územně analytické podklady pro správní obvod

Transkript

Územně analytické podklady – ORP Ostrava
A.1 Průvodní zpráva
ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ
OBVOD STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY
Aktualizace 2012
A.1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA
1
OBSAH
1
ZÁKLADNÍ ÚDAJE ................................................................................................................................................. 5
1.1 ÚVOD .................................................................................................................................................................... 5
1.2 STRUKTURA POŘÍZENÍ ÚAP ........................................................................................................................... 5
1.3 OBSAH DOKUMENTACE .................................................................................................................................. 5
1.4 CÍL DOKUMENTACE ......................................................................................................................................... 5
1.5 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ....................................................................................................................... 5
1.6 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, PŘEHLED CITOVANÝCH ZÁKONŮ, NAŘÍZENÍ VLÁDY A
VYHLÁŠKY .................................................................................................................................................................... 6
1.6.1
Použité zkratky ........................................................................................................................................ 6
1.6.2
Seznam zdrojů a použitá literatura .......................................................................................................... 7
1.7 VSTUPNÍ PODKLADY........................................................................................................................................ 7
1.7.1
Mapové podklady .................................................................................................................................... 7
1.7.2
Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady ......................................................................... 7
1.7.3
Územně plánovací dokumentace obcí ..................................................................................................... 7
1.7.4
Údaje o území .......................................................................................................................................... 8
1.7.5
Datový model územně analytických podkladů (DM ÚAP) ..................................................................... 8
2
ČLENĚNÍ ÚAP ......................................................................................................................................................... 9
3
PODKLADOVÁ ČÁST - LIMITY, HODNOTY A ZÁMĚRY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ ..........................................10
3.1 GRAFICKÁ ČÁST ...............................................................................................................................................10
3.1.1
Výkres č. 1 - Limity využití území .........................................................................................................10
3.1.2
Výkres č. 2 - Hodnoty území ..................................................................................................................11
3.1.3
Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území .................................................................................13
3.2 VÝVOJ A STAV ÚZEMÍ A JEJICH VYHODNOCENÍ .....................................................................................15
3.2.1
Širší vztahy .............................................................................................................................................15
3.2.1.1
Širší dopravní vazby města Ostravy .......................................................................................................15
3.2.1.2
Širší vazby technické infrastruktury .......................................................................................................15
3.2.1.3
Širší vazby ÚSES ...................................................................................................................................16
3.2.2
Základní charakteristika území – obsahuje jey (1, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43) .......................................17
3.2.2.1
Aktuální stav krajiny, vegetační kryt ......................................................................................................19
3.2.2.2
Ekologická stabilita krajiny ....................................................................................................................20
3.2.2.3
Geologické a geomorfologické poměry..................................................................................................21
3.2.2.4
Klimatické poměry .................................................................................................................................21
3.2.2.5
Hydrologické poměry .............................................................................................................................22
3.2.2.6
Zemědělská půda ....................................................................................................................................22
3.2.2.7
Lesy ........................................................................................................................................................25
3.2.2.8
Ostatní hodnotná zeleň ...........................................................................................................................30
3.2.3
Ochrana přírody a krajiny – obsahuje jevy (17, 18, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33,
34, 35, 36) 30
3.2.3.1
Zvláště chráněná území ..........................................................................................................................30
3.2.3.2
Územní systém ekologické stability .......................................................................................................37
3.2.3.3
Významné krajinné prvky ......................................................................................................................43
3.2.3.4
Ochrana krajinného rázu .........................................................................................................................47
3.2.3.5
Přechodně chráněné plochy ....................................................................................................................50
3.2.3.6
Památné stromy ......................................................................................................................................50
3.2.3.7
Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů ........................................................51
3.2.3.8
Soustava Natura 2000 .............................................................................................................................52
3.2.4
Využití horninového prostředí – obsahuje jevy(57, 58, 59, 60, 61, 62, 63)............................................54
3.2.4.1
Dobývací prostory ..................................................................................................................................54
3.2.4.2
Chráněná ložisková území ......................................................................................................................56
3.2.4.3
Výhradní ložiska nerostných surovin .....................................................................................................57
3.2.4.4
Prognózní zdroje nerostných surovin .....................................................................................................61
3.2.4.5
Poddolovaná území ................................................................................................................................61
3.2.4.6
Sesuvná území ........................................................................................................................................62
3.2.4.7
Stará důlní díla ........................................................................................................................................66
3.2.5
Kulturní hodnoty území – obsahuje jevy (5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 19, 20) .....................72
3.2.5.1
Památková péče ......................................................................................................................................77
3.2.5.2
Území archeologického zájmu ...............................................................................................................97
3.2.6
Sociodemografické podmínky ..............................................................................................................100
3.2.7
Bydlení .................................................................................................................................................107
3.2.8
Rekreace – obsahuje jev 56 ..................................................................................................................113
3.2.9
Hospodářské podmínky území – obsahuje jevy (3, 107, 108, 109, 110, 111, 112) ..............................118
2
3.2.9.1
Národnostní struktura obyvatel Ostravy a cizinci v Ostravě ................................................................121
3.2.9.2
Občanská vybavenost ...........................................................................................................................121
3.2.9.3
Bezpečnost............................................................................................................................................134
3.2.9.3.1 Kriminalita v Ostravě ......................................................................................................................134
3.2.9.3.2 Protidrogová prevence .....................................................................................................................134
3.2.10
Antropogenní složka – obsahuje jev 2 ..................................................................................................146
3.2.10.1 Trh práce a zaměstnanost .....................................................................................................................146
3.2.10.2 Rozvoj podnikání..................................................................................................................................154
3.2.10.2.1
Obsazená pracovní místa ............................................................................................................155
3.2.11
Veřejná dopravní a technická infrastruktura – obsahuje jevy (44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53,
54, 55, 67, 68, 69, 70, , 71, 72, 73, 74, 75, 76, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98,
99, 100, 101, 102, 103, 104, 106, 115) ......................................................................................................................155
3.2.11.1 Doprava a dopravní zařízení - širší vztahy ...........................................................................................155
3.2.11.1.1
Dálniční a silniční doprava .........................................................................................................155
3.2.11.1.2
Železniční doprava ......................................................................................................................166
3.2.11.2 Železniční zastávky a stanice ...............................................................................................................171
3.2.11.2.1
Hromadná doprava osob .............................................................................................................172
3.2.11.2.2
Cyklistická doprava ....................................................................................................................175
3.2.11.2.3
Letecká a vodní doprava .............................................................................................................178
3.2.11.2.4
Hluk z dopravy ............................................................................................................................180
3.2.11.3 Zásobování pitnou vodou a odkanalizování .........................................................................................180
3.2.11.3.1
Zásobování města pitnou vodou..................................................................................................180
3.2.11.3.2
Kanalizace a čištění odpadních vod ............................................................................................183
3.2.11.3.3
Povrchové, podzemní vody a jejich kvalita ................................................................................187
3.2.11.3.4
Ochrana území před povodněmi .................................................................................................192
3.2.11.4 Energetika a energetická zařízení .........................................................................................................200
3.2.11.4.1
Elektrická energie .......................................................................................................................200
3.2.11.4.2
Zásobování plynem .....................................................................................................................205
3.2.11.4.3
Centrální zásobování teplem .......................................................................................................208
3.2.11.5 Spoje a spojová zařízení .......................................................................................................................210
3.2.11.6 Vedení sítí.............................................................................................................................................211
3.2.11.7 Ostatní infrastruktura ............................................................................................................................211
3.2.12
Hospodářský rozvoj ..............................................................................................................................213
3.2.12.1 Struktura podnikatelského prostředí .....................................................................................................213
3.2.12.2 Růstové obory.......................................................................................................................................214
3.2.12.3 Významné subjekty v Ostravě ..............................................................................................................214
3.2.12.4 Úloha malého a středního podnikání ....................................................................................................215
3.2.12.5 Prostory pro podnikání a podnikatelská infrastruktura .........................................................................215
3.2.12.6 Brownfieldy ..........................................................................................................................................218
3.2.13
Územní zátěže – obsahuje jevy (4, 64, 65, 66, 85, 86, 87) ...................................................................219
3.2.13.1 Staré zátěže na území města Ostravy....................................................................................................219
3.2.13.1.1
Provozované průmyslové podniky ..............................................................................................227
3.2.13.1.2
Průmyslové areály s ukončeným provozem ................................................................................227
3.2.13.1.3
Odvaly , výsypka, odkaliště, halda..............................................................................................228
3.2.13.2 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území....................................................231
3.2.13.3 Ovzduší .................................................................................................................................................234
3.2.13.4 Komunální odpady ...............................................................................................................................236
3.2.13.4.1
Recyklace komunálního odpadu .................................................................................................239
3.2.13.4.2
Ukládání komunálního odpadu ...................................................................................................239
3.2.14
Ostatní jevy – obsahuje jevy (105, 113, 114, 115, 116, 117, 118, 119)................................................239
4
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ................................................................................................246
4.1 ANALYTICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIK ÚZEMÍ ......................................................................................246
4.1.1
Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb – SWOT analýza ..........................................246
4.1.1.1
Horninové prostředí a geologie ............................................................................................................246
4.1.1.2
Vodní režim ..........................................................................................................................................246
4.1.1.3
Hygiena životního prostředí .................................................................................................................247
4.1.1.4
Ochrana přírody a krajiny .....................................................................................................................248
4.1.1.5
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa .........................................................248
4.1.1.6
Veřejná dopravní a technická infrastruktura .........................................................................................248
4.1.1.7
4.1.1.7 Demografické a sociální podmínky ..........................................................................................250
4.1.1.8
Bydlení .................................................................................................................................................251
4.1.1.9
Rekreace, volný čas ..............................................................................................................................252
4.1.1.10 Hospodářské podmínky ........................................................................................................................252
4.1.1.11 Vybrané charakteristiky obcí ................................................................................................................253
3
4.1.2
Souhrnná analýza..................................................................................................................................261
4.1.2.1
Horninové prostředí a geologie ............................................................................................................261
4.1.2.2
Vodní režim ..........................................................................................................................................261
4.1.2.3
Hygiena životního prostředí .................................................................................................................261
4.1.2.4
Ochrana přírody a krajiny .....................................................................................................................262
4.1.2.5
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa .........................................................262
4.1.3
Veřejná dopravní a technická infrastruktura .........................................................................................262
4.1.3.1
Veřejná dopravní infrastruktura - širší vztahy. .....................................................................................262
4.1.3.2
Veřejná dopravní infrastruktura – silniční doprava. .............................................................................262
4.1.3.3
Veřejná dopravní infrastruktura – železniční doprava. .........................................................................263
4.1.3.4
Veřejná dopravní infrastruktura – hromadná doprava osob..................................................................263
4.1.3.5
Veřejná dopravní infrastruktura – cyklistická doprava. ........................................................................263
4.1.3.6
Veřejná dopravní infrastruktura – Letecká a vodní doprava.................................................................263
4.1.3.7
Veřejná technická infrastruktura - zásobování města pitnou vodou .....................................................263
4.1.3.8
Veřejná technická infrastruktura - kanalizace a čištění odpadních vod ................................................263
4.1.3.9
Veřejná technická infrastruktura – Elektrická energie..........................................................................263
4.1.3.10 Veřejná technická infrastruktura – zásobování plynem ........................................................................264
4.1.3.11 Veřejná technická infrastruktura - centrální zásobování teplem ...........................................................264
4.1.3.12 Veřejná technická infrastruktura - spoje a spojová zařízení .................................................................264
4.1.3.13 Veřejná technická infrastruktura - vedení sítí .......................................................................................264
4.1.4
Demografické a sociální podmínky ......................................................................................................264
4.1.4.1
Bydlení .................................................................................................................................................264
4.1.4.2
Rekreace ...............................................................................................................................................265
4.1.4.3
Hospodářské podmínky ........................................................................................................................265
4.2 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK .....................................................266
4.2.1
Hospodářský rozvoj ..............................................................................................................................266
4.2.2
Soudržnost společenství obyvatel území ..............................................................................................266
4.3 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD .......................................................................................................................266
4.3.1.1
Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj ......................................270
5
Obsah jevů ..............................................................................................................................................................274
6
Obsah tabulek .........................................................................................................................................................277
7
Obsah obrázků ........................................................................................................................................................280
4
1
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
1.1 ÚVOD
Obec s rozšířenou působností Ostrava provedla aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP) k říjnu2012.
Územně analytické podklady se zpracovávají podle zákona č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon) a jeho prováděcí
vyhlášky č. 500/2006 Sb. (O územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence
územně plánovací činnosti).
Grafická část byla zpracována s využitím geografického informačního systému (GIS), v zásadě byl respektován datový
model firmy T-Mapy poskytnutý pro zpracování Krajským úřadem Moravskoslezského kraje.
1.2 STRUKTURA POŘÍZENÍ ÚAP
Pořizovatel:
Magistrát města Ostravy
Odbor Útvar hlavního architekta
Prokešovo nám. č.8, 729 30 Ostrava
Ing. arch. Cyril Vltavský, vedoucí odboru
Zpracovatel:
Odbor Útvar hlavního architekta
Prokešovo nám. č.8, 729 30 Ostrava
Ing. arch. Cyril Vltavský, vedoucí odboru
1.3 OBSAH DOKUMENTACE
A. TEXTOVÁ ČÁST
A.1.
Průvodní zpráva
B. GRAFICKÁ ČÁST
Výkres č. 1 - Limity využití území
Výkres č. 2 - Hodnoty území
Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území
Výkres č. 4 - Problémový výkres
C. DIGITÁLNÍ DATA
Tématická databáze (SHP)
Textová část (formát DOC a PDF)
Grafická část (formát PDF a JPG)
1.4 CÍL DOKUMENTACE
Cílem dokumentace je v první řadě shromáždit aktuální podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující
zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na
provedení změn v území.
V další, analytické části dokumentace vyhodnocuje udržitelnost rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých
stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu
životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou
dopravní a technickou infrastrukturu, podmínky demografické a sociální, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky. Na
závěr vyhodnocuje vyváženost vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro
soudržnost společenství obyvatel území.
V poslední části dokumentace stanovuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména
urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů
s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy.
1.5 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Ostrava, zahrnuty jsou:
• všechny městské obvody města Ostravy:
Hošťákovice, Hrabová, Krásné Pole, Lhotka, Mariánské Hory a Hulváky, Martinov, Michálkovice, Moravská Ostrava
a Přívoz, Nová Bělá, Nová Ves, Ostrava – Jih, Petřkovice, Plesná, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Pustkovec,
Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Svinov, Třebovice, Vítkovice
• města:
Klimkovice, Šenov, Vratimov,
• obce:
5
Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Olbramice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Václavovice, Velká Polom, Vřesina,
Zbyslavice.
Uvedených 12 obcí kromě statutárního města Ostravy je tvořeno celkem 14 katastrálními územími.
Výměra řešeného území je 331,51 km2.
1.6 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, PŘEHLED
ZÁKONŮ, NAŘÍZENÍ VLÁDY A VYHLÁŠKY
1.6.1
CITOVANÝCH
Použité zkratky
AGC
AGTC
AGN
AGR
CZT
ČR
DP
EO
EVL
CHKO
CHLÚ
CHOPAV
IAD
JŘ ČD
KES
LNS
LPF
LZO
LZU
MD
MMO
MMR
MPSV
MSK
MŽP
NATURA
NP
NPP
NPR
NRBC
NRBK
POU
PPam
PPar
PR
PUPFL
PÚR
RPDI
ŘSD ČR
SLDB
SO ORP
TEMMK
TEN
TERFN
TI
TINA
TŽK
ÚP
ÚPD
VLD
VÚC
ZÚR
Evropské dohody o hlavních železničních magistrálách
Evropské dohody o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech
Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu
Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem
Centrální zásobování teplem
Česká republika
Dobývací prostor
Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den
Evropsky významná lokalita
Chráněná krajinná oblast
Chráněné ložiskové území
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
Individuální automobilová doprava
Jízdní řád Českých drah
Koeficient ekologické stability
Ložisko nerostných surovin
Lesní půdní fond
Lesy zvláštní ochrany
Lesy zvláštního určení
Ministerstvo dopravy
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Moravskoslezský kraj
Ministerstvo životního prostředí
Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu
Národní park
Národní přírodní památka
Národní přírodní rezervace
Nadregionální biocentrum
Nadregionální biokoridor
Obec s pověřeným obecním úřadem
Přírodní památka
Přírodní park
Přírodní rezervace
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
Politika územního rozvoje
Roční průměrná denní intenzita/intenzity/
Ředitelství silnic a dálnic České republiky
Sčítání lidu domů a bytů
Správní obvod obce s rozšířenou působností
Transevropský multimodální koridor
Transevropské multimodální dopravní sítě
Transevropská železniční sítě nákladní dopravy
Technická infrastruktura
Posouzení potřeb dopravní infrastruktury (Transport Infrastructure Needs Assessment)
Tranzitní železniční koridor
Územní plán
Územně plánovací dokumentace
Veřejná linková doprava
Velký územní celek
Zásady územního rozvoje
6
1.6.2
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Seznam zdrojů a použitá literatura
ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva
ČSÚ, Městská a obecní statistika
ČSÚ, SLDB 2001
Faktografické listy Statutárního města Ostravy, 2010
Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje – vyhodnocení programového dokumentu
z roku 2004, schváleno červen 2008
Maier, 2009 „Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“, zveřejněná
18. 12. 2009 (dostupné na http://www.uur.cz/default.asp?ID=3444)
Malý lexikon obcí ČR 2007
Metodické sdělení 2009 „Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně
analytických podkladů, části „Rozbor udržitelného rozvoje území“ (dostupné na http://www.mmr.cz/Uzemniplanovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-a-metodiky/Metodicke-sdeleni-OUP-MMR-k-aktualizaci-UAP---RURU)
Metodika 2007 „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně
analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje“, zveřejněná
7.5.2007(dostupné na
http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/metodika_UAP_20070809.p
df)
MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení
MPSV, Rejstřík sociálních služeb
Nový komunitní plán města Ostravy 2011 - 2014
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Moravskoslezského kraje
Politika územního rozvoje ČR 2008
Program rozvoje Moravskoslezského kraje, duben 2010
Ředitelství silnic a dálnic, www.rsd.cz
Server mapy.cz
Stavební zákon „Zákona o územním plánování a stavebním řádu“ (tj. zákon č. 183/2006 Sb.),
Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje pro období 2006-2015
Strategický plán rozvoje Statutárního města Ostravy na léta 2009 – 2015, Profil města Ostravy
Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Ostrava, 2010
Vyhláška UAP „Vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu
evidence územně plánovací činnosti“ (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.)
Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje – prosinec 2010
1.7 VSTUPNÍ PODKLADY
1.7.1
Mapové podklady
Aktualizace územně analytických podkladů byla zpracována na aktualizovaných digitálních mapových podkladech:
• vektorové katastrální mapy (KMD, DKM)
• vektorová účelová katastrální mapa (ÚKM),
1.7.2
•
1.7.3
Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady
Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje 2010
Územně plánovací dokumentace obcí
Hlavním podkladem pro urbanistickou část ÚAP byly územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí. Část
územních plánů byla získána v digitální vektorové podobě, využití bylo však velmi problematické, zjm. pro
nepřehlednost dat a mnohdy i jejich nevyhovující kvalitu.
Obec
Tabulka 1: Přehled územně plánovací dokumentace obcí
Textová část ÚPD
Zpracovatel
Ostrava
ÚP města Ostravy *1994
Ostrava
Návrh ÚPlMO 2012
Dolní Lhota
ÚP obce Dolní Lhota
Horní Lhota
Vratimov
ÚP obce Horní Lhota
ÚP města Vratimov
Magistrát města Ostravy, Útvar hlavního architekta
Zodpovědný projektant: Ing. arch. Petr Májek
Magistrát města Ostravy, Útvar hlavního architekta
Zodpovědný projektant: Ing. arch. Petr Vencelides
Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.
Zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Salvetová
Zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Večerková
7
Obec
Textová část ÚPD
Čavisov
Velká Polom
ÚP obce Čavisov
ÚP obce Velká Polom
Olbramice
ÚP obce Olbramice
Zbyslavice
ÚP obce Zbyslavice
Klimkovice
ÚP města Klimkovice
Vřesina
ÚP obce Vřesina
Šenov
ÚP obce Šenov
Václavovice
Stará Ves nad
Ondřejnicí
Návrh ÚP obce Václavovice 2012
Návrh ÚP obce Stará Ves nad
Ondřejnicí 2011
Zpracovatel
Ing. arch. Jaroslav Haluza
Ing. arch. Ludmila Konečná - Urbanistická společnost
Zodpovědný projektant: Ing. arch. Ludmila Konečná
Ing. arch. Ludmila Konečná - Urbanistická společnost Zodpovědný
projektant: Ing. arch. Ludmila Konečná
Ing. arch. Ludmila Konečná - Urbanistická společnost
Zodpovědný projektant: Ing. arch. Ludmila Konečná
Zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Večerková
Zodpovědný projektant: Ing. arch. Jana Šimíčková
ARCHPLAN Ostrava
Zodpovědný projektant Ing. arch. Miroslav Hudek
Pro obec Stará Ves nad Ondřejnicí a Václavovice bylo vymezeno samostatným postupem zastavěné území.
1.7.4
Údaje o území
Základním a nejdůležitějším informačním zdrojem pro zpracování územně analytických podkladů jsou údaje o území
dle ust. § 27, odst. 3), stavebního zákona.
Údaje o současném stavu území, problémech v území a rozvojových záměrech byly získány od poskytovatelů údajů
statutárních zástupců měst a obcí.
Aktualizované údaje o území předali poskytovatelé částečně v digitální, částečně v analogové podobě. Většina
digitálních údajů byla poskytnuta v datovém formátu DWG (MicroStation), event. DGN či DWF, výjimku tvořila data
předaná Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, která byla poskytnuta v datovém formátu shapefile ESRI.
Data byla převedena do souborů SHP, vč. doplnění záznamů do tabulek popisných atributů (PAT, resp. AAT).
Kvalita údajů o území města Ostravy je dostačující. Pro obce ve správním území ORP Ostrava je však nevyhovující.
Větší část je prakticky nepoužitelná pro zhotovení územně analytických podkladů a to především z následujících
důvodů :
• údaje jsou neúplné,
• údaje jsou chybné (polohové chyby),
• údaje jsou nepřesné – nejsou v měřítku katastrální mapy.
1.7.5
Datový model územně analytických podkladů (DM ÚAP)
Pro zpracování ÚAP byl objednatelem poskytnut datový model (autor T-Mapy, Hradec Králové). Výsledná data jsou
vytvořena v DM verze 3, grafická data jsou uložena výhradně v shapefilech ESRI (SHP).
8
2 ČLENĚNÍ ÚAP
Územně analytické podklady obsahují podle vyhlášky č. 500/2006 Sb.:
•
•
podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho
hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území,
rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující
1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a
hrozeb v tématickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního
prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou
dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské
podmínky; závěrem těchto tématických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení
vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro
soudržnost společenství obyvatel území,
2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a
hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití
území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou tvořeny:
• textovou částí A.1
Průvodní zpráva – oddíl 3 – podkladová část
• grafickou částí
- Výkres č. 1 - Limity využití území
- Výkres č. 2 - Hodnoty území
- Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území
Rozbor udržitelného rozvoje území je tvořen
• textovou částí A.1
Průvodní zpráva – oddíl 4 – analytická část
• grafickou částí
- Výkres č. 4 - Problémový výkres
9
3 PODKLADOVÁ ČÁST - LIMITY, HODNOTY A ZÁMĚRY V ŘEŠENÉM
ÚZEMÍ
Limity a hodnoty území a záměry v území jsou tvořeny textovou částí obsahující vývoj a stav území a jejich
vyhodnocení a grafickou částí, znázorňující limity a hodnoty území a záměry na změny v území.
3.1 GRAFICKÁ ČÁST
Pro znázornění polohopisu byla použita Účelová katastrální mapa (hranice parcel a jejich vnitřní kresba), doplněná
správními hranicemi (hranice obcí a katastrálních území).
V následujících kapitolách je popsán obsah jednotlivých výkresů, u každého z jevů je uvedeno jeho číslo dle Přílohy č.
1, část A) vyhlášky č. 500/2006 Sb.
3.1.1
Výkres č. 1 - Limity využití území
Výkres obsahuje
• limity využití území vyplývající z legislativních předpisů (např. památková ochrana, ochrana přírody,
ochrana vodních zdrojů, záplavové území, ložiska nerostných surovin, technická infrastruktura, dopravní
infrastruktura),
• další omezující jevy v území (např. sesuvná území, stará důlní díla).
Ochranná pásma liniových jevů malých rozměrů nejsou ve výkresu zahrnuta, zobrazují se vlastním jevem (např.
ochranné pásmo středotlakého plynovodu je nahrazeno trasou plynovodu, max. rozsah OP je uveden v legendě
výkresu).
Ochranná pásma plošných jevů malých rozměrů nejsou taktéž ve výkresu zahrnuta, zobrazují se bodovou značkou
(např. ochranné pásmo vodního zdroje).
Významným limitem využití území jsou také záměry schválené v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Tyto
limity jsou zakresleny ve Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území. Ve výkresu limitů nejsou obsaženy
z důvodu velkého množství zobrazovaných limitů.
Tabulka 2: Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (sledované jevy)
Číslo
jevu
1.
6.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
22.
26.
26.
26.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
34.
35.
36.
38.
40.
41.
Číslo
jevu
41.
43.
43.
44.
44.
44.
44.
47.
50.
51.
54.
55.
55.
55.
57.
58.
60.
60.
61.
61.
61.
61.
61.
62.
62.
63.
64.
67.
67.
68.
Sledovaný jev
hranice zastavěného území
ochranné pásmo památkové zóny
nadregionální biocentrum
nadregionální biokoridor
regionální biocentrum
regionální biokoridor
místní (lokální) biocentrum
místní (lokální) biokoridor
interakční prvek
nadregionální biokoridor - zdroj ZÚR MSK
regionální biokoridor - zdroj ZÚR MSK
regionální biocentrum - zdroj ZÚR MSK
lokální biocentrum - zdroj ÚPlMO a další ÚPD
významný krajinný prvek registrovaný
I. zóna CHKO
II. zóna CHKO
III. zóna CHKO
IV. zóna CHKO
národní přírodní rezervace (NPR)
zvláště chráněné území
národní přírodní památka (NPP)
přírodní park
přírodní památka (PP)
památný strom
Soustava NATURA 2000 - evropsky významná
lokalita
Soustava NATURA 2000 - ptačí oblast
výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a
živočichů
les
ochranné pásmo lesa (50m)
I. třída ochrany ZPF
10
Sledovaný jev
II. třída ochrany ZPF
podrobné odvodňovací zařízení
hlavní odvodňovací zařízení
ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně
ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnitřní
ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnější
zdroj přírodní pitné vody
voda
záplavové území stanovené - Q100
aktivní zóna záplavového území
protipovodňová hráz
ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje
I.stupně
ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje
II.stupně
přírodní léčivý zdroj
DP - dobývací prostor
chráněná ložisková území
prognózní zdroj nerostných surovin
výhradní bilancované ložisko nerostných surovin
území s dlouhodobými anomálními projevy
území s doznívajícími vlivy důlních činností
území ve vlivu důlních podmínek
území dotčené vlivy důlních činností
území neovlivněné důlní činností
sesuvné území bodové
sesuvné území
staré důlní dílo
území ekologických rizik
vodojem zemní
vodojem věžový
vodovod
Číslo
jevu
68.
69.
69.
70.
70.
70.
70.
70.
70.
71.
72.
72.
73.
73.
73.
73.
73.
74.
75.
Číslo
jevu
75.
79.
80.
81.
81.
81.
81.
82.
82.
82.
88.
89.
90.
94.
94.
103.
104.
106.
114.
Sledovaný jev
vodovodní řád provozní vody
ČOV - čistírna odpadních vod skupinová
PČS - přečerpávací stanice odpadních vod
stoka splaškové kanalizace
stoka dešťové kanalizace
stoka jednotné kanalizace
stoka tlakové kanalizace
sběrač důlních vod
poturbí průmyslové odpadní vody
elektrárna
rozvodna
distribuční trafostanice
venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kV
venkovní vedení elektrické sítě VN 1 - 35 kV
kabelové vedení elektrické sítě VN 1 - 35 kV
kabelové vedení elektrické sítě VN 22 kV
ochranné pásmo vedení VVN nebo objektů na
těchto vedeních
regulační
stanice plynu VTL
plynovod VTL
Sledovaný jev
plynovod STL
výtopna
teplovod
radiová stanice na RR trase
základnová stanice
rádiová stanice na RR trase
ochranné pásmo vysílače
komunikační vedení (OP 1,5 m)
ochranné pásmo komunikačního vedení MO ČR
radioreléová trasa
dálnice
silnice I. třidy - rychlostní
silnice I. třídy
železniční trať celostátní
ochranné pásmo železniční tratě celostátní
heliport
Průplavní spojení Dunaj - Odra - Labe - návrh
cyklistická stezka (a pro jízdu na kolečkových
bruslích) pásmo zařízení ČHMÚ
ochranné
Tabulka 3: Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (mapový podklad)
Položka ve výkresu
Zdroj
hranice ORP Ostrava
hranice katastrálních území
hranice parcel
vnitřní kresba parcel
3.1.2
Účelová katastrální mapa
Výkres č. 2 - Hodnoty území
Zobrazuje funkční členění území, dopravní kostru území a dopravní zařízení, plošná zařízení technické infrastruktury,
odvodněné pozemky, izolinie a kódy BPEJ apod. Způsob využití pozemků je zakresleno dle skutečného stavu
zjištěného v terénu.
Ve výkrese je zakreslena také hranice zastavěného území, která jsou u obcí Stará Ves nad Ondřejnicí a Václavovice
vymezeny nově podle § 58 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve
znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon)). U města Vratimov a obcí Velká Polom, Dolní Lhota a Čavisov
jsou vymezeny hranice zastavěného území nově podle stavebního zákona v rámci nových ÚP. U města Ostravy,
Šenov, Klimkovice a obcí Horní Lhota, Zbyslavice, Vřesina, Olbramice bylo převzato současně zastavěné území z
územních plánů a jejich schválených změn.
Zobrazeny jsou hodnoty území – areály a objekty s památkovou ochranou, další historické, architektonické a
urbanistické hodnoty, přírodní a krajinářské hodnoty apod.
Tabulka 4: Obsah výkresu č. 2 – Hodnoty území (sledované jevy)
Číslo
Číslo
jevu Sledovaný jev
jevu Sledovaný jev
6.
8.
13.
14.
15.
16.
17.
20.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
památková zóna
významná nemovitá kulturní památka
historicky a urbanisticky významný soubor
architektonicky cenná stavba
významná stavební dominanta
území s archeologickými nálezy - Landek
území se zvýšenou ochrannou krajinného rázu
významný vyhlídkový bod
místní (lokální) biocentrum
místní (lokální) biokoridor
interakční prvek
nadregionální biokoridor - zdroj ZÚR MSK
regionální biokoridor - zdroj ZÚR MSK
21.
21.
22.
24.
26.
26.
26.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
34.
35.
36.
11
regionální biocentrum - zdroj ZÚR MSK
lokální biocentrum - zdroj ÚPlMO a další ÚPD
významný krajinný prvek registrovaný
přechodně chráněná plocha
I. zóna CHKO
II. zóna CHKO
III. zóna CHKO
IV. zóna CHKO
národní přírodní rezervace (NPR)
zvláště chráněné území
národní přírodní památka (NPP)
přírodní park
přírodní památka (PP)
památný strom
NATURA 2000 - evropsky významná lokalita
NATURA 2000 - ptačí oblast
výskyt zvláště chráněných druhů rostlin
a
Číslo
jevu Sledovaný jev
38.
41.
41.
42.
43.
43.
47.
Číslo
jevu Sledovaný jev
živočichů
les
I. třída ochrany ZPF
II. třída ochrany ZPF
hranice biochory
podrobné odvodňovací zařízení
hlavní odvodňovací zařízení
voda
58.
60.
60.
88.
89.
90.
94.
106.
chráněná ložisková území
prognózní zdroj nerostných surovin
výhradní bilancované ložisko nerostných surovin
dálnice
silnice I. třidy - rychlostní
silnice I. třídy
cyklistická stezka (a pro jízdu na kol. bruslích)
V následujících tabulkách jsou uvedeny prvky vybraných jevů zobrazené ve výkrese hodnot území.
Tabulka 5: Významné nemovité kulturní památky
Číslo jevu
8
Označ. stavby
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
název jevu
Významné nemovité kulturní památky
název stavby
Stará radnice Moravské Ostravy
Radnice Slezské Ostravy
Radnice Vítkovic
Nová radnice Moravské Ostravy
kostel sv. Václava
katedrála Božského Spasitele
kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
evangelický kostel
kostel Korunování Panny Marie
kostel sv. Kateřiny
kostel sv. Bartoloměje
kostel sv. Jakuba Staršího
kostel sv. Josefa
kostel sv. Jana Nepomuckého
kostel Nanebevzetí Panny Marie
kostel sv. Pavla
zámek Vítkovických železáren
Elekrocentrála Žofinské huti
Tabulka 6: Historicky a urbanisticky významný soubor
Číslo jevu
název jevu
11, 13
Historicky a urbanisticky významný soubor
Označ. plochy
název lokality
U1
U2
U3
U4
U5
U6
U7
U8
U9
Poruba
Přívoz
Centrum Moravské Ostravy
Hrabůvka – Jubilejní kolonie
Důl Hlubina a vysoké pece Vítkovic
Petřkovice – Hornické muzeum Landek
Michálkovice – Důl Michal
Zábřeh – zámek s kostelem
Vodárna Nová Ves
kat.území
Moravská Ostrava
Slezská Ostrava
Vítkovice
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Přívoz
Moravská Ostrava
Mariánské Hory
Hrabová
Nová Ves
Stará Plesná
Slezská Ostrava
Stará Bělá
Třebovice
Vítkovice
Vítkovice
Moravská Ostrava
poznámka
Sorella
Sitte
Tabulka 7: Architektonicky cenná stavba
Číslo jevu
název jevu
14
Architektonicky cenná stavba
Označ. stavby
název stavby
kat. území
1
2
3
4
5
6
Moravská Ostrava
Slezská Ostrava
Vítkovice
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Radnice Vítkovic
kostel sv. Václava
12
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
evangelický kostel
kostel sv. Josefa
kostel sv. Pavla
nový kostel v Zábřehu
Přívoz
Moravská Ostrava
Mariánské Hory
Hrabová
Nová Ves
Stará Plesná
Slezská Ostrava
Stará Bělá
Třebovice
Vítkovice
Vítkovice
Moravská Ostrava
Zábřeh nad Odrou
Tabulka 8: Významná stavební dominanta
Číslo jevu
název jevu
15
Významná stavební dominanta
Označ. stavby
název stavby
kat. území
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Mariánské Hory
Přívoz
Vítkovice
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Slezská Ostrava
Michálkovice
Poruba
Hošťálkovice
Poruba
věž Nové radnice Moravské Ostravy
věž kostela sv. Václava
věže katedrály Božského Spasitele
věž evangelického kostela
věže kostela Korunování Panny Marie
věže kostela Neposkvrněného početí Panny Marie
věž kostela sv. Pavla
těžní věž Hlubina
těžní věž Jindřich
těžní věž Petr Bezruč
těžní věž Michal
Domov sester
vysílač Hošťálkovice
kostel sv. Mikuláše
Tabulka 9: Území s archeologickými nálezy
Číslo jevu
název jevu
16
Území s archeologickými nálezy
Označ. plochy
název území
funkční využití
*
Lesy
Landek
Číslo jevu
20
Označení
1
2
3
Tabulka 10:
Významný vyhlídkový bod
název jevu
Významný vyhlídkový bod
název
halda dolu Trojice Emma Lucie
smuteční síň ústředního hřbitova
Tabulka 11:
hranice ORP Ostrava
hranice parcel
vnitřní kresba
3.1.3
kat. území
Moravská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Obsah výkresu č. 2 - Hodnoty území (mapový podklad)
Zdroj
Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území
Zachycuje současný stav funkčního využití území, dopravní kostru území, hlavní tahy inženýrských sítí, všechny
rozvojové záměry, které by měly být řešeny v územních plánech.
Výkres záměrů obsahuje:
13
VYBRANÉ ZÁMĚRY ZÚR MSK
• zdvojení plynovodu VVTL
• vysokorychlostní trať (VRT)
• vodní cestu – plavební kanál Dunaj – Odra – Labe (DOL)
• územní systém ekologické stability
OSTATNÍ ZÁMĚRY
• vedení ZVN 400 kV
• vedení VVN 110 kV
• kabelové vedení VVN 110kV
• navrhované pozemní komunikace
• navrhované železniční traťě
• navrhované tramvajové spojení
• cyklistiské stezky dálkové a regionální
• cyklistické stezky městské
• územní systém ekologické stability
• plochy k obnově a opětovnému využití znehodnoceného území
• stabilizované záměry v územních plánech
• záměry ověřované (studie, změna ÚPlMO)
• výhledové záměry – předpokládané směry rozvoje obce
• eliminace důsledků územní bariéry, propojení území
Zobrazeny jsou záměry z nadřazené dokumentace (ZÚR MSK) a také další vybrané záměry - např. dostavba proluk,
výstavba na významných rozvojových plochách, využití kontaminovaných ploch, požadavky na změnu funkčního
využití ploch apod.
Tabulka 12:
Číslo
jevu Sledovaný jev
2.
3.
4.
21.
21.
21.
21.
21.
Obsah výkresu č. 3 - Záměry na provedení změn v území (sledované jevy)
21.
21.
73.
75.
90.
90.
94.
104.
106.
118.
plochy výroby
plochy občanského vybavení
plochy k obnově nebo opětovnému využití
znehodnocení území
lokální biocentrum
Číslo jevu
Tabulka 13:
název jevu
lokální biokoridor
interakční prvek
vedení ZVN, VVN
plynovod VVTL
navrhované silnice
navrhované mimoúrovňové křižovatky
Průplavní spojení Dunaj - Odra - Labe - návrh
navrhované cyklostezky
jiné záměry
Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území
4
Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území
Číslo plochy
název území
funkční využití
1
2
3
4
5
6
Nová Karolina
Dolní oblast Vítkovice
Urxovy závody
Hrušov
Halda Hrabůvka
Trojické údolí
Jádrové území
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Volnočasové aktivity
Jádrové území
Tabulka 14:
Záměry na provedení změn v území (mapový podklad)
Zdroj
les
voda
hranice ORP Ostrava
hranice parcel
Jev číslo 38
Jev číslo 47
14
Výkres č. IV - Výkres problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (problémový výkres) 1 : 5 000 – zachycuje
a lokalizuje všechny problémy, které by měly být řešeny v územně plánovacích dokumentacích. Podrobnějí viz
kapitola 4.3
3.2 VÝVOJ A STAV ÚZEMÍ A JEJICH VYHODNOCENÍ
Následující kapitoly obsahují údaje o stavu a vývoji území, včetně jejich vyhodnocení.
3.2.1
Širší vztahy
Správní obvod ORP Ostravy leží na severovýchodním okraji České republiky, v Moravskoslezském kraji. Z hlediska
širších regionálních vztahů je správní obvod ORP Ostravy součástí hornoslezské kamenouhelné pánve, jejíž těžiště je
na území Polska.
ORP Ostrava se rozkládá v prostoru mezi Podbeskydskou pahorkatinou a Nízkým Jeseníkem, v prostoru Ostravské
pánve, která spolu s Moravskou bránou tvoří od pradávna významnou komunikační spojnici Moravy a Slezska, v
celoevropském pohledu pak Pobaltí se Středomořím. Od pravěku jí procházela Jantarová stezka, později jí byla vedena
jedna z prvních a nejdůležitějších železničních tratí Habsburské monarchie – Severní dráha císaře Ferdinanda –
spojující metropoli Vídeň s Haličí, po rekonstrukci (avšak v totožné trase) označovaná jako 2. tranzitní železniční
koridor, jenž je součástí VI. panevropského koridoru. Moravskou branou a Ostravskou pánví prochází také dálnice D1
a ve výhledu jí povede i průplav Dunaj-Odra-Labe.
3.2.1.1 Širší dopravní vazby města Ostravy
Moravská brána a návazně Ostravská pánev, v níž se ORP Ostrava rozkládá, vytvořila svou morfologií předpoklady
pro vedení nejen dálnice, ale též koridorové a vysokorychlostní tratě, průplavu, dálkové cyklistické trasy evropského
významu a i pro umístění mezinárodního letiště.
Dopravní význam obce je dán jeho polohou na větvi B VI. multimodálního dopravního koridoru (TEMMK),
sestávajícího z železničního a silničního spojení. Dálnice D1 je součástí transevropské magistrály (TEM) zajišťující
propojení severu Evropy přes střední Evropu na jih. Na polském území dálnice D1 navazuje na dálnici A1, kterou v
oblasti Katowic kříží dálnice A4, zajišťující vazby východ - západ. Dálniční trasy D1, A1 a A4 tak společně vytváří
"dálniční kříž" regionu Horního Slezska. Město je napojeno na síť silnic I. třídy, propojující významná města ostravské
aglomerace a sousední regiony.
Páteř železniční dopravy na území ORP Ostrava tvoří celostátní koridorová trať ČD 270, jež byla zařazena do
evropského železničního systému na území ČR a další dvě železniční tratě ČD 321 a ČD 323.
Letecká doprava je zajištěna mezinárodním letištěm Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově, poskytující vnitrostátní a
mezinárodní přepravu.
Záměr napojení města na mezinárodní síť vodní dopravy je představován koridorem průplavního spojení Dunaj-OdraLabe.
3.2.1.2 Širší vazby technické infrastruktury
Voda a kanalizace
Zdroje vody
Zásobování ORP Ostrava pitnou vodou je zajišťováno systémem Ostravského oblastního vodovodu. Hlavní zdroje
Ostravského oblastního vodovodu tvoří vodní nádrže Šance, Kružberk a Slezská Harta. Zdroje povrchové pitné vody
nebude nutno v časovém horizontu 20 let doplňovat.
Zdroje průmyslové vody jsou řeky Odra, Ostravice, Opava a vodní nádrž Žermanice.
Kapacita těchto zdrojů je v současné době dostačující, nenavrhuje se jejich posílení.
Páteřní řady pitné vody
Tvoří je čtyři přivaděče pitné vody DN 800 - 1600, dopravující vodu z úpravny vody Podhradí do vodojemů Krásné
Pole, Stará Bělá a Krmelín.
Kanalizace a čištění odpadních vod
Území statutárního města Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem do Ústřední čistírny
odpadních vod v Ostravě Přívoze, kde jsou čištěny splaškové, dešťové i průmyslové odpadní vody. Ústřední čistírna
odpadních vod slouží pro území Moravské Ostravy, Slezské Ostravy, Muglinova, Přívozu, Vítkovic, Mariánských Hor,
Zábřehu, Hrabové, Výškovic, Dubiny, Hošťálkovic, Lhotky, Martinova, Poruby, Pustkovce, Plesné, Třebovic, Svinova
a rovněž pro části Vratimova, Klimkovic a Vřesiny.
Koridory nadmístního významu:
PZ2 – VVTL plynovod DN 700, PN63 Příbor (Libhošť) – Děhylov
Koridor pro zdvojeni VVTL plynovodu DN 700, PN63 začina v arealu nově navrhovane kompresorove stanice
Libhošť (viz PZ12) a v celem useku až do Děhylova respektuje trasu stavajiciho VVTL plynovodu. Koridor směřuje
nejprve severnim směrem, obchazi obce Bartošovice a Studenku. Na uzemi Bilova se lomi k vychodu, podchazi silnici
15
II/464 a za přechodem silnice III/46416 na uzemi Bravantic se vraci do severniho směru. Po zemědělske půdě a
častečně lesnim porostem obchazi obce Olbramice, Zbyslavice a Dolni Lhotu. Po přechodu silnice I/11 na uzemi Velke
Polomi se prudce lomi k vychodu k arealu kompresorove stanice Děhylov.
PZ10 - koridor propojovacího plynovodu VVTL DN 500 Děhylov - Hať - státní
hranice ČR / Polsko
Navrhovany koridor ma počatek v arealu kompresorove stanice Děhylov, mezi Děhylovem a Kozmicemi a pokračuje v
souběhu se stavajicim VTL plynovodem DN 500 Děhylov – Kozmice směrem k silnici I/56. Za přechodem silnice I/56
v Kozmicich koridor opoušti společnou trasu a lomi se vychodnim směrem k samotě Vařešinky. Dale pokračuje na
severovychod, obchazi zapadně obce Darkovice a Darkovičky a od obce Hať je veden severnim směrem až ke statni
hranici.
Elektrická energie
Zdroje elektrické energie
Nejvýznamnější elektrárnou, která dodává elektřinu pro území ORP Ostrava, je elektrárna Dětmarovice, která je
největší elektrárnou na Moravě. Na území města vyrábí elektřinu elektrárna Třebovice a další energetické zdroje v
nejvýznamnějších výrobních komplexech (Vítkovice, ArcelorMittal Ostrava).
Vedení elektrické energie
Zásobování elektrickou energií je v ORP Ostrava zajištěno ze soustavy VVN 110 kV, která zajišťuje přenos el. výkonu
z uzlových bodů nadřazené přenosové soustavy VVN 220 kV a ZVN 400 kV a z elektráren, do napájecích bodů
(transformační stanice VVN/VN). Důležitými uzly nadřazené soustavy VVN jsou rozvodny Dětmarovice, Nošovice,
Albrechtice, Lískovec, Vratimov a Třebovice.
Novým důležitým uzlem nadřazené soustavy je trafostanice Kletné 400/110 kV v k.ú. Hladké Životice, která posílí
přenos elektrického výkonu do Ostravy rekonstruovanými vedeními 110 kV. Ve východní části Ostravy vymezuje
ZÚR MSK koridor pro vedení přenosové soustavy ZVN 400kV z rozvodny Dětmarovice do rozvodny Nošovice.
Zásobování plynem
Zásobování plynem je zajištěno z tranzitního plynovodu VVTL/VTL (Štramberk, Děhylov) přes jednotlivé regulační
stanice. Z těchto regulačních stanic je na území ORP Ostravy přiváděno několik VTL přívodů DN 300 – 500.
Teplárenské zdroje soustavy centrálního zásobování teplem na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice,
Teplárna Přívoz, Výtopna Mariánské Hory (ve studené rezervě), Teplárna ArcelorMittal Ostrava a ČEZ - Energetické
služby, s.r.o. ve Vítkovicích a mobilní kotelna Korýtko.
Mimo území Ostravy dodává teplo společnost Teplo Vratimov, s.r.o., která využívá odpadní teplo z areálu
ArcelorMittal Ostrava a zásobuje teplem město Vratimov.
3.2.1.3 Širší vazby ÚSES
ZÚR MSK vymezují na území ORP Ostrava plochy a koridory nadregionální a regionální úrovně.
a) Nadregionální ÚSES
Biocentra
Označení
91 Černý les
92 Oderská niva
Biokoridory
Označení
K 96
K 96
K 98
K 99
K 100
K 100
K 101
K 101
Cílové ekosystémy
mezofilní bučinné, mezofilní hájové a nivní
Nivní, vodní a luční
Typ osy
N
V
MH
MH(MB)
V
N
V
N
nivní
mezofilní hájové
mezofilní hájové
mezofilní hájové, příp. mezofilní bučinné
vodní
nivní
vodní
nivní
b) Regionální ÚSES
Biocentra
Označení
126 Haviřovska
nivni, vodni
16
148 Koblovská a Vrbická niva
134 Hornik
101 Bělský Palesek
161 Lipina u Oprechtic
237 U Bravantic
241 U Haviřovskeho rondelu
243 U Chabičova
276 Zaryje
125 Gurňák
129 Heřmanice-Záblatí
Biokoridory
Označení
588
545
554
584
590
592
603
617
3.2.2
nivní, vodní
mezofilni bučinne
mezofilní hájové, hygrofilní lesní
mezofilní hájové, mezofilní bučinné
mezofilni hajove
nivni, vodni
mezofilni hajove, hygrofilni lesni
mezofilni hajove, mezofilni bučinne
mezofilní hájové, nivní, vodní
hydrofilni, hygrofilni, mezofilni hajove
mezofilni hajove, hygrofilni, hydrofilni
nivni, vodni
hydrofilni, hygrofilni, mezofilni hajove
mezofilni hajove, mezofilni bučinne
mezofilni bučinne
mezofilni hajove, mezofilni bučinne, hygrofilni
Základní charakteristika území – obsahuje jey (1, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43)
Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Ostrava. Řešené území zahrnuje městské
obvody:
Tabulka 15:
Městské obvody
Městský obvod
Rozloha (ha)
Počet obyvatel (stav k 1.1.2012)
Hošťálkovice
Hrabová
Krásné Pole
Lhotka
Mariánské Hory a Hulváky
Martinov
Michálkovice
Moravská Ostrava a Přívoz
Nová Bělá
Nová Ves
Ostrava-Jih
Petřkovice
Plesná
Polanka nad Odrou
Poruba
Proskovice
Pustkovec
Radvanice a Bartovice
Slezská Ostrava
Stará Bělá
Svinov
Třebovice
Vítkovice
Celkem
529,51
921,02
658,8
213,65
735,33
402,7
289,15
1 324,44
717,58
306,7
1 631,51
390,36
484,25
1 725,00
1 317,89
342,7
107,16
1 666,00
4 174,26
1 393,47
1 162,33
282,08
647,46
21 423,34
1 595
3 770
2 561
1 243
12 656
1 131
3 194
40 559
1 812
718
110 398
3 029
1 378
4 832
68 478
1 217
1 232
6 739
21 424
3 847
4 468
1 859
7 988
306 128
Tabulka 16:
Obec
města:
Rozloha (ha)
Klimkovice,
Šenov
Vratimov
1 463
1 663
1 414
Tabulka 17:
4 261
6 022
6 953
Obce
17
Obec
Rozloha (ha)
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota,
Olbramice
Stará Ves nad Ondřejnicí
Václavovice
Velká Polom
Vřesina
Zbyslavice
411
536
484
539
1 880
567
1 166
865
740
520
1 411
753
648
2 666
1 843
1 953
2 767
617
JEV 1. ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ
Podklady:
Úřad územního plánování
schválená územně plánovací dokumentace (ÚPD) včetně schválených změn
Hranice zastavěného území je v rámci ORP Ostravy vymezena u některých obcí nově podle § 58 stavebního zákona
(zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) v rámci nově
pořizovaných územně plánovacích dokumentací, nebo samostatným vymezením zastavěného území. U obcí, kde
nebylo zahájeno pořizování nového územního plánu, nebo neproběhlo vymezení postupem podle § 58 dle stavebního
zákona, je hranice zastavěného území převzata z platných územně plánovacích dokumentací ve znění posledních změn.
Statutární město Ostrava
Územní plán schválen dne 5.10.1994 usnesením č.778/M Zastupitelstva města Ostravy
Obec Čavisov
Územní plán vydán dne 4.4.2012 usnesením č. X/114 Zastupitelstva obce Čavisov.
Obec Dolní Lhota
Územní plán vydán dne 29.6.2011 usnesením č. 69/5 Zastupitelstva obce Dolní Lhota.
Obec Horní Lhota
Územní plán schválen dne 18.6.1999 Obecním zastupitelstvem obce Horní Lhota
Město Klimkovice
Územní plán schválen dne 18.4.2001 usnesením č. 103.1 Zastupitelstva města Klimkovic.
Obec Olbramice
Územní plán schválen dne 8.10.2002 na 23. zasedání Zastupitelstva obce Olbramice.
Obec Stará Ves nad Ondřejnicí
Obec má vymezeno zastavěné území, vydáno dne 23.11.2007 radou obce.
Město Šenov
Územní plán schválen dne 5.12.1996 usnesením Zastupitelstva obce Šenov.
Obec Václavovice u FM
Obec má vymezeno zastavěné území, vydáno dne 12.11.2007 radou obce.
Obec Velká Polom
Územní plán vydán dne 5.3.2012 usnesením č. 26/7 Zastupitelstva obce Velká Polom.
Město Vratimov
Územní plán byl vydán dne 23.4.2012 Zastupitelstvem města Vratimova.
Obec Vřesina
Územní plán schválen dne 29.6.1998 Zastupitelstvem obce Vřesina
Obec Zbyslavice
Územní plán schválen dne 14.10.1998 usnesením Zastupitelstva obce Zbyslavice.
18
3.2.2.1 Aktuální stav krajiny, vegetační kryt
Charakter krajiny je předurčen geologickým podložím, od kterého se odvíjí reliéf krajiny. Ten spolu s vegetací a
vodstvem určuje základní charakter krajiny. Tento základní charakter krajiny zásadním způsobem ovlivňuje možnosti
využívání krajiny člověkem.
Druhová diverzita bioty je vázána na diverzitu přírodních podmínek. Řešené území je mozaikou přirozených,
pozměněných a umělých společenstev, vyznačujících se různě vysokou diverzitou bioty. Obecně nejbohatšími systémy
jsou vodní a lužní ekosystémy v CHKO Poodří, dále pak následují lesní ekosystémy listnatých a smíšených lesů
v oblasti Krásného Pole, Plesné, Bartovic a Heřmanic. Zcela specifické složení bioty přináší ekosystémy starých hald a
odvalů ve Slezské Ostravě a Hrušově.
Dle Neuhauslové náleží řešené území do subprovincie Vněkarpatských sníženin, oddělující subprovincii KrkonošskoJesenickou a Vnější Západní Karpaty. Severozápadní část území náleží k subprovincii Krkonošsko-Jesenické.
Potenciální vegetace Vněkarpatské sníženiny (Ostravská pánev + Moravská brána) je řazena mezi jilmové doubravy
(Querco-Ulmetum) s dominujícím dubem letním a jasanem, doprovázeným jilmem, javorem babykou a v sušší
variantě lípou a habrem.
Měkký luh na kontaktu s vodními toky tvoří vrby a topol černý, spolu s olší.
Nižší polohy na kontaktu s pahorkatinou Jesenického a Beskydského podhůří zaujímají stanoviště podmáčených
dubových bučin, kde převládá dub s bukem (olší), v doprovodu osiky, břízy, lípy a habru, méně již jasanu. Vyšší
polohy pak osídluje společenstvo s dominujícím bukem (místy dubem letním), habrem, břízou, jedlí.
Z hlediska geobiocenologického zařazení náleží území k bioregionům Ostravská pánev, Moravská brána, Nízký
Jeseník.
Převládajícími společenstvy v nížinách luhy (měkký a tvrdý luh), v plochých územích říčních vyšších teras dubové
bučiny s lípou a habrem, na vyšších svazích a temenech předhůří dubové bučiny a květnaté bučiny s příměsí lípy,
jedle, na živnějších substrátech s javorem a jasanem, na kyselých s dubem zimním, břízou, jeřábem.
Území je řazeno do 3.- 4. vegetačního stupně, převládají společenstva:
3B3-4
dubové bučiny typické
3-4BC4
javorové doubravy
3-4BC4-5
jasanové olšiny
3-4B3-4
bučiny typické, dubové bučiny doprovázená společenstvy
3-4 B3
bučiny typické
3-4AB3
kyselé dubové bučiny
Reprezentativními společenstvy jsou dubové bučiny (pahorkatina) a jasanové olšiny (údolí velkých řek), dále
společenstva potočního luhu. Za unikátní jsou považována společenstva skalních výchozů (Petřkovice) a ostrůvkovitá
společenstva kyselých bučin na břidlicích (Plesná, Krásné Pole). Z hlediska entropicky podmíněných společenstev
vyšší ekologické hodnoty jsou mezi unikátní ekosystémy začleněny druhově bohaté luční porosty vlhkých a
mezofilních luk.
Územím s největší hustotou zástavby jsou bezesporu městské části Moravská Ostrava a Přívoz, Vítkovice, Mariánské
Hory a Hulváky, Ostrava – Jih a zčásti Slezská Ostrava. Převládá městský charakter zástavby s malým podílem zeleně.
Zastoupení přirozených ekosystémů je zde minimální, ve větší míře se vyskytují antropogenní útvary s různým
stupněm sukcese (samovolný proces osídlování vegetací). Zelené plochy představují plochy parků a plochy většinou
neudržovaných ruderalizovaných stanovišť v okolí industriálních komplexů.
Periferní menší sídla původně venkovského charakteru získávají podobu městských satelitů s rodinnou zástavbou.
Původní sídla se velmi lišila hustotou i typem rodinné zástavby:
– Heřmanice, Bartovice, Hrušov, Muglinov, Michálkovice, Radvanice jsou charakteristické menším jádrem s
navazující rozvolněnou rodinnou zástavbou, je zde velký podíl zahrad, rozptýlené zeleně přirozeného
charakteru a lesů.
– Plesná, Martinov, Krásné Pole, Proskovice, Stará a Nová Bělá, Hošťálkovice, Lhotka, Koblov jsou typické
sevřenou venkovskou zástavbou s navazující záhumenní strukturou polností a lesů, zeleň sídla je zastoupena
zahradami, větší celky jsou situovány mimo sídlo.
Pro vymezování a návrh ÚSES jsou v zájmovém území rozdílné podmínky, dané z velké části historicky podmíněným
obrazem a strukturou jednotlivých částí města.
Území Slezské části města s rozptýlenější zástavbou a lesními celky (Bartovice, Heřmanice, Michálkovice) je pro
vymezení ÚSES relativně méně kolizní, než území s menšími koncentrovanými sídly, které svou zastavěnou částí
často neumožňují průchod prvku ÚSES a zásadním způsobem přerušují přirozenou průchodnost krajiny.
19
3.2.2.2 Ekologická stabilita krajiny
Ekologická stabilita území se vyjadřuje tzv. koeficientem ekologické stability (KES).
Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních
krajinotvorných prvků v řešeném území podle vzorce :
LP +VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi
stabilní ekosystémy
KES = -------------------------------------------- = --------------------------OP + AP + Ch
nestabilní ekosystémy
Tabulka 18:
stabilní prvky
LP – lesní půda
VP – vodní plochy a tok
TTP – trvalý travní porost
Pa – pastviny
Mo– mokřady
Sa – sady
Vi – vinice
Stabilita krajinotvorných prvků
nestabilní prvky
OP – orná půda
AP – antropogenizované plochy
Ch – chmelnice
Metoda výpočtu KES je založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku do skupiny stabilní nebo
nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků.
Tabulka 19:
Hodnoty koeficientu ekologické stability
Hodnota KES
Charakteristika
KES < 0,10
0,10 < KES < 0,30
0,30 < KES < 1,00
1,0 < KES < 3,00
KES > 3,00
Území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a
trvale nahrazovány technickými zásahy
Území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické
funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy
Území intenzívně využívané, zjm. zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů
v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové
eneregie
Vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními
strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energo-materiálových vkladů
Přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou
intenzitou využívání krajiny člověkem
Zdroj: webové stránky Českého statistického úřadu http://www.czso.cz.
Koeficient ekologické stability je roven 0,55, což znamená, že se jedná o území intenzívně využívané, oslabení
autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady
dodatkové eneregie.
Tabulka 20:
Obec
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
SO ORP Ostrava
Koeficienty ekologické stability (KES) v obcích SO ORP Ostrava
Koeficient ekologické stability
2000
2008
2010
1,33
0,95
1,05
0,27
0,38
0,43
0,70
1,04
1,08
0,65
0,86
0,71
1,29
0,52
1,42
0,96
1,12
0,27
0,38
0,44
0,76
1,15
1,20
0,67
0,90
0,71
1,34
0,55
20
1,42
0,96
1,12
0,26
0,38
0,45
0,76
1,15
1,21
0,67
0,90
0,70
1,34
0,55
Obrázek 1
Koeficient ekologické stability v SO ORP Ostrava
3.2.2.3 Geologické a geomorfologické poměry
Převážná část ORP Ostrava leží v Ostravské pánvi, kterou tvoří sníženina mezi Karpatskou a Hercynskou soustavou.
Mezi vodotečemi Odra, Ostravice a Lučina se zvedají plošiny říčních teras o průměrné nadmořské výšce 230-240 m n.
m, široké nivy řek leží ve výšce 209 – 220 m n. m.
Na levé straně údolí řeky Odry se zvedá členitá pahorkatina, na jejíž hranici s údolím Odry probíhá hranice
pevninského zalednění se stopami periglaciální modelace. Pahorkatina zasahuje na k. ú. Koblov, Lhotka,
Hošťálkovice, Poruba, Krásné Pole, Stará a Nová Plesná a obce Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Klimkovice,
Olbramice, Velká Polom, Vřesina, Zbyslavice.
Pravá strana údolí Odry je charakteristická prudkými svahy s navazujícími mírnými oblými hřbety. Tato část území
náleží k pahorkatině Beskydského podhůří a zasahuje na k. ú. Proskovice, Stará Bělá, Ostrava – Jih (Výškovice).
Geologicky patří řešené území ke dvěma soustavám – Karpatské (na východ od Odry) a Hercynské (na západ od
Odry). Hranicí je široké údolí řeky Odry, které je budováno fluviálními písčitohlinitými holocénními sedimenty. Tyto
jsou rozšířeny i podél řeky Ostravice, Opavy a Lučiny a dále vybíhají podél drobnějších toků hluboko mezi bloky
sprašových hlín na jihovýchodě území a hradeckého souvrství na severozápadě.
Největší část území pokrývají pleistocénní sprašové hlíny, pahorkatina Jesenického předhůří je pak budována výrazně
odlišným hradeckým souvrstvím, tvořeným vrstvami drob, prachovců a břidlic.
V prostoru Ostravské pánve a Moravské brány se až po hranici s pahorkatinou vyskytují sedimenty kontinentálního
zalednění v podobě glaciflufiálních písků a štěrků na svazích údolnic drobných toků.
3.2.2.4 Klimatické poměry
Klimaticky náleží řešené území do mírně teplé oblasti MT 10.
Průměrná roční teplota:
8°C
Průměrné roční srážky:
769 mm
Průměrná relativní vlhkost vzduchu
75 %
Průběh atmosférických teplot ovlivňuje reliéf a koncentrace průmyslu s hustotou zástavby. Způsobují zvýšení
průměrné roční teploty o 1 - 2 °C, než by odpovídalo příslušné nadmořské výšce. V zimě často dochází k tepelným
inverzím s výskytem mlh.
Abnormální množství srážek v oblasti Beskyd ovlivňuje jejich množství i na Ostravsku – dle koeficientu vláhové
jistoty je Ostravsko řazeno mezi velmi vlhká území.
21
Během roku převládá vlhké proudění vzduchu ze západu (38,2 %). Otevřenost krajiny k S a SV se projevuje zvýšením
počtu chladných zimních a jarních dnů vlivem proudění studeného a vlhkého vzduchu ze Severního moře.
3.2.2.5 Hydrologické poměry
Páteří hydrologického systému Ostravska je řeka Odra se svými velkými přítoky Ostravicí, Opavou a Lučinou.
Z hlediska vodní bilance je Ostravská pánev vodním uzlem.
Řeka Odra je v oblasti CHKO Poodří přirozeně meandrujícím tokem v široké nivě s loukami, rozptýlenou zelení a
lužními lesy. V úseku mezi CHKO Poodří a hranicí území v Koblově je tokem s upraveným korytem a
protipovodňovými hrázemi na obou březích. Na některých úsecích toku se zachovala slepá ramena (Ostrava – Jih,
Petřkovice, Hrušov). Spád toku je malý, má charakter nížinné řeky.
Doprovodné porosty na březích v regulovaném úseku výrazně chybí.
Ostravice přitéká od jihovýchodu z Beskyd, je tokem s větším spádem, který umožňuje vznik drobných peřejí a větší
diferenciaci dna koryta. Spád je vyrovnáván několika jezy. Doprovodné porosty jsou v úseku Hrabové vyvinuty
uspokojivě, při průtoku Kunčicemi a Vítkovicemi jsou velmi mezernaté, v centru města chybějí úplně.
Řeka Opava přitéká ze severu a po krátkém průtoku Martinovem se vlévá do Odry. Přináší velké množství vody, tok je
regulován do velkých oblouků v široké nivě, hluboce se zařezávající do pahorkatiny (Hošťálkovice). Spád toku je
malý, doprovodné porosty jsou místy dostačující.
Menším pravobřežním přítokem Ostravice je Lučina, přitékající od východu (Havířov, Šenov). Přestože protéká
industrializovaným územím Kunčic, zachovala si přirozený charakter meandrujícího toku, v některých úsecích
s vyspělými a velmi hodnotnými břehovými porosty. Spád řeky je mírný a v korytě je kompenzován nízkými prahy.
Hlavní toky doplňuje síť drobných přítoků, často s přirozeným charakterem – Porubka, Plesenský potok. Černý potok
je upravenou vodotečí, avšak s rozvinutými břehovými porosty. Jejich přítoky jsou často drobné toky s vysokou
energií toku, dobrou samočisticí schopností a kvalitními břehovými porosty. Mnohé z nich jsou po průtoku obcí velmi
znečištěny splaškovými vodami a odpadem.
K hydrologickému systému Ostravska nedílně patří rybniční soustavy, napájené vodou z větších vodotečí. Za
nejkvalitnější lze považovat rybníky v Poodří, Heřmanický rybník, dále rybníky v Polance, Porubě a drobnější
soustavy v Bartovickém lese.
Svébytným vodním systémem jsou vytěžená štěrkoviště v nivě Odry v Koblově. Velké vodní plochy jsou částečně
rekreačně využívány, menší plochy jsou převážně ponechány přirozenému vývoji. Vznikl tak velmi hodnotný vodní a
lužní komplex, navázaný na řeku Odru.
3.2.2.6 Zemědělská půda
JEV 41. BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA
Podklady:
Ministerstvo zemědělství, Ústřední pozemkový úřad Praha
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
Pedologické poměry se odvíjí od geologického složení a hydrologických podmínek (výskyt vysoké spodní vody,
zaplavování).
Z hlediska výskytu podobných typů půd lze na území charakterizovat a lokalizovat tři hlavní soubory půd:
• oglejené hnědozemě a oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké, bez skeletu nebo středně
skeletovité, špatně propustné, náchylné k zamokření (výskyt na rozsáhlých plochách na Slezské Ostravě,
Koblově, Hošťálkovicích, Polance, Porubě a na jihu St. a N. Bělé, Hrabové, Proskovicích),
• nivní půdy a nivní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, zamokřené (výskyt kolem
velkých řek – Odra, Ostravice, Opava, Lučina, ale i v údolnicích ostatních toků – Porubka, Plevenský potok),
• illimerizované půdy a hnědozemě na sprašových hlínách, středně těžké, mělčí, středně skeletovité a hnědé
půdy s kyselou reakcí na břidlicích, středně těžké, obvykle štěrkovité (výskyt na plochých vrcholech a
svazích v pahorkatině Nízkého Jeseníku( Plesná, Krásné Pole, Koblov, Hošťálkovice, i předhůří Beskyd –
ostrůvkovitě St. Bělá a Proskovice).
Celkově v řešeném území převažují půdy středně živné, dobře zásobené vodou, středně hluboké až hluboké, mělčí a
lehčí půdy se vyskytují v malém měřítku.
Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně
ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje:
22
1. místo
2. a 3. místo
4. místo
5. místo
klimatický region
hlavní půdní jednotka - syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem,
subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a
vláhového režimu v půdě
kód kombinace sklonitosti a expozice
kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy
Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I - V) dle
Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze
zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona
ČNR č. 110/1993 Sb.. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů
při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb.
Do I. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen výjimečně odnímatelné, a vzhledem k územnímu
plánování jen výjimečně zastavitelné.
Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a vzhledem k územnímu
plánování jen podmíněně zastavitelné.
Do III. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně průměrnou produkční schopností v rámci příslušného
klimatického regionu.
Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny pozemky s převážně podprůměrnou kvalitou, s jen omezenou ochranou, využitelné
pro výstavbu.
Do V. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze předpokládat efektivnější
nezemědělské využití.
Půdy zařazené do prvních dvou tříd ochrany a investice do půdy jsou znázorněny ve výkresech limitů a hodnot území.
Snahou je zachování zemědělské půdy a zabránění jejímu úbytku.
Podíl zemědělské půdy na území správního obvodu Ostrava zabrané pro výstavbu rodinných domů, tvoří v celkovém
množství trvale odňaté půdy menšinu, přestože jsou tyto zábory nejčastější. Většinou se jedná o zábor zemědělské
půdy pro výstavbu obchodních areálů, průmyslovou či dopravní výstavbu.
Tabulka 21:
Obec
Plochy tříd ochrany podle obcí v ORP Ostrava
Bonitovaná půdně ekologická jednotka
Výměr
Neurč. Neurč
a obce
(ha)
. (%)
(ha)
Čavisov
405,7
Dolní Lhota
535,2
Horní Lhota
481,0
Klimkovice 1473,5
Olbramice
537,0
Ostrava
21424,9
Stará Ves
1884,1
n.Ondřejnicí
Šenov
1665,1
Václavovice
570,5
Velká
1170,0
Polom
Vratimov
1407,7
Vřesina
863,5
Zbyslavice
741,3
ORP
33160,0
Celkem
1.
(ha)
1.
(%)
2.
(ha)
2.
(%)
3.
(ha)
3.
(%)
4.
(ha)
4.
(%)
5.
(ha)
5. (%)
10,7 42,6
6,3 38,9
6,5 75,9
7,2 39,6
3,2 10,1
6,8 2065
10,5
7,3
15,8
2,7
1,9
9,6
208,8
188,2
177,4
124,5
91,3
4071,7
51,4
35,2
36,9
8,5
17,0
19,0
23,3
0,00
0,00
383,7
129,0
7123,8
5,74
0,00
0,00
26,04
24,03
33,25
77,2
150,0
156,3
734,4
231,8
5146,5
19,0
28,0
32,5
49,8
43,2
24,0
9,8
124,6
39,2
81,2
57,0
1555
2,4
23,2
8,2
5,5
10,6
7,3
43,7
33,5
31,1
106
17,2
1443
300,0
15,9
480,7
25,51
841,4
44,7
172,5
9,2
52,9
2,8
29,0
1,5
497,5
204,6
29,9
35,9
306,5
88,1
18,41
15,45
631,3
86,4
37,9
15,1
99,4
149,6
5,9
26,2
93,6
39,9
5,6
7,0
31,5
0,1
1,9
0,0
502,5
42,9
44,7
3,82
157,4
13,5
178,1
15,2
23,7
2,0 260,0
22,2
372,4
227,6
288,3
26,5
26,4
38,9
454,2
15,4
0,7
32,27
1,79
0,10
492,6
123,6
114,1
35,0
14,3
15,4
23,0
140,5
103,4
1,6
16,2
13,9
49,1
92,4
18,3
3,5 13,4
10,7 264,1
2,5 213,9
0,9
30,6
28,8
7254,6
21,9
9050,2
27,29
8942,9
26,9
8,2
2044
Tabulka 22:
2010
2733
6,2
3085
9,3
Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Ostrava v období 2000 –
Obec
Rozloha [ha]
2000
2010
Podíl z celku [%]
2000
2010
Změna
Absolutní [ha]
Relativní [%]
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
149,6
222,5
190,7
972,7
350,3
5511,4
911,4
37
41,5
39,4
66,4
65
25,7
48,5
0
0
-0,2
-17
-36,6
-337,8
-2,7
0
0
-0,1
-1,7
-10,5
-6,1
-0,3
149,6
222,5
190,5
955,7
313,7
5173,6
908,7
23
36,4
41,5
39,3
65,3
58,3
24,2
48,4
Obec
Rozloha [ha]
2000
2010
Podíl z celku [%]
2000
2010
Změna
Absolutní [ha]
Relativní [%]
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
SO ORP Ostrava
480,8
212,2
613,9
521,4
408,5
276,4
10821,6
28,9
37,4
52,7
36,8
47,2
37,3
32,6
-7,6
-8,4
-1,1
-10,5
-1,8
-0,4
-424
-1,6
-4
-0,2
-2
-0,4
-0,1
-3,9
473,3
203,8
612,8
510,9
406,7
276
10397,5
28,5
35,9
52,6
36,1
47
37,3
31,4
JEV 42. HRANICE BIOCHOR
Podklady: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha (AOPK ČR)
Biochory jsou biogeografické jednotky s určitým uspořádáním typologických jednotek nižšího řádu, především skupin
typů geobiocénů. Jednotlivé biochory jsou označeny kódem, který popisuje vegetační stupeň, kategorii georeliéfu,
půdní substrát a jeho vlhkost.
Řešené území spadá do těchto bioregionů:
- nízkojesenický (1.54)
- ostravský A (2.3a)
- ostravský B (2.3b)
- ostravský C (2.3c)
- pooderský (2.4)
- podbeskydský (3.5)
Tabulka 23:
kód typu
biochory
3BM
3BE
4Nk
3AM
3Ro
3RE
3Lh
3BN
4BE
3Nh
3BC
4UM
4BM
3SM
4Do
3UM
3PK
4Nh
Typy biochor v řešeném území
Typy biochor v řešeném území
vegetační stupeň
Erodované plošiny na drobách
Erodované plošiny na spraších
Kamenité nivy
Antropogenní reliéf převážně na drobách
Vlhké plošiny na kyselých horninách
Plošiny na spraších v suché oblasti
Široké hlinité nivy
Erodované plošiny na zahlíněných píscích
Erodované plošiny na spraších
Užší hlinité nivy
Erodované plošiny na slinitém flyši
Výrazná údolí v drobách
Erodované plošiny na drobách
Svahy na drobách
Podmáčené sníženiny na kyselých horninách
Výrazná údolí v drobách
Pahorkytiny na kyselém pískovcovém flyši
Hlinité nivy
3
3
4
3
3
3
3
3
4
3
3
4
4
3
4
3
3
4
JEV 43. INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI
Podklady: Povodí Odry, s.p.
Z investic do půdy za účelem zlepšení úrodnosti se v řešeném území ORP Ostrava vyskytují jen meliorace =
odvodnění. Jedná se o velkoplošné i lokální odvodňovací akce. V řešeném území ORP jsou zakresleny odvodněné
plochy.
Níže jsou uvedeny katastrální území statutárního města Ostravy a dalších částech ORP Ostrava, kde se vyskytují
odvodněné zemědělské pozemky.
24
- k.ú. Antošovice
- k.ú. Lhotka u Ostravy
- k.ú. Martinov ve Slezsku
- k.ú. Poruba
- k.ú. Poruba – sever
- k.ú. Stará Plesná
-
k.ú. Svinov
k.ú. Polanka nad Odrou
k.ú. Proskovice
k.ú. Stará Bělá
k.ú. Nová Bělá
k.ú. Hrabová
na ostatních katastrálních územích města Ostravy se odvodněné zemědělské pozemky nevyskytují.
Obec Čavisov
Na území obce se vyskytují odvodněné zemědělské pozemky.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se vyskytují odvodněné zemědělské pozemky.
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice u Frýdku – Místku
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.2.7 Lesy
Celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa na území ORP Ostrava činí 5381,7ha. Tato plocha zaujímá
16,2% z celkové rozlohy města.
Z hlediska imisního zatížení lesů na území ORP Ostrava se řadí větší část lesních porostů do pásem ohrožení B a C,
přičemž z jednotlivých stupňů poškození lesních porostů A až D jsou A a B nejvyššími pásmy ohrožení. Do pásma
ohrožení B spadají lesní porosty nacházející se na severovýchodě, východě a jihovýchodě města.
Na kvalitu lesů mají vliv i další faktory, jako například kalamitní výskyt škůdců nebo nepříznivé klimatické výkyvy.
Nadále se vyskytují houbové choroby (václavka, tracheomykóza). V posledních letech navíc vzrostl vliv abiotických
faktorů, např. výskyt silných větrů v kombinaci s nahodilou těžbou lesa způsobuje velké problémy.
V důsledku těžby se snižuje výměra smrkových porostů, takže dochází k pozvolnému snižování poškození těchto
porostů kůrovci. Porostní směsi, kterými jsou osazovány vzniklé holiny obsahují především listnaté dřeviny. Zlepšuje
se druhová skladba obnovovaných lesních porostů a je snaha o její přiblížení přirozené druhové skladbě, jež odpovídá
stanovištním podmínkám této oblasti.
25
Tabulka 24:
2010
Rozloha lesní půdy a její změna v obcích SO ORP Ostrava v období 2000 –
Obec
Rozloha [ha]
2000
2010
Podíl z celku [%]
2000
2010
Změna
Absolutní [ha]
Relativní [%]
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
SO ORP Ostrava
186,1
179
177,5
101,1
96,7
2384,7
296,3
430,2
204
339,7
355,9
217,9
292,4
5261,5
46,1
33,4
36,7
6,9
17,9
11,1
15,8
25,9
36
29,1
25,2
25,2
39,5
15,9
7
0,2
0,1
14,1
7,1
85,8
0
-0,1
0,7
0
5,9
-0,6
0,2
120,3
3,8
0,1
0
13,9
7,3
3,6
0
0
0,4
0
1,7
-0,3
0,1
2,3
Obrázek 2
193,1
179,2
177,6
115,1
103,7
2470,5
296,3
430,1
204,7
339,7
361,8
217,3
292,6
5381,7
47
33,4
36,7
7,9
19,3
11,5
15,8
25,9
36,1
29,1
25,6
25,1
39,5
16,2
Mapa kategorií Lesa na území ORP Ostrava
JEV 37. LESY OCHRANNÉ
Podklady:
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odb. životního prostředí - z podkladů Ústavu pro
hospodářskou úpravu lesů.
http://www.uhul.cz
Lesy ochranné - jedná se o lesy podle § 7 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů
(lesní zákon).
Do kategorie lesů ochranných se zařazují
a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované
náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.),
26
b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných
hřebenech,
c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni.
kategorie
porostní
plocha
subkategorie
[ha]
les ochranný
mimořádně nepříznivá stanoviště
vysokohorské lesy
lesy v klečovém lesním vegetačním stupni
celkem
195,00
0
0
195,00
zásoba
1000 [m3] b.k.
17,44
0
0
17,44
[m3] na
1 [ha]
97,62
0
0
97,62
Na území statutárního města se vyskytuje 195 ha ochranných lesů.
Obec Čavisov
Na území obce se lesy ochranné nenachází.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se lesy ochranné nenachází.
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 38. LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ
Podklady:
http://www.uhul.cz
Lesy zvláštního určení - jsou lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Jedná se
o lesy podle § 8 zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se v pásmu hygienické ochrany vodních
zdrojů v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, na území národních parků a
národních přírodních rezervací
27
Do kategorie lesů zvláštního určení lze zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí
nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním.
Jde o lesy:
a) prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách,
b) lázeňské,
c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí,
d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce,
e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou,
f) potřebné pro zachování biologické různorodosti,
g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích,
h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření
kategorie
subkategorie
les
zvláštního
určení
pásma ochrany vodních zdrojů I. stupně
ochranná pásma zdrojů léč. a min. vod
území nár. parků a nar. přírod. rezervací
1. zóny CHKO, přír. rezervace, přír. památky
lázeňské lesy
příměstské a rekreační lesy
lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce
lesy se zvýšenou funkcí ochrannou
lesy významné pro uchování biodiverzity
uznané obory a samostatné bažantnice
jiný veřejný zájem
celkem
porostní
plocha
[ha]
33,7
112,51
0
75,9
114,31
1 036,61
0
47,17
32,12
0
85,04
1 537,36
Na území statutárního města se vyskytuje 2045 ha lesů zvláštního určení.
Obec Čavisov
Na území obce se vyskytuje 78 ha lesů zvláštního určení.
Obec Dolní Lhota
Na území obce se lesy zvláštního určení nenachází.
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se vyskytuje 38 ha lesů zvláštního určení.
Obec Olbramice
Na území obce se vyskytuje 0,2 ha lesů zvláštního určení.
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
28
zásoba
1000 [m3] b.k.
9,08
32,2
0
24,11
15,89
191,13
0
7,78
10
0
20,62
310,81
[m3] na 1 [ha]
269,38
286,18
0
317,67
138,98
184,38
0
165
311,36
0
242,49
202,17
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
Na území obce se vyskytuje 354 m2 lesů zvláštního určení.
JEV 39. LESY HOSPODÁŘSKÉ
Podklady:
http://www.uhul.cz
Lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.
Na území statutárního města se vyskytuje 5950 ha lesů hospodářských.
Obec Čavisov
Na území obce se vyskytuje 115 ha lesů hospodářských.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se vyskytuje 58 ha lesů hospodářských.
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 40. VZDÁLENOST 50 m OD OKRAJE LESA
Podklady:
Mapový podklad
www.ostrava.cz
Rozhodnutí o umístění stavby a o využití území ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesních pozemků lze vydat jen se
souhlasem příslušného orgánu správy lesů (dle § 14, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákona o lesích). V případě výstavby v tomto území musí být stavby
umístěny co nejdále od porostních stěn lesa. Vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést
na svůj náklad nezbytné nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před
škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a
29
kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa po projednání s vlastníky lesa v rozsahu
stanoveném v rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 22 zákona o lesích.
3.2.2.8 Ostatní hodnotná zeleň
Parky, veřejná zeleň
Prvkem nezbytným pro fungování městského organismu jsou plochy veřejné zeleně, které v řešeném území nabývají
rozmanitých forem. Setkáme se s plochami s převažujícím estetickým významem, kdy zeleň vhodně doplňuje okolí
veřejných staveb, méně důležité jsou zde ostatní funkce, jako je např. rekreační. Ta naopak nabývá významu u větších
parkově upravených ploch se vzrostlými stromy, tyto plochy zeleně také velmi výrazně pozitivně ovlivňují mikroklima
(stín, vyšší vlhkost apod.).
Význam parkových ploch vzrůstá v horkých letních dnech, kontrast mezi rozpálenou plochou ulic a příjemným
prostředím parků ocení mnoho obyvatel i návštěvníků města.
Pro území statutárního města Ostravy byl zpracován Pasport zeleně k 1.6. 2008.
Na území města Ostravy činí rozloha sledovaných ploch zeleně1 702,48 ha.
V posledních letech došlo k významným rekonstrukcím veřejné zeleně na Fifejdách (regenerace sídlištní zeleně), v
Porubě (Hlavní třída a navazující lokality) a v Třebovicích (rekonstrukce parku). V současnosti vznikají nové plochy
veřejné zeleně v Hrabové kolem průmyslové zóny a v Pustkovci kolem Vědecko-technologického parku. Podle
Pasportu zeleně jsou na území města parky v rozloze 132,11 ha.
Rozloha parkově upravených ploch představuje 113,56 ha.
Plocha sídlištní zeleně zaujímá 499,39 ha.
U výše uvedených čísel se jedná o plochy zeleně, které jsou v majetku města Ostravy.
3.2.3
Ochrana přírody a krajiny – obsahuje jevy (17, 18, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36)
V této kapitole se zabýváme jednou z nejvýraznějších skupin limitů omezujících využití území – jevy a územími
chráněnými podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.
JEV 33. BIOSFÉRICKÁ REZERVACE UNESCO, GEOPARK UNESCO
Podklady:
Agentura ochrany přírody a krajiny Praha
http://drusop.nature.cz
Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází.
3.2.3.1 Zvláště chráněná území
Velkoplošná a maloplošná chráněná území
Z velkoplošných chráněných území zasahuje ORP Ostrava na jihu do Chráněné krajinné oblasti Poodří, zřízené za
účelem ochrany unikátní oderské nivy.
Oblast byla v roce 1993 zařazena k mokřadním územím Ramsarské konvence. Nejcennější lokality jsou chráněny
v maloplošných chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice), další se připravují k
vyhlášení. Území je místem výskytu řady ohrožených druhů především vodní a mokřadní květeny a zvířeny. Jsou to
například Kotvice plovoucí, nepukalka plovoucí, řečanečka menší, plavín štítnatý, mnoho druhů obojživelníků, více
než 300 druhů ptáků, vydra říční a mnoho dalších druhů živočichů. Na území ORP Ostrava leží také další přírodní
památky, jsou to PR Rezavka, PR Přemyšov, PP Turkov, NPP Landek, PR Štěpán, který zasahuje na území města jen
nepatrně, PP Porubský bludný balvan a PP Rovninské balvany.
30
Obrázek 3
Vymezení lokalit zvláště chráněných území na území SO ORP Ostrava
JEV 25. NÁRODNÍ PARK VČETNĚ ZÓN A OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
http://uap.nature.cz
JEV 26. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST VČETNĚ ZÓN
Podklady:
Chráněná krajinná oblast Poodří se nachází v Moravskoslezském kraji v severovýchodní části Moravské brány
mezi obcí Vražné nedaleko Oder a jižním okrajem města Ostravy. Plošná výměra činí 81,5 km2. Území tvoří zachovalá
údolní niva řeky Odry s pestrým mikroreliéfem. Poodří je typické a ojedinělé zachovalým vodním režimem s
