Program v PDF - Západočeské divadlo v Chebu

PROGRAM B
23.3.2007
22:47
Stránka 1
JAROSLAVA ·IKTANCOVÁ
Elmer Rice
(28. 9. 1892 – 8. 5. 1967)
Překlad / Marta Ljubková
Režie / Jaroslava Šiktancová j. h.
Scéna / Michal Syrový
Jsem naprosto
zdravá,
normální
osoba.
Akorát jsem
zamilovaná
do nesprávného
muže.
Kostýmy / Andrea Králová
Pohybová spolupráce / Blanka Burianová
Dramaturgická spolupráce / Zdeněk Bartoš
Česká premiéra 31. března 2007
Obsazení
Georgina, dívka snů / PAVLA JANIŠŠOVÁ
Paní Allertonová, též jako Zdravotní sestra / JARMILA ŠIMČÍKOVÁ
Pan Allerton, též jako Porodník, Soudce, Ředitel divadla, Oddávající Billings / PAVEL MAREK
Miriam, též jako Arabella / SYLVIE KRUPANSKÁ
Claire / VLADIMÍRA VÍTOVÁ
Jim / PETR KONÁŠ j. h.
Clark Redfield / DAVID BENEŠ
George Hand / VÁCLAV LIŠKA
Tessie Delehantyová / KATEŘINA POKORNÁ
Doktor, Žalobce, Mexičan, Vrchní / JAN VÁPENÍK
Policista, Mexičan, Luigi / JINDŘICH SKOPEC
Představení řídí / Martin Janošec, text sleduje / Rudolf Voborník, světla / Roman Deršák,
zvuk / Radek Šnajdr, Garderoba / Anna Dlugošová, vlásenky / Jana Chroustová,
výběr hudby / David Šiktanc
V e dvacátých až čtyřicátých letech přední dramatik,
divadelní režisér a filmový scénárista. Narodil se v New
Yorku jako Elmer Reizenstein, ve dvaceti s vyznamenáním absolvoval práva. V roce 1913 se rozhodl pro
dráhu dramatika: výsledkem byla hra On Trial (Na
zkoušku), která slavila obrovský úspěch na Broadwayi
(autor na ní údajně vydělal 100 tisíc dolarů). Hra si získala obdiv pro svoji novátorskou strukturu a výraznou
inspiraci filmem. Později byla několikrát zfilmována.
R ice se začal intenzivně věnovat studiu dramatu
a experimentům s formou. V té době se na Broadway
dostala ještě jeho hra Wake Up Jonathan (Probuď se,
Jonathane), kterou napsal spolu se svým učitelem Hatcherem Hugesem. Po úspěchu hry It Is the Law (To je
zákon) napsal v roce 1923 Adding Machine (Sčítací
stroj), podivnou expresionistickou hru o věčném úředníkovi panu Nulovi, který kvůli sčítacímu stroji přijde
o práci, zabije svého šéfa, je odsouzen a popraven
a ocitá se v nebi, kde má obsluhovat týž stroj, kvůli
němuž ztratil zaměstnání. Hra se hrála jen devět týdnů,
ale navždy se zapsala do čítanek a antologií dramatu.
V
té době se Rice dostal do Holywoodu jako scénárista, byť se o svých tehdejších zkušenostech s filmem
vyjadřoval se značným despektem. Jeho hra Street
Scene (Pouliční scéna) z roku 1928 znamenala po sérii
dramatických neúspěchů konečně průlom. Tragický
příběh se odehrává v newyorském nájemním domě
a Rice v něm promlouvá hlasem rasových a sociálních
outsiderů, který zasazuje do vysoce divadelního, lyrického rámce. Byl to odvážný, drsný kus, který se diametrálně lišil od komedií, muzikálů a povrchních
romantických příběhů, jež dominovaly tehdejší divadelní scéně. Proto hru několik intendantů odmítlo, až ji
Rice nakonec režíroval sám. Za Street Scene získal
Rice roku 1929 Pulitzerovu cenu a Samuel Goldwyn
zakoupil práva na její zfilmování: snímek měl premiéru
v roce 1931 v režii Kinga Vidora.
V
následujících letech se Rice věnoval dramatu,
próze i filmu, v polovině třicátých let uspěl také v Londýně. Jeho pozdější hry nikdy nedosáhly popularity
jeho prvních textů. Ve třicátých letech se proslavil rovněž jako režisér.
