paliva preparator

Teorie údržby
základní pojmy, systémy
údržby, postup údržby
Terminologie údržby – ČSN EN 13306
Údržba – kombinace všech technických,
administrativních a manažerských činností během
životního cyklu objektu zaměřených na jeho udržení
ve stavu nebo jeho navrácení do stavu, v němž může
vykonávat požadovanou funkci.
Cíle údržby – je udržovat výrobní zařízení v
technicky dobrém a provozuschopném stavu při
vynakládání optimálních nákladů (pohotovost, snížení
nákladů, bezpečnost, ekologičnost apod.).
Plán údržby – strukturovaný soubor úkolů, do něhož
se zahrnují činnosti, postupy, zdroje a časové
plánování nutné k provádění údržby.
1
Zajištěnost údržby – schopnost údržbářské
organizace mít v daném časovém okamžiku nebo v
daném časovém intervalu správné zajištění údržby na
místě, kde je nutné provést údržbářský zásah.
Objekt – jakákoliv část, součástka, zařízení,
subsystém, funkční jednotka, přístroj nebo systém, se
kterým je možné se individuálně zabývat.
Náhradní díl – objekt určený k náhradě
odpovídajícího objektu za účelem obnovy původní
požadované funkce tohoto objektu (jednoúčelový
nebo výměnný objekt – výměnná jednotka).
2
Vlastnosti objektů
Pohotovost – schopnost objektu být ve stavu
schopném vykonávat požadovanou funkci v daných
podmínkách, v daném časovém okamžiku nebo v
daném časovém intervalu za předpokladu, že jsou
zajištěny požadované vnější zdroje (závisí na
bezporuchovosti, udržovatelnosti, zajištěnosti údržby).
Bezporuchovost – schopnost objektu vykonávat
požadovanou funkci v daných podmínkách a v daném
časovém intervalu.
Udržovatelnost – schopnost objektu v daných
podmínkách používání setrvat ve stavu nebo být
navrácen do stavu, v němž může vykonávat
požadovanou funkci.
Vlastnosti objektů
Životnost – schopnost vykonávat požadovanou funkci
v daných podmínkách používání a údržby do dosažení
mezního stavu.
Užitečný život – za daných podmínek časový interval
začínající od daného časového okamžiku a končící v
okamžiku, kdy se intenzita poruch stane nepřijatelnou
nebo kdy je objekt v důsledku poruchového stavu nebo
v důsledku jiných závažných faktorů považován za
neopravitelný.
Intenzita výskytu poruch – počet poruch objektu v
daném časovém intervalu dělený délkou tohoto
časového intervalu (jednotka času může být nahrazena
jednotkami používání – tkm, km, mth).
3
Poruchy a události
Porucha – ukončení schopnosti objektu vykonávat
požadovanou funkci (po poruše je objekt v
poruchovém stavu – částečný, úplný).
Příčina poruchy – důvod vzniku poruchy (výrobní
porucha, instalační porucha, porucha z nesprávného
zacházení apod.).
Čerpadlo
El. motor
Poruchy
Porucha opotřebením – porucha jejíž
pravděpodobnost výskytu vzrůstá s dobou provozu
nebo počtem operací vykonaných s objektem či s
namáháními, kterým je objekt vystaven (sjíždění
pneumatik, opotřebení vložky válce).
Porucha stárnutím – porucha jejíž pravděpodobnost
výskytu vzrůstá s časem a tento čas nezávisí na době
provozu stroje (stárnutí pryže, degradace maziv).
Degradace; zhoršení – nevratný proces změny jedné
nebo více charakteristik objektu probíhající v závislosti
na čase či používání nebo způsobený vnější příčinou.
Porucha se společnou příčinou – poruchy různých
objektů způsobené stejnou příčinou pokud tyto
poruchy nejsou závislé (přetížení – zadřený motor,
ulomené kolo).
4
Poruchy
Primární, nezávislá porucha – porucha objektu
způsobená přímo ani nepřímo poruchou nebo
poruchový¨m stavem jiného objektu.
