Pramínek č. 10

PRAMÍNEK
INFORMACÍ Z BAČALEK A LIČNA | Č.10
která zahrála několik koled, lidových písní a známých
melodií na zobcové flétničky. Zpěvem se přidala Lenka
Hanzlíková, naše chalupářka z M. Boleslavi a Anetka
Loudová z Roudnice nad Labem.
Pokračování na zadní straně…
Ohlédnutí za přivítáním nového občánka
PF 2011
Ohlédnutí za setkáním seniorů
Jako kaţdým rokem, tak i letos, moţná v trochu netradičním mezivánočním čase, se konalo setkání seniorů
Bačalek a Lična. V úterý 28. prosince se sešlo asi
25 našich starších občanů, aby si zase po roce popovídali
o tom, co přinesl minulý rok.
Dne 28. 9. 2010 se narodil manţelům Doleţalovým z
Lična syn Lukáš. Vítání nového občánka se uskutečnilo
28. 12. 2010 v salonku naší pivnice. Na přivítanou mu
naše děvčata zarecitovala, zahrála a zazpívala několik
nádherných lidových písniček. Ať se Lukáškovi a jeho
rodičům v naší vesničce líbí a najdou tu mezi námi svůj
domov.
Pokračování na zadní straně…
Letos bylo odpolední setkání zpestřeno vystoupením
naší omladiny (Tonička Rukavičková, Nela Preisová),
OBSAH TOHOTO ČÍSLA:
Ohlédnutí za setkáním seniorů
Ohlédnutí za přivítáním nového občánka
ŘEŠILI JSME NA ZASEDÁNÍ
AKTUÁLNĚ Z ÚŘADOVNY
K+M+B 2011
JAK SE NÁM TU ŢIJE
MÍSTO BOTEK BRUSLIČKY
OKÉNKO DO MINULOSTI
Jak se zde kdysi ţilo v zimě
BYLINKY
CO SE DĚJE, KDYŢ NETEČE
Vysoká hra patriotů
Voda, voděnka…
SPOLEČENSKÁ KRONIKA
KAM ZA KULTUROU
PRANOSTIKY
str. 1,10
str. 1,10
str. 2
str. 3
str. 3
str. 4
str. 4
str. 5
str. 5,6
str. 7
str. 7,8
str. 9
str. 9
str. 9
ŘEŠILI JSME NA ZASEDÁNÍ
Odpad, psi a voda
28. 12. 2010 se konalo poslední zasedání zastupitelstva v tomto roce. Řešilo se toho mnoho: změny rozpočtu
2010, schvaloval se rozpočet na rok 2011, projednávaly
se nové vyhlášky, ceny odpadu a vody na rok 2011.
Dovolte mi učinit alespoň krátký výtah toho nejdůleţitějšího, toho, co se dotýká ţivota většiny z nás.
Jako zcela zásadní povaţuji informovat všechny majitele nových vodovodních přípojek (realizovaných
v r. 2008), ţe na jednání zastupitelstva v srpnu 2009 bylo
rozhodnuto, ţe obec bude proplácet po předloţení dokladů hodnotu navrtávacího pasu nových vodovodních přípojek, a to v částce maximálně Kč 5.200,--.
Proto se v nejbliţších dnech objeví na úřední desce
oznámení následujícího znění:
Majitelé nových vodovodních přípojek budovaných
v r. 2008 mají možnost požádat si o proplacení nákladů
na pořízení tzv. navrtávacích pasů. Žádost, na které
bude uvedeno jméno, číslo popisné nebo číslo parcely,
pro které se nová vodovodní přípojka zřizovala, a ke
které budou přiloženy kopie dokladů prokazujících
uhrazení navrtávacích pasů ze svých vlastních prostředků (faktury, příjmové doklady,výpisy z účtu), a dále způsob, kam má být peněžitá náhrada poukázána, budou
přijímány do 30.4.2011 – osobně v úředních hodinách
nebo doporučeně poštou na adresu: Obec Bačalky, Bačalky 101, 507 23 p. Libáň. Po zpracování všech žádostí
bude peněžitá náhrada poukázána do 30. 6. 2011.
Věřím, ţe my všichni, kteří jsme v r. 2009 na zasedání zastupitelstva prohlásili, ţe nebudeme náhradu poţadovat, jsme nezměnili názor. Pokud bychom se přihlásili
všichni, kdo máme na proplacení nárok, odčerpáme
z obecního rozpočtu hodně přes 200.000,-- korun.
A další téma- opět voda. Na základě výsledné kalkulace nákladů na provoz vodovodu v r. 2010 bylo zjištěno,
ţe skutečné náklady na 1 spotřebovaný m3 pitné vody
činí v r. 2010 Kč 27,40. Dle smlouvy o odběru pitné vody
je vybíráno zálohové vodné ve výši Kč 20,--/1 m3. Rozhodnutím zastupitelstva bylo stanovena zúčtovací cena
vodného Kč 23,--/1 m3 pro rok 2010, tzn. ţe kaţdý
z nás doplatíme ještě Kč 3,-- na kubík spotřebované
vody v loňském roce. Zálohové vodné pro rok 2011
bude činit Kč 26,--. Celý systém vybírání vodného bude
ještě řešen prováděcí vyhláškou a budou se všemi odběrateli sepsány smlouvy nové. Moţná se bude někomu
z vás zdát, ţe je to velký cenový skok. Musíme si ale
uvědomit, ţe spravovat vodovod neznamená jen za vodu
vybírat. O vodu se také musíme starat. Jen pro zajímavost, pouhá elektrická energie spotřebovaná ve vodárně a
vodojemu na pohánění čerpadel a vyhřívání vodojemu
činila za rok 2010 skoro 60.000,-- korun, další náklady
tvoří chemické rozbory vody, opravy atd..
Z dalších vyhlášek jmenujme především znovuobnovený poplatek ze psů (1. pes Kč 100,--, kaţdý další pes
150,--). K poplatku ze psa je nutné se přihlásit na přihlašovacím lístku, který je vloţen do tohoto čísla Pramínku a doručit jej do konce února do úřadovny.
