stáhněte si 2. lekci učebnice starobabylónštiny ve formátu PDF
Transkript
stáhněte si 2. lekci učebnice starobabylónštiny ve formátu PDF
1 Starobabylontina 1.1 Starobabylontina a semitské jazyky StarobabylonÜtina je jednm z våvojovåch stupÑó akkadÜtiny. AkkadÜtina (resp. jej nejstarÜ våvojová fáze staroakkadÜtina) je doloàena jià od 27. stol. pñ. Kr., v královskåch nápisech se vÜak objevuje aà bhem vlády dynastie zaloàen Sargonem Akkadskåm (2340-2200 pñ. Kr.). AkkadÜtina je vedle eblajÜtiny nejstarÜm psemn doloàenåm jazykem semitsk jazykov rodiny. Eblajsk památky jsou doloàeny od 25. stol. pñ. Kr. z msta Ebly, ze severozápadn Sårie. Zatmco akkadÜtina a jej våvojov fáze jsou zañazovány do våchodn vtve semitskåch jazykó, eblajÜtina patñ svou jazykovou våstavbou do západn vtve semitsk jazykov rodiny podobn jako pozdjÜ hebrejÜtina, aramejÜtina a arabÜtina v 1. tis. pñ. Kr. Do západn vtve patñ tak amorejÜtina, doloàená jià na konci 3. tis. pñ. Kr. (ovÜem pouze v syrskåch a mezopotamskåch vlastnch jmnech). TradiÈn chronologick dlen våvojovåch stupÑó akkadÜtiny v Mezopotámii ve 2.-1. tis. pñ. Kr.: sever jih • staroasyrÜtina 20. - 18. stol. • starobabylonÜtina 20.-16. stol. pñ. Kr. pñ. Kr. • stñedoasyrÜtina 16. - 11. stol. • stñedobabylonÜtina 16. - 10. stol. pñ. Kr. pñ. Kr. • novoasyrÜtina 10. - 7. stol. • novobabylonÜtina 10. - 6. stol. pñ. Kr. pñ. Kr. 1.2 Jazyková situace na Pøedním východì v 1. pol. 2. tis.pø.Kr. Z hlediska genetick typologie móàeme jazyky v Mezopotámii a jejm bezprostñednm okol rozdlit do tñ skupin. Prvn tvoñ jià zmnn jazyky semitsk jazykov rodiny. Do druh skupiny ñadme chetitÜtinu v Mal Asii, která patñ do chetito-luvijsk vtve indoevropsk jazykov rodiny. Tñet skupinu tvoñ jazyky, u nichà nelze s jistotou urÈit jejich póvod a pñbuznost k známåm jazykovåm rodinám. Jde pñedevÜm o sumerÜtinu, kterou v tto dob pravdpodobn hovoñily jià jen nepoÈetn skupinky mluvÈch v jiàn Mezopotámii nebo byla jià jazykem mrtvåm, ale tradovanåm v psañskåch Ükolách a v náboàenskåch obñadech. DalÜ våznamn jazyky, jejichà genetick souvislosti jsou nejasn, jsou napñ. elamÜtina v jihozápadnm §ránu nebo churritÜtina v severn Sårii, severn Mezopotámii a na jihu Mal Asie. 3 1. StarobabylonÜtina 4 Våznamn lokality, ze kteråch pochzej starobabylonsk texty 1. StarobabylonÜtina 1.3 Územní rozíøení starobabylontiny Starobabylonsk psemn památky jsou datovány do 1. pol. 2. tis. pñ. Kr. a nacházej se pñedevÜm v oblasti jiàn Mezopotámie od msta EÜnunny na jih, ale i v okol Mezopotámie v elamskåch Ssách a v syrskm Mari. Nejen ve zpósobech grafickho záznamu, ale i ve fonologickm, morfologickm, lexikálnm a syntaktickm plánu pozorujeme Èetn odliÜnosti mezi texty, kter pocházej z róznåch regionó. Na základ tchto rozdló lze starobabylonÜtinu