Číslo 29 březen 2010 zdarma Sponzoři novin

str. 1
Zajímavé čtení pro občany Kamenice, Řehořova, Kameničky, Vržanova a Brodku
Číslo 29
březen 2010
zdarma
Vydává Úřad městyse Kamenice u Jihlavy
Kamenické osobnosti:
MUDr. Arnošt Kába
Sponzoři novin:
Müller Luboš, Řehořov 72
GASTROMSERVIS Ferda Miloš, Kamenice 476
PEJCHAL s.r.o., Jaroslav Pejchal, Kamenice 33
VOTOP s.r.o. Znojemská 84, Jihlava
Jiří Vaněk, Kamenice 238
Truhlářství Jiří Prukner, Kamenice 321
GAMA Kamenička, Marie Machová
Pekárna AGROSTAR, Kamenice 38
Řezník-uzenář, Josef Kratochvíl, Kamenice 220
JEMKA, Ing. Karla Jelínková, Kamenice 18
Řezníček Jaroslav – Drobné zboží, textil
Potraviny, Bohumil Paul, Kamenice 442
Autoklempířství Stanislav Sedlák, Kamenice 463
Vysoušení EMZET, Miloš Žáček,
Kamenice č. 258 (Brodek)
Pohostinství TEMPO, Jan Kratochvíl,
Kamenice 34
Pohostinství Tomáš Hrdlička, Kamenice 493
Pohostinství Na Líchách, Jan Bourek, Kamenice
MUDr. Jan Kudrna, praktický lékař, Kamenice
FLORAKO, Jaroslav Kolařík, Kamenice 37
STOCO, s.r.o. - prodejna, montáže termofasád
- Kamenice č. 16
Marie Jonášová, Kamenice 175
Petr Benda,
zemní práce a opravy mot. vozidel, Kamenice 253
Astera G, s.r.o. vydavatelství a tiskárna, Jihlava
PENADOP, s.r.o., Jiří Pesr, Řehořov 24
Potraviny u Jansáku, s.r.o., Kamenice 436
Josef Burián, Kamenička 4
CHAMR&PARTNERS
Lukáš Jelínek, Truhlářství Kamenice 138
str. 2
Slovo úvodem
Vážení spoluobčané a čtenáři Kamenovin!
Rozpočet na rok 2010 byl schválen 3.3.2010 ve výši
21.753.000,- Kč.
Jedná se opět o vyrovnané příjmy a výdaje.
Hlavní investiční akcí letošního roku bude „Čistý
tok Kamenička“, která zahrnuje výstavbu kanalizace
a druhé ČOV v Kamenici. Zhotovitel, sdružení firem
SYNER VHS Vysočina a.s. a POHL cz, a.s., již převzal
staveniště, a tím vlastně práce odstartovaly.
Během 2 let - do září 2011 - by mělo být uděláno
přes 7 km kanalizace a postavena druhá budova ČOV.
Cena díla je 106.633.598,- Kč, z toho činí dotace
z Evropské unie 77.842.746,- Kč, dotace ze Státního
fondu životního prostředí 4.578.985,- Kč, dotace kraje
Vysočina 1.400.000,- Kč a zbytek (cca 20.000.000,- Kč)
zůstává na rozpočet investora, to znamená pro Městys
Kamenice. Protože jsme od 1.1.2009 plátci DPH postupně se nám DPH vrátí. Dofinancovat akci nám pomůže
také otevření výhodného úvěru.
Další náročnou investiční akcí v tomto roce bude
výměna oken, zateplení a obnova fasády na komplexu
základní a mateřské školy. Dotace ze Státního fondu
životního prostředí nám byla schválená, ale tvoří třetinu
celkových nákladů, které se vyšplhaly k 20 miliónům.
Zatím není vysoutěžen zhotovitel, takže neznáme přesnou cenu díla, které chystáme na 4 letní měsíce od června
do září tak, aby nebyl narušen chod školy a školky. Dále
jsme velice rádi, že nám byly přiděleny další finance
z MZe ČR ve výši 831.190,- Kč, a to na nákup lesního
traktoru a přídavných zařízení.
Na tvrzi se letos bude asi pouze natírat nová šindelová
střecha (mimochodem jsme byli nominováni do soutě-
že O zlatou jeřabinu mezi 30 významně obnovených
památek v roce 2009 - stále ještě můžete tvrzi posílat
hlasy!). Cena za impregnační nátěr je 101.000,- Kč,
z toho bude 50.000,- Kč činit dotace Ministerstva kultury
ČR. Na obnovu fasády jsme zatím finance nedostali,
protože kraj uvolňuje podstatně méně prostředků na památky i na další grantové programy.
Stejně tak si z vlastních prostředků budeme muset v letošním roce financovat kulturu. Ale vzhledem
k tomu, že jsme teď několik let čerpali finanční prostředky na programy pořádané městysem, musíme se trošku
uskromnit. Ale přece jenom pro Vás kvalitní koncerty
chystáme! Máte se na co těšit!
Důležitá pro nás pro všechny bude příprava lomu
Merano na ukládání stavebního materiálu. Začalo vyřizování stavebního povolení a v létě již bude fungovat
řízené ukládání. Pozemek bude oplocen, bude sem přivedena elektřina, postavena buňka pro zázemí obsluhy
a zpevněna příjezdová komunikace. Tímto krokem
ubudou starosti všem stavebníkům, kterých je k naší
radosti stále hodně!
Chystáme také plot kolem sportoviště na Líchách.
Na ten máme přidělenou dotaci kraje Vysočina ve výši
30.000,- Kč.
Zateplen bude byt ve zdravotním středisku, vysázeny
stromy směrem od školy k ZEOSu, podány jsou návrhy
na změny územního plánu. Téměř 40 změn schválilo ZM
na svém posledním zasedání.
Dále jsou na SFŽP vyřizovány žádosti na odbahnění
rybníků Panského a v Řehořově. Obě žádosti jsou akceptovány a čekají na další posouzení a výpočet dotace.
Stejně je odevzdána žádost na „Dostavbu kanalizace
městyse Kamenice u Jihlavy“ - kanalizace v Kameničce a kanalizace a ČOV v Řehořově. Připravujeme také
projektovou dokumentaci na nový poldr nad Sádkou.
Musíme také podpořit provoz Mateřské školy a Základní
školy, Domu s pečovatelskou službou, knihoven. Naší
povinností je dbát na dobrý stav veřejného osvětlení,
rozhlasu, udržovat zelené plochy.
str. 3
V rozpočtu jsme nezapomněli ani na dotace organizacím. Finanční prostředky dostane TJ Sokol Kamenice,
Sokolu Kamenice, Včelaři, Myslivci, samozřejmě hasiči
a 1 milion bude rozdělen mezi místní části - Řehořov,
Kameničku a Vržanov.
Doba opravdu není příznivá, ale snažili jsme se
i v letošním roce zařadit do rozpočtu položky, které
budou sloužit občanům. Těch je za poslední tři roky o
sto více (k 1.1.2007 - 1736, k 31.3.2010 - 1836).
Přejeme Vám i v roce 2010 pěkný spokojený život
v Kamenici i místních částech!
Eva Jelenová, Jan Zeman
Výroční schůze včelařů
Výroční
schůze
myslivců
Tříkrálová sbírka 2010
Vážená paní starostko,
jménem Oblastní charity Jihlava chci poděkovat
Vašemu městysi za podporu při organizaci Tříkrálové
sbírky 2010. Ve Vaší obci bylo vybráno 46 002,-Kč.
Letošní 10. ročník Tříkrálové sbírky byl v Oblastní
charitě Jihlava historicky nejúspěšnější, vybraná částka
dosáhla výše 948 997,43 Kč a převýšila o více než 100
tisíc loňský výtěžek. Sbírky se aktivně zúčastnilo více
než 700 dobrovolníků – koledníků a vedoucích skupinek.
Finanční prostředky získané Tříkrálovou sbírkou
jsou určeny na pomoc lidem v nouzi a konkrétně budou
využity k rozvoji sociálních služeb v našem regionu. Část
letošního výtěžku putuje také na pomoc obětem ničivého
zemětřesení na Haiti.
Mgr. Michal Novotný, ředitel Oblastní charity Jihlava
str. 4
Ples ve Vržanově
Ples
v Kameničce
Ples SDH
str. 5
Ples KDU-ČSL
Ples pekárny
Ples školy
str. 6
MASOPUST
V KAMENICI
13. 2. 2010
str. 7
Toulavá kamera
Možná ten pořad dobře znáte. V 10 hodin každé
nedělní ráno se vydávají Iveta Toušlová a Pepa Maršál
na prvním programu České televize k pestrým toulkám
po celé naší vlasti. Spolu se svými kolegy nám ukazují
přírodní krásy, hrady, zámky, muzea i překvapivé kuriozity.
V sobotu 16. 1. 2010 se v rámci veletrhu Regiontour
v Brně představili oba průvodci oblíbeného pořadu
v besedě s Pavlem Klicperou z CzechTourismu četným návštěvníkům. Dozvěděli jsme se všichni, jak se
„Toulavka“ vytváří, jaká jsou její úskalí. Moderátoři
nám prozradili také mnohé perličky z natáčení a vyznali se z lásky k turistice. Po skončení besedy jsme
měli možnost se s Ivetou a Josefem na malou chvilku
setkat. Předali jsme jim nejnovější číslo Kamenovin
a pozvali jsme je i k nám do Kamenice. Ochotně se
s námi vyfotili a my se můžeme těšit, že se třeba někdy
naše turisticky přitažlivá obec v Toulavé kameře objeví.
Další veletržní setkání
Poberounská skupina TŘEHUSK(vystupovala v Kamenici o pouti)
S hercem Horáckého divadla Zdeňkem Dryšlem
str. 8
Kamenice (Německá)
Milan Jelen
7. července 1900 uzavřeli na zámku v Zákupech svůj
podivný sňatek Žofie Chotková a Ferdinand d’Este.
Zvláštností byl „neurozený“ původ nevěsty. Tomu odpovídalo množství i výběr hostů veselky. V té době asi
oba netušili, že se Zákupy stanou koncem století městem, které bude sdružovat okolní obce Božíkov, Brenná,
Lasvice, Šidlov, Veselí a hlavně Kamenici.
Kamenice je součástí Zákup už 30 let od roku 1980.
Je vzdálena necelé 3 km. V dřívějších dobách se jí říkalo
Německá Kamenice. Žije zde okolo 170 obyvatel, kteří
obývají více než 50 domů. Podobně jako v jiných menších obcích i zde pozorujeme vylidňování.
1834 1890 1930 1950 1961 1980 2000 2006
427
344 365 192 212 167 159 174
Obcí protéká Kamenický (Zlatý potok). Nad ní ční
Kamenický kopec, na kterém kdysi stávala rozhledna.
Jména z historie – 1395 zmiňován v České Lípě
konšel Mikuláš z Kamenice, r. 1399 Kamenice náleží
Hanušovi Pancířovi ze Smojna, dále zde panují Berkové
z Dubé a později Novohradští z Kolowrat. Poté už splývá
historie obce s minulostí Zákup.
V roce 1712 byla vystavěna velká kaple sv.Prokopa,
která se bohužel do současnosti nedochovala. Roku 1849
se zdejší rychta mění v obecní úřad.
1945 vzniká MNV. Jeho předsedy byli Josef Šubrt,
Josef Kos, Jaroslav Kupec, J. Hlavnička, František Henrych a J. Pokorný. Od 1. 7. 1980 se Kamenice připojuje
k Zákupům.