Sekundární, závislá porucha – porucha objektu
způobená buď přímo nebo nepřímo poruchou nebo
poruchovým stavem jiného objektu.
Náhlá porucha – porucha, která nemohla být
očekávána na základě předchozího zkoumání nebo
monitorování.
Mechanismus poruchy – fyzikální, chemické nebo
jiné procesy, které vedou nebo vedly k poruše.
Stavy objektu
Poruchový stav – stav objektu charakterizovaný
neschopností vykonávat požadovanou funkci, kromě
neschopnosti během preventivní údržby, či jiných
plánovaných činností nebo v důsledku nedostatku
vnějších zdrojů.
Použitelný stav – stav objektu charakterizovaný
skutečností, že objekt může vykonávat požadovanou
funkci za předpokladu, že vnější zdroje, jsou-li
požadovány jsou zajištěny.
Nepoužitelný stav – stav objektu charakteriztovaný
poruchovým stavem, nebo možnou neschopností
vykonávat požadovanou funkci během preventivní
údržby.
5
Stavy objektu
Provozuneschopný stav – stav objektu
charakterizovaný jeho neschopností vykonávat z
jakýkoliv důvodů požadovanou funkci (vnější příčina –
nedostatek paliva, nejde elektřina apod.).
Provozní stav – stav, kdy objekt vykonává požadovanou
funkci.
Pohotovostní stav – prostoj v použitelném stavu během
doby požadované funkce.
Nebezpečný stav – stav objektu při němž je
pravděpodobné, že dojde ke zranění osob, k významné
materiální škodě nebo k jiným nepřijatelným důsledkům.
Odstávka – předem plánovaný provozuneschopný
stavza účelem údržby nebo s jiným záměrem.
Nepoužitelný
stav
Použitelný stav
Nevyužitý
stav
Doba
požadované
funkce
Doba
nepožadované
funkce
Pohotovostní
stav
Provozní stav
Doba požadované
funkce
Provozuneschopný
stav z vnějších
příčin
Doba
nepožadované
funkce
6
Typy a strategie údržby
ÚDRŽBA
Preventivní údržba
Podle stavu
S předem stanovenými
intervaly
Plánovaná, nepřetržitá
nebo na požádání
Plánovaná
Údržba po poruše
Odložená
Okamžitá
Typy a strategie údržby
Preventivní údržba – údržba prováděná v předem
stanovených intervalech nebo podle předepaných kritérií
a zaměřená na snížení pravděpodobnosti poruchy nebo
degradace fungování objektu.
Údržba s předem stanovenými intervaly – preventivní
údržby prováděná v souladu se stanovenými časovými
intervaly nebo stanoveným počtem jednotek používání, avšak
bez předchozího zjišťování stavu.
Údržba podle stavu (diagnostická údržba) – preventivní
údržba, která se skládá z monitorování výkonnosti a/nebo
pramenů a z následných opatření.
Údržba po poruše – údržba prováděná po zjištění
poruchového stavu a zaměřená na uvedení objektu do
stavu, ve kterém může vykonávat funkci.