rozdlit na nkolik dialektó: • oblast na severu Babylonie - severn od Nippuru • oblast na jihu Babylonie - jiàn od Nippuru • oblast kolem ñeky Dijály - zejm. EÜnunna • oblast jihozápadnho §ránu - zejm. Ssy • oblast na stñednm toku Eufratu - zejm. Mari Krom rozdló, kter jsou podmnny geograficky, móàeme pozorovat tak rozdly vyplåvajc z våvoje jazyka v Èasov rovin (takñka 400 let); pozorovateln jsou pñedevÜm zmny ve fonologickm plánu (viz kap. 3). Nkter rozdly jsou tà podmnny stylisticky (závis na druhu textó - viz 1.5). 1.4 Písemné památky s t a r o b a b y l o n s k é doby Z literárnho hlediska patñ k nejvåznamnjÜm psemnåm památkám måty a eposy (Atram-Öass, GilgameÜ, Etana), hymny na boàstva (na bohyni lásky a války IÜtar, na boha Sna a IÜuma), milostná lyrika (Vrnå milovnk), modlitby a zañkán, epick skladby historickho obsahu (o staroakkadskåch panovncch Sargonovi a Nar m-Snovi). Tyto skladby vÜak pñedstavuj jen nepatrnå zlomek psemnåch památek, neboÓ pñeváàná vtÜina textó je neliterárnho charakteru. Patñ sem velk mnoàstv královskåch nápisó, smluv, administrativnch záznamó a soukrom i oficiáln korespondence. Velkå våznam maj tà zákonky (Ùammurabiho zákonk, zákony z EÜnunny) a lexikáln a gramatick texty, kter jsou uspoñádány do rozsáhlåch sbrek. Jsou doloàeny i matematick a astronomick texty, texty vÜteck (omina) atd. Francouzsk, anglick, nmeck a americk archeologick expedice pñiváàely od pol. 19. stol. aà do zaÈátku 2. svtov války klnopisn tabulky do evropskåch a americkåch muze (Londån, Pañà, Berln, Leiden, Petrohrad, Istanbul, New York, Philadelfie, Yale). DalÜ psemn památky jsou roztrouÜeny po Èetnåch menÜch muzech a soukromåch 5 1. StarobabylonÜtina sbrkách na celm svt. Po 2. svtov válce vydaly vlády v Iráku a Sårii zákaz våvozu kulturnho ddictv, takàe nalezen starobabylonsk tabulky a ostatn artefakty byly nadále ukládány v mstnch muzech (Bagdád, DamaÜek, Aleppo). Autografie tabulek (pñekresby klnovåch znakó) vydávaj muzea a dalÜ vdeck instituce ve specializovanåch publikaÈnch ñadách. NejstarÜ tradici má ñada klnopisnåch textó z Britskho muzea (Cuneiform Texts CT), z Berlna (Vorderasiatische Schriftdenkmler - VS), z Louvru (Textes Cuniformes, Muse du Louvre - TCL), americk Yale (Yale Oriental Series - YOS) a edice univerzitnho muzea ve Philadelfii (University of Pennsylvania, The Museum Publications of the Babylonian Section UM). Våznamná je tak publikaÈn ñada Texts in the Iraq Museum (TIM) a nkter dalÜ menÜ ñady. ZnaÈn mnoàstv psemnåch pramenó bylo zpracováno rovnà v odbornåch asyriologickåch Èasopisech (Journal of Cuneiform Studies - JCS, Zeitschrift fr Assyriologie und vorderasiatische Archologie - ZA, Revue dAssyriologie et dArchologie orientale - RA aj.). Velkå poÈet textó vÜak dosud nebyl publikován a pouze nepatrnå zlomek publikovanåch textó je k dispozici tak ve fotografich. 