V
polovině čtyřicátých let napsal komedii-sen
Dream Girl (Dívka snů), ta měla premiéru v autorově
režii 14. 12. 1945 v divadle Coronet Theatre. Na repertoáru se udržela rok a dosáhla téměř 350 repríz.
Filmová adaptace Dívky snů byla uvedena v roce 1948
v režii Mitchella Leisena a v roce 1965 se dočkala
muzikálové adaptace, na Broadwayi se dávala pod
názvem Skyscraper (Mrakodrap).
1945
V roce 1945 končí druhá světová válka,
Alexander Fleming získává Nobelovu cenu
za lékařství, umírá francouzský básník
Paul Valéry, rodí se jamajský hudebník
Bob Marley. Bertold Brecht uvádí Kavkazský křídový kruh a J. D. Salinger vydává
knihu Kdo chytá v žitě.
PROGRAM
A
23.3.2007
23:01
Stránka 1
Sen
Jak nejraději sníte?
je zážitek iluzorních obrazů, hlasů nebo jiných vjemů vytvářených mozkem během spánku v rámci procesu snění. Sny často ukazují události, které jsou ve skutečnosti nemožné nebo nepravděpodobné,
a jsou obvykle mimo kontrolu spáče; často vycházejí ze skutečných zážitků. Mnoho lidí zažívá během
snění silné emoce; strašidelné nebo znepokojivé sny se označují jako noční můry. Vědecká disciplína
zabývající se sny se nazývá oneirologie.
Vědci věří, že téměř všichni lidé sní zhruba
stejně často; i ti, kteří si sny pamatují
málokdy, si na ně vzpomenou, když jsou
probuzeni během REM spánku. Snění
u zvířat se různí druh od druhu.
Mnoho lidí věří, že sny mají určitý význam,
a proto se snaží své sny určitým způsobem popsat a pak k nim přiřadit význam.
Pro pohodlnější určování významu snů
vznikly speciální výkladové knihy zvané
snáře. V historii se často věřilo, že sny
předpovídají budoucnost, někteří lidé věří,
že ve snu rozmlouvají se svým bohem. Za
dobu existence lidstva lze zaznamenat
v každé epoše, ve které člověk dokázal
souvisle a cíleně přemýšlet o jevech jemu
blízkých, velice časté snahy vykládat
významy snů. Z historického hlediska
můžeme rozdělit tuto tendenci na tři
směry: symbolický výklad dnů (sen se
vykládá jako celek), šifrovací výklad snů
(k tomu je zapotřebí snář), analytický
výklad snů (ten ve své knize Výklad snů
definoval Sigmund Freud).
JAROSLAVA ŠIKTANCOVÁ
Na snění s otevřenýma očima (neboli denním
snění) mám ráda to, že probouzí touhu po propojení reálného s nereálným – že vás nadlehčuje. Na
nočním snění, tedy na skutečných snech (pěkný
protimluv!) mám nejradši možnost prostupnosti
dějů, časů, prostorů. To, že zároveň nevíte i víte,
kdo, kde a proč právě ještě.
PAVLA JANIŠŠOVÁ
Ani tak moc nesním. Spíš si představuji. Například
jak jsem se měla v danou chvíli zachovat. Ty moje
představy vyvolávají jiní lidé třeba tím, co řeknou.
Vytvoří se mi obraz, který skončí i někdy nereálnou
situací. Ráda si představuji. Patří to do mého života, a to nejsem žádný snílek.
DAVID BENEŠ
Ležím na Copa Cabana, v ústech dvě hořké olivy
a vedle mě leží na ručníku vyvinutá snědá krasavice. A doufám, že mně ty olivy nezaskočí v krku a ta
krasavice mi nevlepí facku, když ji začnu natírat
opalovacím krémem.
Zřizovatelem Západočeského divadla
je město Cheb.
Ředitel / Miloš Růžička
Umělecký šéf / Zdeněk Bartoš
Inscenace vznikla za finanční podpory
Ministerstva kultury ČR a Karlovarského kraje.
Program vydalo
Západočeské divadlo v Chebu
Program připravila / Marta Ljubková
Grafická úprava / Andrea Dobrkovská
za použití fotografií Michala Mráky
Autorská práva k představení zastupuje Aura - Pont s.r.o.,
Veslařský ostrov 62, 147 00 Praha 4.
Informace a prodej vstupenek v obchodním oddělení divadla
tel. 354 432 522
Rezervace on-line na www.divadlocheb.cz
Cena programu 15,- Kč
HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER