architektura urbanismus

Transkript

ARCHITEKTURA URBANISMUS
Obsah Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda:
A. Textová část
B. Grafická část
B.1 Výkres základního členění
B.2 Hlavní výkres
Obsah odůvodnění Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda:
C. Textová část
D. Grafická část
D.1 Koordinační výkres
D.2 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
Přílohy
- Posouzení vlivu územně plánovací dokumentace na životní
prostředí (SEA) a zadáním požadovaná posouzení - samostatné
přílohy zpracované jiným zhotovitelem
- Podklady:
- Červená Voda - Buková hora - rozšíření areálu - oznámení
záměru (zpracoval AMEC s.r.o., únor 2011) - příloha je součástí
svazku textových částí Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda
Zpracoval:
ateliér
Ateliér "AURUM" s.r.o., Pardubice
Zodpovědný projektant :
Ing. arch. Ivana Petrů, A 00966
Autorský kolektiv:
Ing. arch. Ivana Petrů
Ing. Pavel Petrů
Michal Izák
Olga Lukášová
Odborná spolupráce:
Ing. Vendulka Růžičková
Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru
Červená Voda
Zastupitelstvo obce Červená Voda, příslušné podle § 6 odst. 5 písm. c) zákona č.
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), za použití § 43
odst. 4 a § 55 odst. 2 stavebního zákona, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o
územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence
územně plánovací činnosti, § 171 následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve
spojení s ustanovením § 188 odst. 3 a 4 stavebního zákona
vydává
Změnu č. 3 územního plánu sídelního útvaru Červená Voda,
schváleného usnesením Zastupitelstva obce č. 199 dne 29.09.1997, jehož závazná část
byla vydána obecně závaznou vyhláškou Obce Červená Voda č. 1/1997 a změněného
dvěma změnami. První změna tj. Změny I. tohoto územního plánu byla schválena
usnesením zastupitelstva obce č. 464 dne 27.6.2005 a její závazná část byla vydána
obecně závaznou vyhláškou Obce Červená Voda č. 1/2005. Druhá změna tj. Změny č.2
ÚPSÚ byla schválena usnesením zastupitelstva obce č. 29 dne 28.2.2011 a byla vydána
formou opatření obecné povahy.
1) v Části druhé článek 3 – „Urbanistická koncepce“ mění odstavec (8) na toto znění:
(8) Rekreace a sport budou rozvíjeny v celém území obce. Půjde především o
využívání přírodních terénních podmínek okolní krajiny. Do řešeného území jsou
v rámci lyžařského areálu na Bukové hoře umisťovány dvě sjezdovky (stávající
sjezdovka a sjezdovka navržená ve Změně č. 3 rozšiřující stávající areál) s
nezbytným technickým a provozním zázemím. Pod Bukovou horou v lokalitě
Mlýnického dvora je plocha pro navazující občanskou vybavenost - bydlení,
stravování, doplňkové sportovní a společenské aktivity. Stávající sportoviště,
vymezená platným územním plánem, zůstávají zachována.
2) v Části druhé článek 5 „Plochy urbanizované“ se v bodě 5a doplňuje funkční regulativ
zóny sportu, rekreace a rekreační zeleně
Vhodné využití:
• veřejné i vyhrazené sportovní plochy a zařízení
• vodní plochy a pobytové louky
• herní a odpočinkové prvky a zařízení
• přírodní i uměle založené plochy zeleně, sloužící rekreačnímu pobytu
• stavby a zařízení sociálního a technického vybavení sportovišť
• obslužné a účelové komunikace
• pro zastavitelná území navazující na vymezené lokality lyžařských areálů dle
Změn I., Změny č. 2 a Změny č. 3:
• stavby pro maloobchod, veřejné stravování a rychlé občerstvení
• plochy parkovišť
• systém zasněžování
1
3) v Části druhé článek 5 – „Plochy urbanizované“ se v bodě 5b doplňuje funkční regulativ
pro zóny sportu, rekreace a rekreační zeleně – sjezdovky:
Vhodné využití:
• stabilizované travnaté plochy, louky
• solitérní a skupinová a keřová zeleň
• prvky územních systémů ekologické stability
• technická infrastruktura pro obsluhu sportovního areálu
• trasy lanových drah a lyžařských vleků
• systémy a prvky zasněžování
• v zimním období aktivní sport a rekreace na plochách sjezdovek
2) v Části druhé článek 7 – „Rozvoj funkčních složek“ se v odst. (4) Sport a rekreace se
upravuje písm. g) na znění:
(g) V rámci Změn I. a Změny č. 3 jsou vymezeny rozsáhlé plochy pro dvě lyžařské
sjezdové tratě na svazích Bukové hory (k.ú. Mlýnický Dvůr). Areál sjezdovek doplňují
2 lanovky a nezbytné provozní zázemí při jejich stanicích.
3) v Části druhé článek 7 – „Rozvoj funkčních složek“ se v odst. (6) Zeleň v krajině se
upravuje písm. a) na znění:
(a) Rozvoj a údržba zeleně v krajině bude v souladu s návrhem územního plánu ve
znění Změn I. a Změny č.3 respektovat systém ekologické stability.
Součástí Změny č. 3 územního plánu sídelního útvaru Červená Voda jsou kromě textové
části (dvě strany) tyto výkresy grafické části:
B.1 Výkres základního členění, 1 : 5000
B.2 Hlavní výkres, 1 : 5000
2
III/1
III/2
III/3
III/2
III/1
III/4
III/5
III/3
III/1
III/2
NRBK
RBC
LBC
III/2
III/3
III/2
III/1
III/4
III/5
III/3
NRBK - K 80
NRBK - K 80
LBC
ODŮVODNĚNÍ
Změny č. 3
Územního plánu sídelního útvaru Červená Voda
A) TEXTOVÁ ČÁST
a) Postup při pořízení změny územního plánu
(kapitolu zpracuje pořizovatel po projednání Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda)
b) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací
vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů
Územím, které řeší Územní plán sídelního útvaru Červená Voda, je správní území obce
Červená Voda (dále řešené území), které je vymezeno osmi katastrálními územími Bílá Voda,
Červená Voda, Dolní Orlice, Horní Orlice, Mlýnice, Mlýnický Dvůr, Moravský Karlov a Šanov.
Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda (dále Změny č. 3) řeší jako předmětný záměr rozšíření
stávajícího lyžařského areálu v k.ú. Mlýnický Dvůr o jednu sjezdovou trať s lanovou dráhou.
Protože souběžně s touto změnou ÚPD je zpracováván nový územní plán Červené Vody,
tak Změny č. 3 řeší pouze jevy, které jsou v přímé územní vazbě na předmětný záměr resp. na
lokalitu jeho umístění (v grafické části je řešen pouze výřez zobrazující území dotčené
předmětným záměrem). Komplexní řešení správního území obce ve všech souvislostech bude
navrženo novým územním plánem, který bude zpracován v souladu s platnou legislativou.
Řešené území náleží do Pardubického kraje, pro který byly zastupitelstvem Pardubického
kraje vydány Zásady územního rozvoje Pardubického kraje (dále ZÚR Pk).
b.1. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje
b.1.1. Posouzení souladu Změny č. 3 s republikovými prioritami územního plánování pro
zajištění udržitelného rozvoje území
(Politika územního rozvoje České republiky 2008 - dále „PÚR ČR“, schválené vládou ČR
20.7.2009):
PÚR ČR
Změna č. 3
odst. 14
- ochrana a rozvoj přírodních, civilizačních a Změna č. 3 stanovuje podmínky, které chrání
kulturních hodnot území ve veř. zájmu
přírodní hodnoty území a současně vytváří
podmínky pro rozvoj civilizačních hodnot.
Zachování rázu krajiny, resp. jeho ochrana je
provázána s potřebami ekonomického a
sociálního rozvoje v souladu s principy
udržitelného rozvoje.
Právě z tohoto provázání vyplývá záměr, pro
který Změna č. 3 vytváří podmínky. Krajina je
Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda - Odůvodnění
1
živým v čase proměnným celkem a ve Změně
č. 3 je aplikován citlivý přístup k rozvoji tak, aby
v co největší míře byly zachovány stěžejní
kulturní, přírodní a užitné hodnoty a současně
byl umožněn rozvoj v konkrétní lokalitě, který
má pozitivní význam z pohledu zajištění
udržitelného rozvoje území.
odst. 16
- stanovování způsobu využití území - dávat Změna č. 3 hledá komplexní a kompromisní
přednost
komplexním
řešením
před řešení střetu ochrany zejm. přírodních hodnot
uplatňováním jednostranných hledisek
území a předmětného záměru, jehož realizace
sice znamená zásah do těchto hodnot, ale
současně má tento záměr potenciál pozitivního
vlivu na zvyšování kvality života obyvatel a
hospodářského rozvoje území.
Navržené řešení stanovuje podmínky, které
realizaci záměru na jedné straně umožní a
současně na straně druhé v maximální možné
míře zajišťují ochranu hodnot území a jejich
prostřednictvím
je
negativní
zásah
minimalizován.
odst. 17
- vytváření podmínek k odstraňování důsledků Záměr má potenciál vzniku nových pracovních
hospodářských změn v území - lokalizací míst pro místní obyvatele.
zastavitelných ploch pro vytváření prac.
příležitostí
odst. 20
- umísťování rozvojových záměrů, které mohou Vzhledem k tomu, že se jedná o rozšíření
významně ovlivnit charakter krajiny, do co stávajícího lyžařského areálu a tedy charakter
nejméně konfliktních lokalit.
krajiny je v dané lokalitě již tímto způsobem
využití dotčen a ovlivněn, je umístění záměru
do dané lokality považováno v širším území
jako nejméně konfliktní.
odst. 22
- vytváření podmínek pro rozvoj a využití Změna č. 3 vytváří podmínky pro rozvoj
předpokladů území pro různé formy cestovního cestovního ruchu a současně je kladen důraz
ruchu, při zachování a rozvoji hodnot území
na ochranu hodnot území.
Pozn.: Vzhledem k tomu, že se jedná o Změnu ÚPD řešící jeden konkrétní záměr, jsou posouzeny
pouze priority, které jsou předmětným záměrem dotčeny.
b.1.2. Posouzení Změny č. 3 z pohledu zařazení řešeného území do specifické oblasti
Z úkolů pro územní plánování stanovených v PÚR ČR vyplývajících z polohy řešeného
území ve specifické oblasti SOB3 lze citovat úkol: "vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace
a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu a ekologického zemědělství, zejména vymezením
vhodných území pro tyto aktivity. Změna č. 3 vytváří podmínky pro rozvoj sezónní rekreace a
cestovního ruchu.
b.1.3. Posouzení Změny č. 3 z pohledu dalších kapitol PÚR
Změna č. 3 se nedotýká ploch a koridorů vymezených PÚR, ani dalších úkolů pro územní
plánování zadaných v této dokumentaci.
2
b.2. Vyhodnocení souladu se Zásadami územního rozvoje Pardubického kraje
Řešené území náleží do Pardubického kraje, pro který byly zastupitelstvem Pardubického
kraje vydány Zásady územního rozvoje Pardubického kraje (dále ZÚR Pk) dne 29.4.201 pod
č. usnesení Z/170/10 s účinností od 15.06.2010.
b.2.1. Posouzení souladu Změny č.3 s prioritami územního plánování kraje pro zajištění
udržitelného rozvoje území:
ZÚR Pk
odst. 01
Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet
podmínky pro vyvážený rozvoj Pardubického
kraje, založený na zajištění příznivého životního
prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a
udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje.
Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje
sledovat
jako
základní
požadavek
při
zpracování územních studií, územních plánů,
regulačních plánů a při rozhodování o změnách
ve využití území.
Změna č. 3
Vyváženost a udržitelnost rozvoje území jsou
sledovány jako základní cíl.
Záměr řešený Změnou č. 3 má potenciál
podpory
ekonomického a do jisté míry i
sociálního pilíře udržitelného rozvoje, vliv na
ekologický pilíř lze předpokládat negativní,
nicméně stanovené podmínky jeho vliv
minimalizují.
Změna č. 3 vytváří podmínky pro podporu
pozitivních vlivů a současně pro co nejmenší
dopady vlivu negativního.
odst. 02
Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a Změna č. 3 nevytváří podmínky pro realizaci
republikově významných záměrů stanovených v záměrů definovaných v odst. 02 ZÚR Pk.
Politice územního rozvoje z roku 2008 (PÚR
ČR 2008) a pro realizaci významných krajských
záměrů, které vyplývají ze strategických cílů a
opatření stanovených v Programu rozvoje
Pardubického kraje (aktualizace 2005/2006).
odst. 03
Řešené území leží v ORP Králíky. Změna č. 3
nevytváří podmínky pro přeměnu a rozvoj hosp.
základny a neprověřuje a nestanovuje možnosti
zajištění odpovídající dopravní a technické
infrastruktury. Změna č. 3 řeší jeden konkrétní
záměr v území, tuto problematiku bude řešit
III. regiony s nadprůměrnou nezaměstnaností:
nový územní plán.
území obce s rozšířenou působností Králíky.
Vytvářet podmínky pro přeměnu a rozvoj
hospodářské základny v území regionů se
soustředěnou podporou státu vymezených dle
Strategie regionálního rozvoje České republiky,
kterými jsou na území Pardubického kraje:
Pro tato území prověřit a stanovit možnosti
zajištění odpovídající dopravní a technické
infrastruktury.
odst. 04
Vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení
polycentrické struktury osídlení kraje založené
na městech Pardubice, Chrudim, Svitavy a
dvojměstích Česká Třebová-Ústí nad Orlicí a
Vysoké Mýto-Choceň. Posilovat význam
ostatních center osídlení, zejména ORP:
Moravská
Třebová,
Hlinsko,
Litomyšl,
Lanškroun, Přelouč, Holice, Žamberk a Králíky.
Realizací záměru dojde k rozšíření stávajícího
stabilizovaného lyžařského areálu resp. k
rozšíření nabídky a zkvalitnění služeb pro
rekreační využití. Tímto se zvýší význam tohoto
areálu, což může mít podíl na zvýšení významu
ORP Králíky v širším okolí,
3
odst. 05
Vytvářet podmínky pro umístění a realizaci Změna č. 3 nevytváří podmínky pro umístění a
potřebných staveb a opatření pro zlepšení realizaci potřebných staveb a opatření
dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti definovaných v odst. 05 ZÚR Pk.
kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: ...
odst. 06
Změna č. 3 stanovuje podmínky, které chrání
Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní
přírodní hodnoty území a současně vytváří
a civilizační hodnoty na území kraje. Přitom se
podmínky pro rozvoj civilizačních hodnot.
soustředit zejména na:
Změna č. 3 stanovuje podmínky, které zajistí v
a) zachování přírodních hodnot, biologické
co nejvyšší možné míře zachování přírodních
rozmanitosti a ekologicko-stabilizační funkce
hodnot , biologické rozmanitosti a zajistí co
krajiny;
nejmenší zásah do ekologicko stabilizační
funkce krajiny.
b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu;
Realizací záměru bude proveden zásah do
krajinného rázu, nicméně se jedná o horské
prostředí, jehož součástí jsou v dnešní době i
lyžařské
areály.
Záměr
přispěje
k
hospodářskému růstu v širším okolí, proto je
tento zásah odůvodnitelný.
c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s
cílem nenarušovat cenné městské i venkovské
urbanistické struktury a architektonické i
přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a
omezit fragmentaci krajiny;
Záměr zasahuje do přírodní dominanty v
podobě zalesněného terénu. Jedná se o
rozšíření stávajícího areálu, tedy prvotní zásah
do zalesněného terénu byl proveden již dříve,
Změna č. 3 stanovuje podmínky tak, aby tento
další zásah měl co nejmenší negativní
důsledky.
d) ochranu obyvatel před zdravotními riziky z Rozšíření stávajícího lyžařského areálu nezvýší
narušené kvality prostředí, zejména ve vztahu k zdravotní rizika obyvatel z narušené kvality
vysoké zátěži hlukem, škodlivými látkami v prostředí.
ovzduší a znečišťování povrchových vod
využívaných ke koupání.
odst. 07
Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený Řešené území se nenachází v rozvojové oblasti
rozvoj hospodářských činností na území kraje ani ose vymezené ZÚR Pk.
zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a
vymezených rozvojových osách. Přitom se
soustředit zejména na:
a) posílení kvality života obyvatel a obytného Navržené řešení Změny č. 3 nemá negativní
vliv na prostupnost krajiny, nenavrhuje změny
prostředí, tedy navrhovat příznivá urbanistická
a architektonická řešení sídel, dostatečné urbanizovaných částí žádných sídel.
zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných
prostranství a ploch veřejné zeleně, vybavení
sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou
a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny;
b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného
území a zachování funkční a urbanistické
celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné
využití ploch a objektů v zastavěném území a
Vzhledem k podstatě záměru jej nelze
realizovat v zastavěném území. Rozšíření
areálu bude využívat stávajícího provozního
zázemí v zastavěných územích.
4
preferovat
rekonstrukce
a
přestavby
nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před
výstavbou ve volné krajině;
c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, Změna č. 3 přímo přispívá k intenzivnímu
rozvoji aktivit cestovního ruchu, turistiky a
turistiky a rekreace;
rekreace a naplnění této priority je hlavním
cílem předmětného záměru.
f) na uplatnění mimoprodukční funkce lesů
zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s
cílem umožnit intenzivnější rekreační a
turistické využívání území;
Rozšířením nabídky rekreačních a turistických
aktivit získává řešené území potenciál stát se v
budoucnosti rekreačně aktivní oblastí, kde tato
priorita může být významněji uplatňována.
odst. 08
Vytvářet podmínky pro řešení specifických
problémů ve specifické oblasti kraje při
zachování požadavků na ochranu a rozvoj
hodnot území. Navrhovat v zemí specifické
oblasti takové formy rozvoje, které vyhoví
potřebám
hospodářského
a
sociálního
využívání území a neohrozí zachování jeho
hodnot.
Změna č. 3 vytváří podmínky záměr s
potenciálem pro zlepšení hospodářských
podmínek v území a klade důraz na podmínky,
které zajistí ochranu hodnot území.
b.2.2. Posouzení Změny č. 3 z pohledu zařazení řešeného území do specifické oblasti
ZÚR Pk nezařazují řešené území do žádné z rozvojových oblastí ani os republikové ani
krajské úrovně, ale zařazují jej do zpřesněné specifické oblasti republikového významu SOB 3
Jeseníky - Kralický Sněžník (viz odst. 67 ZÚR Pk).
Pro tuto specifickou oblast ZÚR Pk stanovují v odst. 68 zásady pro usměrňování územního
rozvoje. Jednou ze zásad je vytvářet podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu. V odst. 69
jsou stanoveny úkoly pro územní plánování. Mezi úkoly dotýkající se řešeného území patří mj.
úkoly prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu území pro rekreaci a respektovat požadavky
na ochranu ptačí oblasti Kralický Sněžník.
Změna č. 3 je s touto zásadou a úkoly v souladu:
Změna č. 3 vymezením rozvojových ploch za účelem rozšíření stávajícího
lyžařského areálu vytváří podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu. V
návaznosti na rozvíjené aktivity roste potenciál pro hospodářský růst v širším území.
Prostřednictvím tohoto rozvoje budou podporovány také navazující aktivity, zejména
služby, nabídky občanského vybavení - vznik poptávky po ubytování, veřejném
stravování, dalších rekreačních příležitostech a apod.
Změna č. 3 respektuje požadavky na ochranu ptačí oblasti Kralický Sněžník.
Dalším úkolem pro tuto specifickou oblast stanoveným v ZÚR Pk je upřesnit vymezení
skladebných částí ÚSES. Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda neřeší vymezení skladebných částí
ÚSES v celém řešeném území, což je úkol koncepční, kterým se v širších souvislostech zabývá
nový územní plán. Změna č. 3 dílčím způsobem zpřesňuje dle podkladů (ÚAP, ZÚR Pk) vymezení
pouze těch prvků ÚSES, které se bezprostředně týkají ploch řešených Změnou č. 3 a jejich
blízkého okolí (v souladu se ZÚR Pk). Ve Změně č.3 nejsou navrženy žádné lokality změn v
souvislosti s prvky ÚSES.
b.2.2. Posouzení Změny č. 3 z pohledu dalších kapitol ZÚR Pk
Změna č. 3 se nedotýká zpřesněných ploch a koridorů dopravy a technické infrastruktury
vymezených v PÚR ani vymezených ploch a koridorů krajského významu pro tyto dvě složky.
5
Plochy řešené Změnou č. 3 nejsou dotčeny plochami pro protipovodňová opatření
vymezenými v ZÚR Pk.
Lokalita, která je Změnou č. 3 řešena, je v těsném kontaktu s plochami a koridory
nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability. Jedná se o úseky na třech
větvích nadregionálního biokoridoru K80 a o jižní část regionálního biocentra 442 Buková hora
(podklad pro vymezení - Územně analytické podklady ORP Králíky - Aktualizace 2010). Pro NRBK
K80 je vymezena osa v šířce minimálně 40m.
Změna č. 3 není v rozporu se stanovenými zásadami pro usměrňování územního rozvoje
popsanými v odst. 112 ZÚR Pk - do skladebných částí ÚSES nejsou navrhovány aktivity, které by
znemožnily nebo významně omezily budoucí realizaci cílového funkčního stavu. Změna č. 3
nenavrhuje žádné plochy změn v souvislosti se zpřesněním prvků ÚSES, nevymezuje dotčené
plochy jako veřejně prospěšné, a nenavrhuje žádné plochy změn, které by byly vyvolány
předmětným záměrem a zasahovaly by do prvků ÚSES.
Změna č. 3 respektuje přírodní hodnoty území kraje zmíněné v odst. 115 (skladebné prvky
ÚSES, přírodní park Suchý Vrch - Buková Hora) jako limity rozvoje území s přírodními a krajinnými
hodnotami. Jsou stanoveny podmínky, které dovolí využíváni krajiny při respektování jejích hodnot
a ekologických, estetických, rekreačních a hospodářských funkcí. Vliv záměru na krajinný ráz byl
hodnocen a závěry tohoto hodnocení přejal dokument SEA.
Problematiku vlivu Změny č.3 na přírodní hodnoty komplexně a podrobně řeší dokument
SEA, který je nedílnou přílohou tohoto odůvodnění. Změna č. 3 vytváří podmínky pro využívání
krajiny pro rekreační funkce při respektování jejích hodnot.
Změna č. 3 nemá vliv na kulturní a civilizační hodnoty území Pardubického kraje
vyjmenované ZÚR Pk.
Z hlediska vymezení cílových charakteristik krajiny se řešená lokalita nachází v krajině
lesní. Pro tento typ ZÚR Pk stanovují v ods. 127 zásady pro plánování změn v území a
rozhodování o nich. S těmito zásadami je předmětný záměr v rozporu a nedodržení těchto zásad
je kompenzováno přínosem záměru v jiných oblastech jeho hodnocení. Zásah do lesních struktur
byl vyhodnocen samostatným hodnocením, jehož závěr je obsažen v dokumentu SEA, který
předmětný záměr doporučil k realizaci, přestože:
- všechny plochy změn včetně zastavitelných ploch jsou ve Změnách č. 3 vymezeny na úkor
ploch lesa
- jedná se o zábor PUPFL, přičemž tento zábor není vymezen pro výstavbu technické a
dopravní infrastruktury
- je rozšířeno narušení kompaktního lesního horizontu, který je narušen již na základě
existence stávajícího areálu
Vyhodnocení respektování dalších zásad:
- v co nejvyšší možné míře jsou chráněny základní atributy, funkčnosti a vzhledu krajiny.
Jistý zásah do těchto atributů je navržen a současně jsou stanoveny podmínky, aby tento
zásah byl co nejmenší. Současně je kompenzován v oblasti podpory ekonomického růstu v
oblasti, který je veřejným zájmem
- cestovní ruch je rozvíjen v příznivé formě pro udržitelný rozvoj, jelikož je rozvíjen jako
rozšíření stávajícího areálu a pro záměr bude využito stávající provozní zázemí, příjezd
apod. a záměr nevyvolává přímou potřebu dalšího zatížení území, záměr má potenciál
pozitivně přispět k hospodářskému rozvoji v širším okolí
Změna č. 3 neřeší vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření, staveb a opatření k
zajišťování obrany a bezpečnosti státu a asanačních území nadmístního významu. Předmětný
záměr není veřejně prospěšnou stavbou ani veřejně prospěšným opatřením, ke kterému by bylo
možné uplatnit vyvlastnění ani předkupní právo. Vymezení VPO v souvislosti s prvky ÚSES bude
provedeno v novém územním plánu, který bude tento systém řešit jako celek v celém řešeném
území.
Změna č. 3 není dotčena vymezením ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich
využití uzemní studií podmínkou pro rozhodování.
Žádný regulační plán, do kterého by byly zahrnuty pozemky dotčené Změnou č. 3, nebyl
Pardubickým krajem ani obcí Červená Voda vydán ani jeho zpracování jako podmínka nebylo
požadováno..
6
Část území, která je řešena Změnou č. 3 ÚPSÚ Červená Voda, je v celkovém vyhodnocení
v souladu s ÚPD vydanou krajem. Není sice v souladu se všemi prioritami a zásadami, jelikož
některé z priorit a ze zásad jsou mezi sebou v přímém konfliktu. Vzhledem k poloze řešeného
území ve specifické oblasti je tento konflikt očekávaný a je tedy nutné některé priority a jejich
veřejný zájem vyhodnotit a upřednostnit.
Upřednostnění řešení, které má potenciál pozitivního vlivu na přínos ve sféře
hospodářského rozvoje v širším území je odůvodněno veřejným zájmem na podpoře tohoto pilíře
udržitelného rozvoje území. Nedílnou podmínkou, kterou Změny č. 3 respektují je snaha o
maximální podporu ochrany přírody a krajiny, což je v komplexním řešení problematiky
popisováno.
Byly stanoveny podmínky pro to, aby byl zásah do přírodních hodnot minimalizován a aby
bylo minimalizováno jejich ohrožení i v dlouhodobém časovém horizontu.
Odůvodnění záměru vychází z doporučení SEA tento záměr realizovat.
b.2. Popis záměru a jeho vyhodnocení hlediska širších vztahů
Změna č. 3 nemá na vztahy v širším území významný vliv. Jedná se o rozšíření stávajícího
lyžařského areálu SKI PARK Červená Voda, který je součástí Skiregionu Buková Hora. Tento
skiregion se rozkládá na západní a východní straně Bukové hory - Skiareál Čenkovice na straně
západní a novější lyžařské středisko SKI PARK Červená Voda na východní straně. Změna č. 3
vytváří podmínky pro rozšíření areálu SKI PARK Červená Voda o jednu sjezdovou trať s lanovou
dráhou, které přinese zvýšení bezpečnosti návštěvníků (možnost většího rozptylu lyžařů a nabídku
druhé, méně náročné sjezdovky) a zvýšení přepravní kapacity resp. obslužnosti (při zachování
předpokládaného počtu návštěvníků). Areál tímto rozšířením získá na své atraktivitě, čehož
důsledkem bude rozšíření spektra klientely, která vyhledává možnosti lyžařského vyžití.
V případě, že areál nabídne širší možnosti a bezpečnost sjezdového lyžování, které
doplňuje možnosti běžeckého lyžování v oblasti, lze předpokládat, že vznikne větší poptávka po
pobytové rekreaci v území i poptávka po dalších službách. V této podobě znamená rozšíření
areálu naplnění podpory cestovního ruchu a rekreace.
Vzhledem k tomu, že se jedná o dílčí rozšíření, které zvyšuje celkovou kvalitu areálu, resp.
celého skiregionu, tak ale není důvodem pro koncepční změny v organizaci širšího území.
Náplň záměru je definována v dokumentu Červená Voda - Buková hora - Rozšíření areálu Oznámení areálu (zpracoval AMEC s.r.o. v únoru 2011), který je jedním z podkladů pro zpracování
Změny č. 3. Původně definované rozšíření areálu bylo redukováno na vznik pouze jedné sjezdovky
s lanovou dráhou lokalizované jižně od stávající sjezdové tratě.
Záměr byl prověřen z hledisek možných dopadů a byla vypracována hodnocení ve všech
dotčených problematikách (krajinný ráz, přírodní hodnoty území, prvky ÚSES, lesní porosty,
hydrologické posouzení apod. - viz. Zadání Změny č.3). Změna č. 3 závěry těchto hodnocení
respektuje.
Žadatel o změnu předal zpracovateli Změny č. 3 dokument Červená Voda - Buková hora Rozšíření areálu - oznámení záměru, kde popisuje původní záměr rozšíření areálu o dvě nové
sjezdové tratě a jednu lanovou dráhu. Součástí původního záměru byla nová sjezdová trať
severně od stávající - "sjezdová trať Suchý vrch" a jižně od stávající sjezdovky - "sjezdová trať
Heroltice" s novou lanovou dráhou. V průběhu zpracování Změny č. 3 žadatel požadavek
redukoval. Z řešení byl vypuštěn záměr sjezdové tratě Suchý vrch.
Záměr nové sjezdové tratě Heroltice a na ní umístěné nové lanové dráhy včetně spojky se
stávající sjezdovkou navazuje na stávající lanovou dráhu a sjezdovou trať. Východní část
lyžařského areálu Buková hora bude nadále využívat stávajícího zázemí včetně parkoviště a
nevyžaduje vymezení žádných dalších navazujících rozvojových ploch nad rámec ploch
vymezených přímo pro tento záměr. Jedná se o rozšíření stávajících kapacit o cca 1150m
sjezdové tratě o šířce cca 55m a o spojku se stávající sjezdovou tratí o délce cca 340m o šíři cca
30m. Záměr nové lanové dráhy na sjezdovce Heroltice předpokládá čtyřsedačkovou lanovou dráhu
o vodorovné délce cca 1150m s přepravní kapacitou 2000 lyžařů/hodinu.
7
Záměr je definován jako rozšíření možností užívání areálu pro širší uspokojení návštěvníků
stávajícího areálu. Toto rozšíření má za cíl přinést větší pohodu klientům, rozptýlení klientů v
prostoru, se kterým je spojena nabídka méně náročné lyžařské tratě i větší bezpečnost. Jedná se
tedy především o uspokojení požadavků stávající klientely, využíváno bude stávající zázemí (např.
shodný přívod vody pro zasněžování - bez navýšení kapacit odběru). Nová lanová dráha má zvýšit
obslužnost klientů - tedy se nepředpokládá významné navýšení počtu návštěvníků. Také kapacita
zázemí pro klienty (stávající hotel, komunikace, parkoviště) se nebude zvyšovat.
Na základě výše uvedených důvodů vliv na širší území, který by vyžadoval koncepční
změny, není předpokládán. Předkladatel záměru považuje jeho vlivy za kumulativní se stávajícími
- stávající areál, Čenkovický areál, naopak kumulaci vlivů s plánovaným areálem na Suchém
vrchu, který je vzdálen cca 5 km, předkladatel záměru vylučuje.
Stávající areál v Čenkovicích nabízí tratě lehké a střední náročnosti v celkové délce 4450m.
Celková přepravní kapacita tohoto střediska je přes 5000 osob za hodinu. Stávající lanová dráha
ve SKI PARKU Červená Voda má přepravní kapacitu 2400 os./hod., stávající sjezdová trať má
2150 metrů a převýšením 400 m, obtížnost červená. V současné době obě tato střediska
nenabízejí společné skipasy a jsou provozovány odděleně. Z tohoto konkurenčního provozu
vyplývá tlak na kvalitu služeb. V budoucnosti nelze vzájemnou spolupráci vyloučit. Rozšířením
stávající areálu na východní straně Bukové hory roste atraktivita celého skiregionu, který se tak
stává cílem návštěvníků ze široké oblasti.
Předmětným záměrem Změny č. 3 je rozšíření stávající areálu, jehož iniciátorem je jeho
provozovatel. Záměr je podporován zastupitelstvem obce, čehož důkazem je schválení Zadání
Změny č. 3. V platné územně plánovací dokumentaci řešeného území byly vytvořeny podmínky
pro vznik dvou lyžařských areálů. Realizace areálu na Suchém Vrchu, který byl řešen ve Změně č.
2, nebyla dosud započata. Areál na Bukové hoře již využil všechny možnosti rozvoje, který mu
platná územně plánovací dokumentace umožňuje a všechny plochy vymezené pro tento záměr
jsou již pro navržené funkce využity. Z tohoto důvodu jsou ve Změně č. 3 tyto vymezeny jako
plochy stabilizované a dále Změna č. 3 vytváří podmínky pro další rozvoj areálu.
obr.: významné lyžařské areály v širším území
Záměr, který byl pro zpracování této změny předložen, lze považovat za účelný, jak z
hlediska vytváření podmínek pro rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace při zachování
8
požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území, tak i z hlediska možného zkvalitnění služeb a
bezpečnosti v rámci stabilizovaného lyžařského areálu.
(zpracoval Atelier "AURUM" s.r.o.)
c) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování
(kapitolu zpracuje pořizovatel Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda)
d) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních
předpisů
e) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů - soulad se stanovisky
dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení
rozporů
f) Vyhodnocení splnění zadání, pokyn
Zadání Změny č. 3 bylo zastupitelstvem obce schváleno dne ……......... Dne 28.7.2011
Městský úřad Králíky - Odbor územního plánování a stavební úřad vydal pod č.j.
1893/2011/UPaSU/HS Pokyny pro zpracování návrhu Změny č.3 územního plánu sídelního útvaru
obce Červená Voda, kde je uveden požadavek nezakreslit (nezapracovat) severní sjezdovou trať
Suchý vrch a zapracovat jižní sjezdovou trať Heroltice.
Vzhledem k tomu, že souběžně se Změnou č. 3 je zpracováván i nový územní plán
Červené Vody, nezabývá se Změna č. 3 prověřením koncepce uspořádání území celé obce, která
bude ve všech souvislostech prověřena a navržena novým územním plánem.
Formálně je Změna č. 3 zpracována ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb. a jeho
prováděcích předpisů.
Zadání Změny č. 3 územního plánu sídelního útvaru Červená Voda je plněno.
Zpracovatel vyhodnotil v kapitole b) tohoto odůvodnění soulad návrhu změny se PÚR ČR a
ZÚR Pk z hlediska respektování priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje
území, respektování zásad pro usměrňování územního rozvoje s vazbou na specifickou oblast,
respektování požadavků na ochranu skladebných částí ÚSES. Širší územní vztahy se zaměřením
na účelnost záměrů byly také prověřeny a záměr byl shledán jako účelný.
Požadavkem na řešení změny vyplývajícího z územně analytických podkladů je
respektování limitů využití území. Jedná se o limity:
- přírodní park Buková hora - Suchý vrch (Suchý vrch - Buková Hora, v dostupných
podkladech se objevují oba názvy) - všechny záměry v dotčených lokalitách jsou
podmíněně přípustné za podmínky odsouhlasení záměru správou tohoto přírodního parku
- plocha lesa a jeho ochranné pásmo - vzhledem k prostředí a poloze záměru v lesním
masivu není dodržení pásma 50m od hranice PUPFL zcela realizovatelné a ve svém
9
-
-
-
důsledku zcela žádoucí - realizace všech staveb je podmíněna souhlasem orgánu ochrany
PUPFL a vyjednání výjimky o jejich umístění s ohledem na PUPFL
územní systém ekologické stability - osa nadregionálního biokoridoru - trasa osy
nadregionálního biokorodoru K80 byla v části řešeného území, která je v kontaktu s
plochami, dotčenými Změnou č.3, zpřesněna tak, aby se záměry definované Změnou č.3
této osy nedotýkaly.
územní systém ekologické stability - regionální biocentrum - Změna č. 3 nově vymezila jižní
část regionálního biocentra 442 Buková hora tak, že záměry definované Změnou č.3 se ho
nedotýkají.
území Natura 2000 - ptačí oblast - ptačí oblast Kralický Sněžník - všechny záměry v
plochách definovaných ve Změně č. 3 podléhají schválení orgánu ochrany přírody a krajiny
V kapitole 3 Zadání Změny č. 3 ÚPSÚ Červená voda jsou vyjmenovány požadavky na
rozvoj území obce. Jedná se o prověření vymezení 4 ploch pro dvě sjezdové tratě "Suchý vrch" a
"Heroltice", lanovou dráhu na sjezdové trati Heroltice a spojku navrhované trati "Heroltice" a
stávající sjezdovky "Mlýnice". Po prověření těchto ploch byl požadavek na změnu územního plánu
vymezením sjezdové tratě "Suchý vrch" z důvodu zásahu do regionálního biocentra z řešení
vypuštěn.
Urbanistická koncepce stanovená v dosud platné ÚPD zůstává zachována. Prověření
koncepce uspořádání krajiny z hlediska vlivů na krajinný ráz a přírodní hodnoty v území, prvky
ÚSES, pozemky lesa ve vztahu k navrhovaným změnám území je provedeno v hodnocení SEA,
které je nedílnou součástí tohoto odůvodnění.
Požadavky na řešení technické infrastruktury byly prověřeny. Koncepce stanovená v platné
ÚPD zůstává beze změn. Dle oznámení záměru se uvažuje o využití zařízení technické
infrastruktury stávajícího lyžařského areálu. Předpokládá se rozšíření technologie pro zasněžování
na novou sjezdovou trať. Napojení nové lanové dráhy a technologie čerpání a postřiku pro
zasněžování na rozvod elektrické energie bude řešen v podrobnější dokumentaci - jejich umístění
je z pohledu regulativů v zóně sportu, rekreace a rekreační zeleně a zóně sportu, rekreace a
rekreační zeleně - sjezdovky přípustné - předpokládá se podzemní vedení elektro.
Všechny sítě technické infastruktury budou vedeny ve společném výkopu podél sjezdové
trati, spolu s potrubím pro zasněžování. Oznamovaný záměr nepředpokládá osvětlení lyžařského
svahu pro noční lyžování.
Pro zasněžování nových sjezdových tratí bude využíváno stávajícího odběrného místa
včetně způsobu odběru. Požadovaný objem spotřebované vody na zasněžování obou sjezdových
tratí je pokryt stávajícím povolením pro odběr povrchových vod. Nově budou vybudovány rozvodní
potrubní systémy podél nové sjezdové tratě. Sněžná děla budou v rámci sjezdových tratí postupně
převážena a využívána v místech, kde budou potřebná – tj. kapacita odběrů zůstane v současných
hodnotách.
Na základě výše uvedeného Změna č. 3 žádné změny v koncepci řešení technické
infrastruktury nenavrhuje , veškerá zařízení technické infrastruktury vybudovaná pro stávající
areál, která budou využívaná i pro jeho rozšíření v rámci Změny č. 3, jsou uváděna jako zařízení
stávající. Z toho důvodu není součástí grafických příloh Změny č. 3 výkres technické infrastruktury.
Koncepce veřejných prostranství nebyla prověřována, protože nové zastavitelné plochy
jejich vymezení nevyžadují.
Změnou č. 3 nejsou dotčeny kulturní hodnoty, nedochází ke střetu s podmínkami využití
území. Doporučení a opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných
10
negativních vlivů navrhované změny na prvky ÚSES, přírodní park, lesní porosty, krajinný ráz a
ostatní významné hodnoty řešeného území jsou popsány v dokumentu SEA, který je nedílnou
součástí tohoto odůvodnění.
V rámci řešení Změny č. 3 nejsou navrhovány veřejně prospěšné stavby, opatření ani
asanace. Nároky na vznik VPO v souvislosti s ÚSES budou řešeny v souběžně zpracovávaném
novém územním plánu. Ve Změně č. 3 jsou změny ÚSES zapracovány do ÚPD změnou
kategorizace prvků, jejich trasování, vymezení a jejich označení, a to v nejbližším okolí předmětu
Změny č. 3, které je zobrazeno ve výřezu v grafické části této změny.
Plochy řešené ve Změně č. 3 jsou navrhovány na stabilizovaných plochách PUPFL.
Součástí odůvodnění je výpočet záborů PUPFL. Pozemky ZPF nejsou změnou dotčeny. Řešení
dopadu na PUPFL bylo řešeno v dokumentaci Vyhodnoceni vlivu na lesní porosty, které bylo
zpracováno jako podklad pro dokument „Červená Voda - Buková hora - rozšíření areálu Oznámění záměru - zpracoval AMEC s.r.o.", který je přílohou tohoto odůvodnění a současně se
této problematiky dotýká řešení SEA.
Hydrologické posouzení ovlivnění odtokových poměrů v povodí dotčených toků bylo také
podkladem pro oznámení záměru.
Střety ploch vymezených v rámci Změny č. 3 s následujícími jevy definovanými v zadání
změny jsou řešeny:
- zásahy do PUPFL - jsou vyhodnoceny v kapitole i) tohoto odůvodnění
- zásah do přírodního parku Suchý Vrch - Buková Hora, lokalita s výskytem chráněné
rostliny není dotčena, protože část původního záměru do této lokality zasahující byla z řešení
vypuštěna
- zásah do RBK 442 - k zásahu nedochází, protože část původního záměru do této lokality
zasahující byla z řešení vypuštěna
- zásah do osy NRBK K80 - zpřesněním vymezení osy o minimální šíři 40m nedochází k
tomuto střetu
- zásahy do přírodních hodnot jsou nepopiratelné, opatření a doporučení k jejich eliminaci
jsou popsány v hodnocení SEA (zejm. kapitola 7), které je nedílnou součástí tohoto odůvodnění.
Zadání změny stanovuje, že budou vymezeny plochy pro sjezdové lyžování - jsou
vymezeny jako plochy zóny sportu, rekreace a rekreační zeleně - sjezdovka. Na základě prověření
umístění horní a dolní stanice lanové dráhy a její příslušenství jsou vymezeny dvě zastavitelné
plochy zařazené do ploch zóny sportu, rekreace a rekreační zeleně. Nepředpokládá se v nich
vznik rekreačních objektů, budou v nich umístěny výhradně stanice lanové dráhy.
Vyhodnocení vlivu koncepce na ŽP (SEA) je nedílnou součástí tohoto odůvodnění. Rozbor
a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je samostatnou kapitolou tohoto odůvodnění.
Požadavky na obsahové náležitosti změny jsou splněny mimo požadavku na vyhotovení
Výkresu širších vztahů a výkresu Technická infrastruktura. Při zpracování Změny č. 3 nevyplynula
potřeba jejich zpracování - bez vlivu na širší území, nejsou navrhovány změny v koncepci
technické infrastruktury.
11
g) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení
Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda řeší lokalitu v jihozápadní části řešeného území v
návaznosti na stávající lyžařský areál.
Změna je zpracována v souladu s potřebami obce definovanými v Zadání Změny č. 3 a
zároveň tak, aby nástroji územního plánování byly co nejvíce chráněny hlavní složky životního
prostředí a bylo minimalizováno narušení všech hodnot v území.
g.1. Předpoklady a podmínky rozvoje území
Platný územní plán včetně Změn I. a Změny č. 2 vymezil hlavní směry rozvoje celého
řešeného území, prověřil a navrhl koncepci rozvoje jednotlivých funkčních složek a zásady
ochrany hodnot a specifik, které do řešeného území zasahují. Změna I. a Změna č. 2 vymezily
plochy sjezdovek a navazujících staveb a zařízení na Bukové hoře a Suchém vrchu.
Změna č. 3, která rozšiřuje lyžařský areál Červená Voda - Buková hora vytváří, resp.
rozšiřuje podmínky pro rozvoj aktivit podporujících cestovní ruch a zvyšujících rekreační atraktivitu
širšího území. Vymezuje plochy pro rozšíření lyžařského areálu jižním směrem od stávajícího
lyžařského areálu – sjezdovka s lanovou dráhou.
Lokalita vymezená Změnou č. 3 leží v přírodně a krajinářsky významném území. V
kontaktním území procházejí prvky územních systémů ekologické stability. Do lokality zasahují