Společenský život před rokem 1945 tu organizovaly
4 německé spolky: hasiči, Svaz německé zemědělské
mládeže (kronika je na Státním okresním archívu v České Lípě), školní spolek a Ženský pohřební spolek. V 50.
letech kulturní činnost organizovala Osvětová beseda,
kterou v 60.letech nahrazuje kulturní komise. V r. 1952
byl ustaven výbor Svazu žen. V letech 1957 – 1962 po-
str. 9
staven kulturní dům (dnes obchod). Zájem o společenský
život i o lidovou knihovnu byl zanedbatelný. Od roku
1998 dodnes jsou ve zdejší restauraci U Šerých pořádány
srazy motorkářů. Po roce 2000 tu krátce působil oddíl
Junáka a od r.2001 tu funguje osadní výbor.
O kamenické škole se dozvídáme ze zpráv let 1785-86
(učitel Knobloch vyučuje v dřevěné jednotřídce). 1833
– přestavba, 1889 – vyzděna. Učilo se zde německy až
do 1.3.1946. To byla zahájena výuka v češtině. Škola
se postupně zvětšovala a rozšiřovala. Roku 1961 tu
dokonce byla zřízena devítiletka. Ta 30.6.1963 končí.
Děti pak chodily do školy v Brništi. Škola v Kamenici
byla zbořena a v současnosti žáci navštěvují novou školu
v Zákupech.
Železnice tu nevede, pouze silnice III.třídy ze Zákup
do Grunova. Autobusovou dopravu zajišťuje 2-3 krát
denně v pracovních dnech ČSAD Česká Lípa.
Jako v jiných obcích podobného typu, i v Kamenici
se nejvíce obyvatel zabývalo zemědělstvím a řemesly.
Vzniklo tu JZD (1950), 2.11.1961 přechází jako farma
pod JZD Nástup Brniště, které dnes pod názvem ZOD
Brniště nadále obdělává půdu a podniká tu i v živočišné
výrobě. Dříve asi 50 % lidí produktivního věku pracovalo
v místě, jen třetina lidí pracovala mimo obec v průmyslu.
Dnes naprostá většina obyvatel za prací dojíždí do Zákup
nebo do České Lípy. V Kamenici v současnosti najdeme
autoopravnu s restaurací, obchod, pár autodopravců,
stáje, nevelkou opravnu zemědělských strojů a firmu,
která vyrábí plastové nádrže.
Jedinou zájmovou organizací, která tu nyní aktivně
pracuje je fotbalový oddíl FC Kamenice, který dříve
používal názvy TJ Sokol Kamenice (vznik družstva
i hřiště v roce 1957), rok byl používán název 1. FC JOY
Kamenice. Převážně se tu fotbalu věnovali muži. Žáci
a dorost působili jen krátce. Kromě IV., III., II. třídy OP
se zde hrála v letech 1997-2000 I.B třída.
Pro turisty je zde od roku 2005 po etapách budována
naučná stezka s informačními panely.
Vedoucí Místního hospodářství Města Zákupy pan Pavel Paták,
který se nám obětavě věnoval při prohlídce Kamenice
O kapli na Kamenickém vrchu
(pověst z Kamenice u Zákup)
Na jižním svahu Kamenického vrchu stávala kdysi
hned na okraji lesa hospoda. Ta bývala prý před dávnými
časy různou cháskou navštěvována, která žádnou radost
poctivým měšťanům zákupským nedělala. Naopak,
zákupští museli se obávat i toho, aby v noci o samotě
některého ze stálých hostů této hospody nepotkali. Co
to asi bylo za lidi, kteří se tu scházeli, z toho můžete
poznat. A kde asi brali peníze na a své hýření, se jistě
každý domyslí.
Bujná zábava se mezi divokými hosty rozproudila
každou noc a často i do bílého rána trvala. Někdy až dolů
do Zákup zaléhal halas opilých výtržníků a tóny divoké
muziky. Nikdo nedokázal věc změnit a přivodit nápravu. Ani zákupská vrchnost si netroufala hnízdo neřestí
vyčistit a tím méně městští radní. Až lidé začali věřit,
že jen nebeská moc může zlo potrestat a o trest se začali
modlit. Jejich prosby pak byly jedné noci vyslyšeny.
Byl větrný podzimní večer, když opět divocí návštěvníci se sešli a po svém zvyku se pustili do pití
a svých hrubých zábav. Nebe bylo zataženo a nastala
tmavé, kvílením větru provázená noc. Ani hvězdička
neshlížela s nebe na zem a jen praskání větví a tesklivý
str. 10
pláč večernice doprovázel divoké,
zde zbudován hostinec, který dlouhou
opilé hlasy z hospody se deroucí.
dobu poctivým lidem a nakonec v moTu přesně o dvanácté, kterou hodiny
derní době výletníkům sloužil, když
procházeli kolem cestou na Kamena kostele začaly odbíjet, z temného
mraku vyšlehl blesk a udeřil do hníznický vrch, odkud se těšili vyhlídkou
da nepravostí. V té chvíli se země
na krásný zákupský kraj. Škoda, že
otevřela a v jejím jícnu zmizel dům
hostinec už nějakou desítku let nestojí. Snad se najde člověk šikovných
i jeho hosté. V okamžení ani památky
nezůstalo po špatných těch lidech, ani
rukou a podnikavého srdce a tuto liKaple sv. Josefa v Kamenici
po jejich hostitelích.
dem užitečnou - dříve hospodu, potom
Na místě potrestané špatnosti pak zákupští občané výletní restauraci v krásném přírodním prostředí obnoví.
vystavěli kapli, kterou zasvětili sv. Josefovi. Později
(z publikace Jiřího M. Šimka Povídání o Zákupech)
Naše řemeslo začíná na E…….
1.V kolika letech jste se rozhodl, že budete elektrikářem?
Uvažoval jste i o jiném povolání?
2. Domníváte se, že je tato profese nebezpečná? Proč?
3. Která škola Vás pro toto povolání připravila?
4. Co je podle Vás nejdůležitější při práci elektrikáře?
5. Ve kterých podnicích či firmách jste dosud pracoval?
6. Zaznamenal jste během své praxe technický pokrok ve
Vašem zaměstnání? Které objevy ve Vašem oboru
pokládáte za nejdůležitější? (přístroje, materiál,
nářadí apod.)
7. Co jste opravoval v životě nejčastěji? Která provedená
oprava pro Vás byla nejobtížnější?
8.Vzpomněl byste si na veselou, smutnou nebo
nezapomenutelnou historku elektrikářskou?
PETR FIALA
1. K tomuto rozhodnutí
mě přivedl starší brácha,
a bylo to zhruba ve 14
letech. Já jsem uvažoval
o tom,že bych byl zedník
nebo řidič z povolání.
2. Myslím, že když se
dodržují určitá pravidla
a člověk pracuje s rozvahou a má spolehlivé spolupracovníky, potom žádné
velké nebezpečí nehrozí.
3. Vyučil jsem se
v SOU Jihlava, Brněnská
65.
4. Dodržování bezpečnosti při práci, sledování nově
vydaných elektrotechnických norem. Dala by se použít
i část odpovědi na druhou otázku.
5. Jednalo se o firmy STAVECO BRNO, MEGA
& CFC HOLZFBANK GMBH, v současnosti OSVČ
(živnost)
6. Samozřejmě. Jak přístroje, materiál i nářadí se
neustále vyvíjí a na rozdíl od dřívějška je na trhu těchto
potřeb nepřeberné množství. Nevím, který objev bych
povznesl nad ostatní. Myslím, že každý objev, který se
osvědčí v praxi, je dobrý.
7. Já se zabývám spíše rozvody elektrických zařízení,
takže to jsou nejčastěji přerušená vedení, vadné ovládání,
jištění…. Nejobtížnější je vyhledání závady. Oprava už
je jen záležitostí zručnosti a času.
8. Jednou se mi při demontáži elektroinstalace, která
měla být bez proudu, stalo, že jsem řezal pilkou na železo přívodní kabel k rozvaděči, který byl pod proudem.
Naštěstí to odnesla jenom pilka.
EDUARD ZÁBORSKÝ
1. V mém případě v podstatě rozhodli rodiče a skutečnost, že jsem nebyl přijat na střední školu. O jiné
možnosti se neuvažovalo.
2. Myslím si, že nebezpečná není, ale je potřeba řemeslu rozumět a určitá opatrnost je na místě.
3. Učňovská škola Jihlava, Žižkova ul.
4. Jedna z nejdůležitějších věcí mé práce je uvědomovat si, že mnou opravené zařízení a spotřebiče obsluhují
a užívají pracovníci a občané různého charakteru. Mnohdy mi zůstává rozum stát, když vidím, co se kolem mě
děje. Proto se snažím svou práci provádět, jak nejlépe
umím a některým lidem mnohé důležité věci vysvětlovat.
5. Po nepřijetí na střední školu jsem měl druhou volbu
– vyučení v oboru provozní elektromontér pro podnik
Zemědělské zásobování a nákup se sídlem v Jihlavě.
Odbornou praxi jsem absolvoval v prvním ročníku
str. 11
Na střeše sila
v Batelově
v závodě Zbrojovka Jihlava. V druhém ročníku v tehdy
nově budovaném závodě Zbrojovky přejmenovaném
na Kovolit ( dnešní Moravské kovárny ). Ve třetím ročníku jsem již nastoupil v mateřském závodě ZZN Jihlava
a to ve výrobně krmných směsí v Batelově. Po vyučení
v roce 1976 jsem zde ještě čtyři roky pracoval v elektroúdržbě. V roce 1980 jsem přešel na místo vedoucího party elektroúdržby v dílnách ZZN v Jihlavě na Bedřichově.
Po patnácti letech v roce 1995 jsem nastoupil na dva roky
do firmy Zemědělská technika Jihlava (bývalá STS).
Od 1.2.1997 pracuji jako elektrikář a energetik v Zemědělském družstvu Kouty, kde pracuji dosud.
Dodatek: Zajímavostí je, že všechny názvy mých
zaměstnavatelů začínaly písmenem Z. A vždy v zemědělském oboru.
6. Technický pokrok je značný a je to tak dobře. Dochází k prolínání klasické silnoproudé elektrotechniky
s moderními elektronickými prvky řízení a kontroly.
7. Rozsah opravovaných elektrických zařízení a spotřebičů byl značný. Nejhorší oprava je taková, na kterou
nemůžete přijít. Mnohdy bývá příčinou poruchy banalita.
8. Vzpomínek a zážitků je spousta. Jako jednu tragikomickou uvedu tuto: V jednom starším domě v Kamenici jsem objevil v koupelně nad vanou, která tehdy ani
nebyla obložena obklady, ve výšce půl metru nad vanou
amatérsky instalovaný přívod k automatické pračce. Byl
proveden bílou dvoužílovou plochou šňůrou průřezu
1 mm, který byl ke zdivu přibit drobnými hřebíčky. Šla
z toho hrůza.
JIŘÍ KRATOCHVÍL
1. Při rozhodování o umístěnkách k dalšímu studiu
po absolvování základní devítileté školy měly hlavní
slovo národní výbory. Můj sen – stát se lesníkem – se
rozplynul při prvním pohovoru. Rád jsem sestavoval
různé elektrické obvody a moji dva starší kamarádi
studovali na elektrotechnické škole. To ovlivnilo mé
rozhodnutí stát se elektrikářem.
2. Profese elektrikáře, pokud se vykonává zodpo-
vědně při dodržování všech předpisů a norem, není
nebezpečná.
3. Na toto povolání jsem se připravoval po teoretické
stránce v učňovské škole Jihlava, Žižkova. Praktická příprava v 1. a 2. ročníku probíhala v učňovském středisku
a provozu továrny Zbrojovka Vsetín, n.p. Jihlava. V tzv.
období odborného rozvoje – 3. ročník – n.p. Tona Jihlava.