7
Údržbářské činnosti
KONTROLA; INSPEKCE
ověřování shody měřením, pozorováním, zkoušením nebo
srovnáváním významných charakteristik objektu
MONITOROVÁNÍ
činnost vykonávaná buď ručně, nebo automaticky, zaměřená
na pozorování skutečného stavu objektu
OVĚŘOVACÍ ZKOUŠKA
zkouška používaná k prokázání, zda je nějaká
charakteristika nebo vlastnost objektu v souladu se
stanovenou specifikací či nikoliv
KONTROLA FUNKCE
činnosti prováděné po údržbářských zásazích zaměřené na
ověřování, že objekt je schopen vykonávat požadovanou
funkci
RUTINNÍ ÚDRŽBA;
BĚŽNÁ ÚDRŽBA
pravidelné nebo opakované jednoduché údržbářské zásahy,
které obvykle nevyžadují speciální kvalifikaci
GENERÁLNÍ OPRAVA
obsáhlý soubor vyšetření a zásahů prováděných za účelem
udržení požadované úrovně pohotovosti a bezpečnosti
objektu
RENOVACE;
REKONSTRUKCE
zásah následující po rozebrání objektu a opravě, nebo
výměně jeho dílčích objektů, které se blíží ke konci
užitečného života
Údržbářské činnosti
OPRAVA
fyzický zásah prováděný za účelem obnovy požadované
funkce objektu, který je v poruchovém stavu
DOČASNÁ OPRAVA
fyzické zásahy umožňující, aby objekt, který je v
poruchovém stavu, prováděl požadovanou funkci po
omezenou dobu dokud nebude možné provést opravu
DIAGNOSTIKA
PORUCHOVÉHO STAVU
činnosti prováděné za účelem zjištění poruchového stavu,
lokalizace poruchy a identifikace příčiny
LOKALIZACE
PORUCHOVÉHO STAVU
činnosti prováděné za účelem zjištění objektu v poruchovém
stavu na příslušném stupni rozčlenění
ZLEPŠOVÁNÍ
kombinace všech technických, administrativních a
manažerských opatření prováděných za účelem zvýšení
spolehlivosti objektu beze změny jeho požadovaných funkcí
MODIFIKACE
kombinace všech technických, administrativních a
manažerských opatření zaměřených na změnu funkce
objektu
8
Porucha
Doba mezi poruchami
Doba
nepoužitelného
stavu
Doba
údržby
po
poruše
Porucha
Doba použitelného stavu
Doba
preventivní
údržby
Nevyužitá
doba
Doba
nepožadované
funkce
2004
2005
Doba
pohotovostního
stavu
Doba provozu
mezi
poruchami
Provozuneshopný
stav z vnějších
příčin
Doba požadované funkce
Kalendářní doba
2008
2009
Preventivní údržba
Cílem je:
udržení výrobku v provozuschopném (bezvadném) stavu po stanovenou dobu,
zabránění vzniku poruch nebo oddálení okamžiku jejich vzniku.
Pro preventivní údržbu je typické, že vykonávané práce jsou velmi podobné
nebo totožné pro různé stroje.
Vliv preventivní údržby na spolehlivost, životnost, hospodárnost a ekologičnost
provozu strojů je zásadní. Pečlivá a správná preventivní údržba nepřímo výrazně
ovlivňuje konkurenceschopnost.
Obecný technologický postup údržby
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
vnější čištění
mazání (+ péče o mazací systémy)
vnější kontrola, dotahování spojů, seřizování
kontrola vybraných funkcí
péče o pneumatiky
péče o akumulátory
péče o řemenové a řetězové převody
doplňování provozních hmot
garážování a uskladňování
konzervace a dekonzervace
9
Vnější čištění strojů
Proč stroje čistit?
•
•
•
•
nečistoty působí nebo iniciují korozi
nečistoty zhoršují chlazení (zvyšují tepelné namáhání)
nečistoty vnikají mezi funkční povrchy a působí jejich opotřebení a korozi
nečistoty brání normální funkci mechanismů (zanášejí pracovní prostory,
omezují pohyb)
nečistoty jsou příčinou nebo zvyšují nebezpečí požáru nebo výbuchu
nečistoty znesnadňují a znepříjemňují práci obsluhovatelů i údržbářů
•
•
Nečistoty na strojích
•
•
•
zemina, prach, posypový materiál
ropné látky (oleje, paliva, mazací tuky, řezné kapaliny, rozpouštědla)