-2-
A TEĎ DO PRÁCE! SPLNIT PŘEDVOLEBNÍ SLIBY. ODHADUJI, ŽE TAK ČTYŘISTA LET MÁME CO DĚLAT!
Vladimír Renčín, staženo z internetu
Důleţité je také připomenout alespoň ve zkratce poplatek za odpad. Zůstává poplatek ve výši 280Kč (na
kaţdého trvale ţijícího obyvatele nebo na 1 chatu či chalupu ročně), za který však obdrţíte 4 pytle bílé na směsný odpad a 10 pytlů barevných (ţluté na plasty nebo
oranţové na tetrapaky) dle vašich konkrétních poţadavků. Po spotřebování těchto pytlů budou prodávány
další nad rámec základního poplatku, a to bílý pytel za
Kč 55,--, ţlutý nebo oranţový pytel za Kč 5,--. Domníváme se, ţe tato skladba pytlů bude více motivovat
k třídění odpadu. Kdo správně třídí odpad ví, ţe nejdraţší
bílé pytle jsou za základní poplatek dostačující. V této
chvíli bych znovu chtěla připomenout a apelovat na
všechny obyvatele a chalupáře: prosím, PET lahve sešlapávejte a házejte do ţlutých kontejnerů, ne pytlů!
Do ţlutých pytlů patří všechny ostatní plasty (sáčky, tašky, polystyren, lahve od domácí drogerie atd.), nikoli
PET lahve. Do ţlutých kontejnerů prosím neházejte poškozené plastové kbelíky, skříňky a polystyren – takto
nám EKO-KOM buď kontejner nevyveze, nebo nám za
něj zaplatí o hodně méně, neţ bychom mohli mít. A
hlavně: není to vůbec hezké. I veřejné prostranství kolem
kontejnerů je naším domovem, tak si ho udrţujme.
Všechny vyhlášky, včetně nových o poplatcích ze
vstupného a o uţívání veřejného prostranství budou vyvěšeny na úřední desce, na vývěskách a na webových
stránkách obce, kde se s nimi můţete seznámit. Stejně tak
i s celým usnesením ze zasedání.
P. Kaprasová
Pro moţnost porovnání zde uvádím ceny vodného pro
rok 2011 některých vodohospodářských společností
v okolí. Ceny jsou včetně DPH.
Vodovody a kanalizace Pardubice
31,80 Kč/m3
Královéhradecká provozní
34,27 Kč/m3
VOS Jičín
35,56 Kč/m3
Vodohospodářské sdruţení Turnov 40,14 Kč/m3
Vodovody a kanalizace Chrudim
36,16 Kč/m3
Vodovody a kanalizace Trutnov
29,86 Kč/m3
Buďme všímaví k tomu, jak je nakládáno s lesy, zemědělskou půdou a zacházeno se vším co ovlivňuje naše
ţivotní prostředí, i to se promítá do ceny a především
kvality vody.
Zpracovala J. Rukavičková, zdroj www.vodarenstvi.cz,
www.vodarenstvi.com
AKTUÁLNĚ Z ÚŘADOVNY
Jak jiţ mnozí z Vás zaregistrovali, změnily se úřední
hodiny na obecním úřadě. Tak jak to vlastně je?
Úřadujeme pro veřejnost kaţdé pondělí
od 17.00 do 18.00 hodin, samozřejmě, tak dlouho, dokud s Vámi nevyřešíme to, proč jste přišli.
Od dubna budeme úřadovat ještě kaţdou
druhou sobotu v měsíci od 10.00 do 11.00 hodin pro chalupáře.
Telefonovat můţete přímo na úřadovnu, kam je zaveden telefon přes internet – zapište si číslo:
491 110 729 nebo na telefonní čísla zastupitelů:
Kaprasová - 606 407 417
Varhanová - 602 276 027
Hošková
- 776 337 866
Kabrnová - 732 720 487
Králová
- 604 104 919
Nešněra
- 724 135 042
Vybíral
- 603 826 190
Pokud přijdete na úřadovnu a paní, která Vás tam uvítá, vám nebude povědomá, tak se nelekejte. V úředních
hodinách i mimo ně tam bude pracovat hospodářka obce
paní Ing. Vendulka Drahotová, která vám jistě poradí
a pomůţe jako kaţdý z nás.
Chcete-li svůj problém vyřešit pomocí elektronické
pošty, pak si zapište, ţe naše obecní e-mailová adresa zní:
[email protected]. A kdyţ si budete chtít přečíst,
co je v obci nového, pak klikněte na naše webové stránky: www.bacalky.wz.cz. Zatím jsou stále ještě trochu
(spíš hodně) nevýrazné, ale pracujeme na vytvoření stránek nových, barevných a přehledných. Pokud máte nějaké nápady, jak stránky vylepšit, nenechávejte si je pro
sebe.
Pavla Kaprasová
Kontejner uţ nekulhá
Jak jste si milí spoluobčané, kteří třídíte poctivě odpad, mohli všimnout, firma Eko-kom, která v naší obci
vyváţí komunální a tříděný odpad, konečně vyměnila
ţlutý kontejner na plasty. Tento nám po dlouhou dobu
chudák visel k jedné straně, neboť mu chybělo kolečko.
Jsem ráda, ţe stačila jedna e-mailová zpráva a během
dvou týdnů je vše v pořádku.
Ještě snad poprosit všechny, aby zbytečně nedávaly
plastové láhve do ţlutých pytlů, ale házeli do ţlutého
kontejneru sešlápnuté. Tento se vyváţí častěji, neţ hromada pytlů v oplocení.
