Stáhnout dodatek k rubrice Na okraji, Hudba a tvořivost

toto je příloha časopisu Gymnasion ve formátu PDF, kterou lze zdarma stáhnout z www.gymnasion.info
5
časopis pro zážitkovou pedagogiku
jaro
2006
Doplněk k rubrice Na okraji (str. 83):
HUDBA A TVOŘIVOST
Radek Tomášek
Jiří Kirchner
Radek Novotný
Harmonie, melodie, rytmus. Toto jsou 3 základní složky, na kterých je vystavěna nejen klasická
hudba (symfonická díla, sólové skladby, komorní
skladby – dueta, tria, kvarteta, kvinteta…), ale
i díla moderní. Tyto složky jsou vzájemně propojeny a jedna bez druhé nemohou existovat. Snad
nejsložitější je podněcovat tvořivost právě v klasické hudbě, jelikož v této oblasti jsou „pravidla“
jasně daná a umělci není dán téměř žádný prostor
k vlastní tvořivosti. Zdání ovšem klame. Připomeňme, že například staří mistři psali skladby bez ozdob. Zdobení kudrlinkami přenechávali samotnému interpretovi. Dnes v každé základní umělecké
škole „vyfasujeme“ jasně napsaný notový zápis,
který máme za úkol precizně „přehrát“.
Snad nejvíce se tvořivost může projevovat v jazzové hudbě, kde je přímo prostor pro sóla a improvizaci konkrétních nástrojů. Již Jan Werich tvrdil
o svých slavných improvizacích v rámci předscén,
že veškerá improvizace musí být dokonale připravená a všichni okolo (kromě toho, který zrovna improvizuje) se musí striktně držet předem daného
schématu tak, aby improvizující měl připravenou
dokonalou a pevnou půdu pro improvizaci a mohl se sem tam vydat i na tenký led. V hudbě toto
platí dvojnásob. Jestliže má někdo prostor pro improvizaci, zbytek hudebního tělesa musí dodržet
harmonii i rytmus, aby mohla vyniknout melodie
sóla.
Melodie sestává z jednotlivých tónů. Tóny však
vynikají především na podkladě harmonického
základu. Může se tedy stát, že i když budeme hrát
v sólu pouze tři stejné tóny, posluchačům se přesto budou právě na podkladě jiné harmonie jevit
jinak zabarvené, budou mít jiné napětí a jiný vztah
k harmonii.
Je zde i vzájemná propojenost, a to zejména
u harmonické a melodické složky. V jazzu to funguje naprosto spolehlivě, jelikož máme melodické
sólo, ale každý tón může mít jinou harmonii, a tím
se změní i složka harmonická, a tudíž i harmonická výstavba skladby nebo jejího úseku. Z toho potom vzniká prostor pro improvizaci, kterou známe
pod pojmem „jam session“. Jde v podstatě o udání určitých mantinelů za použití dané harmonické
skladby, kterou však můžeme zcela změnit – vytvořit harmonii novou, ale přesto se pohybovat
v harmonii původní a zpět se do ní vrátit.
U rytmu a melodie to můžeme pozorovat na rytmizaci melodických nástrojů, které v tomto směru
zaujímají nejenom složku melodickou (i když drží
třeba jenom jeden tón, nebo střídají několik málo
tónů – 2–4), ale i rytmickou, tím, že se rozkládají
například do triol nebo jiných rytmických celků,
které přesahují i rámec standardní taktové formy
(např. bluesová 12 apod.) a nebo si „hrají“ s důrazem na jednotlivé doby.
Je otázkou, jak se improvizace projevuje v symfonické hudbě. Proto se možná tato hudba jmenuje
„klasická“, jelikož je formální a záleží zde na přesné interpretaci notového zápisu. V jazzu je určitá
„špína“ spíše žádoucí, jelikož i překlepem někdy
vzniknou další zajímavé harmonické variace a odrůdy různých akordů. Však si uvědomme, že někdy
stačí změnit pouze základní bas akordu a ihned
dostaneme naprosto jinou náladu (jako příklad
můžeme uvést třeba akord G/F tj. G-dur akord
s basem F, což je septima od základního akordu).
S tímto souvisí i tvorba basové linky, kde se můžou používat různé figury s celou škálou jinak rytmizovaných přechodů či používání tzv. přechodových tónů. Velice často se tato vlastnost uplatňuje
při tzv. walkingu.
Tvořivost při hudbě můžeme jako všude jinde trénovat. Zkusme si proto několik praktických cvičení,
které nám mohou napomoct k rozvinutí hudební
tvořivosti. Omlouváme se předem, že některá cvičení předpokládají již určitou znalost hudby, ale
to je život.