každoročním zaplavováním rozsáhlých částí nivy. V národním měřítku je významné charakterem meandrujícího toku
Odry s navazujícími systémy mrtvých ramen a tůní, značným podílem trvalých travních porostů s hojnou rozptýlenou
zelení, lužními lesy a v neposlední řadě rozlehlými rybničními soustavami.
Oblast byla v roce 1993 zařazena k světově významným mokřadním územím Ramsarské konvence. Nejcennější
lokality jsou chráněny v maloplošných zvláště chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice
a další). Území je místem výskytu řady ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů.
Základní údaje:
Vyhlášení:
Rozloha:
1991
81,5 km2
31
Maloplošná zvláště
chráněná území v
CHKO:
NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Rákosina, PR Bažantula, PR Kotvice, PR Koryta,
PR Bartošovický luh, PR Bařiny, PP Pusté nivy, PP Meandry staré Odry
Jiné údaje:
Dále jsou v působnosti Správy CHKO Poodří tato maloplošná zvláště chráněná území: NPR
Kaluža, NPR Hůrka u Hranic, NPP Landek, NPP Odkryv v Kravařích, NPP Šipka a NPP
Zbrašovské aragonitové jeskyně.
Obec
Ostrava
Stará Ves nad
Ondřejnicí
ORP Celkem
Tabulka 25:
Výměra
obce (ha)
Zóny CHKO v SO ORP Ostrava
II.
III.
I.(ha) I. (%) II. (ha)
(%) (ha)
III.
(%)
IV.
(ha)
IV.
(%)
Celkem
(ha)
21424,97
265,32
1,24
390,81
1,82
54,54
0,25
17,18
0,08
727,85
3,40
1884,14
14,38
0,76
286,13
15,19
25,56
1,36
20,89
1,11
346,97
18,42
33160,02
279,71
0,84
676,94
2,04
80,10
0,24
38,07
0,11
1074,81
3,24
Na území města se nachází CHKO Poodří.
Obec Čavisov
Na území obce se CHKO nenachází.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se CHKO nenachází.
Obec Olbramice
Na území obce se CHKO Poodří nachází.
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 27. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
Celkem
(%)
32
NPR Polanská Niva
Národní přírodní rezervace Polanská Niva se rozkládá na území 122,3 ha, v katastrálním území Polanka nad Odrou.
Jedná se o část polanecké rybniční soustavy. Vyskytuje se zde mnoho chráněných druhů rostlin a živočichů a vzácných
společenstev.
Obec Čavisov
Na území obce se NPR nenachází.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se NPR nenachází.
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 28. PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
PR Rezavka
Komplex lužního lesa kolem trvale zvodnělého slepého ramene Odry a rozsáhlé rákosiny Vrbenského rybníka ležící v
katastrálním území Svinov. Stanoviště řady chráněných rostlin a živočichů. Území tvoří lesní komplex jilmových
doubrav spolu s mokřadními olšinami. V podrostu se vyskytuje řada zvláště chráněných rostlin, které jsou zařazeny
mezi druhy regionálně významné, např. kruštík polabský (Epipactis albensis), sněženka podsněžník (Galanthus
nivalis). Velká část území je porostlá společenstvy rákosin a vysokých ostřic. Přírodní památka je pozoruhodná také z
pohledu mykologického, konkrétně z důvodu výskytu ohnivce rakouského (Sarcoscypha austriaca) a šťavnatky narudlé
(Hygrophorus leucophaeus).
PR Přemyšov
Lužní lesy a mokřadní olšiny s množstvím drobných pramenišť, které ve spodní části území přecházejí v mokřady s
vodními plochami. Nachází se v katastrálním území Polanka nad Odrou a Svinov. Ojediněle zachovalá levobřežní říční
terasa řeky Odry je členěna řadou rýh a roklí a vyvěrá na ní asi 20 drobných pramenů. Pod svahem voda stagnuje a
vytváří mokřady s vodními plochami. Značná členitost reliéfu je příčinou neobvyklé pestrosti biotopů na malé ploše. V
33
areálu přírodní rezervace se střídají společenstva lužních lesů, místy v komplexu s mokřadními olšinami, bažinnými
křovinami a s lipovými dubohabřinami. Vodní plochy a prameny vytvářejí podmínky pro široké spektrum vodních
rostlin jako je kotvice plovoucí (Trapa natans), leknín bílý (Nymphaea alba) a žebratka bahenní (Hottonia palustris).
Průzkumy bylo doloženo 14 druhů savců a 80 druhů ptáků (z toho 58 zde hnízdí). Doupné stromy využívají ke
hnízdění datlovití a celá řada z řádu pěvců, např. hohol severní (Bucephala clangula), chřástal vodní (Rallus aquaticus),
sluka lesní (Scolopax rusticola).
PR Štěpán
Zachování velmi cenného území v údolní nivě řeky Opavy. Jedná s o rybník s přilehlým mokřadem patřící do bývalé
jilešovicko - děhylovské rybniční soustavy (okres Opava). Cenologicky jde o velice pestré území s výskytem zvláště
chráněných druhů rostlin (kotvice plovoucí, rdest vzplývavý, nepukalka plovoucí, voďanka žabí ap.). Součástí
rezervace je přirozeně vytvořená tůň s plovoucím stulíkem žlutým a voďankou žabí a se společenstvem šťovíku
klubkatého. Vyskytuje se zde rovněž zvláště chráněné druhy ptáků, vzácné druhy obojživelníků, plazů a savců, které
indikují vysokou hodnotu tohoto území.
Obec Čavisov
Na území obce se PR nenachází.
Obec Dolní Lhota
Na území obce se PR nenachází
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se PR nenachází
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 29. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
NPP Landek
Národní přírodní památka Landek patří k nejcennějším lokalitám svého druhu na Ostravsku. Nachází se na
katastrálním území Petřkovice a Koblov. Landek tvoří nejvýchodnější výběžek Českého masívu a jeho odkryté
sedimenty jsou součástí rozsáhlé Hornoslezské pánve. Ve skalním defilé o délce 1,2 km je vyvinuta svrchní část
petřkovických a nejspodnější úsek hrušovských vrstev ostravského souvrství. Nejvyšší úsek petřkovických vrstev
zahrnuje 8-12 sedimentačních cyklů. Opakují se zde polohy světlých pískovců, šedých, laminovaných prachovců,
34
tmavošedých jílovců, které přecházejí v kořenové půdy a černouhelné sloje. V suti pod výchozy můžeme nalézt fosilní
zbytky karbonských rostlin. Ve střední části skalních odkryvů, poblíž soutoku Odry s Ostravicí, vystupuje jedna z
nejmocnějších a nejstálejších skupin mořských horizontů, skupina faunistických horizontů Nanety. Asi po 100 m se za
soutokem Odry a Ostravice objevují strmě uložené vrstvy jílovců a pískovců, náležejících nejvyšší části petřkovických
vrstev. Charakteristickým znakem uhelných slojí petřkovických a spodních hrušovských vrstev je vysoký stupeň
prouhelnění a vysoká kvalita uhlí. Landek se nachází nad hlubinnými šachtami s dodnes aktivními důlními plyny.
Povrch Landeku je vnitřně vyhříván a díky tomu se zde daří i teplomilnějším stepním druhům rostlin. Vyskytují se zde
vzácné exempláře buků staré 150 a více let spolu s různými druhy vzácných živočichů. Lokalita je také významnou
archeologickou památkou. Významný je unikátní nález Landecké Venuše známé také pod názvem Petřkovická
Venuše.
Obec Čavisov
Na území obce se NPP nenachází.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se NPP nenachází.
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 30. PŘÍRODNÍ PARK
Podklady:
Krajský úřad Moravskoslezského kraje
Přírodní park Oderské vrchy
Oderské vrchy jsou jihovýchodní část Nízkého Jeseníku. Pro své půvaby byly v roce 1994 úřadem v Novém Jičíně
vyhlášeny přírodním parkem. Jehož posláním je zachování typického krajinného rázu Nízkého Jeseníku
Na území města se nenachází přírodní park.
Obec Čavisov
Na území obce se nenachází přírodní park.
Obec Dolní Lhota
35
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na části území města se nachází přírodní park Oderské vrchy.
Obec Olbramice
Na části území obce se nachází přírodní park Oderské vrchy.
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
Na části území obce se nachází přírodní park Oderské vrchy.
JEV 31. PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady
PP Turkov
Refugium ekosystému lužního lesa, v jihozápadní a východní části s hrázemi bývalých rybníků osázenými duby
starými cca 200 let, rozprostírající se v katastrálním území Martinov ve Slezsku, Poruba-sever a Třebovice ve Slezsku.
Po povodni v roce 1997 území získalo charakter bezodtoké kotliny a v důsledku kyslíkového deficitu uhynula velká
část porostů, včetně olšin v bývalých rybnících. V bylinném podrostu přesto zůstaly některé zajímavé druhy, např.
měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Území
je bohatou mykologickou lokalitou s vzácnějšími druhy, k nimž patří pstřeň dubový (Fistulina hepatica) nebo
čechratička (Ripartites helomorphus).
PP Porubský bludný balvan
Tento bludný balvan leží na ulici Vřesinské v katastrálním území Poruba. Jedná se o druhý největší bludný balvan s
absolutně nejdelší osou na území ČR. Byl vyzdvižen v roce 1928 z koryta potoka v místech zvaných "V dolech" v
Porubě. Je tvořen horninou žulového charakteru (hrubozrnný porfyrický granit) a jeho výměra je 25 m3. Struktura
horniny je porfyrická, s 1 -2 cm velkými vyrostlicemi růžových draselných živců.
PP Rovninské balvany
Tato památka se nachází v katastrálním území Moravská Ostrava. Jde o skupinu bludných balvanů, pro kterou je
charakteristický vzorek velkých eratických bloků, transportovaných pevninským ledovcem. Byly objeveny při těžbě
písků v Hlučíně - Rovninách a po uzavření a rekultivaci pískovny v první polovině šedesátých let byly balvany
převezeny do Ostravy. Většina z nich je tvořena žulou s růžovými až rudě červenými draselnými živci. Dva jsou
tvořeny magmatickou horninou odlišného charakteru. Další dva, rozměrově menší, jsou tvořeny světle šedým
jemnozrnným kvarcitem.
PP Kunčický bludný balvan
Největší známý bludný balvan v ČR a současně jeden z největších balvanů, zachovaný v okrajové oblasti starších
zalednění v Evropě.
36
Obec Čavisov
Na území obce se PP nenachází.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.3.2 Územní systém ekologické stability
Územní systém ekologické stability (ÚSES) je koncipován na principu ochrany nejzachovalejších ekosystémů
v krajině, jež vzájemně propojeny vytváří ekologicky stabilní funkční síť. Pro dosažení tohoto cíle je nutno vymezit
prostory, v nichž bude zajištěn vývoj ekologicky stabilnějších společenstev, a tyto prostory rozmístit tak, aby v jejich
síti byly zastoupeny pokud možno všechny rozmanité typy společenstev, zahrnující druhové bohatství naší přírody.
Protože vznik přirozených společenstev a jejich stabilizace přirozeným vývojem vyžaduje dlouhodobé časové rozpětí,
musí být tato „biologická infrastruktura“ v území dlouhodobě fixována a respektována nejméně tak, jako síť osídlení a
technické infrastruktury. Proto ÚSES patří mezi územní struktury zásadního významu a požadavky na jeho funkční
zachování musí být při všech zásazích do území respektovány. (I. Míchal, Ekologická stabilita, 1992).
Posláním ÚSES je tedy jednak zajistit podmínky pro zachování bohatého genofondu naší přírody a pro výměnu
genetické informace biologických složek, jednak stabilizačním působením skladebných prvků na okolní méně stabilní
ekosystémy zvýšit celkový ekologický potenciál krajiny a obnovit rovnováhu mezi jejími složkami.
Skladebné prvky ÚSES
Biocentrum - krajinný segment, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou
existenci rostlinných a živočišných společenstev.
Biocentra rozlišujeme dle různých hledisek, např. dle funkčnosti na funkční, částečně funkční a nefunkční, dle
reprezentativnosti na reprezentativní (zahrnuje plošně převažující ekosystémy, typické pro danou jednotku) a unikátní
(představuje zvláštní výjimečné typy ekosystémy), podle rozmanitosti zastoupených biocenóz na jednoduchá a
kombinovaná (zahrnují společenstva různých formací), atd.
Biokoridor – krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra způsobem, umožňujícím migraci organismů, i
když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat podmínky k trvalé existenci.
37
Biokoridory rozlišujeme dle funkčnosti na funkční, částečně funkční a nefunkční, dále dle typu formace (les, voda,
mokřad…), podle podobnosti spojovaných biocenter na modální (spojuje biocentra se stejnými nebo podobnými
společenstvy) a kontrastní (spojuje biocentra s rozdílnými společenstvy).
Interakční prvek – drobný krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení ostatních
skladebných prvků na méně stabilní ekosystémy.
Hierarchické členění ÚSES
V rámci ÚSES se rozlišují tři úrovně – nadregionální, regionální a lokální.
Nadregionální prvky mají zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou rozmanitostí bioty
v rámci určitého biogeografického regionu.
Regionální ÚSES reprezentuje mozaiku typických společenstev daného krajinného typu, např. pahorkatiny, široké
říční nivy, apod. Většinou se jedná o kontrastní prvek, zahrnující různá společenstva v různém stupni vývoje a
pozměněna lidskou činností.
Lokální úroveň zahrnuje i celý rozsah systémů vyšších, působení lokálních prvků ÚSES na krajinu se stává
praktickým vyústěním celého procesu zabezpečování ekologické stability.
Parametry ÚSES
Pro jednotlivé prvky ÚSES všech úrovní byly stanoveny minimální parametry, jichž je třeba dosáhnout pro zajištění
funkčnosti prvku:
Nadregionální biocentrum:
Nadregionální biokoridor:
Regionální biocentrum:
Regionální biokoridor:
Lokální biocentrum:
Lokální biokoridor:
1 000 ha
šířka od osy min. 40 m, nárazníková zóny
dle možností, do cca 2 km
30 ha (dle typu společenstva)
šířka 40 m, délka max. 700 m, přerušení je
možné do 150 m(pokračuje-li v parametrech lokálních)
3 ha
min. šířka 15 m, max. délka 2000 m, možnost přerušení na 80 m orná půda
JEV 21. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Podklady:
Nadregionální –ZÚR MSK
Regionální – krajský úřad MSK
Místní –poskytnuto v nekompatibilních formátech, kromě statutárního města Ostravy
Popis struktury ÚSES
Hlavní páteří ÚSES v Ostravě jsou dva nadregionální tahy, vedené po velkých řekách – Odře a Ostravici. K nim lze
dále přiřadit nadregionální tah podél řeky Opavy, pokračující směrem na Opavsko, dále regionální tah podél Lučiny,
směřující k Šenovu a Havířovu.
Pro srovnání těchto hlavních os je možno uvést, že v celé délce nejkvalitněji plní svou funkci biokoridor podél Lučiny,
ostatní tahy jsou funkční v menších úsecích svého toku. Jmenované regionální a nadregionální tahy reprezentují
společenstva podmáčených stanovišť, jsou vymezeny na záplavových územích plochých niv velkých řek.
Lesní společenstva 3. a 4. vegetačního stupně normální hydrické řady reprezentují dva nadregionální tahy po hranicích
řešeného území. Jedná se o nadregionální tah po mírných svazích a zalesněných plochých hřbetech v k. ú. Bartovice,
Heřmanice a Michálkovice, dále pak o jižní část území na k. ú. Stará a Nová Bělá, Hrabová, Proskovice. Oba tahy jsou
zastoupeny regionálním biocentrem a dále složeným biokoridorem.
Na k. ú. Poruba, Krásné Pole, Stará a Nová Plesná, Svinov a Polanka je veden regionální tah, zajišťující reprezentativní
společenstva 3-4. vegetačního stupně v pahorkatině Nízkého Jeseníku na kontaktu s Ostravskou pánví a Moravskou
bránou. Specifickým krátkým regionálním tahem je spojnice mezi Černým lesem za hranicí Ostravy a údolím Odry.
Tento je reprezentován kvalitou i typem společenstev unikátním regionálním biocentrem Landek, napojeným
regionálním biokoridorem na Černý les.
Uvedené hlavní tahy doplňuje síť lokálních tras převážně reprezentativního charakteru, v oblasti Staré a Nové Plesné
jsou zařazena i unikátní společenstva luk s rozptýlenou zelení.
Interakční prvky jsou vymezeny na stávajících krajinných strukturách většinou drobnějších rozměrů, v některých
případech zahrnují unikátní společenstva kontrastního charakteru.
Charakteristika jednotlivých tahů ÚSES
38
Nadregionální ÚSES
NRBC 1-1 Poodří a NRBK 1 – Odra (dle ZÚR K 100)
Páteřní systém, biocentrum je mozaikou vodou ovlivněných společenstev starých říčních ramen, mokřadů, vlhkých luk
a luhu. Za daného stavu je lze považovat za fungující.
Nadregionální biokoridor podél řeky Odry, vedoucí k severní hranici řešeného území, lze považovat za funkční pouze
v kratším úseku, navazujícím na NRBK Poodří (k. ú. Polanky, Proskovice, Stará Bělá, Ostrava – Jih, částečně Svinov).
Výše po toku řeky je funkce biokoridoru snížena regulací koryta s oboustrannými protipovodňovými hrázemi. Břehy
jsou pokryty bylinným – často ruderalizovaným společenstvem s nízkým podílem stromové zeleně, souvislé břehové
porosty se vyskytují pouze v oblasti Koblovských jezer. Zjištěn je rozsáhlý výskyt invazního neofytu křídlatky.
Biokoridor i vložená biocentra jsou modálního charakteru, žádoucí je zajistit stabilitu lužních formací s přirozenou
skladbou dřevin.
V prostoru Koblovských jezer je navrženo nové regionální biocentrum, posilující celý nadregionální tah.
NRBK 2 – Ostravice
Nadregionální tah podél řeky Ostravice přirozeně propojuje Beskydy s Ostravskou pánví, je však po stránce funkčnosti
velmi oslaben, mnohé úseky jsou dlouhodobě nefunkční.
Uspokojivě biokoridor funguje na k. ú. Hrabová a Kunčice, průchod středem města je velmi problematický (sevření
zástavbou a rekreačními plochami), zde není za daných podmínek možné dodržet parametry délky biokoridoru
(max.700m), není možno umístit lokální biocentrum odpovídajícího charakteru.
Za částečně funkční lze považovat úsek nad soutokem Ostravice s Odrou.
Do biokoridoru jsou začleněna i unikátní biocentra, reprezentující mozaiku antropických stanovišť s jejich specifickou
sukcesí (LBC na haldě Hrabůvka, interakční prvek na Hrušovské haldě-téměř stepní charakter vegetace).
Do NRBK je vloženo nové regionální biocentrum (v blízkosti haldy Hrabůvka) s velikostí stěží dosahující minimálních
parametrů.
NRBK 3 - Opava
Nadregionální tah od soutoku řeky Opavy s Odrou po hranici města na k. ú. Martinov.
Lze jej zčásti považovat za částečně funkční, tvořený funkční mozaikou luk, lužního lesa a rozptýlené stromové zeleně.
Stávající agrocenózy je nutno do budoucna nahradit bylinnými formacemi a dále zvětšit podíl lesních ploch.
Stávající zahrádkářská osada na břehu Opavy je z NRBK vyjmuta. Tah je reprezentován regionálním biocentrem
Turkov, kvalitní lužní formací, zahrnující menší rozlohy mokřadů.
NRBK 4 – Slezská Ostrava
Nadregionální tah probíhá po severovýchodní hranici města, je vymezen převážně na stávajících lesních porostech.
Problematičtější vedení po agrocenózách a prolukami v řídké zástavbě se vyskytuje v severní části při napojení na
RBC Heřmanický rybník a na jižní hranici při přechodu přes nivu Lučiny (kolize s dopravním tahem „jižní tangenta“).
Převedení biokoridoru přes nivu Odry v prostoru Vrbice a Koblova je velmi ztíženo výstavbou dálnice a navazující
nové trasy hlavního tahu na Rychvald.
Biokoridor má zastoupeno reprezentativní funkční regionální biocentrum Bartovický les, regionální biocentrum
Heřmanický rybník je unikátního charakteru a spíše navazuje na zamokřená stanoviště široké nivy Odry. Regionální
tah je na ně navázán segmentem s výměrou lokálního biocentra, od něhož dále na severovýchod pokračuje větev
regionálního biokoridoru (přes hranice města). Toto biocentrum je vymezeno na sušších stanovištích antropogenních
navážek v návaznosti na Vrbickou stružku. Je považováno za nefunkční, do budoucna je třeba nahradit polní kultury a
louku lesem.
NRBK 5 - Jih
Nadregionální tah, reprezentující společenstva Podbeskydské pahorkatiny, je vymezen po stávajících lesních
komplexech. Zahrnuje dvě regionální biocentra mírně odlišného charakteru. RBC 5-10 zaujímá les na vlhčím a
živnějším stanovišti, RBC 5-14 představuje celkově sušší stanoviště s vlhčími enklávami. Předchozí jmenované je
lesním komplexem s místy přirozenější druhovou skladbou, u obou však výrazně převažují jehličnaté monokultury.
Biokoridor je zčásti navržen po orné půdě, v jeho trase se nacházejí čtyři kolizní místa v bodech, kde jej protíná „jižní
tangenta“.
V prostoru průmyslové zóny je biokoridor veden pod Místeckou po trase zrušené trati, která prochází pod mostem
dostatečně kapacitním pro úspěšné převedení biokoridoru. Původní trasa, procházející spolu s novou cestou pod
zvednutou Místeckou (v návrhu), je považována za podpůrnou (silné zatížení daného prostoru ruchem dopravy).
Regionální ÚSES
Regionální biokoridor 10 - Lučina
Jedná se o převážně funkční tah, kde tok Lučiny prochází v obloucích nivou s vyspělými doprovodnými porosty. Na
výše položených plošinách říční terasy se nacházejí antropogenní biotopy, místy začleněné jako unikátní a kontrastní
prvky do trasy biokoridoru (např. LBC 10-2).
Regionální biocentrum menších rozměrů je navrženo v oblouku hlavního dopravního tahu do Havířova.
39
Regionální biokoridor 11 - Petřkovice
Krátký úsek regionálního významu zahrnuje vysoce kvalitní reprezentativní regionální biocentrum 11-1 Landek,
obsahující unikátní stanoviště výchozů horniny na kontaktu svahu pahorkatiny s nivou Odry. Kontrastní charakter
obou celků (RBC Landek a NRBK Odra) zvyšuje význam uvedeného biocentra, které je poněkud nedostatečně
napojeno na Černý les za hranicemi města.
Propojení středem Petřkovic po náspu zrušené trati je již zčásti zastavěno, část pokrývají oplocené zahrady.
Regionální biokoridor 12 – Poruba-jih
Regionální tah je z větší části nefunkční, jádrem jsou regionální biocentrum 12-8 a lokální biocentrum 12-12,
vymezené na lesních porostech. Biokoridor a část lokálních biocenter jsou navrženy na orné půdě, prostup pod dálnicí
směrem k Poodří je možný pod estakádou ve Svinově.
Regionální biokoridor 13 – Poruba-sever
Za funkční lze považovat RBC 13 -1 a navazujícím biokoridorem směrem na Vřesinu a severně na Plesnou. Uvedené
prvky jsou reprezentativními společenstvy sušších stanovišť Jesenického podhůří, vymezené na stávajících porostech.
Porosty jsou zčásti jehličnatými monokulturami, zčásti kvalitním smíšeným či listnatým lesem.
Spojující biokoridor je navržen na orné půdě a je nutno zajistit dostatečnou šířku (50m) pro jeho fungování.
Regionální biokoridor 14 - Proskovice
Částečně funkční spojovací biokoridor, propojující dva nadregionální tahy v migrační trase od Poodří do pahorkatiny
Podbeskydí.
Srázné svahy říční terasy Odry pokrývají listnaté lesy s dubem, bukem, javorem, habrem, které jsou kvalitní
reprezentativní biocenózou.
Regionální biokoridor 15 - Polanka
Krátký úsek RBK, probíhající podél hranice města, fixuje významnou migrační trasu velkých savců z Nízkého
Jeseníku směrem k Poodří a dále do Beskyd. Biokoridor je nefunkční, navržený většinou po orné půdě, na území
Ostravy u hranice s Klimkovicemi je vymezen o minimální šířce 25m s tím, že stejná šířka bude vymezena i na území
obce Klimkovice. Pro vedení biokoridoru je využita údolnice drobného toku a skupiny krajinné zeleně.
Lokální ÚSES
Lokální trasa č. 200
Tento tah reprezentuje společenstva dubohabřin s lípou v prostoru mezi RBC 5-12 a Poodřím. Je zastoupen dvěma od
sebe izolovanými tahy, většinou je vymezen na stávajících zelených liniích v zemědělské krajině k. ú. Stará bělá a
Proskovice.
Lokální tah prochází zemědělskou krajinou v k. ú. Polanka, zčásti je navržen po orné půdě, větší část prvků je
vymezena na stávajících porostech. Zdrojovými prvky jsou biocentra 303 a 307 (vysoká kvalita).
Propojení obou větví přes Polanku je v jednom případě zrušeno, nad rybníkem je doporučeno k zachování.
Původní krátká trasa s jedním biocentrem, která byla původně podpůrným tahem RBK 12, sevřeným průmyslovou
zónou byla zrušena.
Probíhá po hranici města v k. ú. Krásné Pole. Zčásti vymezen na stávajících porostech, zčásti navržen po orné půdě.
Reprezentativní tah Jesenické pahorkatiny.
Dvěma větvemi prochází katastrem Martinova, zahrnuje reprezentativní i unikátní společenstva luk s drobnou zelení
v údolí Plesenského potoka, druhá větev prochází lesními komplexy k severní hranice k. ú.
Prochází dvěma větvemi územím Hošťálkovic a Lhotky, spojuje nivu Odry a Opavy se zalesněným podhůřím.
Vyskytují se unikátní společenstva mokřadů a na druhé straně suché a chudé stanoviště temen a svahů pahorkatiny.
Tah je celkově kontrastně-modální.
Lokální tah 800
Probíhá podél Černého potoka k LBC, vymezenému na rekultivovaném zarůstajícím odvalu. Podél Černého potoka a
na porostlých svazích odvalu je možno jej považovat za funkční. Tah je přerušen kolejištěm nádraží a za ním pokračuje
unikátním biocentrem a biokoridorem na antropogenních stanovištích s rozvíjející se sukcesí. Napojuje se na Poodří
v Nové Vsi.
40
Lokální BK č. 900
Spojovací biokoridor, trasovaný podél cyklostezky, procházející od Koblovských jezer směrem k Černému lesu za
hranicí řešeného území. Je částečně funkční, ve většině délky částečně (drobná rozptýlená zeleň, nová alej).
Interakční prvky
Interakční prvky jsou směrnou částí ÚSES, jejich role je nezastupitelná.
V rámci řešeného zemí je vymezeno 24 těchto prvků, většinou liniové povahy. Výjimku tvoří Hrušovská halda
s unikátním společenstvem, připomínajícím lesostep s teplomilnými druhy bylin a dřevin.
Obec Čavisov
92 – nadregionální biocenrum
Regionální ÚSES
134 – regionální biocentrum
255 - – regionální biocentrum
602 - regionální biokoridor,
Obec Dolní Lhota
Tento jev se v obci nevyskytuje
Regionální ÚSES
Obec Horní Lhota
Regionální ÚSES
Město Klimkovice
Regionální ÚSES
626 – regionální biokoridor, označení dle ÚTP ÚSES – RK 955,
590 – regionální biokoridor.
628 – regionální biokoridor
Obec Olbramovcie
Regionální ÚSES
41
Regionální ÚSES
552 – regionální biokoridor, označení dle ÚTP ÚSES – RK 957, navazuje na regionální biocentrum Palesek č. 101 na
území Ostravy.
Město Šenov
Regionální ÚSES
583 – regionální biokoridor (nivní, vodní),
110 – regionální biocentrum Bučina,
241 – regionální biocentrum,
617 – regionální biokoridor, označení dle ÚTP ÚSES – RK 964, navazuje na RBC č. 110 na území Ostravy.
Obec Velká Polom
Regionální ÚSES
588 – regionální biokoridor,
Město Vratimov
K101N, K101V – naderigionální biokoridor (nivní, vodní)
K99 MH (MB) – nadregionální biokoridor
Regionální ÚSES
239 – regionální biocentrum, označení dle ÚTP ÚSES – 326 „Paskov“.
Lokální ÚSES
Trasa lokálních biocenter a biokoridorů je vymezena od nadregionálního biokoridoru K99, (N8 LBC) k jihu (L4 LBK)
do LBC na území Řepišť a z něj a) dále k jihu přes Vratimov (L5 LBK) na území Řepišť, b) k východu (L6) a (L8) do
LBC na území Václavovic a odtud k jihu podél hranice Václavovic a Horních Datyní.
Další trasa je vedena jako lokální z NRBK K99 (N10 LBC) k východu. Je tvořena lokálními biokoridory a lokálními
biocentry (L1) až (L3) a dále pokračuje na území Šenova.
Obec Vřesina
Regionální ÚSES
589 – regionální biokoridor, označení dle ÚTP ÚSES – RK 954, navazuje na regionální biocentrum Klečkovce č. 146
na území města Ostravy,
626 – regionální biokoridor, označení dle ÚTP ÚSES – RK 955.
Obec Zbyslavice
Regionální ÚSES
42
3.2.3.3 Významné krajinné prvky
JEV 22. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN
JINOU POLOŽKOU
Podklady:
Pověřený obecní úřad
Obec s rozšířenou působností (ORP) – Magistrát města Ostravy, Odbor ochrany
životního prostředí
Na území města Ostravy je registrováno 135 významných krajinných prvků (podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb.)
Tabulka 26:
Číslo
001
VKP registrované na území města Ostravy
Datum
Název
Charakter území
registrace
027
Hulvácký kopec - koupaliště
Park na Hulváckém kopci a vodní plochy podél ul.
Novoveská
Sad Jožky Jabůrkové
Hřbitov u Vítkovického nádraží
Park mezi ul. 1. máje a Výstavní
Sad Milady Horákové
Husův sad
„Tramvajová trať“ Hrabová – Nová Bělá
Pustkovecké údolí
Hřbitov v Ostravě-Zábřehu a okolí
Park na křižovatce ul. Dolní a U Zámku
Třebovický park a okolní hodnotné plochy
Izolační zeleň podél ul. Železárenské
Sad Družby
Porubský rybník
Stromořadí mezi ul. Záhumenní a Rudnou
Park u Porubského nábřeží
Marxův sad
Komenského sady
Areál nemocnice v Ostravě-Zábřehu
Zeleň mezi ul. Krokova a Plzeňská
Bezručův sad
Zeleň za garážemi u ul. Provozní
Lesík na koutech – Poruba VII. obvod
Park mezi ul. Ruská, Mostárenská a Kotkova
Kamenec–zeleň mezi ul. Bohumínská, Na Mundlochu,
Nad Ostravicí, Dědičná, Bukovanského
Ústřední hřbitov
028
Park pod Ústředním hřbitovem
029
030
031
032
033
034
Hřbitov u kostela sv. Kateřiny v Hrabové
Hřbitov na ul. Bažanově v Ostravě-Hrabové
Hřbitov v Ostravě-Svinově
Sad Čs. armády
Zeleň u kostela v Kunčičkách
Stromořadí u hřiště na ul. Stanislavského
035
Sad Míru v Ostravě-Svinově
036
037
038
039
040
041
042
Na Rybnících
Lhotka - Slepičky
Sad na ul. 30. dubna
Lhotka – lesík na lokalitě Borky
Hošťálkovice – Lhotka „Pod vysílačem“
Skupina jírovců na ul. Soukenické
Lesík za Třebovickým parkem
Zeleň u hřiště – ul. Na Valech a V Mešníku v
Třebovicích
Alej na ul. Pod Bažantnicí
002
003
004
005
006
007
008
009
010
011
012
013
014
015
016
017
018
019
020
021
022
023
024
025
026
043
044
1993-08-24
Městský obvod
1993-05-26
1993-05-26
1993-06-08
1994-05-10
1993-06-08
1996-02-01
1993-12-02
1993-11-08
1994-01-27
1995-01-09
1994-04-28
1994-06-20
1994-06-10
1994-07-07
1994-07-11
1996-01-31
1994-06-02
1996-01-31
1995-08-01
1996-04-24
1994-05-27
1996-01-31
1995-02-22
lesopark
Lesopark, vodní plochy,
mokřad
park
hřbitov
park
park
park
porost dřevin
park
Hřbitov, porost dřevin
park
park
porost dřevin
park
porost dřevin
stromořadí
park
zahrada
park
parková zeleň
porost dřevin
park
porost dřevin
parková zeleň
park
Vítkovice
Vítkovice
MHaH
MOaP
MOaP
Nová Bělá, Hrabová
Pustkovec, Poruba
Ostrava-Jih
Ostrava-Jih
Třebovice
MOaP
Poruba
Poruba
Poruba
Poruba
Slezská Ostrava
MOaP
Vítkovice
Ostrava-Jih
MOaP
Třebovice
Poruba
Vítkovice
1993-11-02
porost dřevin
Slezská Ostrava
1995-03-14
1996-03-06
1996-05-20
1995-07-31
1995-07-31
1995-03-06
1996-05-14
1998-11-19
1996-02-12
1995-03-03
1995-05-29
1994-10-31
1994-10-31
1995-02-10
1994-11-01
1994-12-14
1996-07-31
1995-01-12
hřbitov
Slezská Ostrava
park
Slezská Ostrava
hřbitov
hřbitov
hřbitov
park
porost dřevin
stromořadí
Hrabová
Hrabová
Svinov
Svinov
Slezská Ostrava
Svinov
park
Svinov
louky, rozptýlená zeleň
porost dřevin, mokřad
park
porost dřevin
porost dřevin, louky
skupina dřevin
porost dřevin
Hrabová
Lhotka
MOaP
Lhotka
Hošťálkovice, Lhotka
MOaP
Třebovice
1994-05-31
stromořadí
Třebovice
1996-03-20
stromořadí
1993-11-15
43
Nová Ves, MHaH
Nová Ves, MHaH
Název
Číslo
Datum
registrace
045
046
047
048
049
050
051
052
053
054
055
056
057
058
059
060
061
062
063
064
065
066
067
069
070
071
072
Park na ul. Frýdecké v Ostravě-Kunčicích
Park na ul. Holvekova, Lihovarská (bývalá ZOO)
Hřbitov Michálkovice
Remízy nad Lamařem v Koblově
Plochu ul. Pod Bažantnicí a řeky Lučiny
Michalské náměstí
Buk a jinan v předzahrádce na ul. Zámostní
Sad Boženy Němcové
Alej u statku na ul. Jelínkova
Stromořadí ve statku u ul. Jelínkova
Zeleň v areálu fakultní nemocnice v Porubě
Protihlukový pás u VŠB
Červenolistý buk na ul. Ruské
Zbytek aleje u ul. U Důlňáku
Náměstí Jana Nerudy v Porubě
Izolační zeleň podél železniční trati v Bartovicích
Parčík u školy na ul. U Statku
Porost na terénním zlomu v lokalitě Podzámčí
Prostřední důl
Hřbitov u Babího dolu
Alej podél ul. Bartovická
Park u kulturního domu v Bartovicích
Hřiště u ul. Bartovické a Těšínské
Akátový porost u ul. Šporovnická
Remíz – ul. Krušinova
Zeleň za Moštárnou v Ostravě-Svinově
Jírovce u sladovny ostravského pivovaru
1996-04-23
1996-04-23
1997-01-06
1999-12-09
Neregistr.
1997-07-29
1997-12-08
1997-11-04
1996-08-28
1996-10-23
1998-12-03
1996-09-19
1997-03-17
1996-06-19
1999-06-03
1996-07-25
1996-07-30
1996-06-14
1996-09-03
1996-08-01
1996-09-02
1996-08-29
1996-09-02
1996-06-14
Neregistr.
1996-02-28
1997-10-31
073
Novoveské rybníky za školním statkem
1998-10-22
074
075
077
078
079
Zeleň u ZŠ Radvanice
Zeleň na hřbitově a u kostela v Radvanicích
Parková úprava u bývalého kina „Odboj“ v
Radvanicích
Park na ul. Dalimilova
Park Lipina
Jírovce naproti pivovaru
080
Dolca - Čechůvka
1999-03-11
081
Areál parku a kostela v Polance nad Odrou
1997-10-30
082
Zámecký rybník v Polance nad Odrou
1997-07-25
083
084
085
086
087
088
089
Zahrada u Sokolovny v Michálkovicích
Zeleň u Michalského náměstí
Svah nad ul. Souhradskou
Hřbitov v Plesné
Mez u ul. Akátové I
Zeleň u kostela sv. Jakuba v Plesné
Břehový porost v lokalitě Na Drahách
090
Údolí Končina v Plesné
091
092
093
Údolí pod Žižkovem v Plesné
Údolí v lokalitě Kostka v Plesné
Zeleň u ul. Karla Svobody
094
Hřiště TJ Sokol - Plesná
095
096
097
098
099
100
Havlíčkovo náměstí v Porubě
Hřbitov na ul. Slovenské
Náměstí gen. Svobody
Buk na ul. Hybnerova
Skupina dřevin na ul. Klečkova
Zeleň u kostela sv. Jana Nepomuckého ve Staré Bělé
1997-09-24
1997-08-04
1997-11-06
1997-12-04
1997-09-23
1997-08-04
1998-12-10
1998-10-07
1998-11-30
1997-12-04
1997-11-04
1997-11-06
1997-12-01
1997-12-08
1999-04-26
1997-10-06
1997-11-04
1998-07-27
1998-07-07
1998-12-03
076
Charakter území
Městský obvod
park
park
hřbitov
porost dřevin
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Michálkovice
Slezská Ostrava
parková zeleň
solitérní dřeviny
park
stromořadí
stromořadí
parková zeleň
porost dřevin
solitérní dřevina
stromořadí
porost dřevin
porost dřevin
parková a izolační zeleň
porost dřevin
hřbitov
stromořadí
parková zeleň
porost dřevin
porost dřevin
Michálkovice
Slezská Ostrava
MOaP
Svinov
Svinov
Poruba
Poruba
Vítkovice
Poruba
porost dřevin
stromořadí
vodní plocha, porost
dřevin
Svinov
MOaP
Neregistr.
1997-07-30
hřbitov, parková zeleň
1997-07-25
parková zeleň
1997-07-25
Neregistr.
1997-07-25
park
porost dřevin
porosty dřevin, louky
ap.
parková zeleň
vodní plochy, břehový
porost
parková zeleň
parková zeleň
porost dřevin
hřbitov
porost dřevin
parková zeleň
břehový porost
MOaP
44
Nová Ves
Krásné pole
Polanka nad Odrou
Polanka nad Odrou
Michálkovice
Michálkovice
Plesná
Plesná
Plesná
Plesná
Stará Bělá
údolí s vodotečí
Plesná
parková zeleň, zahrada
Plesná
Plesná
Plesná
porost dřevin
Plesná
parková zeleň
porost dřevin
parková zeleň
solitérní strom
porost dřevin
parková zeleň
Poruba
MOaP
Ostrava-Jih
Slezská Ostrava
Stará Bělá
Stará Bělá
Název
Číslo
Datum
registrace
101
102
103
104
105
106
107
Starobělské jírovce na ul. Mitrovická
Břehové porosty rybníka Na Zámčiskách
Lesík na ul. Junácké
Porost dřevin ve svahu nad ul. Potoky
Dřeviny u ul. Mitrovické a Trňák
Liniová zeleň podél ul. Mitrovická
Porost dřevin u ul. Nábřežní
108
Máchův sad
109
Na Dvorském
110
111
112
113
114
Větrolam u ul. Za Humny
Areál JDN v Ostravě-Petřkovicích
Remíz u vodoteče v lokalitě U Fonovic
Mez nad loukou a zahradou u ul. K Pile
Zeleň u vodárny u ul. Za Humny
1998-12-10
1998-07-08
1998-07-30
1998-07-30
1999-10-04
1998-08-07
1999-02-25
1998-08-11
1998-09-22
1998-08-12
1998-09-21
1998-08-17
1998-10-05
1998-08-20
1998-10-05
1998-10-05
115
Bývalé drážní těleso v Ostravě-Polance
1998-10-06
116
117
Zeleň podél ul. Staroveské
Bývalá pískovna u ul. Včelařské
1999-09-03
1998-10-07
118
Údolí pod ul. Ve Svahu
1998-10-08
119
Remízy a louky u Fonovic
1998-10-08
120
121
122
Hřbitov v Nové Vsi
Hřbitov v Kunčičkách
Lesík u ul. Frankova v Proskovicích
123
Remíz v poli za vodárnou v Proskovicích
124
125
126
127
128
129
130
131
Porost ve svahu u ul. Světlovské
Hrabovský mokřad
Platany u ul. Odborářské
Porost na svahu nad Ludgeřovickým potokem
Náměstí V. Nováka v Porubě
parková zeleň u ul. Oty Synka
Remízy na Podlesí-Koblov
Alej na Podlesí-Koblov
1998-12-04
1998-11-23
1999-03-09
1999-02-02
1999-07-23
1998-11-24
1999-04-07
1998-12-16
1999-04-07
1999-06-03
1999-09-06
2000-01-20
2000-01-17
132
Údolí u bývalé vlečky k dolu Oskar
2000-02-29
133
134
135
Park u Kulturního domu „Poklad“
Náměstí družby v Porubě
Zeleň u ul. Klegova v Ostravě-Hrabůvce
2002-03-28
2002-03-11
2006-01-26
Charakter území
Městský obvod
skupina stromů
porost dřevin
porost dřevin
porost dřevin
porost dřevin
stromořadí
porost dřevin
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Polanka nad Odrou
porost dřevin
Slezská Ostrava
mokřad, louka, porosty
dřevin
stromořadí
parková zeleň
porost dřevin
pastvina, porost dřevin
porost dřevin
porost dřevin, travní
porosty
zeleň podél komunikace
porost dřevin
porost dřevin,
podmáčená louka
Louky, porost dřevin,
extenzivní sad
hřbitov
hřbitov
porost dřevin
Polanka nad Odrou
Polanka nad Odrou
Petřkovice
Polanka nad Odrou
Polanka nad Odrou
Polanka nad Odrou
Polanka nad Odrou
Proskovice
Petřkovice
Polanka nad Odrou
Polanka nad Odrou
Nová Ves
Slezská Ostrava
Proskovice
porost dřevin
Proskovice
porost dřevin
stromořadí
porost dřevin
parková zeleň
parková zeleň
porost dřevin
stromořadí
porost dřevin, vodní
plocha
parková zeleň
parková zeleň
parková zeleň
Proskovice
Hrabová
Ostrava-Jih
Petřkovice
Poruba
Poruba
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Poruba
Poruba
Ostrava-Jih
Obec Čavisov
Na území obce se nenachází VKP.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Tabulka 27:
Číslo
136
137
VKP registrované na území města Klimkovice
Datum
Název
Charakter území
registrace
Lípová alej podél staré Opavské cesty
Zámecký park v Klimkovicích
Obec Olbramice
45
Katastrální území
Město Šenov
Tabulka 28:
Číslo
138
VKP registrované na území města Šenov
Datum
Název
Charakter území
registrace
Zámecký park Šenov
Šenov u Ostravy
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Na území města se nenachází VKP.
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
Tabulka 29:
Obec
Ostrava
ORP Celkem
Plošné a procentuální vymezení registrovaných krajinných prvků
Významný krajinný prvek
Významný krajinný prvek
Výměra obce (ha)
registrovaný (ha)
registrovaný (%)
21424,97
33160,02
273,14
273,14
1,27
0,82
JEV 23. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU
POLOŽKOU
Podklady:
Pověřený obecní úřad
Obec s rozšířenou působností (ORP) – Magistrát města Ostravy, Odbor ochrany životního prostředí
V území se nacházejí následující významné krajinné prvky (VKP) taxativně vyjmenované v § 3 odst. (1) písm. b)
zákona č. 114/1992 Sb. – lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Možnost přesné identifikace těchto obecně
vyjmenovaných VKP ztěžuje absence jednoznačného legislativního výkladu pojmů les a údolní niva.
Údajů o území vymezující výše uvedené VKP nebyly poskytovatelem předány. Pro účely této práce jsme tedy museli
přistoupit k náhradnímu způsobu vymezení VKP.
Lesy
Pro vymezení lesů (resp. pozemků určených pro plnění funkce lesa – PUPFL) jsme měli k dispozici dva informační
zdroje:
• shapefile ZFP_zakladni_funkce_plocha_p.shp s vymezením některých základních funkčních ploch (zdroj KÚ
OK),
• účelová katastrální mapa (ÚKM).
Ani jeden ze zdrojů nebyl zcela vyhovující. Základní funkční plochy především z důvodu zpracování nad mapou
malého měřítka, ÚKM z důvodu věcných chyb, vzniklých pravděpodobně chybami při spojení grafického podkladu se
Souborem popisných informací (SPI).
Oba zdroje mají společnou chybu metodickou, neboť zatímco v katastru nemovitostí jsou jako PUPFL vedeny i
pozemky dočasně odlesněné, z hlediska zákona č. 114/1992 Sb. tyto pozemky nejsou považovány za VKP.
Pro vymezení lesů – VKP – byl využit soubor základních funkčních ploch.
Rybníky, vodní toky
Pro vymezení rybníků a vodních toků byly využity data účelové katastrální mapy.
Údolní nivy
Vymezení této kategorie VKP je nejsložitější, především proto, že panuje značná nejednotnost výkladů co vlastně
údolní niva (jako významný krajinný prvek) je.
46
3.2.3.4 Ochrana krajinného rázu
Důležitou obecně chráněnou hodnotou území z pohledu ochrany přírody a krajiny je jeho krajinný ráz.
Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před
činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování
staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných
území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.
JEV 17. OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA
Oblast krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se
v souboru jejich typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a
který může zahrnovat více míst krajinného rázu. Oblast je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé
prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik.
Vstupním podkladem pro vymezení oblastí krajinného rázu v návrhu ÚPlMO byly Zásady územního rozvoje
Moravskoslezského kraje, které mohly být respektovány pouze částečně, protože vycházejí z odlišné metodiky
vymezování oblastí krajinného rázu než návrh ÚPlMO a jejich měřítko umožňuje spíše schématické zpracování
problematiky.
Zatímco v ZÚR MSK vycházejí vymezené oblasti krajinného rázu především z antropogenních znaků krajiny a jejich
historických souvislostí, návrh ÚPlMO vymezuje oblasti krajinného rázu především na základě geomorfologických
znaků a přírodních charakteristik území.
ZÚR MSK zařazuje ORP Ostravu do čtyř krajinných oblastí: Ostravsko-Karvinsko, Oderská brána, Opavsko a Nízký
Jeseník, přičemž pro ORP Ostravu je dominantní oblast Ostravsko-Karvinsko s převládajícími typy krajin: krajina
sídelní a krajina ovlivněná hlubinnou důlní činností. Další významnou krajinnou oblastí, která zasahuje na území ORP
Ostravy je Oderská brána s převládajícími typy krajin: krajina polní, krajina s vyšším podílem vodních ploch a krajina
zemědělská harmonická.
V návrhu územního plánu Statutární město Ostrava jsou vymezeny podmínky ochrany krajinného rázu ve
stabilizovaných, přestavbových a zastavěných plochách. ÚPD ostatních obcí ORP Ostrava oblasti krajinného rázu
nevymezují.
Na území města jsou vymezeny tyto oblasti krajinného rázu
• OKR Vítkovská vrchovina,
• OKR Oderská brána,
• OKR Ostravská pánev,
• OKR Orlovská plošina,
• OKR Hlučínská pahorkatina.
Pro jednotlivé oblasti krajinného rázu platí následující doporučení k ochraně krajinného rázu:
OKR Vítkovská vrchovina
•
nenarušovat pohledové horizonty umísťováním nevhodných staveb, zejména vertikálních,
•
chránit historické krajinné struktury,
•
respektovat charakteristiky vnějšího obrazu sídel a působení kulturních dominant (zejména sakrálních staveb),
•
chránit harmonické měřítko krajiny (vyvážený poměr trvalých kultur, orné půdy a zastavěného území).
•
nevytvářet nové pohledové bariéry ve významných pohledových osách,
•
chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně,
•
podporovat odstraňování zástavby narušující obraz sídel,
OKR Oderská brána
•
chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz údolní nivy Odry (vyvážený poměr trvalých kultur,
orné půdy a zastavěného území),
•
•
nenarušovat významné pohledové horizonty umísťováním nevhodných staveb,
•
nevytvářet nové pohledové bariéry ve významných pohledových osách, neomezovat působení historických
dominant,
•
nepřipouštět zahušťování zástavby v lokalitách určených pro rodinnou rekreaci,
•
chránit plochy rozptýlené krajinné zeleně, nivní biotopy a luční porosty,
•
nesnižovat prostupnost krajiny,
47
•
•
•
podporovat realizaci půdoochranných a revitalizačních opatření v krajině (protierozní ochrana, prvky ÚSES,
revitalizace vodních toků a nádrží),
vytvářet podmínky pro optimalizaci vodního režimu nivních krajinných segmentů a pro zajištění jejich
retenční funkce,
OKR Ostravská pánev
•
•
vytvářet podmínky pro další uplatnění technických památek souvisejících s ukončenou těžbou a úpravou
černého uhlí nebo hutnictvím železa,
•
podporovat realizaci územních systémů ekologické stability,
•
chránit plochy rozptýlené krajinné zeleně, nivní biotopy a luční porosty,
•
OKR Orlovská plošina
•
•
nenarušovat pohledové horizonty umísťováním nevhodných staveb,
•
•
•
OKR Hlučínská pahorkatina
•
•
chránit
harmonické
měřítko
krajiny
(vyvážený
poměr
trvalých
kultur,
orné
půdy
a zastavěného území),
•
•
•
Obec Čavisov
Na území obce Čavisov se nenachází krajinná oblast.
Obec Dolní Lhota
Na území obce Dolní Lhota se nenachází krajinná oblast.
Obec Horní Lhota
Na území obce Horní Lhota se nenachází krajinná oblast.
Město Klimkovice
Na území města Klimkovice se nenachází krajinná oblast.
Obec Olbramice
Na území obce Olbramice se nenachází krajinná oblast.
Na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí se nenachází krajinná oblast.
Město Šenov
Na území města Šenov se nenachází krajinná oblast.
Obec Václavovice
Na území obce Václavice se nenachází krajinná oblast.
Obec Velká Polom
Na území obce Velká Polom se nenachází krajinná oblast.
Město Vratimov
Na území města Vratimov se nenachází krajinná oblast.
Obec Vřesina
Na území obce Vřesina se nenachází krajinná oblast.
48
Obec Zbyslavice
Na území obce Zbyslavice se nenachází krajinná oblast.
JEV 18. MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEHO CHARAKTERISTIKA
Místo krajinného rázu – část krajiny relativně homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických
charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného
rázu. Jedná se zpravidla o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní), který je pohledově spojitý
z většiny pozorovacích stanovišť, nebo o území typické díky své výrazné charakterové odlišnosti.
V návrhu územního plánu Statutární město Ostrava jsou vymezeny podmínky ochrany krajinného rázu ve
stabilizovaných, přestavbových a zastavěných plochách. ÚPD ostatních obcí ORP Ostrava místa krajinného rázu
nevymezují.
Na území města jsou vymezena dvě místa krajinného rázu (MKR)
• MKR Landek,
• MKR Poodří.
Pro místa krajinného rázu jsou stanoveny podmínky, které musí být respektovány při územních a stavebních řízeních
na stavby umístěné uvnitř vymezeného místa krajinného rázu.
MKR Landek
• chránit historické architektonické a urbanistické znaky MKR včetně jejich vnějšího obrazu,
• důsledně ověřovat vizuální vliv nové zástavby na vnější obraz místa krajinného rázu a jeho přírodní a kulturně
– historické dominanty,
• umisťování kapacitních rekreačních zařízení a sportovně rekreačních areálů (vč. navazující dopravní a
technické infrastruktury) posuzovat na základě vyhodnocení únosnosti krajiny.
MKR Poodří
• důsledně ověřovat vizuální vliv nové zástavby na vnější obraz místa krajinného rázu a jeho přírodní
dominanty,
• nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci ani
zahušťování zástavby v těchto lokalitách,
• v nezastavěném území umisťovat pouze nezbytné stavby (např. pro zabezpečení lesního hospodaření a
zemědělství, vodohospodářské stavby a protipovodňová opatření, stavby dopravní a technické infrastruktury).
Obec Čavisov
Na území obce Čavisov se nenacházejí místa krajinného rázu.
Obec Dolní Lhota
Na území obce Dolní Lhota se nenacházejí místa krajinného rázu.
Obec Horní Lhota
Na území obce Horní Lhota se nenacházejí místa krajinného rázu.
Město Klimkovice
Na území města Klimkovice se nenacházejí místa krajinného rázu.
Obec Olbramice
Na území obce Olbramice se nenacházejí místa krajinného rázu.
Na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí se nacházejí místa krajinného rázu.
Město Šenov
Na území města Šenov se nenacházejí místa krajinného rázu.
Obec Václavovice
Na území obce Václavovice se nenacházejí místa krajinného rázu.
49
Obec Velká Polom
Na území obce Velká Polom se nenacházejí místa krajinného rázu.
Město Vratimov
Na území města Vratimov se nenacházejí místa krajinného rázu.
Obec Vřesina
Na území obce Vřesina se nenacházejí místa krajinného rázu.
Obec Zbyslavice
Na území obce Zbyslavice se nenacházejí místa krajinného rázu.
3.2.3.5 Přechodně chráněné plochy
JEV 24. PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÁ PLOCHA
Podklady:
Obecní úřad ORP, správa NP, CHKO
http://uap.nature.cz
Na území ORP Ostrava se přechodně chráněné plochy nevyskytují. U přechodně chráněných ploch Studenec,
Martinovský mokřad a Koráb doba vyhlášení uplynula.
3.2.3.6 Památné stromy
V řešeném území jsou vyhlášeny památné stromy ve smyslu § 46 zákona č. 114/1992 Sb.
Na správním území ORP Ostrava je registrováno 32 památných stromů k roku 2012.
JEV 32. PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
č.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
Kód
100161
100162
100163
100164
100165
100166
100167
100168
100169
100170
100171
100172
100173
100174
100175
100176
100177
100178
100179
100180
100181
100182
100184
100185
100186
105559
Název
Typ objektu
Porubská metasekvoje
Starobělský dub
Jinan u zámečku na ul. Frýdecké
Michalský buk
Buk U Zámku
Platan u fary na Mírovém náměstí
Platan na ulici Poděbradova
Jasan v Třebovickém parku
Platan v Sokolské ulici
Dub v Zábřehu
Kaštanovník v Zábřehu nad Odrou
Jerlín ve Vítkovicích
Lípa na Podpůrčí
Liliovník v Třebovicích
Třebovický platan
Třebovický buk
Třebovický jinan
Novoveská lípa 2
Jinan ve Slezské Ostravě
Heřmanický dub
Platan na Černé louce
Platan v Ostravě
Novoveská lípa
Buky v Krásném Poli
Platan ve Vítkovicích
Jasan u Bártova statku
50
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Skupina stromů
Skupina stromů
Jednotlivý strom
Datum vyhlášení
27. 12. 1999
19. 2. 1999
3. 2. 1998
18. 7. 1997
27. 1. 1997
24. 1. 1997
24. 10. 1996
18. 9. 1996
24. 7. 1996
1. 1. 1990
1. 1. 1990
1. 1. 1990
1. 1. 1990
1. 1. 1990
1. 1. 1990
1. 1. 1990
1. 1. 1990
28. 11. 1981
28. 11. 1981
28. 11. 1981
1. 1. 1990
28. 11. 1981
1. 1. 1990
1. 1. 1990
28.11 1981
26. 4. 2010
č.
Kód
27
28
29
30
31
32
105618
105697
105698
105714
105739
105750
Název
Typ objektu
Dub letní u ul. Hormistrů
Buk lesní červenolistý na ul. 30. dubna
Dub letní v Komenského sadech
Lípa u Pokorných
Dub letní u Porubského zámečku
Vlastin dub
Datum vyhlášení
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
1. 7. 2010
24. 12. 2010
24. 12. 2010
8. 1. 2011
20. 4. 2011
20. 5. 2011
Obec Čavisov
Na území obce se nenachází památný strom.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se nenachází památný strom.
Obec Olbramice
Na území obce se nachází památný strom.
č.
Kód
1
100323
Název
Olbramická lípa
Typ objektu
Jednotlivý strom
Datum vyhlášení
13. 6. 1980
Město Šenov
Na území města se nenachází památný strom.
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Na území obce se nachází památný strom.
č.
Kód
1
100209
Název
Lípa ve Velké Polomi
Typ objektu
Jednotlivý strom
Datum vyhlášení
14. 1. 1972
Město Vratimov
Na území města se nachází památné stromy.
č.
1
2
3
4
5
Kód
104752
100412
104745
104743
104744
Název
Lípa vytrvalosti
Datyňský hraniční důb
Lípa Na Příčnici
Dub vzpomínkový
Dub tolerance
Typ objektu
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Datum vyhlášení
8. 7. 2006
11. 6. 2002
27.6.2 006
14.6. 2006
28.6. 2006
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.3.7 Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
JEV 36. LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A
ŽIVOČICHŮ S NÁRODNÍM VÝZNAMEM
Podklady:
51
Na území města se tyto lokality nenachází.
Obec Čavisov
Na území obce se tyto lokality nenachází.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
Na území města se nachází nachází lokalita výskytu zvláště chráněných druhů živočichů s národním významem, jedná
se o Košťálovický rybník.
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.3.8 Soustava Natura 2000
Na území ORP Ostrava se vyskytují – 2x ptačí oblast (tj. PO Heřmanský stav – Odra – Poolší a PO Poodří) a 7x
evropsky významné lokality (tj. EVL Heřmanický rybník, EVL Poodří, EVL Pilíky, EVL Děhylovský potok – Štěpán,
EVL Ostrava – Šilheřovice a EVL Řeka Ostravice a EVL Mokřad u Rondelu v Šenově).
JEV 34. NATURA 2000 – EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA
Podklady:
číslo
kód NATURA
1
2
3
4
CZ0813439
CZ0813444
CZ0813464
CZ0814092
Název
Děhylovský potok - Štěpán
Heřmanický rybník
Pilíky
Poodří
Děhylovský potok - Štěpán
lokalita kuňky ohnivé, piskoře pruhovaného, vážky jasnoskvrnné
Heřmanický rybník
52
lokalita čolka velkého
Pilíky
lokalita hořavky duhové
Poodří
Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až
subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea
uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea, tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek, přirozené eutrofní
vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition, extenzivní sečené louky nížin až podhůří,
dubohabřiny asociace Calio-Carpinetum, smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem vazem, jilmem habrolistým,
jasanem ztepilým nebo jasanem úzkolistým podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie, lokalita páchníka
hnědého, svinutce tenkého, kuňky ohnivé, ohniváčka černočárého, modráska bahenního, piskoře pruhovaného, čolka
velkého, velevruba tupého
Obec Čavisov
Na území obce se nevyskytuje NATURA 2000 – evropsky významná lokalita.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se nevyskytuje NATURA 2000 – evropsky významná lokalita.
Obec Olbramice
č.
kód NATURA
Název
1
CZ0814092
Poodří
č.
kód NATURA
1
2
CZ0813455
CZ0813475
Rondel Lučina
Václavovice - pískovna
kód NATURA
CZ0813475
Název
Václavovice - pískovna
Město Šenov
Název
Obec Václavovice
č.
1
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Na území města se nevyskytuje NATURA 2000 – evropsky významná lokalita.
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 35. NATURA 2000 – PTAČÍ OBLAST
Podklady:
53
č.
Kód
kód NATURA
1
2
3412
2312
CZ0811021
CZ0811020
Název
Heřmanský stav - Odra - Poolší
Poodří
Heřmanský stav - Odra – Poolší
Populace bukáčka malého, ledňáčka říčního a slavíka modráčka a jejich biotopy
Poodří
populace bukače velkého, motáka pochopa, ledňáčka říčního, kopřivky obecné a jejich biotopy
Obec Čavisov
Na území obce se nevyskytuje NATURA 2000 – ptačí oblast.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se nevyskytuje NATURA 2000 – ptačí oblast.
Obec Olbramice
č.
Kód
kód NATURA
Název
1
2312
CZ0811020
Poodří
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.4
Využití horninového prostředí – obsahuje jevy(57, 58, 59, 60, 61, 62, 63)
3.2.4.1 Dobývací prostory
JEV 57. DOBÝVACÍ PROSTOR
Podklady:
Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého
Ve správním obvodu ORP Ostrava se nachází 15 dobývacích prostorů (DP) ve smyslu §§ 24 až 29 zákona č. 44/1988
Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 172/1992 Sb. o
54
dobývacích prostorech, ve znění pozdějších předpisů. V následujících tabulkách jsou tyto DP rozděleny podle využití
na DP s těženými ložisky (5), s ložisky v průzkumu a otvírce (8), s uzavíranými ložisky (1) a ložisky uzavřenými (1).
Název DP
Tabulka 30:
Dobývací prostory v řešeném území – těžená ložiska
Číslo DP
Nerost
Dotčená k.ú.
Paskov I
Heřmanice I
4/0079
4/0048
hořlavý zemní plyn váz. na uhlí
zemní plyn vázaný na uh. sloje
Michálkovice I
4/0041
hořlavý zemní plyn vázaný
Přívoz I
4/0047
Krmelín
4/0039
zemní plyn
Název DP
Tabulka 31:
Dobývací prostory v řešeném území – ložisko v průzkumu, otvírce
Číslo DP Nerost
Dotčená k.ú.
Mariánské Hory I
4/0046
Petřvald III
Petřvald IV
Radvanice I
4/0063
4/0064
4/0066
hořlavý zemní plyn vázáný na uh. sl
hořlavý zemní plyn v uh. sloj.
Slezská Ostrava IV
4/0042
Slezská Ostrava V
4/0043
Svinov I
4/0044
Vítkovice I
4/0045
Název DP
Třebovice ve Slezsku, Přívoz, Hošťálkovice,
Moravská Ostrava, Mariánské Hory, Zábřeh Hulváky, Zábřeh nad Odrou, Nová Ves u
Ostravy, Svinov
Šenov u Ostravy, Radvanice, Michálkovice
Michálkovice
Radvanice, Bartovice, Šenov u Ostravy
Slezská Ostrava, Kunčičky, Kunčice nad
Ostravicí, Radvanice
Moravská Ostrava, Muglinov, Heřmanice,
Slezská Ostrava
Svinov, Poruba, Polanka nad Odrou, Nová Ves u
Ostravy, Zábřeh nad Odrou
Hrabová, Hrabůvka, Kunčice nad Ostravicí,
Kunčičky, Vítkovice, Moravská Ostrava,
Mariánské Hory, Zábřeh - Hulváky, Zábřeh VZ, Zábřeh nad Odrou
Tabulka 32:
Dobývací prostory v řešeném území – ložisko uzavírané
Číslo DP
Nerost
Dotčená k.ú.
Polanka nad Odrou
Název DP
Nová Bělá, Hrabová, Vratimov
Koblov, Hrušov, Muglinov, Heřmanice
Heřmanice, Slezská Ostrava, Michálkovice,
Radvanice
Petřkovice u Ostravy, Koblov, Přívoz, Moravská
Ostrava, Muglinov, Hrušov
Nová Bělá, Stará Bělá, Stará Ves n.O
6/0184
písky pro vysoké pece
Polanka nad Odrou
Tabulka 33:
Dobývací prostory v řešeném území – ložisko s ukončenou těžbou
Číslo DP
Nerost
Dotčená k.ú.
Vítkovice
2/0048
černé uhlí
Vítkovice
V DP Vítkovice se nachází areál Jeremenko (komplex vodní jámy Jeremenko). Po ukončení těžby v r. 1992 byla jáma
Jeremenko č. 2 zlikvidována, jámy Jeremenko č. 1 a 3 slouží k čerpání důlních vod z ostravské dílčí pánve. Po
ukončení čerpání důlních vod (předpoklad rok 2028) budou vodní jámy zlikvidovány a dokončena technická likvidace
nepotřebných objektů v areálu.
Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP:
Na území statutárního města Ostravy zasahují všechny uvedené dobývací prostory
Obec Čavisov
Na území obce Čavisov se nenachází dobývací prostor.
Obec Dolní Lhota
Na území obce Dolní Lhota se nenachází dobývací prostor.
Obec Horní Lhota
Na území obce Horní Lhota se nenachází dobývací prostor.
Město Klimkovice
Na území města Klimkovice se nenachází dobývací prostor.
Obec Olbramice
55
Na území obce Olbramice se nenachází dobývací prostor.
Na území obce Stará Ves se nachází dobývací prostor Krmelín.
Město Šenov
Na území města Šenov se nachází dobývací prostory Petřvald III, Radvanice I
Obec Václavovice
Na území obce Václavovice se nenachází dobývací prostor.
Obec Velká Polom
Na území obce Velká Polom se nenachází dobývací prostor.
Město Vratimov
Na území města Šenov se nachází dobývací prostory Paskov I.
Obec Vřesina
Na území obce Vřesina se nenachází dobývací prostor.
Obec Zbyslavice
Na území obce Zbyslavice se nenachází dobývací prostor.
3.2.4.2 Chráněná ložisková území
JEV 58. CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ
Podklady: Česká geologická služba - Geofond
Ve správním obvodu ORP Ostrava se nachází 8 chráněných ložiskových území (CHLÚ) ve smyslu §§ 16-19 zákona
č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky
č. 364/1992 Sb. o chráněných ložiskových územích, ve znění pozdějších předpisů.
Tabulka 34:
Název
Chráněná ložisková území v ORP Ostrava
Číslo CHLÚ
Surovina
Česká část Hornoslezské pánve
14400000
Uhlí černé, zemní plyn
Rychvald
Paskov
Krmelín
Nová Bělá
Řepiště I
Šenov u Ostravy
Polanka nad Odrou
07100700
07170100
22460000
14300000
23650000
05220000
x
Zemní plyn
Zemní plyn
Zemní plyn
Cihlářská surovina
Písek
k.ú.
Ostrava, Stará Ves n. O, Vratimov,
Václavovice, Šenov u Ostravy,
Ostrava, Šenov u O.
Ostrava, Vratimov
Ostrava, Stará Ves n. O
Ostrava
Vratimov
Šenov u Ostravy
Polanka nad Odrou
Pozn. CHLÚ Polanka nad Odrou vzniklo ex lege ve smyslu § 43 odst.4 horního zákona. Hranice CHLÚ Polanka nad Odrou je totožná ze
stanoveným dobývacím prostorem.
Hranice CHLÚ Řepiště I zasahuje do území Vratimova v jeho jižní části a to velmi okrajově. V grafické části nelze
vzhledem k měřítku toto CHLÚ viditelně zobrazit.
Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí České republiky, odboru výkonu státní správy IX, č.j. 580/263c/ENV/09,
ze dne 3.7.2009 o změně podmínek ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území České části
Hornoslezské pánve, ve vymezené části Okres Ostrava-město“, které mění podmínky pro výstavbu na území města
Ostravy, vymezuje na území města Ostravy plochy s rozdílnými vlivy těžební činnosti následovně :
Jsou vymezeny plochy „P“
- území ovlivněné ukončeným dobýváním, kde nelze vyloučit dlouhodobé výraznější doznívání přímých důlních vlivů
(linie slezskoostravského zlomu, pásmo bartovického zlomu).
Podle ČSN 730039 se jedná o IV. skupinu stavenišť.
Pro umisťování veškerých staveb v této ploše bude vydáno závazné stanovisko Krajského úřadu MSK, který si jako
podklad vyžádá vyjádření Obvodního báňského úřadu. Projektová dokumentace bude obsahovat samostatnou část o
zajištění stavby proti vlivům poddolování s ohledem na deformační parametry zadané výše uvedeným stanoviskem
Krajského úřadu MSK.
Ve stavebních povoleních budou stanoveny podmínky k zajištění stavby proti předpokládaným vlivům poddolování.
56
Jsou vymezeny plochy „M“
- území kde je možno považovat vlivy poddolování za doznělé. Nadále se nepočítá s těžbou černého uhlí klasickými
metodami. Při alternativní exploataci těchto částí se nepředpokládají deformace terénu.
Pro výstavbu v plochách „M“ nebudou vydávány Krajským úřadem MSK individuální stanoviska. Bude vydáno
generální závazné stanovisko, které stanoví technické podmínky pro umístění a provedení staveb v těchto plochách.
Stavby nesouvisející s dobýváním mohou být realizovány bez zvláštních opatření proti účinkům poddolování.
Jsou vymezeny plochy „N“
- území mimo vlivy dobývání, kde se nepočítá s těžbou černého uhlí klasickými metodami. Při alternativní exploataci
těchto částí ložisek se nepředpokládají deformace terénu.
Pro výstavbu v plochách „N“ nebudou vydávány Krajským úřadem MSK individuální stanoviska. Bude vydáno
generální závazné stanovisko, které stanoví technické podmínky pro umístění a provedení staveb v těchto plochách.
Stavby nesouvisející s dobýváním mohou být realizovány bez zvláštních opatření proti účinkům poddolování.
Na území statutárního města Ostravy se nachází všechna uvedená CHLÚ kromě Šenova u Ostravy a CHLÚ Řepiště I.
Obec Čavisov
Na území obce Čavisova se nenachází chráněné ložiskové území.
Obec Dolní Lhota
Na území obce Dolní Lhoty se nenachází chráněné ložiskové území.
Obec Horní Lhota
Na území obce Horní Lhoty se nenachází chráněné ložiskové území.
Město Klimkovice
Na území města Klimkovic se nenachází chráněné ložiskové území.
Obec Olbramice
Na území obce Olbramice se nenachází chráněné ložiskové území.
Na území obce Stará Ves zasahuje CHLÚ Česká část Hornoslezské pánve a CHLÚ Krmelín.
Město Šenov
Na území obce Šenov zasahuje CHLÚ Česká část Hornoslezské pánve,CHLÚ Rychvald a CHLÚ Šenov u Ostravy.
Obec Václavovice
Na území obce Václavovice zasahuje CHLÚ Česká část Hornoslezské.
Obec Velká Polom
Na území obce Velké Polomi se nenachází chráněné ložiskové území.
Město Vratimov
Na území obce Stará Ves zasahuje CHLÚ Česká část Hornoslezské pánve, CHLÚ Paskov a velmi okrajově zde
zasahuje CHLÚ Řepiště I.
Obec Vřesina
Na území obce Vřesina se nenachází chráněné ložiskové území.
Obec Zbyslavice
Na území obce Zbyslavice se nenachází chráněné ložiskové území.
JEV 59. CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PRO ZVLÁŠTNÍ ZÁSAHY DO ZEMSKÉ KŮRY
Podklady:
Česká geologická služba - Geofond
3.2.4.3
Výhradní ložiska nerostných surovin
V řešeném území se nachází vymezené výhradní bilancované ložisko nerostných surovin ve smyslu § 6 zákona č.
44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon).
57
Na většině území města Ostravy, stejně jako v jeho širším okolí, se pod pokryvnými horninovými útvary nachází
výhradní ložisko černého uhlí, jež bylo z důvodu jeho ochrany v minulosti vyhlášeno chráněným ložiskovým územím
(CHLÚ) „Česká část Hornoslezské pánve“. Hornoslezská pánev je na území ČR základními geologicko-tektonickými
strukturami rozčleněna na dílčí pánve, a to na pánev ostravskou (ODP), pánev petřvaldskou (PDP), pánev karvinskou
(KDP) a pánev jižní (JDP), přičemž všechny uvedené, až na pánev karvinskou, zasahují do území města Ostravy.
Výhradní ložisko černého uhlí se nachází na katastrálních územích:
Antošovice, Bartovice, Dubina u Ostravy, Heřmanice, Horní Datyně, Hošťálkovice, Hrabová, Hrabůvka, Hrušov,
Koblov, Košatka nad Odrou, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Lhotka u Ostravy, Mariánské Hory, Michálkovice,
Moravská Ostrava, Muglinov, Nová Bělá, Nová Ves u Ostravy, Petřkovice u Ostravy, Polanka nad Odrou, Poruba,
Proskovice, Přívoz, Radvanice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Stará Ves nad Ondřejnicí, Svinov, Šenov u Ostravy,
Třebovice ve Slezsku, Václavovice u F-M, Vítkovice, Vratimov, Výškovice u Ostravy, Zábřeh – Hulváky, Zábřeh –
VZ, Zábřeh nad Odrou.
Na ložisko černého uhlí je vázáno rovněž výhradní ložisko hořlavého zemního plynu.
Tabulka 35:
Obec
Ložiska nerostných surovin v SO ORP Ostrava
výměra
ložiska (ha)
Surovina ložiska
Ostrava
Cihlářská surovina - Cihlářská surovina
47,25
Cihlářská surovina - Cihlářská surovina, Písky sklářské a slévárenské - písky
Ostrava
17,88
slévárenské, Štěrkopísky - Štěrkopísky
Ostrava
Uhlí černé - Uhlí černé
30140,61
Ostrava
Uhlí černé - Uhlí černé, Zemní plyn - Zemní plyn
188,52
Ostrava
Zemní plyn - Zemní plyn
10708,13
Stará Ves nad Ondřejnicí Uhlí černé - Uhlí černé
1425,19
Šenov
Cihlářská surovina - Cihlářská surovina
40,24
Šenov
912,11
Šenov
416,13
Václavovice
406,59
Vratimov
1875,44
Vratimov
413,33
ORP Celkem
46591,41
Metan
V důsledku zastavení provozu dolů v oblasti ostravské pánve a z části pánve petřvaldské, a s ním spojeným ukončením
nuceného odvětrávání důlních prostor, vyvstal od poloviny 90. let 20. století problém nekontrolovatelného výstupu
důlních plynů na povrch, zejména metanu jako jejich nejnebezpečnější složky, neboť tento v 4,5-15 % koncentraci ve
směsi se vzduchem tvoří výbušnou směs. Výstup těchto plynů úzce souvisí s plynodajností karbonského souvrství,
plynopropustností pokryvných hornin a s existencí komunikačních cest plynů vzniklých hornickou činností. Z tohoto
důvodu lze za místa s největším rizikem výstupu důlních plynů na povrch považovat především nedostatečně
zlikvidovaná stará důlní díla, karbonská okna, tj. výstupy plynonosných karbonských hornin na povrch, a tzv.
minipánve, tedy výruby slojí dobývaných v malé hloubce pod povrchem. Výstupem důlních plynů, resp. metanu na
povrch jsou na území města Ostravy nejvíce postiženy Slezská Ostrava, Muglinov a Petřkovice, ve kterých je výše
uvedeným ohroženo více než 20 % území, a dále Hrušov, Koblov, Hošťálkovice a Lhotka.
Pro ohodnocení míry nebezpečí výstupu důlních plynů na povrch byla vypracována mapa kategorizace území OKR,
jež je průběžně aktualizována a v níž jsou vyznačena území:
• s možnými nahodilými výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená nulovou izolinií vlivu dobývacích prací
(hranice poklesových kotlin); území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně ze 44 %,
• ohrožená výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená izolinií 50 m mocnosti pokryvných útvarů, nacházející se
uvnitř plochy území s možnými náhodnými nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů na povrch; území
statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně z 5 %,
• nebezpečná výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená konturami ploch vydobytých porubů do hloubky 100 m
pod povrchem zvětšené o 50 m bezpečnostní pásmo (toto území je uvnitř ploch území ohrožených
nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů), jako území nebezpečná jsou rovněž klasifikována všechna hlavní
důlní díla ústící na povrch vč. jejich bezpečnostních pásem; území statutárního města Ostravy je takto postiženo
přibližně ze 3 %,
• bez nebezpečí výstupu důlních plynů, tj. území situována mimo vliv dobývání; bez nebezpečí výstupů důlních
plynů je přibližně 48 % statutárního města Ostravy.
Jak již bylo uvedeno výše, nedostatečně zajištěná důlní díla představují významná rizika lokálního výstupu důlních
plynů na povrch, přičemž na významu tato rizika nabývají především v případech výstupu těchto plynů v blízkosti
stavebních či jiných objektů, u nichž může docházet k akumulaci výbušných koncentrací důlních plynů. Z tohoto
pohledu je nutno zdůraznit také možnost šíření metanu na dlouhé vzdálenosti prostřednictvím podpovrchových
inženýrských sítí, čímž se tento může vyskytovat i mimo bezpečnostní pásmo důlních děl. Dalším nebezpečím v
58
důsledku existence v minulosti nedostatečně zajištěných důlních děl je nebezpečí možné ztráty stability ústí těchto děl
na povrchu.
Tabulka 36:
Obec
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
ORP Celkem
Lokalizace výstupů důlních plynů dle obcí na území ORP Ostrava
Výměra
obce Výstup důlních plynů Výstup důlních plynů
počet zátěží
(ha)
(ha)
(%)
405,79
535,24
481,04
1473,51
537,06
21424,97
1884,14
1665,09
570,55
1170,03
1407,73
863,55
741,34
33160,02
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
2241,70
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
2241,70
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
10,46
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
6,76
1
1
2
86
2
1
1
94
JEV 60. LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN
Podklady:
Na většině území města Ostravy, stejně jako v jeho širším okolí, se pod pokryvnými horninovými útvary nacházejí
výhradní ložiska nerostných surovin ve smyslu § 6 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon).
V ORP Ostrava je celkem 40 ložisek nerostných surovin, a to především černého uhlí a na něj vázaná ložiska
hořlavého zemního plynu.
Tabulka 37:
Ložiska výhradní na území ORP Ostrava
Identifikační Číslo
Název ložiska
Organizace
Způsob těžby
číslo
ložiska
DIAMO s.p., Stráž pod
Ralskem
Důl Odra, stř.J.Fučík
Ralskem
Ralskem
Ralskem
Ralskem
Ralskem
Důl Odra, z.Ostrava 3
Ralskem
Ralskem
Ralskem
Věřňovice
Česká geologická služba
Paskov
Paskov-západ
Příbor-sever
Šilheřovice
Green Gas DPB, a.s.,
Důl Paskov
Paskov
Důl Odra, stř.Paskov
Ralskem
Důl Odra, stř.Paskov
Ralskem
Havířov-západ
Důl Odra, stř.Ostrava- DIAMO s.p., Stráž pod
Koblov
Ralskem
Důl Odra, stř.Ostrava- DIAMO s.p., Stráž pod
Surovina
307102602
3071026 Důl Odra, stř.J.Fučík
dřívější hlubinná
Uhlí černé
307102603
3071026
Uhlí černé
307102604
3071026
Uhlí černé
307102102
3071021
Uhlí černé
307102103
3071021
Uhlí černé
307102104
3071021
Uhlí černé
307152101
3071521
Uhlí černé
307152102
3071521
Uhlí černé
307152600
3071526
Uhlí černé
307220000
314300000
314390000
314410000
325850000
3072200
3143000
3143900
3144100
3258500
dosud netěženo
dosud netěženo
dosud netěženo
dosud netěženo
dosud netěženo
Uhlí černé, Zemní plyn
Uhlí černé
Uhlí černé
307170100
3071701
současná z vrtu
Zemní plyn
307172500
3071725
Uhlí černé
307170000
3071700
Uhlí černé
305220000
3052200
dosud netěženo
307122200
3071222
Uhlí černé
307122700
3071227
Uhlí černé
59
Identifikační Číslo
číslo
ložiska
Název ložiska
Koblov
307152300
3071523 Důl Odra, z.Vítkovice
307152800
3071528 Důl Odra, z.Vítkovice
307122100
3071221
307122600
Důl Odra, stř.OstravaPřívoz
Důl Odra, stř.Ostrava3071226
Přívoz
325760000
3257600 Polanka nad Odrou
307230100
3072301 Václavovické elevace
326650000
3266500 Rychvald
307110001
3071100
307110002
307112501
307112502
Důl Odra,
stř.Heřmanice
Důl Odra,
3071100
stř.Heřmanice
Důl Odra,
3071125
stř.Heřmanice
Důl Odra,
3071125
stř.Heřmanice
307152700
3071527 Důl Odra, z.Ostrava 1
307152200
3071522 Důl Odra, z.Ostrava 1
307250100
3072501 Zábřeh
Důl Odra,
3133121
z.Mariánské Hory
Důl Odra,
3133126
z.Mariánské Hory
313312100
313312600
313312700
3133127 Důl Odra, z.Svinov
313312200
3133122 Důl Odra, z.Svinov
Tabulka 38:
Identifikační
Číslo
číslo
ložiska
900830000
9008300
Tabulka 39:
Identifikační
Číslo
číslo
ložiska
933240002
9332400
Organizace
Ralskem
Ralskem
Ralskem
Ralskem
Ralskem
PÍSEK OSTRAVA s.r.o.,
Ostrava - Poruba
OKD, a.s.Ostrava
Green Gas DPB, a.s.,
Paskov
Ralskem
Ralskem
Ralskem
Ralskem
Ralskem
Ralskem
OKD, a.s.Ostrava
Ralskem
Ralskem
Ralskem
Ralskem
Způsob těžby
Surovina
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
dosud netěženo
Cihlářská surovina, Písky
sklářské a slévárenské,
Štěrkopísky
Uhlí černé
současná z vrtu
Zemní plyn
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
dosud netěženo
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
dřívější povrchová
Prognózní zdroje vyhrazených nerostů
Název ložiska
Hrabová-Bartovice
Organizace
Ministerstvo životního
prostředí, Praha 10
Způsob těžby
dosud netěženo
Surovina
Uhlí černé
Prognózní zdroje nevyhrazených nerostů
Název ložiska
Řepiště-sever,jih
Organizace
Ministerstvo životního
prostředí, Praha 10
Způsob těžby
dosud netěženo
Surovina
Na území statutárního města Ostravy se nacházejí téměř všechna uvedená ložiska nerostných surovin mimo
následující: Havířov-západ (IČ 305220000), Příbor-sever (IČ 314410000) a Řepiště-sever,jih (IČ 933240002). Ložiska
nerostných surovin zasahují do následujících katastrálních území: Antošovice, Bartovice, Dubina u Ostravy,
Heřmanice, Horní Datyně, Hošťálkovice, Hrabová, Hrabůvka, Hrušov, Koblov, Košatka nad Odrou, Kunčice nad
Ostravicí, Kunčičky, Lhotka u Ostravy, Mariánské Hory, Michálkovice, Moravská Ostrava, Muglinov, Nová Bělá,
Nová Ves u Ostravy, Petřkovice u Ostravy, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Přívoz, Radvanice, Slezská
Ostrava, Stará Bělá, Stará Ves nad Ondřejnicí, Svinov, Šenov u Ostravy, Třebovice ve Slezsku, Václavovice u F-M,
Vítkovice, Vratimov, Výškovice u Ostravy, Zábřeh – Hulváky, Zábřeh – VZ, Zábřeh nad Odrou.
Obec Čavisov
Na území obce Čavisova se nenachází ložisko nerostných surovin.
Obec Dolní Lhota
Na území obce Dolní Lhota se nenachází ložisko nerostných surovin.
60
Obec Horní Lhota
Na území obce Čavisova se nenachází ložisko nerostných surovin.
Město Klimkovice
Na území města Klimkovice se nenachází ložisko nerostných surovin.
Obec Olbramice
Na území obce Olbramice se nenachází ložisko nerostných surovin.
Na území obce Stará Ves se nachází následující ložiska nerostných surovin: Paskov-západ (IČ 314390000) a Příborsever (IČ314410000).
Město Šenov
Na území města Šenova se nachází následující ložiska nerostných surovin: Havířov-západ (IČ 305220000), Důl
Odra,stř.J.Fučík (IČ 307102602, IČ307102604, IČ 307102103, IČ 307102603, Václavovické elevace (IČ 307230100)
a Hrabová-Bartovice (IČ 900830000).
Obec Václavovice
Na území obce
(IČ 307230100).
Václavovice
se
nachází
ložisko
nerostných
surovin
Václavovické
elevace
Obec Velká Polom
Na území obce Velká Polom se nenachází ložisko nerostných surovin.
Město Vratimov
Na území města Vratimova se nachází následující ložiska nerostných surovin: Důl Paskov
(IČ 307170100), Důl Odra, stř. Paskov (IČ 307172500, IČ 307170000), Václavovické elevace
(IČ 307230100) a Hrabová-Bártovice (IČ 900830000). Okrajově zde zasahuje také prognózní zdroj nevyhrazeného
nerostu Řepiště-sever,jih (IČ 933240002), překryv na území Vratimova je tak malý, že není v grafické části ÚAP
viditelný.
Obec Vřesina
Na území obce Vřesina se nenachází ložisko nerostných surovin.
Obec Zbyslavice
Na území obce Zbyslavice se nenachází ložisko nerostných surovin.
3.2.4.4 Prognózní zdroje nerostných surovin
V řešeném území se nachází prognózní zdroj s názvem Hrabová – Bartovice na katastrálním území Hrabová,
Bartovice, Vratimov, Kunčice nad Ostravicí, Hrabůvka.
3.2.4.5 Poddolovaná území
JEV 61. PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ
Podklady: Česká geologická služba – Geofond
Ve správním území ORP Ostrava se nachází 14 plošných poddolovaných území a 4 bodové poddolované území ve
smyslu §13 a §17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. Poddolovaná území
jsou území se zvlášť nepříznivými inženýrskogeologickými poměry.
č
Tabulka 40:
Název
Poddolovaná území - plošná
Surovina
4535
Svinov
Uhlí černé
4541
Mariánské Hory
Uhlí černé
4546
Vítkovice
Uhlí černé
4547
4549
4554
4557
Slezská Ostrava I
Paskov
Přívoz
Slezská Ostrava III
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
k.ú.
Svinov, Poruba, Nová Ves u Ostravy
Mariánské Hory, Moravská Ostrava, Přívoz, Hošťálkovice, Třebovice ve
Slezsku, Svinov, Nová Ves u Ostravy, Zábřeh - Hulváky, Zábřeh - VZ, Zábřeh
nad Odrou
Vítkovice, Hrabůvka, Moravská Ostrava, Zábřeh - VZ, Zábřeh - Hulváky,
Mariánské Hory, Zábřeh nad Odrou, Kunčičky, Kunčice nad Ostravicí
Kunčičky, Kunčice nad Ostravicí, Slezská Ostrava, Radvanice
Nová Bělá, Hrabová, Vratimov
Moravská Ostrava, Přívoz, Petřkovice u Ostravy, Koblov, Hrušov, Muglinov
Slezská Ostrava, Heřmanice, Muglinov
61
č
4561
4565
5450
5451
5452
5458
4516
č
5459
5457
4512
4507
Název
Surovina
Heřmanice
Petřvald u Karviné
Petřkovice u Ostravy 1
Michálkovice
Radvanice
Přívoz - DP Mariánské
Hory
Velká Polom
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Heřmanice, Hrušov, Muglinov
Michálkovice, Radvanice, Šenov u Ostravy
Petřkovice u Ostravy, Lhotka u Ostravy
Michálkovice, Slezská Ostrava, Heřmanice, Radvanice
Radvanice, Bartovice, Šenov u Ostravy
k.ú.
Uhlí černé
Přívoz
Pyrit
Velká Polom
Tabulka 41:
Poddolovaná území - bodová
Název
Surovina
Lhotka - DP Petřkovice
Petřkovice - DP Mariánské Hory
Klimkovice
Olbramice
Uhlí černé
Uhlí černé
Neznámá
Neznámá
k.ú.
Lhotka
Petřkovice
Klimkovice
Olbramice
Do území statutárního města Ostravy zasahuje 13 ze 14 plošných poddolovaných území (všechna mimo poddolované
území Velká Polom) a bodové poddolované území č. 5459 v k.ú. Lhotka a č. 5457 v k.ú. Petřkovice.
Obec Čavisov
Na území obce Čavisov se nenachází poddolované území.
Obec Dolní Lhota
Na území obce Dolní Lhota se nenachází poddolované území.
Obec Horní Lhota
Na území obce Horní Lhota se nenachází poddolované území.
Město Klimkovice
Na území města Klimkovice se nachází 1 bodové poddolované území č. 4512 Klimkovice.
Obec Olbramice
Na území obce Olbramice se nachází 1 bodové poddolované území č. 4507 Olbramice.
Na území obce Stará Ves se nenachází poddolované území.
Město Šenov
Do území města Šenova zasahují 2 plošné poddolované území č. 4565 Petřvald u Karviné a č. 5452 Radvanice.
Na území obce Václavice se nenachází poddolované území.
Obec Velká Polom
Do území obce Velká Polom zasahuje 1 plošné poddolované území č. 4516 Velká Polom.
Město Vratimov
Do území města Vratimova zasahuje 1 plošné poddolované území č. 4549 Paskov.
Obec Vřesina
Na území obce Vřesina se nenachází poddolované území.
Obec Zbyslavice
Na území obce Zbyslavice se nenachází poddolované území.
3.2.4.6 Sesuvná území
JEV 62. SESUVNÉ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK
Podklady: Česká geologická služba – Geofond
62
Ve správním území ORP Ostrava se nachází 32 bodových sesuvných území a 82 plošných sesuvných území, které ve
smyslu §13 a §17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, poskytla Česká
geologická služba v rámci aktualizace územně analytických podkladů. Sesuvná území jsou území s nepříznivými
inženýrskogeologickými poměry.
V následujících tabulkách jsou uvedeny seznamy sesuvných území rozdělené dle výskytu v jednotlivých obcích ORP
Ostravy a dle stupně aktivity.
Tabulka 42:
Lokalita
Číslo
6352
7703
6635
x
7701
x
x
x
x
x
x
Michálkovice
Lhotka u Ostravy
Svinov
Petřkovice u Ostravy
Petřkovice
Radvanice
Koblov
Proskovice
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Tabulka 43:
Lokalita
Číslo
6334
8353
5898
3561
3562
3563
7023
3574
7024
6985
x
x
x
x
x
Hošťálkovice
Poruba - sever
Michálkovice
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Ostrava - Svinov
Proskovice
Svinov
Petřkovice
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Tabulka 44:
Lokalita
Číslo
6673
7420
x
x
x
Bartovice
Lhotka u Ostravy
Radvanice
Slezská Ostrava
Tabulka 45:
Lokalita
Číslo
Sesuvná území na území statutárního města Ostravy – bodová aktivní
Stupeň
Rok
Klasifikace
Pořízení
k.ú.
aktivity
revize
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
aktivní
aktivní
aktivní
aktivní
aktivní
aktivní
aktivní
aktivní
aktivní
aktivní
aktivní
1995
2005
2000
2010
2005
2010
2010
2010
2011
2011
2011
2008
2006
2008
2009
Michálkovice
Lhotka u Ostravy
Svinov
Radvanice
Koblov
Proskovice
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Sesuvná území na území statutárního města Ostravy – bodová ostatní
Stupeň
Rok
Klasifikace
Pořízení
k.ú.
aktivity
revize
proud
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
pohřbený
pohřbený
pohřbený
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
stabilizovaný
stabilizovaný
stabilizovaný
dočasný
dočasný
dočasný
dočasný
dočasný
1994
2005
1985
1962
1962
1962
2002
1962
2002
1997
2011
2011
2011
2011
2011
2008
2009
2008
2008
1974
1974
2003
1974
2009
2003
Hošťálkovice
Poruba - sever
Michálkovice
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Svinov
Stará Bělá
Svinov
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Sesuvná území na území statutárního města Ostravy – plošná aktivní
Stupeň
Rok
Klasifikace
Pořízení
k.ú.
aktivity
revize
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
2001
2004
2010
2011
2010
aktivní
aktivní
aktivní
aktivní
aktivní
2009
2009
Bartovice
Lhotka u Ostravy
Radvanice
Slezská Ostrava
Sesuvná území na území statutárního města Ostravy – plošná ostatní
Stupeň
Rok
Klasifikace
Pořízení
k.ú.
aktivity
revize
6609
6610
5789
5790
Slezská Ostrava
Krásné Pole
Krásné Pole
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
stabilizovaný
potenciální
potenciální
potenciální
1999
1999
1985
1985
1999
2008
2009
2009
3696
Lhotka
sesuv
potenciální
1962
1974
3531
3532
Ostrava-Přívoz
Heřmanice
sesuv
sesuv
potenciální
potenciální
1962
1962
1974
1974
63
Slezská Ostrava
Michálkovice
Krásné Pole
Krásné Pole
Lhotka u Ostravy, Petřkovice
u Ostr.
Přívoz
Slezská Ostrava, Heřmanice
Lokalita
Číslo
Klasifikace
Stupeň
aktivity
Pořízení
Rok
revize
3534
3533
3535
3536
3538
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Heřmanice
Heřmanice
Petřkovice
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
1962
1962
1962
1963
1963
1974
1974
1974
1974
1974
3539
Koblov
sesuv
potenciální
1963
1974
3543
3544
3545
3546
3556
Koblov
Hladnov
Heřmanice
Hladnov
Polanka nad Odrou
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
1962
1974
1974
1974
1962
1974
1975
1979
1975
1974
3557
Zábřeh nad Odrou
sesuv
potenciální
1962
2003
3558
3559
3570
3577
3565
3566
3567
3569
3568
3571
3560
3572
3573
3575
3576
3564
3578
4064
4053
4054
4055
4056
4057
4061
4062
4063
7025
7772
7702
7704
x
x
x
x
x
3584
Zábřeh
Výškovice
Výškovice
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Výškovice
Výškovice
Proskovice
Proskovice
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Polanka nad Odrou
Radvanice
Radvanice
Radvanice
Michálkovice
Petřvald
Slezská Ostrava
Radvanice
Bartovice
Bartovice
Polanka n.O.
Zábřeh-Hulváky
Lhotka u Ostravy
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Heřmanice
Stará Ves
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
stabilizovaný
potenciální
stabilizovaný
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
stabilizovaný
stabilizovaný
potenciální
stabilizovaný
stabilizovaný
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
stabilizovaný
stabilizovaný
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
dočasný
dočasný
dočasný
dočasný
dočasný
potenciální
1962
1962
1962
1962
1962
1962
1962
1962
1962
1962
1962
1962
1962
1962
1962
1962
1962
1974
1962
1962
1962
1962
1962
1963
1963
1974
2002
2007
2005
2005
2011
2011
2011
2011
2011
1962
1974
1974
1974
1974
1974
1974
1974
1974
1974
1974
1974
1974
2007
1974
2008
1974
1974
1979
2009
2009
2009
1979
2009
2009
2009
2006
2003
2007
2009
2009
1974
k.ú.
Slezská Ostrava
Heřmanice
Heřmanice
Koblov, Petřkovice u
Ostravy
Koblov
Heřmanice
Polanka n.O., Svinov
Zábřeh nad Odrou,
Výškovice
Zábřeh nad Odrou
Výškovice
Výškovice
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá, Výškovice
Stará Bělá
Stará Bělá, Výškovice
Výškovice
Výškovice
Proskovice
Proskovice
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Svinov
Radvanice, Michálkovice
Radvanice
Radvanice
Michálkovice
Radvanice
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava, Radvanice
Bartovice, Šenov u Ost.
Polanka nad O.
Hulváky
Petřkovice u Ostr.
Lhotka u Ostravy
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Proskovice
Obec Čavisov
Sesuvná území se na území obce Čavisova nevyskytují.
Obec Dolní Lhota
Tabulka 46:
Číslo
8351
Lokalita
Dolní Lhota u Ostravy
Sesuvná území na území obce Dolní Lhota – bodová
Stupeň
Rok
Klasifikace
Pořízení
aktivity
revize
sesuv
aktivní
2005
64
2009
k.ú.
Obec Horní Lhota
Sesuvná území se na území obce Horní Lhota nevyskytují.
Město Klimkovice
Sesuvná území se na území města Klimkovic nevyskytují.
Obec Olbramice
Sesuvná území se na území obce Olbramice nevyskytují.
Tabulka 47:
Lokalita
Číslo
x
Stará Ves
Tabulka 48:
Lokalita
Číslo
Sesuvná území na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí – plošná aktivní
Stupeň
Rok
Klasifikace
Pořízení
k.ú.
aktivity
revize
sesuv
2010
aktivní
Stará Ves n. Ond.
Sesuvná území na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí – plošná ostatní
Stupeň
Rok
Klasifikace
Pořízení
k.ú.
aktivity
revize
3583
3585
3587
3588
3594
Stará Ves
Stará Ves
Krmelín
Krmelín
Petřvald
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
1962
1962
1962
1962
1962
1974
1974
1974
1974
1974
3595
Stará Ves
sesuv
potenciální
1962
1974
3601
Brušperk
sesuv
potenciální
1962
1974
Stará Ves n. Ondř.
Stará Ves n. Ondř., Košatka
n.O.
Město Šenov
Tabulka 49:
Číslo
x
3604
Lokalita
Šenov u Ostravy
Šenov
Tabulka 50:
Číslo
x
x
Lokalita
Šenov u Ostravy
Šenov u Ostravy
Tabulka 51:
Číslo
Lokalita
Sesuvná území na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí – bodová
Stupeň
Rok
Klasifikace
Pořízení
k.ú.
aktivity
revize
sesuv
sesuv
aktivní
stabilizovaný
2010
1962
2006
Šenov u Ostravy
Šenov u Ostravy
Sesuvná území na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí – plošná aktivní
Stupeň
Rok
Klasifikace
Pořízení
k.ú.
aktivity
revize
sesuv
sesuv
2010
2010
aktivní
aktivní
Šenov u Ostravy
Šenov u O, Václavovice
Sesuvná území na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí – plošná ostatní
Stupeň
Rok
Klasifikace
Pořízení
k.ú.
aktivity
revize
4062
4063
3609
3610
3612
3613
3614
Bartovice
Bartovice
Šenov u Ostravy
Dolní Datyně
Šenov
Šenov
Šenov
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
1963
1974
1962
1963
1963
1963
1963
2009
2006
2008
2010
2006
2006
2006
4059
Horní Datyně
sesuv
potenciální
1962
2009
Šenov u Ostravy
Šenov u Ostravy
Šenov u Ostravy
Šenov u Ostravy
Šenov u Ostravy
Horní Datyně, Šenov u Ost.,
Václavovice u FM
Tabulka 52:
Číslo
x
Lokalita
Šenov u Ostravy
Sesuvná území na území obce Václavovice u Frýdku - Místku – plošná aktivní
Stupeň
Rok
Klasifikace
Pořízení
k.ú.
aktivity
revize
sesuv
2010
aktivní
65
Šenov u O, Václavovice
Tabulka 53:
Lokalita
Číslo
4059
Horní Datyně
Sesuvná území na území obce Václavovice u Frýdku - Místku – plošná ostatní
Stupeň
Rok
Klasifikace
Pořízení
k.ú.
aktivity
revize
sesuv
potenciální
1962
2009
Horní Datyně, Václavovice,
Šenov u O.
Obec Velká Polom
Sesuvná území se na území obce Velká Polom nevyskytují.
Město Vratimov
Tabulka 54:
Lokalita
Číslo
x
x
Vratimov
Horní Datyně
Tabulka 55:
Lokalita
Číslo
4101
x
Řepiště
Horní Datyně
Tabulka 56:
Lokalita
Číslo
Sesuvná území na území města Vratimova – bodová
Stupeň
Rok
Klasifikace
Pořízení
aktivity
revize
sesuv
sesuv
aktivní
aktivní
2010
2010
k.ú.
Vratimov
Horní Datyně
Sesuvná území na území města Vratimova – plošná aktivní
Stupeň
Rok
Klasifikace
Pořízení
k.ú.
aktivity
revize
sesuv
sesuv
1972
2010
aktivní
aktivní
2009
Vratimov
Horní Datyně
Sesuvná území na území města Vratimova – plošná ostatní
Stupeň
Rok
Klasifikace
Pořízení
k.ú.
aktivity
revize
4059
Horní Datyně
sesuv
potenciální
1962
2009
4060
4058
Horní Datyně
Vratimov
sesuv
sesuv
potenciální
potenciální
1962
1963
1979
2009
Horní Datyně, Šenov u Ost,
Václavovice u FM
Vratimov
Vratimov
Obec Vřesina
Tabulka 57:
Číslo
Lokalita
6592
Vřesina u Bílovce
Tabulka 58:
Lokalita
Číslo
5791
5792
Vřesina
Vřesina
Sesuvná území na území obce Vřesina – bodová
Stupeň
Rok
Klasifikace
Pořízení
aktivity
revize
sesuv
stabilizovaný
1998
2008
k.ú.
Vřesina u Bílovce
Sesuvná území na území obce Vřesina – plošná ostatní
Stupeň
Rok
Klasifikace
Pořízení
aktivity
revize
sesuv
sesuv
potenciální
potenciální
1985
1985
1985
1985
k.ú.
Vřesina u Bílovce
Vřesina u Bílovce
Obec Zbyslavice
Sesuvná území se na území obce Zbyslavice nevyskytují.
3.2.4.7 Stará důlní díla
JEV 63. STARÉ DŮLNÍ DÍLO
Podklady:
Na území ORP Ostrava jsou evidována stará důlní díla ve smyslu § 35 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 363/1992 Sb. o zjišťování starých důlních děl a
vedení jejich registru, ve znění pozdějších předpisů.
Na území města Ostravy je evidováno celkem 261 starých důlních děl. Všechna důlní díla v zastavěných oblastech,
kromě několika málo, která jsou dosud v řešení, byla již odborně zajištěna. V okolí zajišťovaných starých důlních děl
jsou vyhlašovány stavební uzávěry. Stavební uzávěry jsou stanovovány v bezpečnostním pásmu důlního díla, což
znamená, že mají většinou tvar kruhu o poloměru 25 m kolem zajišťovaného důlního díla.
66
Tabulka 59:
Číslo
oznámení
359
365
371
374
382
383
384
385
386
387
388
389
390
395
430
431
432
433
434
435
436
437
438
439
440
441
442
443
444
445
492
493
494
495
496
497
498
499
500
501
502
503
504
507
623
624
625
626
627
628
629
679
680
681
682
Stará důlní díla
Označení
Údolní štola (severní ústí)
světlík jaklovecké štoly č.5
Bazaly
Štola Jan-PLK
Nová jáma II
Karolína těžní
Muglinovská jáma
Ferdinand
Josef
Leopoldina
Františka
Zwierzina VII
Jaklovecká štola
Schodová jáma
Albert
Jáma I-těžní
Antonín
Větrní XIII
Vízina
Jáma IV
Josef
Prokop
Ema
Lucie
Bedřich
Salma I-Ignát
Jan-výdušná
Salma VII-Eliška
Salma VII-Hugo
Neumann
kutací jáma 10
větrní Antonín
Kutací František
větrní pro kutací jámu František (větrní 11)
kutací jáma 8
kutací jáma 9
kutací jáma 4
kutací jáma 3
kutací jáma 3
větrní do sloje 8
větrní do sloje 9
světlík 2 št. Barbora
větrní vrt č. 4
Barbora-štolová patra (Dědičná štola sv.
Barbora)
Ostrava - Heřmanice - kutací jáma 2
Ostrava - Heřmanice - kutací jáma 13
Jáma 4
Jáma Barbora
Kutací jáma Eleonora
Kutací jáma U Eleonory
August
kutací jáma 16
Kutací jáma 21
Kutací jáma 22
kutací jáma 23
Rok
oznámení
Rok zajištění
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
1997
1997
1997
1997
1997
1997
1997
1997
1997
1997
1997
1997
1997
1998
1998
1998
1998
1998
1998
1998
1998
1998
1998
1998
1998
1998
1998
1998
1998
1998
1999
1999
1999
1999
1999
1999
1999
1999
1999
1999
1999
1999
1999
2002
1998
0
2001
1998
1998,2005
1998
1998
1998
1998
1998
1998
1999,2001
2002
1997
1997
1997
1997
1997
1997
1997,2001
1997
1997
1997
1997
1997
1997
1997
1997
1997
2002
1999
1999
1999,2004
2003
1999
2004
1999
2003
2002
2002
2003
2002
Uhlí černé
1999
2006
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
2000
2000
2000
2000
2000
2000
2000
2001
2001
2001
2001
2000,2001
2000,2001
2000,2001
2000,2001
2000,2001
2000,2001
2000,2001
2002
2001
2002
2002
Surovina
67
k.ú.
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Muglinov
Moravská Ostrava
Muglinov
Michálkovice
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Hrušov
Hrušov
Moravská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Hrušov
Muglinov
Muglinov
Muglinov
Hrušov
Hrušov
Hrušov
Hrušov
Muglinov
Hrušov
Hrušov
Hrušov
Muglinov
Hrušov
Hrušov
Hrušov
Muglinov
Muglinov
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Hrušov
Hrušov
Přívoz
Hrušov
Číslo
oznámení
683
699
700
704
705
709
710
711
712
728
729
730
731
770
771
772
773
774
775
776
777
778
779
780
781
782
783
784
785
786
787
788
789
790
791
792
793
794
795
796
797
798
799
800
801
802
803
804
805
806
807
808
809
811
812
813
814
847
848
849
Označení
Kutací jáma 29
Kutací jáma Zwierzina č. 6
Kutací jáma
kutací jáma č. I
Jáma 27
vrtná jáma č. 9
vrtná jáma č. 3
Kutací jáma VII b
Oskar 3
Štola František
Jáma č. V
Jáma č. IX
Jáma č. VII
Kutací jáma Hladnov
Kutací jáma č. 13
Větrní jáma č. 2
Větrní jáma č. 10
Kutací jáma č. 6
Kutací jáma č. Kunhuta
Muzika
