜ. pĜedání jiné
oprávnČné osobČ apod.).
-
V zákonné evidenci odpadĤ je také vhodné upravit sledování zpĤsobĤ nakládání zejména
u komunálních odpadĤ a odpadĤ podobných komunálním, tak aby bylo možné
jednoznaþnČ urþit, do jaké míry jsou komunální odpady z obcí využívány (vþetnČ
energetického využití ve spalovnách) a do jaké míry jsou skládkovány.
-
V ýR nejsou k dispozici veĜejné údaje o ekonomice odpadového hospodáĜství obcí.
-
Jako nadbyteþné se ukazuje sledování údajĤ o hospodaĜení s odpady prostĜednictvím
ýSÚ. Výstupy ne zcela odpovídají realitČ a zejména pak nejsou použitelné pro plánování
a hodnocení rozvoje odpadového hospodáĜství na úrovni regionĤ a menších územních
celkĤ.
-
Pro sledování a vyhodnocování cílĤ smČrnice na využití odpadĤ bude nutné zavést
oficiální a jednotné metodiky na stanovení produkce využitelných a recyklovatelných
komunálních odpadĤ a rovnČž pro posouzení odklonu od skládkování upravit metodiku
pro biologicky rozložitelné komunální odpady.
-
RovnČž na základČ tČchto doporuþených zmČn je nutné aktualizovat POH ýR a soustavu
indikátorĤ k hodnocení jeho plnČní.
Komunální odpady z obcí a jejich využitelné/recyklovatelné složky
-
Produkce komunálních odpadĤ a jim podobných odpadĤ skupiny 20 podle Katalogu
odpadĤ je tvoĜena produkcí z obcí a mČst (69 % z celkového množství komunálních
odpadĤ v r. 2009) a produkcí ostatních pĤvodcĤ, kteĜí nejsou zapojeni do systému
nakládání s odpady v obci.
ϴ
o Odpady z obcí a jim podobné odpady ostatních pĤvodcĤ je nutné jasnČ vymezit,
protože kraje ani obce nemají možnost ovlivĖovat nakládání s odpady
individuálních pĤvodcĤ.
o S tím souvisí i definice nového cíle pro recyklaci komunálních odpadĤ vyplývající
z evropské smČrnice o odpadech. Cíl je zamČĜen na komunální odpad z obcí (z
domácností a podobných zdrojĤ).
o Skladba odpadĤ je sledována pravidelnČ pouze u komunálních odpadĤ z obcí.
Složení odpadĤ podobných komunálním od ostatních pĤvodcĤ není známo.
-
Pro stanovení celkové produkce komunálních odpadĤ z obcí je nutné, aby veškeré odpady
(vyjma stavebních odpadĤ skupiny 17, autovrakĤ a odpadĤ skupiny 16, 19), které jsou
sbírány v systému obce a pocházejí z þinnosti obþanĤ a subjektĤ zapojených do systému
obce, byly zaĜazovány jako odpady skupiny 20. Týká se to zejména obalové složky
komunálních odpadĤ, která je v souþasné dobČ zaĜazována do podskupiny 15 01 nebo 20
01, pĜiþemž ale v ýR není v obcích zaveden samostatný sbČr obalĤ a systém zpČtného
odbČru obalĤ je provozován jako integrovaný (použité obaly jsou nedílnou souþástí
komunálních odpadĤ).
o Celková produkce komunálních odpadĤ z obcí (vþetnČ obalových odpadĤ z obcí)
þinila v r. 2009 cca 316 kg/obyvatel/rok (303 kg/obyvatel/rok v r. 2008).
o OddČlenČ sebrané využitelné odpady (papír, plast, sklo, kovy) vþetnČ obalové
složky pĜedstavovaly cca 13 % v r. 2008 a cca 12 % v r. 2009 z celkové produkce
komunálních odpadĤ z obcí. Tyto odpady se dále recyklují nebo jinak využívají.
-
Výskyt hlavních materiálovČ využitelných složek (papír, plasty, sklo, kovy) stanovený na
základČ rozborĤ odpadĤ pĜedstavuje cca 32,8 % z celkové produkce komunálních odpadĤ
z obcí, tj. cca 104 kg/obyvatel/rok v roce 2009 (102 kg/obyvatel/rok v roce 2008).
o Výskyt recyklovatelných odpadĤ (surovina vyrobená z odpadĤ nahrazuje primární
surovinu ve stejných nebo podobných výrobcích) je nižší – 28,7 % z celkové
produkce KO z obcí, tj. cca 91 kg/obyvatel/rok v r. 2009 (90 kg/obyvatel/rok v r.
2008).
o Zákonné cíle pro recyklaci komunálních odpadĤ je nutné stanovit na základČ
výskytu recyklovatelných složek a skuteþného nakládání s tČmito složkami
získanými prostĜednictvím oddČleného sbČru v obcích.
o Je nutné soustavou vhodných nástrojĤ zachovat a dále rozvíjet stávající
dobrovolný systém sbČru využitelných odpadĤ v obcích, který je dobĜe pĜijímán
obyvatelstvem. Je nutné se vyvarovat zmČn, které by mohly vést k destrukci
stávajícího systému tĜídČného sbČru a tím k ohrožení recyklace odpadĤ v ýR.
o Je nutné vytvoĜit nástroje podporující stabilitu systému využití komunálních
odpadĤ a to zejména ve vazbČ na kolísající trh s druhotnými surovinami.
ϵ
Biologicky rozložitelné komunální odpady
-
Produkce BRKO pochází z 81 % z obcí a þinila v r. 2009 cca 1,52 mil. tun (1,42 mil. tun
v r. 2008). NejvČtší podíl BRKO z obcí je obsažen ve smČsném komunálním odpadu – cca
73 % v r. 2009. Další významnou složkou BRKO je objemný odpad – obsahuje více než 7
% celkové produkce BRKO.
-
Využití je zajištČno u oddČlenČ sebraného papíru a lepenky, textilu, odpadĤ ze zahrad a ze
stravoven. VČtšina smČsných a objemných komunálních odpadĤ, obsahujících biologicky
rozložitelnou složku, se skládkuje.
o Cíl POH ýR, vyplývající z evropské smČrnice o skládkování, nebude podle
dostupných údajĤ pĜi dodržení stávající metodiky výpoþtu v r. 2010 splnČn.
RovnČž tak není splnitelný další cíl v r. 2013. V ýR chybí kapacity zaĜízení na
energetické využití smČsných komunálních odpadĤ, které jsou pro plnČní cílĤ
stČžejní. Provoz nových spaloven komunálních odpadĤ se pĜedpokládá až po roce
2016.
o V obcích se zavádí oddČlený sbČr rostlinných bioodpadĤ od obþanĤ. Podle
dosavadních zkušeností se ukazuje, že množství takto sebraných odpadĤ, nejþastČji
v zástavbČ rodinných domkĤ, se pohybuje kolem 100-120 kg/obyvatel/rok,
pĜiþemž množství smČsných komunálních odpadĤ se sníží pouze o 5-15 % (17-30
kg/obyvatel/rok). Tento stav je dĤsledkem toho, že s vČtšinou rostlinných
materiálĤ je doposud nakládáno mimo režim odpadĤ. ZaþlenČním rostlinných
materiálĤ od obyvatel do režimu odpadĤ, v dĤsledku zavedení oddČleného sbČru,
se pak celkové množství komunálních odpadĤ produkovaných obcemi zvýší o 1030 % hmotnosti.
o Je nutné jasnČ vymezit skupiny bioodpadĤ podle jejich vlastností a k nim
doporuþit odpovídající zpĤsoby nakládání (od sbČru až po jejich koneþné využití
biologickými nebo spalovacími metodami).
o Je nutné vytvoĜit a upravit nástroje k podpoĜe oddČleného sbČru bioodpadĤ
v obcích a hlavnČ pak k následnému využití bioodpadĤ zejména v zemČdČlství.
o Mechanicko-biologickou úpravu odpadĤ nelze považovat za zpĤsob koneþného
využití komunálních odpadĤ. Podsítná frakce se skládkuje, pĜiþemž díky vysokým
obsahĤm nČkterých nebezpeþných látek nesplĖuje (pĜed novelou vyhlášky) limity
pro uložení na standardní skládky. Nadsítnou frakci s vysokou výhĜevností lze (až
na výjimky – napĜ. cementárny) využít pouze ve speciálních spalovacích
zaĜízeních, která musí splĖovat z hlediska ochrany životního prostĜedí parametry
spaloven, což je investiþnČ nároþné. Taková zaĜízení nejsou až na výjimky (napĜ.
kombinát VĜesová, elektrárna Sokolovská uhelná) v ýR k dispozici.
ϭϬ
o Prioritou k naplnČní strategie odklonu BRKO ze skládkování je podpora výstavby
zaĜízení na zpracování smČsných komunálních odpadĤ v rámci integrovaných
regionálních systémĤ a to zejména zaĜízení pro pĜímé energetické využití odpadĤ.
Objemný odpad
-
Produkce objemných odpadĤ neustále roste. Objemné odpady tvoĜí až 10 % z celkové
produkce komunálních odpadĤ z obcí. PĜevážná vČtšina objemných odpadĤ se skládkuje
(91 %).
-
Využitelnost objemných odpadĤ lze zvýšit jejich dotĜídČním (obsahuje 22-30%
využitelných odpadĤ z celkové produkce objemných odpadĤ). Pro zvýšení využitelnosti se
ukazuje jako vhodnČjší zpĤsob sbČru prostĜednictvím sbČrných dvorĤ, kde se odpad
dotĜićuje.
-
Doporuþuje se upravit nástroje ke zvýšení podílu využitých objemných odpadĤ (napĜ.
výše skládkovacího poplatku apod.)
Živnostenské odpady
-
Živnostenské odpady tvoĜí významnou souþást komunálních odpadĤ. Lze je definovat
jako odpady z nevýrobní þinnosti právnických a fyzických osob oprávnČných k podnikání,
které jsou podobné svými vlastnostmi komunálním odpadĤm.
-
Stávající zákonnou možnost zapojení pĤvodcĤ do systému obce využívá cca 32 % obcí
(vČtšinou malé obce do 4 tis. obyvatel). Velká þást pĤvodcĤ využívá bezplatnČ a bez
souhlasu obce obecní systémy nakládání s odpady. Tím vzrĤstají obcím náklady na
odpadové hospodáĜství.
o Je nutné vytvoĜit úþinný systém zapojení živnostenských odpadĤ do obecních
systémĤ, který by pĜispČl k narovnání nákladĤ v obci a rovnČž ke snížení
administrativní zátČže pro pĤvodce a obce.
o Je nutné zajistit dostateþné informování pĤvodcĤ o jejich povinnostech a kontrolu
dodržování tČchto povinností.
Nebezpeþné odpady
-
Produkce nebezpeþných složek komunálních odpadĤ všeobecnČ se zavedením povinnosti
zpČtného odbČru baterií, akumulátorĤ a elektrozaĜízení klesá.
ϭϭ
-
Stávající systém nakládání s nebezpeþnými složkami KO je vyhovující a nevyžaduje
žádné zásadní zmČny.
ZpČtný odbČr použitých výrobkĤ
-
ýR splnila za rok 2008 svĤj závazek vĤþi EU a dosáhla úþinnosti zpČtného odbČru
elektrozaĜízení 4,2 kg/obyvatel/rok. Vysoké míry je dosahováno u pneumatik. U baterií
bude nutno zvýšit míru zpČtného odbČru s ohledem na cíle pro rok 2012.
-
Z pohledu obcí princip zpČtného odbČru nČkterých vybraných výrobkĤ funguje (zejména
baterie, akumulátory, z velké þásti i elektrozaĜízení).
o Praxe potvrdila, že kolektivní systémy jsou pro obce jednoznaþnČ výhodnČjšími
partnery než individuální výrobci. Ti s obcemi vČtšinou nespolupracují. Kolektivní
systémy zpravidla vytváĜejí zdroje pro financování i doplĖujících aktivit, jako je
propagace a informování obyvatel.
o V pĜípadČ snižování nákladĤ na zpČtný odbČr v dĤsledku konkurence mezi
kolektivními systémy existuje hrozba snižování podpory obcím ze strany
neziskových kolektivních organizací (napĜ. snižování nákladĤ na osvČtu a
kompenzaci nákladĤ vynaložených obcemi).
o ZpČtný odbČr pneumatik není dostateþnČ Ĝešen v zákonČ o odpadech, což vede
k tomu, že náklady spojené se sbČrem a dalším nakládáním s pneumatikami
sebranými v rámci obecních systémĤ nese obec a nikoliv výrobce. Obce nemají
možnost nárokovat u povinných osob bezplatné zajištČní zpČtného odbČru.
Obdobná je situace u minerálních olejĤ, které jsou však minoritní komoditou.
-
Je nutné sjednotit právní normy, upravující zpČtný odbČr použitých výrobkĤ a to vþetnČ
používané terminologie. Stávající stav komplikuje výkon státní správy vþetnČ kontrolní
þinnosti a vymahatelnosti plnČní zákonných povinností.
Stavební a demoliþní odpad, sedimenty
-
Stavební odpady tvoĜí jen minoritní þást odpadĤ v obci. PĜedstavují cca 4 % z celkové
produkce odpadĤ vznikajících v obci (komunální, obalové a stavební odpady z obcí),
Stavební odpady jsou vČtšinou sbírány ve sbČrných dvorech nebo na urþených deponiích.
Jsou z velké þástí recyklovány.
-
PĜedpokládá se pokraþování v trendu využívání tČchto odpadĤ. Neoþekává se jejich
výrazný nárĤst.
ϭϮ
-
PĜetrvávají problémy s možným ohrožením životního prostĜedí, kdy jsou stavební odpady
pĜi nedostateþné spolupráci obcí a stavebních úĜadĤ užívány bez ohledu na jejich
vlastnosti k terénním úpravám.
Ostatní odpady – þerné skládky, littering
-
ěešení a odstraĖování þerných skládek je Ĝešeno obcemi individuálnČ. Množství
nelegálních skládek klesá. Na þerných skládkách se objevují v souþasné dobČ pĜedevším
výrobky v režimu zpČtného odbČru (pneumatiky, autovraky a jejich þásti, vyĜazená
elektrozaĜízení), stavební odpady, bioodpad. Problémem zĤstává nedohledatelnost
pĤvodce skládky. Náklady spojené s jejich odstranČním zĤstávají v drtivé vČtšinČ na obci.
-
VolnČ pohozené odpadky, tzv. littering, jsou problémem spíše spoleþenským a sociálním.
Boj proti litteringu je souborem opatĜení na omezení nepoĜádku v ulicích (informaþní
kampanČ spojené s represivním nástrojem ve formČ pokut pro obþany), které jsou
v kompetenci každé obce.
-
Je vhodné vytvoĜit nástroj na omezení finanþní zátČže obcí spojené s likvidací nelegálních
skládek.
Autovraky
-
Systém nakládání s autovraky není doĜešen pro obce zejména z hlediska opuštČných
vozidel. Je nutné doĜešit pravomoci obcí a zpĤsob financování likvidace opuštČných
vozidel (samostatná pĤsobnost vers. pĜenesená pĤsobnost státní správy).
-
RovnČž je tĜeba podpoĜit informaþní kampaĖ, aby vlastníci starých vozidel využívali
svého práva bezplatnČ odevzdávat použitá vozidla zpracovatelĤm. V návaznosti na to je
tĜeba omezit, resp. stanovit pĜísné provozní podmínky výkupnám a sbČrnám kovĤ, které
odebírají kovové þásti autovrakĤ od obþanĤ za úplatu.
Z pohledu systémového Ĝešení odpadového hospodáĜství obcí je
nejdĤležitČjší
-
Podpora rozvoje oddČleného sbČru a následné recyklace a dalšího využití materiálovČ
využitelných složek komunálních odpadĤ.
-
ZajištČní nakládání s biologicky rozložitelnými odpady na úrovni obcí a to od sbČru až po
koneþné využití odpadĤ.
ϭϯ
-
ZajištČní energetického využití smČsných komunálních odpadĤ vþetnČ jejich biologicky
rozložitelné složky jako nejvhodnČjší alternativy, která omezuje ukládání smČsných
komunálních odpadĤ na skládky.
-
Podpora vytváĜení regionálních integrovaných systémĤ nakládání s odpady z obcí, které
zajistí stabilní a dlouhodobČ udržitelné hospodaĜení s odpady.
ϭ͘ϯ͘
WZK'EMWZKh<<KDhE>E1,K^ddE1,KWpK1
Pro potĜeby Návrhové þásti byla stanovena prognóza produkce komunálních odpadĤ na
þasové období do roku 2020 (s ohledem na postupný cíl smČrnice o skládkování a cíl pro
recyklaci komunálních odpadĤ).
Všechny prognózy produkce odpadĤ vycházejí vždy z þasové Ĝady dostupných dat za období
pĜed rokem 2009, která byla uvedena v Analytické þásti Strategie a následnČ stanovují
vývojový trend v jednotlivých komoditách. Výpoþet celkové produkce vychází z mČrné
produkce odpadĤ v kg/obyvatel/rok a prognózovaného poþtu obyvatel.
Pro stanovení poþtu obyvatel byla pĜevzata prognóza vývoje poþtu obyvatel ýeského
statistického úĜadu - Základní výsledky Projekce 2009, stĜední varianta, 2008 - 2065.
Pro potĜeby návrhové þásti Strategie byla vzata v úvahu jen jedna varianta scénáĜe s níže
popsanými parametry. Odhadovaný vývoj produkce komunálních odpadĤ slouží pouze
k dokreslení pĜedstavy o možném rozvoji odpadového hospodáĜství a tím i náplni
regionálních systémĤ nakládání s odpady.
Prognóza se zamČĜuje na nejvČtší skupiny odpadĤ z obcí a to na smČsný komunální odpad (u
nČj se pĜedpokládá kombinace energetického využití a skládkování), využitelné složky
(pĜedpokládá se jejich recyklace nebo jiné využití), odpad ze zelenČ (oddČlenČ sbíraný
bioodpad vhodný pro zpracování aerobním nebo anaerobním rozkladem), objemný odpad
(pĜedpokládá se jeho þásteþné využití), ostatní odpad (zahrnuje nebezpeþné složky KO, uliþní
smetky, odpady z údržby obce apod.).
Komunální odpad z obcí (vþetnČ zapojených pĤvodcĤ)
SmČsný komunální odpad a využitelné složky
Vývoj celkové jednotkové produkce jednoho obþana byl stanoven:
-
meziroþní nárĤst 1 % v období 2009 - 2012
meziroþní nárĤst 1,8 % v období 2012 - 2015
meziroþní nárĤst 2,5 % v období 2015 - 2020
ϭϰ
-
vývoj produkce v jednotlivých komoditách byl stanoven na základČ datových Ĝad ze
známých pĜedešlých období se zohlednČním oþekávaného vývoje ekonomiky.
Ostatní odpady v obci
-
U objemného odpadu a odpadu z þištČní ulic se pĜedpokládá nárĤst do roku 2015, pak
následuje stagnace a mírný pokles.
U bioodpadu (zahrady, parky, veĜejná zeleĖ, oddČlený sbČr u obþanĤ) se pĜedpokládá stálý
nárĤst produkce až do konce prognózovaného období a to zejména zaþlenČným rostlinným
materiálĤm do režimu odpadĤ pĜi realizaci projektĤ oddČleného sbČru bioodpadĤ v obcích.
Odpad podobný komunálnímu od ostatních pĤvodcĤ (kromČ zapojených pĤvodcĤ)
-
PĜedpokládaný pokles všech zásadních komodit odpadĤ podobných komunálnímu bude
dĤsledkem vČtšího zapojování jejich pĤvodcĤ do systému nakládání s odpady v obci.
Souhrnné údaje o odhadované produkci hlavních složek komunálního odpadu z obcí jsou
uvedeny v tabulce þ. 1.
Tabulka þ.1: Prognóza produkce jednotlivých skupin komunálních odpadĤ z obcí (t/rok)
2008
odpady z obcí celkem
2009
2010
2013
2015
2020
3 147 024
3 309 018
3 365 227
3 747 696
4 093 168
4 870 642
407 000
397 191
413 175
467 620
509 954
648 853
2 209 299
2 327 397
2 348 106
2 422 530
2 498 852
2 802 333
- objemný
316 785
353 781
378 123
449 768
461 311
409 892
- bioodpad
98 873
120 123
136 544
317 749
532 522
917 786
115 067
110 527
89 279
90 029
90 529
91 779
z toho - využitelné
- smČsný KO
- ostatní
Jak již bylo uvedeno, prognóza je zamČĜena pĜedevším na komunální odpad pĤvodem z obcí,
tj. odpad od fyzických osob a pĤvodcĤ zapojených do systému obce a odpad související
s provozem a údržbou obce. Veškerá dále navrhovaná opatĜení jsou vztahována k této
odhadované produkci. NejvČtší nárĤst se pĜedpokládá ve skupinČ bioodpadĤ z údržby zelenČ
v obcích (bioodpady zpracovatelné bČžnými metodami aerobního nebo anaerobního rozkladu)
v dĤsledku toho, že se bude rozvíjet oddČlený sbČr tČchto odpadĤ v obcích.
PĜedpokládaná produkce hlavních skupin komunálních odpadĤ je zobrazena v grafu þ.1.
ϭϱ
Graf þ.1: Prognóza produkce komunálních odpadĤ z obcí (v tis .t)
5000
4500
4000
3500
3000
2500
2000
1500
1000
500
0
2011
2012
2015
KromČ2010
komunálního
odpadu2013
z obcí 2014
se prognóza
2016
2017
2018
2019
2020
zabývala
také odhadem
produkce
odpadĤ
podobných
komunálním
kteĜí
nejsou bioodpad
zapojeni doOstatní
systému
obce. Složení
Využitelné
odpady od ostatních
smČsný KOpĤvodcĤ,
Objemný
odpad
odpady
tČchto odpadĤ ovšem nelze odhadnout, protože není v praxi sledováno. KromČ toho produkce
a složení závisí na þinnosti jednotlivých pĤvodcĤ, na poþtu jejich zamČstnancĤ a na zpĤsobu
kódování odpadĤ, které bývá v praxi þasto zjednodušováno vzhledem ke zpĤsobu nakládání
s odpady vznikajícími v prĤmyslu.
Celková produkce skupiny 20 podle Katalogu odpadĤ, která zahrnuje odpady komunální a jim
podobné odpady, je uvedena v tabulce þ.2.
Tabulka þ.2: Prognóza produkce skupiny 20 podle Katalogu odpadĤ (t/rok)
2008
2009
2010
2013
2015
2020
komunální odpad z obcí
odpad podobný
komunálnímu od
pĤvodcĤ
3 147 024
3 309 018
3 365 227
3 747 696
4 093 168
4 870 642
1 575 885
1 435 017
1 459 393
1 499 078
1 579 963
1 694 983
celkem
4 722 908
4 744 036
4 824 621
5 246 774
5 673 130
6 565 625
ϭϲ
Ϯ͘ WZ/E/Wz\aE1
Pro vlastní zpracování Ĝešení nakládání s vybranými komoditami odpadĤ byly stanoveny
následující zásady:
• Veškeré návrhy Ĝešení a opatĜení se týkají pouze odpadĤ pocházejících z produkce
obcí. Nezabývají se Ĝešením odpadĤ ostatních pĤvodcĤ, kteĜí produkují svĤj odpad na
území obce.
• Jako jediné závazné cíle jsou uvažovány cíle vycházející ze smČrnic EU, které jsou
nebo budou implementovány do právních norem ýR. Ostatní cíle, nad rámec smČrnic
EU stanovené státem, jsou s ohledem na navržená Ĝešení revidovány a upraveny.
• Navrhovaná Ĝešení zohledĖují hierarchii nakládání s odpady, upĜednostĖují tedy
vhodné formy využívání odpadĤ pĜed jejich koneþným odstranČním.
• Navrhovaná Ĝešení zohledĖují souþasný stav nakládání s odpady a to vþetnČ technické
vybavenosti a ekonomické a sociální únosnosti pĜi splnČní požadavkĤ na ochranu
životního prostĜedí.
• Veškeré toky odpadĤ, nakládání s nimi a þinnosti související s organizací odpadového
hospodáĜství jsou Ĝešeny jako souþást integrovaného systému nakládání s odpady.
Jednotlivá Ĝešení jsou navržena vždy s ohledem na jejich zaþlenČní do integrovaných
systémĤ nakládání s odpady a to na úrovni ýR a regionĤ.
Ϯ͘ϭ͘
szDE1/Ed'ZKsE,K^z^dDhE<>E1^KWz;/ÊKͿ
Integrovaným systémem se rozumí systém umožĖující optimálním nastavením jednotlivých
procesĤ a prvkĤ trvale udržitelné Ĝešení odpadového hospodáĜství v urþitém prostoru a
þasovém horizontu. Integrovaný systém ve spojení s komunálním odpadem je jednoduchou
strategií, která koordinuje prevenci, sbČr, využití a odstranČní komunálních odpadĤ v celém
odpadovém toku, smČĜující k optimální þinnosti pĜi respektování ekonomických, sociálních a
environmentálních požadavkĤ.
ObecnČ lze nazvat integrovaným systémem každý obecní systém hospodaĜení s odpady,
pokud tento zahrnuje veškeré toky odpadĤ a komplexní þinnosti od prevence, sbČru až po
rĤzné zpĤsoby využití a koneþné odstranČní odpadĤ. Podmínkou je také, aby systém splĖoval
environmentální požadavky a byl ekonomicky únosný pro obþany. Toho se však v praxi dá
dosáhnout jen u vČtších územních celkĤ nebo mČst.
Návrhová þást tedy pĜedpokládá vznik a rozvoj regionálních integrovaných systémĤ. Obce
v nich budou nadále pĤvodci komunálního odpadu, budou urþovat podmínky shromažćování
a zpĤsobĤ sbČru na svém území, zajišĢovat komunikaci s obþany a kontrolovat dodržování
ϭϳ
podmínek stanoveného systému. Budou vybírat úhradu nákladĤ systému nakládání
s komunálním odpadem na svém území stanovenou pro obþany. OdpovČdnost za koncepci
systému a vytvoĜení potĜebné infrastruktury z hlediska technické vybavenosti území k
nakládání s komunálními odpady by se ale mČla soustĜećovat na úrovni vyšších územních
celkĤ. Významnou úlohu v integrovaném materiálovČ-energetickém servisu územního celku
by mČl sehrávat také soukromý sektor. Spoleþné projekty privátního a veĜejného sektoru
mohou být pro privátní firmy zárukou k investování vlastních prostĜedkĤ a know-how do
rozvoje systémĤ nakládání s komunálními odpady. PrávČ masivní investice a jejich
dlouhodobá návratnost bude pak tržní pojistkou poskytování kvalitních služeb v regionálním
monopolu.
Hlavní cíle regionálního ISNO lze obecnČ definovat:
•
•
•
•
•
omezovat vznik odpadĤ
minimalizovat skládkování odpadĤ
maximalizovat využívání odpadĤ ve vazbČ na další prĤmyslové segmenty (energetika,
zemČdČlství apod.) v regionu
optimalizovat veškeré þinnosti v odpadovém hospodáĜství s ohledem na vynaložené
náklady a ekonomickou a sociální udržitelnost
zajistit dlouhodobou stabilitu odpadového hospodáĜství v regionu
Systém je ovlivĖován Ĝadou faktorĤ, které determinují rozsah systému (napĜ. legislativní
podmínky, rĤzná politická rozhodnutí, socioekonomická situace v regionu apod.). Je budován
s ohledem na lokální potĜeby a podmínky, nelze tedy nastavit univerzální Ĝešení. ISNO by mČl
pružnČ reagovat na nestandardní situace zpĤsobené napĜ. náhlou nadprodukcí odpadĤ
v dĤsledku povodní a jiných havárií nebo poklesem poptávky po druhotných surovinách
vytvoĜením souboru opatĜení vþetnČ zajištČní dostateþné kapacity na zpracování odpadĤ.
ISNO lze popsat:
Z technického hlediska
• procesy nakládání s odpady (sbČr, svoz, úprava, rĤzné zpĤsoby využití, odstranČní)
• komoditami odpadĤ, které jsou v rámci systému Ĝešeny a to vþetnČ tČch, které jsou
v režimu zpČtného odbČru
• Vhodnými technologiemi pro procesy a komodity s ohledem na environmentální a
ekonomické dopady
Z hlediska úþastníkĤ ISNO
• Obce jako pĤvodci a majitelé odpadĤ spolu s kraji, jako hlavní organizátoĜi ISNO
• Obþané v roli spotĜebitelĤ a uživatelĤ systému
• PrĤmysl jako pĤvodce odpadĤ, jako realizátor odpadových služeb, jako zajišĢovatel
zpČtného odbČru, zpracovatel odpadĤ
ϭϴ
Stát vymezuje žádoucí rámec nakládání s odpady (právní pĜedpisy) a má kontrolní roli pĜi
plnČní cílĤ a dodržování pĜedpisĤ. Tržní prostĜedí v odpadovém hospodáĜství je ovlivĖováno
regulací státu. To se projevuje zejména v rozvoji infrastruktury odpadového hospodáĜství. Do
budoucna by se mČla významnČ posílit role krajĤ jako koordinátorĤ regionálních ISNO,
pĜípadnČ i jako poskytovatelĤ veĜejných dotací do rozvoje ISNO.
2.1.1. Popis ISNO
Jednoduché schéma regionálního integrovaného systému nakládání s odpady ukazuje obrázek
þ.1. PĜedmČtem ISNO jsou odpady, které jsou produkovány obcemi a jejich obþany.
Nakládání s ostatními produkovanými odpady na území regionu je odpovČdností jednotlivých
pĤvodcĤ. Z toho dĤvodu jsou ostatní odpady v ISNO Ĝešeny doplĖkovČ a to zejména
z hlediska velikosti kapacit zaĜízení na zpracování a odstraĖování odpadĤ.
Obrázek þ.1: Schéma regionálního integrovaného systému nakládání s odpady
Procesy a technologie uvedené kurzívou v následujícím textu nejsou pro provoz ISNO nutné.
Mohou ale být do ISNO zaþlenČny.
ϭϵ
Druhy odpadĤ z hlediska pĤvodu:
- Komunální odpad z obcí vþetnČ odpadĤ podobných komunálním od pĤvodcĤ zapojených
do systému obce
- ZpČtnČ odebrané použité výrobky, které jsou souþástí komunálního odpadového
hospodáĜství
- Odpady podobné komunálním od ostatních pĤvodcĤ nezapojených do systému obce
Druhy odpadĤ z hlediska vlastností:
- Recyklovatelný odpad (zejména papír, plasty, sklo, kovy, nápojové kartony) a pĜípadnČ
další využitelné odpady napĜ. textil, odČvy, složky elektrozaĜízení apod.
- Nebezpeþný odpad (nebezpeþné složky komunálních odpadĤ vþetnČ elektroodpadu, který
nesplĖuje podmínky zpČtného odbČru).
- Bioodpad (biodegradabilní odpad zejména z veĜejné zelenČ a od obþanĤ, pĜíp. odpad
z jídelen a stravoven).
- Objemný odpad (využitelné složky pĜi dotĜídČní mohou tvoĜit až 30 % objemného
odpadu).
- SmČsný komunální odpad..
- Ostatní odpad z obcí (þistota a údržba mČsta – uliþní smetky, odpady z tržišĢ, stavební
odpad z obcí atd.).
Systémy sbČru a shromažćování odpadĤ
- OddČlený sbČr využitelných složek do barevnČ rozlišených sbČrných nádob, pĜípadnČ
pytlový sbČr, u ostatních pĤvodcĤ také do velkokapacitních kontejnerĤ.
- OddČlený sbČr bioodpadĤ do speciálních sbČrných nádob, pĜíp. pytlový sbČr.
- SbČrné dvory pro sbČr objemných odpadĤ, odpadĤ ze zelenČ, stavebních odpadĤ, místa
zpČtného odbČru elektrozaĜízení, baterií, doplĖkový sbČr využitelných složek.
- SbČr smČsných komunálních odpadĤ do nádob a velkokapacitních kontejnerĤ.
- SbČr ostatních odpadĤ (þištČní ulic apod.).
Výkup odpadĤ v privátních výkupnách
- SbČr nČkterých využitelných odpadĤ (pĜedevším kovy, nČkteré druhy papíru) za úplatu.
Není to stabilní prvek ISNO, protože je provozován na tržním principu a v pĜípadČ
nedostatku poptávky je provoz výkupen omezen nebo pozastaven. Naopak v pĜípadČ
vyšších výkupních cen se sbČrná kontejnerová síĢ (pĜedevším u papíru) stává zdrojem a
papír nashromáždČný v kontejnerech je vykrádán a prodáván do výkupu. Obcím rostou
náklady a systém tĜídČní se stává finanþnČ nestabilní.
- Je historicky významným dodavatelem zejména kovových odpadĤ pro koneþné
zpracovatele. Je však otázkou, nakolik bude do budoucna dĤležitá jeho existence zejména
pĜi poklesu množství produkovaných kovových odpadĤ.
- Stávající systém výkupu odpadĤ bohužel umožĖuje prodej odcizených pĜedmČtĤ a þasto
tak dochází k poškozování obecního majetku.
ϮϬ
Svoz a pĜeprava odpadĤ
- Soubor speciálnČ vybavených automobilĤ ke svozu odpadu ze sbČrných nádob všech
druhĤ a pytlĤ.
- Kontejnerové nosiþe s velkokapacitními kontejnery.
- PĜekládací stanice (slouží k zefektivnČní pĜepravy odpadĤ na delší vzdálenosti).
Úprava odpadĤ
- DotĜićovací zaĜízení na papír, plast (roztĜídČní, lisování apod. za úþelem výroby druhotné
suroviny).
- DotĜićovací zaĜízení a následná úprava skla (dotĜídČní, drcení, sušení apod. za úþelem
výroby materiálu pro koneþné zpracovatele). VČtšinou se jedná o zaĜízení nadregionálního
významu.
- DotĜídČní a lisování kovových odpadĤ v kovošrotech.
Mechanicko-biologická úprava – roztĜídČní smČsného komunálního odpadu a dalších
vhodných odpadĤ na vysoce výhĜevnou nadsítnou frakci a podsítnou frakci, která se
biologicky stabilizuje a vČtšinou pak ukládá na skládku.
Úprava bioodpadĤ probíhá na linkách, které jsou vČtšinou souþástí celé technologie
kompostáren, bioplynových stanic apod.
Demontážní linka na elektrozaĜízení – zaĜízení pro demontáž elektrozaĜízení získaných ve
zpČtném odbČru. Linka nemusí být nutnČ souþástí ISNO. MĤže se jednat o zaĜízení
neregionálního významu. Je spíše doplĖkovým zaĜízením.
ObdobnČ jsou koncipována i zaĜízení fungující pro zajištČní recyklace dalších zpČtnČ
odebraných výrobkĤ (baterie, pneumatiky apod.).
ZaĜízení na využití odpadĤ a druhotných surovin
- ZaĜízení na energetické využití odpadĤ – spalovna komunálních odpadĤ. Je jednou
z hlavních souþástí regionálních ISNO. Je páteĜním zaĜízením v regionu pro využití
smČsných komunálních odpadĤ (vþetnČ BRKO) a jejich odklon od skládkování.
Speciální spalovna pro energetické využití nadsítné frakce z MBÚ smČsných komunálních
odpadĤ. ZaĜízení musí vyhovovat požadavkĤm na ochranu životního prostĜedí pĜi spalování
odpadĤ. Jedná se o jednoúþelové zaĜízení vČtší kapacity (monozdroj), které je závislé na
plynulém pĜísunu paliva z odpadĤ s vysokou výhĜevností. ZaĜízení nemĤže spalovat smČsné
komunální odpady bez úpravy, které by mohly regulovat výpadky paliva nebo, v pĜípadČ
neosvČdþení se MBÚ, pĜejít na spalování smČsných komunálních odpadĤ.
Spoluspalování paliv vyrobených z odpadĤ je možné v souþasné dobČ v cementárnách nebo
podobných vysokoteplotních zaĜízeních (fluidní kotle). Paliva musí vyhovovat podmínkám
certifikací. PĜi spoluspalování odpadĤ je nutné dodržovat emisní limity, což je u vČtšiny
provozovaných zaĜízení nereálné. Cementárny jsou pro využití paliv z odpadĤ vhodnČjší, ale
Ϯϭ
kladou vyšší nároky na kvalitu a stabilitu paliva. Cementárny jsou však pouze doplĖkový
prvek ISNO. Vzhledem k jejich fungování, založeném na tržních principech, jsou prvkem
pomČrnČ nestabilním, závislým na vývoji stavebnictví.
-
ZaĜízení na využití druhotných surovin. Jedná se o výroby, ve kterých je þást primárních
surovin, získávaných þasto z neobnovitelných zdrojĤ, nahrazována druhotnými
surovinami vyrobenými z odpadĤ.
o BČžné výroby (napĜ. papírny, sklárny, výroba plastových výrobkĤ, výroba
preforem PET lahví apod., které používají druhotné suroviny jako doplnČk
primárních materiálĤ a to z dĤvodu úspory primárních materiálĤ nebo energií
spotĜebovaných pĜi výrobČ)
o Speciální výroby (napĜ. výrobky ze smČsných plastĤ, izolaþní hmoty z papíru,
nČkteré druhy obalĤ, kde používají druhotné suroviny jako hlavní výrobní
materiál)
VČtšina zaĜízení na využití druhotných surovin, zejména pak, pokud se jedná o bČžné výroby,
ve kterých se druhotná surovina používá jako doplnČk a náhrada þásti primárních surovin,
funguje na tržních principech a jejich poptávka po druhotných surovinách je vázána na situaci
na trhu. Dostateþné využití – spotĜeba druhotných surovin je pĜitom nutná pro stabilní a
plynulé fungování ISNO.
ZaĜízení na využití druhotných surovin nemusí být nutnČ umístČno na území ISNO. VČtšina
druhotných surovin se obchoduje v rámci evropského, pĜíp. svČtového trhu. ISNO by mČl mít
vytvoĜeny nástroje a opatĜení k zajištČní využití vyprodukovaných druhotných surovin.
ZaĜízení na zpracování a využití bioodpadĤ
ZaĜízení vhodná pro zpracování a využití bioodpadĤ vycházejí z vlastností bioodpadĤ
produkovaných v ISNO. Jsou to pĜedevším:
-
-
-
ZaĜízení založené na aerobním rozkladu BRO – jedná se o rĤzné typy kompostáren,
komunitní kompostování apod. Tato zaĜízení jsou vhodná pro odpad rostlinného pĤvodu
(odpad z veĜejné zelenČ, ze zahrad, z domácností). PĜi zpracování rostlinného bioodpadu
je zaruþena vČtšinou dobrá kvalita výstupních kompostĤ. Vhodným doplĖkem tČchto
zaĜízení je podpora domácího kompostování.
ZaĜízení založené na anaerobním rozkladu BRO – jedná se zejména o zaĜízení s anaerobní
digescí (napĜ. bioplynové stanice). Tato zaĜízení jsou po instalaci stupnČ hygienizace
vhodná pro bioodpad živoþišného pĤvodu, odpad z jídelen a stravoven apod.
ZaĜízení pro materiálové využití BRO pĜedevším dĜevní hmoty – jedná se o technologie
výroby dĜevovláknitých desek z drcené dĜevní hmoty.
ZaĜízení na energetické využití BRO – jedná se o spalovny komunálních odpadĤ nebo jiné
typy spalovacích zaĜízení, která spalují paliva vyrobená z komunálních odpadĤ (napĜ.
nadsítná frakce z MBÚ). Tato zaĜízení jsou vhodná pro BRO obsažené ve smČsném KO a
ϮϮ
þásteþnČ v objemných odpadech z obcí. Jsou totožná s využitím smČsných komunálních
odpadĤ.
VČtší zaĜízení pro kompostování nebo anaerobní digesci odpadĤ v ISNO jsou vČtšinou
v souþasné dobČ koncipována na zpracování zemČdČlských, potravináĜských a dĜevních
odpadĤ (pĜíp. kalĤ), ke kterým je komunální odpad pĜidáván.