4. Při práci elektrikáře je důležitá důslednost a kvalita, která zajistí bezpečný a spolehlivý provoz.
5. Po vyučení jsem pracoval : Tona, n. p. Jihlava
(1968 – 1973), 20 roků JZD Kamenice (1973 – 1993).
Živnost jsem provozoval v letech 1992 – 2004 někdy
na plný úvazek, jindy při zaměstnání. Agros c.z. , s.r.o.
Jihlava (1994 – 1999). Nyní pracuji v Bosch Jihlava.
6. Během mé praxe nastal veliký pokrok v oboru
elektro, přibyla spousta nových materiálů, elektronářadí
a přístrojů. Všechny objevy, které usnadní a zdokonalí
práci, jsou stejně důležité od nenápadné hmoždinky až
k počítačům.
7. Nejčastěji jsem opravoval různá průmyslová zařízení, technologické linky, stroje a instalace, také bytové
zástavby. Nedá se jednoznačně říci, která z oprav byla
nejobtížnější. Některé jsou náročné na „fyzičku“, jiné
zajímavé po stránce odbornosti.
8. Práce s lidmi a mezi nimi přináší spoustu historek
smutných i veselých. Těch je naštěstí mnohem více. Já
měl štěstí na ty veselé.
VÁCLAV SOCHOR
1. Už od dětství mě lákalo tajemno skryté síly. Jako
dítě jsem chtěl být lecčím…….
2. Když se k ní nepřistupuje zodpovědně, tak ano.
Stačí malé pochybení a tato zdánlivě neškodná síla
může i zabít.
3. SOU Jihlava.
4. Základním předpokladem je dobrá znalost řemesla
a s tím spojených předpisů a norem. V neposlední řadě
str. 12
také důslednost.
5. Zemědělské stavby
Jihlava, JZD Kamenice,
ElektricNova a od roku
1992 jsem osoba samostatně výdělečně činná.
6. Nejen v mém
oboru, ale i v ostatních
odvětvích jsme zaznamenali velké technické
pokroky : jaderná energie, větrné elektrárny, solární
panely….. Materiál – začínal jsem s hliníkovými kabely,
které postupně nahradily kabely měděné. Optická vlákna, se kterými dnes pracuji, pro nás byla před třiceti lety
neznámým pojmem. Hodně do tohoto odvětví zasáhla
i počítačová a bezdrátová technologie. Nářadí, které
používám, mnoho práce ulehčí a urychlí (elektrická
sekačka, akumulátorové vrtačky a šroubováky).
7. Nejčastěji jsem opravoval zásuvky, světla (v rodinných domech) a domácí spotřebiče. Výjimkou nebyly ani
pojistky na sloupech. Při zdokonalování technologií jsou
i opravy náročnější. Nejobtížnější oprava byla objevit
závadu v rozvaděči. Později se ukázalo, že ji zavinil
hlodavec, který ve svazku stovek drátů překousal jeden
a tím způsobil poruchu, která se velmi těžko hledala.
8. Při jedné opravě rozvaděče došlo ke zkratu a při
elektrickém výboji jsem byl zasažen. Skončil jsem
s těžkými popáleninami obličeje a rukou v nemocnici.
Tehdy jsem si uvědomil, že to mohlo dopadnout ještě
hůř. Zamrazilo mě, protože tehdy jsem byl už ženatý,
měl tříměsíční dceru a rozestavený rodinný dům….
JIŘÍ BULÍČEK
1. O řemeslo elektrikáře jsem se začal zajímat
tak asi v 10 letech, což
jsem odkoukal od svého
strýce Jana Krále. Tato
profese se mi zdála zajímavá svou různorodostí
jednotlivých činností.
2. V této profesi musí
být každý velice opatrný,
protože elektřina, bohužel,
není hmatatelná a pokud
ano, může být už pozdě.
3. Vyučil jsem se v SOU v Otrokovicích pro JME,
obor 0501 elektromontér rozvodných zařízení.
4. Podle mého názoru je určitě bezpečnost práce
a ochrany zdraví při jednotlivých činnostech na prvním
místě.
5. V roce 1971 jsem začal pracovat u Jihomoravské
energetiky až do roku 1992 na úseku montáží. Od roku
1992 až doposud u firmy ZMES,s.r.o. Třebíč – opět
montáže v oblasti energetiky.
6. Tak jako v každém oboru jde pokrok stále dopředu
tak i zde. Například umělohmotné pilíře, izolace vodičů
pro venkovní vedení (jak nízké napětí i vysoké napětí)
a samozřejmě k tomu také náležité nářadí a pomůcky.
7. Nejčastěji provádíme rekonstrukce venkovních
vedení (nízké a vysoké) nebo výstavbu nových sítí povrchových i kabelových a trafostanic.
8. Při roztahování vodičů v jedné obci přes vozovku
se nám podařilo „odchytit“ jednoho motocyklistu, který
koukal po nás a ne na to, co se děje na silnici. Zachytil
se za vodič a „šel“ samozřejmě na vozovku, zatímco
motocykl pokračoval v jízdě. Naštěstí se mu nic nestalo,
ale stále nám po mnoho let připomínal, že už to není on.
Byl to hospodský pan Šimáček z Nové Říše, kam jsme
často chodívali na svačinu.
VOJTĚCH MAN
1. Asi ve 14 letech, když jsem se rozhodoval, kam
půjdu po základní škole. O jiném povolání jsem neuvažoval.
2. Myslím, že určité nebezpečí zde existuje, ale pokud
se dodržují bezpečnostní předpisy a normy, je riziko
úrazu elektrickým proudem velmi malé.
3. SOU stavební, Jihlava, Žižkova.
4. Důležité je určitě dobře si práci připravit, promyslet
a také se na ni soustředit.
5. Pracoval jsem v JZD Kamenice, ve Staposu Jihlava,
nyní v Aspeře Jihlava.
6. Samozřejmě, že pokrok je vidět v každé lidské
činnosti i v „elektrikařině“. V současné době se v tomto
oboru hodně prosazují bezdrátové systémy, elektronika,
digitální měřící přístroje a odolnější materiály.
7. Protože jsem pracoval ve stavebnictví, byly to různé opravy domovních instalací. Také opravy elektrického
nářadí pro řemeslníky, které nebyly nijak zvlášť obtížné.
8. Samozřejmě, že člověk zažije při své práci hodně
veselých, ale někdy i smutných historek. Abych se přiznal, mám na ně dost špatnou paměť.
str. 13
Benefiční koncert
Martina Novotná
Minulý pátek 15.ledna zažila Kamenice další porci
kultury.
Vystoupení mladé a nesmírně talentované skupiny
Lollipop, která nás „zavalila“ sérií skladeb více žánrů
s vánoční tematikou. Zdatným sekundantem se staly děti
prvního stupně Základní školy v Kamenici s vánoční
pohádkou.
A proč si Kamenice osvěžovala v lednu vánoční
atmosféru? Původní termín zhatily zdravotní problémy.
Ale ten časový malý skluz jistě neubral celé akci
na lesku. Navíc – nechyběla sněhová nadílka, takže iluze
Vánoc byla dokonalá.
Všichni odvedli obdivuhodný výkon. Lollipop jsou
„profíci“ každým coulem.
A ti malí? Bylo až dojemné sledovat jejich tvůrčí
soustředění. S nervozitou, ne menší než čekání na Ježíš-
ka, vyhlíželi své nejbližší. Tak moc jim chtěli předvést,
co s paní učitelkou secvičili. A že se jim to náramně
povedlo!
Třešničkou na dortu byl výtěžek ze vstupného, které
se šlechetně rozhodli věnovat Oblastní charitě Jihlava
– konkrétně na provoz Domu s pečovatelskou službou
v Kamenici.
Pracovnice Charity Kamenice také přidaly ruku k dílu
prodejem svých výrobků ve vestibulu Orlovny.
Závěrem pár slov pronesl pan ředitel Charity v Jihlavě
a symbolicky převzal kasičku s příspěvkem. To ještě
netušil, že se v ní skrývá celých 3780,- Kč.
Myslím, že jsme si všichni přišli na své – byl to
hřejivý večer…..
Benefiční koncert - LOLLIPOP a žáci školy. Na snímku vlevo
ředitel jihlavské Charity Mgr. Michal Novotný děkuje za finanční
podporu.
str. 14
Ježkovo peklo 2010 – Stručný popis soutěže
V sobotu 13.3.2010 se uskutečnil II. ročník soutěže
s názvem „Ježkovo peklo“. Po velmi vydařeném loňském ročníku jsme se i letos do soutěže přihlásili.
Předem nám bylo naznačováno, že soutěž letos notně
přitvrdí na obtížnosti, což jsme záhy poznali. Ke zvýšení
obtížnosti dost přispělo i počasí – prostě to bylo peklo.
Soutěž začala odpolední částí, kdy byla na programu
štafeta družstev a byla to docela síla, co si na nás organizátoři připravili, každý soutěžící musel nejprve zdolat
bariéru, potom vzít hasičský nastavovací žebřík, opřít
ho o vybudovanou plošinu, vylézt na ní a se žebříkem
ji přejít (no kymácela se teda řádně), na druhé straně
žebřík zase opřít o zem a slézt dolů a položit žebřík.
Pak následovalo přenesení dvou dvacetilitrových kanistrů naplněných vodou, dále táhnutí dvou hadic „B“
s proudnicema (byly pěkně starý a nacucaný a docela
přimrzaly k zemi) a na závěr byl zlatej hřeb v podobě 60
úderů železnou palicí v takzvaném hammerboxu. Tuto
trasu muselo postupně zdolat všech šest členů družstva
a navíc poslední člen – Lukáš Caha, musel ještě na závěr
vypít lahev nealko piva.
Soutěž naznala změn i v organizaci noční části,
družstva nevyjížděla postupně za sebou, ale dopředu si
vylosovala startovní čísla a podle vylosovaného čísla
začínala na stanovišti označeném stejným číslem, stanovišť bylo stejně jako soutěžních družstev. My jsme si
vylosovali osmičku, takže jsme začínali v Bítovčicích.
Po sedmé hodině večer dali organizátoři pokyn, aby
se soutěžní družstva rozjela na vylosovaná stanoviště,
takže jsme se vydali do Bítovčic, po příjezdu na místo
nám bylo řečeno, že máme ještě chvíli počkat, až se
dostaví všechna družstva na svá stanoviště a soutěž bude
zahájena naráz pro všechny, už nevím které družstvo to
brzdilo nejvíc, ale bylo to družstvo, co začínalo v Kameničce, prý ji nemohli najít.
Dál budu popisovat naše jednotlivé úkoly, tak jak
jsme je postupně plnili:
1. stanoviště Bítovčice - Kýblšpryc : zde jsme museli naplnit džberovku a připojit na ní hadici s proudnicí
a nastříkat nástřikový terč – cca 5 litrů, po nastříkání
slézt dolů k řece a pomocí kbelíků dolít přistavenou káď
do plna až přetékala. Docela jsme nechápali proč jsme
tam museli lít asi 6 - 7 kýblů, když káď přetékala už
po druhým, ale rozhodčí chtěl abychom dál dolévali!!
2. stanoviště Luka nad Jihlavou – Povodně: úkol
spočíval v postavení protipovodňové hráze z předem
připravených 60 protipovodňových pytlů kolem kádě
a po postavení hráze vzít ponorné čerpadlo, napojit
na něj hadici a nasát vodu z kádě. Stavba nám šla docela
od ruky a mysleli jsme si, že jsme úkol splnili dobře,
jenže jsme dostali 3 minuty penalizace, za to že by prý
hráz na některých místech možná protékala. No opět nás
tam rozhodčí moc nepotěšili, ale i přes náš nesouhlas se
s tím nedalo nic dělat a museli jsme pokračovat dál.