1.5 Jazykové styly 1.5.1 Jazyk dopisù a jiných neliterárních textù Jazyk dopisó byl zñejm velmi blzkå mluven starobabylonÜtin a nejlpe zrcadl promny jazyka. Naopak smlouvy, administrativn záznamy a jin neliterárn texty Èasto obsahuj ustálen formulace, navazujc na dñvjÜ sumersk vzory tradovan v psañskåch Ükolách. 1.5.2 Literární jazyk Nkter literárn texty starobabylonsk doby byly zapsány v tzv. hymnicko-epickm dialektu (tradiÈn název). Ve skuteÈnosti se vÜak nejednalo o dialekt, nåbrà o literárn styl, kterå se zvláÜt vyznaÈoval odliÜnåm poñadm vtnåch Èlenó, archaickåm lexikem a nkteråmi morfologickåmi zvláÜtnostmi. V tomto literárnm stylu je napsána Èást literárnch textó (hymny, måty a eposy), ale tak prology a epilogy zákonkó (napñ. Ùammu-rabiho zákony). 6 2 Klínové písmo Klnov psmo, kter se pouàvalo k zapisován starobabylonskåch textó, je våsledkem dlouhho våvoje, jehoà poÈátky sahaj aà do 2. pol. 4. tis. pñ. Kr. Pñedpokládá se, àe tvórci tohoto psma byli Sumerov. Psalo se vtÜinou na hlinn tabulky v tzv. kurzivnm psmu. Pouze památky, kter souvisely s reprezentac královsk moci (napñ. Ùammu-rabiho zákony, nkter královsk nápisy), byly vytesány do kamene (våjimeÈn i na jin materiály) v tzv. monumentálnm psmu. 2.1 Typy grafémù Grafmy klnovho psma mohou reprezentovat: • pouze cel slovo, napñ. awlum "Èlovk" • pouze sekvenci hlásek: vokál (V) napñ. /i/, konsonant vokál (KV): /ra/, vokál konsonant (VK): /um/ nebo sekvenci KVK: /lum/ • jak cel slovo, tak sekvenci hlásek, napñ. grafm nazåvanå IGI lze podle kontextu interpretovat buð jako slovo: num "oko" nebo jako sekvenci hlásek Üi, napñ. n-Üu (IGI-Üu) Ö-tap-p-id "vypchl mu oko" oproti Èten jako /Üi/ napñ.: mi-s Üi-pi-ka "umyj si nohy!" Grafmy, kter reprezentuj cel slovo, se nazåvaj logogramy. Nkter logogramy mohly slouàit jako identifikátory naznaÈujc smantickou kategorii následujcho (nebo mn Èasto pñedcházejcho) slova; nazåvaj se determinativy, napñ. pñed jmna bohó se kladl grafm AN "bóh", pñed jmna stromó a dñevnåch pñedmtó grafm GIÝ "dñevo", za mstn jmna se kladl grafm KI "zem". Grafmy reprezentujc Èásti slov se tradiÈn nazåvaj slabiÈn znaky neboli sylabogramy. Z lingvistickho hlediska se vÜak ve vÜech pñpadech nemus jednat o skuteÈnou slabiku: slovo, kter je psáno Üi-in-nu-um, se ve skuteÈnosti skládá ze dvou slabik /Üin/ a /num/. Sylabogramy mohly tak slouàit jako tzv. fonetick komplementy, jejichà funkc bylo zajistit jednoznaÈnost interpretace pñedcházejcho grafmu. Stály vtÜinou za logogramy a zopakovaly napñ. posledn slabiku nebo pouze vokál na konci slova (napñ. ana AN-nim, interpretujeme jako ana Anim "Anovi", aÜÜum AN-llim, interpretujeme jako aÜÜum ilim "kvóli bohu" nebo Üa AN-e u KI-tim, interpretujeme jako Üa Üam u erÚetim "nebes a zem"). Pouze våjimeÈn byly fonetick komplementy uàvány u grafmó typu KVK, napñ. aÜ-tap-aap-ra-ku (våslovnost /aÜtapraku/) "poslal jsem ti". PoÈet grafmó, kter byly pouàvány ve starobabylonskm obdob, 7 2. Klnov psmo závisel pñedevÜm na typu textu. Napñ. Ùammu-rabiho kanceláñ pouàvala v dopisech jen asi 200 grafmó a v Ùammu-rabiho zákonech, v nichà je msty pñevzat i archaiÈtjÜ zpósob psan, je uàito 241 grafmó. V nkteråch literárnch textech se objevuje minimum logogramó a poÈet grafmó je velmi nzkå (napñ. v eposu o Atram-Öassovi je doloàeno pouze 119 grafmó). 2.2 Transliterace Krom zhotovován autografi (pñekreseb) a fotografi klnopisnåch tabulek se text pñepisuje (transliteruje) do latinky. Pñi transliteraci se spojuj interpretovan hodnoty grafmó v jednom slov pomlÈkami: a-bu-um "otec". Transliterovanå text se ve starobabylonÜtin pÜe kurzivou, pñedpokládan sumersk Èten logogramó se pÜe velkåmi psmeny. V logogramech, kter se skládaj z vce grafmó, jsou jednotliv grafmy v transliteraci spojovány teÈkou. Determinativy se v transliteraci tradiÈn pÜ nad roveÑ ñádky (§DPurattu "(ñeka) Eufrat"). V tto uÈebnici se determinativy pÜ velkåmi psmeny (v pñedpokládan sumersk podob) a jsou oddleny dvojteÈkou od slova, ke ktermu patñ, napñ. DINGIR:Marduk nebo zkrácen D:Marduk "(bóh) Marduk", §D:Purattu "(ñeka) Eufrat". Fonetick komplementy se kladou v pñepisu rovnà nad roveÑ ñádky (A.Ý£-am) nebo se napojuj pomlÈkou: A.Ý£-am "pole", Èti eqlam - akus. sg. Text, kterå je doplnn na poÜkozenm mst, se vkládá do hranatåch závorek: [ar-nam e-mi-id], návrh na doplnn opomenutho grafmu se vkládá do ÜpiÈatåch závorek: Úe-eÖ<-Öe>-er-ta. PñebyteÈn grafmy se vkládaj do dvojitåch ÜpiÈatåch závorek: Üe-a-am Üa i-na <<Üa i-na>>. 2.2.1 Polyfonie grafémù VtÜina grafmó mohla båt v závislosti na kontextu interpretována nkolika zpósoby. Nkter grafmy se mohly Èst buð jako logogramy nebo jako sekvence VK, KV, KVK nebo V (napñ. grafm UD se Èetl jako logogram mum "den" nebo jako sekvence /ud, ut, u¿, tam, pir/); grafm IGI se Èetl num "oko", ale Èastji se vyskytoval jako sekvence /Üi, lim/, ap. Naproti tomu existuj grafmy, jejichà interpretace je naprosto jednoznaÈná (napñ. grafm AM pouze pro /am/) nebo tmñ jednoznaÈná (napñ. grafm E pro /e/, ale ojedinle tak jako logogram ikm "pñkop, násep"). 