ochranná pásma vodních zdrojů, do lokality zasahují přírodní park Suchý vrch – Buková hora a
Ptačí oblast Králický Sněžník.
Řešení Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda respektuje, případně navrhuje řešení, které
upraví či zabezpečí ochranu současně stanovených limitů využití území např.:
- oblast Natura 2000, ptačí oblasti Králický Sněžník
- přírodní park Suchý vrch – Buková hora
- nadregionální biokoridor K 81 a K80
- regionální biocentrum Buková hora
- pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL)
- ochranné pásmo PUPFL (vzdálenost 50 m od hranice PUPFL)
- ochranné pásmo vodního zdroje I. a II. stupně
Ke změně funkčního využití dochází v plochách, které jsou platným územním plánem
zařazeny do zóny krajinné zeleně. Rozvojové plochy vymezené pro lyžařský areál jsou zařazeny
do zón:
- zóna sportu, rekreace a rekreační zeleně – pro zastavitelná území (stanice lanové dráhy
III/4 a III/5)
- zóna sportu, rekreace a rekreační zeleně – sjezdovky – pro nezastavitelná, sezónně
využívaná území (III/3)
g.2. Koncepce - popis řešení
V rámci změn nedochází ke změně koncepčních zásad stanovených v platné ÚPD
(urbanistická koncepce apod.). Změna č. 3 řeší plochy změn ve dvou rovinách. Jedná se o
převedení ploch vymezených v platné územně plánovací dokumentaci jako rozvojové (návrhové),
v kterých byly záměry již realizovány, do ploch stabilizovaných (stav) a zpřesňuje jejich vymezení
dle skutečného stavu. Dále pak navrhuje nové rozvojové (návrhové) plochy.
12
Mezi hlavní zásady urbanistické koncepce patří:
o
Vzhledem k charakteru, přírodním a krajinářským hodnotám celého území obce Červená
Voda bude vždy respektován krajinný ráz a přírodní hodnoty území včetně lokálních
hodnot.
o
Dopravní připojení areálu bude respektovat stávající stav.
o
Zeleň v území lyžařského areálu bude v max. míře respektována, případně ve vhodných
lokalitách doplněna (nahrazena) zelení izolující jednotlivé aktivity.
o
Systémy ekologické stability, procházející řešeným územím byly prověřeny
respektovány.
a jsou
Urbanistická struktura
Změna č. 3 územního plánu přebírá řešení areálu ze zpracovaných podkladů. Z hlediska
struktury je zásadní takové rozmístění staveb a aktivit, aby nedošlo k narušení a ztrátě přírodního
charakteru lokality. Zastavitelná území jsou lokalizována k dolní a horní stanici lanovky. Sezónně
využívané plochy, vesměs plochy sjezdovek, jsou vymezeny jako plochy nezastavitelné.
Změnou č. 3 je stanoveno jedno nové zastavěné území. Jedná se o lokalitu dolní stanice
stávající lanové dráhy, která je v dosud platné ÚPD vyznačena jako plocha zastavitelná. Na
základě údajů v katastru nemovitostí a stávajícímu stavu v lokalitě je zde vymezeno zastavěné
území.
Změna č. 3 nemění funkční vymezení území stávající sjezdové tratě a lanové dráhy z
hlediska zón, ale plochy v dosud platné ÚPD vymezené jako návrhové jsou Změnou č. 3 přeřazeny
do ploch stávajících (stabilizovaných). Jedná se o plochy patřící do zóny sportu, rekreace a
rekreační zeleně (ozn. III/1) a do zóny sportu, rekreace a rekreační zeleně - sjezdovka (III/2).
Dále jsou vymezeny nové plochy návrhové - plocha III/3 zařazena do zóny sportu, rekreace
a rekreační zeleně - sjezdovka a dvě zastavitelné plochy označené III/4 a III/5 zařazené do zóny
sportu, rekreace a rekreační zeleně, v kterých budou umístěny stanice nové lanové dráhy.
Změna č. 3 aktualizuje regulativy (podmínky využití území) zóny sportu, rekreace a
rekreační zeleně a zóny sportu rekreace a rekreační zeleně - sjezdovka. Z hlediska funkčních
složek je rozvíjena složka sportu a rekreace, kdy jsou Změnou č. 3 vytvářeny podmínky pro její
rozvoj.
Z hlediska zeleně v krajině jsou do souladu s nadřazenou ÚPD vymezeny resp. upřesněny
prvky nadregionálního a regionálního ÚSES (NRBK K80 a RBC 442). Dle Zadání Změny č. 3
ÚPSÚ má tato změna prověřit koncepci uspořádání krajiny z hlediska vlivů na krajinný ráz a
přírodní hodnoty v území, prvky ÚSES, pozemky lesa ve vztahu k navrhovaným změnám území.
Toto prověření bylo provedeno v dokumentu SEA a v příloze odůvodnění Červená Voda - Buková
hora - Rozšíření areálu - Oznámení záměru. Dokument SEA je samostatnou nedílnou přílohou
tohoto odůvodnění, dokument o oznámení záměru je k odůvodnění přiložen jako podklad.
Zpracovateli byli žadatelem o změnu ÚPSÚ předloženy tyto dokumenty: Červená Voda Buková hora - Rozšíření areálu - Biologické hodnocení ve smyslu §67 zákona č. 114/1992 Sb.
(zpracoval AMEC s.r.o. v únoru 2011); Entomologické posouzení lokality navržené výstavby
lyžařských sjezdových tratí na úbočích Bukové hory západně od obce Červená Voda (zpracoval
Ekogroup Czech s.r.o. v lednu 2011); Lyžařský areál Červená Voda - Buková hora rozšíření areálu
- Posouzení vlivů na lesní porosty a na myslivecké využití území (zpracovatel neuveden, leden
2011), Červená Voda - Buková hora - Rozšíření areálu - Hodnocení vlivu na krajinný ráz dle §12
13
zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (zpracoval AMEC s.r.o. v lednu 2011);
Červená Voda – Buková hora – Rozšíření areálu - Hluková studie - Zpracováno podle nařízení
vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a zákona č.
258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (zpracoval AMEC s.r.o. v prosinci 2010).
Závěry z těchto dokumentů jsou shrnuty v dokumentu Červená Voda - Buková hora Rozšíření areálu - Oznámení záměru (zpracoval AMEC s.r.o. v únoru 2011). Všechny tyto
dokumenty hodnotí záměr v původním rozsahu dvou nových sjezdovek a jedné nové lanové dráhy.
Tyto dokumenty byly podkladem pro zpracování změny ÚPD a SEA.
Pro přehlednost je tento dokument uveden jako příloha odůvodnění Změny č. 3.
Změnou č. 3 nejsou dotčeny zvláštní požadavky ani veřejně prospěšné stavby.
Změna č. 3 je zpracovávána v souladu s potřebami a požadavky obce a s požadavky
nadřazených územně plánovacích dokumentací.
Změna č. 3 respektuje přírodní, krajinářské a rekreační hodnoty území a chrání hlavní
složky životního prostředí, v souladu se závěry SEA.
Pro rozvojové plochy byly stanoveny podmínky využití a zásady prostorového řešení,
zásady rozvoje jednotlivých vymezovaných funkčních složek, dopravy a inženýrských sítí.
Zdůvodnění řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území
Toto zdůvodnění je obsaženo v samostatné kapitole tohoto odůvodnění.
Koncepce jednotlivých urbanistických funkcí
Změna č. 3 se zabývá plochami s navrženými funkcemi pro sport, rekreaci a rekreační
zeleň, které vymezuje na úkor krajinné zeleně. Ostatní funkční plochy v urbanizovaném i
neurbanizovaném území zůstávají zachovány.
Plochy, zařazené do zóny sport, rekreace a rekreační zeleň jsou plochy zastavitelné a
umístěno do nich bude provozní, technické zázemí areálu, resp. stanice lanové dráhy
Plochy zařazené do zóny sport, rekreace a rekreační zeleň – sjezdovky – jsou plochy
nezastavitelné, které budou sezónně využity pro sjezdové lyžování. Jen částečně bude území této
zóny dotčeno stavbami – stavbami souvisejícími s lanovou dráhou (sloupy) a systémem
zasněžování.
Zeleň
Veškeré plochy, které řeší Změna č.3, jsou dle platného územního plánu zařazeny do zóny
krajinné zeleně. Z hlediska využívání území se jedná o plochy lesa (PUPFL).
V rámci rozšíření stávajícího areálu, dojde k záborům lesní půdy a likvidaci vzrostlé zeleně.
V dalších fázích projektové přípravy bude rozhodnuto, zda se jedná o dočasné nebo trvalé odnětí
(investor záměru dočasné odnětí odůvodňuje omezenou dobou životnosti lanové dráhy).
Dopravní infrastruktura
Silniční doprava
Dopravní připojení areálu není Změnou č. 3 měněno (bude využíváno stávající zázemí).
Dopravní přístup stanic lanovky bude zajištěn (cestami) v rozvojových plochách určených pro
vznik sjezdové tratě.
Technická infrastruktura
Řešení technické infrastruktury z platné ÚPD není Změnou č. 3 měněno.
Specifickým zařízením, sloužícím potřebám vlastních sjezdovek, je umělé zasněžování.
Jeho rozšíření na novou sjezdovou trať bude využíváno za podmínek platných pro stávající
zařízení.
14
Nakládání s odpady
Odpady vzniklé při mýcení budou spáleny, pařezy ponechány a zfrézovány.
Odpady vzniklé stavební činností budou odstraňovány v souladu se zákonem 185/2001 Sb.
S odpady vznikajícími při provozu bude nakládáno v souladu s platnými předpisy.
Komunální odpad bude ukládán do sběrných nádob a odstraňován v rámci centrálního
svozu komunálního odpadu v obci, rovněž recyklovatelný odpad bude shromažďován a k recyklaci
odvážen v souladu s režimem nakládání s odpady v obci Červená Voda.
Územní systém ekologické stability
Změna č. 3 upřesnila vedení osy NRBK K80, která byla vymezena minimálně v šíři 40m. K
žádným střetů záměrů a prvků ÚSES nedochází. Severně od stávajícího areálu byla nově
vymezena jižní hranice RBK 442. Jiné prvky ÚSES nejsou změnou řešeny. Jejich vymezení, resp.
zpřesnění bude provedeno v souběžně zpracovávaném novém územním plánu.
h) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno
stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ČERVENÁ
VODA NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Toto vyhodnocení je zpracováno na základě požadavku vzneseného v zadání Změny č. 3.
Předmětem Změny č. 3 je rozšíření stávajícího stabilizovaného lyžařského areálu o jednu
sjezdovou trať s lanovou dráhou v lokalitě Buková hora, která byla v koncepci předchozí ÚPD
určena pro vznik lyžařského areálu.
Změnou č. 3 není měněna žádná z koncepčních složek, dokumentace vytváří zákonné
podmínky pro vznik tohoto záměru.
A.
Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na životní prostředí
V rámci projednání návrhu zadání Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda stanovil Krajský úřad
Pardubického kraje, odbor životního prostředí a zemědělství svým stanoviskem – č.j.
26844/2011/OŽPZ/PI ze dne 19.5.2011 požadavek, aby bylo pro tuto změnu územně plánovací
dokumentace zpracováno vyhodnocení vlivu na životní prostředí (SEA). Toto vyhodnocení bylo
zpracováno v říjnu 2011 řešitelským týmem společnosti AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno pod
vedením Ing. Stanislava Postbiegla, který je držitelem autorizace k posuzování vlivů na životní
prostředí, a je samostatnou přílohou odůvodnění Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda.
Z výše uvedených důvodů lze vyhodnocení vlivu Změny č. 3 na životní prostředí, které je
součástí hodnocení vlivu na udržitelný rozvoj spíše chápat jako hodnocení vlivu stavby na životní
prostředí. Konkrétní podmínky provozu areálu jsou posuzovány v rámci samostatného procesu EIA
(probíhá). Dokumentace Červená Voda - Buková hora, rozšíření areálu, dokumentace vlivu
záměru na životní prostředí (Amec, červenec 2011) je základem popisu navrhovaných opatření pro
předcházení, snížení a kompenzaci negativních vlivů záměru na životní prostředí.
Koncepce záměru (rozvoj stávajícího areálu) předložená Změnou č. 3 je zpracovatelem
vyhodnocení vlivů na životní prostředí doporučena k realizaci. Není vyloučen vliv na krajinný ráz,
realizací záměru bude výrazněji vnímána liniová struktura průseků v kompaktně zalesněné hmotě
15
Bukové hory, nicméně negativní dopad bude snížen zvýšením atraktivity a rekreačního využití
území, zpracovatel SEA konstatuje, že "lyžařské areály již patří do horského prostředí".
Navržená opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných
negativních vlivů na životní prostředí jsou většinou takové povahy, že je nelze nástroji územního
plánování vyžadovat a budou uplatněna v dalších fázích přípravy záměru např. v územním a
stavebním řízení (jsou uvedena v kapitolách 7 a 10 dokumentace SEA, které je nedílnou přílohou
tohoto odůvodnění). Z tohoto důvodu není provedeno hodnocení závěrů SEA, které svou
podrobností a konkrétností přesahují rámec územně plánovací dokumentace.
B.
Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na území Natura 2000
Významný vliv koncepce Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda na ptačí oblasti (PO Kralický
Sněžník) a evropsky významné lokality (na území Natura 2000) byl vyloučen vyjádřením Krajského
úřadu Pardubického kraje, odboru životního prostředí a zemědělství pod č.j. 26847/2011/OŽPZ/Le
ze dne 20.4.2011. Z tohoto důvodu nebylo posouzení vlivů koncepce na plochy Natura 2000
zpracováno.
C. Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných
sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech
Charakteristika širšího území
Řešené územní (ÚPSÚ Červená Voda) tj. správní území obce Červená Voda, leží
v severovýchodním okraji Pardubického kraje. Řešené území leží v jižní části ORP Králíky, část
území dotčená Změnou č. 3 ÚPSÚ Červená Voda přímo sousedí s ORP Lanškroun (západním
směrem), resp. se správními obvody obcí Čenkovice a Výprachtice. Jižně od dotčené lokality se
nachází hranice mezi Pardubickým krajem a Olomouckým krajem, resp. hranice mezi ORP Králíky
a ORP Zábřeh, resp. hranice mezi k.ú. Mlýnický Dvůr a k.ú. Heroltice.
Obrázek použit z internetové prezentace GIS Krajského úřadu Pardubického kraje.
Záměr navazuje (z jižního směru) na stávající lanovou dráhu a sjezdovou trať, která je v
provozu od roku 2010. Záměr využívá technické a provozní zázemí stávajícího areálu, který je
16
rozšiřován jižním směrem. Lokalizován je na svažitém území zalesněného jihovýchodního svahu
Bukové hory.
Nová sjezdová trať vč. lanové dráhy je situována do stávajících lesních porostů jižně od
stávající sjezdovky, na kterou je napojena v horní části traverzovitou spojkou a v dolní části
(východní) se do její trasy napojuje.
Pro možnost vyhodnocení vlivů Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda na stav a vývoj území
byly z přehledu sledovaných jevů (v ÚAP) vybrány ty, které mají přímý vliv nebo jsou
součástí řešené problematiky.
Definování vlivu řešení ÚP na sledovaný jev:
Sledovaný jev
Změna č. 3 ÚPSÚ Červená Voda
Zastavěné území
Územní systém ekologické stability
Přírodní park
NATURA 2000 – ptačí oblast
Lesy hospodářské
Vzdálenost 50m od okraje lesa
Zastavitelná plocha
• Změnou se vymezuje nové zastavěné území - plocha
vymezená v platné ÚPD jako zastavitelná je na základě
realizace původního záměru vymezena jako zastavěné
území - stabilizovaná plocha - zóna sportu, rekreace a
rekreační zeleně
• Změna v souladu s nadřazenou územně plánovací
dokumentací vymezuje skladebné části nadregionálního,
regionálního a lokálního (vložená biocentra do NRBK)
SES, které jsou v blízkosti sledovaného záměru
• Záměr zasahuje do přírodního parku, který je pro rekreaci
značně využíván
• Záměr okrajově zasahuje do Ptačí Oblasti - negativní vliv
byl v rámci projednání zadání Změny č. 3 vyloučen
• Záměr vymezený změnou č. 3 zasahuje do PUPFL
• Změna vymezuje zastavitelné plochy ležící v tomto
pásmu
• Vymezeny jsou nové zastavitelné plochy - horní a dolní
stanice nové lanové dráhy (III/4 a III/5)
D. Předpokládané vlivy územního plánu na výsledky analýzy silných stránek, slabých
stránek, příležitostí a hrozeb v území
Vliv na využití silných stránek řešeného území
Vliv na posílení slabých stránek řešeného území
Vliv na využití příležitostí řešeného území
Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území
Uvedené kapitoly jsou zpracovány formou tabulek vycházejících ze zpracovaného
RURÚ ORP Králíky.
Míra vlivu řešení Změny č.3 ÚPSÚ Červená Voda na výsledky SWOT analýzy:
X - řešení nemá souvislost s tvrzením SWOT analýzy
0 – vliv řešení není prokazatelný
1 - vliv řešení je prokazatelný
2 – vliv řešení je významný
17
SILNÉ STRÁNKY
Horninové prostředí a geologie
SWOT analýza
Míra
vlivu
významná ložiska krystalického vápence –
X
mimo řešenou lokalitu
mramoru v k.ú. Velká Morava
Vodní režim
SWOT analýza
Míra
vlivu
X
množství zalesněných a zatravněných ploch
zadržuje vodu v území
1
dochází k záborům PUPFL - snaha o definování
těchto záborů jako záborů dočasných - v
souvislosti s předpokládanou životností zařízení
vodní plochy zadržující vodu v území
(Králický rybník, rybníky v Červené Vodě a v
Červeném Potoku)
X
téměř celé území zasahuje do CHOPAV
Žamberk-Králíky – velké zásoby
podzemních vod
0
řešení nemá na danou problematiku vliv
soběstačnost v zásobování pitnou vodou
0
řešení nemá na danou problematiku vliv
existující velké suché nádrže-poldry na
Tiché Orlici (u Králík, nad Lichkovem) a na
Lipkovském potoce (pod Dolní Lipkou)
chrání území před povodněmi
Hygiena životního prostředí
SWOT analýza
Míra
vlivu
území není znečišťováno významnými zdroji
0
řešení nenavrhuje významný zdroj znečišťování
ani se žádného nedotýká
území není zatíženo intenzivní zemědělskou
výrobou (větrná a vodní eroze, hnojení,..)
X
řešení se netýká zemědělské výroby
kvalitní přírodní prostředí
1
posouzení vlivu na životní prostředí navrhuje
opatření vedoucí k minimálním negativním
dopadům na životní prostředí
Ochrana přírody a krajiny
SWOT analýza
Míra
vlivu
X
přírodní parky Buková hora–Suchý vrch,
Jeřáb, Králický Sněžník, Orlice (zasahuje
částečně ze západní strany)
1
záměr zasahuje do přírodního parku Buková hora
- Suchý vrch
ptačí oblast NATURA 2000 – Králický
1
záměr okrajově zasahuje PO Králický Sněžník -
maloplošné chráněné území – Národní
přírodní rezervace Králický Sněžník
(zároveň evropsky významná lokalita
NATURA 2000)
18
Sněžník
negativní vliv byl v rámci projednání zadání
změny vyloučen
nadregionální biokoridory procházejí po
okrajích území v trasách Buková hora –
Suchý vrch – Adam a Buková hora – Jeřáb
– Podbělka – Králický Sněžník
0
záměr nezasahuje do os nadregionálních
biokoridorů, je v jejich blízkosti
regionální biokoridor prochází po celé délce
státní hranice s Polskem, další propojuje
Suchý vrch a Jeřáb přes údolí Dolní Orlice,
regionální biocentra jsou zde tyto: Králický
Sněžník, Výčnělek (u Heřmanic), Hraniční
vrch (Mladkov / Lichkov), U Vysokého
kamene (Mladkov / Lichkov), Lískovec
(Dolní Orlice), Buková hora
0
záměr leží jižně od RBC Buková hora, RBC není
záměrem přímo dotčeno
množství památných stromů
X
lesní plochy zabírají 43,6% rozlohy území,
zemědělské půdy jen 49%. Z ploch
zemědělské půdy tvoří 53,7% trvale
zatravněné plochy
1
dojde k lokálnímu odlesnění, SEA navrhuje
opatření k minimalizaci hrozby vlivů na PUPFL v
nejbližším okolí odlesňovaných ploch
území má vysoký koeficient ekologické
stability (KES) – celé ORP (KES = 2,49),
nejvyšší má Dolní Morava (KES = 12,70),
nejnižší mají Králíky (KES = 1,14)
1
realizace záměru může mít lokálně na KES vliv
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa
SWOT analýza
Míra
vlivu
zemědělská půda tvoří 49% rozlohy ORP, v
jednotlivých obcích je poměr zemědělské
půdy ku celkové rozloze tento: Červená
Voda (39,2%), Dolní Morava (21,6%),
Králíky (74,7%), Lichkov (53,9%), Mladkov
(54,3%)
X
ZPF není změnou dotčen
velkou část zemědělských ploch tvoří trvale
zatravněné pozemky (53,7% zemědělských
půd), nejvíce je to v Dolní Moravě (85,7%),
nejméně v Králíkách a Lichkově (46,6% a
46,7%)
X
na velké části zemědělsky využívaných
pozemků jsou vybudovány odvodňovací
systémy
X
odvodňovací systémy nejsou záměrem dotčeny
lesní pozemky tvoří 43,6% rozlohy ORP, v
jednotlivých obcích je poměr lesní půdy ku
celkové rozloze tento: Červená Voda
(53,2%), Dolní Morava (73,7%), Králíky
(16,5%), Lichkov (37,7%), Mladkov (37,9%)
1
nedílnou součástí záměru je částečné odlesnění
svahu Bukové hory
na části území byly zpracován komplexní
pozemkové úpravy (k.ú. Velká Morava, na
jižní části k.ú. Králíky (350 ha) a jižní část
Lichkova). V současnosti se dokončuje
zbývající část k.ú. Lichkov (cca do konce
roku 2008). Dále probíhá pozemková
úpravana zbývající části k.ú. Králíky (cca
550 ha) – dokončení v roce 2009. V
X
mimo území řešené územním plánem
19
loňském roce byly zahájeny pozemkové
úpravy v k.ú. Horní Lipka, k.ú. Dolní Morava
a k.ú. Červený Potok.
Veřejná dopravní a technická infrastruktura
SWOT analýza
Míra
vlivu
území obsluhují dvě silnice I. třídy I/11 a I/43
0
záměr je dopravně vázán na silnici I. třídy
na území se nachází jediný silniční a také
jediný železniční hraniční přechod
Pardubického kraje s Polskem
X
územím prochází železniční trať č. 021
(Týniště nad Orlicí – Letohrad – Štíty), č.
025 (Dolní Lipka – Hanušovice) a
mezinárodní trať č. 831 (Lichkov –
Miedzylesie), trať z Letohradu do Polska je
nově elektrifikovaná; v řešeném území se
nachází 12 nádraží a železničních zastávek
1
mimo řešenou lokalitu - návštěvníci mohou pro
příjezd do lokality využít železniční dopravu nutná je kombinace se skibusem
v území se nachází heliport záchranné
letecké služby (u polikliniky v Červené Vodě)
a jedno travnaté letiště (Červený potok)
X
mimo rámec řešení změny územního plánu
velká část obcí je zásobována vodou z
veřejných vodovodů
X
zásobování areálu pitnou vodou je zajištěno
velká část obydleného území je uspokojivě
obsloužena hromadnou dopravou
(železnice, autobusy), v průběhu turistické
sezóny je území Orlicka obslouženo také
cyklobusy a skibusy
X
záměr je rozšířením cílové aktivity - zvyšuje se
její využitelnost
Sociodemografické podmínky
SWOT analýza
Míra
vlivu
v území funguje dostatečná síť mateřských
a základních škol, v Králíkách se nachází
speciální škola, základní umělecká škola,
gymnázium, střední odborné učiliště
opravárenské a výchovný ústav pro děti a
mládež
X
v Červené Vodě se nachází léčebný ústav,
který poskytuje zdravotnické služby v oblasti
následné péče a také rychlou záchrannou
pomoc (včetně možnosti přistání vrtulníku)
X
v Červené Vodě se nachází domov
důchodců sv. Zdislavy, v Králíkách a v
Červené Vodě fungují domy s
pečovatelskou službou
X
podíl dětské složky (věk 0 – 14 let) v
celkovém počtu obyvatel je v řešeném
území mírně nadprůměrný (16,2%) oproti
hodnotě za celý Pardubický kraj (15,0%),
mírně podprůměrný je podíl občanů starších
65 let (13,0% oproti 14,7% v PK)
X
20
průměrný věk obyvatel ORP v roce 2006
činil 38,6 let, což je výrazně nižší hodnota ve
srovnání s průměrnou hodnotou kraje ve
stejném období je (40 let), průměrný
věkobyvatel ORP nicméně roste (o cca 0,3
léta/rok)
X
Bydlení
SWOT analýza
Míra
vlivu
na území ORP bylo v roce 2007 dokončeno
23 bytů, nejvíce jich bylo vybudováno v
Králíkách (11) a Dolní Moravě (5), v roce
2006 bylo v ORP dokončeno jen 7 bytů, v
roce 2005 9 bytů, v roce 2004 18 bytů a v
roce 2003 20 bytů
X
zájem o bydlení je především v Králíkách,
Červené Vodě a Dolní Moravě, výhodou je
zde především dobrá dostupnost,
infrastruktura a pracovní příležitosti ve dvou
největších obcích a kvalitní přírodní
prostředí v rekreační lokalitě Dolní Moravy
X
Rekreace
SWOT analýza
Míra
vlivu
území ORP má díky svému kvalitnímu
přírodnímu prostředí vysoký turistický
potenciál pro letní i zimní rekreaci, těžištěm
těchto aktivit jsou hlavně všechny tři přírodní
parky (Králický Sněžník, Jeřáb a Buková
hora – Suchý vrch); území se využívá jak
pro individuální tak pro hromadnou rekreaci,
jádrem nabídky je pěší a cyklistická turistika
v létě a sjezdové a běžecké lyžování v zimě
2
v létě a v zimě zde fungují zvláštní turistické
autobusové spoje – cyklobusy a skibusy
1
záměr podporuje využívání služeb zvláštních
turistických autobusových spojů
pro sjezdové lyžování je vyhledávanou
lokalitou především Dolní Morava, další
sjezdovky jsou v Červené Vodě a Mladkově,
v létě jsou některé lokality využívány pro
padákové létání
1
záměrem je rozšíření areálu na Bukové hoře
(Červená Voda)
dalším významným turistickým lákadlem
území je systém předválečného opevněníz
let 1936-1938; linie těžkých betonových
bunkrů probíhá od vrcholu Maliníku na
východě území, přes Červený potok, dále
severně od Králík (tvrz Hůrka), po hřebeniod
Boudy (tvrz Bouda) k Mladkovu a přes něj
dále k severozápadu k vrcholu Adama(tvrz
Adam); mnoho objektů je zpřístupněno
veřejnosti (nově především tvrz Hůrka u
Králík), součástí nabídky je i Vojenské
muzeum Králíky a Vojenské Muzeum
Lichkov
1
změna ÚP vytváří podmínky pro rozšíření
nabídky rekreace - sjezdové lyžování v zimním
období
21
na území se nacházejí dvě rozhledny (Val u
Králík, Křížový vrch u Červené Vody)
X
dalšími turistickými cíly jsou klášter Hora
matky Boží s poutním kostelem,
Městskémuzeum Králíky a také centrum
Králík, které je včetně aleje a chrámu na
Hoře matky Boží vyhlášeno městskou
památkovou zónou
X
v řešeném území jsou dobré možností
ubytování různých typů, nabídka ubytování
bývá doplněna dalšími aktivitami a službami
pro rekreanty a návštěvníky
1
změna vytváří podmínky pro aktivity rekreantů a
návštěvníků
v Králíkách se nachází koupaliště, tělocvičny
jsou v Králíkách, Červené Vodě a v
Mladkově, areály škol jsou otevřeny i pro
denní rekreaci a sport mládeže
X
Hospodářské podmínky
SWOT analýza
Míra
vlivu
podíl ekonomických subjektů podle
vybraných odvětví byl v roce 2007 tento:
lesnictví, zemědělství, rybolov (15%),
průmysl (10,7%), stavebnictví (14,6%),
obchod, opravy (25,9%)
1
významnými obory podnikání v řešeném
území jsou převážně těžba a zpracování
dřeva, průmyslová výroba a v menší míře
zemědělská výroba (hlavně chov dobytka a
péče o zatravněné plochy); důležité je také
podnikání v cestovním ruchu (ubytování a
služby pro turistiku a rekreaci), území je
vhodné pro celoroční rekreační využití
1
záměr rozšiřuje aktivity subjektu podnikajícího v
cestovním ruchu a může mít vliv na vznik
návazných aktivit
hlavní zaměstnavatelé pracují v oborech
lesnictví, výroba světelných zdrojů, textilní
výroba a barvení tkanin, výroba
kartáčnického zboží
X
míra nezaměstnanosti v území stále klesá
(2005 – 13%, 2006 – 11%, 2007 – 7,6%)
stejně jako v celé ČR, průměrná míra
nezaměstnanosti PK byla ve stejném období
5,4%
1
na záměr je vázán vznik několika pracovních
míst (spíše sezónního charakteru)
podle registru ekonomických subjektů bylo v
roce 2007 v ORP 1884 subjektů, z toho
1612 byly fyzické osoby; jeden subjekt tak
připadá na 4,9 obyvatele, což je hodnota
blízká průměru celého kraje (1 subjekt/4,8
obyvatel)
X
záměr rozšiřuje aktivity subjektu podnikajícího v
oboru služeb
SLABÉ STRÁNKY
22
SWOT analýza
Míra
vlivu
X
poddolovaná území: Mladkov (bodové,
radioaktivní suroviny), Prostřední Lipka
(bodové, vápenec), Velká Morava 2 –
Králický Sněžník (bodové, surovina
neznámá), Velká Morava 1 – Mlýnský potok
(plošné radioaktivní suroviny), Velká Morava
3 (plošné, kámen)
X
sesuvná území (Bílá Voda – aktivní bodové,
Červená Voda – aktivní plošné, Červená
Voda – potenciální, Heřmanice –
potenciální)
X
na velké části území je střední radonový
index, v okolí Mladkova jsou území z
vysokým radonovým indexem (vyvěrá zde
také radioaktivní pramen knížete Rostislava)
X
v současné době se mramor ve Velké
Moravě netěží
Vodní režim
SWOT analýza
Míra
vlivu
pitná voda z místních zdrojů často obsahuje
X
problematické vymezení záplavových území
včetně aktivních zón v obydlených nivách
toků (Dolní Morava, Lichkov, Mladkov)
1
mimo rámec řešení územního plánu
místní záplavy při velkých deštích,
problematická údržba mnoha vodních toků
X
mnoho vodních toků je regulováno, na
zemědělských plochách je vybudováno
množství meliorací, které rychle odvádějí
vodu z krajiny
X
radon, je nutná její úprava
SWOT analýza
Míra
vlivu
znečištění ovzduší kvůli využívání tuhých
paliv pro vytápění, velká část území není
plynofikována
X
na ČOV jsou napojeny pouze Králíky a
Červená Voda, malé obce a místní části
zatím nemají uspokojivě vyřešenou likvidaci
odpadních vod
X
mimo rámec řešení změny územního plánu změna koncepce není navrhována
zatížení hlukem a zvýšenou prašností podél
významných komunikací – průtahy obcemi:
I/11 (Červená Voda, Bílá Voda), a I/43
(Králíky, Červená Voda, Bílá Voda),
II/311(Mladkov, Petrovičky), II/312 (Mladkov,
Lichkov, Červený Potok)
0
• nepředpokládá se se zvýšením dopravy v
souvislosti se zpracovávaným záměrem
23
v území se nachází několik registrovaných
ekologických zátěží – bývalé skládky v
Dolních Boříkovicích, Petrovičkách a v
Králíkách (odpad z někdejšího podniku
Tesla), areál benzinové stanice Králíky,
areál dopravní společnosti VYDRUS Králíky
X
SWOT analýza
Míra
vlivu
X
nefunkčnost části územního systému
ekologické stability (ÚSES)
0
prvky ÚSES v blízkosti lokality řešené změnou
ÚPD jsou vázané na stabilizované lesní porosty a
nejsou změnami v území dotčeny
ochrana přírody je ohrožena znečištěním
odpadními vodami z obcí a rekreačních
objektů bez napojení na ČOV
1
stávající areál má vyřešené čištění odpadních
vod, rozšíření areálu na tento způsob naváže
na území ORP se nachází pouze jeden
registrovaný VKP (Rosnatka v Dolní Hedči)
SWOT analýza
Míra
vlivu
rozvojové plochy leží často na
0
zainvestovaných (odvodněných) půdách
rozvojové plochy neleží na zainvestovaných
(odvodněných) půdách
kvalita zemědělských půd odpovídá
podhorskému charakteru území
X
plochy změn se nedotýkají ZPF
rozsáhlé meliorace a regulované toky
způsobují rychlé odtékání vody z území
X
SWOT analýza
Míra
vlivu
území není příliš kvalitně napojeno na hlavní
celorepublikový dopravní systém dálnic a
rychlostních komunikací; k plánované trase
R/35 Hradec Králové – Olomouc je do
Svitav vzdálenost cca 60 km a doba jízdy 60
minut, dnes je nejbližší rychlostní
komunikace v Mohelnici (50 km, 50 minut),
do Hradce Králové je to z Králík 80 km a 85
minut
X
problematická trasa I/11 přes
Červenovodské sedlo, zvláště v zimním
provozu
X
rozvolněná zástavba typická pro tuto oblast
je problematická z hlediska výstavby a
údržby technické infrastruktury (vodovod,
kanalizace, plynovod, elektřina) a také z
hlediska obsluhy území hromadnou
dopravou; nevyhovující stav autobusového
nádraží v Králíkách
0
záměr bude využívat stávající technickou
infrastrukturu
24
část území není plynofikována, se stoupající
cenou zemního plynu to může být
problematické
X
nedostatečné napojení území na elektrickou
síť vyšší kapacity
X
část obcí dosud nemá vybudovanou
splaškovou kanalizaci ukončenou na ČOV
(Mladkov, Lichkov, Dolní Morava včetně
jejich částí), ČOV v Králíkách vyžaduje
rekonstrukci
X
SWOT analýza
Míra
vlivu
obyvatel v území stále ubývá, tato tendence
započala už v 80. letech 20. století: 1970 (9
731 ob.), 1980 (9 714 ob.), 1991 (9 420 ob.),
2001 (9 500 ob.), 2007 (9192 ob.). Obyvatel
mírně přibývá pouze v Dolní Moravě: 1991
(283 ob.), 2001 (300 ob.), 2007 (307 ob.).
Největší pokles počtu obyvatel má Mladkov:
1991 (601 ob.), 2001 (585 ob.), 2007 (537
ob.)
0
statistiky neobsahují informace o počtu
obyvatel v jednotlivých částech obcí, dá se
předpokládat, že okrajové oblasti území se
vylidňují ještě výrazněji i když se to ve
statistikách nemusí zobrazit (obyvatelé se
mohou stěhovat v rámci jednotlivých obcí)
X
v území je velmi nízká hustota osídlení – pro
celé ORP je to 57,9 ob./km2, nejvíce je v
Králíkách (87,6 ob/km2), nejméně v Dolní
Moravě (8,4 ob/km2), celorepublikový
průměr je cca 130 ob/km2.
0
předmět změny nebude mít vliv na hustotu
osídlení
na 47 sňatků připadalo v roce 2006 v ORP
33 rozvodů (1,42:1), což je mnohem více
než průměr PK ve stejné období (1,96:1), v
roce 2007 se ale poměr sňatky/rozvody
zlepšil na 2,08:1
X
území patří do bývalých Sudet, většina
původního německého obyvatelstva byla po
válce odsunuta a území bylo nově dosídleno
lidmi z jiných částí republiky nebo ze
zahraničí, byla zde přerušena historická i
sociální kontinuita
X
nárůst počtu obyvatel v souvislosti s předmětem
změny není očekáván, v souvislosti se vznikem
pracovních míst se teoreticky může počet
obyvatel zvýšit, přímý vliv se neočekává
Bydlení
SWOT analýza
zájem o bydlení v menších obcích není příliš
velký, což je způsobeno hlavně
nedostatkem pracovních míst, výstavba je
často omezena chybějící technickou
vybaveností (kanalizace, ČOV)
Míra
vlivu
X
25
stávající i nový bytový fond je často
využíván jen pro rekreaci, zvyšuje se počet
trvale neobydlených bytů
X
nekvalitní a do prostředí zcela nevhodné
umístění a řešení bytového domu na ulici
Leoše Janáčka v Králíkách v blízkosti
významné památky a pohledové dominanty
území – Hory Matky Boží
X
Rekreace
SWOT analýza
nedostatečné další služby a aktivity jako
Míra
vlivu
1
doplněk k ubytování
záměr je rozvojem služeb a rekreačních aktivit v
zimním období
dlouhé jarní a podzimní období mimo hlavní
sezóny s malou návštěvností
0
provoz v těchto obdobích se nepředpokládá
objekty individuální rekreace jsou často
umístěny ve volné krajině, jejich kumulace a
sezónní obývání s sebou přináší problémy s
ochranou majetku, likvidací odpadních vod,
atd.
X
předkládaný záměr není aktivitou individuální
rekreace
rozvoj rekreace se střetává se zájmy
ochrany přírody
2
záměr je v přímém středu s ochranou přírody a
krajiny
na území se nacházejí dvě rozhledny (Val u
Králík, Křížový vrch u Červené Vody)
X
mimo řešené území
vylidňování okrajových oblastí území, byty
X
využívány pouze pro sezónní pobyt
chalupářů
SWOT analýza
Míra
vlivu
nejvyšší míru nezaměstnanosti v řešeném
území vykazuje obec Dolní Morava (16,3% k
31.12.2007) – více než dvojnásobek
průměru celého ORP (7,6%)
X
obyvatelé často dojíždí za prací mimo svou
obec – v roce 2001 to bylo 1093 osob, což
(cca 17% ekonomicky aktivních osob); v
malých obcích nebo okrajových částech je
minimum pracovních příležitostí
1
lze předpokládat vznik několika pracovních míst,
ovšem spíše sezónního charakteru
největší podíl v území mají ekonomické
subjekty bez zaměstnanců (cca 87%)
X
pracovní síla v území není příliš
kvalifikovaná
X
26
PŘÍLEŽITOSTI
SWOT analýza
Míra
vlivu
nový rozvoj těžby mramoru v Dolní Moravě
X
X
by mohl mít hospodářský přínos (pracovní
místa, atd.)
využití bývalého lomu v Dolní Moravě pro
rekreaci (zájem obce)
Vodní režim
SWOT analýza
Míra
vlivu
dobudování protipovodňových opatření
(poldry v Červeném Potoku, ve Velké
Moravě a v Dolní Moravě, zpevnění
břehů,…)
X
podpora projektů pro zpomalení odtoku vody
z území – vhodné hospodaření na
zemědělských plochách, zatravňování
sklonitých ploch, zalesňování, revitalizace
vodních toků, realizace rybníků,…
1
záměr počítá s odlesněním
možnost nalezení dalších zdrojů pitné vody
v rámci CHOPAV
X
SWOT analýza
Míra
vlivu
snížení dopravního zatížení zastavěného
území obcí realizací obchvatů Králík,
Lichkova a Mladkova (silnice I/35 a nová
trasa I/11), případně uvažované nové
kapacitní komunikace Moravská Třebová –
Lanškroun – hraniční přechod Dolní Lipka –
Boboszów
X
plynofikace obcí, které dosud nejsou
napojené na plyn, případně realizace jiných
k přírodě šetrných zdrojů energie a tepla
X
dobudovat systémy splaškové kanalizace a
ČOV v obcích a jejich částech
X
likvidace ekologických zátěží
X
SWOT analýza
realizace nefunkční části ÚSES
Míra
vlivu
X
změna nevytváří podmínky pro založení prvků
SES
péče o krajinu jako součást
X
27
mimoprodukčních funkcí zemědělství
nalezení kompromisu mezi zájmy ochrany
přírody a krajinného rázu a využitím území
pro rekreaci či jiné účely (např. vodní a
větrné elektrárny)
2
v rámci realizace záměru budou provedena
maximální opatření k dosažení tohoto
kompromisu
SWOT analýza
Míra
vlivu
dokončit komplexní pozemkové úpravy,
jejichž zpracování je v plánu – na k.ú. Dolní
a Prostřední Lipka, Dolních Boříkovice a
Dolní Hedeč
X
udržitelné hospodaření na polích i v lesích –
zvyšování přirozené ekologické stability
území (zatravňování sklonitých ploch
postižených nejvíce erozí, pěstování
vhodných plodin a vysazování vhodných
druhů dřevin, péče o krajinu jako součást
hospodaření, dodržovat pravidla
hospodaření proti nadměrné vodní erozi,
atd.)
1
v rámci realkizace záměru provedena opatření,
která minimalizují ohrožení eroze
SWOT analýza
Míra
vlivu
realizace obchvatů Králík, Lichkova a
Mladkova (silnice I/35 a nová trasa I/11) a
výstavba uvažované nové kapacitní
komunikace od budoucí křižovatky R/43 a
R/35 u Moravské Třebové do Polska
X
realizace železniční spojky od Dolní Lipky k
hraničnímu přechodu do Polska
X
dokončit systémy veřejných vodovodů;
dobudovat systémy odvádění a čištění
odpadních vod v obcích
X
dokončit plynofikaci území, případně
podporovat jiné šetrné zdroje energie
(kvalitní spalování dřeva, dřevoštěpek, atd.
– využití místních zdrojů dřeva)
X
realizovat připojení území na elektrické
vedení VVN a výstavbu dvou plánovaných
rozvoden VVN/VN (Králíky, Dolní Lipka)
X
budování systému cyklistických stezek (v
rámci sdružení obcí Orlicko)
X
SWOT analýza
pokud v obcích vzniknou nové pracovní
příležitosti, může to přinést zvýšení počtu
obyvatel
Míra
vlivu
1
na záměr je vázán potenciál vzniku nových
pracivních míst
28
podporovat místní kulturní akce a další
aktivity, které posílí identitu obcí a lokální
patriotismus místních obyvatel
0
Bydlení
Míra
vlivu
X
změna nevymezuje plochy pro bydlení
zlepšovat technickou i veřejnou
infrastrukturu jednotlivých obcí pro zvýšení
jejich atraktivity pro bydlení
X
vytvořit možnosti pro bydlení mladých lidí ve
startovních bytech
X
SWOT analýza
vytvořit dostatek vhodných ploch pro bydlení
tam, kde je o něj zájem
Rekreace
SWOT analýza
Míra
vlivu
doplňovat zázemí a další aktivity pro
rekreaci a turistiku pro zvýšení atraktivity
území i mimo hlavní sezóny a pro případ
nepříznivého počasí (kulturní zařízení,
aktivity v interiéru – krytý bazén, wellness,
squash, bowling, atd.); tyto funkce budou
sloužit také místním obyvatelům
0
rozšiřovat systémy cyklostezek a cyklotras,
rozšiřovat délky upravených lyžařských
běžeckých tras, budovat nové sjezdovky
tam, kde to má smysl
X
rozšiřovat možnosti rekreace a trávení
volného času místních obyvatel
1
areál slouží s místním obyvatelům
regulace výstavby objektů individuální
rekreace ve volné krajině
X
cyklostezkami propojit významné objekty
předválečného opevnění
X
možné uvážlivé využití lomu v k.ú. Velká
Morava pro rozvoj rekreace
X
záměr bude v provozu během hlavní zimní
sezóny
SWOT analýza
Míra
vlivu
připravit nové rozvojové plochy pro
průmyslovou výrobu a přilákat investory,
podpořit podnikatele působící v regionu;
nové výrobní objekty však nesmí svým
měřítkem a výškou narušit ráz krajiny, který
je hlavní hodnotou území
X
obnovit těžbu mramoru v Dolní Moravě
X
pokračovat v profilaci území na především
rekreační funkci, doplnit ji však také silnou
1
záměr mí rekreační charakter, doplnění zakladny
výroby není řešeno - jedná se o konkrétní lokální
29
základnou průmyslové a lesnické výroby
záměr pro rekreaci a sport
při zlepšení dopravního napojení (nová trasa
I/11 a hlavně výhledová kapacitní
komunikace do Polska) lze očekávat
ekonomický růst oblasti
X
navazovat hospodářské kontakty v
sousedním Polsku (pracovní síla, pracovní
příležitosti,…)
X
HROZBY
SWOT analýza
Míra
vlivu
CHLÚ Bílá Voda – podzemní úložiště
X
dopravní zátěž spojená s obnovením těžby
mramoru v dolní Moravě, zvýšená prašnost,
hluk
X
Vodní režim
SWOT analýza
Míra
vlivu
nedokončení systému protipovodňových
X
opatření (problémy s vlastníky pozemků,
atd.)
protipovodňová opatření nejsou součástí tohoto
záměru
realizace poldrů navržených v Červeném
Potoku může na sousedním území (ORP
Šumperk) vyžadovat přeložku železniční
trati – finanční náročnost
X
realizace uvažované vodní nádrže v horní
části Dolní Moravy (u mramorového lomu) –
narušení krajiny
X
SWOT analýza
Míra
vlivu
další zdražování plynu a elektřiny – vytápění
nekvalitními tuhými palivy – místní
znečištění ovzduší
X
problém s další plynofikací, která je
nákladná a při zdražování plynu o ni zřejmě
mezi občany nebude velký zájem
X
SWOT analýza
omezení rozvoje sídel, která leží v
chráněných přírodních územích (především
Dolní Morava)
Míra
vlivu
X
30
střet zájmů rozvoje rekreace (sjezdovky,
atd.) a ochrany přírody
2
přímý střet těchto zájmů - v rámci vlastní
realizace záměru je nezbytné učinit opatření proti
negativním vlivům na přírodní hodnoty v
kontaktním územím
ovlivnění krajinného rázu v územích s jeho
zvýšenou ochranou (přírodní rezervace,
přírodní park) výstavbou objektů s
neúměrným měřítkem ve vztahu k okolní
krajině (např. průmyslových a skladovacích
budov, hotelů, větrných elektráren atd.)
0
SWOT analýza
Míra
vlivu
rozvojové plochy často leží na půdách
0
X
nejvyšší kvality – střet s ochranou ZPF
rychlost zpracování komplexních
pozemkových úprav je limitována
kapacitoupozemkových úřadů a dostatkem
financí
SWOT analýza
Míra
vlivu
zpožďování výstavby R/35 a R/43 a
případné navazující trasy kapacitní
komunikace k polským hranicím
X
hrozící sankce obcím od státu při
nedokončení systémů kanalizace a ČOV
X
nerealizace plynofikace z důvodů nezájmu
občanů (zdražování zemního plynu), topení
nekvalitními tuhými palivy
X
při malém využití autobusových spojů hrozí
jejich zrušení, problémy s financováním
spojů hromadné dopravy
X
SWOT analýza
odcházení mladších vzdělaných lidí mimo
Míra
vlivu
X
X
region, další ubývání obyvatel