zbytky zpracovávaných a používaných materiálů (tráva, seno, osiny,
hnojiva, chemické přípravky, třísky, piliny . . . )
Účel čištění
•
•
•
ukončení běžné směny
údržba (oprava, demontáž) stroje
konzervace stroje, oprava nátěru
Způsoby čištění
•
•
•
•
mechanické setření, seškrabání, ometení
ofoukání stlačeným vzduchem
vysátí vysavačem
mytí
Mytí strojů
Možnosti:
•
•
•
mytí studenou (beztlakovou nebo tlakovou) vodou
mytí horkou tlakovou vodou
mytí párou
Účinky vody při mytí:
•
•
mechanický účinek (zvyšuje se s tlakem)
odplavovací účinek (zvyšuje se s množstvím)
Optimální účinek:
•
•
tlak 5 - 10 MPa
průtok 10 - 25 l/min
10
Pracoviště a zařízení pro mytí strojů
Mycí pracoviště
•
•
Nutné vybavení
vnější
vnitřní (použitelné i v mrazech)
•
•
•
•
•
•
nepropustná, vyspádovaná plocha
záchytná jímka
zvedák nebo rampa
zdroj (tlakové) vody
mycí zařízení (např. vysokotlaký agregát,
mycí rám, mycí box, mycí stůl)
zařízení pro čištění vody
Předpisy pro mytí strojů
• Zákon č. 254/2001 Sb. O vodách (Vodní zákon)
• Nařízení vlády č. 82/1999 Sb. kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného
stupně znečištění vod
• Zákon č. 274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích
• Vyhláška MZe č. 428/2001 kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. O vodovodech a
kanalizacích
• ČSN 75 3415 Ochrana vody před ropnými látkami. Objekty pro manipulaci s ropnými
látkami a jejich skladování. Účinnost: 1992.11.01 Harmonizována: NV č. 178/1997 Sb.
• ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady. Účinnost: 1992.03.01
Harmonizována: NV č. 178/1997 Sb.
Řádové koncentrace ropných látek:
u splachů ze stání vozidel
10
v odpadní vodě po mytí vozidel
10 2
v odpadní vodě po mytí sudů a nádrží 10 2 - 10 3 mg/l
u cirkulujících emulzí (řezné kapaliny) 10 3 - 10 4 mg/l
mg/l
mg/l
Uzavřený oběh vody
Zdroj
vody
MYTÍ
SEDIMENTACE
ODDĚL. OLEJE
REAKTOR
ZÁSOBNÍ NÁDRŽ
FILTR
Odtok
11
nádrž
Možnosti zneškodňování odpadů
•
•
•
•
Skládkování
• technicky jednoduché
• umístění a kapacita skládky
• škodliviny nejsou likvidovány ale kumulovány
• jedná se o nebezpečné odpady
• vysoké poplatky
Kompostování
• technicky jednoduché
• umístění a izolace od podloží
• dlouhodobý proces (řádově roky)
• nutnost trvalého ošetřování kompostu
• omezené použití kompostu
Přepracování
• komplikovaná technologie
• škodliviny nejsou likvidovány
• nejisté chování materiálu v budoucnosti
Spalování
• relativné spolehlivé zneškodnění
• všestranně použitelné
• komplikovaná technologie
• investičně a provozně velmi nákladné
• možná závadnost spalin
12
Mazání strojů
Mazání je velmi důležitou a častou prací při údržbě.
Dobře zvolené mazivo plní zejména tyto funkce:
• maže funkční povrchy, tj. snižuje tření
• konzervuje mazané povrchy, tj. chrání před korozí
• chladí mazané povrchy, tj. odvádí třecí teplo
• dotěsňuje mazané povrchy, tj. zlepšují účinnost a brání vnikání nečistot zvenčí
• vynáší cizí částice, tj. brání sekundárnímu abrazivnímu opotřebení
Způsoby mazání
Nejčastější je mazání:
•
olejovou náplní, průběžně filtrovanou a periodicky vyměňovanou (pasivní x aktivní)
•
tukovou náplní, periodicky doplňovanou (vyměňovanou) nebo jednorázově
použitou
olejovou mlhou, je vhodné k mazání (tepelně vysoce zatížených valivých ložisek)
rozprašováním tuku, je vhodné k mazání (okolků kol kolejových vozidel)
preparací povrchu vhodnými mazivy
pracovní kapalinou
•
•
•
•
Technologie mazání
Jsou velmi jednoduché. Nutná je úzkostlivá čistota.