8 2. Klnov psmo 2.2.2 Homofonie Stejnou sekvenci hlásek bylo obvykle moàno zapsat nkolika zpósoby, napñ. k zápisu sekvence /ur/ se mohly pouàt dva rózn grafmy: K odliÜen tchto grafmó v transliteraci byl vyvinut jednotnå systm oznaÈován grafmó, kterå vycház z novoasyrskåch textó (ThureauDangin 1926). Pokud je sekvence hlásek /ur/ zapsaná pomoc prvnho z obou grafmó, transliteruje se jako uræ. Pokud je zapsána druhåm z obou grafmó, transliteruje se jako urç, podobn napñ. sekvence /pa/ je v transliteraci oznaÈena: jako paæ, je-li zapsána grafmem PA jako paç, je-li zapsána grafmem BA Podobn sekvence /sa/ mohla båt zapsána pomoc jednoho z tñ grafmó a oznaÈena: jako saæ, je-li zapsána grafmem SA jako saè, je-li zapsána grafmem ZA jako saë, je-li zapsána grafmem ÝAGê Index 1 se v transliteraci neoznaÈuje, indexy 2 a 3 se vtÜinou nahrazuj diakritickåmi znamnky: index 2 Èárkou nad vokálem (napñ. pá) a index 3 obrácenou Èárkou (napñ. p). 2.3 Transkripce Text zapsanå klnovåm psmem je tak moàn pñevádt do transkripce, tj. pñepsat slova podle jejich pñedpokládanho znn bez oddlován jednotlivåch grafmó pomlÈkami (abum, awlum). Pñi pouàit transkripce se vÜak ztrác informace o tom, jakåmi grafmy byl text zapsán, a proto vdci dávaj v textovåch edicch pñednost transliteraci. S transkripc se lze setkat v gramatickåch Èi literárnch våkladech. 2 . 4 G r a f é m y re p r e z e n t u j í c í s e k v e n c e V, VK, KV a KVK Grafmy typu VK, KV a KVK nevyjadñovaly dósledn opozici mezi znlåmi a neznlåmi, pñpadn emfatickåmi hláskami, napñ.: 9 2. Klnov psmo grafm GIÝ reprezentoval /iz, is, iÚ/ grafm BA reprezentoval /ba, pa/ grafm KAB reprezentoval /kab, kap/ VtÜinou se krom opozice /in/ /en/, /iÜ/ /eÜ/ pouàvalo stejnåch grafmó pro sekvence iK a eK: grafm IB reprezentoval /ib, eb/ grafm ID reprezentoval /id, ed/ U grafmó typu KV neexistovaly, krom sekvenc /be, te, Üe, me, ne/ zvláÜtn grafmy pro vyjádñen opozice Ki Ke: grafm DI reprezentoval /di, de/ grafm LI reprezentoval /li, le/ 2.5 Logogramy Logogramy se mohly skládat z vce grafmó: ±.GAL = ekallum "palác" TUR.UÝ = aplum "ddic" N§G.GA = makkrum "majetek" MAÝ.EN.GAG = muÜknum "muÜkn" Logogramy mohly mt nkolik Èten, napñ. grafm AN : ilum "bóh", anum "(bóh) An", Üam "nebe" grafm UD : mum "den", ÜamÜum "slunce", ÜamaÜ "(bóh) ÝamaÜ" grafm KUR : m tum "zem", Üadm "hora" grafm MU : Üattum "rok", Üumum "jmno" 10 2. Klnov psmo 2.5.1 Dùleité logogramy GRAF±M ÔTEN§ VÝ ZNAM KI erÚetum "zem, póda" IGI num "oko" BI Üikarum "pivo" GIÝ iÚum "dñevo, strom" GAL rabm "velkå" ÝE Üe÷um "obil" LU immerum "ovce" ENGAR ikkarum "rolnk" L« awlum "Èlovk" NUMUN zrum "sm, potomstvo" AMA ummum "matka" URU lum "msto" G¨R Üpum "noha" ITI warÖum "(kalendáñn) msc" DUMU m rum "dt, syn" GIÝ:KIRIë kirm "zahrada" NU.GIÝ:KIRIë nukaribbum "zahradnk" ±.GAL ekallum "palác" IBILA aplum "ddic, syn" N§G.GA makkrum "majetek" 11 2. Klnov psmo 2.6 Dùleité determinativy GRAF±M DINGIR zkratka D ÔTEN§ ilum VÝ ZNAM "bóh" L« awlum "Èlovk" GIÝ iÚum KUR m tum "zem" DIÝ oznaÈen muàskåch osob MUNUS (SAL, M§) oznaÈen àenskåch osob NAé abnum "kmen" §D n rum URU KI lum "msto" aÜrum "msto", (klade se za mstn jmna) "strom, dñevo" "ñeka" Ve starobabylonÜtin se bàn uàvá sekvence znakó MEÝ (ME.EÝ) nebo ÙI.A (pñepisuje se nkdy tak jako Ù¢) pro oznaÈen plurálu: AGA.UÝ.MEÝ = rd "vojáci" (plurál) GUé.