2005 - 2006 EnykyBenyky 2

Časopis Základní školy Edvarda Beneše a
Mateřské školy Písek, Mírové nám. 1466
Jak jsme na tom
Úspěchy
Dánsko
Nová
jídelna
Letopisy
Narnie
Austrálie
Pod
lavicí
Tenis
Jazykový
kurz
Německý
list
King
Kong
Plynárenství
v České republice
Číslo 2/2005-06
Anglický
list
Obsah čísla:
Rozhovor
Ústředna
- Jak jsme na tom (prospěch a chování)
- Šlo hlavně o zkušenost
- Sportovní úspěchy
- Nová jídelna
- Zápis do 1. tříd
- Jazykový kurz
- Peer program
- Dánsko , zimní království
Náš názor
- Anketa – Obědy na jiných školách
Žijete kulturně?
Co nás zajímá
- Rozvoj plynárenství v ČR
- Na návštěvě u protinožců
- Německo
- Moderní šermíři
- Návod k použití tenisové rakety
- Občanské sdružení Naděje
- Letopisy Narnie
- King Kong
Pod lavicí
- Víte, že…
- Lamte si hlavičky
- Mozkovna
- Lívanečky
English Page
- Interview with Gabriel Shanahan
Deutsche Seite
- Italienische Küche
Naši bývalí žáci
Ahoj spolužačky, nazdar spolužáci,
mám tu čest uvést skvělé nové číslo vašeho časopisu.
Znovu je plný zajímavých informací, rozhovorů s lidmi,
které znáte ze školy, ale nevíte o nich všechno, najdete tu
oblíbenou anketu, pozveme vás do kina a seznámíme vás
i s jinými způsoby trávení volného času, pro každého je tu
něco.
První pololetí je za námi a znovu nám nastávají
neklidné časy. Jarní prázdniny už byly v hluboké zimě,
deváté třídy budou skládat zkoušky na střední školy a na
konci roku se s námi rozloučí (škoda, už jsem si na ně
vcelku zvykl). Ale i na nás se už v příštím roce bude chtít,
abychom ze sebe vydali to, co do nás škola za devět let
uložila... Dost černých myšlenek, kromě zkoušek je tu
spousta dalších věcí, které hýbou školou: jak se
vyrovnáváte s přestavbou školní jídelny podle evropských
norem? Po dobu, kdy naše stará dobrá jídelna musí být
uzavřena, musíme chodit do jídelen jiných píseckých
škol nebo se stravovat z vlastních zdrojů. Hlavní je, že až
se vrátíme po prázdninách do školy, bude naše jídelna
mnohem lepší, takže hlavy vzhůru, blýská se na lepší
časy, doufejme…
Už aby bylo jaro, to bude super, ale stále jsou na
některých místech připomínky zimy, která byla letos dost
krutá. Sněhu bylo dokonce tolik, že některé střechy
starších i moderních budov váhu sněhu neudržely a zřítily
se. Došlo k nezanedbatelným ztrátám na majetku a
bohužel i na životech, které mají nevyčíslitelnou hodnotu.
A jako by toho nebylo dost, sníh roztál a obyvatelstvo
trápí povodně. Ale aby toho opravdu nebylo málo,
vyskytla se v jižních Čechách obávaná ptačí chřipka.
REDAKCE
Mgr. Helena Wdowyczynová
Mgr.Veronika Zoubková
Mgr. Michal Horník
Bedřich Mikl
Jakub Žalud, 8.A
Hana Šlajsová, 7.A
Martin Rutrle, 7.A
Martina Cibochová, 8.A
Kateřina Morozová, 8.A
Jana Samšuková, 8.A
Markéta Židová, 6.A
David Lenz, 8.A
Adam Svoboda, 8.A
Tomáš Lyga 8.A
Michal Mižigár, 9.D
Adéla Carasová, 7.A
Alžběta Rybáková, 7.A
Eva Brücklerová, 7.A
Ina Löffelmannová, 7.A
Barbora Arnicanová,7.A
Jitka Říhová, 7.A
Jirka Boček 8.A
Rut Jánská, 8.B
Marie Vranovská, 8.B
Tereza Holubová, 7.A
Barbora Nosková, 7.A
Anna Maňourová, 7.A
Jana Kučerová, 8.B
Zita Prášková, 8.B
Lucie Kabourková, 7.A
Gabriel Shanahan, 8.A
Naše škola se s takovými problémy naštěstí nepotýká,
i když by se určitě našlo několik žáků, kteří by nadšeně
přivítali jakoukoli destrukci školy, hlavně ve dnech testů.
(Ještěže jsou ve škole utajeny plynovody.)
A když už jsme u toho plynu, společnost RWE
Transgas, a.s., která se stará o zásobování naší země
zemním plynem, opět vyhlašuje pro nás velmi zajímavou
soutěž školních časopisů. Vloni jsme se do soutěže
zapojili a byli jsme úspěšní. Vyhráli jsme 10 000 Kč,
škola nám přidala a zakoupila barevnou laserovou
tiskárnu! Rozhodli jsme se, že to opět zkusíme. Proto
jsme zahájili pilné práce na zdokonalování našeho
časopisu, aby loňská výhra nebyla výjimkou. I letos se
dozvíte zajímavé informace z oblasti plynárenství
v České republice, které pro vás naši redaktoři zpracovali.
Držte nám palce!
Svůj názor, námět, návrh obálky a příspěvek do dalšího čísla časopisu
můžete poslat na e-mail:
[email protected]
Časopis najdete také na internetových stránkách na adrese:
http://zseb.pisek.indos.cz/cz/zs/casopis.htm
Přeji vám všem krásné slunečné JARO!
Jakub Žalud, 8.A
1
Nenechám své blízké bez pomoci
Kdo může v dnešní době říci, že by občas neocenil radu odborníka, když mu problémy přerůstají
přes hlavu. Jeden takový „odborník na problémy“ chodí k nám do školy, všimli jste si? Je to paní
Jindřiška Ptáčková, kterou jsme požádali o rozhovor.
V poslední době Vás často vídáme u nás ve škole, co Vás k nám přivádí?
Během ledna a února 2006 jsem realizovala v 8. ročnících program zaměřený na prevenci násilí.
Zároveň jsem zjišťovala, kdo by měl chuť v tomto školním roce pokračovat v peer programu.
Co je to peer program?
Již sedmý rok organizuje vaše škola „peer program“ – preventivní program sociálně patologických
jevů. „Peer“ se volně překládá jako „vrstevník“, peer program je tedy vrstevnický program. Pro děti a
dospívající jsou vrstevníci často významnější autoritou než rodiče a učitelé. Vrstevníci tak mohou mít
rozhodující vliv na utváření jejich názorů a postojů. Mohou tak účinně přispět k žádoucí změně
rizikového chování. Aktivní účast dětí, jejich iniciativa a spontánní výměna názorů zvyšují
pravděpodobnost úspěšnosti programu. Program není koncipován jako přednáška, nabízí dětem možnost
vyměňovat si názory, natrénovat si řešení krizových situací, se kterými se mohou setkat. Obsahem
programu je osvojení psychosociálních dovedností žáků a pak využití těchto dovedností v oblasti
prevence před negativními jevy u vrstevníků (co mému tělu škodí a co mu prospívá, co žáci vědí o
návykových látkách, rizika závislosti, jak odmítnout, co nechci, jak mezi sebou komunikovat, více
poznat sebe i své spolužáky ve třídě, kam se obrátit s problémem).
Peer aktivisté jsou dobrovolníci z 8. nebo 9. ročníků, kteří již sami peer program absolvovali.
Procházejí další přípravou, kterou zajišťuje Pedagogicko-psychologická poradna v Písku. Peer program
pak aktivisté realizují v 6. ročnících v hodinách občanské či rodinné výchovy za spolupráce učitelů.
Organizačně program zajišťuje zástupkyně ředitelky školy a výchovná poradkyně Mgr. Jaroslava
Šáchová.
Probíhá tento program také na jiných školách?
Peer programy nebo preventivní programy realizuji na většině škol v okrese Písek.
Potkáváte děti, se kterými jste spolupracovala, a pamatujete si je?
Ročně spolupracuji s několika stovkami dětí a dospívajících. Úplně všechny si samozřejmě
nepamatuji, ale dále se s nimi setkávám třeba při dalších preventivních programech, s některými,
většinou bývalými peery, jsme ve spojení i po letech.
Jaké je vlastně Vaše povolání a co je náplní Vaší práce?
Pracuji jako speciální pedagožka a okresní metodička prevence v Pedagogicko-psychologické
poradně v Písku. Moje práce je velmi rozmanitá: věnuji se případové práci, realizuji preventivní
programy pro třídní kolektivy (závislosti, násilí, rasismus, šikana, klima školní třídy, mapování vztahů
ve třídě), peer programy, intervenční programy, vzdělávání učitelů, besedy pro učitele a rodiče o
sociálně nežádoucích jevech a výchovných problémech, pracuji se školními metodiky prevence.
Jakou školu jste studovala, abyste mohla tuto práci dělat?
Mám vystudovanou speciální pedagogiku na Univerzitě Karlově v Praze.
Jak jste se k této práci dostala a proč jste si ji vybrala?
K práci v poradně jsem se dostala náhodou. Po mateřské dovolené jsem sháněla
práci v oboru a kamarádka mi dala tip, že poradna hledá člověka, který by se
zabýval prevencí. Zkusila jsem to a paní ředitelka si mě vybrala.
Musíte pro práci něco obětovat?
Nemám pocit, že bych pro práci musela něco obětovat. Setkávám se s dětmi,
dospívajícími a dospělými a každé setkání s nimi mě nějak obohacuje. Práce
s lidmi mě zkrátka baví. Možná někdy je pro mě těžké „nenosit“ si problémy druhých domů, do
soukromí.