Mazání olejovou náplní:
• kontrola množství oleje
• kontrola kvality (stupně znehodnocení)
• doplnění oleje
• výměna oleje a olejového filtru (+ proplach)
Doplňování tukové náplně:
• sejmutí ochranných čepiček a očištění mazací hlavice
• vtlačení odměřené dávky tuku
• očištění, nasazení ochranných čepiček
Technické pomůcky pro mazání
•
•
jednoduchá ruční zařízení
jednoduchá mechanizovaná zařízení
•
•
automatické dávkovače maziva
centrální mazací systémy
•
olejová hospodářství
13
Vnější kontrola strojů
Jednoduché, zpravidla pouze všeobecně specifikované práce, s významným
dopadem na technický stav a provozní náklady.
Možnosti provádění:
•
trvale, sledováním práce stroje a jeho částí
•
periodicky, při údržbě nebo zkušebním chodu stroje
Způsoby provádění:
•
vizuální kontrola: množství a únik provozních hmot, dezén pneumatik, poloha a
upevnění částí stroje ...
•
kontrola dotažení šroubových spojů
•
seřizování přístupných částí: vůle brzd, napětí řemenů, průhyb řetězů, polohy
krytů …
•
kontrola vybraných funkcí: brzdy, signalizace, osvětlení, koncové vypínače ...
14
Údržba pneumatik
Pneumatiky jsou namáhané a drahé součásti; ovlivňují bezpečnost, jízdní vlastnosti
a namáhání dalších částí stroje. Údržba pneumatik je specifická, je dána zejména
vlastnostmi technické pryže.
Technické pryži škodí zejména:
• kontakt s organickými rozpouštědly a ropnými látkami (chemické působení na
pryž)
• styk s kyslíkem a ozónem (urychluje stárnutí pryže)
• působení UV záření (urychluje stárnutí pryže)
• dlouhodobé statické zatížení (v důsledku „tvarové paměti“ pryže působí trvanlivé
deformace)
• působení zvýšené teploty (urychluje stárnutí pryže, působí měknutí a tím zrychluje
opotřebení)
• provozní vlivy, které vyvolávají, podporují nebo zesilují uvedené účinky (huštění,
zatížení, geometrie podvozku …)
Podmínky skladování:
• suchý prostor
• chladný prostor (teplota do 10 oC)
• tmavý prostor
• uložení ve vhodných regálech na stojato
• časté (1x měsíčně) přerovnávání
Údržba akumulátorů
Kyselé olověné, tzv. startovací akumulátory slouží především jako zásobárna energie
pro spouštěč. Jejich technický život je omezený, nesprávným používáním a
nedostatečným ošetřováním se dále zkracuje.
Akumulátor se skládá z článků, seriově spojených do baterie.
Články obsahují elektrody, separátory, elektrolyt.
Na kladných elektrodách (nejčastěji deskách) je aktivní hmotou oxid olovičitý PbO2.
Na záporných elektrodách je aktivní hmotou houbovité olovo.
Separátory brání mechanickému
dotyku elektrod.
Elektrolytem je zředěná čistá
(tzv. akumulátorová) kyselina
sírová H2SO4 o výchozí
hustotě 1285 kg.m-3.
15
Chemické děje v akumulátoru
Vybíjení
PbO2 + Pb + 2H2SO4
•
•
2PbSO4 + 2H2O + 4e-
uvolňují se elektrony
aktivní hmoty se mění na síran olovnatý
hustota elektrolytu klesá
Nabíjení
2PbSO4 + 2H2O + 4e•
•
PbO2 + Pb + 2H2SO4
elektrony jsou přiváděny
síran olovnatý se mění na aktivní hmoty
hustota elektrolytu vzrůstá
Sulfatace
PbSO4 (sulfát olova) je krystalická látka. Má mírně větší objem než původní PbO2
nebo Pb → mechanické napětí v aktivních hmotách → postupné oddělování a
vypadávání aktivní hmoty i krystalů PbSO4.
Při vybíjení se ukládá PbSO4 přednostně na již existujících krystalech. Při neúplném
nabití zůstanou velké krystaly PbSO4 nerozloženy → postupně se zvětšují. Stále více
aktivní hmoty se tedy nemůže podílet na reakcích v akumulátoru. Kapacita
akumulátoru proto klesá.