Kutací jáma č. 1
Kutací jáma č. 9
Výdušná C
Boční chodba Jaklovecké Štoly
Kutací jáma Písek
Zwierzina č. 3 (III)
Výdušná B
Světlík Jaklovecké štoly č. 1
Michálkovická
Jáma Pavlína
Hraniční
Denní štola
Kutací jáma Otto
Jáma D
Světlík č. 1 štoly sv. Barbora
Štola Vilém
Štola Arnošt
Naneta
Štola dovrchní-sever
Štola Kleinpeter
Světlík E
Kutací jáma
Kutací jáma č. 7
Kutací jáma č. V (5)
Salm (N4)
Kutací jáma Gustav (G2)
Kutací jáma Hugo
Šachtice
Jáma Harrachova č. I
Barbora
Štola u pěšiny na Zámostí
Surovina
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
68
Rok
oznámení
Rok zajištění
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2002
2002
2002
2002
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
1999,2005
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001,2005
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2007
2002
2003
k.ú.
Hrušov
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Radvanice
Přívoz
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Heřmanice
Lhotka u Ostravy
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Hrušov
Hrušov
HruÜov
Muglinov
Hrušov
Muglinov
Muglinov
Slezská Ostrava
Muglinov
Muglinov
Slezská Ostrava
Muglinov
Slezská Ostrava
Muglinov
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Michálkovice
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Muglinov
Slezská Ostrava
Hrušov
Hrušov
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Muglinov
Muglinov
Heřmanice
Slezská Ostrava
Hrušov
Muglinov
Slezská Ostrava
Číslo
oznámení
850
851
856
857
858
859
860
861
862
863
864
865
866
867
868
869
870
871
872
873
875
876
877
973
974
975
976
977
978
979
981
982
983
991
992
993
994
995
996
997
1007
1017
1018
1019
1020
1021
1022
1023
1024
1025
1026
1259
1260
1261
1262
1263
1299
1375
1376
1377
Označení
Kutací jáma Matyáš
Jáma Haber
Jáma č. 4 (IV)
Kutací jáma Terezie
Žentourová jáma (Göpel)
Jáma č. 6 (VI)
Zwierzina (N2)
Karel (Caroli)
Kutaci jáma č. 11
Kutaci jáma č. 12
Štola Korunní princ vrchní
Štola Korunní princ spodní
Ke třem slabým slojím
Fárací jáma Bedřich
Josef, stará štola
Štola Burňa
Nová těžní štola
Jáma č. 6
Bohatá slojemi
Korunní princ (Stará šachta)
Josefská dědičná štola
Michálkovická vrtná
Vrtná jáma XI
Bruno - štola
Hugo - štola
Bruno - šachta
Údolní štola (jižní ústí)
Dovrchní jih
Světlík I
Větrní šachtice (Š1)
Hugo - šachta
Vrtná (Větrná) jáma XIV
U Myslivny
Výdušná
Salm (N1)
Kutací III
Světlík JDŠ 4
Pěčonka
Zámostní ulice č.p. 9
Jáma 15 (Vrtná jáma XV)
Nadějná
Salm (N6)
Salm (N5)
Salm (N3)
Kutací u Zawadova domu
Augustin
Haber
Aloisie
Vrtná III
Vrt č. 15
Spodní Trahovinská štola
Vrchní Trahovinská štola
Hubert
František
Harrach III
Jan
Klementina (Hraniční)
Nálezná (N2)
Surovina
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
69
Rok
oznámení
Rok zajištění
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2002
2003
2003
2004
2004
2004
2004
2002
2002
2003
2004
2004
2004
2004
2003
2004
2004
2003
0
2002
2007
2003
2004
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2003
2003
2004
2003
2005
2003
2004
0
2003
2006
2005
2003
2003
2003
2003
2003
0
2005
2005
0
k.ú.
Muglinov
Muglinov
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Hrušov
Hrušov
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Michálkovice
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Přívoz
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Koblov
Koblov
Heřmanice
Koblov
Koblov
Koblov
Číslo
oznámení
1385
1386
1387
1388
1389
1390
1391
1399
1400
1401
1402
1403
1404
1405
1406
1407
1408
1409
1410
1411
1412
1413
1414
1415
1416
1417
1418
1419
1420
1421
1422
1423
1424
1425
1426
1427
1428
1429
1430
1431
1432
1433
1434
1435
1436
1437
1438
1439
1440
1441
1442
1443
1444
1445
1449
1450
1451
1452
1453
1454
Označení
Nálezná (N5)
Údolní
Údolní
Větrní (V4)
Větrní šachtice (V5)
Větrní šachtice (V6)
Kutací 18
Bedřich
Berta
David
Emanuel
Emma
Filipína
Ihme
Jáma IX
Jáma V
Jáma VI
Jáma VIII
Jan
Josef
Juliána
Karel
Kinzer
Kleinpeter
Louise
Marie
Nálezná
Neočekávaná
Nová
Pfeiler
Pokusná
Pokusná 1
Pokusná 2
Polli
Poustevník
Poustevník
Průzkumná
Příkopová
Reuter
Růžena
Stroh
Štolní
Štolní
Terezie
Terezie
Větrní (V7)
Větrní (V8)
Větrní I
Větrní III
Větrní šachtice
Větrní VII
Vilemína
Vilemína
Žofie
Eliška
Grabina
Kutací
Kutací 5
Kutací (K1)
Kutací (K2)
Surovina
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
70
Rok
oznámení
Rok zajištění
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2005
2005
2005
2005
2005
2005
2004
2004
2005
0
2004
2005
2005
2004
2004
2004
2004
2004
0
2004
2004
2004
2004
2005
2004
2004
0
2004
2004
2004
0
2004
2004
2004
2004
2005
0
2005
2004
2004
2004
2005
2004
2004
2005
2005
0
2005
0
2005
0
2005
2004
2005
0
0
0
0
0
0
k.ú.
Lhotka u Ostravy
Lhotka u Ostravy
Lhotka u Ostravy
Lhotka u Ostravy
Lhotka u Ostravy
Lhotka u Ostravy
Muglinov
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Číslo
oznámení
1455
1456
1457
1458
1459
1460
1461
1462
1463
1464
1465
1466
1467
1468
1469
1470
1471
1472
1473
1474
1475
1476
1882
1883
1884
1885
Označení
Kutací (N1)
Kutací (N2)
Kutací (N3)
Kutací 1
Kutací 10
Kutací 12
Kutací 9
Kutací II
Kutací vých. od výd. j.
Kutací, vých. od výd. j.
Prokop
Štola (Š1)
Štola (Š2)
Štola (Š3)
Štola (Š4)
U Adámkova údolí
Výdušná A
Zwierzina (N1)
Zwierzina 1
Zwierzina 3
Zwierzina 4
Zwierzina 5
Kutací 7
Jáma III
Josef
Kutací 8
Surovina
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Uhlí černé
Obec Čavisov
Na území obce se staré důlní dílo nenachází.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se staré důlní dílo nenachází.
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
71
Rok
oznámení
Rok zajištění
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2006
2006
2006
2006
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2004
2004
2004
2004
2004
0
0
0
0
0
0
2001
2001
2001
2001
k.ú.
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Hrušov
Slezská Ostrava
Muglinov
3.2.5
Kulturní hodnoty území – obsahuje jevy (5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 19, 20)
JEV 11. URBANISTICKÉ HODNOTY
Podklady:
vlastní průzkum
Označ. Plochy
U1
U2
U3
U4
U5
U6
U7
U8
U9
název lokality
Poruba
Přívoz
Vodárna Nová Ves
Obec Čavisov
Na území obce se nenachází žádné urbanistické hodnoty.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se nenachází žádné urbanistické hodnoty.
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 12. REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY
Podklady:
odborná literatura
72
poznámka
Sorella
Sitte
JEV 13. HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR
Podklady:
průzkum území, odborná literatura
Označ. Plochy
U1
U2
U3
U4
U5
U6
U7
U8
U9
název lokality
Poruba
Přívoz
Vodárna Nová Ves
poznámka
Sorella
Sitte
Obec Čavisov
Na území obce se nenachází historicky významná stavba.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se nenachází historicky významná stavba.
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 14. ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR
Podklady: průzkum území, odborná literatura
Označ. Stavby
1
2
3
název stavby
Radnice Vítkovic
kat. území
Moravská Ostrava
Slezská Ostrava
Vítkovice
73
Označ. Stavby
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
název stavby
kostel sv. Václava
evangelický kostel
kostel sv. Josefa
kostel sv. Pavla
nový kostel v Zábřehu
kat. území
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Přívoz
Moravská Ostrava
Mariánské Hory
Hrabová
Nová Ves
Stará Plesná
Slezská Ostrava
Stará Bělá
Třebovice
Vítkovice
Vítkovice
Moravská Ostrava
Zábřeh nad Odrou
Obec Čavisov
Na území obce se nenachází architektonická cenná stavba.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se nenachází architektonická cenná stavba.
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
Na území se nachází hasičárna, na které je pamětní deska a bývalý větrný mlýn
JEV 15. VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA
Podklady: průzkum území
Označ. Stavby
1
2
název stavby
věž kostela sv. Václava
kat. území
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
74
Označ. Stavby
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
název stavby
věže katedrály Božského Spasitele
věž evangelického kostela
věže kostela Korunování Panny Marie
věže kostela Neposkvrněného početí Panny Marie
věž kostela sv. Pavla
těžní věž Hlubina
těžní věž Jindřich
těžní věž Petr Bezruč
těžní věž Michal
Domov sester
vysílač Hošťálkovice
kostel sv. Mikuláše
kat. území
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Mariánské Hory
Přívoz
Vítkovice
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Slezská Ostrava
Michálkovice
Poruba
Hošťálkovice
Poruba
Obec Čavisov
Označ. stavby
15
název stavby
kat. území
Čavisov
vodojem
Obec Dolní Lhota
Na území obce se nenachází významná stavební dominanta.
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se nenachází významná stavební dominanta.
Obec Olbramice
Na území obce se nachází významná stavební dominanta kostel sv. Bartoloměje.
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 19. MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI
Podklady: průzkum území
Ostrava – Vítkovice:
1829 vybudování Rudolfové huti
Moravská Ostrava:
1947 zprovoznění Severní dráhy Ferdinandovy
75
Obec Čavisov
Obec nemá místo významné události.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Město nemá místo významné události.
Obec Olbramice
Město Šenov
Rodiště malíře Viléma Wunsche.
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Město nemá místo významné události.
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 20. VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD
Podklady: vlastní průzkum
Označení
název
kat. území
1
Moravská Ostrava
2
halda dolu Trojice Emma Lucie
Slezská Ostrava
3
smuteční síň ústředního hřbitova
Slezská Ostrava
Obec Čavisov
Na území obce se nacházejí významné vyhlídkové body (viz grafická příloha).
Obec Dolní Lhota
Nejsou nám známy významné vyhlídkové body.
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
76
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.5.1 Památková péče
JEV 5. PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
Národní památkový ústav
http://monumnet.npu.cz/monumnet.php
JEV 6. PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
MPZ Ostrava-Poruba
MPZ Ostrava-Poruba prohlášena vyhláškou č. 108 ze dne 1. 4. 2003 s účinností od 1. 9. 2003.
Hranice začíná na křižovatce ulic Opavská a 17. listopadu, dále jde osou ulice Opavské p.p.č. 2966, přechází přes
p.p.č. 2967/1 na osu ulice Porubské p.p.č. 1350, na tzv. rondelu se lomí východně a sleduje severní hranu Hlavní třídy
p.p.č. 894/1. Přechází přes p.p.č. 894/1, lomí se na jih a na východní stranu p.p.č. 489 až na severní hranu ulice
Dělnické p.p.č. 508, po ní se lomí k východu až na osu ulice Skautské p.p.č. 805. Tu sleduje až na osu ulice Dělnické
p.p.č. 599, po ní se lomí k jihu až na jižní hranu ulice Nad Porubkou p.p.č. 2955, sleduje osu této ulice až ke křižovatce
s ulicí Klimkovickou, kde se lomí k severu osou ulice Klimkovické p.p.č. 2646. Přechází ulici Nad Porubkou p.p.č.
2955 a jde opět osou této ulice Klimkovické p.p.č. 2624 až ke křižovatce s ulicí V Zahrádkách, kde se lomí na západ,
jde osou ulice V Zahrádkách p.p.č. 2478 a lomí se na sever po východní straně p.p.č. 8, 24, obchází z jihu a východu
p.p.č. 26, 25, 27 a lomí se na západ. Prochází osou ulice Nábřeží SPB p.p.č. 321 až na křižovatku s ulicí 17. listopadu
p.p.č. 2964/1. Tuto ulici sleduje v její ose až k výchozímu bodu.
MPZ Moravská Ostrava
MPZ Moravská Ostrava prohlášena vyhláškou č. 476/1992 ze dne 10.9.1992 s účinností
Hranice památkové zóny začíná vnější hranicí v ulici 30. dubna parc.č. 3515/5, pokračuje vnější hranicí parc.č. 3515/6,
přechází parc.č. 910/4, pokračuje po vnější hranici parc.č. 907/3, 905/5, 899/6, přechází parc.č. 3515/1, 980, dále
pokračuje Horově parc.č. 991/2, ulici Sadové parc.č.1000, po hranici parc.č. 1036, po vnitřním okraji řeky Ostravice
parc.č. 3652, po vnitřním okraji parc.č. 1519/21, 3372/1, přechází parc.č. 3372/4, pokračuje ulicí 28. října parc.č.
3582/1, parc.č. 3589/2, pokračuje vnější hranicí ulice Porážkové parc.č. 3576/1, hranicí parc.č. 1800/1, přechází ulicí
Českobratrskou parc.č. 3506, pokračuje vnější hranicí parc.č. 1881/1, vnější hranicí ulice Žerotínovy parc.č. 3564,
přechází parc.č. 3560 a znovu po ulici Žerotínově parc.č.3558, vnější hranicí ulice Poděbradovy parc.č. 3559, hranicí
parc.č. 1372/1, přechází ulici Nádražní parc.č. 3550/1 k parc.č. 3515/5, kde se hranice uzavírá.
77
MPZ Ostrava-Přívoz
MPZ Ostrava-Přívoz prohlášena vyhláškou č. 108 ze dne 1.4.2003 s účinností od 1.9.2003.
Hranice začíná v ulici Wattově, na severním rohu p.p.č. 394/1. Pokračuje po severovýchodní hraně tohoto pozemku a
p.p.č. 394/2 k jeho jihozápadnímu rohu, odkud směřuje k severovýchodu po hraně p.p.č. 394/3, přechází ulici Wattovu
p.p.č. 952 k jihozápadnímu rohu st. p.č. 291. Sleduje severozápadní hranu tohoto pozemku a st. p. č. 290/2, p.p.č. 41/2,
st. p.č. 77/2, 77/1, kolmo přechází ulici Zákrejsovu p.p.č. 901. Sleduje její východní hranu ke křižovatce s ulicí
Špálovou p.p.č. 904/1, sleduje její severní hranu a severní hranu komunikace p.č. 919/2, přechází ji a p.p.č. 15/9
k severnímu rohu st. p.č. 942. Sleduje severní hranu st. p.č. 942, 2294/1, 994, lomí se k jihu po hranách st. p.č. 994,
p.p.č.15/8, 94/1, 94/2, 15/7, 919/4, 24/1, st. p.č. 944, p.p.č. 24/2, st. p.č. 1019. Přechází kolmo p.p.č. 904/1 a sleduje
její jižní hranu na jihozápadní roh p.p.č. 904/4, přechází p.p.č. 904/1 na severovýchodní roh p.p.č. 904/3 a pokračuje
po jihovýchodní straně p.p.č. 904/1, 414/2, přechází ulici Ostravskou p.p.č. 388/42 na jihovýchodní roh p.p.č. 950/1.
Obchází tento pozemek po jihovýchodní a jihozápadní straně, pokračuje po hranicích p.p.č. 995, 950/1, st. p.č. 194/2 a
přechází ulici Nádražní p.p.č. 949/1 k p.p.č. 411. Z jihozápadu obchází p.p.č. 411, st. p.č. 192, opět p.p.č. 411, lomí se
k severovýchodu podél hran p.p.č. 411, st. p.č. 1155 a p.p.č. 349/1, kterou sleduje až k výchozímu bodu.
MPZ Ostrava -Vítkovice
MPZ Ostrava -Vítkovice - prohlášena vyhláškou č. 108 ze dne 1.4.2003 s účinností od 1.9.2003.
Hranice začíná na severu v k.ú. Moravská Ostrava od severního rohu p.p.č. 3220/12, kolmo přes p.p.č. 3372/1
východním směrem a po jejím vnějším okraji k p.p.č. 1051/74, kde přechází do k.ú. Vítkovice a dále v něm po vnějším
okraji p.p.č. 1051/74 směrem k jihu k p.p.č. 1071/1, 1051/89, 1071/69, po jejím vnějším okraji dále k jihu a pak
k západu přes p.p.č. 1071/80, 9/3, 1189/25, 1189/3 (ulice Místecká – Vítkovická), kterou přechází a pokračuje přes
p.p.č. 853/1, kterou přechází po severním okraji mostu přes komunikaci. Dále pokračuje přes tento pozemek k p.p.č.
853/8 a 853/9, po jižním okraji p.p.č. 1240/1 (ulice Výstavní) a p.p.č. 848/3, kde se lomí na sever a pokračuje na
východ přes p.p.č. 1240/6 a po jižním okraji p.p.č. 1222 (ulice Mírová), dále na jih po východním okraji p.p.č. 1228,
1221/7, 1227 (ulice Kutuzovova), přes p.p.č. 1220/1 (ulice Prokopa Velikého), po východním okraji p.p.č. 1226 (ulice
Kutuzovova) směrem jižním. Přechází p.p.č. 1204/1 (ulice Halasova – bývalá La Passionarie), po jejím jižním okraji
p.p.č. 1204/2 (ulice Halasova) pokračuje k p.p.č. 635 a po východním okraji tohoto pozemku p.p.č. 633/1 a 633/2, dále
k jihu a západu po okraji p.p.č. 1212 (ulice Ocelářská), po jižním okraji p.p.č. 630/3 (ulice Kotěrova). Dále středem
prochází p.p.č. 1206 (ulice Tavičská – bývalá Moskevská) k jihovýchodu. Protíná p.p.č. 1200 (ulice Obránců míru),
jde středem p.p.č. 1207 (ulice Tavičská), protíná p.p.č. 1197 (ulice Zengrova), jde středem p.p.č. 1208/1 (ulice
Tavičská), kolmo přes p.p.č. 1192/28, 1192/5 a 1192/4 (ulice Rudná – Chodská), dále východním směrem po okraji
p.p.č. 1192/1 a 233/25, na jih kolem p.p.č. 233/78, 233/25, 233/24, přes p.p.č. 1188/7, 1188/2 (ulice Sirotčí), po
jihovýchodním okraji p.p.č. 224/4 (ulice Okružní), směrem západním po jižní hranici p.p.č. 223/1 (ulice Ocelářská),
kolem jižního rohu p.p.č. 219/13 (ulice Tavičská – bývalá Moskevská). Hranice pokračuje po jižním okraji p.p.č.
224/2, 208/4, 208/5, 208/2 a 208/3, dále po vnějším okraji p.p.č. 1188/2 a 1188/1 na jihovýchod k jižnímu rohu p.p.č.
1188/1 přes p.p.č. 1275/1, dále pokračuje po okraji p.p.č. 216/12, po jejím okraji nejprve na jihovýchod a poté na
jihozápad. Dále prochází po okraji p.p.č. 126/13, 216/12, 216/16, 216/15, 215/1, 1187/1, 1390 a 1391 přes p.p.č. 1393
a po jejím západním okraji na severozápad, po okraji p.p.č. 1367/3 na severovýchod, dále po severním okraji p.p.č.
1275/1 (ulice Chodská), kterou přechází pod mostem (nadjezdem) k p.p.č. 233/35 (ulice Okružní). Pokračuje po okraji
chodníku p.p.č. 233/35 na sever, přes p.p.č. 1293/1 (ulice Okružní), přechází tento pozemek a pokračuje po východním
okraji p.p.č. 972/2 (hranice k.ú. Vítkovice – Zábřeh VŽ) na osu komunikace p.p.č. 1237/1 (ulice Ruská) a po její ose
k východu. Lomí se k severu po okraji p.p.č. 946/11, 946/1 a 947/1 na osu komunikace p.č. 1244/1 a 1244/2 (ulice
Mostárenská) a k severnímu okraji p.p.č. 3636/3 (ulice Pohraniční) vrací se zpět do k.ú. Moravská Ostrava. V něm po
severním okraji p.p.č. 3636/3 a 3636/2 (ulice Pohraniční) k východu kolmo přes p.p.č. 2975/7 a 2643/1 (ulice
Výstavní), pokračuje dále opět po vnějším okraji p.p.č. 3636/1, 3630/1, 3630/2, 3630/25 a 3630/23 (ulice MísteckáVítkovická), podél této komunikace k severovýchodu po severovýchodních hranicích p.p.č. 3630/22, 3630/21 a po
vnějším okraji p.p.č. 3220/12 k jejímu severnímu rohu do výchozího bodu.
Obec Čavisov
Na území obce se nenachází památková zóna.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
V roce 2002 podán návrh na MPZ.
Obec Olbramice
78
Město Šenov
Na území města se nenachází památková zóna.
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Na území města se nenachází památková zóna.
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 7. KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA
Podklady:
JEV
8. NEMOVITÁ KULTURNÍ
OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
PAMÁTKA,
POPŘÍPADĚ
SOUBOR,
VČETNĚ
HEŘMANICE
k.ú.: Heřmanice
11285/8-3935
strojovna bývalého kamenouhelného dolu Ida
Orlovská ul., parc.č. 1152 st.
Objekt na podélném půdoryse krytý segmentovou střechou. Velmi čistě architektonicky řešená stavba ocelové konstrukce s
cihelnými vyzdívkami, postavena kolem roku 1915.
10589/38-8240
ventilátor s příslušenstvím
Jáma Oskar, provoz Petr Cingr, Důl Heřmanice, parc.č.: 592
Ventilátor typu CAPELL, radiální (odstředivý) ventilátor z roku 1920.
HRABOVÁ
k.ú.: Hrabová
Ves Hrabová vznikla asi v polovině 13. století ještě před Brunovou kolonizací moravské části dnešního Ostravska.
Kromě zemědělství se Hrabovští zabývali též rybnikářstvím. Již od konce 16. století se rozprostírala od horního konce
Paskova až k Hrabůvce souvislá řada panských a selských rybníků, které sloužily k chovu ryb až do počátku první
republiky. Kapitalistická industrializace obcí ostravské průmyslové oblasti pochopitelně nezůstala bez vlivu na zdejší
zemědělskou ves. I když na katastru obce nedošlo k výstavbě žádných průmyslových závodů, stala se Hrabová
příměstskou obcí, kde zdrojem obživy převážné části obyvatelstva nebylo již zemědělství, ale průmysl a doly.
32601/8-232
farní kostel sv. Kateřiny
Jestřábského ul., parc.č.: 916, stav.
Velmi významná jednolodní dřevěná lidová architektura asi z roku 1543, doklad výtvarné zdatnosti lidových stavebníků a vysoké
úrovně jejich řemeslné práce v období renesance. Součást souboru slezských dřevěných kostelů. Kostel vyhořel 2. 4. 2002 a byl
následně obnoven.
79
HRABŮVKA
k.ú.: Hrabůvka
JUBILEJNÍ KOLONIE
ochranné pásmo:
Vyhlášeno kolem obytného souboru "Jubilejní kolonie" Úřadem města Ostravy, OK, č.j. kult. 1.203/1/91/Prym/Tá ze
dne 15.1.1991.
Ochranné pásmo je tvořeno vnějšími hranicemi parcel v ulicích Dvouletky, Zlepšovatelů, Závodní a Edisonova,
parc.č.: 234/10, 243/9, 243/7, 243/4, 798/1, 223/5 st.
Jubilejní kolonie z 30.let 20.století dokumentuje meziválečnou výstavbu, která je z hlediska životního prostředí
jedinečnou ukázkou bydlení ve městě. Významný soubor obytné zástavby, postavený na paměť 100. výročí trvání
Vítkovických železáren v letech 1921-1932 se 605-ti byty. Urbanistickým záměrem byla vnitřní osová komunikace
uzavřená průchozími a průjezdnými objekty. Na hlavní ose, Jubilejní ulici, jsou seřazeny postupně různé prostorové
útvary, jejichž vymezení tvoří různé typy schodišťových domů. Jsou zde tři hlavní prostorové útvary: segment,
pravoúhlý prostor a půlkruhový prostor. Objekty jsou dvou nebo třípodlažní. Architektonicky jde o přehlídku několika
stylů, z nichž převládá německý druh architektury 20. let - členění oken, vikýře, motivy v omítce.
Do kolonie patří objekty:
51758 / 8-4061
51759 / 8-4061
51760 / 8-4061
51761 / 8-4061
51762 / 8-4061
51763 / 8-4061
51764 / 8-4061
51765 / 8-4061
51766 / 8-4061
51767 / 8-4061
51768 / 8-4061
51769 / 8-4061
společenský dům, čp.285
činžovní dům, čp.289
51770 / 8-4061
51771 / 8-4061
51772 / 8-4061
51773 / 8-4061
51774 / 8-4061
51775 / 8-4061
51776 / 8-4061
51777 / 8-4061
51778 / 8-4061
51779 / 8-4061
51780 / 8-4061
34427/8-3092
socha sv. Floriána
ul. Metodějská, před kostelem P.M.
36903/8-3090
vila
Kléglova 341
HRUŠOV
k.ú.: Hrušov
TECHNICKÉ PAMÁTKY:
12579/8-3522
areál větrné jámy VRBICE
parc.č.: 1073 - 1078
Areál mimořádně hodnotné kvalitní architektury z let 1911-13, pravděpodobně od arch. Fr. Fialy.
/1 těžní věž s těžní budovou
parc.č.: 1075 - 1076, stav.
Těžní věž a těžní budova tvoří jednotný stavební objekt. Celý komplex je krytý navzájem složitou soustavou proniků
polo valbové střechy, mansardové střechy a organického tvaru střechy (přibližně oslí hřbet) těžní budovy. Z celkového
komplexu je odvozeno i bohaté plastické členění objektu z režných cihel, pískovcového kamene a okenních otvorů.
Stavba z roku 1913, pravděpodobně podle projektu Františka Fialy.
/2 strojovna těžního stroje
parc.č.: 1073, stav.
Částečně dvoupodlažní objekt z režného zdiva s plastickým členěním. Celá strojovna má kvalitní kachlíkový obklad se
secezujícím dekorem v barvě hnědé, zelené, světle a tmavě modré. Stavba asi z roku 1911.
11285 / 8-3935
uhelný důl hlubinný Ida, z toho jen strojovna
103905
kostel sv.Františka a sv. Viktora
80
KRÁSNÉ POLE
k.ú.: Krásné Pole
103010
kaplička
Družební ul., parc. č. 2291/10
KUNČIČKY
k.ú.: Kunčičky
Kunčičky byly založeny jako knížecí ves těšínského knížete ve 14. století a byly spravovány z polsko-ostravského
hradu. Kunčičky dlouho zůstaly malou zemědělskou vsí. K obratu došlo až v roce 1896, kdy začala Severní dráha
Ferdinandova hloubit v obci důl Alexandr. Vyrostly hornické kolonie a obec posléze ztrácela svůj zemědělský ráz.
Malá vzdálenost Kunčiček od Slezské Ostravy vedla již v minulosti k jejich připojení k obci Polská Ostrava v letech
1849 až 1866. Od roku 1866 byly Kunčičky opět samostatnou obcí až do 1.7. 1941, kdy byly připojeny k městu
Moravská Ostrava a v současné době ke Slezské Ostravě.
25466/8-2752
rodinný dům čp. 158
Škrobálkova ul.č. 21
parc.č.: 196/1,2, stav.
Velmi zajímavý a pozoruhodný typ předměstského domu, který vznikl v roce 1899 podle projektu Šimona Žurka a
dokládá vývojové tendence architektury z přelomu 19. a 20.století.
10423/8-3329
areál jámy Alexandr
Areál postavený podle jednotného urbanistického konceptu s "čestným dvorem" a středovou podélnou kompoziční
osou s alejí a rybníčkem, včetně parkové úpravy. parc.č.: 672, 677, 690, 679, 695/1, 689, 694, 676, 686
Odeslán návrh OP jámy Alexander. Projednán, neschválen.
/1 těžní věž a šachetní budova
Nejstarší těžní věž v Ostravsko-karvinském revíru z roku 1901, dochovaná v autentické podobě. Důl Alexandr tvoří významnou
pohledovou dominantu na jihovýchodních přístupových cestách do Ostravy, spoluvytváří celkový charakter ostravské aglomerace.
/2 šachetní budova a těžní věž
(věž dodatečně prohlášena rozhodnutím MKČR ze dne 24.9.2001 č.j. 9285/2001)
Šachetní budova z roku 1896 vytváří spolu s šachetní budovou větérky, kotelnou a komínem hlavní kompoziční myšlenku "čestného
dvora".
/3 administrativní budova
Objekt z doby kolem roku 1900 tvoří z urbanistického hlediska hlavní kompoziční osu areálu.
/4 kompresorovna
Objekt z let 1896-1898 je součástí areálu, který vymezuje na jižní straně.
/5 koupelny
parc.č.: 695/1, stav.
Velmi zajímavě řešený původní objekt areálu z let 1896-1898.
/6 kočárovna (konírny)
Objekt z let 1896-1898 je původní součástí areálu a vymezuje hlavní komunikační osu.
/7 lampovna
Z urbanistického hlediska jeden z hlavních objektů z roku 1896, vymezující hlavní urbanistickou kompozici areálu.
/8 kotelna a průmyslový komín
Nejstarší průmyslový komín v revíru z roku 1896 s nejkvalitnější plastickou výzdobou.
/9 kovárna
Objekt z let 1896-1898 tvoří urbanistickou součást areálu.
81
MARIÁNSKÉ HORY
k.ú.: Mariánské Hory
Ves Mariánské Hory (původně zvaná Čertova Lhotka) vznikla v době kolonizační, na přelomu 13. a 14. století. První
písemnou zprávu o ní máme z roku 1367. Byla poddanskou vsí města Ostravy až do zrušení poddanství. Za hájení
těžby uhlí v sousední Moravské Ostravě ve čtyřicátých letech minulého století bylo podnětem k hledání uhlí i na
katastru zdejší obce. S těžbou uhlí vzniklo v obci i několik menších průmyslových závodů, což podstatně ovlivnilo
dosavadní hospodářský a společenský život obce. Původně chudá zemědělská ves se poměrně rychle přeměňovala na
průmyslové město. V roce 1907 byla obec povýšena na město a roku 1924 bylo město Mariánské Hory připojeno k
Moravské Ostravě jako čtvrť.
47287/8-231
kostel P. Marie Královny
Stojanovo nám.
12472/8-3486
uhelný důl hlubinný – větrná
jáma č.3
Důl Jan Šverma čp. 84
10617/8-3932
34271/8-2446
45052/8-2445
vila
Nivnická, čp. 331
fara
Hozova, čp. 484
vila
Tvorkovská, čp. 888
MARTINOV
technické památky movité:
52163/8-4086
socha sv. Floriána (u č.p. 26)
parc.č. 3049, k.ú. Martinov ve Slezsku
MICHÁLKOVICE
k.ú.: Michálkovice
10372/8-3519
areál dolu MICHAL (Petr Cingr)
stavební parc.č.: 86, 88, 89, 244/1, 244/2, 245,246,248,249,448
Mimořádně hodnotný autentický areál po stavební a technické stránce. Stavební část z let 1913 - 1915 projektoval architekt
František Fiala, absolvent vídeňské Wagnerovy školy.
NKP - nařízení vlády ze dne 16. srpna 1995. Ochranné pásmo vyhlášeno MKČR 8. 10. 1998.
Změna nařízení vlády ze dne 16.8.1995 (č. 262/1995 Sb.) o prohlášení za NKP provedená nařízením vlády ze dne 19.6.2002
(č.336/2002 Sb.) – týká se výčtu parcel.
/1 těžní věž a těžní budova jámy Michal
Dominanta a důležitá součást jámy Michal z let 1913-1915.
/2 objekt koupelny, cechovny, administrativy
Velmi kvalitní důlní budova od arch. F.Fialy z let 1913-1915, autenticky zachovalá.
/3 objekt strojoven
Hodnotný objekt je součástí areálu z let 1913 - 1915.
/4 mechanická dílna
Objekt z let 1912-1915 tvoří jednu z dominant areálu a formuje celý vstupní prostor.
/5 stará kotelna s parním kotlem Breitfeld a Daněk
Objekt z roku 1907 tvoří nedílnou součást areálu dolu Michal.
/6 uhelná třídírna
Objekt na nepravidelném půdoryse, přibližně ve tvaru písmene T, železobetonová konstrukce s cihelnou vyzdívkou. Postaven v roce
1913, přestavba v roce 1927, dostavba asi v roce 1937.
11587/8-3518
uhelný důl hlubinný – jáma Petr (bez objektu ventilátorovny)
MORAVSKÁ OSTRAVA
k.ú.: Moravská Ostrava
82
Město vzniklo v první polovině 13. století na rovinatém nábřeží řeky Ostravice v blízkosti jejího soutoku s řekou
Lučinou. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1279. Uprostřed oválné půdorysné dispozice je situováno velké
obdélné náměstí, jemuž vévodí renesanční věž, dřívější radnice. Na zvláštním prostoru je umístěn kostel sv. Václava,
který je v jádru gotický. Měšťanská zástavba prošla řadou stavebních etap, přičemž nejrozsáhlejší probíhala ke konci
19. a na počátku 20. století, kdy vrcholící rozvoj průmyslu na Ostravsku a s ním příliv finančního kapitálu umožnil
přestavbu celého města. Výsledkem toho je ustálená výšková hladina budov, uliční síť, plochy náměstí a zeleně.
Zvláštností, typickou pro Ostravsko je soubor jedinečných technických památek areálů dolů s dominantními těžními
věžemi, místy s dochovaným původním vnitřním vybavením.
21994/8–227
nám. Msgr. Šrámka, parc.č. 479
20957/8-226
Významná trojlodní novorenesanční architektura postavená
podle projektu Gustava Meretty v letech 1883 - 89.
Ojedinělý doklad formálně čisté sakrální architektury.
35219/8–225
1
dnes
Poslední dochovaná městská veřejná budova z původní
historické zástavby městského jádra ze 16. století. Bývalá
městská radnice byla upravována a přestavována postupně
v letech 1689 a 1727 (věž), druhé patro a zadní část budovy
byla vystavěna v roce 1889.
fil.kostel sv. Václava se sochou
sv. Jana Nepomuckého
Kostelní nám., parc.č. 48, 3478/2
/1
filiální
kostel
sv. Václava
parc.č. 48
101420
Soubor věcí Nové radnice
s omezením: bez budovy čp. 1374 (Sokolská ul. č. 28) a
pozemků parc. č. 947/7, 990/2, 988/2, 978/2, 943/3, 947/7.
Jedna z nejstarších sakrálních staveb v kraji. Presbytář a
obvodové zdi orientovaného trojlodí pocházejí z první třetiny
14. století. Keramická síťová žebrová klenba halového
trojlodí pochází z doby kolem roku 1539, kruchta byla
vestavěna v roce 1603, spod. část věže pochází z počátku 15.
století. Pravá boční kaple byla budována po roce 1689, levá
boční kaple v roce 1762. V roce 1805 byla přestavěna věž, v
letech 1814 -1816 přestavěna sakristie a okna.
17232/8–2444
býv. radnice čp.
Ostravské muzeum
Masarykovo nám. č. 1
22072/8 - 3055
elektrocentrála Žofinské huti
(dvojhala)
býv. areál koksovny Karoliny,
parc.č.: 3452, stav., (ul. 28. října)
Technická památka. Mimořádný prostorový dojem z
příhradové
konstrukce,
která
vytváří
sdružením
segmentových štítů zajímavou kompozici. Vystavěna v roce
1907. Druhá hala přistavěna podle původního projektu
pravděpodobně v roce 1921.
evangelický kostel
Českobratrská ul., parc.č. 830/2
31179/8-2866
Kvalitní doklad historizující architektury z režného zdiva,
vystavěné podle projektu vídeňských architektů Karla Trolla
a Ludvika Faigla. Základní kámen položen 22.10.1905.
těžní věž s budovou těžní věže
jámy Jindřich
ul. Nádražní, parc.č. 1261/1
Technická památka dokumentující způsob investování do
důlní činnosti přímo ve městě. Jáma založena roku 1846 je
jednou z nejstarších v Ostravě. Vlastní těžní budova
postavena kolem roku 1910.
10363/8-3520
areál dolu Hlubina
parc.č. 3207, 3220/3, 3220/2, 3212, stav.
Důl Hlubina a vysoké pece a koksovny Vítkovických železáren prohlášeny za NKP – nařízením vlády č.337/2002 Sb. ze dne
19.6.2002 s účinností od 1.8.2002.
Velmi hodnotný areál industriální architektury s nezastupitelnou dominantou v interiéru města.
/1 těžní věž a těžní budova
parc.č. 3220/2, stav.
Hodnotná industriální architektura z režného zdiva v ocelové konstrukci s dominantou těžní věže z 20. let 20. století.
/2 strojovna
parc.č. 3212, stav.
Halový objekt se segmentovou střechou, členěný na dvě samostatné strojovny, z režného zdiva v ocelové příhradové konstrukci z
20. let 20. století.
/3 koupelny
parc.č. 3207, stav.
Na dvou podélných půdorysech se spojovacím krčkem postavena dvoupodlažní budova se sedlovými střechami, fasády v kombinaci
režného zdiva s omítaným, bohatým členěním. Pravděpodobně jedna z nejstarších budov v areálu, kolem roku 1900.
/4 kotelna
parc.č. 3220/3, stav.
Železobetonový halový objekt z r. 1912 s cenným technickým zařízením.
/5 úpravna uhlí
parc.č. 3211 st.
/6 stará třídírna, nakládací stanice uhlí
parc.č. 3214 st.
/7 komín kotelny
parc.č. 3220/1 st.
83
/8 koupelny mužstva nové
parc.č . 3226/1 st., 3226/2 st., 3226/3 st.
/9 kompresorovna
parc.č. 3209 st.
/10 rozvodna
parc.č. 3220/1 st.
(chybně uvedena v Rozhodnutí o prohlášení areálu koksovny a vysokých pecí Vítkovice)
/11 budova ventilátoru č. 1
na pozemku parc. č. 3220/1
/12 budova ventilátoru č. 2
/13 budova výdušné jámy
/14 ředitelská vila,
/15 správní budova (závodní škola práce) č. p. 1708
na pozemku parc. č. 3241
/16 stolárna
na pozemku parc. č. 3219 a pozemky parc. č. 3239/1, 3241 a 3219
Masarykovo nám. , čp. 24
18034/8-2747
kaple sv. Alžběty
Husův sad
11803/8-2236
mauzoleum - památník Rudé
armády
sady Komenského
24273/8-3121
sloup se sochou
Immaculaty
Masarykovo nám.
46414/8-2748
26360/8-2241
17431/8-2238
37754/8-2745
obchodní dům Kleopatra
Masarykovo nám., čp. 26
51116/8-4050
činžovní dům
Jiráskovo nám., čp. 35
12172/8-4048
městský dům
pomník I. a II. světové války
Husův sad
12171/8-3238
městský dům
pomník obětem stávky 1872
při dole Hlubina
12178/8-3239
činžovní dům
12144/8-3288
činžovní dům - kavárna Praha
Zámecká, čp. 41
12170/8-3240
městský dům
28. října, čp. 49
P.
Marie
pomník 1. čs. smíš. letecké
divize
30. dubna
13005/8-3056
jatka městská
ul. Porážkova
103431
silniční most Miloše Sýkory
přes řeku Ostravici
10604/8-3929
městský dům
železniční stanice Ostrava střed
12169/8-3241
městský dům
Velká, čp.52
100058
z toho jen: výpravní budova a stavědlová věž
12176/8-3233
činžovní dům
Masarykovo nám. 2
12180/8-3242
činžovní dům
Havlíčkovo nábř., čp. 101
12175/8-3234
městský dům
Masarykovo nám. 2
12189/8-3243
činžovní dům
28. října, čp. 102
12174/8-3235
městský dům
Střelniční, čp. 6
12123/8-3244
činžovní dům
Sokolská tř., čp. 104
12179/8-3236
činžovní dům
Kostelní, čp. 10
12177/8-3245
činžovní dům
28. října, čp. 105
12173/8-3237
obchodní dům Baťa
84
12140/8-3246
12119/8-3306
Nádražní, čp. 308
činžovní dům, část stojící a
archeologické stopy
28. října, čp.106
12146/8-3292
banka
Smetanovo nám., čp. 328
činžovní dům
Přívozská, čp. 135
12165/8-3254
městský dům
z toho jen: celková hmota a uliční fasáda
50869/8-4024
činžovní dům
Dvořákova, čp. 138
17982/8-230
divadlo Jiřího Myrona
Československých legií, čp. 148
12147/8-3247
činžovní dům
12148/8-3317
činžovní dům
z toho jen: hmota objektu, fasády a tvar střechy
103505
činžovní dům
103104
činžovní dům
22581/8-2234
městský dům
12106/8-3255
městský dům - býv. obchodní
dům Rozvoj
Zámecká, čp. 488
12181/8-3248
činžovní dům
12149/8-3320
činžovní dům
Poštovní, čp. 162
12164/8-3256
městský dům
12152/8-3201
činžovní dům
12141/8-3293
činžovní dům
28. října, čp. 548
50858/8-4045
činžovní dům
Zámecká, čp. 169
18075/8-3054
spořitelna
nám. Dr.Beneše, Tyršova, čp.555
12156/8-3249
vila
Sokolská, čp. 175
12132/8-3308
městský dům
Kratochvílova, čp. 562
12186/8-3321
činžovní dům
28. října, čp. 185
12187/8-3257
činžovní dům
28. října, čp. 572
12185/8-3250
činžovní dům
28. října, čp. 192
22996/8-2867
měšťanský dům
S. K. Neumanna, čp. 610
12138/8-3307
obchodní dům
Dlouhá, čp. 194
100065
jiná správní stavba - ředitelství
Báňské a hutní společnosti
30. dubna, čp.635
29910/8-3053
obchodní dům Brouk a Babka
12160/8-3309
městský dům
Sokolská, čp. 871
banka
28. října, čp.241
12117/8-3258
činžovní dům
12131/8-3259
městský dům
Kratochvílova, čp. 931
12137/8-3251
102503
obchodní dům
Ostravica
28. října, čp. 243
Textilia
z toho jen: hmota objektu a hlavní fasáda
12161/8-3252
12130/8-3289
12127/8-3253
20125/8-2382
vila
28. října, Na Zapadlém, čp. 261
12157/8-3260
městský dům
Sokolská, čp. 936
činžovní dům
Milíčova, čp. 288
12126/8-3261
městský dům
Sokolská, čp. 943
společenský dům - Hornický
12158/8-3262
městský dům
Sokolská, čp. 945
banka Anglo - československá
85
12153/8-3310
základní škola
Poděbradova, čp.959, p.č.1916/1
50825/8-4025
jiná správní stavba
50827/8-4037
městský dům
12133/8-3264
vila
Husovo nám., čp. 1188
12159/8-3274
činžovní dům
12128/8-3275
základní škola "U hodin"
12184/8-3324
činžovní dům
Českobratrská, čp. 1229
103067
městský dům
Žerotínova, čp. 1230
vila
Milíčova, čp. 1231
12183/8-3265
činžovní dům
40808/8-2491
12114/8-3311
činžovní dům
Dr. Šmerala, čp. 1081, p.č. 605
12135/8-3314
záložna občanská
Čs. legií, čp. 1236
12125/8-3312
městský dům
Sokolská, čp. 1083
11491/8-3958
činžovní dům
Poděbradova, čp. 1243
12116/8-3266
činžovní dům
50828/8-4033
činžovní dům
12154/8-3313
mateřská škola
Poděbradova, čp.1103, p.č. 303
12111/8-3276
činžovní dům
Dr. Šmerala, čp.1270, p.č. 629
12168/8-3305
městský dům, z toho jen: hmota
objektu a fasáda
Na hradbách, čp. 1111
12108/8-3277
činžovní dům
Zahradní, čp. 1282
50185/8-4042
50826/8-4023
činžovní dům
městský dům
Čs. legií, čp. 1364
12136/8-3279
12150/8-3268
činžovní dům
základní škola
30. dubna, čp.1435, p.č. 853/1
12182/8-3280
12142/8-3269
činžovní dům
Živičná, čp. 1123, p.č. 1230/1
činžovní dům
12139/8-3281
32228/8-3189
hotel Slavie
činžovní dům
28. října, čp. 1469
12118/8-3290
činžovní dům
12107/8-3282
městský dům
Zahradní, Poštovní, čp. 1471
12115/8-3315
34209/8-2239
společenský dům tzv. Polský
dům
Poděbradova, čp. 1152
hotel
Reální, čp. 1476, p.č. 482/2
12129/8-3291
činžovní dům
Milíčova, čp. 1484, p.č. 709
činžovní dům
Žerotínova, čp. 1155
12155/8-3316
strojírny
Osvoboditelů, čp. 1545
městský dům
51117/8-4049
vila
Českobratrská, čp. 1579
Dr. Šmerala, čp. 1181, p.č. 606/1
22662/8-2746
jiná stavba pro výzkum a vývoj
Husova, čp. 1591
vysoká škola
Českobratrská,čp.1182, p.č.921/1
12109/8-3283
činžovní dům
Tyršova, čp.1597, p.č. 464/3
12143/8-3270
12124/8-3271
12113/8-3272
12134/8-3294
12188/8-3273
fara
86
12145/8-3284
Veleslavínova, čp.1598
102887
jiná správní stavba kancelářská budova a dva
činžovní domy (Dům
odborových služeb)
Českobratrská, Husovo nám.
galerie
Jurečkova, čp. 1750
12121/8-3325
činžovní dům
29954/8-4041
vila
28462/8-2743
dr. Šmerala, čp. 1626, p.č. 616/1
16656/8-2744
obchodní dům Horník
Zámecká, čp. 1936
12112/8-3285
12120/8-3322
činžovní dům
103910
jiná spr. stavba - býv. Okresní
sociální a zdravotní ústav
12122/8-3323
činžovní dům
102898
51063/8-4034
činžovní dům
Partyzánské nám., čp. 1645
pojišťovna – býv. Nemocenská
poj. soukromých úředníků a
zřízenců v Praze
Sokolská, Ostrčilova, čp. 1944
103214
12110/8-3286
činžovní dům
Tyršova, čp. 1667, p.č. 717/1
jiná správní stavba - býv. Gen.
řed. Sev. dráhy Ferdinandovy
Prokešovo nám., čp. 2020
14828/8-2383
banka státní
Nádražní, čp.1698
101234
společenský dům - Kulturní
dům města Ostravy
28. října, čp. 2556
13136/8-3191
51059/8-4036
činžovní dům - soubor 3 ob. D
omů a obch. objektu
rozvodna
koksovny
Karolina
12190/8-3287
51064/8-4052
činžovní dům
železniční stanice Báňské dráhy
p.č. 1519/2,1800/1,1519/5
51065/8-4035
-
elektrocentrála
z toho jen: výtopna, točna, vodárenská věž
10608/8-3931
činžovní dům
Pelclova, čp. 1739
uhelný důl hlubinný Jiří
Cihelní
NOVÁ VES
k.ú. Nová Ves u Ostravy
První zprávu o Nové Vsi máme až z roku 1584. Od svého založení byla poddanskou vsí města Ostravy. Kapitalistická
industrializace sousedních obcí ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století zasáhla hluboce do života obce.
Zdrojem obživy zdejšího obyvatelstva nebylo již výhradně zemědělství, ale též průmysl a hornictví. Do Nové Vsi
rovněž od 90.let minulého století nastal příliv nových obyvatel. K městu Moravská Ostrava byla Nová Ves připojena v
roce 1924.
30746/8-2447
filiální kostel sv. Bartoloměje
ul. U Hrůbků, parc.č.: 50, stav.- Nová Ves
Bývalá hřbitovní kaple s pozdně gotickým presbytářem, k němuž byla na konci 18. století dostavěna loď a celek byl sjednocen
barokní fasádou. V současnosti výrazná dominanta a působivý krajinotvorný prvek.
103105
areál vodárny – Nová Ves vodárna
28. října, Plzeňská
PETŘKOVICE
k.ú.: Petřkovice u Ostravy
Ves Petřkovice je především známá svým kopcem Landekem, kde na jihozápadním výběžku bylo nalezeno sídliště z
období starší doby kamenné, a na vrchu stál středověký hrad, který byl za česko-uherských válek rozbořen. První
zmínka o vsi Petřkovice je doložena z roku 1377. Obcí procházela důležitá stezka z Opavy do Těšína a dále do
87
Krakova. Již v roce 1780 se v Petřkovicích začíná těžit uhlí. I když nedochází v obci k výstavbě velkých průmyslových
závodů, stávají se Petřkovice příměstskou obcí, jejíž obyvatelstvo nachází obživu v ostravském průmyslu a dolech.
Památkové ochranné pásmo
OP vyhl. rozhodnutím NVO OK č.j. kult. 2104/1/88/Prym ze dne 14.9.1988. Určuje OP pro soubor kulturních
památek, areál Dolu Ed. Urx a Landek.
Vymezení hranic:
Rozsah památkového pásma je vymezen vnějšími hranicemi parcel č.: 1411, 1413, 1415, 1417, 1420, 1421, 1425,
1426, 1269, 1254, 1264, 1254, 1230, 446 (k.ú. Koblov), 447 (k.ú. Koblov), 446 (k.ú. Koblov), 440 (k.ú. Koblov),
1338, 1340, 1340/2, 1342, 1344, 1340/1, 2092, 2090, 2088, 1874, 1976, 1348, 1349/1, 1389/1, 1960/3, 1436/1, 1411.
Kromě značených k.ú. Koblov, nachází se OP v k.ú. Petřkovice.
20286/8-1450
areál dvou archeologických lokalit
Landek, parc.č.: 1269, 1267, les
Velmi významná archeologická lokalita Landek, na které se nacházejí pozůstatky paleolitického osídlení, slovanského osídlení 8. 11. století a zbytky středověkého hradu.
/1 tábořiště lovců mamutů,
osada lidu s moravskou malovanou keramikou a osada lidu lužických popelnicových polí, Landek, parc.č.: 1267, les
Osada lovců mamutů má základní význam pro zkoumání nejmladšího paleolitického osídlení střední Evropy. Osada lidu s
moravskou malovanou keramikou výrazně doplňuje sídlištní areál opavsko-hornoslezské skupiny lengyelské kultury. Stanice
aurignacien-gravettská, sídliště lidu popelnicových polí.
/2 slovanské hradisko,
středověký hrad, Landek, parc.č.: 1269, les
Významná památka na nejstarší slovanské osídlení v 8. - 11. století. Nelze vyloučit, že se jedná o jedno z hradisek kmene Holasiců.
Středověký hrad byl v místě zbudován v průběhu 2. poloviny 13. století, zničen v 15.-16. století.
40362/8-2896
areál závodu II, dolu Eduard Urx (Odra)
parc.č.: 1304, 1305, 1314, 1323, stav.
Hodnotný areál technických památek, dříve jámy Anselm, založený roku 1835. Areál jámy je značně rozlehlý. Hlavní skupiny
budov jsou soustředěny kolem vlastní těžní jámy. Druhá skupina - třídírna - při jižním okraji a kolejišti. Směrem na jihozápad byla
napojena lanovka pro dopravu uhlí od jámy Urx. Jednotlivé objekty budou využity v rámci přípravy hornického muzea.
/1 budova těžní věže, objekt č.1
Součást areálu z přelomu 19. a 20. století. Budova bude využita v rámci připravovaného muzea OKR.
/2 tzv. budova těžního stroje, objekt č.2
Průmyslová budova z režného zdiva, datovaná na štítové straně léty 1914-1915. Její výraz je ovlivněn technologií těžního stroje a
dobovým architektonickým materiálem. Nedílná součást areálu, objekt bude využit v rámci připravovaného muzea OKR.
/3 tzv. kantýna, č. objektu 10 d
Volně stojící jednopatrová budova z režného zdiva z přelomu 19. - 20. století. Jedna z prvních budov postavených v areálu. Bývalá
závodní kantýna bude využita v rámci připravovaného muzea OKR.
/4 správní budova, tzv. Misková vila
Volně stojící dvoupodlažní třítraktová budova s portikem a dvouramenným schodištěm, datovaná na štítě nad hlavním vstupem do
roku 1919. Součást areálu dolu E.Urx, jedna z budov, které tvoří soubor staveb navrhovaného hornického skanzenu.
/5 kompresorovna, č.p. 31
parc.č.: 1309
Stavba zajímavé architektonické kompozice z režného zdiva. Rok výstavby 1906. Původní technologické zařízení nedochováno.
Součást areálu dolu E.Urx.
/6 víceúčelová budova, č.p. 23, 36, 35
parc.č.: 1310
Stavba z režného zdiva na výrazném obdélníkovém půdorysu z roku 1898. Nedílná součást areálu dolu E.Urx.
/7 kotelna a komín, č.p. 29, 103
parc.č.:1306
Stavba z režného zdiva bez výrazného členění z roku 1912. Součást areálu dolu E.Urx.
/8 víceúčelová budova, čp. 12
(lampovna, maskovna, kanceláře, koupelny), parc.č.: 1311
Výrazná architektonická kompozice fasády s převýšeným štítem, ve kterém jsou umístěny hodiny. Interiér částečně dochován s
příklady kvalitní truhlářské a tesařské práce (vstupní dveře, dveře do chodby ap.) Součást areálu dolu E.Urx.
10592 / 8-3927
uhelný dům hlubinný Oskar
K Lidicím
PLESNÁ
k.ú.: Stará Plesná
88
Plesná se skládá ze dvou vsí Nové a Staré Plesné. Nová Plesná byla založena v roce 1762 a o Staré Plesné máme
písemnou zprávu již z roku 1255.
14157/8-1457
farní kostel sv. Jakuba Staršího s areálem
parc.č.: 587, stav. i o.p.
/1 farní kostel sv. Jakuba Staršího
Velmi hodnotná, kvalitní klasicistní architektura z let 1783-1787, postavená ostravským stavitelem Venzelem Mükuschem.
27110 / 8-1458
kaplička
Proti škole
POLANKA nad Odrou
k.ú.: Polanka nad Odrou
49803/8-3976
farní kostel sv. Anny
v centru obce, parc.č. 48
Novogotický jednolodní zděný omítaný kostel vybavený
slohově jednotným mobiliářem tvoří výraznou dominantu
obce a jejího okolí.
19820 / 8-1651
socha sv. Jana Nepomuckého
ul. 1. května, proti čp. 229
45418 / 8-1652
smírčí kříž
po pravé straně cesty navazující na
ul. K Vydralinám
103524
krucifix
křižovatka na ul. Hraničky
PORUBA
k.ú.: Poruba
První zmínka o vsi Poruba je z roku 1377, kdy náležela k Třebovicím, avšak její počátky můžeme klást několik
desetiletí nazpět. Obyvatelstvo Poruby se živilo výhradně zemědělstvím. Průmyslový rozmach Moravské Ostravy a
jejich okolních obcí v druhé polovině 19. a na počátku 20. století však podstatně neovlivnil život zdejší obce.
Významným předělem v dějinách obce je rok 1951, kdy byla Poruba pro svou významnou polohu blízko
průmyslového centra Ostravy určena za místo budoucího velkoměsta pro více jak 100 000 obyvatel. V roce 1957 byly
s Porubou sloučeny obce Třebovice a Pustkovec a současně byla tato nová obec připojena jako nový správní obvod k
městu Ostravě.
Hlavní tř., čp. 567
35954/8-236
zámek
nábř. SPB 60
102874
102896
činžovní dům - soubor domů
tzv. "Oblouk"
U Oblouku, čp.500,501,511,500
činžovní dům
103260
činžovní dům
činžovní dům
Porubská, čp. 549
103261
činžovní dům
17. listopadu, čp. 593
činžovní dům
Porubská, čp. 551
102911
SŠ - Wichterlovo gymnázium
Čs. exilu, čp. 669
103669
společenský dům - Dům
kultury Poklad
Matěje Kopeckého, čp. 675
101726
činžovní dům
17. listopadu, čp. 677
101811
101814
103201
činžovní dům
Porubská, čp. 552
103501
činžovní dům
Porubská, čp. 555
101721
činžovní dům
Matěje Kopeckého, čp. 556
101727
102897
činžovní dům
Hlavní tř., čp.557, č.o.87,89,91,
93, 95
činžovní dům
102043
činžovní dům - soubor domů
činžovní dům
102875
činžovní dům
102873
89
103244
103243
103259
činžovní dům
činžovní dům
103262
činžovní dům
činžovní dům
101977
pošta
Porubská, čp. 713
PROSKOVICE
k.ú.: Proskovice
č. ZSJ: 13347
Ves Proskovice je vzdálena asi 13 km od Místku. První písemnou zmínku o ní máme z roku 1377.
38755/8- 697
kaple sv. Floriána
Světlovská, parc.č.: 160
103106
kaple
na pozemku parc.č. 743
103001
kaple
Na Smyčce, parc.č. 208/1
Doklad doznívajících barokních vlivů v lid. stavitelství
z poč. 19. stol. Architektonicky významný prvek v zástavbě .
15954/8-2354
kříž kamenný
Světlovská 122, parc.č.: 31.
Velmi kvalitní barokní kamenická práce z roku 1774.
PŘÍVOZ
k.ú.: Přívoz
Jako vesnice poprvé zmiňován v roce 1377, do městské po doby se začal utvářet až v návaznosti na výstavbu
ostravského hlavního nádraží ve 2.polovině 19. století.
Podkladem pro výstavbu městského souboru byl regulační plán Camilla Sitteho, který navrhoval i některé objekty kostel a radnici. Kompoziční princip vychází z uzavřených bloků, umístěných kolem hlavní komunikace k nádraží, v
centrální části je velké obdélníkové náměstí s dominujícím dvouvěžím farního kostela. Zástavba byla realizována ve
velmi krátkém časovém období na přelomu 19. a 20. století při aplikaci historizujícího a secesního tvarosloví. V roce
1900 byl Přívoz povýšen na město a roku 1924 připojen k Moravské Ostravě. Také tato urbanistická lokalita patří mezi
nejhodnotnější na území Ostravy.
23371/8-2448
areál farního kostela s farou
nám. Sv. Čecha, parc.č.: 431, 430, stav.
Nedílná součást urbanistického souboru Přívozu, který byl jako celek navržen v závěru 19. století arch. Camillem Sittem a
realizován v letech 1895-1905.
/1 farní kostel Neposkvrněného Početí P. Marie
nám. Sv. Čecha, parc.č.: 431, stav.
Pozoruhodný doklad hodnotné a slohově čisté historizující jednolodní architektury postavené podle projektu Camilla Sitteho vletech
1896-1899. Slohová čistota je zdůrazněna i stejně řešeným interiérem.Významná dominanta městského urbanistického celku.
32404/8-3041
městský dům
Chopinova, Nádražní, čp. 427
15406/8-3052
městský dům
Wattova, Špálova, čp. 430
41322/8-3037
městský dům
40637/8-2749
archív
Špálova, čp. 450
34312/8-3031
městský dům
nám. Sv. Čecha, čp. 516
30956/8-3034
městský dům
nám. Sv. Čecha, Libušina, čp.518
19178/8-3044
městský dům
Chopinova, čp. 523
90
34260/8-3035
městský dům
Nádražní, Mariánskohorská,čp.532
29685/8-3030
městský dům
17930/8-3049
městský dům
U Tiskárny, čp. 539
35104/8-2203
městský dům
44824/8-3033
městský dům - soubor dvou
městských domů
41959/8-3043
městský dům
Wattova, čp. 670
Chopinova, čp. 550
30019/8-3038
městský dům
17442/8-3036
činžovní dům
45144/8-3040
městský dům
Chopinova, Nádražní, čp. 576
17224/8-3029
městský dům
nám. Sv.Čecha, Nádražní, čp.732
47225/8-3048
spořitelna
29486/8-3039
městský dům
47271/8-3042
městský dům
Hlávkova, Nádražní, čp. 592
40652/8-3045
městský dům
Libušina, čp. 785
35085/8-3046
městský dům
Libušina, čp. 593
12163/8-3267
činžovní dům
45064/8-3047
městský dům
Libušina, čp. 594
12167/8-3295
činžovní dům, z toho jen: uliční
průčelí, celková hmota objektu
29967/8-3032
městský dům
12166/8-3278
pojišťovna hasičská
Nádražní, čp.1325
městský dům
11284/8-3934
uhelný důl hlubinný
Oderka/Odra
Oderská
15832/8-3050
28938/8-3051
městský dům
SLEZSKÁ OSTRAVA
název k.ú.: Slezská Ostrava
První doklad o existenci Slezské Ostravy máme z roku 1229. Vedle vsi vznikl na soutoku Lučiny a Ostravice hraniční
hrad, jehož význam však po připojení Slezska k zemím koruny české poklesl. Mezníkem v historii Slezské Ostravy byl
nález uhlí v polovině 18. století a především vlastní rozvoj těžby v souvislosti se založením Rudolfovy huti ve
Vítkovicích a vybudování železnice z Vídně do Krakova, která spojila Ostravu se světem. Z původně zemědělských
obcí Polské Ostravy a přilehlé vsi Zámostí vznikla hornická obec. V roce 1879 byla obec povýšena na městys a v roce
1920 na město.
31916/2449
farní kostel sv. Josefa
Těšínská, parc.č.: 196
Hodnotná barokní jednolodní stavba ovlivněná klasicismem, postavená v letech 1780-1783, s věží z 1. poloviny 20. století.
31760/8-2385
městská radnice čp. 138
Těšínská 35, parc.č.: 1/1
Volně stojící, kvalitní historizující stavba se zachovaným původním interiérem z roku 1911-1913, postavená podle návrhu Viktorina
Šulce a projektu Jaroslava Volence a Fr. Doležela. Doklad reprezentativní, pohledově exponované, městské architektury.
10593/8-3928
areál bývalého kamenouhelného dolu Trojice
/1 strojovna č. 1
parc. č. 161/3
Objekt na podélném půdoryse s halovým prostorem krytým segmentovou střechou nesenou příhradovými nosníky. Postaven z
režného zdiva, členěn velkorozměrovými průmyslovými okny z let 1913 - 16.
/2 strojovna č. 2
parc.č. 163/1
Objekt na podélném půdoryse s halovou dispozicí, krytý sedlovou střechou. Fasáda z režného zdiva, architektonicky členěná.
Postaveno v roce 1906.
/3 šatny, koupelny, lampovna, truhlárna
parc.č. 163/1
Výškově členěný objekt na nepravidelném půdoryse, fasáda z režného zdiva, architektonicky členěná z let 1911 - 1913.
/6 terasy
parc. č. 168/2 o.p.
Opěrné zdi vymezující prostor terasy ve svahu o délce cca 150 m a šířce cca 20 m. Režné zdivo, koruna zakončena římsou. Z let
1906 - 11.
/7 kuželová halda dolu Trojice Emma Lucie
parc. č. 510 o.p.
91
Mezi dolem Petr Bezruč (Terezie, býv. dolem Trojice a Michálkovickou ulicí.) Dominantní kužel s prohořelou hlušinou bývalého
dolu a koksovny Trojice. Představuje nejvyšší bod na území města - 311m n.m. Halda z let 1920 - 60, výrazná dominanta města,
doklad historie dolování přímo ve městě.
12580/8-3523
areál jámy Terezie (důl Petr Bezruč)
parc.č.: 2371, 2370, 2368, stav. 2396/1, ost.pl.
Hodnotný areál technických památek s výraznou dominantou těžní věže z počátku 20.století.
/1 těžní věž s těžní budovou
parc.č.: 2370
Těžní budova s tzv. srostlou dvojicí těžních věží z r. 1907 a r. 1917 tvoří jeden objekt. Konstrukce těžní věže je ocelová, příhradová.
Jedna z nejstarších těžních věží Ostravy, tvoří nezastupitelnou dominantu na severovýchodním horizontu města.
Těšínská
37050/8-233
hrad Slezskoostravský,
zřícenina
101810
kaple Panny Marie Lurdské
Keltičkova
68678/8-2242
41725/8-229
pomník osvobození Rudou
armádou
Těšínská
hrob - náhrobek Petra Cingra
Ústřední hřbitov
19405/8-2750
vila Lískova
Čedičova, čp.1406
27106/8-234
hrob a pomník zastřelených
havířů – hřbitov
11883/8-3202
vodárna
Nejedlého, Jaklovec
38398/8-2490
pomník Miloše Sýkory
Těšínská
11286/8-3936
uhelný důl hlubinný Ján –
Mária
32552/8-2868
pomník
obětem
stávky r. 1894
10607/8-3930
uhelný důl hlubinný Michálka,
hornické
z toho jen: strojovna, kompresorovna, koupelny, šatny
STARÁ BĚLÁ
k.ú.: Stará Bělá
Stará Bělá pravděpodobně vznikla ještě před velkou kolonizací olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, snad již
na počátku 13. století, ne-li dříve. Bělá byla součástí statků olomouckého biskupa. V přímém držení biskupa byla do
roku 1272, kdy ji biskup udělil v léno. Docházelo k častým změnám držitelů, což vedlo ke zhoršování postavení
poddaného lidu. Samostatnou obcí Stará Bělá byla do roku 1941, kdy byla připojena jako městský obvod k Moravské
Ostravě. V roce 1954 se opět osamostatnila, avšak v souvislosti s výstavbou jižního města byla opět připojena v roce
1975 k Ostravě.
20249/8-714
farní kostel sv. Jana
Nepomuckého
Blanická ul., parc.č.: 1
22148 / 8-2357
kříž
Stařecká
Pozdně barokní architektura z let 1776-1801, postavena
příborským stavitelem Václavem Röhlichem.
SVINOV
k.ú.: Svinov
Od roku 1976 vedena dráha, která patrně vznikla před velkou kolonizací ve 12. století. Svinov zůstal venkovskou vsí
až do poloviny 19. století, kdy dochází k postavení Severní dráhy a zřízení tratě Svinov-Opava. Tato trať měla vliv na
charakter obce, která se stala významným železničním uzlem.
23426/8-2756
kamenná sýpka čp. 41
Nad Porubkou č. 36, parc.č.: 1566/2, stav.
Hodnotná památka dokládající vývoj obce. Sýpka z konce 18. století, obytná budova z počátku 19. století.
51178/8 - 4046
Městský dům čp. 370 (bývalá lékárna)
Peterkova ul. 370, katastr. č. 988 st., k.ú. Poruba-jih
Urbanisticky hodnotná součást zástavby prostoru před nádražní halou v Ostravě Svinově. Postavena v letech 1924 až 1925
architektem Fr. Divíškem.
103000
soubor věcí obytné kolonie tažíren trub
Bílovecká
/1 obytný dům
92
č. p. 118, parc. č. 243
/2 obytný dům
č. p. 123, parc. č. 244
/3 obytný dům
č. p. 138, parc. č. 245
/4 obytný dům
č. p. 155, parc. č. 247
/5 vila
č. p. 117, parc. č. 250/1
/6 obytný dům
č. p. 115, parc. č. 252/1
49797/8-3977
výpravní budova železniční stanice Svinov
parc.č. 3116, 3114
Poslední dochovaná původní výpravní budova v Ostravě. Jedno z nejvýznamnějších nádraží bývalé SDF. Autorem projektu První
staniční budovy postavené v letech 1846 - 47 byl arch. Karel Hummel. V 70. letech byla zvětšena postranními rizality a přízemními
křídly. V roce 1895 připojena na jižní straně nová patrová budova. Dnes se výpravní budova sestává ze dvou částí spojených
krčkem.
102914
soubor věcí lihovaru
ulice Luční, ulice Ryšových
/1 lihovar (hlavní výrobní objekt, sklad, kanceláře)
parc. č. 2717
/2 zámečnické dílny, kotelna a komín
parc. č. 2718
/3 obytný dům čp. 172
parc. č. 2734
TŘEBOVICE
102943
parc. č. 325/1
VÍTKOVICE
k.ú.: Vítkovice
Poprvé se uvádí ves Vítkovice v listině bratří Petra a Jana z Paskova z roku 1357. Výhodná poloha vsi Vítkovic,
blízkost bohatých kamenouhelných ložisek, dostatek vodní energie z řeky Ostravice a železné rudy v Pobeskydí
rozhodly o tom, že olomoucký arcibiskup započal ve Vítkovicích v roce 1828 s výstavbou pudlovací pece, první toho
druhu v rakouské monarchii. Založení Vítkovických železáren způsobilo převratné změny v hospodářském a
společenském životě dosud chudé zemědělské vesničky, z níž postupně vyrůstalo průmyslové město.
Nárůst obyvatel vyvolal potřebu rozsáhlé výstavby. V letech 1876 až 1901 vzniklo ve Vítkovicích průmyslové město
na zelené louce podle velkorysých urbanistických koncepcí, které byly součástí stejně velkorysých koncepcí a reforem
společenských a sociálních.
Prostorový koncept je založen na principu volné zástavby v zeleni, ovšem s tradičními městotvornými prvky, jako je
náměstí a ulice.
Přesto, že v posledních desetiletích došlo některými dostavbami k určitému znehodnocení původní urbanistické i
prostorové kompozice, patří tento městský soubor mezi nejhodnotnější na území Ostravy.
Jednopatrový empirový zámek z let 1846-47, významný
doklad dějin Vítkovických železáren a zároveň doklad
urbanistické koncepce města.
Jednopatrový objekt na obdélném půdoryse s převýšenou
střední částí ukončenou věží, tvoří dominantu nám., postaven
podle projektu architekta von Ferstela asi kolem roku 1907.
Gotizujícími a romantickými prvky je přizpůsoben
průmyslovému charakteru celkového urban. záměru.
23608/8-2754
15576/8-3064 areál Jeremenko
23865/8-2753
zámek čp. 80
Výstavní 99, parc.č.: 1026
farní kostel sv. Pavla
Mírové náměstí, parc.č.: 891
Významný doklad historizující novogot. architektury,
postaven v letech 1880-86 podle plánů vídeňského
architekta A. Kirsteina. Kostel s vodární věží tvoří
dominantu města.
Jedná se o bývalý odval, na kterém byly rekultivační práce
zahájeny v r. 2002 s předpokladem ukončení v 12/2009. Na
části plochy byly realizovány výsadby lesního porostu.
V současné době probíhá doporučená údržba, která vyplývá
ze znaleckého posudku a doporučení odboru ŽP MMO.
29124/8- 3057
28623/8-2243
hrob - pomník a spol. hrob
horníků zastřelených při stávce v r. 1890
hřbitov, skupina XX
radnice čp. 516
Mírové nám. 1, parc. č. 998 (část)
93
68679/8-2244
hrob obětí zastřelených při
hladových demonstracích v r.
1917 Vítkovice
hřbitov, skupina VI
100715
jiná
sociální
stavba
zaopatřovací ústav
Lidická 55, čp.697
-
100992
společenský dům - Český dům
Ostrava 3, Výstavní 113, čp.17
34137/8-3063
tržnice
Jeremenkova 18, čp.1136
100647
vila
Vítkovice, Ruská 11, čp.87
100908
47178/8-3061
činžovní dům
Mírová 24, čp.97
jiná obytná stavba - budova
bývalého domova řádových
sester,
nyní
vrátnice
Zálužanského, čp.1192
37089/8-3065
41596/8-3060
činžovní dům
Mírová 18, čp.98
motorová elektrárna
Vítkovice, záv. 08 VŽ, Ruská
11258/8-3933
102951
vila
Ruská 45, čp.153
rozvodna- ústředna- elektr. II.
Vítkovická
10591/8-3926
46421/8-3062
fara
čp.154
plynojem
La Passionare
10590/8-3924
35279/8-3058
restaurace Společenský dům
1. máje 2, čp.160
uhelný důl hlubinný - vybavení
jámy Louis
Jeremenko
32201/8-3059
tělocvična
1. máje 132, čp.346
z toho jen: těžní stroj, kompresor, kotle - pohon roštu
50833/8-4026
50336/8-4000
mateřská škola
Prokopa Velikého, čp.425
železárna - koksovna a vysoké
pece Vítkovice se souborem
technického vybavení
ZÁBŘEH
k.ú.: Zábřeh nad Odrou
Ves Zábřeh vznikla pravděpodobně v době kolonizační v polovině 13. stol. V archivních pramenech se nejprve
objevuje v r.1288. Zábřeh byl zemědělskou vsí, v jejímž okolí bylo hodně rybníků. Výstavba železáren v sousedních
Vítkovicích a rozvoj těžby uhlí v okolních obcích nezůstal bez vlivů na život zdejší dosud zemědělské obce. Vlastní
industrializace obce a rozšíření Vítkovické železárny na kat. obce jen podtrhl další rozvoj Zábřehu. V r. 1924 byl
Zábřeh připojen k městu Mor. Ostrava jako městská čtvrť.
101419
Soubor věcí bývalého zámku
čp. 42
/1 budova čp. 42
/2 ohradní zeď
pozemek st. parc. č. 65/1
17324 / 8-2450
krucifix
Starobělská u čp. 61
20045 / 8-2755
pomník rudoarmějců
Rudná
Obec Čavisov
Na území obce se nenacházejí nemovité kulturní památky
Obec Dolní Lhota
32266/8 - 2181
památník a hrob příslušníků 1. čs. tankové brigády
místní hřbitov, parc.č.: 1/2, k. ú. Dolní Lhota u Ostravy
Památka osvobozovacích bojů v r. 1945.
Obec Horní Lhota
Na území obce se nenacházejí nemovité kulturní památky.
Město Klimkovice
Celé katastrální území je tzv. lázeňským místem. Nachází se zde lázeňské a rehabilitační zařízení - Lázně Sanatoria
Klimkovice (funkční neplodnost, gynekologická onemocnění, nemoci neurologické, nemoci pohybového ústrojí,
pooperační a poúrazové stavy a rekondice).
94
34281/8-1601
zámek s areálem parku
parc.č. 1 st., 4, 5, 6, 7 o.p., k.ú. Klimkovice
/1 zámek, čp. 1
parc.č. 1 st.
Renesanční architektura z 2. poloviny 16. století, přestavovaná a upravovaná po polovině 19. století.
/2 zámecký park (nyní sad P. Bezruče)
parc.č. 4, 5, 6, 7 o.p.
Přírodně krajinářský park sbírkového charakteru, součást areálu zámku. V současné době slouží jako veřejná městská zeleň.
28793/8-1602
farní kostel sv. Kateřiny s areálem
Náměstí parc.č. 2, 3, st., 561 o.p
Areál gotického založení, tvořící kompoziční celek se sousedním renesančním areálem zámku.
/1 farní kostel sv. Kateřiny
parc.č. 2, 3 st.
Trojlodní architektura gotického založení ve 14. století s dochovaným gotickým jádrem. Upravována v 16. a počátkem 19. století.
Na kostel navazuje centrální empírová kaple ze začátku 19. století.
23000/8-1603
hřbitovní kostel Nejsv. Trojice s areálem
Hřbitov, parc.č. 200 st.
/1 hřbitovní kostel Nejsv. Trojice
parc.č. 200 st., k.ú. Klimkovice
Jednolodní architektura z konce 16. století, upravená v interiéru v 18. a ve 20. století.
89514/8-1602
socha Immaculaty
89513/8-1602
socha sv. Šebestiána
13937/8-1604
pomník osvobození
Obec Olbramice
39008/ 8-1648
farní kostel sv. Bartoloměje
parc.č. 1 st., k.ú. Olbramice
Jednolodní kostel gotického založení, v interiéru upravený barokně. Exteriér upraven asi v roce 1865 v pseudorománském slohu.
32377/8-715
zámek s areálem parku
parc.č. 88, 91, 92, 90/1, 89, k.ú. Stará Ves nad Ondřejnicí
/1 zámek čp. 1
parc.č. 88 st.
Čtyřkřídlá renesanční architektura z let 1560 - 1570. Doklad kvalitního feudálního sídla s arkádovým dvorem a fasádou zdobenou
zlidovělým sgrafitem. Úpravy po požárech v 17. a 18. století, v roce 1945 zničena původní věž s bání a lucernou a nahrazena
stanovou střechou.
/2 zámecký park
parc.č. 91, 92, 90/1, 89 o.p.
Současné uspořádání zámeckého parku vzniklo v 19. století v období romantismu. Přírodně krajinářský park.
27692 / 8-716
farní kostel sv. Jana Křtitele s budovou fary čp. 11
parc. čís. 1 st., 7 st.
18373/8-716/1
farní kostel sv. Jana Křtitele
parc.č. 1 st.
Velmi hodnotná renesanční architektura z let 1587 - 1598 s charakteristickou síťovou klenbou a kvalitními kamennými dobovými
články.
Město Šenov
20212/8-3996
zámecký park
parc.č. 2/1,14/1, 1 o.p
Přírodně krajinářský park, založený pravděpodobně na počátku 19. století za Skrbenských z hříště. Součást veřejné zeleně v obci,
jehož součástí je i stavba vrcholně barokního farního kostela Prozřetelnosti Boží.
37271/8-720
farní kostel Prozřetelnosti Boží s ohradní zdí
parc.č. 11, 12
95
/1 farní kostel Prozřetelnosti Boží
parc.č. 11 st.
Centralizující architektonicky významná pozdně barokní stavba, složité půdorysné koncepce z r. 1764 s kvalitní vnitřní výzdobou.
27018 / 8-2359
socha sv. Antonína
Při škole
10346 / 8-3534
socha sv. Floriána
u hlavní silnice při odbočce do ulice Pod lipami
31165 / 8-2358
Při škole
Obec Václavovice
50518 / 8-4006
kaple u čp. 11
parc.č. 212
Obec Velká Polom
32551/8-1503
zřícenina tvrze se sýpkou
/1 zřícenina tvrze čp. 50
parc.č. 600
Významná slezská renesanční tvrz z 2. poloviny 15. století, upravována v roce 1573. Kolem roku 1800 nebyla obydlena a byla
přeměněna v sýpku.
/2 sýpka
parc.č. 598 st.
Patrová stavba z 2. poloviny 16. století, patrně součást přestavby tvrze v roce 1573. Součást areálu bývalé vodní tvrze.
34550/8–1504
farní kostel sv. Václava s areálem
/1 farní kostel sv. Václava
parc.č. 1 st.
Jednolodní renesanční stavba z roku 1589 se starším jádrem a barokními úpravami.
103451
fara
Osvoboditelů, čp.66
Město Vratimov
Na území města Vratimov se nenacházejí nemovité kulturní památky.
Obec Vřesina
33690 / 8-2116
kaple se zvoničkou
u školy, parc.č. 2383/2
Příklad drobné sakrální stavby, tvořící doplněk návsi. Jako zvonice v současné době již neslouží. Novodobé úpravy.
Obec Zbyslavice
Na území obce se nenacházejí nemovité kulturní památky
JEV 9. NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ
OCHRANNÉHO PÁSMA.
Podklady: Národní památkový ústav
č.
Č.rejst.
Název
Od roku
1
2
3
4
296
228
324
157
Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren
Důl Michal v Ostravě
Lískova vila v Ostravě
Památník Rudé armády - mausoleum v Ostravě
2002
1995
2008
1978
96
Obec Čavisov
Na území obce se nenachází nemovité národní kulturní památky.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města Klimkovice se nenachází nemovité národní kulturní památky.
Obec Olbramice
Na území obce Olbramice se nenachází nemovité národní kulturní památky.
Město Šenov
Na území města se nenachází nemovité národní kulturní památky.
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Na území města Vratimov se nenachází nemovité národní kulturní památky.
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 10. PAMÁTKA UNESCO VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady: Národní památkový ústav
3.2.5.2 Území archeologického zájmu
Landek
Velmi významná archeologická lokalita Landek, na které se nacházejí pozůstatky paleolitického a slovanského osídlení z 8. - 11.
století a zbytky středověkého hradu.
/1 tábořiště lovců mamutů,
parc.č.: 1267, les
Osada lidu s moravskou malovanou keramikou a osada lidu lužických popelnicových polí
Osada lovců mamutů má základní význam pro zkoumání nejmladšího paleolitického osídlení střední Evropy. Osada lidu s
moravskou malovanou keramikou výrazně doplňuje sídlištní areál opavsko-hornoslezské skupiny lengyelské kultury. Stanice
aurignacien-gravettská, sídliště lidu popelnicových polí.
/2 slovanské hradisko,
parc.č.: 1269, středověký hrad, les
Významná památka na nejstarší slovanské osídlení v 8. - 11. století. Nelze vyloučit, že se jedná o jedno z hradisek kmene Holasiců.
Středověký hrad byl v místě zbudován v průběhu 2. poloviny 13. století, zničen v 15.-16. století.
JEV 16. ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY
Podklady:
Národní památkový úřad
UAN – území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu ČR
(SAS ČR).
UAN jsou rozdělena podle kategorií:
UAN I – území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů;
97
UAN II – území, na němž nebyl doposud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu
nasvědčují; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51-100%;
UAN III – území, na kterém ještě nebyl rozpoznán a pozitivně doložen výskyt arch. nálezů a prozatím tomu
nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a proto existuje
50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů;
UAN IV – území, kde je nereálná pravděpodobnost výskytu arch. nálezů – veškerá vytěžená území – lomy, cihelny,
pískovny apod.
Číslo SAS ČR
15-43-02/2
15-43-03/2
15-43-03/3
15-43-04/1
15-43-04/2
15-43-04/3
15-43-05/1
15-43-05/2
15-43-05/3
15-43-05/4
15-43-07/1
15-43-08/1
15-43-08/2
15-43-08/3
15-43-08/4
15-43-08/5
15-43-09/1
15-43-09/2
15-43-10/1
15-43-10/2
15-43-11/4
15-43-12/5
15-43-12/6
15-43-13/1
15-43-13/2
15-43-14/1
15-43-14/2
15-43-15/1
15-43-15/2
15-43-18/1
15-43-18/2
15-43-19/1
15-43-19/2
15-43-20/3
15-43-20/4
15-43-23/1
15-44-06/1
Typ UAN
1
2
2
1
2
2
2
2
Název UAN
Vodní tvrz
Středověké a novověké jádro obce
Středověké a novověké jádro obce Plesná
Landek, výšinné sídliště, zřícenina hradu
2
2
2
1
1
zámek
Kostel sv. Mikuláše
2
1
Bývalý zámek
2
2
Středověké a novověké jádro obce, dříve Čertova Lhotka
2
1
Středověké a novověké jádro města
1
Slezskoostravský hrad, zřícenina
1
„Hradisko“ - tvrz
1
Kostel sv. Trojice a zámek
1
Pravěké sídliště
2
1
2
1
2
1
2
Pravěké sídliště
Zámek a kostel Navštívení Pannz Marie
Zámek
1
Řečiště Odry
1
1
Tvrziště Stará Bělá
ESA 111 – Zadní kouty, Lipina
2
1
Kostel sv. Kateřiny
2
2
98
Lokalizace
Ve východní části obce, č.p. 50
Cca 2 km V od Plesné
Cca 2 km od Martinova
Na zalesněném hřbetu V od Petřkovic
Cca 1,5 km SV od Hošťálkovic
Cca 1,5 km JZ od Lhotky
V okolí Hlučínské ulice
JV od soutoku Odry a Ostravice
Podél Heřmanického potoka, cca 3 km
V od Hrušova
Cca 2 km JV od Hrušova
3 km JV od Velké Polomi
Na SV okraji historického jádra obce
Na S okraji historického jádra obce
Cca 2,5 km JV od Poruby, po obou
březích Porubky
Na pravém břehu řeky Opavy, v SV
části historického jádra
Cca 2,5 km SZ od Třebovic
V okolí ulice Přemyslovců
Na pravém břehu Odry, 3 km JZ od
Mariánských Hor
Na levém břehu Ostravice nad
soutokem s Lučinou
Na pravém břehu Ostravice, nad jejím
soutokem s Lučinou
Na levém břehu Seziny Bítovem a
Bitovským mlýnem
40 m od zámku, u křižovatky ulic
Lidická a Olbramická
JV od obce Olbramice na JV
orientovaném svahu
Na levém břehu Odry, V od
Klimkovic
Severně od Klimkovic
Cca 3 km JV od Zábřehu
Ve středu obce
V JV části katastru Vítkovic
Ve středu historického jádra
Cca 1 km JZ od Staré Bělé
Meandry Odry od soutoku
s Ondřejnicí až po most přes řeku u
Nádražního rybníka
na S okraji obce u hřbitova
Cca 700 m JZ obce
Na pravém břehu řeky Ostravice, 2
km J od Ostravy – Kunčic
Na V okraji obce
Na říčce Ondřejnici, 4 km SZ od
Brušperku
Po obou březích Michálkovického
Číslo SAS ČR
Typ UAN
15-44-11/1
15-44-11/2
Název UAN
2
2
Lokalizace
potoka
Cca 2,5 km SZ od Bartovic
Na pravém břehu Lučiny, cca 2,5 km
JV od Radvanic
Obec Čavisov
Číslo SAS ČR
15-43-07/4
Typ UAN
2
Název UAN
Čavisov - intravilán
Lokalizace
1,8 km JJV od Dolní Lhoty
Název UAN
Dolní Lhota - intravilán
Lokalizace
2,5 km J od Velké Polomi
Název UAN
Horní Lhota – intravilán
Lokalizace
2 km JZ od Velké Polomi
Obec Dolní Lhota
Číslo SAS ČR
15-43-07/3
Typ UAN
2
Obec Horní Lhota
Číslo SAS ČR
15-43-01/2
Typ UAN
2
Město Klimkovice
Číslo SAS ČR
15-43-12/3
15-43-12/4
Typ UAN
2
1
Název UAN
Středověké a novověké jádro obce Hýlov
Klimkovice – kostel sv. Kateřiny
Lokalizace
Osada 2 km SZ od zámku v Klimkovicích
Kostel sv. Kateřiny
Obec Olbramice
Číslo SAS ČR
15-43-12/2
Typ UAN
2
Název UAN
Středověké a novověké jádro obce Olbramice
Lokalizace
intravilán
Na území obce se území s archeologickými jevy nenachází.
Město Šenov
Na území města se území s archeologickými jevy nenachází.
Obec Václavovice
Na území obce se území s archeologickými jevy nenachází.
Obec Velká Polom
Číslo SAS ČR
15-43-02/1
Typ UAN
1
Název UAN
Velká Polom
Lokalizace
9 km SSZ od Klimkovic
Město Vratimov
Číslo SAS ČR Typ UAN
1
15-43-20/2
Název UAN
Lokalizace
Za lesem- hrádek Mezi pravým břehem řeky Ostravice a silnicí číslo 477 z Řepiště do Vratimova
Obec Vřesina
Číslo SAS ČR
15-43-07/2
Typ UAN
2
Název UAN
Středověké a novověké jádro obce Vřesina
Lokalizace
Intravilán obce Vřesina
Obec Zbyslavice
Číslo SAS ČR
15-43-12/1
Typ UAN
2
Název UAN
Středověké a novověké jádro obce Zbyslavice
99
Lokalizace
intravilán
3.2.6
Sociodemografické podmínky
V následujícím textu je vše uvedeno s ohledem na dostupnost dat ČSÚ ze sčítání v roce 2011, publikaci
definitivních výsledků k 15.11.2012.
Soudržnost společenství obyvatel území, jako jednu ze tří hlavních podmínek udržitelného rozvoje území, odráží
zejména sociodemografické podmínky území. Současně, však obyvatelstvo, jeho bydlení a zaměstnanost (podmínky
pro hospodářský rozvoj území), tvoří vzájemně silně propojený systém osídlení, který se na základě vnějších a
vnitřních vlivů neustále vyvíjí.
Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (do značné míry odrážející jejich prosperitu) je
obvykle považována nabídka atraktivních pracovních příležitostí v obci a širším regionu. Z ostatních faktorů je to
především vlastní vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí, rekreační zázemí.
Tyto přírodní i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dobře vyjadřuje úroveň
cen - prodejnost nemovitostí pro bydlení. SO ORP Ostrava patří v rámci Moravskoslezského kraje k méně výrazným
hodnotovým pólům z hlediska bydlení, což je dále dokumentováno (viz Bydlení).
Výchozím materiálem této kapitoly je základní poznání demografických a sociálně ekonomických podmínek území SO
ORP (vznik účelného podkladu pro zpřesnění územně plánovací koncepce rozvoje obcí SO ORP) a vybilancovaného
podkladu pro navazující stanovení prognózy vývoje počtu obyvatel. Právě v rámci SO ORP je vyváženost dílčích
analýz předpokladem reálnosti prognózy.
Na tuto prognózu musí navazovat bilance potřeb bytové výstavby a její redukce s ohledem na očekávanou
koupěschopnou poptávku po bydlení v rámci jednotlivých územních plánů. Z prognózy je tak vycházeno při stanovení
potřeby – optimálního rozsahu návrhu nových ploch pro zástavbu, technickou infrastrukturu a sociální vybavenost.
Požadavek vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch vychází z textu stavebního zákona – znění § 55 odst. 3
stavebního zákona: „Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání
nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.“ Uvedený
paragraf hovoří o změně územního plánu, je však logické, že ani výchozí návrh zastavitelných ploch územního plánu
by neměl být proveden bez adekvátního odborného zdůvodnění - výhledové bilance vývoje počtu obyvatel a bytů pro
období předpokládané platnosti územního plánu.
Uvedené výchozí přístupy vedly k formulaci:
Hlavní cíl:
• Zhodnotit možnosti vývoje počtu obyvatel obcí SO ORP během očekávané platnosti územích plánů (v
územním plánu obce by měla být prognóza dále zpřesněna, prognóza slouží jako podklad pro reálnou bilanci
bydlení v území a následně i stanovení potřeby ploch pro bydlení).
Celkově je uvedená kapitola jedním ze zásadních podkladů pro hodnocení soudržnosti obyvatel území
jednotlivých obcí.
Vedlejší cíle:
• Zhodnotit vývoj počtu obyvatel a věkové struktury.
• Zhodnotit občanskou vybavenost obce a vazby na okolí.
• Zhodnotit sociálně demografická specifika obcí.
Dostupná data:
Částečně definitivní data ze sčítání 2011, předběžná data ze sčítání 2011, evidence obyvatel obcí, ČSÚ.
Kvalita dat:
Evidence obyvatel ČSÚ a evidence obcí vykazují dlouhodobě mírné rozdíly, které jsou předmětem značných sporů
(s ohledem na skutečnost, že počet obyvatel obce je nejvýznamnějším parametrem rozpočtového určení daní, tj.
zásadně ovlivňuje daňové příjmy obcí). Diference údajů v rozsahu 1-3% u obou evidencí je běžná a vyplývá především
z metodických rozdílů obou druhů evidence obyvatel. Dlouhodobě je cílem ČSÚ odstranění těchto diferencí, toto se
však daří pouze velmi omezeně. Data o obyvatelstvu i přes tato omezení jsou však většinou nadprůměrně kvalitní ve
srovnání s jinými typy a zdroji dat evidencí – zejména například bytů a objektů druhého bydlení.
V případě evidence obyvatel obcí je nutno v současnosti vnímat skutečnost, že počet obyvatel, kteří nemají trvalé
bydliště v bytech, již dosahuje několik procent z celkového počtu obyvatel obcí, zejména pak větších měst.
V minulosti byl obvykle menší než 1%. Tito lidé mají trvalé bydliště obvykle hlášeno na adrese radnice a zkreslují tak
pohled na rozmístění obyvatel v území. Místem trvalého pobytu přitom může být adresa objektu určeného k bydlení,
ubytování nebo individuální rekreaci, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním.
Důvody hlášení se k trvalému pobytu na městském (obecním) úřadě je možné odhadovat na:
• bydlení v pronájmu bez nájemní smlouvy (majitelé bytů mají obavy z důsledků formalizace trvalého bydliště
– horších podmínek ukončení nájemního vztahu, pronájem na černo je výhodnější i z hlediska daňového)
• trvalé bydlení neposkytují často ani ubytovny či jiná ubytovací zařízení
100
•
•
•
•
•
občané, pro které je to výhodné z hlediska sociálních dávek (partneři formálně svobodných matek, ale i např.
studenti)
vyhýbání se exekuci
bezdomovci - tvoří obvykle menšinu do 10%
lidé v zahraničí – tvoří výraznou menšinu do 10%, jedná se však obvykle o mladé lidi
obyvatelé bydlící v dosud nezkolaudovaných bytech (nedokončených rodinných domech) a jiných prostorách
– malá menšina do 10%
Trvalé bydlení, – jeho evidence v ČR, tak dlouhodobě ztrácela svou vypovídací schopnost. Poslední sčítání 2011
zahájilo přechod od evidence trvalého k obvyklému bydlení (jedním z hlavních impulsů byly požadavky Eurostatu).
Charakteristiky obyvatel podle trvalého bydliště a povolení přechodného pobytu cizinců byly podkladem pro
předběžné výsledky sčítání, podle obvyklého bydliště pak pro definitivní výsledky sčítání. Tento údaj má deklarativní
charakter, pro jeho odvození byla určující deklarace na sčítacím formuláři týkající se faktického bydliště osoby (bez
ohledu na místo trvalého pobytu, resp. povoleného přechodného pobytu); vyhodnocovány byly i další informace o
faktickém bydlišti před rokem, údaj o místě trvalého pobytu, resp. povoleného přechodného pobytu, a místě sečtení.
Tento údaje tedy z hlediska své vypovídací schopnosti lépe odpovídá požadavku na postižení skutečného počtu
obyvatel v území. U některých, zejména rekreačních obcí, je pak potřeba vnímat, že počet přítomných obyvatel
výrazně kolísá v čase (například podle průběhu rekreační sezóny). Takové obce se však v řešeném území SO ORP
Ostrava nacházejí velmi omezeně.
Interpretace dat:
Přesnost prognózy počtu obyvatel na úrovni obcí je ovlivněna zejména velikosti obce a faktory migrace. Je potřeba
vnímat rozdíl mezi územně plánovacími a jinými typy prognóz (územně plánovací prognózy jsou většinou
„optimističtější“).
Možnost došetření:
Existují zejména u specifik sociálně kulturního života obcí, „image“ obce a to zejména při zpracování vlastních
územních plánů (doplnění průzkumů).
Vývoj počtu obyvatel
V následující tabulce je provedeno srovnání počtu obyvatel podle definitivních (obvyklého bydliště) a předběžných
výsledků sčítání (trvalého bydliště) z r. 2011.
Tabulka 60:
Srovnání počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání podle
definitivních a předběžných výsledků sčítání
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará
Ves
nad
Ondřejnicí
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Výsledky sčítání 26.3.2011
definitivní
předběžné
10 436 560
10 562 214
1 205 833
1 236 028
326 018
332 433
514
516
1 376
1 376
770
746
4 165
4 170
644
645
296 222
302 456
obyvatel
-125 654
-30 195
-6 415
-2
0
24
-5
-1
-6 234
Rozdíl
relativní odchylka
-1,20%
-2,50%
-1,97%
-0,39%
0,00%
3,12%
-0,12%
-0,16%
-2,10%
2 559
2 631
-72
-2,81%
6 013
1 860
1 861
6 742
2 693
599
5 976
1 818
1 872
6 890
2 751
586
37
42
-11
-148
-58
13
0,62%
2,26%
-0,59%
-2,20%
-2,15%
2,17%
(zdroj: ČSÚ, výsledky sčítání r.2011, vlastní výpočty)
Předběžné výsledky sčítání uvádějí za celý Moravskoslezský kraj počet obyvatel 1,236 mil., definitivní 1,206 mil.
rozdíl je tedy cca 30 tis. obyvatel, relativně výraznější než v průměru za ČR. V rámci samotného SO ORP Ostrava je
rozdíl více než 6 tis. obyvatel, tj. blíží se 2%. Z absolutního pohledu se jedná o poměrně vysoké číslo, z relativního
pohledu je pak odchylka vyšší než v průměru za ČR (1,2%).
101
Vývoj počtu obyvatel v MSK a zejména SO ORP Ostrava byl po roce 1991 méně příznivý než v ČR. Zatímco ČR
vykázala po poklesu počtu obyvatel v období 1991-2001 významný absolutní růst, v MSK i řešeném území
pokračoval pokles.
Jednoznačnou příčinou tohoto vývoje byl nepříznivý vývoj v městě Ostravě. Migrace mladých a vzdělaných lidí
z Ostravy, často do jiných atraktivních měst (Praha, Brno) je výrazným trendem, který je doplněn suburbanizací
v zázemí města i širším okolí (Podbeskydí).
Demografický vývoj v ČR je pod tlakem:
• Poklesu počtu obyvatel přirozenou měnou (od r. 1994 do r. 2005 vykazovala ČR úbytky počtu obyvatel
přirozenou měnou).
• Tendencí je tlak na opětovný pokles počtu obyvatel přirozenou měnou, vyplývající jak z nízké úrovně
plodnosti žen, tak nerovnoměrnosti a vývoje věkové struktury obyvatel v minulosti.
• Kladné saldo migrace kulminovalo v roce 2007 (do ČR se v tomto roce přistěhovalo o 84 tis. obyvatel více
než vystěhovalo), zahraniční migrace byla od r.1991 a ve výhledu dále bude rozhodujícím faktorem pro vývoj
počtu obyvatel v ČR, zejména atraktivních měst.
V těchto podmínkách není reálné, aby SO ORP Ostrava změnila dosavadní vývojové trendy, tj. zastavila celkový
pokles počtu obyvatel, jehož dominantní příčinou je záporné saldo migrace města Ostravy
Následující hodnocení vývoje počtu obyvatel v posledních 10 letech v územních celcích jednoznačně identifikuje
nepříznivý vývoj v městě Ostravě. V ostatních obcích SO ORP Ostrava je vývoj lepší než průměrný.
Pro hodnocení vývoje byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK, aby byla zajištěna lepší
porovnatelnost přístupů a hodnocení), hodnota 1 –příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly
stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR.
Tabulka 61:
Použité parametry hodnocení změny počtu obyvatel
hodnocení
1
změna počtu
větší než 120%
obyvatel 2001-2011
2
3
110 až 119,9%
4
5
105 - 109,9% 100 - 104,9% 95 - 99,9%
6
7
90 - 94,9%
menší než 90%
Hodnocení je provedeno jak pro definitivní výsledky sčítání, tak pro předběžné. Je potřeba vnímat, že
definitivní výsledky, ač obecně vhodnější z hlediska přesnosti i potřeb územního plánování, nebudou k dispozici
v intercenzálním období. Pro následující aktualizace ÚAP SO ORP tak bude nezbytné vycházet z průběžné
evidence obyvatel, která se blíží spíše předběžným výsledkům (podle trvalého bydliště).
Tabulka 62:
Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání
26.3.2011p
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n.O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
10 562 214
1 236 028
332 433
516
1 376
746
4 170
645
302 456
2 631
5 976
1 818
1 872
6 890
2 751
586
1.3.2001
10 230 060
1 265 019
343 559
436
1 228
586
3 770
512
316 744
2 448
5 406
1 492
1 604
6 456
2 337
540
3.3.1991
10 302 215
1 278 726
353 989
418
1 236
500
3 628
462
327 371
2 380
5 330
1 475
1 523
6 791
2 328
547
změna 20012011
103,2%
97,7%
96,8%
118,3%
112,1%
127,3%
110,6%
126,0%
95,5%
107,5%
110,5%
121,8%
116,7%
106,7%
117,7%
108,5%
změna 19912011
hodnocení
102,5%
4
96,7%
5
93,9%
5
123,4%
2
111,3%
2
149,2%
1
114,9%
2
139,6%
1
92,4%
5
110,5%
3
112,1%
2
123,3%
1
122,9%
2
101,5%
3
118,2%
2
107,1%
3
(zdroj: ČSÚ, předběžné výsledky sčítání r.2011, vlastní výpočty)
Z následující tabulky – je patrné, že rozdíly v hodnocení podle definitivních a předběžných výsledků nastávají u SO
ORP Ostrava jako celku a pak dále u města Ostravy, Staré Vsi n.O., Vratimova – zhoršení o 1 bod a zlepšení o 1 bod
pouze u Zbyslavic,
Tabulka 63:
6.3.2011
ČR
10 436 560
Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání
1.3.2001
10 230 060
změna 20012011
10 302 215
102,0%
3.3.1991
102
hodnocení
změna 19912011
definitivní
předběžné
101,3%
4
4
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n.O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
1 205 833
326 018
514
1 376
770
4 165
644
296 222
2 559
6 013
1 860
1 861
6 742
2 693
599
1 265 019
343 559
436
1 228
586
3 770
512
316 744
2 448
5 406
1 492
1 604
6 456
2 337
540
1 278 726
353 989
418
1 236
500
3 628
462
327 371
2 380
5 330
1 475
1 523
6 791
2 328
547
95,3%
94,9%
117,9%
112,1%
131,4%
110,5%
125,8%
93,5%
104,5%
111,2%
124,7%
116,0%
104,4%
115,2%
110,9%
94,3%
92,1%
123,0%
111,3%
154,0%
114,8%
139,4%
90,5%
107,5%
112,8%
126,1%
122,2%
99,3%
115,7%
109,5%
5
6
2
2
1
2
1
6
4
2
1
2
4
2
2
5
5
2
2
1
2
1
5
3
2
1
2
3
2
3
(zdroj: ČSÚ, výsledky sčítání r.2011, vlastní výpočty)
Nejpříznivější vývoj počtu obyvatel vykazují obce Horní Lhota, Olbramice a Václavovice. Zatímco u Horní Lhoty a
částečně i Olbramic se uplatňuje na migrační atraktivitě zejména kvalita životního prostředí a rekreační funkce území,
u Václavovic je zřejmě významným faktorem i dostatek pozemků pro bydlení.
Věková struktura obyvatel
Tabulka 64:
Okres, obec
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves nad O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Obyvatel
celkem
0 - 14 let
10 436 560
1 205 833
326 018
514
1 376
770
4 165
644
296 222
2 559
6 013
1 860
1 861
6 742
2 693
599
1 488 928
173 492
45 158
76
200
107
632
107
40 636
371
914
290
328
992
409
96
v tom ve věku
65 a více let včetně
15 - 64 let
nezjištěno
7 267 169
1 644 836
839 584
188 956
226 806
52 717
374
62
960
211
562
100
2 871
653
452
84
206 351
47 960
1 789
394
4 096
1 000
1 288
279
1 240
291
4 592
1 140
1 804
467
427
76
Věková struktura
64+ let
0 - 14 let podíl
podíl
14,3%
15,8%
14,4%
15,7%
13,9%
16,2%
14,8%
12,1%
14,5%
15,3%
13,9%
13,0%
15,2%
15,7%
16,6%
13,0%
13,7%
16,2%
14,5%
15,4%
15,2%
16,6%
15,6%
15,0%
17,6%
15,6%
14,7%
16,9%
15,2%
17,3%
16,0%
12,7%
(zdroj: ČSÚ, definitivní výsledky sčítání 2011)
Tabulka 65:
Okres, obec
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves nad O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Obyvatelstvo
celkem
332 433
516
1 376
746
4 170
645
302 456
2 631
5 976
1 818
1 872
6 890
2 751
586
0 - 14 let
47 042
77
192
99
636
107
42 527
383
880
284
331
1 016
422
88
v tom ve věku
65 a více let včetně
15 - 64 let
nezjištěno
231 397
53 994
374
65
967
217
553
94
2 881
653
454
84
210 787
49 142
1 849
399
4 085
1 011
1 254
280
1 250
291
4 679
1 195
1 844
485
420
78
(zdroj: ČSÚ, předběžné výsledky sčítání 2011)
103
Věková struktura-podíl
64+ let
0 - 14 let podíl
podíl
14,2%
16,2%
14,9%
12,6%
14,0%
15,8%
13,3%
12,6%
15,3%
15,7%
16,6%
13,0%
14,1%
16,2%
14,6%
15,2%
14,7%
16,9%
15,6%
15,4%
17,7%
15,5%
14,7%
17,3%
15,3%
17,6%
15,0%
13,3%
Pro hodnocení vývoje indexu stáří byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 –
příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé
ČR.
Tabulka 66:
hodnocení
změna indexu
stáří 2001-2011
Použité parametry hodnocení věkové struktury obyvatel
1
2
3
4
5
6
7
menší než 90%
90 - 104,9%
105 - 119,9%
120 - 134,9%
135 - 149,9%
150 - 164,9%
165% a více
Tabulka 67:
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n.O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Vývoj indexu stáří obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání
26.3.2011
1.3.2001
109,6
85,4
107,2
72,1
114,8
78,9
84,4
66,7
113,0
106,2
94,9
73,4
102,7
78,3
78,5
34,2
115,6
77,4
104,2
81,1
114,9
106,8
98,6
92,8
87,9
103,4
117,6
113,5
114,9
98,1
88,6
120,5
3.3.1991
60,2
49,6
55,5
40,9
67,5
63,0
63,7
48,0
54,4
63,9
80,1
83,8
52,9
77,7
65,9
70,7
změna 2001-2011
128,3%
148,6%
145,5%
126,6%
106,4%
129,4%
131,2%
229,3%
149,2%
128,5%
107,6%
106,3%
85,0%
103,6%
117,2%
73,5%
změna 1991-2011
hodnocení
182,0%
4
216,0%
5
206,9%
5
206,3%
4
167,5%
3
150,8%
4
161,2%
4
163,7%
7
212,5%
5
162,9%
4
143,5%
3
117,7%
3
166,1%
1
151,4%
2
174,4%
3
125,4%
1
(index stáří definován jako poměr počtu obyvatel 65+ /0-14 let, zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty)
ČR
MSK
SO
ORP
Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará
ves
n.O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Tabulka 68:
Vývoj indexu stáří obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání
hodnocení
26.3.2011
změna
změna
1.3.2001 3.3.1991
d
2001-2011 1991-2011
definitivní
předběžné
110,5
85,4
60,2
129,3%
183,5%
4
4
108,9
72,1
49,6
151,0%
219,5%
5
6
116,7
78,9
55,5
148,0%
210,4%
5
5
81,6
105,5
93,5
103,3
78,5
118,0
66,7
106,2
73,4
78,3
34,2
77,4
40,9
67,5
63,0
63,7
48,0
54,4
122,4%
99,4%
127,3%
132,0%
229,3%
152,4%
199,4%
156,3%
148,4%
162,2%
163,7%
217,1%
4
2
4
4
7
6
4
3
4
4
7
5
106,2
81,1
63,9
131,0%
166,1%
4
4
109,4
96,2
88,7
114,9
114,2
79,2
106,8
92,8
103,4
113,5
98,1
120,5
80,1
83,8
52,9
77,7
65,9
70,7
102,5%
103,7%
85,8%
101,2%
116,4%
65,7%
136,6%
114,9%
167,6%
148,0%
173,2%
112,0%
2
2
1
2
3
1
3
3
1
2
3
1
(index stáří definován jako poměr počtu obyvatel 65+ /0-14 let, zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty)
Věková struktura obyvatel SO ORP se dlouhodobě zhoršuje, podobně jak v celé ČR. Podíl dětí klesá a naopak roste
podíl obyvatel nad 65 let. Tato skutečnost se promítá zejména do poklesu využití kapacit školských zařízení a potřebu
komunitního plánování, zejména na úrovni obcí.
Hodnocení vývoje věkové struktury obyvatel v posledních 10 letech v jednotlivých územních celcích je založeno na
vývoji ukazatele indexu stáří, definovaného jako poměr poproduktivní a předproduktivní složky populace. Zatímco u
Olbramic je při podrobnějším rozboru možné hodnotit nepříznivý vývoj spíše jako náhodný výkyv, hodnocení –
nepříznivá pozice Ostravy odráží fundamentální demografické změny ve městě. Vývojové veličině před stavovou
(hodnocení vlastního ukazatele indexu stáří) byla dána přednost pro její většinou nevýznamné zkreslení u menších obcí
vznikající u stavové veličiny například lokací zařízení sociální péče s množstvím osob v poproduktivním věku
104
z širšího okolí (domovy důchodců, DPS). Rozdíly hodnocení mezi definitivními a předběžnými výsledky jsou většinou
pozitivní – Dolní Lhota, Šenov, Václavovice, u Ostravy negativní.
Sídelní struktura a vybavenost území
Sídelní struktura regionu, druh a intenzita vazeb, dělba funkcí jednotlivých sídel do značné míry předurčují rozvoj
celého regionu i jednotlivých obcí. Z hlediska sídelní struktury regionu je tak formován rozvojový potenciál sídel,
obcí. Je otázkou nakolik stávající funkce sídel (obytná, obslužná, výrobně-podnikatelská, rekreační) využívají tento
potenciál, jsou v souladu s vývojem potenciálu území (stavem základních pilířů – sociálního, hospodářského a
životního prostředí).
Pro sídelní strukturu celého SO ORP Ostrava, ale i okolních ORP je do značné míry determinující vysoká hustota
osídlení a výrazné ovlivnění osídlení antropogenními předpoklady (průmyslová krajina s velkou dynamikou dalšího
rozvoje). Značná část území je pokryta zbytky tradiční rozptýlené zástavby s vysokými nároky na infrastrukturu
(nízkou urbanistickou efektivností zástavby). SO ORP Ostrava s hustotou zalidnění více než 1000 obyvatel/km2 je
výrazně urbanizovaným - městským správním obvodem. V rámci širšího území však není ojedinělým územím – viz.
například SO ORP v okrese Karviná (zejména funkčně provázaný SO ORP Havířov).
Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, výrobní, a obslužná (ve městech), dopravní,
omezeně i rekreační. Otázkou je nakolik se projeví suburbanizační tendence měst (zejména Ostravy) v širším okolí
v kombinaci s novými zdroji pracovních příležitostí (Nošovice, Mošnov). Tyto širší vazby na okolí vytvářejí další
příležitosti jejich rozvoje, mnohdy však i omezení (přenos nezaměstnanost – z okresu Karviná, negativní vlivy na
životní prostředí)
Tabulka 69:
srovnání
SO ORP
Ostrava
Opava
Orlová
Nový Jičín
Bohumín
Havířov
Frýdek-Místek
Frýdlant n. O.
Třinec
MSK kraj
ČR
Základní ukazatele sídelní struktury správního obvodu ORP Ostrava a širší
Počet
částí / výměra
km2/
obcí katastrů částí obec
km2
obec
13
53
55
4,2
331
25,5
41
85
89
2,2
13,8
567
4