J.Kabrnová
K + M + B 2011
K+M+B (nebo správněji C+M+B) – tato tři jednoduchá písmena se po staletí objevovala s naprostou pravidelností 6. ledna napsaná bílou křídou nade dveřmi kaţdého stavení. Pamětníci mi dají za pravdu, mladší o tom
uţ vědí jen z doslechu. Ano – tak jednoduchým způsobem zanechali stopu tři malí chlapci, kteří převlečeni za
Tři krále (Kašpara, Melichara a Baltazara), symbolicky
navštívili příbytky lidí a přinesli jim do domu vzácné
dary – znamení pokoje, přátelství a lásky. Připomeňme si
na tomto místě skutečný obsah těchto tří hlásek: CMB =
Christus Mansionem Benedicat – tedy „Kriste, ţehnej
tomuto domu.“ Mnohý se pousměje nad „naivitou“,
s jakou lidé dříve návštěvu Tří králů přijímali, jak si jí
váţili a jaký význam jí přikládali. Ale kdyţ se člověk
dokáţe zastavit a zamyslet se nad během ţivota, musí si
přiznat, ţe ne všechno, co koná, jak ţije, co zakouší, můţe ovlivnit sám svojí prací a vůlí. Někdo mluví o štěstí,
které je nezbytné i pro zdravého člověka. Říkejme tomu
štěstí spíš Boţí poţehnání. Potřebujeme ho kaţdý z nás a
v kaţdém okamţiku. Mějme na paměti, ţe nikdo z nás
není dokonalý a ţe svůj osud nikdy nemáme ve vlastních
rukou.
Pavla Kaprasová
-3-
JAK SE NÁM TU ŢIJE
Lenka a Tibor Královi
To je jednoduchá otázka. Ţiju si svůj sen! Vţdy jsem
chtěla ţit na vesnici. Dětství jsem proţila na vesnici jménem Sloupnice poblíţ Litomyšle. Bylo to krásné dětství,
za které jsem svým rodičům vděčná. Vyrůstala jsem mezi
kytičkami. Byl to velikánský koníček mé maminky. Tak
ţe se ani není co divit, ţe jsem se pomamila a šla studovat, tenkrát jedinou střední zahradnickou školu, do Kopidlna. Zde jsem si našla i prvního ţivotního partnera a uţ
nastálo zakotvila v tomto kraji. Kdyţ jsem se vdala, bydlela jsem v bytech v obci Soudný u JC a v Libáni. Tam
jsem ovšem jen přeţívala bez své milované zahrádky. Aţ
s nynějším manţelem Tibčou se nám podařil postavit
krásný domeček s akorát velkou zahrádkou, kterou zdědil
po rodičích. A tady konečně řádím!!
Taky jsme „chytli“ výborné sousedy. Z jedné strany
chalupáře, kde je pořád spousta dětí, tak ţe naše děti,
Dominika a Šimon, si mají s kým hrát. A z druhé strany
Nešněrovi. Tam s Věruškou přes plot "kšeftujem"s kytičkami. S Láďou a Lukášem dáme sousedskou „štópku“
a s paní Nešněrovou prohodíme kaţdou chvíli „pár“slov,
jak jde čas.
Manţel tady ţije od svých 10let. Maminka si zde našla nového manţela p. Táborského. A je tomu rád, ţe
zrovna na Bačálkách. Tak ţe další výhoda je, ţe nemáme
babičku daleko. Rád vypráví, co se tady s klukama stihl
nadělat lotrovin, neţ dospěl. Krásný les a okolí ho k tomu
-4-
vyloţeně vybízeli. Nyní společně, no více on neţli já
provozujeme, nebo spíše, máme pronajatu pivničku u
Bači. Protoţe manţel je tvor společenský, tato práce mu
vyhovuje. Myslím, ţe je zde čisto a útulno. Pořádáme tu
různé akce, dokonce i svatby. Kde můţeme společně
poklábosit se sousedy a vypít si své pivečko. Určitě se
zastavte i vy pobýt.
Jen můj nejstarší syn Zdenda by rád přestěhoval celou zahradu s domečkem, moţná celou vesnici, blíţ k
Jičínu, kde je víc vyţití pro lidičky v jeho věku.
Taky nesmím zapomenout na zvířátka domácí, ale i ty co
jsou venku. Sýkorky, vrabčáky, kosáky, srnky, veverky,
ještěrky,ţáby,váţky.......prostě paráda! Doma máme
pejska Vyţbouna a tři kocoury Kamila, Emila a Cecila.
Nějaká ţelva Ţofka a rybičky by se tu taky našly..... Jednoduše, je tu krásně, neměnila bych! Tak co víc si přát?
Snad jen ať děti proţijí tak krásné dětství jako my a vesnice ať zůstanou vesnicemi se vším všudy!
Lenka Králová
„Bačalští sportovci - bobisté“
MÍSTO BOTEK BRUSLIČKY
Je páteční ráno. Uţ čtvrteční večer hrozil svým ledovým prstíkem, ţe se ráno budeme divit. A taky jsme se
divili. Vyrazím si hned po ránu na autobus, vţdyť jako
kaţdé ráno musím do práce. Jen co vylezu z domu, jejda,
jedu jak na bruslích, jen mantinel, o který bych se mohla
přidrţet chybí. Takţe jedu, ale k zemi. Po nevydařeném
pokusu o vyjití z domu, pokouším se o druhý. Jiţ opatrněji, pomaloučku s rukama připravenými na případný pád
odcházím v plané naději, ţe pojede autobus. Jo, jo, bláhová myšlenka. Při kontrole vozovky jsem zjistila, ţe
moţná tankem ještě, ale busem v ţádném případě. Přesto
stojím na zastávce a čekám. Čekám na něco, co stejně
vím, ţe nepřijede. Po půl hodině, promrzlá, blikne u Jindrů světýlko. No jasně, vţdyť Pepa poveze děti do školky. V naději vzhlíţím k světýlku. Hurá. Jede. Po vyproštění auta z ledového krunýře a usednutí do jiţ napolo
vyhřátého, pomaloučku najíţdíme na silnici. Tak takto se
jezdí na ledové ploché dráze. S očima na předním okně,
vykulená jako sud ze sklepa, prohlíţím kolem spousty aut
lehce vloţenými do příkopů a zoufalé řidiče. Dole pod
kopečkem uţ se dalo jet lépe. Do práce jsem dorazila.
Prostě nás paní zima sevřela ledovými dlaněmi a ukázala
nám jak je mocná. Hlavně, ţe jsme to všichni ve zdraví
přeţili.