3. stanoviště Studénky – Kýblování: při cestě z Luk
se rapidně zhoršila sjízdnost silnic a vůbec se počasí dost
pokazilo a ze soutěže začalo dělat opravdové peklo.
Ve Studýnkách jsme dostali za úkol naplnit 200 litrový
sud z rybníka, bohužel jsme nemohli udělat řetěz jako
loni, protože byl sud dál od rybníka a taky proto, že se
tenhle úkol plnil jen ve 4 lidech, velitel a strojník odpočívali, pacholci jedni. Ale jinak se nám tenhle úkol
docela povedl a pěkně jsme si zaběhali, no bohužel ne
ten večer naposled.
str. 15
Bonus: po cestě ze Studýnek do Jihlavy na Brněnský kasárna, se mělo jet zkratkou kolem trafačky. Nahoře
na kopci jsme najednou uviděli auto otočený ve struze
v závějích na střeše a před autem ležící bezvládnou osobu
a další dva zraněný lidi. No fakt nás to hodně vyděsilo,
ale zastavili jsme a šli na pomoc, aspoň mě teda chvilku, trvalo než jsem poznal, že je to nastražený jen jako
a málem jsme zavolali záchranku (prý se to dokonce pár
družstvům podařilo). Fakt to měli perfektně namaskovaný, včetně krve, odřenin a tak. Byli jsme pochválený
za dobré poskytnutí prví pomoci, ale dostali jsme nějaký
trestný body, za to že jsme nejdřív nezajistili auto.
4. stanoviště Jihlava, Brněnská kasárna - Vyhledávání osob: tady jsme se rozdělili do dvojic, každá dvojice
byla svázaná k sobě asi metrovým lanem a za úkol bylo
najít v jednom z objektů kasáren trojici uschovaných
papírů A4, na kterých byl 6 místný kód, ten si zapamatovat a nahlásit ho rozhodčím. Mě s Rosťou se podařilo
najít první papír snad po půl minutě, ostatní dva papíry
jsme pak chvilku hledali, ale taky jsme je našli celkem
brzo a běželi jsme nahlásit kódy. Čas by byl perfektní,
kdyby nám nedali tuším, že 4 minuty penalizaci, prý
jsme špatně nahlásili jeden kód, kde jsme údajně prohodili čísla, ale byli jsme si stoprocentně jistí, že jsme to
nahlásili dobře, ale rozhodčí byli neústupní a tu penalizaci nám prostě dali (i když na tom jednom bylo vidět,
že si tím taky moc jistý nebyl, už byl nalomený a říkal,
že je to možné, že jsme to nahlásili dobře, ale druhý to
utnul a bylo vymalováno). Odjížděli jsme odsud docela
naštvaní, ale pak jsme to hodili za hlavu.
5. stanoviště Pístov – Ejektor: tady to bylo stejné
jako loni, měla se ejektorem vysát voda ze sudu, sice nám
to trvalo o trochu déle než loni, ale úkol jsme splnili.
6. stanoviště Hybrálec – Barevná hudba: opět
stejné místo a stejný úkol jako loni, jenom jsme byli víc
navlečení, zejména Honza měl troje kalhoty, takže to
bylo trošku delší než se do všeho nasoukal, ale jinak to
byla příjemná oddychovka, dostali jsme i občerstvení,
kafíčko, čajíček, takže to bylo super. Jen taková malá
perlička: Lukáš dostal jedním svým kouskem ženské
osazenstvo hasičovny pěkně do rozpaků.
7. stanoviště Šacberk – Nebezpečné stavy: tady
jsme museli vyskákat z ARA, doběhnout po cestě pod
sjezdovku, kde si Vašek sedl na připravené sáňky a vzal
si do ruky pilu (kaprovku), ostatní jsme ho táhli nahoru
do sjezdovky, naštěstí ne až nahoru, ale jenom kousek
ke kládě, která ležela přes cestu, z ní jsme uřízli malé kolečko a tradá zase dolů a do auta. Byla to sice makačka,
ale jinak se nám tento úkol moc líbil a i rozhodčí říkali,
že jsme tam dosáhli perfektní čas, údajně snad zatím
nejlepší, takže do teďka nevíme proč jsme ve výsledcích
této disciplíny až jako 14 ???
8. stanoviště Jihlava, Bedřichov – Podzemní hydrant: rozvinutí útoku o třech hadicích „B“ a proudnici
od podzemního hydrantu a jeho otevření a pak to zase
všechno smotat a uklidit a to vše na čas.
9. stanoviště Heroltice – záchrana osob: zase stejné
místo a téměř stejný úkol jako loni, jenom s tím rozdílem, že místo zvířete máme v zakouřené hasičovně
hledat osobu. Hasičovna byla zase totálně zakouřená
a my jsme začali pátrat po osobě uvnitř, chvilku jsme
nic nenacházeli, ale pak jsem si všiml opřené knížky
o skříňku a ta knížka se jmenovala „Babička“, chviličku
jsme sice váhali, jestli je to ono a naštěstí bylo. Zdá se to
jako jednoduchá věc, ale spousta družstev tady pohořela,
protože je to nenapadlo, že by to mohlo být ono a pořád
hledali nějakou osobu.
10. stanoviště Velký Beranov – Požární útok: klasický požární útok podle bojového řádu, naštěstí bez vody,
ale zato i se sbalením hadic a všeho nářadí a naskákáním
celého družstva nazpátek do auta, jako téměř u všech
disciplín.
11. stanoviště Velký Beranov, kulturák – Šrouby
do hlavy: no opět jeden z vypečených úkolů, Pavel měl
za úkol vypsat hlášení o výjezdu k požáru, Rosťa jako
strojník musel správně zašroubovat několik kulatin
str. 16
s různýma závitama do správných děr a my ostatní jsme
museli ke 40 různým šroubkům najít 40 správných matiček a zašroubovat je, zdá se to jako jednoduchá věc,
ale háček byl v tom, že většina šroubků byla malinkatá
a hlavně jsme to museli dělat v zásahových rukavicích,
no u těch nejmenších šroubků a matiček to byl docela
oříšek, ono i bez rukavic by byl s některýma problém,
ale podařilo se .
12. stanoviště Kozlov – Zrychlený přesun: tak to byl
mazec !!! Mysleli jsme, že to bude něco jako loni, ale
to jsme netušili, jak velikánský moře mají v Kozlově.
Rybník se musel oběhnout s hadicemi a jiným nářadím,
v půlce jsem padal na držku, naštěstí jsme se zachovali
jako tým a střídali jsme se v nesení hadic a ostatních
věcí, přece jenom je rozdíl táhnout mokrý béčko nebo
proudnici. No, ale zvládli jsme to dobře, i když nás to
stálo spoustu sil a z Kozlova jsme odjížděli už dost utahaný.
13. stanoviště Vysoké Studnice – Sušení hadic:
tenhle úkol nás nemohl zaskočit, to to máme všichni
dostatečně nacvičený z našeho sušáku, takže to bylo
dobrý, i když po všech těch předchozích útrapách už to
motání nebyla žádná sranda
14. stanoviště Řehořov – Štafeta dvojic: no co budu
povídat, zase rozhazování spojování smotávání hadic
a mezi tím běhání, a aby to nebylo tak jednotvárný,
tak to muselo být ještě podle cvičebního řádu, takže
běhat po správný straně hadice, správně ji motat a tak.
Sice jsme se do těch stran při motání s Vendou trošku
zamotali, takže jsme chytli malou penalizaci, ale jinak
slušný výsledek.
15. stanoviště Měřín – První pomoc: tady jsme
museli asi půl hoďky čekat, než na nás přišla řada. Pak
jsme se museli rozdělit, já a Lukáš jsme šli psát zdravotnické testy a ostatní kluci měli před sebou pernej úkol
a to záchranu nalezené osoby, která nejevila známky
života. Ale úkol splnili bravurně, nejprve přišli na to,
že má v ústech cízí těleso (hašlerku), naložili figurínu
na nosítka, správně ji zakurtovali k nosítkám a vynesli
nahoru do klobovny, kde se začala provádět resuscitace.
Po několika sériích srdeční masáže a umělého dýchání,
nám přítomný zdravotník oznámil, že se podařilo obnovit
životní funkce. Pak nám ještě vysvětloval některé malé
chybky (vyndávání hašlerky bez lékařských rukavic
a pomalejší rytmus srdeční masáže než by měl být), ale
jinak jsme byli hodně pochválený.
16. stanoviště Kamenička – Cvičební řád: proč
zrovna u nás musela být taková blbost?
Zase to bylo rozvinutí útoku o třech hadicích „B“
mezi druhou a třetí byl rozdělovač a na konci proudnice,
pak to zase jako vždy tuto noc vše ještě smotat a uklidit
(už asi po stý). To by bylo fajn, jenže to bylo všechno
na přesnost podle cvičebního řádu. Sice jsme si dávali
velký pozor, jenže pak nám milej zlatej rozhodčí řekl,
že nám dává , už si to teda přesně nepamatuju kolik, ale
myslím že 80 s penalizaci, za to že jsme si na začátku
špatně oblíkli vesty – měli jsme špatný čísla podle jednotlivejch postů, čímž nás moc potěšil, už jsme to však
neměli sílu ani nějak řešit, byli jsme rádi že to máme
za sebou – byly téměř 3 hodiny ráno!
17. stanoviště Kamenice – Zamotané ruce: tak tady
už to pro nás byl závěrečný úkol. Bylo dáno 6 uzlů, které
se měly provést, naštěstí to měli kluci docela naučený,
tak to zmákli dobře až na jeden – dračí smyčku, na tu
jsme si ne a ne vzpomenout, jak se váže. A tím pro nás
soutěžní část Ježkova pekla skončila, hurá !!!
Z Kamenice nás čekal přesun do Beranova na základnu – kulturák, kde se odevzdal výkaz a měli jsme padla,
byli jsme tam asi jako 4 nebo 5 a bylo kolem půl čtvrtý.
A mohli jsme si říct – PŘEŽILI JSME TO!!! Konečně
jsme si mohli trochu orazit a dát si nějaký to pivko, protože se čekalo až dorazí všichni a některým to bohužel
chvilku trvalo, Kamenický kluci dorazili snad až před
5 nebo kolik vlastně vůbec bylo a pak už bylo jenom
vyhlášení výsledků a tradá za svítání domů. Dorazili
jsme v 6 ráno.
Velmi jsme byli pochváleni za to, že Kamenice postavila 3 družstva - Kamenici, Řehořov a Kameničku.
Michal Bumbálek
(ponecháno v původním hasičském „nářečí“)
str. 17
Voda nad zlato podruhé
Ve vánočním vydání Kamenovin jsem se věnoval
problematice ceny vodného a stočného v naší obci.
V minulém roce došlo k citelnému nárůstu ceny vody
a stočného. Jak jsem již dříve uvedl, tento nárůst má
na svědomí především povinnost zahrnout do ceny
odvod do fondu rozvoje a oprav vodovodu a kanalizace.
Dále zdanění 9% DPH. Tyto okolnosti zvýšily cenu
asi o třetinu. Po roce se ukazuje, že je stanovená cena
správně nastavená a plně koresponduje s rozpočtem
městyse Kamenice. Cena vody je stanovena na 23 Kč
a cena stočného na 15 Kč bez DPH. Celková cena vodného a stočného s DPH se blíží 42 Kč
za m3. Pokud nedojde k výrazným
změnám cen energií a jiných komodit, nutných pro vodárenství,
nebude se pravděpodobně cena
vodného a stočného měnit ani
v příštím roce. Pro letošní rok je
cena stejná jako v roce 2009. Pouze
se zvýšila sazba DPH z 9 na 10 %.