klesající naplněnost školských zařízení,
především středního školství
Bydlení
SWOT analýza
výstavba v některých místech je omezena
limity využití území (ochrana přírody,
záplavové území,…)
Míra
vlivu
0
v rámci změny jsou střety s limity vyřešeny
31
výstavba v malých obcích je omezena
nedostatkem pracovních příležitostí pro
případné nové obyvatele
X
stálé snižování počtu lidí v okrajových
sídlech
X
Rekreace
SWOT analýza
Míra
vlivu
možný střet s ochranou přírody u nových
2
přímý střet
X
rekreačních areálů – převážně sjezdovek
zvyšování počtu bytů určených pro rekreaci
na úkor trvale obydlených bytů
SWOT analýza
Míra
vlivu
nové větší rozvojové plochy pro výrobu je
možné nalézt téměř pouze na půdách
nejvyšší kvality – střet se zájmy ochrany
ZPF
X
odcházení mladých vzdělaných lidí mimo
region
X
při velké orientaci na cestovní ruch jsou
výdělky závislé na přízni počasí
1
úspěšnost záměru je závislá na klimatických
podmínkách
posílení ekologické stability území
E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování
Pro potřeby tohoto vyhodnocení je využito priorit stanovených v Zásadách územního rozvoje
Pardubického kraje.
Záměr zpracovaný ve Změně č. 3 není v rozporu se stanovenými prioritami. Dokument vytváří
podmínky pro rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace, což je jedna z priorit krajského dokumentu.
Z polohy řešeného území ve specifické oblasti republikového významu (SOB 3) vyplývá úkol pro územní
plánování - prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu území pro rekreaci - což Změna č. 3 a
posouzení jejího vlivu na životní prostředí naplňuje. Současně je plněn úkol zpřesnění vymezení
regionálních i nadregionálních prvků ÚSES.
Vzhledem k charakteru změny nemá změna z hlediska naplňování celorepublikových priorit
zásadnější význam. Lze konstatovat, že podpora sportovního a rekreačního využití svahů Bukové hory je v
souladu s naplňováním využití území pro rekreaci
32
F. Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území - shrnutí
F.1. Vyhodnocení vlivů Změny č. 3 na vyváženost vztahu územních podmínek pro příznivé
životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území
obce (z aktualizace ÚAP ORP Králíky) obce Červená Voda:
- ve Změně č. 3 nedochází k porušování stability prostředí, je ovšem naplněna hrozba rozvoje
rekreačních aktivit na plochách chráněných - je nutné v průběhu výstavby a provozu dodržení
zejména veškerých navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech
závažných negativních vlivů na životní prostředí
33
- Nenavrhují se nové plochy pro průmysl, skladování, využívaní nerostného bohatství, využíván je
sportovně rekreační potenciál s potenciálně pozitivním dopadem na hospodářský rozvoj oblasti
- Rozvíjena je silná stránka - nové sjezdovky v Červené Vodě
Navrhovaná změna ÚPD nemá vliv na hrozby uvedené v ÚAP ORP Králíky pro obec
Červená Voda. Mimo hrozby vyplývající z odlesňování svahů další významné hrozby nevytváří.
Řešené území leží ve specifické oblasti, kde je potřeba posílit zaostávající sociální a
ekonomický rozvoj, který patří k nejslabším v ČR, a napravit strukturální postižení ekonomiky s
mnohými stagnujícími odvětvími hospodářství. Je zde potřeba rozvíjet a využívat s ohledem na
udržitelný rozvoj území vysoký potenciál přírodně cenného území pro rekreaci. Vzhledem k tomu,
že mezi kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území stanovených PÚR ČR je při
rozhodování a posuzování záměrů na změny v území patří přednostní sledování rozvoje rekreace
a lázeňství, naplňuje předmětný záměr toto kritérium. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozšíření
stávajícho areálu, jehož vznikem k jistému narušení došlo, je rozvoj navázaný na tento areál
nejmenším zásahem do přírodních hodnot.
Rozšířením areálu získá areál větší atraktivitu. Lyžařům bude nabídnuta méně obtížná
sjezdová trať a areál se tím pádem stane atraktivním pro větší spektrum lyžařů, kteří budou v okolí
poptávat další služby, jejichž nabídnutí přinese nová pracovní místa, což je právě jeden z
34
prostředků k posílení ekonomického rozvoje. Samotné rozšíření areálu, je jen dílčím prvkem
koncepce rozvoje, která by měla být stanovena územně plánovací dokumentací obce.
Vzhledem k podpoře projektu ze strany obce, vzhledem k tomu, že dotčené orgány
nevydaly záporné stanovisko k zadání této změny ÚPD (kde byl záměr definován), ani k návrhu
této změny, ale stanovily podmínky, které Změna č. 3 respektuje, byla provedena různá hodnocení
a záměr byl doporučen k realizaci v rámci dokumentace SEA, je možné konstatovat, že navržená
změna je pro řešené území přínosem, který převažuje nad stávajícím stavem.
F.2. Shrnutí přínosu Změny č. 3 k vytváření podmínek pro předcházení:
-
zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území:
- Změna č. 3 je přínosem pro cestovní ruch, rekreaci a zaměstnanost v obci
-
ohrožení podmínek života generací budoucích:
- Změna č. 3 sama o sobě nepřináší ohrožení podmínek života generací budoucích
i)
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní
fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa
Předmětem Změny č. 3 je vymezení nových ploch (území) pro rozšíření lyžařského areálu pro funkce rekreační a sportovní (provozní a technické zázemí areálu) a území pro především
sezónní využití – lyžařskou sjezdovou trať s lanovkou.
Předmět záměru Změny č. 3 byl podroben procesu posouzení dle zákona č.100/2001 Sb. o
posuzování vlivu na ŽP.
Zemědělský půdní fond
Není Změnou č. 3 dotčen.
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
Tab. č.1: Dotčené pozemky a zábory PUPFL (k.ú. Mlýnický dvůr - 620815):
ozn.záboru p.č. dle KN
III/3
III/4
III/5
539/8
539/8
539/8
druh pozemku výměra (ha) Plocha
(ha)
lesní poz.
345,6454
6,50
lesní poz.
345,6454
0,15
lesní poz.
345,6454
0,10
záboru LV
1135
1135
1135
vlastník
Česká republika
Česká republika
Česká republika
Celkový zábor PUPFL:
- pro zastavitelné plochy - 0,25 ha
- pro nezastavitelné plochy sjezdovek - 6,50 (ha)
V textu odůvodnění Změny č.3 předkládaném ke společnému jednání zmíněna vhodnost
realizace opatření ke zmírnění vlivu odlesnění na ploše nové sjezdovky, které by zvýšilo stabilitu
okolních lesních porostů .“Budou navržena opatření ke zmírnění vlivu odlesnění na ploše
sjezdovky, která zvýší stabilitu okolních lesních porostů (např. zvýšení podílu listnatých dřevin
35
v okrajích porostů sousedících s navrženými sjezdovkami) s tím, že dojde k jejich realizaci
v náležitém předstihu před vlastní realizací záměru“.
Po společném jednání byl vznesen požadavek podrobněji časově specifikovat pojem
"náležitý předstih před vlastní realizací záměru". Zpracovatel se snažil touto obecně
specifikovanou definicí podpořit ochranu přírodních hodnot. Podrobnější časová specifikace není
nástroji územního plánovaní možná, měla by být zapracována a vyžadována v dalších
navazujících krocích realizace záměru (územní, stavební řízení apod.) Proto ji zpracovatel z
odůvodnění Změny č.3 vypouští.
j)
Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění
k) Vyhodnocení připomínek
l)
Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené
grafické části
Členění odůvodnění Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda:
C – textová část odůvodnění Změny č.3 ÚPSÚ Červená Voda (počet stran: 36)
D – grafická část odůvodnění Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda:
D.1
D.2
Koordinační výkres
Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
1:5000
1:5000
Přílohy:
Posouzení vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí (SEA) a zadáním
požadovaná posouzení - samostatné přílohy zpracované jiným zhotovitelem
Podklady:
Červená Voda - Buková hora - rozšíření areálu - oznámení záměru (zpracoval AMEC
s.r.o., únor 2011) - příloha je součástí svazku textových částí Změny č. 3 ÚPSÚ Červená
Voda
36
P O U Č E N Í:
Proti Změně č.3 ÚPSÚ Červená Voda vydané formou opatření obecné povahy nelze
podat opravný prostředek (§173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád).
……………………………………
místostarosta obce
……………………………………
starosta obce
37
III/1
III/2
NRBK
RBC
LBC
vodovod
skitrasa
cyklotrasa
III/2
III/3
III/2
III/1
III/4
III/5
III/3
NRBK - K 80
NRBK - K 80
LBC
III/1
III/2
NRBK
RBC
LBC
III/2
III/3
III/2
III/1
III/4
III/5
III/3
NRBK - K 80
NRBK - K 80
LBC
ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA
ROZŠÍŘENÍ AREÁLU
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Zpracováno ve smyslu § 6 a přílohy č. 4
zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
únor 2011
AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno, Czech Republic
IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564
ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU
Název dokumentu:
ČERVENÁ VODA – BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Zakázka:
C905-10-0
Objednatel:
SKIPARK Červená Voda s.r.o.
Účel vydání:
Finální dokument
Stupeň utajení:
Bez omezení
Vydání
01
Popis
Zpracoval
Kontroloval
Schválil
Datum
Finální dokument
J. Kurajdová
L. Peková
S. Postbiegl
P. Vymazal
24. 2. 2011
Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena, nebo výrazně označena NAHRAZENO.
Rozdělovník:
10 výtisků SKI Park Červená Voda . s r.o.
1 výtisků archiv AMEC s.r.o.
© AMEC s.r.o, 2011
Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec
smluvního určení (tj. nad rámec použití v rámci daného procesu EIA) vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány,
převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce
zpracovatele, firmy AMEC s.r.o.
FileName: OZN_Cervena_Voda_final
SaveDate: 24.2.2011
Zakázka/Dokument: C905-10-0
Vydání: 01
Strana: 1 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Zpracovatelé oznámení
Vedoucí projektu, koordinace, syntéza:
Ing. Lucie Peková
Tel.: 543 428 321, 725 607 971
E-mail: [email protected]
Ing. Jana Kurajdová, Ph.D.
Tel.: 725 607 973
E-mail: [email protected]
Oprávněná osoba:
Ing. Stanislav Postbiegl
držitel autorizace k posuzování vlivů
na životní prostředí
č. j. 1178/159/OPVŽP/97
ze dne 22. 4. 1997
Datum zpracování oznámení:
24. 2. 2011
Na zpracování oznámení se podíleli:
Pracovní tým AMEC, s.r.o.
Fauna
Mgr. Markéta Klusková
Flóra a ekosystémy:
Ing. Pavel Koláček, Ph. D
Doprava, hluk, fyzikální vlivy:
RNDr. Zuzana Flegrová, Ph.D
Ovzduší:
RNDr. Tomáš Bartoš
Geofaktory:
Ing. Lucie Peková
Odpady, povrchová voda:
Ing. Stanislav Postbiegl
Krajinný ráz
Ing. Jana Kurajdová, Ph.D
Externí spolupráce:
Vlivy na lesní porosty a myslivost:
Ing. Boleslav Jelínek, tel.: 511 119 594
Držitel autorizace k provádění biologického hodnocení
ve smyslu § 67 podle písm. 45i zákona č. 114/1992 Sb
MŽP č.j. 6370/610/09 ze dne 23.4.2010
Entomologické posouzení lokality
EKOGROUP CZECH s.r.o.
RNDr. Marek Banaš,
Držitel autorizace k provádění biologického hodnocení
ve smyslu § 67 podle písm. 45i zákona č. 114/1992 Sb
MŽP č.j. 871/640/06 ze dne 11.4.2006
Ph.D., Mgr. Josef Kašák,
Projektové řešení:
SaveDate: 24.2.2011
Ing. arch. Jaromír Syrovátko, Liberec, tel.: 485 104 880
SIAL architekti a inženýři spol. s r.o.
Vydání: 01
Strana: 2 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Obsah
Titulní list
Záznam o vydání dokumentu
Zpracovatelé oznámení ............................................................................................................................. 2 Obsah......................................................................................................................................................... 3 Úvod ........................................................................................................................................................... 5 ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI............................................................................................................ 7 A.1. Obchodní firma ............................................................................................................................... 7 A.2. IČ .................................................................................................................................................... 7 A.3. Sídlo ................................................................................................................................................ 7 A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele ............................................................................................... 7 ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU ......................................................................................................................... 8 B. I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ............................................................................................................................. 8 B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 ........................................................................ 8 Zařazení záměru .................................................................................................................................... 8 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru............................................................................................................. 8 B.I.3. Umístění záměru .......................................................................................................................... 9 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ........................................................... 10 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, přehled zvažovaných variant ............................. 11 B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru ................................................................ 12 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ......................................... 16 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ........................................................................ 16 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato
rozhodnutí vydávat. ................................................................................................................... 16 B. II. ÚDAJE O VSTUPECH .................................................................................................................... 18 B.II.1. Půda........................................................................................................................................... 18 B.II.2. Voda........................................................................................................................................... 18 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ................................................................................... 19 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu.................................................................................. 20 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH .................................................................................................................. 20 B.III.1. Ovzduší ..................................................................................................................................... 20 B.III.2. Odpadní voda ........................................................................................................................... 20 B.III.3. Odpady ..................................................................................................................................... 20 B.III.4. Ostatní ...................................................................................................................................... 22 B.III.5. Doplňující údaje ........................................................................................................................ 22 ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ......................................... 23 C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO
ÚZEMÍ ............................................................................................................................................... 23 C.II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM
ÚZEMÍ ............................................................................................................................................... 24 C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví ................................................................................................... 24 C.II.2. Ovzduší a klima ......................................................................................................................... 24 C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky...................................................................... 25 C.II.4. Povrchová a podzemní voda ..................................................................................................... 26 C.II.5. Půda .......................................................................................................................................... 29 C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje ........................................................................................ 30 C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy ........................................................................................................ 31 C.II.8. Krajina........................................................................................................................................ 46 C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky .......................................................................................... 47 C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura .................................................................................................. 47 C.II.11. Jiné charakteristiky životního prostředí ................................................................................... 48 ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU I NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................................................ 49 FileName: OZN_Cervena_Voda_final
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 3 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
D.I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI ............................ 49 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů ....................................................... 49 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima ............................................................................................................. 50 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky ................................... 50 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody ......................................................................................... 52 D.I.5. Vlivy na půdu .............................................................................................................................. 54 D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje............................................................................ 54 D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy ............................................................................................. 55 D.I.8. Vlivy na krajinu ........................................................................................................................... 60 D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky .............................................................................. 61 D.I.10. Vilvy na dopravní a jinou infrastrukturu .................................................................................... 61 D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH
VLIVŮ ................................................................................................................................................ 62 D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A
NESTANDARDNÍCH STAVECH....................................................................................................... 62 D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ
KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................ 65 D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH
PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ ..................................................................................... 69 D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE
VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ .................................................................................... 69 ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ................................................................................. 70 ČÁST F ZÁVĚR ........................................................................................................................................... 71 ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ....................... 72 Shrnutí vlivů záměru z hlediska jeho dopadu na životní prostředí: ......................................................... 74 ČÁST H PŘÍLOHY....................................................................................................................................... 76 FileName: OZN_Cervena_Voda_final
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 4 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Úvod
Všeobecné údaje
Oznámení záměru
„ČERVENÁ VODA - BUKOVÁ HORA – ROZŠÍŘENÍ AREÁLU“
je vypracováno ve smyslu § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí,
v pozdějším znění (dále jen zákon).
Činnosti na zpracování oznámení probíhaly v období březen 2010 až leden 2011. V tomto období byl
zpracováván podrobný screening lokality skupinou odborníků, specializovaných na jednotlivé oblasti
životního prostředí. Výsledkem téměř roční činnost je detailní návrh trasování dvou nových sjezdových
tras, který se snaží spojit požadavky investora na využití dané lokality a snahu o co nejšetrnější zásah
záměru do životního prostředí.
Obsah a rozsah oznámení
Oznámení je zpracováno v rozsahu přílohy č. 4 zákona. Cílem oznámení je poskytnout údaje o záměru
v takové míře a podrobnosti, aby bylo možné vyhodnotit vliv záměru na jednotlivé složky životního
prostředí. Byly sledovány, zjišťovány, popisovány, posouzeny a vyhodnoceny předpokládané přímé a
nepřímé vlivy záměru na životní prostředí tak, jak je požadováno zákonem.
Obsah a rozsah oznámení vychází z charakteru záměru. Zvýšená pozornost byla věnována zejméně těm
okruhům životního prostředí, u kterých byla očekávána největší míra zasažení či ovlivnění (tj. ochrana
přírody a krajiny, ochrana lesa a lesních pozemků). Ostatní okruhy jsou potom řešeny s větší mírou
obecnosti. Osnova dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí,
v platném znění , je však dodržena v úplném rozsahu.
Členění oznámení
Členění oznámení odpovídá příloze č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí,
ve znění pozdějších předpisů.
Vzhledem k tomu, že osnova dle uvedené přílohy je poměrně rozsáhlá, uvádíme stručný přehled její
náplně:
Část A oznámení obsahuje údaje o oznamovateli (investorovi) záměru.
Část B oznámení je rozdělena na více podkapitol:
Nevkládat A.,B.,C., atd., ale jen tečky či pomlčky, takto to dělá zmatek
–
část B.I. obsahuje základní údaje o záměru, tj. zejména základní projektové údaje záměru,
–
část B.II. obsahuje údaje o vstupech, tj. nároky na zábor ploch, na odběr médií (voda a
další vstupy) a na dopravu
–
část B.III. obsahuje údaje o výstupech, tj. emise do ovzduší, vypouštění odpadních vod a
produkce odpadů, produkce hluku, emise záření případně jiné výstupy do životního
prostředí.
Část C oznámení obsahuje údaje o současném stavu životního prostředí v dotčeném území případně
vývojových trendech.
Část D oznámení obsahuje výslednou charakteristiku a výsledky hodnocení vlivů záměru na
obyvatelstvo a životní prostředí. Je rozdělena na více podkapitol:
–
část D.I. obsahuje charakteristiku předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a
životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti
–
část D.II. obsahuje komplexní charakteristiku vlivů záměru na životní prostředí z
hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů
–
část D.III. obsahuje charakteristiku environmentálních rizik při možných haváriích a
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 5 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
–
–
–
nestandardních stavech
část D.IV. obsahuje charakteristiku opatření k prevenci, vyloučení, snížení,
popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí,
část D.V. obsahuje charakteristiku použitých metod prognózování a výchozích
předpokladů při hodnocení vlivů
část D.VI. obsahuje charakteristiku nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se
vyskytly při zpracování oznámení.
Část E oznámení obsahuje údaje o variantním řešení záměru.
Část F oznámení obsahuje shrnující závěr.
Část G oznámení obsahuje všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru.
Část H oznámení obsahuje přílohy, tj. mapy, situace případně další materiály doplňující a podrobněji se
zabývající jednotlivými okruhy životního prostředí. Zde jsou též přiloženy veškeré další náležitosti
oznámení.
Z uvedené struktury vyplývá doporučení pro čtenáře oznámení. Zájemcům pouze o všeobecné informace
je určena část G Shrnutí netechnického charakteru, kde jsou shrnuty závěry stručnou a přístupnou formou,
avšak bez důkazů tam uváděných skutečností. Podrobnější informace lze nalézt v příslušných kapitolách
textu oznámení. Ještě podrobnější informace jsou potom uvedeny v přílohách oznámení, které jsou však
vypracovány pouze pro takové hodnocené okruhy, u kterých se očekávalo významné zasažení.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 6 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
ČÁST A
ÚDAJE O OZNAMOVATELI
A.1. Obchodní firma
SKIPARK Červená Voda s.r.o.
A.2. IČ
62062026
A.3. Sídlo
Šedivská 844
561 51 Letohrad
A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele
Mgr. Radek Procházka
ředitel společnosti
Šedivská 844
561 51 Letohrad
tel.: 461 535 407
fax.: 461 535 559
e-mail: [email protected]
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 7 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
ČÁST B
ÚDAJE O ZÁMĚRU
B. I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE
B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1
„Červená Voda – Buková Hora – Rozšíření areálu“
Zařazení záměru
Zařazení dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění,
je následující:
kategorie:
bod:
název:
sloupec:
II
10.7
Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení
B
Dle § 4 uvedeného zákona patří pod odstavec (1) písmeno b) a podléhá posuzování podle zákona, pokud
se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle §7.
Příslušným úřadem je Krajský úřad Pardubického kraje.
B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru
Záměr velmi úzce navazuje na stávající lanovou dráhu a sjezdovou trať, která je na lokalitě v provozu od
podzimu roku 2010.
Záměr využívá stávajícího zázemí, které bylo vybudováno v roce 2010/2011, včetně parkoviště. Pro účely
rozšíření lyžařského areálu se neuvažuje s rozšířením kapacity parkovacích stání. Stávající parkoviště
pokryje kapacitní potřeby všech tří sjezdových tratí.
Předmětem projektu jsou dvě modré sjezdové tratě a lanová dráha umístěná na jedné z nich.
Základní technické parametry:
Sjezdové tratě:
Sjezdová trať
Suchý vrch
celková délka
šířka
prům. sklon hlavního úseku
plocha odlesnění
cca 1950 m
cca 55 m
23 %
8,36 ha
Sjezdová trať
Heroltice
délka svahu
šířka
délka spojky
šířka spojky
délka s využitím stávající sjezdovky
průměrný sklon
plocha odlesnění
cca 1150 m
cca 55 m
cca 340 m
cca 30 m
cca 2170 m
18 %
6,58 ha
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 8 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Lanová dráha na sjezdové trati Heroltice:
Druh a typ lanové dráhy:
přepravní kapacita:
vodorovná délka:
celkové převýšení:
předpokládaný počet podpěr:
čtyřsedačková
pevné uchycení
2000 lyž. /hod
cca 1150 m
200 m
8 až 10 ks
B.I.3. Umístění záměru
Záměr je umístěn následovně:
kraj:
okres:
obec:
katastrální území:
Pardubický
Ústí nad Orlicí
Červená Voda
Mlýnický Dvůr
Z hlediska územně-plánovací dokumentace je v době zpracování Oznámení v platnosti ÚPSÚ Červená
voda (Atelier AURUM, říjen 1996) a Změna č. 1 (Atelier AURUM, únor 2005), se kterými záměr není
v souladu. V současné době však probíhají jednání ohledně změny územního plánu obce (Změna č. 2
ÚPSÚ Červená Voda), jehož předmětem je vedle jiných plánovaných aktivit i představovaný záměr.
Prostor a okolí záměru v dotčeném katastrálnním území jsou pro účely zpracování tohoto oznámení
nazývány tzv. dotčeným územím.
Poloha záměru je zřejmá z následujícího schématu.
Obr.: Poloha záměru (bez měřítka)
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 9 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry
Charakter záměru
Charakter záměru je novostavba dvou modrých sjezdových tratí s potřebným vybavením a jedna lanová
dráha. Sjezdové tratě jsou plánovány pro širší uspokojení zákazníků, kteří navštíví stávající areál
s lanovou dráhou a sjezdovou tratí. Rozšíření areálu má přivést větší pohodu klientům, rozptýlení klientů
v prostoru, se kterým je spojena větší bezpečnost lyžařů.
Na lokalitě je již od podzimu roku 2010 v provozu lanová dráha s červenou sjezdovou tratí. Plánované
modré sjezdové tratě slouží pro uspokojení požadavků stávající klientely. Sjezdové tratě budou využívat
stávajícího zázemí např.:
•
Zasněžování: přívod vody bude shodný se stávající sjezdovou tratí, pouze bude docházet
k přepojování mezi jednotlivými sjezdovkami.
•
Lanová dráha: lyžaři budou využívat stávající a funkční lanovou dráhu, nová lanová dráha na
modré sjezdové trati je zvýšení obslužnosti klientů
•
Parkoviště a zázemí pro klienty: ve spodní části stávající lanové dráhy je již vybudován hotel,
jsou stavěny příjezdové komunikace a parkoviště. Pro účely nových sjezdových tratí nebude
kapacita těchto zařízení navyšována.
Možnost kumulace s jinými záměry
Oblast záměru má vysoký rekreační potenciál, o jehož využití je zájem. Plánovaná změna územního plánu
Červená Voda zahrnuje i další záměry v širším okolí.
Na lesních pozemcích, tj. v místech, kde by mohla být přímá kumulace vlivů na jeden typ ekosystému, se
však již žádné další záměry mimo dvě nové sjezdové tratě neuvažují.
Pokud by byla uvažována kumulace se stávajícími či plánovanými stavbami, daly by uvažovat následující
areály:
1. plánovaný areál na Suchém Vrchu (ve fázi povolování)
2. Čenkovický areál
3. stávající sjezdová trať a lanová dráha.
Obr.: Lyžařské areály v oblasti
Legenda:
Velice přibližná poloha záměru
Ad 1) Plánovaný areál na Suchém Vrchu (v procesu EIA)
Areál na Suchém vrchu je ve značné vzdálenosti, a to 5 km vzdušnou čarou. Mezi Bukovou horou a
Suchým vrchem je navíc komunikace I/11. Možnou kumulaci jakýchkoliv vlivů u těchto dvou záměrů lze
vyloučit.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 10 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Ad 2) Čenkovický areál
Čenkovický areál má značnou historii v oblasti. Při provádění biologických průzkumů v roce 2006 a v roce
2010 byl tento areál již v provozu, a proto veškeré průzkumy, vlivy a návrhy opatření lze uvažovat jako
kumulace se stávajícím stavem.
Ad3) Stávající sjezdová trať a lanová dráha
Předkládané oznámení je koncipováno tak, že uvažuje se stávajícím areálem. Veškeré vlivy, které jsou
zde popsány, lze uvažovat za kumulativní ke stávajícímu stavu – tj. ke stávající sjezdové trati a lanové
dráze.
B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, přehled zvažovaných variant
Zdůvodnění potřeby záměru
Předložený investiční záměr vyplývá z potřeby rozvoje a rozšíření sportovně rekreačních aktivit v širším
okolí střediskové obce Červená Voda. Záměr je realizován pro zajištění větší pohody lyžařů, rozptýlení
stávajících lyžařů do více tras, uspokojení zákazníků s menšími zkušenostmi – tj. zajištění sjezdových tratí
pro méně zkušené lyžaře.
Umístění záměru, varianty trasování
Zájmové území se nachází v severovýchodní části okresu Ústí nad Orlicí. Výstavba je navržena na
svažitém území zalesněného jihovýchodního svahu Bukové hory. Všechny zájmové parcely pro výstavbu
se nachází v katastrálním území Mlýnický Dvůr.
Záměr je dopravně obsloužen účelovou komunikací, navazující na místní komunikace místní části obce
Mlýnický Dvůr a dále na silnici I/11.
Záměr není představován ve variantách. V počátečním stádiu (tj. na začátku roku 2010) bylo uvažováno
se širokým pruhem pro možné umístění sjezdových tratí, kde na základě ročního průzkumu a jednání
s projektantem došlo k postupnému zpřesňování tras.
V tomto oznámení je představena finální varianta sjezdových tratí, která je vytipována na základě:
• lokalizace biologicky cenných území (situace v Příloze č. 1);
• výběr oblastí s již stávajícím lesním průsekem;
• odklon trasy od chatové oblasti;
• geomorfologické podmínky.
Z důvodů ročního screeningu lokality a snahy o vytipování tras s co nejmenším možným dopadem na
životní prostředí není tento záměr uvažován při jiných variantách trasování.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 11 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru
Komplex staveb
Umístění oznamovaného záměru je zřejmé z Přílohy č.1 .
Komplex staveb je rozdělen a řešen ve čtyřech hlavních částech, a to:
A. sjezdová trať – Suchý vrch
B. sjezdová trať – Heroltice
C. lanová dráha na sjezdové trati Heroltice
D. spojka navrhované modré (Heroltice) a stávající červené sjezdovky (Mlýnice)
Obr.: Situace komplexu staveb
A. Sjezdová trať modrá - Suchý vrch
U sjezdové trati se předpokládají následující technické parametry:
celková délka
šířka
plocha odlesnění
cca 1950 m
cca 55 m
23 %
8,36 ha
Začátek sjezdové trati je situován severně od lanové dráhy a veden po stávající lesní cestě a v její těsné
blízkosti. Zhruba po 200 m začíná vlastní sjezdová trať o šířce 55 m. Trať prochází porosty a na okraji
lesního komplexu u dolního konce svahu se napojuje na stávající sjezdovku. Vedení tratě je měkké, oblé.
Hlavní část sjezdovky je vedena po spádnici tak, aby zemní práce na úpravu příčného profilu byly
minimální. V dolní části navazuje sjezdová trať na již stávající červenou sjezdovku, která je rozdělena na
dva "rukávy". Jedním je možné sjet k nástupu na lanovou dráhu a objektům občanského a technického
zázemí, druhý vede k parkovišti.
Vedení trasy je voleno s ohledem na již stávající průseky v lesním porostu. V dolní části byla trasa volena
s ohledem na odklon od chatové oblasti.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 12 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Výstavbu a provoz sjezdové trati lze rozdělit do několika etap :
1. etapa - přípravné práce před zahájením stavby
2. etapa - vykácení průseku sjezdovky
3. etapa - zemní práce a protierozní opatření
4. etapa - údržba, opravy
První etapa bude zahájena podrobným vytyčením trati v terénu a vytyčením inženýrských sítí
nacházejících se v prostoru sjezdovky. Bude proveden podrobný inženýrsko-geologický průzkum se
zaměřením na posouzení stability svahů a řešení protierozních opatření.
Druhá etapa řeší prokácení průseku sjezdové trati správci lesních pozemků (Lesy ČR, Hradec Králové).
Dřevo bude odvezeno běžnou technikou po místních svážnicích.
Ve třetí etapě budou provedeny nutné terénní úpravy sjezdovky. Po trase se bude jednat především
o srovnání místních terénních nerovností a nerovností po vývratech. Sejme se vrchní vrstva zeminy.
Provede se místní terénní úprava –zahrnutí kořenů do podloží a - a na povrch se rozprostře sejmutá
vrchní vrstva zeminy. Současně s terénními úpravami je nutné provést na ploše sjezdovky protierozní
opatření.
Rozsah případných speciálních úprav zajišťujících stabilitu svahů a speciální protierozní opatření budou
řešen v další fázi přípravy projektu, na základě doporučení inženýrsko-geologického průzkumu. Návrh
protierozních opatření vychází mj. z maximálního odtoku vody z tajícího sněhu a intenzity letních
přívalových srážek.
Technická opatření budou doplněna opatřeními biologickými.
Čtvrtou etapou je pravidelná údržba a opravy případných poruch. Po zimní sezóně bude nutné provést
kontrolu plochy sjezdové tratě. Provede se běžná údržba, případně oprava technických i biologických
protierozních opatření. Travnatý povrch sjezdovky lze po osevu zavlažovat z rozvodů technického
zasněžení. Plochy pravidelně ošetřovat sečením, minimálně dvakrát ročně.
B. Sjezdová trať modrá - Heroltice
U sjezdové trati se předpokládají následující technické parametry:
délka svahu
šířka
délka spojky
šířka spojky
průměrný sklon
plocha odlesnění
cca 1150 m
cca 55 m
cca 340 m
cca 30 m
cca 2170 m
18 %
6,58 ha
Sjezdová trať je situována do porostů jižně od stávající červené sjezdovky, na jejíž horní konec se
napojuje traverzovitou spojkou o šířce cca 30 m a délce 320 m. Vedení tratě je měkké a přímé. Hlavní část
sjezdovky je vedena po spádnici tak, aby zemní práce na úpravu příčného profilu byly minimální V dolní
části navazuje sjezdová trať opět na stávající červenou sjezdovku.
Výstavbu sjezdové trati lze rozdělit do několika etap:
1. etapa - přípravné práce před zahájením stavby
2. etapa - vykácení průseku sjezdovky
3. etapa - zemní práce a protierozní opatření
4. etapa - údržba, opravy
První etapa bude zahájena podrobným vytyčením trati v terénu a vytyčením inženýrských sítí
nacházejících se v prostoru sjezdovky. Bude proveden podrobný inženýrsko-geologický průzkum se
zaměřením na posouzení stability svahů a řešení protierozních opatření.
Druhá etapa řeší prokácení průseku sjezdové trati správci lesních pozemků (Lesy ČR, Hradec Králové).
Dřevo bude odvezeno běžnou technikou po místních svážnicích.
Ve třetí etapě budou provedeny nutné terénní úpravy sjezdovky. Po trase se bude jednat především
o srovnání místních terénních nerovností a nerovností po vývratech. Sejme se vrchní vrstva zeminy.
Provede se místní terénní úprava – zapuštění kořenů do hlubšího horninového podloží - a na povrch se
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 13 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
rozprostře sejmutá vrchní vrstva zeminy. Současně s terénními úpravami je nutné provést na ploše
sjezdovky protierozní opatření.
Rozsah případných speciálních úprav zajišťujících stabilitu svahů a speciální protierozní opatření budou
řešeny v další fázi přípravy projektu, na základě doporučení inženýrsko-geologického průzkumu. Pro návrh
protierozních opatření je nutno rovněž posoudit maximální odtok vody z tajícího sněhu a intenzitu letních
přívalových srážek.
Technická opatření budou doplněna opatřeními biologickými.
Čtvrtou etapou je pravidelná údržba a opravy případných poruch. Po zimní sezóně bude nutné provést
kontrolu plochy sjezdové tratě. Provede se běžná údržba, případně oprava technických i biologických
protierozních opatření. Travnatý povrch sjezdovky lze po osevu zavlažovat z rozvodů technického
zasněžení. Plochy pravidelně ošetřovat sečením, minimálně dvakrát ročně.
C. Lanová dráha na sjezdové trati Heroltice
Lanová dráha bude součástí modré sjezdové trati Heroltice.
U lanové dráhy se předpokládají následující technické parametry:
Druh:
Typ (referenční):
vzestupná větev:
poháněcí stanice:
napínací stanice:
vratné stanice:
Vodorovná délka:
Převýšení:
Přepravní kapacita
Předpokládaný počet podpěr:
Optimální vzdálenost mezi podpěrami:
čtyřsedačková lanová dráha, pevné uchycení
Doppelmayr 4-LCD, alter, Leitner
pravá
dolní
horní
horní
cca 1150 m
cca 200 m
cca 2000 os./hod.
8 až 10 ks
cca 120 m
Nástupní a výstupní stanice bude zajištěna pouze odjezdovou rampou.
Lanová dráha vede přímo ve sjezdové trati, aby bylo minimalizováno kácení porostu.
Postup prací při výstavbě
Stavba bude zahájena přesným polohovým vytyčením trati lanové dráhy v terénu. Průsek pro lanovou
dráhu je součástí průseku modré sjezdovky.
Postupně budou provedeny výkopy pro jednotlivé základové patky. Sejme se vrchní vrstva zeminy
a provede se výkop. Výkopy lze předpokládat v rozsahu cca 20 až 40 m3 na 1 podpěru. Vybetonují se