Co byste dělala, kdyby někdo z Vašich blízkých měl problémy s drogami či jiné potíže?
Pokud má někdo z mých blízkých či přátel jakýkoli problém a chce ho se mnou řešit, samozřejmě se
mu snažím pomoci nebo se mu nějakou odbornou pomoc snažím zprostředkovat. Ale takhle to dělá asi
většina lidí. Přeci nenechám své blízké či přátele bez pomoci, když o ni žádají!
2
Co si o tom sama myslíte?
Problémy nás provázejí celým životem. Problém je jakási překážka, kterou někdy přeskočíme sami a
někdy potřebujeme pomoc druhého člověka, abychom ji mohli přeskočit. Jsem přesvědčená, že většina
problémů má nějaké řešení. Proto moc si vážím lidí, kteří dokážou odborníka vyhledat.
Co ráda děláte ve volném čase, co Vás baví?
Baví mě spousta věcí! Nejvíce času (a ráda) věnuji své rodině. Také již několik let učím v místní
plavecké škole Plaváček odpolední kurzy plavání rodičů s dětmi. Jinak ráda plavu, jezdím na kole,
cestuji, čtu, můžete mě potkat v kině, v divadle, na koncertě. Samozřejmě nesmím zapomenout na své
přátele, které mám moc ráda a kteří mi nezištně pomáhají!
Děkujeme za rozhovor.
Kateřina Morozová, Martina Cibochová, 8A
Jak jsme na tom
V kalendáři se psalo 31. ledna, pro mnohé dlouho očekávaný den. Toho dne se totiž uskutečnilo
poslední oficiální klání mezi žáky a učiteli, předávání pololetního vysvědčení. Nicméně výsledky už
známe: I.A v čele se svou paní učitelkou třídní Mgr. Tamarou Schmidtovou probíhá v nejlepším čase
cílovou rovinkou s doslova výborným průměrem – 1,00 a za ní všechny ostatní třídy I. stupně. Mezi
nimi již unaveněji klopýtají 6. a 7. třídy. Nějak nám toho učení ve vyšších ročnících přibývá. Celkem na
stejné úrovni dobíhají 8. a 9. třídy.
Ale nebuďte smutní, celkový průměr školy – 1,34 - byl opravdu skvělý, neprospělo jen 7 žáků naší
školy a bylo uděleno přes 6 000 jedniček. Ani naše mravy nebyly tak nejhorší, protože nikdo nedostal
trojku za špatné chování a většina žáků obstála bez kázeňských postihů. Nebudeme zastírat, že nějaké ty
důtky i dvojky s chování se objevily, ale určitě to budou jenom „úlety“, viďte?
Pokud jde o učení, pozor na jaro. Po zimním spánku přichází jarní únava a s jarem nás asi přejde chuť se
učit. Musíme to překonat a „vydržať“!
Doufám, že jste neusnuli na vavřínech a v tomto pololetí předvedete ještě lepší výkony. Hodně štěstí!
David Lenz, 8.A
Šlo hlavně o zkušenost
V uplynulém období opět proběhla řada olympiád a jiných soutěží. Naši žáci zaznamenali v letošním
školním roce mnoho úspěchů. Pro redakci bylo velkým problémem tento přehled uzavřít, neboť okresní
a krajská kola stále ještě probíhají. Pokud jste školu úspěšně reprezentovali na okresní či krajské úrovni
a nedostali jste se do tabulky kvůli uzávěrce, zveřejníme vaše úspěchy příště. Je však důležité, že jste se
zúčastnili. Většině žáků šlo hlavně o zkušenost. Gratulujeme všem chytrým mozkům i těm, kterým se
nepodařilo dostat na tuto tabulku. Jindy to třeba vyjde, tak se snažte!
Adam Svoboda, 8. A
Datum
Soutěž
Kolo
Žáci a umístění
Říjen
Listopad
Čj-Kámen mudrců
Čj-Ahoj z prázdnin
celostátní(1. kolo)
celostátní
David Lenz, 8. A
Jolana Humpálová, 5. A - 1. místo
Aneta Svobodová, 7. B - 2. místo
18/1
Nj-Konverzační soutěž
okresní
Patrik Výkruta, 7.B - 1. místo; Aneta Pretschnerová, 7.B
- 3. místo
Zita Prášková, 8.B - 1. místo (postup); Jana Kučerová, 8.
B - 4. místo
3
Datum
Soutěž
Kolo
Žáci a umístění
9/2
Aj-Konverzační soutěž
okresní
15/2
22/2
6/3
D-Olympiáda
Nj-Konverzační soutěž
Čj-Nejhezčí dětská
povídka
Čj-Olympiáda
Ch-Olympiáda
Hv-Karlovarský skřivánek
Z-Olympiáda
Aj-Konverzační soutěž
okresní
krajské
celostátní
Iva Löffelmannová, 7.A - 1. místo; Ondřej Černý, 6. A 3. místo
Martina Hroudová, 9.A – 1. místo (postup); Jana
Samšuková, 8.A - 2. místo
Jan Vlček, 8.A - 3. místo (postup)
Zita Prášková, 8.B – 7. místo
Jakub Žalud, 8.A, David Lenz, 8.A – umístění mezi 10
nej
Jan Křítek, 9.A - 3. místo (postup)
Vít Růžička, 9.B - 2. místo (postup)
Lukáš Přib, 6.A – 1.místo
Ina Löffelmannová, 7.A – 1.místo
Martina Hroudová, 9.A - 7.místo
Adam Svoboda, 8.A
6/3
10/3
21/3
23/3
27/3
okresní
okresní
celostátní
okresní
krajské
Sportovní úspěchy
Během prvního pololetí se naše škola zúčastnila také několika sportovních soutěží. Rádi bychom vás
seznámili s jejich výsledky.
Stolní tenis
Turnaj, který se konal 15. listopadu, skončil pro nás velmi úspěšně. Naši chlapci obsadili po
vydatném boji 2. místo a dívky dokonce 1. místo. K tomuto úspěchu gratulujeme v chlapecké kategorii
Janu Srbovi, Václavu Zámečníkovi, Vítu Růžičkovi, v kategorii dívek Anně Zámečníkové, Tereze
Schwarzové a Kateřině Staré.
Šachy
V šachovém přeboru škol jsme se ve velké konkurenci nakonec umístili na posledním místě. Ne vždy
je nejdůležitější vyhrát, ale zúčastnit se. Naši školu reprezentovali Vít Růžička, Vojtěch Mejta, Filip
Hlavsa, Miroslav Svatek, Milan Pichlík.
Florbal
7. prosince se konal turnaj ve florbalu, který je v poslední době velmi populární. Hoši se pokusili
napodobit úspěchy české reprezentace. Podařilo se jim vybojovat výborné 3. místo. Zasloužili se o něj
Petr Vepřovský, Martin Popela, Luděk Marek, Martin Volf, Jan Koloušek, Kamil Krul, Martin Voráček,
Ondřej Mařík, Jakub Srnka, Tomáš Zeman, David Kajtman a Štěpán Petřík.
Další turnaj se pořádal 5. února v obloukové hale v Písku. Původně to byl turnaj žen, ale jelikož jedno
družstvo vypadlo, pan učitel Koutník narychlo sestavil tým z hráčů naší školy, kteří se statečně vydali
hájit naše barvy. Byli jsme vyrovnanými soupeři všem družstvům, nakonec jsme však skončili na
posledním místě. Turnaje se zúčastnili Jan Zámečník, Ondřej Švec, Jan Šlemenda, Tomáš Vrbka,
Dominik Bolek, Martin Lyga, Jakub Srnka, Robert Turinský a pozor, také jedna dívka - Kamila
Arnicanová.
Kuželky
Skvělého úspěchu dosáhla také naše škola v kuželkách. V turnaji píseckých škol,
který se konal 9. prosince, jsme obsadili 1. místo. Perfektně naši školu reprezentovali
Michaela Hošková, Anna Špirhanzlová, František Hašek a Jan Gocala.
Vybíjená
Okresní kolo ve vybíjené se uskutečnilo 25. ledna. V kategorii 4. a 5. tříd ZŠ se zúčastnilo 9 družstev.
Herní úroveň celého turnaje prý byla velmi vysoká. Naše škola vybojovala krásné 2. místo.
4
Stolní tenis
A na závěr opět tenis. Okresního finále ve stolním tenise se zúčastnilo 12 družstev a ani tady jsme
nechyběli. V kategorii dívek jsme získali 1. místo a v kategorii chlapců 2.místo.
Omlouváme se, že u dvou posledních zpráv jsme neuvedli jména hráčů, bohužel se nám je už
nepodařilo zjistit.
Všem sportovcům gratulujeme k dosaženým úspěchům a děkujeme za vzornou reprezentaci školy
Martin Rutrle, 7.A
Nová jídelna
V naší škole, jak všichni víte, probíhá rekonstrukce školní jídelny.
Co k tomu vedlo a jak to bude probíhat, se dozvíte z našeho článku.
Přestavba se plánovala přibližně 2 roky. Iniciativou byly změny
hygienických vyhlášek a požadavky EU, které naše bývalá jídelna
nesplňovala. Příkladem takového požadavku jsou oddělené sekce pro
zpracování nebo uskladnění jednotlivých potravin.
Dalším aspektem bylo, že město Písek se tu rozhodlo vybudovat
Nová jídelna se rýsuje
centrální školní vývařovnu. Naše jídelna by měla v příštích letech vařit
nejen pro nás, ale i pro mateřské školy, které k nám patří.