Tato sazba se zvýšila celostátně
a městys ji nemůže ovlivnit. Přesto
lze v mnohých případech za vodu výrazně ušetřit a právě
tomu se chci tentokrát věnovat. Především je zbytečné
pro pitné účely kupovat drahou balenou vodu. Cena pitné
vody z vodovodu je asi 4 haléře za litr včetně stočného
a cena litru balené vody je cca 10 Kč. Voda z veřejného
vodovodu je mnohonásobně kontrolována na všechny
parametry pro pitnou vodu a to akreditovanou laboratoří ENVIRO a dále Hygienickou stanicí v Jihlavě a to
ve všech zdrojích a na různých místech spotřeby. Pouze
voda z Blažetína v době jarního tání má obsah dusičnanů
zvýšen k povolené hranici. Ale protože se v Kamenici
mísí ze 4 zdrojů, vždy vyhovuje normám pro pitnou
vodu. V Kameničce a Řehořově je voda velmi kvalitní
z hlubokých vrtů a její parametry sledovaných látek jsou
hluboko pod limity. Není proto nejmenší důvod používat
vodu balenou, která jak ukazují spotřebitelské testy bývá
často při rozborech daleko horší než voda z vodovodu.
Nelze se tomu ani divit. Balená voda je skladována
v umělohmotných obalech často i několik měsíců a v létě
i při vysokých teplotách ve skladech prodejních řetězců.
A převážná část stolních vod, kromě vod minerálních, je
vyráběna úpravou vody povrchové, nikoliv podzemní.
Cesta vody v našem vodovodu od pramene ke spotřebiteli je asi 3 dny. Pokud jde o obavu z obsahu chlóru, tak
ten při přípravě potravy převařením bezezbytku vyprchá.
V Řehořově se voda ani nechlóruje. Přestože se nám zdá
cena 4 haléře za litr vody z kohoutku vysoká , koupíme
si často horší vodu balenou za 10 Kč za litr.
Další možnost, jak na vodě ušetřit je přejít od paušálního odběru k měřenému. Dost obyvatel, hlavně
v Kamenici, nemá vodoměr. Spotřeba vody mu je pak
účtována paušálem podle směrných čísel, stanovených
celostátní vyhláškou. A tato směrná čísla jsou velmi
vysoká a pro spotřebitele nevýhodná. Lze to dovodit
na následujících číslech. Domácnost o dvou starších
lidech spotřebuje podle vodoměrů průměrně do 40 m3
vody za rok, což včetně daně a stočného představuje
částku 1680 Kč. Platba paušálem
pro 2 osoby je stanovena na 92 m3,
což představuje částku 3864 Kč
a to je více jak dvojnásobek. Obdobné je to také u mladších rodin.
Čtyřčlenná rodina se 2 dětmi spotřebuje podle vodoměrů průměrně
100 – 120 m3 vody za rok. To představuje platbu přibližně 4500 Kč.
Při platbě paušálem je za 4 osoby účtováno 184 m 3 s platbou
7728 Kč. Cenový rozdíl je zde více jak 3000 Kč v neprospěch paušálu. Namontováním vodoměru lze ušetřit
asi polovinu nákladů na vodu. Přitom namontování
vodoměru nepředstavuje u většiny odběratelů velký problém. V Řehořově a Kameničce sice všichni odběratelé
mají vodoměr, ale často využívají také vodu z vlastní
studny. Ale ani to není přílišná úspora, protože stočné
se v tomto případě vypočítává paušálně podle směrných
čísel a vysoká platba za stočné zcela znehodnotí úsporu
za vodu. Opět uvedu příklad 2 lidí v domácnosti. Při
používání vody z vodovodu je spotřeba asi 40m3 za rok
a tedy platba asi 1680 Kč. Při používání vlastní vody
mají sice vodu zdarma (ale je potřeba počítat čerpadlo
a elektřinu), ale zaplatí stočné podle paušálu za 92 m3
asi 1518 Kč, tedy úspora žádná a mnohdy ani netuší, co
jim z jejich studny teče. Z těchto důvodů by bylo často
lepší odebírat vodu z veřejného vodovodu a tou ze studny
zalévat zahradu nebo plnit bazén. Ale to si musí každý
spotřebitel spočítat sám.
V této době městys plánuje současně s výstavbou
nové kanalizace i částečnou rekonstrukci vodovodních
řadů, což přispěje hlavně k vyřešení nízkého tlaku vody
v některých lokalitách obce. Je to nutné také z důvodu
výstavby nových domů a tedy nárůstu spotřeby vody
ve všech částech Kamenice.
Jaroslav Bumbálek
str. 18
Historie kamenické farnosti
Kamenice příslušela v minulosti (až do roku 1850)
k panství třebíčskému. Třebíčské panství vlastnili: v letech 1101 – 1468 benediktini místního kláštera – po nich
šlechtické rody Šternberků, Lomnických, Pernštejnů,
Osovských – a od roku 1638 hrabata Valdštejnové.
Kamenický kostel sv. Jakuba Staršího (Většího)
nechali postavit třebíčští benediktini asi v polovině 13.
století. Nasvědčuje tomu stavební sloh kostela – písemné
doklady však chybí. Kostel byl postaven na kopci nad
obcí a obehnán silnou zdí (fortifikací), která určovala
plochu hřbitova a zároveň v dobách válečných chránila
obyvatele obce ukryté v kostele.
Farní budova dole v obci je značně vzdálená od kostela (což je nezvyklé) a svádí k názoru, že původní fara
se nacházela hned vedle fortifikace. Dosavadní průzkum
terénu to však nepotvrzuje.
Po válkách husitských prožívaly všechny farnosti
v českých zemích bouřlivé náboženské proměny. Po vyznání římskokatolickém následovalo vyznání podobojí – potom českobratrské, luteránské, protestantské,
evangelické – a po válce třicetileté (1618 – 1648) znovu
vyznání katolické. Náboženské vyznání svých poddaných určovali tehdy majitelé panství, dle hesla „Wessen
Region – dessen Religion“ (čí kraj – toho náboženství).
Z těch dob se zachovalo v kamenické farnosti bohužel
málo písemných podkladů. Pouze v letech 1553 – 1648
známe deset kamenických pastorů: Jiřík – Jan – Sixtus
– Martin – Kašpar Albín Hořepnický – Adam Perides
– Daniel Horský – Matěj Ayda Domažlický – Jiřík Borovský – a poslední pastor Šimon Malý.
V roce 1648 nastoupil na kamenickou faru první
stabilní katolický farář Vincenc Julius Luna, rodák z Metějovic ve Slezsku. V důsledku nedostatku katolických
kněží bylo spojováno v jeden celek více farností – k farnosti kamenické byla přifařena farnost chlumská a benetická. Tento stav trval celých 137 let (1648 – 1785).
Rozsáhlá farnost kamenická zahrnovala v těchto letech
13 obcí: Kamenice, Kamenička, Řehořov, Vržanov,
Chlum, Radošov, Kouty, Číchov, Horní Smrčné, Benetice, Svatoslav, Věstoňovice, Horní Vilímovice.
K odfaření farnosti chlumské a benetické došlo v roce
1785 za faráře Jana Aloise Vinklera.
Přehled dp. farářů v Kamenici od roku 1648
Jméno
Farářem
1 Luna Vincenc
1648-1663
15 let
2 Solický Vavřinec
1663-1670
7 let
3 Zezulka Václav
1670-1674
4 roky
4 Janotík Václav
1674-1687
13 let
5 Matlocha Martin
1687-1698
11 let
6 Sattler Bernard
1698-1717
19 let
7 Streit Karel
1717-1745
28 let
8 Cardelli Josef
1746
9 měs.
9 Kroček Martin
1746-1780
34 let
10 Vinkler Jan
1780-1812
32 let
11 Vyškovský Ignác
1812-1828
16 let
12 Racek Jan
1828-1833
5 let
13 Bergman Josef
1833-1842
9 let
14 Hašek Josef
1843-1861
18 let
15 Kliment Petr
1861-1890
29 let
16 Páral Ignác
1891-1977
26 let
17 Možný Jan
1918-1954
36 let
18 Vašek František
1954-1959
5 let
19 Vlach Arnošt
1959-1967
8 let
20 Pazderka Vítězslav
1967-2003
36 let
21 Tvarůžek Stanislav
2003
Až do roku 1777 byli faráři dosazováni biskupem
olomouckým, a pocházeli většinou z východní Moravy.
Po ustavení biskupství brněnského (1777) jsou jmenováni biskupem brněnským a pocházejí z této diecéze.
Finančními patrony kamenického kostela byli Valdštejnové, z čehož plynulo tzv. „právo kolace“, což znamenalo, že po úmrtí místního faráře mohli navrhnout
biskupovi ku jmenování novým farářem kněze, kterého
si sami vybrali. Dle zápisů užívali tohoto práva od r.
1745 až do roku 1918.
V roce 1730 nechal postavit farář Karel Josef Streit
„na městečku“ kapli sv. Anny. Důvodem bylo umožnit
str. 19
starým a nemocným lidem účast na mších bez docházení
do vzdáleného kostela. Farář Ignác Vyškovský jako jediný z kamenických farářů byl místním rodákem. Pocházel
ze zámožného selského rodu a nechal svým nákladem
postavit u kostela špitál pro chudé a opuštěné. Všichni
dp. faráři se zasloužili svým způsobem o udržování
a zvelebování farního kostela a farní budovy.
Z kamenických kaplanů byli literárně činní: Josef
Těšík (*1813), Karel Orel (*1820), a obzvláště Augustin
Kratochvíl (*1865), který vydal svým nákladem v roce
1912 knihu „Dějiny a archiv městečka Kamenice na Moravě“. Zaslouží si naší úcty – napíši o jeho životě více
v dalších příspěvcích.
Od roku 1776 doposud bylo vysvěceno celkem 25
kněží narozených v kamenické farnosti. Zatím posledním je František Caha z Kameničky (*1924 - +2002).
V Bechyni 24. ledna 2010, Karel Nejedlý
Týdenní projekt sága Afrika
Dana Komínková
V týdnu od 1.2. do 5.2. 2010 proběhl na Základní
škole v Kamenici u Jihlavy projektový týden na téma
Afrika.
V této době se žáci dozvěděli o Africe mnoho zajímavého, na co by se při běžné výuce nedostalo. Afrikou
se zabývali učitelé ve všech ročnících i předmětech.
Do historie afrického kontinentu nahlédli žáci v hodinách dějepisu, geografické znalosti získali během
hodin zeměpisu. V anglickém jazyce obohacovali slovní
zásobu, v českém jazyce se seznamovali s literaturou
a kulturou národů. V matematice řešili rébusy a hádanky,
v přírodopise objevovali zvířata. Ve výtvarné výchově
malovali své představy o Africe, v kroužcích vyráběli
z krabic pyramidu a zvířata.
Z výrobků projektů o jednotlivých státech Afriky, sbírek knih a suvenýrů, které přinesly děti ukázat ostatním,
byla uspořádána hezká a poučná výstava v prostorách
tělocvičny.
Na prvním stupni žáci zhlédli film o Jihoafrické
republice a na druhém stupni ještě další filmy o jiných
částech Afriky.