ZaĜízení, která se zamČĜují na energetické využití oddČlenČ sbíraných bioodpadĤ, upravených
do podoby pelet, jsou zaĜízeními pĜedevším pro energetické využití biomasy. Jejich zaĜazení
do ISNO je nutné zvážit – nároky na získání vhodných odpadĤ jsou pĜíliš vysoké vzhledem k
jejich koneþnému použití.
ZaĜízení na odstraĖování odpadĤ
-
-
-
Skládka inertních odpadĤ (S-IO) – zaĜízení pro odstraĖování inertních odpadĤ. V ISNO je
takové zaĜízení vhodné.
Skládka ostatních odpadĤ (S–OO) – zaĜízení na odstraĖování (skládkování) smČsných
komunálních odpadĤ a dalších druhĤ odpadĤ kategorie Ostatní. Jedná se o páteĜní zaĜízení
všech ISNO. Jejich existence a bezpeþný provoz je nutný i pĜi dobudování velkých
zaĜízení na využití odpadĤ vþetnČ energetického využití.
Skládka nebezpeþných odpadĤ (S-NO) – zabezpeþené zaĜízení na odstraĖování
(skládkování) nČkterých druhĤ nebezpeþných odpadĤ. Na území ISNO by mČlo být
k dispozici zaĜízení na odstraĖování nebezpeþných odpadĤ. MĤže se ale jednat o zaĜízení
nadregionálního významu.
Spalovny nebezpeþných odpadĤ – zaĜízení pro odstraĖování nČkterých nebezpeþných
druhĤ odpadĤ (vþetnČ zdravotnických) spalováním. ZaĜízení by mČlo být souþástí ISNO.
MĤže však jít o zaĜízení s nadregionálním významem, které mĤže být využíváno více
ISNO.
2.1.2. ěízení ISNO
Souþasný stav organizace odpadového hospodáĜství je historicky dán postupným budováním
jednotlivých subsystémĤ nakládání s komunálními odpady v regionech ýR. VČtšinou jsou
subsystémy vázány na konkrétní svozové oblasti. Jejich rozsah je dán vazbami (smluvními i
majetkovými) mezi obcemi a svozovými firmami a také vazbou tČchto firem na zaĜízení na
úpravu, zpracování a odstranČní odpadĤ.
ISNO lze z pohledu Ĝízení a ovlivĖování zpĤsobu nakládání s odpady rozdČlit do tĜí
základních þástí:
1. Systém zajištČní sbČru jednotlivých komodit odpadĤ, který je plnČ v kompetenci mČst a
obcí.
Ϯϯ
2. Systém svozu, pĜepravy, úpravy a odstranČní odpadĤ a to vþetnČ obchodování
s druhotnými surovinami vyrobenými z odpadĤ, který provozují specializované firmy
zajišĢující nakládání s odpady. Vliv obcí na tuto þást ISNO je v souþasné dobČ jen
þásteþný.
3. ZaĜízení regionálního/nadregionálního významu, která jsou stČžejní pro nakládání
s odpady z obcí. Tato zaĜízení by vzhledem k jejich strategickému významu mČla být
vlastnČna/spoluvlastnČna a spravována obcemi ve spolupráci s kraji (napĜ. spalovny
komunálních odpadĤ). Obce tak mohou urþit, v jakých zaĜízeních odpad skonþí.
ISNO by mČl zajistit kromČ plnČní základních cílĤ (viz kap. 2.1.) v souþinnosti obcí, krajĤ a
dalších subjektĤ:
-
Dostateþnou kapacitu všech prvkĤ systému, aby byl zajištČn efektivní tok odpadĤ od
produkce až po koneþné využití nebo odstranČní odpadĤ a to vþetnČ rezerv pro období
nadprodukce odpadĤ v krizových obdobích.
-
Stabilní sbČrový systém pro všechny hlavní skupiny odpadĤ v ISNO a to s ohledem na
místní podmínky a dostateþnou komfortnost pro obþany.
-
Stabilní síĢ zaĜízení k úpravČ odpadĤ na druhotnou surovinu (dotĜićovací linky), dále pak
k využití smČsného odpadu a odstraĖování již nevyužitelných odpadĤ.
-
Variabilní možnosti využití upravených odpadĤ (komposty, druhotné suroviny atd.) a
podporu ovČĜených technologií a postupĤ.
-
Soustavu nástrojĤ k podpoĜe poptávky po produktech vyrobených z odpadĤ a to vþetnČ
energie získané z odpadĤ (vazba na energetickou koncepci regionu).
-
Efektivní využití rĤzných forem financování celého systému (platby od obþanĤ,
zapojených subjektĤ, obchodování s druhotnými surovinami, pĜerozdČlení skládkovacích
poplatkĤ, podpory systémĤ zpČtného odbČru, veĜejné podpory atd.) vedoucí
k ekonomické udržitelnosti ISNO pro obþany a ostatní subjekty.
Ve stávajícím právním Ĝádu nejsou nastaveny podmínky, které by podporovaly vznik vČtších
regionálních celkĤ napĜ. za úþelem spoleþného Ĝešení odpadového hospodáĜství v regionu.
PĜitom ale požadavek na vznik regionálních center nakládání s odpady (zejména velké
technologie typu spaloven, skládek, velkokapacitních úpraven odpadĤ nebo kompostáren)
vyvolává potĜebu sdružování prostĜedkĤ na financování a provozování tČchto zaĜízení a to
zejména z dĤvodĤ ekonomické udržitelnosti zaĜízení a pĜijatelnosti nákladĤ na OH pro
obþany.
V souþasné dobČ se proto objevuje model smluvní spolupráce obcí jako pĤvodcĤ
komunálních odpadĤ a pĜíslušného kraje na spoleþném Ĝešení krajského/regionálního
systému nakládání s odpady založený pĜedevším na spolufinancování páteĜních zaĜízení pro
nakládání s komunálními odpady (napĜ. spalovny) a na organizaci celého systému.
Ϯϰ
2.1.3. Shrnutí procesĤ a zaĜízení v ISNO
Klíþová zaĜízení a procesy
•
•
•
•
•
•
Systém sbČru využitelných, objemných, nebezpeþných, smČsných a dalších odpadĤ,
vþetnČ zpČtného odbČru výrobkĤ.
Systém svozu, pĜepravy vþetnČ pĜekládacích stanic.
ZaĜízení pro dotĜídČní a úpravu odpadĤ (zejména využitelných).
ZaĜízení pro energetické využití smČsných a biologicky rozložitelných odpadĤ – vazba na
energetickou koncepci regionu (vazba na regionální využití OZE).
ZaĜízení pro využití vhodných biologicky rozložitelných odpadĤ z obcí (kompostárna,
bioplynová stanice).
ZaĜízení pro koneþné odstranČní odpadĤ – vazba na regionální využití OZE.
ZaĜízení a procesy nutné pro zajištČní funkþnosti ISNO (zaĜízení nadregionálního nebo
mezinárodního významu)
•
•
•
ZaĜízení pro využití druhotných surovin
Demontážní linky na vybrané výrobky vþetnČ autovrakĤ
ZaĜízení pro využití nebo odstranČní NO
DoplĖková zaĜízení a procesy – v pĜípadČ krizového vývoje mohou být nestabilním prvkem
•
•
Výkupny odpadĤ
ZaĜízení pro tĜídČní smČsných KO (MBÚ) s vazbou na energetické využití nadsítné frakce.
Cementárny s využitím paliv vyrobených z odpadĤ.
Ϯϱ
Ϯ͘Ϯ͘
^,DKWKs,K,K^WK\^ds1sK1,sZ
Pro potĜeby Návrhové þásti bylo vytvoĜeno základní schéma odpadového hospodáĜství obcí a
mČst ýR a to s použitím údajĤ z Analytické þásti za rok 2009. Schéma je tvoĜeno jako
pomyslný celorepublikový integrovaný systém podle pravidel popsaných v pĜedchozích
kapitolách. Zjednodušené schéma materiálového toku v odpadovém hospodáĜství obcí je na
obrázku þ.2.
Obrázek þ 22: Schéma materiálového toku v odpadovém hospodáĜství v obcích ýR (rok 2009)
Ϯϲ
Zjednodušené schéma ukazuje pouze základní skupiny odpadĤ, které jsou zahrnuty do ISNO
a vyjadĜuje celkové produkované množství za rok 2009.
Využití svozové techniky a provozĤ zajišĢujících úpravu a další nakládání s odpady je
vztaženo na komunální odpad z obcí. V praxi samozĜejmČ vČtšina zaĜízení nakládá také
s dalšími odpady, které pocházejí od ostatních pĤvodcĤ. Mohou to být odpady svým
charakterem podobné odpadĤm komunálním, ale také odpady z výrob, obchodu a služeb.
Odpady pĤvodcĤ, zejména pak ty, které jsou dále využitelné jako druhotné suroviny, mohou
zefektivĖovat ekonomiku provozu zaĜízení, protože na rozdíl od komunálních odpadĤ nejsou
tak nároþné na následné dotĜídČní. Týká se to zejména zaĜízení na dotĜićování odpadĤ
(dotĜićovací linky). Podíl jiných odpadĤ než komunálních zpracovávaných na jednotlivých
typech zaĜízení je rĤzný – na vČtšinČ dotĜićovacích linek na úpravu plastĤ, papíru a skla
pĜevažuje komunální odpad, naopak napĜ. na bioplynových stanicích je komunální odpad
spíše nevýznamným doplĖkem k ostatním zpracovávaným odpadĤm. ObdobnČ je tomu i u
dalších typĤ zaĜízení. Spalovny s energetickým využitím a skládky odpadĤ kategorie Ostatní
jsou používány pĜedevším pro komunální odpady z obcí a jiné odpady tvoĜí minoritní
množství.
PĜi hodnocení kapacity zaĜízení v regionu potĜebné zejména pro úpravu, využití a další
nakládání s komunálními odpady je nutné vzít v potaz všechny zdroje odpadu, které na
území regionu jsou. Pro Ĝadu odpadĤ jsou používány stejné procesy a zaĜízení jako u odpadĤ
komunálních. U tzv. páteĜních (klíþových) zaĜízení ISNO, jako jsou dotĜićovací linky na
využitelné odpady, spalovny a skládky (pĜípadnČ velké kompostárny nebo bioplynové
stanice) je nutné vytvoĜit dostateþnou nabídku kapacity pro vČtšinu takových odpadĤ
vznikajících v regionu.
ZaĜízení na využití druhotných surovin vyrobených z odpadĤ je nutné podpoĜit z úrovnČ státu
tak, aby byla vyvolána celková poptávka po druhotných surovinách a výrobcích z nich.
V rámci regionálních ISNO lze výraznČji podpoĜit pouze specializované zpracovatele (viz
2.1.1).
Do schématu jsou zaĜazeny i systémy zpČtného odbČru vybraných výrobkĤ, které využívají
obecních sbČrných systémĤ. Použité výrobky sbírané od obþanĤ jsou ve své podstatČ
nedílnou souþástí komunálních odpadĤ. Obce mají zájem na tom, aby zpČtný odbČr fungoval
ve spolupráci s nimi a aby tak zajistily pro své obþany možnost odložení použitých výrobkĤ a
rovnČž spolufinancování sbČru a dalšího nakládání s výrobky povinnými osobami.
Obce ve své pĤsobnosti stanovují pravidla pro nakládání se stavebními odpady od obþanĤ.
Z hlediska celkové produkce stavebních odpadĤ v ýR je množství „komunálních“ stavebních
odpadĤ zanedbatelné, pĜesto je však nutné s ním pĜi plánování ISNO poþítat.
Skupiny odpadĤ a procesy nakládání s nimi popsané ve schématu komunálního odpadového
hospodáĜství ýR jsou spravovány a Ĝízeny v samostatné pĤsobnosti obcí. Povolování a
usmČrĖování nČkterých procesĤ je v pravomocích krajĤ a pĜípadnČ státu.
Ϯϳ
Nový Plán odpadového hospodáĜství ýR by mČl stanovovat cíle pro obce a kraje s ohledem
na výše uvedené schéma v rámci obecnČ definovaného systému komunálního odpadového
hospodáĜství a s ohledem na tyto konkretizovat v rámci možností rozvoje regionálních
integrovaných systémĤ nakládání s odpady.
Ϯϴ
ϯ͘ EsZ, \aE1 1>1, WZs<p /Ed'ZKsE|, ^z^dDp
E<>E1^KWz V následujícím textu jsou Ĝešeny dílþí oblasti odpadového hospodáĜství obcí, u kterých je
nutné provést úpravy stávajících právních normem tak, aby reagovaly na vývoj z posledních
let a odpovídaly reálné praxi a možnostem hospodaĜení s odpady v obcích s ohledem na
plnČní požadovaných cílĤ ýR a to zejména v oblasti využití odpadĤ a omezení jejich
skládkování.
Kapitola se zabývá skupinami odpadĤ, které jsou nedílnou souþástí komunálního odpadu
z obcí (viz navržená definice v kap. 3.1.2). V roce 2009 pĜedstavovala produkce tČchto
odpadĤ celkem 3,31 mil. tun, tj. 316 kg/obyvatel. Produkci hlavních skupin komunálních
odpadĤ z obcí ukazuje graf þ.2.
Graf þ.2: Produkce hlavních skupin komunálních odpadĤ v kg/obyvatel/rok (rok 2009)
Ϭ͕ϲ
ϭϮ
ϭϭ
ϯϰ
ϯϴ
ϮϮϭ
^ŵĢƐŶǉŬŽŵƵŶĄůŶşŽĚƉĂĚ
dƎşĚĢŶǉŽĚƉĂĚϮϬнϭϱ
KďũĞŵŶǉŽĚƉĂĚ
ŝŽŽĚƉĂĚ
EK
KƐƚĂƚŶş
Celá kapitola je rozdČlena do þástí:
-
-
UpĜesnČní pojmĤ a definic
MateriálovČ využitelné a recyklovatelné složky komunálních odpadĤ
Biologicky rozložitelné komunální odpady
o Bioodpad z obcí
o SmČsný komunální odpad
o Objemný odpad
Živnostenské odpady
ZpČtný odbČr výrobkĤ s ukonþenou životností
Ostatní odpady
ZaĜízení pro sbČr a svoz, úpravu, využití a odstranČní
Ϯϵ
U každé þásti je uvedeno struþné vymezení problému vycházející z Analytické þásti a návrh
na jeho Ĝešení formou legislativních nebo organizaþních opatĜení. Podrobný popis hlavních
opatĜení a nástrojĤ je pak uveden samostatnČ v kapitole þ.4.
ϯ͘ϭ͘
hW\Ê E1WK:Dp&/E/
ěada definic a pojmĤ byla upravena pĜijetím novely zákona o odpadech zákonem þ.154/2010
Sb.. Jedná se pĜedevším o pojmy, které vycházejí z evropské smČrnice o odpadech (definice
odpadu, pĤvodce odpadu, pĜedcházení vzniku odpadĤ, opČtovné použití, využití odpadu
apod.). I pĜes tuto právní úpravu však ne všechny pojmy odpovídají skuteþnosti hospodaĜení
s odpady. Proto jsou navrženy ještČ následující úpravy.
3.1.1 Vedlejší produkt a druhotná surovina
Novela zákona o odpadech zavedla v souladu se smČrnicí pojem stavu, kdy odpad pĜestává
být odpadem a dále tzv. vedlejší produkt.
Vedlejší produkt
Za vedlejší produkt jsou považovány vČci (þi spíše materiál), které vznikají jako nedílná
souþást výroby, pro které je zajištČno jejich další využití bez dalšího zpracování a bez
nepĜíznivých vlivĤ na životní prostĜedí a lidské zdraví. V praxi se jedná o vČtšinu odpadĤ
z výrob, které jsou dále bez problémĤ využitelné. ěada takových odpadních látek a materiálĤ
nebyla a není zaĜazována do režimu odpadĤ ve smyslu zákona o odpadech, protože jejich
následné zpracování je bezproblémové a po tČchto materiálech existuje poptávka. PĜesto je
však nutné nastavit jasná pravidla, kdy lze látku nebo materiál prohlásit za vedlejší produkt a
vyþlenit ji z režimu odpadĤ.
V této souvislosti ovšem vzniká otázka, jakým zpĤsobem budou nebo zda vĤbec budou
vedlejší produkty evidovány a na základČ þeho. Každá další evidence povede ke zvýšení
administrativní zátČže podnikĤ.
V souvislosti s použitím režimu vedlejšího produktu je nutné stanovit jednoduchá kritéria,
která nebudou omezovat bČžné a zavedené zpĤsoby užití odpadních látek a materiálĤ
vznikajících pĜi výrobČ. Na druhé stranČ však tato kritéria budou bránit zneužití režimu
vedlejšího produktu pro látky a materiály ohrožující životní prostĜedí. Protože vedlejších
produktĤ existuje nepĜeberné množství, stanovit centrálnČ pro všechny podrobná kritéria je
v podstatČ nereálné.
Lze však uvažovat napĜ. o povinném popisu konkrétního vedlejšího produktu, z nČhož bude
patrné jeho složení, vlastnosti, produkce a konkrétní zpĤsob využití s odkazem na konkrétní
ϯϬ
odbČratele (þást vedlejších produktĤ mĤže být pĜed prodejem skladována). Popis bude
povinen podnik pĜedložit pĜi kontrole ýIŽP. K popisu se nebude vázat ohlašovací povinnost.
Stav, kdy odpad pĜestává být odpadem
Stav, kdy odpad pĜestává být odpadem, je rovnČž definován podle evropské smČrnice v novele
zákona o odpadech. V této souvislosti bývá þasto používán pojem „neodpad“, který však
podle našeho názoru nevystihuje uvedený stav jak po jazykové, tak po faktické stránce. V ýR
se dlouhodobČ pro využitelné odpady, které byly upraveny podle požadavkĤ uživatelĤ a jsou
obchodovatelné, používá termín „druhotná surovina“.
Samotný pojem druhotná surovina je však širší, protože mĤže kromČ pĜepracovaných odpadĤ
zahrnovat i vedlejší produkty („odpadní“ materiály z výrob).
Druhotná surovina vyrobená z odpadĤ pak nejþastČji nahrazuje primární suroviny, získávané
þasto z neobnovitelných zdrojĤ, nebo výraznČ snižuje energetickou nároþnost výroby (napĜ.
sklo, papír).
Druhotnou surovinou se odpad stává až po náležité úpravČ, která mĤže spoþívat v jeho
dotĜídČní, lisování, drcení, praní, sušení mletí apod. Úpravou je pak dosaženo kvality, kterou
požadují koneþní uživatelé – výrobci, aby mohli surovinu bez problémĤ použít. U nČkterých
bČžnČ obchodovaných druhotných surovin je kvalita dána obecnČ užívanými technickými
normami, u nČkterých je dána kvalitativními požadavky majoritních uživatelĤ suroviny.
Tyto kvalitativní požadavky spolu s tím, že využití suroviny neohrožuje životní prostĜedí a
lidské zdraví, jsou základními kritérii pro pĜechod látky nebo materiálu z režimu odpadĤ do
režimu druhotné suroviny. Pro hlavní skupiny odpadĤ, které se v souþasné dobČ využívají
jako druhotné suroviny, stanoví Evropská komise kritéria, která budou použitelná i v ýR.
Pro potĜeby kontroly lze stanovit podobná pravidla jako u vedlejších produktĤ. Druhotná
surovina z odpadĤ (až na malé výjimky) vzniká nejþastČji v zaĜízení, které odpady upravuje
na potĜebnou kvalitu a dále pak s nimi obchoduje (napĜ. dotĜićovací linky na papír, plasty,
sklo, kovošroty, drtiþky stavebních odpadĤ, kompostárny, bioplynové stanice apod.). Všechna
tato zaĜízení nakládají s odpadem, a proto by mČla být dobĜe dohledatelná na základČ souhlasĤ
krajĤ k provozu zaĜízení. PĜípadná jednoduchá evidence zobchodovaných nebo skladovaných
druhotných surovin bude sloužit jako podklad pro kontrolu ýIŽP.
Vzhledem k pomČrnČ omezenému poþtu výše uvedených zaĜízení je možné údaj o množství
vyrobených a zobchodovaných druhotných surovin a o množství skladovaných druhotných
surovin sledovat i v rámci ohlašovací povinnosti evidence odpadĤ tČchto výše uvedených
subjektĤ. Získané údaje mohou poskytnout základní pĜehled o množství druhotných surovin
vyrábČných z odpadĤ na území ýR. Získané údaje je však obtížné provázat s údaji o produkci
využitelných a recyklovatelných odpadĤ. NČkteré využitelné odpady jsou obchodovány mimo
ϯϭ
ýR v neupravené podobČ a neprocházejí úpravou na druhotné suroviny. Je potĜeba zvážit, zda
jsou údaje o produkci druhotných surovin z odpadĤ v praxi využitelné.
Problematika evidence odpadĤ a druhotných surovin z odpadĤ þi vedlejších produktĤ je dále
Ĝešena v kap. 4.
3.1.2 Komunální odpad
Jak ukázaly výstupy z Analytické þásti, je nutné upravit a jasnČ vymezit pojem komunální
odpad a pojmy s ním související a to i vzhledem k novým cílĤm, které ukládá evropská
smČrnice o odpadech pro využití komunálních/domovních odpadĤ.
Pro vymezení nových zákonných povinností je nutné jasnČ odlišit produkci komunálních
odpadĤ z obcí a produkci ostatních odpadĤ podobných komunálním odpadĤm, které jsou
produkovány pĤvodci vyjma subjektĤ, které jsou zapojeny nebo využívají systém nakládání
s odpady v obci.
Dále je nutné zohlednit stávající stav, kdy Ĝada podnikajících fyzických i právnických osob
využívá systém nakládání s komunálními odpady v obci, aniž by však mČla jakoukoliv
dohodu nebo smlouvu s obcí o využití systému v mezích zákona o odpadech. RozšíĜením
pojmu a pĜijetím dalších opatĜení bude umožnČno zaþlenit vybrané živnostenské odpady za
jasnČ daných podmínek do obecního systému. Takto definovaný komunální odpad bude lépe
odpovídat definicím komunálního odpadu používaným v jiných evropských státech.
Pro plnČní cíle smČrnice stanoveného pro recyklaci vybraných skupin domovních odpadĤ
nebo jim podobných odpadĤ není nutné zavádČt novČ pojem „domovní odpad“. Pod pojmem
„household waste“ bývá vČtšinou v evropských statistikách uvádČn produkovaný komunální
odpad z obcí. Zavedení pojmu by bylo v praxi velmi problematické, protože v bČžných
podmínkách nelze evidovat produkci odpadĤ z domácností oddČlenČ od dalších komunálních
odpadĤ sbíraných ve spoleþných sbČrných systémech.
Pro vymezení zákonných povinností pro obce je také nutné, aby veškeré odpady (vyjma
stavebních odpadĤ skupiny 17, autovrakĤ a odpadĤ skupiny 16, 19), které jsou sbírány
v systému obce a pocházejí z þinnosti obþanĤ a subjektĤ zapojených do systému obce, byly
zaĜazovány jako odpady skupiny 20. Týká se to zejména obalové složky komunálních
odpadĤ, která je sice sbírána jako nedílná souþást využitelných komunálních odpadĤ, ale
v souþasné dobČ mĤže být zaĜazována do podskupiny 20 01 nebo 15 01. Tím dochází
k disproporcím v evidenci odpadĤ a tento stav ani neodpovídá realitČ nakládání s odpady
v ýR.
ϯϮ
Pro samotné stanovení zpĤsobu výpoþtu míry recyklace komunálních odpadĤ bude nutné
zavést metodicky pojem materiálovČ využitelné komunální odpady a recyklovatelné
komunální odpady.
Pro úpravu pojmĤ jsou navrženy následující definice a opatĜení:
Komunální odpad
- Veškerý odpad vznikající na území obce pĜi þinnosti fyzických osob uvedený jako
komunální odpad v Katalogu odpadĤ a rovnČž odpad podobný komunálnímu odpadu
uvedený jako komunální odpad v Katalogu odpadĤ pocházející z þinnosti právnických
osob nebo fyzických osob oprávnČných k podnikání, pokud jsou tyto osoby zapojeny do
systému obce k nakládání s komunálním odpadem.
Podmínky pro zapojení podnikajících fyzických a právnických osob stanoví novČ zákon o
odpadech.
Do skupiny komunálního odpadu patĜí i odpady z údržby veĜejných prostranství, hĜbitovĤ
a ostatních þinností pĜi zajištČní þistoty obce.
Cíle pro komunální odpad by mČly být jasnČ stanoveny s vazbou na obecní systémy, které
produkují komunální odpady predikovatelného množství a vlastností s ohledem na další
nakládání s nimi.
Odpad podobný komunálnímu odpadu
- Veškerý odpad vznikající na území obce pĜi þinnosti právnických osob nebo fyzických
osob oprávnČných k podnikání uvedený jako komunální odpad v Katalogu odpadĤ.
Rozlišení pĤvodu komunálních odpadĤ a odpadĤ podobných komunálním je možné již ve
stávající evidenci odpadĤ podle zákona o odpadech.
Stanovení plnČní cílĤ pro komunální odpad i pro ostatní pĤvodce, kteĜí nejsou zapojeni do
systému obce, je naprosto nevhodné a není v praxi nijak ovlivnitelné ani kontrolovatelné.
Systém obce k nakládání s komunálním odpadem
- Systém sbČru, svozu, tĜídČní, úpravy, využívání a odstraĖování komunálních odpadĤ
vznikajících na katastrálním území obce.
ZaĜazení odpadĤ, získaných v rámci oddČleného sbČru v obcích
- OddČlenČ sbíraný odpad v obecních systémech bude pro potĜeby evidence odpadĤ
zaĜazován vždy jako odpad v podskupinČ 20 01 a nikoliv jako obalový odpad
v podskupinČ 15 01 (a to i v pĜípadČ oddČleného samostatného sbČru vybraných použitých
obalĤ).
Pro potĜeby sdruženého plnČní zpČtného odbČru a využití obalových odpadĤ je evidence
komunálních obalových odpadĤ vedena na základČ celkového množství sbíraných
využitelných odpadĤ a stanovení podílu obalové složky (podíl je stanovován
ϯϯ
standardizovanými analýzami oddČlenČ sbíraných komunálních odpadĤ podle státem
uznané metodiky).
MateriálovČ využitelný komunální odpad
- MateriálovČ využitelné složky komunálního odpadu (zejména papír, plast, sklo, kovy a
pĜíp. textil a další), které lze využít pro recyklaci a další zpĤsoby využití vþetnČ výroby
paliv. Podíl (výskyt) materiálovČ využitelných odpadĤ se stanovuje na základČ rozborĤ
komunálních odpadĤ.
Recyklovatelný komunální odpad
- Recyklovatelný podíl materiálovČ využitelných složek komunálního odpadu.
Recyklovatelný komunální odpad je po úpravČ na druhotnou surovinu používán jako
náhrada primárních surovin ve výrobČ nových výrobkĤ. Podíl se stanovuje na základČ
rozborĤ materiálovČ využitelných komunálních odpadĤ.
Základní návrh metodiky pro stanovení materiálovČ využitelných a recyklovatelných
komunálních odpadĤ je popsán podrobnČji v kapitole 3.2.
3.1.3 Biologicky rozložitelný komunální odpad
Za biologicky rozložitelný komunální odpad jsou v souþasné dobČ považovány všechny
druhy biologicky rozložitelného odpadu ve skupinČ 20 Katalogu odpadĤ (vyhláška MŽP þ.
381/2001 Sb.) a to bez rozlišení pĤvodu. Do BRKO náleží odpady papíru a lepenky,
biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven, þást odpadĤ odČvĤ a textilních
materiálĤ, dĜevo, biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parkĤ, þást smČsného
komunálního odpadu, odpadu z tržišĢ a objemného odpadu ve skupinČ 20 Katalogu odpadĤ.
Z produkce obecních systémĤ pochází cca 81 % veškerého BRKO, evidovaných ve skupinČ
20 katalogu odpadĤ. Proto jsou také k obcím smČĜovány zákonné požadavky a opatĜení
k naplĖování cílĤ na omezení skládkování BRKO. Na BRKO produkované ostatními pĤvodci
konkrétní požadavky smČĜovány nejsou a nakládání s touto þástí BRKO závisí nejþastČji na
ekonomických možnostech pĤvodcĤ. Je tedy otázkou, nakolik je vhodné zapoþítávat
produkci biologicky rozložitelných odpadĤ podobných komunálním do celkové produkce
BRKO pro potĜeby stanovení míry využití (resp. míry skládkování) BRKO.
Pro další nakládání s BRKO je nutné jasnČ vymezit nČkteré pojmy, které blíže specifikují
skupiny BRKO. Navrhují se následující zásady:
-
Pro vymezení zpĤsobĤ sbČru a využití jednotlivých druhĤ bioodpadĤ je nutné vycházet
z jejich vlastností
-
Biologicky rozložitelný komunální odpad rostlinného pĤvodu lze využívat
kompostováním (aerobní rozklad) nebo v technologiích anaerobní digesce a po úpravČ jej
ϯϰ
lze využít i energeticky. Tento odpad se sbírá v rámci údržby veĜejné i soukromé zelenČ,
lze jej sbírat oddČleným sbČrem od obþanĤ ve vhodných typech zástavby (rodinné
domky, vily). Využitím tohoto odpadu na domácích nebo komunitních kompostech lze
omezit vznik odpadĤ (preventivní opatĜení).
-
Biologicky rozložitelný odpad živoþišného pĤvodu pocházející zejména z jídelen a
stravoven lze využívat zejména v technologiích s anaerobní digescí nebo speciálnČ
technologicky k tomuto úþelu upravených kompostárnách. Tento odpad nelze
zpracovávat bČžnými technologiemi kompostování. OddČlený sbČr tohoto odpadu od
obþanĤ je možný jen v oblastech, kde existuje vhodný zpĤsob zpracování a to pĜi
dodržení striktních podmínek sbČru a svozu odpadĤ.
-
Pro možnosti zpracování kuchyĖských bioodpadĤ je nutné vytvoĜit vhodná pravidla
v rámci právních norem podle naĜízení ES o hygienických pravidlech pro vedlejší
produkty živoþišného pĤvodu, které nejsou urþeny pro lidskou spotĜebu. Jedná se
pĜedevším o možnost zpracování kuchyĖského odpadu rostlinného pĤvodu s minimálním
množstvím pĜímČsí vedlejších živoþišných produktĤ v bČžných kompostárnách.
-
Pro legislativní úpravy systému nakládání s BRKO se navrhují vymezit pojmy:
Biologicky rozložitelný odpad rostlinného pĤvodu/biologicky rozložitelný komunální odpad
rostlinného pĤvodu
- je biologický odpad, který z hlediska využitelnosti nepodléhá souhlasu a kontrole
podle pĜílohy þ. 1 vyhlášky þ. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky
rozložitelnými odpady …, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Jedná se pĜedevším o bioodpad
ze zahrad a veĜejné zelenČ vþetnČ hĜbitovĤ, bioodpad z tržišĢ, dĜevo neobsahující
nebezpeþné látky (tráva, trávník, seno, listí, odpady ovoce a zeleniny, zbytky rostlin, kĤra,
kĜoviny, oĜezy stromĤ, dĜevČné výrobky).
Biologicky rozložitelný odpad živoþišného pĤvodu/biologicky rozložitelný komunální odpad
živoþišného pĤvodu
3.1.4 Hierarchie nakládání s odpady
V novele þ.154/2010 Sb. zákona o odpadech byla podle evropské smČrnice o odpadech
definována hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady:
1.
2.
3.
4.
5.
PĜedcházení vzniku odpadĤ
PĜíprava k opČtovnému použití
Recyklace odpadĤ
Jiné využití odpadĤ, napĜ. energetické využití
OdstranČní odpadĤ
ϯϱ
Od hierarchie je možné se podle stávající právní úpravy odchýlit pokud se na základČ
posuzování životního cyklu celkových dopadĤ zahrnujících vznik odpadu a nakládání s ním
prokáže, že je to vhodné.
Podle našeho názoru není metoda LCA (dle norem ISO 14 040 a 14 042) univerzálním
nástrojem k rozhodování. Interpretace výsledkĤ hodnocení mĤže sloužit jako jeden
z podkladĤ pro rozhodování. LCA nehodnotí technické podmínky, ekonomiku procesĤ ani
možnosti trhu, které jsou zvláštČ u nČkterých komodit odpadĤ rozhodující pro jejich další
nakládání. SmČrnice pĜedpokládá, že LCA je možné použít tam, kde má odchylka od
hierarchie trvalý charakter. Zpracování LCA je þasovČ i finanþnČ nároþný proces, který
nemĤže být používán pro hodnocení krátkodobých nutných zmČn v nakládání s odpady.
Evropská smČrnice uvádí, že hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady stanoví poĜadí priorit
podle toho, co je považováno za nejlepší z hlediska životního prostĜedí v rámci právních
pĜedpisĤ a politiky v oblasti nakládání s odpady. PĜipouští, že pro zvláštní toky odpadĤ mĤže
být nutná odchylka od hierarchie, pokud je to odĤvodnČno mimo jiné technickou
proveditelností, hospodáĜskou životaschopností a ochranou životního prostĜedí.
Je samozĜejmČ otázkou nakolik bude stát s pomocí svých kontrolních mechanismĤ vymáhat
dodržování hierarchie a jakým zpĤsobem bude postihovat její porušení. Z pohledu obcí je
takovou skupinou odpadĤ smČsný komunální odpad, pro jehož využití v souþasné dobČ
neexistují dostateþná zaĜízení a jejich vybudování je þasovČ i finanþnČ velmi nároþné.
Navrhujeme stávající právní úpravu doplnit:
-
Odchýlení od hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady je možné, pokud se jeho nutnost
prokáže na základČ hodnocení celého životního cyklu konkrétního toku odpadĤ a
nakládání s nimi.
Tento druh hodnocení lze použít na jasnČ definované homogenní druhy odpadĤ, u kterých
lze LCA provést. Je potĜeba ale upozornit na þasovou nároþnost analýzy (cca 1 rok).
-
Odchýlení od hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady je také možné, pokud se prokáže, že
pro dodržení hierarchie nejsou splnČny podmínky technické proveditelnosti, hospodáĜské
životaschopnosti nebo ochrany životního prostĜedí.
Toto ustanovení je nutné zejména z toho dĤvodu, že pro Ĝadu odpadĤ neexistují vhodné
technologie nebo zaĜízení k jejich využití nebo je využití neúnosnČ finanþnČ nároþné.
ϯϲ
ϯ͘Ϯ͘
DdZ/>Ks szh/d>E Zz<>Ksd>E ^>K<z <KDhE>E1,
KWp
Za materiálovČ využitelné a recyklovatelné složky komunálního odpadu jsou považovány
zejména odpady papíru, plastĤ, skla, kovĤ a nápojových kartonĤ. Tyto druhy odpadĤ jsou
sbírány v obcích dlouhodobČ a je pro nČ vytvoĜen pomČrnČ kvalitní systém sbČru a následného
nakládání.
Do materiálovČ využitelných odpadĤ lze zaĜadit i další druhy odpadĤ jako je napĜ. textil a
obuv, dĜevČné odpady apod. Tyto odpady jsou však sbírány pouze doplĖkovČ a nejsou tedy
pĜedmČtem této kapitoly.
Základní materiálovČ využitelné odpady tvoĜí témČĜ 33 % produkovaných komunálních
odpadĤ z obcí. Možnost recyklace je ovlivnČna kvalitou odpadĤ – podíl recyklovaných složek
je nižší, pohybuje se kolem 29 % z celkové produkce komunálních odpadĤ z obcí.
3.2.1
Principy a cíle nakládání s recyklovatelnými složkami KO
Cíle a základní principy nakládání s recyklovatelnými složkami KO jsou stanoveny s ohledem
na stávající stav a na žádoucí rozvoj hospodaĜení s odpady v ýR a rovnČž s ohledem na
principy a cíle uplatnČné v evropské smČrnici o odpadech. MČly by být zahrnuty do právní
úpravy odpadového hospodáĜství v ýR (zákon o odpadech, POH ýR).
Cíle ze smČrnice ES 98/2008 pro využití komunálních odpadĤ
-
Do roku 2015 stanovit tĜídČný sbČr minimálnČ pro odpady z papíru, plastĤ, skla a kovĤ.
Tento cíl se týká všech skupin produkovaných odpadĤ, kde se tyto materiály vyskytují
(komunální odpad, odpad podobný komunálnímu, obalové odpady, zĜejmČ stavební
odpady atd.). Je nutné zaþlenit tento cíl do právní úpravy nakládání s odpady (napĜ. POH
ýR).
-
Do roku 2020 zvýšit nejménČ na 50 % hmotnosti celkovou úroveĖ pĜípravy k opČtovnému
použití a recyklace alespoĖ u materiálĤ jako papír, plast, kov, sklo, pocházejících
z domácností a pĜípadnČ odpady jiného pĤvodu, pokud jsou tyto toky odpadĤ podobné
odpadĤm z domácností.
Tento cíl by mČl být souþástí právní úpravy nakládání s odpady (napĜ. POH ýR a POH
krajĤ). Doporuþujeme k nČmu navrhnout postupné cíle na úrovni státu a krajĤ dle
prognózy produkce komunálních odpadĤ a jeho využitelných složek pro rok 2015, 2017 a
koneþný pro r. 2020.
ϯϳ
Ostatní požadavky vycházejí z dodržování hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady a dalších
rámcových opatĜení vedoucích k minimalizaci odpadĤ a jejich maximálnímu využívání.
V této kapitole nejsou uvedeny cíle pro smČsný KO a BRKO (viz samostatné kapitoly).
Principy a cíle ýR v oblasti nakládání s využitelnými a recyklovatelnými složkami KO
-
Obec zajišĢuje oddČlený (tĜídČný) sbČr využitelných složek komunálních odpadĤ
• Obec tento systém stanoví v samostatné pĤsobnosti obecnČ závaznou vyhláškou
• Rozsah a zpĤsob oddČleného sbČru stanovuje obec s ohledem na technické,
environmentální a ekonomické podmínky dalšího zpracování odpadĤ.
Pro systém oddČleného sbČru je nutné dodržet následující zásady:
o Zachovat samostatný komoditní sbČr s ohledem na cíle SmČrnice pro jednotlivé
materiály a s ohledem na vyšší kvalitu takto sbíraných odpadĤ. SbČr smČsí více
druhĤ odpadĤ se až na výjimky nedoporuþuje.
o Zachovat oddČlený sbČr využitelných odpadĤ pĜímo v místČ vzniku, tj. v obci.
Systém sbČru si stanoví obec þi úþelovČ založený svazek (sdružení, svazek obcí)
s ohledem na požadavky a dostupnost technologického zpracování odpadĤ.
o UpĜednostĖovat environmentálnČ pĜijatelné, ekonomicky a sociálnČ únosné
technologie.
o Obecní systémy jsou souþástí regionálních integrovaných systémĤ nakládání
s komunálními odpady. ěešení obecních systémĤ vychází z podmínek a
technických možností regionálních integrovaných systémĤ.
o Nutná spoluúþast producentĤ obalĤ a pĜíp. dalších výrobcĤ podle principu
„zneþišĢovatel platí“, na zajištČní sbČru (zpČtného odbČru) a využití pĜíslušných
složek KO
o Stabilizovat systém oddČleného sbČru zabránČním nesystémových zmČn a
omezením nestabilních prvkĤ (napĜ. výkupny odpadĤ). V pĜípadČ jakýchkoliv
navrhovaných zmČn celého systému nakládání s odpady provést dĤkladnou
analýzu vþetnČ environmentálních, ekonomických, sociálních hledisek a podrobit
ji široké diskusi všech dotþených subjektĤ.
o Mechanické tĜídČní smČsných KO lze zahrnout do regionálního integrovaného
systému jako doplĖkovou technologii úpravy odpadĤ pro jejich možné další
materiálové a energetické využití. Tato úprava nenahrazuje komoditní oddČlený
sbČr využitelných složek KO.