železobetonové základové patky pro podpěry (cca 15 až 30 m3 na 1 podpěru). Dokončí se zemní práce
hutněným zásypem a na povrch se rozprostře sejmutá vrchní vrstva zeminy. Zásypy okolo základových
patek na 1 podpěru lze předpokládat v rozsahu cca 20 až 40 m3. Podle doporučení inženýrskogeologického průzkumu budou provedeny speciální úpravy zajišťující stabilitu svahů a speciální protierozní
opatření.
Při zemních pracích se nepředpokládá použití trhavin.
Po vybetonování základových konstrukcí bude v trati lanové dráhy vedeno podzemní kabelové vedení,
včetně zemnící soustavy. Kabely budou po trase kotveny do betonových patek a zářez odvodněn příčnou
drenáží. Následně bude provedena montáž technologie lanové dráhy na připravené patky pomocí zvláštní
mechanizace, vhodné pro práci v environmnetálně citlivém prostředí – kráčející bagr, gumová pásová
technika.
Lze očekávat přebytečnou bilanci zemin ze zemních prací. Část zeminy bude použito pro úpravu sjezdové
trati. Doprava přebytečné zeminy a materiálu na patky bude v nepřístupných místech provedena pomocí
gumové pásové techniky, v místech dostupných po lesních trasách pomocí terénních nákladních
automobilů.
D. spojka modré (Heroltice) a stávající červené sjezdovky (Mlýnice)
Tato etapa uvažuje vybudování spojky mezi stávající červenou sjezdovou tratí a navrhovanou modrou
sjezdovou tratí v délce 340 m
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 14 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Technologie realizace spojky je stejného charakteru, který je uvedený pro výstavbu jednotlivých
sjezdových tratí.
Zařízení pro umělé zasněžování
Zasněžovací systém nových sjezdových tratí bude napojen na stávající zasněžovací systém stávající
sjezdové tratě.
Technologie zasněžování
Zasněžovací systém je soubor technických zařízení, které za příznivých klimatických podmínek umožňuje
řízenou výrobu technického sněhu.
Systém zasněžování je mobilní systém, který vyžaduje pro provoz přívod tlakové vody a el.energie.
Hlavním médiem pro výrobu technického sněhu je voda.
Druhým médiem je elektrická energie.
Pomocným médiem lze nazvat vzduch, který je získáván z okolního prostředí
sněžného kanonu. Pomocí kompresoru je stlačen a dodán do nukleátoru.
Sníh lze vyrábět již od teploty -2ºC v závislosti na vlhkosti vzduchu a teplotě vstupní vody.
Vyráběný sníh má jinou strukturu než sníh přírodní, je trvanlivější a lépe odolává výkyvům teplot.
K provozu sjezdové tratě a zajištění kvalitního lyžování postačí menší vrstva než u sněhu přírodního.
Vrstva vyrobeného sněhu 250 - 300 mm odpovídá přibližně vrstvě 600 - 750 mm přírodního sněhu.
Zdroj vody pro zasněžování
Jako zdroj vody pro zasněžování je využíván vodní tok Březná. Odběr povrchových vod je uskutečňován
pomocí objektu s betonovým skluzem na pozemích parc. Č. 3/1, 569/1, kat. území Mlýnický dvůr a parc. Č.
800, 936/2, kat. území Bílá Voda, v korytě toku.
Pro odběr vody bylo vydáno vodohospodářské povolení k nakládaní s povrchovými vodami (č.j.
5853/2009/ŽP/DP/231 2 /1/4) Městkým úřadem Králíky, odbor životního prostředí. Povolení s platností do
31.12.2029 platí pro odběr povrchových vod z vodního toku Březná pro výrobu sněhu vodními děly.
V povolení je stanoveno následující:
•
Průměrný povolený odběr:
50 l/s
•
Maximální povolený odběr:
60 l/s
•
Roční povolený odběr:
100 tis.m3/rok
•
Počet měsíců, kdy se odebírá:
4
•
Počet dnů v roce, kdy je realizován odběr:
122
Dle vodoprávního povolení je množství odebírané povrchové vody průběžně měřeno a zaznamenáváno do
deníku. Záznamy jsou k dispozici k případné potřebě kontrolním orgánům.
Minimální zůstatkový průtok byl v toku Březná stanoven na 0,112 m3/s pod odběřným bodem, kterým je
odběrný objekt s betonovým skluzem.
Uvedené kapacitní limity odběru z vodního toku zůstanou shodné i při realizaci nových sjezdových tratí.
Pro tento záměr nebude žádáno o vydání nového vodoprávního povolení, či navýšení již povolených
kapacit.
Voda je z vodního toku vedena do objektu v dolní stanici stávající lanové dráhy, odkud je pomocí
přečerpávací stanice rozváděna potrubním systémem podél sjezdové trati k technologickým zařízením pro
výrobu technického sněhu (mobilní sněžná děla).
Shrnutím uvedených skutečností - pro zasněžování nových sjezdových tratí bude využíváno stávajícího
odběrného místa včetně způsobu odběru. Požadovaný objem spotřebované vody na zasněžování všech tří
sjezdových tratí je pokryt stávajícím povolením pro odběr povrchových vod. Nově budou vybudovány
rozvodní potrubní systémy podél sjezdových tratí. Sněžná děla budou v rámci sjezdových tratí postupně
převážena a využívána v místech, kde budou potřebná.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 15 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Dopravní napojení
Záměr využívá stávajícího parkoviště a zkapacitněných příjezdných komunikací (rozšíření, úprava)
umožňujících obousměrný provoz, budovaných v rámci záměru červené sjezdové tratě.
Realizací nových sjezdových tratí nevznikne potřeba nového dopravního napojení.
Technická infrastruktura
Záměr dvou sjezdových tratí využívá kompletně technickou infrastrukturu stávajícího lyžařského areálu.
Nově se uvažuje pouze s potrubím pro zasněžování a napojením objektu lanové dráhy a technologie
čerpání a postřiku pro zasněžování na rozvod elektrické energie – z trafostanice umístěné v areálu.
Všechny sítě budou vedeny ve společném výkopu podél sjezdových trati, spolu s potrubím pro
zasněžování.
Oznamovaný záměr nepředpokládá osvětlení lyžařského svahu pro noční lyžování..
Ozelenění
Ozeleněním se u tohoto záměru myslí úpravy zatravnění ploch sjezdových tratí v místech, kde dojde k
terénním úpravám (zejména u křížení tratě s celoročně využívanými lesními cestami) a dosadby dřevin na
kontaktu tratí a stávajících lesních porostů.
B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení
Předpokládaný termín zahájení výstavby:
2011
Předpokládaný termín ukončení výstavby,
uvedení do provozu:
2011 - 2012
B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků
Kraje:
Pardubický kraj
Komenského náměstí 125
532 11 Pardubice
Obce s rozšířenou působností:
Město Králíky
Velké náměstí 5
561 69 Králíky
Obce:
Obec Červená Voda
Červená Voda 268
561 61 Červená Voda
B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které
budou tato rozhodnutí vydávat.
Územní rozhodnutí a Stavební povolení
Obecní úřad Červená Voda
Stavební úřad
Červená Voda 268
561 61
Žádost o dočasné vynětí PUPFL:
Realizace záměru na pozemcích lesního půdního fondu nebo nacházejících se v ochranném pásmu lesa
bude podmíněna souhlasem dle §14, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších
předpisů. Příslušným orgánem k udělení souhlasu je Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životní
prostředí.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 16 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Zásah do VKP – lesních pozemků, interační prvek:
K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologickostabilizační funkce, musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany
přírody (§4 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění). Příslušným orgánem ochrany přírody je Správa
CHKO Jeseníky.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 17 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
B. II. ÚDAJE O VSTUPECH
B.II.1. Půda
Dočasné odnětí PUPFL (lesní půda)
Sjezdová trať Suchý vrch:
Sjezdová trať Heroltice s lanovkou:
cca 14,9 ha, z toho:
cca 8,36 ha
cca 6,58 ha
Trvalé odnětí PUPFL1 zde nebude realizováno. Podpěry lanové dráhy a nástupní a výstupní stanice
nepřesáhnou 30 m2 (určených pro zastavěné plochy nadzemních částí betonových základů). Nelze tedy
zábor klasifikovat jako trvalý.
Omezení PUPFL se předpokládá pouze na ploše sjezdovek2.
Dotčené parcely:
Lanová dráha a sjezdovka – Heroltice, spojka stávající tratě a sjezdové tratě Heroltice
pozemky:
539/8, 199, 201, 206
Mlýnický Dvůr
Sjezdovka – Suchý vrch
pozemky:
539/8, 199, 201, 206, 517, 519 (519/4 dle
nového dělení), 525/1, 526, 527, 528
Mlýnický Dvůr
B.II.2. Voda
Pitná voda:
Technologická voda:
Záměrem je realizace dvou sjezdových tratí při využití stávajícího zázemí. Záměr
nevyvolá zvýšenou spotřebu pitné vody. V rámci výstavby a provozu záměru
nebudou budovány nové rozvody pitné vody.
Stávající sjezdová trať Mlýnice je uměle zasněžována za využití vody čerpané
z vodního toku Březná s pomocí objektu s betónovým skluzem v korytě toku.
Zasněžování nových sjezdových tratí bude probíhat sněžnými děly, která jsou
v provozu na sjezdové trati Mlýnice. Sněžná děla budou pouze přemísťována mezi
jednotlivými sjezdovými tratěmi, dle aktuálních potřeb
Nově budou realizovány rozvody technologické vody podél sjezdových tratí, pro
možnost připojení sněžných děl.
1
Odnětí z PUPFL dle zákona č. 289/95 Sb.: "Odnětí pozemků k plnění funkcí lesa (dále jen "odnětí") je uvolnění
těchto pozemků pro jiné využití. Omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa (dále jen "omezení") je stav, kdy
na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Odnětí nebo omezení může
být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné
účely na omezenou dobu uvedenou v rozhodnutí příslušného orgánu. Odnětí pozemků PUPFL je možné jen se
souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů.".
Stavba lanové dráhy a sjezdové trati je stavbou s omezenou dobou životnosti.
2
Dle názoru zpracovatele oznámení EIA lze zábor lesní půdy takto klasifikovat. Konečné rozhodnutí však náleží
příslušnému orgánu a konečné rozhodnutí bude uvedeno v rozhodnutí v dalších fázích projektové přípravy.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 18 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Realizací záměru dojde ke cca 2 násobnému zvýšení požadavku na roční objem
technologické vody na zasněžování. Tento požadovaný objem spotřebované je
pokryt stávajícím povolením pro odběr povrchových vod.
Jako zdroj vody pro zasněžování je využíván vodní tok Březná. Odběr
povrchových vod je uskutečňován pomocí objektu s betonovým skluzem na
pozemích parc. Č. 3/1, 569/1, kat. území Mlýnický dvůr a parc. Č. 800, 936/2, kat.
území Bílá Voda, v korytě toku.
Pro odběr vody bylo vydáno vodohospodářské povolení k nakládaní s povrchovými
vodami (č.j. 5853/2009/ŽP/DP/231 2 /1/4) Městkým úřadem Králíky, odbor
životního prostředí. Povolení s platností do 31.12.2029 platí pro odběr
povrchových vod z vodního toku Březná pro výrobu sněhu vodními děly.
Klient neuvažuje s překročením maximálního rozsahu povoleného nakládání
s vodami, které je:
• Průměrný povolený odběr:
50 l/s
• Maximální povolený odběr:
60 l/s
• Roční povolený odběr:
100 tis.m3/rok
• Počet měsíců, kdy se odebírá:
4
• Počet dnů v roce, kdy je realizován odběr: 122
Výstavba:
spotřeba vody:
zdroj (prostor výstavby):
zdroj (výrobna betonových směsí):
spotřeba nespecifikována (běžná)
dovoz - cisterny, balená pitná voda
vlastní zdroj
B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje
Provoz
Elektrická energie:
Nově zbudovaná lanová dráha vyvola zvýšený požadavek na zdroje elektrické
energie. Objekt lanové dráhy bude napájen ze stávající transformační stanice.
Údaje o spotřebě jsou následující:
soudobý příkon:
zdroj:
Pohonné hmoty:
v rámci nových sjezdových tratí budou využívány stávající zdroje, povolení v rámci
sjezdové tratě a lanové dráhy v roce 2007. Zde je jejich přehled. Pro potřeby nových
sjezdových tratí se neuvažuje s dalším nákupem strojů, vozový park je považován
za dostačující.
motorová nafta
o
o
o
o
o
o
cca 6 m3/rok
sněhové skůtry (2 ks) - spotřeba cca 20 l/hod, provoz cca 2 000 km/rok
sekačky na trávu, křovinořezy
motorový olej
o
cca 30 m3/rok
rolby (2 ks) s průměrným denním provozem cca 4 hodiny, spotřeba cca
25 l/hod
po dobu zimní lyžařské sezóny, tj. cca 120 dní.
terénní vozidla (2 až 3 ks) pro zásobování a údržbu
nouzový pohon lanové dráhy - nárazově
benzín (Natural 95)
Ostatní:
cca 1,3 MW
rozvodná síť
cca 6 l/rok
spotřeba 1l oleje na 1 000 najetých km
maziva, převodový olej
spotřeba nespecifikována
Výstavba
spotřeba nespecifikována (běžná)
pohonné hmoty
beton, ocelové konstrukce podpěr
konstrukční prvky lanovky
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 19 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
kabelové rozvody,
lomový kámen, dřevo
poznámka:
vše jednorázově, bez nároků
na pravidelný odběr
B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu
Lanovka:
přepravní kapacita:
druh:
cca 2000 osob/h
4-sedačková
Parkoviště:
Parkoviště pro návštěvníky bude využito stávající. Počet parkovacích stání se
v souvislosti s výstavbou nových sjezdovek nebude navyšovat.
Doba provozu:
dny:
v zimní sezoně provoz 7 dní v týdnu
hodiny:
pouze denní doba (7 – 20 hodin)
Dopravní trasy:
Realizace sjedzových tratí je uvažována pro zajištění vyššího komfortu návštěvníků
stávajícího střediska. Nepředpokládá se, že by realizace záměru kladla vyšší nároky
na dopravní trasy. Budou využívány stávající dopravní trasy.
Výstavba:
intenzita dopravy:
variabilní (jednotky, max.desítky vozidel za den)
druh vozidel: převážně nákladní
B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH
B.III.1. Ovzduší
Doba provozu: Vzhledem k charakteru záměru lze očekávat pouze mírné zvýšení emisních škodlivin,
z provozu sněžných roleb, které budou využívány na všechny tři sjezdové tratě.
Výstavba:
Zdrojem emisí (plošný zdroj znečišťování ovzduší) budou vlastní terénní úpravy a stavební
práce. Hlavní emitovanou škodlivinou bude prach. Dalším zdrojem emisí budou zplodiny z
motorů stavebních strojů a vozidel obsluhujících stavbu. S ohledem na relativně krátké
období výstavby bude i působení popsaných zdrojů krátké, omezené pouze na úvodní
etapy stavby.
B.III.2. Odpadní voda
Doba provozu: Vzhledem k charakteru záměru se během provozu nepředpokládá zvýšení množství
splaškových a srážkových vod. Budou využívány stávající zařízení v dolní části lanové
dráhy.
Výstavba:
nespecifikováno (množství běžné). Voda spotřebovaná v období výstavby se stane
součástí stavebních materiálů (např. beton), či se přirozeně odpaří. Budou vznikat pouze
minimální množství vod splaškových v mobilních chemických WC.
B.III.3. Odpady
S veškerým vznikajícím odpadem, jak při budování tak při provozu záměru, bude nakládáno ve smyslu
zákona č.185/2001 Sb., o odpadech v platném znění.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 20 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Odpady vznikající během výstavby
Dodavatel stavebních prací je ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., původcem odpadů. Ten je povinnen plnit
povinnosti původce odpadu dle tohoto zákona v platném znění a dalších platných předpisů. Za odpady
vznikající při výstavbě budou tedy odpovídat stavební firmy dle vlastního systému nakládání s odpady.
Během výstavby budou vznikat především odpady typické pro terénní úpravy a stavebí a montážní
činnosti. Během přípravy území dojde k zásahu do zeleně – odstranění lesní, bylinné a dřevinné vegetace.
Při této činnosti vznikne odpovídající množství biologicky rozložitelného odpadu, který bude nabídnut
k dalšímu využití, případně bude ponechán v lese k přirozenému rozpadu.
Sejmutá svrchní vrstva bude opět použita na povrch terénu po terénních úpravách. Při budování areálu
může také vznikat přebytečný výkopový materiál, Bude se jednat o přebytečnou zeminu či štěrk a
kamenivo. Tyto materiály mohou být opět použity v rámci terénních úprav areálu, pokud budou
neznečištěné a budou splňovat vhodné parametry pro zemní práce a terénní úpravy.
Vzniklé odpady budou předány oprávněným osobám k využití nebo odstranění v souladu se zákonem
č.185/2001 Sb., o odpadech. Všechny odpady budou tedy v náležité míře recyklovány.
Odpady vznikající při výstavbě budou zařazovány dle vyhlášky č.381/2001 Sb., v platném znění, kterou se
stanoví Katalog odpadů.
U odpadu, kde nelze vyloučit kontaminaci nebezpečnými látkami, musí být provedeno hodnocení
nebezpečných vlastností odpadů dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění. U odpadů, kde
se předpokládají kontaminující složky, se provede test na vyloučení nebezpečných vlastností odpadů,
kterou provede akreditovaná laboratoř. Za odběr odpadu zodpovídá pověřená osoba (dle platných
právních předpisů). Dle výsedků tohoto hodnocení bude dále navržen způsob nakládání s těmito odpady.,
Doklady o nakládání s odpady předloži dodavatel stavby při její kolaudaci.
Tab: Předpokládaný výskyt odpadů v období výstavby
Kód
odpadu
02 01 03
Druh odpadu
15 01 02
Odpad z rostlinných pletiv
Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla
nebo jiné nebezpečné látky
Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11
Odpady z odstraňování barev nebo laků obsahujících organická rozpouštědla
nebo jiné nebezpečné látky
Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály obsahující nebezpečné látky
Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01
20
Plastové obaly
15 01 04
Kovové obaly
08 01 11
08 01 12
08 01 17
12 01 20
12 01 21
Kategorie
odpadu
O
N
O
N
N
O
O/N
O/N
17 01 01
Beton
O
17 02 01
Dřevo
O
17 02 03
Plasty
O
17 04 05
Železo a ocel
O
17 04 07
Směsné kovy
O
17 04 09
Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami
N
17 04 11
Kabely neuvedené pod 17 04 10
O
17 05 04
Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03
O
17 06 04
Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03
O
20 03 01
Směsný komunální odpad
O
Odpady z výstavby budou odstraňovány v rámci kontraktu s prováděcími firmami, předpokládá se předávání oprávněným
firmám.
Ke kolaudaci bude předložen doklad o ekologickém zneškodnění odpadů.
Celkové množství odpadu vyprodukovaného v rámci výstavby nelze v této fázi přípravy projektu přesně
určit.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 21 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Veškerý odpad z provozu záměru bude odvážen k odstranění či recyklaci smluvními oprávněnými firmami
v intervalech dle potřeby.
Odpady vznikající provozem záměru
Vzhledem k tomu, že se neuvažuje zvýšení počtu návštěvníků v areálu, pouze dojde k jejich rozptýlení na
více sjezdových tratí, lze předpokládat obdobný výskyt odpadů v období provozu jako dosud (druh i
množství). Celý areál je vybaven nádobami na drobný směsný komunální odpad. Směsný komunální
odpad a tříděné složky komunálního odpadu jsou a nadále i budou předávány oprávněné osobě k využití
nebo odstranění.
Při údržbě mechanických části lanovky a jejich součástí, se předpokládá vznik nebezpečných odpadů
s obsahem ropných látek. Za jejich výměnu a odběr zodpovídá specializovaná oprávněná osoba. Tak tomu
bude i po rozšíření areálu.
V malé míře bude také vznikat biologicky rozložitelný odpad z údržby zeleně. Tento biologicky rozložitelný
odpad bude ponechán v místě k samovolnému rozpadu.
B.III.4. Ostatní
Hluk:
lanovka:
do LA = 50 dB/15 m
sněhová děla:
do LAw = 75 dB
rolba:
do LA = 60 dB/15 m
Pozn.: ostatní zdroje technologického hluku (sekačka na trávu, sněžný skůtr…. jsou z hlediska posuzování
akusticky nevýznamné)
návštěvnická a obslužná doprava:
nespecifikováno (parametrem je intenzita
dopravy, nikoliv hlukové emise)
výstavba:
do LA = 80 dB/5 m (jednotlivé zdroje)
Vibrace:
Záření:
nejsou produkovány
ionizující záření:
elektromagnetické záření:
Další fyzikální nebo biologické faktory:
zdroje nejsou používány
pouze běžná komunikační zařízení
(mobilní telefony, vysílačky), splňující
požadavky nařízení vlády č. 480/2000 Sb.,
o ochraně zdraví před neionizujícím
zářením
nejsou používány
B.III.5. Doplňující údaje
Záměr respektuje terénní reliéf území, nebudou vytvářeny nové antropogenní tvary v krajině (např. zářezy
nebo násypy). Terénní úpravy budou minimální.
Navrhované rozšíření lyžařského areálu se významnou mírou podílí na ovlivnění krajinného rázu a
představuje rušivý zásah do krajinného scenérie. Tyto vlivy jsou blíže popsány v kapitole D.I.8
Záměr neprodukuje ani žádné další výstupy do životního prostředí, výše nepopsané.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 22 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
ČÁST C
ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ
C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK
DOTČENÉHO ÚZEMÍ
Dotčené území se nachází v Pardubickém kraji. Záměr je projektován do extravilánu obce Červená Voda,
místní části Mlýnický Dvůr.
Záměr je umístěn mimo maloplošná chráněná území ani oblast není součástí žádného zvláště chráněného
území. V dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní
přírodní památky nebo přírodní památky.
Záměr zasahuje svou částí do přírodního parku a soustavy Natura 2000.
Lze konstatovat, že:
– Dotčené území je součástí přírodního parku Suchý vrch - Buková hora.
– V dotčeném území (na ploše zamýšlené výstavby a jejím bezprostředním okolí) se nacházejí
prvky územního systému ekologické stability, a to na všech hierarchických úrovních
(nadregionální, regionální, lokální)
– Dotčené území zasahuje do lokality soustavy Natura 2000 - ptačí oblasti Kralický Sněžník.
– Záměr se dotýká významných krajinných prvků vymezených zákonem.
– V posuzovaném území bylo zjištěno několik zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
Navrhovaná výstavba nezasahuje do chráněné oblasti přirozené akumulace vod, ani neleží v ochranném
pásmu vodního zdroje.
V dotčeném území nejsou registrovány žádné dobývací prostory ani území s předpokládanými výskyty
ložisek, včetně vlivů důlní činnosti (poddolovaná území, haldy).
V území se nevyskytuje nebezpečí narušení stability půd v důsledku sesuvů.
V území se nevyskytují staré ekologické zátěže.
V dotčeném území se nenacházejí kulturní ani historické památky, patří však k územím archeologického
zájmu.
Území v působnosti stavebního úřadu obce Červená Voda nepatří dle sdělení MŽP č. 6, uveřejněném ve
věstníku MŽP částka 4 z dubna 2010, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.
V dotčeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost
navrhovaného záměru.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 23 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
C.II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
V DOTČENÉM ÚZEMÍ
C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví
V obci Červená Voda žije 3 107 obyvatel (ČSÚ, 2009). Záměr se dotýká části Mlýnický Dvůr, ve které žije
několik stovek obyvatel. Zástavba obce je převážně rozvolněná, tvořená domy na vlastním pozemku.
Míra registrované nezaměstnanosti v obci Červená Voda je cca 13% (ČSÚ, 2009).
Záměr se bezprostředně nedotýká místních obyvatel a jejich majetku.
Zdravotní stav obyvatel v dotčeném území nebyl pro účely zpracování oznámení zjišťován.
C.II.2. Ovzduší a klima
Kvalita ovzduší
Území v působnosti stavebního úřadu obce Červená Voda nepatří dle sdělení MŽP č. 6, uveřejněném ve
věstníku MŽP částka 4 z dubna 2010, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.
V okolí hodnoceného záměru se neprovádí pravidelné sledování kvality ovzduší, proto pro popis stávající
imisní situace využíváme údaje ze vzdálenějších imisně monitorovacích stanic. Nejbližšími stanicemi jsou
stanice č. 1358 Šumperk-Dolní Studénky (ČHMÚ) a stanice č. 1338 Ústí nad Orlicí (ČHMÚ).
Naměřené hodnoty uvažovaných škodlivin za rok 2009 jsou uvedeny v následující tabulce:
tab.: Imisní zátěž v roce 2009 - nejbližší stanice imisního monitoringu
Šumperk-Dolní Studénky
-3
průměrná roční koncentrace (µg.m )
-3
Ústí nad Orlicí
NO2
SO2
PM10
NO2
SO2
PM10
13,5
2,2
27,5
10,6
2,0
21,7
40
-
40
40
-
40
maximální naměřená 24hodinové koncentrace (µg.m )
46,4
19,2
149,0
40,7
16,8
172,0
datum naměření maxima v daném roce
hodnota ročního imisního limitu IHr (µg.m )
-3
10.1.
14.1.
10.1.
16.1.
14.1.
15.1.
hodnota 24hodinového imisního limitu IHd (µg.m )
-
125
50
-
125
50
počet překročení limitní hodnoty (případů za rok)
-
-
46
-
-
19
-3
-
3
35
-
3
35
maximální naměřená hodinová koncentrace (µg.m )
-
-
-
-
-
-
datum naměření maxima v daném roce
-
-
-
-
-
-
200
350
-
200
350
-
povolený počet překročení limitní hodnoty
-3
-3
hodnota hodinového imisního limitu IHd (µg.m )
počet překročení limitní hodnoty (případů za rok)
povolený počet překročení limitní hodnoty
-
-
-
-
-
-
18
24
-
18
24
-
Jak je z výše uváděných hodnot zřejmé, u oxidu dusičitého nebylo na uvedených stanicích zaznamenáno
překročení imisních limitů. Citované stanice naměřily v roce 2009 u oxidu dusičitého roční průměrnou
koncentraci maximálně na úrovni 34% imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m-3).
Naměřená 24 hodinová maxima dosahovala hodnoty max. 46,4 µg.m-3. Maximální hodinové koncentrace
nejsou na těchto stanicích vyhodnocovány. Ve sledovaném území lze tedy předpokládat spolehlivé plnění
imisních limitů s dostatečnou rezervou.
U oxidu siřičitého nebylo na uvedených stanicích zaznamenáno překročení imisních limitů. Citované
stanice naměřily v roce 2009 u oxidu dusičitého maximální denní koncentraci přibližně na úrovni
maximálně 15% imisního limitu (LV=125 µg.m-3). Maximální hodinové koncentrace na těchto stanicích
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 24 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
nebyly naměřeny, avšak předpokládáme spolehlivě podlimitní úroveň. Ve sledovaném území lze tedy
předpokládat spolehlivé plnění imisních limitů s dostatečnou rezervou.
Citované stanice naměřily v roce 2009 u PM10 roční průměrnou koncentraci na úrovni maximálně 69%
imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m-3). Naměřená 24hodinová maxima
dosahovala nadlimitních hodnot pouze na stanici Dolní Studénky, nicméně ve sledovaném území
předpokládáme spolehlivě podlimitní úroveň.
Klimatické faktory
Z klimatického hlediska leží lokalita v chladné oblasti CH7, vyšší partie ve východní a západní části území
přecházejí do chladné oblasti CH6. Oblasti jsou charakterizovány následovně:
CH6 - léto velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období dlouhé s
chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně chladná,
vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky.
CH7 - velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro
a mírný podzim. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou.
Tab.: Charakteristika klimatických oblastí CH6 a CH7
Údaj
Počet letních dnů
Počet dnů s teplotou nad 10 °C
Počet mrazových dnů
Počet ledových dnů
Průměrná teplota v lednu
Průměrná teplota v červenci
Průměrná teplota v dubnu
Průměrná teplota v říjnu
Průměrný počet dnů se srážkami nad 1 mm
Srážkový úhrn ve vegetačním období
Srážkový úhrn v zimním období
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
Počet dnů zamračených
Počet dnů jasných
CH 6
10 až 30
120 až 140
140 až 160
60 až 70
-4 až -5
14 až 15
2 až 4
5 až 6
140 až 160
600 až 700
400 až 500
120 až 140
150 až 160
40 až 50
CH 7
10 až 30
120 až 140
140 až 160
50 až 60
-3 až -4
15 až 16
4 až 6
6 až 7
120 až 130
500 až 600
350 až 400
100 až 120
150 až 160
40 až 50
C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky
Zájmové území se nachází v severovýchodní části okresu Ústí nad Orlicí. Výstavba je navržena na
svažitém území zalesněného jihovýchodního svahu Bukové hory. Zájmové parcely pro výstavbu se
nachází v katastrálním území Mlýnický Dvůr.
Hluk
V prostoru záměru se nevyskytují žádné akusticky významné trvalé zdroje hluku. Jediným zdrojem hluku
v posuzované oblasti je sezónní provoz stávající lanovky a sněžných děl a rolby obsluhujících sjezdovku
Červená Voda-Buková Hora a doprava uživatelů a obsluhy areálu.
Doprava na příjezdové obslužné komunikaci na parkoviště (k zázemí sjezdových tratí) byla předmětem
posuzování v roce 2006. V rámci této studie byla navržena určitá opatření pro průjezd aut obcí, která jsou
již předmětem dalších fází projektové dokumentace (stavební povolení).
V rámci plánovaného záměru – tj. realizace dvou sjezdových tratí - se neuvažuje s navýšením kapacit
parkovacích stání, hluková studie z roku 2006, která brala v úvahu maximální varianu dopravního zažízení
areálu s ohledem na počet parkovacích míst, je stále aktuální.
Dominantním zdrojem hluku v území (avšak mimo prostor záměru) je dopravní hluk, šířený ze silnice I/11
resp. ze železniční trati.
Další závažné (negativní či pozitivní) fyzikální nebo biologické faktory, které by bylo nutno zohlednit,
nebyly zjištěny.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 25 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Vibrace
V území se nenachází žádné zdroje významných vibrací.
Ionizující záření
V dotčeném území nejsou provozovány žádné významné zdroje ionizujícího záření ani žádné výpusti
radionuklidů do životního prostředí.
Neionizující záření
V dotčeném území jsou provozovány pouze běžné zdroje elektromagnetického záření telekomunikačního
charakteru a dále elektrorozvodná síť.
Ostatní
Další závažné (negativní či pozitivní) fyzikální nebo biologické faktory, které by bylo nutno zohlednit,
nebyly zjištěny.
C.II.4. Povrchová a podzemní voda
Povrchová voda
Území leží v povodí Březné od Bílé Vody po Čistou, číslo hydrologického pořadí 4-10-02-037.
Dotčené území, ve kterém se nachází řada mokřin, je odvodňováno dvěma bezejmennými toky, které se
stékají jihovýchodně od areálu a dále pokračuje jako bezejmenný pravostranný přítok Březné.
Hydrologické parametry toku Březná jsou uvedeny v následujících tabulkách.
3
-1
Tab.: M-denní průtoky toku Březná Qmd [m .s ]
30
1,35
60
0,954
90
0,747
120
0,609
150
0,507
3
180
0,425
210
0,356
240
0,297
270
0,243
300
0,191
330
0,137
355
0,080
364
0,039
-1
Tab.: N-leté průtoky toku Březná Qmd [m .s ]
1
9,97
2
13,4
5
19,0
10
24,0
20
29,8
50
38,4
100
45,8
Dlouhodobá průměrná roční výška srážek na povodí Pa = 829 mm
Dlouhodobý průměrný průtok Qa = 0,596 m3.s-1
V rámci hydrogeologického posouzení k předchozí etapě výstavby lyžařského areálu (P. Ondráček,
Červená Voda - Buková Hora, sjezdová trať, Závěrečná zpráva hydrogeologického posouzení, Envi-aqua,
s.r.o. Brno, 2006) byly provedeny odběry a analýzy vzorků vodních toků. Výsledky analýz a jejich
porovnání s imisními standardy přípustného znečištění povrchových vod dle NV 61/2003 Sb. v platném
znění jsou uvedeny v následující tabulce.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 26 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Tab.: Výsledky laboratorních analýz vzorků povrchové vody
Ukazatel
Jednotka
pH
Eh
vodivost
CHSKMn
Ca + Mg
draslík
vápník
hořčík
mangan
železo
amonné ionty
hydrogenuhličitany
chloridy
sírany
dusičnany
dusitany
fosforečnany
NEL
mV
mS/m
mg/l
mmol/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
Potok
P-2
Potok
P-3
Březná
6,81
337
9,0
3,3
0,3
0,8
10
1,4
< 0,03
< 0,02
< 0,05
0,30
<5
27
63
< 0,02
< 0,05
< 0,02
6,93
335
9,6
3,7
0,3
0,8
11
1,4
< 0,03
< 0,02
< 0,05
0,30
<5
28
54
< 0,02
< 0,05
< 0,02
7,47
324
10,9
7,2
0,7
3,7
23
2,0
< 0,03
0,39
0,42
1,10
21
35
72
0,16
0,09
0,03
Obecné
požadavky
(C90)
6,0-8,0
35
250
150
0,5
2,0
0,5*
250
300
7*
0,20*
0,1**
* Pozn. ukazatel definován pro amoniakální dusík, dusičnanový dusík a celkový fosfor
** limit z roku 2006, nyní je v NV61/2003 tento limit pro C10 – C40
Obr.: Situace odběrných míst
Z rozborů vyplývají zvýšené obsahy dusičnanů nad parametr uvedený v Nařízení vlády č. 61/03 Sb. o
ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení
k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve všech
povrchových tocích, u toku Březná se jedná zřejmě o antropogenní znečištění (znečištění splaškových
vod, zemědělství), u bezejmenných toků nelze původ tohoto znečištění spolehlivě určit.
Chemismus povrchových vod v prostoru jímacího území zjištěný v bezejmenných tocích P-2 a P-3
odpovídá chemismu podzemní vody z prostoru prameniště. Také ve vzorcích povrchové vody P-2 a P-3
byly zjištěny koncentrace dusičnanů překračující hodnotu 50 mg/l. V povrchové vodě bezejmenných toků
lze sledovat nárůst CHSKMn, způsobený organickým oživením.
V odebraných vzorcích podzemní a povrchové vody z prostoru vodního zdroje nebyly zjištěny obsahy
nepolárních extrahovatelných látek, které by překročily mez citlivosti použité analytické metody.
Ve vzorku povrchové vody z toku Březná byly zjištěny obsahy dusičnanů a dusitanů nad ukazatele dle
Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Je zřejmé, že tok Březné je ovlivněn antropogenní zemědělskou činností
v povodí, která se projevuje zvýšenými koncentracemi sloučenin dusíku v povrchové vodě. Ve srovnáním
se vzorky podzemní a povrchové vody z prostoru vodního zdroje jsou v toku Březné zvýšené obsahy
vápníku, chloridů, draslíku, fosforečnanů, železa a CHSKMn. V povrchové vodě toku Březné byly dále
zjištěny obsahy NEL v úrovni 0,03 mg/l.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 27 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Vodní tok Březná je významným vodním tokem1. Posuzované území se nenachází v žádné chráněné
oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) ani v manipulačním prostoru vodního toku a neleží také ve
vyhlášeném záplavovém území nebo v území určeném k rozlivu povodí. Podle Nařízení vlády č. 103/2003
Sb. neleží ve zranitelné oblasti2.
Podzemní voda
V roce 2006 zde byl proveden hydrogeologický průzkum (Závěrečná zpráva hydrogeologického
posouzení, Červená Voda – Buková Hora, sjezdová trať, ENVI-AQUA, s r. o. 2006). Hydrogeologický
posudek byl vypracován za účelem vyhodnocení ovlivnění kvality vodního zdroje Mlýnický Dvůr provozem
sjezdové trati při letní a zimní údržbě. Závěry z tohoto posouzení jsou zde využity.
Využití vodního zdroje Mlýnický Dvůr stejně jako jeho ochranná pásma byla po roce 2006 zrušena a celá
obec je napojena na veřejný vodovod. V této kapitole se zmiňujeme o chemismu podzemních vod, který
byl zjišťován v roce 2006 a případným ovlivněním tohoto chemismu vlivem zasněžování sjezdových tratí.
Vodní zdroj Mlýnický dvůr
Vodní zdroj leží cca 1200 m západně od železniční stanice Mlýnický Dvůr na parcele č. 203/2 v k.ú.
Mlýnický Dvůr.
Vodní zdroj Mlýnický Dvůr leží na tektonické linii styku krystalinika a křídy králického příkopu dochází k
změlčení horského reliéfu a k vyznívání výše popisovaného hřbetu, a to zhruba v prostoru lesní cesty
směru S-J. Na tektonické hranici mezi krystalinikem a svrchnokřídovou výplní králického příkopu dochází
ke vzdouvání podzemních vod a odvodnění kolektoru formou pramenů.
V rámci terénních prací byly odebrány 2 vzorky podzemní vody. Byl zjištěn následující chemismus:
Tab.: Výsledky laboratorních analýz vzorků podzemní vody
Ukazatel
pH
Eh
vodivost
CHSKMn
Ca + Mg
draslík
vápník
hořčík
mangan
železo
amonné ionty
hydrogenuhličitany
chloridy
sírany
dusičnany
dusitany
fosforečnany
NEL
Jednotka
Prameniště
mV
mS/m
mg/l
mmol/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
6,31
393
11,0
2,0
0,3
1,0
11
1,5
< 0,03
< 0,02
< 0,05
0,31
<5
< 25
69
< 0,02
0,05
< 0,02
Pramen
P-1
6,53
368
10,8
1,5
0,5
1,1
12
1,6
< 0,03
< 0,02
< 0,05
0,30
<5
28
55
< 0,02
< 0,05
< 0,02
Vyhl.
252/04
6,5-9,5
125
3,0
2,0-3,5
30
10
0,05
0,20
0,50
100
250
50
0,50
Podzemní voda je slabě kyselá, velmi měkká s celkovou mineralizací okolo 100 mg/l. Dokumentováno je
občasné mikrobiologické oživení. Žádný z toxikologických a smyslově postižitelných ukazatelů nedosahuje
mezných hodnot. Překračována je mezná hodnota objemové aktivity 222 Rn
Území tvorby podzemních vod zahrnuje východní svah Bukové hory, k dotaci kolektoru dochází přímým
vsakováním srážkových vod. Z uvedené geneze vody vyplývá úzká závislost na aktuálních klimatických
podmínkách a silná zranitelnost vnějšími vlivy.
1
Viz tok číslo 661, v příloze č.1 vyhlášky ministerstva zemědělství č.470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam
významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění vyhlášky č.
333/2003 Sb. a vyhlášky č. 267/2005 Sb. Dle NV č. 71/2003 Sb. se jedná o lososové vody, které dle HEIS VÚV splňují
přípustné hodnoty.
2
Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových
hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 28 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
C.II.5. Půda
Popis půdních typů
V bioregionu, ve kterém se nachází zájmová lokalita, plošně převažují typické kambizemě, které se
vyskytují převážně v nižších polohách a častěji na strmějších svazích. Na zarovnaných površích
a hřbetech zaujímají velké plochy kyselé typické kambizemě. Na vyšších hřbetech jsou zastoupeny
i dystrické kambizemě a ostrůvkovitě kambizemní podzoly. Na úpatích svahů směrem k nížinám se
vyskytují na sprašových hlínách luvizemě, často pseudoglejové a typické hnědozemě. Nivy vodních toků
tvoří glejové fluvizemě s velkým obsahem velkých valounů a stěrku.
Kambizem:
Hnědá půda nižších poloh. Vyskytuje se nejčastěji v mírně teplé, mírně vlhké oblasti, v pahorkatinách
a vrchovinách, zhruba do nadmořské výšky 750-800 m, s průměrnou roční teplotou 6-9°C a s
průměrným úhrnem srážek 500-800 mm. Na bazických půdotvorných substrátech se kambizemě
vyskytují i ve vyšších, chladnějších a vlhčích polohách. Původním společenstvem jsou listnaté a
smíšené lesy (s převahou dubu, buku a jedle). Vznikly na velmi rozdílných horninách, převážně
nekarbonátových. Nejčastěji jsou to zvětraliny pevných silikátových hornin. Půdotvorné substráty jsou
zpravidla skeletnaté. Značně rozdílnou minerální bohatostí substrátu je podmíněn stupeň nasycenosti
půd, a tím i jejich odolnost vůči okyselení a podzolizaci. V chladnějších polohách vrchovin s vyššími
srážkami se zvyšuje obsah humusu a hloubka prohumóznění. Humus je však kyselejší. V sušších a
teplejších polohách pahorkatin je akumulace humusu slabší v důsledku vyšší biologické činnosti a
výraznější mineralizace humusu.
Hnědozem:
Hnědozemě jsou půdy s vyvinutým illimerizačním dílčím půdotvorným pochodem. Vyskytují se
zejména na spraších a sprašových hlínách, částečně na svahovinách. Intenzita illimerizace je nižší
než u luvizemí, takže z pravidla vzniká mělký eluviální horizont bez jazykovitých zátoků do luvického
horizontu. Prooráváním je obyčejně eluviální horizont zcela nebo z části přiorán do ornic. U některých
hnědozemí probíhá illimerizace ve specifické formě s výraznějším uplatněním humusových látek při
translokaci koloidů. Podmiňují zvýšení lyofilnosti koloidů a práhu koagulace a koloidy migrují za téměř
neutrální reakce. Vytváří se tmavé koloidní povlaky na povrchu agregátů v luvickém horizontu. Vodní
režim je na hranici mezi periodicky promýváním a promýváním a vede při nevýrazné texturní
diferenciaci k oglejení. Výrazná kultivace může zvyšovat stupeň nasycení sorpčního komplexu
bazickými kationty, neutralizovat půdní kyselost a zlepšovat kvalitu humusu. Luvické horizonty
vykazují zvýšenou retenční vodní kapacitu a v suchých letech je na hnědozemích často dosahováno
vyšších výnosů než na černozemích.
Glej:
Půdy s (hydrogenním) ochrickým Ao-horizontem až umbrickým Au-horizontem ležícím na glejovém
diagnostickém Gr- horizontu, a to buď přímo, nebo na jeho redukčně oxidační zóně, Gro-horizontu,
který pak přechozí do Gr- horizontu. Vzniká glejovým půdotvorným procesem, pro který je
charakteristické stálé zamokření celého půdního profilu, nebo alespoň jeho spodní části (minimálně
výše než 80 cm pod povrchem) podzemní vodou. Vlivem nadbytku vody v půdě se zpomalují oxidační
procesy, což může vyvolat hromadění organických látek v půdě a hromadění nadložního humusu,
příp. jeho rašelinění. Redukční procesy jsou rozvíjeny mikroorganismy, které při dýchání odebírají
kyslík z minerálních látek schopných redukce (sloučeniny Fe, Mn, S). Ionty dvoumocného železa
mohou vytvářet s hliníkem a kyselinou křemičitou druhotné alumosilikáty zelené barvy. S fosforem
vytváří modře zbarvený fosfát a se sírou šedočerný sirník. Tyto sloučeniny pak propůjčují glejům
šedomodré nebo šedozelené zbarvení. Šedé zbarvení způsobuje i splavený humus. V subhorizontu
Gr převládá zelenavé a modravé zbarvení. Je tu velmi málo rezivých skvrn. V subhorizontu Go
(případně Gro) dochází v sušším období k vyloučení reoxidokovaného železa a manganu ve formě
rezivých novotvarů. Půdní profily glejů jsou zrnitostně značně heterogenní, jsou často vrstevnaté.
Vyskytují se na půdách písčitých, hlinitých i jílovitých, a to nejčastěji v mělkých terénních depresích,
nebo na rovinách v blízkosti rybníků a vodních toků, v plochých úžlabinách, v blízkosti rašelin.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 29 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Kvalita půdy