V pátek 5.2. 2010 nastal dlouho očekávaný den, kdy
mezi nás zavítali dva rodáci z Afriky. Byli to António
Flavio z Angoly a Keita Mamadouba z Guiney, kteří vystudovali v ČR a nyní působí ve společnosti Humanitas-
CZ. Akce dělají hlavně v rámci podpory Afričanů, kteří
žijí u nás a mohli by mít problémy v době pobytu v ČR.
Žáci byli překvapeni jejich dokonalou češtinou,
protože měli obavy, jestli jim budou rozumět. Vše však
proběhlo bez potíží. Akce byla rozdělena na tři části.
V první části se žáci dozvěděli další zajímavé informace o životě obyvatel Afriky. Ve druhé části následovala
beseda, kdy děti kladly mnoho zajímavých otázek. Ptaly
se na Vánoce, svatby, školu, další studium, sport atd.
Když došly dětem otázky a čas pokročil, proběhla malá
soutěž ze znalostí o Africe. Úspěšní žáci dostali drobné
suvenýry, připomínající Afriku i tento zajímavý den.
Na závěr si mohly děti zazpívat a zabubnovat na africké bubínky. Všem se netradiční výuka líbila a pořadatelům lze za tento nápad jen poděkovat.
str. 20
Školství v roce 2010
Milan Jelen
1. HODNOCENÍ ŽÁKA A UČITELE
Domnívám se, že hodnocení žáka, nejčastěji pěti
stupni (nebo jinak matematicky), v jednotlivých předmětech stále nedožilo. Uznávám, že ve výjimečných
případech by mohlo být přínosem i slovní hodnocení.
Ale přesto si myslím, že známka „2“ vyjádří přesněji
„stav“ žáka, než sdělení: „Frantík počítá velmi rychle
a poměrně přesně, ale dosti často mívá v ústním i písemném projevu několik chyb.“ Slovní hodnocení bývá
občas zástěrkou nepřesvědčivých výkonů žáků v nižších
ročnících ZŠ a jednoho dne dítě stejně narazí na reálné
hodnocení (např. na II.stupni ZŠ nebo na střední škole).
Samozřejmě i posuzování a porovnávání výsledků dvou
slovných hodnocení, nezaručí objektivitu.
Hodnocení učitele je ještě mnohem složitější. Řekl
bych, že objektivněji lze zhodnotit práci učitele až s odstupem několika let, než okamžitě. Je snad lepší učitel,
který má lepší průměr známek ve třídě ? Je lepší ten,
který je „hodný“ nebo ten „zlý“ ? Je kvalitnější pedagog,
z jehož vycházející třídy vzejde více studentů nebo ten,
který získá více řemeslníků? Měl by snad být vyzdvihován jedinec, jenž stíhá několik kroužků, nepovinných
předmětů a ještě veřejné funkce ? Nemůže být toto vše
na úkor kvality výuky ? Záleží často na tom, jaké děti se
mu sejdou ve třídě, jaký je výchozí stav třídy i struktura
žactva (rodinné vztahy, počet dívek a chlapců, úroveň
vzdělání rodičů, ochota spolupráce rodiny apod.) .
2. VYCHOVÁVAT NEBO POUZE VZDĚLÁVAT
Objevují se názory, že žák by měl být ve škole
vzděláván a výchova by se měla přenechávat rodičům.
Souhlasím s tím, že plně funkční rodina by měla být
v této oblasti rozhodujícím činitelem (občas tomu tak
není). Ale jistě by mělo probíhat výchovné působení
také ve škole. Navíc J. A. Komenský správně tvrdil:
„Škola bez kázně je jako mlýn bez vody.“ Rozdílné
názory na výchovu zaznamenáváme v rodinách i mezi
pedagogy. Slova novodobých Poláčkových Fajstů: „Co
tě v té škole učí?“ (ve smyslu výchovném) by mělo
nahradit spojení: „Jak tě doma vychovali ?“ Slušně
rodinou vychované dítě se pozná dost brzy. Všeobecně
by asi mělo platit, že výchovně by na dítě měla působit
škola i rodina stejným směrem.
3. CHCE SNAD SPOLEČNOST VYCHOVAT DĚTI
ZÁVISLÉ NA……
Významnými zdroji státního rozpočtu jsou daňové
příjmy z tabákového průmyslu a z výroby alkoholu.
Na druhé straně si stát nemůže dovolit veřejně podporovat kuřáctví a alkoholismus u dětí a mládeže. Potom
se dožíváme paradoxní situace, kdy po hodině , ve které
si středoškolští studenti vyprávějí se svým profesorem
o zhoubném vlivu nikotinu a etanolu, odcházejí mladíci
i dívky na školou vyhrazené místo, kde si zapalují….
Toto není vina konkrétního ředitele, ale celé společnosti,
která jev trpí a schvaluje. Na každé taneční zábavě či
v 90 % hospod, heren a restaurací dnes a denně tisíce
dětí a nezletilých popíjejí v klidu protizákonně alkoholické nápoje různých druhů. Představitelé státu by
měli mládeži jednoznačně říci: „Pijte a kuřte !“ nebo
„Nepijte a nekuřte !“ Místo toho zaznamenáváme jen
polovičatost a pokrytectví. A to nechci vůbec rozvádět
problematiku drog…
4. KOLEKTIV A JEDINEC
Pro socialismus bylo typické, že vedl všechny k průměrnosti, k „nevyčuhování“ nad ostatní. Současný
systém je spíše zaměřen na individualitu, která musí
vyniknout stůj co stůj. Zde by měla asi vést zlatá střední
cesta, která respektuje a rozvíjí schopnosti jedince. Ten
by však neměl jít „přes mrtvoly“, ale měl by svých dovedností využít ke spolupráci s ostatními. Tato kooperace
by měla být přínosem pro slabší jedince, kteří by svou
úroveň zvedli. Pedagog by se měl vyvarovat opačného
trendu, kdy nám kvalitní žáci a studenti klesají na úroveň
průměru a podprůměru. V nedávné minulosti to došlo
tak daleko, že na učňovských školách hráli prim čtyřkaři
a trojkaři, největšími kapacitami byli ti, kteří v poslední
chvíli utekli hrobníkovi z lopaty. Dvojkaři nebo jedničkáři žili v hlubokém opovržení s cejchem „šprtů“.
5 .KULTURA,SPORT, ZÁJMY
Dítě se potřebuje realizovat nejen ve škole při vyučování, ale i v oblasti svého nadání a konkrétních
zálib. Stát, kraje i školy by měly podle svých možností
garantovat každému jedinci zájmové vyžití. Zde má
náš stát obrovské rezervy. Finančně by měl určitě třeba
více podporovat děti, které se věnují umění a sportu, než
házet peníze do bezedných „protidrogových“ projektů.
Žáci, kteří se vážněji věnují nějaké smysluplné činnosti,
potom málokdy sklouznou na šikmou plochu a častěji
z nich vyrůstají odpovědní lidé.
6. MY, EVROPA, SVĚT,ČESKÁ HISTORIE….
Přesto, že se na naše školství velmi často nadává,
neviděl bych to tak černě. I přes valnou většinu nepromyšlených reforem, česká škola na všech svých stupních
přežívá díky zdravě a logicky uvažujícím pedagogům,
kteří se nedají zbláznit smrští nezodpovědných kroků
ministrů a evoluční cestou vedou české školství vcelku správným směrem. Vrchol školství posledních let
str. 21
bych viděl prozatím na přelomu tisíciletí (v letech
1995-2005), kdy si každý učitel mohl učit podle svého
v rámci daných mantinelů. Navazovalo se na rakouskouherské a předválečné školství i na vybrané klady školy
„totalitní“ (oproštěné od politických aspektů) a toto vše
bylo obohaceno novými nápady učitelů, které nebyly
cenzurovány. Současná éra rámcového vzdělávacího
programu, rozpracovaného do individuálních školních
vzdělávacích programů, podle mého už tak prospěšná
není. Vede k velké roztříštěnosti školství. Měli bychom
se nejen vrátit ke kořenům do své vlastní pedagogické
historie (abychom najednou nechtěli objevovat něco
dávno objevené), ale také trošku nakouknout do Evropy i do ostatního světa. Hlavně však nekopírovat celé
systémy jiných zemí. České školství, obohacené osvědčenými a vyzkoušenými efektivními prvky ze zahraničí,
by mohlo být ještě dokonalejší.
7. NUTNOST STANDARDŮ
Extrémem socialistického školství bylo, že každý
týden ve školním roce příslušného ročníku v daném
předmětu byli všichni vyučující v Čechách a na Moravě
téměř na stejné stránce téže (jednotné) učebnice. Teď
dochází k extrému opačnému. Ve školním vzdělávacím
programu (každá škola má originální, více či méně
odlišný od škol ostatních) mohou učitelé spolu se žáky
probírat naprosto rozdílné učivo podle řádově 10 druhů
učebnic různých vydavatelů či podle svých vlastních
učebních textů. Kontrolními body získaných vědomostí
a znalostí (?kompetencí?) jsou 3., 5. a 9. ročník. To je
velmi málo. Z praktického hlediska nevidím důvod, proč
by učivo nemělo být dávkováno a kontrolováno po jednotlivých ročnících. Po ukončení např. 7. třídy by měli
mít žáci všude v ČR přibližně stejné penzum znalostí.
Na druhou stranu si dokážu představit, že by nadaný
žák mohl třeba s pomocí individuálního učebního plánu
zvládnout po patřičném zevrubném přezkoušení i dva
ročníky během jednoho školního roku. Obtíže nastávají
dětem v případě přestěhování v průběhu školní docházky
(a to především na druhém stupni). Z mnoha problémů
jmenujme třeba nutnost dohnat několik let výuky cizího
jazyka, který na minulé škole neměl a na nové se vyučuje. Třeba v zeměpisu se může stát, že žák bude třeba
dvakrát probírat Afriku a Ameriku a na Evropu vůbec
nenarazí .Ale menší či větší problémy třeba nastávají
pro osmáka prakticky ve všech předmětech.
8. SYSTEMATIČNOST ŠKOLSTVÍ, CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A VĚDY
Poznatků z mnoha odvětví vědy je dnes tolik, že
vyvstává potřeba je definitivně a přehledně roztřídit.
Zde nám dává mnoho příležitostí počítačová technika.
Vědy a „školní předměty“ je nutné očíslovat a tematicky
rozčlenit. Ačkoliv vybrat správná hlediska třídění není
určitě lehké. Samozřejmě, že by tento systém měl být
při své dokonalosti dostatečně volný a propustný, aby
mohl být být neustále obohacován novými poznatky
a výsledky výzkumu. Navíc by tento systém přispěl
ke zvýšení rychlosti přesunu od vědecké práce do oblasti
vzdělávání.
9. METODY, PROSTŘEDKY VÝUKY
Určitě by mělo být jednoznačně určeno, co má pedagog žáky naučit. V žádném případě by se nemělo
zkoumat, zda to bylo pouze pomocí křídy, tabule, papíru,
tužky apod. nebo pomocí audio- či videotechniky. Zcela
určitě by mohl učitel zvážit, jakým způsobem docílí toho,
že žák učivo snadno zvládne a pochopí.
10. FINANCE
Velká část naší společnosti se domnívá, že pokud
učitelé volají po zvýšení proudu financí do škol, mají
na mysli pouze své platy a kapsy. Ale jde spíše o přístup státu ke školství jako takovému. Školami projdou
všichni občané. Pokud chceme mít kvalitní odborníky
ve všech oborech, nemůžeme zde škudlit. Školení
učitelů, moderní nábytek a pomůcky, kvalitní akce pro
žáky a studenty v rámci výuky i mimo ni, zabezpečení
dopravy, ubytování a kvalitní stravy – to je jen naznačení
některých problémů.