J.Kabrnová
OKÉNKO DO MINULOSTI
Jak se zde kdysi ţilo v zimě
Padej, padej, bílý sníţku a padal. Začínal kdysi padat
o sv. Martinu. Někdy i nepřetrţitě s mrazíky vydrţel do
tehdejších pololetních prázdnin v únoru. Napadlo ho
vţdy dosti a to bylo radosti. Vytáhly se sáňky z půdy,
rohačky, berany i sáňky s opěradly zvané korby. Dnes jiţ
děti ani nevědí, ţe se jim tak říkalo, neboť sáňkování
většinou upadá v zapomenutí. Sáňkovalo se na kaţdém
kopečku, vţdy celý den plném dětí i dle moţnosti mládeţe. Bylo to tehdy krásné a romantické, kdyţ se při tom
sněhové vločky pomalu snášely k zemi a téţ přikrývaly
dřevěné chaloupky tehdejších obyvatel. K večeru, kdyţ
se začalo šeřit, z jejich malých okének se rozlévalo blikavé světélko, někde ještě od petrolejových lamp, a budilo
pohádkový dojem. Sáňkovalo se někdy aţ do pozdních
hodin, s malými přestávkami k nasycení vyhládlých krků.
Uhánělo to i po silnici, kde ještě nejezdil ţádný automobil. Silnice se protahovala těţkým dřevěným pluhem ve
tvaru do špičky, taţený párem koní. Kolové vozy v zimě
nahradily velké masivní sáně v předu zahnuté do rohů.
Rovněţ se zapřaţeným koňským potahem. Kaţdý koník
měl na krku k postroji řemínkem připevněné zvonečky,
coţ dávalo jízdě příjemný a veselý zvuk. Podle toho jak
ve sněhu koně klusaly. Běda však, kdyţ po některém
delším výjezdu sluníčko sníh rozhřívalo. Tyto velké sáně
starší chlapci vytáhli v podvečer na ujeţděnou i uklouzanou silnici a celá skupina se na nich vezla dolů přes celou
ves. Děti z Lična zase sáňkovaly od dřívější hospody
kolem Šíchových chaloupky, která jiţ tam dávno nestojí,
aţ k rybníku. Kdyţ uţ
toho vřeštění a jásotu
dětí bylo příliš, tu pan
Ších (bývalý italský
legionář, na coţ byl
hrdý, chodil při kaţdé
příleţitosti
oslav
v uniformě)
popadl
Josef Lada, staženo z internetu
vědro s popelem a
milou sáňkařskou dráhu pořádně posypal. Nám dětem se
od zdravého pohybu na mrazivém vzduchu zbarvily tváře
i nosy do ruda. Na lyţe tenkrát nebylo a tak si někteří
chlapci uvázali na nohy ohnutá prkénka od soudků, daleko však na nich nedojeli a končili veselým pádem. Později na Bačalkách zdejší truhlář pan František Obst, začal
vyrábět ve své dílně lyţe. Byly velmi dlouhé a těţké.
Vázání pouze z řemínků, ale jelo to. Ţádné dokonalé
sportovní pomůcky by nenahradily tolik radosti a skromnosti dětí. Můj velký záţitek z uplynulých zimních let
byl, kdyţ jsem po ránu otevřela okno a uslyšela jiţ
z dálky šumot saní a cinkání rolniček koní pana Františka
Cidliny. Byl jejich velkým příznivcem a chovatelem. Ten
je kaţdé ráno projíţděl, aby nestály. Je to aţ dosud nezapomenutelný dojem. Časem se jiţ vlivem modernizace
všechno pomalu vytrácelo a způsob ţivota i na venkově
se začal rychle měnit. Zbývají jen hezké vzpomínky.
J. Hazdrová
Text je v původním autorském znění bez jazykové korekce
podle nových pravidel pravopisu.
Bačalský zimní provoz na kopci za pivnicí
BYLINKY
A zima je v plném proudu. Pokud mrzne, virová a infekční onemocnění nás tolik nenavštěvují, ale stačí se
nevhodně obléci, nechat promrznout nohy, zapomenout
čepici a uţ máme co řešit. Proto lednová rubrika o bylinkách a dalších přírodních prostředcích bude pestrou směsicí receptů pomáhající nám upevnit zdraví v tomto období.
Nejprve něco vyzkoušeného, z našeho domácího
soudku. Mocným pomocníkem je cibule. Starý dobrý
recept na kašel a rozpouštění usazených hlenů. Nakrájenou cibuli posypeme cukrem, lépe zamíchat s medem,
šťávu, kterou cibule pustí, uţívat po lţičkách 3 aţ 4krát
denně, spotřebovat do 24 hodin. Podobný účinek má také
odvar z cibule, známý pod názvem cibulový čaj. Uleví
našemu dýchání, zlepší odkašlávání. Na rýmu a zánětlivá
onemocnění nosních dutin zase platí vdechování výparů
z nakrájené čerstvé cibule. Neoloupaná rozkrojená cibule
ponechaná na misce na sebe váţe choroboplodné zárodky
ze vzduchu. Doporučuji ji mít během zimního období
neustále v místnostech, kde se pohybuje více lidí. Po
několika dnech, kdy se cibule seschne a je toxická, ji
spalte či vyhoďte, ruce dobře omyjte.
Šťáva z citronu velmi dobře pomáhá uklidnit a stáhnout zduřelé sliznice. Pokud jiţ cítíte slabé pálení v nose
či krku, doporučuji touto šťávou vypláchnout nos či kloktat. Lze ji pouţít neředěnou, kdo je citlivější můţe naředit
vodou i přidat trochu medu. Samozřejmě čím je infekce
více rozvinuta, tím jsou sliznice citlivější. I zde platí čím
dříve, tím lépe. I při dosti ucpaném nose je úleva výrazná,
citronová šťáva totiţ působí nejen na ošetřované místo,
ale sliznicí proniká do těla a působí celkově příznivě na
harmonizaci organismu.
Není náhoda, ţe do vánočního cukroví se přidává badyán, hřebíček, skořice. Badyán můţeme přidat do čaje
na kašel, podporuje trávení, celkově zklidňuje. Hřebíček
má silné desinfekční účinky a místně znecitlivuje, pouţívá se především pro útlum bolestí zubů a jejich nervů. Při
zánětu dásní a bolestech zubů se doporučuje toto kloktadlo: kousek skořice a 3 hřebíčky povařit krátce v šálku
vody a po vychladnutí kloktat podle potřeby. Skořice také
silně desinfikuje a má antibiotické účinky, zlepšuje trávení, odkašlávání, hojně se vyuţívá k prohřátí
v masáţních přípravcích. Vyuţívejte tedy hojněji tohoto
koření při přípravě pokrmů a čajů v zimním období.