-
Obec (nebo úþelovČ založený svazek obcí) zajišĢuje oddČlený (tĜídČný) sbČr minimálnČ
papíru, plastĤ, skla a kovĤ z komunálního odpadu
• Tato povinnost vychází i z požadavkĤ evropské smČrnice o odpadech (viz
pĜedcházející text).
• Rozsah oddČleného sbČru musí být dostateþný, aby bylo zajištČno dosažení
cílových hodnot podílĤ na celkové recyklaci komunálních odpadĤ.
ϯϴ
-
Ostatní pĤvodci, produkující* odpad podobný komunálnímu odpadu, zajišĢují oddČlený
sbČr minimálnČ papíru, plastĤ, skla a kovĤ
• Tato povinnost vychází z pĜedpokladu, že þást pĤvodcĤ se zapojí do systému obce.
• Povinnost vychází také z cíle evropské smČrnice zajistit tĜídČný sbČr (viz výše
uvedené cíle).
*Povinnost tĜídit minimálnČ papír, plasty, sklo a kovy by se mČla vztahovat i na pĤvodce
obalových a stavebních odpadĤ (skupina 15 a 17 Katalogu odpadĤ), kde se zmínČné
materiálové skupiny odpadĤ vyskytují. Takto stanovená povinnost by pĜispČla k navýšení
množství vytĜídČných odpadĤ a k jeho následné recyklaci nebo jinému využití.
-
Obec (stejnČ jako další pĤvodci) nabízí odpady pĜednostnČ k recyklaci nebo jinému
využití
• Vychází z požadavkĤ na dodržování hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady
• Možnosti recyklace a využití vycházejí z konkrétních podmínek v regionálních
ISNO
• Obec (stejnČ jako další pĤvodci) by mČla být odpovČdná za pĜedání svých
využitelných odpadĤ na úpravu na druhotnou surovinu (dotĜićovací zaĜízení) nebo
ke koneþnému využití v odpovídajících zaĜízeních.*
• V období poklesu poptávky po druhotných surovinách z odpadĤ vhodných
k recyklaci je nutné vytvoĜit podmínky pro jiné zpĤsoby využití jako napĜ.
energetické využití (napĜ. papír, plast), biologické využití (napĜ. papír),
stavebnictví (napĜ. sklo) apod. Pokud nebude prokazatelnČ existovat
environmentálnČ vhodná a ekonomicky únosná alternativa využití, pak je možné se
svolením krajského úĜadu znehodnocený vytĜídČný odpad skládkovat.
*Tuto odpovČdnost lze smluvnČ pĜenést na oprávnČnou osobu, která zajišĢuje svoz a pĜepravu
odpadĤ do zaĜízení. OprávnČná osoba je povinna poskytnout informaci obci/pĤvodci o místČ a
zpĤsobu zpracování využitelných odpadĤ
-
Obec informuje obþany a ostatní úþastníky obecního systému nakládání s KO
• Obec informuje pravidelnČ, minimálnČ však dvakrát roþnČ, obþany a další
úþastníky obecního systému nakládání s odpady o zpĤsobech a rozsahu
oddČleného sbČru odpadĤ a o nakládání s dalšími složkami komunálních odpadĤ.
Souþástí jsou také informace o výsledcích odpadového hospodáĜství obce.
• Obec rovnČž informuje obþany a ostatní úþastníky obecního systému o
možnostech prevence a minimalizace vzniku odpadĤ.
ϯϵ
3.2.2 Shrnutí stávajícího stavu
-
Výskyt materiálovČ využitelných složek (papír, plasty, sklo, kovy) stanovený na základČ
rozborĤ odpadĤ pĜedstavuje cca 32,8 % z celkové produkce komunálních odpadĤ z obcí,
tj. cca 109 kg/obyvatel/rok (údaj za rok 2009).
-
Výskyt recyklovatelných odpadĤ papíru, plastĤ, skla a kovĤ (pĜi recyklaci surovina
vyrobená z odpadĤ nahrazuje primární surovinu ve stejných nebo podobných výrobcích)
je nižší – 28,7 % z celkové produkce KO z obcí, tj. cca 95 kg/obyvatel/rok (údaj za rok
2009).
-
Množství oddČlenČ sbíraných odpadĤ papíru, plastĤ, skla a kovĤ z obcí þinilo v r. 2009
cca 38 Kg/obyvatel/rok.
-
OddČlený (tĜídČný) sbČr hlavních komodit (papír, plasty, sklo) je zajištČn v 85 % obcí (97
% obyvatel) a sbČr 4 komodit (tedy vþetnČ kovových odpadĤ) je organizován v 27 % obcí
(71 % obyvatel). U kovových odpadĤ však sbČr probíhá zejména prostĜednictvím
privátních výkupen, které nejsou zaþlenČny do obecních systémĤ nakládání s odpady.
-
Zákonné cíle pro recyklaci komunálních odpadĤ je nutné stanovit na základČ výskytu
recyklovatelných složek a skuteþného nakládání s tČmito složkami získanými
prostĜednictvím oddČleného sbČru v obcích.
-
Je nutné soustavou vhodných nástrojĤ zachovat a dále rozvíjet stávající dobrovolný
systém sbČru využitelných odpadĤ v obcích, který je dobĜe pĜijímán obyvatelstvem. Je
nutné se vyvarovat zmČn, které by mohly vést k destrukci stávajícího systému a tím
k ohrožení recyklace odpadĤ v ýR.
-
Je nutné vytvoĜit nástroje podporující stabilitu systému využití komunálních odpadĤ a to
zejména ve vazbČ na kolísající trh s druhotnými surovinami.
SWOT
Silné stránky
• rozvinutý systém tĜídČného sbČru papíru,
plastĤ a skla v obcích
• vysoká míra recyklace obalových odpadĤ
• funkþní podpora sbČru a recyklace skla ze
strany obalového prĤmyslu
• vysoké povČdomí obyvatel o nutnosti tĜídČní
a využívání odpadĤ
Slabé stránky
• roztĜíštČnost Ĝešení sbČrových systémĤ
v jednotlivých obcích a s tím spojená
neefektivita
• nestabilní komerþní zpĤsoby sbČru u
komodity papír a kov (výkupny)
• kolísavá poptávka po druhotných surovinách
• neexistence nástrojĤ pĜispívajících ke
stabilitČ systémĤ tĜídČní a recyklace odpadĤ
• malá úþast ostatních pĤvodcĤ produkujících
odpady podobné komunálním na tĜídČném
sbČru a recyklaci odpadĤ
ϰϬ
PĜíležitosti
• vytváĜení vČtších územních integrovaných
systémĤ nakládání s odpady s technickým
vybavením k úpravČ a pĜípadnČ zpracování
odpadĤ (druhotných surovin)
• vzdČlávání samospráv v Ĝízení OH
• zapojení živnostníkĤ a pĤvodcĤ do obecních
systémĤ
• ekonomické a jiné znevýhodnČní jiných
zpĤsobĤ nakládání s využitelnými odpady
(odstraĖování,
spalování
bez
využití
energie)
• vytvoĜení jasné a dlouhodobé strategie
nakládání s jednotlivými komoditami v ýR
• vytvoĜení nástrojĤ na podporu stability
systémĤ tĜídČní a recyklace KO
Hrozby
•
•
•
•
•
Nesystémové
zmČny
zpĤsobu
sbČru
využitelných odpadĤ
Nastavení neadekvátních zákonných cílĤ
využívání
odpadĤ
bez
dostateþných
technologií a vhodných ekonomických
nástrojĤ
Nastavení zákonných cílĤ pro infrastrukturu
sbČru a využití odpadĤ bez možnosti
zohlednit lokální podmínky v jednotlivých
oblastech
Významný pokles poptávky po druhotných
surovinách
Dlouhodobé zvyšování nákladĤ na odpadové
hospodáĜství bez ekonomického zvýhodnČní
oddČleného sbČru a využití odpadĤ
3.2.3 Návrh opatĜení a nástrojĤ
VytváĜení ISNO
Je nutné vytvoĜit legislativní podporu pro vznik a rozvoj regionálních integrovaných
systémĤ. Tyto systémy pĜedpokládají sdružení obcí a mČst jako hlavních pĤvodcĤ KO
v regionu za úþelem spoleþného Ĝešení OH a zejména investic do klíþových zaĜízení v ISNO.
PĜedpokladem pro funkþnost ISNO je sdružování finanþních prostĜedkĤ obcí, prostĜedkĤ
z veĜejných zdrojĤ a pĜípadnČ prostĜedkĤ získaných ze zákonných poplatkĤ podle zákona o
odpadech (poplatek za skládkování) a prostĜedkĤ od povinných osob zajišĢujících zpČtný
odbČr obalĤ a vybraných výrobkĤ pro úþelné Ĝízení a ekonomiku všech provozĤ souvisejících
s nakládáním s odpady. Je také nutné smluvnČ zajistit toky odpadĤ z obcí do klíþových
zaĜízení ISNO.
Navrhujeme:
•
Definovat regionální ISNO v právních pĜedpisech (nejlépe v POH ýR – opatĜení
k realizaci cílĤ pro KO).
•
Stanovit možnosti podpory ISNO z veĜejných prostĜedkĤ (investice na klíþová zaĜízení
ISNO – napĜ. energetické využití odpadĤ, provozní prostĜedky na úhradu nákladĤ
spojených s provozem ekonomicky neefektivních Ĝešení – napĜ. oddČlený sbČr BRKO
z obcí apod.).
•
RozšíĜit pravomoci krajĤ k organizování ISNO a správČ finanþních prostĜedkĤ
z veĜejných zdrojĤ na rozvoj ISNO.
•
Stanovit v právních pĜedpisech povinnosti obcí a úþastníkĤ ISNO pravidelnČ informovat
obyvatele o správných zpĤsobech nakládání s odpady s ohledem na technické a
ϰϭ
organizaþní možnosti konkrétního ISNO a s primárním cílem propagace tĜídČní a
recyklace odpadĤ.
•
Jednou z podmínek pro ISNO bude komunikaþní strategie založená na propagaci
hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady s dĤrazem na tĜídČní a recyklaci odpadĤ a dále
pak na komunikaci dalších zpĤsobĤ využití odpadĤ vþetnČ energetického využití. Cílem
je kromČ jiného zamezit pĜípadnému snižování rozsahu recyklace odpadĤ ve prospČch
energetického a jiného využití.
RozšíĜení oddČleného sbČru papíru, plastĤ, skla a kovĤ v obcích a u ostatních pĤvodcĤ
Pro další rozvoj oddČleného sbČru recyklovatelných složek komunálních odpadĤ je potĜeba
v právní úpravČ odpadového hospodáĜství rozšíĜit stávající povinnosti pĤvodcĤ vþetnČ obcí a
dále posílit nástroje vedoucí k upĜednostĖování tĜídČní odpadĤ pĜed jejich skládkováním.
Navrhujeme:
•
Pro obce zavedení povinnosti oddČleného sbČru min. pro komodity papír, plast, sklo a
kovy z komunálních odpadĤ a odpadĤ podobných komunálním a to v rozsahu
stanoveném v provádČcím pĜedpisu (napĜ. POH ýR – cíl do r. 2015 sbČr všech vybraných
komodit, cíl do r. 2020 na 50 % recyklaci vybraných složek komunálních odpadĤ).
•
Jednoznaþné vymezení provozování výkupu odpadĤ od obþanĤ (jedná se zejména o
kovové odpady, pĜíp. papírové). Výkup odpadĤ na území obce lze provozovat jen se
souhlasem pĜíslušné obce. Obec mĤže zaþlenit provozovnu výkupu odpadĤ do systému
nakládání s KO v obci, pĜiþemž mĤže upravit podmínky výkupu pro provozovatele
s ohledem na povinnost obce zajistit oddČlený sbČr kovových komunálních odpadĤ
(pĜípadnČ dalších druhĤ odpadĤ).
•
Zachování zákazu skládkování oddČlenČ sebraných nebo upravených využitelných složek
všech odpadĤ vþetnČ komunálních (pro potĜeby zákazu skládkování je nutné vymezit
druhy odpadĤ a k nim žádoucí zpĤsoby nakládání). Zákaz se musí vztahovat i na
využitelné druhotné suroviny vyrobené úpravou odpadĤ. RovnČž je ale potĜeba stanovit
pravidla, jak s takovými odpady nakládat v pĜípadČ delšího propadu poptávky po jejich
využití).
•
Poplatek za skládkování v dostateþné výši, kterým budou zatíženy všechny skládkované
odpady vþetnČ výstupĤ z MBÚ, spaloven a dalších zaĜízení. (viz kapitola þ.5 Ekonomické
nástroje).
•
VhodnČ stanoveným poplatkem k úhradČ nákladĤ systému nakládání s odpady v obcích
motivovat obþany k vyššímu tĜídČní využitelných odpadĤ (viz kapitola þ.5 Ekonomické
nástroje).
ϰϮ
Stabilizace systému tĜídČní a recyklace využitelných KO
Poklesy poptávky po druhotných surovinách papíru, plastĤ, skla a kovĤ mohou pĜi
dlouhodobČjším pĤsobení zpĤsobit problémy s odbytem vytĜídČných odpadĤ a vážnČ ohrozit
rozsah tĜídČného sbČru odpadĤ v obcích. Je nutné hledat opatĜení, která by alespoĖ þásteþnČ
eliminovala výše uvedené dopady.
Navrhujeme:
•
Stanovit novelou zákona o obalech povinnost AOS/povinných osob podle zákona o
obalech spolupracovat s obcemi za úþelem zajištČní zpČtného odbČru a využití obalových
odpadĤ, které jsou nedílnou složkou komunálních odpadĤ. SbČr obalových odpadĤ na
území obce je podmínČn souhlasem obce na základČ smlouvy s AOS/povinnými osobami
zajišĢujícími zpČtný odbČr individuálnČ. Podmínky spolupráce s AOS musí být obdobné
pro všechny obce (již Ĝešeno ve stávajícím zákonČ o obalech).
•
Stanovit novelou zákona o obalech povinnost AOS vytvoĜit a udržovat rezervní fond
k pĜeklenutí období s významným poklesem poptávky a ceny druhotných surovin a
zajištČní stabilního systému sbČru a využití obalových komunálních odpadĤ v obcích,
které tvoĜí podstatnou þást využitelných odpadĤ z tĜídČného sbČru. Výše rezervy by mČla
odpovídat výši celkových nákladĤ AOS za 6 mČsícĤ provozu. Stávající AOS by mČla
vytvoĜit takový fond do 2 let od pĜijetí pĜedpisu. NovČ vznikající AOS by mČla vstupovat
do provozu s již existujícím rezervním fondem, jehož výše bude odpovídat
pĜedpokládanému rozsahu þinnosti pro první rok provozu dle autorizaþního projektu.
•
Stanovit novelou zákona o obalech cíle pro recyklaci a využití obalových odpadĤ pro
období od 1.1.2013 a to s ohledem na stávající stav recyklace obalových odpadĤ a
s ohledem na cíle k recyklaci vybraných komunálních odpadĤ.
•
VytváĜení regionálních ISNO s dostateþnČ rozvinutou a stabilní sbČrnou sítí pro
využitelné odpady doplnČné sítí zaĜízení na úpravu vytĜídČných odpadĤ na druhotné
suroviny (dotĜićovací linky). VytváĜení sbČrné sítČ a klíþových dotĜićovacích linek bude
podpoĜeno z veĜejných zdrojĤ (SFŽP, OPŽP, výnos ze skládkovacího poplatku apod.).
•
V rámci ISNO vytvoĜit strategii nakládání s využitelnými složkami s ohledem na
možnosti využití vþetnČ alternativních Ĝešení (doþasné skladování napĜ. na pĜekládacích
stanicích, energetické využití ménČ kvalitních druhotných surovin, využití ve
stavebnictví, odstraĖování).
•
Dalším nástrojem mĤže být pĜípadná státní podpora poptávky po recyklátech nebo
surovinová a energetická politika státu, která poþítá s využitím komunálních odpadĤ.
ϰϯ
Evidence a statistika nakládání s recyklovatelnými komunálními odpady
•
sjednotit zaĜazování oddČlenČ sbíraných komunálních a obalových odpadĤ, vznikajících
v obci þinností fyzických nebo podnikajících osob zapojených do systému obce. Veškeré
oddČlenČ sbírané využitelné/recyklovatelné odpady budou zaĜazovány pouze do
podskupiny 20 01 a nikoliv do 15 01.
•
Upravit rozsah evidence primární produkce komunálních odpadĤ od jednotlivých obcí a
pĤvodcĤ s dĤrazem na odlišení komunálního odpadu z obcí a odpadĤ podobných
komunálním od ostatních pĤvodcĤ.
•
Stanovit statisticky vhodný výpoþet celkové produkce komunálních odpadĤ z obcí (na
základČ jednotkových produkcí velikostních skupin obcí). V té souvislosti je vhodné také
zvážit, zda do ohlašovací povinnosti nezahrnout i statisticky prĤkazný vzorek malých
obcí do 300 obyvatel (v ýR se jedná celkem o cca 2,5 tis. obcí s 400 tis. obyvateli). Na
základČ tohoto vzorku pak lze dopoþítat produkci odpadĤ a zahrnout ji do celkové
evidované produkce (bude se jednat o cca 120-150 tis. tun KO).
•
Vypracovat návrh metodiky pro stanovení míry recyklace komunálních odpadĤ v souladu
s ovČĜením plnČní cílĤ pro ýR uvedených v kapitole 3.2.1. Principem bude výpoþet
pomČru množství papíru, plastĤ, skla a kovĤ, které se vyskytují v komunálním odpadu a
jsou vhodné k recyklaci, a množství vytĜídČného papíru, plastĤ, skla a kovĤ pĜedaných
k úpravČ na druhotnou surovinu. Výskyt bude stanoven na základČ standardních analýz
skladby komunálních (domovních) odpadĤ z obcí. Množství vytĜídČných odpadĤ z obcí
bude stanoveno na základČ hlášení o produkci a nakládání s odpady. Principy metodiky
jsou podrobnČji popsány v následující kapitole 3.2.4.
•
Vypracovat návrh metodiky na ovČĜení zavedení oddČleného sbČru papíru, plastĤ, skla a
kovĤ ve všech obcích a u pĤvodcĤ, kteĜí produkují tyto komodity jako odpad podobný
komunálnímu odpadu nebo jako stavební þi obalový odpad (problémem bude pĜedjímání
produkce takových odpadĤ u pĤvodcĤ).
3.2.4 Stanovení míry recyklace komunálních odpadĤ
Pro výpoþet plnČní cílĤ stanovených v þlánku 11 odst. 2 smČrnice 2008/98/ES jsou navrženy
EK þtyĜi doporuþené postupy a výpoþtové metody. Ty jsou založeny na následujících
ukazatelích:
1.
2.
3.
4.
Podíl recyklace papíru, kovu, plastu, skla v odpadu z domácností (%)
Podíl recyklace odpadu z domácností a jemu podobného odpadu (%)
Podíl recyklace odpadĤ z domácností (%)
Recyklace komunálního odpadu (%)
Z návrhu pĜedložených metod výpoþtu je pro podmínky ýR nejvhodnČjší metoda þ. 2.
ϰϰ
Komunálním odpadem se pro potĜeby výpoþtu rozumí komunální odpad z obcí a to vþetnČ
ostatního odpadu podobného komunálním od pĤvodcĤ, kteĜí jsou zapojeni do systému obce.
Pro pĜijetí navrhované metody výpoþtu je nutné definici dále specifikovat. Což je v souladu
s pracovním dokumentem EK, kde se pĜedpokládá, že þlenské státy použijí výhradnČ národní
údaje. Spolu s údaji pĜedloží také zprávu vysvČtlující, které materiály jsou zahrnuty, z jakých
þinností pocházejí a jak bylo vypoþteno množství produkovaných a recyklovaných odpadĤ.
Podíl recyklace se stanoví jako pomČr produkce oddČlenČ sebraných druhĤ odpadĤ papíru,
plastu, skla, kovĤ a pĜípadnČ dalších odpadĤ z domácností a od subjektĤ napojených na
systém obce za urþité þasové období (za rok) k celkovému výskytu odpadĤ papíru, plastu,
skla, kovĤ a pĜípadnČ dalších odpadĤ v domácnostech a u subjektĤ napojených na systém
obce.
Postup pro stanovení míry recyklace komunálních odpadĤ:
1. Stanovení celkového výskytu papíru, plastĤ, skla, kovĤ (pĜíp. dalších odpadĤ) v KO
z obcí z údajĤ o celkové produkci smČsného KO a využitelných složek za daný
kalendáĜní rok, pĜiþemž výskyt složek ve smČsném KO bude urþován na základČ
procentního zastoupení jednotlivých látkových skupin, které bude výstupem z analýz
množství a skladby komunálního odpadu provádČných v 5ti letých þasových
intervalech.
K provádČní vzorkování a analýz skladby komunálního odpadu bude zpracován
metodický postup certifikovaný Ministerstvem životního prostĜedí.
2. Stanovení výskytu recyklovatelných odpadĤ papíru, plastĤ, skla a kovĤ (pĜíp.
dalších odpadĤ) v KO z obcí.
Z celkového výskytu uvedených odpadĤ dle bodu 1. bude na základČ procentního
podílu, který je výstupem ze zmínČných analýz KO (vþetnČ analýz oddČlenČ
sbíraných odpadĤ), stanoven výskyt recyklovatelných odpadĤ v KO.
3. Stanovení množství oddČlenČ sebraných využitelných odpadĤ za daný kalendáĜní
rok.
Základním zdrojem dat bude ISOH, provozovaný CENIA (údaje o produkci oddČlenČ
sebraných vybraných druhĤ KO).
4. Stanovení míry recyklace KO
Vypoþte se jako podíl vyskytujícího se množství vybraných recyklovatelných
odpadĤ/množství oddČlenČ sebraných vybraných odpadĤ.
Dle popsaného postupu pro stanovení míry recyklace komunálních odpadĤ byl proveden
kontrolní výpoþet za období 2005 – 2009. V tabulce þ.3 jsou uvedeny vybrané recyklovatelné
složky komunálních odpadĤ z obcí (vþetnČ odpadu zapojených pĤvodcĤ a obalových odpadĤ
ϰϱ
z obcí) a to vždy jako podíl mezi výskytem a produkcí oddČleného sbČru. Na konci tabulky je
uvedena celková míra recyklace komunálních odpadĤ.
Tabulka þ.3: Míra recyklace komunálních odpadĤ
2005
2006
2007
2008
2009
papír
46%
37%
40%
42%
43%
plast
22%
25%
28%
31%
32%
sklo
45%
49%
53%
60%
59%
NK
2%
4%
5%
10%
6%
kovy
51%
49%
62%
60%
48%
celkem
39%
36%
40%
44%
42%
ϯ͘ϯ͘
/K>K'/<zZK>K/d>E<KDhE>E1KWz
Biologicky rozložitelným odpadem v souladu s vyhláškou þ. 294/2005 Sb. (§ 2 písm. b) je
jakýkoli odpad, aerobnČ nebo anaerobnČ rozložitelný. Za biologicky rozložitelný komunální
odpad (BRKO) jsou pak považovány všechny druhy biologicky rozložitelného odpadu ve
skupinČ 20 Katalogu odpadĤ (vyhláška MŽP þ. 381/2001 Sb.). Vzhledem k zaĜazování
oddČlenČ sbíraného papíru z obcí také do skupiny obalových odpadĤ je do výpoþtu zahrnut i
papír 15 01 01 z obcí. Na rozdíl od stávající vyhlášky je pro potĜeby tohoto dokumentu
poþítáno pouze s BRKO pocházejícím z obcí, pĜíp. od pĤvodcĤ, kteĜí jsou zapojeni do
systému obce.
Do BRKO náleží odpady papíru a lepenky, biologicky rozložitelný odpad z domácností,
kuchyní a stravoven, þást odpadĤ odČvĤ a textilních materiálĤ, dĜevo, biologicky rozložitelný
odpad ze zahrad a parkĤ, þást smČsného komunálního odpadu, odpadu z tržišĢ a objemného
odpadu ve skupinČ 20 Katalogu odpadĤ.
Mezi nejvýznamnČjší skupiny BRKO z hlediska plnČní cílĤ vycházejících z evropské
smČrnice o skládkování patĜí následující skupiny odpadĤ:
-
Recyklovatelné BRKO – jedná se zejména o oddČlenČ sbíraný papír (pĜíp. textil), který je
dále využíván jako druhotné suroviny.
-
Bioodpad zpracovatelný metodami aerobního nebo anaerobního rozkladu – jedná se
zejména o odpad ze zelenČ nebo bioodpad rostlinného, pĜíp. živoþišného pĤvodu, který je
získáván oddČleným sbČrem a využíván jako kompost nebo digestát a další produkty.
-
SmČsný komunální odpad – pĜedstavuje hmotnostnČ nejvČtší podíl BRKO. Je z velké
vČtšiny skládkován (88% v r. 2009).
-
Objemný odpad – druhá nejvČtší skupina skládkovaných BRKO.
ϰϲ
V této kapitole jsou popsány cíle, principy, opatĜení a nástroje pro Ĝešení BRKO jako celku.
Jednotlivé hlavní skupiny jsou potom popsány podrobnČ v samostatných kapitolách
(recyklovatelné BRKO – kap. 3.2., bioodpad – kap. 3.4, smČsný komunální odpad – kap. 3.5,
objemný odpad – kap. 3.6.). Ostatní skupiny odpadĤ obsahujících BRKO jsou z pohledu
celkové produkce a nakládání s odpady nevýznamné.
3.3.1 Principy a cíle pro nakládání s BRKO
Cíle a základní principy nakládání s biologicky rozložitelnými odpady z obcí jsou stanoveny
s ohledem na reálný rozvoj zpĤsobĤ nakládání a rovnČž s ohledem na cíle, které jsou
zakotveny ve stávající právní úpravČ odpadového hospodáĜství.
Cíl ze smČrnice 1999/31/ES pro omezení skládkování BRKO
Cíl je uveden v POH ýR (naĜízení vlády þ.197/2003 Sb. v pozdČjším znČní).
-
Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadĤ ukládaných na
skládky tak, aby podíl této složky þinil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce
2013 nejvíce 50 % hmotnostních a v roce 2010 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového
množství BRKO vzniklého v roce 1995.
Ostatní požadavky vycházejí ze zásad dodržování hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady.
PlnČní tohoto cíle úzce souvisí s nakládáním se smČsným komunálním odpadem, který
pĜedstavuje vČtšinu vyskytujících se biologicky rozložitelných komunálních odpadĤ a dále s
objemnými odpady, které rovnČž pĜedstavují významnou skupinu skládkovaných BRKO.
Principy pro nakládání s BRKO v ýR
-
Vymezení základních skupin bioodpadĤ podle jejich vlastností a urþení vhodných
zpĤsobĤ nakládání s nimi s ohledem na uvedené vlastnosti
• Biologicky rozložitelný komunální odpad rostlinného pĤvodu
Vhodný pro domácí a komunitní kompostování a kompostování v kompostárnách.
Lze jej bez zvláštních obtíží oddČlenČ sbírat od obþanĤ ve vhodných lokalitách
(zejména zástavby rodinných domĤ). Pro využití lze použít také technologie
anaerobní digesce, pĜípadnČ jej po úpravČ energeticky využít ve vhodných
zaĜízeních.
• Biologicky rozložitelný odpad živoþišného pĤvodu
PĜedevším z jídelen a stravovacích zaĜízení. Není vhodný pro bČžné kompostování.
OddČlený sbČr od obþanĤ je možný jen za dodržení pĜísných hygienických pravidel
a to jen v oblastech, kde existuje návazné zpracování tČchto odpadĤ. Využití je
možné v technologiích s anaerobní digescí nebo ve speciálnČ vybavených
kompostárnách. Pro nakládání s tímto odpadem je možné vytvoĜit samostatnou
právní úpravu (naĜízení ES 1069/2009).
ϰϳ
•
Biologicky rozložitelný podíl smČsného KO
Jedná se o BRKO, které nelze kompostovat ani zpracovávat v bČžných
technologiích pro využití BRKO, a to vzhledem k velké heterogenitČ jeho složení a
ke koncentracím rizikových látek a prvkĤ v této smČsi v bČžných technologiích pro
využití BRKO. NejvhodnČjší je pĜímé energetické využití ve vhodných zaĜízeních.
Je nutné zvážit, jak definovat ostatní skupiny komunálních odpadĤ, které obsahují
biologicky rozložitelný podíl. V praxi se jedná zejména o objemný odpad ,který
tvoĜí významnou þást BRKO, pĜíp. odpad z tržišĢ apod.
-
Obec stanoví zpĤsob nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem v obci
• Obec má povinnost zajištČní oddČleného sbČru BRKO rostlinného pĤvodu
z veĜejné zelenČ a od obþanĤ. Rozsah a zpĤsob oddČleného sbČru stanovuje obec
s ohledem na technické, environmentální a ekonomické podmínky dalšího
zpracování odpadĤ.
• Obec má povinnost stanovit zpĤsob nakládání s dalšími druhy BRKO – papírem,
smČsným KO, objemným odpadem a pĜípadnČ dalšími druhy a to s ohledem na
pĜednostní využití BRKO.
Pro systém nakládání s BRKO v obcích je nutné dodržet následující principy:
• Systémem vhodných opatĜení podporovat rozvoj domácího nebo komunitního
kompostování a následné využití kompostĤ pro potĜeby obþanĤ pĜípadnČ pĜi
údržbČ veĜejné zelenČ.
• Zvyšovat sbČr a následné využití recyklovatelných složek BRKO, zejména papíru
a lepenky (opatĜení viz kapitola 3.2.).
• Obecní systémy jsou souþástí regionálních integrovaných systémĤ nakládání
s komunálními odpady a s BRKO. ěešení obecních systémĤ vychází z podmínek a
technických možností regionálních integrovaných systémĤ.
• Mechanické tĜídČní smČsných KO (MBÚ) ani pĜímé energetické využití smČsných
KO nenahrazuje oddČlený sbČr BRKO rostlinného pĤvodu a jeho následné využití.
-
VytvoĜení sítČ zaĜízení pro zpracování BRKO
• Jsou navrhována a vytváĜena ekonomicky a technicky zdĤvodnČná spoleþná
Ĝešení, v rámci regionálních ISNKO (nČkterá zaĜízení mohou mít nadregionální
význam).
• Podpora vytváĜení sítČ regionálních zaĜízení pro nakládání s oddČlenČ sebranými
komunálními odpady z obcí (zamČĜení pĜedevším na kompostárny a zaĜízení pro
anaerobní rozklad).
• Podpora výstavby zaĜízení k využití BRO obsaženého ve smČsných komunálních
odpadech k výrobČ energie (zejména spalovny KO s využitím energie),
v lokalitách s vhodnými podmínkami pro jejich výstavbu.
ϰϴ
-
VytvoĜení vhodných nástrojĤ k podpoĜe využití výstupních produktĤ ze zaĜízení na
zpracování BRKO
• VytvoĜení podmínek k odbytu výstupních produktĤ ze zpracování oddČlenČ
sebraných BRO jako je kompost, energie, digestát – a to pro využití v obcích a
pĜedevším v lokální zemČdČlské výrobČ.
• Omezování zneþišĢování biologicky rozložitelných odpadĤ jinými odpady
zejména s nebezpeþnými vlastnostmi.
• UpĜednostnČní využití výsledného produktu kompostování a anaerobního rozkladu
biologicky rozložitelných odpadĤ zejména v zemČdČlství, pĜi rekultivacích,
úpravách zelenČ; odpady, které nelze takto využít, upravovat na palivo a nebo
energeticky využívat.
Z celkové produkce komunálních odpadĤ z obcí (3,31 mil. tun v r. 2009) se biologická složka
vyskytovala v deseti druzích komunálních odpadĤ, jejichž celková produkce þinila 2,98 mil. t
v roce 2009. Biologicky rozložitelný odpad z tČchto druhĤ þinil 1,524 mil. tun. Produkci
BRKO v roce 2009 ukazuje tabulka þ.4.
Tabulka þ.4: Produkce BRKO z obcí (2009)
Kód odpadu
Katalogový název odpadu
150101
Papírové a lepenkové obaly
200101
Papír a lepenka
200108
Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven
200110
OdČvy
200111
Textilní materiály
200138
DĜevo neuvedené pod þíslem 20 01 37
200201
Biologicky rozložitelný odpad
200301
SmČsný komunální odpad
200302
Odpad z tržišĢ
200307
Objemný odpad
celkem
2009
50 649
113 845
2 709
266
3 263
13 067
120 123
1 112 037
1 877
106 134
1 523 969
Zdroj: ISOH
NejvČtší podíl BRKO je obsažen ve smČsném komunálním odpadu (73 %). V roce 2009 bylo
skládkováno 1,092 mil. t. tČchto odpadĤ. PĜiþemž nejvČtší þást 90,1 % z tohoto množství byla
uložena jako smČsný komunální odpad a 8,8 % jako objemný odpad. Ostatní druhy KO,
obsahující biologickou složku, jsou z pĜevážné vČtšiny využívány.
ϰϵ
DobĜe fungujícím systémem je oddČlený sbČr papíru a jeho následná recyklace. Tento systém
je zajišĢován v rámci tĜídČného sbČru v obcích a lze pĜedpokládat, že se bude i nadále
rozvíjet.
V mnoha obcích je v souþasné dobČ zavádČn oddČlený sbČr bioodpadĤ, které lze zpracovávat
aerobním, pĜíp. anaerobním rozkladem. Prozatím je však spíše ve fázi zkušebních projektĤ.
Odpad je zpracováván vČtšinou kompostováním na zaĜízeních velmi rozdílné kvality. U
vČtšiny zaĜízení jsou problémy s odbytem výstupních produktĤ a následnČ také s celkovou
ekonomikou provozu.
Produkce objemných odpadĤ neustále roste. Jeho využití je prozatím velmi malé a vČtšina
tČchto odpadĤ konþí na skládkách. Pro pĜípadné využití je nutné jeho dotĜídČní. Objemný
odpad je vhodný také pro energetické využití, ale k tomu není v ýR dostateþná kapacita
odpovídajících zaĜízení.
SmČsný komunální odpad je nejvČtším problémem pro plnČní cílĤ evropské smČrnice o
skládkování. ýR disponuje dostateþnou kapacitou vybavených skládek s pomČrnČ dlouhou
dobou životnosti. Pro odklon od skládkování není v ýR dostatek vhodných zaĜízení nejlépe
pro pĜímé energetické využití odpadĤ.
SWOT
Silné stránky
• rozvinutý systém tĜídČného sbČru a
recyklace papíru
• vysoké povČdomí obyvatel o nutnosti tĜídČní
a využívání odpadĤ
• rozvinutý oddČlený sbČr objemných odpadĤ
• þásteþnČ historicky zachovalé domácí
kompostování
PĜíležitosti
• vytváĜení vČtších územních integrovaných
systémĤ nakládání s odpady s technickým
vybavením ke zpracování bioodpadĤ
• vzdČlávání samospráv v Ĝízení OH
• ekonomické a jiné znevýhodnČní jiných
zpĤsobĤ nakládání s bioodpady a odpady
obsahujícími BR složku (odstraĖování,
spalování bez využití energie)
• stanovení podmínek pro provoz zaĜízení na
zpracování bioodpadĤ s ohledem
na
požadavky na výstupní produkty
• podpora využití kompostĤ v zemČdČlství
jako pĜírodních hnojiv, pĜípadnČ na
rekultivace apod.
• urychlená výstavba zaĜízení na energetické
využití smČsných KO
Slabé stránky
• chybČjící poptávka po výstupních produktech
kompostáren a bioplynových stanic
• rozdílná kvalita zpracovatelských zaĜízení a s
tím související nestabilnost kvality kompostĤ
a dalších produktĤ
• nedostateþné dotĜićování objemných odpadĤ
a jejich využívání
• chybČjící kapacita na energetické využití
smČsných a pĜípadnČ dalších odpadĤ
Hrozby
•
•
•
•
neplnČní závazkĤ ýR dle evropských
smČrnic díky liknavé podpoĜe výstavby
zaĜízení na energetické využití odpadĤ
bez vhodných a úþinných ekonomických
nástrojĤ nebude zajištČn odklon BRKO od
skládkování
díky nízké poptávce po produktech ze
zpracování komunálních bioodpadĤ bude
jejich sbČr a využití znaþnČ omezeno
podporou nevhodných technologií na využití
zejména smČsných KO bude omezeno jeho
koneþné využití
ϱϬ
3.3.3 Návrh opatĜení a nástrojĤ
ěada opatĜení a nástrojĤ, které by mČly vést ke zvýšení využití BRKO, je uvedena
v pĜedchozí kapitole 3.2. Jedná se pĜedevším o opatĜení související se vznikem a organizací
regionálních ISNKO a opatĜení na podporu oddČleného sbČru využitelných odpadĤ.
V následujícím textu jsou doplnČny návrhy dalších opatĜení.
RozšíĜení oddČleného sbČru bioodpadĤ a dalších druhĤ BRKO
•
Zavedení zákonné povinnosti oddČleného sbČru papíru od obcí a dalších pĤvodcĤ
(podrobnČ viz kap. 3.2.)
•
Podpora domácího kompostování vhodnými osvČtovými programy. Program bude
souþástí krajských POH a bude naplĖován ve spolupráci s obcemi.
•
Zavedení zákonné povinnosti obcí stanovit do r. 2015 vyhláškou systém oddČleného
sbČru bioodpadĤ rostlinného pĤvodu od obþanĤ (pĜíp. od pĤvodcĤ zapojených do systému
obce). Systém vychází z technických možností a zpĤsobu využití bioodpadĤ v obci ve
vazbČ na regionální ISNKO.
•
Obec zajistí využití oddČlenČ sebraných odpadĤ z veĜejné zelenČ. Tuto povinnost mĤže
plnit prostĜednictvím firem, které provádČjí údržbu zelenČ s tím, že bioodpad bude
zpracován (využit) ve vhodném zaĜízení, které mĤže být smluvním partnerem obce.
•
Zavedení zákonné povinnosti pro obce stanovit systém oddČleného sbČru objemného
odpadu od obþanĤ (sbČrné dvory, sbČrná místa, mobilní sbČr apod.). V rámci systému je
pak obec povinna zajistit dotĜídČní objemného odpadu na využitelné složky a jejich
následné využití v odpovídajících zaĜízeních.
•
Zákaz skládkování oddČlenČ sebraných bioodpadĤ nebo odpadĤ z údržby zelenČ. Je nutné
rovnČž stanovit pravidla pro využití upravených nebo zpracovaných bioodpadĤ (produktĤ
z nich) pro rekultivaci skládek (nepoužívat bioodpady jako provozní pĜekryvné vrstvy,
resp. technologické zabezpeþení skládek apod.) a také pravidla pro provoz zaĜízení na
zpracování bioodpadĤ, která jsou provozována v areálech skládek.
•
Skládkovací poplatek v dostateþné výši, který znevýhodní skládkování všech odpadĤ
vþetnČ tČch, které obsahují biologicky rozložitelnou složku. Výše poplatku se musí
rozvíjet s ohledem na rozvoj alternativních technologií zejména na využití smČsného KO.
ϱϭ
ZaþlenČní systému sbČru a zaĜízení na využití BRKO do regionálních ISNKO
•
Povinnou souþástí regionálních ISNKO bude systém sbČru a využití hlavních druhĤ
BRKO.
•
ZaĜízení na zpracování vhodných bioodpadĤ je vhodné budovat jako zaĜízení
regionálního významu s ohledem na ekonomiku provozu a možnosti následného využití
výstupních produktĤ.
•
Malá zaĜízení na zpracování bioodpadĤ vznikající a provozovaná v obcích je nutné
evidovat a stanovit pravidla pro jejich provozování s ohledem na požadovanou kvalitu
výstupních produktĤ a jejich následnou využitelnost. Bez zajištČní dlouhodobého (5-10
let) využití výstupních produktĤ není možné zaĜízení provozovat.