Hlad je nejlepší kuchař
Martina Novotná
„Nevíte samou roztažností, co byste do tý huby
dali…“. Tak tahle legendární věta z dnes již kultovní
trilogie mi téměř pokaždé automaticky naskočí, když
nastane nejpříjemnější část dne – doba oběda. O žaludek
můj a mých kolegů pečuje školní jídelna; drtivé procento
strávníků pak tvoří žáci základní školy.
Modernizací školní kuchyně děti získaly od tohoto
školního roku možnost vybírat si ze dvou jídel. Proto
dost dobře nechápu téměř plné, rozvrtané talíře, které
kosmickou rychlostí končí ve vozíku na použité nádobí.
Skutečně by mě zajímalo, co děti obědvají doma – patrně kaviár a slavičí jazýčky. Protože ve škole pohrdnou
kuřetem, špagetami i dukátovými buchtičkami.
Pravidelně se ve mně mísí hořkost s lítostí. Neúctou
k umu kuchařek, neukojitelnými nároky na dětské chutě a neutěšeným pohledem na jídlo, které končí kdesi
v drtiči na odpad.
Možná by ředitelé škol mohli přistoupit na stravování
formou fast foodu. Pak by zřejmě talíře byly vymetené.
Navzdory bezbarvé, gumové konzistenci a nulové nutriční hodnotě.
Naštěstí jsme odkázáni na chutnou a pestrou stravu
našich kuchařek.
Prosím maminky – ukažte svým ratolestem někdy obrázek dětí z Etiopie – možná jim pak bude jinak chutnat..
str. 22
Výborné výsledky žáků ZŠ Kamenice
v testování Scio
Ve školním roce 2008/2009 jsme pokračovali v evaluačním programu firmy SCIO, kde je naše škola zapojena
v Komplexní evaluační analýze. Testování se týkalo
žáků osmé a deváté třídy. Zatímco žáci 8.tř absolvovali
testy klíčových kompetencí, žáci 9.A,B absolvovali
testy ověřující vědomosti v matematice, českém jazyce a anglickém jazyce. Výsledky testování klíčových
kompetencí u žáků 8.tříd byly rozděleny do tří oblastí:
1. Klíčové kompetence komunikativní, sociální
a personální. Z vyhodnocení výsledků této části testů
vyplývá, že žáci naší školy mají výsledky lepší než 80%
zúčastněných škol.
2. Klíčové kompetence k učení a řešení problémů.
V této oblasti naši žáci prokázali lepší výsledky než
70% zúčastněných škol.
3. Klíčové kompetence občanské a pracovní. Z výsledků vyplývá, že naši žáci dosahují lepších výsledků
než 80% zúčastněných škol.
Celkově lze výsledky žáků 8.třídy zhodnotit jako
výsledky nadprůměrné a jednoznačným závěrem vyvoditelným z této analýzy je, že naše škola poskytuje svým
žákům kvalitní vzdělání a velmi dobrou průpravu pro
život a studium na středních školách a učilištích.
Výsledky testování žáků 9.tříd byly následující:
1. Anglický jazyk: Porovnáním výsledků testu
z Aj a obecných studijních předpokladů bylo zjištěno,
že v naší škole je studijní potenciál žáků využíván optimálně a výsledky odpovídají úrovni jejich studijních
předpokladů. Svými výsledky žáci dosahují lepší úrovně
než 50% zúčastněných škol.
2. Český jazyk: Porovnáním výsledků testu z Čj
a obecných studijních předpokladů bylo zjištěno, že
v naší škole je studijní potenciál žáků využíván optimálně a výsledky odpovídají úrovni jejich studijních
předpokladů. Svými výsledky žáci dosahují lepší úrovně
než 60% zúčastněných škol a škola byla v rámci všech
zúčastněných škol zařazena mezi lepší průměrné školy.
3. Matematika: Výsledky žáků jsou podle porovnání na vyšší úrovni než jaká odpovídá úrovni jejich
studijních předpokladů. Bylo konstatováno, že díky
vstřícnému postoji učitelů zde žáci pracují nad své
možnosti a škola byla v této oblasti zařazena mezi 10%
nejúspěšnějších špičkových škol.
Celkově lze výsledky žáků 9.tříd hodnotit jako
nadprůměrné ve všech testovaných oblastech, v matematice dosahuje naše škola výsledků špičkových. Toto
hodnocení je oceněním pro učitele, kteří žáky k takto
vynikajícím výsledkům připravili.
Ve školním roce 2009/2010 proběhlo testování žáků
9.třídy s následujícími výsledky:
1. Český jazyk: Porovnáním výsledků testu z Čj
a obecných studijních předpokladů bylo zjištěno, že
v naší škole je studijní potenciál žáků využíván optimálně a výsledky odpovídají úrovni jejich studijních
předpokladů. Svými výsledky žáci dosahují lepší úrovně
než 70% zúčastněných škol a škola byla v rámci všech
zúčastněných škol zařazena mezi úspěšné nadprůměrné
školy.
2. Matematika: Výsledky žáků jsou podle porovnání na vyšší úrovni než jaká odpovídá úrovni studijních
předpokladů žáků 9.tř. Bylo konstatováno, že učitelé
se studijním potenciálem žáků dobře zacházejí a žáci
pracují nad svoje možnosti. Škola byla zařazena mezi
úspěšné nadprůměrné školy a dosáhla lepších výsledků
než 80% zúčastněných škol.
3. Anglický jazyk: Výsledky žáků deváté třídy naší
školy byly ve srovnání s ostatními školami průměrné
a z výsledků testování vyplývá, že 50% zúčastněných
škol mělo lepší výsledky než žáci 9.tř naší školy.
K těmto výsledkům je třeba dodat, že žáci dosahující
výborných studijních výsledků, uspěli i v anglickém
testu nadprůměrně.
Celkově lze hodnotit výsledky v matematice a českém
jazyce jako výborné. Výsledky testu z anglického jazyka
jsou důvodem k zamyšlení a motivací k provedení změn.
Jan Jelínek, ředitel školy
Vánoční úspěšný koncert skupiny Reliéf v kostele sv. Jakuba
str. 23
Zápis do první třídy
Situační zpráva z úseku „E „ rok 2009
- Luka nad Jihlavou, Bítovčice, Vržanov, Kamenice,
Kamenička, Řehořov, Věžnice
Ve výše uvedených lokalitách nedošlo v roce 2009
k výskytu závažné trestné činnosti.
Kamenice:
- za rok 2009 byly v obci Kamenice zaevidovány
dva TČ - krádež platební karty a neplacení výživného.
Dále byly za rok 2009 v Kamenici zaevidovány PŘ
- odcizení MT a odcizení RZ.
Místní problematika byla průběžně konzultována
s tamní starostkou obce paní Mgr. Jelenovou.
Kamenička:
- za rok 2009 byly v obci Kamenička zaevidovány
TČ - krádež OA a pokus ublížení na zdraví.
Dále byl za rok 2009 v Kameničce zaevidován jeden
PŘ - krádež peněženky z neuzamčeného vozidla,
Místní problematika byla průběžně konzultována
s tamní starostkou obce paní Mgr. Jelenovou.
Řehořov:
- za rok 2009 byl v obci Řehořov zaevidován jeden
TČ - krádež smrkové kulatiny v k.ú. Řehořov a dále by
zaevidován jeden PŘ - narušení občanského soužití.
Místní problematika byla průběžně konzultována
s tamní starostkou paní Mgr. Jelenovou.
Vržanov:
- za rok 2009 nebyly v obci Vržanov zaevidovány
žádné TČ a byl zde zaevidován jeden PŘ, a to schválnosti v rodině.
Místní problematika byla průběžně konzultována
s tamní starostkou obce paní Mgr. Jelenovou.
V celém úseku „E“ nebyl zaznamenán výraznější
nárůst trestné činnosti oproti roku 2008.
pprap. Milan Zbořil, vrchní asistent
(zpráva redakčně zkrácena pro Kamenici a místní části)
Depa
táta [knižnČ]
Spojka
"ne" hlupák
Pobídka
Písmeno Ĝec.
abecedy
Unavenost
Osobní
zájmeno
3Ĝíbuzná
0Čsto (i Ĝeka)
v Peru
Pozorovati
3ĜíjemnČ
prožívat
Prodejce PC
techniky
PomĤcka: Merops,
Ica, Ent, Apo
Symbol
domorodých
kmenĤ
Chem. Zn.
Draslíku
ýínská
obilovina
Australský
hmyzožravec
Tovar z mléka
Stav bez svČtla
Ski
Jméno
známého
teroristy
Stromu podobné
mýtické stvoĜení
Zmatek
Ne [nČm.]
Výrobce
procesorĤ (CPU)
Tlak krve
Souhláska
ýást obliþeje
Hl. mČsto Albánie
Pohádkový
medvídek
Chem. Zn.
Astatu
3Ĝedložka
Dívþí jméno
Díly
Pravda sdĒlená ve zlém úmyslu je horší než lež.
LetĖanský
podnik
ýeský politik
ýSSD)
Skotská suknČ
Láska je asi tak neškodná jak..(viz. tajenka )
ġešení tajenky z minulého Āísla:
Elektrárny
Tušimice zkr.
Charles Baudelaire:
Dostojevkeho
román
Heyerdahlovo
plavidlo
Evropská unie
Akademie vČd
Váleti
9þelí dĤm
Souhláska
Souhláska
Podzemní dopr.
prostĜedky
Souhláska
McBainovo
jméno
Nicka
Ruce
Pošpiniti
povČst
Televizní noviny
Spojka podĜadící
3Ĝedložka
Chem. zn. Uhlíku
Tajem. postava
(záhada hlavolamu)
Izraelský samopal
Afroasiat
Taj. þ.3
Ohony
"ne" svČtlý
Filipínská
sopka
Operní zpČv
Chem. Zn. Jódu
Pouze
Alžír. pĜíst. mČsto
Poštovní
novinová
služba
Ukazovací
zájmeno
HЇO
SoustĜedit na
SĜíchod
Inic. (PĜed i
pováleþného)
prezidenta
Konec abecedy
Dopadená
ěím. císaĜ
Staré zájmeno
Taj. þ.2
ěecký vČštec
Bláto
Ukazovací
zájmeno
Bahení rákos
[tzv. þibuk]
Pádová otázka
ýistící prášek zn.
Biblická hora
Kyselá pochutina
Ubytování na
lodi
SmČs z nespojených
látek
"elko"
ŠpanČlské mČsto
Výrobce
grafických
karet
Spojka
Druh pepĜe
Nár. tech.
muzeum
7Čleso sluneþní
soustavy
Projevovati
únavu
Chem. Zn. Tellur,
Stroncium
Alan Alda
Taj. þ.1
'Čti [nČm.]
Revize
~þetnictví
firmy
Grafit
Navýšit
(hmotnost)
Výrobce nealko
nápojĤ
str. 24
Křížovku pro čtenáře připravil Ing. Jiří Hrad
str. 25
Společenská kronika
VÝZNAMNÁ VÝROČÍ OSLAVILI:
LEDEN
František Novák
Kamenice
Naděžda Jakšová
Kamenička
80let
85let
ÚNOR
Josef Kadela
Marie Matějíčková
Řehořov
Kamenice
85let
91let
BŘEZEN
Marie Čermáková
Josefa Jelínková
Kamenice
Kamenice
80let
92let
Vyprovodili jsme
na poslední cestě:
Bedřich Doležálek
Kamenice
Anežka Součková
Kamenice
Anděla Pekárková
Vržanov
Marie Toufarová
Kamenice
Eduard Nováček
Kamenice
Vlasta Novotná
Kamenice
Stále vzpomínáme!