První etapa začala již loni vybudováním koridoru. Stála přibližně 5 milionů.
Druhá probíhá v tuto chvíli a potrvá do konce srpna. Předpokládaná částka za
rekonstrukci činí 20 až 25 milionů. Měnit se bude hlavně kuchyně jako taková, dále
budeme mít nové přístroje k vaření, spotřebiče, bude zde vzduchotechnika. Můžeme
se těšit na nové stoly, židle a také na novou podlahu. Celkově se zvýší kapacita
prostoru pro vaření, kapacita pro stravování žáků bude zachována.
Výdej obědů se nijak razantně nezmění. Uvažuje se o zakoupení nového strojku u
výdejního okénka. Ten však stojí 35 000 Kč. Přitom minulý strojek byl koupen za velké finanční pomoci
rodičů.
Z bývalých šaten pod jídelnou se stanou sklady, malinká šatna zůstane pro cizí strávníky.
Jistě někoho napadlo, jestli i Tylova a Husova škola také nechystají opravu té své jídelny. Chystají!
Tylova škola začíná s přestavbou v červenci tohoto roku a od září
k nám budou žáci této školy docházet na obědy. Husova škola
plánuje rekonstrukci jídelny až na přespříští rok.
Jak vidíte, celá rekonstrukce bude velmi nákladná Doufáme, že
už se na svou novou jídelnu těšíte.
Děkujeme paní ředitelce za poskytnuté informace zveřejněné
v tomto článku.
Ina Löffelmannová, Anna Maňourová 7.A
Poznáváte?
Stihnou to?
Rekonstrukce opravdu od podlahy
5
Zápis do prvních tříd
Každý rok se v lednu na všech základních školách koná zápis do prvních tříd. Všichni jsme
k takovému zápisu také jednou šli a málokdo asi zapomněl, jak to tam probíhalo. Nervozita, strach a
zvědavost - takové pocity nás doprovázely nejčastěji.
Letos probíhal zápis v pátek 20. a v sobotu 21.ledna. Já a Hanka jsme se vydaly zjistit, co se změnilo
od té doby, kdy jsme zápis absolvovaly my. Asi je zbytečné popisovat, jak se zapisuje do obyčejných
standartních tříd. Proto vás seznámíme, jak to vypadalo u zápisu do sportovní a hudební třídy.
Výběr do hudební třídy měli na starost pan učitel Horník a paní učitelka Jirkalová. U té jsme
sledovaly malé předškoláky.
Do třídy vešla maminka se svou dcerou Stelinkou. Maminka se posadila a
jen přihlížela. A Stelinka? Ta šla k tabuli za paní učitelkou, kde zpívala,
tleskala a pochodovala do rytmu. Také si hrála na ozvěnu. Když předvedla
všechno, co umí, krátce jsme si s budoucí prvňačkou popovídaly.
Těšíš se do školy?
Ano, strašně moc.
Dostala jsi od Ježíška aktovku? Líbí se ti?
Dostala a moc se mi líbí. Je celá růžová.
Hrála sis někdy na školu?
Několikrát a strašně mě to bavilo.
Znáš nějaké číslice nebo písmena?
Ano, a je jich hodně.
Máš staršího sourozence? Vyprávěl ti někdy o škole?
Nemám, ale o škole mi vyprávěly moje sestřenice.
Popřály jsme Stelince, ať jí to ve škole jde, a namířily jsme si to
k tělocvičně. Tam se zkoušely dovednosti malých sportovců. Těm se věnoval pan učitel Vojtěšek a paní
učitelky Englická a Šulcová. Malí předškoláci běhali slalom na čas, házeli tenisovým míčkem a také
házenkářským míčem.
Tentokrát jsme si popovídaly s maminkou malého Honzíka.
Proč jste se rozhodla, že dáte své dítě zrovna na naši školu do sportovní třídy?
Vedle je školka a hlavně proto, že je tu sport spojený s učením.
Myslíte si, že Honzík bude patřit k těm hodnějším nebo to bude čertík?
Určitě bude patřit k těm čertíkům.
Jak si myslíte, že se bude učit?
Tak průměrně.
A ještě pár čísel na závěr. O docházku do naší školy mělo zájem 95 dětí - 20 hudebníků, 32
sportovců, 27 žáčků běžné třídy. Z celkového počtu 95 předškoláků požádali rodiče 16 dětí o odklad.
Věříme a doufáme, že se budoucím školákům - prvňáčkům bude příští rok u nás ve škole líbit .
Alžběta Rybáková, Hana Šlajsová, 7.A
Jazykový kurz
I tento rok se uskutečnil jazykový kurz v Penzionu Paulík v
Novém Dvoře na Šumavě. Náš pobyt začínal 18. a končil 24.února.
Tentokrát vyrazila naše třída 6.A, vzali jsme s sebou také 6.B a
přidalo se i dvacet páťáků.
V sobotu jsme všichni společně kolem šesté odpoledne dorazili
na „Paulíka“ plni napětí, co nás čeká a nemine.
Wir lernen Deutsch
6
Naše dny vypadaly asi takto:
Budíček byl každý den v půl osmé ráno a po snídani v půl
deváté už nás netrpělivě očekávaly naše „Misses“ a „Frauen“, aby
nás trpělivě zdokonalovaly v jazyce anglickém a německém. Po
obědě si nás vzali na starost hlavně instruktoři. Běžkaři podnikali
kratší či delší výlety po bílých stopách a my, sjezdaři, jsme se
proháněli po Kobyle. Nejprve jsme ale museli každý den
zvládnout pořádný kus cesty pěšky ke sjezdovce. Díky bohaté
nadílce sněhu jsme si ale tyto výpravy docela užívali.
Po návratu z lyžování jsme plnili úkoly z jazyků a připravovali
se poctivě (někteří více, jiní méně) na další den. To už jsme se ale
těšili na večeři, protože nám venku pořádně vyhládlo. Večerní
Miss Bezdomovec
zábavu vždy připravovala jedna třída. Zaujal nás program třídy
5.A, která pro nás uspořádala volbu Miss. 5.B nás pobavila společenskými hrami, naše třída připravila
pořad s názvem Banánové rybičky, které měly velký úspěch a nemusela by se prý za ně stydět ani sama
Halina Pawlowská. Poslední večer jsme se nechali bavit třídou 6.B, která zorganizovala trochu jinou
Miss, a to Miss Bezdomovec. Velmi zajímavá byla také přednáška pana Paulíka staršího, který se s námi
podělil o svá lovecká dobrodružství v Kanadě a Africe.
Počasí nám celý týden přálo, jen ve středu ovládla Šumavu hustá mlha, proto se na sjezdovku vydali
jen ti nejotrlejší. My ostatní jsme dali přednost procházce se zastávkou v restauraci.
V pátek jsme se ale po obědě museli s „Paulíkem“ rozloučit a vydat se domů. Nechtělo se nám,
protože na kurzu to bylo fajn, ale vidina týdne jarních prázdnin před námi nás udržela v dobré náladě až
do Písku.
Markéta Židová, 6.A
Peer program
Jistě jste už někdy ve škole slyšeli o takzvaném peer programu ... Žáci 6. a 8. tříd mají v hodinách
rodinné a občanské výchovy besedy o drogách, alkoholu, kouření, nemoci AIDS, násilí. Seznamují se
s těmito problémy, diskutují o nich, ptají se na to, co je zajímá.
Při takové besedě nikdy žáci nesedí v lavicích jako při vyučování. Ze židlí se utvoří kruh, aby na sebe
všichni dobře viděli, mohli lépe komunikovat a
poznávat tak jeden druhého. Místo učitele nebo
učitelky přijde paní Jindřiška Ptáčková. Do šesté
třídy ji doprovází ještě tři starší žáci, kteří jsou
vyškoleni pro tento program a předávají mladším
spolužákům své znalosti, které získali ve speciálním
kurzu. Všichni pak společně diskutují. Do osmých
tříd chodí paní Ptáčková sama a hledá nové peer
aktivisty.
Při takových hodinách se nemusíte ničeho bát.
Schůzka peer aktivistů
Nepíšou se žádné testy a ani není nikdo zkoušen.
Každý by ale měl dávat velký pozor, protože se dozví, co všechno drogy způsobují a jak se proti nim
může bránit. A když vás to bude bavit a zajímat, můžete se v osmičce přihlásit do kurzu, abyste také
mohli příští šesťáky něco naučit! Je to fajn, nemyslíte? Já sama jsem teď v osmé třídě a do peer
programu jsem se přihlásila. Nejen proto, že se těším na besedy s šesťáky, ale také proto, že se chci o
drogách, alkoholu a cigaretách dozvědět něco víc.
Abyste se mohli stát tím, kdo předává informace dál, nesmíte během programu pít alkohol, kouřit
nebo dokonce brát drogy. Pro mě osobně to není žádný problém a já doufám, že pro vás také ne!:-)
Jana Samšuková, 8.A
7
Dánsko,
zimní království
Když jsme se v polovině ledna s paní ředitelkou Vanžurovou vypravily do Dánska, netušily jsme, jak
strastiplná a dobrodružná cesta to bude. Leden není příliš příznivá doba na výlety, pokud vaším cílem
nejsou sníh a zimní sporty, ale jet lyžovat do Dánska? Jak jistě uznáte, to by byl bláznivý nápad. Žádná
dovolená, jely jsme tam služebně! Dánská škola z Arhusu přišla s iniciativou připravit a zrealizovat
společný projekt evropských škol. Protože se nám zalíbilo téma, přihlásili jsme se a dostali jsme grant na
přípravnou návštěvu. Začaly horečné přípravy na cestu. Bylo nutné objednat letenky, vyměnit peníze,
pojistit se, zkontrolovat cestovní doklady, zda jsou platné, a další nezbytné věci. Paní ředitelka chtěla
zjistit, jaké bude v Dánsku počasí, abychom se příhodně oblékly. „Bude teplo, kolem nuly, spíš trošku
nad nulou a sněžit nebude. Ale fouká tam vítr od moře,“ povídám zasvěceně. Počasí nás však poněkud
zaskočilo, jak už je v poslední době jeho zvykem.