•
Souþástí všech regionálních ISNKO musí být zaĜízení na energetické využití zejména
smČsných komunálních odpadĤ. V pĜípadČ menších krajĤ lze uvažovat o zaĜízeních
nadregionálního významu, která jsou využívána více kraji.
Podpora využití výstupních produktĤ ze zpracování bioodpadĤ
•
Je nutné jasnČ definovat na úrovni státu zpĤsob podpory využití kompostĤ a digestátĤ
vyrobených z vhodných komunálních bioodpadĤ. Kompost lze využít zejména
v zemČdČlství pro zlepšení vlastností pĤd s nízkou retenþní vodní kapacitou.
•
Je nutné upĜednostĖovat využití výsledných produktĤ kompostování a anaerobního
rozkladu v zemČdČlství, pĜi rekultivacích, úpravách veĜejné zelenČ apod.
•
Druhy BRKO, které nejsou vhodné pro aerobní/anaerobní rozklad upravovat na palivo
nebo pĜímo energeticky využívat. S tím souvisí i pĜípadná podpora výroby elektrické
energie (pĜíp. tepla) z obnovitelných zdrojĤ, která je zabezpeþena prostĜednictvím
grantových výkupních cen a zelených bonusĤ.
•
ZajištČní podpory výstupĤ ze zpracování vybraných BRKO oznaþováním ekologicky
šetrných výrobkĤ (výrobky ze sbČrového papíru – lepenka, sešity, obálky, tašky, toaletní
papír, obaly, tepelnČ izolaþní materiály a ze dĜeva – brikety, kanceláĜský nábytek).
Statistika produkce a nakládání s BRKO
•
Zrevidovat metodiku pro výpoþet odklonu BRKO od skládkování v souladu s ovČĜením
plnČní cílĤ pro ýR. Základním pĜedpokladem pro revizi je úprava produkce BRKO
z roku 1995, stanovení produkce BRKO z novČ definovaného rozsahu komunálního
odpadu (viz kap. 3.1.2) a dále pak stanovení nakládání s BRKO produkovaného obcemi
(pĜíp. vþetnČ pĤvodcĤ zapojených do systému obce). Metodika je podrobnČji popsána
dále.
ϱϮ
•
OddČlenČ sbíraný papír z obcí je nutné evidovat pouze v podskupinČ 2001 a nikoliv 1501
(viz podrobnČji kap. 3.2.).
•
Je nutné jasnČ definovat zpĤsob a rozsah evidence odpadĤ z údržby veĜejné zelenČ a
zelenČ ze zahrad a nakládání s nimi (þást odpadĤ je pĜímo využívána specializovanými
firmami spíše jako vedlejší produkt, nikoliv jako odpad).
Energetické využití skládkového plynu z BRKO
S ohledem na investiþní a þasovou nároþnost výstavby zaĜízení na energetické využití BRKO
je nutno do doby zprovoznČní tČchto zaĜízení zajistit maximální využití energetického
potenciálu obsaženého v BRO i jinými zpĤsoby jako je výroba el. energie z obnovitelných
zdrojĤ energie, mezi nČž se Ĝadí také skládkový plyn.
Využitím skládkového plynu pro výrobu elektrické energie se zabývá zákon þ.180/2005 Sb. o
podpoĜe využívání obnovitelných zdrojĤ. Úþelem tohoto zákona je v zájmu ochrany klimatu
a ochrany životního prostĜedí podpoĜit využití obnovitelných zdrojĤ energie, zajistit trvalé
zvyšování podílu obnovitelných zdrojĤ na spotĜebČ primárních energetických zdrojĤ, pĜispČt
k šetrnému využívání pĜírodních zdrojĤ a k trvale udržitelnému rozvoji spoleþnosti.
Obnovitelnými zdroji se rozumí obnovitelné nefosilní pĜírodní zdroje energie, jimiž je také
energie skládkového plynu.
Dle platných právních norem je elektrická energie vyrobená ze skládkového plynu
vykupovaná jako energie vyrobená z obnovitelného zdroje. Z þehož vyplývá, že na
bioodpady podílející se na vzniku skládkového plynu, který slouží k výrobČ této elektrické
energie, je nutno pohlížet jako na obnovitelný zdroj. S ohledem na cíle ýR na zvyšování
podílu el. energie vyrobené z obnovitelných zdrojĤ energie je nutno maximalizovat využití
tohoto zdroje.
Z výše uvedeného vyplývá, že bioodpad doþasnČ uložený na skládce se promČĖuje v plyn
sloužící k výrobČ el. energie. V koneþném dĤsledku bioodpad podílející se na této konverzi je
pĜemČnČn v energii a není již tedy souþástí skládky. To znamená, že by nemČl být zapoþítáván
jako odstranČný bioodpad, ale naopak jako bioodpad, jenž byl energeticky využit.
Metodika výpoþtu množství BRKO využitých pro výrobu energie ze skládkového plynu je
zpracována SMO ýR a je pĜipravena k pĜípadné diskuzi o jejím dalším využití pro hodnocení
nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady v ýR.
ϱϯ
3.3.4 Stanovení odklonČní BRKO od skládkování
Pro ovČĜení plnČní cíle na omezení skládkování BRKO je nutné provést výpoþet v nČkolika
krocích:
1. Stanovení produkovaného množství biologicky rozložitelných odpadĤ v KO
2. Stanovení zpĤsobu nakládání s BRKO
3. Porovnání množství produkovaných a skládkovaných BRKO v klíþových letech se
základem z roku 1995
Pro veškeré výpoþty jsou používána pouze data ze zákonné evidence odpadĤ z ISOH,
provozovaného CENIA. Pro potĜeby odhadu plnČní cílĤ podle smČrnice o skládkování byla
dále použita prognóza produkce a nakládání s odpady v þasovém horizontu roku 2020, která
byla vypoþtena v kap. 1.3.
Stanovení produkce BRKO
Výpoþet produkce BRKO vychází z evidované produkce komunálních odpadĤ z obcí a to
vþetnČ odpadu podobného komunálním od pĤvodcĤ, kteĜí jsou zapojeni do systému obce. Do
produkce komunálních odpadĤ je zahrnuta i produkce obalových odpadĤ z obcí. Druhy
komunálních (a obalových) odpadĤ obsahujících biologicky rozložitelnou složku, vycházejí
z metodiky MŽP. Celková produkce tČchto odpadĤ je uvedena v tabulce þ.5.
Tabulka þ.5: Produkce odpadĤ obsahujících biologicky rozložitelnou složku
Kód
2005
2006
2007
odpadu
2008
2009
150101
75 773
31 435
40 726
46 968
50 649
200101
Papír a lepenka
91 626
85 913
103 287
105 723
113 845
200108
z kuchyní a stravoven
613
607
1 376
2 215
2 709
200110
OdČvy
320
338
350
321
355
200111
735
543
884
1 356
4 351
200138
DĜevo neuvedené pod þíslem
20 01 37
3 978
4 569
6 246
6 996
13 067
200201
72 433
75 808
79 628
98 873
120 123
200301
2 114 126
2 208 034
2 186 252
2 200 899
2 316 744
200302
Odpad z tržišĢ
3 275
3 383
3 127
2 719
2 502
200307
Objemný odpad
230 376
246 904
287 833
316 785
353 781
2 593 255
2 657 532
2 709 710
2 782 853
2 978 125
Celkem
Zdroj: ISOH
ϱϰ
Výše uvedené odpady obsahují rĤzný podíl biologicky rozložitelných materiálĤ. Tento podíl
je rovnČž urþen v metodice MŽP. Vychází z rozborĤ skladby komunálních odpadĤ a jeho
vlastností. Lze pĜedpokládat, že se podíl BRKO zvláštČ ve smČsném KO mĤže zvyšovat.
Celkovou produkci a podíl jednotlivých druhĤ odpadĤ ukazuje tabulka þ.6.
Tabulka þ.6: Produkce BRKO v r.2009
Kód
odpadu
podíl
BRKO
tuny
v%
150101
100%
50 649
3,3%
200101
Papír a lepenka
100%
113 845
7,5%
200108
100%
2 709
0,2%
200110
OdČvy
75%
266
0,0%
200111
75%
3 263
0,2%
200138
100%
13 067
0,9%
200201
100%
120 123
7,9%
200301
48%
1 112 037
73,0%
200302
Odpad z tržišĢ
75%
1 877
0,1%
200307
Objemný odpad
30%
106 134
7,0%
51%
1 523 969
celkem
Zdroj: ISOH
Obdobným zpĤsobem lze pak stanovit produkci BRKO v dalších letech.
Do produkce není zahrnut odpad podobný komunálnímu od pĤvodcĤ, kteĜí nejsou zapojeni
do systému obce. Vlastnosti a složení tohoto odpadu nejsou známy. Ostatní dĤvody byly
popsány v kap. 3.1.2 a dalších.
Stanovení zpĤsobu nakládání s BRKO
ObdobnČ jako v pĜípadČ produkce jsou použity údaje z ISOH. Nedostatkem souþasné
evidence nakládání s odpady je nerozlišení zpĤsobĤ nakládání s odpady od obcí a od
ostatních pĤvodcĤ. V ISOH jsou uvedeny souhrnné údaje za odpady skupiny 20 a skupiny
15. Pro potĜeby stanovení zpĤsobu nakládání s BRKO byly zpĤsoby nakládání (zejména
využití a skládkování) porovnány v nČkterých nejvýznamnČjších skupinách s jinými
datovými zdroji, které disponují údaji z obcí (EKO-KOM, a.s.). PĜi porovnání nebyly
zjištČny zejména pro papír a smČsný KO významné rozdíly oproti ISOH.
Pro vlastní výpoþet je nutná znalost množství skládkovaných BRKO. Údaje o skládkování
komunálních (a obalových) odpadĤ obsahujícími biologicky rozložitelnou složku ukazuje
tabulka þ.7.
ϱϱ
Tabulka þ.7: Skládkování jednotlivých druhĤ BRKO v r .2009
Kód
odpadu
v%z
produkce
tuny
150101
254
0,5%
200101
Papír a lepenka
571
0,5%
200108
238
8,8%
200110
OdČvy
19
7,3%
200111
482
14,8%
200138
3 523
27,0%
200201
4 884
4,1%
200301
983 669
88,5%
200302
Odpad z tržišĢ
1 752
93,4%
200307
Objemný odpad
96 544
91,0%
1 091 936
71,7%
celkem
Zdroj: ISOH
Lze tedy konstatovat, že ze stávající produkce biologicky rozložitelných komunálních
odpadĤ se skládkuje témČĜ 72 %. Mezi množstevnČ nejvýznamnČjší skupiny patĜí smČsný
KO (90% celkového skládkovaného množství BRKO) a objemný odpad (8,8% celkového
skládkovaného množství BRKO). Ostatní skupiny jsou z hlediska skládkování nevýznamné.
V praxi jsou tyto odpady využívány.
Stanovení míry skládkování BRKO v klíþových letech
Na základČ prognózy produkce a zpĤsobĤ nakládání s hlavními skupinami BRKO bylo
stanoveno pĜedpokládané množství skládkovaných BRKO v letech 2010, 2013 a 2020.
Odhadovaná množství byla porovnána s výpoþtem potenciálního požadovaného množství
skládkovaných BRKO s ohledem na jejich výskyt v r. 1995. Pro tento výpoþet byla použita
upravená metodika MŽP se základnou doplnČnou o þást odpadĤ ze zelenČ (dle studie
SLEEKO, 2010).
Porovnání pĜedpokládaného a požadovaného skládkovaného množství BRKO je uvedeno
v tabulce þ.8. Tabulka také ukazuje celkové množství KO s obsahem BRKO, které je nutné
odklonit od skládkování, aby byly plnČny požadavky smČrnice o skládkování.
Tabulka þ.8: Bilance odklonu BRKO od skládkování
2010
2013
2020
odpad z obcí uložený na skládky (v t)
2 432 217
2 365 320
1 519 236
z toho BRKO (v t)
1 155 213
1 271 388
825 476
limit skládkovaného množství BRKO (v t)
1 290 000
860 000
602 000
plnČní limitu (v t)
-134 787
411 388
223 476
VyjádĜeno v t KO
-283 784
765 356
411 293
Zdroj: ISOH, SLEEKO
ϱϲ
PĜedpokládané množství skládkovaného BRKO pĜedstavuje pouze BRKO z obcí a od
pĤvodcĤ, kteĜí jsou zapojeni do systému obce. Ve zpĤsobech nakládání se pĜedpokládá, že
využitelné složky jako papír, bioodpad pĤvodu, textil apod. budou využity recyklací,
kompostováním, anaerobní digescí a þásteþnČ energetickým využitím. U objemných odpadĤ
se pĜedpokládá jejich þásteþné dotĜídČní na využitelné složky. ýást objemných odpadĤ a
smČsných KO bude energeticky využita ve stávajících a novČ postavených spalovnách pĜíp.
jiných zaĜízeních na energetické využití. V roce 2020 se pĜedpokládá kapacita zaĜízení
urþených k pĜímému energetickému využití smČsných komunálních odpadĤ a objemných
odpadĤ (pĜípadnČ také energetické frakce z MBÚ) 2,36 mil. t. V odhadované kapacitČ jsou
zahrnuta jak stávající zaĜízení, tak i nová, která by mČla vzniknout do roku 2020. Pro potĜeby
výpoþtu se pĜedpokládá využití kapacity zaĜízení pro odpad ze systému obcí na 70%, což
pĜedstavuje cca 1,652 mil. t.
PĜi použití popsaného výpoþtu jsou požadavky na omezení skládkování BRKO plnČny pro
rok 2010. V roce 2013 se pĜedpokládá chybČjící kapacita na využití cca 411 tis. tun BRKO,
což pĜedstavuje cca 765 tis. t pĜedevším smČsných KO.
Cíle roku 2020 jsou splnitelné pouze pĜi urychlené výstavbČ zaĜízení s dostateþnou kapacitou
na energetické využití komunálních odpadĤ.
PĜi výpoþtu využitých BRKO je vhodné také zvážit zapoþítání þásti BRKO doþasnČ
uložených na skládkách a využitých jako bioplyn na výrobu tepla þi elektrické energie.
ϯ͘ϰ͘
/KKW
Pojmem bioodpad je v rámci této studie oznaþen odpad, který lze zpracovávat bČžnými
metodami aerobního nebo anaerobního rozkladu. Jedná se o odpad ze zelenČ nebo bioodpad
rostlinného, pĜíp. živoþišného pĤvodu, který je získáván oddČleným sbČrem a využíván jako
kompost nebo digestát a další produkty.
Bioodpad je v rámci skupiny biologicky rozložitelných komunálních odpadĤ, kromČ
recyklovatelných druhĤ jako je napĜ. papír, vhodný pro oddČlený sbČr a následné využití.
RovnČž tak tvoĜí skupinu odpadĤ, které lze minimalizovat v místČ jejich vzniku napĜ.
domácím kompostováním, mulþováním ploch veĜejné zelenČ apod.
Tato kapitola se zabývá návrhy na vhodný zpĤsob sbČru a dalšího zpracování bioodpadĤ.
Souþasná produkce bioodpadĤ z obcí je cca 123 tis. tun (rok 2009). Lze pĜedpokládat, že se
zavedením povinnosti oddČleného sbČru bioodpadĤ v obcích vzroste výraznČ jejich produkce,
þímž bude navýšena i celková produkce komunálních odpadĤ z obcí. Je žádoucí, aby se
oddČlenČ sebrané bioodpady skuteþnČ zpracovávaly a výsledné produkty dále využívaly napĜ.
v zemČdČlství, pĜi péþi o veĜejnou zeleĖ, rekultivacích apod.
ϱϳ
Cíle pro nakládání s bioodpady jsou popsány podrobnČ v kapitole þ. 3.3.
3.4.1 OddČlený sbČr BRKO
OddČlený sbČr BRKO na území obcí spoþívá v oddČleném sbČru papíru pĜípadnČ jiných
využitelných složek (textil, dĜevo) a pĜedevším v oddČleném sbČru bioodpadu. SbČr papíru a
jiných druhĤ BRO je souþástí problematiky sbČru a zpracování materiálovČ využitelných
složek KO a sbČru objemných odpadĤ (kap. 3.2 a 3.6). SbČr bioodpadu v obcích se
koncentruje do 3 základních zdrojĤ bioodpadu:
-
bioodpad z údržby veĜejných ploch
bioodpad z kuchyní a stravoven
bioodpad od obþanĤ
SbČr bioodpadu z údržby veĜejných ploch je pĜedevším sbČrem odpadu z údržby zelenČ.
V tomto pĜípadČ vzniká znaþné množství odpadĤ rostlinného pĤvodu, které se
mechanizovanČ shromažćuje a pĜípadnČ i mechanizovanČ nakládá a je pak odváženo
k využití. OĜezy z úpravy dĜevin jsou zpravidla na místČ štČpkovány z dĤvodĤ snížení
nákladĤ na dopravu a mnohdy i na místČ využívány k mulþování (podobnČ jako posekaná
tráva). ŠtČpka je þasto skladována a využívána také energeticky jako OZE. Náklady na
nakládání s odpadem z údržby veĜejných ploch jsou souþástí nákladĤ zahradnických firem a
stejnČ tak technické vybavení je v jejich vlastnictví. Odhaduje se, že množství tohoto odpadu
z obcí je nČkolikanásobnČ vČtší, než je v souþasnosti evidováno a do roku 2020 se jeho
zpracování s ohledem na rozvoj zaĜízení pro využití bioodpadu mĤže zvýšit až osminásobnČ.
Nakládání s bioodpady z jídelen a stravoven se Ĝídí specifickými pĜedpisy. Pouze vytĜídČný
kuchyĖský odpad rostlinného charakteru je možné zpracovávat spolu s ostatními bioodpady
za bČžných hygienických podmínek. S odpady z jídelen a stravoven s úþinností od 4.3.2011
by se mČlo zacházet jako s vedlejšími živoþišnými produkty podle NaĜízení Evropského
parlamentu a Rady þ. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živoþišného
pĤvodu a získané produkty, které nejsou urþeny k lidské spotĜebČ a o zrušení naĜízení þ.
1774/2002. Tzn. využívat þi odstraĖovat je ve speciálních zaĜízeních schválených podle podle
tohoto naĜízení (spalovny, bioplynové stanice, kompostárny). KuchyĖské zbytky z jídelen a ze
stravoven je možné pĜedávat pouze oprávnČným osobám, buć podle tohoto naĜízení nebo
podle zákona þ. 185/2001 Sb., o odpadech. Náklady na nakládání s odpadem z jídelen a
stravoven jsou souþástí nákladĤ provozovatelĤ tČchto služeb a stejnČ tak technické vybavení
je ve vlastnictví podnikatelských subjektĤ, které zajišĢují sbČr odpadĤ z kuchyní a stravoven.
SbČr bioodpadu od obþanĤ je pomČrnČ složitČjší. Podle zpĤsobu sbČru se mČní požadavky na
technické vybavení. OddČlený sbČr bioodpadu v obcích se mĤže provádČt:
-
sbČrnými nádobami na odpad
sbČrnými nádobami upravenými speciálnČ pro sbČr bioodpadu
ϱϴ
-
velkokapacitními kontejnery
prostĜednictvím sbČrných dvorĤ
pytlovým zpĤsobem
Vybavení obþanĤ nádobami na sbČr bioodpadu v pomČru 1:1 s nádobami na sbČr SKO
Je považováno za nejefektivnČjší zpĤsob sbČru, dosahující nejvyšší výtČžnosti a relativnČ
dobré kvality výstupního materiálu. Obsáhne jak odpad z kuchyní a z provozu domácností,
tak odpad ze zelenČ v zahradách. Pro objemný odpad ze zelenČ v obci, popĜ. ze zahrad
obþanĤ, je nutné doplnit sbČr ještČ dalším zpĤsobem – sbČrem prostĜednictvím sbČrných dvorĤ
þi sbČrem velkokapacitními kontejnery. Je také nejnároþnČjším zpĤsobem z hlediska
poĜizovacích nákladĤ na sbČrné nádoby, což za urþitých podmínek mĤže v koneþném
dĤsledku znamenat snížení nákladĤ na provoz systému. Jde o to, že v dĤsledku zavedení
oddČleného sbČru bioodpadu s frekvencí svozu 1x 14 dní je možné dosáhnout snížení
frekvence svozu SKO rovnČž na 1x 14 dní, tím sice nedochází k úspoĜe nákladĤ spojených
s jejich svozem, ale také nedochází k jejich výraznému zvýšení. Lze však dosáhnout úspory
nákladĤ ze skládkování. ýím vyšší bude poplatek za skládkování, tím vyšší vzniká úspora.
Výsledný efekt závisí na tom, kolik odpadu se dostane do systému sbČru bioodpadu a dále na
nákladech zpracování bioodpadu. Dosavadní zkušenost však ukazuje, že zavedení sbČru
bioodpadĤ zejména do zástavby rodinných domkĤ nebo do vilové zástavby má jen malý vliv
na snížení rĤstu smČsného komunálního odpadu. PĜi zavedení oddČleného sbČru obþané
odkládají do nádob na bioodpad pĜedevším odpad, který byl v minulosti kompostován
v domácích kompostech, þi jinak využit. V zástavbČ bytových domĤ je produkce využitelných
bioodpadĤ omezená.
Vybavení separaþních stání další nádobou vhodnou na sbČr bioodpadu
Nádoba na sbČr bioodpadu by mČla odpovídat podmínkám sbČru tohoto odpadu, svozové
technice a místním zvyklostem. V místech s dobĜe rozvinutým a akceptovaným systémem
separace se jedná o systém s relativnČ vysokou kvalitou sbČru. V lokalitách s vyšší
anonymitou (napĜ. sídlištČ) mĤže být udržení kvality velmi nároþné. Poþáteþní investice do
sbČrných nádob je v tomto pĜípadČ nižší, vzhledem k nižší výtČžnosti bioodpadu je však také
nižší úspora nákladĤ provozu systému. V lokalitách s hustou sídlištní zástavbou vyvstává také
prostorový problém s umístČním nádoby. Souþasná sbČrná stání již ve vČtšinČ sídlištních
lokalit nelze dále rozšiĜovat na úkor zelenČ þi parkovacích míst.
Velkokapacitní kontejnery urþené pro sbČr bioodpadu ze zelenČ
Systém je vhodný pro sbČr bioodpadu z údržby zelenČ v obcích a ze zahrad obþanĤ. Trvalé
rozmístČní kontejnerĤ vyžaduje velice dobrou osvČtu, a pak zaruþuje dobrý materiál pro
ϱϵ
kompostárny. V pĜípadČ, kdy není zajištČn dohled nad plnČním kontejnerĤ, vzniká nebezpeþí
odkládání odpadĤ všeho druhu vþetnČ nebezpeþných a vzniku þerných skládek. Systém témČĜ
nevytváĜí úsporu provozních nákladĤ, neboĢ nepostihuje odpad sbíraný doposud jako SKO.
Mobilní sbČr bioodpadu pomocí kontejnerĤ umístČných na omezenou dobu s dohledem
Systém je vhodný do vČtších obcí. Je relativnČ finanþnČ nenároþný jak na poĜízení kontejnerĤ,
tak provoznČ. Systém je spíše doplĖkovým zpĤsobem sbČru bioodpadu ze zelenČ, postihuje
omezené množství tohoto odpadu napĜ. pĜi jarních úklidech po zimním období, þi podzimních
úklidech po ukonþení vegetaþního období. Je však nutno zajistit kontrolu odkládaných
bioodpadĤ pĜítomností obsluhy, jinak hrozí zneužití kontejneru a odkládání i jiných odpadĤ
pĜedevším objemných.
SbČr bioodpadu do sbČrných pytlĤ
S ohledem na ekonomiku sbČru a zvýšené požadavky na úpravu bioodpadu pĜed zpracováním
(vysypání obsahu, rozdružení a odstranČní pytlĤ) se pytlový sbČr považuje spíše za doplĖkový
sbČr bioodpadĤ. V domácnostech mohou obþané ukládat bioodpad do malých sbČrných nádob
nebo do biodegradabilních sáþkĤ (objem nejþastČji do 10 l), jejich rozkladem pĜi aerobním
zpracování bioodpadu odpadá problém odstranČní balastního materiálu.
3.4.2 Koneþné zpracování BRKO
Kompostárna
Kompostárna je zaĜízením, které mĤže dobĜe pracovat pouze za zcela transparentního
vyjasnČní požadavkĤ ze strany orgánĤ životního prostĜedí, veterinárních úĜadĤ a hygieny.
Jako zásadní požadavek je plynulý odbyt kompostu. Na kvalitČ kompostu a zejména jeho
obchodovatelnosti závisí cena odpadu na vstupu do zaĜízení.
Hlavními vstupy do kompostáren jsou odpady z údržby zelenČ (tráva, listí, štČpky), odpady
rostlinného pĤvodu z kuchyní a stravoven, odpady ovoce a zeleniny, vybrané odpady
z potravináĜského prĤmyslu, využitelné þistírenské kaly, dĜevní suroviny. Hlavním výstupem
je kompost, který podle kvalitativních parametrĤ je využíván na zemČdČlské pĤdČ,
neprodukþních plochách, na rekultivace, sanace apod. Podíl hmotnosti vyrobeného kompostu
ze zpracovaných bioodpadĤ tvoĜí 60-70 %.
Z hlediska technologie kompostování lze kompostárny rozdČlit na:
-
kompostárny s volným kompostováním, vČtšinou v zakládkách (krechtech) a hromadách
nebo jde o tzv. plošné kompostování
ϲϬ
-
kompostárny s fermentaþními žlaby a halové kompostárny
kompostárny s nucenou aerací, jedná se o boxové kompostárny, kompostování
v plastových vacích (AG bag), kontejnerové kompostování, kompostování ve
fermentorech
PĜedpokládá se, že v souvislosti s omezováním množství BRKO ukládaných na skládky bude
intenzivnČji rozvíjeno kompostování oddČlenČ sebraných bioodpadĤ. Kompostárny budou
zpracovávat pĜedevším odpady z údržby zelenČ ve mČstech a ze zahrad obþanĤ, dále
bioodpady získané od dalších subjektĤ na území mČsta. Bioodpady z domácností budou
oddČlenČ sbírány v zástavbČ rodinných domĤ mČst a budou doplĖkem vstupních surovin do
zpracovatelských zaĜízení biologicky rozložitelných odpadĤ.
Anaerobní digesce
OddČlenČ sebrané bioodpady z kuchyní a stravoven, s ohledem na možnou kontaminaci
vedlejšími živoþišnými produkty (NaĜízení Evropského parlamentu a Rady þ. 1069/2009), je
vhodnČjší zpracovávat technologií anaerobního rozkladu (anaerobní digesce). Jedná se o
biodegradaþní proces, pĜi kterém je organická hmota rozkládána mikroorganismy za
nepĜístupu vzduchu v reaktorech, za optimálnČ Ĝízených podmínek (napĜ. obsah sušiny,
reakþní teplota, pH). Hlavním produktem této pĜemČny je energeticky využitelný bioplyn
(obsahující pĜibližnČ 55-70 % objemových metanu) na jedné stranČ a hnojivo, hygienicky
nezávadný kompost na stranČ druhé (digestát). V technologii je potĜeba poþítat se zaĜazením
stupnČ hygienizace odpadu. V ýR a v zemích EU je bioplyn využíván v kogeneraci ve
spalovacím motoru.
Z technologického hlediska lze anaerobní procesy rozdČlit na procesy mokré fermentace,
které jsou výraznČji rozšíĜeny v zemČdČlských provozech a procesy suché fermentace.
Procesy mokré fermentace jsou nároþnČjší na investice, jsou však schopné odebírat výraznČ
vČtší sortiment odpadĤ (odpady ze zelenČ, ze stravování, z potravináĜské výroby apod.).
Technologické zaĜízení je nároþnČjší na kvalitativní parametry vstupního materiálu.
Technologie suché cesty je vybavena jednodušším zaĜízením, které je schopné zpracovat i
materiál v horším stupni tĜídČní. Provoz tČchto zaĜízení není prozatím plnČ ovČĜen
v podmínkách zpracování komunálních odpadĤ v ýR.
Teoretický poþet zaĜízení, potĜebných ke zpracování oddČlenČ sbíraného bioodpadu z obcí
ukazuje tabulka þ.9.
Tabulka þ.9: Teoretická potĜeba zaĜízení pro zpracování oddČlenČ sebraných bioodpadĤ
*)
2009
2010
Množství bioodpadĤ z obcí
2013
*)
2020
*)
120 123
136 544
317 749
917 786
Poþet kompostáren nebo
40
6
60
200
Poþet anaerobních digescí (bioplyn.stanic)
12
2
18
60
*)
zaĜízení jsou stanovena jako pĜírĤstky nových zaĜízení oproti teoretickému stavu v roce 2009
ϲϭ
Pozn.: uvažuje se s kapacitou 3.000 t/rok pro jednu kompostárnu nebo 10.000 t/rok pro
zaĜízení na anaerobní digesci (bioplynovou stanici)
Domácí a komunitní kompostování
Domácí a komunitní kompostování by se mČlo rozšiĜovat pĜedevším v menších obcích, kde
není organizován oddČlený sbČr bioodpadu. ZpĤsoby by mČly být podporovány rĤznými
pobídkami ze strany obcí, napĜ. nákupem kompostérĤ a jejich zapĤjþením zdarma obþanĤm,
poradenskou þinností a jinak. Domácí kompostování se mĤže provádČt v kompostových
zakládkách, v boxech nebo kompostérech. Systém je vždy dobrovolnou aktivitou obþanĤ.
Komunitní kompostování je využitelné pro sídlištČ, kde jsou zelené plochy uzavĜené v
domovních blocích, pro zahrádkáĜské kolonie, pozemky základních škol, pro ekologická
stĜediska apod. Z technologického hlediska se pĜi komunitním kompostování využívají
kompostové zakládky i zastĜešené boxy. Jako mechanizaþní prostĜedek pĜi pĜekopávání
kompostu se využívá nakladaþ, v menším rozsahu i manuální pĜekopávání. Kompostárna
svou roþní kapacitou ménČ než 150 tun a množstvím na jednu zakládku menším než 10 tun
odpadĤ, náleží k tzv. malým zaĜízením. Taková zaĜízení mohou být provozována na základČ
kladného vyjádĜení obecního úĜadu obce s rozšíĜenou pĤsobností. Obec mĤže ve své
samostatné pĤsobnosti obecnČ závaznou vyhláškou obce stanovit systém komunitního
kompostování a zpĤsob využití zeleného kompostu na území obce.
ϯ͘ϱ͘
^D Ê|<KDhE>E1KW SmČsný komunální odpad pĜedstavuje asi 70 % z celkové produkce komunálních odpadĤ
z obcí. Je také nejvýznamnČjší složkou komunálních odpadĤ, obsahujících biologicky
rozložitelné odpady (79 % z celkového množství odpadĤ s BRKO). V roce 2009 bylo
vyprodukováno 2,317 mil. t smČsného KO z obcí.
PĜevládajícím zpĤsobem nakládání je odstraĖování skládkováním (cca 88 % v r. 2009). Ke
skládkování je používáno 185 skládek, pĜiþemž k ukládání odpadĤ kategorie O je k dispozici
148 skládek. Na skládkách vybavených zaĜízením na jímání a využívání bioplynu bylo v r.
2009 vyrobeno 86,8 MWh elektrické energie, která byla dodána do sítČ jako energie získaná
z obnovitelných zdrojĤ.
Asi 12% smČsného KO je spalováno s využitím energie ve tĜech spalovnách komunálních
odpadĤ. Jejich celková teoretická kapacita je kolem 660 tis. tun komunálních odpadĤ roþnČ.
Základní cíle vþetnČ navrhovaných opatĜení pro nakládání se smČsným komunálním
odpadem jsou uvedeny v kap. 3.3. Tato kapitola se zabývá návrhem vhodných zpĤsobĤ
využití smČsných komunálních odpadĤ a opatĜeními s tím souvisejícími. SmČsný komunální
odpad nelze v jeho základní podobČ recyklovat, ani kompostovat þi jinak biologicky
ϲϮ
využívat. Jediným vhodným zpĤsobem je energetické využití smČsných komunálních
odpadĤ.
3.5.1 Možnosti využití smČsných komunálních odpadĤ
V novém zákonČ o odpadech je nutné jasnČ definovat možnosti a vhodné zpĤsoby využití
smČsných komunálních odpadĤ a to s ohledem na celkové zvýšení využívání KO a omezení
skládkování. V následujícím textu je struþný pĜehled technologií, kterými lze smČsné KO
zpracovávat. Jedná se o:
-
klasické spalování
pyrolýzní spalování
plazmové spalování
spoluspalování
mechanicko-biologickou úpravu a nakládání s výstupními produkty
spoluspalování
Klasické spalování
-
-
Oxidaþní proces provázený produkcí tepelné energie. K základním fázím spalovacího
procesu náleží: sušení a odplynČní, pyrolýza a zplyĖování, oxidace (hoĜení plynĤ
vzniklých v pĜedcházejících fázích pĜi teplotách 800-1450 °C).
Technologie dlouhodobČ známá, ovČĜená, funkþní a umožĖující zpracovávat podle
potĜeby i vČtší množství rĤzných druhĤ komunálních odpadĤ.
Emisní limity jsou jednoznaþnČ urþeny evropskou legislativou. NejþastČji užívané
spalování na roštovém ohništi doplnČné o bČžnČ dostupné metody þištČní kouĜových
plynĤ, od tzv. suché metody po mokrou, s rezervou plní emisní limity a jsou považovány
za techniky BAT (nejlepší dostupná technika).
Pyrolýza
-
Termický rozklad látek bez pĜístupu vzduchu (teploty mezi 400-7000C). Výstupem je plyn
a pevný zbytek, tzv. pyrolýzní koks.
Technologie je vhodná pro zpracování odpadĤ s homogenními vlastnostmi napĜ. þistý
bioodpad rostl. nebo živ. pĤvodu. Využívá se napĜ. pro dĜevní odpad, biomasu apod.
Je nevhodná pro heterogenní smČsný KO (proces nelze stabilnČ udržet). V praxi se bČžnČ
nepoužívá.
ϲϯ
Plazma
-
-
Tepelný rozklad bez pĜístupu vzduchu pĜi vysokých teplotách (5000-15000 tis. 0C).
Výstupem je sklovitá anorganická struska a zplynČné organické látky, které je nutné pĜed
dalším použitím þistit.
Technologie je vhodná pro vysoce nebezpeþné odpady, explozivní odpad, jaderný odpad.
Jedná se o vysoce energeticky nároþný proces. Odpady se rozkládají velmi pomalu (100
kg KO/hod. oproti 15 000 kg KO/hod. v klasické spalovnČ).
Pro smČsný KO se v praxi bČžnČ nepoužívá.
Mechanicko-biologická úprava a nakládání s výstupními produkty
-
-
-
-
-
-
Není metodou využití odpadĤ. Odpad se technologií pouze mechanicky rozdČluje na
soustavČ sít a dalších zaĜízení na dvČ základní frakce, které se dále upravují dalším
dotĜídČním nebo biologickou stabilizací, sušením apod.
Vysoce výhĜevná nadsítná frakce tvoĜí cca 50-60% z celkového vstupního množství
odpadĤ. Podsítná frakce je velmi nekvalitní smČs odpadĤ þasto s nebezpeþnými
vlastnostmi a s vyšším obsahem biologicky rozložitelné složky.
VýhĜevnou frakci lze spalovat po další úpravČ ve vhodných fluidních kotlích. PĜípadnČ lze
omezenČ využít cementárny – palivo musí splĖovat podmínky pro limitní obsahy chloru,
musí mít stabilní vysokou výhĜevnost apod.
Podsítnou frakci, resp. její biologicky rozložitelnou þást lze stabilizovat (nejþastČji aerobní
rozklad na otevĜených zakládkách). Vzhledem k vysokým obsahĤm nežádoucích látek
nesplĖuje odpad bČžné podmínky pro uložení na skládky skupiny S-OO. Proto byla ve
vČtšinČ státĤ, kde se tato technologie používá, upravena þi spíše zmírnČna legislativní
opatĜení k ukládání tČchto odpadĤ na bČžné skládky.
V zahraniþí se pro energetické využití nadsítné frakce budují speciální „monozdroje“ s
parametry spaloven se zajištČným þištČním spalin. Podsítná frakce se skládkuje. Veškerá
tato zaĜízení mají velmi vysoké provozní náklady.
NČmecká vláda oznaþila MBÚ za chybný vývojový proces v OH. Stále další provozy
MBÚ krachují a ukonþují provoz.
Spoluspalování
-
Jedná se o spalování odpadĤ v bČžných teplárnách s roštovými nebo fluidními kotli na
uhlí nebo další tuhá paliva.
ReálnČ lze bez poškození technologie spalovat pouze upravené palivo z odpadĤ s ĜádnČ
definovanými a udržitelnými vlastnostmi. To lze vČtšinou jen pĜi použití homogenních
prĤmyslových odpadĤ, pĜíp. homogenizované a podrcené nadsítné frakce z MBÚ. Toto
palivo je vhodné pouze pro fluidní kotle.
ϲϰ
-
Vždy se jedná o spoluspalování odpadĤ, což v koneþném dĤsledku pĜi platné legislativČ
znamená zpĜísnČní emisních limitĤ pro teplárnu, která chce spoluspalování odpadĤ
provozovat.
3.5.2 Návrh na zajištČní využití smČsných komunálních odpadĤ
Podmínky pro energetické využívání komunálních odpadĤ stanoví evropská smČrnice o
odpadech, která byla v této þásti implementována do zákona o odpadech. Krom jiného musí
zaĜízení splĖovat podmínky energetické úþinnosti zaĜízení.
Pro zajištČní udržitelného provozu regionálních integrovaných systémĤ nakládání s odpady a
co nejvČtšího omezení skládkování se navrhuje:
•
Zajistit pĜímé energetické využití zejména smČsných komunálních odpadĤ ve spalovnách
s požadovanou energetickou úþinností zaĜízení. Spalovny budou klíþovými zaĜízeními
regionálních integrovaných systémĤ nakládání s odpady.
•
V pĜípadČ spaloven je kladen dĤraz na maximalizaci využití odpadĤ a to vþetnČ
výstupních produktĤ ze spalovny (napĜ. škvára apod.).
•
V pĜípadČ zajištČní dlouhodobého (min. 10-15 let) a kontinuálního energetického využití
vysoce výhĜevné nadsítné frakce z mechanicko-biologické úpravy odpadĤ (pĜípadnČ
jejích alternativ) v odpovídajícím spalovacím zaĜízení s ohledem na ochranu ovzduší a
životního prostĜedí lze zaþlenit technologii mechanicko-biologické úpravy do ISNO.
Stabilním a kontinuálním zaĜízením nejsou z pohledu udržitelnosti ISNO cementárny a
podobné výrobní provozy zamČĜené na spoluspalování odpadĤ.
•
Pro zaþlenČní MBÚ do ISNO je nutné také stanovit, kromČ dlouhodobého zajištČní
energetického využití nadsítné frakce, pravidla pro stabilizaci a následné bezpeþné
odstraĖování podsítné frakce.
3.5.3 Nástroje na podporu energetického využití komunálních odpadĤ
Mezi hlavní nástroje na podporu energetického využití smČsných komunálních odpadĤ lze
zaĜadit:
•
Poplatek za skládkování s dostateþnou progresí, který bude zohledĖovat rozdíl nákladĤ na
využití a odstranČní odpadĤ (blíže kap. 5). Lze jej uplatnit na všechny materiály a odpady
vstupující do skládky bez þásti materiálĤ používaných na technologické zajištČní provozu
skládek.
ϲϱ
•
Státem urþené bonusy za využití odpadĤ jako obnovitelného zdroje paliv nebo
garantované výkupní ceny tepla þi elektrické energie vyrobené z komunálních odpadĤ.