Tento jev se nazývá sulfatace. Projevuje se klesající hustotou elektrolytu, kterou
nelze nabíjením obnovit na původní hodnotu.
Uvádění akumulátoru do provozu
Akumulátor suchý, nenabitý:
• alespoň 24 h temperovat na teplotu okolí (15 - 25 oC)
• vyšroubovat zátky, uvolnit větrací otvory, odstranit záslepky
• články naplnit odměřeným množstvím elektrolytu, ρ = 1285 kg.m-3 při 25 oC
• 3 až 5 h v klidu (pro nasáknutí desek a separátorů), případně upravit výšku
hladiny
• připojit na nabíječ ( + pól akumulátoru na + pól nabíječe)
• nabíjet proudem I = 0,06 C20 do dosažení znaků plného nabití
• sledovat hustotu a teplotu elektrolytu (nesmí překročit 40 oC)
• po dosažení znaků plného nabití (asi 50 h) provést vyrovnávací dobíjení
• alespoň 1 h otevřený akumulátor odvětrávat
• zazátkovat články, otřít a osušit povrch, nakonzervovat vývody
• namontovat na stroj
16
Akumulátor suchý, nabitý: Normální postup
• alespoň 24 h vytemperovat na teplotu okolí (15 - 25 oC)
• vyšroubovat zátky, uvolnit větrací otvory, odstranit záslepky
• články naplnit odměřeným množstvím elektrolytu, ρ = 1285 kg.m-3 při 25 oC
• max. 3 h v klidu (pro nasáknutí desek a separátorů), případně upravit výšku
hladiny
• připojit na nabíječ ( + pól akumulátoru na + pól nabíječe)
• nabíjet proudem I = 0,1 C20 do dosažení znaků plného nabití
• sledovat hustotu a teplotu elektrolytu (nesmí překročit 40 oC)
• po dosažení znaků plného nabití vyrovnávací dobíjení (asi 5 h)
• alespoň 1 h otevřený akumulátor odvětrávat
• zazátkovat články, otřít a osušit povrch, nakonzervovat vývody
• namontovat na stroj
Akumulátor suchý, nabitý: Zrychlený postup
Je možný pouze do 6 měsíců od data výroby
• vyšroubovat zátky, uvolnit větrací otvory, odstranit záslepky
• články naplnit odměřeným množstvím elektrolytu, ρ = 1285 kg.m-3 při 25 oC
• 20 min. v klidu (pro nasáknutí desek a separátorů), případně upravit výšku hladiny
• zazátkovat články, otřít a osušit povrch, nakonzervovat vývody
• namontovat na stroj
Musí bezprostředně následovat alespoň 5 h provozu nebo musí být po skončení
kratšího provozu akumulátor dále dobíjen do znaků plného nabití
Uskladnění provozovaného akumulátoru
• Plně nabitý, čistý, suchý akumulátor se umístí do skladu akumulátorů.
Jedenkrát za měsíc se dobíjí do znaků plného nabití, podle potřeby doplňuje
destilovaná voda.
• Plně nabitý, čistý, suchý akumulátor se umístí do skladu akumulátorů a připojí
na trvalé napětí 2,20 až 2,25 V/čl (nebo se nastaví odebíraný proud na 0,0004
až 0,001 C20). Ve dvou až tříměsíčních intervalech se kontroluje hustota a
hladina elektrolytu.
Při obou způsobech skladování se doporučuje vždy
• po třech až šesti měsících skladování
• klesne-li hustota pod 1,24 g.cm-3
• před opětovným zařazením do provozu akumulátor vybít normálním
proudem do hodnoty 1,75 V/čl a poté ihned nabíjet do znaků plného
nabití.