Letěly jsme s přestupem Praha-Kodaň, Kodaň-Arhus, dále pak
jsme pokračovaly do samotného centra Arhusu autobusem. Tam
nás čekala paní učitelka a koordinátorka mezinárodní spolupráce
Holme skole paní Lonni Soerensen, která nás zavezla do
skromného, ale příjemného penzionu. Pracovní schůzka se konala
až příští den. Během dne začalo hustě sněžit, foukal silný vítr, na
schůzku do školy jsme se brodily mokrým sněhem, přišly jsme tam
pozdě a celé zmáčené. Srdečné přijetí v dánské škole navodilo
příjemnější atmosféru. Na schůzku kromě nás a zástupců
hostitelské školy dorazili také zástupci školy ze Švédska. Obě
Sborovna
školy již mají zkušenosti s tím, co je obsahem našeho
navrhovaného projektu, takže bychom se toho mohli dost naučit. Chceme totiž společně s novými
programy přinést do školy i nové metody, jejichž odrazem by bylo žákovské portfolio. Portfolio je
vlastně dokumentace, kterou si žák vede o tom, co se už naučil, kam si vkládá své nejlepší práce, ale
také si zaznamenává, co se bude učit v dalším období. Protože jde o to, aby si na to zvykl a dělal to
systematicky, chceme začít s malými dětmi. Schůzka byla velmi náročná, trvala dva dny a po návratu
bylo potřeba dopracovat a odeslat přihlášku. Teď všichni netrpělivě čekáme, zda všichni partneři uspějí
u svých Národních agentur Socrates a zda se budou moci v září pustit do práce.
Počasí, o kterém jsem se zmínila, trvalo dva dny, pak
začalo v noci pršet. Dánsko se proměnilo v ledové
království. Pochopila jsem konečně, co inspirovalo Hanse
Christiana Andersena k napsání té nádherné pohádky.
Přestože jsme se měly vrátit v sobotu, byly jsme
nuceny zůstat v Dánsku o 24 hodin déle. Letiště v Kodani
kvůli ledu na letištní ploše zrušilo spoustu letů, takže
jsme zažily podobnou
situaci, kterou známe
jen zprostředkovaně
z reportáží
z televizních novin Žákovská knihovna
davy lidí se shromáždí na letišti a každý se
chce někam dostat. Do Kodaně jsme se
dopravily příjemným rychlovlakem, pak jsme od společnosti SAS
dostaly taxík a strávily noc v hotelu. Služby fungovaly, až na malé
zmatky a nervozitu, celkem dobře. Poučení z toho plyne – učte se
cizí jazyky, abyste mohli úspěšně překonat i svízelné situace
Cesta ze školy
v cizině!
Mgr. Helena Wdowyczynová
8
Otázky: Na kterou školu se chodíš stravovat?
Jak tam vaří? Co ti zatím nejvíce chutnalo?
Odpovědi žáků:
Tereza Lidinská, 8.D
„Chodím na Tylovu školu. Vaří tu výborně a nejvíc mi chutnal
skvělý borůvkový koláč.“
Martin Rutrle, 7.A
„Naše třída dochází na Husovu školu, ale já na obědy nechodím.
Z doslechu vím, že tam vaří chutnější brambory, jinak byla naše
jídelna lepší!“
A hurá na oběd
Adéla Štěpánová, 7.B
„Spolužáci ze třídy se stravují v Husově škole. Já ne. Jím doma, ale myslím, že tam nevaří špatně.“
Zuzana Křišťálová, vyučující
„Chodím na Husovku, obědvala jsem tam zatím jen jednou a chutnalo mi.
Ondřej Mařík, 7.B
„Docházíme na Husovu školu. Podle mě je to tam hrozné a
jídlo nic moc.“
Lucie Stránská, 6.C
„Moje třída chodí na Šobrovku. Já nemůžu, jelikož dojíždím a
nestíhala bych autobus.“
Barbora Arnicanová, 7.A
„Jíme v Husově škole. Myslím, že tu vaří o něco lépe než u
Už máme hlad
nás. Nejchutnější byla rýže s omáčkou.“
Zuzana Kolářová, 6.A
„Na obědy nechodím a ani jsem nepostřehla, kam chodí mí spolužáci.“
Adéla Vaníčková, 9.A
„Na obědy chodím pouze v úterý, a to na Tylovu školu. Jídelna je zde o hodně menší, ale jsou tu
příjemnější kuchařky. Také dávají větší porce jídla.“
Ina Löffelmannová, Anna Maňourová, 7.A
Odpovídala paní učitelka Alena Kelymanová
Dobrý den. Ráda bych s Vámi udělala malý rozhovor pro náš školní
časopis.
Kterou knihu právě čtete a jak se vám líbí?
Právě čtu Efektivní myšlení a pevně doufám, že mě poznamená.
Máte radši poezii nebo prózu?
Prózu. I když dobrou poezii si také ráda přečtu.
Máte nějakého oblíbeného spisovatele?
Ano, velmi ráda čtu knížky od Ivana Krause. Velmi dobře se nad nimi bavím.
9
Je nějaká kniha, ke které se stále vracíte?
Jsou to právě knížky Ivana Krause, ale je to třeba i Karel Čapek.
Navštěvujete ráda kino nebo spíš divadlo?
Ráda se podívám jak na dobrý film, tak i na dobrou divadelní hru.
Na čem jste byla naposledy v divadle a jak se vám to líbilo?
V březnu jsem viděla v Divadle Na Fidlovačce hru od Franze Werfla Jacobowski a plukovník. Bylo to
nádherné.
A jaké se vám líbí filmy?
Nejraději mám filmy, které mají co říci, mají ducha, myšlenku, nápad. Jedny z nejlepších jsou filmy
české.
Jaký je váš oblíbený režisér?
Mám ráda filmy Svěrákovy, Hřebejkovy, Menzelovy, Kachyňovy, Vávrovy.
Sledujete ráda nějaký televizní pořad nebo seriál?
Ano, mám ráda cestopisné a přírodopisné pořady a některé publicistické pořady.
Chodíte ráda na výstavy?
Občas se zajdu podívat na výstavu obrazů, raději mám ale výstavy umělecké fotografie.
Je nějaký malíř, který se vám líbí?
Oblíbeného malíře nemám, ale nelíbí se mi moderní abstraktní umění, které má vyvolat jen určitý pocit.
Nic mi neříká.
Máte ráda hudbu? Radši českou nebo zahraniční?
Ano, velmi. Od klasické přes džez, country, rock, soul až po hudbu lidovou . Pokud je
dobrá, nezáleží na tom, zda je česká nebo zahraniční.
Chodíte ráda na koncerty?
Ano, velmi ráda.
Zkoušela jste se někdy sama věnovat umění – psát básně, povídky, malovat nebo složit písničku?
Ne, to raději nechávám těm, které líbá paní Múza. Mně se naštěstí vyhýbá.
Děkuji za rozhovor a za Váš čas!
10
Jana Samšuková, 8.A
Rozvoj plynárenství v naší zemi
Za plynem do minulosti
Utíkám ze školy a je mi pořádná zima. Už se těším, až se zahřeju šálkem horkého čaje nebo čokolády
(tu mám nejraději). Sundám si bundu a běžím do kuchyně. Zažehnu motory našeho plynového hořáku a
postavím na něj konvici s vodou. Sednu si ke stolu a zahledím se do mihotavých modrých plamenů. To
dělám vždy v takových studených dnech. Nedávno mě překvapilo, když jsem četl v jedné zajímavé
knížce, že užívání hořlavých plynů pro potřeby člověka sahá daleko do lidské historie a plynárenství
jako zvláštní obor existuje přibližně dvě stě let. Ale naše doba se žene tak rychle kupředu, že i deset,
dvacet let staré technologie využívání plynu už patří historii. Jak to všechno začalo? V naší zemi
plynárenství nemá tak dlouhou historii jako jiné obory. Zmínky o využití plynu se u nás objevily v roce
1828, kdy londýnská společnost Imperial Continental Gas Association nabídla pražskému magistrátu, že
vystaví a bude v Praze provozovat plynové osvětlení. Škoda, že Praha nabídku zamítla, mohla se tak stát
prvním městem tehdejšího Rakouska-Uherska s plynovým osvětlením. Ale už v roce
1847 byla v Karlíně uvedena do provozu první plynárna, která osvětlovala 200 lamp v
ulicích Prahy. Chod karlínské plynárny byl posléze v roce 1881 zastaven, ale rozvoj
plynárenství v naší zemi úspěšně pokračoval. V roce 1901 bylo navrtáno u Hodonína
první ložisko plynu v českých zemích. V roce 1919 bylo založeno Plynárenské
sdružení československé, první větší plynárenský podnik. Je nutné podotknout, že se
tento průmyslový obor rozvíjel nejprve jako výroba svítiplynu a jeho rozvod
v oblastech kolem výrobního zdroje, kterým bylo zejména uhlí. Teprve v polovině
minulého století se přešlo k dálkové přepravě zpočátku vyrobeného svítiplynu z plynáren, později
zemního plynu. V roce 1947 byl uveden do provozu první dálkový plynovod Praha-Most. V roce 1967
se začal zemní plyn dopravovat na Slovensko a jižní Moravu plynovodem Bratrství. Důležitým rokem v
našem plynárenství se stal rok 1972, kdy byl zahájen provoz jednoho z nejvýznamnějších evropských
plynovodů - Tranzitní plynovod.