Realizací záměru budou dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL).
PUPFL
Většina pozemků v předmětném území patřící pod PUPFL jsou podle zákona č. 289/1995 o lesích je
zařazena dle § 9 do kategorie lesů hospodářských, porost v okolí horní části sjezdovky Suchý vrch je dle §
8 odst.2 písm.e) zařazen do kategorie lesů zvláštního určení se zvýšenou funkcí půdoochrannou.
Nejčastějšími půdními typy na těchto pozemcích:
– oligotrofní kambizem,
– kamenitá nevyvinutá kambiem,
– oglejená kambizem okolo pramenišť.
Nejčastějším půdním druhem je písčitohlinitá až hlinitopísčitá půda. Nejčastější formou humusu je surový
moder, v horní části surový humus, ve spodní části svahu na živnějších stanovištích moder.
Znečištění půd
V dotčeném území nejsou známy výsledky průzkumu znečištění půd. U lesních půd je známa schopnost
akumulace toxických látek (v horských oblastech především z dálkového transportu). Proto je nutné brát v
potaz možnost vyšších hladin některých toxických látek u lesních půd, které by však neměly překročit
limitní hodnoty.
C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje
Geomorfologická charakteristika území
Podle geomorfologického členění (Demek J. a kol., 1987) náleží zájmové území Krkonošsko-jesenické
soustavě, celku Orlické hory, podcelku Bukovohorská hornatina.
Bukovohorská hornatina se střední výškou 669,4 m n.m. tvoří jihovýchodní část Orlických hor. Základ silně
rozčleněného erozně denudačního reliéfu asymetrické kerné stavby byl vytvořen vyzdvižením v průběhu
saxonského vrásnění na horninách jádra orlicko-kladské klenby.
Zájmové území projektovaných sjezdových tratí a vodního zdroje Mlýnický Dvůr zahrnuje strmější
východní a jihovýchodní svahy asymetrického hřbetu Bukové hory (958 m n.m.). Prameniště Mlýnický Dvůr
leží v nadmořské výšce cca 560 m n.m.
Geologické poměry
Zájmové území se nachází na tektonické hranici mezi králickým příkopem na východě (vyplněným
svrchnokřídovými sedimenty) a proterozoickými horninami orlicko kladského krystalinika, které se podílejí
na stavbě Orlických hor západně od záměru.
Široký strukturní hřbet Bukové hory je budován migmatity a ortorulami jádra orlicko kladské klenby. Ve
vrcholové části Bukové hory se vyskytují středně až hrubě zrnité plástevnaté dvojslídné ruly s místními
polohami svorů, v nižší části svahů drobnozrnné dvojslídné ruly. Horniny jádra orlicko kladské klenby jsou
mimořádně pevné, vyskytují se často skalní tvary zvětrávání a odnosu, mrazovými sruby a balvanovými
proudy.
Krystalinické horniny vlivem vnějších geologických činitelů písčitě zvětrávají a tvoří dobře propustný
kvartérní pokryv kamenitých sutí s výplní písčitých hlín o mocnosti závislé na detailním reliéfu (sklonu
svahu, depresích). V dotčeném území lze předpokládat výskyt balvanitých nebo hlinitokamenitých sutí
s úlomky hornin do 50 cm o mocnosti vrstvy až 4,0 m.
Králický příkop, který se nachází východně od území dotčeného záměrem, je vyplněn uloženinami svrchní
křídy, stratigraficky řazené k sérii sedimentů svrchnoturonsko-coniacké. Tato mocná vrstevní série je
vyvinuta převážně ve facii měkkých písčitých slídnatých jílovců s vložkami tvrdých jemnozrnných pískovců.
Křídové uloženiny jsou při svazích Orlických hor překryty mocnými svahovinami. V údolí vodotečí jsou
křídové sedimenty překryty kvartérními hlinito-písčito-štěrkovitými sedimenty o mocnosti překračující
5,0 m.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 30 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Hydrogeologické poměry
Z hlediska hydrogeologického rajónování je širší území součástí hydrogeologického rajónu 642
Krystalinikum Orlických hor. Oběh podzemní vody je vázán na trhliny, které jsou velmi hojné, ale často
bývají sepnuté nebo zatěsněné produkty větrání. K nejživějšímu oběhu podzemní vody dochází zejména
v poruchových pásmech delšího a hlubšího dosahu a na jejich křížení. V místech kde zvodněná poruchová
zóna dosahuje k povrchu terénu může docházet k přirozenému přetoku formou skrytých nebo rozptýlených
pramenních vývěrů. K odvodnění může docházet přímo do povrchových toků, případně do kvartérních
sedimentů (svahových nebo fluviálních), které jsou v místech rozsáhlejšího výskytu rovněž příznivé pro
vznik lokálních zvodní.
Na základě chemismu vody jímané v prameništi Mlýnický Dvůr lze usuzovat, že se jedná o podzemní vodu
s krátkým oběhem v horninovém prostředí, vázanou na průlinový kolektor kvartérních suťových sedimentů,
pravděpodobně částečně dotovaný podzemními vodami puklinového kolektoru přípovrchového rozvolnění
krystalických hornin (vyšší objemová aktivita Rn).
Na tektonické hranici mezi krystalinikem a svrchnokřídovou výplní králického příkopu dochází ke
vzdouvání podzemních vod a odvodnění kolektoru formou pramenů. Jeden z takových pramenů je
podchycen a jímán k zásobování obce Mlýnický Dvůr.
Území tvorby podzemních vod zahrnuje východní svah Bukové hory, k dotaci kolektoru dochází přímým
vsakováním srážkových vod. Z uvedené geneze vody vyplývá úzká závislost na aktuálních klimatických
podmínkách a silná zranitelnost vnějšími vlivy.
Tektonické poměry a přirozená seismicita oblasti
Z hlediska seismicity náleží zájmová oblast, ležící na pomezí kralického příkopu a orlicko-kladského
krystalinika, podle ČSN 730036/Z2 "Seismická zatížení staveb" a její přílohy č. 1 (Mapa seismických
oblastí České republiky - Schenk, Schenková 1997) k oblastem s očekávanou hodnotou makroseismické
intenzity do 6º MSK-64, v nichž není nutné při návrhu stavebních konstrukcí uvažovat účinek zemětřesení.
Stavby v popisovaném území si tedy z hlediska přirozené seismicity horninového prostředí nevyžadují
žádná zvláštní opatření.
Surovinové a jiné přírodní zdroje
V zájmovém území nebyla dle informací ČGS - Geofond registrovány žádné dobývací prostory ani území
s předpokládanými výskyty ložisek (tj. schválené prognózy), sesuvů, včetně vlivů důlní činnosti
(poddolovaná území, haldy).
C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy
C.II.7.1 Biogeografická charakteristika území
Podle biogeografického členění ČR (Culek 1996) se vymezené území nachází v jihovýchodní části
Orlickohorského bioregionu. Pro tento bioregion je charakteristická horská hercynská květena
fytogeografického okresu 95 Orlické hory a hercynská fauna podhorského a montánního stupně. Druhové
spektrum fauny je však částečně ochuzené. Ve srovnání s příbuznými východosudetskými regiony bioregionem 1.68 Krkonošským a 1.70 Jesenickým, postrádá Orlickohorský bioregion subalpínský stupeň
a fenomén gradientu alpínské hranice lesa. Proto zde chybí i celá řada druhů charakteristických pro tyto
regiony a biotopy, např. havez česnáčkovitá (Adenostyles alliariae), škarda hnidákolistá (Crepis
conyzifolia), kostřava nízká (Festuca supina), bika lesní (Luzula sylvatica), mochna zlatá (Potentilla aurea),
violka sudetská (Luzula sudetica) aj.
Podle rekonstrukce potenciálních přírodních ekosystémů (Neuhäuslová et Moravec 1997) převládají
v celém komplexu Bukové hory a Suchého vrchu acidofilní smrkové bučiny as. Cala-magrostio villosaeFagetum. Při podrobnější rekonstrukci je možné v nejvyšších polohách tohoto území rekonstruovat na
podzolech i přechody ke klimaxovým smrčinám as. Calamagrostio villosae-Piceetum, na balvanitých
substrátech přechody k horským suťovým lesům as. Aceri-Fagetum. Na úpatích svahů kolem potoků a
v potočních nivách pak i potoční olšiny as. Piceo-Alnetum a potoční jaseniny as. Pruno-Fraxinetum.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 31 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
C.II.7.2 Fauna a flora
Pro vyhodnocení dopadu záměru na biotickou složku životního prostředí bylo, pro potřeby zpracování
tohoto Oznámení zadáno a zpracováno biologické hodnocení podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb.
Biologické hodnocení "Červená Voda – Buková Hora – Rozšíření areálu" zpracoval Ing. Boleslav Jelínek.
Hodnocení zahrnuje výsledky botanického a zoologického průzkumu, hodnocení biotopů, vyhodnocení
vlivu realizace záměru a stanovuje opatření ke zmírnění negativních vlivů. Kompletní text biologického
hodnocení je předmětem Přílohy 2 tohoto Oznámení.
Flóra
Botanický průzkum byl zaměřen především na kvalitativní vyhodnocení druhové struktury lesních porostů,
charakteru bylinného podrostu (synuzie) a v neposlední řadě i na možný výskyt zvláště chráněných druhů
rostlin. Rovněž bylo snahou vylišit v hodnoceném území relativně kvalitnější přírodně blízké segmenty
vegetačních formací a celkově charakterizovat současný stav lesních společenstev v řešeném území.
Vzhledem k obtížné orientaci v lesním terénu byly k identifikaci použity body vytvořené pomocí GPS
zařízení. Popis k jednotlivým bodům je vztažen na bezprostřední a blízké okolí s rozptylem cca max. 50m.
Jednotlivé lokality jsou označeny čísly (B1 - B31) a představují průřez územím východního svahu Bukové
hory dotčené návrhem tras sjezdovek.
Zásadním informačním podkladem bylo již v minulosti zpracované biologické hodnocení (BUREŠ a kol.,
2006) k záměru „Sjezdová trať, lanovka a související zařízení v lokalitě Červená Voda“ na který investiční
akce „Červená voda – Buková Hora – rozšíření areálu“ navazuje. V tomto smyslu botanický průzkum nebyl
zpracován jako inventarizace zde rostoucích taxonů. Dotčené území se koncentruje pouze na lesní
komplexy východního svahu Bukové hory.
Zde je uveden přehled a stručná charakteristiku lokalit botanického průzkumu. Poloha jednotlivých lokalit je
zřejmá z přílohy biologického hodnocení (Příloha 2). Zvláště chráněné druhy uvedené ve vyhlášce
č. 395/1992 Sb., které zde byly zjištěny jsou ve floristickém seznamu zvýrazněny tučně a je uveden jejich
stupeň ohrožení (§3 - ohrožený, §2 - silně ohrožený, §1 - kriticky ohrožený). Tučně jsou rovněž uvedeny
druhy z červeného seznamu cévnatých rostlin (C4 – druhy vyžadující pozornost).
BK01, BK02 (mapování biotopů: jednotka nemapována)
Od BK01 po BK3 v délce cca 300 m málo zapojené porosty - paseky. V E2 dominuje buk lesní (Fagus sylvatica) s E3 výstavky smrku
ztepilého (Picea abies). V E1 druhově chudá acidofilní vegetace na sušších a otevřenějších místech - bika bělavá (Luzula luzuloides),
bika ladní (Luzula campestris), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), rozrazil lékařský
(Veronica officinalis) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus).
BK03 (mapování biotopů: mozaika - L5.4, X10)
Lesní porosty tvoří mozaikovitou paseku s výstavky - v blízkosti potoka v E3 několik desítek vzrostlých stromů buku a smrku ve
zbytkové kmenovině, s mírnou převahou buku, dále je vtroušena jedle bělokorá (Abies alba). V E1 druhově chudá acidofilní vegetace
na sušších a otevřenějších místech - porosty brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), dále bika bělavá (Luzula luzuloides), ostřice
kulkonosná (Carex pilulifera), rozrazil lékařský (Veronica officinalis), na vlhčích místech šťavel kyselý (Oxalis acetosella), dále
metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kostřava lesní (Festuca altissima). V E2 souvislé dobře, zapojené porosty spontánně
zmlazujícího buku. Nad BK03 v E3 rozsáhlejší výstavky vzrostlých buků, v E2 i zmlazování buku a smrku. E1 je velmi chudé a
omezuje se na kapradiny. Na zamokřených až zvodnělých místech vrba šedá (Salix eleagnos).
Mezi BK03 a BK04 v E2 a E3 střídající se mozaika hustých smrkových porostlin s faciemi vzrostlejších výstavků buku i v E3
souvislejších porostů buku. V E3 poměr buku a smrku 40:60. Na světlinách v E2 spontánní zmlazování buku a hojně smrku, dále
vzácně v E2 i bříza bělokorá (Betula pendula), javor klen (Acer pseudoplatanus) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), zvláště při okrajích
porostů podél cest. V E1 na prosvětlených místech dominuje pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), brusnice borůvka
(Vaccinium myrtillus), ostružiník maliník (Rubus idaeus), úzkolisté kostřavy (Festuca spp.) a třtiny (Calamagrostis epigeios) a
především t. chloupkatá (C. villosa) vytvářejícící rozsáhlé monotónní porosty na světlinách mezi převážně smrkovými mlazinami.
V okolí vodní rony či prameniště, cca v polovině jižní trasy sjezdovky (viz segment č.7). Na prosvětlených okrajích ronu v E1 mokrýš
střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), sítina rozkladitá (Juncus efussus), z ostřic ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), o. ježatá
(Carex echinata), o. obecná (C. nigra). Na přeplavených cestách rozsáhlé porosty rašeliníků (Sphagnum girgensohnii, S.
squarossum), dále violka bahenní (Viola palustris), mochna nátržník (Potentilla erecta). Hojné jsou i malé vodní tůňky. Na
průměrných prosvětlených sušších místech pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), z travin bika bělavá (Luzula luzuloides) a b.
ladní (L. campestris), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus).
Lesní porosty pod cestou tvoří rozsáhlé mlaziny smrku ztepilého, při okraji se zmlazujícím bukem, nad cestou ve svahu v E3 vzrůstné
porosty buku v mezerách doplněné výstavky smrku, V E2 smrk a buk, v E1 nálety jeřábu na prosvětlených místech. Potůček
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 32 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
protínající lesní přibližovací stezku. Na levém břehu (viz. segment č.5) v E1 porosty bledule jarní (Leucojum vernum) - §3, papratka
samičí (Athyrium filix-femina), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), orsej jarní (Ficaria verna), šťavel kyselý (Oxalis
acetosella), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), sítina rozkladitá (Juncus effusus).
Drobná vodoteč kříží lesní přibližovací cestu. V okolí mokřiny (viz segment č. 6). V E1 dominantní kapradiny - papratka samičí
(Athyrium filix-femina), dále rozptýlený výskyt bledule jarní (Leucojum vernum) - §3. Z dalších druhů v E1 krtičník hlíznatý
(Scrophularia nodosa), orsej jarní (Ficaria verna), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), šťavel kyselý (Oxalis
acetosella), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), sítina rozkladitá (Juncus effusus).
Převážně v E3 smrkové porosty s příměsí buku do 30%, u potoka je pak vtroušen javor klen (Acer pseudoplatanus), pod cestou i
jedle bělokorá (Abies alba). V E1/E2 spontánní zmlazování buku, i smrku, místy i jedle. Drobný potůček kříží lesní přibližovací cestu.
V jeho bezprostředním okolí v E1 bohaté porosty bledule jarní (Leucojum vernum) - §3, jak nad, tak i pod lesní cestou, dále
devětsil bílý (Petasites albus), papratka samičí (Athyrium filix-femina). Na vlhčích místech mimo břehy mařinka vonná (Asperula
odorata), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), z travin metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a
třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), dále netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere).
V okolí BK07 mezi lesními cestami četná svahová prameniště či zamokřené plochy s tůňkami s bohatými populacemi bledule jarní
(Leucojum vernum) - §3. V E0 dominují rašeliníky (Sphagnum spp.), v E1 pomněnka bahenní (Myosotis palustris), violka bahenní
(Viola palustris), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), ostřice šedavá (Carex canescens), čarovník alpský (Circaea alpina)
- C4, č. prostřední (C. intermedia), z kapradin pak papratka samičí (Athyrium filix-femin), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium
dryopteris), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), dále přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), ptačinec hajní (Stellaria
nemorum), ptačinec mokřadní (Stellaria alsine) a mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium).
Podél lesní cesty, přilehlý svah a lesní okraj - v E2 smrk ztepilý (Picea abies), v E1/E2 ostružiník maliník (Rubus idaeus), bez
hroznatý (Sambucus racemosa), v E1 nálety javoru klenu (Acer pseudoplatanus), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), z travin
bika mnohokvětá (Luzula multiflora), bika bělavá (Luzula luzuloides), bika mnohokvětá (Luzula multiflora), sítina rozkladitá (Juncus
effusus), medyněk měkký (Holcus mollis), na sešlapávaných místech lipnice roční (Poa annua), dále podběl obecný (Tussilago
farfara), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium), čistec lesní (Stachys sylvatica), vrbovka
horská (Epilobium montanum), mochna nátržník (Potentilla erecta), kakost smrdutý (Geranium robertianum), protěž lesní
(Gnaphalium sylvaticum), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), mařinka voná (Asperula
odorata), pcháč oset (Cirsium arvense), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), rozrazil
lékařský (Veronica chamaedrys), zběhovec plazivý (Ajuga reptans).
Výrazný ron a mokřina nad i pod cestou. V E1 dominantní netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), krabilice mámivá
(Chaerophyllum aromaticum), rozsáhlá populace bledule jarní Leucojum vernum) - §C3, z dalších druhů: mokrýš střídavolistý
(Chrysosplenium alternifolium), orsej jarní (Ficaria verna), poměnka bahenní (Myosotis palustris), z kapradin papratka samičí
(Athyrium filix-femina), při okrajích mokřiny mařinka vonná (Asperula odorata), zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides),
pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), vrbovka horská (Epilobium montanum), kopřiva
dvoudomá (Urtica dioica), popenec obecný (Glechoma hederacea), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), ptačinec hajní (Stellaria
nemorum), ptačinec mokřadní (Stellaria alsine), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), starček Fuchsův (Senecio fuchsii),
čistec lesní (Stachys sylvatica), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum). V E1/E2 ostružiník maliník (Rubus idaeus), zajímavé je zde
zmlazování jasanu ztepilého (Fraxinus ecelsior) a juvenilní nálety javoru klenu (Acer pseudoplatanus).
Cca 50 m severně od BK09 rozsáhlé prameniště v E1 s mimořádně rozsáhlou populací bledule jarní (Leucojum vernum) - §3
čítající stovky jedinců (viz segment č. 4), dále mařinka vonná (Asperula odorata), papratka samičí (Athyrium filix-femina), orsej jarní
(Ficaria verna), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum),
pomněnka bahenní (Myosotis palustris), violka bahenní (Viola palustris), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a nálety javoru klenu
(Acer pseudoplatanus). V E3 převažují mezerovitě věkově starší buky, příměs smrk, ojediněle i javor klen. V E2 po obvodu mokřiny
buk i smrk, na vyvýšených místech v mokřině
Drobné vodotoče na březích v E1 roztroušeně bledule jarní (Leucojum vernum) - §3, dále šťavel kyselý (Oxalis acetosella), dále
mařinka vonná (Asperula odorata), vrbovka ojediněle i skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), z kapradin papratka samičí (Athyrium filixfemina), vrbovka horská (Epilobium montanum). Zapojené porosty buku a smrku v E3, v poměru 40:60. V E1 spontánní obnova buku
a ostružiník maliník (Rubus idaeus).
V lesních porostech nad cestou převažuje smrk cca 80% podíl. E1 druhově chudé - šťavel kyselý (Oxalis acetosella), bika bělavá
(Luzula luzuloides), v E1/E2 spontánní zmlazování buku, kobercově brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Nad cestou prameništní
ron, drobná vodoteč pak kříží cestu.
Ve zhlaví prameniště v E1 relativně bohaté porosty bledule jarní (Leucojum vernum) - §3, v okolí prameniště spontánní obnova
buku, ojediněle i javoru klenu. E3 je těžbou proředěné, ojediněle s bukem, převažuje smrk. V E1 papratka samičí (Athyrium filixfemina), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), bukovinec osladičový
(Phegopteris polypodioides), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), mařinka vonná (Asperula odorata), na vlhkých až zvodnělých místech
skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), sítina rozkladitá (Juncus effusus), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), čarovník alpský (Circaea
alpina) - C4, č. prostřední (C. intermedia), čistec lesní (Stachys sylvatica), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), při okraji
mokřiny brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a ostružiník maliník (Rubus idaeus).
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 33 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Lesní porosty v E3 s převahou smrku, buk je zastoupen pouze jako příměs. E1 je velmi chudé s nízkou pokryvností, pomístně zcela
chybí - pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), na
vlhčích místech netýkavka nedůtklivá (Imaptiens noli-tangere), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), brusnice borůvka (Vaccinium
myrtillus) a pomístně i zmlazování buku, vzácně i jeřábu. U cesty čistec lesní (Stachys sylvatica), ostřice lesní (Carex sylvatica),
pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), mléčka zední (Mycelis muralis) a krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa). Jednoetážový
vysoký les.
V Lesních porostech nad cestou v E3 dominuje smrk, vzácně je vtroušena i jedle. Buk zde tvoří přechod mezi E2 a E3 - nízkoetážové
porosty cca do 10-15%.
Pod cestou v E3 smrkové porosty s vtroušeným bukem a vzácně i jedlí. V E1 obnova buku i smrku, vzácně i jedle a jeřáb ptačí
(Sorbus aucuparia). Převažují porosty brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus). E0 tvořeno mechorosty. E1 prakticky chybí - šťavel
kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), i kostřava lesní
(Festuca altissima).
Jak nad cestou, tak i pod cestou v E3 převažují smrky s vtroušeným bukem a vzácně i jedlí. Typické E2 povětšnou chybí. V E0 pouze
mechorosty. E1 je druhově velmi chudé s velmi nízkou pokryvností a omezuje se jen na porosty brusnice borůvky (Vaccinium
myrtillus), pomístně spontánní obnova buku a smrku, vzácně i jedle, semenáčky jeřábu, dále šťavel kyselý (Oxalis acetosella),
pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), z kapradin kapraď samec (Dryopteris filix-mas).
BK14 (mapování biotopů: L5.4)
Porosty nad cestou nad BK12 v E3 tvoří enkláva pařeziny tvořená pokroucennými buky, často vícekmenné habituální formy, vzácně i
zbytky jedlí. Po obvodu i semenáčky javoru klenu (Acer pseudoplatanus). V E1 brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), kapraď samec
(Dryopteris filix-mas), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris) a pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), na vlhčích
místech ostřice šedavá (Carex canescens).
BK15 - BK17 (mapování biotopů: jednotka nemapována)
Přehuštěné, degradující, silně prosychající smrkové mlaziny s polomy, při okraji s ojedinělými výstavky buku s absencí E1 - ojediněle
kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pomístně na světlinkách plošně třtina chloupkatá
(Calamagrostis villosa), vzácně i kostřava lesní (Festuca altissima). Kamenitá pole občas pokrytá mechorosty.
BK18, BK 19 (mapování biotopů: L5.4)
Jižní svah těsně pod vrcholem Bukové hory pokrytý smrkovou mlazinou, kterou při linii hřbetu ostře střídají rozvolněné bukové, spíše
nízkoetážové porosty. Dál na jihozápad, mimo dotčené území nastupují porosty kvalitních, starých vysokokmenných klenových bučin
s příměsí smrku a jedle (viz segment č. 3). Porosty buku často ve formě nižší, vícekmenné pokroucené vrcholové habituální formy. V
E1 spontánně zmlazuje buk, dále brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), ostružiník maliník (Rubus idaeus), vtroušen je i jeřáb ptačí
(Sorbus aucuparia). V E1 dominují traviny - třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), souvislejší porosty metličky křivolaké
(Deschampsia flexuosa), kostřava lesní (Festuca altissima), ostřice zaječí (Carex ovalis), dále pstroček dvoulistý (Maianthemum
bifolium) a šťavel kyselý (Oxalis acetosella).
Povrch tvoří kamenná pole a balvanité výchozy. Podél pěšiny k vrcholu i druhy jako lipnice roční (Poa annua), rozrazil lékařský
(Veronica officinalis).
Lesní porosty nad stanicí lanovky a cestou tvoří rozsáhlý segment kvalitních vrcholových klenových bučin (viz segment č. 2). Porosty
buku často ve vrcholové pokroucené habituální formě. V E3 zcela převažuje buk, vzácně javor klen (Acer platanoides), smrk pouze
jako příměs. V E1/E2 zcela dominuje spontánní zmlazování buku, juvenilně i javoru klenu (Acer platanoides), jen pomístně i příměs
jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia), dále brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), ostružiník maliník (Rubus idaeus). V E1 se střídají
různé synuzie porostů od vysloveně holých až po souvisle zapojené, tvořené třtinou chloupkatou. Na málo pokryvných místech
kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), z dalších se vyskytují papratka samičí (Athyrium filix-femina), bukovník kapraďovitý
(Gymnocarpium dryopteris), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), jestřábník zední
(Hieracium murorum), zlatobýl obecný (Solidago virgaurea) a vrbovka horská (Epilobium montanum). Z travin se vyskytují metlička
křivolaká (Avenella flexuosa), kostřava lesní (Festuca altissima) a metlice trsnatá (Deschamspisa caespitosa). V E0 výskyt i
zranitelnějších zástupců mechorostů - Callicladium haldanianum a Campylophyllum sommerfeltii, z ostatních Brachythecium
oedipodium, Brachythecium reflexum, Brachythecium salebrosum, Brachythecium starkei, Brachythecium velutinum, Calypogeia
muelleriana, Chiloscyphus profundus, Dicranella heteromalla, Dicranum montanum, Dicranum scoparium, Dicranum tauricum,
Eurhynchium angustirete, Herozogiella seligeri, Lophozia hatcheri, Mnium spinosum, Paraleucobryum longifolium, Plagiothecium
curvifolium, Plagiothecium denticulatum, Pohlia nutans, Polytrichum pallidisetum, Polytrichum formosum, Ptilidium pulcherrimum,
Sanionia uncinata a Tetraphis pellucida.
Dál po svahu dolů směrem na severovýchod a níže navazují světliny se zbytkovými porosty buku v E3. V E1 prakticky zcela dominují
porosty třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa), v méně zapojených partiích kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kapraď osténkatá
(Dryopteris carthusiana), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium). Jinde, kde jsou i kamenité
výchozy, v E1 dominují rozsáhlé koberce brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus).
Podél lesní cesty k vrcholu mezi jinými i výskyt ruderálů a nelesních zástupců - lipnice roční (Poa annua), sítina rozkladitá (Juncus
effusus), ostřice šedavá (Carex canescens), o. zaječí (C. ovalis), o. třeslicovitá (C. brizoides), o. kulkonosná (C. pilulifera), rozrazil
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 34 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
lékařský (Veronica officinalis), vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), ptačinec
prostřední (Stellaria media), rožec obecný luční (Cerastium holosteoides subsp. triviale), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens),
černohlávek obecný (Prunella vulgaris), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), smetánka (Taraxacum sect. ruderalia), starček obecný
(Senecio vulgaris).
Strmý balvanitý svah navazuje na porosty pod cestou (BK20). E3 je tvořeno kvalitními porosty buku s příměsí smrku, které od světliny
nad cestou dále pokračují po svahu níže (viz segment č. 1). V E1 převažují souvislé porosty spontánně se zmlazujícího buku,
pomístně i smrku, vzácně juvenilní semenáčky javoru klenu (Acer platanoides), dále brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Z bylin v
E1 v méně zapojených místech zcela dominují porosty třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa), dále šťavel kyselý (Oxalis
acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium), z kapradin papratka samičí
(Athyrium filix-femina), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), roztroušeně i kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum).
V E0 výskyt mechorostů vázaných na periglaciální sutě a balvany Paraleucobryum longifolium a Racomitrium sudeticum.
BK22, BK23 (mapování biotopů: mozaika - L5.4, X10)
Porosty na balvanitém svahu. Směrem po svahu dolů v E3 mezi porosty buku narůstá podíl smrku. Při hraně cesty nad BK 24 v E3
několik zbytkových jedinců buku. V E1 zmlazuje buk a smrk, vzácně i jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), zastupeny jsou semenáčky
javoru klenu (Acer pseudoplatanus), dále brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). V E1 je zastoupena bika bělavá (Luzula luzuloides),
dále pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), na vlhčích místech ostřice šedavá (Carex canescens), ostřice kulkonosná (Carex
pilulifera), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), mléčka zední (Mycelis muralis), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), bukovník
kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), roztroušeně kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), krtičník hlíznatý (Scrophularia
nodosa). V prosýchavých partiích E1 prakticky chybí, zastoupeny jsou pouze mechorosty v E0 s Dicranum scoparium.
Lesní porosty dále po svahu dolů pokračují až po cestu, kde na ni navazuje rozsáhlá světlina (viz BK24). Svah je balvanitý, v E1
spontánně zmlazuje buk, dále brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), ostružiník maliník (Rubus idaeus), vzácněji i jeřáb ptačí
(Sorbus aucuparia). Prosychavé partie jsou prakticky bez E1, max. mechorosty, roztorušeně pstroček dvoulistý (Maianthemum
bifolium) a kapraď samec (Dryopteris filix-mas).
Lesní holina pod cestou s mokřadním prameništěm (viz segment č. 8). Lemována je v E3 porosty smrku, směrem na jih i porosty
buku. Na holinu navazují po svahu dolů smrkové porosty. V E1 silná spontánní obnova buku, dále je bohatě zastoupen ostružiník
maliník (Rubus idaeus) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). V E1 na světlých prosýchavých místech podél cest rozrazil lesní
(Veronica officinalis), z travin porosty metličky křivolaké (Deschampsia flexuosa) a biky bělavá (Luzula luzuloides), dále kokořík
přeslenitý (Polygonatum verticillatum), šťovík (Rumex spp.), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium). Při okrajích podél cesty i
výskyt ostřic - ostřice šedavé (Carex canescens), ostřice řídkoklasé (Carex remota) a ostřice kulkonosné (Carex pilulifera).
V prostoru holiny se vyskytuje rozsáhlé prameniště s rašeliníkem (Sphagnum girgensohnii) v E0. V E1 bohaté porosty bledule jarní
(Leucojum vernum) - §3, z ostřic ostřice šedavá (Carex canescens) a o. třeslicovitá (C. brizoides), ze sítin sítina rozkladitá (Juncus
effusus), dále violka bahenní (Viola palustris), z kapradin papratka samičí (Athyrium filix-femina). Při okraji prameniště také zběhovec
plazivý (Ajuga reptans) a vrbina hajní (Lysimachia nemorum), dále krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum). Prameniště je zcela
prosvětlené, a dochází zde ke spontánnímu zmlazování buku a zarůstání ostružiníkem (Rubus fruticosus). Prameniště, resp. ron
pokračuje dolů na JV.
Jižní okraj holiny, v E2 tvořený buky a jeřábem. V lesním porostu dále po svahu dolů k BK26 v E3 převažují smrky s příměsí buku,
vzácně i jedle. V E1 dominantní zmlazování buku, vzácně i jedle, dále jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), brusnice borůvka (Vaccinium
myrtillus), ostružiník maliník (Rubus idaeus), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), kapraď
samec (Dryopteris filix-mas), z travin bika bělavá (Luzula luzuloides) a porosty metličky křivolaké (Deschampsia flexuosa).
Lesní porosty a prameniště nad cestou (viz segment č. 9). V E3 smíšené porosty buku a smrku s převahou smrku, ojediněle
semenné stromy javoru klenu (Acer pseudoplatanus). V E1 zmlazuje buk i smrk, dále bulty brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus).
V prameništi s rašeliníky (Sphagnum girgensohnii, S. squarrosum) populace bledule jarní (Leucojum vernum) - §3, ze sítin sítina
rozkladitá (Juncus effusus), z ostřic ostřice šedavá (Carex canescens), ostřice řídkoklasá (Carex remota) a ostřice třeslicovitá (Carex
brizoides), z kapradin - papratka samičí (Athyrium filix-femina), dále přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), violka bahenní (Viola
palustris), ptačinec mokřadní (Stellaria alsine), poměnka bahenní (Myosotis palustris). V okolí prameniště a při jeho okraji šťavel
kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), kokořík přeslenitý
(Polygonatum verticillatum), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), pryskyřník plazivý (Ranunculus
repens), z travin v okolí metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) a třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa). Při obvodu prameniště
v E1 vedle brusnice borůvky i juvenilní semenáčky javoru klenu (Acer pseudoplatanus).
Lesní porosty dál pod BK26 mají v E3 vyšší zastoupení buku, cca 40%. V E1 zmlazování smrku i buku, dále juvenilní semenáčky
javoru klenu (Acer pseudoplatanus), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý
(Maianthemum bifolium), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), papratka samičí (Athyrium
filix-femina).
BK27 (mapování biotopů: L5.4, L4.A)
Úsek od cesty nahoru k BK26 tvoří rozsáhlá podélná holina. V horní části světliny v E3 výstavky buku, v E1 spontánní obnova buku, z
keřů dále brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a ostružiník křovitý (Rubus fruticosus), ale i jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), na
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 35 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
vlhkých místech jsou hojně zastoupeny porosty sítin (Juncus effusus), dále třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metlice trsnatá
(Deschampsia caespitosa), z ostřic pak ostřice kulkonosná (Carex pilulifera).
Porosty od severu vymezující holinu pokrývají balvanitý svah (periglaciální sutě), kterým protéká menší zdrojnice - severní větev
potoka. Porosty tvoří smrčiny resp. smrkobučiny, v E3 výraznější zastoupení buku, cca 30 - 40%. Výskyt menších pramenišť s
bledulí jarní (Leucojum vernum) - §3. V E1 na zvodnělých a velmi vlhkých místech poměnka bahenní (Myosotis palustris), violka
bahenní (Viola palustris), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), přeslička lesní
(Equisetum sylvaticum), z kapradin papratka samičí (Athyrium filix-femina), z ostřic ostřice řídkoklasá (Carex remota), o. šedavá (C.
canescens). V E0 rašeliníky (Sphagnum spp.), v okolí v E1 vrbina hajní (Lysimachia nemorum), z kapradin bukovník kapraďovitý
(Gymnocarpium dryopteris), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), čarovník alpský (Circaea alpina) - C4, z ostřic ostřice
lesní (Carex sylvatica).
Lesní porosty pod cestou dál na JV jsou více vertikálně členité. V E3 jsou tvořeny směsí smrku a buku v relativně vyrovnaném
poměru. Vzácně je vtroušena i jedle bělokorá (Abies alba). V E1 převažuje podrost buku s vyššími nálety smrku, vzácněji i jeřáb ptačí
(Sorbus aucuparia), juvenilní semenáčky javoru klenu (Acer pseudoplatanus), řídce i brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus).
Zastoupen je i šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), z travin bika bělavá (Luzula luzuloides),
metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), kapraď samec (Dryopteris filix-mas). V E1 podél nevyužívané lesní cesty cca 50 m pod
hlavní přibližovací cestou převažují v E1 porosty travin - metlička křívolaká (Deschampsia flexuosa), třtina chloupkatá (Calamagrostis
villosa), dále sítina klubkatá (Juncus glomeratus), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella),
brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), zmlazování buku, dále jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Lesní porosty v E3 více rozvolněné s
dominancí smrku, vtroušen je buk, v nižší etáži lesa výstavky smrku.
Lesní porosty cca 100 m JV od BK28 v blízkosti budované lanovky tvoří okraj zbytku smrkobučin přecházející v kvalitní porosty
klenové bučiny na balvanitých svazích (periglaciální sutě), kudy protéká od SZ drobná stružka (viz BK27). Výskyt menších pamenišť
(viz segment č. 10). V E3 výraznější zastoupení buku, cca 30 - 40%. Výskyt menších pramenišť s bledulí jarní (Leucojum vernum)
- §3. Na zvodnělých a velmi vlhkých místech u potoka v E0 rašeliníky (Sphagnum girgensohnii, S. squarrosum, S. palustre), v E1
poměnka bahenní (Myosotis palustris), violka bahenní (Viola palustris), svízel bahenní (Galium palustre), škarda bahenní (Crepis
paludosa), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), z kapradin papratka samičí
(Athyrium filix-femina), z ostřic ostřice řídkoklasá (Carex remota), o. šedavá (C. canescens), dále ptačinec hajní (Stellaria nemorum).
Dále v okolí v E1 krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), pitulník horský (Galeobdoon montanum), mařinka vonná (Asperula odorata),
zběhovec plazivý (Ajuga reptans), čarovník alpský (Circaea alpina) - C4, vrbina hajní (Lysimachia nemorum), z kapradin bukovník
kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), z ostřic ostřice lesní (Carex sylvatica). Na
balvanitých svazích v E0 hojný výskyt mechorostů - Dicranella heteromalla, Dicranodontium denudatum, Dicranum montanum,
Dicranum scoparium, Herzogiella seligeri, Hypnum cupressiforme var. cupressiforme, Hypnum cupressiforme var. lacunosum,
Isothecium alopecuroides, Pellia epiphylla, Plagiomnium elatum, Plagiothecium curvifolium, Plagiothecium denticulatum,
Plagiothecium laetum, Plagiothecium platyphyllum, Pohlia nutans, Polytrichum formosum, Ptilidium pulcherrimum, Rhizomnium
punctatum, Scapania undulata, Tetraphis pellucida. Na balvanité sutě a balvany jsou přímo vázány Paraleucobryum longifolium a
Racomitrium sudeticum.
Částečně rozvolněné porosty v E3. Světlina při cestě s porosty ostružiníku maliníku (Rubus idaeus) a nálety buku v E1/E2, v
přilehlých lesních porostech pak brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Nad cestou v E3 výstavky jedlí, lesní porosty dále nad
cestou s podílem buku okolo cca 40 - 50%, jinak v okolí převažují smrkové porosty. Směrem k průseku budované trasy lanovky ve
svahu nad cestou kopce v E3 převažují porosty s dominantním podílem buku. V okolí cesty a podél ní v E1 šťavel kyselý (Oxalis
acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), čistec lesní (Stachys
sylvatica), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), vrbovka horská (Epilobium montanum),
vrbina hajní (Lysimachia nemorum), starček Fuchsův (Senecio ovatus), rozrazil lesní (Veronica officinalis), popenec obecný
(Glechoma hederacea), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), mléčka zední (Mycelis muralis), porosty sítin (Juncus effusus), dále i třtina
chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika bělavá (Luzula albida), kostřava lesní (Festuca sylvatica), na sešlapávaných místech lipnice
roční (Poa annua), z ostřic ostřice lesní (Carex sylvatica). Dál na jihovýchod se přibližuje trasa k lanovce, kde bohatě v E1 zmlazují
buky, jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), chráněny síťkami i semenáčky jedlí, ojediněle i modřín opadavý (Larix decidua), vzácně i bříza
bělokorá (Betula pendula), dále ostružiník maliník (Rubus idaeus), v E3 výstavky buku, jedle, a smrku.
BK30 - BK31 (mapování biotopů: L5.4, mozaika)
Rozsáhlý segment smrkových silně prosychajících degradovaných porostů, prakticky s absencí E1 i E0 jen ojediněle mechorosty. V
E1 ostružiník maliník (Rubus idaeus), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Pod bodem BK31 pod
cestou v lesních porostech v E3 převažuje smrk s výraznější příměsí buku. V E1 silně zmlazuje buk, ale i jeřáb ptačí (Sorbus
aucuparia), dále ostružiník maliník (Rubus idaeus), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), vzácně i nálety jedle a javoru klenu. V E1
starček Fuchsův (Senecio ovatus), bika bělavá (Luzula albida), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), šťavel kyselý (Oxalis
acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), roztroušeně i kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), kapraď samec
(Dryopteris filix-mas) a kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana).
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 36 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Zjištěné zvláště chráněné a významné druhy
Cévnaté rostliny