Příklady her
pro rozvoj hudební tvořivosti
Při hrách, které rozvíjejí tvořivost v hudbě, samozřejmě postupujeme od jednodušších her k těm
složitějším. Nejdříve se pokusíme dobře zvládnout
základní dovednost, až poté přistoupíme k nácviku něčeho složitějšího.
Méně znamená více
Sedíme u ohně, je již po půlnoci. Pomalu, ale jistě
zůstávají jenom skalní obdivovatelé tančících plamenů a tónů kytary. Již se nemusí překřikovat dav.
U ohně jsou jen ti, co chtějí poslouchat. Je čas
na lyričtější skladby. Někdy méně znamená více!
Zkusme proto zkoušet hrát co nejskromnější doprovod, a ne pouze beglajt, který je příliš „hlučný“.
Tím se otvírá prostor pro větší volnost v rámci výběrů tónů i způsobů hraní, můžeme dát vyniknout
zpěvu.
Tluče bubeníček
Dětskou říkanku, jak tluče bubeníček, zná jistě
každý. My si zkusíme také zahrát na takového bubeníčka. Stačí nám k tomu naše ruce a třeba deska stolu. Pak si již pustíme naší oblíbenou skladbu
a zkusíme do rytmu bubnovat dlaněmi o stůl. Nejdříve na každou dobu. Pokusíme se zdůraznit první dobu. Až toto bezpečně zvládneme, přesuneme
důraz při bubnování na druhou dobu. Po zvládnutí také tohoto přesuneme důraz na třetí, resp.
čtvrtou dobu.
MgA. Radek Tomášek (*), je absolventem JAMU,
obor melodické bicí nástroje. V současnosti působí
jako první tympánista Státní filharmonie Brno.
PhDr. Jiří Kirchner (1978). Působí
na Pedagogické fakultě Univerzity
J. E. Purkyně v Ústí nad Labem,
věnuje se psychologickým aspektům pohybových (dobrodružných)
činností, jejich terapeutickému a pedagogickému
využití, je tajemníkem Asociace psychologů sportu
a členem International Adventure Therapy Committee. [email protected]
Mgr. Marek Novotný (*), vyučuje na PF UJEP klavír
na katedře hudební výchovy. Věnuje se jazzové
hudbě. Je lídrem skupin Jazz band a Alea Jazz
a podílí se na dalších národních i mezinárodních
projektech. [email protected]
Nebezpečná triola
Triola znamená, že na jednu dobu budou tři úhozy.
Zkusme proto jednou rukou udávat rytmus (tak
jako v předchozím cvičení) a druhou na každou
dobu (každý úhoz) uskutečníme úhozy tři. Poté
zkusme obě ruce vyměnit. V ruce, která hraje trioly, opět střídáme důraz postupně na každý úhoz
v triole.
Prasklá struna
Kytaristům už se určitě někdy stalo, že jim v té
nejnevhodnější chvíli praskla struna a většinou ta
nejpotřebnější pro kvalitní sólo. Zkusme si proto
doma v klidu nacvičit sólo i bez použití jedné struny, která by nám někdy mohla eventuelně prasknout. Zkusme nacvičit tato sóla také bez použití
více strun.
Barové piáno
Divoký západ, zakouřené salóny, barové tanečnice,
doprovázené rozladěným barovým piánem. Některé tóny jsou tak mimo, že to dráždí i posluchače,
který nemá hudební sluch. Jako pianisti jim proto
musíme vyhovět. Zkusme proto hrát, aniž bychom
použili ty nejrozladěnější tóny. No a jestliže nemáme k dispozici ono rozladěné piáno, jednoduše si
vybereme některé klávesy, které nebudeme používat.
Co mistr, to jiný styl
Každý styl má určité mantinely, které se respektují, a je něčím charakteristický. Ať se již jedná
o stavbu doprovodu nebo typickou předehru, závěr nebo typické ozdoby či harmonickou výstavbu.
V Divadle Semafor hrál svého času Jiří Šlitr písničku „Šla Nanynka do zelí“ tak, jak by to zahrál
Mozart, Bach či moderní skladatelé. V rámci cviku
si proto zkusme vzít motiv z nějaké písně a pokusme se ho přetvořit dle různých stylů.
Vydavatel: Prázdninová škola Lipnice | Adresa redakce: Jaromírova 51, 120 00 Praha 2, [email protected], www.psl.cz
Objednávky: [email protected] | Cena 100 Kč (+ poštovné a balné v ČR 30 Kč), vychází dvakrát ročně
www.gymnasion.info