Ù¢ = alp "båci" (plurál) Ojedinle se tyto grafmy pouàvaj tà u slov nezapsanåch logogramem, ale sekvenc sylabogramó: aÜ-Üum L«:ba-ab-bi-li.MEÝ "kvóli nosiÈóm". 2.7 Seznamy grafémù Novodob seznamy klnopisnåch grafmó, kter sestavili asyriologov (A. Deimel - ÝL, R. Labat - M±A, R. Borger - ABZ aj.), postupuj pñi jejich ñazen podle následujcch pravidel: • grafmy se skládaj z rózn smñujcch vrypó: vodorovnåch, Üikmåch, hlovåch a kolmåch • grafmy jsou ñazeny podle posloupnosti jednotlivåch vrypó v danm znaku 12 2. Klnov psmo Nejdñve jsou ñazeny vÜechny grafmy zaÈnajc vodorovnåmi vrypy, po nich následuj grafmy zaÈnajc Üikmåmi vrypy, hlovåmi a nakonec kolmåmi vrypy: Kaàdå grafm má sv Èseln poñad (Èslo) a svój název (zapisuje se velkåmi tiskacmi psmeny), podle nhoà se cituje. Napñ. grafm sestávajc z jedinho vodorovnho klnku má È. 1 a má název AÝ; grafm tvoñenå tñemi malåmi hlovåmi klnky má È. 366 a název KUR. Protoàe jsou seznamy grafmó tradiÈn ñazeny podle novoasyrsk podoby grafmó (1. tis. pñ. Kr.), rozhodli jsme se v tto uÈebnici zpracovat grafmy do seznamu podle starobabylonsk podoby. Seznam grafmó, kter se vyskytuj ve cviÈench a ukázkách, je zañazen v pñloze. 2.8 Výuka klínového písma Pñi våuce klnovho psma ve starobabylonskåch psañskåch Ükolách se pouàvaly jaksi slabikáñe obsahujc seznamy grafmó señazenåch podle kvality vokálu do skupin. Poñad vokáló bylo nemnn: u, a, i (napñ. tu, ta, ti, ug, ag, ig). PsañÜt àáci se nejprve nauÈili grafmy typu KV, V, VK a KVK. Teprve kdyà si osvojili tyto grafmy, zaÈali se uÈit mn obvykl grafmy typu KVK obsaàen v osobnch jmnech a nakonec logogramy. Systm våuky pouàvanå ve starobabylonskåch Ükolách je ovÜem z naÜeho hlediska znaÈn nepraktickå, neboÓ dává pñednost våuce znakó podle jejich Èten, coà neumoàÑuje àákóm fixovat znaky na základ jejich grafick podoby a vystñhat se tak pñpadn zámny podobnåch grafmó. V následujcch cviÈench jsou grafmy ñazeny do skupin podle ustálenho systmu, jenà vyplåvá z jejich vnjÜ podoby. Nejprve se tudà probraj grafmy zaÈnajc jednm vodorovnåm tahem (viz 2.7). Tento zpósob våuky umoàÑuje próbàn poukázat na podobn grafmy a zabránit tak jià v zárodku jejich moàn zámn. 13 2. Klnov psmo I. Grafémy zaèínající jedním vodorovným tahem aÜ na ru ti uÜ bar ag/k/q Öu Üu ri/e nu gi/e Öal zi/e an nam Öa mu be d/t/¿im Pozor na podobnost tìchto grafémù! an Öal Öu ri/e gi/e zi/e Cvièení I: Ôtte jednotliv znaky: 14 2. Klnov psmo Ôtte slova (jsou zde oddlena mezerou): Pøepis I: ri, gi, aÜ, be, Öu, ti, zi, nam, nu, en, tim, ag, Üu, an, na, mu, Öal, uÜ, bar, Üu, be Üu-nu-tim, be-en-nu, aq-mu aÜ-ri, aÜ-ru, an-nu-tim