bledule jarní (Leucojum vernum)
Jde o zákonem chráněný druh zařazený ve vyhlášce 395/1992 Sb. do kategorie ohrožených. V podhůří
Orlických hor (na Orlickoústecku, Českotřebovsku a Lanškrounsku) místy velmi hojně a v početných
populacích, většinou v potočních nivách, v olšinách a na nivních loukách, často na lesních loukách a na
podmáčených až zrašelinělých biotopech, většinou jen v nižších polohách (do 500 m). Početné populace
se vyskytují na více místech na prameništích a v blizkosti drobných stružek. Nejpočetnější populace byly
pozorovány v blízkosti budů BK05 - BK10, BK24, BK27. Z toho největší populace byla zaznamenána
v segmentu č. 4.
čarovník alpský (Circaea alpina)
V celostátním Červeném seznamu zařazen do kategorie C4 - zasluhující pozornost. Výskyt na lokalitě je
velmi omezený. Tento druh byl nalezen v omezených populacích na prameništích na lokalitách v blízkosti
bodů BK07, BK27 a BK28.
violka bahenní (Viola palustris)
Druh není zákonem chráněný a není zatím zařazen do celostátního Červeného seznamu. Jedná se však o
taxon fytogeograficky významný, regionálně vzácný a rychle mizející, vázaný především na dystrofní
mokřady a rašeliniště. V hodnoceném území je druh hojně zastoupen na svahových prameništích,
mokřinách na lokalitcáh v blízkosti BK04, BK07, BK09, BK24, BK26 a BK28.
Mechorosty
V hodnoceném území se vyskytují následující významné druhy vázané na vrcholové polohy Bukové hory a
skalní sruby (okolí BK20 a BK21) - Callicladium haldanianum, Campylophyllum sommerfeltii a
Serpoleskea subtilis.
Potenciální vegetace
Podle mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová, Moravec a kol. 1997) jsou v hodnoceném
území zastoupeny následující vegetační jednotky, jež jsou určující:
Smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum) úzký pás podél vrcholové části hřbetu Bukové hory. V
těchto nejvyšších polohách na podzolech lze rekonstrukčně vylišit přechody ke klimaxovým smrčinám
as. Calamagrostio villosae-Piceetum.
Potoční olšiny (Piceo-Alnetum) - v menších segmentech v potočních nivách a kolem potoků na úpatích
svahů
Bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum) - východní svah Bukové hory. Vegetační
jednotka zcela v dané oblasti dominuje a zasahuje až do údolí toku Březnice.
Maloplošně se vyskytují následující jednotky potenciální přirozené vegetace:
Suťové lesy a roklinové lesy (Aceri-Fagetum) - jen drobné ostrůvky v rámci skalnatých partiích svahů
Bukové hory, a v dolní části svahů při přechodech do odlesněné části území, vázané do zaříznutých partií
drobných údolíček lokálních vodotečí.
Bikové bučiny (Luzulo-Fagetum) - vzácný, ostrůvkovitý výskyt na kyselých substrátech na svahu Bukové
hory.
Střemchové jaseniny (Pruno-Fraxinetum) - podél vodotečí v údolí toku Březnice a podél toku samotné
Březnice.
Aktuální biotopy
Dle kategorizace biotopů zpracované pro účely mapování území soustavy NATURA 2000 (Chytrý et al.
2001), se v současnosti v oblasti masivu Bukové hory v posuzovaném území v lesní části a v jeho
bezprostředním okolí) nacházejí následující přírodní biotopy:
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 37 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
kód
biotop
R1.4
Lesní prameniště bez tvorby pěnovců
S1.2
Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin
L2.2
Údolní jasanovo-olšové luhy
L4
Suťové lesy
L5.2
Horské klenové bučiny
L5.4
Acidofilní bučiny
L9.1
Horské třtinové smrčiny
Lesní ekosystémy
Zhodnocení aktuálního stavu lesních ekosystémov je zahrnuté v samostatné studii „Posouzení vlivů na
lesní porosty a na myslivecké využití“ (Ing. Jelínek, leden 2011), která je přílohou tohoto oznámení (Příloha
4). Na tomto místě je uveden krátky popis dotčených lesních pozemků:
Lesní porosty v dotčeném území patří do přírodní lesní oblasti č. 25 - Orlické hory.
Tab.: Zastoupení lesních vegetačních stupňů na ploše záboru lesních pozemků
lesní vegetační stupeň
5. jedlobukový
6. smrkobukový
porostní plocha
9,90 ha
6,14 ha
% zastoupení
61,7%
38,3%
Tab.: Přehled kategorií lesa
Kategorie lesa:
Lesy hospodářské
Lesy zvláštního určení
Celkem
Plocha záboru v ha:
13,87
1,69
15,56
Nejvíce zastoupenou dřevinou je smrk ztepilý (SM) s cca 77 %, na druhém místě buk lesní (BK) s 20 %.
Na dalších místech s celkovými 3 % jsou zastoupeny dřeviny – douglaska tisolistá (DG), jedle bělokorá
(JD), javor klen (KL), jeřáb ptačí (JR) a modřín evropský (MD).
Tab.: Aktuální stav porostů v zasaženém území, ohrožení a možnosti jeho eliminace
Popis porostu
Vliv
Návrh opatření
Popis porostu
Vliv
Návrh opatření
dotčené porosty
kategorie lesa
plocha dotřená záměrem
108 A 12
les zvláštního určení se zvýšenou funkcí půdoochrannou sjezdová trať č. 2 - 1,08 ha
Mýtná kmenovina buku, smrku a javoru klenu s ještě staršími vtroušenými výstavky smrku a buku pod
vrcholem Bukové hory. Skupina není plně zakmeněna, zmlazení se příliš neobjevuje, v bylinném patru
převažuje třtina chloupkatá (Calamagrostis vilosa). Mýtná kmenovina buku, smrku a javoru klenu s ještě
staršími vtroušenými výstavky smrku a buku pod vrcholem Bukové hory. Porostní skupinu není plně
zakmeněna, zmlazení jesporadické a v podrostu převažuje třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa).
Porostní skupina nebude odtěžením příliš narušena. Velké zastoupení buku a klenu, jako hluboko kořenících
dřevin a příznivé stanoviště (LT 6N3, kamenitý až balvanitý terén) dává naději na dobro statickou stabilitu
porostu. Pozornost je potřeba věnovatpůdnímu povrchu, který je ohrožen erozí.
Po odtěžení porostu a potřebných terénních úpravách je potřeba co nejdříve založit travinný porost, který
stabilizuje půdní povrch. Do té doby je možné použít vhodných technickýchopatření (např. kokosových sítí).
Souvislý, plně zapojený drn je nutné udržovat po celou dobu existence sjezdovky. V případě jeho poškození
musí být podniknuta okamžitá opatření, aby nedošlo k rozvoji eroze. Na porostním okraji vystaveném
západnímu větru je vhodné vysaditrychleji rostoucí dřeviny (např.javor klen, jeřáb ptačí, jívu, olši šedou nebo
lepkavou), které by ho zpevnily. Porostní plášť bude v budoucnu rovněž bránit vjíždění lyžařů do porostu.
dotčené porosty
kategorie lesa
108 A 17
les zvláštního určení se zvýšenou funkcí půdoochrannou sjezdová trať č. 2 - 0,67 ha
Přestárlý porost buku a smrku s příměsí javoru klenu okolo skal a sutí těsně pod vrcholem Bukové hory.
Převážná část porostu byla odtěžena a na ploše jsou menší skupiny stromů a výstavky.
Dotčení vlastního porostu bude minimální, neboť většina stromů v dotčeném prostoru již byla odtěžena.
Zasažen bude především nárost smrku a buku.
Vhodnými pěstebními opatřeními je možné založit potřebný porostní lem, který bude v budoucnu chránit níže
položené porosty proti poškození větrem. Nárosty je vhodné doplnit výsadbami vhodných dřevin, aby se
vytvoření potřebného lemu urychlilo. Zvýšenou pozornost je potřeba věnovat půdnímu povrchu, který je
ohrožen erozí. Po dotěžení porostu a potřebných terénních úpravách je potřeba co nejdříve založit travinný
porost, který stabilizuje půdní povrch. Do té doby je možné použít vhodných technických opatření (např.
kokosových sítí). Souvislý, plně zapojený drn je nutné udržovat po celou dobu existence sjezdovky.
V případě jeho poškození musí být podniknuta okamžitá opatření, aby nedošlo k rozvoji eroze.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 38 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Popis porostu
Ohrožení
Návrh opatření
Popis porostu
Vliv
Návrh opatření
Popis porostu
Vliv
Návrh opatření
Popis porostu
Vliv
Návrh opatření
Popis porostu
Vliv
Návrh opatření
Popis porostu
Vliv
Návrh opatření
dotčené porosty
kategorie lesa
108B10/1
sjezdová trať č. 2 - 2,60 ha
Rozsáhlá smíšená mýtná kmenovina s převahou smrku a významným zastoupením buku v počáteční fázi
obnovy. V porostní skupině je několik obnovních prvků – maloplošných holých sečí a clonná seč,
s přirozeným zmlazením smrku a buku. V etáži 1. věkového stupně dominuje smrk, zastoupení buku je 25 %.
Bylinné patro je řídké.
Sjezdovka je navržena tak, aby procházela přes holinu a zmenšil se tak zásah do porostu a tím i možnost
snížení jeho stability. Zábor plochy pro sjezdovku nebude mít na porostní skupinu zásadní negativní vliv.
Stabilitu llze zvýšit jednotlivým zdravotním výběrem s podporou buku, jedle a klenu. Na okrajích porostu lze
očekávat, díky bočnímu světlu, přirozenou obnovou. V nárostech je potřeba podporovat buk, klen, případně
další zpevňující dřeviny a pěstovat stabilní porostní okraje
dotčené porosty
kategorie lesa
108 D 9
sjezdová trať č. 3 - 2,12 ha
Rozsáhlá, místy mírně proředěná smíšená mýtná kmenovina s převahou smrku a významným zastoupením
buku (37 %). Smrk mírně napaden hnilobou v bazální části (10%). V porostu byly v minulosti jednotlivé
vývraty. V navrhované trase sjezdovky č. 3 jsou místy balvany, sutě a ve spodní části prameniště s
papratkou samičí (Athyrium filix-femina) a přesličkou lesní (Equisetum sylvaticum). Bylinné patro
nepravidelné. Ojediněle přirozené zmlazení smrku a buku. Přirozená obnova potencionálně možná po
prosvětlení porostu. Příkladem bohatého zmlazení i v této skupině jsou okraje lesních cest, kde vniká do
porostu více světla.
Zvýšené riziko ohrožení větrem je ve spodní podmáčené části porostu. Jinde je porost relativně stabilní.
Přispívá k tomu velké zastoupení zpevňujících dřevin (41 % buku, klenu a jedle), suchá kamenitá stanoviště
(LT 6K4 a 6K1).
Jednotlivým zdravotním výběrem s podporou buku, jedle a klenu zlepšit stabilitu porostu. Vzhledem
k velkému sklonu svahu (31 %) je zde nebezpečí vodní eroze. Jednotlivý zdravotní výběr s podporou buku,
jedle a klenu. Nutná jsou důsledná protierozní opatření a založení a udržování zapojeného travního drnu.
Využít přirozené obnovy a vypěstovat vhodný porostní plášť a v něm podporovat meliorační a zpevňující
dřeviny.
dotčené porosty
kategorie lesa
108 F 1a
sjezdová trať č. 3 – 0.09 ha
Věkově a výškově diferencovaná smíšená zajištěná kultura buku, smrku a jeřábu ptačího. Ojediněle
vtroušená jedle. Bukem a smrkem bylo později vylepšováno. V bylinném patru převládá třtina chloupkatá
(Calamagrostis villosa).
Sjezdovka prochází východním okrajem porostní skupiny, tedy na její závětrné straně. Zbylá část porostní
skupiny bude stabilní díky vyššímu zastoupení buku (50%) a nízkému věku, který dává předpoklad k vzniku
okraje s hluboko nasazenými korunami. Skupina může být z počátku ohrožena vyjížděním lyžařů mimo trať.
Nutná je tedy ochrana porostu před vjížděním lyžařů, a pěstování hluboko nasazených korun. I zde je nutné
zabránit rozvoji eroze.
dotčené porosty
kategorie lesa
108 F 3
Smíšená tyčkovina až tyčovina s převahou smrku a příměsí buku a jeřábu, diferencovaná, značně poškozená
sněhem. Vrškové zlomy se vyskytují asi u 30 % smrků. 20 % smrků je poškozeno starším loupáním a
ohryzem zvěří
Na porostních stěnách bude ještě možný, vzhledem k věku a zastoupení buku (10 %), vznik stabilního okraje.
Nebezpečí vodní eroze.
Stabilitu porostu zvýšit výchovným zásahem. Podpořit buk a jeřáb na úkor poškozených smrků. Jeho
včasným provedením udržet u smrku nízko nasazené koruny. Nutná protierozní opatření.
dotčené porosty
kategorie lesa
108 F 5
Nastávající kmenovina s převahou smrku (90 %) a přimíšeným bukem, ojediněle vtroušeným jeřábem. Smrk
mírně poškozen loupáním zvěří (10 %) a značně vrškovými zlomy (40 %).
Většina porostní skupiny byla smýcena pro již realizovanou sjezdovku.
dotčené porosty
kategorie lesa
108 F 8
Místy prořídlá kmenovina středního věku s převahou smrku (85 %) a příměsí buku, vtroušeným klenem,
jeřábem a jedlí. Tato porostní skupina se nachází na hřebeni v blízkosti závěru údolí Moravské Sázavy, které
usměrňuje proudění větru (anemoorografický systém). Na hřebenu Bukové hory na tuto porostní skupiny
navazuje holá seč. Díky vniku nové porostní stěny na okraji holiny se snížila stabilita porostu. Smrk značně
poškozen vrškovými zlomy (60 %), častý bajonetový růst korun. Smrk pravděpodobně nevhodné
provenience. Na smrku a jeřábu se vyskytuje do 10 % staré poškození loupáním zvěří.
Západní stěna porostu je již vystavena západnímu a severozápadnímu větru. Po odkácení plochy pro
sjezdovku bude porost více ohrožen severním a severozápadním větrem.
Je potřeba co nejdříve vypěstovat funkční porostní plášť. Na novém porostním okraji podporovat přirozené
zmlazení a vysadit vhodné rychleji rostoucí dřeviny (např. javor klen, jeřáb ptačí, jívu, olši šedou nebo
lepkavou), které by ho zpevnily. Při výchově porostu maximálně podpořit buk a další vtroušené dřeviny.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 39 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Nebezpečí vodní eroze. Nutná protierozní opatření.
Popis porostu
Vliv
Návrh opatření
Popis porostu
Vliv
Návrh opatření
dotčené porosty
kategorie lesa
110A1b/0
Řídká smrková mlazina až nastávající tyčkovina s příměsí douglasky na svahu JV expozice. Někteří jedinci
mírně poškozeni okusem.
Porostní skupina nebude odtěžením ohrožena.. Porostní stěna je navíc na závětrné straně porostu.
Stromy jsou stále hluboko zavětveny a tento stav je potřeba udržet i do budoucna
dotčené porosty
kategorie lesa
110 A 6
Nastávající smrková kmenovina vzniklá zalesněním bývalého zemědělského pozemku. Smrk poškozen v
minulosti zvěří (20 %), vrškovými zlomy (10 %). Lze předpokládat poškození smrku kořenovníkem
vrstevnatým.
Porostní skupina nebude odtěžením ohrožena.
-
Návrh opatření
dotčené porosty
kategorie lesa
110 A 9/1a
Smrková kmenovina s příměsí buku a jedle lesní cestou rozdělená na dvě části. Výše ve svahu část porostní
skupiny se započatou obnovou clonou sečí. Pod clonou porostu smrková mlazina z přirozeného zmlazení.
Někteří jedinci mírně poškozeni okusem. Níže ve svahu úzký pás porostní skupiny se sporadickým
přirozeným zmlazením smrku..
Vzhledem k započaté obnově, respektive smrkové mlazině pod clonou porostu bude možné na nových
okrajích porostu výchovnými zásahy vypěstovat hluboko zavětvený porostní plášť stabilizující okolní porosty.
viz vlivy
Popis porostu
Vliv
Návrh opatření
dotčené porosty
kategorie lesa
110 A9a
Kmenovina s převahou smrku (85 %) a příměsí buku
Odtěžená malá část porostní skupiny
-
Popis porostu
Vliv
Popis porostu
Vliv
Návrh opatření
Popis porostu
Vliv
Návrh opatření
Popis porostu
Vliv
Návrh opatření
Popis porostu
Vliv
Návrh opatření
dotčené porosty
kategorie lesa
110 A11
Smíšená mýtná kmenovina s převahou smrku (85 %), přimíšeným bukem, modřínem, jedlí a douglaskou.
Celá skupina je v desetiletém lesním hospodářském plánu naplánována k obnově holou sečí. V případě
jednotného časového postupu nedojde k žádnému ohrožení skupiny.
dotčené porosty
kategorie lesa
110 C 1b
Smrková mlazina s vtroušeným bukem, jedlí a modřínem. Diferencovaná nestejnověká, místy řediny prameniště, vodoteče a bohatý bylinný porost.
Ohrožení skupiny prozatím minimální. Vzhledem k podmáčenému terénu a vysokému zastoupení mělce
kořenícího smrku do budoucna ohroženo větrem.. Z počátku ohrožena vyjížděním lyžařů mimo trať.
Ve skupině lze pro její nízký věk vybudovat stabilní porostní okraj. Ochrana porostu před vjížděním lyžařů,
pěstovat hluboko zavětvené stromy v porostním plášti, ve výchově podpora buku, jedle a modřínu.
dotčené porosty
kategorie lesa
110 C 1a
Těžebně značně rozpracovaná mýtná kmenovina se spodní etáží vzniklou z přirozeného zmlazení smrku,
buku, jeřábu a jedle. Většinou bohaté bylinné patro. Proředěný (zakmenění 7) a členitý porostní okraj, který
umožňuje vnikání bočního světla do porostu, spolu s vhodným stanovištěm (LT 5V9, 5S1, 5K1, 5U1)
přispívají k rozvoji přirozené obnovy. Vzhledem k vysokému zastoupení smrku (85 %), délce porostních stěn
a částečně podmáčenému stanovišti je porost již dnes značně ohrožen větrem a také kůrovci. Jednotlivé
starší i nové vývraty ukazují na směr bořivých větrů od severozápadu, západu a jihozápadu.
Odtěžením pro sjezdovou trať může dojít k rozpadu horní etáže v některých částech mezi jednotlivými částmi
porostní skupiny 1b, případně i k ohrožení okolních mýtních porostů. Díky četnému přirozenému zmlazení
smrku a buku na této ploše je naděje na její snadnou obnovu. Spodní etáž může být z počátku ohrožena
vyjížděním lyžařů mimo trať. Mírné ohrožení vodní erozí.
Ochrana porostu před vjížděním lyžařů, nutná protierozní opatření..
dotčené porosty
kategorie lesa
110 E11/1b
Mýtná kmenovina s převahou smrku (65 %) s příměsí buku, modřínu a jedle. Jedle je uznaným zdrojem
selektovaného reprodukčního materiálu fenotypové třídy B. Mírně proředěno (zakmenění 8). Ve spodní etáži
nesouvislé zmlazení smrku, buku, jedle a jeřábu
Po odtěžení může být porostní stěny mýtní etáže ohroženy větrem a kůrovcem. Spodní část záboru zasahuje
do PHO 2. stupně vodního zdroje Mlýnický Dvůr.
Za využití přirozeného zmlazení je potřeba co nejdříve vypěstovat porostní okraj. Plocha je ohrožena erozí a
vyžaduje realizaci potřebných protierozní opatření
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 40 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Poškození porostů větrem
V řešeném území nebylo poškození větrem do r. 2005 příliš znatelné. Jedná se totiž o polohy na
východních svazích relativně chráněné před převládajícími větry od západu. Pozitivní roli sehrála rovněž
příměs zpevňujících dřevin (buku, javoru klenu, jedle a modřínu) a kompaktnost lesních porostů. Porostní
stěny okolo obnovních prvků nejsou příliš dlouhé, často jsou členité a orientované ve směru bořivých větrů.
Vývraty se ojediněle vyskytly v porostních okrajích i uvnitř porostů. Většinou se jednalo o podmáčená
stanoviště v porostních skupinách 110B10/1 a 110D11/1a. Většina těchto vývratů spadla následkem
západního větru, menší část větru jihozápadního.
V zimě 2004-2005 a především v poslední velmi tuhé zimě 2005-2006 došlo ve spojení se značnou zátěží
sněhu a námrazy na stromech i k větrným polomům. Bylo to na Vánoce 2005 při krátké oblevě, kdy sníh
ještě ztěžkl a proudil silný nárazovitý severozápadní vítr. I v okolí stávající sjezdové tratě došlo k
jednotlivým a skupinovým vývratům, především na vlhkých lokalitách.
Směr převládajících větrů je odlišný na dně Kralické brázdy v Červené Vodě, kde jej ovlivňuje hluboké
údolí ve směru sever -jih, a na hřebenu i svazích Orlických hor. Pro škody větrem však jsou nejdůležitější
nebezpečné bořivé větry.
Jednotlivé a skupinové polomy
Množství jednotlivých vývratů v území je proměnlivé, ale vyskytují se v celém pásmu Suchého vrchu
a Bukové hory. Na lokalitě Buková hora byl zjišťován směr převládajících větrů podle četnosti vývratů.
Jednoznačně převládá směr severozápadní - 67,2 %. Na rozdíl od plošných polomů s bořivým větrem, kde
hraje větší úlohu vítr západní, je výrazně zastoupen vítr severní - 33,6 %. Severní studený vítr zvaný
„Polák“ vane Kralickou brázdou v zimním období a vyvrací stromy obtěžkané před tím sněhem
a námrazou.
Nejvíce trpí na vývrat smrk ztepilý (71%) a buk lesní (25%). Poměrně značné zastoupení buku je dáno
jeho vyšším zastoupením v dřevinné skladbě porostů.
Plošné polomy
Podle dostupných podkladů se v pásmu Suchého vrchu a Bukové hory, na hřebenu a svazích do Kralické
brázdy, za posledních 80 let žádné větrné kalamity s katastrofickými následky nevyskytly. Až v posledních
20 letech se začínají soustředěné větrné polomy objevovat na několika místech. Podle šetření se škody
bořivým větrem vyskytly jen ze západního a potom severozápadního směru. Korespondují se směry údolí
na návětrné straně a fungováním anemoorografického systému.
Přepadavý vítr se vyskytnul v blízkém okolí ve dvou lokalitách. A to na sever od Suchého vrchu v Dolních
Boříkovících v červenci 1996. Jihozápadní vítr přeskočil hřeben v sedle mezi Suchým vrchem a Boudou
a vyvrátil i zpřerážel stromy na souvislé ploše až ve spodní části svahu. Škodil i na stromech a stavbách
v obci a pravděpodobně na vrchu Spálenisko východně od Bukové hory a Bílé Vody západním větrem,
přibližně ve stejnou dobu. U obou mohla hrát roli větší dočasně odlesněná plocha na protějším hřebenu ve
směru, odkud přepadavý vítr přišel. Tento jev je poněkud vzácný.
Fauna
Zoologický průzkum byl rozdělen na dvě části, v rámci samostatné studie byl v lokalitě proveden
entomologický průzkum a v rámci biologického hodnocení byl průzkum zaměren na sledování obratlovců.
Entomologický průzkum
V období červenec až září 2010 proběhl entomologický průzkum, který zpracovali RNDr. Marek Banaš,
Ph.D. a Mgr. Josef Kašák (Příloha 3).
Entomologický průzkum byl zacílen na tradičně užívané bioindikační skupiny entomofauny, jakými jsou
denní motýli (Lepidoptera – Rhopalocera) a brouci (Coleoptera). Terénní v rámci dvou exkurzí (31.7. a
10.9.2010), jež zachycují především vrcholně letní aspekt výskytu bezobratlých. Uvedené návštěvy území
lze považovat za dostačující pro aktuální zjištění stavu lokalit.
V zájmovém území bylo zjištěno celkem 54 druhů brouků a 13 druhů denních motýlů. Další dvě desítky
druhů studovaných skupin jsou udávány z okolí literárními prameny (Beneš et al. 2002, Skoupý 2004), a
lze tudíž jejich výskyt přímo v území navržených sjezdových tratí považovat za pravděpodobný. Z
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 41 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
legislativně chráněných druhů bezobratlých byl prokázán výskyt ohrožených mravenů rodu Formica a
čmeláků rodu Bombus. Bližší popis jednotlivých druhů je uveden v samostatné studii „Entomologické
posouzení lokality navržené výstavby lyžařských sjezdových tratí na úbočích Bukové hory západně od
obce Červená Voda“, která je součastí překládaného záměru (Příloha č. 3)
Obratlovci
Extenzívní terénní průzkum probíhal během roku 2010 (tj. od jarního až podzimního aspektu). Celoroční
výzkum umožnil pečlivé prozkoumání dotčené oblasti, což umožnilo zhodnocení významu území jako
takového, a to především s ohledem na přítomné biotopy a celkový charakter území z hlediska širších
vztahů.
Obratlovci byli sledováni jak vizuálně, tak akusticky, jejich výskyt byl posuzován z kvalitativního, v případě
vzácných druhů i kvantitativního hlediska. U ptačích druhů bylo v rámci možností zjišťováno, zdali na
lokalitě hnízdí či nikoli, a na které biotopy a části území jsou nebo mohou být vázány.
Přehled všech druhů zjištených obratlovců je uveden v samostatné studii Biologické hodnocení (Příloha 2).
Na tomto místě je uveden pouze přehled zvláště chráněných druhů podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v
platném znění.
Tabulka zjištěných zvláště chráněných druhů v zájmové lokalitě a blízkém okolí
Kriticky ohrožené druhy
netopýr černý
Barbastella barbastellus
* zmije obecná
Vipera berus
Silně ohrožené druhy
čolek horský
Triturus alpestris
* čolek obecný
Triturus vulgaris
holub doupňák
Columba oenas
ještěrka obecná
Lacerta agilis
ještěrka živorodá
Zootoca vivipara
kos horský
Turdus torquatus
krutihlav obecný
Jynx torquilla
* rejsek horský
Sorex alpinus
netopýr dlouhouchý
Plecotus austriacus
netopýr ušatý
Plecotus auritus
skokan zelený
Pelophylax esculentus
slepýš křehký
Anguis fragilis
Ohrožené druhy
bramborníček hnědý
Saxicola rubetra
jestřáb lesní
Accipiter gentilis
krkavec velký
Corvus corax
lejsek šedý
Muscicapa striata
ořešník kropenatý
Nucifraga caryocatactes
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 42 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
ropucha obecná
Bufo bufo
ťuhýk obecný
Lanius collurio
veverka obecná
Sciurus vulgaris
Pozn.: V tabulce zvláště chráněných druhů jsou uvedeny i druhy, jejichž výskyt byl v minulosti prokázán v širším okolí hodnoceného
záměru, nebo byly uváděny v odborné literatuře (Mikátová et al. 2001, Moravec 1994, Anděra & Hanzal 1995, 1996, Anděra 2000,
Anděra & Beneš 2001, 2002, Šťastný et al. 1996, Bejček, Šťastný & Hudec 1995), dále druhy prokázané terénním průzkumem
v sezónách 2006 a 2010 jsou v přehledu uvedeny tučně
*Netopýr černý je navíc uveden v příloze II, všechny tři druhy netopýrů pak v příloze IV Směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních
stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Myslivecké využití území
Sjezdové trati a související zařízení zasahují do dvou honiteb a do těsné blízkosti jedné.
Honitba Lesů České republiky Buková Hora (kód honitby 5305210001)
–
jedná se o převážnou část sjezdových tratí. Zaujímá převážně lesní porosty na svazích východní
expozice mezi Bukovou horou a Suchým vrchem. Její rozloha je 860 ha na katastrálních územích
Červená Voda, Mlýnice, Mlýnický Dvůr a Heroltice.
–
honitbu má pronajatou Myslivecké sdružení Buková hora.
–
normované stavy zvěře: srnec obecný - 20 ks a zajíc polní 17. Vyskytuje se tu také prase divoké,
muflon a jelen evropský, převážně jako přebíhavá zvěř. V lesním komplexu mimo navrhovanou
trasu se vyskytuje liška obecná, jezevec. Z dravců káně lesní, jestřáb lesní, poštolka obecná,
krahujec obecný. Jarní kmenový stav podle sčítání je u srnčí zvěře 20 ks, zajíc polní 0 ks, prase
divoké 5 ks, muflon 10 ks, jelen evropský 3 ks.
Honební společenstvo Červená Voda ( kód honitby 5305210006)
–
zasahuje jen nejspodnější části sjezdových tratí. Zaujímá rozlohu 1838 ha na katastrálních
územích Červená Voda, Šanov, Moravský Karlov, Mlýnice, Mlýnický Dvůr a Heroltice. Uživatelem
je Myslivecké sdružení Malý les.
–
normované stavy zvěře: srnec obecný - 57 ks a zajíc polní - 60 ks. Vyskytuje se také prase divoké,
muflon, jelen evropský, také převážně jako přebíhavá zvěř. A na vodních plochách, nepříliš hojně,
kachna divoká. Vzácně se vyskytne jeřábek lesní. V lesních komplexech mimo navrhovanou trasu
se vyskytuje liška obecná, jezevec. Z dravců káně lesní, jestřáb lesní, poštolka obecná, krahujec
obecný. V obci Červená voda pravidelně hnízdí čáp bílý. Vyskytuje se i čáp černý. Jarní kmenový
stav podle sčítání je u srnčí zvěře 58 ks, zajíc polní 26 ks, prase divoké 6 ks, muflon 8 ks, kachna
divoká 13 ks
Honitba společenstevní Orličky – Čenkovice (kód honitby 5306110005)
–
–
–
horní konce sjezdovek se na vrcholu Bukové hory nacházejí u těsné hranice. Honidba zaujímá
rozlohu 1346 ha na katastrálních územích Orličky, Čenkovice a Valteřice.
uživatelem je Myslivecké sdružení Orličky - Čenkovice.
normované stavy zvěře: srnec obecný - 45 ks, zajíc polní 32 ks. Vyskytuje migrující prase divoké,
muflon, jelen evropský. V lesních komplexech mimo navrhovanou trasu se vyskytuje liška obecná,
jezevec. Z dravců káně lesní, jestřáb lesní, poštolka obecná, krahujec obecný. Jarní kmenový stav
podle sčítání je u srnčí zvěře 36 ks, zajíc polní 26 ks, prase divoké 5 ks.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 43 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
C.II.7.3 Zvláště chráněná území
V dotčeném území se nenachází žádné zvláště chráněné území. Dotčené území neleží v národním parku
nebo chráněné krajinné oblasti, v dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace,
přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky.
Přírodní park Suchý vrch - Buková hora
– zájmové území je součástí přírodního parku, vyhlášeného v roce 1987 bývalým okresním národním
výborem v Ústí nad Orlicí, vyhláškou platnou od 1.9.1987 jako oblast klidu
– celý přírodní park, na jehož jižním okraji vymezené území Bukové hory leží, má rozlohu 6 247 ha
– je charakteristický vzájemnou vyrovnaností a souladem přírodních a antropických prvků, zejména
střídáním rozsáhlých lesních komplexů, vyvážené zemědělské krajiny a lidských sídel.
C.II.7.4 Významné krajinné prvky
V zákoně (zák. č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) je významný krajinný prvek (VKP) definován jako
ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny. Přispívá k udržení stability krajiny. Významnými
krajinnými prvky ze zákona jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části
krajiny, které zaregistruje podle § 6 uvedeného zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména
mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní porosty, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní
útvary, výchozy a odkryvy.
VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a
nedošlo k jejich ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo
zničení VKP si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody.
Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou v zájmovém území všechny lesní porosty a vodní toky.
Registrované VKP, nebyly v zájmovém území ani jeho blízkosti vyhlášeny.
C.II.7.5 Územní systém ekologické stability
Územní systém ekologické stability (ÚSES) v posuzovaném území je součastí několika dokumentací.
Generel územního systému ekologické stability v k.ú. Červená voda (2000). Systém byl s určitými
úpravami zapracován a schválen v územním plánu obce.
Územní plán sídelního útvaru Červená voda, včetně změny č. 1 (1997,2005). Ve Změne bylo schváleno
přetrasovaní a nové umístění prvků ÚSES. Nově bylo v území vymezeno regionální biocentrum RBC 442
Buková hora tak, že navrhovaná lanovka i sjezdovky se v současné době nacházejí v tomto biocentru.
Nově byl vymezen také nadregionální biokoridor NRBK 80, do kterého zasahuje modrá sjezdovka.
V současné době probíhají jednání o úpravách současného územního plánu (Změna č.2 v projednávaní).
Zásady územního rozvoje Pardubického kraje (2010). Upraveno vymezení skladebných částí ÚSES
vyšších hierarchických úrovní.
Přehled ÚSES v zájmovém území:
Nadregionální ÚSES
NRBK 80 (Sedloňovský vrch, Topielisko – Raškov)
-
nadregionální biokoridor se nachází v katastrálním území Mlýnice
Regionální ÚSES
RBC 442 Buková hora
-
regionální biocentrum je umístěno v katastrálním území Mlýnický Dvůr a Čenkovice
-
biocentrum je vložené do osové části NRBK 80 a NRBK 82
zahrnuje vrcholové partie a východní svah Bukové hory. Vyskytují se zde lesní porosty se
zachovalou původní dřevinnou skladbou, skalní výchozy, kamenné sutě. Z dřevin zde nalezneme
smrk, buk, jedle, javor klen, jeřáb, modřín. V podrostu zmlazení buku a smrku, v podúrovni místy
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 44 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
jeřáb a bez hroznatý. Jedná se o zónu nadprůměrné péče o krajinu a vyhlášenou oblast klidu.
Součástí jsou značené lyžařské a běžecké tratě a turistické stezky
Lokální ÚSES
LBC
-
lokální biocentrum vložené do osy nadregionálního biokoridoru NRBK 80 na svahu k Mlýnickému
Dvoru.
Obrázek: Zákres nejbližších prvků ÚSES a stávajícího areálu dle změny I. ÚPSÚ Červená Voda
Obrázek: Zákres prvku ÚSES nadregionální a regionální úrovně dle ZÚR Pardubického kraje
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 45 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
C.II.7.6 Lokality soustavy Natura 2000
Z hlediska soustavy chráněných území evropského významu do jihovýchodní části zájmového území
zasahuje Ptačí oblast Králický Sněžník.
PO Kralický Snežník (kód CZ0711016)
– hlavním předmětem ochrany je chřástal polní (Crex crex).
– ptačí oblast byla vyhlášena nařízením vlády ČR č. 685/2004 Sb. na celkové rozloze 30.225,33 ha.
– do okolí Bukové hory zasahuje svým jihozápadním výběžkem, přičemž širší okolí Čenkovic do této
ptačí oblasti nespadá. Ve vymezeném území spadá do ptačí oblasti celá niva Březné, prostory
navazujících lučních komplexů na východním úpatí Bukové hory a nejspodnější okraje lesního
komplexu východních svahů Bukové hory.
– stěžejními biotopy jsou podhorské louky, do větších lesních komplexů zasahuje pouze okrajově.
Tab.: Chřástal polní (Crex crex) - popis předmětu ochrany
Do poloviny 20. století byl na našem území běžným druhem. Později došlo k silné redukci, a to především v nížinách.Tento
trend se zastavil na počátku 90. letech a od té doby došlo k nárůstu početnosti i k návratu do mnohých, dříve opuštěných
lokalit. V současné době žije na území České republiky cca 1500 až 1700 párů. Do České republiky přilétá z afrických zimovišť
v dubnu až květnu a zůstává zde do října až října (maximum výskytu květen až srpen).
Centrem rozšíření jsou podhorské lokality v nadmořské výšce mezi 400-800 metrů. Chřástal se vyskytuje především v různých
typech luk, řidčeji polních kulturách. V době hnízdění je důležitým faktorem výška vegetace (minimálně 20 cm) a významnou
roli hraje i hustota a druhové složení porostu - husté a špatně průchodné porosty jsou ideální. Důležitá je přítomnost mokřin a
pramenišť s rozptýlenými porosty křovitých vrb. Chřástal je sukcesivně polygamní druh, samice hnízdí běžně 2x ročně.
Největší ohrožení vyplývá ze současných způsobů zemědělského hospodaření, zejména z rychlého mechanizovaného kosení,
doba senoseče a intenzivní pastva. Významná je i doba seče, protože chřástalové hnízdí poměrně pozdě a nejsou schopni
vyvést mláďata před běžným termínem senoseče.
Vyhláškou 395/1992 Sb. je zařazen mezi zvláště chráněné druhy živočichů, v kategorii silně ohrožené.
Odhadovaná velikost populace chřástala polního na území oblasti je 150 až 170 párů.
Během terénního šetření byl výskyt chřástala v dotčeném území potvrzen. Byli zaznamenáni tři volající
samci v loukách severně od plánované stavby. V tomto území se v souvislosti s realizací záměru
nepředpokládají žádné trvalé nebo plošné změny. Další lokality výskytu jsou předpokládány podle typu
biotopu, která svým charakterem vyhovuje jeho stanovištním nárokům.
Pozemky dotčené záměrem mají z větší části lesní charakter a nacházejí se v těsné blízkosti území ptačí
oblasti Kralický Sněžník. Charakter záměru je však takový, že nemůže negativně ovlivnit biotop a nároky
chřástala polního.
C.II.8. Krajina
Krajinným rázem se rozumí přírodní, historické a kulturní charakteristiky konkrétního území. Krajinný ráz mohou
určovat skutečnosti, jež vyplývají z podstaty území - z jeho geologické stavby, morfologie, charakteru půd, klimatu.
Vnějškovým odrazem je pak způsob využívání území (tzv. landuse), osídlení, typ architektury apod. Podstatný je
ovšem ten fakt, že se v rámci typologické jednotky území opakují - krajinné prostory s obdobnými vlastnostmi. Tuto
podobnost krajinných prostorů lze jinak považovat za jeden z projevů specifického krajinného rázu toho kterého území.
Dalším neméně důležitým je převažující typ funkčně prostorového uspořádání vycházející z daností území (např. typ
sídel, traťové plužiny atd.).
Zásahy do krajinného rázu musí být koncipovány tak, aby nebyla snížena estetická a přírodní hodnota
území.
Krajinná mozaika je poměrně hrubá. V základu ji tvoří rozsáhlé lesní komplexy vázané na nápadné hřbety
a kontrastní jsou pak odlesněná protáhlá údolí a výrazná kotlina výběžku Kladské brázdy. Drobné plošky
lesíků se vyskytují i v těchto částech. Zde již ale dominuje mozaika polních kultur a trvalých travních
porostů na svazích. Zastoupení lesů v celém širším území výrazně převyšuje 30 %.
Místo krajinného rázu v bezprostřední blízkosti posuzovaného záměru lze hodnotit jako krajinářský typ C –
krajina s nevýraznými civilizačními zásahy. Jedná se o rozsáhlé lesní porosty na hřbetech masivu Bukové
Hory a Suchého vrchu. Většina lesních komplexů spadá do kategorie lesů hospodářských, porost ve
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 46 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
vrcholových svazích Bukové Hory do kategorie lesů zvláštního určení se zvýšenou funkcí půdoochranou. I
v tomto prostoru je však možno rozlišit prostory se sníženou ekologickou a krajinářskou hodnotou (C-) –
přítomnost lanové dráhy, horní stanice lanové dráhy a sjezdové trati.
Mimo zalesněných svahů horských masivů s jedná o pozvolný přechod do krajinářského typu B - krajinu
intermediární (s relativně vyrovnaným podílem přírodní a antropogenní složky). Typické je střídání
odlesněných údolí s nápadnými dlouhými zalesněnými hřbety, jež vytvářejí výrazné krajinné dominanty.
Sídla jsou protáhlá ve směru lokálních vodotečí, výhradně vázaná do prostoru mělkých údolí. Boční údolí
jsou mělčí, se zachovanou záhumenicovou traťovou plužinou, hojně dělenou zarůstajícími mezemi.
Venkovská sídla i městečka jsou malá, zásadně převažuje zemědělská výroba, doplněná drobnou
průmyslovou výrobou a řemesly.
Sníženou ekologickou a krajinářskou hodnotou (B-) – v blízkosti posuzovaného záměru představují
technické prvky stávajícího lyžařského areálu, dolní stanice lanové dráhy, ubytovací a technické zařízení,
prostor parkoviště, silniční komunikace.
Celkový krajinný ráz však lze hodnotit, přes přítomnost a pohledovou kontaminaci některými technicistními
stavbami, jako dobře dochovaný.
C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky
Hmotný majetek
V prostoru výstavby se nenachází žádné trvalé či dočasné stavby, které by bylo nutno v souvislosti se
záměrem zlikvidovat.
Architektonické a historické památky
První zmínka o obci pochází z roku 1481, kdy se zde nacházela sklářská huť (záznam v zemských
deskách v Olomouci). Na území obce Mlýnický Dvůr se nacházejí 2 nemovité kulturní památky, podléhající
zákonu č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o státní památkové péči a evidované v Ústředním
seznamu kulturních památek České republiky. Je to zámek s čp. 9., pocházející ze 17.stol., kdy byl
majitelm sklářské huti a statku rod Schurerů (číslo rejstříku 30109/6-3824) a kostel Nanebevzetí P. Marie
z roku 1598 (číslo rejstříku 37060/6-3825). Zájmové území neleží v památkově chráněném území.
Archeologická naleziště
Osídlení dnešní obce Mlýnický Dvůr je doloženo minimálně od 2. poloviny 15.století. Intravilán obce patří
k území, kde můžeme předpokládat výskyt archeologických nálezů ve smyslu ustanovení zákona
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Při zásazích do terénu tak nelze
(vzhledem k jejich latenci) předem vyloučit narušení nebo odkrytí archeologických nálezů.
C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura
Záměr je dopravně obsloužen účelovou komunikací, navazující na místní komunikace místní části obce
Mlýnický Dvůr a dále na silnici I/11. Kapacita komunikací je dostačující a není nutno ji v souvislosti s
realizací záměru zvyšovat.
V době zpracování oznámení probíhala úprava stávající místní komunikace mezi silnicí I/11 a Ski areálem.
Další nadřazená komunikační síť (silnice I/11 a další) potom pro provoz záměru bezproblémově vyhovují.
Geometrie dopravní infrastruktury dotčeného území a příjezdových tras je zřejmá z následujícího
schématu:
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 47 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Obr.: Schéma dopravní infrastruktury širšího území, umístění parkoviště záměru a příjezdových komunikací
Sčítání intenzit dopravy je k dispozici pouze u silnice I/11, výsledky jsou uvedeny v následující tabulce:
Tab.: Roční průměr denních intenzit dopravy (ŘSD ČR, 2005)
Silnice
I/11
Profil
5-0730
Těžká
814
Osobní
2212
Motocykly
10
Suma
3036
V území jsou dostupné veškeré nezbytné inženýrské sítě, na které bude možno oznamovaný záměr
napojit.
C.II.11. Jiné charakteristiky životního prostředí
Pro dotčené území nejsou specifikovány žádné další charakteristiky, které by mohly být záměrem dotčeny.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 48 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
ČÁST D
KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU I
NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
D.I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA
OBYVATELSTVO
A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI
D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů
Vzhledem k povaze záměru nepřicházejí z hlediska ochrany obyvatelstva v úvahu nepříznivé faktory často
sledované v případech jiných záměrů (tj. znečišťování vody a půdy, odpady, hluk, vibrace, ionizující záření
a jiné).
Nejbližší obytný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor se nachází v blízkosti sjezdové tratě
Suchý vrch, v oblasti Na Vyhlídce a jedná se o zástavbu rekreačních objektů. Pro navrhovaný záměr byla
zpracována hluková studie, která dokladuje plnění hygienických limitů. Výpočet byl navíc proveden pro
nejhorší možný scénář, kdy byl brán v úvahu souběžný provoz lanovek i využívání rolby a zasněžovacích
systémů. Provoz sjezdové trati a lanové dráhy nebude generovat nepříznivý vliv na obyvatelstvo.
Další nepříznivé dopady na obyvatelstvo bydlící při příjezdové komunikaci by mohla mít automobilová
doprava, související s příjezdy a odjezdy návštěvníků areálu. Kromě znečišťování ovzduší zde připadá v