-5-
UŽ JE MI LÉPE, DOKTORE. ZBAVIL JSEM SE NEZDRAVÉHO
OPTIMISMU A KONEČNĚ JSEM ZDRAVĚ PESIMISTICKÝ.
V. Renčín, kniha in vino veritas
Doporučuji během zimy konzumovat ořechy. Dám
vám tip, jak zpracovat vlašské ořechy, aby Vás netrápily
svou tvrdostí a hořkou chutí. Vezmeme hrst ořechů, vloţíme například do běţného hrnku na pití a zalijeme vodou. Rukou překryjeme hrníček a vodu slijeme, můţeme
provést přes cedník. Opět zalijeme vodou a necháme
máčet. Pak poměrně často v průběhu přibliţně 2 aţ 3
hodin proplachujeme. Záleţí, jak si vzpomeneme. Stačí
po půl hodině, čím však častěji, tím se rychleji ztratí hořká chuť. Poznáme to i na barvě slévané vody. Ta je ze
začátku hodně hnědá, později světlá. Pokud ořechy nebyly příliš seschlé, jiţ za dvě hodiny se nechají pojídat. Jsou
měkké, nasládlé a je v nich nastartován proces klíčení,
tedy i spousta prospěšných látek pro náš organismus.
Průběţně je z hrníčku s vodou lovíme čajovou lţičkou a
ujídáme, po 4 aţ 5 hodinách vodu sliji a ořechy dám na
talířek (pokud v hrníčku nějaké zbudou).
Kloktat lze slanou vodou, velmi silný účinek má kloktání vlaţné vody s několika kapkami oleje z čajovníku
australského (tee tree oil, běţně dostupný v lékárnách).
Čajovník je silně protizánětlivý a desinfekční, po třech
dnech kloktání jiţ mohou být stěry při angíně negativní.
Vynikajícím pomocníkem jsou éterické oleje, vůně
nám téţ pomáhají uvést tělo do rovnováhy a jsou dobrým
pomocníkem zvláště, kdyţ máme potíţe z dýchacími
cestami. Vynikající zkušenost mám se směsí olejů
v rozprašovači nazvanou Respiran (pouţití při dýchacích
potíţích a rýmě), kterou lze rozprašovat podle potřeby,
před spaním v loţnici, v obytném prostoru, před sebe při
akutní potřebě. Vyrábí ji firma Dr. Popov s.r.o.
(www.drpopov.cz) a zakoupila jsem ji v prodejně bylin u
autobusového nádraţí v Jičíně. Od stejného výrobce je i
směs k rozprašování nazvaná Relaxan s příjemnou vůní
citrusu, meduňky a dalších bylin, která pomáhá při únavě,
nespavosti a stresu.
A teď jeden zajímavý receptík, který ovšem nemám
vyzkoušený a tak doufám, ţe ho nebudu mít od Vás, čtenářů Pramínku, „dlouho na talíři“.
Cukroví je jiţ snědeno, co si takhle zkusit udělat sušenky pro dobrou náladu na rozpuštění únavy a deprese.
Z 300g hladké mouky, 200g jemně mletého cukru, 100g
másla, 1 vejce, 1 lţičky prášku do pečiva a koření (2 čajové lţičky mleté skořice, strouhaného muškátového
oříšku a mletého hřebíčku) vypracujeme hladké těsto.
Podle potřeby můţeme přidat vodu a zabalené do folie
-6-
necháme 30 minut odpočinout v chladu. Pak vyválíme
půl centimetru silný plát a vykrajujeme formičkami, či
jen krájíme rádýlkem na čtverečky a zdobíme půlkami
mandlí, ořechů nebo sypeme semínky (sezam, slunečnice,
dýně). Pečeme na vymazaném plechu či pečícím papíře
přibliţně 10 minut ve středně vyhřáté troubě. Pojídáme
při únavě a smutku a na uklidnění nervů několik kousků
denně. Pro pohoštění návštěvy můţeme vytvořit tyto
sušenky jen se skořicí, aby to nebylo pro ně „silné kafe“.
A nyní pár základních pravidel léčby, které sice známe, ale ne vţdy vyuţíváme, s recepty z internetových
stránek www.fiftyfifty.cz.
Pokud začneme s léčbou chřipky a nemocí
z nachlazení včas, máme šanci na vyléčení bez antibiotik,
jejichţ vedlejší
účinky v našem
těle
dokáţou
napáchat
i značné škody.
Mezi
taková
základní pravidla správné léčby patří klid
v teple na lůţku (náš kocour je v tomto vzorný), lehká
strava, zaloţená na ovoci a zelenině a zvýšený příjem
vhodných tekutin.
Křen i med jsou známé svými silné stimulačními
účinky na naší imunitu, vysokým obsahem vitaminů
i minerálů a dezinfekčními a antibiotickými účinky. Recept: čerstvý kořen křenu na jemno nastrouháme
a smícháme s přibliţně stejným mnoţstvím medu. Směs
důkladně promícháme a uţíváme po lţičkách během dne
podle závaţnosti stavu 3-7x denně v čase nemoci,
v niţších dávkách pak i preventivně pro celkové posílení
imunity a zlepšení kondice.
Mrkev je známá svým vysokým obsahem betakarotenu, coţ je významný antioxidant a zároveň stimulant obnovy sliznic. Podporuje regeneraci sliznic v
dýchacích cestách a současně povzbuzuje naši obranyschopnost. Recept: 0,5l čerstvé mrkvové šťávy a 4-5
lţic medu pomalu zahříváme v hrnci na mírném ohni nevaříme, za občasného míchání pouze postupně zahustíme na konzistenci sirupu. Ten pak v době nemoci uţíváme po lţičkách 4-6x denně. Mrkvová šťáva
se doporučuje samozřejmě i čerstvá, sirup má tu výhodu,
ţe nám při skladování v lednici vydrţí i několik dní a je
koncentrovanější.