Pokud by vás víc zajímala rozličná plynová zařízení minulosti, včetně
modelu Tranzitního plynovodu, navštivte Plynárenské muzeum (jediné u nás!)
v Praze 4 – Michli v místě jedné z prvních významných plynáren, které
provozuje Pražská plynárenská, a.s. Bylo založeno touto společností v roce
1999.
Je moc dobře, že jsou využívány i staré plynárenské budovy a zařízení, i když pro zcela jiné současné
potřeby - takový rockový koncert ve staré plynárně může být docela fajn - navíc se nemusí tyto stavby
bourat a zůstává zachována jejich zajímavá architektura.
Plyn je ekologické palivo a chci věřit, že po cestě domů ze školy sychravým počasím mě už nebude
dusit žádný protivný kouř z komínů, aby mě nepřešla chuť na voňavý čaj.
Situace dnes
Český plynárenský podnik
se v roce 1994 rozdělil na
Transgas a osm regionálních
distribučních
společností.
Plynárenská
firma
RWE
Transgas,
a.s.
zajišťuje
přepravu zemního plynu přes
území České republiky a nákup
zemního plynu pro potřeby
Karlínskáskladování
Plynárna zemního
naší země, zásobování jednotlivých regionů dálkovodním systémem a podzemní
11
plynu. Firma zaměstnává přes 5 000 pracovníků a pomocí plynovodní sítě dodává zemní plyn
prostřednictvím distribučních společností neuvěřitelným 2 220 000
zákazníkům. RWE Transgas, a.s. je moderní evropskou firmou, jejíž
management nemyslí pouze na vlastní zisk, ale věnuje nemalé
prostředky na různé akce charitativní, sportovní a vzdělávací.
Z hlediska ochrany životního prostředí má plyn ve srovnání
s ostatními fosilními palivy a energiemi řadu výhod: výstavba
plynovodů a ostatních zařízení je spojena s minimálním záborem
půdy, která se ve většině případů vrací původnímu účelu, a plynovody
jsou uloženy v zemi, takže nikterak nenarušují tvář krajiny. Zemní
plyn je dnes nedílnou součástí našeho života a stále nabývá na významu.
Jakou má plynárenství budoucnost?
Plynovod
Má energie získávaná ze zemního plynu budoucnost v jedenadvacátém století? Plyn je druhým
nejdůležitějším zdrojem energie, jeho užití zatím v naší zemi stoupá stejně jako ve
všech rozvinutých zemích. Prokázané zásoby zemního plynu jsou značné a díky
rozvoji nových technologií i relativně dostupné. Plyn se považuje za ekologicky
velmi přijatelné palivo. V roce 2007 by mělo dojít v České republice k liberalizaci
trhu se zemním plynem v souvislosti se směrnicemi Evropské unie, která by měla
přinést snížení cen plynu pro konečné odběratele. Realita nebo jen pouhá spekulace?
Přijatelnější ceny a rozšíření služeb plynárenských společností v konkurenčním
prostředí by mohly vést k většímu zájmu zákazníků o odběr zemního plynu.
Těžba plynu z moře
Jakub Žalud, David Lenz, 8.A
Na návštěvě u protinožců
Exotická Austrálie
Rozhodli jsme se, že vám v našem seriálu podáme trochu ucelenější informace o přírodních krásách a
jiných pozoruhodnostech v Austrálii. Většina z vás se učí anglicky, třeba se na některá z uvedených míst
rádi v budoucnu podíváte.
Austrálie je nejmenší světadíl a největší ostrov na světě s rozlohou asi 7 milionů kilometrů
čtverečních. Leží mezi Tichým a Indickým oceánem. Má dvě velké pouště: the Great Sandy Desert, the
Great Victoria Desert.
Největší a nejznámější skála na světě, která se nachází
právě v Austrálii, je Ayers Rock (Ayersova skála). Pro
australské domorodce, kteří ji nazývají Uluru, představuje
posvátné místo, kde duchové bdí nad smrtelníky. Je
součástí národního parku Uluru - Kata Tjuta. Nachází se
přibližně ve středu Austrálie, asi 450 km od města Alice
Springs. Jedná se o obrovský monolit, který ční 348 m nad
Uluru
rovinou okolních plání, jeho délka je asi 3,5 km a šířka 2,5
km. Tyto rozměry z něj dělají největší monolit na světě. Nesmírně zajímavá je svými barvami, které se
mění ve škále červených odstínů podle svitu slunce - skálu je vidět od šedé přes nafialovělou, růžovou
až po zářivě rudou.
12
Majestátní korálová struktura Great Barrier Reef (Velká
útesová bariéra), která zabírá rozlohu přes 2 500 kilometrů
od Cape Yorku na severu Austrálie po Bundaberg na jihu, je
na seznamu světového dědictví. Stala se domovem
obrovského množství nejrůznějších rostlin a živočichů, které
nenaleznete nikde jinde. Rozsah útesové hráze je
neuvěřitelný - zabírá plochu větší než celková rozloha Irska a
Velké Británie dohromady. Je to nádherné místo, které
poskytuje příležitosti nejen pro rekreační aktivity, ale je také
jedinečným přírodním prostředím pro vědecký výzkum. Na
Velké útesové bariéře je přes 1000 ostrovů. Některé z
ostrovů mají rozmanitou vegetaci s deštnými pralesy a jsou
Velká útesová bariéra
obklopeny korálovými útesy.
Řeka Murray je největší australskou řekou, která je nesmírně důležitým zdrojem vody pro celou Jižní
Austrálii, neboť celý stát náleží všeobecně mezi nejsušší oblasti kontinentu. Řeka je delší než 3 000 km,
pramení ve Sněžných horách a vlévá se do oceánu blízko Adelaide. Před zavedením železnice byla řeka
nazývána „australskou Mississippi”, neboť byla důležitou vodní tepnou.
Kakadu National Park (Národní park Kakadu) je bezesporu jedním z přírodních
skvostů australského kontinentu. Úchvatná a stále se měnící krajina národního
parku se rozprostírá více než 200 km jižně od pobřeží. Na ploše o rozloze 20 000
kilometrů čtverečních se můžete obdivovat rázovité krajině s kamennými
plošinami, srázy, vodopády, záplavovými oblastmi, ale rovněž také tisícům
rostlinných a živočišných druhů, nevyjímaje krokodýly. Nejznámější
architektonickou pozoruhodností Austrálie je nepochybně Opera v Sydney. V tomtéž městě je však další
neméně významná stavba - most Sydney Harbour Bridge. Jedná se o jednoobloukový most, dlouhý
přibližně 1 km. Je to pravděpodobně nejširší most na světě - má 6 jízdních pruhů pro automobily, 2
železniční dráhy, stezku pro cyklisty a chodník.
Zvířata v Austrálii jsou velmi početná a některá z nich jako např. klokan, pes dingo, koala,
ptakopysk, čert tasmánský se nenajdou v žádné jiné zemi.
Kateřina Morozová, Martina Cibochová, 8.A
Wineglass Bay
Sydney Harbour Bridge
13
Koala
Německo
BMW
Dialog techniky a kultury
Další díl našeho seriálu jsme se rozhodli pojmout trochu netradičně.
Zvolili jsme téma, které určitě nikdo nečekal. Ale bude jistě zajímavé…
Pojďte se s námi podívat, jak šel čas s BMW …
7.března 1916 byla v Mnichově založena továrna BMW (Bayerische
MotorWerke) na výrobu leteckých motorů.
První motorka BMW R 32 byla vyvinuta v roce 1922 a svoji premiéru
Historie
měla v roce 1923 na výstavě v Berlíně, kde se stala senzací.
Výroba automobilů začala v roce 1928, firma BMW koupila automobilku v Eisenachu, která
vyráběla jako jediná úspěšný model Austin Seven pod označením „Dixi 3/15 PS“. BMW tento model
dále vylepšilo a od roku 1929 ho nabízelo v různých provedeních karoserie jako BMW 3/15 PSDA-2.
Tento malý vůz si získal navzdory světové hospodářské krizi velkou popularitu.
V roce 1933 byla stvořena matka všech vozů BMW, bylo to BMW 303, se sloganem:
„Nejdokonalejší německý malý vůz s nejvyšším výkonem“.
1936 slavilo svoji premiéru BMW 328, na Norimberském okruhu zvítězil Ernst Henne s tímto
nejrychlejším sériovým sportovním vozem.
1944 je továrna v Mnichově po náletu zničena, továrna v Allachu zůstává ušetřena.
V polovině roku 1945 dostala automobilka BMW povolení k opravám vozidel americké armády a
směla pro ně vyrábět náhradní díly a kola.
1956 jsou špičkovými jezdci BMW: Schorsch Meyer a Walter Keller, roce 1951 dosáhl Keller
úspěchu na mistrovství v Německu. V roce 1956 propásl velice těsně světový titul a zůstal pouze o dva
body na druhém místě.
1965 došlo k prodeji továrny v Allachu,
která se soustředila na výrobu pohonných
motorů. BMW na 25 let úplně stáhlo
z výroby tyto motory a soustředilo se na
výrobu automobilů a motocyklů.
1971 komfortní a rychlé - nové coupé
Rychlost
BMW 1971-1977: BMP 3,0 CS, které
způsobilo na automobilovém trhu rozruch.
1981 vyhrálo vylepšené BMW R80 G/S Rallye Paříž – Dakar, nejtěžší závod světa.