•
Použití výnosĤ z poplatku za skládkování na rozvoj regionálních ISNO se zamČĜením na
zajištČní využití KO.
•
Potenciální zákaz skládkování odpadĤ nebo všech odpadĤ obsahujících biologicky
rozložitelnou složku. Zákaz lze uplatnit až pro období po vybudování všech potĜebných
zaĜízení na energetické využití odpadĤ v rámci regionálních ISNO.
Ekonomické a další nástroje jsou podrobnČji popsány v kap. 4. a 5.
ϯ͘ϲ͘
/sEK^dE^<KWz
Živnostenský odpad lze definovat jako odpad podobný svými vlastnostmi odpadĤm
komunálním. Jedná se o odpad z nevýrobní þinnosti právnických a fyzických osob
oprávnČných k podnikání. Tento odpad mĤže tvoĜit kolem 30 % všech komunálních odpadĤ
produkovaných obcí, ve mČstech s vČtším zastoupením ostatních pĤvodcĤ to mĤže být až 50%
celkové produkce KO.
-
Podle zákona o odpadech (§17, odst.6) mohou pĤvodci produkující odpad podobný
komunálnímu na základČ smlouvy s obcí využít systému nakládání s KO zavedeného obcí.
Smlouva musí být písemná a musí obsahovat sjednanou cenu. V praxi tuto možnost pro
zaþlenČní živnostníkĤ do svého systému používá cca 32 % všech obcí v ýR. Jedná se
pĜitom až na výjimky o menší obce do 4 tis. obyvatel.
-
Podle provedených prĤzkumĤ více než dvČ tĜetiny živnostníkĤ nezná svoje povinnosti ze
zákona o odpadech a domnívá se, že o odpady se má starat obec. VČtšina menších
pĤvodcĤ využívá tedy systém obce nelegálnČ. Pro obce to znamená zvýšené náklady se
zajištČním provozu OH.
-
NejvČtší pĜekážkou pro jednoduché zapojení pĤvodcĤ jsou vyšší nároky na administrativu,
nejasný pĜehled podnikajících osob na území obce a vyšší nároky na kontrolu pĤvodcĤ ze
strany obcí.
ϲϲ
3.6.2 Principy a cíle nakládání s živnostenskými odpady
Cíle a principy Ĝešení nakládání s živnostenskými odpady v rámci obecních systémĤ jsou
stanoveny s ohledem na akceptovatelnou legalizaci užití obecních systémĤ nakládání s KO
živnostníky a dostateþnou kontrolu zajištČní využití pĜípadnČ odpovídajícího odstranČní
živnostenských odpadĤ.
Cíle jsou následující:
•
•
•
•
•
Legalizace stávajícího stavu využívání obecních systémĤ nakládání s KO živnostníky
Získání finanþních prostĜedkĤ na úhradu nákladĤ obce spojených s organizací OH
Omezení administrativní zátČže menších pĤvodcĤ (omezení evidence odpadĤ, smluv
apod.)
Zjednodušení administrativy spojené se zapojením pĤvodce do systému obce
Zlepšení poĜádku v obcích (omezení nelegálních živnostenských skládek v okolí
veĜejných sbČrných míst)
Principem je stanovení zákonné povinnosti pro obce stanovit systém nakládání s komunálním
odpadem i pro živnostníky, kteĜí se mohou pĜi splnČní pĜíslušných podmínek obce zapojit do
obecního systému. K tomu se pĜedpokládá existence zákonné povinnost živnostníkĤ se zapojit
do obecních systémĤ s odpady podle podmínek stanovených obcí.
3.6.3 Návrh Ĝešení
Pro nastavení funkþního systému zapojení živnostníkĤ do systému nakládání s KO v obcích je
nutné stanovit technické a organizaþní podmínky, provést zmČny v administrativČ
odpadového hospodáĜství. Je také nutné jednoznaþné vymezit provozované živnosti na území
obce s ohledem na produkci odpadĤ. Souþástí celého Ĝešení je také dĤsledná kontrolní þinnost.
Navrhujeme právnČ upravit:
-
Obec je povinna stanovit místa pro odkládání vybraných odpadĤ podobných
komunálním pro pĤvodce, zapojené do systému obce.
Obec stanoví zpĤsob sbČru vybraných druhĤ odpadĤ podobných komunálním (minimálnČ
však pro oddČlený sbČr papíru, plastĤ, skla, kovĤ) pro zapojené pĤvodce. Pro zajištČní
sbČru lze použít kombinaci veĜejné sbČrné sítČ a speciálnČ pĜistavených sbČrných
prostĜedkĤ.
-
Obec stanoví vyhláškou systém nakládání s komunálními a jim podobnými odpady
pro obþany a podnikající fyzické nebo právnické osoby, zapojené do obecního
systému nakládání s odpady.
ϲϳ
-
Obec stanoví vyhláškou zpĤsob zpoplatnČní podnikajících fyzických nebo
právnických osob, zapojených do obecního systému nakládání s odpady.
Výhodou stanovení systému vyhláškou je, že odpadá nutnost uzavírání smluv
s jednotlivými živnostníky, kteĜí se zapojí do systému obce podle podmínek stanovených
vyhláškou. PĤvodce se pouze pĜihlásí na pĜíslušném obecním úĜadČ jako úþastník systému
a poplatník (a plátce) stanoveného poplatku, který mu obec vypoþítá podle vyhlášky.
Obec musí stanovit jasné podmínky pro pĜijetí pĤvodcĤ do systému (vymezit druhy
odpadĤ, typy živností, které lze zapojit, zpĤsob sbČru a svozu odpadĤ od pĤvodcĤ apod.).
-
PĤvodce odpadĤ jako podnikající fyzická nebo právnická osoba (vyjma obcí), který
produkuje na území obce odpad podobný komunálnímu odpadu, je povinen se
zapojit do obecního systému nakládání s odpady podle podmínek stanovených obcí.
Zapojení živnostníkĤ by mČlo být vázané na skuteþnou provozovnu, kde dochází k vlastní
þinnosti živnostníka a tím i k produkci odpadĤ.
Pro odpady, které nebude možné odevzdat do systému obce, je živnostník povinen
postupovat podle zákona o odpadech a zajistit správné nakládání s odpady (napĜ.
oprávnČnou osobou dle zákona o odpadech).
Ostatní pĤvodci, kteĜí nesplní podmínky pro zapojení do obecního systému nakládání
s odpady, zajišĢují nakládání se svými odpady samostatnČ dle zákona o odpadech.
PĤvodce je povinen dodržovat pravidla pro nakládání s odpady v rámci obecního systému.
RovnČž je povinen platit obci poplatek dle pravidel stanovených vyhláškou.
-
PĤvodce, zapojený do obecního systému nakládání s odpady, nevede prĤbČžnou
evidenci a nemá ohlašovací povinnost k tČm druhĤm odpadĤ, se kterými je
nakládáno v rámci obecního systému.
Odpady pĤvodcĤ, kteĜí jsou zapojeni do obecního systému, jsou prĤbČžnČ evidovány jako
souþást odpadĤ obce. Obec, pokud splĖuje zákonné podmínky, zahrnuje tyto odpady do
plnČní ohlašovací povinnosti.
Pro ostatní druhy odpadĤ, se kterými se nelze zapojit do obecního systému, vede pĤvodce
prĤbČžnou evidenci a plní povinnosti s tím spojené.
ϲϴ
3.6.4 OpatĜení
Stanovení druhĤ odpadĤ, které lze zapojit do obecního systému
- PĜi stanovení druhĤ odpadĤ pro pĤvodce je nutné upĜednostnit odpady, které jsou dále
využitelné.
- PovinnČ bude systém stanoven pro odpady papíru, plastĤ, skla a kovĤ z podskupiny 20 01
dle katalogu odpadĤ, pĜípadnČ podskupiny 15 01.
- SmČsný komunální odpad mĤže obec zapojit dle zvážení.
- Obec mĤže stanovit i další druhy odpadĤ, se kterými se mĤže pĤvodce zapojit. SouþasnČ
stanoví podmínky pro nakládání s nimi.
ZajištČní dostateþné vybavenosti obce pro sbČr urþených odpadĤ od pĤvodcĤ
-
-
V závislosti na odhadované produkci jednotlivých zapojených pĤvodcĤ stanoví obec
podmínky, ze kterých mohou zapojení pĤvodci využívat pro odložení vybraných druhĤ
odpadĤ veĜejnou sbČrnou síĢ (vČtšinou sbČrné nádoby nebo pytle, pĜíp. sbČrný dvĤr).
Pro zapojené pĤvodce s vyšší produkcí vybraných odpadĤ stanoví obec podmínky, za
kterých mĤže obec pĜistavit k provozovnČ pĤvodce samostatné sbČrné nádoby (pĜíp. jiné
sbČrné prostĜedky).
Stanovení typĤ živností, které lze zapojit do systému obce
-
-
-
-
Bude vypracována podrobná metodika s využitím výsledkĤ výzkumných úkolĤ
zamČĜených na stanovení mČrných produkcí hlavních druhĤ odpadĤ u základních typĤ
živností.
PĤvodce (živnostník) pĜedkládá pĜi zapojení do obecního systému výpis z evidence
odpadĤ, ze kterého je patrná produkce všech jeho odpadĤ z pĜedcházejícího kalendáĜního
roku, vztahující se na provozovnu, která je umístČna na území obce.
Pokud pĤvodce (živnostník) evidenci nepĜedloží, bude jeho produkce vypoþtena na
základČ stanovené metodiky.
Od úþinnosti nového zákona o odpadech se pĜedpokládá povinné zapojení drobných
živnostníkĤ (OSVý pracující nejþastČji doma), malých obchodĤ, restaurací a nČkterých
typĤ služeb (ubytování apod.)
Výþet typĤ živností se bude rozšiĜovat na základČ odborných zjištČní.
Obec mĤže do systému zapojit i další druhy živností, které si sama urþí a stanoví
podmínky pro nakládání s jejich odpady, které by mČly být podobné komunálním.
PĜihlášení pĤvodce do obecního systému nakládání s odpady
-
Obec stanoví ohlašovací období (nejþastČji spojené s obdobím pro výbČr poplatkĤ).
V ohlašovacím období se všichni pĤvodci živností, pro které je zapojení povinné podle
vyhlášky obce, pĜihlásí na obecním úĜadČ v obci, kde je umístČna provozovna nebo kde
ϲϵ
-
-
pĤvodce podniká. PĤvodce specifikuje, zda aktivnČ podniká nebo má pozastavenou
živnost.
Obec vymČĜuje pĜi pĜihlášení poplatek dle pravidel stanovených ve vyhlášce.
Obec po ukonþení ohlašovacího období provede kontrolu pĤvodcĤ dle evidence
podnikajících osob. VymČĜuje pak poplatek pĤvodcĤm, kteĜí se ve stanoveném období
pĜihlásili, resp. kteĜí nezmČnili svou registraci z minulého období.
Veškeré zmČny ve stavu podnikání hlásí pĤvodce obci, jinak ta má právo vymáhat
poplatek za úþast v systému nakládání s odpady platebním výmČrem.
Evidence podnikajících osob
-
PrávnČ bude stanovena povinnost pro živnostenské úĜady vždy 1x roþnČ na poþátku roku
pĜedat obcím evidenci podnikajících fyzických a právnických osob s uvedením typu
živnosti na území obce.
ZpoplatnČní pĤvodcĤ, zapojených do obecního systému nakládání s odpady
-
Obec stanoví vyhláškou poplatky pro živnostníky, kteĜí se musí povinnČ zapojit do
systému obce.
Poplatek se odvíjí od výše místního poplatku pro obyvatele obce.
Od úþinnosti nového zákona o odpadech mĤže být poplatek pro zapojené pĤvodce
stanoven až na 10ti násobek místního poplatku.
Obec mĤže živnostníky zpoplatnit jen souþasnČ se zpoplatnČním obyvatel obce.
Výše poplatku bude zohledĖovat také zpĤsob sbČru odpadĤ (využití veĜejné sbČrné sítČ
nebo samostatné sbČrné nádoby dodané obcí) .
RozšíĜení kontrolní pravomoci obcí
-
Obcím bude dána možnost, kromČ již stávající kontroly zajištČní nakládání s odpady
vþetnČ možnosti uplatnČní sankcí, také kontrolovat, zda pĤvodce, který není zapojen do
systému obce, vede evidenci produkce a zpĤsobĤ nakládání s odpady dle zákona o
odpadech. Vedení evidence je v praxi lépe prokazatelné, než to, zda pĤvodce využívá
obecní systém nakládání s odpady neoprávnČnČ, pokud pĤvodce neprokáže, že spadá do
kategorie pĤvodcĤ zapojených povinnČ svými odpady do systému obce.
ϯ͘ϳ͘
W dE|K Zs|ZK<p^h<KEEKh/sKdEK^d1
Z analytické þásti jednoznaþnČ vyplývá, že institut zpČtného odbČru se v ýR osvČdþil jako
vhodný ekonomický, organizaþní a informaþní nástroj pro uplatnČní odpovČdnosti výrobcĤ
za výrobky, které uvádí na trh. MČsta a obce, které se zapojily do systémĤ zpČtného odbČru,
mají možnost tímto zpĤsobem zdokonalit vlastní systémy pro nakládání s komunálními
ϳϬ
odpady na svém území a uspoĜit významné finanþní prostĜedky, které dĜíve vynakládaly
zejména na zajištČní zpracování a materiálového využití.
Cíle dalšího rozvoje zpČtných odbČrĤ v ýeské republice jsou následující:
-
Odstranit legislativní nedostatky, které vytváĜí bariéry pro další úspČšný rozvoj zpČtných
odbČrĤ.
VytvoĜit obecná pravidla platná pro všechny komodity podléhající zpČtnému odbČru,
definovat jednoznaþnČ práva a povinnosti všech subjektĤ úþastnČných na systémech
zpČtných odbČrĤ.
Zlepšit podmínky pro spolupráci kolektivních systémĤ a obcí.
3.7.1 Hlavní principy
Zvážit plánované pĜevedení zpČtného odbČru výrobkĤ do režimu nakládání s odpady
Úvahy o zavedení režimu nakládání s odpady jsou motivovány zejména údajnou
nekompatibilitou legislativního Ĝešení zpČtných odbČrĤ s definicí odpadu dle evropské
smČrnice o odpadech. Z praktického pohledu je nČkdy kritizována nedostateþná evidence
nakládání s použitými výrobky. Na druhé stranČ za celou dobu existence režimu zpČtného
odbČru (od roku 2002) toto nikdy nebylo pĜedmČtem kritiky ze strany pĜíslušných orgánĤ
Evropské unie. Problémy nedostateþné evidence je možné zlepšit upĜesnČním legislativních
požadavkĤ. Neuvážené pĜevedení zpČtného odbČru do režimu nakládání s odpady by mohlo
mít za následek zvýšení nákladĤ na shromažćování a pĜepravu použitých výrobkĤ a
neúmČrné zvýšení administrativních nárokĤ na provozovatele míst zpČtného odbČru. Je tedy
nutné zvážit a vyhodnotit, jaký efekt by pĜineslo pĜevedení zpČtného odbČru výrobkĤ do
režimu odpadĤ a to s ohledem na zachování jeho funkþnosti a efektivnosti. Zejména by
nemČly být vytvoĜeny administrativní a technické bariéry pro zapojení co nejvČtšího poþtu
subjektĤ do zpČtného odbČru. Vhodným mechanismem je tak zavedení jednoduché evidenþní
povinnosti pro zpČtnČ odebrané výrobky.
Problematiku zpČtného odbČru použitých výrobkĤ Ĝešit samostatným zákonem nebo
samostatnou hlavou zákona o odpadech
NČkteré specifické oblasti životního cyklu výrobkĤ (napĜíklad podmínky pro uvádČní
výrobkĤ na trh, organizaþní a ekonomické zajištČní zpČtných odbČrĤ) nejsou kompatibilní
s celkovým zamČĜením, koncepcí a obsahem zákona o odpadech. Vznikají tak problémy
v oblasti definic a zejména pĜi kontrolní þinnosti.
ϳϭ
3.7.2 Specifikace komodit
Zachovat povinnost zpČtného odbČru pro elektrická a elektronická zaĜízení, baterie,
akumulátory a pneumatiky.
V pĜípadČ elektrických a elektronických zaĜízení, baterií a akumulátorĤ se v ýR jedná o
nezbytnou implementaci požadavkĤ pĜíslušných evropských smČrnic. Navíc u nás již došlo
k úspČšnému vytvoĜení a rozvoji kolektivních systémĤ.
Povinnost zpČtného odbČru pneumatik není sice založena evropskou smČrnicí, nicménČ
v nČkterých státech je povinnost zpČtného odbČru stanovena národní legislativou nebo
dobrovolnou dohodou – celkem se jedná asi o polovinu státĤ EU. Zachování povinnosti
zpČtného odbČru pneumatik v ýR je ve veĜejném zájmu zvýšení ochrany a þistoty životního
prostĜedí - použité pneumatiky stále tvoĜí významný podíl z odpadĤ na þerných skládkách na
celém našem území. Nezbytným pĜedpokladem pro zajištČní efektivity zpČtného odbČru
pneumatik je vytvoĜení právního nároku mČst a obcí na zapojení do systémĤ zpČtného odbČru
výrobcĤ.
RozšíĜit povinnost zpČtného odbČru na motorová vozidla s ukonþenou životností (VUŽ)
OdpovČdnost výrobcĤ za vozidla s ukonþenou životností je jednoznaþnČ dána smČrnicemi
2000/53/ES, 2002/151/ES a 2005/293/ES. Tato odpovČdnost se vztahuje na oblasti
organizaþního zajištČní sbČru a recyklace autovrakĤ, finanþní zajištČní tČchto þinností a
dostateþné informování koneþných uživatelĤ. OddČlené legislativní Ĝešení pro VUŽ nemá
tedy žádné opodstatnČní a rozšíĜením režimu zpČtného odbČru i na VUŽ by mČlo dojít ke
zlepšení situace zejména v oblasti jejich sbČru a materiálového využití.
Zrušit povinnost zpČtného odbČru pro minerální oleje
SmČrnice EU upravuje povinnosti v oblasti sbČru a nakládání s odpadními oleji aniž by
zavádČla u této komodity princip odpovČdnosti výrobcĤ. Proti Ĝešení problematiky olejĤ
formou zpČtného odbČru svČdþí následující argumenty: VČtšina odpadních olejĤ je
v souþasné dobČ vyĜazována pĤvodci odpadĤ (autoservisy) a nikoliv spotĜebiteli. Nakládání
s použitými oleji ve fázi sbČru, shromažćování, skladování a pĜepravy si vyžaduje vzhledem
k jejich konzistenci zachování striktního odpadového režimu, rizika kontaminace životního
prostĜedí pĜi nesprávném nakládání s použitými oleji jsou nepomČrnČ vyšší než v pĜípadČ
ostatních komodit.
ϳϮ
3.7.3 Povinnosti výrobcĤ a dovozcĤ
Zavést povinnou registraci všech výrobcĤ
Cílem je registrovat výrobce, kteĜí mají povinnost zpČtného odbČru a evidovat jakým
zpĤsobem zajišĢují plnČní této povinnosti. Toto opatĜení by mČlo znaþnČ snížit riziko
tzv. free-riderĤ a zjednodušit kontrolu výrobcĤ. Za tímto úþelem by mČl být vytvoĜen a
zveĜejnČn Seznam výrobcĤ všech komodit s povinností zpČtného odbČru. V rámci zápisu do
Seznamu bude rozlišeno, pro jaké komodity je výrobce do Seznamu zapsán a zda u dané
komodity (þi její þásti) plní svoje povinnosti individuálnČ, solidárnČ þi kolektivnČ (a v rámci
jakého kolektivního systému). PĜi zápisu bude vydáno výrobci evidenþní þíslo jeho zápisu
v Seznamu. Evidenþní þíslo bude vhodné uvádČt ve všech obchodních dokumentech (napĜ.
smlouvy, objednávky, faktury). Poslední prodejce a distributor je povinen ovČĜit, že prodává
výrobky od výrobce zapsaného v Seznamu, v pĜípadČ, že tuto skuteþnost pĜi kontrole nemĤže
prokázat, má se za to, že je výrobcem sám a vztahují se na nČj všechny povinnosti dle
zákona.
Umožnit kolektivní plnČní pouze prostĜednictvím k tomu oprávnČných osob
Kolektivní plnČní je velmi specifickou formou plnČní zákonem uložených povinností. I pro
tuto formu je potĜeba zachovat možnosti dĤsledné kontroly ze strany státu. Proto by výrobce
mČl plnit kolektivnČ povinnosti spojené se zpČtným odbČrem jen prostĜednictvím
kolektivního systému, kterému je pro danou komoditu þi její þást vydáno oprávnČní ze
strany MŽP.
Stanovit rozdČlení odpovČdnosti za zpČtný odbČr mezi výrobcem a kolektivním
systémem
Cílem opatĜení je umožnit pĜevedení co nejvíce povinností v oblasti zpČtného odbČru
z výrobce na kolektivní systém. NicménČ je potĜeba zachovat odpovČdnost výrobce pro
pĜípadné neplnČní povinností ze strany kolektivního systému. Toto by mČlo výrobce
motivovat k odpovČdnému výbČru kolektivního systému a k tomu, aby se zajímali o þinnost a
dosahované výkony kolektivního systému. Kolektivní systémy by mČly být tvoĜeny pro
zmírnČní administrativních a finanþních dopadĤ povinností zpČtného odbČru, nikoli pro
zbavení se individuální odpovČdnosti.
Uložit všem výrobcĤm povinnost zajišĢovat veĜejné informaþní kampanČ
OdpovČdnost za úplné a dostateþné informování koneþných uživatelĤ je nedílnou souþástí
principu odpovČdnosti výrobcĤ, kteĜí mají v této oblasti nezastupitelnou roli. Na
informaþních kampaních se musí podílet všechny subjekty uvádČjící dané výrobky na trh
z dĤvodu zachování rovných podmínek pro jejich podnikání.
ϳϯ
Požadavky na výrobky uvádČné na trh
Zamezit vytváĜení jakýchkoliv požadavkĤ nad rámec pĜedpisĤ EU
Cílem tohoto opatĜení je vytváĜet v ýR pĜíznivé podnikatelské prostĜedí. PĜi uvádČní výrobkĤ
na trh jsou jakákoliv národní specifika nežádoucí a pro výrobce nesplnitelná aniž by
docházelo ke zvyšování administrativní a finanþní zátČže. Navíc otázky zachování
jednotného tržního prostoru v rámci EU jsou intenzivnČ sledovány Evropskou komisí.
3.7.4 Kolektivní systémy
Vzhledem k tomu, že je prostĜednictvím kolektivních systémĤ poskytována veĜejná služba, je
klíþové zajistit transparentnost a kontrolu hospodaĜení kolektivních systémĤ a upevnit dĤvČru
výrobcĤ a spotĜebitelĤ v kolektivní plnČní.
JednoznaþnČ definovat podmínky pro zakládání kolektivních systémĤ
Zakladatelé kolektivních systémĤ budou pouze výrobci pĜíslušných vybraných výrobkĤ.
Podíl žádného z výrobcĤ na základním kapitálu by nemČl pĜesáhnout 33 %. ZároveĖ by se
nemČlo jednat o výrobce bagatelní þi „úþelové“, proto je vhodné stanovit jejich minimální
podíl na trhu (napĜ. absolutnČ, tj. minimálním poþtem ks þi hmotností pĜíslušných vybraných
výrobkĤ, které zakladatelé kolektivního systému uvádČjí na trh).
Zajistit dohled státu nad kolektivními systémy
Kolektivní systémy by mČly být provozovány výhradnČ na základČ oprávnČní vydaného
Ministerstvem životního prostĜedí, s možností odnČtí pĜi závažném porušení zákonných
povinností. Podmínkou vydání oprávnČní bude doložení splnČní podmínek uložených
zákonem kolektivnímu systému a pĜedložení „autorizaþního“ projektu.
3.7.5 Financování zpČtného odbČru
PodrobnČ definovat rozsah a funkci pĜíspČvkĤ výrobcĤ do kolektivních systémĤ
PĜíspČvkem výrobce se rozumí finanþní þástka nutná k úhradČ nákladĤ zpČtného odbČru,
zpracování, využití a odstranČní použitých výrobkĤ a informaþních kampaní výrobce
v daném þasovém období. PĜíspČvky vybírá provozovatel kolektivního systému od výrobcĤ
pĜedem tak, aby byly v plné výši kryty jeho budoucí závazky souvisící se zajištČním
financování zpČtného odbČru, zpracování, využití a odstranČní použitých výrobkĤ a
informaþních kampaní výrobce. Z dĤvodu specifické funkce kolektivních systémĤ (zajištČní
veĜejné služby) je nezbytnČ nutné osvobození pĜíspČvkĤ výrobcĤ do oprávnČného
ϳϰ
kolektivního systému od danČ z pĜíjmu na stranČ kolektivního systému, a to u všech komodit
podléhajících zpČtnému odbČru.
PovinnČ vytváĜet úþetní i hotovostní rezervy na budoucí likvidaci výrobkĤ uvedených
na trh v ýR
Cílem tohoto opatĜení je zajistit, aby na trhu neexistovaly tzv.“osiĜelé výrobky“, s nimiž není
spojena povinnost zpČtného odbČru konkrétního výrobce, pĜípadnČ kolektivního systému a u
nichž splnČní povinnosti zpČtného odbČru nebude nikdo financovat. Výše rezervy bude
záviset na životním cyklu konkrétního výrobku. IndividuálnČ plnící výrobci a výrobci plnící
na základČ vzájemné dohody budou vytváĜet výše zmínČnou rezervu samostatnČ v rámci
svého úþetnictví. Za splnČní tohoto požadavku v pĜípadČ kolektivnČ plnících výrobcĤ bude
považováno odvedení pĜíspČvku do kolektivního systému, který sám pokrývá zajištČní rizik.
3.7.6 ZpĤsob zajištČní zpČtného odbČru
Stanovit výrobcĤm a kolektivním systémĤm minimální dostupnost míst zpČtného
odbČru
Cílem opatĜení je zajistit takové pokrytí území ýR, které umožní spotĜebitelĤm a koneþným
uživatelĤm co nejjednodušší vracení použitých výrobkĤ ke zpČtnému odbČru. Dosažení
minimální dostupnosti míst zpČtného odbČru do urþitého termínu by mČlo být jednou
z podmínek pĜi udČlování oprávnČní kolektivním systémĤm.
Stanovit výrobcĤm a kolektivním systémĤm minimální úþinnosti zpČtného odbČru a
materiálového využití
Dosažení minimálních úþinností zpČtného odbČru a materiálového využití je obvykle
závazkem ýeské republiky, který vyplývá z pĜíslušných smČrnice EU. Stanovení
minimálních kvót výrobcĤm a kolektivním systémĤm je nezbytným pĜedpokladem pro
splnČní tČchto závazkĤ. OpatĜení je vhodné pĜimČĜenČ aplikovat i na komodity, kde
minimální úþinnosti nejsou stanoveny evropskou legislativou (napĜíklad pneumatiky).
Založit obcím právo zapojit se do systémĤ zpČtného odbČru
Toto opatĜení je nezbytné z dĤvodu frekventovaného výskytu všech komodit podléhajících
zpČtnému odbČru v komunálním odpadovém hospodáĜství. Obce by mČly mít právo požádat
výrobce þi kolektivní systém o uzavĜení smlouvy na zĜízení místa zpČtného odbČru v rámci
systému nakládání s komunálními odpady. Tato smlouva bude uzavĜena za pro obce
jednotných, ale nediskriminaþních podmínek. U nČkterých komodit, tradiþnČ sbíraných
v obcích, mĤže být toto právo obcí rozšíĜeno. Obce na druhé stranČ musí disponovat
technicky zajištČným místem, kde mĤže být zĜízeno místo zpČtného odbČru (napĜ. sbČrný
dvĤr, stálé sbČrné místo).
ϳϱ
ϯ͘ϴ͘
K^ddE1KWz
Ostatní skupiny odpadĤ, které vznikají v obcích, jsou skupiny produkþnČ ménČ významné,
než odpady popsané v pĜedchozích kapitolách. V následujícím textu jsou uvedeny odpady, u
kterých je nutné provést úpravu zpĤsobu nakládání s nimi nebo naopak zachovat stávající
stav. Jedná se o tyto skupiny odpadĤ:
•
•
•
•
•
Objemné odpady
Stavební odpady a sedimenty
Nebezpeþné komunální odpady
VolnČ pohozené odpady
Odpady na nelegálních skládkách
3.8.1
Objemné odpady
Objemný odpad je odpad, který svými rozmČry pĜekraþuje možnost jejich uložení do nádob
na smČsný komunální odpad nebo domovní odpad. Je sbírán systémem velkokapacitních
kontejnerĤ, pĜistavovaných v pravidelných intervalech v rĤzných zástavbách nebo
prostĜednictvím sbČrných dvorĤ (stálých sbČrných míst).
Produkce objemných odpadĤ neustále roste. V r. 2009 byla cca 0,354 mil. tun (33,8
kg/obyvatel/rok). Objemné odpady tvoĜí témČĜ 11 % z celkové produkce komunálních odpadĤ
z obcí.
PĜevážná vČtšina oddČlenČ sebraných objemných odpadĤ se skládkuje (92 %). PĜitom
objemný odpad obsahuje cca 30% podíl BRKO. Spolu se smČsným komunálním odpadem
pĜedstavuje nejvýznamnČjší þást skládkovaných BRKO.
Využitelnost objemných odpadĤ lze zvýšit jejich dotĜídČním (22-30% využitelných odpadĤ
z celkové produkce) pĜed dalším nakládáním.
Bližší informace o objemném odpadu jako o skupinČ odpadĤ obsahující BRKO jsou uvedeny
také v kap. 3.3.
Cíl:
Zvýšit využití objemných odpadĤ dotĜídČním na recyklovatelné a jinak využitelné složky
vþetnČ BRKO
-
pak obec povinna zajistit dotĜídČní objemného odpadu na využitelné složky a jejich
následné využití v odpovídajících zaĜízeních.
ϳϲ
-
Pro zvýšení využitelnosti se ukazuje jako vhodnČjší zpĤsob sbČru prostĜednictvím
sbČrných dvorĤ, kde se odpad dotĜićuje. Tento zpĤsob mĤže být, pokud je provoz
sbČrných dvorĤ efektivnČ Ĝízen, ménČ nákladný ve srovnání se sbČrem velkokapacitními
kontejnery.
-
Doporuþuje se upravit nástroje ke zvýšení podílu využitých objemných odpadĤ (napĜ.
zvýšení skládkovacího poplatku apod.)
3.8.2 Stavební odpady a sedimenty
Stavební odpady
Stavební odpady tvoĜí jen minoritní þást všech odpadĤ vznikajících v obcích. PĜedstavují cca
4 % z celkové produkce všech odpadĤ. Obce umožĖují svým obþanĤm odevzdání stavebních
odpadĤ do sbČrných dvorĤ nebo na urþené deponie. VČtšina stavebních matriálĤ je
recyklováno na rĤzné drtČ, které jsou následnČ použitelné ve stavebnictví. Obce využívají
služeb mobilních drticích zaĜízení.
Stavební odpady mohou pĜedstavovat problém z hlediska ochrany životního prostĜedí. PĜi
nedostateþné spolupráci obcí a stavebních úĜadĤ dochází k užívání stavebních odpadĤ (bez
znalosti jejich vzniku a vlastností) na terénní úpravy.
Evropská smČrnice o odpadech 98/2008 vyjímá z oblasti své pĤsobnosti nekontaminovanou
zeminu a jiný pĜírodní materiál vytČžený bČhem stavebních þinností, pokud bude tento
materiál použit v pĜirozeném stavu pro úþely stavby na místČ, kde byl vytČžen.
Cíl:
Zvýšit do roku 2020 nejménČ na 70 % hmotnosti celkovou úroveĖ pĜípravy
k opČtovnému použití a recyklace odpadĤ a jiných druhĤ materiálového využití, vþetnČ
zásypĤ, pĜi nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, nikoliv u nebezpeþných
stavebních a demoliþních odpadĤ s výjimkou v pĜírodČ se vyskytujících materiálĤ
uvedených na seznamu odpadĤ v kategorii 17 05 04.
PlnČní tohoto cíle je podporováno ustanovením, dle kterého obec mĤže stanovit systém
nakládání se stavebním a demoliþním odpadem v obci.
V souþasné dobČ je reálné využití produkovaných stavebních odpadĤ na vysoké úrovni a
plnČní evropského cíle nebude þinit zásadnČjší problém.
ϳϳ
Sedimenty
V rámci þinnosti obce dochází k odbahĖování rybníkĤ, þištČní dešĢových zdrží, tokĤ
protékajících obcí apod. V té chvíli vzniká problematická složka a tou jsou sedimenty. Jedná
se nejþastČji o jemné písky, jíly a slíny s usazenými zbytky vegetací.
Sedimenty z Ĝíþních tokĤ, rybníkĤ a nádrží byly a jsou þastým tématem ve smyslu jejich
dalšího uplatnČní. Problematika sedimentĤ je z velké þásti Ĝešena vyhláškou þ.257/2009 Sb, o
použití sedimentĤ na zemČdČlské pĤdČ. Využití sedimentĤ mimo zemČdČlskou pĤdu bude Ĝešit
nová právní úprava o odpadech.
Zpracování a využití þistírenských kalĤ je nutné Ĝešit ve vazbČ na jeho další využití jako
biologicky rozložitelného odpadu. Kaly s vlastnostmi, které omezují jejich zapravení do pĤdy,
budou Ĝešeny ve vazbČ na energetické a jiné využití odpadĤ.
3.8.3 Nebezpeþné komunální odpady
Produkce nebezpeþných složek komunálních odpadĤ všeobecnČ se zavedením povinnosti
zpČtného odbČru baterií, akumulátorĤ a elektrozaĜízení klesá.
SbČr nebezpeþných odpadĤ je zajišĢován prostĜednictvím sbČrných dvorĤ nebo mobilními
sbČry nebezpeþných odpadĤ. S nebezpeþnými odpady je dále nakládáno podle jejich
vlastností (využití, skládkování, spalování).
Stávající zpĤsob sbČru a dalšího nakládání s nebezpeþnými složkami komunálních odpadĤ je
vyhovující a v nové právní úpravČ o odpadech by mČl být v plném rozsahu zachován.
3.8.4 VolnČ pohozené odpady (littering)
Význam litteringu pro odpadové hospodáĜství je zanedbatelný.
VolnČ pohozené odpadky, tzv. littering je problémem spíše spoleþenským a sociálním.
Ukazuje se, že nesouvisí s množstvím umístČných odpadkových košĤ. Boj proti litteringu je
založen na ovlivĖování postojĤ obyvatel.
V nové právní úpravČ navrhujeme:
-
Definovat pojem volnČ pohozený odpad a zásady pro jeho omezení.
Vhodnými nástroji pro omezení litteringu mohou být informaþní kampanČ, systém pokut na
území obce, zavedení možnosti obecnČ prospČšných prací i v pĜestupkovém Ĝízení (napĜ.
úklid veĜejných prostranství). OpatĜení stanoví obec ve své pĤsobnosti v rámci systému
údržby þistoty a nakládání s odpady.
ϳϴ
Konkrétní opatĜení na omezení litteringu nelze Ĝešit z úrovnČ státu þi krajĤ. K omezení
nežádoucího celospoleþenského jevu lze pĜispČt celoplošnou informaþní kampaní, která by
podpoĜila opatĜení na úrovni jednotlivých obcí.
3.8.5 Nelegální skládky odpadĤ
ěešení a odstraĖování nelegálních „þerných“ skládek je Ĝešeno obcemi individuálnČ.
Množství nelegálních skládek klesá. K nejvČtšímu poklesu došlo se zavedením zákonného
zpoplatnČní obþanĤ za odpadové hospodáĜství. K dalšímu poklesu dochází s rozvojem
sbČrných dvorĤ.
Na þerných skládkách se objevují v souþasné dobČ pĜedevším výrobky v režimu zpČtného
odbČru (pneumatiky, autovraky a jejich þásti, vyĜazená elektrozaĜízení), stavební odpady,
bioodpad. PĜechodné nelegální skládky vznikají v okolí kontejnerĤ na tĜídČný sbČr, ale i
kontejnerĤ na smČsné odpady. Kolem kontejnerĤ jsou þasto odkládány objemné odpady.
Obþané chybnČ vnímají, že odkládají odpady na urþené místo. Úklid pak zvyšuje náklady
obcí.
V nové právní úpravČ navrhujeme:
-
Stanovit podmínky pro odstranČní nelegálních skládek odpadĤ ve vztahu pĤvodce
skládky a majitel nemovitosti.
Vznik a následná likvidace nelegálních skládek je problémem pro velmi omezenou
dohledatelnost pĤvodce nelegální skládky. Povinnost úhrady za odstranČní skládky pak
zĤstává na obci.
Celá problematika je þásteþnČ Ĝešena stávajícím zákonem o odpadech, kdy pĜi nezjištČní
pĤvodce „þerné“ skládky pĜechází povinnost odstranČní odpadĤ z této skládky na
vlastníka pozemku, kde je skládka umístČna. V praxi je þasto nemožné, aby vlastník
pozemku zajistil úplné omezení vstupu na svĤj pozemek.
Je nutné Ĝešení aktualizovat podle dosavadních zkušeností. Na likvidaci nebezpeþných
složek þerných skládek by mČl vždy pĜispívat kraj obci z úþelovČ vázaných prostĜedkĤ
získaných ze skládkovacího poplatku, jelikož jde o odpady obecnČ nebezpeþné a je
v zájmu ochrany obyvatelstva životního prostĜedí, aby tyto odpady byly likvidovány po
svém nálezu okamžitČ. OdstranČní ostatních složek odpadĤ by mČlo probČhnout
v kooperaci obecního úĜadu (pĜenesená pĤsobnost) a vlastníka nemovitosti, tj. obec naĜídí
vlastníkovi nemovitosti odstranČní do urþité doby, nebude-li toto opatĜení provedeno, pak
obecní úĜad provede odstranČní na náklady z rozpoþtu a bude je následnČ vymáhat po
vlastníkovi nemovitosti.
-
Stanovit zpĤsob financování nákladĤ spojených s odklízením nelegálních skládek
odpadĤ.
ϳϵ
Je nutné stanovit pravidla pro participaci pokrytí nákladĤ mezi vlastníkem nemovitosti
(pozemku, kde skládka vznikla), zejména pokud je vlastníkem nemovitosti obec, a
veĜejnou správou.
Finanþní prostĜedky pro odklízení nelegálních skládek odpadĤ lze získat urþením þásti
výnosu ze skládkovacího poplatku a to na úrovni krajĤ nebo SFŽP. V praxi by musel být
vytvoĜen fond s pevnČ uþeným þerpáním penČz na odklízení nelegálních skládek odpadĤ.
Odklízení nelegálních skládek lze také Ĝešit vytvoĜením povinného rezervního fondu
SFŽP pro Ĝešení krizových situací v odpadovém hospodáĜství.
ϯ͘ϵ͘
\1E1WZKE<>E1^KWzs/ÊK
V rámci regionálních integrovaných systémĤ se pĜedpokládá existence a provoz rĤzných typĤ
zaĜízení, pomocí nichž se realizuje nakládání s odpady. Všechna tato zaĜízení a systémy na
nČ navazující by mČly fungovat dostateþnČ efektivnČ, aby byl zajištČn kontinuální tok odpadĤ
od místa jejich vzniku po koneþné využití nebo odstranČní, a to za pĜijatelných podmínek pro
všechny úþastníky ISNO vþetnČ obþanĤ. Popis klíþových a doplĖkových zaĜízení pro
regionální ISNO je uveden v kap. 2.1.1.
V této kapitole jsou popsány principy a doporuþení pro jednotlivé systémy a zaĜízení pro
nakládání s odpady. Tyto principy by mČly být pĜi vytváĜení ISNO dodrženy, aby bylo
dosahováno stanovených cílĤ pro odpadové hospodáĜství ýR.