Jak poznat jestli se jedná o nachlazení nebo chřipku?
Odpovědi jsem nalezla na internetových stránkách
www.nasezdravi.ic.cz.
Bolest hlavy velmi často doprovází chřipku, málokdy
nachlazení. Spavost je velká u chřipky a můţe trvat i dva
aţ tři týdny, u nachlazení je slabá. Celková bolest a rozlámanost je častá a někdy velmi intenzivní při chřipce,
lehká při nachlazení. Vodnatá rýma je u chřipky jen příleţitostně, při nachlazení běţná. Kašel je běţný při chřipce a často velmi těţký, jen střední a mírný při nachlazení.
Bolest v krku je jen někdy při chřipce, ale u nachlazení
běţná.
J. Rukavičková
CO SE DĚJE, KDYŢ NETEČE
Vysoká hra patriotů
Akční film z produkce Bačalkypictures
Scénář: mráz
Reţie: Z. Kollátor
Účinkují v hlavních rolích:
Kachny, kuřata, Kollátor, Král, Nešněra, Rukavička j.
Kdo rádi sledujete americké akční filmy, vězte, ţe
nemusíte chodit do kina nebo sedět upoutaní u obrazovky. Akční momenty se dají zaţít totiţ i u nás na Bačalkách.
Určitě si všichni vybaví scénu z amerického filmu
s Harrisonem Fordem Vysoká hra patriotů, kdy se na
břehu moře vylodí početná skupina maskovaných gaunerů s rozsvícenými čelovkami a plíţí se do domu hlavního
hrdiny. Bačalkypictures scénu trochu inovovala, jako
místo pro zásadní scénu velkofilmu si vybrala vodojem u
kravína, za to za velmi drsných klimatických podmínek,
zkrátka kam se hrabou Amíci.
Scénář byl jednoduchý, úspěch filmu byl plně postaven na strhujícím výkonu účinkujících. Banální zápletka.
Slávek Zeler vymetal kamna, samo, ţe se umazal a chtěl
se mýt. Ale ouha. Netekla mu voda. Po chvíli zjišťování
bylo jasné, ţe vada není na jeho přijímači, ţe se asi „něco
děje“. A dělo se. Na Ličně zamrzlo potrubí ve vodárně,
zatím se neví, proč. Ţhavíme linky, voláme zásahovou
jednotku – p. Kollátora, je to dobrý, jede hned na místo
činu. Za asistence S. Hodbodě rozdělávají potrubí a . . . .
prásk, z potrubí vyletí plno ledové tříště značně nasycené
Savem. Během chvíle jsou oba mokří jak myši. Nedbají
chlórem proţraných montérek, napojují potrubí a . . . nic.
Do vodojemu nejde ani kapka. Do hry vstupují další hrdinové dne – Tibor Král a Tom Rukavička. Společně s p.
Hoškem a p.Fidrichem zjišťují, ţe ve vodojemu nefunguje odporový drát, který za normálních okolností prohřívá
trubku s vodou. Nyní máme místo vody ve vodojemu
několikametrový sloupec ledu. Co s tím, trubky jsou
z plastu. Nedbaje mrazu, sněhu, začnou plynovými hořáky ohřívat vzduch kolem zamrzlého potrubí. Kuřata začínají svěšovat hlavičky, volají: vodu, vodu! To uţ se řítí
vozem Škoda Octavia TDI Lukáš Nešněra s dalším plynovým hořákem. Situace je napínavější s kaţdou minutou. Stmívá se a přituhuje. Chlapci nasazují čelovky. Za
nesmírného úsilí, vypětí všech sil se stále pokoušejí rozehřát vodu ve vodojemu. Je 21.00 hodin, pan Hošek začíná
vozit vodu kuřatům z domova ze studny. Pan Zeler je
stále špinavý od sazí. V tubusu vodojemu jsou zalezlí
všichni ostatní. Led po kouskách povoluje, vţdy ale další
kus ucpe jiţ rozehřátou část. Kolem vodojemu uţ pobíhá
s čelovkou i elektrikář pan Urban ze Sedlišť, reflektory a
plynové hořáky „šajnují“ tmou, všichni se boříme do
sněhu. Konečně, zdá se, ţe se urval největší kus ledu.
Jedu do vodárny zkontrolovat, zda se pohnul vodoměr. Je
22.30 – sláva. Vodoměr se točí. Je 23.00. Sedíme
v pivnici U Bači, pijeme grog. Jsme všichni trochu omámeni. Tibor se zul a suší si mokré ponoţky. Přichází klasický americký „hepáč“: „Jste váţně dobří, kluci. Mám
Vás ráda.“
Je 00.30. Slávek Zeler si od rána konečně smyl mour
ze svých upracovaných rukou. Kuřátka uţ zase ţijí
v jistotě, ţe dorostou jateční váhy. Bačalky vykročily do
vánočního týdne.
* * *
Skutečně velký dík všem „hrdinům“ (i nejmenovaným), kteří ve svém volném čase dobrovolně mrzli, abychom my všichni proţili klidné vánoce. Váţně vás mám
ráda, kluci.
Pavla Kaprasová
„Koryto“ na Ličně
Voda , voděnka…
Voda, jeden ze základních ţivlů, který nám dává ţivot. Pijeme-li nekvalitní vodu či ji přijímáme
v nedostatečném mnoţství, naše tělo strádá a nemocemi
volá o pomoc: „Zastav se, člověče, uvědom si, co činíš“.
Patříme k té šťastnější skupině lidí, kteří se nemusí kaţdý
den zabývat potřebou obstarat si pitnou vodu pro přeţití.
Máme z čeho vařit, čím se umýt, čím zalít uţitkovou i
okrasnou zahradu, bazény, akvaparky, myčky aut… Chováme se k vodě s dostatečnou úctou, kdyţ víme, ţe naše
tělo umírá, pokud týden nepřijme vodu? Čím můţeme
ovlivnit to, abychom my i naši potomci měli dostatek
pitné vody? Je to náš kaţdodenní ţivotní styl, uvědomění
si, jak svým konáním ovlivňujeme to, co dává ţivot našemu tělu.