1992 zahájilo BMW stavbu automobilky v USA a stává se konečně světovým hráčem. Továrna ve
Spartanburg (Jižní Karolína) byla otevřena speciálně na výrobu Roadsteru BMW Z3.
V roce 2001 předseda představenstva BMW Prof.Joachim Milberg oficiálně otevírá závod na výrobu
motoru v Hams Hall nedaleko Birgminghamu. Je považován za jeden z nejmodernějších na světě, je
schopen vyrobit ročně až 400 000 čtyřválcových motorů.
Logo BMW
Kořeny továrny na výrobu leteckých motorů lze vidět na logu
BMW: „Stylizovaná bílá vrtule na modrém nebi“ Logo se
sice od té doby trochu změnilo, ale stále je symbolem kvality
a radosti z maximálních výkonů a skvělé jízdy.
Rut Jánská, Marie Vranovská, 8.B
Současnost
14
Moderní šermíři
Na kolbišti víří prach, diváci tleskají a naproti sobě stojí dva
rytíři, potící se v těžkých brněních, držíce v rukou těžké meče a
štíty… To byla historie. My zde budeme mluvit o šermu moderním,
sportu, který vedle populárního hokeje a fotbalu také hraje důležitou
roli v mnoha zemích a patří i do olympijských disciplín. I u nás
v České republice se rozrostly některé šermířské kluby a ve světě
jsou známy jako velké „ryby“ tohoto sportu.
Počátky šermu sahají až do dob gladiátorských her. Slovo „šerm“ jako takové pochází z německého
„schermen“ a znamená potýkání se či boj se zbraní. Hráč se pohybuje na ploše 14 metrů zvané planš a
může šermovat se třemi typy zbraní. Nejdelší, až 105 cm dlouhá, je šavle, nejčastěji je využíván kord a
poněkud kratší a o něco lehčí je fleret. Šermíři mají i svou módu. Patří sem drátěné nebo z plexiskla
vyrobené masky chránící obličej, vestička, dres, rukavice, která je vždy jen na ozbrojené ruce, kvalitní
boty a samozřejmě podkolenky.
Každý šermíř je připojen elektrickou šňůrou k pohyblivému navijáku. Na začátku zápasu je povinen
pozdravit svého soupeře, nikoliv však běžným pozdravem, ale šermířským gestem. Celý zápas sleduje
rozhodčí. Stlačí-li se pohyblivý aret umístěný na konci čepele, tedy na hrotu, padne zásah (bod) a na
světlovém aparátu se rozsvítí vaše světlo. Cílem zápasu je tedy bodnout do soupeře pomocí výpadu,
bodu nebo jiné šermířské akce. Protivník se však může bránit, a to buď kryty, ústupem nebo předbodem,
což je jednoduchá šermířská dovednost, spočívající v natažení ruky do útoku soupeře. Výchozí pozice se
nazývá střeh, kdy chodidla a kolena jsou pokrčená a svírají pravý úhel, ruka se zbraní míří na soupeře.
Bod v případě kordu a šavle platí na všech částech těla (ve fleretu jen na tělo). Šermuje se na pět zásahů
maximálně ve třech minutách a o postup do semifinále na patnáct bodů v rozmezí 1-9 minut.
V šermu se uděluje žlutá karta (pouze za menší přestupky), součtem dvou
žlutých karet se dostáváme k červené, za niž dostane náš soupeř o bod navíc,
porušení fair play znamená černou kartu, tudíž okamžité vyloučení z turnaje.
Obecná pravidla šermu stanovuje mezinárodní organizace FIE (Federation
International ďEscrime).
Doufám, že vás můj článek alespoň trochu inspiroval. A pokud se budete
chtít se šermem blíže seznámit, můžete se přihlásit do šermířského klubu Sokol
Písek.
David Lenz, 8.A
Návod na použití tenisové rakety
Jitka a já jsme začaly společně sportovat. Vybraly jsme si tenis. Přihlásily jsme se
k trenérce Ivaně Králové.
Na trénincích, které máme dvakrát týdně jednu hodinu, nás bývá zhruba pět až šest.
Nacvičujeme základní tenisové údery jako forhend, bekhend, smeč, podání a volej. Od
našich začátků jsme se už docela zdokonalily, především v technice a
rychlosti.
A jak vypadá takový trénink?
Nejprve si oblékneme sportovní oblečení a obujeme si tenisky.
V žádné jiné obuvi není vhodné hrát!
Potom jdeme na kurty. Ivana nás rozdělí na ty, kteří budou nejdříve hrát s ní, a ti
ostatní hrají spolu ve dvojici. Vždy také jeden člověk sbírá míčky. Samozřejmě se
střídáme.
Občas hrajeme v půlce tréninku „smraďocha“. Hra spočívá v tom, že se určí jakým stylem se bude
hrát. Utvoříme řadu a Iva nám pinká míčky. Pokud je náš odpal v pořádku, nic se neděje.
15
Jestliže míč skončí v síti nebo v autu, přicházíme o jeden život z určeného počtu. Prohrává ten, kdo
jako první přijde o všechny životy (to je „smraďoch“). Výherce pak určí trest poraženým (20 dřepů, 3
kolečka kolem kurtu, …).
Naše tréninky nejsou jen tvrdá dřina, ale máme třeba vánoční nebo pololetní hodiny. To hrajeme
chvíli tenis, chvilku vybíjenou či fotbal.
Pokud byste se chtěli také naučit hrát tenis, zajděte do tenisové haly za zimním stadionem přímo
k Ivance! ☺
Ina Löffelmannová, Jitka Říhová, 7.A
Občanské sdružení Naděje
Slovo „naděje“ každému něco říká, tato se ovšem píše s počátečním velkým písmenem. Je to vlastně
nezisková organizace, která se zabývá prací s mládeží a pomáhá romské menšině. Já osobně ji
navštěvuji a trávím tam svůj volný čas.
Naděje nabízí hodně mimoškolních aktivit, jako jsou fotografický, sportovní, kuchařský, hudební a
taneční kroužek, který navštěvuji já. Nesmím zapomenout říci, že pokud někdo potřebuje pomoct
s učením, může tu požádat o doučování, a to úplně zdarma. V létě vždycky jezdíme na letní tábory, kde
si užijeme legraci a také se něčemu přiučíme.
Konají se zde přednášky a různá vystoupení. Jedna taková akce se uskutečnila 7. dubna 2006, kdy
Naděje uspořádala den otevřených dveří při příležitosti Dne Romů s přednáškou o Romech, jejich
kultuře, historii, hudbě a o romské komunitě v Písku. Také jsme připravili hudební a taneční vystoupení.
Naděje v Písku má tři pobočky, a to na Nábřeží 1.máje, ve Svatoplukově ulici a v blízkých
Purkraticích. Vedoucím pobočky na Nábřeží 1.máje je ing. Petr Hladík, se kterým připravujeme projekt,
který bude o Romech a jmenuje se „Romové do škol“. Ale o tom vám řeknu víc až v příštím čísle.
Pokud byste chtěli navštívit Naději, najdete ji snadno. Jděte k lávce za Novým mostem. Naproti
uvidíte v přízemí zamřížovaná okna, projdete chodbou a jste vítáni v Naději.
Michal Mižigár, 9.D
Letopisy Narnie
Petr, Zuzana, Edmund a Lucie jsou na první pohled obyčejné
děti z Anglie. Bohužel za druhé světové války jim nad hlavou létají
německé bombardéry, a tak si nemůžou hrát venku na zahradě.
Všichni čtyři byli jednoho dne evakuováni z velkého města na
venkov do obrovského domu, kde trvá deset minut, než se sejde
seshora dolů.
Jednou venku pršelo, a tak se děti rozhodly, že prozkoumají
dům. Lucinka našla místnost, kde stojí jen velká skříň. Vlezla do ní
a ocitla se v lese plném sněhu. Ohromně ji to překvapilo, vydala se
krůček po krůčku na průzkum cizí krajinou.
Došla až k lampě, kde potkala fauna (člověk se zvířecíma nohama), který ji vzal k sobě domů.
Pověděl jí o Narnie (zemi čar a kouzel) a narnijské královně, která přikázala všem faunům, aby všechny
syny Adamovy a dcery Eviny dovedli k ní na zámek. „Ale vždyť jste mi říkal, že jsme přátelé, a tohle si
přátelé nedělají.“ Vzal Lucinku za ruku a utíkal s ní zpátky k lampě. Poté se Lucinka vrátila zpátky do
domu, ale tam jí nikdo nic nevěřil.
Až jednou se do Narnie dostal i Edmund. Potkal zde královnu, které slíbil, že jí přivede bratra i
sestry.
Do Narnie se pak vydali i Petr a Zuzana. Na své dlouhé cestě potkali bobra, který jim řekl o Aslanovi
(králi Narnie) a o Kamenném stolu (posvátném místě). Vyrazili na dlouhou cestu za ním. Ale až teď si
všimli, že tu není Edmund. ,,Vždyť jeho jediným cílem bylo jít za královnou,“ řekl bobr. Lucka, Zuzana
i Petr se rozhodli, že Edmunda musí za každou cenu najít.
16
Edmund mezitím přišel ke královně a řekl jí, že jeho sourozenci jsou u bobrů. Královna nechala
Edmunda zavřít do žaláře a za Lucinkou, Zuzanou a Petrem poslala vlky, aby je našli. Když bobři
zjistili, že je pronásledují vlci, rozhodli se k útěku nově vybudovaným tunelem.
Na konci tunelu na ně čekal Santa Klaus, který jim dal dárky. Lucinka dostala kudlu a malou
lahvičku s vodou, která uzdraví každé zranění. Zuzana zase luk a šípy, které nikdy neminou cíl. A Petr
dostal meč. Santa jim popřál hodně štěstí a odjel. Děti se vydaly ke Kamennému stolu, kde se usídlila
Aslanova armáda.