8
8
2,0
17,5
70
16
37
35
2,2
17,2
275
2
8
8
4,0
24,0
48
5
13
15
3,0
17,6
88
37
54
52
1,4
13,0
480
11
15
13
1,2
28,9
317
12
24
24
2,0
19,6
235
Přepočteno - průměr SO ORP
13,
28,
6
27,9
3
2,3
246,7
19,3
30,
72,
5
63,0
9
2,8
382,3
15,4
Obyvatel na
část. o.
6 065
1 142
5 692
1 386
3 719
6 456
2 121
1 808
2 323
km2
1 006
179
651
176
619
1 098
230
74
238
Obyvatel
333 579
101 646
45 539
48 510
29 750
96 839
110 279
23 498
55 751
obec
25 660
2 479
11 385
3 032
14 875
19 368
2 981
2 136
4 646
56510,0
4 144
1 996
229
45246,9
1 685
699
134
(Zdroj: Malý lexikon obcí 2011, ČSÚ, data pro rok 2010, vlastní výpočty)
Z následující tabulky je patrný dominantní význam města Ostravy pro celý správní obvod SO ORP. Spádová
oblast města Ostravy z hlediska pohybu za prací a do škol je mnohem větší – přesahuje na většinu území okresu
Karviná, dále pak do okresů Opava, Nový Jičín a Frýdek - Místek. Vymezení spádových regionů závisí jak na
zvolených kritériích, tak i změnách v území (trasování dálnice) či jiných faktorech (rostoucí mobilita obyvatel a
preference bydlení v kvalitním obytném prostředí).
Pro vývoj jednotlivých obcí má značný význam jejich vybavenost. Zejména pokrytí sítí základních škol je tradičně
chápáno jako velmi významný faktor pro rozvoj sídla, jeho kulturně společenskou identitu. Z tohoto pohledu je
zajímavé, že například Horní Lhota s chybějící základní vybaveností (škola, zdravotní zařízení, pošta) vykazuje
dlouhodobě (od r. 1991) nejvyšší dynamiku růstu. V podmínkách SO ORP Ostrava s vysokou hustotou osídlení,
malými vzdálenostmi mezi sídly se tak ukazuje, že vlastní vybavenost sídel nemusí být výraznějším omezením jejich
rozvoje. Obce v suburbanizačním prstenci, zejména však v rámci SO ORP Ostravy vykazují velkou míru dělby funkcí
se svým okolím.
Tabulka 70:
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
OSTRAVA
Sídelní struktura a vybavenost obcí
Částí Katastrální Výměra
obce
území
ha
1
1
411
1
1
536
1
1
484
4
1
1 464
2
1
538
37
39
21 422
Obyvatel
501
1 392
734
4 185
630
303 609
Obyvatel
km2
122
260
152
286
117
1 417
105
obec
obec
obec
město
obec
statutární město
Pošta
Škola
0
1
0
1
0
19
0
*
0
1
*
18
Zdravotní
zařízení
0
1
0
1
0
21
Stará Ves nad
O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
2
2
1 879
2 631
140
obec
1
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
1
2
1
1
1 663
567
1 166
1 414
865
740
5 977
1 814
1 876
6 902
2 744
584
359
320
161
488
317
79
město
obec
obec
město
obec
obec
1
1
1
1
1
0
1
*
1
1
*
*
1
1
1
1
1
0
(Zdroj: Malý lexikon obcí 2011, ČSÚ)*Základní škola 1-5. ročník
Prognóza vývoje počtu obyvatel
Z hlediska vlastního územního plánování je velmi potřebným podkladem stanovení reálných možností dalšího
vývoje počtu obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Ostrava. Z této prognózy je možné vyjít při bilanci
přiměřeného návrhu nových ploch pro obytnou zástavbu - bydlení, návrhu technického vybavení a posuzování
vybavenosti obce.
Požadavek vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch vychází především z konkrétního textu stavebního zákona –
znění § 53 odst. 5 uvádějící, že součástí odůvodnění územního plánu je mimo jiné i vyhodnocení potřeby vymezení
zastavitelných ploch a dále § 55 odst. 3 stavebního zákona: „Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu
vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových
zastavitelných ploch.“ Výchozí návrh zastavitelných ploch územního plánu, jeho změny, nemůže být proveden bez
vyhodnocení potřeby vymezení zastavěných ploch, kterou komplexně odráží bilance vývoje počtu obyvatel a bytů pro
období předpokládané platnosti územního plánu.
Metodický pokyn MMR ČR (srpen 2008) řešící Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení
potřeby vymezení zastavitelných ploch v územním plánu uvádí rámcové řešení stanovení potřeby zastavitelných ploch,
u kterého je předpokládáno využití dílčích odborných analýz. Jednou ze zásadních je analýza demografického vývoje a
změn počtu domácností. Analýza demografického vývoje logicky vyúsťuje v prognózu vývoje počtu obyvatel.
V následující tabulce je uvedena rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava
ve výhledu cca 15 let (očekávané platnosti územních plánů), ve třech variantách.
U menších obcí je možné předpokládat, že prognózy jsou vždy problematičtější – méně spolehlivé, ohroženy
náhodnými vnitřními i vnějšími vlivy. Proto u menších obcí je možné předpokládat i uplatnění optimističtějších
prognóz. Aplikace prognóz v praxi územního plánování je reálně omezena absencí vazeb vývoje počtu obyvatel a
bytové výstavby na prahové hodnoty, zejména u infrastruktury. Vyvolané a podmiňující investice v území nevykazují
lineární změnu nákladů a jejich posouzení z hlediska urbanistické ekonomie je stále málo časté a problematické.
V případě jejich použití pro bilance v rámci územního plánu je nezbytné tyto prognózy dále aktualizovat a zpřesnit,
zdůvodnit jejich výraznější změny. V posledním sloupci je uvedena základní vývojová tendence obcí. U všech obcí
mimo vlastní Ostravy je tendence příznivá. Na druhé stravě je však nezbytné vnímat, že váha Ostravy je tak velká, že
se promítne do poklesu počtu obyvatel za celý SO ORP i v rámci MS kraje.
Tabulka 71:
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n.O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Skutečnost
26.3.2011p
10 562 214
1 236 028
332 433
516
1 376
746
4 170
645
302 456
2 631
5 976
1 818
1 872
6 890
2 751
586
Rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel
pesimistická
10 645 000
1 229 000
319 000
540
1 410
790
4 270
680
288 000
2 680
6 120
1 900
1 940
7 000
2 850
600
Prognóza - rok 2027
reálná
10 728 000
1 222 000
322 000
560
1 450
830
4 370
710
290 000
2 720
6 260
1 980
2 010
7 110
2 960
610
Tendence
optimistická
10 894 000
1 207 000
325 000
600
1 520
910
4 570
780
292 000
2 810
6 550
2 140
2 140
7 320
3 170
630
(zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ)
Tabulka 72:
Rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel
106
mírný růst
mírný pokles
pokles
růst
růst
růst
růst
růst
pokles
mírný růst
mírný růst
růst
růst
mírný růst
růst
mírný růst
výsledky
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n.O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Obyvatel - SLDB 26.3.2011
předběžné
definitivní
10 562 214
10 436 560
1 236 028
1 205 833
332 433
326 018
516
514
1 376
1 376
746
770
4 170
4 165
645
644
302 456
296 222
2 631
2 559
5 976
6 013
1 818
1 860
1 872
1 861
6 890
6 742
2 751
2 693
586
599
Prognóza - rok 2027
předběžné
definitivní
10 728 000
x
1 222 000
1 190 000
322 000
316 330
560
560
1 450
1 450
830
850
4 370
4 370
710
710
290 000
285 000
2 720
2 650
6 260
6 250
1 980
2 000
2 010
2 010
7 110
6 960
2 960
2 900
610
620
Tendence
mírný růst
mírný pokles
pokles
růst
růst
růst
růst
růst
pokles
mírný růst
mírný růst
růst
růst
mírný růst
růst
mírný růst
3.2.7
Bydlení
Vývoj počtu bytů v území do značné míry odráží jeho rozvojové možnosti a široce pojatou atraktivitu z hlediska
bydlení. Problémem je skutečnost, že tzv. trvale obydlené byty tvoří pouze část celého systému bydlení. Rozsah
prvního (trvalého=obvyklého) a druhého bydlení je obvykle možné došetřit až při zpracování územního plánu.
Hlavní cíl:
• Stanovení přiměřené potřeby bytů - ploch pro bydlení v obcích (komponentní metodou – bilancující
odpad bytů, pokles zalidněnosti bytů a změnu počtu obyvatel, zohledňující základní specifika obcí – například
tradici rozptýlené zástavby).
Vedlejší cíle:
• vývoj bydlení (intenzita bytové výstavby a změna počtu bytů)
• kvalita bydlení (struktura bydlení, podmíněno výsledky sčítání 2011)
• ekonomická charakteristika bydlení (ceny pozemků a bytů)
• úplná bilance systému bydlení v obcích (podmíněno výsledky sčítání 2011)
• urbanistická ekonomie využití území
Dostupná data:
Částečně sčítání 2011 (ne všechny data byly v roce 2012 k dispozici v podobě definitivních údajů), dokončené byty
včetně roku 2011 - průběžná evidence.
Kvalita dat:
Kvalita dat je omezena celou řadou skutečností (v současnosti nelze plně rozlišit první=obvyklé=trvalé a druhé bydlení
v řešeném území, v evidenci bytů existuje řada problémů, které jsou popsány i s ohledem na definitivní výsledky
sčítání 2011).
Interpretace dat:
Značné problémy představuje zejména stanovení přiměřené rezervy ploch pro bydlení a interpretace cen pozemků,
bydlení na úrovni obcí. V případě malých a atraktivních obcí by měly být plošné rezervy obecně vyšší, zejména u
obcí v suburbanizačních územích měst.
Cen pozemků a bytů – náročné na prostředky a interpretaci zjištěných dat.
Závěry: Pro jednotlivé obce by měly závěry obsahovat rámcový návrh potřeby ploch, který by pak na úrovni
územních plánů byl upřesněn s ohledem na prohloubení znalosti o území.
Dlouhodobý vývoj bydlení v SO ORP Ostrava
Poznání dlouhodobého vývoje bydlení je klíčem pro přesnější stanovení potřeby bytů v budoucnosti. I přes omezení
přesnosti vstupních dat v oblasti bydlení je pro analýzu možné použít zejména relativní – změnové ukazatele
k hodnocení vývoje bydlení v území SO ORP Ostrava.
107
Následně jsou v textu kapitoly zařazeny dvě tabulky vývoje počtu obydlených bytů – první tabulka podle předběžných
výsledků zachovává „kontinuitu“ obydlených bytů, druhá používá definitivní výsledky sčítání (obvykle obydlené
byty). Obě jsou jednotně vyhodnoceny.
Z první tabulky je patrné, že počet bytů od roku 2001 v MSK i SO ORP Ostrava klesá. Z druhé tabulky, že naopak
roste. Druhá tabulka přináší mnohem reálnější pohled na vývoj systému bydlení. Toto tvrzení se opírá zejména o
interpretaci následující tabulky vývoje zalidněnosti bytů. Pokud by byly věrohodné předběžné výsledky sčítání,
znamenalo by to zastavení poklesu zalidněnosti bytů v ČR. Zalidněnost bytů je přitom základní dlouhodobou tendencí
systému bydlení, právě tento argument zásadním způsobem omezuje využití těchto dat.
Tabulka 73:
sčítání
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n.O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Vývoj zalidněnosti bytů
3.3.1991
2,78
2,83
2,62
3,24
2,70
3,03
2,89
3,06
2,60
2,86
2,98
3,13
2,87
2,72
2,81
2,99
Zalidněnost bytů – obyvatel na byt
1.3.2001
26.3.2011p
2,67
2,71
2,70
2,68
2,49
2,51
3,16
2,90
2,59
2,67
2,94
2,84
2,80
2,81
2,94
3,23
2,47
2,49
2,76
2,74
2,86
2,89
2,98
2,89
2,72
2,80
2,58
2,57
2,70
2,79
2,77
2,73
26.3.2011d
2,54
2,51
2,35
2,86
2,67
3,16
2,74
3,13
2,32
2,61
2,84
2,87
2,78
2,48
2,79
2,79
Přechod na metodiku sčítání obyvatel a bytů podle obvyklého bydliště představuje zásadní pozitivní inovací v oblasti
bydlení z hlediska výstupů ČSÚ, kterou je nezbytné promítnout i územně plánovací praxe – především při tvorbě
územních plánů.
Příčiny poklesu velikosti zalidněnosti bytů:
- Pokles průměrné velikostí domácností (hlavní faktor), především růst podílu jednočlenných domácností (starých
osob, rozvedených osob ale stále častěji i samostatně bydlících jednotlivců – „singles“). Ve velkých evropských
městech podíl jednočlenných domácností dosahuje 50% a dále roste, s podobným trendem je nutno uvažovat
postupně i v ČR a řešeném území. I českým sídlištím "hrozí" v budoucnu situace, že každý druhý byt bude užíván
pouze 1 osobou a to ne trvale, část těchto osob bude mít k dispozici více než 1 bydlení.
- Tlak na pokles soužití cenzových domácností (cenzovou domácnost je možno zjednodušeně definovat jako
jednotlivce nebo domácnost, která by měla mít nárok na samostatné bydlení). Posuzování vývoje tohoto ukazatele
není v současnosti jednoznačné a je i otázkou, zda např. soužití jednočlenné a dvoučlenné domácnosti v bytě 3+1
je "nežádoucím" jevem. Soužití cenzových domácností kromě nevýhod má i své klady - např. posiluje sociální
vazby ve společnosti a snižuje nároky na sociálně zdravotní služby. Pokles soužití domácností je tak spíše
okrajovým faktorem, vycházející i z unikátní (pouze v ČR) konstrukce cenzových domácností, která se jeví jako
překonaná.
- Růst úrovně bydlení - i po r. 1989 dochází v ČR k dalšímu růstu úrovně bydlení. Přes mnohdy opačná tvrzení,
roste v ČR i regionu kvalita bydlení a i ukazatele obytné plochy a celkové plochy bytů připadající na 1 obyvatele.
Roste i počet bytů na 1000 obyvatel (ČR v tomto základním - nepříliš přesném ukazateli dosahuje nadprůměrné
evropské úrovně), „neočekávaně“ roste i rozsah druhého bydlení (ČR zde dosahuje špičkové světové úroveň).
V posledních letech je tento růst založen na rozsáhlém hypotéčním financování s výraznými sociálně
ekonomickými riziky (pokles cen nemovitosti, které jsou pro většinu drobných vlastníků i formou úspor na stáří).
-
Vývoj sociálních dávek na bydlení (zejména příspěvku na nájemné, který v posledních letech roste v návaznosti na
deregulaci nájemného) rozšiřuje vstup potencionálních nebydlících nízkopříjmových domácností do systému
.
bydlení a vytváří novou poptávku po bydlení, po dalších bytech
Pro hodnocení vývoje byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 –příznivější
vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR.
108
hodnocení
změna počtu
bytů 2001-2011
1
2
3
4
5
6
7
menší než 90%
90 - 94,9%
95 -99,9%
100 - 104,9%
105 -109,9%
110 - 119,9%
120% a více
Tabulka 74:
Vývoj počtu trvale obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání
Trvale obydlené byty
26.3.2011p
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n.O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
3 894 210
460 513
132 208
178
516
263
1 485
200
121 354
959
2 069
629
669
2 686
985
215
1.3.2001
3 827 678
468 748
138 156
138
474
199
1 347
174
128 388
888
1 892
501
590
2 505
865
195
Změna 2001-2011
3.3.1991
3 705 681
451 156
135 262
129
458
165
1 257
151
125 969
833
1 787
471
530
2 501
828
183
Změna 1991-2011
101,7%
98,2%
95,7%
129,0%
108,9%
132,2%
110,2%
114,9%
94,5%
108,0%
109,4%
125,5%
113,4%
107,2%
113,9%
110,3%
Hodnocení
105,1%
102,1%
97,7%
138,0%
112,7%
159,4%
118,1%
132,5%
96,3%
115,1%
115,8%
133,5%
126,2%
107,4%
119,0%
117,5%
4
5
5
1
3
1
2
2
6
3
3
1
2
3
2
2
Z poslední tabulky pracující s definitivními výsledky sčítání je patrné, že přináší výrazně pozitivnější obraz vývoje
systému bydlení v ČR v období let 2001-2011. Počet bytů mírně roste v SO ORP Ostrava i přes skutečnost, že
počet obyvatel tohoto území poklesl o více než 17,5 tis. Pokles zalidněnosti bytů (růstu průměrné plošné úrovně
bydlení) je tak stále hlavním vývojovým procesem systému bydlení a představuje základní parametr
výhledových potřeb bytů i v obcích regionu.
Tabulka 75:
Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání
obydlené byty
26.3.2011d
ČR
MSK
SO ORP
Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n.O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Změna
1.3.2001
3 827 678
468 748
4 104 735
480 158
3.3.1991
3 705 681
451 156
2001-2011
Hodnocení
1991-2011
definitivní
předběžné
107,2%
102,4%
110,8%
106,4%
3
4
4
5
138 630
138 156
135 262
100,3%
102,5%
4
5
180
516
244
1 522
206
127 641
979
2 120
648
669
2 724
966
215
138
474
199
1 347
174
128 388
888
1 892
501
590
2 505
865
195
129
458
165
1 257
151
125 969
833
1 787
471
530
2 501
828
183
130,4%
108,9%
122,6%
113,0%
118,4%
99,4%
110,2%
112,1%
129,3%
113,4%
108,7%
111,7%
110,3%
139,5%
112,7%
147,9%
121,1%
136,4%
101,3%
117,5%
118,6%
137,6%
126,2%
108,9%
116,7%
117,5%
1
3
1
2
2
5
2
2
1
2
3
2
2
1
3
1
2
2
6
3
3
1
2
3
2
2
Pro hodnocení vývoje byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 –příznivější
vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byla zvoleny s ohledem na hodnoty v celé ČR.
hodnocení
změna počtu bytů
2001-2011
1
2
menší než 5% 5 - 9,9%
Tabulka 76:
3
4
5
6
7
10 - 14,9%
15 - 19,9%
20 - 24,9%
25 - 29,9%
30% a více
Vývoj podílu nájemních bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání
109
Nájemní byty
26.3.2011p
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará ves n.O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
685 661
113 614
36 178
4
6
8
82
3
35 665
26
121
7
17
211
21
7
Tabulka 77:
ČR
MSK
SO ORP
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará ves n.O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
2001
24758
1997
429
1
1
2
14
6
345
10
18
6
4
17
5
0
1.3.2001
1 092 950
169 103
56 810
6
6
5
124
3
56 233
25
129
3
11
255
7
3
Podíl v % z počtu trvale obydlených bytů
Hodnocení
26.3.2011p
3.3.1991
1 465 231
191 527
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
1.3.2001
28,6%
36,1%
41,1%
4,3%
1,3%
2,5%
9,2%
1,7%
43,8%
2,8%
6,8%
0,6%
1,9%
10,2%
0,8%
1,5%
17,6%
24,7%
27,4%
2,2%
1,2%
3,0%
5,5%
1,5%
29,4%
2,7%
5,8%
1,1%
2,5%
7,9%
2,1%
3,3%
.
4
5
6
1
1
1
2
1
6
1
2
1
1
2
1
1
Vývoj počtu dokončených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání
2002
27291
2297
426
3
8
0
12
10
328
15
15
5
4
19
6
1
2003
27127
2078
331
1
6
5
3
3
287
8
2
2
3
6
5
0
2004
32268
2004
300
0
0
2
6
1
243
12
1
0
0
23
9
3
2005
32863
1924
405
4
5
8
10
1
272
19
31
18
2
28
5
2
2006
30190
1637
370
1
3
4
20
3
264
8
12
16
2
28
6
3
2007
41649
1958
362
4
5
4
22
3
219
9
25
10
8
31
20
2
2008
38380
2484
550
3
5
9
22
3
391
11
9
9
24
50
11
3
2009
38469
2984
742
0
8
3
25
1
546
12
37
20
12
46
30
2
2010
36442
2 898
905
6
6
3
13
4
755
11
32
15
24
25
9
2
2011
28630
2520
498
1
11
3
17
4
326
14
45
16
21
31
4
5
(zdroj: ČSÚ)
Pro hodnocení intenzity bytové výstavby byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK),
hodnota 1 –příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na
hodnoty v celé ČR.
hodnocení
změna počtu obyvatel
2001-2011
1
2
3
4
5
6
7
8 a větší
6 až 7,99
4 až 5,99%
3 až 3,99
2 až 2,99
1 až 1,99
menší než 1
Celkový počet bytů v intercenzálním období 2001 až 2011 stoupl v ČR o více než 390 tis. na 4,756 mil. bytů. Dále je
v ČR k dispozici více než 300 tis. individuálních objektů rekreace. K tomuto růstu došlo při bytové výstavbě „pouze“
330 tis. nových bytů, takže to na první pohled vypadá, že v ČR prakticky nedochází k odpadu bytů, což v praxi je
nemožné (přírůstek bytů by měl být vždy výrazně nižší než počet nových bytů). Stále je poměrně významnou otázkou
jak výsledky sčítání 2011 interpretovat? V ČR zřejmě vznikají byty i mimo evidenci nové bytové výstavby. Plně se tak
projevuje, že dlouhodobě chybí centrální registr bytů. O to důležitější je podrobnější analýza systému bydlení na
úrovni obcí (prvního i druhého bydlení, bydlení mimo byty).
Tabulka 78:
ČR
MSK
SO ORP
Čavisov
Intenzita bytové výstavby v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání
Obyvatel
Dokončené byty celkem
2001
2002-2011
10 230 060
333309
1 265 019
22784
343 559
4889
436
23
110
Bytů/1000
obyvatel za rok
3,26
1,80
1,42
5,28
Hodnocení
4
6
6
3
1 228
586
3 770
512
316 744
2 448
5 406
1 492
1 604
6 456
2 337
540
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará ves n.O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
57
41
150
33
3631
119
209
111
100
287
105
23
4,64
7,00
3,98
6,45
1,15
4,86
3,87
7,44
6,23
4,45
4,49
4,26
3
2
4
2
6
3
4
2
2
3
3
3
(zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty)
Obecným - syntetickým ukazatelem atraktivity bydlení ve městech je tržní (obvyklá) cena bydlení. Poměrně
spolehlivým údajem s největší vypovídací schopností jsou tržní (obvyklé) ceny starších bytů. Starší byty se
v současnosti podílejí rozhodujícím způsobem na trhu bydlení v bytových domech (tj. ve městech). Po r. 2008 začaly
ceny starších bytů klesat prakticky v celé ČR. Cenu staršího bytů je možné porovnávat zejména s nákladovou cenou
nových bytů (cca 30 000 Kč/m2 podlahové plochy bytu). Z tohoto pohledu jsou ceny starších bytů v SO ORP Ostrava
pod 50% nákladových cen, jsou níže než by odpovídalo jejich průměrnému opotřebení. Nízké tržní ceny korelují
s nízkou intenzitou bytové výstavby.
Tabulka 79:
Město / rok
Ostrava
Opava
Havířov
Frenštát p.
Radhoštěm
Frýdlant nad
Ostravicí
Zlín
Brno
Praha
průměr ČR
Ostrava
Opava
Havířov
Frenštát p.
Radhoštěm
Frýdlant nad
Ostravicí
Zlín
Brno
Praha
průměr ČR
Vývoj tržních cen starších bytů v tis. Kč
obyvatel
r. 2005
310078
59426
84427
2003
406
638
382
2005
478
769
429
2008
1347
1490
1209
2009
1178
1354
1075
2010
1087
1305
986
11201
502
644
1300
1117
1031
17129
78285
366757
1181610
X
522
974
1192
1843
894
1286
1486
2080
2887
1555
X
X
X
45%
71%
43%
649
1387
1297
1058
1738
1604
1142
2186
2156
1809
3268
3233
951
1766
1701
relativní srovnání s průměrem v ČR
50%
76%
69%
81%
84%
80%
45%
68%
63%
X
56%
68%
74%
66%
66%
X
X
x
x
x
58%
109%
133%
206%
100%
68%
111%
120%
190%
100%
79%
98%
124%
185%
100%
76%
94%
127%
190%
100%
83%
96%
134%
186%
100%
70%
84%
63%
zdroj: IRI-Institut regionálních informací, spol. s r.o. Brno
(standard IRI s.r.o. Brno, 68 m2, běžná poloha, po částečné rekonstrukci, panelová technologie)
Město Ostrava a řešené území patří v ČR k lokalitám, kde se tržní ceny starších bytů pohybují výrazně pod
průměrem ČR (viz předchozí tabulka).
Nejdražší bydlení je dlouhodobě v Praze, nejlevnější v neatraktivních obcích upadajících zemědělských, ale i
průmyslových regionů (příkladem může být Šluknovský, či bližší Osoblažský výběžek na Bruntálsku). Rozdíl v ceně
bytů – mezi maximem v Praze a těchto „zapadlých“ obcích byl vždy vyšší než desetinásobný, po r. 1990 se mírně
zmenšuje. Tento rozdíl v ceně bytů není výrazněji způsoben rozdílem v cenách stavebních prací a materiálů
v regionech ČR (ten je v řádu desítek procent), či místní kupní sílou obyvatel. Příčinou je především rozdílná
atraktivita bydlení, která se promítá přes ceny bydlení do cen stavebních pozemků. Cena bydlení tak nakonec odráží
jeho atraktivitu, tj. ochotu zaplatit požadovanou místní cenu („hlasování peněženkami“).
Potřeba bytů a vymezení zastavitelných ploch
V následující tabulce je provedeno orientační stanovení potřeby bytů ve vazbě na:
111
•
•
•
Očekávaný rozsah odpadu obydlených bytů ve výši cca 0,3% ročně z výchozího počtu bytů v roce 2011 (u
města Ostravy je odpad převzat z podkladů pro územní plán města). Intenzita odpadu bytů je uvažována na
nízké úrovni s ohledem na intenzifikační procesy v celém systému bydlení.
Hlavní položku potřeby představuje potřeba pro zajištění „stagnace počtu obyvatel“, tedy potřeba bytů
vznikající v důsledku poklesu průměrné velikosti bytových domácností (úvahy o chtěném soužití domácností,
cenzových domácnostech jsou možným doplňkem, ale v zásadě neovlivní výrazněji celkové výsledky a
mnohdy jsou spíše zavádějícím, historicky překonaným konceptem).
Nejmenší položkou je potřeba bytů pro růst počtu obyvatel (u města Ostravy je proveden odpočet pro
předpokládaný pokles počtu obyvatel).
Toto stanovení potřeby bytů je potřeba vnímat pouze jako orientační, zejména s ohledem na skutečnost potřeby
oprav výchozího počtu obydlených bytů, který se mnohdy liší od předběžných výsledků sčítání 2011. Bilanci je
potřeba zpřesnit i s ohledem na počet obyvatel bydlících mimo byty (v zařízeních, ubytovnách apod.).
Tabulka 80:
Orientační stanovení potřeby bytů v obcích SO ORP
Počet obyvatel
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n.O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
2011
332433
516
1376
746
4170
645
302456
2631
5976
1818
1872
6890
2751
586
Tabulka 81:
2027
321570
560
1450
830
4370
710
290000
2720
6260
1980
2010
7110
2960
610
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n.O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Byty-potřeba 2012-2027
odpad
bytů
5280
10
20
10
70
10
4800
40
90
30
30
120
40
10
pro stagnaci
počtu obyvatel
9474
15
39
21
119
18
8620
75
170
52
53
196
78
17
pro růst počtu
obyvatel
-3 621
15
25
28
67
22
-4 152
30
95
54
46
73
70
8
potřeba
celkem
11133
40
84
59
256
50
9268
145
355
136
129
390
188
35
Byty-potřeba 2012-2027
pro stagnaci
pro růst počtu
počtu obyvatel
obyvatel
9 292
-3 229
15
15
39
25
22
27
119
68
18
22
8 442
-3 741
73
30
171
79
53
47
53
50
192
73
77
69
17
7
potřeba
celkem
11 352
40
84
59
257
50
9 502
143
350
130
133
385
186
34
Orientační stanovení potřeby bytů v obcích SO ORP
Počet obyvatel
2011
326 018
514
1 376
770
4 165
644
296 222
2 559
6 013
1 860
1 861
6 742
2 693
599
Byty
trvale
obydlené
bytyvýchozí
počet
r.2011
132208
178
516
263
1485
200
121354
959
2069
629
669
2686
985
215
2027
316 330
560
1 450
850
4 370
710
285 000
2 650
6 250
2 000
2 010
6 960
2 900
620
Byty
trvale obydlené výchozí počet r.2011
138 630
180
516
244
1 522
206
127 641
979
2 120
648
669
2 724
966
215
odpad
bytů
5 290
10
20
10
70
10
4 800
40
100
30
30
120
40
10
(zdroj: SLDB 2011d, vlastní výpočty)
Při převodu potřeby bytů na potřebu návrhu ploch k bydlení je nezbytné zohlednit:
• Strukturu nové bytové výstavby v obci - jaký podíl budou tvořit byty v rodinných a bytových domech.
• Průměrnou velikost parcely pro rodinný dům.
• Rozlišit potřebu hrubých a čistých ploch, hrubé plochy zahrnují potřebu ploch pro obslužné komunikace,
zeleň apod.
• Stanovit vliv druhého bydlení na potřebu bytů v jednotlivých obcích. Tato skutečnost je patrná zejména u
menších atraktivních obcí, kde i část nové bytové výstavby fakticky slouží druhému bydlení.
112
•
Nejproblematičtější položkou je stanovení potřebných plošných rezerv. Potřeba rezerv je ovlivněna reálných
fungováním trhu se stavebními pozemky. K zástavbě je nabízena pouze malá část stavebních pozemků. Tlak
ekonomických nástrojů na přiměřené využití pozemků je nízký. Nelze opomenout ani skutečnost, že v době
zpracování územního plánu nemohou být zjištěny a odhadnuty všechny vlastnické a jiné územně technické
podmínky, které omezí reálnou nabídku stavebních pozemků na trhu nemovitostí.
Druhé bydlení – rekreační transformace sídel
Možnosti druhého (především) rekreačního bydlení domácností dosahují v ČR špičkové úrovně a to i přes skutečnost,
že ČR má hrubý domácí produkt ve srovnání s jinými zeměmi s rozvinutým druhým bydlením výrazně nižší (Francie,
Švédsko). Druhé bydlení je rozsáhlý fenomén, který se v ČR dotýká průměrně 20-25% domácností, koncentrováno je
zejména u obyvatel velkých měst v Čechách (u měst nad 50 000 obyvatel). Situace v SO ORP Ostrava je spíše
průměrná až podprůměrná. Pro přesnější hodnocení je rozhodující dostupnost údajů o tzv. neobydlených bytech za
obce ze sčítání 2011 (dosud nebyly publikovány, pouze za celou ČR) a individuálních rekreačních objektech (není
jisté, zda budou publikovány). Údaje ze sčítání z roku 2001 poskytovaly přehled o vlastnictví a využívání rekreačních
objektů, nikoliv kolik rekreačních objektů v obci je lokalizováno.
Tabulka 82:
ČR
město Ostrava
Srovnání průměrné dostupnosti rekreace
rekreační objekt vlastní
Podíl
432 901
13 571
11%
11%
jiné možnosti využití
rekreačního objektu
293 589
11 987
podíl
8%
9%
(zdroj: ČSÚ, sčítání r.2001)
Výsledky průzkumů provedených v rámci územních plánů a výsledky anket potvrzují další expanzi - druhého
rekreačního bydlení po r. 1989, pokračující i v současnosti. Předpovědi odklonu od druhého (rekreačního) bydlení po r.
1989 se zdaleka nenaplnily. Naopak výsledky sčítání v r. 2001 potvrdily mimořádný nárůst počtu i podílu tzv.
neobydlených bytů - které zahrnují i byty (objekty) využívané k rekreaci. Vysoká stávající nasycenost rekreačními
možnostmi (druhého bydlení) domácností nevylučuje předpoklad, že dlouhodobě dále poroste podíl domácností s
druhým (většinou rekreačním) bydlením.
Samostatnou otázkou je míra „rekreační“ transformace sídel, měřená podílem-významem rekreační obytné funkce
k obytné funkci sídel. Tradiční hodnocení se opírá o spíše negativní hodnocení této transformace. Toto hodnocení je
v současnosti překonané s rostoucím bohatstvím a životní úrovní společnosti. Rekreační bydlení je dominantní části
druhého bydlení u většiny obcí. V ČR je podíl domácností vlastnících rekreační bydlení odhadován na 10 – 15%
z celkového počtu domácností, druhé bydlení celkem na 20 – 25% domácností. Druhé a rekreační bydlení je
přirozeným projevem preferencí obyvatel podobně jako druhý automobil v rodině. Z hospodářského a sociálního
hlediska (snižuje napětí na trhu bydlení, umožňuje velmi individuální formy rekreace, posiluje sociální soudržnost
rodin).
V ČR existují velmi rozsáhlé ubytovací kapacity individuální rekreace, které je v praxi poměrně obtížné separovat
z celého systému druhého bydlení. Dále je obtížné podchytit podíl nové bytové výstavby rodinných domů nebo tzv.
apartmánového bydlení, jež slouží k trvalému a druhému bydlení, přesněji rekreaci. I u města Ostravy je reálné
předpokládat, že část nově dokončených bytů slouží reálně pro druhé bydlení.
Dlouhodobým cílem ÚAP obcí by měla být úplná a aktuální evidence druhého bydlení a odděleně i jednotek
individuální rekreace. Tyto bilance jsou nezbytné i pro dimenzování vlastní technické infrastruktury obcí, posuzování
přiměřenosti potřeby ploch pro novou výstavbu i rekreační zátěže území. Doplnění bude provedeno v návaznosti na
výstupy sčítání 2011.
3.2.8
Rekreace – obsahuje jev 56
Rekreace a cestovní ruch (dále v textu je užíván zkráceně termín rekreace) se v posledních desetiletích stávají stále
významnějším jevem promítajícím se do vývoje a fungování území. Významně ovlivňují jak vlastní rozvoj struktury
osídlení, tak antropogenní transformaci krajiny. Ve struktuře osídlení vytváří podněty především pro lokalizací
druhého bydlení, ubytovacích a obslužných kapacit, realizaci dopravních zařízení.
Rozvoj rekreace je mnohdy spojován i s výrazným hospodářským rozvojem území, jeho prosperitou. Zde je nutné
připomenout omezenou stabilitu tohoto rychle rostoucího odvětví, zejména v období zhoršené hospodářské prosperity.
Rozvoj rekreace na svém území podporuje většina obcí ČR, je otázkou, nakolik v těchto obcích existují skutečně
podmínky pro využití komparativních výhod jednotlivých území ve vazbě na vlastní obec, region a nakolik se jedná
pouze o přání, neefektivní podporu rozvoje, na první pohled „čistého a dosud módního“ odvětví.
Na druhé straně je nezbytné spojovat rozvoj rekreace v mnoha případech i s negativními dopady na přírodní podmínky
území a životní prostředí. V rámci SO ORP Ostrava je základní daností omezení přírodních předpokladů rekreace
antropogenní transformací krajiny, která sama o sobě generuje specifické zdroje rekreační atraktivity (např. technické
památky).
113
Hlavní výstup:
• Vyhodnocení potenciálu rozvoje rekreačního využití území.
• Vyhodnocení zatížení území
Vedlejší výstup:
• Vyhodnocení vazeb - na úrovni ÚAP SO ORP – jsou hodnoceny zejména vazby v rámci SO ORP, ale i širší
vazby na Beskydy a Jeseníky
• Vazby na regionální a strategické plánování
• Tendence (vývojové trendy, přesun poptávky po rekreaci, mobilita)
• Vazby (funkce obce, ochrana přírody)
Dostupná data:
• Pouze částečně ČSÚ, dostupná jednotlivě podle různorodé evidence obcí.
Kvalita dat:
• Kvalita dat je omezena, otázkou je, zda budou v průběhu zpracování publikována například data o počtu
rekreačních objektů z roku 2011 (naposledy publikováno v roce 1991).
Interpretace dat:
Značné problémy představuje zejména stanovení únosné rekreační zátěže území, v rámci SO ORP Ostrava nelze
předpokládat, že rekreační zátěž území na úrovni obcí je nadměrná (srovnatelná například s obcemi v CHKO
Beskydy).
• Možnosti došetření a zpřesnění dat existují zejména v rámci doplnění průzkumů při zpracování územních
plánů, např. objektů individuální rekreace, ubytovacích kapacit.
Závěry:
• Pro jednotlivé obce by měly závěry obsahovat zhodnocení potenciálu rozvoje rekreace a cestovního ruchu.
• Na úrovni vlastních územních plánů by toto výchozí hodnocení mělo být dále upřesněno s ohledem na
prohloubení znalosti území, identifikace rekreačních lokalit s nadměrnou zátěží.
Potenciál rozvoje rekreačního využití území
Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je založen především na využití jeho lokalizačních a realizačních předpokladů.
Lokalizační předpoklady se obvykle dělí na přírodní a kulturně municipální (sociální). Realizační předpoklady na
komunikační a materiálně technické (infrastrukturní).
Systém cestovního ruchu v ČR je z územního hlediska tradičně dělen na oblasti (regiony) cestovního ruchu, rekreační
krajinné celky a střediska cestovního ruchu. Z předpokladu homogenních regionů vycházela v ČR vzniklá Rajonizace
cestovního ruchu a rekreace (Terplan, Praha, 1962, aktualizace 1981). Tento dokument není v současnosti závazný,
tvoří však častý podklad pro územní hierarchizaci rekreační struktury území i v systému územního plánování. Existují
další členění, které jsou především oborovými výstupy v oblasti cestovního ruchu či výzkumu (Návrh nové rajonizace
cestovního ruchu ČR, MU Brno, Vystoupil J. a kol.).
Podmínky a vymezení regionů rozvoje rekreace a cestovního ruchu na území SO ORP Ostrava popisuje například
Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009–2013, obsahující i
vyhodnocení koncepce – SEA.
Pro hodnocení podmínek rekreace v území je možno uplatnit řadu přístupů, ovlivněných jak paradigmaty jednotlivých
zkoumajících oborů (například geografie rekreace), tak i praktickým omezením zdrojových dat a možnostmi verifikace
zvolených přístupů.
Tabulka 83:
předpokladů
Obec
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n.O.
Šenov
Václavovice
přírodní
2
2
2
4
3
6
5
5
4
Vyhodnocení potenciálu rozvoje rekreačního využití území - lokalizačních
kulturně municipální
4
4
4
2
3
3
4
4
4
Předpoklady – vliv
infrastrukturní Pozitivní specifika
4
4
3
2
2
5
3
3
5
5
5
114
omezující faktory
6
5
celkem
3,3
3,3
3,0
2,5
3,7
4,2
4,7
4,8
4,3
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
4
5
4
3
4
4
4
4
5
6
4
5
6
4,3
5,3
4,0
4,0
(zdroj: Portál veřejné správy ČR, turistická mapa 1: 50 000, vlastní hodnocení)
Lokalizační předpoklady
Přírodní předpoklady rekreace
Přírodní podmínky území vytvářejí základní lokalizační předpoklady rekreace a cestovního ruchu. V rámci SO ORP
Ostrava se přírodní podmínky na malém území výrazně diferencují. Význam má především geomorfologická členitostí
území, včetně antropogenních tvarů reliéfu (například halda Ema), reliéf kolem řeky Opavy, Ostravice, zalesněnější
reliéf v západní části SO ORP (Čavisov, Dolní a Horní Lhota).
Základní klasifikace přírodních podmínek je uvedena v předchozí tabulce. Pro hodnocení bylo uplatněno celkové
expertní hodnocení jednotlivých obcí, nakolik tyto podmínky ovlivňují lokalizační předpoklady rekreace. Obecně je
nutné vnímat odlišnost přístupu od hodnocení přírody, životního prostředí, zaměřující se především na stabilitu území,
přírody, odrážející její jedinečnost, druhovou pestrost, ochranu. Z hlediska rekreace a cestovního ruchu jsou přírodní
podmínky zdrojem atraktivity – například lokalizace lužního lesa je vnímáno svou atraktivitou, potencionální
návštěvností, nikoliv jako místo výskytů jedinečných rostlinných a živočišných druhů.
Zvolená kritéria:
Příslušnost k CHKO
Je hodnoceno, nakolik je území obce součástí CHKO Poodří, není však vnímána vlastní zonace, která má další kritéria
svého vymezení, mnohdy je nutné ji vnímat i jako omezující prvek využití území, návštěvnosti.
Přírodní atraktivity
Výskyt přírodních atraktivit je hodnocen s ohledem na jejich rekreační atraktivitu. U některých obcí je možné
diskutovat o hodnocení, zařazení do daného stupně – zejména u obcí v území pahorkatin. Většina obcí na svém území
vykazuje nízkou přírodní atraktivitu – obvykle se jedná o původně zemědělská rovinatá území se silnou antropogenní
transformací.
Klimatické podmínky
Jsou pozitivně hodnoceny zejména předpoklady letní rekreace, především z pohledu zařazení území obcí do
klimatických oblastí (členění Quitt, 1971) do tří hlavních oblastí: teplé, mírně teplé a chladné (oblastí T4, T2, MT11,
MT 9). Tyto podmínky SO ORP Ostrava předurčují k potenciálním lokalitám letní rekreace u vody.
Vodní plochy, přírodní léčivé prameny
V úvahu byly brány i antropogenně vzniklé vodní plochy, v SO ORP Ostrava tj. přehrady a rybníky. Většinou se jedná
o lokality místního významu. Základní přírodní zdroje rekreační atraktivity s širším významem představují možnosti
koupání „Porubského koupaliště“.
Reliéf, jeskyně
Jedinečné pohledově atraktivní tvary reliéfu (skalní města, skalní výchozy) jsou výrazným přírodním předpokladem
rekreační atraktivity, jejich výskyt je v území omezený - Landek.
Samostatně není uvedeno hodnocení čistoty ovzduší, kterou je nutno jako celek hodnotit v SO ORP Ostrava negativně
(viz kapitola věnovaná hygienickým podmínkám životního prostředí). Do značné míry se však promítly do hodnocení
omezujících faktorů (Ostrava, Vratimov a Šenov).
Kulturně municipální předpoklady rekreace
Kulturně municipální předpoklady představují lidmi vytvořené atraktivity, zejména lidové tradice, folklór, umění atd.
V rámci SO ORP Ostrava jsou antropogenní předpoklady výrazně historicky ovlivněny, především průmyslovou
revolucí XIX. století.
V řadě sídel SO ORP existují rozsáhlé místní aktivity vázané zejména na fenomény doprovázející těžbu uhlí, působí
také hlubší vlivy multikulturního vývoje města Ostravy destruovaného důsledky II. světové války.
Významnou roli pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu mají informační střediska umístěná v Ostravě. Obecně je však
nutné konstatovat, že propagace regionu stále zaostává, zejména se to týká území mimo město Ostravu.
Realizační předpoklady rekreace
Realizační předpoklady rekreace jsou obvykle děleny na infrastrukturní a vlastní ubytovací (stravovací) předpoklady.
Realizační podmínky samotné mohou do značné míry vyvolávat rozsáhlé rekreační aktivity v území. Obecně jsou
popis a hodnocení realizačních podmínek rekreace velmi problematické a to jak s ohledem na metodické přístupy, tak i
nedostupnost dat.
115
Infrastrukturní předpoklady rekreace
Klasifikace infrastrukturních předpokladů je soustředěna na 5 oblastí. Pro hodnocení bylo uplatněno hodnocení
jednotlivých obcí, jež se vztahuje k míře ovlivnění realizační možnosti rekreace těmito předpoklady. Na základě
zkoumaných podkladů a znalostí byl formulován generalizovaný hodnotící výrok ve škále 1 až 7.
Turistické trasy, cyklotrasy
Bylo provedeno hodnocení napojení obcí z užšího dopravního hlediska a realizace rekreace v území, širší hledisko
dopravní dostupnosti je uplatněno obcí v kapitole dopravy.
Vleky, lanovky a rozhledny
Jako specifický, atraktivní druh dopravní vybavenosti jsou hodnoceny vleky, lanovky, rozhledny (Ostrava). V rámci
tohoto hodnocení je vnímána existence jediné sjezdovky v řešeném území (Horní Lhota, ski areál Vaňkův kopec).
Památky, muzea
Hodnocení památkových objektů (zejména kostelů, zámků) je prováděno s ohledem na jejich rekreační funkci,
začlenění do systému rekreace a cestovního ruchu. Z toho pohledu existuje v území značný potenciál, realizační
předpoklady rekreace jsou však touto vybaveností posíleny jen u relativně mála obcí (mnohé památky nejsou
zpřístupněny, funkčně začleněny do systému rekreace a cestovního ruchu).
Lázně, koupaliště
Otázkou zůstává, nakolik je možné přesně hodnotit význam této vybavenosti, například u lázní (Klimkovice). Na druhé
straně i omezené možnosti koupání – v rybnících, podél řek, lomech, pískovnách jsou hodnoceny jako významný
místní předpoklad rekreace.
Sportoviště, agroturistika
Jako vybavenost s místním významem byla hodnocena i existence hřišť u stávajících či bývalých škol a jiných
zařízení, která u menších obcí představují významný předpoklad realizace rekreačních aktivit.
Ubytovací kapacity
Ubytovací kapacity v území vytvářejí jeho realizační předpoklady rekreace, ale i celkovou zátěž území, která může
negativně ovlivnit zejména vlastní přírodní předpoklady rekreace. Pro posouzení této zátěže jsou nezbytné úplné
bilance ubytovacích kapacit.
V ÚAP ORP Ostrava (aktualizace) 2010 bylo uvedeno že: „V roce 2009 bylo v SO ORP Ostrava evidováno 38
ubytovacích zařízení (oproti roku předešlému došlo tedy k navýšení o 4 ubytovací zařízení)“. S ohledem na zkušenost
s neúplností podkladů ČSÚ dotýkajících se počtu a kapacit ubytovacích zařízení bylo provedeno vlastní došetření
zařízení a jejich kapacit (zejména z internetových zdrojů). Faktografické listy (Ostrava, 2011) uvádějí přibližně
dvojnásobný počet zařízení – pro město Ostravu 74 s kapacitou cca 5900 lůžek, podobně dopadá srovnání u dalších
obcí.
Tabulka 84:
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n.O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
celkem
Ubytovací zařízení
zařízení
0
0
1
8
0
74
1
3
0
1
3
4
1
96
lůžek
0
0
50
581
0
5900
12
35
0
32
46
51
16
6723
Turistická oblast
Ostravsko
Ostravsko
Ostravsko
Ostravsko
Poodří-Moravské Kravařsko
Ostravsko
Beskydy-Valašsko
Beskydy-Valašsko
Beskydy-Valašsko
Ostravsko
Beskydy-Valašsko
Ostravsko
Poodří-Moravské Kravařsko
Turistická oblast
(zdroj: vlastní šetření)
Je možno předpokládat, že provozovatelé ubytovacích zařízení v některých případech oficiálně deklarují nižší
kapacity, některá menší zařízení nejsou vůbec podchycena. V rámci územních plánů nelze s údaji ČSÚ pracovat, je
nezbytné je došetřit.
Ubytovací kapacity zařízení jsou v SO ORP Ostrava koncentrována v Ostravě (cca 90% kapacit) a Klimkovicích.
Problémem je nízké využití ubytovacích kapacit, které v letech (2006-2008) stagnovalo kolem jedné třetiny využití,
hluboce pod průměrem České republiky. To do značné míry ukazuje i bariéry kapacitní (nikoliv kvalitativní) expanze
těchto zařízení.
Ubytovací zátěž území SO ORP Ostrava nedosahuje průměrných nebo extrémních hodnot v rámci ČR (dosahovaných
v Krkonoších, v okolí Prahy a částečně i v Beskydech, kde činí i více než 150 lůžek na km2. Posuzování lokalizace
116
kapacit druhého bydlení a rekreace je záležitostí komplexního hodnocení dopadů v rámci podmínek všech tří hlavních
pilířů (tj. dopady hospodářské, urbanistické-soudržnosti obyvatel území až po ekologické) na úrovni územních plánů
obcí.
JEV 56. LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA
Podklady:
Ministerstvo zdravotnictví, Český inspektorát lázní a zřídel
V ORP Ostrava se nachází jedno lázeňské místo stanovené dle zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích,
zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech, ve znění pozdějších předpisů.
Jedná se o přírodní léčebné lázně s oficiálním názvem „Sanatoria Klimkovice“.
Statut lázeňského místa „Nový Darkov – Klimkovice“ byl stanoven „nezbytným prozatímním ochranným opatřením
MZ ČR č.j. ČIL-63-433-23.5.1997/2154 ze dne 18.6.1997“.
Tímto statutem bylo vymezeno vnitřní
a vnější území lázeňského místa v zájmu ochrany léčebného režimu a lázeňského prostředí. Vnitřní lázeňské území je
dále děleno na území „A“ a „B“.
Vnitřní lázeňské území „A“ – je v něm soustředěno zařízení, jež slouží bezprostředně lázeňskému provozu.
Vnitřní lázeňské území „B“ – slouží k rodinnému bydlení obyvatel lázeňského místa, dále pro ubytování návštěvníků
a lázeňských hostů, k umístění občanské vybavenosti sloužícím lázeňskému provozu.
Vnější lázeňské území – zahrnuje zbývající část k.ú. Klimkovice a části k.ú. Čavisov a Vřesina, do nichž zasahuje
hranice vnitřního lázeňského území.
Území lázeňského místa
Výměra obce
(ha)
Výměra vnitřní
lázeňské území „A“
(ha)
Výměra vnitřní
lázeňské území „B“
(ha)
Výměra vnější
lázeňské území (ha)
Klimkovice
1463,67
43,61
92,9
1327,16
Vřesina
865,29
65,71
0
65,71
Čavisov
410,45
5,02
0
5,02
Celkem
----
114,34
92,9
1397,89
Obec
Na území města se lázeňské místo nevyskytuje.
Obec Čavisov
Na území obce se lázeňské místo nevyskytuje, ale do JV části obce okrajově zasahuje vnitřní lázeňské území A, které
je zároveň vnějším lázeňským územím.
Obec Dolní Lhota
Na území obce se lázeňské místo nevyskytuje.
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Usnesením ze dne 3. února 1982 č. 27 stanovila vláda ČSR ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňského
místa Nový Darkov v Klimkovicích. Přijetí tohoto usnesení bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů částka 13 z roku 1982.
Lázeňským statutem je vymezeno vnitřní a vnější území lázeňského místa a stanoveno opatření souvisící s výstavbou
v lázeňském místě.
Obec Olbramice
Město Šenov
117
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Na území obce se lázeňské místo nevyskytuje, ale do J části obce zasahuje vnitřní lázeňské území A, které je zároveň
vnějším lázeňským územím.
Obec Zbyslavice
3.2.9
Hospodářské podmínky území – obsahuje jevy (3, 107, 108, 109, 110, 111, 112)
Hlavní cíl:
• Zhodnocení celkových hospodářských podmínek území
• Zhodnocení potřeby a nabídky ploch pro podnikání v obcích s ohledem na rozvojový potenciál obce.
Vedlejší cíl:
• posouzení zaměstnanosti obyvatel (míry nezaměstnanosti jako nejvýznamnějšího dostupného hospodářského
ukazatele)
• infrastrukturních předpokladů (jako významného předpokladu území)
• základní ekonomické charakteristiky hospodaření obcí (příjmy a výdaje obcí)
Dostupná data:
Částečně sčítání 2011, nezaměstnanost - průběžná evidence MPSV od roku 2012 nezveřejňuje údaje o nezaměstnanosti
za obce, ČSÚ-hospodaření obcí.
Kvalita dat:
Posouzení hospodářských podmínek na úrovni obcí je výrazně omezeno dostupnými daty – údaje o HDP, přidané
hodnotě, příjmech domácností končí na úrovni krajů. Nejsou k dispozici za SO ORP a ani okresy. V evidenci existuje
řada problémů – například údaje o nezaměstnanosti obyvatel jsou zkreslovány u obcí, kde se počet obyvatel výrazně
mění.
Interpretace dat: Je zatížena častou aplikací údajů, které nejsou adekvátní pro hodnocení hospodářské úrovně
území – například podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva – je odvozován od věkové struktury obyvatel, zahrnuje
v sobě i nezaměstnané osoby. Podobně podíl podnikajících fyzických osob – podnikatelů závisí na struktuře
ekonomických subjektů v území, vysoký podíl „podnikatelů“ mají jak hospodářsky úspěšné, tak i neúspěšné obce.
Tento ukazatel použitý v aktualizaci ÚAP 2010 je proto navržen k vyřazení.
Obecně je hodnocení hospodaření obcí, jejich hospodářského potenciálu je velmi nákladné (audity hospodaření) a
většinou nezahrnuje „vnitřní zadluženost“ odvozenou z objektivního zhodnocení potřeb obce.
Závěry: Pro jednotlivé obce by měly obsahovat zhodnocení přiměřenosti ploch, které by pak na úrovni
územních plánů mělo být upřesněno, zejména s ohledem na funkci obce v sídelní struktuře regionu.
Ekonomická aktivita
Tabulka 85:
Vývoj počtu nezaměstnaných a ekonomicky aktivních obyvatel v obcích SO
ORP Ostrava a širší srovnání
Ukazatel
sčítání
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
26.3.2011p
506 504
73 263
19 693
13
53
28
146
Nezaměstnaní
1.3.2001
486 937
97 289
29 204
26
61
38
214
3.3.1991
122 814
18 271
5 966
2
10
2
30
118
Ekonomicky aktivní
26.3.2011p
1.3.2001
5 172 737
5 253 400
597 323
628 416
159 473
173 306
268
218
671
635
377
292
2 083
1 866
3.3.1991
5 421 102
657 038
185 608
213
593
267
1 825
Ukazatel
sčítání
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n.O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
26.3.2011p
23
18 496
95
282
63
79
284
109
22
Nezaměstnaní
1.3.2001
35
27 715
120
300
64
65
410
116
40
3.3.1991
4
5 742
16
38
10
8
79
19
6
Ekonomicky aktivní
1.3.2001
313
249
144 761
160 210
1 290
1 201
2 855
2 539
911
726
937
778
3 370
3 197
1 337
1 130
300
265
26.3.2011p
3.3.1991
245
172 268
1 236
2 609
734
790
3 383
1 187
258
(zdroj: SLDB 2011p, vlastní výpočty)
Z následující tabulky je patrné, jak po r. 1991 dlouhodobě klesala ekonomická aktivita obyvatel SO ORP Ostrava,
podobně jak v celé ČR. Přitom se jedná o ukazatel hrubé míry, protože mezi ekonomicky aktivní jsou započtení i
nezaměstnaní hledající práci. Ukazatel do značné míry dokumentuje skutečnost, že hlavní opomíjenou příčinou napětí
zejména v průběžném důchodovém systému je rostoucí podíl závislých osob ve věku 15-64 let, nikoliv vlastní proces
stárnutí obyvatel. Stále větší skupina obyvatel ve věku 15-64 let nepřispívá do průběžného důchodového a daňového
systému (jedná se zejména o mladé lidi, mnohdy formálně studující, závislé na rodičích a rostoucí počet osob
v důchodu v této věkové skupině - předčasné a invalidní důchody, významnou skupinu tvoří i matky na mateřské
dovolené). Vysokou míru ekonomické aktivity vykazují obvykle obce s velkou sociální soudržností.
Tabulka 86:
srovnání
Ukazatel
Sčítání
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n.O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Vývoj hrubé míry ekonomické aktivity v obcích SO ORP Ostrava a širší
Obyvatel 15-64 let
26.3.2011p
1.3.2001
7 360 249
7 161 144
865 181
891 725
231 397
243 186
374
291
967
861
553
397
2 881
2 622
454
363
210 787
224 753
1 849
1 682
4 085
3 692
1 254
1 012
1 250
1 132
4 679
4 389
1 844
1 624
420
368
3.3.1991
6 834 465
859 754
239 886
263
824
324
2 392
317
222 038
1 598
3 558
977
1 026
4 627
1 593
349
Ekonomická aktivita
26.3.2011p
1.3.2001
70,3%
73,4%
69,0%
70,5%
68,9%
71,3%
71,7%
74,9%
69,4%
73,8%
68,2%
73,6%
72,3%
71,2%
68,9%
68,6%
68,7%
71,3%
69,8%
71,4%
69,9%
68,8%
72,6%
71,7%
75,0%
68,7%
72,0%
72,8%
72,5%
69,6%
71,4%
72,0%
3.3.1991
79,3%
76,4%
77,4%
81,0%
72,0%
82,4%
76,3%
77,3%
77,6%
77,3%
73,3%
75,1%
77,0%
73,1%
74,5%
73,9%
( definováno jako poměr počtu ekonomicky aktivních a obyvatel ve věku 15-64 let) )
Míra nezaměstnanosti na úrovni obcí
Jak již bylo uvedeno, posouzení hospodářských podmínek na úrovni obcí je výrazně omezeno dostupnými daty – údaje
o HDP, přidané hodnotě, příjmech domácností končí na úrovni krajů. Nejsou k dispozici za SO ORP a ani okresy.
Jedním z dobře dostupných údajů na úrovni obcí byly údaje o nezaměstnanosti, které byly prvotně publikovány
z evidence ministerstva práce a sociálních věcí s měsíční periodicitou. V současnosti je jejich dostupnost omezena a je
otázkou, zda budou k dispozici. Menším nedostatkem těchto údajů byla skutečnost, že míra nezaměstnanosti na úrovni
obcí byla vypočtena z aktuálního počtu nezaměstnaných a zastarávajícího počtu ekonomicky aktivních ze sčítání
v roce 2001. U obcí, kde se počet obyvatel a tím i ekonomicky aktivních výrazně měnil, docházelo ke zkreslování
výsledků. Zejména pak u obcí, kde počet obyvatel rostl o desítky procent. I přes tento nedostatek jsou ukazatele míry
nezaměstnanosti základním východiskem pro hodnocení hospodářského potenciálu obcí.
Pro hodnocení stavu – míry nezaměstnanosti byl použit průměr nezaměstnanosti z hodnot zjištěných v době sčítání
v roce 2001 a 2011, které nejsou zkresleny změnami počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Dále byla použita 7
bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 –příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý
vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR.
119
hodnocení
1
Průměrná míra
nezaměstnanosti sčítání menší než 3%
2001 a 2011p
2
3
4
5
6
7
3 - 4,9%
5 - 6,9%
7 - 8,9%
9 - 10,9%
11 - 14,9%
15% a více
Pro hodnocení změn (dynamiky vývoje) – míry nezaměstnanosti byl použit % ukazatel změny nezaměstnanosti
z hodnot zjištěných v době sčítání v roce 2001 a 2011, které nejsou zkresleny změnami počtu ekonomicky aktivních
obyvatel. Dále byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 –příznivější vývoj, 4průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR.
hodnocení
změna průměrné míry
nezaměstnanosti
sčítání 2001 - 2011p
1
2
3
4
menší než
80%
80 89,9%
90 99,9%
100 109,9%
Tabulka 87:
Sčítáníukazatel
ČR
MSK
SO ORP
Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n.O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
6
7
110 - 119,9% 120 - 129,9% 130% a více
Vývoj míry nezaměstnanosti v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání
Hodnocení
Hodnocení
stav průměr 2001změna 2001-2011
2011
4
5
1
6,5
26.3.2011p
1.3.2001
3.3.1991
změna 20012011
změna 19912011
9,8%
12,3%
9,3%
15,5%
2,3%
2,8%
105,6%
79,2%
432,2%
441,1%
12,3%
16,9%
3,2%
73,3%
384,2%
1
6,5
4,9%
7,9%
7,4%
7,0%
7,3%
12,8%
7,4%
9,9%
6,9%
8,4%
8,4%
8,2%
7,3%
11,9%
9,6%
13,0%
11,5%
14,1%
17,3%
10,0%
11,8%
8,8%
8,4%
12,8%
10,3%
15,1%
0,9%
1,7%
0,7%
1,6%
1,6%
3,3%
1,3%
1,5%
1,4%
1,0%
2,3%
1,6%
2,3%
40,7%
82,2%
57,1%
61,1%
52,3%
73,9%
73,7%
83,6%
78,4%
100,9%
65,7%
79,4%
48,6%
516,6%
468,4%
991,5%
426,4%
450,1%
383,3%
568,9%
678,2%
507,6%
832,6%
360,9%
509,3%
315,3%
1
2
1
1
1
1
1
2
1
4
1
1
1
4
4,5
5
5
5
6,5
4,5
5,5
3,5
4
5
4,5
5,5
Tabulka 88:
Pokles podílu obyvatel se základním vzděláním 2001-2011
26.3.2011p
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n.O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
5
17,4%
19,3%
18,5%
16,4%
14,5%
18,1%
16,1%
20,4%
18,7%
14,5%
16,9%
14,4%
15,6%
17,9%
16,3%
19,3%
1.3.2001
3.3.1991
23,0%
25,2%
23,9%
25,5%
20,8%
25,2%
21,9%
28,9%
24,0%
21,8%
22,5%
20,6%
23,5%
23,5%
21,8%
29,7%
33,1%
35,3%
33,6%
36,7%
36,5%
38,5%
31,7%
44,0%
33,5%
32,2%
35,8%
34,2%
34,1%
35,8%
34,1%
42,2%
120
změna 20012011
75,7%
76,4%
77,4%
64,3%
70,0%
71,9%
73,6%
70,7%
77,9%
66,6%
75,4%
70,0%
66,6%
76,1%
74,6%
65,0%
změna
1991-2011
52,6%
54,7%
55,0%
44,7%
39,8%
46,9%
50,8%
46,5%
55,8%
45,2%
47,4%
42,1%
45,8%
50,1%
47,8%
45,7%
Hodnocenízměna 20012011
3
3
3
6
5
4
4
4
3
5
3
5
5
3
4
5
Změna míry nezam. v obci
2001-2011
Míra nezaměstnanosti
v regionu
Vzdělanostní struktura
obyvatel - pokles podílu
obyv. se zákl.
vzděláním 2001-2011
rekreace
Technická infrastruktura,
doprava
Ceny pozemků,
bydlení + nabídka
poz. a brownfield
Celkem
hodnocení
ČR
MSK
SO0 ORP
Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves
n.O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Hospodářské podmínky území
Míra nezaměstnanosti
v území (2001+2001)
Tabulka 89:
5
6
4
1
5
6
3
3
4
4
4
4
4
4
4,1
4,0
6
1
6
3
4
4
4
4,0
4
4
5
5
5
7
1
2
1
1
1
1
6
6
6
6
6
6
6
5
4
4
4
3
6
6
5
4
6
3
2
2
2
2
3
2
4,0
3,9
3,7
3,5
4,1
3,7
4
1
6
5
3,3
3,3
3
2,5
3,7
4,2
4,7
5
4
4,1
5
4
4
5
5
6
2
1
4
1
1
1
6
6
6
6
6
6
3
5
5
3
4
5
4,8
4,3
4,3
5,3
4
4
4
5
3
4
4
5
4
5
2
5
2
4
4,1
4,2
3,9
4,2
3,7
4,3
3.2.9.1 Národnostní struktura obyvatel Ostravy a cizinci v Ostravě
Z hlediska národnostní struktury je Ostrava srovnatelná s jinými městy a celorepublikovým průměrem, pro které je
příznačná národnostní homogenita.
Relativní podíl cizinců v Ostravě představuje 2,6 % celkové populace (k 31. 12. 2006 to bylo 7912 osob, z toho 63,6 %
mužů). Nejpočetnější skupinou cizích státních příslušníků v Ostravě jsou Vietnamci a občané Slovenské republiky,
následují Ukrajinci, Poláci a Rusové.
Podle posledních čísel Magistrátu města Ostravy bylo k pobytu v Ostravě přihlášeno k 31. 3. 2008 celkem 9 495
cizinců.
3.2.9.2 Občanská vybavenost
JEV 3. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
Podklady:
3. Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2011 - 2014
Strategický plán rozvoje Statutárního města Ostravy na léta 2009 – 2015
Faktografické listy Ostrava 2012
Český statistický úřad
Zdravotnictví
Zdravotnická zařízení se nacházejí v 10 obcích, jedná se především o praktické lékaře jak pro dospělé, tak pro děti a
dorost a o stomatology. Výrazně nejvíc zdravotnických zařízení je koncentrováno ve Statutárním městě Ostrava
(1109). Více zdravotnických zařízení je v obci Vratimov (16), Klimkovice (15), Šenov (12), Velká Polom (6), Vřesina
(4), Stará Ves nad Ondřejnicí (4), Václavovice (2), Dolní Lhota (2), Horní Lhota (1) a Čavisov (1). Ve 2 obcích
(Zbyslavice a Olbramice) se žádné zdravotnické zařízení nenachází.
Sociální služby
Sociální služby jsou poskytovány jednotlivým občanům nebo jejich rodinám, pokud se ocitnou v nepříznivé sociální
situaci a potřebují pomoc při jejím zvládání. Sociální služby se mohou občanům poskytovat v jejich domácím prostředí
jako tzv. terénní služby, ambulantně (uživatel dochází do zařízení) nebo v pobytových zařízeních sociálních služeb.
Pobytové služby sociální péče
Statutární město Ostrava zřizuje k zabezpečování sociálních služeb 9 příspěvkových organizací a 1 zdravotnické
zařízení poskytující pobytové sociální služby při Městské nemocnici Ostrava, příspěvkové organizaci. Městské obvody
121
zřizují domy s pečovatelskou službou včetně pohotovostních lůžek a příspěvkové organizace k zabezpečení sociálních
služeb na svém území. Struktura soc. a zdrav. zařízení provozovaných příspěvkovými organizacemi:
Terénní sociální péče
Záměrem terénní péče je orientovat se na péči poskytovanou lidem v jejich vlastním sociálním prostředí. Hlavním
zájmem je umožnit uživateli v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto
vylučuje jeho stav, zajistit mu důstojné prostředí a zacházení.
Jedna ze služeb terénní sociální péče je pečovatelská služba, která je poskytována občanům v jejich domácnostech
včetně domácností v domech s pečovatelskou službou, případně v zařízeních pečovatelské služby.
Pro občany, kteří jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu a potřebují pomoc pečovatelské služby, jsou
zřizovány domy s pečovatelskou službou. Přidělování bytů provádějí úřady městských obvodů na základě omezení
soběstačnosti a naléhavosti sociální situace občana.
Nestátní neziskové organizace a další rozvoj sociálních služeb
Nestátní neziskové organizace jsou na území města významnými poskytovateli sociálních služeb a realizátory dalších
aktivit. V oblasti pobytových služeb pro seniory spíše doplňují služby poskytované příspěvkovými organizacemi, v
celé řadě služeb jsou však výhradními poskytovateli služeb, zejména služeb terénních a ambulantních.
Na území města jsou sociální služby a související aktivity rozvíjeny a koordinovány v souladu s aktuálně platným
strategickým dokumentem 3. Komunitní plán na období 2011 – 2014 (dále jen KP).
Posláním KP je především zajišťování dostupnosti (místní, finanční, sociální, informační aj.) sociálních služeb a
souvisejících aktivit. V procesu KP dochází postupně k vytvoření takového systému, který vychází v co největší míře
vstříc uživatelům služeb, jejichž potřeby jsou v určitých cyklech pravidelně zjišťovány a vyhodnocovány.
Proces plánování je založen na principu partnerství a spolupráce v rámci komunity, která je vymezena politiky,
odborníky, uživateli a veřejností.
Základní hodnoty, na kterých je komunitní plánování založeno, souvisí zejména s principy sociálního začleňování.
Jedná se o zvyšování dostupnosti především alternativních služeb k péči ústavní (podpora setrvání lidí především ve
svém vlastním prostředí), zvyšování kvality služeb směřujících k zajištění lepší ochrany práv uživatelů služeb,
propojenost s ostatními systémy (zdravotnictví, vzdělávání, bydlení, zaměstnávání).
Filozofii tvorby plánu je dodržení základních humánních hodnot:
- poskytovat jen takové služby, které reaguji na potřeby občanů města
- poskytovat služby, které podporují princip individuálního přístupu k člověku
- zajistit dodržování lidských práv, rovnoprávný přístup a možnost volby každého občana
- respektovat důstojnost každého člověka a respektovat v maximální možné míře jeho soukromí
- podporovat rozvoj individuálních aspirací a schopností každého člověka
- v rámci transformace sociálních služeb dodržovat její základní principy - individualizace, humanizace a poskytování
služby v přirozeném prostředí člověka.
Kulturní vybavení
V ORP Ostrava působí mnoho významných kulturních institucí, z nichž celá řada vzhledem ke svému rozsahu a záběru
činností má nadregionální působnost.
Jsou zde 4 stálá divadla. Stálý soubor opery, činohry, baletu a operety má Národní divadlo moravskoslezské hrající na
dvou scénách v Divadle Antonína Dvořáka a Divadle Jiřího Myrona. Dále v Ostravě působí Komorní scéna Aréna a
Divadlo Petra Bezruče. K nejmodernějším nejen ve střední Evropě patří architektonicky zajímavé Divadlo loutek
zdobené plastikami třímetrových loutek ze dřeva a kovu, které pořádá v liché roky mezinárodní loutkářský festival
Spectaculo Interesse Ostrava a každý sudý rok festival Divadelní pouť bez bariér. V roce 2011 získalo Divadlo loutek
novou přístavbu s alternativní scénou, amfiteátrem, galerií loutek a divadelním orlojem.
Působí zde mezinárodně uznávaná Janáčkova filharmonie Ostrava. Každoročně probíhá mezinárodní festival klasické
hudby Janáčkův máj, mezinárodní festival Harfové dny Ostrava. Festival Ostravské dny nové hudby je pořádán každé
dva roky.
Bohatým programem lákají také 3 velké kulturní domy i ty menší v obvodech města. Nositeli řady výjimečných
kulturních akcí jsou rovněž četné spolky, různá sdružení či kvalitní folklórní soubory.
Kromě největšího hornického muzea a Ostravského muzea zde najdete dalších 5 institucí tohoto typu.
Obraz o vztahu Ostravy ke kultuře a informacím dotváří i existence Vědecké knihovny Moravskoslezského kraje a
hustá síť městských knihoven. Od října 2005 nabízí ústřední knihovna města Ostravy své služby v nově
zrekonstruovaných prostorách u Sýkorova mostu.
122
Milovníci filmů mohou navštívit hned několik kin. Především na náročnější diváky je zaměřeno Minikino. Největší a
také nejoblíbenější je Multiplex Cinestar, moderní objekt s 8 promítacími sály a letos na Nové Karolině přibylo také
8mi sálové kino CINEMA CITY.
Širokou nabídku kulturních aktivit doplňují mnohé zdejší galerie a muzea s expozicemi věnovanými rozmanitým
oblastem lidského života. Nejvýznamnější z nich je Galerie výtvarného umění Ostrava, jejíž návštěvnost v posledních
letech stoupá a překračuje hranici sto tisíc návštěvníků.
V rámci SO ORP Ostrava jsou dobré podmínky pro trávení volného času kromě města Ostravy také v ostatních obcích.
Obce pořádají velké množství kulturních a sportovních akcí (např.: Vesnická olympiáda a Běh osvobození v Dolní
Lhotě, sportovní turnaje, Obecní slavnosti ve Staré Vsi nad Ondřejnicí, Hasičský ples ve Václavovicích apod.), občané
mají možnost navštívit různá divadelní představení, knihovny, zároveň mohou být členy různých spolků (Svazek
včelařů v Dolní Lhotě) a organizací (TJ Sokol, Sbor dobrovolných hasičů Horní Lhota, AVZO střelecký klub
v Klimkovicích, Rybářský svaz ve Staré Vsi nad Ondřejnicí, Šenovský Rybář atd.). V Horní Lhotě je známý zejména
Ski areál Vaňkův kopec, který je atraktivní pro občany SO ORP Ostrava zejména kvůli své blízkosti. Obec Dolní
Lhota je známá pořádáním letního rockového festivalu Dolnolhotský Buben. V obcích je možno navštívit také
množství historických budov a památek (např.: kostel a zámek v Klimkovicích a Staré Vsi nad Ondřejnicí, muzeum a
zámek v Šenově) a přírodních zajímavostí (lázně – Sanatorium Klimkovice).
Sportovní zařízení
Sport je důležitou součástí života v Ostravě. Ať už se jedná o řadu úspěšných vrcholových sportovních klubů, které
reprezentují region v nejvyšších národních soutěžích nebo o akce hostované v měřítku mezinárodních klání, navíc
nelze samozřejmě opomenout pestré volnočasové sportovní vyžití Ostravanů a návštěvníků města. V minulosti se
Ostrava úspěšně zhostila pořádání evropských nebo světových šampionátů (například v ledním hokeji, házené,
volejbale, krasobruslení, futsalu atd.), utkání v tenisovém Davisově poháru nebo Poháru mistrů evropských zemí ve
florbalu.
Nezbytným faktorem pro různorodé sportovní aktivity jsou moderní sportovní zařízení, která nabízejí odpovídající
služby a reagují na vývoj poptávky a na změny v kvalitě zázemí pro sportovní vyžití na všech úrovních (vrcholové i
rekreační).
Zařízení pro sport a rekreaci ve vlastnictví města Ostravy jsou spravována společností Sportovní a rekreační zařízení
města Ostravy, s.r.o., která byla založena v roce 1997. Zakladatelem a jediným vlastníkem společnosti je statutární
město Ostrava. Pro společnost se vžilo zkrácené pojmenování SAREZA a tento název je od roku 2003 registrován jako
ochranná známka.
SAREZA spravuje zimní stadion, krytý bazén, letní koupaliště a sportovní areál v Ostravě - Porubě, dále pak sportovní
halu v Ostravě - Přívoze, lázně v centru Ostravy, vodní areál v Ostravě - Zábřehu, ozdravné centrum Ještěrka v obvodu
Radvanice a Bartovice a sportovní areál Volgogradská v Ostravě - Zábřehu.
Významnou organizací z pohledu sportovních středisek v Ostravě je taktéž společnost VÍTKOVICE ARÉNA, a.s.
Svými podnikatelskými aktivitami navázala na činnost bývalého Paláce kultury a sportu a rozšířila je o další. V
současné době vlastní akciová společnost VÍTKOVICE ARÉNA čtyři střediska - ČEZ ARÉNU, Městský stadion,
Multifunkční halu a Hotel Puls.
Na území města Ostravy vyvíjí svoje aktivity rovněž množství sportovních klubů a tělovýchovných jednot, které
tradičně vychovávají úspěšné vrcholové sportovce a týmy. Ostravské sportovní kluby mají stálé zastoupení v
nejvyšších národních soutěžích a extraligách a pravidelně bojují o přední příčky. Mezi nejznámější patří například
fotbalisté FC Baníku Ostrava, hokejisté HC Vítkovice Steel, basketbalisté BK NH Ostrava, volejbalisté z
Volejbalového klubu DHL, florbalisté FBC Ostrava a 1. SC SSK Vítkovice nebo baseballisté Arrows Ostrava.
Velice oblíbenou oddychově rekreační aktivitou Ostravanů se v posledních letech staly „cyklovýlety“ nebo vyjížďky
na kolečkových bruslích. Od roku 1990 se ve městě začínají budovat cyklistické stezky nebo značené trasy a ke konci
roku 2007 bylo v provozu zhruba 189 km cyklistických tras. Jednou z priorit vedení města je napojení Ostravy na tzv.
Greenway Krakow - Morava - Vídeň, kde se počítá s budováním severní trasy podél řeky Odry. Realizuje se výstavba
stezky na nábřeží Ostravice ve Slezské Ostravě a dořešení části mezi Martinovem a Třebovicemi na Jantarové stezce.
V přípravě jsou například projekty cyklistických stezek ve Staré Bělé, Proskovicích a na ul. Frýdecké nebo značení
cyklistických pruhů na části ulic Michálkovické a Polanecké.
Turistická zařízení
Potenciál města Ostravy v oblasti cestovního ruchu spočívá zejména v jeho strategické poloze centra s dobrou
dostupností širokého spektra atraktivit v oblasti památek, lázeňství i volnočasových aktivit a sportů dostupných v
Moravskoslezském kraji.
Současně se v blízkém okolí města Ostravy nacházejí lázeňská a rehabilitační zařízení v:
• Klimkovicích - Lázně Sanatoria Klimkovice (funkční neplodnost, gynekologická onemocnění, nemoci
neurologické, nemoci pohybového ústrojí, pooperační a poúrazové stavy a rekondice),
• Karviné – Lázně Darkov (nemoci pohybového a oběhového ústrojí, kožní a neurologické nemoci),
• Karlově Studánce na Bruntálsku (nemoci dýchacího ústrojí, onkologické případy bez známek recidivy,
hypertenze, funkční poruchy cév)
• Čeladné - Beskydské rehabilitační centrum Čeladná (nemoci pohybového ústrojí, oběhového ústrojí, nemoci
nervové).
123
V posledních letech současně rostou v Moravskoslezském kraji kapacity v oblasti sportu, kdy nejvýraznější růst lze
sledovat v případě golfu (golfová hřiště Čeladná – Prosper Golf Club, Ropice Golf Course, Park Golf Club
Šilheřovice, Zámecký Golf Club Kravaře, Golf Resort Ostravice, Sportoviště TJ Mittal Ostrava (tréninkový komplex),
Golf Aréna Ostrava (golfové indoor centrum).
Potenciál Ostravy z hlediska cestovního ruchu spočívá zejména v možnostech industriální a dále kongresové turistiky.
Mezi nejvýznamnější turistické atraktivity s největším růstovým potenciálem v rámci Ostravy patří:
- Zoologická zahrada Ostrava – druhá největší zoologická zahrada s jediným slůnětem narozeným v České republice,
- areál Hornického muzea OKD - plánované rozšíření aktivit o tzv. zážitkovou turistiku, výstavbu velkokapacitního
hotelu s kongresovým centrem, turistické napojení na centrum města,
- Dolní oblast Vítkovic - technicky unikátní ucelený komplex hlubinného dolu, koksovny a výroby surového železa s
plánovaným propojením na vzdělávací, volnočasové a další podnikatelské aktivity v rámci projektu oživení Dolních
Vítkovic „Nové Vítkovice“, již realizováno - Gong, technické muzeum, příprava infrastruktury – prodloužená Ruská,
podrobnější popis
- Slezskoostravský hrad a navazující Výstaviště Ostrava - MINIUNI Ostrava s maketami významných staveb
evropských měst, Sklep strašidel,
- Národní kulturní památka Důl Michal - technicky a stavebně autenticky dochovaný důlní areál, který představuje
technické památky celého Ostravsko-karvinského revíru, doklady technické architektury z let 1913-15, těžkého
strojírenství (3 150 návštěvníků v roce 2006).
Každé muzeum má své poklady, jedinečné sbírky. Chloubou a unikátním exponátem Ostravského muzea je 225 cm
vysoký pokojový orloj postavený panem Maškem počátkem 30. let 20. století. Ostravské muzeum navíc v roce 2009
otevřelo novou stálou expozici. Za zmínku jistě stojí i Hasičské muzeum, Muzeum citer, Katedrála Božského Spasitele
(druhý největší chrám na Moravě a ve Slezsku po bazilice na Velehradě), Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy či
exkurzní trasa pivovarem Ostravar zakončená ochutnávkou tohoto typického českého produktu.
V současnosti také roste význam tzv. událostní turistiky, neboť Ostrava je dějištěm významných kulturních i
sportovních akcí celonárodního i mezinárodního významu; z kulturních akcí lze jmenovat např. Colours of Ostrava a
Janáčkův máj Ostrava, ze sportovních akcí lze pak zmínit např. atletický mítink Zlatá (v roce 2012 proběhl její
51.ročník), Mistrovství světa v ledním hokeji (2004), Mistrovství světa juniorů v atletice (červenec 2007), 4.
Akademické mistrovství světa v baseballu (červenec 2008) a 7. světový šampionát mužů ve florbalu (prosinec 2008).
Nejvýznamnějšími počiny v rámci podpory atraktivity regionu a rozvoje cestovního ruchu, které byly realizovány v
posledních 3 letech, byly zejména:
- zveřejnění 3D modelu ortofotomapy Moravskoslezského kraje20;
- realizace projektu „Programové balíčky města Ostravy aneb objevujte Ostravu aktivně, dobrodružně, tradičně i
netradičně“ zaměřeného na tvorbu vysoce kvalitního turistického produktu pro propagaci, nabídku a prodej existujících
atraktivit a služeb cestovního ruchu;
- příprava Integrovaného plánu rozvoje města „IPRM Ostrava – magnet regionu“ pro předložení do Regionálního
operačního programu „Moravskoslezsko“ s jedním z cílů podpory a rozvoje turistického potenciálu centra města
Ostravy – zaměření zejména na rozvoj okolí a rekreačního využití řeky Ostravice, úpravy Slezskoostravského hradu,
modernizace a estetizace ZOO, aktivity spojené s využitím tzv. dvojhalí na území Nové Karoliny;
- spolupráce a koordinace Statutárního města Ostravy a Moravskoslezského kraje při propagaci regionu - účast na
specializovaných veletrzích a výstavách vč. mezinárodních, příprava společných propagačních a informačních
materiálů, propagace v médiích atd.;
rozvoj hotelových a kongresových kapacit - The Orchard - Park Inn****, Business and administrative Centre OstravaHrabová.
V oblasti kongresové turistiky a výstavnictví představuje silnou stránku Ostravy existence výstaviště, které provozuje
společnost Ostravské výstavy a.s. se 100% majetkovou účastí města.
Ubytovací kapacity
V SO ORP Ostrava se nacházejí tato ubytovací zařízení: hotely**** až *, penziony, turistické ubytovny a ostatní
zařízení jinde nespecifikovaná. Ubytovací zařízení typu hotel*****, hotel garni. Mezi nejčastější ubytovací zařízení
patří hotely *** a penziony.
V rámci SO ORP Ostrava se v jednotlivých obcích vyskytuje 9 hotelů **** (Ostrava), 25 hotelů *** (Ostrava 24,
Vratimov 1), 1 hotel ** (Ostrava), 4 hotely * (Ostrava), 23 penzionů (Ostrava 17, Klimkovice 3, Vřesina 2, Stará Ves
nad Ondřejnicí 1), 6 turistických ubytoven (Ostrava 5, Horní Lhota 1) a 6 ostatních zařízení jinde nespecifikovaných
(Ostrava 4, Klimkovice 1, Stará Ves nad Ondřejnicí 1).
Zdravotnictví
6 sdružená ambulantní zařízení
5 detašované pracoviště sdruženého ambulantního
zařízení
8 ambulantní zařízení
6 detašované pracoviště ambulantního zařízení
3 nemocnice (Fakultní nemocnice s poliklinikou
Ostrava, Městská nemocnice Ostrava, p. o., Vítkovická
nemocnice, a. s.)
6 detašované pracoviště nemocnice
1 léčebna pro dlouhodobě nemocné
124
8 ostatní lůžková zařízení
6 detašované pracoviště ostatního lůžkového zařízení
137 samostatná ordinace praktického lékaře pro
dospělé
14 detašované pracoviště samostatné ordinace
praktického lékaře pro dospělé
59 samostatných ordinací praktického lékaře pro děti a
dorost
4 detašovaná pracoviště samostatné ordinace
praktického lékaře pro děti a dorost
200 samostatných ordinací praktického lékaře
stomatologa
8 detašovaných pracovišť samostatné ordinace
praktického lékaře – stomatologa
36 samostatných ordinací praktického lékaře –
gynekologa
6 detašovaných pracovišť samostatné ordinace
praktického lékaře – gynekologa
261 samostatných ordinací lékaře specialisty
61 detašovaných pracovišť samostatné ordinace lékaře
specialisty
142 ostatních samostatných zařízení
18 detašovaných pracovišť ostatního samostatného
zařízení
99 zařízení lékárenské péče
4 detašovaná pracoviště zařízení lékárenské péče
3 další dětská zařízení
2 střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické
pomoci
3 detašovaná pracoviště střediska záchranné služby a
rychlé zdravotnické pomoci
1 zdravotní ústav
2 transfúzní stanice
Sociální služby
Kulturní vybavení
Divadlo Antonína Dvořáka
Divadlo Jiřího Myrona
Divadlo loutek Ostrava
Divadlo Petra Bezruče
Komorní scéna Aréna
Knihovna města Ostravy
Moravskoslezská vědecká knihovna
Dům kultury Akord Ostrava – Zábřeh
Dům kultury města Ostravy
Dům kultury Poklad
Dům umění
ČEZ aréna
FC Baník Ostrava - stadion Bazaly
Vítkovice Aréna, a.s. - Městský stadion
SAREZA (sportovní a rekreační zařízení Ostrava)
Sportovní hala VŠB - TUO
Turistická zařízení
ZOO
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy
Pivovar Ostrava
Stodolní ulice
Areál Hornického muzea
Dolní oblast Vítkovic
Slezskoostravský hrad
Důl Michal
Ubytovací kapacity
Hotel ****
Hotel Brioni
Clarion Congress Hotel Ostrava
Mamaison Business & Conference Hotel Imperial
Ostrava
Hotel Park Inn
Hotel Jan Maria
Hotel Mercure
Hotel Aron
Hotel Ruby Blue
Zámek Zábřeh
125
Hotel ***
Harmony Club Hotel
Hotel Metropol
HD Vista
Hotel Polský dům
Hotel Max
Hotel Maria
Provozní jednotka Kovák
Hotel BEST
Hotel Isora
Hotel Nikolas
Hotel City
Areál Ferdinand
Hotel Sport Club
Apartmány Paláce Elektra
Hotel club Trio
Hotel Bonum
Hotel Akord
Hotel Paradise
Hotel Garni Ostrava
Hotel Mexiko
Hotel Na Kafkové
Hotel Puls
Hotel Safari
Hotel Taurus
Hotel **
Hotel Veronika
Hotel *
Hotel Dům mladých hutníků
Hotel Areál
Hotelový dům Hlubina
Hotel Elmontex
Penzion
Penzion Paradise
Penzion Olymp
Penzion U Rašků
Hotel restaurace Třebovický mlýn
Penzion Lhotka
Penzion Sokolská
Penzion AIDA
Penzion BEN Polanka
Penzion D.M.Z.
Penzion Exotic
Penzion Fermata
Penzion Florián
Penzion U Kyblíků
Penzion Ve Dvoře
Penzion 69
Pension JV – bar
Zámek v Porubě
Ubytovna
Levné ubytování Ostrava
Ubytovna TJ Mittal
Ubytovna Stars
Ubytovna Pod mostem
Ubytovna Nerudova 23
Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná
Ubytovací služby VŠB TU Ostrava
Studio Citron
Studentská residence Slezská
Koleje Jana Opletala
Obec Čavisov
Školství
Mateřská škola
Zdravotnictví
1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé
Sociální služby
Na území obce Čavisov se nenachází žádné sociální služby.
Kulturní vybavení
Knihovna (v objektu obecního úřadu)
Sportovní areál TJ Sokol Čavisov s fotbalovým hřištěm a tenisovými kurty
Turistické zařízení
Na území obce Čavisov se nenachází žádná turistická zařízení.
Ubytovací kapacity
Na území obce Čavisov se nenachází žádná ubytovací zařízení.
126
Zařízení obecní samosprávy, veřejně prospěšné služby
Obecní úřad
Hasičská zbrojnice
Hřbitov
Zařízení komerčního typu
Restaurace DEPO
Konzum - prodejna potravin (zrušen)
Autoservis Škoda Čavisov s pneuservisem a prodejnou aut
Obec Dolní Lhota
Zařízení školství
Mateřská škola
Základní škola pro 1. – 5. ročník
Zdravotnictví
1 detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty
Sociální služby
Na území obce Dolní Lhota se nenachází žádné sociální služby.
Kulturní vybavení
Knihovna (v budově obecního úřadu)
Církevní zařízení
Kaple sv. Cyrila a Metoděje
Sportovní areál TJ Sokol Dolní Lhota - fotbalové
hřiště, volejbalové hřiště, tenisové kurty, šatny a
restaurace
Malé dětské hřiště
Tělocvična a zařízení volnočasových aktivit v areálu
základní školy
Hasičský areál + restaurace Mokřinka
Na území obce Dolní Lhota se nenachází žádná turistická zařízení.
Ubytovací kapacity
Na území obce Dolní Lhota se nenachází žádná ubytovací zařízení.
Obecní úřad
Pošta
Hřbitov
Občanské vybavení komerčního typu
Restaurace Pod kaštany
Hostinec U Fouse, auto a pneuservis
Prodejna Tempo
Potraviny Na Zahrádce
FA Hardych - opravy a prodej automatických praček
Cykloservis
Obec Horní Lhota
Školství
Mateřská škola
Zdravotnictví
Sociální služby
Na území obce Horní Lhota se nenachází žádné sociální služby.
Kulturní vybavení
Místní lidová knihovna Horní Lhota (v budově obecního úřadu)
127
2 kaple
Ski areál Vaňkův kopec
2 sportovní areály TJ Sokol Horní Lhota
Na území obce Horní Lhota se nenachází žádná turistická zařízení.
Ubytovací kapacity
Turistická ubytovna TJ Sokol Horní Lhota
Obecní úřad
Hřbitov
Hospůdka U Buta
Hostinec U Dostálů
Prodejna
TEMPO
smíšeného
zboží
obchodního
družstva
Město Klimkovice
Školství
Mateřská škola
Základní škola 1. – 5. ročník
Základní umělecká škola
Zdravotnictví
1 samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a
dorost
2 samostatné ordinace praktického lékaře –
stomatologa
3 samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé
2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace
praktického lékaře – gynekologa
2 samostatné ordinace lékaře specialisty
1 detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře
specialisty
2 ostatní samostatná zařízení
1 detašované pracoviště ostatního samostatného
zařízení
Sociální služby
1 domov pro seniory
Kulturní vybavení
Městská knihovna
Muzeum
TJ Sokol Klimkovice
TJ Klimkovice
DTJ Klimkovice
Zámek Klimkovice
Ubytovací kapacity
Hotel Na Podloubí
Penzion U Peršana
Penzion U Hasičů
Sanatoria Klimkovice
Kulturní a informační středisko Klimkovice
Městský úřad
Česká pošta
Obecní policie
Hřbitov
128
Restaurace Mexiko
Hostinec Verdun
Hospoda Lidovka
Hostinec u Rašků
Vinárna a pivnice Klenba
Restaurace U hřiště
Restaurace Myslivna
Pizza café restaurant Rozmanitt
Restaurace U hasičů
Hostinec U tygra
Zámecký vinný sklep
Hospůdka na koupališti
Cukrárna na náměstí
Bamix
Retro
Zahrádka U Čamajů
Pizzerie, cukrárna Karolína
Obec Olbramice
Školství
Mateřská škola
Zdravotnictví
Na území obce Olbramice se nenachází žádné zdravotní zařízení.
Sociální služby
Na území obce Olbramice se nenachází žádné sociální služby.
Kulturní vybavení
Knihovna
Kulturní dům
Sportovní areál
Fotbalové hřiště
Na území obce Olbramice se nenachází žádná turistická zařízení.
Ubytovací kapacity
Na území obce Olbramice se nenachází žádná ubytovací zařízení.
Obecní úřad
Hřbitov s kostelem a farou
Hospoda Pod Kaštanem
Prodejna potravin
Školství
Mateřská škola
Zdravotnictví
1 samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé
praktického lékaře – stomatologa
1 detašované pracoviště zařízení lékárenské péče
Sociální služby
Na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí se nenachází žádné sociální služby.
Kulturní vybavení
Obecní knihovna
Kulturní dům
129
Tělovýchovná jednota Stará Ves nad Ondřejnicí - sportovní zařízení
Kostel Narození svatého Jana Křtitele
Zámek Stará Ves nad Ondřejnicí
Ubytovací kapacity
Apartmány Stará Ves
Penzion U Mlýna
Obecní úřad
Česká pošta
Hřbitov
Cukrárna U Dědoušků
Restaurace Zámecká
Restaurace Odra
Restaurace Hrot
Restaurace U Mostu
Pohostinství U Dvou babek - hostinec
Motorest Hroch
Město Šenov
Školství
Mateřská škola
ELROS DEVELOPMENT a.s. – školicí středisko,
svářečská škola
Zdravotnictví
1 samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a
dorost
2 samostatné ordinace praktického lékaře –
stomatologa
1 samostatná ordinace praktického
gynekologa
Sociální služby
1 dům s pečovatelskou službou
Kulturní vybavení
Knihovna a šenovské muzeum
Tělocvičná jednota Sokol Šenov
Na území města Šenov se nenachází žádná turistická zařízení.
Ubytovací kapacity
Na území města Šenov se nenachází žádná ubytovací zařízení.
Městský úřad
Hasiči
Pošta
Restaurace U Ryšky
Restaurace U Duchanů
Restaurace Horizont
Restaurace Na Lapačce
Restaurace Na Špici
Restaurace U krtečka
Restaurace U Šodka
Restaurace Na Horakůvce
Restaurace Pod zámkem
Restaurace Dřevjanka
Potraviny Budoucnost
Prodejna Hruška
Pekárna
Cukrárna
130
lékaře
–
Obec Václavovice
Školství
Mateřská škola
Zdravotnictví
1 detašované pracoviště zařízení lékárenské péče
Sociální služby
Na území obce Václavovice se nenachází žádné sociální služby.
Kulturní vybavení
Společenský sál
Knihovna
Kostel sv. Václava
Fotbalové hřiště TJ Sokol Václavovice
Areál koupaliště (mimo provoz)
Malé hřiště u školní družiny
Tělocvična u školy
Na území obce Václavovice se nenachází žádná turistická zařízení.
Ubytovací kapacity
Na území obce Václavovice se nenachází žádná ubytovací zařízení.
Obecní úřad
Pošta
Hřiště
Hospůdka u Schillerů
Restaurace Nagano
Hostinec U koupaliště
Hospůdka Jaka Trans
Restaurace Čepaník
Obec Velká Polom
Školství
Mateřská škola
Zdravotnictví
1 samostatná ordinace praktického lékaře –
stomatologa
praktického lékaře pro dospělé
2 detašovaná pracoviště zařízení lékárenské péče
Sociální služby
Na území obce Velká Polom se nenachází žádné sociální služby.
Kulturní vybavení
Kulturní středisko
Farní kostel sv. Václava
131
Sportovní prostory
Hřiště (fotbalové, volejbalové vč. tenisových kurtů a
prostoru, ve kterém se pořádají parkurové závody)
Sokolovna
Kynologické hřiště
Na území obce Velká Polom se nenachází žádná turistická zařízení.
Ubytovací kapacity
Na území obce Velká Polom se nenachází žádná ubytovací zařízení.
Obecní úřad
Česká pošta
Česká pojišťovna
Česká spořitelna
Policie
Hřbitov
Restaurace „Gól“
Bistro „Marta“
Hospůdka U Jůry
Hostinec „U Filipců“
Motorest „U Tvrze“
Nákupní středisko
Potraviny „U Kaple“
Potraviny „Ham“ v RD
Město Vratimov
Zařízení školství
MŠ Na Vyhlídce
MŠ v Horních Datyních
ZŠ na Masarykově náměstí
ZŠ na ul. Datyňské s odloučeným pracovištěm v
Horních Datyních
Dům dětí a mládeže
Zdravotnictví
1 samostatná ordinace praktického lékaře pro dorost a
děti
3 samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa
1 samostatná ordinace praktického lékaře - gynekologa
1 detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře
specialisty
1 detašované pracoviště ostatního samostatného
zařízení
Sociální služby
2 domovy s pečovatelskou službou
Kulturní vybavení
Kulturní středisko s kinem a knihovnou ve Vratimově
Kulturní dům s knihovnou v Horních Datyních
Římskokatolický kostel sv. Jana Křtitele
Husův sbor
Sportovní areál (fotbalový stadion, hřiště, tenisové
kurty a městské koupaliště) ve Vratimově
Tenisové haly ve Vratimově
Sokolovna a hřiště ve Vratimově
Tělocvična a hřiště v Horních Datyních
Na území města Vratimov se nenachází žádná turistická zařízení
Ubytovací kapacity
Hotel Vratimov
Městský úřad, pošta, služebna městské policie, hasičská zbrojnice a hřbitov ve Vratimově
Pošta a urnový háj v Horních Datyních
132
Penny market
Nákupní středisko
Dům služeb
Prodejna potravin v Horních Datyních
Obec Vřesina
Školství
Mateřská škola
Zdravotnictví
1 samostatná ordinace praktického
gynekologa
1 ostatní samostatné zařízení
Sociální služby
Na území obce Vřesina se nenachází žádné sociální služby.
Kulturní vybavení
Obecní knihovna Vřesina
Kostel sv. Antonína Paduánského
Na území obce Vřesina se nenachází žádná turistická zařízení.
Ski areál Skalka
Sportovní areál
Hřiště DTJ
Ubytovací kapacity
Penzion Motýlek
Penzion Dukát
Obecní úřad
Česká pošta
Hřbitov
Restaurace Mexiko
Restaurace Motýlek
Obec Zbyslavice
Školství
Mateřská škola
Zdravotnictví
Na území obce Zbyslavice se nenachází žádné zdravotní zařízení.
Sociální služby
Na území obce Zbyslavice se nenachází žádné sociální služby.
Kulturní vybavení
Místní knihovna Zbyslavice
Obecní dům
Kaple Sv. Matouše
Hřiště TJ Sokol
133
lékaře
–
Na území obce Zbyslavice se nenachází žádná turistická zařízení.
Ubytovací kapacity
Na území obce Zbyslavice se nenachází žádná ubytovací zařízení.
Obecní úřad
Restaurace Na Kopečku
Smíšené zboží
3.2.9.3 Bezpečnost
3.2.9.3.1
Kriminalita v Ostravě
Město Ostrava stále patří mezi nejzatíženější města kriminalitou v ČR. Jednou z nejzatíženějších oblastí je městská
část Ostrava-Jih, která je typicky zanedbanou panelovou zástavbou, v níž se vyskytuje široké spektrem sociálně
patologických jevů souvisejících s vysokou nezaměstnaností a chudobou (ze sociálních dávek zde žije cca 3000 rodin s
nezaopatřenými dětmi).
Dle údajů Policie ČR Ostrava - město tvoří v Ostravě největší podíl trestné činnosti krádeže prosté (51 %), dále
krádeže vloupáním (12 %). Nejčastějším objektem zájmu zlodějů jsou byty, obchody a restaurace. Nejméně se
vyskytuje činů mravnostních (0 %) a násilných trestních činů (7 %). Nejvíce zastoupenými činy v této skupině
trestných činů jsou úmyslná ublížení na zdraví a loupeže. Největší počet mravnostních činů (cca 30 ze 76) byl spáchán
v oblasti Ostrava - Jih. Z hlediska celkové kriminality tvořila skupina prostých krádeží přibližně polovinu (cca 51 %)
celkového počtu všech trestných činů, které byly v roce 2007 ostravskou policií vyšetřovány. Největší zastoupení
prostých krádeží tvořily krádeže věcí z vozidel a kapesní krádeže.
Z tohoto pohledu na významu nabývají také preventivní aktivity v rámci města Ostravy. Tyto aktivity, resp. jejich
zaměření a cíle lze vyjádřit jejich zaměřením se na:
děti a mládež, sociálně vyloučené, věkově a zdravotně handicapované skupiny a komunity, oběti trestných
činů, včetně obětí domácího násilí,
eliminaci zejména majetkové a násilné kriminality, kriminality s rasistickým a extrémistickým podtextem,
včetně recidivy,
snížení kriminogenních faktorů plynoucích z dlouhodobé nezaměstnanosti,
snižování diváckého násilí,
snížení kriminality související s drogovou kriminalitou,
vytváření podmínek pro realizaci alternativních trestů,
zvyšování bezpečnosti silničního provozu.
3.2.9.3.2
Protidrogová prevence
Problematika protidrogové prevence a jiných závislostí je ve městě Ostrava řešena na třech rovinách, a to primární
prevence (předcházení problému), sekundární prevence (léčba nemocí) a terciární prevence (mírnění škod).
Služby v rámci péče o drogově závislé osoby jsou zajišťovány různými neziskovými organizacemi, zejména je to
městem zřízená společnost Renarkon, o.p.s. Další z organizací je firma FAUST, o.s.
V této oblasti statutární město Ostrava spolupracuje s řadou jiných institucí, jako například Policie ČR, městská
policie, Krajská hygienická stanice, Věznice - Heřmanice, Diagnostický ústav pro mládež aj.
Ostravě narůstá obliba experimentálního a rekreačního užívání konopných drog. Pravděpodobný počet uživatelů je
odhadován na cca 15 000 -16 000 osob, což je již několik let stabilizovaný stav. Z celkového počtu evidovaných
problémových uživatelů drog je 78 % mužů (2006/70,8 %).
Detoxikační centrum pro drogově závislé osoby je zařízeno ve Fakultní nemocnici v Ostravě. Kapacita je 12 lůžek, z
toho 2 dětská. Centrum nezajišťuje služby pro akutní případy.
JEV 107. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
Ministerstvo obrany – Vojenská ubytovací a stavební správa Brno
Na území ORP Ostravy eviduje Ministerstvo obrany 2 objekty důležité pro obranu státu. V zájmovém území, které je
ministerstvem stanoveno na 50 m od hranic areálu lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě
závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací správy (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č.
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.
134
Objekty důležité pro obranu státu na území města Ostravy
Číslo pasportu
Typ objektu
Lokalita
142/2007-1 (2012)
Administrativní budova
141/2007-1 (2012)
Krajské vojenské velitelství Ostrava
Matiční 2
Moravská Ostrava - Přívoz
Nádražní 119
702 00 Moravská Ostrava - Přívoz
Obec Čavisov
Na území obce se nenachází žádný objekt důležitý pro obranu státu.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se nenachází žádný objekt důležitý pro obranu státu.
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 108. VOJENSKÝ ÚJEZD
Ve správním území ORP Ostrava se nenachází.
JEV 109. VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Podklady:
Krajský úřad - Moravskoslezský kraj
Dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami
nebo chemickými přípravky, jsou provozovatelé zařazení do skupin A, B nebo jsou nezařazeni.
•
•
•
Nezařazené podniky zpracovávají protokolární záznam o nezařazení objektu.
Provozovatelé zařazeni dle výše uvedeného zákona do skupiny A zpracovávají: návrh na zařazení objektu
nebo zařízení do skupiny A, bezpečnostní program prevence závažných havárií a plán fyzické ochrany.
Provozovatelé skupiny B zpracovávají návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny B, bezpečnostní
zprávu (včetně bezpečnostního programu prevence závažných havárií), vnitřní havarijní plán, podklady pro
stanovení zóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního plánu a plán fyzické ochrany.
Zóny havarijního plánování se vymezují v okolí objektů nebo zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná
chemická látka nebo chemický přípravek s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií
135
na zdraví a životy lidí, životní prostředí a majetek. Na území ORP Ostravy se nachází celkem 6 zón havarijního
plánování vymezených ve smyslu zákona č. 59/2006 o prevenci závažných havárií způsobených vybranými
nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, ve znění pozdějších předpisů.
Tabulka 90:
Evidované objekty zařazené do skupin A a B na území města Ostravy
provozovatel
adresa sídla firmy
adresa zařízení
skupina
A
ČEZ Energetické služby, s.r.o.
A
LINDE VÍTKOVICE, kyslíkárna
Výstavní 1144/103,
706 02 Ostrava - Vítkovice
MG Odra Gas, spol. s r.o.,
acetylénka (Kunčice)
Linde Gas a.s., výrobně distribuční
centrum Ostrava
U Koupaliště 1570/10,
709 00 Ostrava - Hulváky
Na Popinci 1088,
739 32 Vratimov
U Technoplynu 1324,
198 00 Praha 9 Kyje
A
Messer Technogas, s.r.o.
Zelený pruh 99, 140 02 Praha 4
B
ArcelorMittal Ostrava, a.s.
B
BorsodChem MCHZ, s.r.o.
B
DUKOL Ostrava, s.r.o.
A
A
B
B
EXPLOSIA a.s. (není na území
Ostravy, ale zasahuje k nám ZHP)
OKK Koksovny a.s., Koksovna
Svoboda
Tabulka 91:
Identifikace
ZHP
3
OKD, OKK, a.s., koksovna
Svoboda
4
6
Koksární ulice 1112,
702 24 Ostrava - Přívoz
Název
Explosia, a.s. (nachází se
v Krmelině, k nám zasahuje
pouze zóna havarijního
plánování
9
Semtín 107, 530 50 Pardubice
areál ArcelorMittal Ostrava, a.s.
Frýdecká ulice,
719 03 Ostrava
areál BorsodChem MCHZ, Chemická
1, Ostrava - Mar. Hory
Vratimovská 689
707 02 Ostrava - Kunčice
Chemická 1/2039,
709 03 Ostrava - Mariánské Hory
Chemická 1/2039, 709 03 Ostrava Mariánské Hory
Odbytový sklad výbušnin Krmelín,
U Paleska 536, 739 24 Krmelín
Koksární ulice 1112,
702 24 Ostrava - Přívoz