Dnes Vám přiblíţím dílo japonského vědce, který
se celoţivotně věnuje výzkumu vody. Dokazuje to, co
většina z nás tuší, ţe náš ţivot má větší rozměr, neţ nám
nabízí materialistický model. Ukazuje, jak svými myšlenkami, emocemi ovlivňujeme vodu, tedy i sebe (přibliţně 70% našeho těla je voda), druhé, svou realitu…
Následující informace jsou zpracovány z internetu, taktéţ
i fotografie, které byly publikovány v knize Poselství
z vody.
Dr. Masaru Emoto se zabýval rozsáhlým výzkumem
vody po celé naší planetě, ne jako klasický vědecký výzkumník, ale spíše z pohledu originálního myslitele. Vědeckým výzkumem prokázal, ţe voda je významným
nosičem informací, a také jako první vyfotil různé struktury krystalu vody ve zmrzlém stavu.
-7-
Dr. Masaru Emoto se inspiroval sněhovým krystalem
a uvědomil si, ţe právě ve zmrzlé krystalové formě nám
voda ukazuje svou celou a skutečnou podstatu. V roce
1994 se jeho laboratoři v Tokiu po mnoha pokusech a
omylech podařilo pořídit první fotografii ledového krystalu. Od té doby bylo těchto fotografií pořízeno několik
desítek tisíc. Bylo také provedeno velké mnoţství zkoušek a pokusů s kvalitou vody, dopadem negativních a
pozitivních slov na vodu, vlivem hudby, obrázků, písmen
nebo textů nebo sílou různých druhů modlitby. Výsledky
ukazují, ţe hudba, slova, myšlenky nebo modlitby mají
vliv na strukturu vodního krystalu, coţ naznačuje, ţe
skutečně ovlivňují naši hmotnou realitu. Díky fotografiím
krystalu se hypotéza, ţe voda je schopná podrţet i přenášet informace, stala rozpoznatelnou pro všechny. Vzhledem ke své nádheře jsou ledové krystaly ve stabilní a
harmonické podobě navíc úţasným uměleckým dílem.
S podporou své ţeny Kazuko vydal Dr. Masaru Emoto v roce 1999 na vlastní náklady publikaci „Poselství z
vody“ (“Messages from Water”), coţ je sbírka fotografií
ledových krystalů a výsledků jejich výzkumu. Publikace
„Poselství z vody“ se ve světě dočkala milionů výtisků a
v krátké době byla přeloţena do více neţ dvaceti jazyků.
Jeden ze zajímavých pokusů Dr. Masaru Emota.
Dr. Masaru Emoto udělal i následující zajímavý pokus
ovlivňování vody myšlenkou a slovem. Nejprve nalil
čistou vodu z horského jezera do několika nádob a kaţdou z nich popsal a ovlivňoval jiným slovem, vyjadřujícím určité emoce či stav. Například Láska, Díkůvzdání,
Klid, Hloupost, Nenávist, Strach, Radost, atd. Krystaly,
které takto ovlivněná voda utvořila, se velmi lišily. Nejenom to!
Do nádob s vodou nasypal vařenou rýţi a kaţdý den
ovlivňoval nádobu Láska i nádobu Nenávist příslušnou
emocí a modlitbou či proklínáním. Po několika týdnech
se v nádobách ukázaly naprosto rozdílné procesy. Nádoba s Láskou měla uvnitř čistou vodu s rýţí a nádoba s
Nenávistí byla plná černé plísně. Tento pokus si můţete i
sami vyzkoušet, bez laboratoře či mikroskopů, potřebujete jen čistou vodu a pár minut denně čas.
Krystal vody, na níž bylo působeno myšlenkou, emocí a slovem:
PRAVDA
Laboratoř Dr. Masaru Emota
Během posledních 4,5 let obdrţela laboratoř Dr. Masaru Emota, Hado Life Europe více neţ 1000 vodních
vzorků, které byly zaslány ze všech koutů světa. Testování tolika rozličných vodních zdrojů umoţnilo pochopit
a potvrdit skutečnou podstatu vhledu Dr. Emota – voda je
daleko více neţ jen pouhým H2O a pouhou anorganickou
látkou.
Některé prameny byly v průběhu několika let nepřetrţitě prozkoumávány. Na základě těchto výsledků můţeme vyzdvihnout fakt, ţe i kdyţ se tvary a počet krystalů
vzorků odlišují díky nejrozmanitějším vlivům, na které
voda reaguje, některá voda vykazuje větší sklon
k vytváření harmonických struktur ve zmrazené formě
neţ jiná. Řada vodních zdrojů, které vykazují tento sklon,
je často historicky označována jako svaté prameny..
V ČR vyšly knihy „Skutečná síla vody” ( Nakl.
Tomáše Janečka), “Voda a léčivá síla modlitby” (nakl.
Eminent) a “Léčivá síla vody” (nakl. Eminent),
Zázračná moc vody (nakl. Pragma)
J. Rukavičková a internet
ŠPATNĚ
Krystal zklamané vody. V jeho
srdci zeje díra. Tento krystal nám
připomíná, jaké účinky má takové –
často nevědomky uţívané - negativní hodnocení.
-8-
VÝBORNĚ
Zdá se, ţe kompliment vodu potěšil.
Vodní krystal se svobodně rozvinul,
jako by nám dával svou radost najevo.
SPOLEČENSKÁ KRONIKA
V prvním měsíci letošního roku oslavují svá ţivotní
výročí tito naši spoluobčané. Blahopřejeme.
Kučerová Jarmila
81 let
Nešněra Ladislav
55 let
Čermáková Jana
45 let
Kolomazníková Karina 20 let
Dne 11. 12. 2010 nás náhle opustila naše spoluobčanka,
paní Anna Šolcová. Čest její památce.
Pozůstalým upřímnou soustrast.