Druhý den společně vpadli do království a vysvobodili Edmunda. Ráno připravil Petr armádu k boji
proti Bílé čarodějnici. Aslan se vydal vzbudit další bojovníky a mezitím Petr čekal se svou armádou na
bojišti na příjezd čarodějnice. ,,Už jsou tady,“ zvolal Petr a zařval, ,,kupředu, do boje!!!!!!!!“
Vyhrál. Děti byly korunovány na krále a královny. O deset let později se už dospělé děti vydávají na
vyjížďku na koních a zabloudí k místu, které jim připomíná, že se tu dřív něco stalo. Lucinka si
vzpomněla na to, co se tu událo, a všichni čtyři se vrátili do současného světa. Už ne jako dospělí lidé,
ale jako děti…
Eva Brücklerová, Barbora Arnicanová, 7.A
Nová verze filmu King Kong, původně natočeného v roce 1933, ve
kterém je tentokrát použito mnohem více filmových triků, příjemně
překvapí milovníky filmů režiséra Petera Jacksona.
Splněný sen
Je to právě King Kong, kdo může za to, že se Peter Jackson stal
režisérem. ,,Jako malý kluk jsem jednou viděl v televizi toho úplně
Model New Yorku
prvního King Konga,“ vzpomíná Peter Jackson, ,,a od té doby mi bylo
jasné, že budu filmařem.“ Peterovým největším snem bylo udělat remake King Konga. A to se mu
nakonec podařilo. Asi před deseti lety si Peter sám napsal scénář.
Najal si trikaře, a přestože námět a model Konga na představitele
společnosti Universal zapůsobily, projekt nakonec šel k ledu. Do kin
se totiž hrnula spousta trikových filmů jako pokračování Jurského
parku, Godzila, předělávka filmu Velký Joe, a tak Universal
rozhodla, že další monstra už na trh neuvedou. Pár let na to začal
Peter natáčet Pána prstenů, což z něj udělalo miliardáře. Peter
Jackson se po několika letech namáhavého natáčení zase vrátil ke
King Kongovi. ,,Když jsem si svůj
scénář po letech přečetl, vůbec se mi nelíbil.“ Celý scénář tedy předělal a
upravil. Teď už měl zkušenosti z natáčení Pána prstenů a věděl, jak diváky
zaujmout.
V džungli
30.léta,
Když se Peter Jackson rozhodl ponechat svůj snímek ve 30.letech,
znamenalo to pro trikové odborníky velkou výzvu. New York dnes
King Kong
zdaleka nevypadá jako tenkrát. Nezbývalo, než sehnat dobové fotografie a
vyrobit minimodel NY. Domy byly detailně propracovány, aby působily realisticky. Některá místa,
např. Empire State Building, na které se odehrával dojemný konec, se musela postavit. Peter Jackson
také potřeboval letadla z 30.let. Obešel spousty muzeí, ale nikde nenašel jediné letadlo. ,,Nezbývalo mi,
než si sehnat plány letadel a celé letadlo si postavit,“ říká Peter, ,,najal jsem spousty odborníků. Netrvalo
dlouho a letadlo jsme měli.“
17
Džungle se vším všudy
Další věc, kterou Peter potřeboval pro svůj film, byla dokonalá džungle. ,,Nemohli jsme točit
v Amazonských pralesích, to by bylo příliš nebezpečné. Navíc jsem chtěl zapomenutý svět, džungli, o
které nikdy nikdo nevěděl a na Zemi ji nenajdete.“ Trikařům tedy nezbývalo než postavit minimodel
podle Peterových představ. Postavili celou džungli. Nebylo to ovšem
vůbec jednoduché. Museli každou rostlinku v minimodelu vyvážit
tak, aby se ve větru pohybovala jako ve skutečnosti. Strom se nesměl
ohnout až k zemi a kytka hned vedle stát jako přibitá. Když byla
džungle připravena k natáčení, bylo potřeba vybudovat zeď, kterou
si ve filmu postavili neznámí domorodci, aby je chránila uvnitř
džungle. Trikaři museli také vytvořit digitálně několik dinosaurů.
Dinosaurům se na těle pohybují všechny svaly od mrkání až po svaly
na nohou. Můžete dokonce poznat, kdy se dinosaurus nadechne a
vydechne.
Opět v džungli
Glum versus King Kong
Postava King Konga v podání herce Andyho Serkise, který hrál v Pánovi prstenů Gluma, byla
natáčena stejným způsobem, to znamená digitálně dotvořena. Andy Serkis to ovšem neměl tak
jednoduché. ,,Na začátku každého dne jsem dostal na zápěstí a na kotníky závaží, abych se naučil chodit
jako opice,“ říká Andy Serkis, ,,hodně času jsem trávil v zoologických zahradách a sledoval chování
goril. Musel jsem se naučit co nejvíc, protože Peter Jackson prostě nehodlal divoké zvíře polidšťovat jen
proto, že ho hraje člověk.“ Všechny scény se několikrát předělávaly podle přání režiséra. Výsledek je
ohromující. Teď se King Kong promítá v kinosálech na celém světě. Dokáže si svým novým King
Kongem Peter Jackson získat miliony diváků, jako se mu to povedlo u filmu Návrat krále?
Tomáš Lyga, 8.A
Víte, že…
…do korzetů, které dříve neodmyslitelně patřily do dámského šatníku, se neužívaly kosti velryb, ale
jejich kostice
... hlasité zařvání tygra je možné slyšet až dva kilometry daleko
… pro klokany rudé mají Australané zcela nezvyklé názvy – dospělým samcům říkají ,,boomers“ nebo
,,bucks“, což znamená ,,kozli“, samice jsou ,,blue does“ neboli ,,modré zaječice“, nedospělé samice
pak ,,blue flyers“, čili ,,modré létavky“, a mláďata ,,joey“, tedy ,,pepíci“
… srdce krevety je umístěno v její hlavě
… prasata nejsou schopna pozorovat oblohu
… pokud pořádně kýchnete, můžete si až zlomit žebro
… pokud zadržujete kýchnutí, můžete si přivodit prasknutí cévky ve vašem mozku a umřít
… krysy se množí tak rychle, že během 18 měsíců můžou mít až milion potomků
… zapalovač byl vymyšlen před zápalkou
Tereza Holubová, 7.A
18
Lamte si hlavičky
Kvíz:
1. Všeobecné znalosti:
Co je mršina?
Který náš herec si nechává říkat „valašský král“?
2. Věda a technika:
Jaké číslo myslíme, když řekneme tucet?
Čím byly plněny balony, v nichž lidé poprvé vzlétli?
3. Zeměpis:
Co je symbolem města Brna?
V kterém pohoří najdeš vrch Praděd?
4. Příroda:
Kolik rohů měl na hlavě triceratops?
Který savec létá?
5. Kultura:
Co psali bratři Grimmové?
Kde se dochovaly nejstarší kresby?
6. Dějiny:
Co se slaví 8. května?
Kde byla vytištěna první kniha?
Sudoku
Cože, vy jste ještě neslyšeli o Sudoku? Je to největší mánie všech, kdo milují křížovky a logické
rébusy. Vyzkoušejte si i vy podivuhodnou přitažlivost Sudoku. Ale pozor, umí být pěkně
návykové!!!
Doplňte čísla 1-9, aby se neopakovala v řádce, sloupečku a ve čtverečku.
Snadné
Obtížné
7
8
7
1
2 5
9 3
5 4
7
4
3 5
4
9
8
4
1 7
6 3
8
8 6
2
5 1
1 5
4 9
4
5
3
1
6
4
5
4
6
7
8
5
3
6
4
9
7
5
3
8
6
3
2
19
7
2
4
2
8
6
Ze žákovských knížek
Lže a schválně uvádí jiné letopočty.
Nedovolený vstup do školy.
Při vyučování bouchá pytlíkem.
Dívá se na mě skrz zelené průsvitné pravítko a směje se mi, že jsem zelený.
Dává pořád pozor, a když myslí, že nedávám pozor, tak nedává pozor.
Bez dovolení padá ze židle.
Při písemce vnucuje spolužačce nápovědu.
Napovídá nepovoleným způsobem.
Zlomil zeměpisnou mapu o hlavu spolužáka. Plátno to vydrželo, je nutné opravit rám.
Bije spolužačku deštníkem, ač není jeho.
Pravidelně chodí do školy nepravidelně.
Snědla pomůcky na výtvarnou výchovu.
Olizuje temperové barvy a diví se, že pak zvrací.
L. Kabourková, A. Carasová, 7.A
Mozkovna
A trochu si ještě procvičíme naše mozky:
1. Nahraďte písmena číslicemi 0-9 tak, aby příklad dával smysl:
AA . BC = DEF
.
+
BG + C = AB
_______________
DBG +AH = DGE
2. Doplňte tři písmena tak, aby vznikla podstatná jména v prvním pádu jednotného čísla:
S---T
- - - YV
PRA--3. Doplňte číslo místo otazníku:
11 17 ? 32 41 51
4. A, B a C jsou tři celá kladná čísla. A + B = 13. B + C = 22. A + C = 19. Jaká je hodnota C?
5. Trojčata právě oslavila své třetí narozeniny. Za pět let bude součet jejich věku roven dnešnímu věku
jejich matky. Kolik let bude matce za 5 let?
6. Nahraďte písmena číslicemi 0-9 tak, aby příklad dával smysl:
TWO
TWO
THRE E
SEVE N
7. Co patří do volných polí:
Koho ………. jíš, toho ………. zpívej.