3.9.1 SbČr odpadĤ
ZajištČní sbČru jednotlivých složek odpadĤ v ISNO je základním procesem, bez kterého ISNO
nelze koncipovat. SbČrné systémy by mČly být vytvoĜeny pro využitelné složky, vþetnČ
rostlinných bioodpadĤ, smČsný komunální odpad, objemné odpady, nebezpeþné odpady,
stavební odpady, výrobky zpČtného odbČru.
SbČrné systémy jsou v souþasné dobČ kombinací donáškového zpĤsobu sbČru do rĤzných typĤ
a velikostí sbČrných nádob, pytlového sbČru z domácností, sbČru do velkokapacitních
kontejnerĤ, sbČrných míst a sbČrných dvorĤ. Významným je také mobilní sbČr odpadĤ pro
vybrané složky odpadĤ (napĜ. nebezpeþné odpady).
Dostateþný poþet sbČrných nádob a dalších zaĜízení a zajištČní jejich bezproblémového
provozu (pĜedevším vhodná frekvence svozu a vhodné rozmístČní nádob) je pĜedpokladem
pro to, aby obþané a další úþastníci obecních systémĤ odpadového hospodáĜství nakládali
s odpady žádoucím zpĤsobem.
DĤležitým prvkem odpadového hospodáĜství obcí jsou sbČrné dvory, které mohou plnit funkci
shromažćovacích míst pro rĤzné druhy odpadĤ (vþetnČ pĜípadného výkupu odpadĤ), míst
ϴϬ
zpČtného odbČru, míst þásteþné pĜedúpravy nebo i využití nČkterých vhodných druhĤ odpadĤ.
Proto je vhodné podporovat jejich zĜizování a výstavbu z prostĜedkĤ veĜejné podpory.
V rámci ýR je nutné budovat sbČrné dvory nebo stálá sbČrná místa (bez povinnosti stálého
odbČru nebezpeþných složek komunálních odpadĤ) minimálnČ pro území se dvČma tisíci
obyvateli. Ve vČtších mČstech se ukazuje nutná pĜestavba a rozšíĜení fungujících sbČrných
dvorĤ odpadĤ, postavených však v devadesátých letech minulého století, které nemají
dostateþnou kapacitu, velikost a vybavení. Pro budování sbČrného dvora je nutné vytvoĜit
základní metodiku s minimálními a maximálními požadavky na funkce sbČrného dvora
s ohledem na velikost pĜedpokládaného spádového území a k vybavenosti dvora vázat rozsah
pĜípadné veĜejné podpory.
Nastavení systémĤ na sbČr odpadĤ je v kompetenci obce. Obec by mČla naplnit požadavky
právních pĜedpisĤ a pĜitom zohlednit místní podmínky, vazbu na další technologie úpravy a
využití pĜíp. odstraĖování odpadĤ v rámci ISNO.
Specifické systémy sbČru
Podle evropské smČrnice o odpadech je možné provozovat systémy sbČru odpadĤ (pĜíp.
zpČtnČ odebraných výrobkĤ), které nejsou provádČny na profesionálním základČ, protože
pĜedstavují nižší riziko pro životní prostĜedí a pĜispívají k oddČlenému sbČru odpadĤ.
Jedná se zejména o kolektivní sbČr odpadĤ ve školách, sbČr nevyužitých léþiv v lékárnách,
systémy zpČtného odbČru spotĜebního zboží (výrobkĤ) v obchodech apod.
Pro tyto systémy sbČru je nutné stanovit jednoduché podmínky, které v koneþném dĤsledky
nebudou omezovat sbČr a rovnČž nebudou zvyšovat technickou nároþnost sbČru a
administrativní zátČž. Jedná se zejména o stanovení specifických podmínek pro zpČtný odbČr
napĜ. spotĜební elektroniky, elektrozaĜízení, které mohou mít jako odpad nebezpeþné
vlastnosti. V bČžné praxi místa zpČtného odbČru napĜ. v obchodech fungují bez omezení ve
vČtšinČ státĤ EU.
Doporuþujeme:
-
Stanovit jednoduché podmínky pro specifické systémy sbČru.
Nastavit technické podmínky s ohledem na možnosti jednotlivých míst a jejich
provozovatelĤ, zjednodušenou evidenci poþtu, pĜípadnČ hmotnosti a typu pĜevzatých
výrobkĤ nikoliv v rozsahu zákonné evidence o odpadech.
-
Ve školách s ohledem na jejich vzdČlávací a výchovnou funkci omezit zpČtný odbČr
nebo sbČr rozmČrnČjších výrobkĤ a odpadĤ.
ϴϭ
ZpČtný odbČr elektrozaĜízení omezit na hmotnostní maximum v rozmezí cca 2-3
kg/spotĜebiþ. Jiné druhy odpadĤ lze omezit jejich rozmČrem nebo objemem (omezit sbČr
velkých kartonáží, objemných obalĤ apod.).
-
Umožnit obcím, které podle zákona urþují systém nakládání s odpady, omezit sbČr
odpadĤ na školách na území obce, pokud má obec pro konkrétní odpad nebo
výrobek vytvoĜený vlastní zpĤsob sbČru.
-
Umožnit obcím omezit nebo stanovit podmínky pro sbČr odpadĤ od obþanĤ na území
obce rĤznými organizacemi, které nemají s obcí smlouvu jako oprávnČná osoba na
zajištČní provozu systému nakládání s odpady.
V praxi se jedná o rĤzné typy sbČrĤ vþetnČ mobilních, které provádČjí rĤzné firmy a
dobrovolné organizace pĜímo od obþanĤ. ýasto se nejedná ani o oprávnČné osoby podle
zákona o odpadech. Pokud má být obec zodpovČdná za své odpadové hospodáĜství a
naplĖovat cíle regionálního ISNO (zakotvené napĜ. v POH kraje), pak by k tomu mČla mít
vytvoĜené vhodné nástroje.
Mobilní sbČr
Doporuþujeme jednoznaþnČ zachování možnosti mobilního sbČru odpadĤ pro potĜeby obcí.
Díky mobilním sbČrĤm je ve velké þásti obcí uspokojivČ zajišĢován sbČr nebezpeþných
odpadĤ. Doporuþujeme:
-
Upravit podmínky provozu mobilních zaĜízení pro sbČr odpadĤ
Je nutné odstranit nedostatky v evidenci odpadĤ s tím spojené. Dále je nutné snížit
administrativu spojenou s vysokým poþtem rozhodnutí o souhlasu k provozu tČchto
mobilních zaĜízení. DĤvodem je také zlepšení kontroly ze strany pĤvodcĤ o dalším
nakládání s jejich odpady.
3.9.2 Výkup odpadĤ
Výkup odpadĤ (zejména kovy, papír) od obþanĤ je v ýR historickým zpĤsobem sbČru. Model
výkupu, jak je praktikován v ýR, není ve vČtšinČ evropských státĤ uplatĖován ve vztahu
k fyzickým osobám. Obþan mĤže své odpady odevzdat pouze na místo urþené obcí. Komerþní
výkup odpadĤ je pak uplatĖován pouze u právnických nebo podnikajících fyzických osob.
Výkup je ale vázán na typ provozované živnosti.
ϴϮ
Výkup odpadĤ (zejména kovových) je doprovázen v posledních letech krádežemi a niþením
veĜejného majetku, vþetnČ majetku obcí, firem, ale i obþanĤ. Dochází i k vykrádání
vytĜídČných odpadĤ (zejména papíru) z veĜejné sbČrné sítČ. Dosavadní snahy o omezení
prodeje kradených vČcí do výkupu prostĜednictvím úprav zákona o odpadech se nesetkaly
s výraznČjším úspČchem.
Význam výkupu odpadĤ je z hlediska zajištČní oddČleného sbČru a následné recyklace odpadĤ
velmi malý a jak se ukázalo, v dobČ poklesĤ poptávky trhu po druhotných surovinách, také
zcela nestabilní. Zejména z tohoto dĤvodu nejsou uvažovány výkupny odpadĤ jako klíþový
prvek v regionálních ISNO. Naopak stabilním systémem oddČleného sbČru je obecní sbČrná
síĢ.
Je nutné zvážit, jaký význam mají mít výkupny do budoucna v systémech nakládání s odpady,
zejména komunálními.
Doporuþujeme:
-
Omezit provozování zaĜízení pouze na sbČr a nikoliv na výkup odpadĤ
PĜedstavuje to zmČnu terminologie v zákonČ o odpadech – stávající „zaĜízení pro sbČr a
výkup odpadĤ“ nahradit pouze „zaĜízením na sbČr odpadĤ“. Do budoucna by mČla
existovat pouze zaĜízení ke sbČru odpadĤ, jejichž provoz je jasnČ urþen zákonem o
odpadech.
-
Výkup odpadĤ, resp odložení odpadĤ za úplatu od fyzických osob bude možný pouze
se souhlasem obce, na jejímž území se provozovna nachází, a za podmínek
stanovených obcí.
Obec mĤže stanovit, jaké druhy odpadĤ lze od obþanĤ vykupovat, anebo tento výkup
nepovolit, s ohledem na existující systém sbČru odpadĤ zajišĢovaný obcí pro obþany.
3.9.3 Úprava odpadĤ
Úprava odpadĤ papíru, plastĤ, nápojových kartonĤ
ZaĜízení na úpravu nČkterých druhĤ odpadĤ, získaných zejména oddČleným sbČrem, jsou
klíþovými pro zajištČní funkþnosti regionálních ISNO.
Jedná se zejména o dotĜićovací linky na oddČlenČ sbíraný papír, plast a nápojový karton.
Tato zaĜízení by mČla disponovat dostateþnou kapacitou a vybavením, aby byla schopná
produkovat druhotné suroviny v rozsahu a v kvalitČ, která je podmínkou pro jejich
obchodování na trhu a následné zpracování. ZároveĖ pouze zaĜízení o kapacitČ nad 2000ϴϯ
3000 tun zpracovaných odpadĤ roþnČ jsou schopna provozovat úpravu odpadĤ za
pĜijatelných ekonomických podmínek. Malá zaĜízení s nedostateþným poþtem shozĤ nebo
þasto bez shozĤ, málo výkonným lisem a nedostateþným manipulaþním a skladovacím
prostorem a kapacitČ do 1000 tun roþnČ jsou schopná dosahovat pouze nízkého stupnČ
dotĜídČní využitelných odpadĤ a rovnČž tak ve vČtšinČ pĜípadĤ nevyrábČjí standardizované
druhotné suroviny. Výstup z tČchto zaĜízení je nutné upravit na dalších zaĜízeních, þímž se
zvyšují náklady celého systému. Malá zaĜízení mají smysl pouze v odlehlých nebo obslužnČ
velmi obtížných oblastech, kde þásteþné dotĜídČní a slisování odpadĤ vede ke snížení nákladĤ
pĜi jejich následné pĜepravČ do vČtších zaĜízení. Takové Ĝešení je ale nutné zvážit napĜíklad
s ohledem na vybudování víceúþelového sbČrného dvora s pĜekládací stanicí apod. Vždy se
jedná o individuální Ĝešení, které musí odpovídat celé koncepci ISNO v rámci daného
regionu.
Navrhujeme:
-
Souþástí regionálních ISNO jsou zaĜízení na dotĜídČní oddČlenČ sbíraných odpadĤ papíru,
plastu a nápojových kartonĤ s kapacitou min. 2-3 tis. tun zpracovaných odpadĤ roþnČ.
OptimálnČ by kapacita mČla dosahovat 10 tis. tun zpracovaných odpadĤ roþnČ zejména
s ohledem na velikost spádové oblasti.
Výstavbu takových zaĜízení lze podpoĜit z veĜejných zdrojĤ jako nedílnou souþást
regionálních ISNO.
Úprava sklenČných odpadĤ
ZaĜízení na úpravu sklenČných odpadĤ jsou vybavena speciálními technologiemi na dotĜídČní
sklenČného stĜepu. Z dĤvodu ekonomické udržitelnosti tČchto zaĜízení se jedná o zaĜízení
s vyšší kapacitou zpracování odpadĤ v objemech nČkolika desítek tisíc tun roþnČ. Tato
zaĜízení jsou nadregionálního významu s velkými spádovými oblastmi s nČkolika miliony
obyvatel. Kapacita stávajících zaĜízení je v souþasné dobČ dostaþující s ohledem na množství
sbíraných odpadĤ i prognózovaný nárĤst sbČru.
Ostatní zaĜízení na úpravu odpadĤ
ZaĜízení na úpravu oddČlenČ sbíraných bioodpadĤ rostlinného pĤvodu jsou vČtšinou souþástí
velkých kompostáren a podobných zaĜízení.
Úpravou odpadĤ lze oznaþit také demontážní zaĜízení na vyĜazená elektrozaĜízení, zpČtnČ
odebrané baterie apod. Produkce tČchto odpadĤ/zpČtnČ odebraných výrobkĤ se pohybuje
pouze v Ĝádech desítek tisíc tun/rok z celé ýR. Demontážní zaĜízení jsou nadregionálního
významu.
ϴϰ
Mechanicko-biologická úprava odpadĤ
Je technologií na úpravu smČsných komunálních odpadĤ pĜed jejich dalším využitím anebo
odstranČním. Použití této technologie v regionálním ISNO se doporuþuje pouze ve vazbČ na
zaĜízení, které umožĖuje dlouhodobé a stabilní energetické využití nadsítné vysoce
energetické frakce. Bez splnČní této podmínky by nemČla být výstavba takových technologií
podporována z veĜejných zdrojĤ.
3.9.4 ZaĜízení pro recyklaci upravených odpadĤ
Druhotné suroviny vyrobené z odpadĤ jsou volnČ obchodovatelným zbožím. Jsou používány
v bČžných výrobách jako náhrada primárních surovin v bČžných výrobcích (papírny, sklárny,
výrobny plastĤ) nebo ve speciálních zaĜízeních jako vstupní výrobní surovina (výroba
stavebních prvkĤ ze smČsných plastĤ, nápojových kartonĤ apod.).
ZaĜízení pro koneþnou recyklaci nemusí být nutnČ souþástí regionálních ISNO. Využití
druhotných surovin závisí na cenových a kvalitativních podmínkách trhu.
V rámci rozvoje ISNO lze podpoĜit na úrovni státu z veĜejných zdrojĤ specializovaná
jednoúþelová zaĜízení pro zpracování druhotných surovin. PĜi poskytování podpory je však
nutné zvážit, zda se jedná o vhodné opatĜení pro provoz ISNO, zvláštČ v situaci, kdy
neexistují nástroje na úrovni státu ani krajĤ k zajištČní dostateþné poptávky po výstupních
výrobcích z tČchto zaĜízení. StejnČ tak je nutné pĜi povolování veĜejné podpory pro tato
zaĜízení zvážit skuteþnost, zda nejsou již dostateþnČ naplnČny stávající kapacity v daném
území (regionu) obdobnými zaĜízeními.
3.9.5 ZaĜízení pro biologické využití odpadĤ
ZaĜízení na využití biologicky rozložitelných odpadĤ byla podrobnČji popsána v kap. 3.4.2.
Tato zaĜízení patĜí mezi klíþová pro zajištČní provozu regionálních ISNO. Je však nutné:
-
Na úrovni státu zajistit vhodnými nástroji (administrativní, ekonomické) podporu využití
kompostĤ a dalších výstupĤ ze zpracování bioodpadĤ v zemČdČlství
Zajistit dlouhodobý odbyt a využití výstupních produktĤ ze zaĜízení a to nejlépe ve vazbČ
na regionální zemČdČlskou výrobu
Výstavbu zaĜízení podpoĜit i z veĜejných zdrojĤ za pĜedpokladu doloženého
dlouhodobého odbytu produktĤ, pĜíp. pouze jako spoleþný projekt zemČdČlského podniku
a obcí.
ϴϱ
-
Sledovat, evidovat a prĤbČžnČ vyhodnocovat provoz tČchto zaĜízení vþetnČ sledování
podílu bioodpadĤ pocházejících z obecních systémĤ oddČleného sbČru tak, aby Ĝídící
orgány regionálních ISNO mohly vyhodnocovat nakládání s bioodpady
3.9.6 ZaĜízení na energetické využití odpadĤ
Klíþovým zaĜízením regionálních ISNO je bezesporu zaĜízení na energetické využití odpadĤ.
Podle zkušeností vyspČlých evropských zemí se jeví jako nejvhodnČjší zpĤsob pĜímé
energetické využití smČsných komunálních odpadĤ ve spalovnách, které dosahují požadované
energetické úþinnosti jako zaĜízení pro využití odpadĤ.
Tato zaĜízení jsou v souþasné dobČ znevýhodnČna oproti bČžným spalovacím zaĜízením
(vþetnČ tepláren a elektráren na tuhá paliva) striktními omezeními na dodržování þistoty
spalin. To samozĜejmČ ovlivĖuje ekonomiku celého zaĜízení. Pro vysokou ekonomickou
nároþnost je vhodnČjší stavČt a provozovat zaĜízení s vyšší kapacitou (více než 100 tis. t
odpadĤ/rok).
Z dĤvodĤ možností ovlivĖování nákladĤ a tím i výstupních cen za spalování odpadĤ pro obce
je vhodné, aby regionální ISNO (jako sdružení obcí a kraje v podobČ vhodné formy obchodní
organizace) byl vlastníkem nebo spoluvlastníkem zaĜízení.
Dalším zaĜízením na energetické využití odpadĤ mohou být rĤzné spalovací technologie
(napĜ. fluidní kotle v teplárnách, elektrárnách apod.), které ale vyžadují pomČrnČ nároþnou
úpravu odpadu (pĜetĜídČní, granulace, sušení apod.) do podoby vhodných paliv, které jsou pak
následnČ spalovány spolu s primárními palivy. Pokud bude regionální ISNO založeno na
spoluspalování paliv z odpadĤ, pak je nutné uvažovat o vhodné technologii na úpravu
smČsného KO. Spalovací zaĜízení by mČlo být z pohledu regionálních ISNO dlouhodobČ
stabilní, aby byl zajištČn stálý pĜíjem odpadĤ a jejich zpracování. Z tohoto pohledu nelze za
taková zaĜízení považovat napĜ. cementárny, jejichž primárním posláním je výroba cementu a
nikoliv spalování odpadĤ þi výroba tepla a energie.
3.9.7 Skládky
Skládky odpadĤ zĤstávají i do budoucna klíþovým zaĜízením pro odstraĖování nevyužitelných
odpadĤ a to vþetnČ tČch, které jsou produkovány mimo komunální sféru.
Provoz skládek je nutné upravit podle požadavkĤ smČrnice o skládkování a to vþetnČ
udČlování souhlasĤ, pojištČní k odpovČdnosti za škodu atd.
ϴϲ
Z hlediska regionálního ISNO budou do systému zapojeny pĜedevším ty skládky, které jsou
vybaveny k jímání a následnému využití skládkového plynu, který je jedním z obnovitelných
zdrojĤ energie (viz kap. 3.3.3).
ϴϳ
ϰ͘ E^dZK:KWd\E1WZKZ>//Z'/KE>E1,/ÊK Odpadové hospodáĜství obcí a mČst je usmČrĖováno Ĝadou administrativních, ekonomických a
jiných nástrojĤ, které jsou souþástí právní úpravy odpadového hospodáĜství v ýR nebo jiných
právních norem, které souvisí s þinností obcí a krajĤ v jejich samostatné nebo pĜenesené
pĤsobnosti.
Za hlavní nástroje odpadového hospodáĜství lze považovat:
• Administrativní nástroje (právní a jiné normativní nástroje)
• Ekonomické nástroje (poplatky, danČ, daĖová zvýhodnČní, sankce, finanþní podpory)
• Ostatní nástroje ( organizaþní, institucionální, informaþní, dobrovolné, výchova a
vzdČlávání, výzkum a vývoj)
V této kapitole je popsán souhrn nástrojĤ a opatĜení, která podporují þinnost regionálních
ISNO. VČtšina z nich byla popsána v jednotlivých kapitolách o uspoĜádání ISNO a jeho
souþástí. Navrhované Ekonomické nástroje jsou popsány podrobnČji v kap. 5.
VČtšina navrhovaných opatĜení by se mČla stát souþástí nového zákona o odpadech a dalších
souvisejících právních norem. V této souvislosti bude tĜeba upravit zejména pravomoci obcí,
mČst, krajĤ a použití ekonomických nástrojĤ.
ϰ͘ϭ͘
^WK>E\aE1KWKs,K,K^WK\^ds1 Z hlediska nakládání s hlavními skupinami odpadĤ, produkovaných obcemi a mČsty, se jako
optimální Ĝešení jeví spojování obcí a mČst do vČtších územních celkĤ. V zahraniþí jsou vČtší
územní celky zcela bČžné. DĤvody jsou zĜejmé:
-
-
Velké investice a zajištČní provozu velkých zaĜízení na úpravu a využití (pĜíp. odstranČní
odpadĤ) nemohou realizovat samostatnČ jednotlivé obce.
Sdružení do vČtších celkĤ umožĖuje lepší vyjednávací pozici o cenách služeb za odpadové
hospodáĜství a to vþetnČ cen za koneþné využití nebo odstranČní odpadĤ.
Vlastnictví nebo spoluvlastnictví velkých klíþových zaĜízení v ISNO (pĜedevším zaĜízení
pro nakládání se smČsným komunálním odpadem) s možnou dotací z veĜejných
prostĜedkĤ.
Optimalizace systémĤ nakládání s odpady v rámci celého regionu nutná pro snížení
nákladĤ a zvýšení efektivity všech procesĤ.
Spoleþné strategické plánování a rozvoj odpadového hospodáĜství.
Obdobná sdružení jsou logická i v jiných oblastech, jako je napĜ. vodárenství a kanalizace,
zásobování energiemi apod.
ϴϴ
Na základČ stávajících zkušeností se spoleþným Ĝešením samospráv v oblasti nakládání
s odpady doporuþujeme:
-
Spolupráci obcí, mČst a kraje na spoleþném Ĝešení odpadového hospodáĜství je nutné
potvrdit smluvnČ formou úþasti na nČkteré z forem obchodních spoleþností nebo
písemnou dohodou o spolupráci se spoleþnými závazky. Vhodné je také podmínit
spolupráci vložením finanþních prostĜedkĤ jednotlivých úþastníkĤ.
Takto koncipovaný svazek obcí, mČst a kraje mĤže pak rozhodovat o dalším vývoji OH,
spoleþných investicích do zaĜízení nebo optimalizaci sbČrových a dalších systémĤ.
RovnČž tak mĤže usmČrnit þerpání výnosu z poplatku ze skládkování na rozvoj
spoleþného ISNO.
-
V zájmu rozvoje ISNO kraj definuje v závazné þásti krajského Plánu odpadového
hospodáĜství zaĜízení, která jsou souþástí krajského ISNO.
-
Kraje rovnČž, na základČ celostátního POH ýR, pĜevezmou cíle na plnČní materiálového
využití (50 %) z výskytu materiálovČ využitelných složek z komunálních odpadĤ – plast,
papír, sklo, kovy – za úþelem plnČní smČrnice EU o odpadech do roku 2020 (vhodné je
uvést více termínu indikujících plnČní). RovnČž tak jsou v krajských POH vytyþeny cíle
na odklon BRKO od skládkování.
-
Obce jakožto pĤvodci odpadĤ by mČly smČĜovat své odpady do krajem definovaných
zaĜízení v krajském POH.
-
Budou-li se obce zapojovat do krajského ISNO, pak budou zvýhodnČny pĜi získávání
provozních a investiþních dotací z krajských rozpoþtĤ – z výnosu poplatku za
skládkování;
Výnos poplatku za skládkování v krajích (viz kap. 5.1.3) by mČl být využit na pokrytí:
• investic do zaĜízení ISNO (mimo skládky odpadĤ)
• provozních výdajĤ procesĤ a zaĜízení ISNO (mimo skládky odpadĤ)
• investiþních a provozních výdajĤ OH obcí (mimo skládky odpadĤ)
ϰ͘Ϯ͘
D/E/^dZd/ssKWKsD,K^WK\^ds1
4.2.1 Evidence odpadĤ
V rámci nového zákona o odpadech je nutné zjednodušit a zefektivnit systém vedení evidence
odpadĤ. Výstupy z evidence odpadĤ mají zajistit pĜedevším:
ϴϵ
-
údaje pro plánování odpadového hospodáĜství na úrovni krajĤ (pĜípadnČ obcí) a státu a
vyhodnocování plnČní cílĤ v odpadovém hospodáĜství
údaje potĜebné pro hodnocení závazkĤ evropských smČrnic, které jsou ohlašovány MŽP
pĜípadnČ dalšími institucemi na základČ tČchto smČrnic
podklad pro kontrolní þinnost státní správy i samospráv
Na základČ mnohaletých zkušeností s vedením evidence odpadĤ a použitelnosti jejích výstupĤ
navrhujeme následující.
ZmČna stávajícího zpĤsobu evidence odpadĤ a rozsahu ohlašovací povinnosti
-
-
-
-
PrĤbČžnou evidenci vedou všichni pĤvodci odpadĤ (vþetnČ obcí) a oprávnČné osoby
k nakládání s odpady podle zákona o odpadech.
PrĤbČžnou evidenci odpadĤ a ohlášení pĤvodce by mohly za obce vést a zpracovávat i
svazky obcí, do nichž se obce sdruží za úþelem spoleþného provozování odpadového
hospodáĜství.
PrĤbČžná evidence je vedena písemnČ nebo v elektronické podobČ jednotlivými pĤvodci.
Rozsah požadovaných údajĤ (napĜ. druhy odpadĤ, zpĤsoby nakládání apod.) je dán
zákonem. Pro vedení prĤbČžné evidence není ale rozhodnČ nutné použití unifikovaných
formuláĜĤ (podle pĜílohy þ. 20 vyhlášky þ. 383/2001 Sb.), jak je v souþasné dobČ
vyžadováno kontrolními orgány. ZpĤsob vedení evidence je plnČ v kompetenci pĤvodce.
Od evidence nakládání s vybranými druhy odpadĤ podobnými komunálnímu odpadu jsou
osvobozeni pouze pĤvodci zapojení do obecního systému nakládání s odpady podle
podmínek stanovených obcí a zákonem o odpadech.
Ohlašovací povinnost v rozsahu stanoveném zákonem mají primární pĤvodci odpadĤ.
Ohlašovací povinnost mají rovnČž provozovatelé zaĜízení na odstraĖování odpadĤ (napĜ.
skládky, spalovny apod.), úpravu a pĜepracování odpadĤ (pĜechod odpadĤ na druhotné
suroviny, výstupní produkty napĜ. kompost, digestát, MBÚ apod.) a koneþné využití
odpadĤ (zaĜízení na energetické využití odpadĤ apod.).
Podrobnosti pro evidenci nČkterých skupin odpadĤ jsou uvedeny zejména v kap. 3.1.1
(vedlejší produkt, stav, kdy odpad pĜestává být odpadem), 3.2.3 (recyklovatelné složky
KO), 3.3.3 (biologicky rozložitelné KO).
RozšíĜení zodpovČdnosti pĤvodcĤ za nakládání s odpady
Cílem opatĜení je dosáhnout toho, aby byly zĜejmé toky odpadĤ od jejich sbČru (vzniku) až
po koneþné využití nebo odstranČní. Ve stávající evidenci je nejvíce zpĤsobĤ nakládání
s odpady oznaþeno pĜedáním jiné oprávnČné osobČ, þímž dochází k nČkolikanásobným
zápoþtĤm jejich produkce a není možné zjistit, na jakém koncovém zaĜízení odpad skonþil
nebo zda byl odvezen mimo ýR.
ϵϬ
-
PĤvodci odpadĤ jsou povinni uvádČt oprávnČné osoby, kterým svĤj odpad pĜedaly, a
rovnČž tak zpĤsob, jakým s jejich odpadem oprávnČná osoba v koneþném dĤsledku naloží
(zda jej upraví s dalším využitím, nebo využije v ýR nebo zahraniþí, nebo odstraní).
-
Obce jako pĤvodci odpadĤ jsou povinny uvádČt oprávnČné osoby, kterým svĤj odpad
pĜedaly, a rovnČž zaĜízení (resp. konkrétní provozovnu), kde došlo k úpravČ a
pĜepracování odpadĤ na obchodovatelný nebo využitelný produkt nebo využití odpadĤ
nebo koneþnému odstranČní.
Jelikož zajištČní využití komunálních odpadĤ je jedním ze závazných cílĤ podle
evropských smČrnic, je nutné, aby obce jako pĤvodci mČly možnost ovlivnit a kontrolovat,
jak bylo s jejich odpadem skuteþnČ naloženo. ěešením je, že obec má právo zjistit, jak
s jejím odpadem oprávnČná osoba naložila, nebo že obec pĜímo urþuje na základČ
smlouvy s konkrétním zaĜízením na úpravu, využití nebo odstraĖování odpadĤ, kde bude
její odpad dále zpracován. Druhý zpĤsob také podporuje fungování regionálních ISNO,
zvláštČ pak, pokud se v nČm postaví a provozují velká spoleþná zaĜízení pro nakládání
s odpady všech zúþastnČných obcí.
PrĤvodní dokumentace odpadĤ
PrĤvodní dokumentace popisuje vznik a vlastnosti odpadu, které jsou dĤležité pro další
nakládání s ním. Dokumentace se pĜedává pĜi první dodávce odpadu oprávnČné osobČ a další
dodávky se na tuto dokumentaci odkazují, pokud má odpad stejné složení. Komunální
odpady mají složení velmi heterogenní, nicménČ jejich skladba na úrovni odpadĤ
produkovaných obcemi je známa z pravidelnČ provádČných rozborĤ (státní projekty VaV).
Obecné vlastnosti komunálních odpadĤ z obcí jsou všem odbČratelĤm známy. Jedná se o
zcela nadbyteþný doklad. Pro proces odstranČní odpadĤ je nepotĜebný. V pĜípadČ využití
odpadĤ se o každém odpadu a jeho specifických vlastnostech jedná individuálnČ
s konkrétním odbČratelem.
Z uvedeného dĤvodu je provádČní prĤvodní dokumentace pro komunální odpad z obcí zcela
nadbyteþná administrativní zátČž.
Navrhujeme:
-
Zrušit povinnost vypracování prĤvodní dokumentace pro obce jako pĤvodce
komunálních odpadĤ z obcí
-
Vypracovat metodický pokyn s popisem základních druhĤ komunálních odpadĤ
vznikajících v obcích. Tímto popisem lze nahradit individuální vypracování prĤvodní
dokumentace odpadĤ jednotlivými obcemi.
ϵϭ
PĜeprava nebezpeþných odpadĤ
PĜeprava nebezpeþných odpadĤ bude evidována v elektronickém výkaznictví a on-line
systému ohlašování pĜepravy. Obec jako pĤvodce nebezpeþných odpadĤ nedisponuje
odborným personálním zázemím pro vedení takového výkaznictví. Obce využívají služeb
firem, které se pĜepravou a následným nakládáním s nebezpeþnými odpady zabývají.
Vzhledem ke vzrĤstajícím nárokĤm na výkaznictví rostou i celkové náklady s tím spojené.
Doporuþujeme zvážit a pĜehodnotit postavení obcí jako pĤvodcĤ nebezpeþných odpadĤ a to
z hlediska omezení administrativních nákladĤ spojených s výkaznictvím nebo službou, která
jej zajišĢuje.
4.2.2 Statistika v odpadovém hospodáĜství
Statistické výstupy z informaþního systému o odpadech (ISOH) poskytují podklad pro
hodnocení plnČní cílĤ odpadového hospodáĜství na úrovni krajĤ a státu. V souþasné dobČ
provádí další šetĜení o produkci a nakládání s odpady také ýeský statistický úĜad jako
instituce, která je odpovČdná za poskytování údajĤ do EUROSTAT. Stávající stav je však
neuspokojivý. Jedná se o dvojí vykazování pĤvodcĤ odpadĤ vþetnČ obcí, pĜiþemž díky
rozdílné metodice nebo ne úplnČ jednoznaþnČ definovaným indikátorĤm jsou jednotlivé
výstupy znaþnČ rozdílné a ne vždy správnČ popisují realitu.
Pro poskytování správných informací o produkci a nakládání s odpady navrhujeme pĜesnou
specifikaci datových výstupĤ s ohledem na jejich následné použití.
Používání jediného datového zdroje pro základní údaje o vývoji odpadového
hospodáĜství
Navrhuje se zrušení duplicitního sbČru dat z oblasti hospodaĜení s odpady ýeským
statistickým úĜadem. Dojde ke snížení administrativy pro obce a další pĤvodce, þi firmy
nakládající s odpady.
Informaþní systém o odpadech disponuje všemi potĜebnými primárními údaji pro hodnocení
ýR do EUROSTAT.
Na rozdíl od jednorázového statistického šetĜení obsahuje Ĝadu informací, které umožĖují
kontrolu pĤvodcĤ a zejména pak vyhodnocování vývoje odpadového hospodáĜství na lokální
nebo regionální úrovni.
Stanovení metodiky pro vyhodnocení produkce a zpĤsobĤ nakládání s odpady v ýR
Úprava stávající þi vytvoĜení nové metodiky je nutné s ohledem na zavedení nových pojmĤ
þi jejich zpĜesnČní (napĜ. komunální odpad, ostatní odpad podobný komunálnímu apod.).
RovnČž tak se pĜedpokládají zmČny v rozsahu ohlašovací povinnosti pĤvodcĤ a zvláštČ obcí
ϵϮ
ve vazbČ na jednotlivé provozovny, kde probíhá úprava, využití nebo odstranČní jejich
odpadĤ.
Metodika by také mČla umožĖovat vazbu na podklady, potĜebné pro výkazy EUROSTAT. To
pĜedpokládá revizi metodik MŽP a ýSÚ a jejich vzájemné sjednocení.
Stanovení indikátorĤ a metodiky jejich výpoþtu pro komplexní hodnocení POH ýR a
krajĤ
Jednotlivé indikátory musí popisovat reálnČ a objektivnČ stav nakládání s odpady v ýR. PĜi
jejich koncipování je nutné respektovat principy stanovení a navrženého sledování
jednotlivých cílĤ.
Indikátory se budou hodnotit jedenkrát roþnČ po zpracování hlášení od osob s ohlašovací
povinností.
Stanovení metodiky pro sledování zaĜízení pro nakládání s odpady pĜíp. vybranými
výrobky zpČtného odbČru v ýR
Je nutné jednoznaþnČ definovat jednotlivé typy zaĜízení, která jsou provozována v ýR (napĜ.
dotĜićovací linky papíru a plastĤ, spalovny nebezpeþných odpadĤ atd.), a to z pohledu jejich
þinností.
Pro každý typ zaĜízení je nutné stanovit pĜehled sledovaných ukazatelĤ o daném zaĜízení
s jejich velmi pĜesnou specifikací a pĜípadnČ popisem stanovení ukazatele, pokud to konkrétní
ukazatel bude vyžadovat (napĜ. typ technologie, provozovaná kapacita, projektovaná kapacita
atd.).
S tím souvisí také rozsah vedení evidence tČchto zaĜízení jejich provozovateli. Je nutné také
vytvoĜit jednoduchou evidenci malých zaĜízení na využití BRKO (komunitní, obecní
komposty apod.) provozovaných v obcích.
Požadavky na datové výstupy z informaþního systému o odpadech
Na základČ zpracovaných primárních dat budou vytvoĜeny standardizované výstupy o
odpadovém hospodáĜství pro ýR, kraje, obce s rozšíĜenou pĤsobností, které budou
poskytovány dotþeným subjektĤm elektronicky.
V ISOH je nutné vytvoĜit uživatelsky pĜíznivé internetové aplikace, které umožní stanovení
základních ukazatelĤ odpadového hospodáĜství pro navolené lokality (kraj, okres, území ORP
apod.). V aplikaci by nemČly být k dispozici údaje za jednotlivé subjekty s ohlašovací
povinností.
RovnČž na základČ pĜesnČ stanovené metodiky budou poskytnuty údaje ýSÚ jako podklad pro
zpracování výkazĤ EUROSTAT. Postup bude vytvoĜen pro jednotlivé položky výkazu, kde
ϵϯ
bude zohlednČna definice vybraných druhĤ odpadĤ a zpĤsoby nakládání s odpady ve vazbČ na
indikátory pro hodnocení odpadového hospodáĜství.
Pro hodnocení plnČní závazkĤ ýR v oblasti zpČtného odbČru a dalšího nakládání s výrobky
s ukonþenou životností je nutné vytvoĜit jednotné výstupy.
Ekonomické ukazatele odpadového hospodáĜství obcí
Pro vyhodnocování skuteþných nákladĤ na hospodaĜení s odpady v obcích, které jsou nutné
pro posuzování veĜejné podpory, ekonomiky regionálních ISNO a funkþnosti ekonomických
nástrojĤ, je nutné zajistit pravidelné sledování ekonomických ukazatelĤ.
Základní ekonomické informace o ekonomice odpadového hospodáĜství obcí bude sledovat a
vyhodnocovat vždy jedenkrát za rok Svaz mČst a obcí ýR jako nejvČtší sdružení obcí v ýR,
který mĤže tímto povČĜit nezávislou odbornou instituci, napĜ. Institut pro udržitelný rozvoj
mČst a obcí ýR, o.p.s., jehož je zĜizovatelem.
Je nutné zajistit vhodný sbČr dat a následné vyhodnocení pro ekonomické ukazatele dalších
segmentĤ odpadového hospodáĜství v ýR.
4.2.3
Kontrola odpadového hospodáĜství
Ve stávajícím zákonČ o odpadech je umožnČna kontrola vČtšiny povinností, ale ke
kontrolním pravomocem chybí kontrolním orgánĤm sankþní pravomoci. Je tedy nutné, aby
v novém zákonČ byla tato nerovnováha odstranČna. Navrhuje se rozšíĜení sankþních
pravomocí krajských úĜadĤ, úĜadĤ obcí s rozšíĜenou pĤsobností a obecních úĜadĤ.
Blokové pokuty, nápravná opatĜení
Pro ménČ závažné porušení zákonných povinností, které nemají závažný dopad na životní
prostĜedí, bude umožnČno ukládat blokové pokuty krajskými úĜady, úĜady obcí s rozšíĜenou
pĤsobností a obecními úĜady.
RovnČž tak uvedené úĜady budou mít možnost uložit nápravné opatĜení bez souþasného
uložení penČžité sankce. Nápravná opatĜení (napĜ. odstranČní neoprávnČnČ odložených
odpadĤ apod.) jsou þasto úþinnČjší než penČžní sankce.
Pravomoc obecního úĜadu kontrolovat vedení evidence a plnČní ohlašovací povinnosti u
pĤvodcĤ odpadĤ na území obce
ϵϰ
Tato možnost by mohla motivovat obce ke kontrolám pĤvodcĤ a jejich zapojení do systému
obce nebo neoprávnČného využívání systému obcí.
Omezení vydání nebo prodloužení souhlasu k provozu zaĜízení
Krajské úĜady by mČly mít možnost z taxativnČ stanovených dĤvodĤ, pĜedevším s ohledem na
rozpor s Plánem odpadového hospodáĜství kraje, nepovolovat dané zaĜízení þi neprodlužovat
stávajícím zaĜízením jejich povolení (popĜ. platná povolení vypovídat). Tato možnost je
dĤležitá i s ohledem na plánování a realizaci regionálního ISNO.
Je také nutné, aby kraj mČl možnost nevydat po urþitou dobu opakovaný souhlas, pokud
k jeho odebrání došlo napĜ. z dĤvodĤ opakovaného porušení povinností podle zákona o
odpadech.
4.2.4 Plánování a veĜejná správa
Plány odpadového hospodáĜství
Plány odpadového hospodáĜství jsou významným nástrojem pro stabilní rozvoj nakládání
s odpady. Stávající plán odpadového hospodáĜství ýR je nutné aktualizovat ve vazbČ na nové
cíle vyplývající z implementace evropských smČrnic o odpadech a ve vazbČ na vývoj
odpadového hospodáĜství.