17
Údržba řemenových převodů
Pro dobrou funkci a životnost je důležité:
• celkové uspořádání převodu
• vzájemná poloha hřídelů a řemenic
• stav povrchu řemenic
• napnutí řemenu
Nejvíce péče vyžaduje řemen
Podle materiálu jsou řemeny:
• kožené
• gumotextilní
• polyamidové
Kožené řemeny
Provoz:
• jsou citlivé na změnu vlhkosti a teploty a montážní polohu
• pro zlepšení adheze se mohou mazat řemenářským voskem
Údržba:
• při trvalém provozu každé 3 měsíce sejmout, vyčistit od vosku, impregnovat
směsí rybího tuku a hovězího loje (2 až 3 : 1)
• při odstavení stroje sejmout, očistit, impregnovat a uložit v suché, tmavé místnosti
buď stočené do kotouče nebo rovně zavěšené na dřevěných kolících
• spojují se:
• lepením, šitím nebo šněrováním koženými řemínky, kovovými spojkami
Gumotextilní (klínové) řemeny
Provedení:
• klínové
• vícenásobné klínové
• ozubené
Provoz:
• nemažou se voskem, neimpregnují se, nespojují se
Údržba:
• pravidelně se kontroluje povrch řemenů i řemenic a napnutí řemenů
• při výměně se u vícenásobných řemenů vyměňují vždy všechny řemeny
• při odstavení stroje povolit (snížit napnutí)
18
Polyamidové řemeny
Provedení:
• ploché řemeny
Provoz:
• neimpregnují se
• mohou se mazat řemenářským voskem
• nemohou se provozovat při záporných teplotách
Údržba:
• pravidelně se kontroluje povrch řemenů i řemenic a napnutí řemenů
• spojují se lepením
Pásy dopravníků
Provedení:
• ploché, gumotextilní nebo plastové, s textilní nebo kovovou výztuží
Provoz:
• neimpregnují se
• nemažou se
Údržba:
• pravidelně se kontroluje povrch pásů, hnacích bubnů a nosných válečků
• pravidelně se kontroluje napnutí pásů a jejich běh uprostřed bubnů
• spojují se vulkanizací nebo lepením
Údržba řetězových převodů
Pro dobrou funkci a životnost je důležité:
• celkové uspořádání převodu
• mazání řetězu
• opotřebení řetězu a řetězových kol
Nejvíce péče vyžaduje řetěz
Články řetězu konají vzájemný pohyb, třecí plochy mají být mazány. V důsledku
opotřebení se řetězy v provozu „vytahují“, tj. mění se rozteč jejich článků.
Řetězová kola se opotřebovávají a tím se zvětšuje šířka zubových mezer.
Mazání řetězů
Řetězy je nutno mazat v místech, kde se
opotřebovávají.
Mazání ostatních ploch řetězu má
význam pouze jako ochrana proti korozi,
v prašném prostředí je spíše na závadu.
Způsoby mazání řetězů:
•
•
•
•
•
Broděním řetězu v olejové lázni
Postřikováním řetězu olejem nebo olejovou mlhou
Občasným nebo trvalým skrápěním řetězu olejem
Impregnací řetězu suchým mazivem (PTFE)
Impregnací řetězu mazadlem na řetězy (za tepla)
19
Doplňování provozních hmot
Provozní hmoty:
•
•
•
•
•
•
•
paliva
maziva
chladicí kapaliny
brzdové kapaliny
hydraulické kapaliny
kapalina do ostřikovačů
akumulátorová kyselina aj.
Hlavní zásadou je čistota. Z toho vyplývá:
• vyloučit (maximálně omezit) manipulaci s provozními hmotami, tj. dávkovat je
přímo ze zásobníků či originálních obalů
• používané nádoby zřetelně označit a používat je pouze na určenou provozní
hmotu
Většina provozních hmot jsou pro prostředí škodlivinami. Při skladování a
manipulaci je nutno dbát na ochranu půdy, vody a ovzduší.