Zóny havarijního plánování na území města Ostravy
x
5
Vratimovská 689,
707 02 Ostrava - Kunčice
Chemická 1/2039, 709 03
Ostrava - Mariánské Hory
Chemická 1/2039, 709 03
Ostrava - Mariánské Hory
Plynojem Jímání konvertorového
plynu, ul. Železárenská, 706 02
Ostrava - Vítkovice
U Koupaliště 1570/10,
709 00 Ostrava - Hulváky
Popis
výroba výbušnin - nebezpečné chemické látky
klasifikované jako výbušné, toxické a nebezpečné
pro životní prostředí
k.ú.
Stará Bělá
výroba koksu (vysokoteplotní karbonizace uhlí v
koksárenských bateriích), produkty koksování jsou
Přívoz
koks, koksárenský plyn, dehet, síran amonný,
benzol, síra
výroba a zpracování surového železa, oceli a hutní
Kunčice, Bartovice,
ArcelorMittal, a.s., Ostrava
druhovýroba, nebezpečné látky: vysokopecní plyn,
Radvanice
koksárenský plyn, benzol
Mariánské Hory,
Petřkovice, Lhotka,
výroba technických chemikálií organické chemie,
BorsodChem MCHZ,s.r.o.,
Hošťálkovice, Třebovice,
technických plynů a činnostmi, které jsou s jejich
Ostrava
Svinov, Nová Ves,
výrobou spojeny, skladování a stáčení amoniaku
Hulváky, Moravská
Ostrava, Přívoz
výroba koksu (vysokoteplotní karbonizace uhlí v
OKD, OKK, a.s., koksovna
koksárenských bateriích), produkty koksování jsou Mariánské Hory, Nová
Šverma
koks, koksárenský plyn, dehet, síran amonný,
Ves
benzol, síra
z hlediska prevence závažných havárií jsou
Mariánské Hory,
významnými činnostmi skladování a distribuce
Hulváky, Vítkovice,
koksárenského plynu a jímání konvertorového
Moravská Ostrava
plynu
Obec Čavisov
Na území obce není zóna havarijního plánování vymezena.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
136
Město Klimkovice
Na území města není zóna havarijního plánování vymezena.
Obec Olbramice
Město Šenov
Na území města není zóna havarijního plánování vymezena.
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Tabulka 92:
skupina
A
Evidovaný objekt zařazené do skupin A na území města Vratimova
provozovatel
adresa sídla firmy
MG Odra Gas, spol. s r.o. ,
kyslíkárna (Vratimov)
Na Popinci 1088,
739 32 Vratimov
adresa zařízení
Na Popinci 1088,
739 32 Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 110. OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY
Podklady:
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje
Stálé úkryty civilní ochrany slouží k ukrytí obyvatelstva při mimořádných událostech. Vlastník stálého úkrytu CO je
podle § 23 odst. 2 písm. d) a § 25 odst. 2 písm. f) zákona o integrovaném záchranném systému povinen dbát při
užívání této stavby, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její využití pro
potřeby civilní ochrany a přístup orgánům hasičského záchranného sboru nebo jiným zmocněným osobám.
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje eviduje dle § 10 odst. 5 písm. i) zákona č. 239/2000 Sb.,
o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů stálé úkryty na území ORP Ostravy. Dle této
evidence se na území statutárního města Ostravy nachází celkem 135 stálých úkrytů civilní obrany. V přidružených
obcích ORP Ostrava nejsou žádné úkryty evidovány.
Stále úkryty vedené v evidenci HZS MSK na území města Ostravy
Evidenční
číslo
k. ú.
Místo dislokace SÚ
Ulice
Č. o.
Č. p.
Vlastník
(název, adresa)
08070001
Moravská
Ostrava
28. října
152
3123
ČEZ Správa majetku, s.r.o., Děčín
IV., Teplická 874/8, PSČ 405 02
08070002
Mariánské
Hory
Novinářská
3
1113
SLUG, a.s., Mariánské Hory,
Novinářská 1113/3, PSČ 709 00
08070003
Kunčice
závod 5, budova
výtopny
08070004
Kunčice
závod 5, budova
výtopny
08070005
Kunčice
závod 10, objekt
bývalého ZÚNZ
08070012
Kunčice
závod 3/82, soc.
ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava,
Kunčice, Vratimovská
č.p. 689, PSČ 707 02
Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ
707 02
707 02
137
Správce
(název, adresa)
ČEZ Správa majetku, s.r.o.,
Děčín IV., Teplická 874/8,
PSČ 405 02
SLUG, a.s., Mariánské Hory,
Novinářská 1113/3,
PSČ 709 00
ArcelorMittal Ostrava a.s.,
Ostrava, Kunčice, Vratimovská
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
Ulice
Č. o.
budova
Evidenční
číslo
k. ú.
08070013
Kunčice
závod 12,
přesýpací stanice
08070018
Kunčice
závod 12, nová
soc. budova
08070019
Kunčice
závod 3/82, dílny
08070020
Kunčice
závod 3/39, dílny
08070021
Kunčice
závod 13,
šrotoviště
08070022
Kunčice
závod 3/83, soc.
budova údržby
08070026
Kunčice
závod 3/34, soc.
budova
08070027
Kunčice
závod 3/34, soc.
budova
08070028
Kunčice
závod 3/34, soc.
budova
08070029
Kunčice
závod 15, nová
soc. budova
08070030
Kunčice
závod 15, nová
soc. budova
08070031
Kunčice
závod 15, nová
soc. budova
08070037
Kunčice
Vratimovská
ředitelství
689
08070038
Kunčice
Vratimovská
ředitelství
689
08070039
Kunčice
výzkumný a
zkušební ústav
08070040
Kunčice
výzkumný a
zkušební ústav
08070041
Kunčice
výzkumný a
zkušební ústav
08070042
Kunčice
výzkumný a
zkušební ústav
08070044
Kunčice
závod 3, hlavní
sociální budova
08070045
Kunčice
závod 3, hlavní
sociální budova
08070046
Kunčice
závod 45,
sociální budova
08070047
Kunčice
závod 45,
sociální budova
Č. p.
Vlastník
(název, adresa)
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
Kunčice ,Vratimovská č.p. 689, PSČ
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
138
Správce
(název, adresa)
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
Ostrava, Kunčice,Vratimovská
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 70702
č.p. 689, PSČ 70702
Ulice
Č. o.
Evidenční
číslo
k. ú.
08070048
Kunčice
závod 45,
sociální budova
08070049
Kunčice
závod 45,
sociální budova
08070051
Kunčice
závod 4, sociální
budova
08070052
Kunčice
závod 4, sociální
budova staré
elektrárny
08070057
Kunčice
závod 14, hlavní
sociální budova
08070058
Kunčice
závod 14, hlavní
sociální budova
08070060
Kunčice
závod 14,
sociální budova
08070061
Kunčice
08070062
Kunčice
08070069
Kunčice
závod 2/20,
sklad modelů
08070070
Kunčice
závod 2/20,
sklad modelů
08070071
Kunčice
závod 2/20,
sklad modelů
08070072
Kunčice
závod 2/20,
sklad modelů
08070074
Kunčice
08070075
Kunčice
08070076
Kunčice
08070077
Kunčice
08070079
Poruba
Stavební
08070080
Poruba
Opavská
08070144
Hrabůvka
08070145
08070146
Č. p.
závod 14,
sociální budova
P-250
závod 14,
sociální budova
P-250
závod 2/23, soc.
budova objektu
06
závod 2/23, soc.
budova objektu
06
závod 5, soc.
budova záv.
Doppravy
závod 5, soc.
budova záv.
Doppravy
Vlastník
(název, adresa)
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
707 02
Hayes Lemmerz Autokola, a.s.,
Ostrava-Kunčice, Vratimovská ul.,
č.p. 707, PSČ 707 02
Hayes Lemmerz Autokola, a.s.,
Ostrava-Kunčice, Vratimovská ul.,
č.p. 707, PSČ 707 02
707 02
707 02
993
Rádio Čas s.r.o., Ostrava-Plesná,
K. Svobody 130
6116
APRO MED s.r.o.
Ostrava-Poruba, Opavská 6116
Hasičská
49
Moravskoslezský kraj,
28. října 117, 702 18 OSTRAVA,
Hrabůvka
Hasičská
49
Hrabůvka
Hasičská
49
15
139
Správce
(název, adresa)
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 70702
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
č.p. 689, PSČ 707 02
Klient servis Ostrava, s.r.o.,
Ostrava - Moravská Ostrava,
Husova 1285/2, PSČ 70200
APRO MED s.r.o.
Ostrava-Poruba, Opavská 6116
Střední škola technická,
Ostrava-Hrabůvka, příspěvková
organizace., Hasičská 1003/49,
705 00 Ostrava -Hrabůvka
Evidenční
číslo
k. ú.
Ulice
Č. o.
Č. p.
Vlastník
(název, adresa)
49
08070147
Hrabůvka
Hasičská
08070157
Moravská
Ostrava
28. října
117
2771
08070158
Hrabůvka
Plavecká
873
4
Občanské sdružení nájemců bytů
Plavecká 4, Ostrava-Hrabůvka,
Plavecká 4
08070161
Moravská
Ostrava
28. října
117
2771
08070162
Moravská
Ostrava
28. října
117
2771
08070163
Moravská
Ostrava
28. října
117
2771
08070172
Hrušov
K šachtě
49
JR-elektro s.r.o., Ostrava-Hrušov,
K Šachtě 49, PSČ 71100
Místecká
lokalita
Jeremenko
samostatně
stojící
08070178
DIAMO, státní podnik
Stráž pod Ralskem, Máchova 201,
PSČ 47127
08070179
Mariánské
Hory
U dvoru
08070180
Přívoz
Koksární
koksovna
Svoboda
1112
08070188
Heřmanice
Kubínova
51
08070270
Moravská
Ostrava
Plynární
6
08070271
Třebovice
08070272
Třebovice
08070273
Třebovice
08070277
Přívoz
08070279
Mariánské
Hory
08070287
Přívoz
08070288
Přívoz
08070306
Poruba
08070318
Zábřeh
1021
19
Elektrárenská
elektrárna
stará spr.budova
Elektrárenská
elektrárna
správní budova
Elektrárenská
elektrárna
správní budova
Křišťanova
teplárna správní
budova
28.října
152
3123
TCHAS, spol. s r.o.,
28. října 216
709 00 O.-Mar. Hory, 15504158
OKD, a.s., Ostrava-Moravská
Ostrava, Prokešvo nám. 6/2020, PSČ
728 30
MADDOX-JM stav, s.r.o., Ostrava
Heřmanice, Kubínova 441/51, PSČ
713 00
Severomoravská plynárenská, a.s.,
Ostrava, Moravská Ostrava, Plynární
2748/6, PSČ 70272
Dalkia Česká republika, a.s.,
Ostrava, 28. října 3123/152, PSČ
70974
70974
70974
70974
ČEZ Správa majetku, s.r.o., Děčín
IV., Teplická 874/8, PSČ 405 459
správní budova
Ostravské opravny a strojírny, s.r.o.,
Ostrava 1, Na Valše 21, PSČ 70216
kovárna
Ostravské opravny a strojírny, s.r.o.,
Ostrava 1, Na Valše 21, PSČ 70216
Opavská
U Studia
1119
28
Ing. Milan Řeha, V Zálomu 2897/2,
Ostrava-Zábřeh a Ing. Vítězslav
Livečka, Dolní 782/65, OstravaZábřeh
140
Správce
(název, adresa)
28. října 117, 702 18
OSTRAVA,
Občanské sdružení nájemců
bytů Plavecká 4, OstravaHrabůvka, Plavecká 4
28. října 117, 702 18
OSTRAVA,
28. října 117, 702 18
OSTRAVA,
28. října 117, 702 18
OSTRAVA,
JR-elektro s.r.o., OstravaHrušov,
K Šachtě 49, PSČ 71100
DIAMO, státní podnik odštěpný
závod ODRA, OstravaVítkovice, Sirotčí 1145/7, PSČ
70386
TCHAS, spol. s r.o.,
28. října 216
709 00 O.-Mar. Hory, 15504158
OKD, a.s., Ostrava-Moravská
Ostrava, Prokešvo nám. 6/2020,
PSČ 728 30
MADDOX-JM stav, s.r.o.,
Ostrava Heřmanice, Kubínova
441/51, PSČ 713 00
Severomoravská plynárenská,
a.s., Ostrava, Moravská Ostrava,
Plynární 2748/6, PSČ 70272
Ostrava, 28. října 3123/152,
PSČ 70974
PSČ 70974
PSČ 70974
PSČ 70974
ČEZ Správa majetku, s.r.o.,
Děčín IV., Teplická 874/8, PSČ
405 459
Ostravské opravny a strojírny,
s.r.o., Ostrava 1, Na Valše 21,
PSČ 70216
Ostravské opravny a strojírny,
s.r.o., Ostrava 1, Na Valše 21,
PSČ 70216
Střední škola telekomunikační,
Ostrava, příspěvková
organizace, Opavská 1119, 708
61 O.-Poruba
Ing. Milan Řeha, V Zálomu
2897/2, Ostrava-Zábřeh a Ing.
Vítězslav Livečka, Dolní
782/65, Ostrava-Zábřeh
Evidenční
číslo
k. ú.
Ulice
Č. o.
Č. p.
08070320
Mariánské
Hory
28. října
168
1142
08070321
Mariánské
Hory
28. října
168
1142
08070329
Moravská
Ostrava
08070330
Moravská
Ostrava
Ostrčilova ZŠ
08070339
Poruba
08070340
Vlastník
(název, adresa)
AMIEN OSTRAVA, spol. s r.o.,
Ostrava-Moravská Ostrava, 28. října
93
AMIEN OSTRAVA, spol. s r.o.,
Ostrava-Moravská Ostrava, 28. října
93
2557
Statutární město Ostrava městský
obvod Moravská Ostrava a Přívoz,
Prokešovo náměstí 1803/ 8, 729 29
Ostrava
2557
Ostrava
Dětská ZŠ
915
obvod Poruba, Klimkovická 28/55,
708 56 O.-Poruba
Poruba
Dětská ZŠ
915
708 56 O.-Poruba
08070341
Poruba
Čkalovova ZvŠ
942
28.října 117, 702 18 OSTRAVA,
08070342
Poruba
Čkalovova ZvŠ
942
28.října 117, 702 18 OSTRAVA,
08070352
Moravská
Ostrava
Fráni Šrámka
14
2438
08070353
Moravská
Ostrava
Gajdošova
8
2422
08070354
Mariánské
Hory
28.října
202
1081
obvod Mariánské Hory a Hulváky,
Přemyslovců 63, 709 00 Ostrava
08070355
Mariánské
Hory
Mariánské nám.
3
1041
08070357
Mariánské
Hory
Oblá
9
1071
08070362
Moravská
Ostrava
Slavíčkova
8
2650
Ostrava
08070363
Moravská
Ostrava
Výstavní
4
2476
08070364
Moravská
Ostrava
Zámecká
7
2315
08070366
Moravská
Ostrava
Zelená
34
2504
Ostrčilova ZŠ
1
1
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
141
Správce
(název, adresa)
STAPRO SERVIS, a. s.,
Ostrava, Mariánské Hory, 28.
října 1142/168, PSČ 70901
STAPRO SERVIS, a. s.,
Ostrava, Mariánské Hory, 28.
října 1142/168, PSČ 70901
Základní a mateřská škola
Ostrava, Ostrčilova 1,
příspěvková organizace,
Ostrčilova 1/2557, 728 66
Ostrava
Základní a mateřská škola
Ostrava, Ostrčilova 1,
příspěvková organizace,
Ostrčilova 1/2557, 728 66
Ostrava
Základní škola, O.-Poruba,
Dětská 915, příspěvková
organizace, Dětská 915, 708 00
Ostrava-Poruba
Základní škola, O.-Poruba,
Dětská 915, příspěvková
organizace, Dětská 915, 708 00
Ostrava-Poruba
Základní škola, Ostrava-Poruba,
Čkalovova 942, příspěvková
organizace, Čkalovova 942, 708
00 Ostrava-Poruba
Základní škola, Ostrava-Poruba,
Čkalovova 942, příspěvková
organizace, Čkalovova 942, 708
00 Ostrava-Poruba
městský obvod Moravská
Ostrava a Přívoz, Prokešovo
náměstí 1803/ 8, 729 29 Ostrava
městský obvod Mariánské Hory
a Hulváky, Přemyslovců 63,
709 00 Ostrava
709 00 Ostrava
709 00 Ostrava
709 00 Ostrava
Evidenční
číslo
k. ú.
Ulice
Č. o.
Č. p.
Vlastník
(název, adresa)
Ostrava
08070367
Moravská
Ostrava
Zelená
72
2524
08070368
Mariánské
Hory
Žákovská
34
94
08070370
Hrabová
Obchodní
8
Statutární město Ostrava Městský
obvod Hrabová, Bažanova 4,
Ostrava Hrabová, PSČ 720 00
08070378
Hrabová
Viktora Huga
8
08070379
Hrabová
Viktora Huga
7
08070384
Hrabová
Příborská
27
08070387
Poruba
Opavská
768
708 56 O.-Poruba
08070390
Poruba
Opavská
985
Bytové družstvo Domů 984 a 985,
Opavská 985, 708 00 O.-Poruba,
08070394
Poruba
Čkalovova
848
Bytové družstvo
Čkalovova 848, 708 00 O.-Poruba,
08070397
Poruba
Dětská
922
Bytové družstvo DĚTSKÁ,
Dětská 922, 708 00 O.-Poruba
08070398
Poruba
Nálepkovo
náměstí
927
Bytové družstvo Oktáva,
Nálepkovo nám. 927, 708 00 O.Poruba
08070400
Poruba
Čkalovova
879
Bytové družstvo Čkalovova,
Čkalovova 879, 708 00 O.-Poruba
08070407
Poruba
Čkalovova
909
Bytové družstvo DOMOV 1357,
08070408
Poruba
Ľudovita Štúra
1053
Bytové družstvo L.Štúra 1051-1053,
L. Štúra 1053, 708 00 O.-Poruba
08070409
Poruba
Větrná
1056
Bytové družstvo Větrník, Větrná
1056, 708 00 O.-Poruba
08070410
Poruba
Resslova
1042
Bytové družstvo Resslova,
Reslova 1042, 708 00 O.-Poruba
08070413
Poruba
Větrná
1087
BD Větrná 1087, družstvo,
708 00 O.-Poruba
142
Správce
(název, adresa)
709 00 Ostrava
Městský obvod Hrabová,
Bažanova 4, Ostrava Hrabová,
PSČ 720 00
PSČ 720 00
PSČ 720 00
PSČ 720 00
městský obvod Poruba,
Klimkovická 28/55, 708 56 O.Poruba
Evidenční
číslo
k. ú.
Ulice
Č. o.
Č. p.
08070414
Poruba
Porubská
944
08070415
Poruba
Zednická
949
08070416
Poruba
Zednická
953
08070417
Poruba
Čkalovova
917
08070420
Poruba
Havlíčkovo
náměstí
728
08070421
Poruba
Havlíčkovo
náměstí
730
08070422
Poruba
Opavská
08070423
Hrabová
Frýdecká
691
08070424
Poruba
Slepá
1096
08070427
Mariánké
Hory
Strmá
14
08070435
Moravská
Ostrava
U parku
08070438
Slezská
Ostrava
Bohumínská
63
08070439
Poruba
Slepá
1097
08070441
Mariánské
Hory
Hudební
4
08070443
Martinov
Martinovská
chladírny masa
08070444
Martinov
Martinovská
08070445
Martinov
Martinovská
masokombinát
08070446
Poruba
Porubská
08070451
Svinov
Polanecká
4472
12
48
76
2646
3168
1013
72
803
Vlastník
(název, adresa)
Správce
(název, adresa)
Bytové družstvo Na Porubské,
Porubská 944, 708 00 O.-Poruba
Bytové družstvo Zednická 949,
708 00 O.-Poruba
Bytové družstvo DZU,
Zednická 953, 708 00 O.-Poruba
Bytové družstvo Dům 917,
Bytové družstvo Havlíčkovo náměstí
728,
Klimkovická 28/55, 708 56 O.708 00 O.-Poruba
Poruba
Bytové družstvo 730, Havličkovo
nám. 730, 708 00 O.-Poruba
Statutární město Ostrava, Prokešovo Statutární město Ostrava,
nám. 8,
Prokešovo nám. 8,
Moravská Ostrava, PSČ 72930
Moravská Ostrava, PSČ 72930
Linde Gas a.s., Praha 9, U
Linde Gas a.s., Praha 9, U
Technoplynu 1324, PSČ 198 00
Technoplynu 1324, PSČ 198 00
HODER OLDŘICH HODER OLDŘICH - Investmen,
Investmen, Havířov-Město
Havířov-Město realitní kancelář,
realitní kancelář, Fibichova
Fibichova 21/227,
21/227,
736 01 Havířov-Město
736 01 Havířov-Město
Policie ČR Správa
Policie ČR Správa
Severomoravského kraje, 30.dubna
Severomoravského kraje,
1682/24, 702 00 Ostrava-Moravská
30.dubna 1682/24, 702 00
Ostrava
Ostrava-Moravská Ostrava
11 spoluvlastníků zapsaných na
11 spoluvlastníků zapsaných na LV
LV 5445 k.ú. Moravská Ostrava
5445 k.ú. Moravská Ostrava a Přívoz
a Přívoz
Policie ČR Správa
Policie ČR Správa
Severomoravského kraje, 30.dubna
Severomoravského kraje,
1682/24, 702 00 Ostrava-Moravská
30.dubna 1682/24, 702 00
Ostrava
Ostrava-Moravská Ostrava
Bytové družstvo Slepá 1097, 708 00 městský obvod Poruba,
O.-Poruba
KENTER Trading, spol. s r.o.,
KENTER Trading, spol. s r.o.,
Ostrava-Bělský les, Václavka 7
Ostrava-Bělský les, Václavka 7
Mlékárna Kunín a.s., Kunín 291,
Mlékárna Kunín a.s., Kunín
PSČ 742 53
291, PSČ 742 53
Průmyslový areál Martinov,
Průmyslový areál Martinov, s.r.o.
s.r.o., Ostrava-Martinov,
Ostrava-Martinov, Martinovská ul.
Martinovská ul. 3168/48, PSČ
3168/48, PSČ 72302
72302
Průmyslový areál Martinov,
Průmyslový areál Martinov, s.r.o.
s.r.o., Ostrava-Martinov,
Ostrava-Martinov, Martinovská ul.
Martinovská ul. 3168/48, PSČ
3168/48, PSČ 72302
72302
Společenství vlastníků ČEJKA
Porubská 1012, 708 00 OstravaKlimkovická 28/55, 708 56 O.Poruba
Poruba
Polanecká obchodní společnost a.s., Polanecká obchodní společnost
Ostrava-Svinov, Polanecká 803/72,
a.s., Ostrava-Svinov, Polanecká
PSČ 72107
803/72, PSČ 72107
143
Evidenční
číslo
k. ú.
Ulice
Č. o.
Č. p.
08070452
Poruba
l7.listopadu
krevní centrum
08070454
Vítkovice
Nám.J. z
Poděbrad
08070456
Poruba
Španielova
08070460
Poruba
Liptaňské
náměstí
3
890
08070461
Moravská
Ostrava
Slavíčkova
14
2491
08070464
Hošťálkovi Aleje , tel.vysílač
ce
Ostrava
08070468
Kunčice
závod 14, soc.
budova
08070469
Kunčice
závod 14, soc.
budova
08070470
Mariánské
Hory
Chemická
08070471
Mariánské
Hory
Chemická
08070485
Kunčice
závod 4, vodní
hosp.
833
924
407
1
Vlastník
(název, adresa)
Fakultní nemocnice s poliklinikou
Ostrava, 17. listopadu 1790, 708 52
Ostrava
Městská záchranná služba Ostrava,
Varenská 5, Ostrava-Moravská
Ostrava, PSČ 70180
Stavební bytové družstvo Vítkovice,
Ostrava-Mariánské Hory, Daliborova
54
Správce
(název, adresa)
Fakultní nemocnice s
poliklinikou Ostrava, 17.
listopadu 1790, 708 52 Ostrava
Městská záchranná služba
Ostrava, Varenská 5, OstravaMoravská Ostrava, PSČ 70180
Stavební bytové družstvo
Vítkovice, Ostrava-Mariánské
Hory, Daliborova 54
Stavební bytové družstvo,
Stavební bytové družstvo, Ostrava,
Ostrava, Poruba, Liptaňské
Poruba, Liptaňské nám. 890
nám. 890
Stavební bytové družstvo Hlubina,
Stavební bytové družstvo
Ostrava-Zábřeh,
Hlubina, Ostrava-Zábřeh,
Rudná č.70
Rudná č.70
RADIOKOMUNIKACE a.s., Praha RADIOKOMUNIKACE a.s.,
3, U nákladového nádraží č. 3144,
Praha 3, U nákladového nádraží
PSČ 13000
č. 3144, PSČ 13000
ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, ArcelorMittal Ostrava a.s.,
Kunčice,Vratimovská č.p. 689, PSČ Ostrava, Kunčice,Vratimovská
70702
č.p. 689, PSČ 70702
70702
č.p. 689, PSČ 70702
BorsodChem MCHZ, s.r.o., Ostrava- BorsodChem MCHZ, s.r.o.,
Mariánské Hory,
Ostrava-Mariánské Hory,
Chemická 1/2039, PSČ 70903
BorsodChem MCHZ, s.r.o., Ostrava- BorsodChem MCHZ, s.r.o.,
Mariánské Hory,
Ostrava-Mariánské Hory,
70702
č.p. 689, PSČ 70702
Obec Čavisov
Na území obce není evidován žádný stálý úkryt civilní ochrany.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města není evidován žádný stálý úkryt civilní ochrany.
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
144
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 111. OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY
Podklady:
Internetové stránky Ministerstva vnitra – Generální ředitelství hasičského sboru ČR
Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství hasičského sboru ČR eviduje na území ORP Ostravy 6 hasičských stanic viz
níže.
Zařízení dobrovolných hasičů přidružených obcí jsou v ÚAP dokumentovány v rámci objektů občanské vybavenosti.
Tabulka 93:
Objekty požární ochrany evidované Generálním ředitelstvím hasičského sboru
ČR na území města Ostravy
Místo dislokace OPO
Evidenční
Název
číslo
k.ú.
Ulice
JPO-816010 Hasičská stanice Ostrava – Zábřeh
Zábřeh
Výškovická 40
JPO-816011 Hasičská stanice Ostrava –Fifejdy
Moravská Ostrava Ul. Odboje 8
JPO-816012 Hasičská stanice Ostrava – Poruba
Poruba
Martinovská 36/1622
JPO-816013 Hasičská stanice Ostrava – Hrabůvka
Hrabůvka
Hasičská 339/34
JPO-816014 Integrované výjezdové centrum Slezská Ostrava Slezská Ostrava
Čs. armády 1892/20a
JPO-816015 Integrované výjezdové centrum Ostrava–Přívoz Přívoz
Slovenská 1149/5
Obec Čavisov
Na území obce se nevyskytuje objekt požární ochrany evidovaný Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se nevyskytuje objekt požární ochrany evidovaný Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR.
Obec Olbramice
Na území obce se nevyskytuje objekt požární ochrany evidovaný Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
145
JEV 112. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY
K tomuto jevu nebyly poskytnuty žádná data.
3.2.10 Antropogenní složka – obsahuje jev 2
3.2.10.1 Trh práce a zaměstnanost
Situaci na trhu práce a zaměstnanosti v okrese Ostrava monitoruje a analyzuje úřad práce.
V SO ORP Ostrava se nachází celkem 451 ekonomických subjektů, většinou však se sídlem v Ostravě. Mezi největší
zaměstnavatele patří OKD a.s., působící v oblasti těžby a úpravy černého uhlí, s počtem zaměstnanců od 10 000.
Dalším významným zaměstnavatelem s počtem zaměstnanců od 5000 do 9999 je ArcelorMittal Ostrava a.s, jehož
hlavní činnost spočívá ve výrobě surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků a tváření výrobků za tepla a
Krajské ředitelství policie Severomoravského kraje, s převažující všeobecnou činností veřejné správy a počtem
zaměstnanců od 5000 do 9999. Dále je významným zaměstnavatelem Hruška, s r.o. (s počtem zaměstnanců od 4000 do
4999), Fakultní nemocnice Ostrava a Statutární město Ostrava (počet zaměstnanců od 3000 do 3999). Mezi
ekonomické subjekty s počtem zaměstnanců od 2000 do 2999, se řadí celkem 5 zaměstnavatelů (Vysoká škola Báňská
– technická univerzita Ostrava, Dopravní podnik Ostrava, a. s., Finanční ředitelství v Ostravě, Městská nemocnice
Ostrava, p. o. a AWT a. s. (dříve OKD Doprava, a.s.). Mezi ekonomické subjekty s počtem zaměstnanců od 1000 do
1999, se řadí celkem 15 zaměstnavatelů. V SO ORP je celkem 25 zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců od 500 do
999, 63 zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců od 200 do 499, 93 zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců od 100 do
199 a 244 zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců od 50 do 99.
Tabulka 94:
Přehled všech ekonomických subjektů (právnických osob) s 50 a více
zaměstnanci se sídlem v ORP Ostrava k 31. 12. 2009
Kategorie
Obchodní jméno
Sídlo
Převažující činnost
podle počtu
zaměstnanců
OKD a.s.
Ostrava
ArcelorMittal Ostrava a.s.
Ostrava
Krajské ředitelství policie
Severomoravského kraje
Ostrava
H R U Š K A, spol. s r.o.
Ostrava
Fakultní nemocnice Ostrava
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁTECHNICKÁ UNIVERZITA
OSTRAVA
Dopravní podnik Ostrava a.s.
Finanční ředitelství v Ostravě
Městská nemocnice Ostrava,
příspěvková organizace
AWT a.s.
DHL Express (Czech Republic) s.r.o.
PEGATRON Czech s.r.o.
Tieto Czech s.r.o.
Trenkwalder a.s.
Ostrava
VÍTKOVICE HEAVY
MACHINERY a.s.
VÍTKOVICE POWER
ENGINEERING a.s.
ArcelorMittal Tubular Products
Ostrava a.s.
ČEZ Distribuční služby, s.r.o.
Těžba a úprava černého uhlí
Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých
výrobků, tváření výrobků za tepla
10 000 a více
Všeobecné činnosti veřejné správy
5000 - 9999
5000 - 9999
Ostrava
Ostrava
Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových
výrobků v nespecializovaných prodejnách
Ústavní zdravotní péče
3000 - 3999
3000 - 3999
Ostrava
Terciární vzdělávání
2500 - 2999
Ostrava
Ostrava
Městská a příměstská pozemní osobní doprava
2000 - 2499
2000 - 2499
Ostrava
2000 - 2499
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Železniční nákladní doprava
Ostatní vedlejší činnosti v dopravě
Výroba počítačů a periferních zařízení
Ostatní činnosti v oblasti informačních technologií
Činnosti agentur zprostředkujících práci na přechodnou
dobu
2000 - 2499
1500 - 1999
1500 - 1999
1500 - 1999
Ostrava
Výroba ložisek, ozubených kol, převodů a hnacích prvků
1500 - 1999
Ostrava
Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů
1500 - 1999
Ostrava
Ostrava
Dalkia Česká republika, a.s
Ostrava
EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s.
Ostrava
OKK Koksovny, a.s.
Ostrava
SUNGWOO HITECH s.r.o.
Ostrava
Územní středisko záchranné služby
Moravskoslezského kraje, p. o.
Ostrava
Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů a
souvisejících potrubních tvarovek
Opravy elektrických zařízení
Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu,
výroba ledu
Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých
výrobků, tváření výrobků za tepla
Výroba koksárenských produktů
Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová
vozidla
Ostatní činnosti související se zdravotní péčí j. n.
146
4000 - 4999
1500 - 1999
1000 - 1499
1000 - 1499
1000 - 1499
1000 - 1499
1000 - 1499
1000 - 1499
1000 - 1499
Kategorie
podle počtu
zaměstnanců
Obchodní jméno
Sídlo
Veolia Transport Morava a.s.
Ostrava
ZETKA. AUTO, s.r.o.
Ostrava
ABAS IPS Management s.r.o.
AutoCont CZ a.s.
Bucyrus Czech Republic, a.s.
ČOS - Česká ochranná společnost
a.s.
DHL Solutions s.r.o.
Henniges Automotive s.r.o.
HPF CLEAN s.r.o.
Hutní montáže, a.s.
Krajský soud
Národní divadlo moravskoslezské,
Ostravská univerzita v Ostravě
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostatní pozemní osobní doprava j. n.
dobu
Činnosti soukromých bezpečnostních agentur
Poradenství v oblasti informačních technologií
Výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví
500 - 999
500 - 999
500 - 999
Ostrava
500 - 999
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Skladování
Výroba ostatních pryžových výrobků
Všeobecný úklid budov
Instalace průmyslových strojů a zařízení
Činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví
500 - 999
500 - 999
500 - 999
500 - 999
500 - 999
500 - 999
Ostrava
Provozování kulturních zařízení
500 - 999
Ostrava
500 - 999
Ostravské opravny a strojírny, s.r.o.
Ostrava
PHARMOS, a.s.
Probank s.r.o. "v likvidaci
RWE Zákaznické služby, s.r.o.
SENA Corporation, a.s
Severomoravské vodovody a
kanalizace Ostrava a.s.
Správa silnic Moravskoslezského
kraje, příspěvková organizace
TCHAS, spol. s r. o.
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Terciární vzdělávání
Opravy a údržba ostatních dopravních prostředků a
zařízení j. n
Velkoobchod s farmaceutickými výrobky
Bezpečnostní a pátrací činnosti
Činnosti zprostředkovatelských středisek
Zpracování a konzervování masa, kromě drůbežího
Ostrava
Shromažďování, úprava a rozvod vody
500 - 999
Ostrava
Činnosti související s pozemní dopravou
500 - 999
Ostrava
500 - 999
VÁLCOVNA TRUB TŽ, a.s
Ostrava
VÍTKOVICE MECHANIKA a. s.
Vítkovická nemocnice a.s.
VOKD, a.s.
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
A & T Construction, s. r. o.
Ostrava
Výstavba bytových a nebytových budov
Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů a
souvisejících potrubních tvarovek
Opravy strojů
Činnosti související s ochranou veřejného zdraví
dobu
ArcelorMittal Distribution Solutions
Czech Republic, s.r.o.
Ostrava
AT Computers a.s.
Ostrava
AUTO Heller s.r.o.
Ostrava
Biskupství ostravsko-opavské
ČESKÁ OCHRANNÁ SLUŽBA,
a.s.
Česká průmyslová zdravotní
pojišťovna
ČR - Krajské státní zastupitelství v
Ostravě
ČSAD LOGISTIK Ostrava a.s.
Čtyřlístek - centrum pro osoby se
zdravotním postižením Ostrava,
FlexI T agency s.r.o.
Hayes Lemmerz Alukola, s.r.o.
Ostrava
Hayes Lemmerz Autokola, a.s.
Ostrava
Charita Ostrava
IPO SECURITY s.r.o.
ITT Holdings Czech Republic s.r.o.
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Obrábění
1000 - 1499
1000 - 1499
500 - 999
500 - 999
500 - 999
500 - 999
500 - 999
. 500 - 999
500 - 999
500 - 999
500 - 999
500 - 999
250 - 499
250 - 499
Ostrava
Ostrava
Velkoobchod s počítači, počítačovým periferním
zařízením a softwarem
Obchod s automobily a jinými lehkými motorovými
vozidly
Činnosti náboženských organizací
Výroba jiných základních organických chemických látek
250 - 499
250 - 499
Ostrava
250 - 499
Ostrava
Činnosti v oblasti povinného sociálního zabezpečení
250 - 499
Ostrava
Rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí
250 - 499
Ostrava
250 - 499
Ostrava
Silniční nákladní doprava
250 - 499
Ostrava
Ústavní sociální péče o zdravotně postižené osoby
250 - 499
Ostrava
Ostatní poskytování lidských zdrojů
vozidla
vozidla
Ostatní mimoústavní sociální péče j. n.
Výroba plastových výrobků
250 - 499
147
250 - 499
250 - 499
250 - 499
250 - 499
250 - 499
250 - 499
250 - 499
Kategorie
podle počtu
zaměstnanců
Obchodní jméno
Sídlo
IVACOM spol. s r. o.
KAMENOLOMY ČR s.r.o.
KES - kabelové a elektrické systémy,
spol. s r.o.
Krajská hygienická stanice
Moravskoslezského kraje se sídlem v
Ostravě
Ostrava
Ostrava
Provoz pískoven a štěrkopískoven; těžba jílů a kaolinu
Výroba elektrického a elektronického zařízení pro
motorová vozidla
250 - 499
250 - 499
250 - 499
Lukáš Chlebovský a.s.
Ostrava
NWR Energy, a.s.
ODS-Dopravní stavby Ostrava, a.s.
Okresní soud
Ostravské komunikace, a.s.
Ostravské vodárny a kanalizace a. s.
OZO Ostrava s.r.o.
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Personal fabric - agentura práce, a.s.
Ostrava
Povodí Odry, státní podnik
První ostravská finanční s.r.o.
Revírní bratrská pokladna, zdravotní
pojišťovna
RPG Služby, s.r.o.
Sportovní a rekreační zařízení města
Ostravy, s.r.o.
Vratimov
Ostrava
250 - 499
Ostrava
Ostrava
Výroba, přenos a rozvod elektřiny
Výstavba silnic a dálnic
Shromažďování a sběr odpadů, kromě nebezpečných
dobu
Činnosti agentur zprostředkujících zaměstnání
250 - 499
250 - 499
Ostrava
Činnosti v oblasti povinného sociálního zabezpečení
250 - 499
Ostrava
Správa nemovitostí na základě smlouvy
250 - 499
Ostrava
Provozování sportovních zařízení
250 - 499
250 - 499
250 - 499
250 - 499
250 - 499
250 - 499
250 - 499
250 - 499
250 - 499
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
dobu
Výroba železničních lokomotiv a vozového parku
Výroba betonu připraveného k lití
Ostatní specializované stavební činnosti j. n.
Regulace a podpora podnikatelského prostředí
Výroba kovových nádrží a zásobníků
Železniční nákladní doprava
Výroba strojů pro metalurgii
Výroba ostatních plastových výrobků
Velkoobchod s oděvy a obuví
Nespecializovaný velkoobchod
250 - 499
250 - 499
250 - 499
250 - 499
250 - 499
250 - 499
250 - 499
250 - 499
200 - 249
200 - 249
200 - 249
Ostrava
Ústavní sociální péče o seniory
200 - 249
Ostrava
200 - 249
Ostrava
Ostrava
200 - 249
200 - 249
Ostrava
Truhlářské práce
Střední odborné vzdělávání na středních odborných
školách
Činnosti v oblasti protipožární ochrany
Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě
trvanlivých
Praní a chemické čištění textilních a kožešinových
výrobků
Obchod s plynem prostřednictvím sítí
Ostrava
200 - 249
Strojírny K&K, s.r.o.
Ostrava
ŠKODA VAGONKA a.s.
Štěrkovny spol. s r. o. Dolní Benešov
TEPLOTECHNA Ostrava a.s.
Úřad práce v Ostravě
VÍTKOVICE CYLINDERS a.s.
VÍTKOVICE Doprava, a.s.
Vítkovické slévárny, spol. s r.o.
Weppler & Trefil s.r.o.
Bytostav Poruba a. s.
CANIS SAFETY a.s.
Démos trade, a.s.
Domov pro seniory Čujkovova,
Ostrava-Zábřeh, příspěvková
organizace
Domov pro seniory Slunečnice,
Poruba, příspěvková organizace
HASIL a.s.
IPO - STAR s. r. o.
Janáčkova konzervatoř a Gymnázium
v Ostravě, příspěvková organizace
Městská záchranná služba Ostrava
OKD, HBZS, a.s.
PEKÁRNA HRUŠKA, spol. s r.o.
Ostrava
PST Ostrava, a.s
Ostrava
RENATEX CZ a.s.
Ostrava
Severomoravská plynárenská, a.s.
STAMONT - POZEMNÍ
STAVITELSTVÍ s.r.o.
Ostrava
Ostrava
Ostrava
250 - 499
200 - 249
200 - 249
200 - 249
200 - 249
. 200 - 249
200 - 249
200 - 249
Ostrava
Ostrava
Výstavba inženýrských sítí pro elektřinu a
telekomunikace
Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení
200 - 249
200 - 249
Ostrava
Technické zkoušky a analýzy
200 - 249
Ostrava
100 - 199
Trakce, a.s.
Ostrava
VAMOZ - servis, a.s.
VÍTKOVICE GEARWORKS a.s.
VÍTKOVICE TESTING CENTER s.
r. o.
ABI Special s.r.o.
148
200 - 249
Obchodní jméno
Sídlo
ALFA COMPUTER a.s.
Ostrava
AMIX, spol. s r. o.
Ostrava
AmpluServis, a.s.
AquaKlim, s.r.o.
AQUASPED s.r.o.
BŠ JUDITH, s.r.o.
CELogis a.s.
CENTR FACILITY
MANAGEMENT, a.s. "v likvidaci"
ČEZ Logistika, s.r.o.
ČOS - Technický servis s.r.o.
ČSAD RADIÁLKA OSTRAVA
s.r.o.
Dětské centrum Domeček,
DG JIHOVEL a.s. v likvidaci
Diagnostický ústav pro mládež,
středisko výchovné péče a školní
jídelna, O.-Kunčičky, Škrobálkova 16
Domov pro seniory Kamenec, Slezská
Ostrava, příspěvková organizace
Domov pro seniory Korýtko, OstravaZábřeh, příspěvková organizace
Domov pro seniory Sluníčko, Ostrava
- Vítkovice, příspěvková organizace
eD´ system Czech, a.s.
Ostrava
EKOSTAV-MORAVIA a.s.
EURO - Šarm spol. s r.o.
FERRMON, spol. s r.o.
GARDIA, s.r.o.
Hadr & Kyblík s.r.o.
HAGEMANN a.s.
Hasičský záchranný sbor
Moravskoslezského kraje
HOLUB zámečnictví s.r.o.
Hornická poliklinika s.r.o.
I-ZONE CZECH s.r.o.
Ostrava
Janáčkova filharmonie
JC TRANS, s.r.o.
Jelínek - Top Produkt, s.r.o.
JINPO PLUS a.s
KAR-mobil s.r.o.
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
KM Steel s. r. o. "v likvidaci"
Ostrava
Knihovna města Ostravy,
Krajská veterinární správa pro
Krůta Ostrava s.r.o.
Librex, spol. s r.o.
LUXOS spol. s r.o.
MATERIÁLOVÝ A
METALURGICKÝ VÝZKUM s.r.o.
MEPHACENTRUM, a.s.
MERKO CZ, a.s.
MOJE AMBULANCE a.s.
MORAVIA SPORT GROUP,
spol. s r. o.
MORAVSKOSLEZSKÉ
Kategorie
podle počtu
zaměstnanců
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Maloobchod s počítači, počítačovým periferním
Ostatní maloobchod s potravinami ve specializovaných
prodejnách
Opravy kovodělných výrobků
Činnosti agentur zprostředkujících zaměstnání
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
Ostrava
100 - 199
Ostrava
Ostrava
Velkoobchod s ostatními stroji a zařízením
Činnosti související s provozem bezpečnostních systémů
100 - 199
100 - 199
Ostrava
100 - 199
Ostrava
Ostatní ústavní sociální péče
100 - 199
Šenov
Velkoobchod s výrobky převážně pro domácnost
100 - 199
Ostrava
100 - 199
Ostrava
100 - 199
Ostrava
100 - 199
Ostrava
100 - 199
100 - 199
100 - 199
Ostrava
Šenov
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Velkoobchod s počítači, počítačovým periferním
Velkoobchod s chemickými výrobky
Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů
Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
Ostrava
Činnosti v oblasti protipožární ochrany
100 - 199
Ostrava
Ostrava
Opravy strojů
Všeobecná ambulantní zdravotní péče
Velkoobchod s díly a příslušenstvím pro motorová
vozidla, kromě motocyklů
Podpůrné činnosti pro scénická umění
Výroba ostatního nábytku
Výroba ostatních kovodělných výrobků j. n.
dobu
100 - 199
100 - 199
Ostrava
Činnosti knihoven a archivů
100 - 199
Ostrava
Regulace a podpora podnikatelského prostředí
100 - 199
Ostrava
Ostrava
Ostrava
100 - 199
100 - 199
100 - 199
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Výroba masných výrobků a výrobků z drůbežího masa
Maloobchod s knihami
Správa nemovitostí na základě smlouvy
Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a
technických věd
Ostrava
Velkoobchod s oděvy a obuví
100 - 199
Ostrava
Tažení ocelového drátu za studena
100 - 199
Ostrava
149
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
. 100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
Obchodní jméno
Sídlo
Kategorie
podle počtu
zaměstnanců
DRÁTOVNY, a.s.
Výroba ostatních dřevěných, korkových, proutěných a
slaměných výrobků, kromě nábytku
NIPOKOV, spol. s r. o. "v likvidaci"
Ostrava
NOSRETI a.s.
NOVÁ HUŤ - OSTRAHA, spol. s r.o.
Obchodní akademie a Vyšší odborná
škola sociální, Ostrava-Mariánské
Hory, příspěvková organizace
Ostravské městské lesy, s.r.o.
OSTRAVSKÉ STAVBY a.s.
Ostrava
Ostrava
PEKAŘI a spol., spol. s r.o.
Ostrava
PEMIC BOOKS a.s.
PÓROBETON Ostrava a.s.
RPG Byty, s.r.o.
SATJAM, s. r. o.
SBD VÍTKOVICE, Ostrava
SE-MI service a. s.
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
SEVAL spol.s r.o.
Ostrava
Smart painting s.r.o.
SMART TRADING COMPANY s.r.o.
SPOJMONT OSTRAVA s.r.o.
STASPO, spol. s r.o.
Stavební bytové družstvo Nová huť
/zkratka SBD NH/
Stavos Stavba a.s.
STRAVOVÁNÍ ČAVOJSKÁ s.r.o.
Střední odborná škola dopravní a
Střední odborné učiliště, OstravaVítkovice, příspěvková organizace
Střední škola oděvní, služeb a
podnikání, Ostrava-Poruba, Příčná
1108, příspěvková organizace
Střední škola prof. Zdeňka Matějčka
Ostrava - Poruba, 17.listopadu 1123,
Střední škola společného stravování,
Ostrava - Hrabůvka, příspěvková
organizace
Střední škola stavební a
dřevozpracující, příspěvková
organizace
Střední škola, Ostrava-Kunčice,
Střední zdravotnická škola a Vyšší
odborná škola zdravotnická, Ostrava,
ŠMÍRA - PRINT, s.r.o.
TALPA - RPF, s.r.o.
Technické služby Moravská Ostrava
a Přívoz
Technoprojekt, a.s.
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Těžba dřeva
trvanlivých
Velkoobchod s ostatními výrobky převážně pro domácnost
Výroba betonových výrobků pro stavební účely
Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí
Výroba ostatních kovodělných výrobků j. n
trvanlivých
Povrchová úprava a zušlechťování kovů
Výroba ostatních kovodělných výrobků j. n
Povrchová úprava a zušlechťování kovů
Výstavba inženýrských sítí pro kapaliny a plyny
Ostrava
100 - 199
Ostrava
Ostrava
Stravování v závodních kuchyních
100 - 199
100 - 199
Ostrava
školách
100 - 199
Ostrava
Střední odborné vzdělávání na učilištích
100 - 199
Ostrava
školách
100 - 199
Ostrava
100 - 199
Ostrava
100 - 199
Ostrava
školách
100 - 199
Ostrava
školách
100 - 199
Ostrava
Ostrava
Tisk ostatní, kromě novin
Příprava staveniště
100 - 199
100 - 199
Ostrava
100 - 199
Ostrava
100 - 199
100 - 199
100 - 199
Ostrava
Ostrava
Ostrava
školách
TEMEX , spol. s r. o.
Ostrava
THERM, spol. s r. o.
UNIGEO a.s.
Ostrava
Ostrava
US - ACTION, s.r.o.
Ostrava
Ústav geoniky AV ČR, v.v.i.
Ostrava
VÍTKOVICE ARÉNA, a.s.
VÍTKOVICKÁ STŘEDNÍ
PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA A GYM.
Ostrava
Inženýrské činnosti a související technické poradenství
Výroba průmyslových chladicích a klimatizačních
zařízení
Ostatní stavební instalace
Geologický průzkum
Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a
technických věd
Provozování sportovních zařízení
Ostrava
Střední všeobecné vzdělávání
150
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
Obchodní jméno
Sídlo
Kategorie
podle počtu
zaměstnanců
VL Servis s.r.o.
V-NASS, spol. s r.o
VÝTAHY OSTRAVA spol. s r.o.
WEBCOM AXPERIENCE a.s.
Z + M servis, spol. s r.o.
Základní škola a mateřská škola
Ostrava - Bělský Les, B. Dvorského
1, příspěvková organizace
ZO OS Stavba ČR, Bytostav Poruba
a.s.
Zoologická zahrada Ostrava,
ABnote Czech s.r.o.
ActiveCall.CZ s.r.o.
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Opravy strojů
Výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví
Programování
Opravy počítačů a periferních zařízení
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
100 - 199
Ostrava
Primární vzdělávání
100 - 199
Ostrava
Činnosti odborových svazů
100 - 199
agentura EKPERA, s.r.o.
Klimkovice
Agentura SLUNCE, o.p.s.
Ostrava
ALUMONT plast s.r.o.
AMES s.r.o.
Aqualia infraestructuras inženýring,
s.r.o.
ATB Components s.r.o. "v likvidaci"
ATLAS consulting spol. s r.o.
ATLAS software a.s.
Auto Tichý s.r.o.
AVÍZO, a.s.
BABY expert s.r.o.
Ostrava
Bartovická dopravní společnost s.r.o.
BONVER WIN, a.s.
BOSWELL a.s.
Briggs & Stratton (Czech) Power
Products, s.r.o.
BUDOUCNOST, spotřební družstvo
v Ostravě
Bytprům, výrobní družstvo v Ostravě
CARMAN-DOORS, s.r.o.
CASINO KARTÁČ Group a.s.
CENTR GROUP-ELMONT s.r.o.
Ostrava
Ostrava
Činnosti botanických a zoologických zahrad, přírodních
rezervací a národních parků
Výroba plastových desek, fólií, hadic, trubek a profilů
Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti
dobu
Mimoústavní sociální péče o seniory a zdravotně
postižené osoby
Výroba plastových výrobků pro stavebnictví
Balicí činnosti
50 - 99
50 - 99
Ostrava
Inženýrské činnosti a související technické poradenství
50 - 99
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Výroba elektrických motorů, generátorů a transformátorů
Ostatní vydávání softwaru
Programování
Činnosti reklamních agentur
Ostatní maloobchod s novým zbožím ve
specializovaných prodejnách j. n.
Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří
Zprostředkovatelské činnosti realitních agentur
Ostrava
Výroba ostatních strojů pro speciální účely j. n.
50 - 99
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
CENTRUM Moravia Sever, spol. s r.o. Ostrava
Centrum pro rodinu a sociální péči o.s. Ostrava
Centrum sociálních služeb Poruba,
Ostrava
CGB laboratoř a.s.
Ostrava
CITADELA - dřevařské závody s.r.o.
Ostrava
CONE - DOPRAVA, a.s.
Ostrava
CUPROSAN s.r.o.
Ostrava
Č. V. PROTOTYP s.r.o.
Česká distribuční a.s.
Československý sport, s.r.o.
ČSAD Ostrava a.s.
D3Soft s.r.o.
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
DANKAR, s. r. o.
Ostrava
DAV, a.s.
Diakonie ČCE - středisko v Ostravě
DILERIS a.s.
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Výroba ostatních výrobků stavebního truhlářství a tesařství
Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří
vozidly
100 - 199
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních
zařízeních
Maloobchod s železářským zbožím, barvami, sklem a
potřebami pro kutily
Obrábění
Činnosti reklamních agentur
Účetnické a auditorské činnosti; daňové poradenství
Programování
vozidly
Demolice
Ostatní mimoústavní sociální péče j. n.
Opravy počítačů a periferních zařízení
50 - 99
Zdroj: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, výpis k 31.12.2009
151
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
50 - 99
JEV 2. PLOCHY VÝROBY
Podklady:
faktografické listy Ostrava 2012
Seznam stávajících nebo bývalých areálů průmyslové výroby ve správním obvodu ORP Ostrava:
VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s.
VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s.
ArcelorMittal Tubular Products Ostrava a.s.
PEGATRON Czech, s.r.o.
ArcelorMittal Engineering Products Ostrava, a.s
OKK Koksovny, a.s.
Hayes Lemmerz Czech, s.r.o.
Třinecké železárny, a.s. provoz VT
VÍTKOVICE MECHANIKA a.s.
Hutní montáže a.s.
Dalkia Česká republika, a .s.
KES – kabelové a elektronické systémy, s.r.o.
ITT Holdings Czech Republic, s. r. o.
Průmyslové zóny
Ostrava - Hrabová
Průmyslová zóna Ostrava - Hrabová je strategickou rozvojovou lokalitou statutárního města Ostravy. Celková rozloha
infrastrukturou vybaveného území průmyslové zóny činí 110 ha. Průmyslová zóna Ostrava - Hrabová byla již
několikrát oceněna v prestižní soutěži „Podnikatelská nemovitost roku“ pořádané Ministerstvem průmyslu a obchodu
ve spolupráci s agenturou CzechInvest a sdružením AFI:
• rok 2004 – 1. místo v kategorii „Zóna s největším společenským přínosem“
• rok 2005 – 2. místo v kategorii „Zóna s největším společenským přínosem“
• rok 2007 – 1. místo pro CTPark Ostrava v kategorii „Průmyslový park s největším ekonomickým přínosem“
• rok 2009 – 1. místo pro CTPark Ostrava v kategorii „Zóna roku“
• rok 2010 – 1. místo pro společnost BREMBO působící v rámci CTParku Ostrava v kategorii
• „Investor roku 2010 – zpracovatelský průmysl“
• rok 2010 – 2. místo pro CTPark Ostrava v kategorii „Zóna roku“
Současná rozloha průmyslové zóny: 110 ha
Obchodní zóna: 15 ha
Ostrava - Mošnov
Strategická průmyslová zóna letiště Ostrava (SPZ Mošnov) je jedinečným prostředím pro investory, kteří mají zájem
těžit z dlouhodobého procesu obnovy průmyslu a výroby v regionu. Strategická průmyslová zóna letiště Ostrava je
plně otevřena nejrůznějším obchodním aktivitám, jejichž atributem je modernost, orientace na export a technický
pokrok. V prestižní soutěži Podnikatelská nemovitost roku 2007 v kategorii „Zóna s největším ekonomickým
přínosem“ obsadila 3. místo. Zóna je akreditována agenturou CzechInvest a je podporována státem.
Současná rozloha průmyslové zóny: 200 ha
Oblast vyčleněná pro strategického investora: 45 ha
152
Obec Čavisov
Zemědělské družstvo Slezan (Klimkovice) - v současné době je areál prázdný, bez využití a je určen k prodeji
Objekt bývalé drůbežárny - je v současné době nevyužitý, vlastní jej firma Bavary s.r.o.
Pila Samohýl
Další provozovny výrobních i nevýrobních služeb jsou umístěny v obytné zástavbě - klempířství a pokrývačství,
výškové práce, voda - plyn - topení, výroba kuchyňských linek, servis plynových zařízení, montáž a opravy
elektrických zařízení, zámečnické práce apod.
Obec Dolní Lhota
Soukromě hospodařící zemědělec Jiří Mucha
Areál drobné výroby - areál Agroeko - plastová výroba v lokalitě Podjárky
Obec Horní Lhota
Středisko zemědělské výroby firmy NOVA
Areál firmy p. Petrušky - výroba dřevěného uhlí (mimo provoz)
Firma Plot - zámečnická výroba
Město Klimkovice
Zemědělské družstvo SLEZAN Klimkovice
Školní statek - středisko Klimkovice
Výrobna nábytků Interiér Klimkovice
Drobné provozovny především výrobních služeb - kartonářství, pekařství, stolařství, služby motoristům
Obec Olbramice
Výroba plotů - Hýl
Vesto spol.r.o. - opravy sil. vozidel, truhlářství, podlahářství
Slezan - Zemědělské družstvo Klimkovice
Mléčná farma Olbramice
JP Interiér - výroba nábytku
Výrobní areál u silnice III/48615 ve směru na Brušperk
Výrobní plocha v Košatce sloužící k odstavování a servisu zemědělských strojů místního zemědělského podniku
Zemědělská výroba - čtyři větší areály ležícími v blízkosti silnice III/48615 vedoucí do Brušperku a dva areály v
Košatce nad Odrou
Město Šenov
BEL - VITA CARS, s.r.o.
K & K Pneu s.r.o.
Stavebniny Galičák s.r.o.
Plochy výroby se dále nachází podél ulice Těšínské směr Havířov a v lokalitě Volenství
153
Obec Václavovice
Bývalý zemědělský areál Družstva vlastníků VASE
Stolařská dílna (v areálu bývalé cementárny na ulici Václavovické)
Obec Velká Polom
Lihovar a likérka s.r.o.
ZKDesign, a.s.
Kazapol – pila
Sklady
Výroba palet
Výrobní a skladový areál
NOVA s.r.o.
Antonín Holuša
Emil Ludvík
ZAGRA Kyjovice
Josef Dihel a syn s.r.o.
Hynek Demel
Město Vratimov
Severní výrobní zóna - firma KES - kabelové a elektrické systémy, spol. s r.o. (výroba a prodej kabelových svazků
pro automobilový a elektrotechnický průmysl), Mobal s.r.o. (výroba plastových obalů z tvrzených fólií a forem pro
potravinářský průmysl) a MG Odra Gas, spol. s r.o. (výroba a distribuce technických, medicinálních a
potravinářských plynů)
Menší výrobní areály na ul. Sezónní - Horkon s.r.o. a MIP Investment s.r.o.
Centrální výrobní zóna - Datafish Ostrava s.r.o., Technomont Frýdek – Místek, s.r.o., Milba papír s.r.o., Hemat
Trade Ostrava s.r.o.
Jižní část centrální zóny - bývalá skládka materiálu Hutních staveb, v současné době využívaná pro zpracování kalů z
ostravských ropných lagun
Výrobní zóna Nádražní - areály společnosti Kofing Real s.r.o., Technoma, s.r.o. (prodej materiálů pro výstavbu,
rekonstrukce a opravy kanalizačních a vodovodních sítí), CTP Invest, s.r.o. a Pazdiora - výroba nábytku
Výrobní zóna Mourová - areál společnosti Mirel Trading a.s. (výroba a prodej pěnového polyetylenu Mirelon a
extrudovaného polystyrenu Starlon a výrobky z nich, HSF System, s.r.o., M+D Market, s.r.o., BE Group Logistics
CZ, s.r.o. a další
Areály výroby drobné (na Závodí a v Horních Datyních)
Obec Vřesina
Zemědělské družstvo „Slezan“ Klimkovice
Pila (v areálu střediska ZD)
Firma ORC, s.r.o. zabývající se recyklací papíru (v areálu střediska ZD)
Obec Zbyslavice
ZD Slezan Klimkovice
3.2.10.2 Rozvoj podnikání
V rámci města Ostravy je třeba zmínit procesy desindustrializace a reindustrializace, které se promítají do rozložení
ekonomických aktivit ve městě. Výrazně klesá podíl těchto aktivit v původně výrobních prostorách, určených pro
těžký průmysl, např. oblast Vítkovic, Arcelor Mittal (původně Nová huť). V posledních 10 letech je zvláště výrazný
pokles v počtu pracovních míst koncentrovaných v areálu Arcelor Mittalu v Ostravě – Kunčicích. Vítkovice své
prostory nabízejí i dalším společnostem, proto pokles nebyl tak výrazný. Vznikají nové výrobní plochy, především
průmyslová zóna Hrabová. Další průmyslová zóna Mošnov je umístěna mimo katastrální území města.
Na území Statutárního města Ostrava lze nalézt celou řadu zajímavých příležitostí pro rozvoj aktivit investorů na
pozemcích typu brownfield, přičemž odhad celkové rozlohy území pokrývaného pozemky charakteru brownfields je 1
800 ha (cca 8 % rozlohy města Ostravy).
Dvě hlavní oblasti, Karolina a Dolní oblast Vítkovic, pozůstatky těžkého průmyslu, již mají své majitele, kteří již
začínají realizovat aktivity k jejich rozvoji. Třetí oblast, rozvojové území Ostrava-Hrušov, která představuje oproti
výše uvedeným oblastem spíše území s charakterem "sociálního brownfieldu" (nebyla zde totiž soustředěna samotná
výroba, ale budovy, které se zde vyskytují, sloužily jako ubytovny dělníků z okolních podniků), je v současné době ve
fázi počátečních příprav využití území. Dle údajů z Národní databáze brownfieldů se na území města Ostravy nachází
dále 5 nejvýznamnějších brownfieldů: Areál Oderský-závod služeb Dolu Jan Šverma, Areál u dálnice, Ostrava –
Svinov, CEMOS Ostrava, Bývalé Urxovy závody, Deza, nyní Lahos, Zábřeh - VŽ, Ostrava, Území bývalého odvalu
Dolu Jana Šverma, Ostrava.
S klesajícím vlivem průmyslu, dochází k rostoucímu významu služeb, které nejsou přímo prostorově vymezeny.
Největší koncentrace zaměstnanosti je v obvodu Moravské Ostravě a Přívozu a po té následují obvody Slezská
154
Ostrava, Vítkovice a Poruba. Koncentraci pracovních aktivit do centra města a Poruby, lze považovat za jeden
z prostorových projevů dezindustrializace.
Rozložení ekonomických aktivit v průmyslu lze částečně identifikovat prostorovým rozmístěním budov ve městě.
Vyšší zastoupení budov pro průmysl je v esovitém pásu ve východní části města (z Hrabové přes Kunčice, Kunčičky,
Vítkovice, Mariánské Hory a Přívoz až do Hrušova). Nově připravovaná průmyslová zóna v Hrušově toto rozložení
respektuje. Viz následující mapa.
Pokud se zaměříme na rozložení podnikatelů na území města, měřeno mírou podnikatelské aktivity1, lze porovnat
podobnou prostorovou strukturu. V esovitém pásu není zahrnut Hrušov a na druhou strany přibyly městské části
Moravská Ostrava a Hulváky. Dalšími městskými částmi s vyšší mírou podnikatelské aktivity jsou Martinov a
Třebovice, kde v poslední době prudce roste výstavba rodinných domů.
Pokud se podíváme na přírůstek podnikatelů v posledních deseti letech, lze identifikovat suburbanizační trend, tzn.
nárůst míry podnikatelské aktivity v okrajových částech města (Lhotka, Petřkovice, Koblov, Heřmanice) a sousedních
obcích (Vřesina, Dolní Lhota, Horní Lhota).
3.2.10.2.1
Obsazená pracovní místa
Počet obsazených pracovních míst v Moravskoslezském kraji se mezi lety 2005 až 2008 zvyšoval, od roku 2009 došlo
ke snížení počtu obsazených pracovních míst, díky celosvětové hospodářské krizi. Ve sledovaném období se počet
obsazených pracovních míst pohyboval od 460 655 do 474 343, došlo tedy k nárůstu o 2,97 %. Nejvíce obsazených
pracovních míst bylo po celé sledované období v SO ORP Ostrava (okolo 175 tisíc), Opava (nad 42 tis.) a FrýdekMístek (okolo 38 tisíc). Naopak nejméně obsazených pracovních míst se po celé období nachází v SO ORP Vítko,
Kravaře a Jablunkov, kde se počet obsazených pracovních míst pohyboval do 4 550. U 12 z celkových 22 SO ORP
Moravskoslezského kraje došlo k nárůstu obsazenosti pracovních míst. Výraznější pokles počtu obsazených
pracovních míst mezi lety 2005 až 2009 byl naměřen v SO ORP Orlová (pokles o 17,29 %) a Rýmařov (15,18 %).
Počet obsazených pracovních míst ve sledovaném správním obvodu mezi roky 2005 a 2008 stoupal. V roce 2009 pak
došlo v souvislosti s hospodářským útlumem k jejich poklesu. Při srovnání let 2005 a 2009 byl zaznamenán nárůst
počtu pracovních míst o 6,82 %. Nejvýraznější nárůst počtu obsazených pracovních v obci Horní Lhota, dále v obci
Čavisov a Dolní Lhota. Naopak nejvýraznější pokles zaznamenaly obce Zbyslavice a Stará Ves nad Ondřejnicí. Obce s
nejnižším počtem obsazených pracovních míst jsou Olbramice a Zbyslavice Jedná se ale o malé obce s počtem
obyvatel do 600. Nejvyšší počet obsazených pracovních míst je ve statutárním městě Ostrava, dále pak ve městech
Vratimov, Šenov a Klimkovice.
3.2.11
Veřejná dopravní a technická infrastruktura – obsahuje jevy (44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55,
67, 68, 69, 70, , 71, 72, 73, 74, 75, 76, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 99, 100, 101,
102, 103, 104, 106, 115)
3.2.11.1 Doprava a dopravní zařízení - širší vztahy
Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní
komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní
komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem
právnických nebo fyzických osob.
3.2.11.1.1
Dálniční a silniční doprava
Základní kostru silniční sítě na sledovaném území tvoří dálnice a poměrně hustá síť silnic I. třídy.
Územím SO ORP Ostrava prochází dálnice D1 (Praha – Brno – Ostrava – Bohumín). Tento nejdůležitější dopravní tah,
jež zajišťuje kvalitní napojení území na vnitrostátní i mezinárodní komunikační síť, bude kompletován výstavbu
posledních tří úseků:
Bohumín – st.hranice ČR/Polsko, realizace v období 2008 – 08/2012,
Přerov – Lipník nad Bečvou, předpokládaná realizace v letech 2012 – 2015,
Říkovice – Přerov, předpokládaná realizace v letech 2013 – 2016?
Základní kostru silniční sítě na území SO statutárního města Ostrava dotvářejí následující silnice I. třídy:
I/11 Hradec Králové – Bruntál - Opava (I/46, I/57) - Ostrava (D1, I/58, I/56, I/59) - Havířov - Český
Těšín (R48, I/67) - Třinec-Nebory (I/68) - Jablunkov – st.hranice ČR/Slovensko,
I/56 Opava (I/46) - Hlučín – Ostrava (D1, I/11) – R56 – Frýdek-Místek (R48) - Frýdlant nad
Ostravicí – Hlavatá (I/35),
I/58 Rožnov p.R. (I/35) - Příbor (I/48) - Ostrava (I/11),
I/59 Ostrava (I/11) – Orlová – Karviná (I/67).
155
Významným zkvalitněním dopravy na území města Ostravy je uvedení do provozu nového úseku silnice I/56 Ostrava
– prodloužená Místecká, I. stavba, jež napojuje centrum města na dálnici D1. Její součástí je i mimoúrovňová
křižovatka s Mariánskohorskou ulicí, po níž je vedena silnice I/58. Stavba byla uvedena do provozu v prosinci 2010.
Realizovaná stavba je součástí budoucího kompletního průtahu silnice I/56 městem, který nejen propojí jižní a severní
část města Ostravy, ale výhledově zajistí i kvalitní propojení měst Frýdku Místku s Opavou a Bohumínem.
Navazující stavba I/56 Ostrava – prodloužená Místecká, II. stavba, jež řeší úsek od Českobratrské po již vybudovanou
část, je zprovozněna v redukované (dvoupruhové) podobě základní trasy. Dokončení této stavby je plánováno na rok
2013. Součástí kompletního průtahu by výhledově měla být III. stavba prodloužené Místecké v úseku od ulice 28. října
po ulici Českobratrskou.
Již realizovanou část průtahu silnice I/56 městem a navazující plánované stavby znázorňuje obrázek B 1 v příloze.
Trasy dálnice a páteřní silniční sítě jsou znázorněny v následujícím obrázku.
Obrázek 4
Silniční a dálniční síť na území správního obvodu ORP Ostrava
Zatížení silniční sítě
Přehled o dopravním zatížení silniční sítě dávají výsledky z celostátního sčítání dopravy, jež je prováděno v pětiletých
intervalech. Intenzita dopravy je vyjádřena pomocí indikátoru RPDI – ročních průměrných denních intenzit v
tis/vozidel za den, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech)
v průběhu roku. Skutečné hodnoty například v pracovních dnech (kupř. v květnu) budou vyšší než průměrné hodnoty,
a to dle zpracovatelů až o 10-15 %. Intenzita provozu se rovněž výrazně mění v průběhu dne.
156
Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Ostrava
Východiskem pro vymezení rozvoje páteřní dopravní infrastruktury na sledovaném území byl návrh ZÚR MSK
(březen 2010), jenž vymezuje koridory pro záměry silniční dopravy mezinárodního a republikového významu.
Koridory pro záměry silniční infrastruktury vymezené na území SO ORP Ostrava uvádí následující tabulka.
Tabulka 95:
Koridory pro záměry silniční infrastruktury mezinárodního a republikového
významu na území SO ORP Ostrava
Ozn.
Ozn.VPS ve
Dotčené
Katastrální
Zdrojová ÚPD
Název stavby a její charakteristika
zákresu
zdrojové ÚPD
obce
území
D15
D16
ZÚR MSK
D2
ZÚR MSK
D3
D 47 (MÚK Vrbice) – MÚK s II/470
(Orlovská), nová stavba, čtyřpruhová,
směrově dělená silnice I. třídy, silnice
II/470 – dvoupruhová směrová nedělená
silnice II. třídy
II/470 (Orlovská) - I/59 nová stavba,
čtyřpruhová směrově dělená silnice I.
třídy - návrh dvoupruh (územní rezerva
– rozšíření na čtyřpruh viz D516)
Bohumín
Ostrava
Ostrava
Rychvald
Petřvald
Orlová
Vrbice nad Odrou
Heřmanice
Hrušov
Heřmanice
Rychvald
Poruba u Orlové
Zdroj: ZÚR MSK – návrh (březen 2010)
Pozn.: Koridory jsou vymezeny o šířce 300 m od osy krajního pruhu komunikace na obě strany.
Návrh ZÚR MSK dále přebírá bez věcné změny ze schválených územních plánů velkých územních celků a jejich změn
2
na území Moravskoslezského kraje plochy a koridory pro záměry silniční dopravy nadmístního významu.
Záměry na území SO ORP Ostrava jsou vymezeny v následující tabulce.
Ozn.
zákresu
Tabulka 96:
Ostatní plochy a koridory silniční dopravy nadmístního významu
Zdrojová Ozn.VPS ve
Dotčené obce Katastrální území
ÚPD
zdrojové ÚPD
D34
ZÚR MSK
34
D77
ZÚR MSK
30
D78
ZÚR MSK
29
I/58 Petřvald, přeložka, čtyřpruhová
směrově dělená silnice I. třídy
D117
ZÚR MSK
55
II/473 Kaňovice, přeložka, dvoupruhová
směrově nedělená silnice I. třídy
D150
ZÚR MSK
33
I/11 Mokré Lazce - Vřesina, přeložka,
čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy
I/58 Petřvald - Krmelín, nová stavba – jižní
tangenta Ostravy, čtyřpruhová směrově
dělená silnice I. třídy
Vřesina
Vřesina u Bílovce
Stará Ves nad
Onřejnicí
Krmelín
Stará Ves nad
Onřejnicí
Krmelín
Petřvald u Nového
Jičína
Stará Ves nad
Onřejnicí
Kaňovice
Bruzovice
Václavovice u
Frýdku-Místku
Šenov u Ostravy
Vratimov
Petřvald
Stará Ves nad
Onřejnicí
Kaňovice
Bruzovice
Václavovice
Šenov
úsek I/56 - I/11 jižní tangenta Ostravy, Vratimov
nová stavba, dvoupruhová směrově
nedělená silnice I. třídy (vazba na D122 na Paskov
území Ostravy)
Opava
Ostrava
Štěpánkovice
Velké Hoštice
Kravaře
D55
ZÚR MSK
D10
I/56 Opava - Ludgeřovice, přeložky a
homogenizace
šířkového
uspořádání, Dolní Benešov
Kozmice
Hlučín
Markvartovice
Ludgeřovice
Bohuslavice
D29
2
ZÚR MSK
D4
I/11 hranice okresu Opava – Rudná
(prodloužená
Rudná),
přeložka, Ostrava
V souladu s ust. § 187, odst. 2, zák. č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
157
Paskov
Kateřinky u Opavy
Malé Hoštice
Štěpánkovice
Velké Hoštice
Kravaře ve Slezsku
Zábřeh u Hlučína
Dolní Benešov
Kozmice
Hlučín
Markvartovice
Ludgeřovice
Bohuslavice
u
Hlučína
Poruba
Krásné Pole
Stará Plesná
Ozn.
zákresu
Zdrojová Ozn.VPS ve
ÚPD
zdrojové ÚPD
D56
ZÚR MSK
D14
D57
ZÚR MSK
D13
D75
ZÚR MSK
D15
D122
ZÚR MSK
D30
D127
ZÚR MSK
D32
I/56 úsek III/01137 – Hlučín, přeložka,
- návrh dvoupruh (územní rezerva –
rozšíření na čtyřpruh viz D513.)
D47 - III/01137, dálniční přivaděč;
přeložka I/56, směrově dělený čtyřpruh
I/58 Krmelín, obchvat, čtyřpruhová
směrově dělená silnice I. třídy
II/477 nadjezd nad tratí ČD č. 323 s
přeložkou ve Vratimově, odstranění
úrovňového
křížení
s
tratí
ČD,
dvoupruhová směrově nedělená silnice.
(vazba na D150 na území Vratimova).
II/478 úsek I/58 – I/56 (Ostrava – jižní
tangenta), dvoupruhová směrově nedělená
silnice I. třídy (územní rezerva – pro
rozšíření na směrově dělený čtyřpruh- viz
D515)
Dotčené obce Katastrální území
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Přívoz
Proskovice
Stará Bělá
Hrabová
Kunčice nad Ostravicí
Nová Bělá
Grafické znázornění vymezených koridorů pro záměry silniční infrastruktury mezinárodního, republikového a
nadmístního významu na území ORP je zobrazeno v následujícím obrázku.
Obrázek 5
Plochy a koridory dopravní infrastruktury na území SO ORP Ostrava
Zdroj: ZÚR MSK – návrh projednaný dle § 37 zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (březen 2010), výřez
158
Výše uvedené koridory jsou vymezeny v šířce:
300 m od osy krajního pruhu komunikace na obě strany - pro komunikace rychlostního typu,
200 m od osy komunikace na obě strany – pro silnice I. a II. třídy a ostatní významné komunikace.
159
Územní rezervy
ZÚR stanovuje koridory územních rezerv za účelem prověření možnosti jejich budoucího využití pro záměry silniční
dopravy republikového a nadmístního významu.
Územní rezervy pro záměry republikového a nadmístního významu vymezené na území SO ORP Ostravy jsou
uvedeny v následující tabulce.
Tabulka 97:
Územní rezervy pro záměry republikového a nadmístního významu
Územní rezervy pro záměry republikového významu
Ozn.
Zdrojová
Dotčené
zákresu
ÚPD
obce
D516
ZÚR MSK
R67/kapacitní silnice I. třídy
úsek II/470 (Orlovská) - I/59; dokončení
přeložky čtyřpruhové směrově dělené silnice I.
třídy - po r. 2015
Ostrava
Heřmanice
Rychvald
Rychvald
Petřvald
Orlová
Poruba u Orlové
Územní rezervy pro záměry nadmístního významu
I/56 úsek III/01137 – Hlučín, dokončení
D513
ZÚR MSK
přeložky čtyřpruhové směrově dělené silnice I. Ostrava
třídy - po r. 2015
II/478 - úsek I/58 – I/11
(jižní tangenta města Ostravy)
•
rozšíření přeložky čtyřpruhové směrově
dělené silnice II. třídy - po r. 2015 na k.ú.
D515
ZÚR MSK
Ostrava
Nová Bělá(vazba na D127)
•
přeložka dvoupruhové směrově nedělené
silnice II. třídy na k.ú. Hrabová, Kunčice
n. O. a Bartovice (vazba na D127 a D150)
I/58 Ostrava - Dubina – Krmelín, rozšíření na
čtyřpruhovou směrově dělenou silnice I. třídy
D524
ZÚR MSK
Ostrava
Stará Bělá
Nová Bělá
Hrabová
Bartovice
Stará Bělá
Nová Bělá
Dubina u Ostravy
D525
ZÚR MSK
II/477 úsek Ostrava-Kunčice – Vratimov,
rozšíření na čtyřpruhovou směrově dělenou
Ostrava
silnice II. třídy
Hrabůvka
Hrabová
Uvedené koridory jsou vymezeny o šířce:
• 300 m od osy krajního pruhu komunikace na obě strany - pro komunikace rychlostního typu,
• 200 m od osy komunikace na obě strany – pro silnice I. a II. třídy a ostatní významné komunikace.
JEV 88. DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
Ředitelství silnic a dálnic
www.rsd.cz/Mapy
Ochranné pásmo dálnic
Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o
pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U dálnice a silnice pro motorová vozidla je ochranné pásmo
100 m od osy přilehlého vozovkového pásu.
D1 Praha – Brno – Ostrava – st. Hranice ČR - PL
Obec Čavisov
Územím obce Čavisov neprochází dálnice D1.
Obec Dolní Lhota
Územím obce Dolní Lhota neprochází dálnice D1.
160
Obec Horní Lhota
Územím obce Horní Lhota neprochází dálnice D1.
Město Klimkovice
Územím města Klimkovice prochází dálnice D1.
Obec Olbramice
Územím obce Olbramice prochází dálnice D1 Praha – Brno – Ostrava – st. Hranice ČR - PL.
Územím obce Stará Ves nad Ondřejnicí neprochází dálnice D1.
Město Šenov
Územím města Šenov neprochází dálnice D1.
Obec Václavovice
Územím obce Václavovice neprochází dálnice D1.
Obec Velká Polom
Územím obce Velká Polom neprochází dálnice D1.
Město Vratimov
Územím města Vratimov neprochází dálnice D1.
Obec Vřesina
Územím obce Vřesina neprochází dálnice D1.
Obec Zbyslavice
Územím obce Zbyslavice neprochází dálnice D1.
JEV 89. RYCHLOSTNÍ SILNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
www.rsd.cz/Mapy
Ochranné pásmo rychlostní komunikace
pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U dálnice a silnice pro motorová vozidla je ochranné pásmo
100 m od osy přilehlého vozovkového pásu
Územím statutárního města Ostravy prochází rychlostní komunikace R56 – Ostrava - Frýdek – Místek.
Obec Čavisov
Územím obce Čavisov neprochází rychlostní komunikace.
Obec Dolní Lhota
Územím obce Dolní Lhota neprochází rychlostní komunikace.
Obec Horní Lhota
Územím obce Horní Lhota neprochází rychlostní komunikace.
Město Klimkovice
Územím města Klimkovice neprochází rychlostní komunikace.
Obec Olbramice
Územím obce Olbramice neprochází rychlostní komunikace.
Územím obce Stará Ves nad Ondřejnicí neprochází rychlostní komunikace.
161
Město Šenov
Územím města Šenov neprochází rychlostní komunikace.
Obec Václavovice
Územím obce Václavovice neprochází rychlostní komunikace.
Obec Velká Polom
Územím obce Velká Polom neprochází rychlostní komunikace.
Město Vratimov
Územím města Vratimov neprochází rychlostní komunikace.
Obec Vřesina
Územím obce Vřesina neprochází rychlostní komunikace.
Obec Zbyslavice
Územím obce Zbyslavice neprochází rychlostní komunikace.
Silnice II. a III. třídy
Současný základní komunikační systém v území je doplněn vedením silnic II. a III. třídy. Na správním území ORP
Ostrava se nacházejí následující silnice II. třídy.
II/465 Výškovice – Kyjovice – Velká Polom
II/469 Ostrava - Hlučín - Hať – st.hranice ČR/Polsko
II/470 Ostrava - Rychvald - Orlová
II/473 Petřvald - Šenov - Frýdek-Místek
II/477 Ostrava - Vratimov - Frýdek-Místek - Baška
II/478 Klimkovice - Nová Bělá - Vratimov - Šenov
II/479 Ostrava - Šenov - Havířov
II/647 Bohumín – Ostrava – Bílovec
Základní silniční síť pak dále doplňují silnice III. tříd. Jedná se silnice v majetku a správě Moravskoslezského kraje.
JEV 90. SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
www.rsd.cz/Mapy
Ochranné pásmo silnice I. třídy
pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U silnice I. třídy mimo zastavěné území obce je pásmo 50 m
od osy silnice.
I/11 Praha – Poděbrady – Hradec Králové – Ostrava – Jablunkov – st. Hranice ČR/SR
I/56 Opava – Ostrava – Frýdek – Místek – Hlavatá
I/58 Rožnov pod Radhoštěm – Příbor – Ostrava
I/59 Ostrava – Orlová - Karviná
Obec Čavisov
Územím obce Čavisov neprochází komunikace I. třídy.
V
Územím obce Dolní Lhota neprochází komunikace I. třídy.
Obec Horní Lhota
Územím obce Horní Lhota neprochází komunikace I. třídy.
Město Klimkovice
Územím města Klimkovice neprochází komunikace I. třídy.
162
Obec Olbramice
Územím obce Olbramice neprochází komunikace I. třídy.
I/56 Opava – Ostrava – Frýdek – Místek – Hlavatá
I/58 Rožnov pod Radhoštěm – Příbor - Ostrava
Město Šenov
Územím města Šenov neprochází komunikace I. třídy.
Obec Václavovice
Územím obce Václavovice neprochází komunikace I. třídy.
Obec Velká Polom
I/11 Praha – Poděbrady – Hradec Králové – Ostrava – Jablunkov – st. Hranice ČR/SR
Město Vratimov
Územím města Vratimov neprochází komunikace I. třídy.
Obec Vřesina
Územím obce Vřesina neprochází komunikace I. třídy.
Obec Zbyslavice
Územím obce Zbyslavice neprochází komunikace I. třídy.
JEV 91. SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
www.rsd.cz/Mapy
Ochranné pásmo silnice II. třídy
pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U silnice II. třídy mimo zastavěné území obce je pásmo 15 m
od osy silnice.
II/465 Velká Polom – Kyjovice - Výškovice
II/469 Poruba – Hlučín – Hať – st. Hranice ČR/SR
II/470 Ostrava – Rychvald - Orlová
II/473 Frýdek – Místek – Šenov - Petřvald
II/477 Ostrava – Frýdek – Místek - Baška
II/478 Klimkovice – Nová Bělá – Hrabová - Šenov
II/479 Poruba – Ostrava – Radvanice - Havířov
II/647 Bravantice – Ostrava - Bohumín
Obec Čavisov
Územím obce Čavisov neprochází komunikace II. třídy.
Obec Dolní Lhota
Územím obce Dolní Lhota neprochází komunikace II. třídy.
Obec Horní Lhota
Územím obce Horní Lhota neprochází komunikace II. třídy.
Město Klimkovice
163
Obec Olbramice
Územím obce Olbramice neprochází komunikace II. třídy.
Územím obce Stará Ves nad Ondřejnicí neprochází komunikace II. třídy.
Město Šenov
II/473 Frýdek – Místek – Šenov - Petřvald
Obec Václavovice
Územím obce Václavovice neprochází komunikace II. třídy.
Obec Velká Polom
II/465 Velká Polom – Kyjovice - Výškovice
Město Vratimov
II/477 Ostrava – Frýdek – Místek - Baška
Obec Vřesina
Územím obce Vřesina neprochází komunikace II. třídy.
Obec Zbyslavice
Územím obce Zbyslavice neprochází komunikace II. třídy.
JEV 92. SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
www.rsd.cz/Mapy
Ochranné pásmo silnice III. třídy
pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U silnice III. třídy mimo zastavěné území obce je pásmo 15 m
od osy silnice.
III/01135 Petřkovice – Koblov – Hrušov
III/01136 Koblov – Antošovice – Šilheřovice
III/01137 Petřkovice – Hošťálkovice – Hlučín
III/0581 Mariánské Hory – Přívoz
III/46611 Hlučín – Ludgeřovice – Petřkovice
III/46613 Velká Polom – Plesná – Martinov
III/46614 Plesná – Dobroslavice
III/46615 Velká Polom – Krásné Pole – Vřesina
III/46620 Třebovice – Martinov
III/4692 Poruba – Vřesina - Kyjovice
III/4703 Slezská Ostrava – Bartovice
III/4705 Hrabová – Paskov
III/4721 Ostrava – Michálkovice – Petřvald
III/4723 Michálkovice – Heřmanice
III/4724 Michálkovice – Rychvald
III/4725 Michálkovice – Radvanice
III/47811 Nová Bělá – Paskov
III/4782 Klimkovice – Svinov
III/4785 Polanka n. O. – Svinov - Ostrava
III/4787 Ostrava – Výškovice – Stará Ves n. O.
164
III/4793 Ostrava – spojka ul. Vítkovické
III/4803 Proskovice – Světlov
Obec Čavisov
III/46612 Velká Polom – Zbyslavice
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
III/4651 Horní Lhota - spojovací
Město Klimkovice
III/4654 Kyjovice – Olbramice – Klimkovice
III/4655 Klimkovice – Klimkovice
III/4693 Vřesina – Klimkovice
III/4782 Klimkovice – Svinov
Obec Olbramice
III/4654 Kyjovice – Olbramice – Klimkovice
III/4787 Ostrava – Výškovice – Stará Ves n. O.
III/4804 Stará Ves n. O. – Jistebník – Josefovice
III/4805 Petřvald – Petřvaldík – Košatka n. O.
III/4808 Petřvald – Mošnov – Skotnice
III/48615 Brušperk – Stará Ves n. O.
Město Šenov
III/4701 Šenov – Václavovice
Obec Václavovice
III/4701 Šenov – Václavovice
III/47310 Václavovice – Horní Datyně
III/4739 Václavovice – Dolní Datyně – Kaňovice
Obec Velká Polom
III/46610 Chabičov – Velká Polom
III/46613 Velká Polom – Plesná – Martinov
III/46615 Velká Polom – Krásné Pole – Vřesina
Město Vratimov
Na území města Vratimov se nenachází silnice III. třídy.
Obec Vřesina
III/4693 Vřesina – Klimkovice
165
Obec Zbyslavice
JEV 93. MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE
Podklady: vlastní průzkum
Na území SO ORP Ostrava síť místních komunikací v zastavěných územích jednotlivých obcí zajišťuje obsluhu
veškerých zástaveb, které nejsou přímo obslouženy ze silničních průtahů.
Účelové komunikace na území SO ORP Ostrava, ve formě polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění
jednotlivých polních, lesních event. Jiných soukromých pozemků a navazují na místní komunikace.
3.2.11.1.2
Železniční doprava
Multimodální koridory
Součástí větve VI. B multimodálního koridoru transevropské sítě TEN (Trans Europe Net), která probíhá správním
územím SO ORP Ostrava, je i navržený koridor vysokorychlostní tratě (VRT) v rámci PÚR ČR 2006 a následně i PÚR
ČR 2008.
Koridory vysokorychlostní dopravy
V rámci koncepce vysokorychlostních tratí (VRT) byla větev VI. B TEMMK posílena vymezením nové trasy VR1
Brno – Olomouc – Ostrava – hranice ČR – Polsko, jejíž průběh je znázorněn v následujícím obrázku.
Obrázek 6
Koridory železniční dopravy mezinárodního a republikového významu
Zdroj: PÚR ČR 2008, vlastní úprava
Koridory železniční sítě
Na vybrané síti železničních tratí ČR byly orgány státní správy v souladu s evropskými dohodami specifikovány čtyři
tranzitní železniční koridory (TŽK) procházející naší republikou. Shodně byly vymezeny i čtyři tranzitní koridory a
tratě transevropské železniční sítě nákladní dopravy (TERFN). Územím SO ORP Ostrava probíhají II. a III. národní
tranzitní železniční koridory.
166
Jejich průběh na území ČR je následující:
II. tranzitní železniční koridor: Břeclav - Přerov – Bohumín – Dětmarovice – Petrovice u Karviné –
hranice Polska, odbočná větev v trase: Přerov – Olomouc – Česká Třebová,
III. tranzitní železniční koridor v trase: hranice SRN – Cheb – Plzeň – Praha – Česká Třebová – Přerov –
Ostrava – Dětmarovice – Mosty u Jablunkova – st. hranice se Slovenskem.
Železniční doprava
Páteř železniční sítě na hodnoceném území SO ORP Ostrava tvoří celostátní trať ČD 270, jež byla zařazena do
evropského železničního systému na území České republiky, a další dvě železniční tratě (ČD 321/316/ a 323). Jejich
průběh v území je znázorněn v následujícím obrázku.
Jejich trasy jsou následující.
ČD 270 (Praha) - Česká Třebová – Olomouc – Přerov – Bohumín
ČD 321 Opava východ – Ostrava – Havířov – Český Těšín, Ostrava-Svinov – Ostrava-Kunčice
ČD 323 Ostrava hl.n. – Ostrava - Kunčice - Frýdek-Místek - Valašské Meziříčí
Obrázek 7
Železniční síť na území SO ORP Ostrava
Trať č. 270, jež je součástí mezinárodní železniční sítě, zajišťuje pro krajské město Ostrava dostupnost hlavního města
Prahy i dalších významných center v ČR a zahraničí.
Zbývající železniční tratě číslo 323 a 321 zajišťují především napojení území na nadřazenou železniční síť, na ostatní
sídla v rámci MSK a umožňují jim dostupnost krajského města.
JEV 94. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady: SŽDC
Ochranné pásmo železnice
Ochranné pásmo železniční tratě je 60 m od osy krajní koleje (min. 30 m od hranice obvodu dráhy).
Na území statutárního města Ostravy se nachází celostátní železniční trať.
• ČD 270 Bohumín – Ostrava – Olomouc – Česká Třebová – Pardubice - Praha
167
Obec Čavisov
Na území obce Čavisov se nenachází železniční dráha celostátní.
Obec Dolní Lhota
Na území obce Dolní Lhota se nenachází železniční dráha celostátní.
Obec Horní Lhota
Na území obce Horní Lhota se nenachází železniční dráha celostátní.
Město Klimkovice
Na území města Klimkovice se nenachází železniční dráha celostátní.
Obec Olbramice
Na území obce Olbramice se nenachází železniční dráha celostátní.
Na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí se nenachází železniční dráha celostátní.
Město Šenov
Na území města Šenov se nenachází železniční dráha celostátní.
Obec Václavovice
Na území obce Václavovice se nenachází železniční dráha celostátní.
Obec Velká Polom
Na území obce Velká Polom se nenachází železniční dráha celostátní.
Město Vratimov
Na území města Vratimov se nenachází železniční dráha celostátní.
Obec Vřesina
Na území obce Vřesina se nenachází železniční dráha celostátní.
Obec Zbyslavice
Na území obce Zbyslavice se nenachází železniční dráha celostátní.
JEV 95. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
SŽDC
www.szdc.cz/o-nas/zeleznicni-mapy.cz.
Ochranné pásmo železnice
Ochranné pásmo železniční tratě je 60 m od osy krajní koleje (min. 30 m od hranice obvodu dráhy).
Na území statutárního města Ostravy jsou vedeny dvě železniční tratě (ČD 321 a 323).
• ČD 321 Opava východ – Ostrava – Havířov – Český Těšín, Ostrava-Svinov – Ostrava-Kunčice
• ČD 323 Ostrava hl.n. – Ostrava - Kunčice - Frýdek-Místek - Valašské Meziříčí
Obec Čavisov
Na území obce Čavisov se nenachází železniční dráha.
Obec Dolní Lhota
Na území obce Dolní Lhota se nenachází železniční dráha.
Obec Horní Lhota
Na území obce Horní Lhota se nenachází železniční dráha.
Město Klimkovice
Na území města Klimkovice se nenachází železniční dráha.
168
Obec Olbramice
Na území obce Olbramice se nenachází železniční dráha.
Na území obce Stará ves nad Ondřejnicí se nenachází železniční dráha.
Město Šenov
Na území města Šenov je vedena železniční trať (ČD 321).
• ČD 321 Opava východ – Ostrava – Havířov – Český Těšín, Ostrava-Svinov – Ostrava-Kunčice
Obec Václavovice
Na území obce Václavovice se nenachází železniční dráha.
Obec Velká Polom
Na území obce Velká Polom se nenachází železniční dráha.
Město Vratimov
Na území města Vratimov je vedena železniční trať (ČD 323).
• ČD 323 Ostrava hl.n. – Ostrava - Kunčice - Frýdek-Místek - Valašské Meziříčí
Obec Vřesina
Na území obce Vřesina se nenachází železniční dráha.
Obec Zbyslavice
Na území obce Zbyslavice se nenachází železniční dráha.
JEV 96. KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI
Podklady: Ministerstvo dopravy
Správním obvodem ORP Ostrava prochází koridor vysokorychlostní dopravy VR1( dle PÚR), D507 (dle ZÚR) Brno –
Ostrava – hranice ČR/Polsko (-Katowice).
Na území statutárního města se nachází koridor vysokorychlostní trati Brno – Ostrava - hranice ČR/Polsko
(-Katowice).
Obec Čavisov
Na území obce se koridor vysokorychlostní trati nenachází.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se koridor vysokorychlostní trati nenachází.
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
169
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 97. VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
Ochranné pásmo
Ochranné pásmo vlečky podle zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů tvoří prostor po obou
stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 30 m od osy krajní koleje.
Na území města Ostravy se nacházejí železniční vlečky různých majitelů. Jedná se o vnitřní vlečkovou trať v rámci
velkých průmyslových závodů (Vítkovice, Arcelor Mittal), vlečky, které napojují průmyslové zóny na železniční tratě.
Obec Čavisov
Na území obce Čavisov se nenachází vlečka.
Obec Dolní Lhota
Na území obce Dolní Lhota se nenachází vlečka.
Obec Horní Lhota
Na území obce Horní Lhota se nenachází vlečka.
Město Klimkovice
Na území města Klimkovice se nenachází vlečka.
Obec Olbramice
Na území obce Olbramice se nenachází vlečka.
Na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí se nenachází vlečka.
Město Šenov
Na území města Šenov se nachází vlečka.
Obec Václavovice
Na území obce Václavovice se nenachází vlečka.
Obec Velká Polom
Na území obce Velká Polom se nenachází vlečka.
Město Vratimov
Na území města Vratimov se nachází vlečka.
Obec Vřesina
Na území obce se nenachází vlečka.
Obec Zbyslavice
Na území obce se nenachází vlečka.
170
3.2.11.2 Železniční zastávky a stanice
Bezprostřední obsluha území železniční přepravou je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic.
Dle tohoto kritéria železniční doprava na území SO ORP Ostrava zajišťuje obslužnost území pouze v omezeném
rozsahu včetně dostupnosti sídla ORP, avšak vysokým počtem stanic a zastávek na území městských částí statutárního
města plní částečně i funkci městské hromadné dopravy a je přínosem jak pro pravidelně dojíždějící, tak i pro cestovní
ruch.
Přehled železničních stanic a zastávek na území SO ORP Ostrava uvádí následující tabulka.
Tabulka 98:
Železniční stanice a zastávky na území SO ORP Ostrava
Číslo tratě dle
Stanice/zastávky
JŘ ČD
270
321
323
Ostrava hl.n., Ostrava-Mariánské Hory, Ostrava-Svinov, Polanka nad Odrou
Ostrava-Třebovice, Ostrava-Svinov, Ostrava hl.n., Ostrava-Stodolní, Ostrava-střed,
Ostrava-Vítkovice, Ostrava-Kunčice, Ostrava-Bartovice, Šenov
Ostrava hl.n., Ostrava-Stodolní, Ostrava-střed, Ostrava-Kunčičky, Ostrava - Kunčice, Vratimov
Zdroj: ČD (Jízdní řád ČD)
Hodnocení stavu železniční infrastruktury
• Modernizace II. tranzitního železničního koridoru (trať 270 - součást trasy multimodálního koridoru VI.
B a páteřní sítě TINA) již byla dokončena dle dohod AGC a AGTC pro traťovou rychlost do
160 km/hod. Optimalizace koridoru není dosud dokončena v prostoru stanice Ostrava hl. n.
(předpokládaný termín kolem roku 2020).
• III. tranzitní koridor (trať č. 270, 320) se do značné míry překrývá s již modernizovaným II. koridorem
(zbývá modernizace úseku Dětmarovice – Mosty u Jablunkova, tj. mimo území SO ORP Ostrava).
• ČD 270 je dvoukolejná trať s elektrickým provozem, jež je součástí trasy II. a III. tranzitního
železničního koridoru (modernizace již proběhla).
• Trať č. 321 v trase Ostrava – Český Těšín je dvoukolejná trať s elektrickým provozem (v trase Ostrava –
Český Těšín se předpokládá optimalizace kolem roku 2017), v trase Ostrava-Svinov – Opava východ
probíhá jednokolejná trať s elektrickým provozem, která byla modernizovaná v letech 2004-06.
• Trať č. 323 v úseku Ostrava hl.n. – Ostrava-Kunčice je dvoukolejná trať s elektrickým provozem, která
byla modernizovaná v letech 2005-07 (v navazujícím úseku po Frýdek-Místek připravovaná optimalizace
s elektrizací kolem roku 2020).
Rozvoj železniční sítě na území SO ORP Ostrava
Další výstavba se předpokládá až po roce 2018 v souvislosti s dostavbou evropské sítě vysokorychlostních tratí. Na
území SO ORP Ostrava se v budoucnosti předpokládá rozvoj železniční sítě v souvislosti s realizací vysokorychlostní
tratě VR1 Brno – Ostrava – Polsko.
Návrh ZÚR MSK nevymezuje na území SO ORP koridory a plochy pro záměry železniční dopravy mezinárodního,
republikového nebo nadmístního významu. Na sledovaném území je vymezen pouze koridor železniční vlečky.
Označení
zákresu
Tabulka 99:
Zdrojová
ÚPD
Ostatní plochy a koridory železniční dopravy nadmístního významu
Označení ve
Název stavby a její
Dotčené
zdrojové ÚPD charakteristika
obce
D170a
ZÚR MSK
D56
Vlečka, Paskov – průmyslová zóna
Ostrava
Hrabová, jih
Hrabová
Koridory územních rezerv
V souladu s ustanovením § 187, odst. 2, zák. č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ZÚR přebírají bez věcné
změny ze schválených územních plánů velkých územních celků a jejich změn na území Moravskoslezského kraje
koridory územních rezerv za účelem prověření možnosti jejich budoucího využití pro záměry železniční dopravy
republikového a nadmístního významu.
171
Ozn.
zákresu
D507
Tabulka 100:
Územní rezervy pro záměry mezinárodního a republikového významu
Zdrojová
Dotčené
ÚPD
obce
Polanka nad Odrou
Svinov
Třebovice ve Slezsku
Vysokorychlostní trať VRT (Studénka) – Ostrava –
ZÚR MSK
Ostrava
Nová Ves u Ostravy
Petrovice u Karviné
Mariánské Hory
Přívoz
Hrušov
JEV 98. LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
JEV 99. SPECIÁLNÍ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
3.2.11.2.1
Hromadná doprava osob
Hromadná doprava osob po Ostravě je z největší části zajišťována Dopravním podnikem města Ostravy, a.s. Provozní
délka sítě MHD má cca 476 km. Provoz zajišťuje 16 tramvajových, 10 trolejbusových a 67 autobusových linek. Ve
srovnání s předchozími lety počet přepravených osob klesl. Jedná se již o dlouhodobější jev, kdy se zvedá podíl
přepravených osob IAD na úkor MHD.
Městská hromadná doprava i příměstská autobusová a železniční doprava je provozována v rámci integrovaného
dopravního systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje, který je založen na jednotném tarifu, jednotných
přepravních podmínkách, jednotném přístupu ke koordinaci jízdních řádů a koordinované nabídce více dopravců pro
zajištění dopravní obsluhy na daném území.
JEV 100. TRAMVAJOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
Dopravní podnik Ostrava, a.s
www.dpo.cz
zákon č. 266/1994 Sb., o drahách
172
Obrázek 8
Schéma tramvajové dopravy ve statutárním městě Ostravě
Ochranné pásmo tramvajové tratě: 30 m od osy krajní koleje.
délka tram sítě má 65,7 km. Provoz zajišťuje 17 tramvajových linek (linka č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14,
17, 18 a 19).
Obec Čavisov
Na území obce Čavisov se nenachází tramvajová dráha.
Obec Dolní Lhota
Na území obce Dolní Lhota se nachází tramvajová dráha.
Obec Horní Lhota
Na území obce Horní Lhota se nenachází tramvajová dráha.
Město Klimkovice
Na území města Klimkovice se nenachází tramvajová dráha.
Obec Olbramice
Na území obce Olbramice se nenachází tramvajová dráha.
Na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí se nenachází tramvajová dráha.
Město Šenov
Na území města Šenov se nenachází tramvajová dráha.
Obec Václavovice
Na území obce Václavovice se nenachází tramvajová dráha.
173
Obec Velká Polom
Na území obce Velká Polom se nachází tramvajová dráha.
Město Vratimov
Na území obce Vratimov se nenachází tramvajová dráha.
Obec Vřesina
Na území obce Vřesina se nachází tramvajová dráha.
Obec Zbyslavice
Na území obce Zbyslavice se nenachází tramvajová dráha.
JEV 101. TROLEJBUSOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
Dopravní podnik Ostrava, a.s
www.dpo.cz
zákon č. 266/1994 Sb., o drahách
Ochranné pásmo trolejbusové tratě: 30 m od krajního trolejového drátu.
délka sítě MHD má 29,3 km. Provoz zajišťuje 10 trolejbusových linek (linka č. 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108,
109 a 110). Délka provozních linek trolejbusů je 29,3 km.
Obec Čavisov
Na území obce Čavisov se nenachází trolejbusová dráha.
Obec Dolní Lhota
Na území obce Dolní Lhota se nenachází trolejbusová dráha.
Obec Horní Lhota
Na území obce Horní Lhota se nenachází trolejbusová dráha.
Město Klimkovice
Na území města Klimkovice se nenachází trolejbusová dráha.
Obec Olbramice
Na území obce Olbramice se nenachází trolejbusová dráha.
Na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí se nenachází trolejbusová dráha.
Město Šenov
Na území města Šenov se nenachází trolejbusová dráha.
Obec Václavovice
Na území obce Václavovice se nenachází trolejbusová dráha.
Obec Velká Polom
Na území obce Velká Polom se nenachází trolejbusová dráha.
Město Vratimov
Na území města Vratimov se nenachází trolejbusová dráha.
Obec Vřesina
Na území obce Vřesina se nenachází trolejbusová dráha.
Obec Zbyslavice
Na území obce Zbyslavice se nenachází trolejbusová dráha.
174
3.2.11.2.2
Cyklistická doprava
Převážná část území SO ORP Ostrava je vhodná především pro letní turistiku a cykloturistiku. Délka vymezených
cyklostezek a turistických (pěších) tras na území jednotlivých obcí je uvedena v následující tabulce.
Tabulka 101:
Cyklotrasy na území obcí ve správním obvodu ORP Ostrava
Šenov
11,9
Cyklostezka (km)
Václavovice
3,2
Čavisov
5,3
Velká Polom
9,3
Dolní Lhota
3,5
Vratimov
10,2
Horní Lhota
5,8
Vřesina
6,3
Klimkovice
7,7
Zbyslavice
6,7
Olbramice
6,1
ORP Celkem
288,4
Ostrava
203,0
9,4
Obec
Za základní nedostatky se zejména u cyklotras zpravidla uvádí vedení některých úseků po silnicích nižších tříd a
rovněž nedostatečná provázanost jednotlivých úseků. Prioritou pro následující období je především napojení Ostravy
na Greenway Krakow – Morava - Vídeň vybudováním ostravského úseku podél řeky Odry. Připravují se rovněž trasy
podél ostatních řek Ostravice, Opavy a Lučiny. Síť cyklistických tras na sledovaném území je vymezen v následujícím
obrázku.
Obrázek 9
Cyklotrasy na území SO ORP Ostrava
175
Zdroj dat: Mapový server SMO – stav k 31.12.2011
JEV 106. CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA
Podklady: www.ostrava.cz
Na území ORP Ostrava se nacházejí cyklistické trasy :
Trasa L
Hošťálkovice - Mar.Hory - Nová Ves; Proskovice
Trasa A
Stará Bělá - Výškovice - Zábřeh - Bělský Les - Dubina
- Hrabůvka - Hrabová - Kunčice; Jistebník - Polanka
nad Odrou; Moravská Ostrava - Slezská Ostrava
Trasa M
Centrum - Mariánské Hory; Poruba - Plesná; Poruba Svinov - Dubí - Nová Ves; Michálkovice – Rychvald
Trasa B
Krmelín - Stará Bělá - Zábřeh - Vítkovice - sídliště
Fifejdy; Přívoz - Muglinov
Trasa N
Zábřeh - Hrabůvka; Shopping Park - Dubí – Svinov
Trasa C
Hrabová - Hrabůvka - Vítkovice; Mar. Hory, Kaufland
- Mar. Hory, radnice
Trasa O
Přívoz
Trasa P
Hrabová - Hrabová,statek; Vítkovice - Moravská
Ostrava; Lhotka - Bobrovníky; Hrabová, průmyslová
zóna
Trasa D
Poruba-Ves - Poruba - Pustkovec - Martinov
Trasa E
Centrum - Muglinov - Hrušov; Vratimov – Hrabová
Trasa R
Polanka nad Odrou – Jistebník
Trasa G
Třebovice - Hošťálkovice - Lhotka - Petřkovice Koblov – Antošovice
Trasa S
Nová Ves
Trasa H
Hrabová - Nová Bělá - Stará Bělá – Krmelín
Trasa T
Martinov - Poruba – Třebovice
Trasa CH
Martinov - Poruba – Plesná
Trasa U
Dubina - Interspar; Zábřeh, vodárna - Odra; Krmelín Nová Bělá; Hrabová, průmyslová zóna
Trasa I
Polanka nad Odrou - Stará Bělá; Bělský Les Hrabůvka - nádraží Vítkovice
Trasa V
Heřmanice – Michálkovice
Trasa J
Slezská Ostrava - Radvanice - Bartovice – Šenov
Trasa W
Krásné Pole - Poruba-Ves; Poruba - Svinov; nádraží
Vítkovice – Vítkovice
Trasa K
Bartovice - Radvanice – Petřvald
Trasa X
176
Poruba – Pustkovec
Trasa 6109
Antošovice – Bohumín
Trasa Y
Zábřeh - Bělský les
Trasa 6134
Klokočov – Stará Ves nad Ondřejnicí
Trasa Z
Hošťálkovice; Třebovice – Poruba
Trasa 6135
Brušperk – Stará Ves nad Ondřejnicí
Trasa 5
Jantarová stezka
Trasa 6185
Hlučín – Petřkovice
Trasa 6011
Studénka – Velké Albrechtice – Bílovec – Lubojaty –
Lhotka –Olbramice – Klimkovice – Polanka n. Odrou
Trasa 6200
Velká Polom - Plesná – Dobroslavice
Trasa 6064
Vratimov - Bartovice - Šenov – Havířov
Greenway Krakow – Brno – Vídeň
Územím města prochází trasy:
Trasa A
Trasa B
Trasa C
Trasa D
Trasa E
Trasa G
Trasa H
Trasa CH
Trasa I
Trasa J
Trasa K
Trasa L
Trasa M
Trasa N
Trasa O
Trasa P
Trasa R
Trasa S
Trasa T
Trasa U
Trasa V
Trasa W
Trasa X
Trasa Y
Trasa Z
Trasa 5
Trasa 6011
Trasa 6064
Trasa 6109
Trasa 6185
Trasa 6200
Greenway Krakow – Brno – Vídeň
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Trasa 6011
Obec Olbramice
Trasa 6011
Trasa 5
Trasa 6134
177
Trasa 6135
Greenway Krakow – Brno – Vídeň – etapa C2
Město Šenov
Trasa 6064
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Trasa 6200
Město Vratimov
Trasa 6064
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.11.2.3
Letecká a vodní doprava
Letecká doprava
Na území SO ORP Ostrava se nenachází letiště pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Leteckou přepravu pro
sledované území zajišťuje nejbližší mezinárodní letištěm Leoše Janáčka v Ostravě - Mošnově, jež je vzdáleno pouze
20 km od centra města Ostravy. V budoucnosti se předpokládá jeho napojení železniční dopravou. Jeho kapacita je
více než milion přepravovaných osob ročně, parametry vzletové a přistávací dráhy jsou 3 500 x 63 m. Letiště zajišťuje
vnitrostátní i mezinárodní lety a je rovněž vybaveno pro odbavování leteckého nákladu, včetně skladových zařízení.
JEV 102. LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM
Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází letiště, ale území ORP Ostrava se nachází v ochranné pásmu letiště
Ostrava – Mošnov.
JEV 103. LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM
Na území ORP Ostrava se nenachází, ale území ORP Ostrava se nachází v ochranném pásmu leteckých radiových
zabezpečovacích zařízení:
Sektor A a B (plocha kružnice se středem v ose antény a poloměru 5 km)
V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu včetně výsadby na základě
závazného stanoviska MO ČR zastoupeného VUSS Bmo. v tomto vymezeném území může být výstavba a výsadba
omezena nebo zakázána.
Sektor C (plocha mezikruží se středem v ose antény a poloměrech 5 km a 30 km
V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska MO
ČR zastoupeného VUSS Brno.
Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby):
- Větrných elektráren
- Výškových staveb (i dominant v terénu)
- Venkovního vedení VVN a VN
- Základnových stanic mobilních operátorů
178
-
Staveb, které jsou zdrojem elektromagnetických zařízení
V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem výškově
omezena nebo zakázána.
Vodní cesta