an-na-tim, uÜ-Üu, Üu-nu II. Grafémy zaèínající dvìma paralelním i vodorovnými tahy tab/p al ab/p il Úi/e bi um pa k/qum iz/s/Ú, ez/s/Ú ta d/t/¿um Üum am ad/t/¿ ma ¿up d/¿a si/e ig/k/q, eg/k/q id/t/¿, ed/t/¿ 15 2. Klnov psmo Pozor na podobnost tìchto grafémù! um ¿up Üum bi pa iz/s/Ú da id ig Cvièení II: Pøepis II: at-ta, at-ti, Üu-nu at-ti-na, aÜ-ru-um ab-nu-um, aÜ-Üum, Úe-nam bi-tum, Úe-ru-um, pa-na-am bi-ti-iq-tum, Öal-qum aq-bi, iq-mu, iq-bi il-mu, bi-ta-am, ma-na id-da-ak, al-pa-am 16 2. Klnov psmo III. Grafémy zaèí n ají cí tøemi a ètyømi vodorovnými tahy i áÜ/s ra ne g/qal ga b/pur Üa g/k/qir kr, qar e iÜ ja Pozor na podobnost tchto grafmó! kr, qar b/pur ga bi Üa ta CviÈen III: 17 2. Klnov psmo Pøepis III: ja-ti, aÜ-pur, i-na, i-qal, e-re-Üum, ra-Üu-um, ra-mu-um, e-mu-qum, e-gi, ra-ga-mu-um, i-ra-am-mu-, ga-am-ru-um, i-qar-ra-ab, e-Úe-ru-um, e-bur-ru-um Üa-at-tum, i-gir-ru- IV. Grafémy zaèínající ikmými tahy a) Grafmy zaÈnajc dvma Üikmåmi tahy ba ub/p zu i/em su te ka ud/t/¿ ug/k/q di/e, ¿i/e az/s/Ú ki/e, q/ Öi/e b/pu kam din a/e/i/uÖ lam Öar b) Grafmy zaÈnajc tñemi a Ètyñmi (zpravidla krátkåmi) Üikmåmi tahy kur lum t/¿ar 18 2. Klnov psmo Pozor na podobnost tìchto grafémù! zu ug/k/q su az/s/Ú Öi/e ud/t/¿ di/e, ¿i/e ki/e, q/ te i/em kam a/e/i/uÖ Cvièení IV: Pøepis IV: id-di, ba-nu--um, ba-lum, di-nu-um, di-nam, id-din, gi-im-ru-um, i-pa-a¿-¿ar, nu-kur-tum, ka-as-pu-um, i-pu-uÜ, il-ki-im, pu-uÖ-ru-um, aÖ-Öi-i, ik-ru-ub, su-uq, su-pu-, um-ta-¿i, il-kam, mu-ut-ta-tum, na-ap-Öa-ar 19 Öar 2. Klnov psmo V. Grafémy zaèín ají cí jed ním a dvanácti úhlovými klín ky eÜ ul Üe mi uz/s/Ú nim li/e Üi tu ar in Üar wa/e/i/u Pozor na podobnost tìchto grafémù ! ar Üi wa/e/i/u eÜ Üe tu li/e nim te Pozor té na grafémy, jejich èásti se mohou èíst jako samostatné znaky! Üe + Öu uz/s/Ú Üi + ri ar Üe + Üa li/e 20 2. Klnov psmo Cvièení V: Pøepis V: mi-Üa-ru-um, Üi-in-nu-um, i-pa-ar-ra-as, Üi-in-nam, Üar-ru-um, Üar-ra-tu-um, Üa-ar-ru-, ul i-Üu, le-e-tu-um, li-i-tum, i-na e-zi-bi-im, e-li, uz-nu-um, aÖ-Öu-, , ma-ar-ru-, eÜ-Üu--tu-um, wa-ar-ki, ba-lum wa-ar-di-im, uÜ-te-eÜ-Üe-ru-, Üi-i VI. Grafémy zaèínající kolmými tahy me gu i/er el z/Úa d/¿am sa ni un a 21 2. Klnov psmo Pozor na podobnost tìchto grafémù! ni i/er a z/Úa sa Cvièení VI: Pøepis VI: di-nu-um Üu- ru-gu-um-ma-am ul i-Üu, a-wa-a-tum, be-el bi-tim, dam-qum, ni-ir ta-Öa-zi-im, i-Úa-ab-ba-at, i-sa-ak-ki-il, nu-mu-un, ni-is-sa-tu-um VII. Grafmy tvo ñc uzavñenå obrazec (Ètverec, obdlnk ) ib/p, eb/p lu ur du ku la 22 2. Klnov psmo Pozor na podobnost tìchto grafémù! ib/p, eb/p ur ku ma du uÜ Cvièení VII: Pøepis VII: ip-te-te, iÜ-tu, aÜ-pu-ur, ku-nu-uk-ku-um, a-na-ku, aÜ-lu-la-am, Üa-la-am Üa-am-Üi, a-na Üa-lu-uÜ, mu-du--tum, i-du-um, il-ku-um, gi-it-ma-lu-um, il-kum 23