úvahu i hluk a případně i další vlivy automobilové dopravy. Parkoviště pro návštěvníky bude využito
stávající, proto nepředpokládáme nárůst dopravy a s ním tedy ani spojené negativní vlivy na veřejné
zdraví. V rámci plánovaného záměru – tj. realizace dvou sjezdových tratí - se neuvažuje s navýšením
kapacit parkovacích stání, hluková studie z roku 2006, která brala v úvahu maximální varianu dopravního
zažízení areálu s ohledem na počet parkovacích míst, je stále aktuální. V rámci této studie byla navržena
určitá opatření pro průjezd aut obcí, která jsou již předmětem dalších fází projektové dokumentace
(stavební povolení).
Psychosociální vlivy
Stavba nebude mít výrazné nepříznivé sociální dopady. Přínosem budou nové pracovní příležitosti po
dobu její výstavby a později případný prospěch ze zvýšeného turistického ruchu.
Po stránce psychické může záměr narušovat pohodu obyvatel zejména v období výstavby a pak v období
provozu při přejezdech návštevníků lyžařského areálu obcí. Negatívní vliv může mít záměr na estetické a
ochranářské vnímaní cenných částí přírodní krajiny při odlesnění lesních porostů pro výstavbu sjezdových
tratí.
Ostatní vlivy
Žádné jiné vlivy na obyvatelstvo kromě výše zmíněného se nepředpokládají.
Vlivy v průběhu výstavby
Období výstavby má trvat zhruba 9 měsíců. Vlastní zemní a stavební práce budou probíhat ve značné
vzdálenosti od obytného území a nemohou na obyvatele rušivě působit. Zvýšené zátěže znečišťováním
ovzduší a hlukem je možno očekávat zejména v důsledku nákladní automobilové dopravy stavebního
materiálu do Skiparku. Intenzita této dopravy není zatím kvantifikována, vzhledem k rozsahu prací a jejich
omezené době je možno předpokládat jejich zdravotní únosnost.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 49 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
V jednotlivých fázích přípravy stavby bude zajištěno, aby plány a režim prací byl připravován nejen s
ohledem na organizační potřeby stavby samé, ale i s vysokou pozorností pro dosažitelnou minimalizaci
nepříznivých vlivů na obyvatelstvo.
Záměr nevyvolá nepříznivé vlivy z hlediska ochrany obyvatelstva.
D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima
Vlivy na kvalitu ovzduší
Během výstavby budou, především v počáteční fázi, prováděny terénní práce spojené s přesuny zeminy a
narušením přirozeného pokryvu terénu. Lze předpokládat, že výstavba záměru vyvolá mírný imisní
příspěvek ke stávajícímu pozadí. Jedná se o vliv krátkodobý, dočasný – po dobu výstavby.
Provoz záměru bude s ohledem na možné negativní ovlivnění kvality ovzduší významný především
automobilovou dopravou návštěvníků, u které se ale nepředpokládá navýšení oproti stávajícímu stavu.
Příspěvek hodnoceného záměru tento stav neovlivní, tudíž nepředpokládáme, že bude docházet k
překročení imisního limitu plynných škodlivin, a to ani v součtu se stávající imisní zátěží území.
Pro záměry nových sjezdových tratí není uvažováno s nákupem nových rolb. Stávající rolby budou
využívány ve větším rozsahu, než dosud (pojezdy po nových sjezdových tratích). Realizace záměru vyvolá
mírný imistní příspěvek k průměrným ročním koncentracím. Vzhledem k nasazení stejného počtu strojů
budou hodnoty denních maxim dosahovánay na stejné úrovni, jako při posuzování původního záměru – tj.
pouze lanové dráhy a červené sjezdové tratě.
Vlivy na klima
Vybudováním sjezdových tratí pravděpodobně dojde k mírnému ovlivnění místních mikroklimatických
charakteristik relativně malého rozsahu (řádově desítky metrů), z hlediska mezoklimatických charakteristik
však neočekáváme podstatnější vliv.
D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky
Hluková situace je hodnocena v rámci hlukové studie, která je součástí oznámení záměru (Příloha 6).
Přímo v areálu Skiareálu nejsou plánovány žádné stavby, které mají charakter chráněného venkovního
prostoru. Nejbližší hlukově chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor se nachází v
oblasti Na Vyhlídce a jedná se o zástavbu rekreačních objektů.
Pro hlukovou studii byla zvolena maximální možná varianta – přiklonění sjezdové tratě k chatové oblasti.
Ačkoliv se při finálním rozhodnutí o situování trasy klient rozhodl o odklonění sjezdové tratě o cca 25 m od
chatové oblasti (tj. mezi chatovou oblastí a sjezdovou tratí Suchý vrch bude cca 25 m), je hluková studie
ponechána v původním stavu. Je zřejmé, že veškeré jiné varianty sjezdové tratě budou mít příznivější vliv
na obyvatele v chatové oblasti.
Nejbližší hlukově chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor je pak charakterizován
následujícími referenčními body:
1 ... chráněný venkovní prostor – objekt pro rekreaci Mlýnický Dvůr
4.... chráněný venkovní prostor – objekt pro rekreaci Mlýnický Dvůr
Uvažovaným zdrojem hluku je jednak provoz lanovek, dále pak provoz zasněžovacích zařízení a provoz
rolb upravujících sjezdovky. Ostatní zdroje technologického hluku (sekačka na trávu, sněžný skůtr…. ) jsou
z hlediska posuzování akusticky nevýznamné)
Stávající a očekávané hladiny hluku v území jsou shrnuty v následujících tabulkách:
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 50 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Tab.: Hladiny hluku den (LAeq,8h [dB])
Bod
Výška
[m]
1
1
2
2
3
3
4
4
3.0
5.0
3.0
5.0
3.0
5.0
3.0
5.0
Budoucí stav
LAeq
[dB]
Budoucí stav
LAeq
[dB]
rolby
lanovky
36.7
37.7
33.4
34.5
32.2
33.2
33.8
34.9
30.8
31.9
28.8
30.0
26.6
27.8
28.2
29.4
Budoucí stav
LAeq
[dB]
Zasněžovací
děla
27.5
27.6
26.6
26.7
20.5
20.8
25.6
25.7
Budoucí stav
LAeq
[dB]
celkem
38.1
39.0
35.3
36.3
33.5
34.5
35.3
36.3
Tab.: Hladiny hluku noc (LAeq,8h [dB])
Bod
Výška
[m]
1
1
2
2
3
3
4
4
3.0
5.0
3.0
5.0
3.0
5.0
3.0
5.0
Budoucí stav
LAeq
[dB]
rolby
36.7
37.7
33.4
34.5
32.2
33.2
33.8
34.9
Budoucí stav
LAeq
[dB]
Zasněžovací
děla
27.5
27.6
26.6
26.7
20.5
20.8
25.6
25.7
Budoucí stav
LAeq
[dB]
celkem
37.2
38.0
34.2
35.2
32.5
33.5
34.4
35.4
Limitní hladiny hluku jsou dány nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými
účinky hluku a vibrací1, následovně:
Pro hluk z technologie je hygienický limit uvažován hodnotami:
LAeq,T = 50 dB/40 dB (den/noc) pro chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní
venkovní prostor. Platí pro všechny výpočtové body.
Z předložených výsledků je patrné, že za stávajícího stavu jsou plněny stanovené hygienické limity pro
dobu denní i noční.
Po zprovoznění rozšíření areálu nedojde k významné změně ekvivalentní hladiny akustického tlaku.
Hladiny akustického tlaku provozovaných lanovek budou nebudou překračovat stanovený hygienický limit
pro dobu denní. Stejně tak využívání rolby a zasněžovacích systémů nebude způsobovat překračování
stanovených hygienických limitů pro dobu denní ani noční.
Pohyb rolby je uvažován současně s provozem zasněžovacích děl. Doporučujeme omezit pohyb rolby
v nočních hodinách v blízkosti obytné zástavby, aby nedocházelo k negativním vlivům na zdraví
obyvatelstva v obytných oblastech posuzovaného území – a to při jakékoliv variantě výběru trasování
sjezdových tratí.
Hladiny akustického tlaku souběhu jednotlivých zařízení nepřekračují stanovené hygienické limity v době
denní ani v době noční.
Použití zdrojů hluku je omezené pouze na zimní obdob. Co se týká zasněžovacích zařízení, tak jejich
použití je omezeno pouze n období slabých sněhových srážek.
Závěrem lze konstatovat, že zprovoznění rozšíření areálu Červená Voda – Buková Hora nebude mít
významný negativní vliv vznik nových nadlimitních stavů v posuzovaném území.
Hluk v průběhu výstavby je spolehlivě řešitelný. Negativní vlivy ostatních fyzikálních resp. biologických
faktorů (vibrace, záření elektromagnetické nebo radioaktivní apod.) jsou vyloučeny.
1
V době zpracování oznámení záměru resp. hlukové studie bylo v platnosti nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně
zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb. Tato skutečnost nemění věcné
závěry hlukové studie ani interpretaci jejích výsledků (porovnání s limity).
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 51 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody
Vlivy na povrchové vody
V prostoru sjezdových tratí dle mapových podkladů zasahují dva prameny. V těchto místech se jedná
spíše o prameniště, než o soustředěné toky. Jejich vodnost bude vzrůsat především v jarních měsících.
Vzhledem k malému množství vody u pramenišť není uvažováno s žádným zatrubněním.
Zájmové území je v současnosti kryto zelení, dochází zde k přirozenému vsakování a odparu srážkových
vod.
Z důvodu zabránění zrychleného odtoku povrchových vod a zlepšení zasakovacích podmínek na
sjezdových tratích je navržen dvojí systém protierozních opatření.
•
Při výstavbě sjezdových tratí budou v půdním krytu ponechány kořeny stromů – tj. odstranění
svrchní vrstvy, zapracování kořenu do hlubšího půdního krytu, přehrnutí zeminové vrstvy. Tento
způsob taktéž pomůže zasakování povrchových srážek do půdního krytu.
•
Na sjezdové tratí bude provedeno protierozní opatření, které částečně zabrání zrychlenému
povrchovému odtoku, dojde k rozptýlení povrchového odtoku do stran do okolních porostů a
opevněním výtoků kamennou rovnaninou ke zpomalení proudu vody.
Ze studie „Vyhodnocení vlivů na lesní porosty a na myslivecké využití území“ (Příloha 4) jsou dále
navržena následující protierozní opatření:
Obr.: Navržená protierozní opatření
Protierozní opatření část vodních srážek i nově zvýšeného množství vody vlivem zasněžování převede do
hlubšího horizontu a do lesního porostu, kde dojde k přirozenému vsaku. Nicméně lze očekávat, že na
části ploch sjezdových tratí bude docházet ke zrychlenému odtoku srážkových vod do vodotečí a dojde tak
k omezení vsaku do kolektoru svahových sedimentů.
Při realizaci obou návrhů protierozních opatření lze hodnotit vliv na zrychlený odtok srážek z území
za akceptovatelný. V průběhu roku lze očekávat výkyvy oproti stávajícímu stavu, především v jarních
měsících, při odtoku vody.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 52 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Vlivy na kvalitu povrchové vody
Potenciální ovlivnění kvality povrchových vod v období výstavby je spojeno s havarijními stavy při pohybu
stavebních mechanismů (únik provozních kapalin) a při úniku materiálů, které by mohly být škodlivé
vodám. Při dobrém technickém stavu stavebních zařízení a dodržování podmínek nakládání s látkami
nebezpečnými vodám jsou negativní vlivy na povrchové vody z výstavby minimální.
Pro zasněžování bude využito vody z vodního toku Březná. Tok má obdobné složení vod jako vody v
bezejmenných potocích. Vnos znečištění do území zasněžováním vodou z Březné bude nevýznamný a na
kvalitě povrchových vod v dotčeném povodí se neprojeví. Vodoprávní povolení umožňuje odběr povrchové
vody bez ohledu na jakost povrchové vody v místě tohoto povoleného nakládání.
Vlivy na podzemní vodu
Stavební aktivity budou (dle předběžných odhadů) prováděny v profilu horní vrstvy zeminy (sjezdovky).
Předběžný inženýrsko-geologický průzkum předpokládá úroveň hladiny podzemní vody v hloubce okolo
1 až 2 m (Krausová 2004). Z důvodu umístění základů podpěr do svahu lze předpokládat, že výkopové
práce nebudou při výstavbě lanovky prováděny v dosahu možné amplitudy kolísání podzemní vody. S
ohledem na skutečnost, že ani v případě zasažení hladiny podzemní vody nebudou základy vytvářet
liniovou překážku proudění podzemní vody, nelze očekávat významné změny v kótě hladiny podzemní
vody a tím ani významné ovlivnění okolních hydrogeologických chrakteistik.
Místní ovlivnění jakosti odváděných vod z území výstavby je možné teoreticky pouze v omezeném
časovém období výstavby, např. působením úkapů z provozovaných mechanismů nebo smytím zemin při
silnějších deštích. Vzhledem k vysoké zranitelnosti kolektoru mělkých svahových sedimentů se jedná
o relativně významné riziko, které musí být minimalizováno požadovaným dodržováním pracovních
postupů a použitím techniky v odpovídajícím technickém stavu.
Vlivy výstavby a provozu záměru na množství podzemních vod budou limitovány odlesněním prostoru
sjezdových tratí a vnesením vyššího objemu vody do povodí vodního zdroje zasněžíváním.
Podzemní vody jsou vázány na kamenité a hlinité sutě a svahové sedimenty. Podzemní vody jsou vody
mělkého oběhu dotované především srážkovými vodami spadlými v povodí prameniště, tzn. na svazích
Bukové hory.
Na odlesněných plochách bude docházet k zrychlenému odtoku srážkových vod do vodotečí a dojde tak
k omezení vsaku do kolektoru svahových sedimentů. Po ukončení zimní sezóny voda tající na svahu bude
odtávat pomaleji a odtékat do recipientů v jiné měsíce roku.
Vlivem možného omezení vsaku srážkových vod v povodí vodního zdroje může dojít ke snížení množství
podzemních vod v dolních partiích sjezdových tratí. Zmenšení tohoto negativního vlivu bude pomocí
protierozních opatření – zapracování kořenového systému do hlubšího horninového pokryvu a svodnice,
které budou vyvedeny do lesního pokryvu, kde dojde ke spomalení odtoku a zvýšení infiltrace.
Ovlivnění dotace podzemního kolektoru lze hodnotit jako nulový či minimální.
Vliv na jakost podzemní vody
Vlivem výstavby a provozu lze předpokládat změny v kvalitě podzemní vody pod sjezdovými tratěmi. Jde o
ovlivnění kvality z následujících důvodů:
–
–
přínos nepůvodních chemických látek při umělém zasněžování,
možnost průsaku nežádoucích látek do horninového prostředí.
Při umělém zasněžování sjezdové trati dochází k vnosu látek z povrchové vody do prostředí sjezdové trati
a tak dochází i k ovlivnění chemismu podzemní vody v území.
Při použití vody z toku Březné dojde k zanesení zvýšených koncentrací sloučenin dusíku, fosforu, chloridů,
draslíku a vápníku. Plocha dotčená umělým zasněžováním sjezdových tratí je pouze část z celkového
povodí, lze tedy předpokládat, že vliv na kvalitu podzemní vody z důvodu vnosu cizorodých látek bude
méně významný.
Vodoprávní povolení umožňuje odběr povrchové vody bez ohledu na jakost povrchové vody v místě tohoto
povoleného nakládání.
Prostředí svahových sedimentů s mělkým oběhem podzemní vody v zájmovém území je nutno označit
jako prostředí vysoce zranitelné. Jakýkoliv únik nebezpečných látek se může projevit v kvalitě podzemní
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 53 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
vody. Tato situace může nastat při úkapech a únicích provozních kapalin ze stavebních mechanismů v
průběhu výstavby sjezdových tratí a během jejich údržby.
Tento potenciální vliv na kvalitu podzemní je nutné hodnotit jako významný. Tento vliv bude zmírněn
navržením souboru technických opatření, která jsou uvedena v kapitole D.IV.
D.I.5. Vlivy na půdu
Zábor půdy
PUPFL
V rámci záměru dojde k zásahu do PUPFL v rozsahu cca 16,1 ha.
Dočasné odnětí (dlouhodobé) není dle názoru zpracovatele Oznámení EIA vyžadováno1. Požadavek na
vypracování plánu rekultivací je součástí návrhu opatření, jeho projekční příprava bude řešena spolu s
návrhem výsadeb. Předpokládá se navrácení pozemků k původnímu určení - zalesnění.
Část trasy sjezdové tratě Suchý vrch (ve vrcholové partii) spadá dle paragrafu 8 zákona č. 289/95 Sb. O
lesích do kategorie lesů se zvláštním určením se zvýšenou funkcí půdoochrannou (cca 0,85 ha). V případě
zachování zbylé části lesního porostu by půdoochranná funkce porostu neměla být narušena. V ostatních
porostech může dojít k erozivním účinkům na povrchu půdy soustředěným odtokem přívalových vod
odvedených odvodňovacím systémem sjezdové trati. Tento problém je nutné řešit patřičnými protierozními
opatřeními.
Znečištění půdy
Problematika možného znečištění půdy během realizace záměru souvisí především s vlastní výstavbou,
při používání potřebné stavební techniky a v procesu nakládání a likvidace nevyužitých stavebních
materiálů a odpadů z procesu výstavby. Při dodržování standardních stavebních postupů se při výstavbě
objektu nepředpokládá významné znečištění půd.
Stabilita a eroze půdy
Po odlesnění vybraných úseků a než dojde k celoplošnému zatravnění bude po celé délce zvýšené
nebezpečí vyplavování půdy při přívalových deštích a při tání sněhu a vzniku erozních rýh. I po zatravnění
bude třeba trvale bránit soustředěnému odtoku vody, při kterém se zvyšuje unášecí síla vody.
Po celé délce sjezdové trati se navrhuje, v co nejkratší době po vysvahování, provést příčné odvodnění
svodnicemi. Svodnice bude nutné pravidelně udržovat čistěním a zatravněnou plochu sekáním.
Návrh dostatečně dimenzovaných protierozních opatření je součástí návrhu opatření.
D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje
Zakládáním budou zastiženy převážně hlinitokamenité nebo hlinité sutě.
Základy podpěr budou blokové, případně stěnové, s předpokládanou hloubkou založení do 3 až 4 m.
Projektované objekty neprodukují teplo, které by se šířilo pod základy a mohlo by ovlivnit kvalitu
horninového prostředí. Zároveň nejsou zdrojem vibrací, které mohou přecházet do podloží a narušit
geologickou stavbu území.
Základové patky stožárů tvoří z geologického hlediska cizorodé prvky v geologické stavbě území, bez
dalších vlivů na její kvalitu.
Poškození nebo ztrátu geologických či paleontologických památek nepředpokládáme.
1
Tento předpoklad může být v dalším stupni projektové přípravy přehodnocen.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 54 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy
Vlivy na faunu a flóru
Ovlivnění biotické složky životního prostředí je vyhodnoceno na základě výsledků biologických průzkumů,
biologického hodnocení dle § 67 zákona č.114/1992 Sb. a posouzení dle § 45i zákona č.114/1992 Sb.
V rámci zpracování tohoto oznámení byly dále na základě skutečností zjišťěných v průběhu zpracování a
na základě terénních průzkumů navrženy dílčí změny projektu.
Vlivy na flóru
Eroze, vodní režim
V souvislosti s realizací záměru dojde k ostranění vegetačního krytu na svazích a narušení půdního
povrchu, což může vést ke vzniku eroze a snížení kvality vody ve vodních tocích. Kromě plošné eroze je
v řešeném území riziko vzniku intraskeletové eroze v balvanitých svazích a v sutích. V souvislosti se
změnou vegetačního krytu se změní i retenční schopnost v řešeném území, neboť odtok vody z travinných
porostů bude rychlejší než z lesních porostů. Při prudších srážkách tak může dojít ke tvorbě kulminačních
průtoků a následnému poškození koryt drobných vodních toků. Oproti stávajícímu stavu bude na
sjezdovkách rychleji odtávat sníh a v případě, že dojde k soustředěnému odtoku, mohou vznikat erozní
rýhy. Zvýšené riziko eroze bude i v místech, kde bude vyústěno odvodnění sjezdovky. Změna retenčních
poměrů území není nijak zásadní, pozornost je potřeba věnovat erozi a je nutné učinit potřebná opatření
k její minimalizaci (viz níže).
Při pojíždění mechanizace (kácení stromů, instalace technických prvků sjezdovek) bude pravděpodobně
docházet ke kontaktu s prameny. Při terénních pracích je proto nutné dodržet některé zásady opatření
minimalizující negativní ovlivnění těchto pramenů. A to nevjíždět lesní mechanizací do porostů mimo
vymezenou trasu sjezdovek a lanovky, zabránit úniku ropných látek a dalších polutantů.
Sjezdovka bude po vybudování zatravněna. Kompaktní travinný porost chrání půdu před erozí a je proto
potřeba udržovat zapojený drn a co nejdříve sanovat jeho poškození.
V řešeném území, zejména v místech, kde bude realizována sjezdová trať Heroltice, jsou podmáčené
plochy a prameniště. Trasy sjezdovek jsou voleny tak, aby dotčení těchto ploch bylo co nejmenší. I přesto
k němu dojde. Zásahy do těchto ploch je potřeba omezit na nezbytně nutnou míru a postupovat při tom
velmi citlivě.
V důsledku odstranění vegetačního krytu (snížení transpirace) se rozsah podmáčených ploch může zvětšit
a mohou se objevit i nové prameny. Vznik těchto biotopů lze považovat za kladný vliv, neboť budou
nahrazeny obdobné dotčené plochy a zvýší se pestrost biotopů.
Vliv na cévnaté rostliny
Cévnaté rostliny budou nejvíce dotčeny přímou likvidací, ke které dojde v souvislostí s úpravou plochy po
sjezdovky - vykácení průseků, odstranění bylinné vegetace a náletů. Stávající vegetace bude nahrazena
travinými porosty. Trasy sjezdovek jsou voleny tak, aby se vyhnuly nejcennějším biotopům, bučinám,
balvanitým proudům a skalám, prameništím a lokalitám s výskytem bledule jarní (Leucojum vernum). I přes
tyto úpravy tratí bude tento zvláště chráněný druh dotčen. Zasaženy budou plochy, na kterých se bledule
nevyskytuje masově a negativní dotčení populace tohoto zvláště chráněného druhu je akceptovatelné.
Vegetace v okolí sjezdovek může být ovlivněna změnou hydrického režimu půd – odvodněním nebo
zamokřením, proto je tyto zásahy potřeba minimalizovat.
Ke změnám vegetace může dojít v okrajových částech porostů v sousedství nových sjezdovek. V důsledku
zrychlené mineralizace opadu bude v půdě více dostupného dusíku a to může vést k mírné eutrofizaci
stanviště. Bude se jednat o dočasnou situaci, která bude ukončena spotřebováním volného dusíku, nebo
zastíněním v důsledku vytváření porostního pláště.
Stávající vegetace může být negativně ovlivněna ruderálními druhy, které se uchycují na plochách
s obnaženým půdním povrchem (po terénních pracích) a šíří se odtud dále. Plochy je nutné co nejdříve
zatravnit a zavlečené druhy okamžitě tlumit
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 55 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Vliv na mechorosty
Zjištění zástupci mechorostů patří převážně k běžným lesním druhům vázaných na typické acidofilní
polohy. Významnější zástupci (např. Callicladium haldanianum, Campylophyllum sommerfeltii,
Serpoleskea subtilis, Paraleucobryum longifolium či Racomitrium sudeticum) jsou v oblasti Bukové hory
svým výskytem vázány na vrcholové bučiny, také na klenové bučiny na balvanitých svazích a zvláště na
rulové skály skalních srubů na východním okraji vrcholu Bukové hory. Tyto partie však nebudou vzhledem
k trasování sjezdovek zasaženy. Vlivy tak lze hodnotit jako akceptovatelné.
Vlivy na lesní ekosystémy
Pro hodnocení vlivů stavby na lesní ekosystémy byla vypracována samostatná studie „Posouzení vlivů na
lesní porosty a na myslivecké využití“ (Ing. Jelínek, leden 2011), která je přílohou tohoto oznámení (Příloha
č. 4). Na tomto místě je uveden stručný přehled jednotlivých vlivů.
Vliv na produkční funkci lesa
Po dobu odnětí pozemků nebo po dobu případného omezení využívání pozemků určených k plnění funkcí
lesa bude plocha vyřazena z plnění produkční funkce. Předčasně dojde ke smýcení lesních porostů.
V okolních lesních porostech by nemusela být produkční funkce narušena, jen v těsném sousedství
sjezdové tratě v případě vzniku škod způsobených po jejím odlesnění (vítr, kůrovci) a nutnou předčasnou
obnovou porostů, nebo vjížděním lyžařů do lesních porostů a ničením mladých stadií lesa.
Vliv na půdoochrannou funkci lesa
Porostem 108A, který je zařazen do kategorie lesů zvláštního určení se zvýšenou funkcí půdoochrannou,
prochází horní konec sjezdové trati č. 2. Tomuto úseku sjezdovky je potřeba věnovat zvýšenou pozornost.
(viz navržená opatření, kapitola IV.)
V ostatních porostech může dojít k erozivním účinkům na povrchu půdy soustředěným odtokem
přívalových vod odvedených odvodňovacím systémem sjezdové trati. To lze eliminovat dostatečnou sítí
odvodňovacích příkopů a rozptýlením povrchového odtoku do stran do okolních porostů a opevněním
výtoků kamennou rovnaninou ke zpomalení proudu vody.
Vliv na vodohospodářskou funkci lesa
Oznamovaný záměr zasahuje prameniště pravostranného přítoku říčky Březné. Přirozená retenční a
akumulační funkce lesa bude v tomto prostoru mírně narušena z důvodu nutného odvodnění.
Vliv na klimatickou funkci lesa
Nepatrný vliv má odtěžení lesa i na jeho klimatickou funkci. Mikroklima komplexů lesa je charakterizováno
vyšší vlhkostí, pomalejším prouděním vzduchu a díky předchozím dvěma faktorům menším rozpětím
extrémních teplot než volná plocha v otevřené krajině.
Vliv na zdroje reprodukčního materiálu
V zájmovém území jsou uznány zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin pro sběr osiva. Trasa je
vedena relativně šetrně k uznaným porostům v oblasti.
Vliv na stabilitu okolních porostů
Vliv poškození lesních porostů imisemi, zvěří a sněhem a námrazou v souvislosti s odlesněním nebude mít
na stabilitu okolních lesních porostů výrazný negativní vliv.
Působení hniloby bude mít po vzniku nových porostních stěn zvýšený negativní vliv.
Oproti jiným lokalitám v okolí, kde vznikly v posledních letech větší větrné polomy a které jsou otevřeny
západním, eventuálně severozápadním a jihozápadním větrům, je východní expozice Bukové hory
výhodná.
Lesní porosty na Bukové hoře a jejím východním svahu se jeví jako relativně stabilní. Jedná se o závětrný
svah chráněný před převládajícím i bořivým větrem. Vrchol Bukové hory proti západu výrazně vyčnívá nad
okolní krajinu a chrání tak polohy těsně pod ním.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 56 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Vliv odlesnění pro sjezdovou trať na četnost jednotlivých a skupinových vývratů mírně stoupne, ale stejně,
jako při realizaci úmyslných mýtních těžeb při běžném lesnickém hospodaření.
Vliv odlesnění pro sjezdovou trať na zvýšeném ohrožení plošným větrným polomem je relativně malý.
Kůrovci hrozí potencionálně napadením stromů v okrajích sjezdovek.
Vliv na ekologickou stabilitu
Ekologická stabilita v okolních porostech v případě odlesnění sjezdové trati nebude narušena. Obnova se
zde předpokládá téměř výhradně podrostním způsobem (viz těžební mapa LHP). Tím se pomáhá i k
zachování genetické hodnoty současných porostů.
Ekologická stabilita na odlesněné ploše sjezdovek bude snížena ze stupně 4 a 5. Jde o plochu přibližně 16
ha. Lesní porost bude nahrazen travním porostem, který bude udržován sečením. Společenstvo odpovídá
stupni ekologické stability 2.
Vliv na myslivecké hospodaření
Případná výstavba a provoz sjezdových tratí nebude mít přílišný negativní vliv na myslivecké hospodaření.
V zimním období se zde zvěř vyskytuje jen minimálně. Příznivý dopad bude mít vznik travnatých enkláv do
lesního komplexu. Pro zvýšení úživnosti bude vhodné využít plochu ke zřízení zvěřních políček.
Vlivy na faunu
V malé míře budou dotčeny pouze druhy obratlovců vyskytující se přímo na dané lokalitě. U ostatních
druhů, které se nachází v zájmovém území lze předpokládat jejich přesun do blízkého okolí a z hlediska
jejich početnosti na základě metodického přístupu lze opět hovořit o minimálním dotčení (Kočvara &
Polášek in litt.). Popisované činnosti však nebudou mít charakter absolutního zničení biotopů - celé území
záměru je obklopeno kvalitními biotopy, které umožní migraci fauny z rušeného a ohroženého prostoru.
Část populací živočichů bude pravděpodobně při realizaci záměru neúmyslně usmrcena, týká se to
zejména bezobratlých, tento zásah však neohrozí populace na bytí a nepovede k narušení
rozmnožovacích schopností druhů, zániku populací druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou
součástí. Trasy sjezdovek byly vytyčeny tak, aby se vyhnuly nejcennějším lokalitám, jak z botanického,
tak i ze zoologického hlediska. Trasy sjezdovek se vyhýbají místům, kde bylo pozorováno rozmnožování
obojživelníků, či kde byl pozorován větší výskyt ostatních druhů obratlovců jako jsou například tůně, které
slouží ne jen pro reprodukci obojživelníků, ale zároveň i jako napajedla.
Obojživelníci (Amphibia)
Výrazný negativní vliv na všechny tyto druhy je možno vyloučit, protože trasy sjezdovek vedou mimo
lokality, kde se tyto druhy rozmnožují. Vliv bude jen částečně negativní, protože nedojde k zničení
reprodukčních míst, dojde jen k migraci určitého počtu jedinců na okolní blízké lokality. Bude třeba před
započetím prací provést odbornou osobou transfer nalezených obojživelníků na jiné vhodné lokality. Tento
transfer je potřeba přizpůsobit nejen ročnímu období, ale rozsahu a druhu prováděných stavebních prací
jak při jejich započetí, tak i během celého období výstavby.
Plazi (Reptilia)
V případě všech čtyř druhů je možné považovat negativní vliv záměru za zanedbatelný. Tak jako u
obojživelníků dojde k migraci určitého počtu jedinců na okolní lokality. Také i v tomto případě je důležité
provést transfer druhů odbornou osobou v závysloti na ročním odbobí a druhu stavební práce v dotčeném
území.
Ptáci (Aves)
Jde o druhy s velmi širokou ekologickou valencí, řada druhů je vázána na prostředí náletových dřevin a
keřových porostů. V případě realizace záměru dojde k ovlivnění některých z těchto druhů a zániku i vzniku
jejich hnízdních biotopů. Lze však konstatovat, že záměr nebude mít významný negativní vliv na některou
z populací těchto druhů v dané oblasti. Dojde ke krátkodobému negativnímu ovlivnění těchto druhů při
započetí stavby záměru s tím, že někteří jedinci budou muset migrovat na okolní blízké lokality. Avšak pro
hodně druhů to bude mít i pozitivní vliv, protože během několika let dojde k nárůstu okrajových lesních
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 57 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
lemů, které jsou těmito druhy značně využívány. Vzhledem k tomu, že trasy sjezdovek jsou navrženy tak,
aby se co nejvíce vyhýbaly nejcenějším biotopům s převahou vzrostlých buků a v okolí záměru se nachází
dostatek vhodných biotopů pro dané druhy, je možné říci, že záměr nebude mít významný negativní vliv na
některou z populací těchto druhů v dané oblasti. Kácení porostů a zásahy do vegetace musí probíhat
mimo období hnízdění, tj. mimo 1. 4. až 31. 7.
Savci (Mammalia)
Netopýři (Microchiroptera)
Negativní vlivy je možno vyloučit z důvodů jejich pouhých přeletů nad zalesněným územím. V zájmovém
území se dlouhodobě nezdržují, ani nerozmnožují.
Hmyzožravci (Insectivora)
Vzhledem k mobilitě druhu a charakteru lokality je možné negativní vlivy uvažovaného záměru na populaci
druhu vyloučit.
Hlodavci (Rodentia)
Protože jde pravděpodobně u těchto druhů o plošný výskyt a mimo trasy sjezdovek se nachází dostatečné
množství vhodných biotopů, nebude mít záměr na sledovaný druh významný vliv.
Ostatní druhy savců, kteří byli pozorovaní v zájmové lokalitě, patří k druhům běžně se vyskytujícím.
Trasy sjezdovek mohou vytvořit optickou migrační bariéru pro některé terestrické druhy. V letním období
budou sjezdovky porostlé bylinou vegetací, která umožní migrování malých i velkých savců. Naopak velké
množství druhů savců taková území vyhledávají, protože jim nabízí velké potravní možnosti s tím, že
v těsné blízkosti se nachází lesní porost, kde mohou během krátké chvíle nalézt úkryt. V letním období se
nepředpokládá nárůst turistů oproti současnému stavu, protože jde o zimní lyžařské středisko. Také
turistické či cyklistické trasy vedou z velké části mimo trasy sjezdovek, tak nebude docházet
k významnému rušení savců na většině zájmového území. Nedojde ani k většímu rušení savců během
jejich reprodukčního období. V zimních obdobích, nebudou sjezdovky v provozu nepřetržitě, proto bude
mít zvěř možnost v určitých časových intervalech migrovat po jejich trasách.
Z hlediska migračních tahů je nutné ještě zmínit jarní migrace obojživelníků na místa jejich reprodukce a
pozdější tahy adultních jedinců z míst reprodukce na jejich terestrická stanoviště a následný tah juvenilních
jedinců po jejich metamorfóze mimo vodní prostředí. Vzhledem ke skutečnosti, že trasy sjezdovek
nebudou v období reprodukce obojživelníků využívány a budou porostlé bylinou vegetací, nepředpokládá
se žádný negativní vliv. Při zahájení stavebních prací by měla být věnována problému migrace
obojživelníků patřičná pozornost. Před zahájením prací by měl být proveden odborný transfer obojživelníků
(zároveň i plazů) na sousední vhodné lokality.
Přímo dotčené populace a biotopy zvláště chráněných druhů živočichů
Pro posouzení vlivu záměru na zákonem chráněné zájmy ochrany přírody je podstatné, které populace a
biotopy zvláště chráněných živočichů budou záměrem přímo dotčeny. Za přímo dotčené druhy
považujeme ty druhy, do jejichž biotopu bude přímo zasaženo a s ohledem na jejich bionomii a biotické a
abiotické vlastnosti dotčeného území
Na základě principu předběžné opatrnosti je přímý zásah do biotopů a populací zvláště chráněných druhů
hodnocen i pro některé druhy, do jejichž biotopu bude zasaženo, ale dotčené území v blízkém okolí
zásahu nabízí dostatek snadno dosažitelných biotopových příležitostí a populace těchto druhů jsou
schopny vliv zásahu kompenzovat bez lidského přispění. Zásah do jejich biotopu sice nevyvolá změnu
početnosti, stability a prosperity populaci, ale ovlivní jejich prostorovou distribuci, změnu míst s potravní
nabídkou apod., přičemž populace těchto druhů budou schopny se samy na vliv zásahu postupem času
adaptovat. Za škodlivý zásah do populací a biotopu těchto druhů by bylo možno považovat zejména
situace, kdy by k zásahu došlo v nevhodnou dobu nebo nevhodným způsobem (např. kácení dřevin v době
hnízdění ptáků).
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 58 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Předpokládané nepřímé vlivy na živočichy, biotopy a populace živočichů
Nejvýznamnějším nepřímým vlivem na biocenózy bude změna struktury společenstva. K dalším
významným nepřímým vlivům budou patřit sukcesní změny vyvolané stavebními zásahy a terénními
úpravami. Mimořádné riziko představuje šíření invazních druhů rostlin na „zraněný“ povrch po ukončení
stavebních prací. Je třeba si uvědomit, že vegetace významným způsobem spolu vytváří biotopovou
nabídku pro živočichy, a proto je potřeba věnovat náležitou pozornost dokončovacím pracím, jako je
výsadba travního porostu, který odpovídá druhům vyskytujícím se v zájmovém území. Nepoužívat na tuto
výsadbu nepůvodní travní směsi.
Vlivy na bezobratlé živočichy
Pro účely posouzení vlivu navrhovaného záměru na bezobratlé živočíchy byla vpracovaná samostatná
studie „Entomologické posouzení lokality navržené výstavby lyžařských sjezdových tratí na úbočích
Bukové hory západně od obce Červená Voda“, která je součastí překládaného záměru (Příloha 3).
Většina zjištěných sylvikolních druhů entomofauny bude nadále prosperovat i v navazujících lesích a
lokální populace entomofauny výstavbou sjezdových tratí nebudou významně dotčeny, i když je
očekávatelné, že pro specializovanější nelétavé druhy, jakým je např. Cychrus attenutus, může vzniklé
bezlesí představovat dílčí migrační bariéru. Pro většinu saproxylických druhů entomofauny bude výstavba
tratí znamenat paradoxně navýšení podmínek pro jejich vývoj díky zvětšení plochy lesních lemů, v nichž
se nachází osluněné stromy, a tak i navýšení možnosti pro jejich vývoj (Aegomorphus clavipes a Buprestis
rustica).
Obdobně pak lze hodnotit vliv záměru na gildu druhů vázaných na prosluněná lesní stanoviště, tzn.
legislativně chráněné mravence rodu Formica a čmeláky rodu Bombus. Samotná výstavba tratí, se kterou
bude spojeno kácení stromů, a terénní úpravy jistě způsobí zánik většiny hnízd ve studovaných plochách.
Lze však očekávat, že následně vzniknou trvalá ekotonální stanoviště, která stávající nabídku těchto
biotopů dále navýší.
Vzhledem k dobré disperzi obou jmenovaných taxonů a jejich poměrně plošnému rozšíření v krajině je
pravděpodobné, že kraje lesních porostů jakož i samotná luční stanoviště sjezdových tratí budou rychle
kolonizovány v nejbližších letech po případném zahájení provozu lyžařských aktivit, zejména pokud budou
respektována níže uvedená doporučení. Většina denních motýlů vyskytujících se v zájmové lokalitě má
poměrně malé nároky na biotopy. Lze očekávat, že plánovaný zásah druhům lepidopterofauny
prospěje.Ostatně lze očekávat, že druhová diverzita motýlů bude následně navýšena o některé luční
zástupce, což je v širším kontextu problematiky ochrany lučních bezobratlých žádoucí jev (Konvička et al.
2005).
Poněkud koliznější je navržený zásah pro druhy vázané na prameniště. Je pravděpodobné, že charakter
dotčených podmáčených ploch bude změněn do té míry, že pro některé stenoekní bezobratlé již nebudou
tyto plochy v budoucnu příhodné. Respektive lze očekávat, že po provedených terénních úpravách některé
tyto plochy zřejmě zcela zaniknou.
Celkově lze shrnout, že případná realizace navrženého záměru nezpůsobí významnou újmu z hlediska
bezobratlých, nicméně by bylo do budoucna vhodné část ploch ponechat šetrnějšímu hospodaření.
Vlivy na územní systém ekologické stability
RBC 442 Buková hora
–
Výměra regionálního biocentra (76,8 ha) několikanásobně překračuje minimální výměru
požadovanou metodickým pokynem pro vymezování ÚSES.
–
Plánovaná sjezdová trať Suchý vrch prochází jižní částí regionálního biocentra. Vzhledem k tomu
by bylo vhodné jeho vymezení upravit. V lokalitě se nachází dostatek porostů s vysokou
ekologickou stabilitou - stupeň 4 a 5, takže úprava vymezení je možná. Ani v případě, že ke
změně vymezení nedojde, nebude realizací sjezdovky ohrožena ekologickostabilizační funkce této
skladebné části. Zatravněná sjezdovka nevytvoří nepropustnou bariérou pro šíření druhů.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 59 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
NRBK 80
–
Osová část nadregionálního biokoridoru prochází jednak ve svahu severojižním směrem a dále
v údolíčku jižně od sjezdové trati Heroltice po svahu směrem do údolí. Od jihu se v těchto místech
do osové části biokoridoru NRBK 80 napojuje osová část nadregionálního biokoridoru NRBK 82.
–
Průseky pro plánované sjezdovky nevytvoří nepropustnou bariéru, takže nedojde k narušení nebo
zhoršení funkce biokoridoru.
V okolních lesních porostech převládá vysoká ekologická stabilita hodnocená stupněm 4 a 5 v
pětistupňové stupnici, používané při projektování ÚSES. Středním, 3. stupněm, je možné hodnotit lesní
porosty s nepůvodní dřevinou skladbou nebo porosty založené na bývalých zemědělských půdách (1.
generace lesa) monokulturami stanovištně nevhodných dřevin (např. porost 110A6). Ale také bezlesé
plochy s přirozeným vegetačním krytem geograficky původních druhů bylin a dřevin.
Ekologická stabilita v okolních porostech v případě odlesnění sjezdové trati nebude narušena. Obnova se
zde předpokládá téměř výhradně podrostním způsobem (viz těžební mapa LHP). Tím se pomáhá i k
zachování genetické hodnoty současných porostů.
Ekologická stabilita na odlesněné ploše sjezdovek bude snížena ze stupně 4 a 5. Jde o plochu přibližně 16
ha. Lesní porost bude nahrazen travním porostem, který bude udržován sečením. Společenstvo odpovídá
stupni ekologické stability 2.
Vlivy na lokality Natura 2000
Pozemky dotčené záměrem mají z větší části lesní charakter a nacházejí se v těsné blízkosti území ptačí
oblasti Králický Sněžník, kde je předmětem ochrany chřástal polní (Crex crex). Charakter záměru je však
takový, že nemůže negativně ovlivnit biotop a nároky chřástala polního.
Krajský úřad Pardubického kraje posoudil záměr, jeho rozsah a umístění a dospěl k závěru, že výše
uvedený záměr nemůže mít významný vliv na vymezenou ptačí oblast Kralický Sněžník ani na evropsky
významné lokality, jak ve svém stanovisku uvádí. (Příloha 7)
D.I.8. Vlivy na krajinu
Z hlediska vlivů na krajinu byla spracována samostatná studie „Posouzení vlivu na krajinný ráz“, která je
přílohou tohoto oznámení. (Příloha 5)
Zájmové území patří k oblastem minimálně negativně ovlivněných lidskou činností. Vizuální kvalita
vlastního prostoru navrhovaného záměru je daná strukturou krajiny s převahou lesa. V krajinné struktuře
dotčeného území výstavbou přibude nový technický prvek. Na lokalitě výstavby nastane částečná změna
ve využití krajinného prostoru v důsledku odlesnění části porostu a vytvoření úzkého pásu bezlesí. Stavba
vzhledem na souběh s již existujícími sjezdovkami a lanovkou drahou opticky splyne v jeden technický
prvek. Z krajinářského hlediska dojde k zahuštění technických prvků v území a změně estetiky krajinného
prostředí.
Vizuálně krajinu také ovlivňuje přítomnost konstrukce lyžařského vleku, která však při daném typu
osobního horského dopravního zařízení nevytváří dominantu v krajině. Ke zvýšení optického znečistění
krajiny dochází v minimální míře.
Vzhledem k charakteru stavby a okolnímu prostředí se bude navrhovaný záměr negativně projevovat
v blízkém okolí narušením hodnotního lesního prostředí, znásobováním nežádoucího vlivu již stávající
sjezdové tratě a lanové dráhy. Také v dálkových polohách vzhledem k rozsáhlé ploše výstavbou