V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Trvá zde však územní ochrana oderské větve průplavního spojení
Dunaj-Odra-Labe (D-O-L) na základě usnesení vlády ČR č. 635 z roku 1996. V souladu s koncepcí MD ČR je proto na
území MSK dlouhodobě sledován koridor oderské větve průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe.
Vodní cesta je součástí větve VI. B TEMMK a součástí evropské dohody AGN o hlavních vnitrozemských vodních
cestách mezinárodního významu, ke které ČR přistoupila v roce 1999.
Územní rezerva
V rámci ZÚR MSK byla vymezena v rámci „specifických ploch a koridorů“ územní rezerva koridoru oderské větve
průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe následovně.
Tabulka 102:
Ostrava
Ozn.
Zdrojová
zákresu
ÚPD
D517
ZÚR MSK
Územní rezerva průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe na území SO ORP
Územní rezerva pro zabezpečení zájmů státu
vplývajících z mezinárodních závazků
Dotčené
obce
Ostrava
Lhotka u Ostravy
Nová Ves u Ostravy
Výškovice u Ostravy
Proskovice
Hošťálkovice
Koblov
Zábřeh nad Odrou
Svinov
Stará Bělá
Na území MSK je v návaznosti na průplavní spojení D-O-L dlouhodobě sledována vodní cesta na řece Ostravici.
Záměr sleduje zpřístupnění opuštěného území v prostoru Vítkovic. Územní ochrana koridoru je stabilizovaná a
převzata ze schválené ÚPD VÚC.
Územní rezervu vodní cesty a dotčená katastrální území obcí na území SO ORP Ostrava vymezuje následující tabulka.
Označení
zákresu
D518
Tabulka 103:
Zdrojová
ÚPD
ZÚR MSK
Územní rezerva vodní cesty na území SO ORP Ostrava
Dotčené
obce
Vodní cesta na řece Ostravici po ústí Lučiny
Ostrava
Přívoz
Hrušov
Moravská Ostrava
Muglinov
Slezská Ostrava
JEV 104. VODNÍ CESTA
Na území ORP Ostrava se stávající vodní cesta nenachází, je hájen koridor pro průplavní spojení D-O-L.
Územní rezerva
V rámci ZÚR MSK byla vymezena v rámci „specifických ploch a koridorů“ územní rezerva koridoru oderské větve
průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe následovně.
179
3.2.11.2.4
Hluk z dopravy
Lékařské studie dokazují nepříznivý vliv hluku na lidské zdraví. V důsledku hlukové zátěže organizmu dochází k
takovým obtížím, jako je např. zvýšení krevního tlaku, stažení periferních cév, zvýšení hladiny adrenalinu nebo
ztrátám hořčíku. Dlouhodobé vystavení nadměrnému hluku způsobuje hypertenzi a zvyšuje riziko infarktu. Výzkumy
prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo úměrně vzrůstá s hlučností daného prostředí.
Pro výpočet hluku ze silniční dopravy sloužily výsledky předchozích dopravních průzkumů v Ostravě z databáze
Ostravských komunikací a UDI MORAVA s.r.o., aktualizační průzkumy dopravy provedené v rámci této
dokumentace, včetně sčítání na křižovatkách s rameny ústícími do výhradně obytných území. Data o intenzitě
tramvajové dopravy byla získána z podkladů odboru dopravy Magistrátu města Ostravy v aktuálním grafikonu a pro
zpracování zdrojů hluku z průmyslových zdrojů byly použity podklady Krajského úřadu Moravskoslezského kraje z
databáze IPPC.
Hlukové mapování odhalilo, že největším producentem hluku je silniční doprava. Přibližně 85 -90 % veškerého hluku
pochází z tohoto zdroje. Naopak doprava železniční se na hlukové zátěži podílí zcela minimálně.
3.2.11.3 Zásobování pitnou vodou a odkanalizování
3.2.11.3.1
Zásobování města pitnou vodou
Území ORP Ostravy je zásobováno pitnou vodou ze zdrojů Ostravského oblastního vodovodu, v přibližném rozsahu
65 - 70 %, a z podzemních zdrojů, v přibližném rozsahu 30 -35 %. Vodárenské nádrže Šance na řece Ostravici,
Morávka na řece Morávce a Kružberk na řece Moravici tvoří hlavní zdroje pro Ostravský oblastní vodovod. Surová
voda je přiváděna na jednotlivé úpravny vody nacházející se v Nové Vsi u Frýdlantu n.O., Vyšních Lhotách a
Podhradí, kde je upravována a následně rozváděna čtyřmi přivaděči DN 800-1600 dopravujícími vodu do vodojemů
Krásné Pole, Stará Bělá a Krmelín o celkovém objemu cca 120 000 m3. Vodovodní síť na území ORP provozuje a
spravuje společnost Ostravské vodárny a kanalizace a.s. a Severomoravské vodárny a kanalizace. Na území ORP
Ostrava se nacházejí zdroje podzemních vod, kde jsou rozhodnutími vodoprávního úřadu vyhlášena ochranná pásma
(tato jsou postupně zaváděna do Katastru nemovitostí).
Na území ORP Ostravy se nachází několik ochranných pásem vodních zdrojů a úpravny vody, přičemž těmito jsou:
• Nová Ves a Dubí (úpravna vody Dubí byla od 31.5. 2006 odstavena z provozu; prameniště Dubí zůstává
nadále v provozu),
• Zábřeh II. vodovod,
• Ostrava-Bartovice, Ještěrka I. a Ještěrka II.,
• Stará Bělá - Palesek, Sýkorův důl, Pešatek.
Dále do těchto zdrojů podzemních vod zásobujících obyvatele ORP Ostrava náleží i vodní zdroj Důlňák (části Les,
Zimnice, Stará Datyně a Rakovec), který je dislokován v těsné blízkosti hranic města Ostravy na katastrálním území
Vratimov, Horní Datyně a Rakovec. V lednu roku 2008 byly Nová Ves a Dubí vyhlášeny za strategické zdroje pitné
vody.
Od měsíce února roku 2007 bylo zprovozněno čerpání části vyráběné pitné vody z úpravny vody Nová Ves směrem do
vodojemu Záhumenice a následně do části Ostravy Poruby. Tímto krokem byla nahrazena možnost částečného
zásobení Ostravy z vodních zdrojů do této lokality po trvalém odstavení úpravny vody Dubí z provozu.
Společnost OVAK a.s. zajišťuje provoz hydraulické bariéry v areálu tzv. lokality Deza, která slouží k ochraně
podzemních vod prameniště Nová Ves před pronikajícím znečištěním z bývalé průmyslové činnosti v této lokalitě.
Koncem roku 2007 byly vybudovány a uvedeny do provozu tři náhradní sanační vrty. V současné době se na ochranu
prameniště Nová Ves před přítokem kontaminované vody z Dezy realizuje v lokalitě Hůrka také výstavba záchytných
drenů.
Podzemní zdroje představují pro ORP Ostravu, vzhledem k přepravním vzdálenostem, určitou provozní bezpečnost, a
to i z hlediska zajištění pitné vody při mimořádných situacích nejrůznějšího druhu. Z vlastních podzemních zdrojů
(Nová Ves, Ještěrka, Palesek, Pešatek, II. vodovod) bylo v roce 2007 dodáno do vodovodní sítě celkem 33,2 % pitné
vody z celkové spotřeby ve spotřebišti provozovaném OVAK a.s.
S rostoucí kupní silou obyvatel a následným využíváním moderních spotřebičů dochází ke snižování spotřeby vody v
domácnostech. Spotřeba pitné vody nevzrůstá ani ve výrobě. Velké průmyslové podniky mají k dispozici vlastní
zdroje, např. ArcelorMittal Ostrava a.s. Potřeba vody činí v Ostravě průměrně přibližně 35 mil. m3/rok. Vodovodní síť
180
v délce cca 1 314 km, včetně vodovodních přípojek, dopravuje pitnou vodu pro 317 839 obyvatel města Ostravy.
Hlavní vodovodní síť na území města obsahuje přivaděče a zásobovací řady DN 500-1200 a vodojemy o celkovém
objemu cca 40 000 m3.
Na území správního obvodu Ostrava se rovněž nachází ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů lázeňského města
Nový Darkov - Klimkovice.
Obec
Tabulka 104:
Délka vodovodu v SO ORP Ostrava v roce 2010
Vodovod (km)
Obec
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
4,24
14,95
4,84
35,87
9,03
1600,07
34,08
Tabulka 105:
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
SO ORP Ostrava
Vodovod (km)
5,49
19,84
22,55
50,46
22,70
7,27
1831,41
Plochy vodních zdrojů na území ORP Ostrava
Obec
Výměra obce (ha)
vodní zdroj - nádrž (ha)
vodní zdroj - nádrž (ha) (%)
Ostrava
ORP Celkem
21424,97
33160,02
12,41
12,41
0,06
0,04
Obrázek 10 Vodovodní síť na území SO ORP Ostrava
181
JEV
67. TECHNOLOGICKÝ
OCHRANNÉHO PÁSMA
OBJEKT
ZÁSOBOVÁNÍ
VODOU
VČETNĚ
Definice jevu: úpravny a čistírny vody, vodojemy, vodárenské nádrže, studny, šachty, čerpací stanice
Na území města se nachází dvě úpravny vody v Nové Vsi a ve Svinově, pět čerpacích stanic ve Staré Bělé,
v Krásném Poli, ve Lhotce, v Bartovicích a nefunkční čerpací stanice v Plesné, 29 zemních vodojemů, 6
věžových vodojemů a12 vodojemů nespecifikovaných.
Obec Čavisov
Na území obce se nachází čerpací stanice, automatická tlaková stanice Delfín a dva vodojemy.
Obec Dolní Lhota
Na území obce se nachází dvě čerpací stanice a čtyři vodojemy.
Obec Horní Lhota
Na území obce se nachází vodojem.
Město Klimkovice
Na území města se nachází a dvě automatické tlakové stanice Hýlov, další automatická tlaková stanice na hranici
s obcí Vřesina a vodojem.
Obec Olbramice
Na území obce se nachází čerpací stanice a vodojem.
Na území obce se nachází dvě automatické tlakové stanice a dva vodojemy. V části obce Košatka nad Odrou se
nenachází technologické objekty zásobování vodou.
Město Šenov
Na území města se nachází šest čerpacích stanic vody.
Obec Václavovice
Na území obce se nachází dva vodojemy.
Obec Velká Polom
Na území obce se nachází zrychlovací čerpací stanice a tři vodojemy, z nichž jeden vodojem je věžový.
Město Vratimov
Na území města se nachází jedna čerpací stanice a dva zemní vodojemy, v městské části Horní Datyně se
nachází čerpací stanice.
Obec Vřesina
Na území obce se nachází na hranici s obcí Klimkovice automatická tlaková stanice a pět vodojemů, z nichž dva
vodojemy jsou zemní.
Obec Zbyslavice
Na území obce se nachází automatická tlaková stanice a dva vodojemy.
Ochranná pásma
Ochranná pásma technologických objektů zásobování vodou stanovuje příslušný vodoprávní úřad podle § 104
zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
Tato ochranná pásma nejsou obsažena v údajích od poskytovatele dat.
182
JEV 68. VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Na území města se nachází síť dálkového vodovodního řádu, hlavního vodovodního řádu, a řádu místního
vodovodu.
Obec Čavisov
Na území obce se nachází místní vodovodní řád.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se nachází dálkový vodovodní řád, hlavní vodovodní řád a místní vodovodní řád.
Obec Olbramice
Na území obce se nachází dálkový vodovodní řád a místní vodovodní řád.
Město Šenov
Na území města se nachází místní vodovodní řád.
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Na území města se nachází hlavní vodovodní řád a místní vodovodní řád.
Obec Vřesina
Na území obce se nachází dálkový vodovodní řád, hlavní vodovodní řád a místní vodovodní řád.
Obec Zbyslavice
Ochranná pásma:
Vodorovná vzdálenost od vnějšího líce potrubí na každou stranu:
vodovodní řády do ø 500 mm včetně je 1,5 m
vodovodní řády nad ø 500 mm je 2,5 m
u vodovodních řadů o průměru nad DN 200 jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m se ochranné
pásmo rozšiřuje o 1 m na každou stranu.
3.2.11.3.2
Kanalizace a čištění odpadních vod
Území statutárního města Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem s odváděním
odpadních vod na čistírny odpadních vod. Oddílný kanalizační systém byl v minulosti vybudován na sídlištích
Ostrava - Jih, v Hošťálkovicích, Lhotce a v oblasti Petřkovic. Ve městě se stále vyskytují oblasti, které jsou
odkanalizovány volnými výustmi do recipientů nebo jsou odpadní vody likvidovány přímo u nemovitostí v
bezodtokých jímkách, tedy žumpách. Jedná se o městské obvody Slezská Ostrava (části Koblov, Antošovice,
Kunčice a Kunčičky, Heřmanice), Plesná, Nová Bělá, Radvanice a Bartovice, Nová Ves a části městských
obvodů Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Svinov, Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá,
Petřkovice.
183
Čištění odpadních vod je zajišťováno mechanicko-biologickou Ústřední čistírnou odpadních vod v Ostravě Přívoze, na kterou jsou přiváděny odpadní vody od obyvatelstva i z průmyslu. Zde jsou přiváděny odpadní vody
z centra města, Slezské Ostravy, Muglinova, Přívozu, Vítkovic, Mariánských Hor, Zábřehu, Hrabové, Výškovic,
Dubiny, Hošťálkovic, Lhotky, Martinova, Poruby, Pustkovce, Plesné, Třebovic, Svinova a rovněž odpadní vody
z části Vratimova, Klimkovic a Vřesiny.
Na území města Ostravy se dále nacházejí čistírny odpadních vod Heřmanice 1, Heřmanice 2 a Michálkovice.
Společnost VÍTKOVICE HOLDING, a.s. spolu s ArcelorMittal Ostrava a.s. provozují vlastní ČOV.
V Ostravě funguje jednotná a oddílná kanalizační síť. Převážná část odpadních vod je odváděna jednotnou
kanalizací (s odlehčením naředěných odpadních vod do řek) s čištěním v Ústřední čistírně odpadních vod
v Ostravě - Přívoze. Mechanicko-biologickým čištěním na čističkách odpadních vod projde 90 % odpadních
vod. Dva největší průmyslové závody ArcelorMittal, a.s., a VÍTKOVICE, a.s. provozují vlastní kanalizační síť.
Projekt „Dostavba plošné kanalizace“ (DPK) řeší odkanalizování lokalit stávající zástavby na území města
Ostravy a převedení odpadních vod do stávající městské stokové sítě s následnou likvidací znečištěných
odpadních vod na již vybudovaných čistírenských kapacitách – ústřední čistírna odpadních vod v Přívoze
(ÚČOV). V jednotlivých řešených oblastech jsou vybudovány pouze lokální stokové systémy, které jsou bez
jakéhokoliv čištění vyústěny do recipientu (Odra, Ostravice), resp. část zástavby nemá vůbec vyřešeno
systematické odkanalizování odpadních vod z jednotlivých objektů a tyto jsou likvidovány v septicích či
žumpách, které mají přepady zaústěny do stávající dešťové kanalizace, resp. do povrchových příkopů a
trativodů, jež odtékají spolu s ostatními vodami do recipientu. Součástí projektu je také rekonstrukce ÚČOV
Ostrava, která sice má dostatečnou látkovou i hydraulickou kapacitu, ale vyčištěné odpadní vody nesplňují
požadované parametry kvality v ukazateli celkový dusík.
Území města Klimkovic je částečně odkanalizováno převážně kanalizačním systémem jednotné kanalizace s
odváděním odpadních vod na čistírnu odpadních vod v Ostravě-Přívoze. Zde je čištění odpadních vod
zajišťováno mechanicko-biologickou Ústřední čistírnou odpadních vod. Část kanalizačního řadu je svedena do
vodního toku Polančice a Rakovce 13 kanalizačními stokami ukončenými volnými výustěmi. Kanalizace je ve
vlastnictví a správě města Klimkovic.
Kanalizace města Klimkovic má za cíl maximálně zefektivnit kanalizační řad města s vyloučením vtoku
balastních vod, odstraněním volných výustí a další napojení nemovitostí. Tato stavba neřeší odkanalizování
nemovitostí místních částí Josefovice, Hýlov, větší část Václavovic, včetně celé ul. Fonovické, kde jsou odpadní
vody likvidovány přímo u nemovitostí v bezodtokých jímkách, tedy žumpách, či DČOV.
Pro místní část Josefovice je zpracována projektová dokumentace na vybudování splaškové kanalizace
zakončenou místní ČOV. V současné době je zde nevyhovující stoková síť, kterou se odvádějí převážně dešťové
vody, případně předčištěné vody ze septiků RD do bezejmenného potoka třemi volnými výustěmi.
Oddílný kanalizační systém byl v minulosti vybudován v místní části Hýlov. Zde jsou splaškové odpadní vody
svedeny do ČOV s projektovanou čistící kapacitou 200 EO, která je v současné době téměř celá využita.
Na základě dotazníkového průzkumu bylo zjištěno, že v SO ORP Ostrava jsou obce, které mají vlastní ČOV:
Horní Lhota (1 ČOV), Ostrava (12 ČOV) a Václavovice (1 ČOV). Další 4 obce nemají sice vlastní ČOV, ale
mají kanalizaci napojenu na ČOV v jiné obci. Konkrétně se jedná o obec Klimkovice (napojena na ČOV
v Přívoze), Šenov (napojena na ČOV v Havířově), Vratimov (napojena na ČOV v Přívoze) a Vřesina (napojena
na ČOV v Přívoze). Obec Čavisov, Dolní Lhota, Olbramice a Velká Polom nemají kanalizaci napojenu na ČOV,
ale mají povolení vyústě do toku.
Jednotná kanalizace je ve všech obcích kromě obce Stará Ves nad Ondřejnicí (žádná kanalizace) a Zbyslavice
(dešťová kanalizace). Na základě dotazníkového průzkumu bylo zjištěno, že obec Stará Ves nad Ondřejnicí
kanalizaci sice nemá, ale v současné době se dobudovává jednotná kanalizace s napojením na ČOV v Ostravě.
Dokončení je v plánu na jaře roku 2011.
184
Obrázek 11 Kanalizace v SO ORP Ostrava pro rok 2010
JEV 69. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady: SmVak, OVaK
Definice jevu: Ochranné pásmo zařízení kanalizační sítě (čistírna odpadních vod mechanická, ČOV mech.biologická, ČOV mech.-biolog.-chem., přečerpávací stanice a další)
Na území města se nachází 11 čistíren odpadních vod, 90 přečerpávacích stanic odpadních vod, dvě čerpací
stanice průsakových vod a jeden odlehčovací objekt kanalizace.
Obec Čavisov
Na území obce se nenachází technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod.
185
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se nenachází technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod.
Obec Olbramice
Na území obce se nachází přečerpávací stanice odpadních vod.
Město Šenov
Na území města se nachází dvě čističky odpadních vod, šest přečerpávacích stanic odpadních vod a čtyři
odlehčovací objekty kanalizace.
Obec Václavovice
Na území obce se nachází čistička odpadních vod, dva odlehčovací objekty a jeden výustní objekt kanalizace.
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Na území města se nachází jedna přečerpávací stanice odpadních vod a sedm odlehčovacích objektů kanalizace.
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
Ochranná pásma:
Ochranná pásma technologických objektů odvádění a čištění odpadních vod stanovuje příslušný vodoprávní úřad
podle § 104 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
Tato ochranná pásma nejsou obsažena v údajích od poskytovatele dat.
JEV 70. SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady: SmVak, OVaK
Na území města se nachází síť potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod:
splašková kanalizace, dešťová kanalizace, jednotná kanalizace, nerozlišené kanalizační stoky, sběrače důlních
vod a stoky průmyslových odpadních vod.
Obec Čavisov
Pro obec nebyla poskytnuta data.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Pro město nebyla poskytnuta data.
186
Obec Olbramice
Na území obce se nachází potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod:
splašková kanalizace a nerozlišené kanalizační stoky.
Kompletní data pro celé území obce nebyla poskytnuta.
Město Šenov
Na území města se nachází síť potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod:
splašková kanalizace, jednotná kanalizace a nerozlišené kanalizační stoky.
Obec Václavovice
Na území obce se nachází síť potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových vod.
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Na území města se nachází potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod:
stoka jednotné kanalizace.
Obec Vřesina
Na území obce se nachází síť potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod:
splašková kanalizace, dešťová kanalizace, jednotná kanalizace a nerozlišené kanalizační stoky.
Obec Zbyslavice
Ochranná pásma:
Vodorovná vzdálenost od vnějšího líce kanalizační stoky na každou stranu:
kanalizační stoky do ø 500 mm včetně je 1,5 m
kanalizační stoky nad ø 500 mm je 2,5 m
3.2.11.3.3
Povrchové, podzemní vody a jejich kvalita
Tabulka 106:
Výměra přírodního léčivého zdroje
Obec
Výměra obce (ha)
Přírodní léčivý zdroj (počet)
Ostrava
21424,97
8
ORP Celkem
33160,02
8,00
Tabulka 107:
Území lázeňského místa
Vnitřní území lázeňského místa
Obec
Výměra obce (ha)
Výměra (ha)
Výměra (%)
Čavisov
Klimkovice
Vřesina
ORP Celkem
405,79
1473,51
863,55
33160,02
2,52
139,33
65,40
207,25
0,62
9,46
7,57
0,62
187
JEV 44. VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH
PÁSEM
Podklady:
SmVak, MMO
Povrchové zdroje
Zásobování ORP Ostravy pitnou vodou je zajišťováno systémem Ostravského oblastního vodovodu. Hlavní
zdroje Ostravského oblastního vodovodu tvoří vodní nádrže Šance, Kružberk a Slezská Harta.
Podzemní zdroje
Zdroje podzemní vody Ostravského oblastního vodovodu tvoří vodní zdroje Nová Ves a Dubí, Stará Bělá –
Pešatek, Palesek a Sýkorův důl, Bartovice – Ještěrka I., Ještěrka II., Zábřeh II. - vodovod.
Rezervu tvoří vodní zdroj Přemyšov a potencionální zdroj podzemní vody - lokalita Poodří.
Zdroje přírodní pitné vody a ochranná pásma vodního zdroje I. stupně:
Ochranné pásma jsou vyznačené v grafické části
Nová Ves
3x Dubí
Ještěrka 1
Ještěrka 2
3xZábřeh II. – vodovod
Sýkorův důl
Pešatek
Stará Bělá Palesek
Ochranná pásma vodního zdroje II.a vnitřní :
Nová Ves
Dubí
Ještěrka 1
Ještěrka 2
Zábřeh II. – vodovod
Sýkorův důl
Pešatek
Nová Ves Dubí
Ještěrka 1
Ochranná pásma vodního zdroje II:b vnější :
Nová Ves – Dubí
Ještěrka 1
Zábřeh II. - vodovod
Sýkorův důl
Obec Čavisov
Na území obce se nenachází zdroj přírodní pitné vody.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
188
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Na území obce se nachází zdroj přírodní pitné vody. Ochranné pásmo není stanoveno.
Město Vratimov
Na území obce se nachází podzemíní zdroj přírodní pitné vody Vratimov - Důlňák.
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 45. CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD
Podklady: Výzkumný ústav vodohospodářský v.v.i.
Na území správního území ORP Ostrava se CHOPAV nevyskytuje.
JEV 46. ZRANITELNÁ OBLAST
Podklady: www.mvcr.cz
Dle § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů jsou
zranitelné oblasti území, kde se vyskytují:
a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž
koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout,
b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo
může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.
Vláda nařízením č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu stanovuje zranitelné
oblasti, které jsou územně vymezeny katastrálními územími, jejichž seznam je uveden v příloze č. 1 k tomuto
nařízení a v nich upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění
protierozních opatření (tzv.: akční program).
Na území města Ostravy je nařízením vlády vymezena zranitelná oblast v následujících k.ú.: Krásné Pole,
Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Stará Bělá, Svinov
Ostatní k.ú. jsou mimo stanovenou zranitelnou oblast.
Obec Čavisov
Území obce je nařízením vlády vymezeno jako zranitelná oblast.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Území města je nařízením vlády vymezeno jako zranitelná oblast.
Obec Olbramice
189
Město Šenov
Území města není nařízením vlády vymezeno jako zranitelná oblast.
Obec Václavovice
Území obce není nařízením vlády vymezeno jako zranitelná oblast.
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Území města není nařízením vlády vymezeno jako zranitelná oblast.
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 47. VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD
Podklady:
Výzkumný ústav vodohospodářský, v.v.i.
Povodí Odry, s.p.
www.pod.cz
Na celém území města Ostravy se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích (Odra, Opava,
Ostravice, Lučina, Porubka, Ščučí, Stružka).
Jev – Útvar povrchových vod stojatých není naplněn.
Jev – Útvar podzemních vod není naplněn.
Obec Čavisov
Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích (Čavisov).
Obec Dolní Lhota
Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích (Porubka).
Obec Horní Lhota
Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích.
Město Klimkovice
Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích Rakovec. Polančice).
Obec Olbramice
Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích ( Polančice).
190
Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích (Rakovec).
Město Šenov
Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích (Lužina, Šumbarský potok) .
Obec Václavovice
Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích (Venclůvka).
Obec Velká Polom
Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích.
Město Vratimov
Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích (Ostravice).
Obec Vřesina
Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích (Porubka).
Obec Zbyslavice
Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích (Sezina).
JEV 48. VODNÍ NÁDRŽ
Podklady:
OKD, a.s.
Povodí Odry, s.p.
Na území ORP Ostrava jsou evidovány 3 vodní nádrže.
Evidované vodní nádrže
Označení
Pilíky
Zdevastovaná hráz na Michálkovickém potoce
Dávkovací nádrž slaných vod
Kategorie
Poskytovatel
nerozlišeno
vodárenská
vodárenská
Hrabová
Michálkovice
Heřmanice
OKD, a.s.
Povodí Odry, s.p
Povodí Odry, s.p.
Obec Čavisov
K výskytu tohoto jevu na území obce nejsou informace.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
K výskytu tohoto jevu na území města nejsou informace.
191
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 49. POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE
Podklady: Český hydrometeorologický ústav
Definice jevu: oblast odvodňovaná určitou říční soustavou, jež je proti sousední oblasti vymezena rozvodím.
Povodí je přirozeným útvarem přírodním. Rozvodnice je linie vyznačující geografickou hranici mezi dvěma
povodími.
K tomuto jevu nejsou poskytnuta použitelná data.
3.2.11.3.4
Ochrana území před povodněmi
Ochrana před povodněmi je realizována preventivními a operativními opatřeními, přičemž preventivními
opatřeními jsou především opatření legislativní, příprava povodňových plánů, péče o zařízení sloužící k ochraně
před povodněmi, stavebně technická opatření na vodních tocích a opatření v ploše povodí. Operativními
opatřeními v době povodně pak jsou zejména: hlásná a varovná služba, monitoring všech meteorologických a
hydrologických veličin, využití předpovědních metod pro prognózu vývoje či ovlivnění povodňové situace.
Tabulka 108:
Záplavová území a aktivní zóna záplav. území podle periodicity v SO
ORP Ostrava
Aktivní zóna
záplavového území
Záplavová území podle periodicity
Obec
Výměra
obce (ha)
405,79
535,24
537,06
21424,97
Čavisov
Dolní Lhota
Olbramice
Ostrava
Stará Ves nad
1884,14
Ondřejnicí
Šenov
1665,09
Vratimov
1407,73
Vřesina
863,55
ORP Celkem
33160,02
2,13
0,76
0,86
696,15
5 let
(%)
0,52
0,14
0,16
3,25
36,64
61,85
18,76
14,35
831,51
5 let (ha)
5,71
1,59
1,32
1593,88
20 let
100 let (ha)
(%)
1,41
8,14
0,30
1,99
0,25
3,37
7,44
2401,30
100 let
(%)
2,01
0,37
0,63
11,21
Výměra
(ha)
5,71
1,59
1,32
1662,95
Výměra
(%)
1,41
0,30
0,25
7,76
1,94
114,20
6,06
418,45
22,21
118,24
6,28
3,71
1,33
1,66
2,51
115,40
29,06
26,50
1887,65
6,93
2,06
3,07
5,69
123,61
31,55
33,94
3022,36
7,42
2,24
3,93
9,11
219,38
29,06
26,50
2064,74
13,18
2,06
3,07
6,23
20 let (ha)
Zdroj: ÚAP Ostrava, 12/2008
192
Vymezení území zvláštní povodně pod vodním dílem a zařízení protipovodňové ochrany na území ORP Ostrava
a výměra dle jednotlivých obcí udávají následující tabulky:
JEV 50. ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ
Podklady:
Obecníý úřad (ORP)
Povodí Odry, s.p.
Záplavové území s periodicitou
• 5-ti let se vyskytuje na níže uvedených tocích města Ostravy:
Opava, Odra, Bohumínská Odra, Ščučí a Oprechtický potok, Orlovská struska, Michálkovický potok, Lubina,
Sezina, Porubka, Ostravice, Lužina, Odra Polančice, Mexický potok, Rakovec.
• 20-ti let se vyskytuje na níže uvedených tocích města Ostravy:
• 100 let se vyskytuje na níže uvedených tocích města Ostravy:
Sezina, Porubka, Ostravice, Lužina, Odra Polančice, Ondřejnice, Mexický potok, Rakovec.
• zdokumentované povodně se vyskytuje na níže uvedených tocích města Ostravy:
Odra, Opava, Ostravice, Mlýnská strouha, Orlovská stružka, Porubka, Lubina, Bohumínská Odra
Obec Čavisov
• 5-ti let vyskytuje, na vodním toku Porubka.
• 100 let vyskytuje, na vodním toku Porubka.
Obec Dolní Lhota
• 20-ti let vyskytuje na vodním toku Porubka.
Obec Horní Lhota
Záplavové území se nevyskytuje.
Město Klimkovice
• 5-ti let vyskytuje, na vodním toku Rakovec a Polančice.
• 20-ti let vyskytuje, na vodním toku Rakovec a Polančice.
• 100 let vyskytuje, na vodním toku Rakovec a Polančice.
Obec Olbramice
• 5-ti let vyskytuje, na vodním toku Sezina a Polančice.
• 20-ti let vyskytuje, na vodním toku Sezina a Polančice.
• 100 let vyskytuje, na vodním toku Sezina a Polančice.
• 5-ti let vyskytuje, na vodním toku Lubina.
• 20-ti let vyskytuje, na vodním toku Lubina.
• 100 let vyskytuje, na vodním toku Lubina a Ondřejnice.
193
Záplavové území zdokumentované povodně se vyskytuje, na vodním toku Lubina.
Město Šenov
• 5-ti let vyskytuje, na vodním toku Lužina.
• 20-ti let vyskytuje, na vodním toku Lužina.
• 100 let vyskytuje, na vodním toku Lužina.
Záplavové území zdokumentované povodně vyskytuje, na vodním toku Lužina.
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
• 5-ti let vyskytuje, na vodním toku Ostravice.
• 20-ti let vyskytuje, na vodním toku Ostravice.
• 100 let vyskytuje, na vodním toku Ostravice.
Záplavové území zdokumentované povodně vyskytuje, na vodním toku Ostravice.
Obec Vřesina
• 5-ti let vyskytuje na vodním toku Porubka.
Obec Zbyslavice
JEV 51. AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ
Podklady:
Obecní úřad (ORP)
Povodí Odry,
Aktivní zóny záplavových území jsou stanoveny podle průtoku dvacetileté vody Q20 a jsou vymezeny u toků
Odra, Ostravice, Lučina, Opava, Porubka a Michálkovický potok.
Předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území se vyskytuje na níže uvedených tocích města Ostravy:
Bohumínská struska, Porubka, Opava, Odra, Bohumínská Odra, Orlovská struska, Michálkovický potok, Lubina,
Obec Čavisov
Na území obce se předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území vyskytuje, na vodním toku Porubka.
Obec Dolní Lhota
Na území obce se předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území vyskytuje, na vodním toku Porubka..
Obec Horní Lhota
Na území obce se předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území nevyskytuje.
Město Klimkovice
Na území obce se předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území vyskytuje, na vodním toku Rakovec a
Polančice.
194
Obec Olbramice
Na území obce se předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území vyskytuje, na vodním toku Sezina a
Polančice.
Na území obce se předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území vyskytuje na vodním toku Lubina.
Město Šenov
Na území obce se předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území vyskytuje, na vodním toku Lužina.
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Na území obce se předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území vyskytuje, na vodním toku Ostravice.
Obec Vřesina
Na území obce se předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území vyskytuje, na vodním toku Porubka.
Obec Zbyslavice
JEV 52. ÚZEMÍ URČENÉ K ROZLIVŮM POVODNÍ
K tomuto jevu nejsou poskytnuta data.
JEV 53. ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM
Podklady: Povodí Odry, s.p.
Podklady:
Povodí Odry, s.p.
195
Obrázek 12 Vodní režim v SO ORP Ostrava s vymezením záplavového území, aktivní zóny
záplavového území a protipovodňové ochrany
Tabulka 109:
Obec
Ostrava
Plochy území zvláštní povodně pod vodním dílem
Výměra obce (ha)
Výměra (ha)
21422
16259
Výměra (%)
75,89
Šenov
1663
385
23,17
Vratimov
1408
378
26,84
Celkem
24493
17022
41,96
V ORP Ostrava zasahuje území zvláštní povodně pod vodním dílem do území měst Ostravy, Vratimov a Šenov.
Na území města se vyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem o výměře 16 259 ha. Jedná se o plochy
pro vodní díla Šance, Morávka, Harta-Kružberk, Žermanice.
196
Obec Čavisov
Na území obce se nevyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se nevyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem.
Obec Olbramice
Město Šenov
Na území města se vyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem o výměře 385 ha. Jedná se o plochu pro
vodní dílo Žermanice.
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Na území města se vyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem o výměře 378 ha. Jedná se o plochu pro
vodní díla Morávka, Šance a Žermanice.
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 54. OBJEKT / ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY
Podklady:
Povodí Odry, s.p.
Statutární město Ostrava má rovněž zpracován povodňový plán města a je ustanovena povodňová komise města.
Z pohledu povodňové ochrany města lze uvést, že k poslední revizi a k většímu upřesnění průběhu výškových
úrovní hladin v řekách došlo v roce 2002 (z významných úprav před tímto datem lze zmínit např. úpravy na řece
Odře v letech 1960 až 1969, které byly vyvolány potřebou ochrany zástavby okrajových částí města Ostravy a
ploch pro rozvoj průmyslu před pravidelnými povodněmi). V průběhu povodní v roce 1997 katastrofální průtok
přesáhl kapacitu hrází podél Odry, takže došlo místně k jejich přelití a k zaplavení území některých městských
obvodů Ostravy. Následná studie toku Odry na území Ostravy zpracovaná v roce 2000 prokázala, že oderské
hráze sice výškově převedou stoletou povodeň, navrhla však jejich zvýšení v délce 5,7 km na jednotné převýšení
80 cm nad hladinou Q100. Toto zvyšování hrází podél Odry se dokončuje.
Pod soutokem Odry s Opavou je na levém břehu ve Lhotce ohrožováno několik osamocených domů vodou
padesátiletou a vyšší. Přívoz je ohrožen od průtoku padesátileté vody z Černého příkopu, jehož pravý břeh je
nízký. Antošovice jsou dnes ohrožovány vodou dvacetiletou a Koblov je ohrožován již vodou desetiletou. Podél
vodního toku Porubka se rozkládá zástavba městských obvodů Krásné Pole, Poruba a Svinov. Dnešní povodňová
ochrana obytné zástavby Poruby a Svinova, která je místy chráněna jen na Q5, je jednoznačně nedostatečná.
Povodňová ochrana podél výustní trati řeky Opavy je taková, že chatová osada v Martinově má zajištěnou
povodňovou ochranu pouze kolem Q5 a vody vyšší ji ohrožují zaplavením. Tento stav v uvedené lokalitě byl
důvodem pro vyhlášení stavební uzávěry. Městská část Třebovic je chráněna náspem trati ČD až na místa
podjezdů, kterými proniká velká voda do padesátileté četnosti. Nejproblematičtějším místem podél vodního toku
Ostravice je z hlediska povodňové ochrany na území města Ostravy městský obvod Hrabová. Jeho území je
197
zaplavováno již od dvacetileté vody potokem Ščuči, který je přítokem Ostravice. Území podél vodního toku
Lučina je zabezpečeno na bezpečné převedení stoleté vody.
Tabulka 110:
Obec
Zařízení protipovodňové ochrany
Protipovodňové hráze (km)
Ostrava
37,40
2,14
Šenov
1,26
Vratimov
2,27
ORP Celkem
43,07
Na území města se vyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany.
- Na řece Odra – ochranná hráz – v k.ú. Svinov (LEV), Nová Ves u Ostravy (PRA), Svinov (LEV),
Zábřeh nad Odrou (PRA), Hrušov (PRA), Mariánské Hory (PRA), Přívoz (PRA), Koblov (LEV),
Přívoz (PRA);
- Na řece Porubka – ochranná hráz – v k.ú. Svinov (LEV);
- Na řece Opava – ochranná hráz – v k.ú. Hošťálkovice (LEV);
- Na řece Černý příkop – ochranná hráz – v k.ú. Přívoz (PRA);
- Na řece Ostravice – ochranná hráz – v k.ú. Hrabová (LEV), Vítkovice (LEV), Hrušov (PRA), Muglinov
(PRA), Hrabůvka (PRA), Kunčice nad Ostravicí (PRA), Moravská Ostrava (LEV);
- Na řece Orlovská stružka – ochranná hráz – v k.ú. Heřmanice (L+P);
- Na řece Ščučí a Oprechtický potok – ochranná hráz – v k.ú. Hrabová (STŘ);
- Na řece Bohumínská Stružka – ochranná hráz – v k.ú. Heřmanice (LEV).
Obec Čavisov
Na území obce se nevyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se nevyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany.
Obec Olbramice
Na území obce se vyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany.
- Na řece Lubina – ochranná hráz – v k.ú. Košatka nad Odrou (L+P);
- Na řece Ondřejnice – ochranná hráz – v k.ú. Stará Ves nad Ondřejnicí, Košatka nad Odrou (LEV).
Město Šenov
- Na řece Lučina – ochranná hráz – v k.ú. Šenov u Ostravy (L+P).
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Na řece Ostravice – ochranná hráz – v k.ú. Vratimov (L+P),
198
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 55. PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ
OCHRANNÝCH PÁSEM
Podklady:
Webové stránky Sanatoria Klimkovice
Na území ORP Ostravy se nachází přírodní léčivé zdroje minerálních vod, které jsou využívány v lázních Nový
Darkov v Klimkovicích. Jedná se o jodobromovou solanku, což je původem mořská přírodní léčivá minerální
voda, která se vytvořila v období třetihorního vrásnění. Vyskytuje se v oblastech uhelných ložisek Ostravska,
kde při bouřlivých pohybech zemských vrstev vznikly písčité sloje. V nich se zakonzervovala voda pravěkého
moře, které se na území současného Ostravska vyskytovalo před 6,5 až 11 miliony let. V současnosti se
jodobromová voda již netvoří, její podzemní zásoba je omezená, a je proto velmi cenná. Klimkovické lázně
čerpají jodobromovou solanku ze čtyř vrtů o hloubce 400 až 500 m. Vrty se nacházejí v Polance nad Odrou,
odkud se voda čerpá 11 kilometrů dlouhým potrubím.
Ochranná pásma léčivých zdrojů stanovuje ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Ochranné pásma jsou
stanovena ve dvou stupních. Ochranné pásmo I. stupně se stanoví pro území zahrnující zpravidla okolí výstupu
zdroje (kruh o poloměru 50 m). Ochranné pásmo II. stupně tvoří polygon zasahující do několika katastrů.
Na území města Ostravy je evidováno 8 zdrojů přírodních léčivých vod.
Dle výskytu:
5 zdrojů k.ú. Polanka nad Odrou
1 zdroj k.ú. Proskovice
2 zdroje k.ú. Stará Bělá
Ochranné pásmo II. stupně zasahuje do k.ú.: Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá, Svinov, Výškovice,
Nová Bělá, Dubina.
Obec Čavisov
Na území obce se tento jev nenachází.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Do území města zasahuje ochranné pásmo II. stupně.
Obec Olbramice
Do území obce zasahuje ochranné pásmo II. stupně.
Do území obce zasahuje ochranné pásmo II. stupně.
Město Šenov
Na území města se tento jev nenachází.
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
199
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.11.4 Energetika a energetická zařízení
3.2.11.4.1
Elektrická energie
Zásobování elektrickou energií je zajištěno z distribuční soustavy VVN 110 kV, která zajišťuje přenos el.
výkonu z uzlových bodů nadřazené přenosové soustavy VVN 220 kV a ZVN 400 kV a elektráren, pro napájecí
body – transformační stanice VVN/VN, kde používané napětí VN je převážně 22 kV, méně pak 10 a 6 kV.
Důležitými uzly nadřazené soustavy VVN jsou rozvodny Nošovice, Albrechtice, Lískovec, Vratimov a
Třebovice. Od roku 2009 je provozována nová rozvodna na křižovatce ulic Rudná a Plzeňská, která pokrývá
požadavky na odběr energie v území Shopping parku a napájí oblast průmyslové zóny nad Porubkou.
Potřeba Ostravy je kryta ze 35 % z místních zdrojů (elektrárny Třebovice a Vítkovice) a zbytek z celostátní
rozvodné sítě.
Vzhledem k výraznému rozvoji energeticky náročných investic na území města Ostravy vzniká potřeba posílení
kapacit elektrické energie. Prioritou je vybudování nové trafostanice Kletné 400/110 kV v k.ú. Hladké Životice a
přivedení nových vedení 110 kV do Ostravy. Pro umožnění distribuce elektrické energie je nutno vybudovat
trafostanice 110/22 kV na Fifejdách, Slezské Ostravě, Hrušově a Hrabové.
Od října 2007 přestala existovat společnost Severomoravská energetika, která byla dříve hlavním distributorem
elektrické energie pro území Ostravy, a její závazky na sebe převzala společnost ČEZ, a. s. Nejvýznamnější
elektrárnou, která dodává elektřinu pro území Ostravy je Elektrárna Dětmarovice. Se svým výkonem 800 MW je
největší elektrárnou na Moravě.
Základním výchozím podkladem byly podklady grafického informačního systému ČEZ Distribuce, a.s. a ČEPS.
Sítě zvlášť vysokého napětí - vedení ZVN 400 kV
Řešeným územím neprochází vedení zvlášť vysokého napětí ZVN 400 kV.
Páteř distribuční sítě tvoří
• sítě velmi vysokého napětí - vedení 110 kV
• sítě vysokého napětí VN 22 kV
Součástí distribuční sítě jsou dále rozvodny a distribuční trafostanice.
Stávající zařízení jsou zakreslena ve výkresu limitů, navrhovaná ve výkresu záměrů na provedení změn v území.
V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno:
• zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná
zařízení, jakož i uskladňovat výbušné a hořlavé látky,
• provádět činnosti ohrožující spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit
životy, zdraví a majetek osob,
• provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
• provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto
zařízením.
V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3
m. V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy
o celkové hmotnosti nad 6 t.
Tabulka 111:
Obec
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Délka elektrického vedení v jednotlivých obcích SO ORP Ostrava
Nerozlišeno
Nadzemní (km) Podzemní (km) Svod (km)
Celkem (km)
(km)
1,49
3,16
2,70
19,49
0,99
0,29
3,32
0,00
200
0,00
1,49
4,15
2,99
22,80
Obec
Nadzemní (km)
Podzemní (km)
Olbramice
Ostrava
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
ORP Celkem
7,97
509,62
17,09
27,40
4,83
20,32
52,39
9,87
2,55
678,87
0,34
704,03
1,75
1,64
1,37
1,58
0,69
0,07
716,06
Svod (km)
Nerozlišeno
(km)
0,03
1,42
0,03
1,42
Celkem (km)
8,32
1215,09
18,84
29,04
6,20
21,89
53,08
9,94
2,55
1396,38
Obrázek 13 Vedení elektrizační soustavy s elektrickou stanicí na území SO ORP Ostrava pro rok
2010
201
JEV 71. VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
ČEPS, ČEZ
Na území města se nachází dvě tepelné elektrárny: Třebovice, Kunčice; šest malých vodních elektráren: na řece
Odře Přívoz I, Přívoz II, Lhotka, na řece Ostravici Hrabová, Kunčice a Vítkovice; a dále dvě v datech
nespecifikované elektrárny: Přívoz a Vítkovice.
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
Ochranná pásma:
Tepelné elektrárny v Třebovicích a Kunčicích se nacházejí v pásmu hygienické ochrany, vymezeném v 50.–70.
letech na základě zkušenosti a bez technické možnosti měření parametrů. Vzhledem ke stáří a podmínkám
vzniku tohoto vymezení se pásmo hygienické ochrany v územním řízení a stavebním řízení nezohledňuje.
V poskytnutých údajích nejsou data k jiným ochranným pásmům výroben elektřiny.
JEV 72. ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
ČEPS, ČEZ Distribuce
Na území města se nachází 82 venkovních distribučních transformačních stanic (dále DTS), 458 vestavěných
DTS, 527 kompaktních zděných nebo betonových DTS, 25 věžových DTS s venkovním převodem, 379
stožárových DTS a dalších 15 nerozlišených DTS.
202
Obec Čavisov
Na území obce se nachází tři stožárové DTS.
Obec Dolní Lhota
Na území obce se nachází tři kompaktní zděné nebo betonové DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a
tři stožárové DTS.
Obec Horní Lhota
Na území obce se nachází dvě kompaktní zděné nebo betonové DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem
a tři stožárové DTS.
Město Klimkovice
Na území města se nachází 7 kompaktních zděných nebo betonových DTS, dvě věžové DTS s venkovním
převodem a17 stožárových DTS.
Obec Olbramice
Na území obce se nachází pět stožárových DTS.
Na území obce se nachází dvě kompaktní zděné nebo betonové DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem
a 21 stožárových DTS.
Město Šenov
Na území obce se nachází tři věžové DTS s venkovním převodem, pět vestavěných DTS a 34 stožárových DTS.
Obec Václavovice
Na území obce se nachází jedna věžová DTS s venkovním převodem a 7 stožárových DTS.
Obec Velká Polom
Na území obce se nachází tři kompaktní zděné nebo betonové DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a
pět stožárových DTS.
Město Vratimov
Na území obce se nachází dvě venkovní DTS, jedna vestavěná DTS, tři kompaktní zděné nebo betonové DTS,
čtyři věžové DTS s venkovním převodem a 34 stožárových DTS.
Obec Vřesina
Na území obce se nachází dvě vestavěné DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a 11 stožárových DTS.
Obec Zbyslavice
Na území obce se nachází čtyři stožárové DTS.
Ochranná pásma:
Ochranné pásmo transformovny ZVN:
Ochranné pásmo stožárové trafostanice – šíře 7m
Ochranné pásmo kompaktní zděné trafostanice – šíře2m
Ochranné pásmo rozvodny transformovny VN - šíře 30m
Ochranné pásmo rozvodny transformovny VVN - šíře 30m
JEV 73. NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ
OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
ČEPS, ČEZ, NET4GAS
Na území města se nachází venkovní vedení el. sítě VVN, VN, kabelové vedení VVN a VN, a svod (nadzemní
vedení) el. sítě.
Obec Čavisov
Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN a kabelové vedení VN.
203
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se nachází venkovní vedení el. sítě VVN, VN a kabelové vedení VN.
Obec Olbramice
Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VVN, VN a kabelové vedení VN.
Město Šenov
Na území města se nachází venkovní vedení el. sítě VVN, VN a kabelové vedení VVN a VN.
Obec Václavovice
Okrajem území obce prochází venkovní vedení el. sítě ZVN, na území obce se dále nachází venkovní vedení el.
sítě VN a kabelové vedení VN.
Obec Velká Polom
Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VVN, VN a kabelové vedení VN.
Město Vratimov
Na území města se nachází venkovní vedení el. sítě ZVN, VVN, VN a kabelové vedení VVN a VN.
Obec Vřesina
Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN, kabelové vedení VN a dále nerozlišené vedení el. sítě.
Obec Zbyslavice
Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN.
Ochranná pásma:
Tabulka 112:
Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 222/1994 SB.
Zařízení:
Ochranné pásmo [m] od krajních vodičů:
Nadzemní vedení:
a) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně
e) u napětí nad 400 kV
Podzemní (kabelové) vedení:
do 110 kV vč. a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací
techniky činí
nad 110 kV
§ 19
7m
12 m
15 m
20 m
30 m
§ 45
10 m
15 m
20 m
25 m
35 m
1 m od povrchu vedení po obou stranách krajních kabelů.
3 m od povrchu vedení po obou stranách krajních kabelů.
Poznámka :
§ 19 – vedení postavené od 1.1.1995 do 1.1.2001
§ 45 – vedení postavené před 1.1.1995
Tabulka 113:
Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 458/2000 Sb., § 46
a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV vč.
1. pro vodiče bez izolace
2. pro vodiče s izolací základní
3. pro závěsná kabelová vedení
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV vč.
1. pro vodiče bez izolace
2. pro vodiče s izolací základní
7m
2m
1m
12 m
5m
204
15 m
20 m
30 m
2m
1m
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV vč.
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV vč.
e) u napětí nad 400 kV
f) u závěsného kabelového vedení 110 kV
g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence
3.2.11.4.2
Zásobování plynem
Dodávky a následnou distribuci zemního plynu na území města zajišťuje Severomoravská plynárenská, a. s., člen
RWE Group. Zásobování zemním plynem je zajištěno z tranzitního plynovodu přes jednotlivé regulační stanice
VVTL/VTL (Štramberk, Děhylov). Z těchto regulačních stanic je do Ostravy přivedeno několik VTL přívodů
DN 300-500. Zemní plyn je distribuován pomocí rozvodných sítí - vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých
rozvodů.
Zásobování řešeného území zemním plynem je řešeno rozvody vysokotlakých (VTL) a středotlakých (STL)
plynovodů. Součástí distribuční sítě jsou regulační stanice a ostatní zařízení zpracování a distribuce plynu.
Tabulka 114:
Obec
Délka plynovodu v SO ORP Ostrava v roce 2010
Plynovod (km)
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
SO ORP Ostrava
JEV
6,94
15,20
8,97
34,63
9,93
1194,16
35,40
61,08
27,16
23,94
55,34
27,63
10,82
1511,19
74. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ
OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA
Podklady:
PLYNEM
VČETNĚ
Net4Gas
Ochranná pásma:
U plynovodů a plynárenských zařízení se ochranným pásmem rozumí prostor ve vodorovné vzdálenosti od
půdorysu plynárenského zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys.
Ochranná pásma činí:
• u technologických objektů - 4 m
Pro plynová zařízení jsou vymazována kromě ochranných pásem také bezpečnostní pásma, která energetický
zákon v příloze odstupňovává podle povahy a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m.
Na území ORP Ostrava se nachází následující objekty zásobování plynem:
anoda vertikální
stanice katodové ochrany
odorizační stanice NTL
odorizační stanice STL
regulátor distribučních STL
regulační měřící stanice STL
regulační měřící stanice VTL
6
35
3
25
23
32
32
205
anoda vertikální
odorizační stanice NTL
regulační měřící stanice STL
5
27
3
18
19
32
26
Obec Čavisov
Na území obce nejsou žádné objekty zásobování plynem.
Obec Dolní Lhota
1
Obec Horní Lhota
1
1
Město Klimkovice
Na území města nejsou žádné objekty zásobování plynem.
Obec Olbramice
1
1
1
Město Šenov
anoda vertikální
1
3
2
4
2
Obec Václavovice
1
1
Obec Velká Polom
1
Město Vratimov
1
Obec Vřesina
1
2
Obec Zbyslavice
1
Ochranná pásma slouží k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenských zařízení. Ochranným
pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, které dle zákona
č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů činí u technologických objektů 4 m od půdorysu.
206
Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení.
Bezpečnostním pásmem se rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné
vzdálenosti na všechny strany od půdorysu. Bezpečnostní pásma jsou stanovena přílohou zákona č. 458/2000 Sb.
JEV 75. VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO
PÁSMA
Ochranná pásma:
U plynovodů a plynárenských zařízení se ochranným pásmem rozumí prostor ve vodorovné vzdálenosti od
půdorysu plynárenského zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys.
Ochranná pásma činí:
• u plynovodů a přípojek
o nad průměr 500 mm - 12 m
o od průměru 200 mm do 500 mm - 8 m
o do průměru 200 mm včetně - 4 m
• nízkotlakých rozvodů v zastavěném území obce - 1 m
• středotlakých rozvodů v zastavěném území obce - 1 m
• u vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích musí být udržován volný pruh
pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu a nesmí se zde vysazovat porosty kořenící do
větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu
Pro plynová zařízení jsou vymazována kromě ochranných pásem také bezpečnostní pásma, která energetický
zákon v příloze odstupňovává podle povahy a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m.
• plynovod VVTL vnitrostátní
• plynovod VTL
• plynovod STL
• plynovod NTL
Obec Čavisov
• plynovod STL
Obec Dolní Lhota
• plynovod STL
Obec Horní Lhota
• plynovod VTL
• plynovod STL
Město Klimkovice
• plynovod VTL
• plynovod STL
Obec Olbramice
• plynovod VTL
• plynovod STL
• plynovod VTL
• plynovod STL
Město Šenov
• plynovod VTL
• plynovod STL
207
Obec Václavovice
• plynovod VTL
• plynovod STL
Obec Velká Polom
• plynovod VTL
• plynovod STL
Město Vratimov
• plynovod VTL
• plynovod STL
• plynovod NTL
Obec Vřesina
• plynovod VTL
• plynovod STL
Obec Zbyslavice
• plynovod STL
3.2.11.4.3
Soustava centralizovaného zásobování teplem je provozována společností Dalkia Česká republika, a.s., která
vytápí více než 85 tisíc domácností. Od ledna 2007 došlo ke sloučení společnosti Dalkia Ostrava (bývalé
Zásobování teplem Ostrava) se společností Dalkia Česká republika. V Ostravě Dalkia prodává zhruba 6,5 mil.
GJ.
Teplárenské zdroje na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice, Teplárna Přívoz a Výtopna Mariánské
Hory, Teplárna ArcelorMittal Ostrava a ČEZ- Energetické služby, s.r.o. ve Vítkovicích. Celkově je na území
města provozováno více než 400 km tras tepelných sítí, jak primárních, tak sekundárních, které dodávají teplo
pro byty, vybavenost a podnikatelské aktivity. Dalším, menším dodavatelem tepla, je společnost Teplo
Vratimov, s. r. o., která využívá odpadní teplo z Teplárny ArcelorMittal Ostrava a zásobuje teplem město
Vratimov.
JEV
79. TECHNOLOGICKÝ
OCHRANNÉHO PÁSMA
OBJEKT
ZÁSOBOVÁNÍ
TEPLEM
VČETNĚ
Ochranná pásma:
Šířka ochranných pásem v blízkosti zařízení pro výrobu a rozvod tepla je vymezena svislými rovinami vedenými
po obou stranách těchto zařízení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k obrysu zařízení a činí 2,5 metru.
Definice jevu: zařízení teplovodní sítě (výrobna tepla, předávací stanice, výměníkové stanice a další)
• Dálkový, napájecí rozvod tepla
• Místní rozvod tepla
Obec Čavisov
Na území obce se technologický objekt zásobování teplem nenachází.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
208
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
• Místní rozvod tepla - primární
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 80. TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Ochranná pásma:
Šířka ochranných pásem v blízkosti zařízení pro výrobu a rozvod tepla je vymezena svislými rovinami vedenými
po obou stranách těchto zařízení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k obrysu zařízení a činí 2,5 metru.
• Dálkový, napájecí rozvod tepla
Páteřními (hlavními) horkovodními napáječi jsou z ETB do Poruby 2x DN 650 a 2x DN 600, které jsou
zokruhovány horkovodem 2x DN 500. Pro oblast Jižního města jsou páteřními horkovody 2x DN 500 ze závodní
teplárny ArcelorMittal Ostrava a.s. a 2x DN 600 z ETB. Páteřní (hlavní) parní rozvod do městské části Moravská
Ostrava a Přívoz je DN 700/250 z TPV do centra města, kde je zokruhován parovodem DN 500/200, který
pokračuje do RVS Fifejdy a z centra do CVS Nová Karolína.
• Místní rozvod tepla
Obec Čavisov
Na území obce se teplovod nenachází.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
209
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
• Místní rozvod tepla - primární
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.11.5 Spoje a spojová zařízení
Provoz telekomunikační sítě zajišťuje v Ostravě Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Síť je digitalizovaná, kvalita
a rychlost spojení je na úrovni Prahy a Brna. Město je kvalitně pokryto i sítěmi mobilních operátorů Telefónica
O2, T-Mobile a Vodafone. Tohoto pokrytí dosahuje téměř 100% obyvatelstva. Pokrytí území města rozhlasovým
a televizním signálem je velmi dobré. Ve městě působí několik provozovatelů kabelové televizní sítě. Velké části
města jsou dostupné služby metropolitní sítě provozované společností OVANET a.s. Ve městě působí také
několik alternativních telekomunikačních operátorů. Pro přístup na internet a datové přenosy je město pokryto
rádiovými sítěmi společností GTS Novera, Broadnet Czech, Star 21, Ha-vel, Poda s.r.o. a další. Rychle se rozvíjí
pokrytí kraje vysokorychlostním připojením k internetu pomocí ADSL i bezdrátovým připojením.
Základní informace o stávajících spojích a spojových zařízeních jsou zakresleny ve výkrese limitů v rozlišení na
kategorie:
• komunikační vedení
• radioreléová trasa (vč. radiových stanic na trase)
• retranslační stanice – převaděč
• telefonní ústředna
• základnová stanice
• ochranné pásmo RR trasy
• ochranné pásmo vysílače
JEV 81. ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO
PÁSMA
Ochraná pásma:
Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto
zařízení a spojů stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí
nacházejících se v ochranném pásmu rádiového zařízení a rádiového směrového spoje.
Radiová stanice na rr trase
Radioteleskop
Tv vysílač
poloměr kruhu r = 500 – 1000 m
64 základnových stanic
6 tv vysílačů
152 radiových stanic na rr trase
92 blíže neurčených komunikačních stanic
Obec Čavisov
1 radiová stanice na rr trase
Obec Dolní Lhota
1 blíže neurčené komunikační stanice
210
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
1 základnová stanice
1 radioteleskop
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
1 základnová stanice
1 radioteleskop
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 82. KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Na území ORP Ostrava nejsou vyhlášená ochranná pásma nadzemních staveb 50 metrů nad terénem a podzem.
staveb.
Vysílače HOSK, OOVK, SVNX mají vyhlášené ochranné pásmo 500 m.
Ochranné pásmo radioréleových tras společnosti O2 není vyhlášeno.
3.2.11.6 Vedení sítí
Převážná část vedení sítí je stále tradiční (v zemi), část vedení je nadzemní (zpravidla energetické mimo
souvislou zástavbu) a nepatrná část v kolektorech. Z významnějších kolektorů lze uvést: Frýdlantské mosty,
Poděbradova, Českobratrská, Sokolská, Centrum, Nová Ves – Svinov a Hrušov. Provozovatelem kolektorů jsou
Ostravské komunikace, a.s. Například „kolektor Centrum“ je položen v hloubce cca 9 metrů. Jedna jeho část
vede od Prokešova náměstí pod Sokolskou, dále pak pod ulicí 28. října a ústí do budoucího obchodního centra.
Druhá část spojuje ulici Zámeckou, Nádražní kolem Elektry a Domu umění a končí ve stávajícím kolektoru pod
ulicí Poděbradovou. V novém tunelu je zatím umístěno kolem 795 vodovodních přípojek do domů, kanál, síť
Telefónica O2, síť Dalkie a ČEZu. Jinými slovy, kolektor je vybaven jednotnou kanalizací, horkovodním
potrubím (horká větev i zpátečka), potrubím pitné vody, plynovým potrubím a kabelovými rošty.
3.2.11.7 Ostatní infrastruktura
211
JEV 76. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ JINÝMI PRODUKTY VČETNĚ
OCHRANNÉHO PÁSMA
Na území ORP Ostrava se nenachází.
JEV 77. ROPOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Na území ORP se nenachází ropovod.
JEV 78. PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
OKD, a.s.
Na území ORP Ostrava se nachází dálkový produktovod – vratná voda.
Produktovod Vratná voda vede z k.ú. Hrabová do obce Pakov
Obec Čavisov
Na území obce se produktovod nenachází.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
Vede z k.ú. Hrabová do obce Pakov
212
JEV 83. JADERNÉ ZAŘÍZENÍ
Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází žádné jaderné zařízení.
JEV 84. OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S
UMÍSTĚNÝMI NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI
JEV 115. OSTATNÍ VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA
V rámci správního obvodu ORP Ostrava není sledována.
3.2.12 Hospodářský rozvoj
3.2.12.1 Struktura podnikatelského prostředí
Podnikatelská struktura ve statutárním městě Ostravě prošla v minulých letech postupnou restrukturalizací, která
byla charakteristická výraznou redukcí počtu zaměstnanců v tradičních odvětvích. Vzhledem k významnému
postavení těchto odvětví v rámci lokální ekonomiky se v důsledku uvedeného Ostrava (a její okolí) stala jednou
ze strukturálně nejpostiženějších oblastí České republiky.
Situace se však od roku 2004 postupně začala měnit, a to zejména díky zvyšujícímu se růstu českého národního
hospodářství a rostoucí globální poptávky po produkci typické v tomto regionu. Spolu s rozšiřováním a
zvyšováním efektivity výrobních kapacit v tradičních odvětvích, začalo město Ostrava a celý okolní region
výrazně využívat svůj růstový potenciál - strategickou polohu, kvalifikovanou pracovní sílu, rozvíjející se
dopravní infrastrukturu apod.
Výsledkem byl ekonomický boom regionu spojený s masivním přílivem investic do průmyslových zón a
výrazným nárůstem počtu developerských projektů např. Hyundai, ArcelorMittal, TietoEnator, Multi
Development, CTP Invest, ASUS Czech, SungWoo Hitech, Briggs & Stratton, Bang & Olufsen a další špičkové
firmy v oblastech IT, strojírenství, automobilového průmyslu apod.
Následně však došlo vlivem globální krize k útlumu realizace některých developerských projektů.
Hospodářství města a jeho okolí je zaměřeno převážně na průmyslové činnosti s postupně se rozvíjejícími
službami (IT, vývojová centra).
Mezi nejvýznamnější odvětví v Ostravě z hlediska zaměstnanosti patří zejména zpracovatelský průmysl,
následované odvětvími vzdělávání a dopravy. V rámci zpracovatelského průmyslu lze identifikovat následující
dominantní obory:
Hutnictví a navazující výroba
Toto odvětví pokrývá zejména obory výroby kovů vč. hutního zpracování (dále jen „hutnictví“) a výroby
kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Právě hutnictví dominuje ekonomické struktuře města a regionu
již po velmi dlouhou dobu a ani proces restrukturalizace a privatizace velkých podniků, která byla ukončena v
roce 2003, tento trend nezměnily. Stále se nic nemění na skutečnosti, že na jedno pracovní místo v hutnictví
připadají další tři až čtyři pracovní místa v navazujících oborech – a to nejen v tradičních odvětvích české
ekonomiky, jako je např. strojírenství či stavebnictví, ale také v odvětví pro ostravský region více než aktuálním
- v automobilovém průmyslu.
Odvětví je charakteristické stálým poklesem počtu zaměstnanců, kdy od roku 2002 do roku 2007 klesl celkový
počet zaměstnanců v okrese Ostrava o více než 20 %.
Výhodou oboru je, že má silné a rostoucí zázemí ve vývoji a výzkumu, a to jak u jednotlivých podniků, tak díky
činnosti Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.
Přímo navazující odvětví výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků na sebe dále váže velkou část
pracovní síly, kvalifikačních dovedností a počtu podnikatelských subjektů.
Strojírenství
V okrese Ostrava je ve strojírenství zaměstnáno přibližně 5,5 % zaměstnanců (firmy nad 25 zaměstnanců) a obor
vytváří přibližně 11 % z celkových tržeb v průmyslových odvětvích v Moravskoslezském kraji.
213
Dominantní síla Ostravy je zejména v těžkém strojírenství pro dodávku velkých investičních celků a při výrobě
kolejových vozidel. Současně stále roste poptávka po přesném strojírenství.
Klíčovým aspektem dalšího rozvoje strojírenského a dalších navazujících odvětví je zejména příchod velkého
investora z oblasti automobilového průmyslu - společnosti Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. Tato
investiční akce významně ovlivnila podnikatelské prostředí v rámci celého Moravskoslezského kraje a zejména v
rámci města Ostravy, centra regionu.
Ostravský region, resp. celý Moravskoslezský kraj je v porovnání s dalšími kraji v ČR charakteristický nízkým
podílem soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel (180 podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel v Ostravě v
porovnání s 213 podnikateli na 1000 obyvatel v ČR). Tato skutečnost je dána především faktem, že v ekonomice
města i regionu stále dominují tradiční podniky s velkým počtem zaměstnanců na úkor menších subjektů
(fyzických osob).
3.2.12.2 Růstové obory
Analýza nejvíce se rozvíjejících oborů na území města se obecně potýká s nedostatkem vstupních dat. Jsou sice
k dispozici údaje např. o vývoji počtu zaměstnanců v jednotlivých oborech, ale tyto údaje jsou statisticky
podchycovány hlavně u větších podniků (nad 20 zaměstnanců) a stav zaměstnanosti u menších firem je zatížen
velkou nepřesností.
Z tohoto důvodu byl zvolen přístup, který zachycuje vývoj počtu podnikatelských subjektů v jednotlivých
odvětvích podle jejich vzniku.
Odvětví, která zaznamenala v tomto období nejvyšší růst jsou tato: činnost v oblasti nemovitosti a pronájmu;
podnikatelské činnosti, ostatní veřejné, sociální a osobní služby, stavebnictví, obchod (vč. oprav); ubytování a
stravování, ale také vzdělávání.
3.2.12.3 Významné subjekty v Ostravě
Zdrojem údajů jsou faktografické listy města Ostravy, které jsou každoročně aktualizovány odborem
ekonomického rozvoje MMO a které čerpají informace z Úřadu práce v Ostravě, a dále vybrané údaje z databáze
podnikatelských subjektů.
Tabulka 115:
Zaměstnavatel
TCHAS, spol. s.r.o.
VOKD, a.s.
Eurovia, a.s.
Firmy bez zahraničního kapitálu (k 31. 12. 2008)
Zaměstnanců celkem
Zaměstnanců v okr. Ostrava
962
658
554
671
262
502
Tabulka 116:
Zaměstnavatel
Firmy se zahraničním kapitálem
Předmět činnosti
Tieto Czech s.r.o.
PEGATRON Czech, s.r.o.
Dalkia Česká republika, a.s.
Tesco Stores ČR a.s.
GE Money Multiservis, a.s.
Telefónica O2 Czech Republic,
a.s.
Trefil & Schomberg s.r.o.
Ahold Czech Republic, a.s.
Počet
zaměstnanců
Vlastnictví
hutní prvovýroba, výroba hutních finálních
výrobků a strojírenská výroba koupě zboží
za účelem jeho dalšího prodeje a prodej
poskytování software, zpracování dat,
služby databank, správa sítí
výroba, instalace a opravy elektronických
zařízení
výroba automobilových karosérií
výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné
energie
koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje
a prodej
finanční zprostředkování
telekomunikační činnost
7 462
Švýcarsko
1 395
Finsko
1 674
Tchaj-wan
1 267
828
Korea
Francie
590
Velká Británie
618
537
USA
Španělsko
výroba zboží z plastů
maloobchod se smíšeným zbožím
518
418
Německo
Nizozemsko
214
Tabulka 117:
zaměstnanců
Zaměstnavatel
Nejvýznamnější zaměstnavatelé v okrese Ostrava z hlediska počtu
VÍTKOVICE HOLDING
Fakultní nemocnice Ostrava
Dopravní podnik Ostrava a.s.
Vysoká škola báňská -Technická univerzita Ostrava
Městská nemocnice Ostrava
Česká pošta, s.p., Odštěpný závod Severní Morava
ČD Cargo, a.s. -složky s pracovišti v okr. Ostrava
HRUŠKA, spol. s r.o.
Předmět činnosti
Počet zaměstnanců
hutní prvovýroba, výroba hutních finálních výrobků
a strojírenská výroba
strojírenská a hutní výroba
poskytování zdravotní péče
městská, příměstská, pozemní osobní doprava
vysokoškolské vzdělávání
poskytování zdravotní péče
výroba kovů, hutní zpracování
poštovní kurýrní činnost
železniční nákladní doprava
7 462
koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a
prodej, zpracování ovoce, zeleniny a okopanin
7 040
3 050
2 380
2 260
1 759
1 634
1 430
1 466
1 292
V poslední době došlo k výraznému posunu v oblasti přílivu zahraničních investic. V současnosti lze
konstatovat, že investiční projekty podpořené agenturou CzechInvest a realizované v okrese Ostrava představují
4 % všech podpořených investičních projektů, přes 2 % umístěných investic a cca 3 % generovaných pracovních
míst v rámci celé České republiky.
3.2.12.4 Úloha malého a středního podnikání
Malé a střední podniky (MSP) hrají v regionálním rozvoji velice důležitou úlohu a mezi MSP a regionální
ekonomickou strukturou existuje významné vzájemné působení. Zejména ta část MSP, které patří do sektoru
služeb (maloobchod, hotelnictví, osobní služby a převážná část stavebnictví) závisí ve valné míře na místní a
regionální poptávce.
Malé a střední podniky (MSP) jsou ve všech vyspělých ekonomikách důležitým faktorem tvorby HDP, exportu,
zaměstnanosti a inovací. Vysoká míra nezaměstnanosti ve většině zemí je jedním z hlavních důvodů pro
stimulaci podpory a rozvoje MSP.
Hlavní přínosy MSP pro ekonomiku lze shrnout do následujících charakteristik:
• vytváří nové pracovní příležitosti -hlavní tvůrci pracovních míst;
• rozvíjí konkurenceschopnost -zvětšují konkurenční tlak, čímž podněcují trh ke zvyšování produktivity
zlepšením účinností nebo aplikací inovací;
• zmírňují negativní důsledky strukturálních změn -relativní pružnost, rychlost odezvy (vč. vzniku a
zániku firmy) na změny podmínek;
• rychleji se adaptují na požadavky a výkyvy trhu a vyplňují okrajové oblasti trhu, které nejsou pro větší
podniky zajímavé, působí jako subdodavatelé velkých podniků;
• relativně rychle inovují, zavádějí nové technologie a operativně se přizpůsobují požadavkům
spotřebitelů;
• napomáhají rychlejšímu rozvoji regionů, měst a obcí
• malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky,
• ne vždy „čistá“ konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů,
• omezená výrobní kapacita zvyšuje náklady při vývozu hotových výrobků do zahraničí,
• konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami,
• slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky,
• platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost,
• vysoké administrativní zatížení.
3.2.12.5 Prostory pro podnikání a podnikatelská infrastruktura
Průmyslové a podnikatelské zóny
•
Průmyslová zóna Ostrava -Hrabová (vč. CTPark)
Rozloha:
110 ha celková rozloha včetně infrastruktury
K dispozici:
141 000 m2 kancelářských a výrobních ploch
Současný stav:
zóna dokončena, možnost pronájmu prostor – CTP Invest, s. r.o.
215
•
Hlavní průmyslová zóna v Ostravě.
•
Zóna je umístěna na okraji obydlené městské části s více než 100 000 obyvateli.
•
Strategická poloha vedle rychlostní silniční komunikace.
•
V blízkosti zóny je zastávka autobusu městské hromadné dopravy.
•
Mezinárodní letiště Ostrava - Mošnov vzdálené 15 km od místa.
• Vědecko-technologický park Ostrava, a.s.
Rozloha:
10 ha (4,5 ha zastavěno budovami)
K dispozici:
5 400 m2 kancelářských a výrobních ploch
Současný stav:
možnost pronájmu kancelářských, laboratorních, společenských a
prezentačních prostor v rámci víceúčelových budov PIANO a TANDEM.
Park umístěn v blízkosti areálu VŠB -Technické univerzity v Ostravě.
VTP - přední regionální firma podporující začínající podnikatele (start-ups) a rozvoj spin-offs projektů.
Preferované technologie pro vstup do parku:
•
Výzkumné, vývojové a projekční činnosti, zvláště vítána je spolupráce s regionálními
univerzitami
•
Biotechnologie
•
Nanotechnologie
•
Vývoj a výroba laboratorní, měřicí a zkušební techniky
•
Vývoj SW, vývoj, výroba a instalace IT technologií
•
Technologicky orientovaná kusová nebo malosériová výroba
•
Centra zákaznické podpory
•
Centra sdílených služeb
•
Expertní a řešitelská centra
•
Technologická centra
•
High – tech opravárenská centra
•
Vysoká úroveň nabízených kanceláří a laboratoří za vysoce konkurenční ceny.
•
Lokalita začleněna do ostravského integrovaného dopravního systému.
•
Rozvojová zóna Ostrava-Hrušov
Typ projektu:
průmyslová zóna
Developer:
S.P.I.Holdings, a.s.
Stav připravenosti:
přípravná fáze výstavba 2012 - 2015
Velikost území:
33 ha
Využití:
lehký průmysl, sklady, drobná výroba
•
Zóna lehkého průmyslu „Nad Porubkou“
Typ projektu:
průmyslová zóna
Developer:
Statutární město Ostrava, Městský obvod Poruba
průběžně pokračuje výstavba
Velikost území:10 ha
Využití:
lehký průmysl
Významné multifunkční a administrativní komplexy a budovy
•
Varenská Office Center
Typ projektu:
Developer:
Využití:
administrativní budova
ECM
dokončeno
8 000 m2 kancelářských prostor
•
Centrum pokrokových inovačních technologií, VŠB – TU Ostrava
Typ projektu:
průmyslová zóna
Developer:
OHL ŽS, TCHAS, HOCHTIEF CZ
dokončeno 2007
Využití:
6 144 m2 CPIT a 3 300 m2 podnikatelský inkubátor
•
Nová Karolina
Typ projektu:
Developer:
rozvojová zóna
Multi Development
dokončena 1. etapa, zahájena příprava 2. etapy
216
Velikost území: 32 ha
Využití:
97 000 m2 obchodních ploch, 67 000 m2 kancelářských prostor, 78 000 m2 ploch pro
bydlení, 3.500 parkovacích míst
1. etapa –obchodně zábavní centrum s plochou 56 000 m2, administrativní komplex s plochou cca
23 000 m2, bytové domy s 200 byty, podzemní parkoviště, rekonstruovány dva historické
objekty Elektrocentrály a Ústředny elektrocentrály (tzv. trojhalí) - využití pro koncerty,
výstavy a další kulturní a sociální účely
•
Oblast Dolních Vítkovic -„Nové Vítkovice“
Typ projektu:
rozvojová zóna
Developer:
VÍTKOVICE HOLDING
přípravná fáze (záměry a studie) – plán dokončení stěžejních částí 2015
Velikost území:
253 ha
Využití:
kulturní, vědecko-výzkumné a vývojové centrum, cestovní ruch - tématicky
zaměřené muzeum (hornictví, ocelářství, strojírenství), sport (golfové hřiště), průmyslová zóna,
inovační centrum
•
Nordica Ostrava
Typ projektu:
Developer:
Využití:
•
Axis Office Park
Typ projektu:
Hrabová)
Developer:
Využití:
administrativní budova
Skanska Property
dokončeno 2008
administrativní komplex budov (součást Průmyslové zóny Ostrava CTP invest
dokončeno 2008
Daňová výtěžnost
Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěžnost je pak ovlivněna především
velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných
územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně
z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitostí.
Daňová výtěžnost Moravskoslezského kraje byla v roce 2008 15 150 470 Kč a v roce 2009 se snížila o 1 745 431
Kč, a tedy dosahovala výše 13 405 038 Kč. Průměrná daňová výtěžnost na obyvatele v Moravskoslezském kraji
činila za rok 2008 12 120 Kč. V roce 2009 průměrná daňová výtěžnost obcí Moravskoslezského kraje dosáhla 10
750 Kč na obyvatele. Došlo tedy ke snížení o 1 370 Kč. Ve všech správních obvodech došlo k poklesu oproti
roku 2008, tento pokles byl způsoben především snížením daňových odvodů z příjmů fyzických a právnických
osob v důsledku ekonomického útlumu.
Výrazně nadprůměrnou daňovou výtěžnost na obyvatele v Moravskoslezském kraji má SO ORP Ostrava (v roce
2009 17 040 Kč). Průměrnou daňovou výtěžnost dosahují SO ORP Opava, Karviná a Havířov. Výrazně
podprůměrnou daňovou výtěžnost na obyvatele Moravskoslezského kraje má SO ORP Jablunkov (6 790 Kč) a
Kravaře (6 880 Kč). Sledovaný SO ORP Ostrava evidoval v roce 2008 daňovou výtěžnost 6 606 502 Kč,
následný rok došlo k poklesu o 890 947 Kč na hodnotu 5 715 555 Kč.
Tabulka 118:
2009
SO ORP
Bílovec
Bohumín
Bruntál
Český Těšín
Frenštát pod Radhoštěm
Frýdek-Místek
Frýdlant nad Ostravicí
Havířov
Daňová výtěžnost SO ORP Moravskoslezského kraje v letech 2008 a
2008
2009
Rozdíl
Daňová
výtěžnost
na
obyvatele (v tis. Kč)
2008
2009
Rozdíl
217526
277468
373696
246308
166948
1041381
199718
996959
195613
251713
323789
211901
144140
941363
196934
895776
-21912
-25754
-49907
-34407
-22808
-100017
-2784
-101183
8,39
9,28
9,61
9,22
8,74
9,48
8,68
10,16
Daňová výtěžnost (v tis. Kč)
217
7,55
8,44
8,36
7,95
7,54
8,56
8,48
9,18
-0,85
-0,84
-1,25
-1,27
-1,20
-0,93
-0,20
-0,98
2008
2009
Rozdíl
Daňová
výtěžnost
na
obyvatele (v tis. Kč)
2008
2009
Rozdíl
330726
167158
753659
365547
169771
403509
432017
151404
1029584
395161
6606502
165606
536227
123596
15150470
284298
152752
680893
354533
146634
350031
399439
134757
946690
357393
5715555
144386
465181
111265
13405038
-46428
-14407
-72766
-11014
-23137
-53477
-32578
-16647
-82894
-37768
-890947
-21220
-71046
-12331
-1745431
8,26
7,43
10,18
8,78
7,98
9,52
8,93
8,66
10,11
8,58
19,62
9,97
9,62
8,78
12,12
SO ORP
Hlučín
Jablunkov
Karviná
Kopřivnice
Kravaře
Krnov
Nový Jičín
Odry
Opava
Orlová
Ostrava
Rýmařov
Třinec
Vítkov
7,09
6,79
9,30
8,53
6,88
8,27
8,23
7,72
9,31
7,80
17,04
8,71
8,34
7,95
10,75
-1,17
-0,64
-0,89
-0,25
-1,10
-1,26
-0,69
-0,95
-0,80
-0,78
-2,58
-1,26
-1,28
-0,83
-1,37
Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí
Průměrná daňová výtěžnost SO ORP Ostrava v roce 2009 byla 17 040 Kč na obyvatele. Tento údaj je však
zkreslený, kvůli nadprůměrné daňové výtěžnosti Statutárního města Ostravy, která měla v roce 2009 daňovou
výtěžnost na obyvatele 18 030 Kč. Průměrná daňová výtěžnost ostatních obcí v ORP Ostrava je 6 653 Kč na
obyvatele. Nejnižší hodnoty daňové výtěžnosti na obyvatele byly zaznamenány v obcích Václavovice, Vřesina
a Zbyslavice s daňovou výtěžností do 6 300 Kč na obyvatele. U všech obcí došlo v období 2008 až 2009
k poklesu daňové výtěžnosti. K výraznějšímu poklesu daňové výtěžnosti na obyvatele evidovala Ostrava (o
2 710 Kč) a obec Dolní Lhota (o 1 880 Kč).
Tabulka 119:
Obec
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
SO ORP
Daňová výtěžnost obcí v SO ORP Ostrava
Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis.
Kč)
2008
2009
Rozdíl
2008
2009
Rozdíl
3384
11543
5317
30283
4340
6382430
20813
46223
11774
12987
53991
18929
4488
6606502
3119
8979
4630
26844
4116
5516288
18235
41561
10811
12727
47724
16845
3675
5715555
-265
-2563
-687
-3439
-224
-866142
-2578
-4662
-963
-260
-6267
-2084
-813
-890947
7,15
8,39
7,63
7,46
7,28
20,74
8,03
8,04
6,79
7,56
7,93
7,27
7,94
19,62
6,62
6,52
6,38
6,53
6,90
18,03
6,95
7,12
6,06
7,17
6,97
6,28
6,33
17,04
- 0,53
-1,88
-1,25
-,0,93
-,0,39
-2,71
-1,09
-,0.93
-,0,72
-,0,39
-,0,96
-,0,99
-1,62
-2,58
Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí
3.2.12.6 Brownfieldy
Na území ORP Ostrava lze nalézt celou řadu zajímavých příležitostí pro rozvoj aktivit investorů na pozemcích
typu brownfield, přičemž odhad celkové rozlohy území pokrývaného pozemky charakteru brownfields je 1 800
ha (cca 8 % rozlohy města Ostravy).
Dvě hlavní oblasti, Karolina a Dolní oblast Vítkovic, pozůstatky zlaté éry těžkého průmyslu, již mají své
majitele, kteří začali realizovat aktivity k jejich rozvoji. Třetí oblast, rozvojové území Ostrava-Hrušov, která
představuje oproti výše uvedeným oblastem spíše území s charakterem "sociálního brownfieldu" (nebyla zde
totiž soustředěna samotná výroba, ale budovy, které se zde vyskytují, sloužily jako ubytovny dělníků z okolních
podniků), je v současné době ve fázi příprav využití území. Dle údajů z Národní databáze brownfieldů (viz.
218
http://www.brownfieldy.cz/) se na území města Ostravy nachází dále těchto 5 nejvýznamnějších brownfieldů
(území identifikovaná v rámci „Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfieldů“ v letech 2005-2007 agenturou
CzechInvest ve spolupráci s jednotlivými krajskými úřady):
• Areál Oderský-závod služeb Dolu Jan Šverma
Typ lokality:
pozemek (plocha bez objektů)
Stávající využití:
není
Předchozí využití lokality:
průmysl
Rozloha lokality:
101 000 m2
• Areál u dálnice, Ostrava - Svinov
Typ lokality:
areál (plocha s budovami)
Připravenost lokality k regeneraci: lokalita je připravená, je možná regenerace celé lokality
bez využití
průmysl, závod lihovaru
Rozloha lokality:
47 000 m2
• CEMOS Ostrava
Typ lokality:
Rozloha lokality:
částečné využití nájemci k podnikatelským aktivitám
průmysl, cementárna
173 000 m2
• Bývalé Urxovy závody, Deza, nyní Lahos, Zábřeh - VŽ, Ostrava
Typ lokality:
Připravenost lokality k regeneraci: lokalita je připravená k dekontaminaci
částečně využito
průmysl, chemický průmysl
Rozloha lokality:
207 000 m2
• Území bývalého odvalu Dolu Jana Šverma, Ostrava
Typ lokality:
pozemek (plocha bez objektů)
Připravenost lokality k regeneraci: probíhá recyklace kontaminovaného materiálu, která bude probíhat zhruba 10
let. Následně bude provedena biologická rekultivace - ozelenění a výsadba stromů
Stávající využití: probíhá recyklace kontaminovaného materiálu,
která bude probíhat zhruba 10 let
Předchozí využití:
skládka chemických závodů a černouhelného dolu
Rozloha lokality: 168 000 m2
3.2.13
Územní zátěže – obsahuje jevy (4, 64, 65, 66, 85, 86, 87)
3.2.13.1 Staré zátěže na území města Ostravy
V případě značné části lokalit starých zátěží probíhá nebo bude probíhat jejich řešení v rámci sanačního
programu Fondu národního majetku ČR. Mnohé lokality, mezi nimi též některé velmi významné, však
nenaplňují příslušná formální kritéria k jejich zařazení do tohoto programu. Kromě uvedeného je nutno
poznamenat, že sanační program FNM ČR je primárně zaměřen na redukci humánních zdravotních rizik ze staré
kontaminace. Výsledkem tohoto je neřešení stavu některých lokalit starých zátěží, ačkoli jejich stav a zůstatková
kontaminace znemožňují jejich další využívání v souladu s potřebami a záměry města.
JEV 64. STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY
Za starou ekologickou zátěž lze považovat závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo
povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná
např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou
kontaminaci můžeme považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace
neexistuje nebo není znám.
Kontaminovaná místa mohou být rozmanitého charakteru – může se jednat o skládky odpadů, průmyslové a
zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny,
území postižená těžbou nerostných surovin nebo opuštěná a uzavřená úložiště těžebních odpadů představující
závažná rizika. Hlavním zdrojem těchto informací je evidence starých ekologických zátěží, resp.
kontaminovaných míst, a to veřejně přístupná databáze Systém evidence kontaminovaných míst (SEKM) – v této
databázi lze získat mnoho doplňujících informací k jednotlivým lokalitám.
219
Ve správním území ORP Ostrava je evidováno celkem 245 míst se starými zátěžemi území a kontaminovanými
plochami. Z tohoto počtu je 237 na území statutárního města Ostravy a 8 v přidružených obcích. Přehled
jednotlivých lokalit je zpracován tabelárně pro jednotlivá katastrální území dále v textu.
Č.
Tabulka 120:
Katastrální
území
Starézátěže území a kontaminované plochy na území města Ostravy
Lokalita
2
Bartovice
5
Bartovice
13
14
Bartovice
Bartovice
Arcelor Mittal Steel a.s., ČOV
Lučina
komplex uložišť
Bartovice - U Důlňáku
Bartovice - ul. Šenovská
180
Bartovice
PHO vodního zdroje Ještěrka
63
158
166
Heřmanice
Heřmanice
Heřmanice
177
193
117
143
16
118
119
120
147
178
203
218
236
39
43
62
71
76
77
89
90
121
128
149
207
232
234
1
67
146
153
DIAMO, s.p. - důl Heřmanice
Odval Oskar
OKD OKK, a.s. Důl Odra - Oskar
Ostrava-Heřmanice, nelegální
Heřmanice
skládky odpadů Poštulkova a
Stožární
Heřmanice
Radvanice - Lipina
Hošťálkovice Hošťálkovice
Popis
odkaliště čistírenských kalů
odkaliště elektrárenského popílku, uložiště suchých vysokopecních
kalů a skládka ocelárenských kalů
neřízená skládka komunálních odpadů
bývalá neřízená skládka komunálních a průmyslových odpadů
neřízené skládky komunálních odpadů v ochranném pásmu vodního
zdroje
areál bývalého hlubinného dolu
odval hlušiny
výdušná jáma Oskar
černé skládky komunálních odpadů
bývalá skládka komunálních odpadů
bývalá skládka komunálních odpadů
sedimentační nádrže, sloužili k ukládání uhelných kalů a vypouštění
Hošťálkovice Odkaliště Lhotka
fenolčpavkových vod z koksovny
Hrabová
Benzina s.r.o. DSPHM Hrabová
bývalý distribuční sklad benzínu
Hrabová
Hrabová - Nádrže Pilíky 1, 2
odkaliště, sloužilo k ukládání flotačních hlušin
odkaliště, sloužilo k dočišťování vod z odkališť, složiště flotačních
Hrabová
Hrabová - Nádrže Pilíky 3, 4 a 5
hlušin
Hrabová
Hrabová - u Vítkovické haldy
neřízená skládka zemin, stavebních sutí, komunálních odpadů
Hrabová
Odval dolu Paskov "B"
docházelo zde k ukládání hlušiny z dolu Paskov
Hrabová
Paskov - Odkaliště NP - 1
odkaliště sloužilo k ukládání flotačních hlušin
Hrabová
skládka Paskov, Na rybnících
-Hrabová
Struskový odval VÍTKOVICE, a.s. odval vysokopecní strusky
docházelo zde k navážení veškerých odpadů z vysokých pecí, hutí a
Hrabůvka
Vítkovice a.s. Halda Hrabůvka
válcoven, popeloviny z teplárny, stavební sutě
Bývalé keramické závody v
Hrušov
-Hrušově
Hrušov
Bývalý důl Albert
ukončený hlubinný důl
DIAMO s.p. Odra Odval
Hrušov
komplex odvalů, 20 mil.m3 uloženého materiálu
Heřmanice
Hrušov
DIAMO, s.p. Důl Hrušov
ukončený hlubinný důl, areál je i dále průmyslově využíván
Hrušov
DIAMO, s.p. Odkaliště Heřmanice několik odkališť v prostoru odvalu Heřmanice
Komplex 3 (dnes již prázdných odkališť) – sloužili k ukládání
Hrušov
DIAMO, s.p. Odkaliště Hrušov
uhelných kalů z úpravny uhlí, havarijní jímka k vypouštění
fenolčpavkových vod
Hrušov
Důl Hrušov I
Hrušov
Důl Ida
kontaminovaný areál bývalého podniku anorganické chemie, uvnitř
Hrušov
H-Zone, a.s. - MCHZ Hrušov
areálu skládka nebezpečného odpadu
Hrušov
Laguny Hrušov
sloužily k ukládání průmyslových odpadů z MCHZ
Hrušov
Odval Hrušov - Stachanov
odval sloužil k ukládání karbonské hlušiny z otvírek
Hrušov
Skládka TKO Hrušov -stará část
v prostoru odvalu jámy Vrbice, bez izolačních prvků
Hrušov
Větrní jáma Ida
-Zasypána 1992, nyní slouží jako degazační stanice pro odsávání
Hrušov
Větrní jáma Vrbice
důlních plynů, provozovatelem OKD
Koblov
Antošovice-Loděnice-pískovna
neřízená skládka komunálních odpadů
Koblov
DIAMO, s.p. - důl Koblov
Koblov
Odval dolu Koblov u kasáren
odval karbonské hlušiny z Dolu Koblov
Koblov
Odval Koblov
halda karbonské hlušiny, do roku 1997 sklad dusíkatých hnojiv
220
Č.
231
126
3
4
7
8
52
127
151
239
Katastrální
území
Koblov
Krásné Pole
Kunčice nad
Ostravicí
Kunčice nad
Ostravicí
Kunčice nad
Ostravicí
Kunčice nad
Ostravicí
Kunčice nad
Ostravicí
Kunčice nad
Ostravicí
Kunčice nad
Ostravicí
Kunčice nad
Ostravicí
6
Kunčičky
47
72
78
79
238
Kunčičky
Kunčičky
Kunčičky
Kunčičky
Kunčičky
Lhotka u
Ostravy
Mariánské
Hory
Mariánské
Hory
Mariánské
Hory
Mariánské
Hory
Mariánské
Hory
Mariánské
Hory
Mariánské
Hory
Mariánské
Hory
Mariánské
Hory
Mariánské
Hory
Mariánské
Hory
Mariánské
Hory
Mariánské
Hory
Mariánské
Hory
Mariánské
Hory
Mariánské
Hory
Michálkovice
Michálkovice
Michálkovice
154
10
11
17
49
65
80
130
131
137
167
170
189
195
199
201
209
87
102
171
Lokalita
Popis
Větrní jáma E. Urx
Krásné Pole - Díly
Skládka komunálních odpadů, zemin a stavební suti
Arcelor Mittal Steel Ostrava a.s.
kontaminovaný areál, hutnictví, slévárenství
ArcelorMittal Ostrava a.s., ČOV
Ostravice
ArcelorMittal Ostrava a.s., skládka
skládka zemin a sutě společnosti Nová Huť, v provozu 1988-1995
Rudná
ArcelorMittal Ostrava a.s., skládka
skládka zemin a sutě společnosti Nová Huť, v provozu 1994-1993
Vratimovská
areál rozvodny, v minulosti manipulace s transformátorovými oleji
ČEZ Distribuce, a.s. Kunčice
s obsahem PCB
Kontaminovaný areál, v areálu probíhala výroba živičných směsí,
Kunčice, obalovna
současné využití nová obalovna s výkonem 240 t/hod,
Odval Jeremenko
odval karbonské hlušiny
Vítkovice a.s., středisko 340
těžká kovárna vybudována v 50.letech 20.století, uvnitř areálu
Mittal Steel a.s.
odkaliště Rudná I, II, III
CEMOS, a.s. Cementárny
DIAMO, s.p. Důl Odra Alexandr
DIAMO, s.p. Odkaliště Jeremenko
DIAMO, s.p. Odval Alexandr
Vítkovice a.s. Usazovací nádrž
areál cementáren
komplex 10 dnes již prázdných odkališť, sloužily k ukládání
odval karbonské hlušiny dolu Alexandr
více různorodých zdrojů kontaminace
Odval Lidice
odval karbonské hlušiny z dolu Lidice, Anselm, Urx I
Areál Štěrkovny Benešov spol. s
r.o.
JZ od lagun Ostramo, kontaminace horninového prostředí ropnými
produkty
nacházela se zde rafinérie lihu a továrna a rafinérie terpentinu,
následně velkosklad chemikálií, nyní šrotiště
anorganická a organická chemická výroba, rozsáhlé znečištění
podzemních vod
odval karbonské hlušiny z dolu Jan Šverma, bazény k ukládání
odpadů z chemické výroby
Areál ZACHEMO
BorsodChem MCHZ
Centrální odval Jan Šverma
DIAMO, s.p. - důl Jan Šverma
DIAMO,
s.p.
OSTRAMO
OZ
laguny skládky olejových tekutých, kašovitých i tuhých odpadů z provozu
rafinérie minerálních olejů
Mar. Hory - U BauMaxu
Mariánskohorské
závody (bývalé)
komplex 3 odkališť pro ukládání vysokopecních kalů
skládka zemin, stavební sutě a částečně komunálních odpadů
železárenské Nacházela se zde Strojírna M.A.F, nyní činnost dopravní společnosti
(myčka nákl. vozidel, servis, garáže)
Navážky u řeky Odry
navážky důlní hlušiny, strusky a inertního materiálu
OKD OKK, a.s. Koksovna Jan kontaminovaný areál, velká ohniska organické a anorganické
Šverma
kontaminace
OKD OKK, a.s. Skládka koksovny
skládka chemického odpadu koksovny
Jan Šverma
pozemek p.č. 246/2 s navážkami strusky, důlní hlušiny a stavební
Pozemek ul. Novoveská
sutě
Řadové garáže ul. Švermova areál řadových garáží, množství navršeného komunálního odpadu
skládka
Skládka MIÚ
městská skládka inertních odpadů (stavební sutě)
skládka Ostrava–Marianske H.
--
Slévárna a strojírna (bývalá)
dnes bytová zástavba
Důl Ferdinand
Důl Petr a Pavel
OKD, a.s. Důl Odra - Petr Cingr
ukončený hlubinný důl (dnes technická památka Důl Michal)
221
Č.
19
20
21
22
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
40
41
42
44
45
53
55
64
84
94
95
107
114
Katastrální
území
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Lokalita
Popis
Bývalá armaturka
dnes obytná zástavba
Bývalá cihelna na ul. Cihelní
v minulosti těžba sprašových hlín a výroba cihel
Bývalá cihelna na ul. Sládkova
v současnosti panelová bytová zástavba
Bývalá cihelna u pivovaru
--
Bývalá chemická továrna
Himmelbauer
zabývala se výrobou parafínových svíček a dodavatel surového
parafínu
Bývalá parní cihelna DUTAG
--
Bývalá strojírna Blahut
v současnosti bytová zástavba
Bývalá strojírna Elbertzhager Glassner
Bývalá továrna a rafinerie
terpentin
Bývalá továrna na dehtové
výrobky August Luttnar
nacházela se zde továrna na dehtové výrobky, v současné době je
zde Zdravotná ústav se sídlem v Ostravě
Bývalá továrna na mýdlo
--
Bývalá továrna na mýdlo
SCHICHT
--
Bývalá továrna na papír
--
bývalá slévárna a kovárna
--
Bývalá továrna na zpracování kovů -Bývalá továrna na zpracování mědi -Bývalé cihelné závody, akc.spol.
--
Bývalé depo Báňské dráhy
--
Bývalé dřevařské závody
--
Bývalé hliniště na ul. Várenská
dnes nákupní centrum Futurum a sportovní areál
Bývalé seřaďovací nádraží
--
Bývalé závody pro ústřední topení
OSTRAK
--
Bývalý Asbestolit
bývalá výroba asbesto-cementové krytiny (eternit)
Bývalý hliník na ul. Tomkova
--
Bývalý sklad benzinu
--
ČEZ, a.s. Distribuce sklad MTZ
Dalkia ČR, a.s. MOEL
Od r. 1957 zde byla prováděna impregnace dřevěných sloupů,
opravy izolátorů a hydraulika strojů, sklad MTZ
byla zde v provozu elektrárna, teplárna, odstávka v r. 1967.
Kontaminace zemin a podzemních vod polyaromáty a kovy
DIAMO, s.p. - důl Hlubina
Důl Antonín
Důl Jindřich
ukončený hlubinný důl, při dole provozována koksovna a briketárna
Důl Jiří
Důl Šalomoun
Garáže ČSAD
bývalý areál Dopravního podniku Ostrava, provoz a údržba
222
Č.
Katastrální
území
Lokalita
15
134
140
198
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Muglinov
Muglinov
Muglinov
Muglinov
217
Muglinov
73
Nová Bělá
Nová Ves u
Ostravy
Nová Ves u
Ostravy
Nová Ves u
Ostravy
Petřkovice u
Ostravy
Petřkovice u
Ostravy
Petřkovice u
Ostravy
Petřkovice u
Ostravy
Polanka nad
Odrou
Polanka nad
Odrou
Polanka nad
Odrou
Polanka nad
Odrou
136
Poruba
Nad Porubkou
200
12
Poruba
Přívoz
skládka Ostrava 4–Poruba
Areál železničních dílen
50
Přívoz
Černý potok
57
Přívoz
Depo kolejových vozidel
69
101
129
132
Přívoz
Přívoz
Přívoz
Přívoz
133
Přívoz
138
141
144
160
Přívoz
Přívoz
Přívoz
Přívoz
DIAMO, s.p. - důl Přívoz
Důl Oderka
LUX továrna na žárovky (bývalá)
Mlýnská strouha
Moravsko-slezská železářská
společnost Akmos (bývalá)
Navážky ul. Na Náspu
Nová sazovna (bývalá)
Odkaliště u Koksovny Svoboda
Odval Svoboda
152
162
163
194
222
223
51
142
233
98
148
164
179
9
185
204
245
Odval Jindřich
Odvaly na Černé louce
OKD a.s. - Karolina
RWE GasNet, s.r.o. Ostrava
Popis
vozového parku, skladování olejů a pohonných hmot
halda karbonské hlušiny, z větší části přemístěna, na území se nyní
nachází městská zástavba
ukládání hlušiny vyprané z uhlí, materiál postupně odvážen, dnes
výstaviště
lokalita s tradicí koksárenské a navazující chemické výroby,
hutnictví, dnes rekultivována a znovu zastavěna
dříve plynárna, 3 podzemní jímky dehtu a čpavkové vody, dnes
zastavěno
Transkorenta (býv. Ostramo)
bývalá rafinérie minerálních olejů
Trojek (býv. Zachemo)
bývalý distribuční velkosklad chemikálií, v současné šrotiště
Benzina s.r.o. ČSPHM Muglinov
Muglinovská větrní jáma
Nová jáma II.
skládka MCHZ, Hrušov
Stará skládka odpadů MCHZ
Hrušov
DIAMO, s.p. Důl Odra Nová Bělá
-ukončený hlubinný důl
-halda s odpady z chemické výroby
vytěžený prostor od bývalé cihelny zavážený průmyslovým
odpadem z chemičky
areál čerpací stanice vítkovických železáren (využívána k odběru
povrchových vod z Odry)
Čerpací stanice Vítkovice,a.s.
Nová Ves - Náplavy
neřízená skládka stavební suti, zemin a komunálních odpadů
Větrní Jáma Ignát
Důl Lidice
Odval Eduard Urx
komplex odvalů pro ukládání hlušin
OKD OKK, a.s. Důl Anselm
Petřkovice - skládka TKO