Doporuþujeme:
-
POH ýR bude obsahovat cíl pro recyklaci komunálních odpadĤ, resp. vybraných druhĤ
komunálních odpadĤ (papír, plast, sklo, kovy) a to z komunálních odpadĤ z obcí vþetnČ
odpadĤ podobných komunálním, produkovaných pĤvodci zapojenými do systému obce.
Cíl bude závazný pro kraje.
Popis cíle vþetnČ návrhu metodiky pro jeho hodnocení je uveden v kap. 3.2.
-
POH ýR bude rovnČž obsahovat cíl pro zavedení oddČleného sbČru papíru, plastĤ, skla,
kovĤ do roku 2015. Cíl bude stanoven pro obecní systémy nakládání s odpady. Cíl by mČl
být stanoven pro ostatní pĤvodce, kteĜí produkují uvedené odpady vyskytující se ve
skupinČ 20, 15, 17 apod.
-
POH ýR bude obsahovat cíl pro recyklaci stavebních odpadĤ podle evropské smČrnice o
odpadech. Cíl bude závazný pro kraje.
-
Cíl pro odklon biologicky rozložitelných odpadĤ od skládkování bude i nadále souþástí
POH. Je však nutné pĜepracovat metodiku k hodnocení plnČní tohoto cíle.
ϵϱ
Popis metodiky je uveden v kap. 3.3.4.
-
Do POH ýR je nutné zabudovat popis regionálního ISNO jako nástroje pro Ĝízení
odpadového hospodáĜství na úrovni regionĤ v podobČ sdružení obcí a krajĤ.
-
Návrh ISNO bude povinnou souþástí krajských POH jako nástroje pro zajištČní
dostateþného rozsahu sbČru, úpravy, využití a odstraĖování odpadĤ (zejména
komunálních) vznikajících na území kraje s dĤrazem na hierarchii nakládání s odpady a
cíle POH ýR.
Podrobné informace k ISNO, jeho funkcím a typĤm zaĜízení jsou uvedeny v kapitole
þ.2.1. Na regionální ISNO by mČla být vázána veĜejná finanþní podpora klíþových
zaĜízení.
-
Na POH ýR budou navazovat POH všech krajĤ. Pro plnČní jednotlivých cílĤ je nutné
vyhodnotit možnosti mezikrajové spolupráce a využití zaĜízení nadregionálního významu.
A to zejména u využití a odstraĖování smČsných komunálních odpadĤ.
-
POH pĤvodcĤ jsou zrušeny. POH obcí doporuþujeme zpracovávat u sídel s více než 50 tis.
obyvateli nebo jako spoleþné POH svazkĤ obcí (vþetnČ sdružení obcí v regionálním
ISNO).
-
Pro kontrolu plnČní POH ýR je nutné zvýšit vymahatelnost plnČní cílĤ v krajích.
Možností je zavedení sankcí nebo snížení veĜejné podpory odpadového hospodáĜství.
Programy pĜedcházení vzniku odpadĤ
Tyto programy jsou vyžadovány v þlenských zemích na základČ evropské smČrnice o
odpadech. Zahrnují opatĜení, vedoucí ke zmČnám chování obyvatel – spotĜebitelĤ a rovnČž
k chování podnikĤ.
V praxi se potvrdilo, že opatĜení smČĜující k prevenci nebo minimalizaci vzniku odpadĤ jsou
úþinná na úrovni výrobních podnikĤ a to zejména z dĤvodĤ ekonomických (nižší náklady pĜi
hospodaĜení s odpady). Naopak prevence v oblasti komunálních odpadĤ je témČĜ neúþinná,
protože souvisí s omezováním spotĜeby a snížením pohodlí spotĜebitele. VČtšina nástrojĤ na
prevenci vzniku odpadĤ je spíše z oblasti výchovy a pĜesvČdþování spotĜebitele.
Programy prevence zamČĜené na komunální odpady budou tedy obsahovat cíle, které stanoví
rozsah a zpĤsob výchovy a vzdČlávání obyvatel, státní správy a samospráv.
U podnikĤ je možné odkázat na programy þistší produkce, ISO normy z oblasti ochrany
životního prostĜedí apod.
ϵϲ
VeĜejná správa
Spolu se zavedením regionálních ISNO jako institutu pro Ĝízení odpadového hospodáĜství
regionu je nutné zpĜísnit podmínky pro vydávání souhlasu k provozu zaĜízení (podmínka
fyzické kontroly zaĜízení a jeho provozu, zaĜízení musí mít vazbu na krajský ISNO).
ZpĤsoby využití a dalšího nakládání s konkrétními odpady stanovenými v POH kraje jsou
závazné ve vztahu k odpadĤm produkovaným na území kraje. Krajský úĜad je oprávnČn ke
kontrole pĤvodce a pĜípadnému uložení sankcí pro provozovnu a to i v pĜípadČ, že sídlo
pĤvodce není na území kraje.
4.2.5 Informování obþanĤ
Výchova a dostateþné informování obyvatel o správném hospodaĜení s odpady je
významným nástrojem pro zajištČní funkþnosti ostatních opatĜení v oblasti nakládání
s odpady. Informování obyvatel by se mČlo soustĜećovat pĜedevším na:
-
zpĤsoby nakládání s odpady
organizaci sbČru a svozu odpadĤ v obci
organizaci odpadového hospodáĜství kraje (energetické využití komunálních odpadĤ,
provoz velkých zaĜízení regionálního významu)
povinnosti obþanĤ v odpadovém hospodáĜství obce
zpĤsoby a možnosti zpČtného odbČru
prevenci a omezování vzniku odpadĤ
ekonomické ukazatele odpadového hospodáĜství a jejich vazba na poplatky pro obyvatele
a jejich výši
Doporuþujeme:
-
-
-
Souþástí krajského POH bude dlouhodobá komunikaþní strategie zamČĜená na aktivní
zapojení obyvatel do tĜídČní a recyklace odpadĤ a dalších zpĤsobĤ nakládání s odpady
v rámci regionálního ISNO.
OdpovČdnost za celoplošnou propagaci správného nakládání s komunálními odpady má
stát. Plošnou komunikaþní kampaĖ pĜipravuje vždy ve vazbČ na reálná krajská Ĝešení
odpadového hospodáĜství.
Obce budou povinny informovat obþany o systému nakládání s odpady (viz kap. 3.2.1).
Je vhodné vypracovat systém pravidelného vzdČlávání zástupcĤ samospráv a státní správy
v oblasti hospodaĜení s odpady. VzdČlávací program navrhne a zrealizuje SMO ýR (pĜíp.
Institut pro udržitelný rozvoj mČst a obcí ýR) ve spolupráci s kraji a za podpory MŽP.
ϵϳ
ϱ͘ <KEKD/<E^dZK: Ekonomické nástroje pĤsobí jako pĜímá forma regulace nebo jako doplnČk administrativních
nástrojĤ. UmožĖují dosažení zvolených cílĤ v rámci politiky životního prostĜedí s vyšší
efektivností. Oproti administrativním nástrojĤm nabízí regulovanému subjektu zvolit si
vlastní cestu k naplnČní konkrétních požadavkĤ.
Za rozhodující ekonomické nástroje uplatĖované v podmínkách ýR stimulující využívání
komunálních odpadĤ lze považovat:
-
Poplatek za ukládání odpadĤ na skládky
Povinnou finanþní rezervu pro rekultivace a asanace skládek
RozšíĜenou (ekonomickou) odpovČdnost výrobce
Úhradu nákladĤ shromažćování, sbČru, pĜepravy, tĜídČní, využívání a odstraĖování
komunálních odpadĤ obþany
Finanþní podporu z veĜejných zdrojĤ
Všechny tyto nástroje procházejí vývojem a mají také rĤznou váhu z hlediska ovlivĖování
odpadového hospodáĜství. V následujícím textu jsou navrženy zmČny a úpravy hlavních
ekonomických nástrojĤ, které by mČly být zapracovány do nového zákona o odpadech pĜíp.
dalších právních norem.
ϱ͘ϭ͘
WKW>d<K^dZGKsE1KWp
NejvýznamnČjším ekonomickým nástrojem bude poplatek za odstraĖování, resp. skládkování
odpadĤ. Poplatek za odstraĖování odpadĤ, þi lépe do budoucna poplatek za skládkování, je
navržen jako dvousložkový. Skládá se z tzv. kompenzaþního poplatku a poplatku za
skládkování.
Je otázkou, nakolik je vhodné zpoplatĖovat také další zpĤsoby odstraĖování odpadĤ (napĜ.
hlubinná injektáž, ukládání do povrchových nádrží, ukládání do speciálnČ technicky
provedených skládek, koneþné þi trvalé uložení). Další druhy odstraĖování odpadĤ se týkají
vČtšinou odpadĤ, pro který je nutný zvláštní režim nakládání s nimi a vČtšinou s nimi v praxi
nelze naložit jinak, než jiným druhem odstraĖování. Je tedy i na zvážení, nakolik má být pro
tyto druhy odpadĤ stanoven poplatek a to ve stejné výši jako poplatek za skládkování
odpadĤ.
ϵϴ
5.1.1 Spoleþný princip poplatkĤ
-
Poplatkem za odstraĖování odpadĤ (kompenzaþní poplatek + poplatek za skládkování)
jsou zatíženy veškeré odpady kategorie Ostatní a Nebezpeþné a materiály vstupující do
tČlesa skládky pĜi jejím provozu.
-
ZpoplatnČní se tedy týká i jakkoliv upravených materiálĤ nebo výstupních produktĤ
z úpravy nebo jiného zpracování odpadĤ (napĜ. komposty a další produkty
z kompostáren, které jsou v souþasné dobČ þasto provozovány v prostorách skládek).
ObdobnČ i výstupy jednoduchých technologií na mechanickou biologickou úpravu
odpadĤ, které jsou také provozovány v prostorách skládek apod.).
-
Odpady a materiály používané k technologickému zabezpeþení skládek (dále TZS)
nebudou zpoplatnČny do limitu 35 % hmotnostních z celkové hmotnosti všech odpadĤ a
materiálĤ uložených na skládky.
Množství odpadĤ a materiálĤ k TZS bude každé 2 roky vyhodnocováno a limit pro
použití na technologické zabezpeþení skládek upravován.
-
Další druhy odpadĤ osvobozené od poplatku a podmínky pro jejich osvobození mĤže
stanovit MŽP seznamem v zákonČ.
Jedná se o odpady, u nichž by aplikace poplatku vedla ke zhoršení životního prostĜedí,
nebo u kterých nelze zabránit jejich vzniku, nebo je jejich vznik dĤsledkem jiných
procesĤ smČĜujících k ochranČ životního prostĜedí.
-
Na poplatky nebude uplatĖována DPH. Daní z pĜidané hodnoty by byly zatíženy obce,
které nejsou ve vČtšinČ pĜípadĤ plátcem této danČ, a byly by znevýhodnČny oproti
ostatním pĤvodcĤm.
5.1.2 Kompenzaþní poplatek
Kompenzaþní poplatek nahradí stávající poplatek za ukládání odpadĤ na skládky, jehož
výnos je již od zavedení tohoto nástroje, kromČ rizikové složky za nebezpeþné odpady,
výnosem obcí se skládkou. Navrhuje se tedy, aby obce, jejichž území je zatížené existující
skládkou, mČly nárok po dobu jejího provozu na kompenzaci v obdobném objemu finanþních
prostĜedkĤ jako doposud.
-
Kompenzaþní poplatek je zaveden s cílem kompenzovat negativní dopady a vlivy
vyplývající z existence skládky a jejího provozu na okolní prostĜedí a obyvatele.
-
Výnos z kompenzaþního poplatku je urþen pro obce, na jejichž území je provozována
skládka odpadĤ.
ϵϵ
-
Kompenzaþní poplatek se vztahuje pouze na stávající zaĜízení, která vznikla a byla
provozována pĜed úþinností nového zákona o odpadech. U novČ budovaných skládek se
pĜedpokládá náhrada kompenzaþního poplatku povinnou dohodou investora skládky
s obcí (bez dosažení dohody nelze skládku provozovat)..
-
Sazba kompenzaþního poplatku zĤstane do roku 2015 (do úþinnosti nového zákona o
odpadech) ve stávající výši, pĜípadnČ bude upravena podle zpoplatnČní materiálĤ o
odpadĤ na technologické zabezpeþení skládek.
-
Do budoucna se pĜedpokládá postupné snižování kompenzaþního poplatku a po
pĜechodném období jeho úplná náhrada formou dohody majitele skládky s obcí. Je nutné
vytvoĜit zákonný pĜedpoklad pro takové Ĝešení, aby existoval zájem majitelĤ þi
provozovatelĤ skládek a obcí takovou dohodu uzavĜít.
-
Kompenzaþní poplatek bude vybírán spoleþnČ s poplatkem za skládkování (viz kap.
5.1.4).
5.1.3 Poplatek za skládkování odpadĤ kategorie Ostatní
-
Poplatek za skládkování odpadĤ je zaveden s cílem omezit ukládání odpadĤ na skládky a
to výrazným finanþním znevýhodnČním skládkování.
-
Výše poplatku zejména (v poþáteþních obdobích vþetnČ kompenzaþního poplatku) pro
odpady kategorie Ostatní, kam patĜí i komunální odpad, by mČla narovnat náklady mezi
skládkováním a vhodnČjšími zpĤsoby nakládání s odpady, zejména rĤznými formami
využití odpadĤ (energetické využití, recyklace odpadĤ).
-
NárĤst sazby poplatku bude postupný a to od r. 2013 (s pĜedpokládanou úþinností nového
zákona o odpadech) do roku 2015, kdy budou zprovoznČny další kapacity pro energetické
využití odpadĤ. NárĤstem sazeb by mČlo dojít k znevýhodnČní skládkování proti
energetickému využívání odpadĤ.
-
Následný vývoj sazeb skládkovacího poplatku by mČl být pravidelnČ revidován a to na
základČ ekonomických analýz, které vyhodnotí nákladové i pĜíjmové (napĜ. prodej
energie a tepla, emisní povolenky apod.) položky procesu jednotlivých zpĤsobĤ
nakládání s odpady. Sazby poplatku by pak mČly odrážet reálný vývoj odpadového
hospodáĜství ýR.
-
PĜíjemcem výnosu ze skládkovacího poplatku budou kraje a SFŽP. Pro poþáteþní období
od roku 2013 do roku 2020 se navrhuje dČlení výnosu 80 % : 20 % ve prospČch krajĤ. Po
tomto období se navrhuje revize dČlení poplatku podle skuteþného vývoje odpadového
hospodáĜství a pĜedpokládá se navýšení procentní þásti výnosĤ pro SFŽP ((þi obdobného
subjektu, pĜerozdČlujícího finanþní prostĜedky zpČt do ochrany ŽP).
ϭϬϬ
Použití výnosu z poplatku za skládkování odpadĤ ve vazbČ na rozvoj regionálních
ISNO
-
Výnos poplatkĤ do jednotlivých krajĤ závisí na množství skládkovaných odpadĤ v daném
kraji.
-
PĜíjmy krajĤ ze skládkovacího poplatku budou zákonem úþelovČ vázány a to na rozvoj
regionálního ISNO a na podporu využití odpadĤ v kraji a v jednotlivých obcích, které
jsou souþástí regionálního ISNO. ýást prostĜedkĤ bude urþena na investice v odpadovém
hospodáĜství zamČĜené na využití odpadĤ. ýást prostĜedkĤ mĤže být použita na provoz
ISNO. Obce se budou moci v rámci dotaþních titulĤ kraje pĜihlásit o podporu
materiálového nebo energetického využití odpadĤ. PĜíjmy krajĤ ze skládkovacího
poplatku nebudou urþeny do investic þi provozu skládek odpadĤ.
Poplatek za skládkování za odpad kategorie Nebezpeþný
-
Výnos z poplatku za skládkování nebezpeþných odpadĤ, který nahrazuje stávající
rizikovou složku poplatku za ukládání odpadĤ, bude pĜíjmem SFŽP v celém rozsahu.
-
Sazba poplatku bude zvýšena proti ostatním odpadĤm. Sazba bude vycházet z aktuálních
nákladĤ na všechny zpĤsoby nakládání s nebezpeþnými odpady a pĜihlédnutím k jiným
environmentálnČ pĜijatelnČjším zpĤsobĤm. Základ pro stanovení sazby poplatku bude
vycházet z rozdílu nákladĤ, které je nutné vynaložit, aby se z nebezpeþného odpadu stal
odpad ostatní.
-
ObdobnČ jako u poplatku za skládkování ostatních odpadĤ se pĜedpokládá pravidelná
revize výše poplatkĤ s ohledem na vývoj odpadového hospodáĜství.
5.1.4 VýbČr poplatkĤ
-
Souþasný zpĤsob výbČru poplatkĤ je osvČdþený a funkþní. Navrhujeme jej ve stávající
formČ zachovat minimálnČ do roku 2015.
-
Poplatníkem je pĜitom pĤvodce odpadĤ, který svĤj odpad pĜedává k odstranČní. V pĜípadČ
zpoplatnČní dalších materiálĤ (vyjma 35 % hm. na TZS), které vstupují do tČlesa skládky,
je poplatníkem osoba, která tento materiál pĜedává provozovateli skládky k uložení do
skládkového tČlesa.
-
Plátcem bude i nadále provozovatel zaĜízení (skládky), který pĜenese poplatek (resp. oba
poplatky) spoleþnČ s cenou na pĤvodce odpadu. Na poplatky se nevztahuje DPH. Dle
zákona odvede provozovatel skládky poplatek jedenkrát za þtvrt roku pĜíjemcĤm
poplatkĤ dle nového zákona o odpadech. Poplatek se odvádí ve výši podle množství
ϭϬϭ
odpadĤ nebo materiálĤ uloženého na skládku v daném zúþtovacím období, bez ohledu na
to, zda jej plátce od poplatníka obdržel.
-
Do budoucna (nejdĜíve však od roku 2016) lze tento systém výbČru poplatkĤ pĜehodnotit
s ohledem napĜ. na využití celní správy jako orgánu, který bude odeslané poplatky
následnČ pĜerozdČlovat krajĤm podle stanovených pravidel a SFŽP s tím, že celní úĜad
pĜebere po urþité lhĤtČ i vymáhání nezaplacených poplatkĤ od jednotlivých poplatníkĤ.
VýbČr poplatkĤ by mČly stanovit kraje s ohledem na administrativní nároþnost procesu.
ϱ͘Ϯ͘
WKW>dGKsE1KEp
V souþasné dobČ existují tĜi zpĤsoby, jak zpoplatnit obþana za služby spojené s provozem
odpadového hospodáĜství obce. NejpoužívanČjším typem je místní poplatek podle § 10 b
zákona o místních poplatcích, který používá cca 80 % všech obcí v ýR. DĤvodem je
jednoznaþné vymezení poplatku a jeho dobrá vymahatelnost. Nevýhodou je však velmi nízká
maximální hranice poplatku, která nebyla od dob jeho zavedení v roce 2001 nijak
valorizována s ohledem na nárĤst reálných nákladĤ obcí. Další nevýhodou je vazba na trvale
bydlícího obyvatele, což je problém zejména v obcích v okolí velkých mČst. Druhý typ
poplatku podle § 17 odst. 5 zákona o odpadech sice vzhledem k tomu, že se odvíjí od poþtu
obyvatel nemovitosti, umožĖuje zohlednit þásteþnČ skuteþné náklady obce na odpadové
hospodáĜství, ale je obtížnČji vymahatelný a neumožĖuje zavedení institutu rĤzných úlev pro
obþany (napĜ. senioĜi, obþané tĜídící odpad apod.). TĜetím možným typem zpoplatnČní je
smlouva dle § 17 odst. 5 zákona o odpadech, která je ale v praxi pro administrativní nároþnost
používána jen velmi okrajovČ.
Motivaþní role obou typĤ poplatku k ovlivnČní chování obyvatel je pomČrnČ malá a to i
vzhledem k celkové výši poplatku (necelé 2 Kþ dennČ). Se zavedením poplatku se nepotvrdily
pĜedpoklady ekologických hnutí o nutném nárĤstu skládkování, stejnČ jako o snížení množství
oddČlenČ sebraných využitelných odpadĤ v souvislosti s malou motivací obyvatel. Množství
vytĜídČných a recyklovaných komunálních odpadĤ neustále roste. Došlo k výraznému
omezení výskytu nelegálních skládek odpadĤ.
Místní poplatek za provoz systému nakládání s komunálním odpadem
Na základČ dosavadních zkušeností se navrhuje zavedení jednoho zpĤsobu zpoplatnČní
obþanĤ a to formou místního poplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem.
-
Poplatek bude stanoven podle zákona o místních poplatcích.
-
K vymČĜování a vymáhání poplatkĤ bude zmocnČna obec, jinak bude poplatek
v procesním režimu daĖového Ĝádu (doplnit metodickým pokynem MF).
ϭϬϮ
-
Poplatek se stanoví podílem skuteþných netto nákladĤ obce na provoz systému nakládání
s komunálními odpady za pĜedcházející kalendáĜní rok a poþtem obyvatel,
v nemovitostech na území obce, nahlášených pro pĜíslušný rok jejich majiteli, a to bez
ohledu na trvalé bydlištČ obyvatel nebo typ nemovitosti (napĜ. rekreaþní objekty
s celoroþním pobytem jejich uživatelĤ v obci).
-
Poplatek se bude vyhlašovat vždy pro kalendáĜní rok (pro nadcházejících 12 mČsícĤ)
obecnČ závaznou vyhláškou na podkladČ údajĤ vlastníkĤ nemovitostí o poþtu uživatelĤ
v jejich nemovitostech a vycházel by ze skuteþných nákladĤ obce na odpadové
hospodáĜství za pĜedchozí rok.
-
Sazba poplatku bude stanovena v Kþ/obyvatel/rok.
-
Horní hranice poplatku je dána skuteþnými náklady obce na provoz systému nakládání s
KO za pĜedcházející kalendáĜní rok, pĜiþemž zákon stanoví zapoþitatelné nákladové
položky a zpĤsob výpoþtu poplatku.
Do nákladových položek je nutné zapoþítat veškeré náklady na odpadové hospodáĜství,
které souvisí se sbČrem a dalším nakládáním s komunálními, pĜípadnČ dalšími odpady, pro
které obec zajišĢuje nakládání a souvisí s jejím provozem.
Výpoþet poplatku
-
Celkové brutto náklady se stanoví souþtem stanovených nákladových položek za
pĜedchozí kalendáĜní rok a to nejpozdČji do 25. ledna následujícího kalendáĜního roku.
-
Vlastníci nemovitostí na území obce mají povinnost nahlásit nejpozdČji do 31. prosince
pĜedcházejícího kalendáĜního roku na obci poþet obyvatel nemovitosti, kteĜí nemovitost
užívali a/nebo se pĜedpokládá, že ji budou užívat v následujícím kalendáĜním roce. Pokud
by je vlastníci nemovitostí nenahlásili, má daĖový Ĝád mechanismus, aby obec stanovila
dle pomĤcek poplatek sama. Naopak, vlastník nemovitosti by v pĜípadČ uvedení zámČrnČ
vyššího poþtu uživatelĤ byl postižen podle daĖového Ĝádu za neuvedení pravdivých
informací.
-
Obec stanoví souþtem veškeré pĜíjmy do systému nakládání s KO za pĜedchozí kalendáĜní
rok (prodej vytĜídČných odpadĤ, druhotných surovin, odmČny za zpČtný odbČr a využití
obalových odpadĤ, odmČny za zpČtný odbČr výrobkĤ, pĜíjem od živnostníkĤ zapojených
do systému obce apod.) bez pĜíjmĤ od plátcĤ místního poplatku.
-
Obec stanoví netto náklady odeþtem celkových pĜíjmĤ od celkových nákladĤ. Tyto
náklady pak vydČlí poþtem nahlášených uživatelĤ nemovitostí. Tím, že základem pro
výpoþet poplatku budou þisté náklady obce na OH, snížené o pĜíspČvky a pĜíjmy za
ϭϬϯ
vytĜídČný komunální odpad, by obþané a živnostníci mČli být motivováni k tĜídČní
odpadĤ.
-
Obec vyhlásí poplatek za provoz systému nakládání s KO obecnČ závaznou vyhláškou
nejpozdČji do konce února pĜíslušného kalendáĜního roku, ve vyhlášce stanoví období
k úhradČ poplatku.
Zvýšení horní hranice stávajícího místního poplatku
-
PĜed úþinností nové typu poplatku je nutné zvýšit druhou þást sazby místního poplatku
vypoþtenou na základČ skuteþných nákladĤ obce z pĜedchozího roku. Souþasná sazba je
250 Kþ, což je naprosto nepostaþující. CelkovČ lze obþana zpoplatnit pouze 500 Kþ/rok,
pĜiþemž skuteþné náklady obcí se pohybují v prĤmČru kolem 900 Kþ/obyvatel/rok.
-
Navrhuje se zvýšit tuto sazbu tak, aby celková možná výše poplatku dosahovala
maximální hranice 1200 Kþ/obyvatel/rok a to již od roku 2012.
-
Navrhuje se s pĜijetím nového zákona o odpadech tento poplatek zrušit a nahradit
poplatkem novým (viz výše).
ϱ͘ϯ͘
WKW>dGKsE1 >a1, ^h:<dp h1s:11, ^z^dD E<>E1
^KWzsK/ʹ/sEK^dE1/͕,d\/
Vzhledem k tomu, že se pĜedpokládá rozšíĜení obecních systémĤ nakládání s odpady o odpad
vybraných pĤvodcĤ, kteĜí produkují odpad podobný komunálním odpadĤm, je nutné stanovit
zpĤsob jejich zpoplatnČní za užívání systému. Základní pravidla jsou popsána v kap. 3.6.
RovnČž je nutné upravit zpĤsob zpoplatnČní uživatelĤ rekreaþních objektĤ a chat na území
obce. Obce jsou nuceny zajišĢovat systém sbČru a dalšího nakládání i v chatových oblastech
nebo u jednotlivých rekreaþních objektĤ. Stávající zpĤsob a výše úhrady je nedostaþující a to i
vzhledem k tomu, že Ĝada rekreaþních objektĤ je užívána celoroþnČ k bydlení.
-
Obec stanoví vyhláškou poplatky pro živnostníky, kteĜí se musí na základČ vyhlášky obce
povinnČ zapojit do systému obce.
-
Poplatek se odvíjí od místního poplatku pro obyvatele a to vzhledem k pĜedpokládané
produkci typu živností, které se budou zapojovat do systému obce. Od r. 2013 mĤže být
stanoven až na 10-ti násobek místního poplatku.
ϭϬϰ
-
Obec ale pĜitom musí stanovit podmínky pro sbČr jednotlivých druhĤ odpadĤ a využití
veĜejné sbČrné sítČ þi jiná technická opatĜení pro vybrané typy živností, na nČž se vztahuje
vyhláška.
-
Obec stanoví vyhláškou zpĤsob zpoplatnČní uživatelĤ rekreaþních objektĤ, který se odvíjí
od místního poplatku pro obyvatele.
-
Obec mĤže stanovit poplatek ve výši trojnásobku místního poplatku za jednu nemovitost
urþenou k rekreaþním úþelĤm, resp. pro majitele nemovitosti, kde není hlášena k trvalému
pobytu žádná osoba.
-
Obec mĤže zpoplatnit živnostníky a chataĜe jen souþasnČ se zpoplatnČním obyvatel
nemovitostí, nikdy samostatnČ.
ϱ͘ϰ͘
s\:EWKWKZ
Finanþní podpora z veĜejných zdrojĤ je ekonomickým nástrojem výraznČ stimulujícím
realizace environmentálních opatĜení. Pro následující období, které je spojené s realizací
rozsáhlých investic souvisejících zejména s naplnČním cílĤ smČrnic na využití odpadĤ a
jejich odklon od skládkování, je tento nástroj stále významnČjší.
ýR mĤže þerpat finanþní prostĜedky z fondĤ EU. Jedná se pĜedevším o Operaþní program
životní prostĜedí, který podporuje zkvalitnČní nakládání s odpady pro období 2007-2013.
V souþasné dobČ jsou již prostĜedky OPŽP na uvedené plánovací období témČĜ vyþerpány.
V rámci navrhovaného rozvoje regionálních ISNO se pĜedpokládají nutné investice do celého
systému nakládání s komunálními odpady. Orientaþní odhad základních investic je uveden
v tabulce þ.10.
Tabulka þ.10: Odhad investic potĜebných k rozvoji regionálních ISNO
Typ investice
Nákup sbČrných nádob na využitelný odpad
Nákup sbČrných nádob na bioodpad
poþet
Náklady v mil. Kþ
40 500
810
120 000
300
SbČrné dvory
150
1 050
Svozová technika
300
150
PĜekládací stanice*
20
600 / 240
DotĜićovací linky*
12
1 680 / 672
8
29 600 / 11 840
Spalovny KO*
ZaĜízení na využití DS*
1 000 / 400
Bioplynové stanice*
10
1 200 / 480
Kompostárny*
30
500 / 200
Celkem
*celková investice/pĜedpokládaná podpora ve výši 40%
36 890 / 16 142
ϭϬϱ
Do budoucna by veĜejná podpora rozhodnČ mČla smČĜovat zejména do zaĜízení, která jsou
nedílnou souþástí regionálních ISNO a mají pro funkþnost ISNO klíþový význam.
ϱ͘ϱ͘
>a1<KEKD/<E^dZK:
S pĜípravou nového zákona o odpadech je vhodné zvážit i použití dalších ekonomických
nástrojĤ, které mohou ovlivnit koneþné nakládání s odpady a to zejména s ohledem na
žádoucí hierarchii nakládání s nimi.
K diskuzi jsou:
-
UplatnČní emisních povolenek (úspora emisí skleníkových plynĤ pĜi recyklaci odpadĤ
s možností jejich prodeje).
-
PĜíplatky k cenČ elektĜiny vyrobené z obnovitelných zdrojĤ.
PĜíplatky jsou pĜedmČtem navrhovaného zákona o podporovaných zdrojích energie.
ZaĜízením na energetické využití odpadĤ má být pĜiznána podpora za elektĜinu
vyrobenou z obnovitelných zdrojĤ (biologicky rozložitelný podíl ve smČsném
komunálním odpadu) a rovnČž tak za elektĜinu vyrobenou z druhotného zdroje (zbývající
þást odpadĤ).
Návrh zákona poþítá s tím, že z celkového množství elektĜiny vyrobené v energetického
využití odpadĤ bude podporována pouze þást celkového množství elektĜiny odpovídající
dodávce užiteþného tepla po odeþtení vlastní spotĜeby zdroje.
Podpora se dle pĜipravovaného zákona tedy nevztahuje na zaĜízení na energetické využití
odpadĤ pouze s výrobou elektĜiny (elektrárny). Princip podpory zakotvený v návrhu
zákona respektuje maximální efektivitu využití energie vázané v odpadech.
Pokud budou navrhované pĜíplatky schváleny, pak je nutné je promítnout do celkového
hodnocení ekonomické nároþnosti energetického využití odpadĤ ve vztahu k výši
poplatku za skládkování.
Dalším nástrojem mĤže být zvýšení spotĜeby výrobkĤ z recyklátu (který by ovšem musel
splĖovat potĜebné technické parametry) ve veĜejných zakázkách.
ϭϬϲ
ϲ͘ ^,ZEhd1
Návrhová þást Strategie rozvoje nakládání s odpady mČst a obcí ýR (dále jen „Strategie“)
obsahuje návrhy opatĜení a nástrojĤ pro vytvoĜení dlouhodobČ udržitelného odpadového
hospodáĜství na úrovni regionĤ a jednotlivých mČst a obcí ýR. Hlavním cílem Strategie je
omezit množství skládkovaných odpadĤ a výraznČ zvýšit jejich efektivní využití.
Návrhová þást se zamČĜuje na Ĝešení nejvýznamnČjších þástí odpadového hospodáĜství obcí.
Jejím základním principem je Ĝešení nakládání s odpady v rámci regionálního integrovaného
systému.
Návrhová þást vychází ze závČrĤ Analytické þásti Strategie. Analytická þást byla
aktualizována a doplnČna údaji za období 2007-2009 (v nČkterých pĜípadech také 2010). Je v
ní popsán stav nakládání s nejvýznamnČjšími druhy odpadĤ, se kterými mČsta a obce
hospodaĜí.
Souþástí analýzy jsou ekonomické ukazatele odpadového hospodáĜství obcí. Analýza rovnČž
obsahuje informace o postojích a názorech obyvatel k odpadovému hospodáĜství. Dále je
uveden také pĜehled stávajících nástrojĤ používaných k Ĝízení odpadového hospodáĜství.
V hodnocení nakládání s odpady a návrzích na další Ĝešení odpadového hospodáĜství byly
používány následující datové zdroje:
-
ISOH - Informaþní systém odpadového hospodáĜství (vychází se zákonné evidence
odpadĤ, je spravován CENIA)
Roþní zprávy o zpČtném odbČru vybraných výrobkĤ
Statistika autorizované obalové spoleþnosti EKO-KOM, a.s.
Odborné prĤzkumy a rozbory odpadĤ (nČkteré i souþást státních projektĤ VaV)
Údaje krajĤ o provozu zaĜízení
Data ýSÚ
Cílem bylo použít co nejvíce veĜejnČ dostupných informací ze zdrojĤ, které lze využívat i
v budoucnu. ISOH je nutné výraznČ upravit, aby byl funkþní a poskytoval jednoznaþné
výstupy k hodnocení stavu odpadového hospodáĜství. Údaje ýSÚ nejsou použitelné pro
plánování a Ĝízení odpadového hospodáĜství na regionální a lokální úrovni.
Východiska a principy návrhové þásti
•
Veškeré návrhy Ĝešení a opatĜení se týkají pouze odpadĤ pocházejících z produkce obcí a
to vþetnČ odpadĤ pĤvodcĤ, kteĜí jsou zapojeni do systému nakládání s odpady v obci.
Strategie se nezabývá Ĝešením odpadĤ ostatních pĤvodcĤ.
•
Jako jediné závazné cíle jsou uvažovány cíle vycházející ze smČrnic EU, které jsou nebo
budou implementovány do právních norem ýR.
ϭϬϳ
•
Navrhovaná Ĝešení zohledĖují hierarchii nakládání s odpady, upĜednostĖují tedy vhodné
formy využívání odpadĤ pĜed jejich koneþným odstranČním.
•
Navrhovaná Ĝešení zohledĖují souþasný stav nakládání s odpady a to vþetnČ technické
vybavenosti a ekonomické únosnosti pĜi splnČní požadavkĤ na ochranu životního
prostĜedí.
•
Veškeré toky odpadĤ, nakládání s nimi a þinnosti související s organizací odpadového
hospodáĜství jsou Ĝešeny jako souþást integrovaného systému nakládání s odpady.
Jednotlivá Ĝešení jsou navržena vždy s ohledem na jejich zaþlenČní do integrovaných
systémĤ nakládání s odpady a to na úrovni ýR a regionĤ.
Velká þást navržených opatĜení vychází z RozšíĜených tezích rozvoje OH ýR, které byly
pĜijaty v srpnu 2010 vládou ýR jako výchozí dokument pro revizi stávajících právních norem
v oblasti odpadového hospodáĜství.
K základním principĤm, které byly uplatnČny pĜi návrzích Ĝešení, patĜí:
•
podpora rozvoje oddČleného sbČru a následné recyklace a dalšího využití materiálovČ
využitelných složek komunálních odpadĤ,
•
zajištČní nakládání s biologicky rozložitelnými odpady na úrovni obcí a to od sbČru až po
koneþné využití odpadĤ a produktĤ z nich,
•
zajištČní energetického využití smČsných komunálních odpadĤ vþetnČ jejich biologicky
rozložitelné složky jako nejvhodnČjší alternativy, která omezuje ukládání smČsných
komunálních odpadĤ na skládky,
•
podpora vytváĜení regionálních integrovaných systémĤ nakládání s odpady z obcí, které
zajistí stabilní a dlouhodobČ udržitelné hospodaĜení s odpady.
V následujícím textu jsou uvedeny nČkteré závČry a návrhy Ĝešení pro nejvýznamnČjší þásti
odpadového hospodáĜství obcí a mČst ýR.
ϲ͘ϭ͘
Z'/KE>E1/Ed'ZKsE|^z^dDE<>E1^KWz;/ÊKͿ
Základem pro Ĝešení odpadového hospodáĜství obcí a mČst je spoleþné Ĝešení odpadového
hospodáĜství v tzv. integrovaných systémech nakládání s odpady.
Integrovaným systémem se rozumí systém, umožĖující optimální nastavení jednotlivých
procesĤ a prvkĤ pro trvale udržitelné Ĝešení odpadového hospodáĜství v urþitém prostoru a
þasovém horizontu. Integrovaný systém ve spojení s komunálním odpadem je jednoduchou
strategií, která koordinuje prevenci, sbČr, využití a odstranČní komunálních odpadĤ v celém
ϭϬϴ
odpadovém toku, smČĜující k efektivnímu provozování odpadového hospodáĜství obcí, pĜi
respektování ekonomických, sociálních a environmentálních požadavkĤ.
Integrovaný systém lze popsat z mnoha hledisek. Z technického hlediska se jedná pĜedevším
o:
- procesy nakládání s odpady (sbČr, svoz, úprava, rĤzné zpĤsoby využití, odstranČní),
- komodity odpadĤ, které jsou v rámci systému Ĝešeny a to vþetnČ tČch, které jsou v režimu
zpČtného odbČru,
- vhodné technologie pro procesy a komodity s ohledem na jejich environmentální,
ekonomické a sociální dopady.
ISNO se úþastní zejména obce a mČsta jako pĤvodci a majitelé odpadĤ. Spolu s kraji jsou pak
hlavními organizátory celého systému. DĤležitým úþastníkem jsou také obþané, kteĜí v roli
spotĜebitele rozhodují o množství produkovaných odpadĤ a rovnČž o zpĤsobu nakládání
s nimi. Integrovaného systému se úþastní také prĤmysl, který je pĤvodcem odpadĤ, ale rovnČž
tak realizátor odpadových služeb þi jako zajišĢovatel zpČtného odbČru.
Typy procesĤ a zaĜízení
Význam jednotlivých procesĤ nakládání s odpady a typĤ zaĜízení v regionálním ISNO je
velmi rozdílný. Jako klíþové procesy, které musí ISNO Ĝídit, a k tomu odpovídající zaĜízení
zajišĢující funkþnost systémového Ĝešení, lze oznaþit:
•
systém sbČru využitelných, objemných, nebezpeþných, smČsných a dalších odpadĤ, vþetnČ
zpČtného odbČru výrobkĤ,
•
systém svozu, pĜepravy vþetnČ pĜekládacích stanic,
•
zaĜízení pro dotĜídČní a úpravu odpadĤ (zejména využitelných),
•
zaĜízení pro energetické využití smČsných a biologicky rozložitelných odpadĤ – vazba na
energetickou koncepci regionu (regionální využití obnovitelných zdrojĤ energie),
•
zaĜízení pro využití vhodných biologicky rozložitelných odpadĤ z obcí (kompostárna,
bioplynová stanice),
•
zaĜízení pro koneþné odstranČní odpadĤ – vazba na regionální využití skládkového plynu
jako obnovitelného zdroje energie.