Důležitá je i přesná a pečlivě vedená evidence
• o používaných druzích provozních hmot
• o spotřebě jednotlivých druhů provozních hmot
• o termínech výměny
Garážování a uskladňování strojů
Účel:
• ochrana proti neoprávněné manipulaci, poškození nebo odcizení v období
mimo pracovní směnu nebo sezonu
• ochrana před povětrnostními vlivy
• usnadnění provozu v zimním období
• vytvoření nebo zlepšení podmínek pro ochranu proti korozi v mimosezonním
období
Garážování strojů
Garážování = krátkodobé odstavení stroje do další pracovní směny
U strojů v trvalém provozu má garážování význam především jako ochrana před
zneužitím a odcizením. Vliv na korozní poškození strojů je malý nebo žádný. V
zimním období usnadňuje provoz.
Požadavky na garáže:
• podlahy nehořlavé, bez kanalizace, upravené tak, aby případně uniklé
provozní hmoty nemohly odtékat mimo prostor garáží
• osvětlení přirozené nebo umělé
• elektrická instalace musí vyhovovat pro prostředí s hořlavými kapalinami
• prostory musí být odvětrávány a musí vyhovovat příslušným hygienickým,
bezpečnostním a požárním předpisům
20
Uskladnění strojů
Uskladnění = odstavení stroje do další pracovní sezony
U sezónních strojů má uskladnění význam jako ochrana před zneužitím a
odcizením. Ve spojení s konzervací strojů významně ovlivňuje korozní poškození
strojů.
Požadavky na odstavné plochy:
• povrch ploch nebo alespoň komunikací mezi nimi zpevněný a nepropustný
• plochy tak velké, aby byl přístup k jednotlivým strojům bez manipulace s
ostatními
• plochy tak uspořádány, aby nebyla možná neoprávněná manipulace nebo
odcizení strojů (uvnitř uzavřeného areálu, oplocené a střežené apod.)
Technologický postup uskladňování strojů
• zbavit stroj důkladně všech nečistot
• opravit nátěry
• umístit stroj na vyhrazené místo, podložit nápravy, snížit tlak v (odlehčených)
pneumatikách
• zasunout (popř. proto odpojit) pístnice hydromotorů
• uvolnit řemeny, namazat a nakonzervovat řetězy
• odejmout, ošetřit, označit a vhodně uskladnit akumulátor, citlivější vybavení,
nářadí a příslušenství (kontrolní a měřicí přístroje a čidla, palubní počítače,
lékárnička, zvedák aj.)
• provést konzervaci stroje
• zakrýt všechny otvory, vstupy a prostory, kam by mohla vnikat voda nebo sníh
(nádrže, násypky, zásobníky, výfuková potrubí apod.)
21
Konzervace strojů
Konzervace = dočasná antikorozní ochrana
Způsoby konzervace:
• pokrytím povrchu vrstvou konzervační látky
• úpravou mikroklimatu obklopujícího chráněný předmět
Zásady pro konzervaci strojů:
• konzervované povrchy důkladně zbavit všech nečistot a rzi
• konzervované povrchy opatřit dostatečně silnou, souvislou a dobře ulpívající
vrstvou konzervačního prostředku
• všude kde je to možné používat konzervační prostředky, které nemusí být
odstraňovány před dalším provozem
Dekonzervace strojů
Z vnějších povrchů se konzervační látky zpravidla odstraňují (obsahují prach a další
nečistoty, znehodnocují zpracovávaný materiál).
Z dutin a potrubí se konzervační oleje vypouštějí.
Z vnitřních povrchů se film konzervačních látek obvykle neodstraňuje (volí se
takové, které se nemusí odstraňovat)
Obecný postup následné údržby
Porucha je jev, spočívající
požadovanou funkci.
v
ukončení
schopnosti
objektu
vykonávat
Oprava je fyzický zásah prováděný za účelem obnovy požadované funkce
objektu, který je v poruchovém stavu.
Obecný technologický postup rozsáhlé (generální) opravy:
• převzetí stroje do opravy
• vnější čištění stroje
• demontáž
• čištění a odmašťování součástí
• technická kontrola a třídění
• renovace součástí
• kompletace pro montáž
• montáž a seřízení
• záběh
• povrchová úprava
• předání stroje zákazníkovi
22
Teorie údržby
základní pojmy, systémy
údržby, postup údržby
23