vytěžený prostor bývalé štěrkovny, zavážen komunálními odpady od
70. let 20.stol
Areál bývalých kasáren na Janové
--
Pískovna Polanka nad Odrou
vytěžený prostor pískovny zavezený inertním odpadem, z části
nekontrolované ukládání komunálního odpadu
skládka Polanka
--
Zemědělské úložiště K
Vydralinám
uložiště hnoje a chlévské mrvy
lokalita sloužila národnímu podniku Bytostav Ostrava jako sklady,
skládky panelů, výroba, vozový park apod.
-oprava a výroba železničních vozů
umělé vodní dílo k odvodnění staveniště koksovny a odvedení vod
z poklesových kotlin po důlní těžbě, funkce kanalizačního sběrače
odpadních vod z průmyslových objektů a z Ústřední ČOV
docházelo zde k pravidelnému nakládání s ropnými látkami a jinými
nebezpečnými látkami.
-fungovala jako městská stoka, ve 30. letech zasypána
dílny železárenské společnosti zabývající se výrobou mostů
navážky důlní hlušiny o neznámé mocnosti
bývala zde z továrna na výrobu kanálových sazí
odkaliště k ukládání popelovin
odval karbonské hlušiny bývalého dolu František
223
Č.
Katastrální
území
172
Přívoz
174
Přívoz
190
191
202
Přívoz
Přívoz
Přívoz
215
Přívoz
229
61
165
169
192
Přívoz
Radvanice
Radvanice
Radvanice
Radvanice
244
Radvanice
18
48
59
60
70
75
82
85
86
88
91
92
93
96
97
99
100
103
104
105
106
108
109
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Lokalita
Popis
OKK Koksovny, a.s. Koksovna
Svoboda
průmyslový komplex s tepelnou elektrárnou a bývalým hlubinným
dolem Odra, koksovna je stále činná
bývalá rafinérie minerálních olejů, kontaminace ropnými látkami,
OSTRAMO, VLČEK a spol., s.r.o.
chlorovanými uhlovodíky a aromáty
Průmyslová plocha - šrotiště
plocha byla průmyslově využívána
Přívoz Stará ČOV
-skládka Ostrava–Privoz
stará skládka sloužila k ukládání komunálního odpadu
Stará městská skládka Ostrava -Přívoz
Válcovny kovu akc. spol. (bývalé) -DIAMO s.p. Odra Odval Hedvika odval karbonské hlušiny
OKD OKK, a.s. Důl Ludvík
OKD OKK, a.s. Odval Ludvík
Radvanice - areál koupaliště
skládka komunálních odpadů v areálu bývalého koupaliště
Zámečnické ústř.dílny OKR
-(bývalé)
Burňa, kutací j. č. 8
zlikvidovaná jáma
Centrální odval Zárubek
ukládání důlní hlušiny, západní část odvalu byla v 80. Letech
rekultivována
DIAMO s.p. Důl Zárubek
DIAMO s.p. Odra Odval Ema
termicky aktivní odval
DIAMO, s.p. - důl Trojice
DIAMO, s.p. Důl Petr Bezruč
Dřeviště Salma
Důl Bedřich
Důl Ema Lucie
Důl Františka
Důl Jakub
Důl Jan
Důl Jan Maria
Důl Josef
Důl Josef (na Zámostí)
Důl Michálka
Důl Neumann
Důl Prokop
Důl Salma I - Ignát
Důl Salma II - Leopoldina
Důl Strojní - Jindřich
Důl Vilém
Důl Vizina
224
Č.
Katastrální
území
Lokalita
Popis
183
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Stará Bělá
184
Stará Bělá
Pískovna nad ul. Dokoupilovou
186
Stará Bělá
Podél ulice Na Pešatku
211
Stará Bělá
St. Bělá - Bosákova ulice
212
Stará Bělá
St. Bělá - ul. Na Surdíku
213
Stará Bělá
St. Bělá - ulice Pasičky
214
Stará Bělá
St. Bělá-rokle u lesa Palesku
216
Stará Bělá
Stará pískovna - ul. Vinohrad
243
205
68
74
157
176
182
187
220
221
225
Stará Bělá
Stará Plesná
Svinov
Svinov
Svinov
Svinov
Svinov
Svinov
Svinov
Svinov
Svinov
Třebovice ve
Slezsku
vodní zdroj Stará Bělá
skládka Stara Plesna
DIAMO, s.p. - důl Oderský
DIAMO, s.p. Důl Odra Svinov
Odval Oderský
Ostrava Svinov - obalovna
Pískovna - ul. Psohlavců
Polanka, obalovna
Svinov, obalovna
Tažírny trub Svinov
U mostu Rudná - skládka
Skládka ve staré pískovně – komunální odpad, zeminy, silniční suť
Neřízená skládka ve staré pískovně – komunální odpad, odpad ze
zahrad, stavební suť
neřízená skládka, překrytá hlínou a popelem
neřízená skládka ve svahu do bývalé pískovny – komunální odpad,
odpad ze zahrad
neřízená skládka – komunální odpad, odpad ze zahrad
neřízená skládka ve svahu rokle bývalé pískovny – komunální
odpad, odpad ze zahrad, stavební suť
neřízená skládka v lesní rokli – komunální odpad, odpad ze zahrad
neřízená skládka u vjezdu do bývalé pískovny – komunální odpad,
odpad ze zahrad, elektroodpad
kontaminace ze složiště popelovin (odkaliště) a odvalu Dolu Paskov
-ukončený hlubinný důl
-neřízená skládka odpadů – komunální odpad, odpad ze zahrad
od r. 1995 nová obalovna – výroba a prodej živičných směsí
--průmyslová skládka
Čistírna odpadních vod Třebovice
--
110
111
115
123
124
125
145
150
155
156
159
161
168
196
208
210
219
230
54
Důl Zwierzina II - Josef
Důl Zwierzina VII
Hlušinová navážka u Michálkovic
--
Jáma č. IV
--
Jáma I. - svatá Anna
Kasárna Hranečník
V areálu se nacházely rizikové provozy typu skladů PHM, čerpací
stanice PHM, dílny aj.
Odval Cingr
Odval Jan Maria
Odval Lučina
Odval Michálka
Odval Salma
Odval u dolu Zárubek
OKD OKK, a.s. Koksovna Trojice
kontaminovaný areál, provoz černouhelného dolu, koksovny
Sediment. nádrž dolu Zárubek
důlní výsypka do původního přirozeného terénu
Skládka ul. Lihovarská
Průmyslová skládka, uložiště čistírenských kalů z ČOV
Slezskoostravská obecní elektrárna ukončila výrobu v r.1945
Světlík JDŠ č. 5
zlikvidovaná jáma
Větrní jáma č. XIII
zlikvidovaná jáma
Pískovna- konec ul. Na Pešatek
225
Č.
Katastrální
území
Lokalita
Popis
66
Třebovice ve
Slezsku
Třebovice ve
Slezsku
Třebovice ve
Slezsku
Třebovice ve
Slezsku
Třebovice ve
Slezsku
Třebovice ve
Slezsku
Vítkovice
235
Vítkovice
Vítkovice a.s. Dolní oblast
237
Vítkovice
Vítkovice a.s. Štěrková kolej
241
Vítkovice
Vítkovice, a.s. Horní oblast
242
Vítkovice
Zábřeh nad
Odrou
Zábřeh nad
Odrou
Zábřeh nad
Odrou
VÍTKOVICE, a.s. Válcovna trub
venkovní skladovací plocha s povrchem z navážek vysokopecní
strusky a důlní hlušiny
kontaminovaný areál – strojní a hutní výroba, koksovna,
koksochemie, nyní vyhlášený kulturní památkou
koleje v Dolní oblasti Vítkovic
Kontaminovaný areál – metalurgický kombinát, těžké strojírenství,
dopravní a energetické strojírenství
--
Bývalá hutní odbytová základna
v místě dnešní Ferony
Družstevní cihelna na ul.
Horymírově
těžba sprašových hlín a výroba cihel
Ostrava - Bělský les
bývalá střelnice, vojenské výcvikové prostory
56
173
188
224
226
228
23
81
175
240
Zábřeh nad
Odrou
112
ZábřehHulváky
46
ZábřehHulváky
ZábřehHulváky
Zábřeh-VŽ
58
Zábřeh-VŽ
122
227
Dalkia ČR, a.s. Třebovice
průmyslový areál – výroba a distribuce elektrické energie a tepla
Opavská - odval Šverma
na odvalu je vybudováno těleso dálnice D1
POROBETON Ostrava
--
Třebovice - Odkaliště
odkaliště k ukládání elektrárenského popílku
U TESCO
antropogenní navážky neznámého původu
U železniční trati
DIAMO, s.p. - důl Jeremenko
Původně těžba slévárenských písků, štěrků a hlín, terénní deprese
rekultivována různými materiály mimo jiné i průmyslové odpady,
materiálem z odval§, pravděpodobně i toxické materiály
kontaminovaný areál – metalurgický kombinát, těžké strojírenství,
EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. dopravní a energetické strojírenství, skládka tandemových kalů a
šrotiště
VÍTKOVICE, a.s Pískové doly
Jáma Bedřiška
U točny trolejbusů - navážky
pozemek s navážkami důlní hlušiny, škváry
Cementárna Zábřeh (bývalá)
-Bývalý podnik anorganické chemie – destilace dehtů, potvrzena
masivní kontaminace zemin a podzemních vod
DEZA, a.s.
Obec Čavisov
Na území obce Čavisov se nenachází tento jev.
Obec Dolní Lhota
Č.
Tabulka 121:
135
Starézátěže území a kontaminované plochy na území obce Dolní Lhota
Lokalita
Popis
Na Úbedří
skládka TKO v bývalém lomu
Obec Horní Lhota
Č.
Tabulka 122:
116
Horní Lhota u Ostravy
Starézátěže území a kontaminované plochy na území obce Horní Lhota
Lokalita
Popis
Horní Lhota
SV od obce skládka TKO
Město Klimkovice
Č.
Tabulka 123:
113
197
Klimkovice
Klimkovice
Starézátěže území a kontaminované plochy na území města Klimkovice
Lokalita
Popis
Farské Doly
skládka Klimkovice
226
bývalá skládka TKO
--
Obec Olbramice
Na území obce Olbramice se nenachází tento jev.
Č.
Tabulka 124:
Ondřejnicí
206
Starézátěže území a kontaminované plochy na území obce Stará Ves nad
Lokalita
Popis
skládka Stará Ves
skládka TKO
Město Šenov
Na území města Šenova se nenachází tento jev.
Na území obce Václavovice se nenachází tento jev.
Obec Velká Polom
Č.
Tabulka 125:
181
Velká Polom
Starézátěže území a kontaminované plochy na území obce Velká Polom
Lokalita
Popis
Pískové doly
skládka TKO
Město Vratimov
Č.
Tabulka 126:
83
139
Horní Datyně
Vratimov
Starézátěže území a kontaminované plochy na území města Vratimov
Lokalita
Popis
DTS 6915 Horní Datyně - Kubínek
neznámo
soubor distribučních trafostanic
skládka TKO
Obec Vřesina
Na území obce Vřesina se nenachází tento jev.
Obec Zbyslavice
Na území obce Zbyslavice se nenachází tento jev.
3.2.13.1.1
Provozované průmyslové podniky
Do této kategorie spadají rozsáhlé areály velkých hutních, strojírenských či chemických komplexů, koksovny,
energetické zdroje a velká řada areálů menších podniků a provozů různého zaměření. Bez ohledu na charakter
výroby lze prakticky ve všech areálech očekávat přinejmenším lokální znečištění horninového prostředí ropnými
látkami a velmi často též chlorovanými uhlovodíky, přičemž konkrétní charakter výroby pak zpravidla přináší
ještě specifický typ a rozsah kontaminace.
Problémové, vzhledem k možnému vlivu znečištění na své okolí, především na podzemní vody a povrchové
toky, jsou ve městě Ostravě následující podniky:
OKD, OKK, a.s., koksovna Jan Šverma s masivní kontaminací horninového prostředí typickou pro
koksárenské provozy (polyaromatické a aromatické uhlovodíky, fenoly, sírany, amonné ionty), jež
potenciálně ohrožují vodní zdroj Nová Ves; financování sanace zajištěno,
BC MCHZ, s.r.o. s masivní kontaminací především amonnými ionty z provozů anorganické chemie,
potenciální ohrožení vodního zdroje Nová Ves; financování sanace dosud nezajištěno,
VÍTKOVICE, a.s. s rozsáhlým znečištěním chlorovanými uhlovodíky v části podniku v Mariánských
Horách, potenciálně ohrožující vodní zdroj Nová Ves; financování sanace zajištěno,
bývalý areál ROMO (východní část bývalého areálu DEZA) s indikovanavou, průzkumně nedostatečně
ověřenou kontaminací chlorovanými a zřejmě i jinými uhlovodíky, přispívající ke znečištění v areálu
Vítkovice - Horní oblast, potenciální ohrožení vodního zdroje Nová Ves; financování sanace nezajištěno.
3.2.13.1.2
Průmyslové areály s ukončeným provozem
Problémy se znečištěním průmyslových areálů s ukončeným provozem jsou v podstatě totožné s problémy
podniků fungujících, jelikož také zde se vyskytuje lokální znečištění horninového prostředí ropnými látkami,
velmi často doprovázeno znečištěním chlorovanými uhlovodíky. K tomu se přidává také specifické znečištění
227
dle charakteru výroby. Specifickým problémem těchto areálů, v porovnání s areály fungujícími, je však navíc
absence zodpovědné péče o tyto areály a jejich chátrání.
Z nejvýznamnějších lokalit, resp. areálů s ukončeným provozem, ve městě Ostravě lze zmínit především:
areál Karolina (cca 60 ha) - tato lokalita původního koksárenského provozu byla již plně
dekontaminována (dekontaminační práce probíhaly téměř 10 let) a území tak již nepředstavuje
ekologickou hrozbu, ale naopak potenciál dalšího rozvoje (v roce 2008 byla zahájena výstavba nové
moderní čtvrti Nová Karolina,
lokalita DEZA, nyní LAHOS (cca 26 ha) - bývalý chemický podnik s masivní kontaminací horninového
prostředí polyaromáty, aromáty a amonnými ionty, přičemž zdroje dalšího znečišťování byly již
odstraněny; znečištění areálu ohrožuje vodní zdroj Nová Ves; financování sanace nezajištěno,
areál bývalých Hrušovských chemických závodů Hrušov (cca 38 ha) – skládka; dominantní je zřejmě
anorganická kontaminace horninového prostředí, nízká prozkoumanost, migrace škodlivin ve směru
k nivě Odry neověřena, financování sanace dosud plně zajištěno (většinu pozemků vlastní společnost
S.P.I. Holdings, část vlastní rovněž město Ostrava; záměrem je připravit toto území pro další využití,
zejména průmyslovou výrobu – předpokládané náklady na sanaci a přípravu budou dosahovat cca 900
mil. Kč),
areál CHEMO (cca 3 ha) - kontaminace chlorovanými uhlovodíky, interference s kontaminací
přilehlých lagun DIAMO, riziko migrace dále do údolní nivy Odry, financování sanace nezajištěno,
bývalá rafinérie minerálních olejů Ostramo - Vlček a spol. (cca 10 ha výrobního závodu a cca 8 ha
skládky nebezpečných odpadů) - masivní kontaminace oleji, v menší míře též chlorovanými
uhlovodíky, riziko migrace dále do údolní nivy Odry. V roce 1997 byla část rafinerie (skládka
nebezpečných odpadů) předána DIAMO s. p., jedná se o jednu z nejzávažnějších ekologických zátěží v
Moravskoslezském kraji. Na skládce odpadů DIAMO s. p. (tzv.laguny Ostramo cca 8 ha) od roku 2009
probíhají sanační práce, které provádějí sdružení firem Čistá Ostrava v celkové hodnotě cca 2,5mld Kč,
které by měly být ukončeny do r. 2018. Kaly jsou neutralizovány vápnem, následně smíchány s uhlím a
jako certifikované palivo je odebírají velké a střední tepelné zdroje. Kontaminace v okolních zeminách
a podloží lagun bude odstraněna nepřímou termickou desorpci, vyčištěný materiál bude použit na
úpravu terénu po lagunách.
Vítkovice, tzv. Dolní oblast (cca 150 ha) - hutní část komplexu VÍTKOVICE s ukončeným provozem a
masivní kontaminací v areálu bývalé koksovny s rizikem migrace k areálu Karolina (vyskytuje se zde
řada menších ohnisek kontaminace zejména ropnými látkami a ve značné části území pak plošná
kontaminace těžkými kovy);
údolí Trojice (cca 15 ha) - areál bývalé koksovny s odpovídající typickou kontaminací a přilehlý areál
bývalého dolu s nízkým rizikem migrace znečištění do okolí, avšak s omezením využitelnosti polohou
cenné lokality, dalším komplikujícím faktorem je přilehlá doutnající halda Emma, financování sanace
potenciálně zajištěno prostředky z OKK Koksovny, a.s., DIAMO, s.p. a MF ČR.
3.2.13.1.3
Odvaly , výsypka, odkaliště, halda
JEV 66. ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA
Podklady:
Systém evidence kontaminovaných míst
Odval je násyp horninového odpadu lomu nebo dolu. (synonyma: halda, výsypka).
Odkaliště je místo pro trvalé uložení sypkých odpadů z průmyslových provozů, které jsou často plaveny a
usazovány za pomocí vody. Geotechnické vlastnosti náplní odkališť omezují výrazně možnosti jiného využití
těchto ploch po ukončení provozu. Pokud nejsou již nepoužívané odkaliště uzavřeny překryvem, hrozí zde riziko
roznosu prašnosti. Z pohledu možného nadlimitního znečištění využívaných vodních zdrojů nebo povrchových
vod nereprezentují odkaliště významné riziko.
Odvaly důlní hlušiny
Odvaly karbonské důlní hlušiny jsou pozůstatkem dlouhodobého dolování černého uhlí, přičemž na území města
Ostravy se nachází přibližně 50 hald různé velikosti (celková úhrnná plošná rozloha činí zhruba 600 ha, celková
kubatura vytěžené důlní hlušiny činí zhruba 90 milionů m3). Obecně bývají odvaly v krajině vnímány jako
negativní estetický prvek, většinou zarostlý náletovou vegetací. I přes rekultivaci některých z odvalů se jedná
především o plochy s omezenými možnostmi dalšího využit. Z hlediska vlivu na životní prostředí jsou
problémem především hořící odvaly, přičemž na území města Ostravy se nachází tři aktivně hořící odvaly,
konkrétně se jedná o odval Ema (cca 34 ha), odval Heřmanice a odval Hedvika. Dostatečný přehled o současném
stavu odvalů není v současné době k dispozici. Vážnost situace navíc zvyšuje také skutečnost, že nevhodný
zásah do starých odvalů může hoření iniciovat nebo zintenzívnit. Areály důlních odvalů byly v některých
228
případech užívány k ukládání dalších druhů průmyslových odpadů, které mohou v rámci těchto lokalit
reprezentovat samostatný zdroj ohrožení horninového prostředí další kontaminací odlišného charakteru.
Příkladem může být halda Dolu Jan Šverma v Mariánských Horách, ve které se nacházejí chemické odpady z
bývalých MCHZ nebo halda Heřmanice, na které se nachází uhelné odkaliště, do kterého byly vypouštěny fenolčpavkové vody z koksovny. O případném sanačním zásahu na haldě Heřmanice a Hedvika bude rozhodnuto na
základě probíhajícího komplexního monitoringu, pro haldu Šverma není sběr dat pro takové rozhodování
zajištěn. Možný výskyt jiných odpadů na dalších odvalech v Ostravě není v úplnosti prověřen. Sanace
problémových termicky aktivních odvalů po těžbě uhlí je potenciálně zajištěna z prostředků MF ČR a MŽP ČR v
rámci programu realizovaného podnikem DIAMO, s.p.
Odvaly a skládky velkoobjemových odpadů z hutní výroby
Producenty odvalů a velkoobjemových odpadů z hutní výroby jsou, resp. byly hutní komplexy ArcelorMittal
Ostrava, a. s. (dříve Nová huť), který využíval odval Lihovarská (cca 85 ha), a Vítkovice, které využívaly odval
Hrabová (cca 98 ha). Na obou haldách se kromě strusek nacházejí i další odpady z hutní výroby, jako různé kaly
a odprašky s vysokými obsahy těžkých kovů, přičemž se lze domnívat o nekontrolovatelném ukládání také
dalších odpadů. Závěry monitoringu uvedených odvalů ukázaly, že tyto nereprezentují významné ohrožení
povrchových toků, ani využívaných zdrojů podzemních vod. Oba tyto odvaly jsou v současné době
přepracovávány ke komerčnímu sekundárnímu zhodnocení uložených odpadů, přičemž následně by měla být
provedena rekultivace obou těchto lokalit. Likvidace odvalu Hrabová je v současné době ve vysokém stupni
rozpracovanosti, přičemž cílem prováděných prací je rekultivace území. Problémem odvalů (stejně jako důlních
hald) je heterogenita geotechnických vlastností jejich materiálu, stejně jako nevhodné tvarování jejich povrchu a
siluety, což komplikuje jejich zpětné začlenění do krajiny a organismu města.
Kompletní seznam odvalů a odkališť na území města Ostravy není zpracován. V následujících tabulkách jsou
data ze systému evidence kontaminovaných míst.
Odkaliště
Odkaliště se na území města Ostravy podílejí rozlohou přibližně 150 ha, přičemž se jedná zejména o několik již
nepoužívaných odkališť pro kaly z úpraven uhlí podniku OKD a.s, dosud provozován je systém Dolu Paskov.
Některá odkaliště jsou umístěna na uhelných odvalech, příkladem je halda Heřmanice či halda Stachanov. Pro
popeloviny z energetiky existují odkaliště Kunčičky (Energetika Vítkovice), Bartovice (ArcelorMittal Ostrava) a
elektrárny Třebovice. Sanováno již bylo odkaliště Lhotka (cca 40 ha), jež bylo využíváno k čištění fenolčpavkových vod z koksovny KJŠ. ArcelorMittal Ostrava patří několik odkališť hutní výroby, kontrétně Rudná II,
Rudná III a Bartovice, jež kromě popelovin obsahují také ocelárenské a vysokopecní kaly; jedno z uvedených
odkališť se nachází v tělese hutního odvalu Rudná. Odkaliště hutního podniku Vítkovice byla umístěna v tělese
odvalu Hrabová a sloužila i k ukládání jiných odpadů. Další odkaliště na území města slouží, resp. sloužila k
ukládání kalů z čistíren odpadních vod (odkaliště z ČOV HN Ostravice, odkaliště Lučina ze staré ÚČOV
Ostrava).
Č.
Tabulka 127:
Výsypka, odval, halda
Lokalita
158
147
218
Heřmanice
Hrabová
Hrabová
Odval Oskar
Odval dolu Paskov "B"
Struskový odval VÍTKOVICE, a.s.
236
Hrabůvka
Vítkovice a.s. Halda Hrabůvka
62
Hrušov
DIAMO s.p. Odra Odval Heřmanice
149
Hrušov
Odval Hrušov - Stachanov
146
Koblov
Odval dolu Koblov u kasáren
153
Koblov
Odval Koblov
151
79
154
Kunčičky
Lhotka u Ostravy
Odval Jeremenko
DIAMO, s.p. Odval Alexandr
Odval Lidice
49
Mariánské Hory
Centrální odval Jan Šverma
137
Mariánské Hory
Navážky u řeky Odry
189
Mariánské Hory
Pozemek ul. Novoveská
229
Popis
odval hlušiny
docházelo zde k ukládání hlušiny z dolu Paskov
odval vysokopecní strusky
docházelo zde k navážení veškerých odpadů
z vysokých pecí, hutí a válcoven, popeloviny
z teplárny, stavební sutě
komplex odvalů, 20 mil.m3 uloženého materiálu
odval sloužil k ukládání karbonské hlušiny z otvírek
(je zde i odkaliště)
odval karbonské hlušiny z Dolu Koblov
halda karbonské hlušiny, do roku 1997 sklad
dusíkatých hnojiv
odval karbonské hlušiny dolu Alexandr
odval karbonské hlušiny z dolu Lidice, Anselm, Urx I
odval karbonské hlušiny z dolu Jan Šverma, bazény
k ukládání odpadů z chemické výroby
navážky důlní hlušiny, strusky a inertního materiálu
pozemek p.č. 246/2 s navážkami strusky, důlní hlušiny
a stavební sutě
Č.
Lokalita
Popis
152
Moravská Ostrava
Odval Jindřich
162
Moravská Ostrava
Odvaly na Černé louce
198
148
138
160
61
169
Muglinov
Přívoz
Přívoz
Radvanice
Radvanice
skládka MCHZ, Hrušov
Odval Eduard Urx
Navážky ul. Na Náspu
Odval Svoboda
DIAMO s.p. Odra Odval Hedvika
OKD OKK, a.s. Odval Ludvík
48
Slezská Ostrava
Centrální odval Zárubek
60
145
150
155
156
159
161
196
157
173
227
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Svinov
Zábřeh-Hulváky
DIAMO s.p. Odra Odval Ema
Odval Cingr
Odval Jan Maria
Odval Lučina
Odval Michálka
Odval Salma
Odval u dolu Zárubek
Sediment. nádrž dolu Zárubek
Odval Oderský
Opavská - odval Šverma
U točny trolejbusů - navážky
Tabulka 128:
halda karbonské hlušiny, z větší části přemístěna, na
území se nyní nachází městská zástavba
ukládání hlušiny vyprané z uhlí, materiál postupně
odvážen, dnes výstaviště
halda s odpady z chemické výroby
komplex odvalů pro ukládání hlušin
navážky důlní hlušiny o neznámé mocnosti
odval karbonské hlušiny bývalého dolu František
ukládání důlní hlušiny, západní část odvalu byla v 80.
letech rekultivována
termicky aktivní odval
důlní výsypka do původního přirozeného terénu
na odvalu je vybudováno těleso dálnice D1
pozemek s navážkami důlní hlušiny, škváry
Odkaliště
Lokalita
Popis
2
Katastrální
území
Bartovice
Arcelor Mittal Steel a.s., ČOV Lučina
5
Bartovice
ArcelorMittal Ostrava a.s., komplex uložišť
Č.
128 Hrušov
Kunčice nad
4
Ostravicí
Laguny Hrušov
odkaliště elektrárenského popílku, uložiště suchých
vysokopecních kalů a skládka ocelárenských kalů
sedimentační nádrže, sloužili k ukládání uhelných
kalů a vypouštění fenolčpavkových vod z koksovny
odkaliště, sloužilo k ukládání flotačních hlušin
odkaliště, sloužilo k dočišťování vod z odkališť,
složiště flotačních hlušin
odkaliště sloužilo k ukládání flotačních hlušin
několik odkališť v prostoru odvalu Heřmanice
Komplex 3 (dnes již prázdných odkališť) – sloužili
k ukládání uhelných kalů z úpravny uhlí, havarijní
jímka k vypouštění fenolčpavkových vod
sloužily k ukládání průmyslových odpadů z MCHZ
ArcelorMittal Ostrava a.s., ČOV Ostravice
6
Kunčičky
ArcelorMittal Ostrava a.s., odkaliště Rudná I, II, III
78
Kunčičky
DIAMO, s.p. Odkaliště Jeremenko
143 Hošťálkovice Odkaliště Lhotka
118 Hrabová
Hrabová - Nádrže Pilíky 1, 2
119 Hrabová
Hrabová - Nádrže Pilíky 3, 4 a 5
178 Hrabová
76 Hrušov
Paskov - Odkaliště NP - 1
DIAMO, s.p. Odkaliště Heřmanice
77
DIAMO, s.p. Odkaliště Hrušov
Hrušov
238 Kunčičky
Mariánské
80
Hory
144 Přívoz
Třebovice ve
224
Slezsku
Odkaliště u Koksovny Svoboda
komplex 3 odkališť pro ukládání vysokopecních
kalů
komplex 10 dnes již prázdných odkališť, sloužily k
ukládání
více různorodých zdrojů kontaminace
skládky olejových tekutých, kašovitých i tuhých
odpadů z provozu rafinérie minerálních olejů
odkaliště k ukládání popelovin
Třebovice - Odkaliště
odkaliště k ukládání elektrárenského popílku
Vítkovice a.s. Usazovací nádrž
DIAMO, s.p. OZ laguny OSTRAMO
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
230
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.13.2 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území
JEV 4. PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO
ÚZEMÍ
Podklady:
Nová Karolina
Plocha v blízkosti historického jádra Moravské Ostravy je určena Územním plánem města Ostravy (*1994) pro
funkční využití „Jádrové území“, „Areály volného času“ a „Parky, parkově upravená zeleň“.
Výstavba na ploše Nové Karoliny má rozšířit území centra města Ostravy a doplnit centrum o nové moderní
stavby občanské vybavenosti, bydlení a volného času.
Plocha byla náročně dekontaminována od znečištění těžkou průmyslovou výrobou vázanou na těžbu uhlí
(koksovny, uhelná chemie).
Dolní oblast Vítkovice
Plocha o rozsahu cca 40 ha, vymezená na jihu ulicí Rudnou, na západě ulicí Místeckou, na severu plochou
Karoliny a na východě řekou Ostravicí je určena Územním plánem města Ostravy (*1994)pro funkci „Lehký
průmysl, sklady a drobná výroba.
Jedná se o atraktivní území situované v exponované poloze v blízkosti centra města u rychlostních komunikací
Rudné a Místecké. V současné době je však území velmi špatně dopravně dostupné.
Plocha je kontaminovaná dřívější průmyslovou činností (aglomerace, rozmrazovna, úložiště rud a slévárna
barevných kovů). Plocha je od průmyslových objektů převážně uvolněná. Sanace plochy by měla být provedena
odtěžením znečištěných zemin.
231
Urxovy závody
Plocha vymezená na jihu ulicí U Cementárny, na západě ulicí Plzeňskou, na severu vlečkou na západě stávajícím
průmyslovým areálem je Územním plánem města Ostravy (*1994)určena pro funkci „Lehký průmysl, sklady a
drobná výroba.
Jedná se o atraktivní území situované u významné páteřní městské komunikace ulice Plzeňské.
Území je poznamenáno dlouhotrvajícím využíváním pro těžký průmysl silnou kontaminaci podzemních vod.
Toto znečištění ohrožuje strategický zdroj pitné vody v Nové Vsi. Vzhledem k tomu, že současní vlastníci
nemají zájem tuto problematiku řešit, přistoupilo město k vyhlášení asanačního území, formou změny územního
plánu. Snahou je řešit problematiku i přes nečinnost vlastníků i za cenu omezení jejich vlastnických práv.
Hrušov
Plocha vymezená na jihu železniční tratí, na západě a severu ulicí Bohumínskou a na východě skládkou
komunálního odpadu je Územním plánem města Ostravy určena pro funkci „Lehký průmysl, sklady a drobná
výroba.
Jedná se o atraktivní území situované u dálnice D1.
Při povodních v roce 1997 bylo toto území dlouhodobě zaplaveno, stávající zástavba výrazně poškozena a na
území vydáno rozhodnutí o stavební uzávěře. Následně byla v územním plánu města provedena změna funkce
území na „Lehký průmysl, sklady a drobná výroba“. Aby však bylo možno území v souladu s touto funkcí
využívat, je ho třeba výškovým tvarováním terénu odvodnit.
Pro usnadnění realizace terénních úprav bylo území změnou územního plánu vyhlášeno
za asanační, což
umožní omezit vlastnická práva k pozemkům.
Halda Hrabůvka
Plocha vymezená na jihu ulicí Belojanisova, na západě ulicí Místeckou, na severu areálem lehkého průmyslu a
na východě řekou Ostravicí je Územním plánem města Ostravy určena pro funkci „Lesy“.
Území bylo dlouhodobě využíváno jako odval, úložiště a střeliště firmy Vítkovice. V severní části odvalu jsou
umístěny objekty firmy Simat. Po ukončení činnosti měla být halda v souladu s územním plánem lesnicky
rekultivována s tím, že v její ploše bude chráněna rezerva pro situování prodloužené ulice Dr. Martínka.
V připravovaném novém Územním plánu Ostrava je navrženo využít území pro sportovní a volnočasové
aktivity.
Trojické údolí
Plocha v blízkosti historického jádra Moravské Ostrovy je určena Územním plánem města Ostravy pro funkční
využití „Občanská vybavenost“ a „Parky, parkově upravená zeleň“.
Plocha je zčásti kontaminovaná dřívější průmyslovou činností. V území jsou umístěny památkově chráněné
stavby bývalého dolu Trojice a jeho kuželová halda Emma – Lucie, která je technickou památkou a vytváří
významnou dominantu s vyhlídkovým bodem v blízkosti centra města.
Plocha umístěná v blízkosti centra Ostravy je dlouhodobě sledovaná pro volnočasové využití s rozhlednou na
vrcholu haldy. Zařízení pro volný čas budou doplněna vhodnými zařízeními občanské vybavenosti.
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Plochy přestavby se nevymezují.
Obec Horní Lhota
Plocha rekultivace – bývalá skládka.
Město Klimkovice
232
Obec Olbramice
Mezi plochy k obnově nebo opětovnému využití lze zařadit plochy bývalé zemědělské výroby.
Město Šenov
P14/2 plocha výrobních služeb, řemesel a podnikatelských aktivit – přestavba plochy v jihozápadní zóně
průmyslu
P14/3 plocha smíšená – obytná, živnostenská venkovská – přestavba plochy zemědělské výroby v jihovýchodní
části území
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Při západním okraji řešeného území se nachází bývalý areál Ministerstva obrany (sklady civilní obrany). Areál je
využíván z velké části pro výrobně skladovou činnost. V severní zóně výroby a skladů se nachází několik v
současnosti nevyužívaných, popř. občas využívaných objektů původně zemědělského zaměření. Tyto plochy
poskytují rezervy a možnosti pro jejich revitalizaci a využití např. pro výrobu, nebo sklady. Blízkost
mimoúrovňového křížení přeložky sil. I/11 a silnice III. tř. možností využití ploch zatraktivní.
Město Vratimov
233
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
Plocha rekultivace – bývalá skládka.
3.2.13.3 Ovzduší
ORP Ostrava je charakteristické vysokou hustotou osídlení, dopravy a koncentrací průmyslu, především těžkého,
což má za důsledek vysokou imisní zátěž města.
Na území obce je situace stavu ovzduší monitorována měřícími stanicemi provozovanými ČHMU a Zdravotním
ústavem se sídlem v Ostravě, který provozuje MS Radvanice a MS Mariánské Hory. Tyto 2 stanice byly v roce
2005 zřízeny na náklady města; stejně tak i jejich provoz je hrazen z jeho rozpočtu. Jejich cílem je monitorovat
čistotu ovzduší v oblastech, kde se nacházejí největší zdroje znečištění na území obce, kterými jsou
ArcelorMittal Ostrava a.s. a EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s.
AMS Fifejdy, spolu s AMS Zábřeh (ČHMU) plošně reprezentují kvalitu čistoty ovzduší v ORP Ostrava. Údaje
těchto dvou stanic jsou přenášeny na informační panel statutárního města Ostrava, který je umístněn v
Informačním centru na Nádražní ulici.
JEV 65. OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ
Podklady:
Celé správní území ORP Ostravy spadá do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (dále jen OZKO)‚ což jsou
území v rámci zóny nebo aglomerace, kde jsou překračovány hodnoty imisního limitu u jedné nebo více
znečišťujících látek. Základní právní normou upravující způsob řízení a hodnocení kvality ovzduší je zákon č.
86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Vymezení OZKO a jejich případné změny
provádí Ministerstvo životního prostředí jedenkrát za rok a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva životního
prostředí. Nejaktuálnější seznam OZKO za rok 2010 vyšel ve Věstníku MŽP 2/2012.
Pozn.: Jako nejmenší územní jednotky, pro kterou jsou oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezeny, byla
zvolena území stavebních úřadů. Členění České republiky na aglomerace a zóny je obsahem věstníku.
Dle vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) dle Věstníku MŽP č.2/2012 byl na území
působnosti jednotlivých stavebních úřadů ORP Ostrava území překračován imisní limit pro denní a roční
koncentrace PM10, roční imisní limit pro NO2 a roční imisní limit pro benzen
(viz následující tabulky).
Tabulka 129:
Vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území)
PM10 (r IL)
PM10 (d IL)
NO2 (r IL)
Souhrn
překročení IL
Úřad městského obvodu Hošťálkovice
100
100
x
100
Úřad městského obvodu hrabová
100
100
x
100
Úřad městského obvodu Lhotka
100
100
x
100
Úřad městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky
100
100
x
100
Úřad městského obvodu Michálkovice
100
100
x
100
Úřad městského obvodu Ostrava a Přívoz
100
100
7,3
100
Úřad městského obvodu Nová Bělá
100
100
x
100
Úřad městského obvodu Petřkovice
100
100
x
100
Úřad městského obvodu Polanka nad Odrou
100
100
x
100
Úřad městského obvodu Radvnice a Bartovice
100
100
x
100
Úřad městského obvodu Ostrava-Jih
100
100
x
100
Úřad městského obvodu Martinov
100
100
x
100
Stavební úřad
234
PM10 (r IL)
PM10 (d IL)
NO2 (r IL)
Souhrn
překročení IL
Úřad městského obvodu Poruba
79,9
100
x
100
Úřad městského obvodu Pustkovec
90,7
100
x
100
Úřad městského obvodu Třebovice
100
100
x
100
Úřad městského obvodu Vítkovice
100
100
15,4
100
Úřad městského obvodu Slezská Ostrava
100
100
0,1
100
Úřad městského obvodu Stará Bělá
100
100
x
100
Úřad městského obvodu Svinov
100
100
x
100
Úřad městského obvodu Krásné Pole
49,7
100
x
100
Městský úřad Vratimov
100
100
x
100
Městský úřad Šenov
100
100
x
100
9
100
x
100
Stavební úřad
Obecní úřad Velká Polom
Tabulka 130:
území)
Stavební úřad
Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v %
B (a) P
Stavební úřad
B (a) P
Úřad městského obodu Hošťálkovice
100
Úřad městského obodu Poruba
100
Úřad městského obodu hrabová
100
Úřad městského obodu Pustkovec
100
Úřad městského obodu Lhotka
100
Úřad městského obodu Třebovice
100
Úřad městského obodu Mariánské Hory a Hulváky
100
Úřad městského obodu Vítkovice
100
Úřad městského obodu Michálkovice
100
Úřad městského obodu Slezská Ostrava
100
Úřad městského obodu Ostrava a Přívoz
100
Úřad městského obodu Stará Bělá
100
Úřad městského obodu Nová Bělá
100
Úřad městského obodu Svinov
100
Úřad městského obodu Petřkovice
100
Úřad městského obodu Krásné Pole
100
Úřad městského obodu Polanka nad Odrou
100
Městský úřad Vratimov
100
Úřad městského obodu Radvnice a Bartovice
100
Městský úřad Šenov
100
Úřad městského obodu Ostrava-Jih
100
Obecní úřad Velká Polom
100
Úřad městského obodu Martinov
100
Tyto data nejsou zobrazeny v grafické části, jelikož oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pokrývá cele správní
území ORP Ostravy.
Území města spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.
Obec Čavisov
Území obce spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
235
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.13.4 Komunální odpady
Produkce komunálních odpadů a odpadů jim podobných, při zahrnutí všech producentů odpadů, činí na území města
Ostravy cca 125 - 135 tis. tun ročně. Z toho je procentuální zastoupení odpadu z domácností (komunální odpad města)
cca 56 % a zbývající podíl odpadů, tj. cca 44 %, připadá na živnostníky (odpad podobný odpadu komunálnímu) a
odpad z technické vybavenosti města, tj. z divadel, kin, obchodů aj.
Největší podíl z komunálních odpadů zaujímá směsný komunální odpad (odpad z kontejnerů a popelových nádob).
Ten je ukládán na skládku v k.ú. Hrušov statutárního města Ostravy. Tato skládka je lokalizována v prostoru bývalého
odvalu důlních hlušin, kde bylo před cca 24 lety zahájeno ukládání odpadů, v té době označovaných jako tuhý
komunální odpad.
JEV 85. SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady: vlastník
Staré skládky komunálních odpadů se na rozloze města Ostravy podílí 50 až 100 ha, přičemž všechny již
neprovozované skládky jsou v současné době rekultivovány. Využívání těchto ploch k jiným účelům však výrazně
omezují nevhodné geotechnické vlastnosti jejich náplně. Ani tyto nereprezentují významné riziko nadlimitního
znečištění využívaných vodních zdrojů nebo povrchových vod v rámci města.
Město Ostrava má do budoucna zájem na vytvoření Krajského intergrovaného centra nakládání s odpady pro jejich
termické využití, přičemž v současné době podniká kroky k realizaci tohoto záměru.
Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového
hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu
separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. K dalším cílům patří i způsob likvidace BRKO –
biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho využívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu.
Provozovatel skládky:
OKD Rekultivace, akciová společnost
• BorsodChem MCHZ, s.r.o.
• Hrušovská chemická společnost, spol. s r.o.
• OZO Ostrava s.r.o.
Obec Čavisov
Na území obce Čavisov se nenachází skládka odpadů.
Obec Dolní Lhota
Na území obce Dolní Lhota se nenachází skládka odpadů.
236
Obec Horní Lhota
Na území obce Horní Lhota se nenachází skládka odpadů.
Město Klimkovice
Na území města Klimkovice se nenachází skládka odpadů.
Obec Olbramice
Na území obce Olbramice se nenachází skládka odpadů.
Na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí se nenachází skládka odpadů.
Město Šenov
Na území města Šenov se nenachází skládka odpadů.
Obec Václavovice
Na území obce Václavovice se nenachází skládka odpadů.
Obec Velká Polom
Na území obce Velká Polom se nenachází skládka odpadů.
Město Vratimov
Na území města Vratimov se nenachází skládka odpadů.
Obec Vřesina
Na území obce Vřesina se nenachází skládka odpadů.
Obec Zbyslavice
Na území obce Zbyslavice se nenachází skládka odpadů.
JEV 86. SPALOVNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
Krajský úřad Moravskoslezského kraje - z podkladů provozovatele – původně SPOVO, a.s., v současné
době je provozovatelem skupina SITA CZ, a.s.
Ochranné pásmo:
dle legislativy o odpadech se ochranné pásmo neřeší
Spalovna průmyslových odpadů se nachází v ORP Ostrava a je určena pro bezpečné odstraňování odpadů z
průmyslových podniků. Umožňuje spalovat kapalné, kašovité, pastovité i pevné odpady. Zařízení je z hlediska obsahu
škodlivin určeno, při dodržení určitých technologických podmínek, pro zneškodňování všech nebezpečných odpadů,
včetně odpadů s obsahem chlóru, vysokým obsahem síry, těžkých kovů a vysoce stabilních organických látek (např.
PCB, freonů). Není zde však možno spalovat výbušniny, láhve na stlačený plyn, radioaktivní látky a dlouhodobě
odpady s obsahem alkalických látek.
Kontakt: Spalovna průmyslových odpadů Ostrava, Slovenská 2084/102, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory.
Na území města se nachází spalovna průmyslových odpadů v k.ú. Mariánské Hory.
Obec Čavisov
Na území obce se spalovna vč. OP nevyskytuje.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se spalovna vč. OP nevyskytuje.
237
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV
87.ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ
OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
neuvedeno
Jev není znám
Na území města jev není znám.
Obec Čavisov
Na území obce jev není znám.
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
238
NEBEZPEČNÉHO
ODPADU
VČETNĚ
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.13.4.1
Recyklace komunálního odpadu
Občané se snaží komunální odpad třídit podle složek a odevzdávat je do míst k tomu určených vyhláškou města.
Množství vytříděných odpadů rok od roku roste. U nebezpečných odpadů byl zaznamenám pokles vytříděných složek,
což je dáno přesměrováním zejména ledniček a televizorů do systému zpětného odběru elektrozařízení.
3.2.13.4.2
Ukládání komunálního odpadu
Jsou navrženy 3 varianty řešení nakládání s odpadem na území ORP Ostrava, kterými jsou:
• rozšiřování skládky KO společnosti OZO Ostrava s.r.o. v Ostravě-Hrušově,
• nalezení jiné vhodné lokality na území města Ostravy pro skládku KO.
3.2.14 Ostatní jevy – obsahuje jevy (105, 113, 114, 115, 116, 117, 118, 119)
JEV 105. HRANIČNÍ PŘECHOD
Podklady: Ministerstvo vnitra
JEV 113. OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA
Podklady:
Územní plány, letecké snímky
Dle § 17 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se kolem
veřejných pohřebišť zřizuje ochranné pásmo (OP) v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto OP zakázat nebo
omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo
by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost.
Stávající hřbitovy a krematoria jsou vypsány v tomto bodě, o zřízení ochranného pásma hřbitova nebo krematoria
nejsou informace.
Hřbitovy a krematorium se nachází v následujících katastrálních územích:
Hřbitovy: Slezská Ostrava, Stará Plesná, Krásné Pole, Svinov, Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá, Hrabová
(2x) , Zábřeh nad Odrou, Vítkovice, Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory, Hošťálkovice, Koblov, Heřmanice (2x),
Třebovice ve Slezsku, Michálkovice, Muglinov, Kunčičky, Radvanice, Bartovice
Krematorium: Slezská Ostrava
Obec Čavisov
hřbitov: ano
krematorium: ne
Obec Dolní Lhota
hřbitov: ano
krematorium: ne
Obec Horní Lhota
hřbitov: ano
krematorium: ne
239
Město Klimkovice
hřbitov: ano (2x)
krematorium: ne
Obec Olbramice
hřbitov: ano
krematorium: ne
hřbitov: ano
krematorium: ne
Město Šenov
hřbitov: ano (2x)
krematorium: ne
Obec Václavovice
hřbitov: ano
krematorium: ne
Obec Velká Polom
hřbitov: ano (2x)
krematorium: ne
Město Vratimov
hřbitov: ano (2x)
krematorium: ne
Obec Vřesina
hřbitov: ano
krematorium: ne
Obec Zbyslavice
hřbitov: ne
krematorium: ne
JEV 114. JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA
Ve správním obvodu ORP Ostrava nám nejsou známa jiná vyhlášena ochranná pásma.
JEV 116. POČET DOKONČENÝCH BYTŮ
Podklady: krajský úřad Moravskoslezského kraje
Tabulka 131:
Obec
Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Počet dokončených bytů
Počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel ročně
1,00 - 1,99
5,00 - 9,99
3,00 - 3,99
5,00 - 9,99
3,00 - 3,99
5,00 - 9,99
4,00 - 4,99
3,00 - 3,99
5,00 - 9,99
5,00 - 9,99
4,00 - 4,99
4,00 - 4,99
3,00 - 3,99
240
Tabulka 132:
Obec
Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Podíl nových bytů v rodinných domech
Podíl nových bytů v RD na celkovém počtu dokončených bytů [%]
50,0 - 74,9
95 a více
95 a více
95 a více
95 a více
95 a více
80,0 - 89,9
95 a více
95 a více
95 a více
95 a více
90,0 - 94,9
95 a více
JEV 117. ZASTAVITELNÁ PLOCHA
Podklady: Platná ÚPD včetně schválených změn
V rámci správního území ORP Ostrava byly schválenou ÚPD a jejich schválenými změnami vymezeny zastavitelné
plochy, které byly zakresleny do grafické části ÚAP. Výjimkou jsou obce Václavovice u Frýdku Místku a Stará Ves
nad Ondřejnicí, které v současnosti nemají platnou ÚPD. V těchto dvou obcích je vymezeno pouze zastavěné území
dle § 58 stavebního zákona.
JEV 118. JINÉ ZÁMĚRY
Podklady:
ČEZ Distribuce
kapacit elektrické energie. Je vybudována nova trafostanice Kletné 400/110 kV v k.ú. Hladké Životice a
rekonstruována vedení 110 kV do Ostravy. Pro umožnění distribuce elektrické energie je nutno vybudovat trafostanice
110/22 kV na Fifejdách, Slezské Ostravě, Hrušově a Hrabové.
Ředitelství silnic a dálnic ČR
Studie proveditelnosti a účelnosti, silnice I/68 Ostrava, Vrbice (D1) – Havířov (I/11)
Cílem studie proveditelnosti a účelnosti bylo nalézt územně průchodnou a technicky proveditelnou trasu budoucí
silnice I. třídy v úseku mezi mimoúrovňovou křižovatkou na dálnici D1 (MÚK Vrbice) a budoucí mimoúrovňovou
křižovatkou Havířov – sever na přeložce silnice I/11 Havířov – Třanovice.
Trasa je řešena v parametrech silnice I. třídy, ve dvoupruhovém uspořádání, v kategorii S11,5/90. Cílem studie bylo
nalézt technické řešení komfortní dvoupruhové silnice I. třídy s omezeným přístupem (tj. s potlačením obslužné
funkce) a s mimoúrovňovými křižovatkami.
V prostoru záměru byla již v minulosti hledána trasa sil. R67, která byla řešena v parametrech čtyřpruhové směrově
rozdělené rychlostní silnice. Trasa silnice R67 byla zanesena do Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje,
jako i do územně plánovacích dokumentací měst a obcí a byl jí vymezen koridor šířky 600 m (300 m od osy na obě
strany). Cílem studie bylo mimo jiné zmenšit tento rozsáhlý koridor s ohledem na změnu kategorie navrhované silnice.
Dalším cílem studie bylo optimalizovat řešení výhledových mimoúrovňových křižovatek, které byly v minulosti
zpracovány pro rychlostní silnici R67 a které byly zaneseny do územních plánů dotčených měst a obcí.
Jedná se zejména o optimalizaci technického řešení MÚK se sil. II/470 v Heřmanicích, v rámci které byla navržena
mimo jiné i přeložka stávající železniční vlečky. Tato křižovatka byla řešena pro Magistrát města Ostravy v rámci
dokumentace „Řešení dopravní obslužnosti oblasti navazující na odval Heřmanice“ (SHB, a.s. 2010).
Dále se jedná o optimalizaci technického řešení výhledové mimoúrovňové křižovatky sil. R67 se stávající sil. I/59 ve
městě Petřvaldu, které bylo v minulosti řešeno dopravně urbanistickou studií na objednávku města.
Dalšími křižovatkami, které byly již dříve řešeny a bylo zapotřebí je v návrhu zohlednit a dle možnosti optimalizovat,
byla MÚK s dálnici D1 ve Vrbici a MÚK s výhledovou sil. I/11 v Havířově – Prostřední Suché.
Jedním z cílů studie bylo provést základní identifikaci střetů budoucí silnice I/68 se životním prostředím.
241
Povodí Odry
Studie proveditelnosti protipovodňových opatření pro zástavbu Polanky nad Odrou
Obecné informace
Úroveň ochrany před povodněmi městského obvodu Polanka nad Odrou a města Klimkovice je v současné době
relativně nízká a nevyhovující požadavkům platné legislativy. Kapacity koryt vodních toků v těchto obcích se
pohybují mezi Q2 a Q5, lokálně je kapacita koryt i vyšší.
Vymezení zájmového území
Zájmové území se nachází v Moravskoslezském kraji v katastrálních územích Olbramice, Klimkovice a Polanka nad
Odrou, viz obrázek 01. Dle zadání studie měly být řešeny dále uvedené vodní toky:
•
•
•
•
Polančice
Rakovec
Mexický potok
Křibí
cca 9,7 km;
cca 2,2 km;
cca 0,4 km;
cca 0,1 km.
Dle informace správce povodí jsou Mexický potok a Křibí bezejmennými vodními toky a korektně by jejich názvy
měly být uváděny takto: Mexický p. (bezejmenný tok) a Křibí (bezejmenný tok). Pro přehlednost textu i výkresových
příloh jsou ve studii uváděny zkrácené názvy Mexický potok a Křibí.
Cíle studie
Cíle studie byly specifikovány SOD:
•
•
•
stanovení stávající kapacity koryt řešených vodních toků;
stanovení rozsahu záplavových území pro Q5, Q20 a Q100;
provedení návrhu opatření na zvýšení úrovně ochrany před povodněmi.
SANAČNĚ – REKULTIVAČNÍ STAVBY
Ve správě OKD, a.s.
Společnost OKD,a.s. eviduje dva asanační záměry v k.ú. Hrabová pod evidenčními čísly 401726 a 401727, oba záměry
jsou vyznačeny v grafické části.
Ve správě DIAMO, s.p., o.z. ODRA
Tabulka 133:
Název
Akce realizované
k.ú.
Rekultiv. Území nádrže NP 1
Hrabová
Sanace a rekultivace nádrží
Stachanov
Hrušov
Sanace sesuvného území Urx
Petřkovice u
Ostravy
Sanace Salma
Radvanice
Rekultivace odvalu Oscar
Heřmanice
Odvodnění pozemků Ščučí
Hrabová
Protierozní opatření Salma
Radvanice
Odvodnění pozemků v Paskově
Rekultivace odvalu Jeremenko
Rekultivace Rudná 5
Nová Bělá
(okrajově)
Kunčice nad
Ostrav.
Svinov
Popis
Bývalé kalové nádrže flotačních hlušin, je
prováděná technická úprava s následnou
biologickou rekultivaci
Bývalé kalové nádrže, jsou prováděny
sanační práce, následně technická rekultivace
s následnou biologickou rekultivací
Sanace svahu
Jižní část areálu Salma, technická a
biologická rekultivace
Rekultivace tělesa odvalu Dolu Oskar,
technická a biologická rekultivace
Zahlazení hornické činnosti bývalého Dolu
Paskov, kolem potoka Sčučí
budování ochranného valu, který zamezí
erozi v zájmovém území
Území ovlivněno důlními poklesy, úprava
odtokových poměrů v území
Dokončovaná lesnická rekultivace bývalého
odvalu
Technická rekultivace území dokončena,
realizován odvodňovací příkop, výsadba
242
Plocha
zahájeno ukončení
30,93 ha
11/2006
12/2024
9,97 ha
3/2008
12/2015
X
10/2008
11/2013
1,8 ha
12/2007
12/2013
4,94
12/2007
12/2013
X
2/2009
12/2014
700 m2
12/2009
5/2015
X
7/2011
7/2012
X
X
12/2013
X
X
12/2012
Název
k.ú.
Dolesnění pozemku Hedvika
Radvanice
Rekultiv.odkal. nádrží
Jeremenko
Kunčičky
Popis
zeleně
Rekultivace lesního pozemku
Nádrže bývalého Dolu Ostrava závod
Jeremenko, území součástí nivy a ÚSES,
proběhla technická rekultivace, bude
pokračovat biologická údržba území
Plocha
zahájeno ukončení
X
X
12/2012
X
6/2008
12/2012
JEV 119. DALŠÍ DOSTUPNÉ INFORMACE
Podklady:
A) ministerstvo obrany – další dostupné informace
Podklady:
Ministerstvo obrany – Vojenská ubytovací a stavební správa Brno
Označení jevu: další dostupné informace
Číslo pasportu: 96/2012
Dotčené území: celá ORP Ostrava
Na celém území ORP Ostravy lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby vždy jen na základě
závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací správy a stavební správy Brno. Jedná se o limit
vycházející ze zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany státu, ve znění pozdějších předpisů a § 175 zákona č.
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
Zájmové stavby:
• výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostní komunikací, silnic I., II., a III. třídy
• výstavba s rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů
• výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení
• výstavba VN a VVN
• výstavba větrných elektráren
• výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních
systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice)
• výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem
• výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky)
• výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny)
B) ministerstvo vnitra – území pro zajištění bezpečnosti státu
Podklady:
Ministerstvo vnitra
Označení jevu: území pro zajištění bezpečnosti státu
Číslo rozhodnutí: OSM-1433-5/09-2004
Dotčené území: parcely dle rozhodnutí v k.ú. Slezská Ostrava
Ministerstvo vnitra vymezuje území na následujících parcelách: 1259, 1268, 1269, 1267, 1265, 1264, 1266,
1260/1,1260/2, 1261, 1263/1, 1263/2, 1257/2, 1256, 1257/1, 1221/1, 1275, 1270, 1272, 1273, 1274, 1271, 5595/5 č.,
5595/25 (v území došlo ke změně parcelních čísel oproti vydanému rozhodnutí). V tomto území lze z důvodu zajištění
bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a stavební povolení jen za souhlasu Ministerstva vnitra ČR. U staveb již
zřízených v tomto zájmovém území si vyhrazuje Ministerstvo vnitra předchozí souhlas ke změnám těchto staveb.
C) území ohrožené výstupy důlních plynů
V důsledku zastavení provozu dolů v oblasti ostravské pánve a z části pánve petřvaldské, a s ním spojeným ukončením
nuceného odvětrávání důlních prostor, vyvstal od poloviny 90. let 20. století problém nekontrolovatelného výstupu
důlních plynů na povrch, zejména metanu jako jejich nejnebezpečnější složky, neboť tento v 4,5-15 % koncentraci ve
směsi se vzduchem tvoří výbušnou směs. Výstup těchto plynů úzce souvisí s plynodajností karbonského souvrství,
plynopropustností pokryvných hornin a s existencí komunikačních cest plynů vzniklých hornickou činností. Z tohoto
důvodu lze za místa s největším rizikem výstupu důlních plynů na povrch považovat především nedostatečně
zlikvidovaná stará důlní díla, karbonská okna, tj. výstupy plynonosných karbonských hornin na povrch, a tzv.
minipánve, tedy výruby slojí dobývaných v malé hloubce pod povrchem. Výstupem důlních plynů, resp. metanu na
povrch jsou na území města Ostravy nejvíce postiženy Slezská Ostrava, Muglinov a Petřkovice, ve kterých je výše
uvedeným ohroženo více než 20 % území, a dále Hrušov, Koblov, Hošťálkovice a Lhotka.
243
Pro ohodnocení míry nebezpečí výstupu důlních plynů na povrch byla vypracována mapa kategorizace území OKR,
jež je průběžně aktualizována a v níž jsou vyznačena území:
• s možnými nahodilými výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená nulovou izolinií vlivu dobývacích prací
(hranice poklesových kotlin); území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně ze 44 %,
• ohrožená výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená izolinií 50 m mocnosti pokryvných útvarů, nacházející se
uvnitř plochy území s možnými náhodnými nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů na povrch; území
statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně z 5 %,
• nebezpečná výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená konturami ploch vydobytých porubů do hloubky 100 m
pod povrchem zvětšené o 50 m bezpečnostní pásmo (toto území je uvnitř ploch území ohrožených
nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů), jako území nebezpečná jsou rovněž klasifikována všechna hlavní
důlní díla ústící na povrch vč. jejich bezpečnostních pásem; území statutárního města Ostravy je takto postiženo
přibližně ze 3 %,
• bez nebezpečí výstupu důlních plynů, tj. území situována mimo vliv dobývání; bez nebezpečí výstupů důlních
plynů je přibližně 48 % statutárního města Ostravy.
Jak již bylo uvedeno výše, nedostatečně zajištěná důlní díla představují významná rizika lokálního výstupu důlních
plynů na povrch, přičemž na významu tato rizika nabývají především v případech výstupu těchto plynů v blízkosti
stavebních či jiných objektů, u nichž může docházet k akumulaci výbušných koncentrací důlních plynů. Z tohoto
pohledu je nutno zdůraznit také možnost šíření metanu na dlouhé vzdálenosti prostřednictvím podpovrchových
inženýrských sítí, čímž se tento může vyskytovat i mimo bezpečnostní pásmo důlních děl. Dalším nebezpečím v
důsledku existence v minulosti nedostatečně zajištěných důlních děl je nebezpečí možné ztráty stability ústí těchto děl
na povrchu.
Tabulka 134:
Obec
Ostrava
Lokalizace výstupů důlních plynů na území statutárního města Ostravy
Výměra obce (ha)
21424,97
Výstup důlních plynů (ha)
2241,70
Výstup důlních plynů (%)
10,46
počet zátěží
86
Obec Čavisov
Tabulka 135:
Obec
Čavisov
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Čavisov
Výměra obce (ha)
405,79
0,00
0,00
počet zátěží
Obec Dolní Lhota
Tabulka 136:
Obec
Dolní Lhota
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Dolní Lhota
Výměra obce (ha)
535,24
0,00
0,00
počet zátěží
1
Obec Horní Lhota
Tabulka 137:
Obec
Horní Lhota
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Horní Lhota
Výměra obce (ha)
481,04
0,00
0,00
počet zátěží
1
Město Klimkovice
Tabulka 138:
Obec
Klimkovice
Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Klimkovice
Výměra obce (ha)
1473,51
0,00
0,00
počet zátěží
2
Obec Olbramice
Tabulka 139:
Obec
Olbramice
Lokalizace výstupů důlních plynů na obce Olbramice
Výměra obce (ha)
537,06
0,00
244
0,00
počet zátěží
Tabulka 140:
Obec
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí
Výměra obce (ha)
1884,14
0,00
0,00
počet zátěží
2
Město Šenov
Tabulka 141:
Obec
Šenov
Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Šenov
Výměra obce (ha)
1665,09
0,00
0,00
počet zátěží
Obec Václavovice
Tabulka 142:
Obec
Václavovice
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Václavovice
Výměra obce (ha)
570,55
0,00
0,00
počet zátěží
Obec Velká Polom
Tabulka 143:
Obec
Velká Polom
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Velká Polom
Výměra obce (ha)
1170,03
0,00
0,00
počet zátěží
1
Město Vratimov
Tabulka 144:
Obec
Vratimov
Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Vratimov
Výměra obce (ha)
1407,73
0,00
0,00
počet zátěží
1
Obec Vřesina
Tabulka 145:
Obec
Vřesina
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Vřesina
Výměra obce (ha)
863,55
0,00
0,00
počet zátěží
Obec Zbyslavice
Tabulka 146:
Obec
Zbyslavice
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Zbyslavice
Výměra obce (ha)
741,34
0,00
245
0,00
počet zátěží
4 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Rozbor udržitelného rozvoje byl zpracován v členění podle § 4, odst. 1, písm. b), vyhl č. 500/2006 Sb. v požadovaných
deseti kategoriích.
V první řadě byla provedena analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Následovala souhrnná analýza,
završená hodnocením tří pilířů udržitelného rozvoje. Závěrem je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek.
4.1 ANALYTICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIK ÚZEMÍ
4.1.1
Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb – SWOT analýza
4.1.1.1 Horninové prostředí a geologie
Silné stránky
ložiska černého uhlí a zemního plynu
ložisko slévárenských písků
ložiska cihlářských hlín
ložiska štěrkopísku
Slabé stránky
poddolované území většinou se slabým nebo
doznívajícím vlivem na povrch
sesuvná území
omezené možnosti využití dobývacích prostorů
zejména v centrální části města – důlní ohradník
Hrozby
vliv těžby na povrch
zvýšené zatížení životního prostředí dopravní zátěží
spojenou s těžbou surovin v území, zvýšená prašnost,
hluk
omezení investičního rozvoje na poddolovaném území
střety zájmů těžby surovin s limity využití území a
dalšími hodnotami území
Příležitosti
těžba černého uhlí a zemního plynu
těžba slévárenských písků
těžba cihlářských hlín
těžba štěrkopísku
4.1.1.2 Vodní režim
Silné stránky
existence strategických zdrojů pitné vody na území
města
dostatečné množství povrchových a podzemních zdrojů
pitné vody
napojení převážné většiny odpadních vod na
kanalizační systém s odváděním vod na čistírny
odpadních vod
zlepšující se kvalita vody na vodních tocích Odra,
Ostravice, Lučina, Opava
existence vlastních vodních zdrojů a kanalizační sítě
s následným čištěním odpadních vod u velkých
podniků
vodní plochy zadržující vodu v území
síť monitorovací vrtů podzemních vod (ČHMÚ)
Příležitosti
dobudování protipovodňových opatření, se současným
využitím jako krajinotvorných prvků
revitalizace vodních toků a rybníků
významné zdroje pitné vody v území
budování poldrů, obnova přirozených retenčních
prostor v krajině
citlivé využití prostorů podél vodních toků a vodních
ploch pro rekreaci
vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe
dobudování jednotné kanalizační sítě na celém území
ORP Ostrava
Slabé stránky
vyhlášené záplavové území řek Odry, Opavy,
Ostravice, Lučiny a Porubky zasahuje části
zastavěných území
rychlý odtok povrchových vod z území
přetvořená koryta vodních toků v zastavěném území
podprůměrný rozsah vodních ploch
absence vodní dopravy a nedořešené problémy při
budování tzv. oderské cesty
Hrozby
případné nedostatečné využití plánovaného kanálu
Dunaj-Odra-Labe, při finanční náročnosti tohoto
projektu a možných dopadech na životní prostředí
omezení rozvoje při nerealizaci protipovodňových
opatření
potenciální záplavy při vodních stavech vyšších než
Q100
zhoršení záplav při nedostatečné údržbě toků (čištění
koryta, údržba hrází (Povodí Odry)
nebezpečí vylidňování území ohrožených povodněmi
vysoká eroze zemědělských půd v záplavových
246
čerpání finančních zdrojů na rozvoj
infrastruktury ze strukturálních fondů EU
technické
oblastech, znemožnění investičního rozvoje v těchto
územích
nebezpečí kontaminace a dalšího znečištění vodních
zdrojů
nedostatečná povodňová ochrana některých částí města
4.1.1.3 Hygiena životního prostředí
Silné stránky
v území není žádné úložiště jaderného odpadu
v území není žádná jaderná elektrárna
část obcí je napojena na ČOV
napojení větší části Ostravy na CZT
existence Strategické hlukové mapy pro hlavní
pozemní komunikace
zabezpečené komplexní nakládání s komunálním
odpadem v rámci města a růst množství
vytříděných odpadů
environmentální vzdělávání, výchova a osvěta je
ve většině případů součástí výuky v MŠ, ZŠ, SŠ
Příležitosti
rekonstrukce a vznik nových ploch veřejné zeleně
pokračování v sanacích ekologických zátěží, resp.
lokalit znečištěných podniků, skládek, starých
průmyslových podniků
růst množství vytříděného komunálního i
průmyslového odpadu a efektivity nakládání
s tímto odpadem
zavádění nových technologií zpracování a
využívání odpadů
využívání externích finančních zdrojů k řešení
problémů životního prostředí na území města
Ostravy
podpora odpovědného vztahu obyvatel a podniků
k životnímu prostředí
rozšiřování aktivit organizací EVVO a posilování
jejich spolupráce s jinými subjekty
provedení kroků k výrazné podpoře veřejné
hromadné dopravy na úkor individuální
automobilové dopravy
rozšíření využívání obnovitelných a alternativních
zdrojů energie
dobudovat systémy splaškové kanalizace a ČOV
v obcích
rozvoj plynofikace
výhledové rozšiřování využití CZT
Slabé stránky
velké stacionární zdroje znečištění ovzduší
zábory zemědělské půdy pro výstavbu obchodních areálů,
průmysl a dopravní infrastrukturu
nedostatečné informace o kvalitě zemědělské půdy na území
ORP
rozvoj silniční dopravy, mj. jako největšího producenta
hluku
neřešení stavu některých lokalit starých zátěží a následné
znemožnění jejich využití v souladu s potřebami a záměry
města
absence zodpovědné péče o chátrající areály s ukončeným
provozem
nedostatečné informace o množství a stavu ekologických
zátěžích na území města a rizik pro životní prostředí z nich
vyplývajících
špatná kvalita ovzduší, značné procento obyvatel je zatíženo
nadlimitními hodnotami některé ze znečišťujících látek
vzestupný trend v produkci komunálního odpadu
domácnosti se vrací k vytápění méně kvalitními palivy –
místní znečištění ovzduší
využívání tuhých paliv na výrobu tepla, část území není
plynofikována
některé obce nemají vybudovánu kanalizaci s ČOV
zatížení hlukem a zvýšenou prašností podél silnic I. – III.
třídy
Hrozby
výstup důlních plynů, zejména metanu na povrch
výskyt civilizačních chorob v souvislosti se zhoršováním
životního prostředí
neřešení starých ekologických zátěží na území města
neřešení zátěže životního prostředí plynoucího z vysoké
hustoty osídlení, dopravy, koncentrace průmyslu a dalších
rizikových faktorů
další zdražování plynu a elektřiny – návrat k vytápění
nekvalitním uhlím, dřevem, atd. – místní znečištění ovzduší
vznik nových velkých zdrojů znečištění ovzduší
247
4.1.1.4 Ochrana přírody a krajiny
Silné stránky
NATURA 2000 - evropsky významné lokality
NATURA 2000 - ptačí oblast
zvláště chráněná území
významné funkční části ÚSES
množství ploch a linií rozptýlené krajinné zeleně
významná rozloha lesů
environmentální vzdělávání, výchova a osvěta je ve
většině případů součástí výuky v MŠ, ZŠ, SŠ
Příležitosti
rekonstrukce a založení nových ploch veřejné zeleně
nefunkční části ÚSES přeměnit na funkční
využívání externích finančních zdrojů k řešení
problémů životního prostředí na území města Ostravy
podpora odpovědného vztahu obyvatel a podniků
k životnímu prostředí
rozšiřování aktivit organizací EVVO a posilování
jejich spolupráce s jinými subjekty
Slabé stránky
koeficient ekologické stability (KES) území je nízký
(nutné technické zásahy)
hodnotné přírodní prvky se nachází pouze v okrajovém
území města Ostravy a podél řeky Odry
není dosud zpracováno preventivní hodnocení
krajinného rázu
vysoké procento zastavěnosti některých údolních niv
Hrozby
problematická realizace navržených (nefunkčních)
prvků ÚSES
likvidace kvalitních ploch zeleně rozvojem ploch
výroby a bydlení
likvidace, ev. degradace ploch lesa rozvojem ploch
výroby a bydlení
4.1.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
Silné stránky
zemědělská půda tvoří 40 % rozlohy statutárního města
Ostravy
oglejené hnědozemě 1. a 2. třídy ochrany na rozsáhlých
plochách v jižních oblastech Ostravy – Stará a Nová
Bělá, Hrabová, Proskovice
na části zemědělsky využívaných pozemků jsou
vybudovány meliorační systémy
celková výměra pozemků určených k plnění funkcí
lesa na území města Ostravy činí 2 442 ha. Tato plocha
zaujímá 11,4 % z celkové rozlohy města.
Příležitosti
využití zemědělské půdy k produkci biopaliv a jiných
průmyslových plodin
obnova lužních lesů v záplavových oblastech
Slabé stránky
zemědělská půda je obdělávána ve velkých lánech – je
náchylnější k větrné a vodní erozi
zemědělská půda je na mnoha lokalitách
kontaminovaná průmyslovými imisemi (těžké kovy,
arsen,
polycyklické
aromatické
uhlovodíky,
benzo(a)pyren)
z hlediska imisního zatížení lesů na území města
Ostravy se řadí větší část lesních porostů do pásem
ohrožení B a C
lesy se vyskytují pouze v okrajových částech území
Hrozby
likvidace kvalitních ploch půd nejvyšší kvality I. a II.
třídy ochrany rozvojem ploch výroby a bydlení
likvidace, ev. degradace ploch lesa rozvojem ploch
výroby a bydlení
odlesňování či špatný stav lesů má negativní dopad na
širší okolí, snížení retenční schopnosti lesa, změna
mikroklimatu
neobdělávání zemědělské půdy s její následnou
degradací
4.1.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
Silné stránky
Příležitosti
vedení významného tahu VI. multimodálního koridoru - centrální poloha města na tahu větve B VI.
větev B, transevropské komunikační sítě TINA, dálnice
multimodálního evropského dopravního koridoru je
D1, koridorová železniční trať (koridor II a III ),
šancí pro rozvoj celého regionu - rozvoj podnikání,
vysokorychlostní trať a průplavní spojení D-O-L,
přísun zahraničního kapitálu a přístup na zahraniční trhy
ekonomický potenciál kraje posiluje návazná Katowická budování
logistických
center
podporujících
aglomerace s cca 9 mil. obyvatel
kombinovanou dopravu, koordinovaný postup při řešení
výhodná poloha města na dopravní křižovatce
těžké automobilové dopravy s Polskem
nejdůležitějších krajských tahů (motiv tzv. “slezského
kříže”) s výhodnou pozicí pro vedení mezinárodní
dopravy ve směru na Slovensko a Polsko
248
dokončená modernizace II. tranzitního železničního
koridoru Břeclav-Přerov-Bohumín-Petrovice u Karviné
s výjimkou stanice Ostrava hl.n.
Slabé stránky
Hrozby / Rizika
nevyhovující stav páteřních silnic I/11 a I/56 ve směru zpožďování
modernizace
a
dostavby
páteřní
na Opavu
komunikační sítě ve směru na Opavu v důsledku
absence logistických center pro využití kombinované
omezených investičních prostředků
přepravy
pokles kvality příměstské veřejné dopravy by vedl k
dalšímu nárůstu individuální automobilové dopravy
stávající počet automobilů v kraji na úrovni 60-80%
republikového průměru bude příčinou dalšího nárůstu
intenzit silniční dopravy.
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – automobilová doprava
Silné stránky
Příležitosti
relativně rozvinutá síť státních silnic a
místních dostavba rozestavěných a připravovaných dálničních
komunikací nabízející dobrý standard plošné obsluhy
přivaděčů
rozvinutá síť městské a příměstské nekolejové dopravy dokončení chybějících prvků páteřní sítě (zejména u
trasy tzv. "Slezského kříže" – ulice Rudné v průjezdu
Vítkovicemi
Slabé stránky
Hrozby / Rizika
nevyhovující stavební a technický stav silniční sítě nebezpečí nárůstu individuální dopravy vlivem
(zejména II. a III. třídy) a místních komunikací
nekoordinované nabídky příměstské hromadné dopravy,
nedostatek parkovacích a odstavných stání v centru
nárůst objemu silniční nákladní dopravy
města a v obytných souborech Poruby a Jižního města
zpožďování výstavby páteřní sítě v důsledku omezení
investičních možností povede k ještě většímu přetížení
sítě s negativními důsledky na životní prostředí a
bezpečnost
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – železniční doprava
Silné stránky
Příležitosti
rozvinutá síť celostátních a regionálních železničních modernizace a elektrifikace vybraných tratí, vytvoření
tratí a vleček
systému P+R, rekonstrukce a dostavba železničních
rozvinutá železniční osobní doprava na celostátních a
zastávek
dopravní politika sledující podporu veřejné osobní
regionálních tratích
probíhající rekonstrukce koridorových tratí, zajišťujících
dopravy a v odůvodněných případech potlačení
zvýšení kvality železniční dopravy
individuální dopravy (např. v centru města)
zavedený integrovaný dopravní systém se zapojením vlečkové propojení přístavu Bohumín a Ostravy-Kunčic
železniční dopravy
jako alternativa hutního přístavu na Ostravici
vybudování vysokorychlostní tratě se zastávkou v
Ostravě pro zajištění vazeb osobní dopravy v evropském
měřítku
budování
logistických
center
podporujících
kombinovanou dopravu, koordinovaný postup při řešení
těžké automobilové dopravy s Polskem a Slovenskem
Slabé stránky
Hrozby / Rizika
morální a technická zastaralost železniční tratě ČD 321 zpožďování modernizace v důsledku omezených
(spodek, zabezpečení, rychlost)
investičních prostředků
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – cyklistická doprava
Silné stránky
Příležitosti
vhodná poloha Ostravy na soutoku 4 řek a z toho napojení Ostravy na Greenway Krakov - Morava vyplývající možnost vedení cyklotras rekreačního
Vídeň podél řeky Odry
charakteru podél nich a propojení s přilehlými při
budování
cyklotras
nadměstského
nebo
nadregionálního významu možnost čerpat krajské nebo
rekreačními oblastmi např. Hlučínsko, FrýdeckoMístecko, Poodří
státní finanční prostředky případně využít prostředky
ve městě již vybudováno více jak 50% délky
fondů EU
plánovaných cyklotras
Slabé stránky
Hrozby / Rizika
velké vzdálenosti jednotlivých částí Ostravy mezi sebou riziko možného zpoždění v budování cyklotras z důvodu
a z toho vyplývající finančně i technicky komplikované
nedostatku financí nebo jiných priorit pro jejich využití
249
řešení jejich vzájemného propojení cyklotrasami např.
Poruba-Centrum přes Svinovské mosty, Jih-Centrum
přes oblast Vysokých pecí
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – letecká a vodní doprava
Silné stránky
Příležitosti
letiště Mošnov s parametry pro mezinárodní provoz rozvoj letiště Mošnov vč.vybudování kvalitního
s perspektivou výrazného rozvoje.
silničního a železničního napojení letiště na nadřazené
území je zabezpečeno leteckou záchrannou službou
dopravní tahy
vybudování Oderské vodní cesty ( vodní magistrála E30
) s napojením na stávající mezinárodní síť vodních cest
na Polském území (Kožle-Bohumín) a současně
vybudování protipovodňových opatření
Slabé stránky
Hrozby / Rizika
nekvalitní komunikační napojení letiště Mošnov a konkurence letišť v Katowicích a Krakowě
chybějící železniční napojení
chybějící vazba na přístavy evropské vodní sítě
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Silné stránky
napojení převážné většiny odpadních vod na
kanalizační systém s odváděním vod na čistírny
odpadních vod
existence kanalizační sítě s následným čištěním
odpadních vod u velkých podniků
napojení větší části Ostravy na CZT
Příležitosti
dobudování jednotné kanalizační sítě na celém území
ORP Ostrava
dobudovat chybějící části veřejného vodovodu
čerpání finančních zdrojů na rozvoj technické
infrastruktury ze strukturálních fondů EU
Slabé stránky
využívání tuhých paliv na výrobu tepla, část území
není plynofikována
některé obce nemají vybudovánu kanalizaci s ČOV
některé obce nemají veřejný vodovod na celém území
nedostatečná kapacita rozvodné sítě elektrické energie,
jež zásadním způsobem zmenšuje rozvojový potenciál
města
Hrozby
sankce obcím při nedokončení systémů kanalizace a
ČOV
další zdražování plynu a elektřiny – návrat k vytápění
nekvalitním uhlím, dřevem, atd.
4.1.1.7 4.1.1.7 Demografické a sociální podmínky
Silné stránky
existující potenciál lidských zdrojů (dostupnost
pracovní síly), avšak především v málo kvalifikovaných profesích
relativně vysoká dynamika tvorby volných pracovních
míst u malých a středních podniků (do 250
zaměstnanců)
dostatečná síť fungujících veřejných i soukromých
škol, včetně škol vyučujících v angličtině
silný potenciál vysokého školství, vědy a výzkumu
existující potenciál v absolventech vysokých škol,
zejména absolventů technických oborů
spolupráce mezi organizacemi (existence silných
hráčů), rozvoj partnerství
rostoucí vzdělanostní úroveň zaměstnanců i populace
Příležitosti
zaměření se na rozvoj klíčových kompetencí a funkční
gramotnosti nejen v průběhu školní a profesní přípravy,
ale v také v rámci celoživotního vzdělávání
pravidelné analýzy trhu práce (sektorové studie a
Slabé stránky
nadprůměrná míra nezaměstnanosti v rámci České
republiky
vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi
uchazeči o zaměstnání
nesoulad mezi kvalifikační strukturou pracovních sil
na straně nabídky a poptávky
nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a
zároveň vysoký podíl osob se základním vzděláním
nedostatečně
rozvinuté
způsobilosti
(funkční
gramotnost, klíčové kompetence, jazykové znalosti) u
absolventů, především výučních oborů
nízká podnikatelská aktivita
stále nízký podíl aplikovaného výzkumu a vývoje,
slabé propojení s komerční sférou
nedostatečné provázání vztahu počátečního a dalšího
vzdělávání
relativně vysoký úbytek obyvatelstva, zejména
v důsledku migrace
Hrozby
prodlužování délky doby nezaměstnanosti a zvyšování
počtu dlouhodobě nezaměstnaných
zvyšující se počet nezaměstnaných v rizikových
skupinách
250
analýzy jednotlivých odvětví na regionální úrovni,
průběžné monitorování potřeb podnikatelů ve vztahu k
lidským zdrojům, sdílení získaných informací z
průzkumů a analýz)
zvýšení motivace mladých lidí a jejich rodičů k
přípravě na požadované kvalifikace
udržení a přilákání absolventů vysokých škol a
kvalifikované pracovní síly z jiných částí České
republiky i ze zahraničí
zdokonalení servisu pro zaměstnavatele a investory
(informace o trhu práce, struktuře pracovních sil,
kvalifikovaný výběr zaměstnanců z data bází úřadů
práce apod.)
cílevědomá podpora malého a středního podnikání
(poradenství, prostory pro podnikání, financování,
zjednodušení procedur při založení firmy apod.)
příprava vhodných programů pro specifické skupiny
obtížně zaměstnatelných uchazečů, zvýšení motivace
k dalšímu rozvoji
zlepšovat přístup ke vzdělávání znevýhodněným
skupinám ohrožených marginalizací a sociální exkluzí
zlepšení vazeb mezi vzdělávacím systémem, veřejným
sektorem, zaměstnanci a soukromou sférou (princip
partnerství na regionální i místní úrovni)
optimalizace sítě základního a středního školství,
zejména z pohledu jejich struktury vůči potřebám trhu
práce
optimalizace
struktury
nabízených
oborů
a
ekonomických a kapacitních možností vysokých škol
motivační a osvětové programy na zvýšení zájmu o
celoživotní vzdělávání a osobní rozvoj
podpora zvyšování počtu obyvatel přirozenou měrou a
aktivní podporou migrace
využívání finančních prostředků ze strukturálních
fondů
vytvoření podmínek pro nové druhy zaměstnanosti a
větší pružnost trhu práce (např. formou krátkodobých
výpomocí)
využití mezinárodních a národních programů na
podporu výzkumu, vývoje a inovací
zvýšení informovanosti o souvislostech vzdělávací
nabídky a uplatnění absolventů na trhu práce
zvýšení úrovně spolupráce institucí školského systému
se zaměstnavateli
zvýšení úrovně spolupráce vysokých škol s městem a
podnikatelskými subjekty
růst marginálních skupin obyvatelstva (dlouhodobě
nezaměstnaní, bezdomovci, nezaměstnaní absolventi
apod.) ohrožených sociální exkluzí a jejich
nedostatečná integrace do společnosti
neřešení či lhostejný přístup k bariérám v podnikání
ekonomická recese zvyšující nezaměstnanost
pokračující odliv kvalifikované pracovní síly („odliv
mozků“), zejména absolventů VŠ a odborníků
nedostatečné propojení studijních programů a
požadavků trhu práce
problémy škol v souvislosti s demograficky pod
míněným úbytkem dětí
odchod zahraničních investorů
stárnutí populace
mezigenerační a interkulturní střety, sociálně
nezvládnutá zahraniční imigrace
4.1.1.8 Bydlení
Silné stránky
relativní dostatek bytů
dobrá technická vybavenost bytů
nová výstavba a rekonstrukce staršího bytového
fondu městem
nižší ceny bytů ve srovnání s ČR
Příležitosti
rozsáhlejší revitalizace sídlišť
rekonstrukce staršího bytového fondu
zvýšení atraktivity bydlení u panelových sídlišť s
využitím koordinované státní a místní podpory
Slabé stránky
neexistence jednotné strategie a koncepce bydlení
nízký počet bytů v rodinných domech napojených na
kanalizaci
nedostatek bytů zvláštního určení
nedostatek bytů v domech s pečovatelskou službou
Hrozby
úbytek nájemních bytů
posilování
výstavby rodinných domů vede k
extenzivnímu využívání území a k větší suburbanizaci
degradace panelových sídlišť a starších obytných oblastí,
251
regenerace
koncentrace sociálně slabých a nekooperativních
obyvatel a růst etnizace problému bydlení
4.1.1.9 Rekreace, volný čas
Silné stránky
velká a stabilní nabídka volnočasových aktivit
silná podpora města
široká divadelní a hudební scéna
konání sportovních
a kulturních událostí
mezinárodní úrovně
rostoucí zájem a prestiž některých akcí - Colours of
Ostrava, Janáčkův máj apod.
dostatečné množství sportovních zařízení
dlouholetá sportovní tradice
silné divácké zázemí
dostupnost
významných rekreačních lokalit
(Beskydy, Jeseníky) vhodné podmínky pro pěší
turistiku, cykloturistiku, lyžování, jezdectví
strategický přístup kraje i města k rozvoji
cestovního ruchu
rostoucí zájem obyvatel ČR o domácí turistiku
(zaměření se na tuto cílovou skupinu)
zřízení uceleného rezervačního systému pro
podporu cestovního ruchu
založení „turistického klastru MS kraje“
vhodné propojení a návaznost technických památek
na developerské projekty (např. Nová Karolina) a
rozvoj jejich efektivního využití
identifikované projekty pro rozvoj cestovního ruchu
v centru
Ostravy,
zejména
s využitím
Integrovaného plánu rozvoje města
Příležitosti
posílení image Ostravy jako kulturního a
sportovního centra, doplnit zařízení pro nové druhy
sportů a rozvoj stávajících sportovních areálů
vybudování kulturního a sportovního zařízení
s nadregionálním významem
doplňovat
zázemí pro rekreaci a turistiku
(cyklotrasy, ubytování, stravování, služby) v
územích vhodných pro rekreaci
lepší využití industriálního kulturního dědictví
lepší využití městských parků
výchova mladého publika
Slabé stránky
volnočasové aktivity zaměřeny převážně na mladou
generaci
chudé kulturní dědictví
minimum tradičních akcí
absence sportovních zařízení regionálního významu
absence kulturního zařízení nadregionálního významu
(např. galerie)
absence zásadních projektů, které by přilákaly pozornost
širší veřejnosti
zastaralost některých sportovních zařízení a jejich
nevyužití
zastaralost většiny rekreačních zařízení v rekreačních
lokalitách, nízká kvalita služeb cestovního ruchu
nízká kvalifikace zaměstnanců v oblasti cestovního
ruchu
nedostatečné
ubytovací a stravovací kapacity
v odpovídající kvalitativní struktuře, chybějící zejména
v obdobích velkých sportovních a kulturních akcí
Hrozby
nedostatečná komunikace významných regionálních
aktérů
přetrvávající negativní obraz města, nízká atraktivita
města v oblasti cestovního ruchu
4.1.1.10 Hospodářské podmínky
1. Silné stránky
potenciál technicky vzdělané pracovní síly
dostatečné množství zákazníků i odběratelů díky
velké koncentraci obyvatelstva a průmyslu v širším
regionu a jejich rostoucí koupěschopnost
geografická blízkost zahraničních trhů
Ostrava jako ekonomické a obchodní centrum
regionu
dobré jméno regionu mezi investory
spolupráce mezi organizacemi, rozvoj partnerství
(existence silných hráčů)
možnost aplikace větších investičních pobídek pro
2. Slabé stránky
vysoká citlivost místní ekonomiky na změny v
dominantních odvětvích (např. hutní průmysl,
automobilový průmysl)
strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu
práce, obzvláště v technických profesích
nízký počet podnikatelských subjektů oproti ČR,
zejména živnostníků a malých podniků, což do jisté míry
omezuje rozvoj zaměstnanosti
nedostatečná kapacita rozvodné sítě elektrické energie,
jež zásadním způsobem zmenšuje rozvojový potenciál
města
252
strategické investory ve městě
velký potenciál pro vědu a výzkum, existence
výzkumných pracovišť aplikovaného výzkumu
dostatečná dopravní infrastruktura města (letiště,
dokončovaná dálnice, železniční koridory, kvalitní
veřejná doprava)
blížící se termín napojení kraje na dálniční síť ČR
3. Příležitosti
rozvoj spolupráce institucí umožňující komplexní a
kvalitní nabídku služeb pro investory
možnost zvýšení počtu dodavatelů v rámci města a
regionu
velký zájem investorů o město a region
mohutný boom developerských projektů (residenční
bydlení, administrativní komplexy, hotely)
komunikace s investory za účelem rozvoje oblastí
hi-tech produkce a hlavně hi-tech služeb
rozvoj a podpora využití výzkumných kapacit ve
městě a regionu
podpora kooperace místních subjektů a klastrových
organizací, rozvoj partnerství
rozvoj nových odvětví s vysokou přidanou
hodnotou (např. přesné strojírenství, informatika a
automatizace, materiálové inženýrství, životní
prostředí, jaderná energetika, nanotechnologie)
využití multiplikačních efektů potenciálních
strategických investic (možnost subdodávek atd.)
obtížně dostupné financování pro malé a střední podniky
nízká míra spolupráce vysokých škol a podnikatelského
sektoru, jak v oblasti aplikovaného výzkumu, tak
samotného vzdělávání
přetrvávající negativní image města
malá provázanost s jinými nabídkami v regionu
4. Hrozby
recese na globálních trzích, pokles poptávky po produkci
vyráběné v Ostravě
odchod zahraničních investorů
snížení flexibility a diverzity ekonomických činností
v rámci města, jež povedou ke snížení přizpůsobivosti
ekonomiky vůči ekonomických šokům
pomalý růst vývojové a inovační aktivity v podnikovém
sektoru a nedostatečná podpora vědy a výzkumu
4.1.1.11 Vybrané charakteristiky obcí
Čavisov
Tabulka 147:
rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
průměr
stav
1.1.
438
444
439
448
448
450
460
464
473
471
501
narození
9
3
2
3
1
4
3
3
4
6
Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001
přirozená měna
=narozenízemřelí přistěhovaní vystěhovaní zemřelí
6
8
5
3
5
6
9
-2
4
17
6
-2
2
3
4
1
6
24
17
-5
2
11
3
2
2
15
12
1
3
10
1
5
6
7
-1
4
30
2
2
saldo
migrace=
přistěhovalívystěhovalí
3
-3
11
-1
7
8
3
9
-1
28
změna
celke
m
6
-5
9
2
10
4
9
-2
30
4
4
6
6
13
7
0
SWOTT
Silné stránky
Obec je výrazně rozvíjejícím se sídlem ve správním
obvodu ORP Ostrava, je součástí rozvojové oblasti
OB 2 Ostrava.
Obec vykazuje rychlý růst počtu obyvatel.
Nízká úroveň nezaměstnanosti v obci.
Slabé stránky
Zhoršování se věkové struktury obyvatel.
Příležitosti
Hrozby
253
Obec vykazuje vysokou atraktivitu z hlediska
bydlení, nachází se v suburbanizačním území města
Ostravy.
Značná úroveň nezaměstnanosti a nízká úroveň
mezd v širším regionu.
Z hlediska místní lokalizace a regionu nevhodné
posilování výrobních a obslužných funkcí obce,
s negativními dopady zejména na obytnou,
rekreační funkci.
Nadměrný rozvoj bydlení, negativně se promítající
do soudržnosti obyvatel území.
Dolní Lhota
Tabulka 148:
rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
průměr
stav
1.1.
1 225
1 235
1 277
1 308
1 340
1 357
1 369
1 359
1 375
1 378
1 392
narození
přirozená měna saldo migrace=
=narozenípřistěhovalízměna
zemřelí přistěhovaní vystěhovaní zemřelí
vystěhovalí
celkem
11
11
12
17
17
14
9
11
12
8
15
15
8
11
13
14
14
18
12
5
32
61
55
44
41
34
25
36
23
34
18
15
28
18
28
22
30
13
20
23
-4
-4
4
6
4
-5
-7
3
14
46
27
26
13
12
-5
23
3
11
10
42
31
32
17
12
-10
16
3
14
12
13
39
22
-1
17
16
SWOTT
Silné stránky
OB 2 Ostrava.
Slabé stránky
Příležitosti
Ostravy.
Zvýšení atraktivity bydlení, zejména ve vazbě na
využití rekreačních předpokladů regionu a dělbu
funkcí v sídelní struktuře regionu.
Hrozby
rekreační funkci.
Horní Lhota
Tabulka 149:
rok
stav
1.1. narození
vystěhovalí
celkem
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
584
588
591
592
615
623
647
4
6
4
5
8
7
5
2
2
5
2
5
2
2
11
14
9
33
25
51
44
5
7
9
7
14
22
6
-2
-4
1
-3
-3
-5
-3
254
6
7
26
11
29
38
4
3
1
23
8
24
35
rok
2008
2009
2010
2011
průměr
stav
1.1.
682
697
726
734
narození
6
10
5
zemřelí
7
7
4
přistěhovaní
29
31
19
vystěhovaní
13
5
12
=narozenípřistěhovalízemřelí
vystěhovalí
-1
16
3
26
1
7
4
6
27
10
-2
17
změna
celkem
15
29
8
15
SWOTT
Silné stránky
OB 2 Ostrava.
Slabé stránky
Příležitosti
Ostravy.
Hrozby
rekreační funkci.
Klimkovice
Tabulka 150:
rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
průměr
stav
1.1.
3 760
3 756
3 779
3 779
3 819
3 873
3 917
3 995
4 059
4 108
4 185
narození
38
27
30
33
41
26
35
40
36
37
přirozená měna
=narozenízemřelí přistěhovaní vystěhovaní zemřelí
36
72
78
2
38
94
60
-11
37
87
80
-7
31
90
52
2
26
116
77
15
36
134
80
-10
36
162
83
-1
29
128
75
11
46
137
78
-10
27
125
58
10
saldo migrace=
-6
34
7
38
39
54
79
53
59
67
změna
celkem
-4
23
40
54
44
78
64
49
77
34
34
43
43
115
72
0
SWOTT
Silné stránky
Obec je rozvíjejícím se sídlem ve správním obvodu
ORP Ostrava, je součástí rozvojové oblasti OB 2
Ostrava.
Lázeňská funkce obce.
Slabé stránky
Omezená
nabídka připravených stavebních
pozemků, zejména pro bydlení, promítající se do
vysokých cen pozemků.
Příležitosti
Ostravy.
Hrozby
255
posilování výrobních funkcí obce, s negativními
dopady zejména na obytnou a lázeňskou funkci
obce.
Olbramice
Tabulka 151:
rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
průměr
stav
1.1. narození
516
529
538
538
548
551
563
574
596
597
630
vystěhovalí
celkem
10
3
2
3
1
5
5
4
5
6
3
3
3
4
6
3
3
6
7
3
10
14
9
26
28
13
26
41
9
37
4
5
8
15
20
3
17
17
6
7
7
-1
-1
-5
2
2
-2
-2
3
6
9
1
11
8
10
9
24
3
30
13
9
10
3
12
11
22
1
33
4
4
21
10
0
11
11
SWOTT
Silné stránky
OB 2 Ostrava.
Slabé stránky
Příležitosti
bydlení, nachází se v širším suburbanizačním území
města Ostravy.
dělbu funkcí v sídelní struktuře regionu.
Hrozby
s negativními dopady zejména na obytnou funkci
obce.
Tabulka 152:
rok
stav
1.1.
narození
zemřelí přistěhovaní
saldo migrace=
přirozená
měna přistěhovalízměna
vystěhovaní =narození-zemřelí vystěhovalí
celkem
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2 444
2 441
2 438
2 450
2 495
2 535
2 562
2 574
2 591
2 625
19
20
21
11
24
25
18
26
26
25
27
19
25
22
27
27
27
31
25
25
41
49
26
22
35
32
51
37
28
40
46
45
42
78
78
61
72
59
61
46
256
-8
1
-4
-11
-3
-2
-9
-5
1
-
5
-4
16
56
43
29
21
22
33
6
-3
-3
12
45
40
27
12
17
34
6
stav
rok
1.1.
narození
2011
2 631
průměr
22
saldo migrace=
přirozená
měna přistěhovalízměna
vystěhovaní =narození-zemřelí vystěhovalí
celkem
26
36
59
-4
23
19
SWOTT
Silné stránky
Ostrava.
Obec vykazuje značný růst počtu obyvatel.
Slabé stránky
Příležitosti
města Ostravy.
Hrozby
Šenov
Tabulka 153:
rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
průměr
stav
1.1.
5 399
5 437
5 421
5 462
5 478
5 522
5 583
5 658
5 747
5 840
5 977
narození
39
53
43
51
53
44
50
65
63
59
=narozenípřistěhovalízemřelí přistěhovaní vystěhovaní zemřelí
vystěhovalí
59
149
91
-20
58
74
127
122
-21
5
54
145
93
-11
52
81
165
119
-30
46
50
155
114
3
41
50
167
100
-6
67
65
199
109
-15
90
66
200
110
-1
90
65
183
88
-2
95
58
259
123
1
136
změna
celkem
38
-16
41
16
44
61
75
89
93
137
52
62
58
175
107
-10
68
SWOTT
Silné stránky
OB 2 Ostrava.
Obec vykazuje značný růst počtu obyvatel.
Příležitosti
Obec vykazuje nadprůměrnou atraktivitu z hlediska
Ostravy a Havířova.
Slabé stránky
Nepříznivá věková struktura obyvatel a její další
zhoršování.
Nadprůměrná úroveň nezaměstnanosti v obci.
Tradiční rozptýlená zástavba.
Hrozby
Negativní dopady v oblasti životního prostředí na
atraktivitu bydlení.
dopady zejména na obytnou funkci obce.
Václavovice
Tabulka 154:
257
rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
průměr
stav
1.1.
1 489
1 506
1 538
1 544
1 541
1 568
1 620
1 653
1 735
1 783
1 814
narození
vystěhovaní zemřelí
vystěhovalí
celkem
10
13
10
6
8
20
10
21
19
17
17
17
25
17
18
11
19
13
21
14
47
59
41
34
61
55
65
101
89
55
23
23
20
26
24
12
23
27
39
27
-7
-4
-15
-11
-10
9
-9
8
-2
3
24
36
21
8
37
43
42
74
50
28
17
32
6
-3
27
52
33
82
48
31
13
17
61
24
-4
37
33
SWOTT
Silné stránky
OB 2 Ostrava.
Příležitosti
Ostravy a Havířova.
Zvýšení atraktivity bydlení, zejména s ohledem na
širší vazby území.
Slabé stránky
Zhoršování věkové struktury obyvatel.
Tradiční rozptýlená zástavba.
Hrozby
dopady zejména na obytnou funkci obce.
Velká Polom
Tabulka 155:
rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
průměr
stav
1.1.
1 599
1 605
1 588
1 597
1 581
1 592
1 622
1 658
1 718
1 776
1 876
narození
přirozená
měna
saldo migrace=
vystěhovalí
celkem
10
14
23
13
24
24
18
19
22
37
14
18
18
18
20
9
12
18
16
16
26
31
43
35
28
47
55
78
70
103
16
44
39
46
21
32
25
19
18
24
-4
-4
5
-5
4
15
6
1
6
21
10
-13
4
-11
7
15
30
59
52
79
6
-17
9
-16
11
30
36
60
58
100
20
16
52
28
4
24
28
SWOTT
Silné stránky
Slabé stránky
Nadprůměrná úroveň nezaměstnanosti v obci.
Negativní dopady dopravy na bydlení, odklad
258
OB 2 Ostrava.
Příznivý vývoj věkové struktury.
Příležitosti
Ostravy.
realizace obchvatu obce.
Hrozby
s negativními dopady zejména na obytnou funkci.
Vratimov
Tabulka 156:
rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
průměr
stav
1.1.
6 433
6 431
6 398
6 378
6 464
6 595
6 712
6 712
6 807
6 850
6 902
narození
63
59
44
60
50
63
54
58
67
73
přirozená
měna
saldo migrace=
vystěhovalí
80
127
112
-17
15
72
121
141
-13
-20
69
156
151
-25
5
63
194
105
-3
89
73
317
163
-23
154
74
285
157
-11
128
67
240
227
-13
13
75
219
107
-17
112
75
194
143
-8
51
97
198
122
-24
76
změna
celkem
-2
-33
-20
86
131
117
95
43
52
59
75
46
205
143
-16
62
SWOTT
Silné stránky
Město je mírně rozvíjejícím se sídlem ve správním
OB 2 Ostrava.
Město vykazuje mírný růst počtu obyvatel.
Příležitosti
Ostravy.
Slabé stránky
Výrazně nepříznivá věková struktura obyvatel a její
další zhoršování.
Nadprůměrná úroveň nezaměstnanosti.
Tradiční rozptýlená zástavba mimo centrální území
obce střediskový sídelní útvar.
Hrozby
posilování výrobních funkcí, s negativními dopady
zejména na obytnou funkci obce.
Vřesina
Tabulka 157:
rok
2001
2002
2003
2004
stav
1.1.
2 331
2 362
2 358
2 410
narození
11
17
21
20
přirozená
měna
saldo migrace=
vystěhovalí
22
70
28
-11
42
29
47
39
-12
8
25
88
32
-4
56
17
56
23
3
33
259
změna
celkem
31
-4
52
36
rok
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
průměr
stav
1.1.
2 446
2 468
2 492
2 552
2 605
2 684
2 744
narození
21
21
21
21
28
19
zemřelí
13
29
27
21
30
23
přistěhovaní
67
84
123
95
113
88
vystěhovaní
53
52
57
42
32
24
přirozená
měna
=narozenízemřelí
8
-8
-6
-2
-4
20
24
83
38
-4
saldo migrace=
14
32
66
53
81
64
změna
celkem
22
24
60
53
79
60
45
41
SWOTT
Silné stránky
OB 2 Ostrava.
Příležitosti
Ostravy.
Slabé stránky
Značná nezaměstnanost.
Hrozby
rekreační funkci.
Rozvoj bydlení, negativně se promítající do
soudržnosti obyvatel území.
Zbyslavice
Tabulka 158:
rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
průměr
stav
1.1.
541
534
530
530
529
540
552
556
565
581
584
narození
6
3
4
2
6
2
6
8
12
5
vystěhovalí
6
2
9
-7
6
8
9
-3
-1
4
9
9
8
10
5
-6
5
3
19
11
3
8
7
27
10
-5
17
8
13
7
-2
6
6
13
6
2
7
5
22
13
7
9
9
15
8
-4
7
změna
celkem
-7
-4
-1
11
12
4
9
16
3
5
6
4
14
9
-1
5
SWOTT
Silné stránky
Ostrava.
Obec vykazuje mírný růst počtu obyvatel.
Příležitosti
Slabé stránky
Zhoršování věkové struktury obyvatel.
Hrozby
260
města Ostravy.
dělbu funkcí v sídelní struktuře regionu, širší
rekreační zázemí.
4.1.2
s negativními dopady zejména na obytnou funkci
obce.
Souhrnná analýza
4.1.2.1 Horninové prostředí a geologie
V území se nachází ložiska nerostných surovin regionálního i nadregionálního významu. Nejvýznamnější jsou
zahrnuta mezi chráněná ložisková území. Ložiska černého uhlí a zemního plynu vázaného na uhelné sloje jsou na
území ORP Ostrava z převážné části vytěžena. Zásoby černého uhlí zůstaly v místech důlních ohradníků a
v problematicky těžitelných slojích. Procento poddolovaných území je z hlediska celkové plochy ORP vysoké. Vliv
těžby na povrch je již na většině území doznělý.
Z důvodu zastavení provozu dolů a ukončení nuceného větrání důlních prostor vznikl problém nekontrolovaného
výstupu důlních plynů na povrch. Místa s rizikem výstupu důlních plynů na povrch tvoří více než 20% území a jsou
zejména v k.ú. Slezská Ostrava, Muglinov a Petřkovice. Na území ORP Ostrava je velké množství starých důlních děl
s vyhlášenou stavební uzávěrou, velký podíl jich je nezajištěných.
Rozvoj těžby nerostných surovin ve větší míře na území ORP Ostrava v zásadě nepřichází v úvahu.
4.1.2.2 Vodní režim
V řešeném území jsou velké zásoby podzemních vod, které mají pro zásobování města Ostravy strategický význam.