KAM ZA KULTUROU
Akce ZŠ a MŠ Dětenice
2. 2. Den otevřených dveří
15. 2. Recitační soutěţ - školní kolo
Libáň
Představení loutkového divadla "Martínek" - leden a únor
kaţdá sobota od 15hod Loutková scéna KD Libáň;
30. 01. 2010 (sobota) od 20hod. Hasičský ples Dům kultury Libáň; 13. 02. 2010 (sobota) od 20hod. Sportovní
ples Dům kultury Libáň - hudební skupina MAVIS;
14. 02. 2010 (neděle) od 14hod. Dětský karneval Dům
kultury Libáň - dětská diskotéka v maskách
Hrad a zámek Staré Hrady
15. 01. 2011 - 27. 03. 2011, soboty, neděle, svátky,
prázdniny,10 - 17 hod. Pohádkovým hradem a pohádkovou hradní půdou vás provede opravdová čarodějnice,
hradní čaroděj, statečný rytíř nebo krásná princezna. Čeká tu na vás spousta pohádkových kamarádů, kouzelný
pytel pekelně dobrých bonbónů a moţná i něco jiného.
Zámek Loučeň
LEDNOVÉ VÍKENDY, vţdy 10.00 – 16.00 hod.: Interaktivní prohlídky s Fantomasem v roli průvodce – detektiva a návštěvníky v úlohách jeho asistentů.
ÚNOROVÉ VÍKENDY, vţdy 10.00 – 16.00 hod.: Prohlídky zámku s Bílou paní, během nichţ si vychutnáte
několik neodolatelných bílých sladkostí.
PRANOSTIKY
Leden
Smuteční hlášení v místním rozhlase
Vyjadřujeme pochvalu, naší nové paní starostce
Ing. P. Kaprasové, za důstojné ohlášení úmrtí naší milé
občanky i bývalé sousedky paní Anny Šolcové a jeho
zakončení minutou ticha a na závěr pietní hudbou. Tak to
ještě nikdy a nikým oznámeno nebylo. Zároveň si dovolujeme prostřednictvím „Pramínku“ projevit upřímnou
soustrast všem pozůstalým její rodiny. Za coţ redakci
děkujeme.
J. Hazdrová a L. Rampasová
Text je v původním autorském znění bez jazykové korekce
podle nových pravidel pravopisu.
Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější.
V lednu mnoho vody – málo vína.
Kdyţ krtek ryje v lednu, končí zima v květnu.
17. leden – sv. Antonín Veliký, egyptský poustevník, patron kartáčníků, cukrářů a řezníků
Svatý Antonín poustevník přináší led nebo jej láme, nemá-li ţádný, vyrobí ho hned.
22. leden – sv. Vincenc
Slunce-li na svatého Vincence svítí, budem hojnost ţita,
vína míti.
25. leden – sv. Pavel
V den obrácení svatého Pavla kdyţ teče voda po silnici,
šetřte pro dobytek píci.
Na Pavla obrácení téţ i zima se promění; buď popustí
nebo zhustí.
Jasný den Pavla svatého slibuje mnoho dobrého.
28. leden – sv. Karel Veliký, první císař obnovené římské
středověké říše, patron císařů
Je-li Karel málo ledový, únor to zase napraví.
Únor
Únorová voda – pro pole škoda.
2. únor - Hromnice
Hromnic, zimy polovic!
Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
Zelené Hromnice – bílé velikonoce.
O Hromnicích zamračeno – sedlákovi pomoţeno.
6. únor – sv. Dorota, patronka květinářů a zahradníků
O svaté Dorotě uschne košile na plotě.
14. únor – Valentin, patron zamilovaných
Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna.
-9-
Ohlédnutí za setkáním seniorů
Pokračování z titulní strany…
Rozruch způsobila také neplánovaná návštěva příslušníka
Policie České republiky z Kopidlna, který měl krátkou
přednášku o tom, jak se mají senioři bránit případnému
napadení násilníků.
Vypilo se kafíčko, pivko, okoštovaly se zákusky, rozdaly se finanční dárky, kytičky, příjemně se posedělo.
Ti z vás, kteří jste se nedostavili a nebyli ani zastiţeni
doma, máte svůj finanční příspěvek Kč 400,-- připraven
k vyzvednutí v úředních hodinách na úřadovně.
Škoda jen, ţe vás přišlo tak málo. Chápu, ţe někteří
z vás jsou špatně pohybliví. Ale nepřišlo i mnoho lidí,
kteří ţádné problémy nemají. Těch příleţitostí potkat se a
popovídat se sousedy nemáte příliš. Jak mi vţdycky říkávala paní Šolcová, která se na setkání tak těšila, ale bohuţel jí uţ nebylo dáno dojít: „Nejdou vrátit zpátky tři věci:
vystřelená střela, vyřčené slovo a promarněná příleţitost.“ Přijdete napřesrok?
Pavla Kaprasová
Ohlédnutí za přivítáním nového občánka
Pokračování z titulní strany…
Našemu nejmladšímu občánkovi byl také předán finanční dar v hodnotě 10tis. Kč.
J. Kabrnová
Toto číslo vychází 14. 1. 2011. Příští vydání Pramínku plánujeme na 18. 2. 2011.
Tento výtisk připravili: Jaroslava Kabrnová – vedoucí skupiny, Varhanová Alena, Kaprasová Pavlína, Rukavičková
Jitka, Zeler Slavomír, Jindřich Varhan. Dopisovatelé jsou uvedeni pod příspěvky. Za obsahovou stránku příspěvků ručí
autor. Texty procházejí jazykovou korekturou, není-li u příspěvku uvedeno jinak. Výtisk je zdarma.
Grafická úprava: Pramínek. Tisk: p. Čermák.
Roznášku zajišťují: J. Kabrnová a J. Rukavičková. S náměty a připomínkami se obracejte na kohokoliv z naší skupiny nebo posílejte na email [email protected], či vhoďte do schránky Pramínku u obecního úřadu. Na tisk
Pramínku přispěli: Limrovi 300Kč, K. K. 100Kč, Blechovi 200Kč, Maštálkovi 800Kč, Vl. Paţout Lično 200Kč, Šátkovi 400Kč, Větrovští 200Kč, p. Zmátlík 400Kč, Hurcíkovi 200Kč. Děkujeme.
Vítáme vaše příspěvky, náměty a připomínky, aby Pramínek byl přínosem pro nás pro všechny.
- 10 -