01.01.2010
04.01.2010
05.02.2010
04.03.2010
21.03.2010
26.03.2010
Narozené
děti
DO SVAZKU MANŽELSKÉHO VSTOUPILI:
19. 3. 2010
Jiří David a Jiřina Dvořáková
Kronikářka Radka Čermáková na zastupitelstvu městyse
Daniela Šmídová
Josef Třešňák
Petr Jaša
Kamenice
Kamenice
Kamenička
15.01.2010
21.01.2010
02.03.2010
Knihovnice Marie Rečová a Jaroslava Vebrová na zastupitelstvu městyse
str. 26
CO SE UDÁLO V KAMENICI V MINULÉM STOLETÍ
POVÁLEČNÁ LÉTA
Stručný přehled nejdůležitějších událostí
Rok 1946
- Počasí – začal rok 1946 pěkně, mírně mrzlo
a ležel poprašek sněhu
- Vystěhování – z Kamenice se v době od 9.5.1945
do 9. 5. 1946 do pohraničí nebo do obcí po Němcích
přestěhovalo 54 rodin – celkem tedy 210 osob
- v únoru 1946 vykonány přípravy pro stavbu
mostu, úpravy čekárny a nádražního místa čekárny
v Bítovčicích
- Stanovena cena – za lomový kámen v obecním
kamenolomu - 5,-- Kč za m3
- Na schůzi MNV dne 7. července 1946 provedeny
volby obecních funkcionářů. Předsedou byl zvolen Josef
Matějíček
- Potřeba výstavby obecné a měšťanské školy –
odsouhlaseno prováděti výstavbu na reservovaném obecním pozemku, náklady by činily asi 10.000.000,-- Kč
Zřízení veřejného rozhlasu – usneseno zadati
provedení rozhlasového zařízení Janu Hamáčkovi z Měřína a vyzvati jej k sepsání příslušné smlouvy
Rok 1947
- Počasí – v tomto roce , zejména v létě a na podzim panovalo velké sucho, po dlouhý čas vůbec nepršelo,
úroda byla slabší. Traviny na podzim předčasně poschly
a nebylo potřebné pastvy pro dobytek
- Vojenské tažení proti Banderovcům – zastřelen
u stavení Josefa Šinkovského v Proseníně 23letý vojín
československé armády
- Zřizování koupaliště – započato s prováděním
prací na potoce pod Jansovým vrškem
- Kanalizace obce – dne 16.7.1947 započato s prováděním kanalizace na náměstí
- Připravuje se regulace potoka
- Provádění investic – na návrh okresního plánovatele usneslo se plénum MNV podat návrh na provádění
investic v dlouhodobém plánu a to : 1) Stavba školy, 2)
Vydláždění a úprava náměstí, 3) Zřízení nového hřbitova, 4) Zřízení elektrizace Brodku a 5) Úprava cest
Rok 1948
- Počasí - rok 1948 začal deštěm. V některých
dnech bylo v lednu teplo jako na jaře, až koncem ledna
začal padal sníh
- Volby nových obecních funkcionářů – 6.5.1948
– předseda – Jindřich Novák
- Nový vodovod – ing. Halada doporučil zdejšímu
MNV zřízení nového vodovodu na louce Fr. Stejskala
nad cihelnou
- Usnesení o zřízení nového hřbitova – Na základě přípisu ONV v Jihlavě usneseno zřídit nový obecní
hřbitov na pozemku Jana Moláka u Jansova vršku
- Schválení výpůjček – obecní rada schválila návrh a učinění půjčky na obecní investice a to:
- na regulaci potoka ………………………630.000,-- Kč
- na hasičskou sušárnu …………………… 32.000,-- Kč
- na stavbu škol ……………………………200.000,-- Kč
- na zřízení nového hřbitova ………………100.000,-- Kč
- na úpravu náměstí a cest …………………100.000,-- Kč
Rok 1949
- Komunální podnik – usneseno v obci zřídit
komunální podnik - obhospodařování polností statků
Jana Procházky a Jana Jedouna. Za hospodáře na těchto
statcích ustanoven Josef Novák
- Ve Vržanově likvidován statek Šebestiána Moláka a utvořen z něj státní statek
- Oprava rybníka – obecní rybník Cihlák bude
opraven dle návrhu inženýra Halady
- Úprava spojovací cesty – ke Kolínu a Hornímu
Smrčnému
- Podán návrh, aby ve faře byly prohlédnuty hospodářské budovy, které nikdo nepoužívá, aby ve stájích
mohly být teletníky pro chov telat, které někteří chovatelé nemohou odstavit pro nedostatek místa nebo krmiva.
Návrh schválen
- Regulace kamenického potoka – usneseno požádat KNV v Jihlavě o zvýšení příspěvku na r. 1950
na 2,000.000,-- Kč
- Zrušení potravinových lístků – Dnem 1.10.1949
zrušeny potravinové lístky na chléb a mouku. Chléb je
prodáván 1 kg za 15,-- Kč a mouka za 13,-- Kč za 1 kg
- Státní statek v Kamenici – dle protokolárního zápisu ze dne 7.10.1949 předávají se farní
pozemky a rolnická usedlost Františky Pruknerové
do obhospodaření správě Státních statků. Likvidován též statek Miloslava Moláka a Amálie Molákové
Rok 1950
-
První občanský sňatek – dne 4.2.1950 byl
str. 27
na zdejším úřadě uzavřen první občanský sňatek Jaroslava Procházky a Růženy Jeřábkové v Kamenice
- Rada MNV se usnesla, aby statky Jana Procházky a Miloslava Moláka nebyly vykupovány, nýbrž aby
byly zařazeny do zdejšího JZD se všemi právy a povinnostmi
- Úprava spojovací cesty ke Kolínu a Hornímu
Smrčnému - byly poukázáno již 185.000,-- Kč. Finanční
referent přislíbil obci dalších 300.000,-- Kč
- Znovuzřízení bývalého rybníka – KNV zařadil
do plánu znovuzřízení bývalého rybníka Randula
- Hasičské nářadí pro Vržanov – osadě Vržanov
přidělí se ruční hasičská stříkačka s příslušným vybavením
po motocyklové havárii promítač místního kina Jaroslav
Fortelný
Rok 1953
- Počasí – rok 1951 začal za mírného počasí.
Sněhu je málo
- Potravní lístky – v měsíci květnu zavedeny opětně lístky na chléb. Vláda odůvodňovala tento počin tím,
že tyto potraviny jsou nesvědomitými lidmi zkrmovány
dobytkem
- Lánská akce – škole určeno získat učně do hornictví
- Žně – úroda obilí byla dobrá, zavedeny žňové
hlídky, výmlat usměrněn
- Výzva – vyhlášena výzva k zavedení čistoty
a pořádku na ulicích
- Brněnské energetické závody zaslaly v zájmu plynulé dodávky elektřiny „Výzvu odběratelům, ohledně
šetření elektřinou“
- Pokusy Mičurinců – v říjnu zahájil svou pokusnou práci „Mičurinský kroužek“. K pokusům má
přidělen pozemek ve výměře 1,5 ha po rolníku Janu
Jedounovi za školou
- Počasí – 11. ledna teplota náhle poklesla, ledovice znemožnila zvěři přístup k zemi, zvěř je vysílená,
vyhublá, ohlodávala mladé stromky. Koncem ledna sníh
úplně sešel, nastala obleva. Dne 8. dubna mrzne – až – 20
stupňů. Celý duben sucho. V květnu je chladno a střídavé
počasí.
- Výměna peněz – dne 29. května oznámil pražský
rozhlas výměnu peněz. Výměna od 1.6. do 4. 6. provedena takto :
- za prvních 100,-- Kč - vyplaceno 60,-- Kč nových
- za peníze doma uložené : za 1,-- Kč vyplaceny 2 haléře,
ztráta 98%
- spoření závodní : za 5,-- Kč vyplacena 1,-- Kč nová
- vklady uložené po 15. květnu: za 100,-- Kč vyplaceny
2,-- Kč
- Lid s touto tvrdou reformou spokojen nebyl
- Zrušeny potravinové lístky a stanoveny nové ceny:
Dříve Kčs
Nyní Kčs
24,-- chleba – 1 kg ………………….. 8,40
1,50
- houska – 1 ks ……………..
0,30
40,-- hrubá mouka – 1 kg ……………6,-- 300,-- rýže ……………………………24,-- 8,-- vejce – 1 ks ……………………1,50 - máslo – 1 kg ………………… 44,-4 50,-40,- 450,-- sádlo – za 1 kg ……………
100,-- maso hovězí – 1 kg ………….. 20,--
- maso vepřové – 1 kg…………..40,-- 2 0 0 , - - maso uzené – 1 kg ……… 20,-- 1 0 0 , - 10,-- mléko – 1 l ………………… 2,40
150,-- med – 1 kg ……………………30,-1,50
- noviny ………………………. 0,30
300,-- 1.500,-- i více
- šaty …………………
Rok 1952
Rok 1954
- Počasí – předjarní počasí bylo krásné a vlahé.
Dne 20. května pomrzlo hojně květů ovocného stromoví
- Zelenina – zásobování zeleninou vázne, nestačí
potřebě obyvatelstva
- Do učení hornickému povolání se přihlásilo 5
žáků zdejší školy
- Po odchodu Fr. Hávy do Dušejova byl zde ustanoven ředitelem zdejší spojené národní a střední školy
odborný učitel Josef Dovalil, který vyučoval na zdejší
škole od r. 1942. Jeho zástupcem jmenován učitel Josef
Grof
- Byly nařízeny prohlídky bramborových kultur
– hledání mandelinky bramborové
- V důsledku drahoty stavební ruch byl chabý
- Smrtelný úraz – dne 13. listopadu 1952 zemřel
- Počasí – zimní bouře. V noci ze 16. na 17. ledna
byla veliká bouře provázená silnými blesky. Vítr vyvrátil
při tom pás lesních stromů na stráni v Meránu. Počátkem
července byly bouře s lijáky. Ovocné stromy utrpěly
značné škody polámáním
- Oprava hráze rybníka Zdarsák – hráz rybníka
Zdarsák protržená při povodni dne 1.7.1954 byla opravena v podzimních měsících
- Dne 2.5. na náměstí v Kamenici vymrštil se
z kola valníku státního statku disk a usmrtil kolem
jdoucího chlapce, syna komedianta z cizí obce
- Dne 31.5. zemřel žák 8. třídy zdejší školy, byv
postřelen svým bratrem při neopatrném zacházení se
střelnou zbraní
Podle dostupných informací zpracovala: Marie Rečová
Rok 1951
str. 28
Veselé Velikonoce přejí pracovníci
Úřadu městyse Kamenice!
Zpravodaj pro občany Kamenice, Řehořova, Kameničky, Vržanova a Brodku.
KAMENOVINY vydává ÚM Kamenice - 588 23 Kamenice č. 481, okr. Jihlava
Tel.: 567 273 309, e-mail: [email protected]
Na základě zákona č. 46/200 Sb. je registrován u MK ČR pod čís. E - 14 415
Vychází čtyřikrát ročně. Náklad 720 kusů.
Toto 29. číslo vyšlo v březnu 2010. Uzávěrka 29. 3. 2010
Tiskne ASTERA G, s.r.o., Matky Boží 1, 586 01 Jihlava, www.astera.cz
Odpovědný redaktor Mgr. Milan Jelen.
Příspěvky přijímá Úřad městyse Kamenice.
Foto na titulní straně - archiv ÚM a Jaroslav Bumbálek a na poslední straně - Eva Jelenová