Vodní zdroje jsou chráněny ochranným pásmem. Většina území je napojena na veřejný vodovod.
Na území města Ostravy je cca 530 ha vodních ploch a relativní dostatek vodních toků. Řeky protékající Ostravou mají
nízkou vodnost, která vytváří problém při jejich splavnění. Kvalita vody ve vodních tocích stoupá. Využití vodních
ploch a toků na území ORP Ostrava pro rekreaci a turistický ruch je však minimální.
Podél řek Odry, Opavy, Ostravice Lučiny a Porubky jsou vyhlášena záplavová území. Půdy na území ORP Ostrava
mají sníženou retenční schopnost, což zvyšuje nebezpečí záplav.
Většina odpadních vod je odvedena kanalizací na čistírny odpadních vod. Jsou připravovány další etapy budování
kanalizační sítě a doplnění chybějících úseků veřejných vodovodů.
Z hlediska další udržitelnosti vodního hospodářství je nutné zvýšit retenční potenciál krajiny, zaměřit se na
protipovodňovou ochranu a další zvyšování kvality vod lepším čištěním odpadních vod a odstraněním ekologických
zátěží kontaminujících podzemní vody.
Na území ORP Ostrava jsou chráněné zdroje léčivých vod, které jsou používány pro balneoterapii v lázních
Klimkovice.
4.1.2.3 Hygiena životního prostředí
Cca 90% odpadních vod z řešeného území je odvedeno kanalizační sítí na čistírny odpadních vod, pouze v některých
obcích nebo jejich částech není veřejná kanalizace s čistírnou odpadních vod, což negativně přispívá ke kvalitě
vodotečí. V Ústřední čistírně odpadních vod Ostrava je připravována rekonstrukce technologie, která zlepší kvalitu
vypouštěných vod, zejména v hodnotách celkového dusíku.
Na území většiny obcí jsou evidovány staré ekologické zátěže, které jsou hrozbou pro zdraví obyvatel i životní
prostředí. Nejmarkantnější je situace v Ostravě, která byla nejvíc vystavena vlivům těžby uhlí a návazného těžkého
průmyslu. Jedná se o důlní i hutní odvaly a odkaliště, zpravidla kontaminované nebezpečnými odpady z chemické
výroby nebo z technologických procesů při hutní nebo strojírenské výrobě, skládky chemického odpadu a území
průmyslových areálů znečištěná úniky nebezpečných látek.
Dalším potencionálním nebezpečím v území jsou skládky komunálního odpadu. V Ostravě je zavedeno třídění odpadu
jeho producenty před svozem, třídění ve zpracovatelském závodě odvozce odpadu a následná recyklace vytříděných
složek u smluvních výrobců. V menších obcích často chybí sběrny a sběrné dvory velkoobjemového a nebezpečného
komunálního odpadu, což vyvolává nebezpečí vzniku „černých“ skládek a následnou kontaminaci životního prostředí.
Většina obyvatel ORP Ostrava je zatížena emisemi z významných liniových a stacionárních zdrojů. Problémy se
znečištěním ovzduší se koncentrují především do města Ostravy, kde se také negativně projevuje zvýšená hladina
hluku z dopravy, především silniční.
Průmyslové exhalace způsobily kontaminaci velké části ploch zemědělské půdy ORP Ostrava a nevhodnost jejího
využití pro produkci potravin.
Větší část zástavby v Ostravě je napojena na Centrální zásobování teplem, většina obcí je plynofikována. Tento
potenciál však není často v okrajových částech Ostravy a v menších obcích dostatečně využíván vzhledem k vysoké
ceně plynu, takže především v zimním období je ovzduší znečišťováno exhalacemi z lokálních topenišť.
Z hlediska další udržitelnosti přijatelné hygieny životního prostředí je nezbytné odstranění nebo zneškodnění starých
ekologických zátěží, další zvyšování kvality vod komplexním a kvalitnějším čištěním odpadních vod, snižování imisní
261
zátěže území omezením emisí z velkých a středních zdrojů, důslednější třídění odpadů a jeho recyklace, významnější
využívání alternativních zdrojů energie a další rozvoj sítě Centrálního zásobování teplem.
4.1.2.4 Ochrana přírody a krajiny
Na území ORP Ostrava jsou vymezeny evropsky významné chráněné lokality soustavy NATURA 2000 a Ptačí oblasti
NATURA 2000.
Na území ORP Ostrava leží také velkoplošná a maloplošná chráněná území, která mají chránit především území
říčních niv s lužními lesy. Z velkoplošných chráněných území se jedná o Chráněnou krajinnou oblast Poodří, zřízenou
za účelem ochrany unikátní oderské nivy, z malooplošných chráněných území to jsou PR Rezavka, PR Přemyšov, PP
Turkov, NPP Landek, PR Štěpán, který zasahuje na území města jen nepatrně, NPP Polanská niva, PP Porubský
bludný balvan a PP Rovninské balvany. V současnosti je na území města Ostravy registrováno 26 památných stromů.
Na území obcí Zbyslavice a Olbramice je vymezen přírodní park. Přírodně kvalitní oblasti se rozkládají především
v okrajových částech území. Ve střední části území vytváří hodnotné přírodní prostředí niva řeky Odry a Opavy.
V souvisle zastavěných územích centrální části Ostravy, Poruby a Jižního města není rozsah ploch kvalitní zeleně
dostatečný. Jedná se především o absenci ploch parkové zeleně. Koeficient ekologické stability těchto území je velmi
nízký. Na souvisle zastavěné plochy navazuje v jižním městě plocha Bělského lesa a niva řeky Odry, v Porubě plocha
krásnopolského lesa.
Pro udržení přijatelných vazeb mezi urbanizovanými plochami a přírodními prvky je nutno plochy vzrostlé i nízké
zeleně chránit a rozvíjet a nepřipustit rozvojové záměry za cenu likvidace ploch zeleně. Důležité je postupně realizovat
systém ekologické stability výkupem a výsadbami na plochách dnes nefunkčních navržených prvků ÚSES.
Rovněž je nezbytné pro zachování porostů a zlepšení jejich zdravotního stavu snižovat imisní zatížení území
omezením emisí především z velkých a středních zdrojů.
4.1.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
Na území města Ostravy zaujímá zemědělská půda cca 40% území, (z toho tvoří orná půda 62%, trvalé travní porosty
asi 17%). Lesy se rozkládají na ploše cca 11,3% území.
Podíl orné půdy se stále zmenšuje ve prospěch trvalých travních porostů a zastavěného území. Vysoké procento
zemědělské půdy spadá do I. a II. třídy ochrany ZPF, situována je především v jižních a jihozápadních okrajových částí
Ostravy.
Orná půda trpí větrnou a vodní erozí, snižováním produkční kapacity a vyčerpáním. Snižování významu zemědělské
půdy z hlediska obživy obyvatelstva, důvodem je i její kontaminace průmyslovými emisemi, vede k jejímu vyššímu
využívání pro pěstování technických plodin, především pro výrobu biopaliv.
Pozemky určené k plnění funkce lesa jsou rovněž kontaminovány průmyslovými imisemi a tím jsou náchylnější
k poškození chorobami a škůdci.
Pro udržení přijatelných vazeb mezi urbanizovanými plochami a zemědělským půdním fondem a pozemky určenými
k plnění funkce lesa je nutno orné půdy především I. a II. třídy ochrany chránit a omezovat rozvojové záměry za cenu
jejich likvidace.
Rovněž je nezbytné pro zachování a zlepšení zdravotního stavu porostů lesů snižovat imisní zatížení území omezením
emisí především z velkých a středních zdrojů.
4.1.3
Veřejná dopravní a technická infrastruktura
4.1.3.1 Veřejná dopravní infrastruktura - širší vztahy.
Z hlediska silniční a železniční dopravy představuje Ostrava celostátně významný dopravní uzel a důležitou spojnici v
rámci evropského multimodálního koridoru TEN, jenž vede na území České republiky ve směru sever -jih, od hranic
Polska přes Ostravu, Moravskou branou a dolnomoravskými úvaly k hranicím Rakouska, a je tvořen z železniční
koridorové tratě, dálnice D1 a cyklistické trasy Eurovelo a dále zamýšlené vysokorychlostní tratě a vodní cesty DunajOdra-Labe.
Město se nachází v blízkosti mezinárodního Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově.
4.1.3.2 Veřejná dopravní infrastruktura – silniční doprava.
Ostrava leží na křižovatce základních dopravních tahů (motiv tzv. „slezského kříže“). Město je napojeno silnicemi I.
třídy v osmi směrech na významné cíle v aglomeraci.
Současnou silniční síť vylepší již částečně vybudovaná dálnice D1, která vede od Brna, přes Ostravu a naváže na
polskou dálnici A1 směřující přes Katowice na Gdaňsk (Helsinky). Předpokladem do roku 2010 je postupné
zprovoznění celé trasy Lipník n. Bečvou - st. hranice ČR/Polsko.
262
4.1.3.3 Veřejná dopravní infrastruktura – železniční doprava.
Ostrava je významný železniční uzel. V Ostravě je provozována dálková i příměstská železniční doprava, a to jak
osobní, tak nákladní. Městem prochází několik důležitých tratí:
trať ČD 270 je součástí trasy II. a III. tranzitního železničního koridoru (Rakousko – ČR – Polsko a Německo – ČR –
Slovensko). Optimalizace koridoru není dosud dokončena v prostoru stanice Ostrava hl. n.
Vazby na Opavu, Frýdek-Místek a Havířov zabezpečují další tři celostátní tratě u nichž je postupně prováděna jejich
elektrizace a modernizace.
Výrazné zkrácení jízdní doby mezi Prahou, Brnem a Ostravou přinese výhledová vysokorychlostní železniční trať,
která bude konkurovat dopravě silniční i letecké.
Ostravský region má perspektivu v nákladní železniční dopravě, vznikají zde nové průmyslové zóny. Dosud však
chybí překladiště a terminály pro kombinovanou přepravu zboží.
4.1.3.4 Veřejná dopravní infrastruktura – hromadná doprava osob.
Hromadná doprava osob je z největší části zajišťována Dopravním podnikem města Ostravy. Jedná se o provoz
tramvají, trolejbusů a autobusů.
Městská hromadná doprava i příměstská autobusová a železniční doprava je provozována v rámci integrovaného
dopravního systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje.
4.1.3.5 Veřejná dopravní infrastruktura – cyklistická doprava.
V Územním plánu města Ostravy je navrženo vybudování 330 km cyklistických tras. Z toho je v současné době v
provozu cca 190 km. Prioritou pro následující období je především napojení Ostravy na Greenway Krakov-MoravaVídeň vybudováním úseku podél řeky Odry. Probíhá rovněž příprava ostatních tahů podél ostatních řek Ostravice,
Opavy a Lučiny. Neméně důležité je rovněž dobudování chybějících vazeb uvnitř města a do příměstských oblastí.
4.1.3.6 Veřejná dopravní infrastruktura – Letecká a vodní doprava
Mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava je největším regionálním letištěm v ČR s kapacitou více než milion
přepravovaných osob ročně. Zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety, je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu,
včetně skladových zařízení. Letiště je dostupné silniční dopravou, včetně veřejné. Do roku 2010 by mělo být
vybudováno navíc i železniční napojení letiště na II. železniční koridor.
Na území ORP Ostrava je hájena územní rezerva pro oderskou větev (E 30) průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe.
4.1.3.7 Veřejná technická infrastruktura - zásobování města pitnou vodou
Území statutárního města Ostravy je zásobováno pitnou vodou ze 40% z podzemních zdrojů a z 60% ze zdrojů
Ostravského oblastního vodovodu. Hlavní zdroje pro Ostravský oblastní vodovod tvoří Vodárenské nádrže Šance,
Morávka a Kružberk. Voda je přiváděna přes úpravny vody čtyřmi přivaděči do vodojemů Krásné Pole, Stará Bělá a
Krmelín o celkovém objemu cca 120 000 m3. Spotřeba pitné vody na území města Ostravy je v současné době
stabilizována.
Na území správního obvodu Ostrava se nachází ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů – jodobromových vod.
4.1.3.8
Veřejná technická infrastruktura - kanalizace a čištění odpadních vod
Území ORP Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem s odváděním odpadních vod na
čistírny odpadních vod. V území se stále vyskytují oblasti, které jsou odkanalizovány do recipientů nebo jsou odpadní
vody shromažďovány v žumpách, často s přepady zaústěnými do stávající dešťové kanalizace, resp. do povrchových
příkopů a trativodů, odkud odtékají spolu s ostatními vodami do recipientů.
Dva největší průmyslové závody ArcelorMittal, a.s., a VÍTKOVICE, a.s. provozují vlastní ČOV.
Pro udržení trvalého rozvoje je nutno dobudovat kanalizační síť včetně čistíren odpadních vod a dále zkvalitňovat
čištění odpadních vod.
4.1.3.9 Veřejná technická infrastruktura – Elektrická energie
Zásobování elektrickou energií je zajištěno z jednotné celostátní sítě VVN 110 kV napájenou přímo z elektráren nebo
přes nadřazenou přenosovou soustavu VVN 220 kV. Rozvodná distribuční síť VN je v městě provozována o hladinách
10 a 22 kV.
Potřeba Ostravy je kryta ze 35% z místních zdrojů a zbytek z celostátní rozvodné sítě.
kapacit elektrické energie. Byla vybudována nová trafostanice Kletné 400/110 kV v k.ú. Hladké Životice a jsou
263
rekonstruována vedení 110 kV do Ostravy. Pro umožnění distribuce elektrické energie je nutno vybudovat trafostanice
110/22 kV na Fifejdách, Slezské Ostravě, Hrušově a Hrabové.
4.1.3.10 Veřejná technická infrastruktura – zásobování plynem
Ostravský region je zásobován z tranzitní soustavy RWE Transgas, a.s., která dodává zemní plyn do vysokotlakého
systému RWE Severomoravské Plynárenské, a.s. Hlavními zdroji, které zásobují vysokotlaký systém ostravské
aglomerace jsou a ve výhledu budou nadále předávací stanice Štramberk o výkonu 250 tis. m3 h-1, Děhylov - 300 tis.
m3 h-1, Paskov- 50 tis. m3 h-1. Pro udržení trvalého rozvoje je nutno dobudovat rozvodnou síť zemního plynu.
4.1.3.11 Veřejná technická infrastruktura - centrální zásobování teplem
Soustava centralizovaného zásobování teplem je provozována společností Dalkia Česká republika, a.s., která vytápí
více než 85 tisíc domácností, vybavenost a podnikatelské aktivity.
V Ostravě Dalkia prodává zhruba 6,5 mil. GJ ročně.
Teplo se dodává do nejrozsáhlejší sítě centralizovaného zásobování teplem ve střední Evropě. Základní teplárenské
zdroje na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice, Teplárna Přívoz a Výtopna Mariánské Hory.
Pro území Vratimova je dodáváno odpadní teplo z výroby firmy ArcelorMittal.
Pro udržení trvalého rozvoje je nutno podporovat rozvoj centralizovaného zásobování teplem, využívat zdrojů
odpadního tepla z průmyslové výroby a alternativních zdrojů energie.
4.1.3.12 Veřejná technická infrastruktura - spoje a spojová zařízení
Provoz telekomunikační sítě zajišťuje v Ostravě Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Síť je digitalizovaná. Město je
kvalitně pokryto i sítěmi mobilních operátorů Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone. Tohoto pokrytí dosahuje téměř
100% obyvatelstva. Pokrytí území města rozhlasovým a televizním signálem je velmi dobré. Ve městě působí několik
provozovatelů kabelové televizní sítě. Velké části města jsou dostupné služby metropolitní sítě provozované
společností OVANET a.s. Ve městě působí také několik alternativních telekomunikačních operátorů. Pro přístup na
internet a datové přenosy je město pokryto rádiovými sítěmi společností GTS Novera, Broadnet Czech, Star 21, Havel, Poda s.r.o. a další. Rychle se rozvíjí pokrytí kraje vysokorychlostním připojením k internetu pomocí ADSL i
bezdrátovým připojením.
4.1.3.13 Veřejná technická infrastruktura - vedení sítí
Převážná část vedení sítí je stále tradiční (v zemi), část vedení je nadzemní (zpravidla energetické mimo souvislou
zástavbu) a nepatrná část v kolektorech. Z významnějších kolektorů lze uvést: Frýdlantské mosty, Poděbradova,
Českobratrská, Sokolská, Centrum, Nová Ves – Svinov a Hrušov. Kolektor „Centrum“ je vybaven jednotnou
kanalizací, horkovodním potrubím včetně zpátečky, potrubím pitné vody, plynovým potrubím a kabelovými rošty.
4.1.4
Demografické a sociální podmínky
V řešeném území je silný potenciál lidských zdrojů, rozvinuté školství včetně vysokých škol, zejména technického
zaměření.
V území je patrný dlouhodobý mírný pokles obyvatel, související i s vysokou mírou nezaměstnanosti. I přes poměrně
vysokou dynamiku tvorby nových pracovních míst (malé a střední podniky), vzniká nesoulad mezi kvalifikační
strukturou pracovních sil na straně nabídky a poptávky. Zejména vzniká výrazný nedostatek absolventů mnoha
výučních oborů.
V území je nízký podíl vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných obyvatel. Dochází k odchodu schopných mladých
absolventů z Ostravska do ciziny nebo do hlavního města.
Podíl aplikovaného výzkumu a vývoje je nízký, projevuje se nedostatečné propojení výzkumu s komerční sférou.
Podnikatelská aktivita obyvatel ORP Ostrava je nízká.
Pro udržení trvalého rozvoje je nutno podporovat malé a střední podnikání, zjednodušovat procesy při zakládání a
vedení firmy, posilovat vazby vědy, výzkumu, vysokého školství a komerční sféry. Je nutno posilovat zájem o výuční
obory, při průběžném monitorování trhu práce vhodně motivovat žáky končící základní školní docházku, provádět
nábory a iniciovat podporu učňů při studiu (bydlení, stravování, sport, rekreace, kultura, finanční zajištění).
Je nutno udržet v území kvalifikované pracovní síly a snažit se jejich řady rozšířit.
Pro posílení zaměstnanosti je možno čerpat finance ze strukturálních fondů EU.
4.1.4.1 Bydlení
Sídelní struktura území města Ostravy je poměrně mladá. Rozvoj souvisel s těžbou černého uhlí a hutnického,
koksárenského, strojírenského, stavebního a chemického průmyslu. Důsledkem překotného rozvoje města byla také
bezplánovitá výstavba, kdy se vzájemně prolínaly průmyslové a obytné čtvrti, doly a dělnické kolonie.
264
Po vzniku ČSR další rozvoj města vedl k výstavbě bytů, obchodních domů, bank, úřadů, sociálních a zdravotních
zařízení, kulturních zařízení apod. Růst města zabrzdila až hospodářská krize v 30. letech 20. století.
Vzhledem ke svému potenciálu těžkého průmyslu se Ostrava stala v letech 1944 -1945 terčem více než 30 náletů, které
poničily průmyslové i obytné části města.
Po roce 1945 se stavební rozvoj města se zaměřil zejména na výstavbu nových průmyslových objektů a nových sídlišť
v okrajových částech města, Poruby a Jižního města, což se negativně projevilo na stavu centra města.
Ostravě je relativní dostatek bytů s dobrou technickou vybaveností, probíhá výstavba nových bytů a rekonstrukce
staršího bytového fondu, zejména v panelových domech. Ceny bytů v Ostravě jsou poměrně příznivé.
V území panuje značná územní diferenciace sídelní struktury – centrální část města, novější obytné soubory Poruby a
Jižního města a okrajové městské obvody a přiřazené obce.
Ohrožením systému bydlení může být degradace panelových sídlišť a specifických obytných oblastí se zastaralým
bytovým fondem, což bývá spojené především s koncentrací sociálně slabých a nepřizpůsobivých obyvatel a s růstem
etnizace bydlení.
Udržení trvalého rozvoje vyžaduje posílení nové bytové výstavby a zvýšení atraktivity bydlení v panelových sídlištích
s využitím koordinované podpory regenerace. Dále je nutno podporovat výstavbu bytů v domech s pečovatelskou
službou a bytů zvláštního určení.
4.1.4.2 Rekreace
V území není dostatek přírodních předpokladů pro víkendovou a vícedenní rekreaci.
Je nutno vyjíždět do lokalit Beskyd a Jeseníků. Stav rekreačních zařízení pro cestovní ruch však neodpovídá
požadavkům na dopravní dostupnost rekreačních lokalit a úrovni jejich vybavenosti.
Nízký podíl vodních ploch rovněž neumožňuje rozvoj vodních sportů, s výjimkou vodáckých.
Denní rekreace obyvatel je v Ostravě zajištěna poměrně širokou nabídkou volnočasových aktivit jak v oblasti sportu,
tak i kultury. V Ostravě se pořádají již tradiční akce nadmístního významu.
Problémem je zastaralost některých kulturních i sportovních zařízení, mnohdy nízká kvalita poskytovaných služeb,
nekvalitní a mnohdy nekvalifikovaný personál.
Pro udržení trvalého rozvoje je nezbytné podporovat rozvoj rekreačních a volnočasových zařízení a zkvalitnění
poskytovaných služeb. Je žádoucí zatraktivnit technické památky a podpořit jejich smysluplné využití (kultura, sport,
ubytování, stravování , školství atd.)
4.1.4.3 Hospodářské podmínky
Podnikatelská struktura v městě Ostravě prošla v minulých letech postupnou restrukturalizací s výraznou redukcí počtu
zaměstnanců v tradičních odvětvích. Vzhledem k významnému postavení těchto odvětví v rámci lokální ekonomiky se
Ostrava a její okolí stala jednou ze strukturálně nejpostiženějších oblastí České republiky.
Situace se však od roku 2004 začala měnit, a to zejména díky zvyšujícímu se růstu českého národního hospodářství a
rostoucí poptávce po místní produkci. Spolu se zvyšováním efektivity výroby v tradičních odvětvích, začalo město
Ostrava a celý okolní region výrazně využívat svůj potenciál - strategickou polohu, kvalifikovanou pracovní sílu,
rozvíjející se dopravní a technickou infrastrukturu apod.
V území je poměrně silný místní trh. Velký význam má i blízkost zahraničních trhů, Polsko a Slovensko.
Ostrava, jako centrum regionu, má velký potenciál rozvojových ploch pro výrobu a související infrastrukturu. O region
je velký zájem investorů, který je však v současné době z důvodu globální finanční krize poněkud v útlumu.
Pozitivem je trvalá tendence snižování nezaměstnanosti v posledních letech, výrazným kladem je stále nízká cena
práce. Přesto však je míra nezaměstnanosti stále poměrně vysoká.
Pro udržení trvalého rozvoje je nezbytné podporovat rozvoj nových odvětví hospodářství s vysokou přidanou hodnotou
a vysokým podílem vysoce kvalifikované práce. Nezbytná je inovace a podpora vědy a výzkumu a jejich vazeb
s komerčním sektorem. Pro zamezení výrazného vlivu problémů na globálních trzích je nutno podporovat flexibilitu
výroby. Je potřebné podporovat rozvoj druhů výroby relativně energeticky nenáročné, nebo využívající obnovitelné
nebo alternativní zdroje energie.
265
4.2 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK
Příznivé životní prostředí
Příznivé životní prostředí najdeme především v západních a severních částech území, v okrajových oblastech, ve
kterých je dostatek lesních plochy a rozptýlené krajinné zeleně, například přírodní park v obcích Olbramice a
Zbyslavice.
Výrazně zhoršené životní prostředí je především ve východní části území, kde se vlivem převládajících směrů větrů
nejvíce uplatňuje vliv průmyslových emisí především z hutní a koksárenské výroby. Jde o oblast s velmi nízkým
koeficientem ekologické stability. Dále je postižena kvalita životního prostředí v hustě zastavěném území města
Ostravy, které je zejména za inverzních situacích silně zatíženo emisemi ze silniční dopravy. Zhoršené životní
prostředí je rovněž za inverzních situacích v údolních polohách částí města Ostravy a přiřazených obcích, kde se
nepříznivě projevuje i vliv spalování tuhých paliv.
4.2.1
Hospodářský rozvoj
Hospodářský rozvoj území je závislý především na potencionálech sídla, zejména na jeho dopravní dostupnosti.
Z tohoto pohledu je území rozděleno do dvou výrazně odlišných oblastí: hustě osídlená a relativně dobře dostupná
oblast Moravské Ostravy, Přívozu, Mariánských hor, Vítkovic, Poruby, Kunčic a Jižního města a zbytek území.
Ve městě Ostravě se zvyšuje efektivita výroby zejména v tradičních odvětvích, město Ostrava a celý okolní region
výrazně využívá svůj potenciál - strategickou polohu, kvalifikovanou pracovní sílu, rozvíjející se dopravní a
technickou infrastrukturu apod. Dobré napojení na silniční a železniční síť pomáhá dosáhnout dobré ekonomické
úrovně hospodářství. To se však netýká odlehlejších městských obvodů a menších obcí, kde se projevuje útlum
zemědělství spojený s útlumem průmyslu a výroby.
V území je poměrně silný místní trh. Velký význam má i blízkost zahraničních trhů, Polska a Slovenska. Ostrava, jako
centrum regionu, má velký potenciál rozvojových ploch pro výrobu a související infrastrukturu. O region je velký
zájem investorů, který je však v současné době z důvodu globální finanční krize poněkud v útlumu.
4.2.2
Soudržnost společenství obyvatel území
Podstatnou část území je tvořena statutárním městem Ostravou, kde zejména v hustě osídlených částech bydlí a pracuje
podstatná část obyvatel ORP Ostrava. V řešeném území je silný potenciál lidských zdrojů, rozvinuté školství včetně
vysokých škol, zejména technického zaměření.
V území je patrný dlouhodobý mírný pokles obyvatel, související i s vysokou mírou nezaměstnanosti. Vzniká nesoulad
mezi kvalifikační strukturou pracovních sil na straně nabídky a poptávky. Zejména se projevuje výrazný nedostatek
absolventů mnoha výučních oborů.
V území je nízký podíl vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných obyvatel a navíc ještě dochází k odchodu
schopných mladých absolventů z Ostravska do ciziny nebo do hlavního města.
Projevuje se nedostatečné propojení výzkumu s komerční sférou. Podnikatelská aktivita obyvatel ORP Ostrava je
nízká.
Ostravě je relativní dostatek bytů s dobrou technickou vybaveností, probíhá výstavba nových bytů a rekonstrukce
staršího bytového fondu, zejména v panelových domech. Ceny bytů v Ostravě jsou poměrně příznivé.
V území panuje značná územní diferenciace sídelní struktury – centrální část města, novější obytné soubory Poruby a
Jižního města a okrajové městské obvody a přiřazené obce.
Ohrožením systému bydlení může být degradace panelových sídlišť a specifických obytných oblastí se zastaralým
bytovým fondem, což bývá spojené především s koncentrací sociálně slabých a nepřizpůsobivých obyvatel a s růstem
etnizace bydlení.
V území není dostatek přírodních předpokladů pro víkendovou a vícedenní rekreaci.
Je nutno vyjíždět do lokalit Beskyd a Jeseníků. Stav rekreačních zařízení pro cestovní ruch však neodpovídá
požadavkům na dopravní dostupnost rekreačních lokalit a úrovni jejich vybavenosti.
Denní rekreace obyvatel je v Ostravě zajištěna poměrně širokou nabídkou volnočasových aktivit jak v oblasti sportu,
tak i kultury. V Ostravě se pořádají již tradiční akce nadmístního významu.
4.3 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD
Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci jsou vyznačeny v problémovém výkresu.
Výkres v pozadí zobrazuje vybrané limity využití území a hodnoty území. Tyto jevy mohou způsobovat v území
problémy jak samy mezi sebou, tak v interakci s jinými jevy. Hodnoty a limity jsou překryty v popředí vybranými
záměry na změny v území.
Vybrané problémy jsou označeny plošnými symboly s pořadovým číslem. Popis problémů je uveden v tabulce č. 31.
266
Tabulka 159:
identifikace
ZU01
ZU02
ZU03
ZU04
Obsah výkresu č. 4 – závady urbanistické
popis problému
bývalý zemědělský areál, v současné době v
likvidaci, prověření nového využití
ÚP vymezena rezerva pro bydlení, problém
koordinace postupného rozvoje bydlení vč. Veřejné
infrastruktury
ÚP vymezená návrhová plocha pro bydlení, problém
v systematickém pozvolné rozvoji bydlení a
využitelnosti zastavitelné plochy
problém v rozvojové ploše bydlení, navazující na
rozvojové plochy ski areálu Vaňkův kopec
ZU06
Změna využtití bývalého zemědělského areálu s
ohledem na nedalekou obytnou zástavbu a
koordinaci s dopravní infrastrukturou
řešení využití území
ZU07
řešení využití území
ZU08
ZU09
ZU10
změna využití území
Změna využití areálu zemdělského družstva u ulice
Selská
ÚP ověřovaná nová rozvojová plocha pro bydlení a
její koordinace na veřejnou infrastukturu při ulici
Předevsí
ÚP ověřovaná nová rozvojová plocha pro bydlení a
její koordinace na veřejnou infrastukturu a
navrhovanou ČOV při ulici Předevsí
ÚP navrhované řešení využití území pro bydlení
ÚP vymezená plocha přestavby po bývalém
zemědělském družstvu vč. řešení jejího dalšího
využití
ZU05
ZU11
ZU12
ZU13
ZU14
ZU15
Tabulka 160:
identifikace
ZD01
ZD02
ZD03
ZD04
ZD05
ZD06
ZD07
ZD08
ZD09
lokalizace
Velká Polom
charakteristika
prověření nového využití bývalého areálu
plocha rezervy pro bydlení
Velká Polom
Horní Lhota
rozvoj bydlení severně od zastavěné části
obce
Horní Lhota
koordinovaný rozvoj bydlení v závislosti
na přilehlém sportovním areálu Vaňkův
kopec
Horní Lhota
změna využití bývalého zemědělského
areálu
Hošťálkovice
Lhotka
Lhotka
Petřkovice
Čavisov
Vřesina
rozvojová plocha při ulici Aleje
rozvojová plocha při ulicích Pod
Vysílačem, Petřkovická
plocha při ulicích Stará čtvrť a Hlohová
lokalita Pod Landekem
nevyužitý areál zemědělské výroby
využití zemědělského areálu při ulici
Selská
Zbyslavice
ověřovaná nová rozvojová plocha bydlení
Zbyslavice
ověřovaná nová rozvojová plocha bydlení
Vratimov
rozvojová plocha bydlení
Šenov
plocha přestavby
Obsah výkresu č. 4 – závady dopravní
popis problému
lokalizace
Moravská
nedořešený dopravní skelet v prostoru Karoliny a
Ostrava,
Dolní oblasti Vítkovic
Vítkovice
Petřkovice,
chybí řešení trasy R56 v městském obvodě Ostrava Moravská
Petřkovice
Ostrava a
Přívoz
Moravská
problematike doplnění řešení trasy vlakotramvaje od
Ostrava a
Orlové
Přívoz, Slezská
Ostrava
posoudit potřebu sledování záměru východní
obvodové v úseku Michálkovice – hranice
Michálkovice
Bohumína
prověřit možnost úpravy MÚK (mimoúrovňové
Slezská
křižovatky) ulice Orlovské s trasou I/67 s cílem
Ostrava
umožnění lepší etapizace její výstavby
Polanka nad
posoudit potřebu sledování záměrů obchvatu
Odrou, Slezská
Polanky a Koblova
Ostrava
problém koordinace trasy jižní tangenty v prostoru
Ostrava mezi Vratimovem a ulicí Rudnou se záměry na
Kunčice,
vedení ZVVN 400 kV a nadregionálního
Vratimov
biokoridoru
prověřit problematiku možnosti jižního dopravního
Ostrava napojení oblasti Svinova – Dubí
Svinov
prověřit možnost odsunu Jižní tangenty ve
Ostrava Vratimově severním směrem
Kunčice,
267
charakteristika
dopravní řešení mezi Karolinou a Dolní
oblastí Vítkovic
do ÚP promítnout upřesnění trasy R56 v
Petřkovicích
řešení trasy vlakotramvaje od Orlové
východní obvodová
úprava MÚK ulice Orlovské s trasou I/67
potřeba obchvatů Polanky a Koblova
Jižní tangenta mezi městy Ostrava a
Vratimov
dopravní napojení Svinov - Dubí
Jižní tangenta mezi městy Ostrava a
Vratimov
identifikace
ZD10
ZD11
ZD12
ZD13
ZD14
ZD15
ZD16
ZD17
ZD18
ZD19
ZD20
ZD21
ZD22
ZD23
ZD24
ZD25
ZD26
popis problému
ZH01
ZH02
ZH03
ZH04
ZH05
ZH06
lokalizace
Vratimov
posoudit potřebu přeložky silnice II/477 v úseku
Vratimov
Vratimov – Řepiště
prověřit možnost přesunu železniční zastávky Šenov
Šenov
k ulici Frýdecké
prověřit možnost propojení rozvojové oblasti
v Šenově – Škrbni do prostoru velké okružní
Šenov, Havířov
křižovatky v Havířově
Ostrava problém promítnutí změny trasy přeložky silnice
Poruba,
III/4692 (Poruba – Kyjovice) do ÚP Vřesiny a
Vřesina, Dolní
prověřit možnosti úpravy navazujícího úseku ve
Lhota, Horní
směru na Kyjovice (návrh na přeřazení do silnice II.
Lhota,
třídy.)
Kyjovice
prověřit možnosti SZ obchvatu Velké Polomi a
Velká Polom,
prověřit možnost směrové úpravy silnice II/465 v
Horní Lhota
severní části Horní Lhoty
prověřit možnost propojení Zbyslavice – Bítov
Zbyslavice,
novou místní komunikací
Bítov
Moravská
podjezd pod stávající železniční tratí, kolaps
Ostrava a
dopravy, neprůjezdnost tranzitní dopravy
Přívoz
nevyhovující průjezd křižovatkou, velká intenzita
Nová Ves
dopravy
Moravská
vysoká intenzita dopravy, nedostatečná kapacita
Ostrava a
komunikace a přímá obsluha území
Přívoz
Moravská
Ostrava a
vysoká intenzita dopravy, problém na ulici
Přívoz,
Hlučínská
Petřkovice u
Ostravy
nepřehledný dopravní úsek, zúžená komunikace v
Olbramice
místě kostela v Olbramicích směrem na Zbyslavice
nevyhovující dopravně-technické řešení stávající
Olbramice
komunikace při vjezdu do obce Olbramice
problém se zajištěním bezpečnosti pěších podél
ulice Osvoboditelů v místě napojení ulic Úvozová,
Velká Polom
Za Humny
problém s řešením veřejné hromadné autobusové
dopravy - komplexní řešení autobusových zastávek
Vratimov
ve vztahu k navrhované Jižní tangentě
nevyhovující průjezd částí území obce
Čavisov
nevyhovující šířkové uspořádání stávající
Čavisov
obousměrné komunikace
možné riziko přerušení komunikace vlivem
Čavisov
neuzavřených majektoprávních vztahů
Tabulka 161:
identifikace
charakteristika
přeložka silnice II/477
přesun železniční zastávky Šenov
dopravní propojení rozvojových oblastí na
Škrbni směrem k Havířovu
změna trasy přeložky silnice III/4692
Poruba - Kyjovice
obchvat ve Velké Polomi, směrová úprava
silnice II/465 v Horní Lhotě
propojení novou místní komunikací
Zbyslavice - Bítov
nevyhovující Dalimilův průjezd
křižovatka u Nové Vsi - Vodárna
prodloužená ulice Místecká, Cingrova
přetížení ulice Hlučínská
nepřehledný dopravní úsek
narovnání stávající komunikace při vjezdu
do Olbramic
dopravní řešení na ulici Osvoboditelů
řešení autobusových zastávek a jejich
návazností
dopravní řešení u ulice Bílovecká
ulice Záhumení
stávající propojení ulic Osvobození a
Chrudímská
Obsah výkresu č. 4 – závady hygienické
popis problému
pedpokládaná kontaminace půdy vlivem předchozí
činnosti zemědělského družstva
předpokládaná kontaminace půdy vlivem předchozí
současné využití - kamiónová přeprava, dopravní,
hygienická a hluková zátěž pro stávající obytnou
zástavbu
předpokládaná kontaminace půdy vlivem předchozí
vlivem činnosti došlo ke kontaminaci půdy,
možnost ovlivnění přilehlého bydlení
vysoká ekologická zátěž území
268
lokalizace
charakteristika
Horní Lhota
zemědělský areál
Dolní Lhota
zemědělský areál
Zbyslavice
bývalý zemědělský areál
Olbramice
bývalý zemědělský areál, současné využití
pro výrobu a služby
Olbramice
zemědělská farma - současné využití
Mariánské
Hory a
Hulváky
Laguny Ostrava
identifikace
ZH07
ZH08
ZH09
ZH10
popis problému
lokalizace
Moravská
Ostrava a
Přívoz
negativní vliv na obyvatele v důsledku zvýšené
hlukové zátěže a zhoršené kvality ovzduší
možná kontaminace oleji a pohonnými hmotami v
areálu
ukládání sypkého materiálu na venkovních
plochách, pozemky se nachází z části v meandrech
řeky Lučiny.
plocha dříve využívaná pro průmyslové využití,
vlivem této činnosti se předpokládá kontaminace
areálu
Tabulka 162:
charakteristika
prodloužená ulice Místecká, Cingrova
Šenov
ČSAD Havířov
Šenov
firma zabývající se prodejem stavebního
zboží
Šenov
areál pro skladování a expedování
kapacitních kontejnerů
Obsah výkresu č. 4 – střety
identifikace
popis problému
S-01
Střet rozvojové plochy bydlení s inženýrskými sítěmi
S-02
Střet rozvojové plochy bydlení s ochranným pásmem lesa (50 m), s podrobnými
odvodňovacími zařízeními
S-03
Střet ploch bydlení s ochranným pásmem lesa (50 m) a s inženýrskými sítěmi
S-04
Střet rozvojové plochy bydlení s bonitně cennými zemědělskými pozemky II. třídy ochrany
S-05
Střet rozvojových ploch bydlení s veřejnou dopravní a technickou infrastrukturou
S-06
Střet rozvoje obce se stávající vzrostlou zelení a technickou infrastrukturou
S-07
Střet rozvojové plochy pro lehký průmysl s ochranným pásmem železnice a s trasou vedení
VN a ÚSES
S-08
Střet rozvojové plochy pro lehký průmysl, jako plochy určené k obnově nebo opětovnému
využití znehodnoceného území s technickou, dopravní infrastrukturou a jejich provázanost v
tomto území
S-09
Střet ostatních záměrů - dopravních ploch, ploch k obnově a opětovnému využití
znehodnoceného území a propojení území s veřejnou technickou, dopravní infrastrukturou
S-10
Střet rozvojových ploch bydlení, ploch k obnově nebo k opětnovnému využití znehodnoceného
území a záměrů technické infrastruktury s prvky ÚSES a veřejné technické a dopravní
infrastruktury
S-11
Střet rozvojových ploch bydlení a záměrů technické infrastruktury s prvky ÚSES a veřejné
technické a dopravní infrastruktury
S-12
Střet rozvojové plochy lehkého průmyslu, plochy volného času a sportu a záměru technické
infrastruktury s částečně bonitně cennými půdani II.třídy, se stávající technickou a dopravní
infrastrukturou, dále se nachází částečně v území s nebezpečnými výstupy metanu na povrch
S-13
Střet úrovňového křížení železniční spojky s vlečkou, stávající dopravní a technickou
infrastrukturou a záplavovým územím Q100
S-14
Střet rozvojové plochy bydlení a občanské vybavenosti, ostatních záměrů dopravní
infrastruktury se stávající dopravní a technickou infrastrukturou, propojení území městskými
cyklistickými stezkami a navrhovaného tramvajového napojení
S-15
Střet rozvojové plochy bydlení, ostatních záměrů dopravní infrastruktury s prvky ÚSES a
stávající veřejnou technickou a dopravní infrastrukturou a s bonitně cennými zemědělskými
pozemky II. třídy ochrany, ochranným pásmem lesa 50 m
S-16
Střet záměru navrhované silnice zajišťující propojení území se stavem v území, vč. jeho
aktuálního dopravně technického řešení
S-17
Střet rozvojové plochy bydlení a občanské vybavenosti s bonitně cennými zemědělskými
pozemky II. třídy ochrany, podrobným odvodňovacím zařízením
S-18
Střet rozvojové plochy bydlení a občanské vybavenosti s bonitně cennými zemědělskými
pozemky II. třídy ochrany, se stávající veřejnou technickou infrastrukturou a ochranným
pásmem přírodního léčivého zdroje II.stupně
S-19
Střet záměru vybraného ze ZÚR MSK - dopravní infrastruktura s ÚSES, stávající veřejnou
technickou infrastrukturou
S-20
Střet rozvojových ploch bydlení , ostatních záměrů dopravní infrastruktury (navrhované
tramvajové napojení, cyklistické stezky městské), plochy k obnově nebo opětovnému využití
znehodnoceného území s ÚSES, s veřejnou technickou infrastrukturou, s bonitně cennými
zemědělskými pozemky I. a II. třídy ochrany
S-21
Střet ostatních záměrů - dopravní infrastruktura (cyklistické stezky městské, dálkové a
regionální) s bonitně cennými zemědělskými pozemky II. třídy ochrany a stávající veřejnou
technickou infrastrukturou
S-22
Střet ostatních záměrů technické, dopravní infrastruktury a ÚSES se stávající veřejnou
technickou infrastrukturou, ochranným pásmem lesa 50 m, podrobným odvodňovacím
zařízením
269
lokalizace
Velká Polom
Velká Polom
Horní Lhota
Čavisov
Poruba, Pustkovec
Hošťálkovice
Mariánské Hory
Slezská Ostrava Hrušov
Moravská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Třebovice
Poruba, Svinov
Svinov, Polanka nad
Odrou
Vítkovice
Klimkovice
Klimkovice
Polanka nad Odrou
Stará Bělá,
Výškovice u
Ostravy
Nová Bělá, Hrabová
Hrabová
identifikace
popis problému
lokalizace
S-23
Střet rozvojové plochy lehkého průmyslu s ochranným pásmem železniční tratě celostátní,
Vratimov, Ostrava stávající veřejnou technickou infrastrukturou
Bartovice
S-24
Střet rozvojové plochy lehkého průmyslu, ostatním záměrem technické infrastruktury s
Vratimov, Ostrava ochranným pásmem železniční tratě celostátní, stávající veřejnou technickou infrastrukturouj a
Bartovice
ochranným pásmem lesa 50 m
S-25
Střet ostatních záměrů technické, dopravní infrastruktury a ÚSES se stávající veřejnou
Bartovice
technickou infrastrukturou, ochranným pásmem lesa 50 m, potecniální sesuvné území a
stávajícím ÚSES
S-26
Střet rozvojových ploch bydlení s bonitně cennými zemědělskými pozemky II. třídy ochrany, s
Horní Datyně
podrobným odvodňovacím zařízením a s hlavním odvodňovacím zařízením
S-27
Střet rozvojových ploch bydlení s bonitně cennými zemědělskými pozemky II. třídy ochrany, s
Šenov
podrobným odvodňovacím zařízením, se stávající veřejnou technickou infrastrukturou
S-28
Střet rozvojových ploch bydlení s podrobným odvodňovacím zařízením, se stávající
Šenov
technickou infrastrukturou, s ochranným pásmem lesa 50 m
Další problémy k řešení v územně plánovací činnosti z oblasti dopravy, které nejsou zakresleny v problémovém
výkrese:
Na území města Ostravy:
- dořešit dopravní skelet v prostoru Karoliny a Dolní oblasti Vítkovic
- doplnit do ÚP napojení trasy vlakotramvaje od Orlové
- posoudit možnosti doplnění chybějících cyklotras podél Odry, Ostravice, Opavy a Porubky
- prověřit možnost úpravy MÚK (mimoúrovňové křižovatky) ulice Orlovské s trasou R67 s
cílem umožnění lepší etapizace její výstavby
- posoudit potřebu sledování záměru východní obvodové v úseku Michálkovická – hranice
Bohumína
- prověřit možnosti jižního dopravního napojení oblasti Svinova – Dubí
Na zbývajícím území ORP Ostrava:
- prověřit možnost SZ obchvatu Velká Polomi
- prověřit možnost směrové úpravy silnice II/465 v severní části Horní Lhoty
- promítnout změnu trasy přeložky silnice III/4692 (Poruba – Kyjovice) do ÚP Vřesiny,
- prověřit možnosti úpravy navazujícího úseku ve směru na Kyjovice (návrh na přeřazení do
silnic II. třídy)
- prověřit možnost propojení Zbyslavice – Bítov novou místní komunikací
- prověřit možnost odsunu Jižní tangenty ve Vratimově severním směrem do těsného souběhu s
železniční tratí
- prověřit možnost přesunu železniční zastávky Šenov k ulici Frýdecké
- prověřit možnost propojení rozvojové oblasti v Šenově-Skrbni do prostoru velké okružní
křižovatky v Havířově
4.3.1.1 Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj
Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj představuje základní výstup ÚAP
indikující vyváženost obcí. Příčiny nevyváženosti (vnitřní, vnější) je potřeba odstraňovat a předcházet jim a to jak
v rámci řešeného území, tak i širšího regionu.
V následující tabulce je provedeno srovnání dosud zpracovaných vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek
v základních pilířích udržitelného rozvoje v jednotlivých obcích SO ORP Ostrava
Obec
pilíř
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n.
Ondřejnicí
Tabulka 163:
Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj
Změna 2009-2011
ÚAP MSK r. 2009
ÚAP MSK r. 2011
ENV HOSP
SOC
ENV
HOSP
SOC
ENV
HOSP
SOC
3
5
4
2
5
3
1
0
1
3
3
1
3
4
2
0
-1
-1
3
3
3
3
4
2
0
-1
1
7
1
1
6
1
1
1
0
0
4
6
4
4
5
4
0
1
0
7
1
2
7
1
2
0
0
0
5
2
1
4
2
270
1
1
0
0
Obec
pilíř
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
ÚAP MSK r. 2009
ENV HOSP
SOC
7
2
1
6
4
1
5
3
2
6
2
2
5
3
1
3
7
6
ÚAP MSK r. 2011
ENV
HOSP
7
2
5
5
4
1
6
2
4
2
2
6
SOC
1
1
1
1
1
5
Změna 2009-2011
ENV
HOSP
0
0
1
-1
1
2
0
0
1
1
1
1
SOC
0
0
1
1
0
1
( ÚAP MSK r. 2009 a r. 2011, 7 bodová škála: 1-nejlepší, 7-nejhorší))
Tabulka 164:
obec
pilíř
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n. Ondřejnicí
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj
rozdíl ÚAP MSK 2011 - akt. SO ORP
ÚAP ORP Ostrava - akt. 2010
Ostravy, r. 2010
ENV
+
+
+
+
+
+
+
+
HOSP
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
SOC
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
kategorie
2a
1
2a
1
3b
2c
2b
2c
2b
2c
3c
1
3a
ENV
0
0
0
1
-1
0
0
0
1
-1
0
0
0
HOSP
1
0
0
0
1
0
-1
0
0
0
-1
0
0
SOC
-1
0
-1
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
0
( ÚAP SO ORP Ostravy, aktualizace RURÚ r. 2010, metodika MMR pro ÚAP)
Z uvedených tabulek jsou patrné rozdíly ve výsledném hodnocení jednotlivých obcí. Další zpřesnění vyhodnocení
vyváženosti vztahu územních podmínek je v současné aktualizaci ÚAP řešeno:
• zpřesněným návrhem hodnotících charakteristik (ukazatelů u pilířů soudržnosti obyvatel území a
hospodářských podmínek území, viz následující tabulky))
• hodnocením validity dat
• vnímání multikriteriálního hodnocení „pouze“ jako podkladu pro expertní hodnocení území (při spolupráci
urbanistů a zpracovatelů jednotlivých okruhů), založeném na jeho komplexní znalosti a přiměřeném vnímání
širších vazeb
Tabulka 165:
Pilíř soudržnosti obyvatel území – hodnotící ukazatele
(7 bodová škála: 1-nejlepší,7-nejhorší)
Střednědob Vývoj
Bytová
á
změna věkové
Sídelní
Tradice,
Podíl
výstavba počtu
struktury
specifika,
nájemní struktura Vybav
bytů/1000
obyvatel
ch bytů centralita,
aktivity
obyvatel
enost
obyv
(SLDB dostupnost
obce - Vš
(SLDB
(SLDB
obce
(200220012011p) v regionu
vzdělání
20012011)
2011d)
2011d)
ČR
4
4
4
4
4
4
4
MSK
5
6
6
5
5
4
3
SO
ORP
6
5
6
6
4
2
4
Ostrava
Čavisov
2
4
2
1
5
7
1
Dolní Lhota
2
2
2
1
4
5
2
Horní Lhota 1
4
2
1
5
7
1
Klimkovice
2
4
4
2
4
2
1
Olbramice
1
7
2
1
5
5
1
271
Volební
účast
2010
Hodnoc
ení
celkemprůměr
4
5
4,0
4,8
6
4,9
1
1
1
3
3
2,9
2,4
2,8
2,8
3,1
Ostrava
Stará
Ves
n.O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Střednědob
á
změna
počtu
obyvatel
(SLDB
20012011d)
6
Vývoj
věkové
struktury
obyvatel
(SLDB
20012011d)
6
Bytová
výstavba bytů/1000
obyv
(20022011)
Podíl
nájemní
ch bytů
(SLDB
2011p)
Sídelní
Tradice,
struktura specifika, Volební
Vybav
centralita,
aktivity
účast
enost
dostupnost
obce - Vš 2010
obce
v regionu
vzdělání
Hodnoc
ení
celkemprůměr
6
6
5
1
4
6
5,0
4
4
2
1
4
4
3
2
3,0
2
1
2
4
2
2
2
2
1
2
3
1
4
2
2
2
2
2
2
1
1
2
1
1
4
5
4
4
4
5
4
5
4
3
4
5
3
1
1
2
2
1
4
1
1
4
1
1
3,1
2,3
2,0
2,9
2,4
2,3
Tabulka 166:
Pilíř hospodářských podmínek území – hodnotící ukazatele
(7 bodová škála: 1-nejlepší,7-nejhorší)
Míra
Vzdělanostní
Změna
Ceny
nezaměstna
struktura
míry
Míra
pozemků,
obyvatel
Technická
nosti
v
bydlení+na
nezam. v nezaměstn
Rekreac
území
pokles podílu
infrastruktu
obci
anosti v
e
bídka poz.
ra doprava
(průměr
obyv se zákl.
A
2001regionu
2001
vzděláním
2011
brownfield
+2011)
2001-2011
ČR
5
4
5
3
4
4
4
MSK
6
1
6
3
4
4
4
SO
ORP
6
1
6
3
4
4
4
Ostrava
Čavisov
4
1
6
6
3,3
6
2
Dolní Lhota
4
2
6
5
3,3
6
2
Horní Lhota
5
1
6
4
3
5
2
Klimkovice
5
1
6
4
2,5
4
2
Olbramice
5
1
6
4
3,7
6
3
Ostrava
7
1
6
3
4,2
3
2
Stará Ves n.O. 4
1
6
5
4,7
5
4
Šenov
5
2
6
3
4,8
4
4
Václavovice
4
1
6
5
4,3
5
5
Velká Polom
4
4
6
5
4,3
3
2
Vratimov
5
1
6
3
5,3
4
5
Vřesina
5
1
6
4
4
4
2
Zbyslavice
6
1
6
5
4
5
4
Hodno
cení
celke
mprůmě
r
4,1
4,0
4,0
4,0
3,9
3,7
3,5
4,1
3,7
4,1
4,1
4,2
3,9
4,2
3,7
4,3
V následující tabulce je uvedeno výsledné hodnocení vycházející u hospodářského pilíře a pilíře soudržnosti obyvatel
území z předchozích tabulek. Pokud celkový průměr u obce překročil hodnotu 4, byly podmínky v obci hodnoceny
jako špatné, tj. znaménkem - . Jedinou výjimkou - i přes hodnotu 4,1 je hodnocení u Staré Vsi n.O., výsledné
hodnocení hospodářského pilíře je dobré, tj. se znaménkem +. K tomuto závěru vedlo zejména pozitivní vnímání
polohy obce v blízkosti průmyslové zóny Mošnov.
Tabulka 167:
Výsledné hodnocení a Srovnání změn hodnocení v rámci aktualizace ÚAP SO
ORP Ostrava
obec
ÚAP SO ORP Ostrava - akt. 2012
ÚAP SO ORP Ostrava akt. 2010
pilíř
ENV
HOSP
SOC
kategorie
ENV
HOSP
SOC
kategorie
Čavisov
+
+
+
1
+
+
2a
Dolní Lhota
+
+
+
1
+
+
+
1
Horní Lhota
+
+
+
1
+
+
2a
Klimkovice
+
+
+
1
+
+
+
1
Olbramice
+
+
2b
+
3b
272
obec
pilíř
Ostrava
Stará Ves n. Ondřejnicí
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
ÚAP SO ORP Ostrava - akt. 2012
ENV
HOSP
SOC
kategorie
+
3b
+
+
+
1
+
3c
+
+
2b
+
+
2c
+
3c
+
+
+
1
+
+
2b
ÚAP SO ORP Ostrava akt. 2010
ENV
HOSP
SOC
kategorie
+
+
2c
+
+
2b
+
+
2c
+
+
2b
+
+
2c
+
3c
+
+
+
1
+
3a
Aktualizace ÚAP SO ORP Ostrava 2012 vedla k těmto hlavním závěrům:
1. K minimálním změnám dochází v hodnocení podmínek životního prostředí, pouze u obce Olbramice bylo
hodnocení zlepšeno z hodnoty – na +.
2. K mírně negativnímu hodnocení dochází u hospodářského pilíře. U Šenova a Olbramic byly hospodářské
podmínky území vyhodnoceny hůře než v předchozí aktualizaci v r. 2010, u Staré Vsi nad Ondřejnicí naopak
lépe.
3. K lepšímu hodnocení došlo u pilíře soudržnosti obyvatel území, s výjimkou města Ostravy. U obcí se
pozitivně projevuje skutečnost, že tvoří suburbanizační prstenec města Ostravy a poměrně stabilně se
rozvíjejí.
Z předchozích tabulek jsou patrné přetrvávající mírné rozdíly ve výsledném hodnocení obcí podle jednotlivých
srovnávaných zdrojů (krajské ÚAP a aktualizace SO ORP Ostrava 2012). Další zpřesnění vyhodnocení vyváženosti
vztahu územních podmínek by mělo být řešeno:
• Přesnějším hodnocením validity dat (například počtu obyvatel, bytové výstavby v návaznosti na definitivní
výsledky sčítání 2012)
• Vnímání multikriteriálního hodnocení „pouze“ jako cenného podkladu pro expertní hodnocení území (při
spolupráci urbanistů a zpracovatelů jednotlivých okruhů), založeném na jeho komplexní znalosti a
přiměřeném vnímání širších vazeb.
V rámci zpracování územních plánů obcí, zejména doplnění průzkumů a rozborů je potřeba předpokládat další
zpřesnění hodnocení územních podmínek obcí, jak z hlediska podrobnosti zjištění, tak i aktuálnosti.
273
5 OBSAH JEVŮ
JEV 1. ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ ............................................................................................................................................18
JEV 2. PLOCHY VÝROBY .............................................................................................................................................152
JEV 3. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ .............................................................................................................121
JEV 4. PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ ...........................231
JEV 5. PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...................................................................77
JEV 6. PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...............................................................................77
JEV 7. KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA ......................................................................................................................79
JEV 8. NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............79
JEV 9. NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO
PÁSMA. ..............................................................................................................................................................................96
JEV 10. PAMÁTKA UNESCO VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..............................................................................97
JEV 11. URBANISTICKÉ HODNOTY .............................................................................................................................72
JEV 12. REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY ................................................................................................................72
JEV 13. HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR............................................................................................73
JEV 14. ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR .......................................................................................73
JEV 15. VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA .........................................................................................................74
JEV 16. ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY ......................................................................................................97
JEV 17. OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA .......................................................................47
JEV 18. MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEHO CHARAKTERISTIKA........................................................................49
JEV 19. MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI ......................................................................................................................75
JEV 20. VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD ..................................................................................................................76
JEV 21. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY...............................................................................................38
JEV 22. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU ..43
JEV 23. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU ..........46
JEV 24. PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÁ PLOCHA ...............................................................................................................50
JEV 25. NÁRODNÍ PARK VČETNĚ ZÓN A OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................................31
JEV 26. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST VČETNĚ ZÓN..........................................................................................31
JEV 27. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................32
JEV 28. PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .......................................................................33
JEV 29. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................34
JEV 30. PŘÍRODNÍ PARK ................................................................................................................................................35
JEV 31. PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...........................................................................36
JEV 32. PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................................50
JEV 33. BIOSFÉRICKÁ REZERVACE UNESCO, GEOPARK UNESCO ......................................................................30
JEV 34. NATURA 2000 – EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA ...............................................................................52
JEV 35. NATURA 2000 – PTAČÍ OBLAST .....................................................................................................................53
JEV 36. LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ S NÁRODNÍM
VÝZNAMEM .....................................................................................................................................................................51
JEV 37. LESY OCHRANNÉ ..............................................................................................................................................26
JEV 38. LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ ..............................................................................................................................27
JEV 39. LESY HOSPODÁŘSKÉ .......................................................................................................................................29
JEV 40. VZDÁLENOST 50 m OD OKRAJE LESA..........................................................................................................29
JEV 41. BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA .....................................................................................22
JEV 42. HRANICE BIOCHOR ..........................................................................................................................................24
JEV 43. INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI ........................................................24
JEV 44. VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM ..........................188
JEV 45. CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD ...........................................................................188
JEV 46. ZRANITELNÁ OBLAST ...................................................................................................................................189
JEV 47. VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD ............................................................................190
JEV 48. VODNÍ NÁDRŽ .................................................................................................................................................190
JEV 49. POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE ..................................................................................................191
JEV 50. ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ .......................................................................................................................................193
JEV 51. AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ ....................................................................................................194
JEV 52. ÚZEMÍ URČENÉ K ROZLIVŮM POVODNÍ...................................................................................................195
JEV 53. ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM ................................................................................195
JEV 54. OBJEKT / ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY ...............................................................................195
JEV 55. PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM197
274
JEV 56. LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA ................................................117
JEV 57. DOBÝVACÍ PROSTOR .......................................................................................................................................54
JEV 58. CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ ....................................................................................................................56
JEV 59. CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PRO ZVLÁŠTNÍ ZÁSAHY DO ZEMSKÉ KŮRY .........................................................57
JEV 60. LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN ...............................................................................................................59
JEV 61. PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ ...................................................................................................................................61
JEV 62. SESUVNÉ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK ...................................................................62
JEV 63. STARÉ DŮLNÍ DÍLO ..........................................................................................................................................66
JEV 64. STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY .........................................................................219
JEV 65. OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ .......................................................................................234
JEV 66. ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA ..................................................................................................228
JEV 67. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .....................182
JEV 68. VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................................182
JEV 69. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ OCHRANNÉHO
PÁSMA .............................................................................................................................................................................185
JEV 70. SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................186
JEV 71. VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ......................................................................202
JEV 72. ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ......................................................................202
JEV 73. NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA203
JEV 74. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHRANNÉHO A
BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA .........................................................................................................................................205
JEV 75. VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA ................................207
JEV 76. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ JINÝMI PRODUKTY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA212
JEV 77. ROPOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................................................212
JEV 78. PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..................................................................................212
JEV 79. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................208
JEV 80. TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA............................................................................................209
JEV 81. ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................210
JEV 82. KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................................211
JEV 83. JADERNÉ ZAŘÍZENÍ ........................................................................................................................................213
JEV 84. OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI NEBEZPEČNÝMI
LÁTKAMI ........................................................................................................................................................................213
JEV 85. SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA..............................................................................................236
JEV 86. SPALOVNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...........................................................................................237
JEV 87.ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÉHO ODPADU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ......238
JEV 88. DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...............................................................................................160
JEV 89. RYCHLOSTNÍ SILNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .......................................................................161
JEV 90. SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................................162
JEV 91. SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA................................................................................163
JEV 92. SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..............................................................................164
JEV 93. MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE............................................................................................................166
JEV 94. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................167
JEV 95. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................168
JEV 96. KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI ...........................................................................169
JEV 97. VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................................................170
JEV 98. LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................................172
JEV 99. SPECIÁLNÍ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................................172
JEV 100. TRAMVAJOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................................172
JEV 101. TROLEJBUSOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................174
JEV 102. LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM ...............................................................................................178
JEV 103. LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM ............................................................................178
JEV 104. VODNÍ CESTA ................................................................................................................................................179
JEV 105. HRANIČNÍ PŘECHOD ....................................................................................................................................239
JEV 106. CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA ..........................................176
JEV 107. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...................................134
JEV 108. VOJENSKÝ ÚJEZD .........................................................................................................................................135
JEV 109. VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ .....................................................................................135
JEV 110. OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY........................................................................................................................137
JEV 111. OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY .....................................................................................................................145
JEV 112. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY............................................146
275
JEV 113. OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA ....................................................................................239
JEV 114. JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA ............................................................................................................................240
JEV 115. OSTATNÍ VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA ..................................................................................................213
JEV 116. POČET DOKONČENÝCH BYTŮ ...................................................................................................................240
JEV 117. ZASTAVITELNÁ PLOCHA ............................................................................................................................241
JEV 118. JINÉ ZÁMĚRY .................................................................................................................................................241
JEV 119. DALŠÍ DOSTUPNÉ INFORMACE .................................................................................................................243
276
6 OBSAH TABULEK
Tabulka 1:
Tabulka 2:
Tabulka 3:
Tabulka 4:
Tabulka 5:
Tabulka 6:
Tabulka 7:
Tabulka 8:
Tabulka 9:
Tabulka 10:
Tabulka 11:
Tabulka 12:
Tabulka 13:
Tabulka 14:
Tabulka 15:
Tabulka 16:
Tabulka 17:
Tabulka 18:
Tabulka 19:
Tabulka 20:
Tabulka 21:
Tabulka 22:
Tabulka 23:
Tabulka 24:
Tabulka 25:
Tabulka 26:
Tabulka 27:
Tabulka 28:
Tabulka 29:
Tabulka 30:
Tabulka 31:
Tabulka 32:
Tabulka 33:
Tabulka 34:
Tabulka 35:
Tabulka 36:
Tabulka 37:
Tabulka 38:
Tabulka 39:
Tabulka 40:
Tabulka 41:
Tabulka 42:
Tabulka 43:
Tabulka 44:
Tabulka 45:
Tabulka 46:
Tabulka 47:
Tabulka 48:
Tabulka 49:
Tabulka 50:
Tabulka 51:
Tabulka 52:
Tabulka 53:
Tabulka 54:
Tabulka 55:
Tabulka 56:
Tabulka 57:
Přehled územně plánovací dokumentace obcí ......................................................................................... 7
Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (sledované jevy) .................................................................10
Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (mapový podklad) ..............................................................11
Obsah výkresu č. 2 – Hodnoty území (sledované jevy)..........................................................................11
Významné nemovité kulturní památky ...................................................................................................12
Historicky a urbanisticky významný soubor ..........................................................................................12
Architektonicky cenná stavba .................................................................................................................12
Významná stavební dominanta ...............................................................................................................13
Území s archeologickými nálezy ............................................................................................................13
Významný vyhlídkový bod ....................................................................................................................13
Obsah výkresu č. 2 - Hodnoty území (mapový podklad) .......................................................................13
Obsah výkresu č. 3 - Záměry na provedení změn v území (sledované jevy) ..........................................14
Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území......................................................14
Záměry na provedení změn v území (mapový podklad) ........................................................................14
Městské obvody ......................................................................................................................................17
města: .....................................................................................................................................................17
Obce .......................................................................................................................................................17
Stabilita krajinotvorných prvků ..............................................................................................................20
Hodnoty koeficientu ekologické stability ...............................................................................................20
Koeficienty ekologické stability (KES) v obcích SO ORP Ostrava .......................................................20
Plochy tříd ochrany podle obcí v ORP Ostrava ......................................................................................23
Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Ostrava v období 2000 – 2010 ...............................23
Typy biochor v řešeném území ..............................................................................................................24
Rozloha lesní půdy a její změna v obcích SO ORP Ostrava v období 2000 – 2010...............................26
Zóny CHKO v SO ORP Ostrava ............................................................................................................32
VKP registrované na území města Ostravy ............................................................................................43
VKP registrované na území města Klimkovice ......................................................................................45
VKP registrované na území města Šenov ...............................................................................................46
Plošné a procentuální vymezení registrovaných krajinných prvků ........................................................46
Dobývací prostory v řešeném území – těžená ložiska ............................................................................55
Dobývací prostory v řešeném území – ložisko v průzkumu, otvírce ......................................................55
Dobývací prostory v řešeném území – ložisko uzavírané.......................................................................55
Dobývací prostory v řešeném území – ložisko s ukončenou těžbou ......................................................55
Chráněná ložisková území v ORP Ostrava .............................................................................................56
Ložiska nerostných surovin v SO ORP Ostrava .....................................................................................58
Lokalizace výstupů důlních plynů dle obcí na území ORP Ostrava .......................................................59
Ložiska výhradní na území ORP Ostrava ...............................................................................................59
Prognózní zdroje vyhrazených nerostů ...................................................................................................60
Prognózní zdroje nevyhrazených nerostů ...............................................................................................60
Poddolovaná území - plošná ...................................................................................................................61
Poddolovaná území - bodová .................................................................................................................62
Sesuvná území na území statutárního města Ostravy – bodová aktivní .................................................63
Sesuvná území na území statutárního města Ostravy – bodová ostatní ..................................................63
Sesuvná území na území statutárního města Ostravy – plošná aktivní ...................................................63
Sesuvná území na území statutárního města Ostravy – plošná ostatní ...................................................63
Sesuvná území na území obce Dolní Lhota – bodová ............................................................................64
Sesuvná území na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí – plošná aktivní .............................................65
Sesuvná území na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí – plošná ostatní .............................................65
Sesuvná území na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí – bodová .......................................................65
Sesuvná území na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí – plošná aktivní .............................................65
Sesuvná území na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí – plošná ostatní .............................................65
Sesuvná území na území obce Václavovice u Frýdku - Místku – plošná aktivní ...................................65
Sesuvná území na území obce Václavovice u Frýdku - Místku – plošná ostatní ...................................66
Sesuvná území na území města Vratimova – bodová .............................................................................66
Sesuvná území na území města Vratimova – plošná aktivní ..................................................................66
Sesuvná území na území města Vratimova – plošná ostatní ..................................................................66
Sesuvná území na území obce Vřesina – bodová ...................................................................................66
277
Tabulka 58:
Sesuvná území na území obce Vřesina – plošná ostatní .........................................................................66
Tabulka 59:
Stará důlní díla ........................................................................................................................................67
Tabulka 60:
Srovnání počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání podle definitivních a předběžných
výsledků sčítání ..............................................................................................................................................................101
Tabulka 61:
Použité parametry hodnocení změny počtu obyvatel ...........................................................................102
Tabulka 62:
Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ........................................................102
Tabulka 63:
Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ........................................................102
Tabulka 64:
Věková struktura obyvatel ....................................................................................................................103
Tabulka 65:
Věková struktura obyvatel ....................................................................................................................103
Tabulka 66:
Použité parametry hodnocení věkové struktury obyvatel .....................................................................104
Tabulka 67:
Vývoj indexu stáří obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ..............................................104
Tabulka 68:
Vývoj indexu stáří obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ..............................................104
Tabulka 69:
Základní ukazatele sídelní struktury správního obvodu ORP Ostrava a širší srovnání ........................105
Tabulka 70:
Sídelní struktura a vybavenost obcí ......................................................................................................105
Tabulka 71:
Rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel ..............................................................................106
Tabulka 72:
Rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel ..............................................................................106
Tabulka 73:
Vývoj zalidněnosti bytů ........................................................................................................................108
Tabulka 74:
Vývoj počtu trvale obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání .................................109
Tabulka 75:
Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ...........................................109
Tabulka 76:
Vývoj podílu nájemních bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání............................................109
Tabulka 77:
Vývoj počtu dokončených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ........................................110
Tabulka 78:
Intenzita bytové výstavby v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání .................................................110
Tabulka 79:
Vývoj tržních cen starších bytů v tis. Kč ..............................................................................................111
Tabulka 80:
Orientační stanovení potřeby bytů v obcích SO ORP ..........................................................................112
Tabulka 81:
Orientační stanovení potřeby bytů v obcích SO ORP ..........................................................................112
Tabulka 82:
Srovnání průměrné dostupnosti rekreace..............................................................................................113
Tabulka 83:
Vyhodnocení potenciálu rozvoje rekreačního využití území - lokalizačních předpokladů ..................114
Tabulka 84:
Ubytovací zařízení ................................................................................................................................116
Tabulka 85:
Vývoj počtu nezaměstnaných a ekonomicky aktivních obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší
srovnání
..............................................................................................................................................................118
Tabulka 86:
Vývoj hrubé míry ekonomické aktivity v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ............................119
Tabulka 87:
Vývoj míry nezaměstnanosti v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání.............................................120
Tabulka 88:
Pokles podílu obyvatel se základním vzděláním 2001-2011 ................................................................120
Tabulka 89:
Hospodářské podmínky území .............................................................................................................121
Tabulka 90:
Evidované objekty zařazené do skupin A a B na území města Ostravy ...............................................136
Tabulka 91:
Zóny havarijního plánování na území města Ostravy...........................................................................136
Tabulka 92:
Evidovaný objekt zařazené do skupin A na území města Vratimova ...................................................137
Tabulka 93:
Objekty požární ochrany evidované Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR na území města
Ostravy
..............................................................................................................................................................145
Tabulka 94:
Přehled všech ekonomických subjektů (právnických osob) s 50 a více zaměstnanci se sídlem v ORP
Ostrava k 31. 12. 2009 ......................................................................................................................................................146
Tabulka 95:
Koridory pro záměry silniční infrastruktury mezinárodního a republikového významu na území SO
ORP Ostrava
..............................................................................................................................................................157
Tabulka 96:
Ostatní plochy a koridory silniční dopravy nadmístního významu ......................................................157
Tabulka 97:
Územní rezervy pro záměry republikového a nadmístního významu ...................................................160
Tabulka 98:
Železniční stanice a zastávky na území SO ORP Ostrava ....................................................................171
Tabulka 99:
Ostatní plochy a koridory železniční dopravy nadmístního významu ..................................................171
Tabulka 100:
Územní rezervy pro záměry mezinárodního a republikového významu ..............................................172
Tabulka 101:
Cyklotrasy na území obcí ve správním obvodu ORP Ostrava ..............................................................175
Tabulka 102:
Územní rezerva průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe na území SO ORP Ostrava ...........................179
Tabulka 103:
Územní rezerva vodní cesty na území SO ORP Ostrava ......................................................................179
Tabulka 104:
Délka vodovodu v SO ORP Ostrava v roce 2010 .................................................................................181
Tabulka 105:
Plochy vodních zdrojů na území ORP Ostrava ....................................................................................181
Tabulka 106:
Výměra přírodního léčivého zdroje ......................................................................................................187
Tabulka 107:
Území lázeňského místa .......................................................................................................................187
Tabulka 108:
Záplavová území a aktivní zóna záplav. území podle periodicity v SO ORP Ostrava .........................192
Tabulka 109:
Plochy území zvláštní povodně pod vodním dílem ..............................................................................196
Tabulka 110:
Zařízení protipovodňové ochrany .........................................................................................................198
Tabulka 111:
Délka elektrického vedení v jednotlivých obcích SO ORP Ostrava .....................................................200
Tabulka 112:
Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 222/1994 SB. ......................................................204
278
Tabulka 113:
Tabulka 114:
Tabulka 115:
Tabulka 116:
Tabulka 117:
Tabulka 118:
Tabulka 119:
Tabulka 120:
Tabulka 121:
Tabulka 122:
Tabulka 123:
Tabulka 124:
Tabulka 125:
Tabulka 126:
Tabulka 127:
Tabulka 128:
Tabulka 129:
Tabulka 130:
Tabulka 131:
Tabulka 132:
Tabulka 133:
Tabulka 134:
Tabulka 135:
Tabulka 136:
Tabulka 137:
Tabulka 138:
Tabulka 139:
Tabulka 140:
Tabulka 141:
Tabulka 142:
Tabulka 143:
Tabulka 144:
Tabulka 145:
Tabulka 146:
Tabulka 147:
Tabulka 148:
Tabulka 149:
Tabulka 150:
Tabulka 151:
Tabulka 152:
Tabulka 153:
Tabulka 154:
Tabulka 155:
Tabulka 156:
Tabulka 157:
Tabulka 158:
Tabulka 159:
Tabulka 160:
Tabulka 161:
Tabulka 162:
Tabulka 163:
Tabulka 164:
Tabulka 165:
Tabulka 166:
Tabulka 167:
Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 458/2000 Sb., § 46 ..............................................204
Délka plynovodu v SO ORP Ostrava v roce 2010................................................................................205
Firmy bez zahraničního kapitálu (k 31. 12. 2008) ................................................................................214
Firmy se zahraničním kapitálem...........................................................................................................214
Nejvýznamnější zaměstnavatelé v okrese Ostrava z hlediska počtu zaměstnanců ...............................215
Daňová výtěžnost SO ORP Moravskoslezského kraje v letech 2008 a 2009 .......................................217
Daňová výtěžnost obcí v SO ORP Ostrava ..........................................................................................218
Starézátěže území a kontaminované plochy na území města Ostravy ..................................................220
Starézátěže území a kontaminované plochy na území obce Dolní Lhota .............................................226
Starézátěže území a kontaminované plochy na území obce Horní Lhota .............................................226
Starézátěže území a kontaminované plochy na území města Klimkovice ............................................226
Starézátěže území a kontaminované plochy na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí ........................227
Starézátěže území a kontaminované plochy na území obce Velká Polom ...........................................227
Starézátěže území a kontaminované plochy na území města Vratimov ...............................................227
Výsypka, odval, halda ..........................................................................................................................229
Odkaliště ...............................................................................................................................................230
Vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) ............................................................234
Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území) ....................................235
Počet dokončených bytů .......................................................................................................................240
Podíl nových bytů v rodinných domech ...............................................................................................241
Akce realizované ..................................................................................................................................242
Lokalizace výstupů důlních plynů na území statutárního města Ostravy .............................................244
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Čavisov ..................................................................244
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Dolní Lhota ............................................................244
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Horní Lhota............................................................244
Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Klimkovice...........................................................244
Lokalizace výstupů důlních plynů na obce Olbramice .........................................................................244
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí .......................................245
Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Šenov ...................................................................245
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Václavovice ...........................................................245
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Velká Polom ..........................................................245
Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Vratimov ..............................................................245
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Vřesina ...................................................................245
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Zbyslavice ..............................................................245
Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................253
Obsah výkresu č. 4 – závady urbanistické ............................................................................................267
Obsah výkresu č. 4 – závady dopravní .................................................................................................267
Obsah výkresu č. 4 – závady hygienické ..............................................................................................268
Obsah výkresu č. 4 – střety ...................................................................................................................269
Pilíř soudržnosti obyvatel území – hodnotící ukazatele .......................................................................271
Pilíř hospodářských podmínek území – hodnotící ukazatele ................................................................272
Výsledné hodnocení a Srovnání změn hodnocení v rámci aktualizace ÚAP SO ORP Ostrava ...........272
279
7 OBSAH OBRÁZKŮ
Obrázek 1
Koeficient ekologické stability v SO ORP Ostrava ................................................................................21
Obrázek 2
Mapa kategorií Lesa na území ORP Ostrava ..........................................................................................26
Obrázek 3
Vymezení lokalit zvláště chráněných území na území SO ORP Ostrava ...............................................31
Obrázek 4
Silniční a dálniční síť na území správního obvodu ORP Ostrava .........................................................156
Obrázek 5
Plochy a koridory dopravní infrastruktury na území SO ORP Ostrava ................................................158
Obrázek 6
Koridory železniční dopravy mezinárodního a republikového významu .............................................166
Obrázek 7
Železniční síť na území SO ORP Ostrava ............................................................................................167
Obrázek 8
Schéma tramvajové dopravy ve statutárním městě Ostravě .................................................................173
Obrázek 9
Cyklotrasy na území SO ORP Ostrava .................................................................................................175
Obrázek 10
Vodovodní síť na území SO ORP Ostrava ...........................................................................................181
Obrázek 11
Kanalizace v SO ORP Ostrava pro rok 2010 ........................................................................................185
Obrázek 12
Vodní režim v SO ORP Ostrava s vymezením záplavového území, aktivní zóny záplavového území a
protipovodňové ochrany....................................................................................................................................................196
Obrázek 13
Vedení elektrizační soustavy s elektrickou stanicí na území SO ORP Ostrava pro rok 2010 ..............201
280

územně analytické podklady pro správní obvod

Transkript

Podobné dokumenty

územně analytické podklady pro správní obvod

Svinov mosty + Svinov nádraží

SHOPPING

územně analytické podklady jihočeského kraje

ÚZEMNÍ PLÁN STŘÍBRO

Zpravodaj 2/3 2009

Studie proveditelnosti a účelnosti - přeložky silnice I/13 v úseku

knihy

aktuální informátor

V polovině srpna zahájily novou sezónu 2016/17 zápasy

2008 - Ostravské vodárny a kanalizace as

výroční zpráva koncernu 2011 | vienna insurance group

Seznam povinných a nepovinných příloh předkládaných k Žádosti o

A.1 - Průvodní zpráva - Mapový portál

Výsledky Třikrálové sbírky 2016 Charity Hrabyně

odůvodnění

2014 - Pravda o vodě

ASA_svoz_53_1_2016_Konicko