8. Součet pěti za sebou jdoucích čísel je 585. Jaká jsou to čísla?
9. Ke slovu substituce určete synonymum:
a) nahrazení
b) substance
c) spolčení
d) instituce
e) nástroj
10. Slovní řetěz – nahraďte vždy jedno písmeno a získejte postupně slovní řetěz mezi oběma
zadanými slovy:
PÍKA -) - - - - -) - - - - -) ČÁRA
Přejeme vám úspěšné řešení!!!
Barbora Nosková, 7.A
20
Lívanečky
Pro ty, kteří mají rádi lívance (a nejen pro ně), jsme tentokrát připravili specialitku - jemné lívanečky
bez kynutí.
Potřebujeme:
½ litru kefíru (normální nebo ovocný)
2 vejce
1 hrneček polohrubé mouky
1 lžička jedlé sody
špetka soli
marmeláda (podle chuti)
šlehačka
Postup: Do rozkvedlaného kefíru zamícháme žloutky, přisypeme mouku, sodu a sůl. Těsto zlehčíme
ušlehaným sněhem z bílků. Na oleji pečeme malé lívanečky. Ozdobíme podle fantazie a chuti.
Dobrou chuť!!!
Barbora Nosková, 7.A
Řešení: Mozkovna
1. A=3, B=2, C=7, D=8, E=9, F=1, G=5, H=4.
2. S POR T
PORYV
P R APOR
3. 11 17 24 32 41 51
4. C=14
5. 29 LET
6. A=1, B=2, C=4, D=6, E=8, F=3, G=5, H=0
7. Koho CHLEBA jíš, toho PÍSEŇ zpívej.
8. 115, 116, 117, 118, 119
9. nahrazení
10. PÍKA -) PÁKA -) PÁRA -) ČÁRA
Řešení: Lamte si hlavičky
mršina - uhynulé zvíře
tucet - 12
symbol Brna - drak
triceratops - 3
bratři Grimmové - pohádky
8. května - konec 2. sv. války
Snadné
4
1
9
7
3
6
5
8
2
valašský král - Bolek Polívka
balon - horkým vzduchem
Praděd - Hrubý Jeseník
létající savec - netopýr
nejstarší kresby - jeskyně
první kniha - v Číně
21
8
2
3
1
5
9
4
6
7
6
5
7
4
2
8
1
9
3
9
6
5
3
4
1
7
2
8
2
8
4
6
7
5
9
3
1
3
7
1
8
9
2
6
4
5
7
9
8
2
1
4
3
5
6
5
3
6
9
8
7
2
1
4
1
4
2
5
6
3
8
7
9
Obtížné
6
4
7
1
9
3
9
2
3
8
7
5
1
5
8
2
4
6
7
3
4
6
8
1
2
6
9
3
5
7
8
1
5
9
2
4
3
7
1
4
6
8
4
9
6
5
3
9
5
8
2
7
1
2
8
2
5
4
1
6
9
3
7
5
9
2
1
4
8
6
7
3
2
5
9
7
8
1
3
6
4
Gabriel
J.B.: Hello readers. This is about the life of Gabriel Shanahan. He is my schoolmate and best friend
(sometimes ☺). Here he will answer my questions. His life is very interesting, so don’t hesitate and
read on.
J.B.: When were you born?
G.S.: I was born in 1991 on the 26th November.
J.B.: And where was it?
G.S.: It was in France, a little town called Le Cheney. It was near Paris, the capital of France.
J.B.: You were born in France. So why can you speak English so well?
G.S.: ☺ Well, I was born in France, but my father was born in America. He spoke French fluently, but
we spoke English when we were together. That’s how I learned English so well. It came to me naturally,
like Czech does to you.
J.B.: But I never heard you speak French.
G.S.: Well as I left France when I was about 7 so I forgot almost everything since, but I can still say
things like “ Hello” and “ My name is Gabriel”. And I can still count to 100.
J.B.: Wow! That’s interesting. Ok, so you were born in France, so you learned French. Your dad is
American, so you learned English. And how did you learn Czech as well?
G.S.: Well, that’s the same story as with my father, but it’s about my mother this time. You see, my
mother is Czech. When she met my father and they got married, they moved to France. But she still
spoke Czech. So I learned Czech from her.
J.B.: I see. So three languages came too you completely naturally. And which one of them was the
hardest to learn?
G.S.: Well, none of them was hard to learn, because I spoke them from the beginning of my life. It’s the
same thing as if an American asked you “ Was Czech hard to learn? ”. For him it seams difficult,
because he never heard it. But to you it seems natural, because you’ve been hearing it and speaking it all
your life. So none of them were hard to learn. But now when I look back, French was definitely the
hardest of them all. It had so many weird letters, and most of the words had letters in them that you
didn’t speak, so when you wrote them it was hard to remember all of them :-). So French was the
hardest.
J.B.: I see. Hmm, I never thought about that. And what about the school in France? Was it any
different from the Czech schools?
G.S.: Oh yes, the schools in France are very different from the Czech schools. We started at 8:20, which
may seem as a better thing. But the school went on until 4 o’clock in the afternoon. We only had one
break between all that and that was around midday so we could go and have lunch.
22
We had Wednesdays off, but we had to go to school on Saturdays. But that was only in the morning.
When I came to the Czech Republic the schools here seemed so short. I mean only 4 hours of work, that
was something I never knew in France…
J.B.: Wow, until 4 o’clock? Heh…well anyway. So you were born in France, but how did you come
here?
G.S.: Well, we visited my grandmother and grandfather here every Christmas and we spent half of the
summer holidays here. But then once when we were going back to France, the policeman at the borders
stopped us and told us we couldn’t go back. There was something wrong with the passports, a problem
which I would rather not say. So we came back.
J.B.: And where do you live now?
G.S: At my grandmothers/fathers. I live very near
the school. But I come to school late anyway ☺.
J.B. Young people sometimes say that it isn’t nice
in the Czech Republic. Do you think that’s true?
G.S.: Well, let me put it this way. There are a lot of
places that are much worse than the Czech
Republic. Asia for instance. The Czech Republic is
well protected from most catastrophes, like
tsunamis, hurricanes, volcanoes, plagues and so on.
I’m not saying we had all of that in France, but take
Asia. The bird flu, typhoons and everything. We
don’t have that in the Czech Republic (although we
may get the bird flu sometime). On the other hand,
Gabriel a Jirka
the Czech Republic was very poor after all the wars
that it went through. So it’s not on as high an economical level as America for instance. So it’s not good,
but it’s definitely not bad.
J.B.: I thought the same thing. Do you like reading?
G.S.: Yes, I love to read.
J.B.: And do you prefer to read in Czech or in English?
G.S.: Definitely English. I probably only read about 5 books in Czech and I liked none of them. All the
books I read are in English.
J.B.: Ok. Thank you very much for answering some of my questions and telling us something about
your interesting life. I look forward to doing another interview with you.
G.S.: It’s been a pleasure. I look forward to it too.
G.S.: Gabriel Shanahan, 8.A
J.B.: Jirka Boček, 8.A
23
Italienische Küche
Als italienische Küche werden spezifisch italienische Gerichte bezeichnet.Die
italienische Küche besteht eigentlich aus einer Vielzahl von Regionalküchen und
bedingt durch die geographische Lage und eine lange Tradition des Kochens kann
sie auf eine Vielzahl von Zutaten und Spezialitäten zurückgreifen.International
bekannte Produkte sind z. B. italienisches Olivenöl,diverse Käse (zum Beispiel
Parmesan,Mozzarela,Gorgonzola),Wurst und Fleischerzeugnisse (wie
Mortadella,Salami,San-Daniele-Schinken,Parmaschinken) und natürlich Pasta und
Pizza.Von der Tafel nicht wegzudenken ist das reichhaltige einheimische
Weinangebot (zum Beispiel Chianti und Barolo).
In Italien ist üblicherweise das Abendessen die Hauptmahlzeit,die aus einer
Vorspeise/Antipasti,zwei Hauptgängen und einer Nachspeise besteht.
Dessert: Tiramisu
Zutaten für 4 - 6 Personen:
2 Eigelb
2 EL Zucker
350 g Mascarpone
5 EL Amaretto
1 Packung Löffelbiskuit
150 ml kalter Espressokaffee
etwas Kakao zum Bestäuben
Zubereitung:
1. Mit dem Handrührgerät die Eigelb mit dem Zucker
schaumig schlagen. Mascarpone
esslöffelweise dazu geben und unterrühren. Mit
2 EL Amaretto abschmecken.
2. Eine rechteckige Auflaufform mit einer Lage
Löffelbiskuits auslegen.Den Espresso mit dem
restlichen Amaretto vermischen und die
Biskuits damit beträufeln.Dann eine etwa 2 cm
dicke Schicht der Creme darauf
streichen.Wieder eine Schicht Löffelbiskuits
auflegen und mit dem Rest des Espresso
tränken.Dann die restliche Mascarpone-Creme
darüber streichen.
3.Die Form mit Folie zudecken und für mindestens 5
Stunden in den Kühlschrank stellen.Direkt vor
dem Servieren mit dem Kakao bestäuben (Sieb
verwenden) und in Stücke geschnitten auf
Tellern anrichten.Guten Appetit...
Zita Prášková, Jana Kučerová, 8.B
24
Naši bývalí žáci
Bývalý žák naší školy Lukáš Hrouda s bývalým prezidentem USA
Billem Clintonem
Ve svobodné společnosti je mnoho způsobů jak dosáhnout úspěchu. Máte
svobodnou volbu. Můžete pilně studovat, učit se cizí jazyky nebo se například přihlásit
do reality show…
Bývalá žákyně naší školy Kateřina
Langerová, jedna z Vyvolených
25