navrhovaného záměru bude jeho vliv výrazný v okruhu několika desítek kilometrů. Tento jev se projeví
zejména v zimním období, kdy budou bíle zářit vysněžené sjezdovky v kontrastu tmavého odlistněného
lesa. V vegetační době nebude tento vliv tak patrný.
Navrhované rozšíření lyžařského areálu představuje rušivý zásah do znaků jednotlivých charakteristik
krajinného rázu, přičemž tento zásah je v převážné míře hodnocen jako slabý až středně silný.
Stavby posuzovaného charakteru se vždy významnou mírou podílejí na ovlivnění krajinného rázu a nelze
při nich vyloučit zásahy do krajinné scenérie. Negativní míra těchto zásahu však býva snížená faktem, že
lyžařské areály již patří do horského prostředí a jejich výstavba zvyšuje atraktivitu a rekreační využití
území.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 60 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky
V průběhu výstavby a provozu navrhovaného záměru se nepředpokládají žádné demolice ani jiný zásah
do hmotného majetku.
Možnost archeologického nálezu v průběhu zemních prací při výstavbě záměru není jednoznačně
vyloučen, neboť zájmové území je územím s archeologickými nálezy II. kategorie. V případě, kdy budou
skrývkou, výkopem nebo jiným zásahem do terénu narušeny archeologické struktury, bude nutno, ve
smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, zajistit
záchranný archeologický výzkum.
D.I.10. Vilvy na dopravní a jinou infrastrukturu
Záměr bude využívat existující dopravní infrastrukturu území.
Parkoviště pro návštěvníky bude využito stávající. Počet parkovacích stání se v souvislosti s výstavbou
nových sjezdovek nebude navyšovat. Po zprovoznění se nepředpokládá významný vliv na dopravní
infrastrukturu.
Doprava na příjezdové obslužné komunikaci na parkoviště (k zázemí sjezdových tratí) byla předmětem
posuzování v roce 2006. V rámci této studie byla navržena určitá opatření pro průjezd aut obcí, která jsou
již předmětem dalších fází projektové dokumentace (stavební povolení).
V rámci plánovaného záměru – tj. realizace dvou sjezdových tratí - se neuvažuje s navýšením kapacit
parkovacích stání, hluková studie z roku 2006, která brala v úvahu maximální varianu dopravního zažízení
areálu s ohledem na počet parkovacích míst, je stále aktuální.
Negativní vlivy na jinou infrastrukturu nejsou očekávány.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 61 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI
A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ
Rozsah vlivů záměru je převážně lokální. Ve všech sledovaných oblastech (obyvatelstvo a sociálně
ekonomické vlivy, ovzduší a klima, hluk a další fyzikální nebo biologické charakteristiky, podzemní a
povrchová voda, půda, horninové prostředí a přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky resp. jiné)
jsou vlivy přijatelné a řešitelné za použití příslušných ochranných případně kompenzačních opatření.
Širší rozsah vlivů se může projevit pouze v oblasti vlivů na ekosystémy - vlivy na ekosystémy, byly
postupnými úpravami úpravami projektu v nejvyšší možné míře sníženy (postupným zpřesňováním trasy
sjezdovek a snaze vyhnout se významným ekotypům) a vlivů vizuálních, tj. vlivů na krajinu (stavby
posuzovaného charakteru se vždy významnou mírou podílejí na ovlivnění krajinného rázu a nelze při nich
vyloučit zásahy do krajinné scenérie).
Nepříznivé vlivy záměru, přesahující státní hranice, jsou vyloučeny.
D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH
HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH
Z rozšíření stávajícího areálu o nové sjezdové tratě a lanovou dráhou při dodržování legislativních
předpisů a dále uvedených opatření nevyplývají pro pracovníky, obyvatele a životní prostředí v okolí areálu
žádná významná rizika. (pozn: my nemůžeme navrhovat opatření, popisujeme projekt. Pokud navrhujeme
opatření, pak to musí být v souladu s investorem a ten návrh by měl být i součástí projektu) Riziko
bezpečnosti provozu a lokálního znečištění životního prostředí by tedy představoval pouze případ
mimořádné události (v důsledku technické závady či selhání lidského faktoru, při nevhodné organizaci,
nekázni apod.). Během provozu lanovky by mohl nastat provozní poruchy (výpadek elektrického proudu,
poškození technického zařízení lanovky, stanic apod.). Tyto poruchy by mohly mít za následek krátkodobé
odstavení lanovky mimo provoz. Lanová dráha bude vybavena prostředky pro evakuaci cestujících. Riziko
poruch je minimalizováno pravidelnými kontrolami a servisem zařízení.
Za nejzávažnější mimořádné události z hlediska negativního vlivu na životní prostředí a zdraví osob lze
považovat únik závadných látek a požár.
Potenciální zdroje a náhodný únik závadných látek
Potenciálním zdrojem ohrožení a kontaminace povrchových a podzemních vod a půdy (popř. geologického
podloží) by se mohly stát nebezpečné látky používané k provozu či pohonu strojů (motorová nafta, oleje
atd.), některé z produkovaných odpadu (zejména při výstavbě - např. stavební a demoliční odpady
kategorie N, obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné…). Mohlo
by dojít k náhodnému úniku z neuzavřených nebo nesprávně uzavřených a shromaždovaných obalů,
kontejnerů, nádob se závadnými látkami či odpady, dále k únikům nafty z nádrže z automobilů a strojů na
nezpevněné plochy (zejména při výstavbě - např. v místě výkopu a stavby i na zpevněné plochy
používaných přepravních tras) apod.
V době provozu záměru by mohly závadné látky potenciálně unikat při porušení celistvosti nádrže na
skladování motorové nafty a převodových skříní, při manipulaci s pohonnými hmotami (plnění zásobníku,
stáčení pohonných hmot), při výměně převodových olejů v převodových skříních.
Přípravné i stavební práce budou zabezpečeny tak, aby se riziko nestandardního stavu a havárií
minimalizovalo. Během výstavby a provozu záměru se na ploše záměru nebudou realizovat výměny olejů,
opravy strojů, mytí nákladních vozidel a strojů. Doplňování pohonných hmot do mechanismů a strojů bude
prováděno výhradně na zpevněné ploše. Na této ploše budou také stroje parkovat. Plocha bude
zabezpečena tak, aby v případě náhodného úniku závadných látek při parkování mechanismu či čerpání
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 62 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
pohonných hmot nemohlo dojít ke kontaminaci okolních nezpevněných ploch. Při odstavení vozidel
a strojů na nezpevněné ploše musí být tyto mechanismy podloženy záchytnými plechovými vanami.
Pro provoz techniky na úpravu tratí Ski centra (rolby) slouží v areálu zásobník motorové nafty. Jedná se o
typovou dvouplášťovou nádrž o objemu 6 000 litrů.
Nádrž je již vybudována, její konstrukce je řešena podle ČSN 75 3415 Ochrana vody před ropnými látkami
- objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování. Nádrž je umístěna na zpevněné betonové
ploše a zajištěna proti neoprávněné manipulaci. Plnění nádrže naftou probíhá z cisternového automobilu
pomocí čerpadla podle potřeby.
Dále bude v převodových skříních lanové dráhy obsažen převodový olej. Potřebné množství je závislé na
typu zařízení, které není v současné době známo. Bude používán převodový olej doporučený dodavatelem
zařízení a bude pravidelně obměňován. Výměna převodového oleje bude zajišťována servisní organizací.
Odčerpání náplně bude prováděno tak, aby při náhodném úniku nemohlo dojít ke kontaminaci okolí
(plocha pod převodovou skříní bude realizována jako zpevněná, převodová skříň bude při výměně náplně
podložena záchytnou plechovou vanou).
Používané instalace a technologická zařízení se budou pravidelně kontrolovat a udržovat v rozsahu dle
požadavku dodavatele a platné legislativy. Pro případy znečištění pudy náhodnými úniky technických
kapalin z motorových vozidel a jiných závadných látek bude zřízen tzv. havarijní bod. Zázemí bude také
vybaveno hasícími prostředky, lékárnickou pro první předlékařskou pomoc a ochrannými pomůckami pro
pracovníky (pracovní a gumové rukavice, ochranný štít či brýle, gumová ochranná obuv).
V případě úniku závadných látek na nezpevněnou plochu se bude postupovat následovně:
1. přerušit únik látek a odstranit možné zdroje vznícení,
2. zachytit a zneškodnit uniklou kapalinu,
3. odstranit a zneškodnit kontaminovanou zeminu.
Je nutné ihned přerušit nebo alespoň omezit únik závadných látek - dle charakteru mimořádné události
(dočasně utěsnit poškozená místa, otvory či praskliny (např. utěsňovací pastou či tmelem, fóliemi, využít
náhradních nádob, apod.). Také je důležité z místa odstranit možné zdroje vznícení (vypnout chod stroje či
mechanismu apod.). Při úniku závadných látek na nezpevněnou plochu je nutné dle možností zabránit
rozšiřování látek do míst dosud nezamořených a závadnou látku urychleně zachytit - uniklou kapalinu
přemístit do náhradní nádoby, zbytek zachytit pomocí savého materiálu (sypký sorbent, piliny, sorpční
rohože atp.). Znečištěné sorbenty se shromáždí do označených PE pytlů nebo označených a uzavřených
sudu s víkem a poté je třeba zajistit jejich odstranění.
Kontaminovanou zeminu je nutné urychleně odstranit z terénu ručně (pomocí lopaty a krumpáče), nebo
v případě většího rozsahu úniku vytěžit pomocí strojní mechanizace a odvézt na zabezpečenou skládku
nebezpečných odpadu.
S postupem při odstranění náhodného úniku závadných látek a také s provozním řádem a požárními
předpisy budou pravidelně seznamováni všichni dotčení pracovníci. Pracovníci budou důkladně proškoleni
i v oblasti bezpečnosti práce na pracovišti. V prováděcích projektech budou upřesněny jednotlivé druhy
odpadu vznikající během výstavby záměru a bude stanoveno jejich množství a předpokládaný způsob
využití či odstranění.
Dodavatel stavby bude specifikovat prostory pro shromaždování nebezpečných odpadů a ostatních látek
škodlivých vodám včetně průběžně skladovaných množství; tyto budou shromaždovány pouze
v nejmenším nutném množství a to ve vybraných a označených prostorách v souladu s příslušnými
vodohospodářskými předpisy a předpisy odpadového hospodářství.
S chemickými látkami a přípravky musí být nakládáno v intencích požadavku zákona č. 356/2003 Sb.,
o chemických látkách a o změně některých zákonu v platném znění. V případě nakládání s nebezpečnými
chemickými látkami nebo přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické musí být zabezpečeno fyzickou
osobou odborně způsobilou (dle paragrafu 44b). Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito chemickými
látkami a přípravky muže vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně zaškolila. Opakované
proškolení se provádí nejméně 1x za rok a o tomto proškolení musí být pořízen písemný záznam.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 63 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Požár
Požár představuje ohrožení vzhledem k nahromadění hořlavých látek (motorové nafty, převodového oleje).
Riziko požáru je možné uvažovat např. vlivem poruchy instalovaných zařízení, havárií, selhání lidského
faktoru apod. Při požáru by mohly unikat do ovzduší toxické zplodiny hoření, mohlo by dojít u některých
škodlivin k překročení jejich nejvyšších přípustných krátkodobých koncentrací v ovzduší.
Záměr je projektován s ohledem na požární rizika vyplývající z charakteru činností včetně nároku na
požární vodu.
Požární ochrana
S ohledem na výše popsaný charakter staveb a jednotlivých objektů, jejich stavebně technické řešení a
způsoby jejich využití, se navrhuje běžný charakter zajištění požární bezpečnosti. Stavební objekt, který
vyžaduje zajištění požární bezpečnosti je:
– lanovka včetně její dolní (nástupní) a horní (výstupní) stanice.
Dolní a horní stanice lanovky bude vybavena adekvátním množstvím hasících přístrojů pro hašení zařízení
pod elektrickým proudem.
Zřízení jednotky požární ochrany ani požární hlídky se s ohledem na charakter souboru staveb
nepředpokládá. Případný požární zásah by byl veden v první řadě SDH z nedaleké obce Červená Voda,
případně jednotkami HZS Pardubického kraje se sídlem v Ústí nad Orlicí. K ohlášení požáru slouží pevná
telefonní linka v objektu občanského vybavení a technického zázemí.
Řešení požární bezpečnosti se musí v prvé radě zaměřit na zvýšení bezpečnosti vlastního provozu. Je
nutno předcházet havarijním stavům prováděním preventivních prohlídek. Zjištěné závady musí být ihned
odstraňovány. Pro provoz a údržbu veškerých zařízení budou provozovatelem vypracovány provozní,
bezpečnostní a protipožární předpisy a řády.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 64 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ
POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Základní projektová opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů
spočívají v dodržení všech zákonných předpisů a norem v oblasti projekčního návrhu i v oblasti ochrany
životního prostředí a veřejného zdraví.
Za běžného provozu nevyvolává záměr žádné významné nepříznivé vlivy, které by bylo nutno eliminovat
případně kompenzovat.
Prevence nebo vyloučení nepříznivých vlivů vyplývá zejména z důsledného dodržování platných
zákonných předpisů, norem a schválených provozních nebo havarijních řádů. Z nejdůležitějších
upozorňujeme na následující opatření:
Obyvatelstvo a veřejné zdraví
–
V dalších fázích projekce bude naplánován pro jednotlivé etapy výstavby postup a režim prací, včetně
související dopravy, minimalizující nepříznivé vlivy na obyvatelstvo.
–
Stavební a konstrukční práce v blízkosti obytných a rekreačních objektů, včetně související dopravy,
budou prováděny v denní dobu.
–
Při průjezdu obcí bude dodržována na příjezdové komunikaci ke Skiparku rychlost automobilů na
30 km/hod
Ovzduší a klima
–
Součástí plánu organizace výstavby bude specifikace opatření k omezení prašných emisí a vynášení
materiálu ze staveniště (očista vozidel, zakrývání dopravovaných sypkých substrátů, očista
komunikací, neprovádění zemních prací v nepříznivých obdobích, omezení doby volného skladování
sypkých materiálů, skrápění povrchu staveniště resp. další). Tato opatření budou požadována po
dodavateli stavebních a konstrukčních prací, v průběhu výstavby dodržována a kontrolována.
Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky
–
Stavební a konstrukční práce v blízkosti chráněného venkovního prostoru resp. chráněného
venkovního prostoru staveb (tj. obytných a rekreačních objektů včetně jejich pozemků) nebudou
prováděny v nočních hodinách. V denních hodinách bude prokazatelně zajištěno splnění hygienických
limitů hluku.
–
Doporučujeme omezit pohyb rolby v nočních a brzkých ranních hodinách v blízkosti rekreační
zástavby, aby nedocházelo k negativním dopadům na zdraví obyvatelstva v obytných oblastech
posuzovaného území vlivem zvýšené hlučnost a narušení pohody bydlení či rekreování
Povrchová a podzemní voda
–
Bude využívána technika v dobrém technickém stavu, úkapy ropných látek z techniky budou omezeny
vhodnými opatřeními.
–
Pro mobilní techniku s otevřeným okruhem mazání (např. řetězové pily) budou používány biologicky
degradovatelné oleje.
–
Součástí plánu organizace výstavby bude havarijní plán pro případ ohrožení jakosti povrchových nebo
podzemních vod. Zároveň zde budou uvedena opatření k zamezení vzniku havárie a postupy
k odstranění následků případné havárie.
–
Na staveništi budou k dispozici prostředky pro sanaci úniku pohonných hmot nebo jiných škodlivých
látek.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 65 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
–
Areál bude v době provozu vybaven materiály pro likvidaci případných havarijních úniků látek
nebezpečných vodám (provozní kapaliny stavebních strojů, rolby, mazací oleje ve strojovně lanovky
aj.).
–
Odběr povrchové vody bude prováděn pouze v rozsahu stanoveném rozhodnutím příslušného
vodoprávního úřadu,
–
Při výstavbě sjezdových tratí budou v půdním krytu ponechány kořeny stromů – tj. odstranění svrchní
vrstvy, zapuštění kořenu do hlubšího půdního krytu, přehrnutí zeminové vrstvy. Tento způsob taktéž
pomůže zasakování povrchových srážek do půdního krytu.
–
Na sjezdové tratí bude provedeno protierozní opatření, které částečně zabrání zrychlenému
povrchovému odtoku, dojde k rozptýlení povrchového odtoku do stran do okolních porostů a
opevněním výtoků kamennou rovnaninou ke zpomalení proudu vody.
–
V místech vývěru povrchových vodu bude tok chráněn dřenem z kamenů z místních zdrojů– kamenná
srážka
Půda
–
V dalším stupni projektové přípravy budou navržena dostatečně dimenzovaná protierozní opatření
(např. vysvahování, odvodňovací příkopy – kamenné srážky, atp.).
–
Kácení průseku pro sjezdové tratě a lanovou dráhu bude provedeno správci lesů
–
Zásahy do terénu při výstavbě podpěr lanové dráhy budou minimální, detailní umístění jednotlivých
podpěr bude upřesněno (s ohledem na technologické požadavky stavby) po provedení inženýrskogeologického průzkumu a po konzultaci s biologickým stavebním dozorem.
–
Po celé délce sjezdové trati bude v co nejkratší době po vysvahování provedeno příčné odvodnění
svodnicemi. Svodnice budou pravidelně čištěny a zatravněná plocha kosena (sekána).
–
Neprodleně bude zabezpečeno osetí vykácené plochy kompaktním vegetačním krytem.
–
V nejvíce exponovaných místech budou položeny (např. v pruzích) protierozní rohože (senné
kotouče).
–
Betonáž základů a montáž podpěr bude provedena zvláštní mechanizaci, vhodnou pro práci
v environmnetálně citlivém prostředí – kráčející bagr, gumová pásová technika.
Horninové prostředí a přírodní zdroje
–
Vzhledem k situaci, že bude zasažena pouze svrchní vrstva horninového prostředí, jsou opatření v této
sekci shodná s opatřeními v sekci Půda a Povrchová a podzemní voda.
Fauna, flóra a ekosystémy
Z hlediska ochrany fauny, flóry a ekosystémů jsou navržená opatření rozdělena do těchto oblastí: souhrn
podmínek, za kterých může být záměr realizován, opatření pro kompenzaci vlivů vedení na faunu a floru
a opatření pro kompenzaci vlivů na lokality soustavy Natura. Opatření jsou specifikována následovně:
–
V dalším stupni projektové přípravy bude ve spolupráci s biologickým stavebním dozorem zpracován
harmonogram prací jednotlivých etap výstavby. Veškeré stavební práce rušivého charakteru
(obzvláště zemní) a kácení dřevin a křovin budou realizovány podle navrženého harmonogramu.
–
Detailní situování spojky a sjezdových tratí bude promítnuto do zaměřeného terénu (s detailem
jednotlivých vzrostlých stromů), a to tak, aby navrhované řešení bylo co nejšetrnější k současné
hodnotě stromů (s nárokem na minimální kácení bukového porostu )
–
Stavební práce, při kterých bude zásadně dotčeno stávající přírodní prostředí, budou realizována
mimo období reprodukce většiny živočišných druhů, tj. od září do března (resp. poloviny března – dle
aktuálního vývoje počasí). Toto se týká především zásahů do dřevinných porostů a půdního krytu.
–
Stavební práce, při kterých bude zasáhované do půdního krytu budou převedeny mimo období
hibernace plazů a obojživelníků (tj. začátkem března – v součinnosti s předchozí podmínkou)
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 66 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
–
Luční vegetaci na případně vzniklých sjezdovkách je vhodné neséct celoplošně. Bude-li to technicky
možné, je žádoucí ponechávat na ploše sjezdovek každoročně drobné nesečené luční segmenty,
případně plochy, jež budou sečeny až během října. Umístění takových ploch je vhodné meziročně
měnit. Rozloha nesečených celků by měla zaujímat každoročně několik hektarů z celkové rozlohy
bezlesí. Tyto plochy dočasně vyjmuté z lučního hospodaření je možné vést např. při krajích sjezdovek
jako pruhy. Pro zachování konektivity je vhodné tyto plochy rovnoměrně rozmístit odshora dolů. Mohou
být od sebe odděleny sečenými úseky.
–
Pro zatravňování sjezdových tratí používat pestřejší květnaté luční směsy původní druhové skladby
středoevropské flóry
–
Travní porosty je nevhodné mulčovat
–
Část oděžených stromů (kmenů), zejména buky a jedle, v prostoru navržených sjezdových tratí je
vhodné ponechat v navazujících lesních porostech samovolnému rozpadu (biotop pro saproxylické
druhy brouků).
–
Případné samovolně vzniklé drobné podmáčené plochy v prostoru sjezdovek do budoucna
nelikvidovat a ponechat spontánní sukcesi, pokud tím nebude ohrožena bezpečnost provozu tratí.
–
Přebytečnou povrchovou vodu odvádět ze sjezdových tratí tak, aby vzniklé odtokové rýhy navazovaly
pokud možno na stávající prameniště a vodoteče. Tímto bude posílen hydrický režim těchto
mirkostanovišř, přičemž může dojít i k navýšení množství vhodných stanovišť pro hygrofilní bezobratlé.
–
Transfery savců a ptáků jsou v daném území při případném uskutečňování záměru nejen
bezpředmětné, ale technicky nerealizovatelné. U zvláště chráněných druhů ptáků je nezbytné naplnit
zákonnou podmínku zajištěním nerušeného průběhu jejich reprodukčního období (vyhnízdění), tj.
umožnit jejich vyhnízdění tím, že minimálně od 1. 4. do 20. 7. nebude na dotčeném území zahájeno
kácení. S ohledem na všechny skupiny živočichů je žádoucí provést zásah do vegetačního a půdního
krytu v období vegetačního klidu.
–
Před započetím zemních prací bude proveden odborný transfer obojživelníků a plazů na předem
vybrané blízké lokality.
–
Pro zásah do biotopů zvláště chráněných druhů a realizaci transferů či jiných kompenzačních opatření
je třeba obdržet výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
–
Z důvodu zamezení škod při výstavbě bude zajištěno provádění "biologického stavebního dozoru"
v pravidelných intervalech po dobu výstavby záměru. Tento dozor bude prováděn odborně způsobilou
osobou, schválenou orgánem ochrany přírody. Podmínky a kompenzační opatření bude provozovatel
areálu plnit ve spolupráci s biologickým stavebním dozorem.
–
Ve spolupráci s příslušnou lesní správou bude navržen postup prací při kácení, obnově a ochraně
všech dotčených lesních porostů, tento postup prací bude formou projektu součástí projektu pro
územní řízení. V projektu budou promítnuty podmínky vzešlé z procesu EIA.
–
Zařízení staveniště bude situováno v dostatečné vzdálenosti od bezejmenných přítoků Březné, v době
výstavby nesmí být narušena jejich niva a břehové porosty. Zároveň zde nebude prováděno parkování
a údržba mechanismů, ani zde nebudou skladovány závadné látky a/nebo lehce odplavitelný materiál.
–
Výkop pro uložení potrubí vody pro zasněžování nebude veden přes podmáčené luční porosty, potrubí
bude podle možností uloženo do stejného výkopu s ostatními inženýrskými sítěmi.
–
Drobné vodní toky, které budou sjezdovky křížit musí zůstat zachovány. Jejich koryta je možné místně
upravit, musí však být zachován jejich přírodní charakter a napojení na pokračování toku. V případě,
kdy bude sjezdovka procházet přes podmáčené lokality a bude potřeba vodu odvést, musí k tomu být
využito koryto s přírodě blízkou úpravou.
–
V prostoru záměru nebudou prováděny výsadby nepůvodních druhů dřevin a křovin. Bude preferována
výsadba autochtonního původu.
–
Po dohodě s lesní správou bude iniciována pravidelná kontrola nových porostních stěn (možný výskyt
jedinců napadených hnilobou).
–
Pravidelně budou kontrolovány výskyty synantropních, expanzních a invazních druhů (např. netýkavka
žláznatá (Impatiens glandulifera) a křídlatka (Reynoutria sp. div.), chrastice rákosovitá (Baldingera
arundinacea). Každý jejich výskyt bude hned v zárodku likvidován, aby nevznikala ohniska pro jejich
další šíření.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 67 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
–
V době provozu sjezdových tratí bude zabezpečena ochrana okolního porostu před vjížděním lyžařů
(sítě, přenosné plůtky). Případné oplocení a sítě podél sjezdových tratí by nemělo být souvislé, aby
nebránilo migraci zvěře. Po skončení zimní sezóny je nutno tyto bariéry odstraňovat.
–
Po dohodě s příslušnou lesní správou budou všemi dostupnými prostředky (přenosné i stabilní
dočasné oplocení, individuální ochrana atd.) ochráněny stávající nárosty přirozeně zmlazujícího buku
a bude zajistěna ochrana a odrůstání přirozeně zmlazující jedle, a to jak v letním tak zimním období.
–
Na ploše sjezdovky bude co nejdříve založen travinný porost. Souvislý, plně zapojený drn bude
udržován po celou dobu existence sjezdovky. V případě, že by se zjistilo poškození souvislého drnu,
musí být plocha sanována (zahrnutí rýh, dosetí atd.). Travinný porost by měl být dvakrát ročně kosen,
aby se udržela potřebná kvalita.
–
Na porostních okrajích vystavených západním větrům vysadit rýchlorostoucí dřeviny pro jeho
zpevnění (např. javor klen, jeřáb ptačí, jívu, olši šedou, olši lepkavou).
–
Při vykácení koridoru sjezdovek dojde v krátkém čase k určitému úbytku hnízdních možností na jejich
území. Tento úbytek je potřeba alespoň zčásti kompenzovat vyvěšováním vhodných typů ptačích
budek v okolí sjezdovek.
–
Na místech vymezených v studii „Posouzení vlivu na lesní porosty a myslivecké využitií území“
podporovat zdravotní výběr stromů (podpora buku, jedle, klenu a dalších zpevňujících dřevin).
Opatření pro kompenzaci vlivů vedení na faunu, floru a ekosystémy:
–
Investor se bude (po dohodě s příslušnou lesní správou) podílet na zalesnění obtížně zalesnitelné
holiny ve vrcholové části Bukové hory, jako kompenzaci za odlesněnou plochu. K zalesnění je
navrženo využít náletové buky z odlesňované plochy a z břehu cesty, které jsou zvyklé na zdejší
extrémní vrcholové podmínky, s doplněním nově vysázeného smrku. Proti okusu zvěří buky ochránit
kvalitní individuální ochranou (robustní dřevěné plůtky zapřené kůly do tří stran).
–
Ve starších porostech, v místě trasování navržených sjezdovek bude po hranici sjezdovek investorem
(po dohodě s příslušnou lesní správou) provedena nebo jednorázově financována částečná probírka
lesa a realizována podsadba vhodnými druhy původních dřevin.
–
Po dohodě s provozovatelem sjezdovek budou na odlesněných plochách na dopravně přístupných
místech s mírnějším sklonem zřízena zvěřní políčka pro další zvýšení úživnosti honitby.
Hmotný majetek a kulturní památky
–
V případě zjištění archeologického nálezu v průběhu zemních prací budou okamžitě přerušeny práce a
nález bude zajištěn proti ztrátě, poškození nebo zničení. Nález bude ohlášen stavebnímu úřadu a
orgánu státní památkové péče, případně archeologickému ústavu. Dále bude postupováno podle
dispozic těchto orgánů.
Dopravní a jiná infrastruktura
–
Pro dopravu v průběhu stavebních a konstrukčních prací bude využívána stávající existující síť
komunikací a přístupových cest.
–
Případná dopravní omezení na komunikační síti v průběhu výstavby budou dopravně organizačně
vyřešena.
Ostatní
–
Odpady musí být tříděny podle druhů a kategorií již v místě vzniku, musí být zabezpečeny proti
znehodnocení, odcizení nebo úniku do životního prostředí a následně odváženy a zneškodňovány
odbornou firmou. U odpadů bude preferováno jejich znovuvyužití. S obaly bude přednostně nakládáno
v režimu zákona o obalech.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 68 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ
A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ
Oznámení je zpracováno v rozsahu přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí. Oznámení hodnotí všechny složky životního prostředí dle požadavků zákona.
Byly vypracovány tyto doprovodné studie:
•
•
•
•
•
•
•
botanický průzkum,
zoologický průzkum,
entomologický průzkum
vliv na lesní porosty,
vliv na myslivecké využití území.
vliv na krajinný ráz
hluková studie
Zvláštní pozornost je potom věnována těm složkám, jejichž ovlivnění je pro posuzovaný záměr
charakteristické. Jde zejména o oblast vlivů na flóru, faunu a ekosystémy, kde vlastní hodnocení bylo
provedeno jednak obecně, jednak v režimu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Byla
zpracováno biologické hodnocení podle § 67 zákona. Hodnocení bylo provedeno držitelem příslušné
autorizace.
Ostatní oblasti byly hodnoceny standardním způsobem, tj. porovnáním očekávaných vlivů záměru
s legislativními předpisy nebo, pokud nejsou limity stanoveny, s celkovou únosností vlivů.
D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ,
KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ
V průběhu zpracování záměru se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by
znemožňovaly jednoznačnou specifikaci možných vlivů záměru na životní prostředí a veřejného zdraví.
Podklady pro zpracování oznámení záměru obsahují všechny nezbytné informace.
Projektové řešení záměru, které je podkladem pro zpracování oznámení, je zpracováno na úrovni studie
proveditelnosti. To znamená na úrovni vymezující základní technické řešení záměru, zejména trasy lanové
dráhy a sjezdových tratí. Údaje uvedené v oznámení jsou proto pouze rámcové, nicméně spolehlivě
umožňující vyhodnocení vlivů na životní prostředí a jeho jednotlivé složky.
Výhodou uvedeného přístupu je, že oznámení pouze "nehodnotí" předem dané projektové řešení, ale také
ho "ovlivňuje" s ohledem na ochranu jednotlivých složek životního prostředí. Následně zpracovávaná
projektová dokumentace tak již bude zahrnovat doporučení a opatření pro minimalizaci negativních vlivů,
vyplývající z procesu posouzení vlivů na životní prostředí.
V rámci zpracování oznámení byly provedeny všechny nezbytné průzkumy, potřebné pro zjištění stavu
území a následnou specifikaci vlivů.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 69 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
ČÁST E
POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU
Příprava investičního záměru, tj. rozšíření lyžařského areálu v Červené Vodě o dvě modré sjezdovky,
sjezdová trať – Suchý vrch a sjezdová trať – Heroltice, a jednu lanovou dráhu, která je součástí modré
sjezdovky, byla započata v roce 2010.
Projektovou přípravou byla pověřena firma SIAL architekti a inženýři spol. s.r.o. Liberec. Pro vhodné
umístění záměru byla trasa každé sjezdovky v průběhu projektování konzultována s odborníky na životní
prostředí, aby negativní vliv na jednotlivé složky životního prostředí byl minimalizován. Výsledkem
spolupráce mezi architekty a odborníky na životní prostředí je výše popsaná výsledná varianta sjezdových
tratí a lanovky.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 70 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
ČÁST F
ZÁVĚR
Oznámení popisuje a hodnotí očekávané vlivy záměru výstavby sjezdových tratí a lanové dráhy v obci
Červená Voda na životní prostředí.
Záměr je na základě provedeného hodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí proveditelný.
Rozhodující vlivy posuzovaného záměru se projevují zejména v oblasti vlivů na biotickou složku životního
prostředí a dále v oblasti ovlivněné kvality vodních zdrojů v dotčeném území. Pro tyto oblasti je navržena
řada opatření pro minimalizaci resp. kompenzaci negativních vlivů. Tato opatření spočívají zejména
v minimalizaci vlivů na biotu (umístění podpěr lanové dráhy, omezení kácení vegetace a omezení doby
provádění stavebních a konstrukčních prací) a minimalizaci resp. kompenzaci vlivů na půdu a vodní
zdroje.
V ostatních oblastech vlivů (vlivy na obyvatelstvo včetně sociálně ekonomických vlivů, vlivy na ovzduší a
klima, vlivy hluku a dalších fyzikálních nebo biologických charakteristik, vlivy na horninové prostředí a
přírodní zdroje, vlivy na hmotný majetek a kulturní památky, případně jiné vlivy) jsou vlivy záměru celkově
nízké a akceptovatelné. Pro jejich minimalizaci není nutno provádět nad rámec projektového řešení a/nebo
všeobecně závazných předpisů žádná mimořádná nebo nikoliv běžná opatření.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 71 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
ČÁST G
VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU
Shrnutí netechnického charakteru obsahuje ve stručné a srozumitelné formě údaje o záměru a dále závěry
jednotlivých dílčích okruhů hodnocení možných vlivů záměru na životní prostředí. Zájemcům o podrobnější
údaje proto doporučujeme prostudování příslušných kapitol oznámení.
Jedná se o rozšíření lyžařského areálu v Červené Vodě o dvě modré sjezdovky, sjezdová trať – Suchý
vrch a sjezdová trať – Heroltice, a jednu lanovou dráhu, která je součástí modré sjezdovky. Předložený
investiční záměr vyplývá z potřeby rozvoje a rozšíření sportovně rekreačních aktivit v širším okolí
střediskové obce Červená Voda. Záměr je realizován pro zajištění větší pohody lyžařů, rozptýlení
stávajících lyžařů do více tras, uspokojení zákazníků s menšími zkušenostmi – tj. zajištění sjezdových tratí
pro méně zkušené lyžaře. Záměr neuvažuje s navýšením počtu ubytovací či automobilové kapacity.
Pro plánovaný záměru bude využívána stávající infrastruktura, stávající zázemí lanové dráhy
Umístění záměru:
kraj:
okres:
obec:
Pardubický
Ústí nad Orlicí
Červená Voda,
Mlýnický Dvůr,
Umístění je zřejmé z následujícího obrázku:
Situace (bez měřítka)
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 72 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Obr.: Záměr na ortofoto podkladu
Komplex staveb je rozdělen a řešen ve čtyřech hlavních částech, a to:
A. sjezdová trať – Suchý vrch
B. sjezdová trať – Heroltice
C. lanová dráha na sjezdové trati Heroltice
D. spojka navrhované modré (Heroltice) a stávající červené sjezdovky (Mlýnice)
A. Sjezdová trať - Suchý vrch
celková délka
šířka
plocha odlesnění
cca 1950 m
cca 55 m
23 %
8,36 ha
B. Sjezdová trať - Heroltice
délka svahu
šířka
délka spojky
šířka spojky
průměrný sklon
plocha odlesnění
cca 1150 m
cca 55 m
cca 340 m
cca 30 m
cca 2170 m
18 %
6,58 ha
C. Lanová dráha na sjezdové trati Heroltice
Lanová dráha bude součástí modré sjezdové trati Heroltice.
Druh:
Typ (referenční):
vzestupná větev:
poháněcí stanice:
napínací stanice:
vratné stanice:
Vodorovná délka:
Převýšení:
SaveDate: 24.2.2011
čtyřsedačková lanová dráha, pevné uchycení
Doppelmayr 4-LCD, alter, Leitner
pravá
dolní
horní
horní
cca 1150 m
cca 200 m
Vydání: 01
Strana: 73 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
Přepravní kapacita
Předpokládaný počet podpěr:
Optimální vzdálenost mezi podpěrami:
cca 2000 os./hod.
8 až 10 ks
cca 120 m
D. spojka modré (Heroltice) a stávající červené sjezdovky (Mlýnice)
Tato etapa uvažuje vybudování spojky mezi stávající červenou sjezdovou tratí a navrhovanou modrou
sjezdovou tratí v délce 340 m.
Shrnutí vlivů záměru z hlediska jeho dopadu na životní prostředí:
Ovzduší a klíma
Z hlediska znečištění ovzduší lze konstatovat, že realizací záměru nebude způsobena výraznější změna
imisní zátěže v dotčeném území.
Hluková situace
V prostoru záměru se nevyskytují žádné akusticky významné trvalé zdroje hluku. Jediným zdrojem hluku
v posuzované oblasti je sezónní provoz stávající lanovky a sněžných děl a rolby obsluhujících sjezdovku
Červená Voda-Buková Hora. Hladiny akustického tlaku provozovaných lanovek nebudou překračovat
stanovený hygienický limit pro dobu denní. Stejně tak využívání rolby a zasněžovacích systémů nebude
způsobovat překračování stanovených hygienických limitů pro dobu denní ani noční.
Povrchové a podzemní vody
Vlivem odlesnění v prostoru sjezdových tratí a zasněžovaní bude do území vnešeno vyšší množství vody a
dojde k omezení přirozeného vsakovaní. Z důvodu zabránění zrychleného odtoku povrchových vod a
zlepšení zasakovacích podmínek na sjezdových tratích je navržen dvojí systém protierozních opatření,
který část vodních srážek i nově zvýšeného množství vody vlivem zasněžování převede do hlubšího
horizontu a do lesního porostu, kde dojde k přirozenému vsaku. Nicméně lze očekávat, že na části ploch
sjezdových tratí bude docházet ke zrychlenému odtoku srážkových vod do vodotečí a dojde tak k omezení
vsaku do kolektoru svahových sedimentů. V průběhu roku lze očekávat výkyvy oproti stávajícímu stavu,
především v jarních měsících, při odtoku vody.
Vlivem možného omezení vsaku srážkových vod v povodí vodního zdroje může dojít ke snížení množství
podzemních vod. Zmenšení tohoto negativního vlivu bude pomocí protierozních opatření – zapracování
kořenového systému do hlubšího horninového pokryvu a svodnice, které budou vyvedeny do lesního
pokryvu, kde dojde ke spomalení odtoku a zvýšení infiltrace. Ovlivnění množství podzemní vody
v kolektoru lze uvažovat jako akceptovatelné, s možnými výkyvy v průběhu roku oproti stávajícímu stavu.
Půda
V rámci záměru dojde k zásahu do PUPFL v rozsahu cca 14,94 ha. Část trasy sjezdové tratě Suchý vrch
(ve vrcholové partii) spadá dle paragrafu 8 zákona č. 289/95 Sb. O lesích do kategorie lesů se zvláštním
určením se zvýšenou funkcí půdoochrannou (cca 0,85 ha). V případě zachování zbylé části lesního
porostu by půdoochranná funkce porostu neměla být narušena. V ostatních porostech může dojít k
erozivním účinkům na povrchu půdy soustředěným odtokem přívalových vod odvedených odvodňovacím
systémem sjezdové trati. Tento problém je nutné řešit patřičnými navrženými protierozními opatřeními.
Horninové prostředí
Poškození nebo ztrátu geologických či paleontologických památek nepředpokládáme.
Fauna flóra a ekosystémy
Pro flóru lze předpokládat nejmarkantnější ovlivnění změnami, které potenciálně nastanou na vykácené
lesní půdě. Přímé vlivy na rostliny se mohou projevit především v souvislosti se změněnými podmínkami
biotopů. Jedná se však o změny lokální, tedy akceptovatelné, při nichž nedojde k nevratné likvidaci
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 74 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
zasažených biotopů v posuzovaném území. Jako nejvhodnější opatření se jeví minimalizovat zásahy do
přírodních biotopů, především bučin – což bylo i předmětem postupného zpřesňování jednotlivých tras.
Travnaté sjezdovky nepředstavují nepropustnou bariérou pro šíření druhů a v prostoru mezi sjezdovkami
zůstane zachován stávající lesní porost. Nebude tak výrazně narušena funkce ÚSES.
Záměr nebude mít významný negativní vliv na vymezenou ptačí oblast Kralický Sněžník ani na evropsky
významné lokality. Charakter záměru je takový, že nemůže negativně ovlivnit biotop a nároky chřástala
polního.
Výstavba a provoz sjezdových tratí s lanovou dráhou nebude mít přílišný negativní vliv na myslivecké
hospodaření.
Vzhledem k povaze záměru nebudou ovlivněny dálkové pohledové horizonty. Pouze bude výrazněji
vnímána liniová struktura průseků v současnosti kompaktně zalesněné hmotě svahů Bukové hory. Průseky
jsou však v lesních krajinách tvarovým prvkem zcela běžným. Z hlediska vlivů na krajinný ráz nelze u
staveb tohoto charakteru vyloučit negativní zásahy do krajinné scenérie. Negativní míra těchto zásahu
však býva snížená faktem, že lyžařské areály již patří do horského prostředí a jejich výstavba zvyšuje
atraktivitu a rekreační využití území.
Hmotný majetek
Hmotný majetek nebude z důvodu jeho absence v lokalitě ovlivněn.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 75 z 76
OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
ČÁST H
PŘÍLOHY
Přílohy jsou zařazeny za hlavním textem tohoto oznámení.
Seznam příloh:
Příloha 1
Mapové a situační přílohy
1.1 Celková situace záměru M 1 : 100 000
1.2 Ekologické střety část 1
M 1 : 10 000
1.3 Ekologické střety část 2 M 1 : 10 000
1.4 Zákres záměru do katastrální mapy
1.5 Fotodokumentace
Příloha 2
Biologické hodnocení
Příloha 3
Entomologické posouzení
Příloha 4
Posouzení vlivů na lesní porosty a na myslivecké využití území
Příloha 5
Hodnocení vlivu na krajinný ráz
Příloha 6
Hluková studie
Příloha 7
Doklady
Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru
z hlediska územně plánovací dokumentace
Stanovisko orgánů ochrany přírody k možnému ovlivnění
evropsky významných lokalit a/nebo ptačích oblastí
Autorizační osvědčení osby zodpovědné za zpracování oznámení
KONEC HLAVNÍHO TEXTU OZNÁMENÍ
Datum zpracování oznámení, podpis zpracovatele oznámení a seznam osob, které se podílely na
zpracování oznámení se nachází v jeho úvodní části
.
SaveDate: 24.2.2011
Vydání: 01
Strana: 76 z 76

architektura urbanismus

Transkript

Podobné dokumenty

Maloobchodní ceník hobby balení 2014

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO

EVL ÚDOLÍ PODBRADECKÉHO POTOKA

1.5 Zahradní a krajinářské úpravy - Vyšší odborná škola a Střední

zpráva o životním prostředí

Zemědělský rádce pro šetrné hospodaření v Krkonoších

Sborník 2006

projekční a instalační podklady

oduvodneni uzemniho planu kytlice-text

Verze v PDF ke stažení ZDE

Sportovní masáž