Pro zajištČní funkþnosti ISNO je nutná vazba na další typy zaĜízení. Vzhledem k efektivní
ekonomice provozu tČchto zaĜízení nebo s ohledem na produkci vybraných odpadĤ v kraji se
jedná o zaĜízení nadregionálního nebo dokonce mezinárodního významu. Není tedy nezbytnČ
ϭϬϵ
nutné, aby takové zaĜízení bylo provozováno na území všech krajĤ. Mezi taková zaĜízení
patĜí:
• ZaĜízení pro koneþné využití druhotných surovin
•
Demontážní linky na vybrané výrobky vþetnČ autovrakĤ
•
ZaĜízení pro využití nebo odstranČní nebezpeþných odpadĤ
V ISNO mohou být provozována doplĖková zaĜízení. NČkterá z nich mohou být v pĜípadČ
krizového vývoje velmi nestabilním prvkem odpadového hospodáĜství v regionu. Jedná se
napĜ. o výkupny odpadĤ, což jsou privátní zaĜízení založená na výkupu zejména kovových
odpadĤ a nČkterých odpadĤ papíru. V pĜípadČ poklesu poptávky na trhu druhotných surovin je
þinnost tČchto firem omezena na minimum. Obdobným zaĜízením mĤže být mechanickobiologická úprava odpadĤ a využití energetické frakce odpadĤ z této úpravy v cementárnách.
Cementárna je prvkem stavebního prĤmyslu. V pĜípadČ jeho útlumu omezí spalování odpadĤ.
Základní nástroje a opatĜení k podpoĜe ISNO
•
Do POH ýR je nutné zabudovat definici a popis regionálního ISNO jako nástroje pro
Ĝízení odpadového hospodáĜství na úrovni regionĤ v podobČ sdružení obcí a krajĤ.
•
POH kraje následnČ musí obsahovat návrh ISNO vþetnČ vymezení klíþových zaĜízení jako
nástroje pro zajištČní dostateþného rozsahu sbČru, úpravy, využití a odstraĖování odpadĤ
(zejména komunálních) vznikajících na území kraje, s dĤrazem na hierarchii nakládání
s odpady a cíle POH ýR.
•
Spolupráci obcí, mČst a kraje na spoleþném Ĝešení odpadového hospodáĜství je nutné
potvrdit smluvnČ formou úþasti na nČkteré z forem obchodních spoleþností nebo písemnou
dohodou o spolupráci se spoleþnými závazky.
•
na regionální ISNO by mČla být vázána veĜejná finanþní podpora výstavby klíþových
zaĜízení.
•
Na rozvoj regionálního ISNO (podpora využití odpadĤ) bude smČĜován výnos z poplatku
za skládkování.
•
RozšíĜení pravomoci krajĤ neudČlit souhlas s provozem zaĜízení, které je v rozporu
s krajským POH a ISNO. Možnost omezení vydání nebo prodloužení souhlasu k provozu
zaĜízení.
•
Souþástí krajského POH bude dlouhodobá komunikaþní strategie zamČĜená na aktivní
zapojení obyvatel do tĜídČní a recyklace odpadĤ a dalších zpĤsobĤ nakládání s odpady
v rámci regionálního ISNO.
ϭϭϬ
ϲ͘Ϯ͘
szDE1<KDhE>E1,KKWh:,KWZKh<
Pro další rozvoj odpadového hospodáĜství a jasné stanovení odpovČdnosti za plnČní nČkterých
cílĤ rámcové smČrnice o odpadech je nutné vymezit pĜesnČ pojem komunální odpad. Je nutné
odlišit produkci komunálních odpadĤ z obcí a subjektĤ zapojených do systému obce a
produkci ostatních odpadĤ podobných komunálním odpadĤm, od pĤvodcĤ nezapojených do
systému obce.
Obce jsou odpovČdné pouze za komunální odpad, který produkují. Skladba a vlastnosti
komunálních odpadĤ z obcí jsou dlouhodobČ sledovány. Souþasná produkce komunálního
odpadĤ z obcí, vþetnČ oddČlenČ sbíraného odpadu evidovaného jako obalový odpad, byla
stanovena za rok 2009 na 3,31 mil. tun (316 kg/obyvatel/rok).
Skladba a vlastnosti odpadĤ podobných komunálním od ostatních pĤvodcĤ nejsou známy.
Navrhuje se:
-
Úprava a upĜesnČní pojmĤ v zákonČ o odpadech nebo dalších právních normách
(komunální odpad, odpad podobný komunálnímu, materiálovČ využitelný a
recyklovatelný komunální odpad).
Prognóza produkce a nakládání s komunálními odpady
V rámci Strategie byla stanovena prognóza produkce komunálních odpadĤ z obcí a to na
období do roku 2020 (s ohledem na postupný cíl smČrnice o skládkování a cíl pro recyklaci
komunálních odpadĤ). NejvČtší nárĤst se pĜedpokládá ve skupinČ bioodpadĤ z údržby zelenČ
v obcích (bioodpady zpracovatelné bČžnými metodami aerobního nebo anaerobního rozkladu)
v dĤsledku toho, že se bude rozvíjet oddČlený sbČr tČchto odpadĤ v obcích. Prognóza je
uvedena v tabulce þ.11.
Tabulka þ.11: Prognóza produkce komunálních odpadĤ z obcí
2008
odpady z obcí celkem
2009
2010
2013
2015
2020
3 147 024
3 309 018
3 365 227
3 747 696
4 093 168
4 870 642
407 000
397 191
413 175
467 620
509 954
648 853
2 209 299
2 327 397
2 348 106
2 422 530
2 498 852
2 802 333
- objemný
316 785
353 781
378 123
449 768
461 311
409 892
- bioodpad
98 873
120 123
136 544
317 749
532 522
917 786
115 067
110 527
89 279
90 029
90 529
91 779
z toho - využitelné
- smČsný KO
- ostatní
ϭϭϭ
ϲ͘ϯ͘
>a1WK:DzsKWKsD,K^WK\^ds1
Vedlejší produkt
Navrhuje se, aby byla stanovena jednoduchá kritéria, za kterých lze režim vedlejšího produktu
použít. Kritéria by nemČla omezovat bČžné zpĤsoby užití odpadních látek vznikajících pĜi
výrobČ, ale souþasnČ by bránila zneužití režimu vedlejšího produktu pro látky ohrožující
životní prostĜedí a lidské zdraví. Stanovení kritérií pro všechny látky je nereálné. Navrhuje se
zavedení povinného popisu konkrétního vedlejšího produktu (bez ohlašovací povinnosti),
který bude podnik povinen pĜedložit pĜi kontrole ýIŽP.
Stav, kdy odpad pĜestává být odpadem
Stav, kdy odpad pĜestává být odpadem, je þásteþnČ nahraditelný užívaným pojmem druhotná
surovina, která vzniká úpravou odpadu podle kvalitativních požadavkĤ koncových uživatelĤ.
VČtšinou vstupuje do výrob jako náhrada primárních surovin. Navrhujeme možnost sledovat
produkci druhotných surovin na úrovni zaĜízení na úpravu odpadĤ. Je ale potĜeba zvážit, zda
jsou údaje o produkci druhotných surovin z odpadĤ v praxi využitelné, protože suroviny jsou
bČžnČ obchodovatelné na volném mezinárodním trhu.
Hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady
V novele þ.154/2010 Sb. zákona o odpadech byla podle evropské smČrnice o odpadech
definována hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady. Od hierarchie je možné se podle stávající
právní úpravy odchýlit pouze na základČ posuzování životního cyklu celkových dopadĤ
nakládání s odpady. Metoda LCA (dle norem ISO 14 040 a 14 042) však není univerzálním
nástrojem k rozhodování.
Navrhuje se stávající právní úpravu doplnit:
-
Odchýlení od hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady je také možné, pokud se prokáže, že
pro dodržení hierarchie nejsou splnČny podmínky technické proveditelnosti, hospodáĜské
životaschopnosti nebo ochrany životního prostĜedí.
ϲ͘ϰ͘
DdZ/>Ks szh/d>EZz<>Ksd>E^>K<z<K
Základní materiálovČ využitelné odpady (papír, plast, sklo, kovy, nápojový karton, pĜíp. textil,
dĜevo apod.) tvoĜí témČĜ 33 % produkovaných komunálních odpadĤ z obcí. Možnost
recyklace je ovlivnČna kvalitou odpadĤ – podíl recyklovaných složek je nižší, pohybuje se
kolem 29 % z celkové produkce komunálních odpadĤ z obcí.
ϭϭϮ
Cíle ze smČrnice ES 98/2008 pro využití komunálních odpadĤ
-
Do roku 2015 stanovit tĜídČný sbČr minimálnČ pro odpady z papíru, plastĤ, skla a kovĤ.
-
Do roku 2020 zvýšit nejménČ na 50 % hmotnosti celkovou úroveĖ pĜípravy k opČtovnému
použití a recyklace alespoĖ u materiálĤ jako papír, plast, kov, sklo, pocházejících
z domácností a pĜípadnČ odpady jiného pĤvodu, pokud jsou tyto toky odpadĤ podobné
odpadĤm z domácností.
Základní opatĜení a nástroje
-
VytváĜení regionálních ISNO za úþelem spoleþného Ĝešení OH a zejména investic do
klíþových zaĜízení v ISNO a to vþetnČ zaĜízení na úpravu a pĜíp. koneþné využití
recyklovatelných odpadĤ. VytváĜení sbČrné sítČ a klíþových dotĜićovacích linek bude
podpoĜeno z veĜejných zdrojĤ (SFŽP, OPŽP, výnos ze skládkovacího poplatku apod.).
-
Pro obce do r. 2015 zavedení povinnosti oddČleného sbČru min. pro komodity papír,
plast, sklo a kovy z komunálních odpadĤ a odpadĤ podobných komunálním a to
v rozsahu stanoveném v provádČcím pĜedpisu.
-
Jednoznaþné vymezení provozování výkupu odpadĤ od obþanĤ. Výkup odpadĤ na území
obce lze provozovat jen se souhlasem pĜíslušné obce. Obec mĤže zaþlenit provozovnu
výkupu odpadĤ do systému nakládání s KO v obci, pĜiþemž mĤže upravit podmínky
výkupu pro provozovatele s ohledem na povinnost obce zajistit oddČlený sbČr kovových
komunálních odpadĤ (pĜípadnČ dalších druhĤ odpadĤ).
-
Zachování zákazu skládkování oddČlenČ sebraných nebo upravených využitelných složek
všech odpadĤ vþetnČ komunálních. Pro udržitelnost ISNO je ale potĜeba stanovit
pravidla, jak s takovými odpady nakládat v pĜípadČ delšího propadu poptávky po jejich
využití.
-
Poplatek za skládkování v dostateþné výši, kterým budou zatíženy všechny skládkované
odpady vþetnČ výstupĤ z MBÚ, spaloven a dalších zaĜízení.
-
VhodnČ stanoveným poplatkem k úhradČ nákladĤ systému nakládání s odpady v obcích
motivovat obþany k vyššímu tĜídČní využitelných odpadĤ.
-
Stanovit novelou zákona o obalech povinnost AOS/povinných osob podle zákona o
obalech spolupracovat s obcemi za úþelem zajištČní zpČtného odbČru a využití obalových
odpadĤ, které jsou nedílnou složkou komunálních odpadĤ. RovnČž tak zavedení
povinnosti AOS vytvoĜit a udržovat rezervní fond k pĜeklenutí období s významným
poklesem poptávky a ceny druhotných surovin a zajištČní stabilního systému sbČru a
využití obalových komunálních odpadĤ v obcích.
ϭϭϯ
-
Vypracovat návrh metodiky pro stanovení míry recyklace komunálních odpadĤ v souladu
s novým vymezením komunálních odpadĤ a zpĤsobĤ nakládání s nimi.
ϲ͘ϱ͘
/K>K'/<zZK>K/d>E<KDhE>E1KWz
Pro potĜeby Strategie byly BRKO rozdČleny do þtyĜ skupin:
1) recyklovatelné BRKO (pĜedevším papír, pĜíp. textil, dĜevo apod.) – jsou sbírány v rámci
oddČleného sbČru a pĜednostnČ recyklovány
2) Bioodpad zpracovatelný metodami aerobního nebo anaerobního rozkladu (pĜedevším
rostlinný bioodpad a odpad ze zelenČ)
3) SmČsný komunální odpad – obsahuje nejvČtší podíl BRKO. Je z 88 % skládkován.
4) Objemný odpad – druhá nejvČtší skupina skládkovaných odpadĤ obsahujících BRKO
Cíl ze smČrnice 1999/31/ES pro omezení skládkování BRKO
-
Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadĤ ukládaných na
skládky tak, aby podíl této složky þinil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce
2013 nejvíce 50 % hmotnostních a v roce 2010 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového
množství BRKO vzniklého v roce 1995.
Základní opatĜení a nástroje
-
Podpora domácího kompostování vhodnými osvČtovými programy
-
Zavedení zákonné povinnosti obcí stanovit vyhláškou systém oddČleného sbČru
bioodpadĤ rostlinného pĤvodu od obþanĤ (pĜíp. od pĤvodcĤ zapojených do obecního
systému).
-
Obec bude mít povinnost zajistit využití oddČlenČ sebraných odpadĤ z veĜejné zelenČ.
-
pak obec povinna zajistit dotĜídČní objemného odpadu na využitelné složky.
-
Zákaz skládkování oddČlenČ sebraných bioodpadĤ nebo odpadĤ z údržby zelenČ. Je nutné
rovnČž stanovit pravidla pro využití upravených nebo zpracovaných bioodpadĤ (produktĤ
z nich) pro rekultivaci skládek a také pravidla pro provoz zaĜízení na zpracování
bioodpadĤ, která jsou provozována v areálech skládek.
ϭϭϰ
-
ZaĜízení na zpracování vhodných bioodpadĤ je vhodné budovat jako zaĜízení
regionálního významu s ohledem na ekonomiku provozu a možnosti následného využití
výstupních produktĤ.
-
Malá zaĜízení na zpracování bioodpadĤ vznikající a provozovaná v obcích je nutné
evidovat a stanovit pravidla pro jejich provozování s ohledem na požadovanou kvalitu
výstupních produktĤ a jejich následnou využitelnost.
-
Je nutné jasnČ definovat na úrovni státu zpĤsob podpory využití kompostĤ a pĜíp.
digestátĤ a dalších produktĤ vyrobených z vhodných komunálních bioodpadĤ.
-
Souþástí všech regionálních ISNKO musí být zaĜízení na energetické využití zejména
smČsných komunálních odpadĤ (lze Ĝešit i jako zaĜízení nadregionálního významu pro
více krajĤ).
-
Zrevidovat metodiku pro výpoþet odklonu BRKO od skládkování v souladu s ovČĜením
plnČní cílĤ pro ýR. Základním pĜedpokladem pro revizi je úprava produkce BRKO
z roku 1995, stanovení produkce BRKO z novČ definovaného rozsahu komunálního
odpadu a zpĤsoby jeho nakládání.
-
Je nutné jasnČ definovat zpĤsob a rozsah evidence odpadĤ z údržby veĜejné zelenČ a
zelenČ ze zahrad a nakládání s nimi.
-
Státem urþené bonusy za využití odpadĤ (vþetnČ BRKO) jako obnovitelného zdroje paliv
nebo garantované výkupní ceny tepla þi elektrické energie vyrobené z komunálních
odpadĤ.
-
Potenciální zákaz skládkování odpadĤ nebo všech odpadĤ obsahujících biologicky
rozložitelnou složku. Zákaz lze uplatnit až pro období po vybudování všech potĜebných
zaĜízení na energetické využití odpadĤ v rámci regionálních ISNO.
ϲ͘ϲ͘
/sEK^dE^<KWz
Živnostenský odpad lze definovat jako odpad podobný svými vlastnostmi odpadĤm
komunálním. Jedná se o odpad z nevýrobní þinnosti právnických a fyzických osob
oprávnČných k podnikání.
Cíle jsou následující:
-
Legalizace stávajícího stavu využívání obecních systémĤ nakládání s KO živnostníky
-
Získání finanþních prostĜedkĤ na úhradu nákladĤ obce spojených s organizací OH
-
Omezení administrativní zátČže menších pĤvodcĤ (omezení evidence odpadĤ, smluv
apod.)
ϭϭϱ
-
Zjednodušení administrativy spojené se zapojením pĤvodce do systému obce
-
Zlepšení poĜádku v obcích (omezení nelegálních živnostenských skládek v okolí
veĜejných sbČrných míst)
Nástroje a opatĜení
-
Zákonná povinnost pro obce stanovit systém nakládání s komunálními a jim podobnými
odpady pro obþany a podnikající fyzické nebo právnické osoby, zapojené do obecního
systému nakládání s odpady.
-
Obec stanoví vyhláškou zpĤsob zpoplatnČní podnikajících fyzických nebo právnických
osob, zapojených do obecního systému nakládání s odpady.
-
PĤvodce odpadĤ jako podnikající fyzická nebo právnická osoba (vyjma obcí), který
produkuje na území obce odpad podobný komunálnímu odpadu, je povinen se zapojit do
obecního systému nakládání s odpady podle podmínek stanovených obcí.
-
PĤvodce, zapojený do obecního systému nakládání s odpady, nevede prĤbČžnou evidenci
a nemá ohlašovací povinnost k tČm druhĤm odpadĤ, se kterými je nakládáno v rámci
obecního systému.
-
Stanovení druhĤ odpadĤ, které lze zapojit do obecního systému
• PovinnČ bude systém stanoven pro odpady papíru, plastĤ, skla a kovĤ z podskupiny 20
01 dle katalogu odpadĤ, pĜípadnČ podskupiny 15 01.
• SmČsný komunální odpad mĤže obec zapojit dle zvážení.
-
ZajištČní dostateþné vybavenosti obce pro sbČr urþených odpadĤ od pĤvodcĤ
-
Stanovení typĤ živností, které lze zapojit do systému obce
• PĤvodce (živnostník) pĜedkládá pĜi zapojení do obecního systému výpis z evidence
odpadĤ, ze kterého je patrná produkce všech jeho odpadĤ z pĜedcházejícího
kalendáĜního roku, vztahující se na provozovnu, která je umístČna na území obce.
• Pokud pĤvodce (živnostník) evidenci nepĜedloží, bude jeho produkce vypoþtena na
základČ stanovené metodiky.
• Od úþinnosti nového zákona o odpadech se pĜedpokládá povinné zapojení drobných
živnostníkĤ (OSVý pracující nejþastČji doma), malých obchodĤ, restaurací a
nČkterých typĤ služeb (ubytování apod.).
• Výþet typĤ živností se bude rozšiĜovat na základČ odborných zjištČní.
-
PĜihlášení pĤvodce do obecního systému nakládání s odpady
• V ohlašovacím období se všichni pĤvodci živností, pro které je zapojení povinné podle
vyhlášky obce, pĜihlásí na obecním úĜadČ v obci, kde je umístČna provozovna nebo
ϭϭϲ
kde pĤvodce podniká. PĤvodce specifikuje, zda aktivnČ podniká nebo má
pozastavenou živnost.
• Veškeré zmČny ve stavu podnikání hlásí pĤvodce obci, jinak ta má právo vymáhat
poplatek za úþast v systému nakládání s odpady platebním výmČrem.
• PrávnČ bude stanovena povinnost pro živnostenské úĜady vždy 1x roþnČ na poþátku
roku pĜedat obcím evidenci podnikajících fyzických a právnických osob s uvedením
typu živnosti na území obce.
-
ZpoplatnČní pĤvodcĤ, zapojených do obecního systému nakládání s odpady
• Obec stanoví vyhláškou poplatky pro živnostníky, kteĜí se musí povinnČ zapojit do
systému obce.
• Poplatek se odvíjí od výše místního poplatku pro obyvatele obce.
• Od úþinnosti nového zákona o odpadech mĤže být stanoven poplatek pro zapojené
pĤvodce stanoven až na 10-ti násobek místního poplatku.
ϲ͘ϳ͘
W dE|K Z
Institut zpČtného odbČru se v ýR osvČdþil jako vhodný ekonomický, organizaþní a informaþní
nástroj pro uplatnČní odpovČdnosti výrobcĤ za výrobky, které uvádí na trh.
V praxi se potvrdilo, že kolektivní systémy jsou pro obce jednoznaþnČ výhodnČjšími partnery
než individuální výrobci. V pĜípadČ snižování nákladĤ v dĤsledku konkurence mezi
kolektivními systémy existuje hrozba snižování podpory obcím ze strany kolektivních
systémĤ. ZpČtné odbČry by mČly být ve své podstatČ neziskovou þinností.
Cíle dalšího rozvoje zpČtných odbČrĤ vybraných výrobkĤ
-
odstranit legislativní nedostatky, které vytváĜí bariéry pro další úspČšný rozvoj zpČtných
odbČrĤ,
-
vytvoĜit obecná pravidla platná pro všechny komodity podléhající zpČtnému odbČru,
-
definovat jednoznaþnČ práva a povinnosti všech subjektĤ úþastnČných na systémech
zpČtných odbČrĤ,
-
zlepšit podmínky pro spolupráci kolektivních systémĤ a obcí.
-
Zvážit plánované pĜevedení zpČtného odbČru výrobkĤ do režimu nakládání s odpady
s ohledem na zachování jednoduchého provozu míst zpČtného odbČru.
ϭϭϳ
Nástroje a opatĜení
-
Navrženo Ĝešení samostatnou právní úpravou (zákon o výrobcích s ukonþenou životností)
-
Zachovat povinnost zpČtného odbČru pro elektrická a elektronická zaĜízení, baterie,
akumulátory a pneumatiky (povinnost pro minerální oleje zrušit)
-
RozšíĜení povinnosti zpČtného odbČru na motorová vozidla s ukonþenou životností
-
Zavedení povinné registrace všech výrobcĤ
-
Toto opatĜení by mČlo znaþnČ snížit riziko tzv. free-riderĤ a zjednodušit kontrolu
výrobcĤ. Za tímto úþelem by mČl být vytvoĜen a zveĜejnČn Seznam výrobcĤ všech
komodit s povinností zpČtného odbČru
-
JednoznaþnČ definovat podmínky pro zakládání a následný provoz kolektivních systémĤ
-
Zajistit dohled státu nad kolektivními systémy
• plnČní pouze prostĜednictvím kolektivního systému, kterému je pro danou komoditu þi
její þást vydáno oprávnČní ze strany MŽP.
• Zakladatelé kolektivních systémĤ budou pouze výrobci pĜíslušných vybraných
výrobkĤ
• Stanovit výrobcĤm a kolektivním systémĤm minimální dostupnost míst zpČtného
odbČru
• Stanovit výrobcĤm a kolektivním systémĤm minimální úþinnosti zpČtného odbČru a
materiálového využití
• PovinnČ vytváĜet úþetní i hotovostní rezervy na budoucí likvidaci výrobkĤ uvedených
na trh v ýR
Cílem tohoto opatĜení je zajistit, aby na trhu neexistovaly výrobky, s nimiž není
spojena povinnost zpČtného odbČru konkrétního výrobce, pĜípadnČ kolektivního
systému, a u nichž splnČní povinnosti zpČtného odbČru nebude nikdo financovat.
-
Vzájemná vazba obcí a výrobcĤ ve vztahu ke zpČtnému odbČru je nedostateþnČ Ĝešena.
Proto se navrhuje založit obcím právo zapojit se do systémĤ zpČtného odbČru a povinnost
KS provádČt v obcích zpČtný odbČr pouze se souhlasem obce. Obce by mČly mít právo
požádat výrobce þi kolektivní systém o uzavĜení smlouvy na zĜízení místa zpČtného
odbČru v rámci systému nakládání s komunálními odpady. Tato smlouva bude uzavĜena za
pro obce jednotných, ale nediskriminaþních podmínek.
ϭϭϴ
ϲ͘ϴ͘
WZKsKKsE1\1E1
V rámci regionálních integrovaných systémĤ se pĜedpokládá existence a provoz rĤzných typĤ
zaĜízení, pomocí nichž se realizuje nakládání s odpady. Všechna tato zaĜízení a systémy na nČ
navazující by mČly fungovat dostateþnČ efektivnČ, aby byl zajištČn kontinuální tok odpadĤ od
místa jejich vzniku po koneþné využití nebo odstranČní, a to za pĜijatelných technickoekonomických podmínek pro všechny úþastníky ISNO vþetnČ obþanĤ. V následujícím textu
jsou uvedena nČkterá opatĜení, která je nutné realizovat pro efektivní provoz odpadového
hospodáĜství.
-
Stanovit jednoduchá pravidla pro sbČr ve školách, lékárnách apod. s ohledem na provozní
podmínky jednotlivých systémĤ
• Stanovení podmínek a omezení pro jednotlivé typy sbČru (napĜ. ve školách sbČr
elektrozaĜízení omezit hmotností do 3 kg/zaĜízení nebo rozmČrem þi objemem)
-
Umožnit obcím omezit nebo stanovit podmínky pro sbČr odpadĤ od obþanĤ na území obce
rĤznými organizacemi, které nemají s obcí smlouvu jako oprávnČná osoba na zajištČní
provozu systému nakládání s odpady.
-
Stanovit pravidla pro výkup odpadĤ s tím, že výkup odpadĤ, resp. odložení odpadĤ za
úplatu od fyzických osob bude možný pouze se souhlasem obce, na jejímž území se
provozovna nachází, a za podmínek stanovených obcí. Cílem opatĜení je:
• omezení kriminality spojené s tímto druhem sbČru
• omezení pĜímého výkupu od obþanĤ bez souhlasu obce
• omezení výkupu použitých výrobkĤ v režimu zpČtného odbČru, vþetnČ autovrakĤ a
jejich þástí
-
Zachování mobilního sbČru nebezpeþných složek KO
V rámci Návrhové þásti jsou Ĝešena také zaĜízení na úpravu odpadĤ, pĜípadné zpracování
druhotných surovin vyrobených z odpadĤ, dále zaĜízení na energetické využití pĜedevším
smČsných komunálních odpadĤ, zaĜízení na zpracování biologicky rozložitelných odpadĤ a
skládky.
ϲ͘ϵ͘
K^ddE1E^dZK:KWd\E1
V Návrhové þásti Strategie je popsán souhrn nástrojĤ a opatĜení, která podporují þinnost
regionálních ISNO. VČtšina navrhovaných opatĜení by se mČla stát souþástí nového zákona o
odpadech a dalších souvisejících právních norem. V této souvislosti bude tĜeba upravit
zejména pravomoci obcí, mČst, krajĤ a použití ekonomických nástrojĤ.
ϭϭϵ
Spoleþné Ĝešení odpadového hospodáĜství
Nástroje a opatĜení byly popsány již v þásti 6.1.
Evidence odpadĤ
ZmČna stávajícího zpĤsobu evidence odpadĤ a rozsahu ohlašovací povinnosti
- Ohlašovací povinnost v rozsahu stanoveném zákonem mají primární pĤvodci odpadĤ
-
Ohlašovací povinnost mají rovnČž provozovatelé zaĜízení na odstraĖování odpadĤ (napĜ.
skládky, spalovny apod.), úpravu a pĜepracování odpadĤ (pĜechod odpadĤ na druhotné
suroviny , výstupní produkty napĜ. kompost, digestát, MBÚ apod.) a koneþné využití
odpadĤ (zaĜízení na energetické využití odpadĤ apod.)
-
RozšíĜení zodpovČdnosti pĤvodcĤ za nakládání s odpady
-
Obce jako pĤvodci odpadĤ jsou povinny uvádČt oprávnČné osoby, kterým svĤj odpad
pĜedaly, a rovnČž zaĜízení (resp. konkrétní provozovnu), kde došlo k úpravČ a
pĜepracování odpadĤ na obchodovatelný nebo využitelný produkt nebo využití odpadĤ
nebo koneþnému odstranČní.
-
Tato povinnost bude v modifikované formČ stanovena i pro pĤvodce vyjma obcí (uvedení
zpĤsobu dalšího nakládání s odpady).
Statistika v odpadovém hospodáĜství
-
Používání jediného datového zdroje pro základní údaje o vývoji odpadového
hospodáĜství.
-
Navrhuje se zrušení duplicitního sbČru dat z oblasti hospodaĜení s odpady ýeským
statistickým úĜadem.
-
Stanovení metodiky pro vyhodnocení produkce a zpĤsobĤ nakládání s odpady v ýR.
-
Stanovení indikátorĤ a metodiky jejich výpoþtu pro komplexní hodnocení POH ýR a
krajĤ.
-
Stanovení metodiky pro sledování zaĜízení pro nakládání s odpady pĜíp. vybranými
výrobky zpČtného odbČru v ýR.
Plánování v odpadovém hospodáĜství
-
POH ýR bude obsahovat cíl pro recyklaci komunálních odpadĤ, resp. vybraných druhĤ
komunálních odpadĤ.
ϭϮϬ
-
POH ýR bude rovnČž obsahovat cíl pro zavedení oddČleného sbČru papíru, plastĤ, sklo,
kovĤ do roku 2015.
-
POH ýR bude obsahovat cíl pro recyklaci stavebních odpadĤ podle evropské smČrnice.
-
Cíl pro odklon biologicky rozložitelných odpadĤ od skládkování bude i nadále souþástí
POH.
-
Na POH ýR budou navazovat POH všech krajĤ.
-
POH pĤvodcĤ jsou zrušeny. POH obcí doporuþujeme zpracovávat u sídel s více než 50
tis. obyvateli nebo jako spoleþné POH svazkĤ obcí (vþetnČ sdružení obcí v regionálním
ISNO).
Dalšími nástroji jsou nástroje v oblasti prevence odpadĤ, kontroly, výkonu veĜejné správy,
informování obþanĤ apod.
ϲ͘ϭϬ͘ <KEKD/<E^dZK:
Za rozhodující ekonomické nástroje uplatĖované v podmínkách ýR stimulující využívání
komunálních odpadĤ lze považovat:
-
Poplatek za ukládání odpadĤ na skládky
-
Povinnou finanþní rezervu pro rekultivace a sanace skládek
-
RozšíĜenou (ekonomickou) odpovČdnost výrobce
-
Úhradu nákladĤ shromažćování, sbČru, pĜepravy, tĜídČní, využívání a odstraĖování
komunálních odpadĤ obþany
-
Finanþní podporu z veĜejných zdrojĤ
Poplatek za odstraĖování odpadĤ
Poplatek za odstraĖování odpadĤ, þi lépe do budoucna poplatek za skládkování, je navržen
jako dvousložkový. Skládá se z tzv. kompenzaþního poplatku a poplatku za skládkování.
Základní principy jsou následující:
-
Poplatkem za odstraĖování odpadĤ (kompenzaþní poplatek + poplatek za skládkování)
jsou zatíženy veškeré odpady kategorie Ostatní a Nebezpeþné a materiály vstupující do
tČlesa skládky pĜi jejím provozu. ZpoplatnČní se tedy týká i jakkoliv upravených
materiálĤ nebo výstupních produktĤ z úpravy nebo jiného zpracování odpadĤ.
ϭϮϭ
-
Odpady a materiály používané k technologickému zabezpeþení skládek (dále TZS)
nebudou zpoplatnČny do limitu 35 % hmotnostních z celkové hmotnosti všech odpadĤ a
materiálĤ uložených na skládky.
-
Na poplatky nebude uplatĖována DPH.
Kompenzaþní poplatek
-
Je zaveden s cílem kompenzovat negativní dopady a vlivy vyplývající z existence
skládky a jejího provozu na okolní prostĜedí a obyvatele.
-
Výnos z kompenzaþního poplatku je urþen pro obce, na jejichž území je provozována
skládka odpadĤ.
-
Kompenzaþní poplatek se vztahuje pouze na stávající zaĜízení, která vznikla a byla
provozována pĜed úþinností nového zákona o odpadech. U novČ budovaných skládek se
pĜedpokládá náhrada kompenzaþního poplatku povinnou dohodou investora skládky
s obcí (bez dosažení dohody nelze skládku provozovat).
-
Do budoucna (do úþinnosti nového zákona o odpadech) se pĜedpokládá postupné
snižování kompenzaþního poplatku a po pĜechodném období jeho úplná náhrada formou
dohody majitele skládky s obcí.
Poplatek za skládkování odpadĤ kategorie Ostatní
-
Výše poplatku by mČla narovnat náklady mezi skládkováním a vhodnČjšími zpĤsoby
nakládání s odpady, zejména rĤznými formami využití odpadĤ (energetické využití,
recyklace odpadĤ).
-
NárĤst sazby poplatku bude postupný a to od r. 2013 (s pĜedpokládanou úþinností nového
zákona o odpadech) do roku 2015, kdy budou zprovoznČny další kapacity pro energetické
využití odpadĤ.
-
Následný vývoj sazeb skládkovacího poplatku by mČl být pravidelnČ revidován a to na
základČ ekonomických analýz, které vyhodnotí nákladové i pĜíjmové (napĜ. prodej
energie a tepla, emisní povolenky apod.) položky procesu jednotlivých zpĤsobĤ
nakládání s odpady. Sazby poplatku by pak mČly odrážet reálný vývoj odpadového
hospodáĜství ýR.
-
PĜíjemcem výnosu ze skládkovacího poplatku budou kraje a SFŽP. Pro poþáteþní období
od roku 2013 do roku 2020 se navrhuje dČlení výnosu 80 % : 20 % ve prospČch krajĤ.
ϭϮϮ
Použití výnosu z poplatku za skládkování odpadĤ ve vazbČ na rozvoj regionálních
ISNO
-
Výnos poplatkĤ do jednotlivých krajĤ závisí na množství skládkovaných odpadĤ v daném
kraji.
-
PĜíjmy krajĤ z poplatku za skládkování budou zákonem úþelovČ vázány a to na rozvoj
regionálního ISNO a na podporu využití odpadĤ v kraji a v jednotlivých obcích, které
jsou souþástí regionálního ISNO. ýást prostĜedkĤ bude urþena na investice v odpadovém
hospodáĜství zamČĜené na využití odpadĤ. ýást prostĜedkĤ mĤže být použita na provoz
ISNO pĜi využívání odpadĤ. Obce, þi svazky obcí v rámci ISNO se budou moci v rámci
dotaþních titulĤ kraje pĜihlásit o podporu materiálového nebo energetického využití
odpadĤ. PĜíjmy krajĤ z poplatku za skládkování nebudou urþeny do investic þi provozu
skládek odpadĤ.
Poplatek za skládkování za odpad kategorie Nebezpeþný
-
Výnos z poplatku za skládkování nebezpeþných odpadĤ, který nahrazuje stávající
rizikovou složku poplatku za ukládání odpadĤ, bude pĜíjmem SFŽP v celém rozsahu.
VýbČr poplatku
-
Souþasný zpĤsob výbČru poplatkĤ je osvČdþený a funkþní. Navrhujeme jej ve stávající
formČ zachovat minimálnČ do roku 2015.
-
Poplatníkem je pĤvodce odpadĤ. Plátcem bude i nadále provozovatel zaĜízení (skládky),
který pĜenese poplatek (resp. oba poplatky) spoleþnČ s cenou na pĤvodce odpadu. Na
poplatky se nevztahuje DPH. Dle zákona odvede provozovatel skládky poplatek
jedenkrát za þtvrt roku pĜíjemcĤm poplatkĤ dle nového zákona o odpadech. Poplatek se
odvádí ve výši podle množství odpadĤ nebo materiálĤ uloženého na skládku v daném
zúþtovacím období, bez ohledu na to, zda jej plátce od poplatníka obdržel.
-
Do budoucna (nejdĜíve však od roku 2016) lze tento systém výbČru poplatkĤ pĜehodnotit.
Místní poplatek za provoz systému nakládání s komunálním odpadem
Na základČ dosavadních zkušeností se navrhuje zavedení jednoho zpĤsobu zpoplatnČní
obþanĤ a to formou místního poplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem.
-
Poplatek bude stanoven podle zákona o místních poplatcích.
-
K vymČĜování a vymáhání poplatkĤ bude zmocnČna obec, jinak bude poplatek
v procesním režimu daĖového Ĝádu (doplnit metodickým pokynem MF).
ϭϮϯ
-
Poplatek se stanoví podílem skuteþných netto nákladĤ obce na provoz systému nakládání
s komunálními odpady za pĜedcházející kalendáĜní rok a poþtem obyvatel,
v nemovitostech na území obce, nahlášených pro pĜíslušný rok jejich majiteli, a to bez
ohledu na trvalé bydlištČ obyvatel nebo typ nemovitosti (napĜ. rekreaþní objekty
s celoroþním pobytem jejich uživatelĤ v obci).
-
Horní hranice poplatku je dána skuteþnými náklady obce na provoz systému nakládání s
KO za pĜedcházející kalendáĜní rok, pĜiþemž zákon stanoví zapoþitatelné nákladové
položky a zpĤsob výpoþtu poplatku.
-
Tím, že základem pro výpoþet poplatku budou þisté náklady obce na OH, snížené o
pĜíspČvky a pĜíjmy za vytĜídČný komunální odpad, by obþané a živnostníci mČli být
motivováni k tĜídČní odpadĤ.
Poplatky pro další subjekty užívající systém nakládání s odpady v obci
-
Obec stanoví vyhláškou poplatky pro živnostníky, kteĜí se musí na základČ vyhlášky obce
povinnČ zapojit do systému obce.
-
Poplatek se odvíjí od místního poplatku pro obyvatele a to vzhledem k pĜedpokládané
produkci typu živností, které se budou zapojovat do systému obce. Od r. 2013 mĤže být
stanoven až na 10-ti násobek místního poplatku.
-
Obec stanoví vyhláškou zpĤsob zpoplatnČní uživatelĤ rekreaþních objektĤ, který se odvíjí
od místního poplatku pro obyvatele.
-
Obec mĤže stanovit poplatek ve výši trojnásobku místního poplatku za jednu nemovitost
urþenou k rekreaþním úþelĤm, resp. pro majitele nemovitosti, kde není hlášena
k trvalému pobytu žádná osoba.
PĜedpokladem pro funkþní odpadové hospodáĜství na území obcí a mČst v rámci jednotlivých
krajĤ a celé ýR je prosazení základních principĤ, opatĜení a nástrojĤ, uvedených ve Strategii,
do právních norem upravující nakládání s odpady a do souvisejících právních pĜedpisĤ, které
upravují pravomoci jednotlivých samospráv i veĜejné správy. Legislativní podmínky tak
stanoví rámec pro realizaci regionálních ISNO smČĜujících k udržitelnému odpadovému
hospodáĜství.
ϭϮϰ
Seznam tabulek
Tabulka þ.1: Prognóza produkce jednotlivých skupin komunálních odpadĤ z obcí (t/rok) ................... 15
Tabulka þ.2: Prognóza produkce skupiny 20 podle Katalogu odpadĤ (t/rok) ........................................ 16
Tabulka þ.3: Míra recyklace komunálních odpadĤ ................................................................................ 46
Tabulka þ.4: Produkce BRKO z obcí (2009) ......................................................................................... 49
Tabulka þ.5: Produkce odpadĤ obsahujících biologicky rozložitelnou složku ....................................... 54
Tabulka þ.6: Produkce BRKO v r. 2009 ................................................................................................ 55
Tabulka þ.7: Skládkování jednotlivých druhĤ BRKO v r.2009 ............................................................... 56
Tabulka þ.8: Bilance odklonu BRKO od skládkování ............................................................................ 56
Tabulka þ.9: Teoretická potĜeba zaĜízení pro zpracování oddČlenČ sebraných bioodpadĤ ................. 61
Tabulka þ.10: Odhad investic potĜebných k rozvoji regionálních ISNO .............................................. 105
Tabulka þ.11:Prognóza produkce komunálních odpadĤ z obcí .......................................................... 111
Seznam grafĤ
Graf þ.1: Prognóza produkce komunálních odpadĤ z obcí (v tis.t) ....................................................... 16
Graf þ.2: Produkce hlavních skupin komunálních odpadĤ v kg/obyvatel/rok (rok 2009) ...................... 29
Seznam obrázkĤ
Obrázek þ.1: Schéma regionálního integrovaného systému nakládání s odpady ............................... 19
Obrázek þ.2: Schéma materiálového toku v odpadovém hospodáĜství v obcích ýR (rok 2009) .......... 26
ϭϮϱ

Untitled

Transkript

Podobné dokumenty

Sborník 2004 - Eko-kom

wkwh

Sborník 2010 - Eko-kom

cernivet lbc me10

2/2009

Odpady.ihned.cz Téma - Mechanizace zemědělství

vydání č. 6 - Asociace prádelen a čistíren

OCELOVÉ, HLINÍKOVÉ A DěEVċNÉ KONSTRUKCE V