text celého dopisu

Vážená paní Belloňová.
Děkuji Vám za Vaši komplexní odpověď. Nejdříve se Vám chci omluvit za několik nepřesností v
mých dotazech, které spolu se snahou o stručnost v některých případech pravděpodobně způsobily, že
byly pochopeny jinak, než jsem zamýšlel. Nicméně po opětovném prostudování mého e-mailu musím
konstatovat, že ve spojení dotazů s odkazy a texty na nich uvedenými, je popis problémů, mimo jeden,
jasný. Následně se tedy pokusím v několika málo případech vyjasnit situaci, zatímco v ostatních budu
reagovat na Váš text. Protože jsem ale chtěl dát prostor k vyjádření také dalším lidem, kteří mají různé
zkušenosti s justicí, rozhodl jsem se požádat o založení diskuse na webu Střídavky (
http://diskuse.stridavka.cz/viewtopic.php?f=15&t=882 ), ve které by dostali možnost projevit svůj
názor. Některými z nich se v několika částech tohoto dopisu inspiruji, případně na ně dále v textu
odkáži. Budu určitě rád, projdete-li si také jejich příspěvky a vyjádříte se k těm, které Vás zaujmou,
stejně jako k těm odkazovaným níže. Bohužel se mi přes veškerou snahu nepodařilo přesvědčit lidi,
kteří mají zkušenosti s trestním právem, aby se diskuse zúčastnili. Z tohoto důvodu jde bohužel
především o kritiku opatrovnických soudů.
Před dalším pokračováním bych Vám ale chtěl nabídnout obecný přehled různých podání učiněných v
tomto dokumentu. Jakkoliv jsem si vědom, že v textu mohou být také další, kterých si nejsem vědom,
pomůže Vám toto obecné shrnutí s orientací a snazším vyřízením. V textu dopisu tedy naleznete
následující záležitosti:
o Vyjádření k Vašim odpovědím - body 1 až 11
o Další zdroje informací pro Vaši analýzu - body 12 - 20, bod 22
o Žádosti o informace - body 7, 20, text mezi body 11 a 12
o Návrh zákona spolku Šalamoun - bod 8
o Návrh na změnu zákona - bod 20, bod 22
o Podnět ke kontrole - bod č. 20
o Zlepšovací návrh - bod 21
Nyní již k Vaší reakci.
Ad 1) Při zodpovídání tohoto dotazu došlo pravděpodobně k nedorozumění. Určitě jsem rád, že jste
mi vysvětlila, na základě kterých ustanovení musí soud protokolovat jednání, ale v odkazu pod
otázkou je popisován případ, ve kterém soudkyně znemožnila předsedovi neziskového sdružení
Šalamoun Johnu Bokovi pořízení zvukového záznamu ze soudní síně podle § 6 zákona 6/2002. Na
tento zákon sice v závěru své odpovědi také odkazujete, ale pouze v souvislosti s definicí kárných
provinění dle § 87. Mám tedy na mysli především situace, kdy z technických, či jiných důvodů není
možné protokolovat soudní jednání audiozáznamem a kdy si je chce účastník veřejnosti dle výše
zmíněného paragrafu šest pořídit.
Chcete-li naznačit, že v případech podobných tomu uvedenému na příslušném odkazu v předchozím
podání dostačuje kárné řízení, mohu Vás ubezpečit, že návrh na kárné řízení byl spolkem Šalamoun
podán v podobné věci, kdy bylo znemožněno pořízení zvukového záznamu ing. Zdeňku Jemelíkovi,
členovi téhož sdružení, přičemž soudkyně nebyla potrestána, neboť domluva údajně postačovala,
přestože paragraf šest zmíněného zákona byl jednoznačně porušen a přestože naznačujete, že soudce
by se také těmito ustanoveními měl řídit, dle Vámi zmíněné zásady "soud zná právo" (
http://spoleksalamoun.com/sd/novinky/hlavni-stranka/160208-porizovani-zvukoveho-zaznamu.html ).
Sice dokážu pochopit důvody, které ji k zmíněnému jednání dle jejího vyjádření vedly, ale nemyslím
si, že by zakázání nahrávání soudního jednání veřejnosti mělo jakýkoliv výrazný účinek na objektivní
zjištění skutkového stavu, neboť v případě, že by na úniku informací měla kterákoliv ze stran vážný
zájem, může k soudu poslat známého jako veřejnost se skrytým záznamovým zařízením a zajistit
příslušné informace bez vědomí soudu velice jednoduchým způsobem. Zákaz pořizování
audiozáznamu veřejností tedy nebude mít na objektivní zjištění skutkového stavu vliv.
Jakkoliv soudkyně argumentuje, že nechtěla bránit veřejnosti v pořizování záznamu, pročež umožnila
jeho pořizování přítomným novinářům, musím konstatovat, že záznam jednání pořízený novináři
podle mého laického názoru a zkušeností získaných sledováním záznamů různých řízení pořízených
jiným způsobem zpravidla není dostatečný pro dokumentování případných chyb soudu z důvodu jeho
častého sestříhání, případně dalších úprav, pročež nemůže být náhradou kompletního audiozáznamu
podle § 6 zákona 6/2002 nebo dalších záznamů pořízených obětavými dobrovolníky. Kompletní reakci
soudu na podání podnětu týkajícího se zahájení kárného řízení spolkem Šalamoun naleznete na
následujícím odkazu ( http://spoleksalamoun.com/miranda2/export/sitesavcr/spolek/o-spolkusalamoun/z-nasi-posty/files/DorflSal030216Drahotova.pdf ).
Jakkoliv se ve výše uvedených závěrech mohu jako laik mýlit, přinejmenším z textu článku, na který
odkáži dále, jsem nabyl dojmu, že soudci se často snaží audiozáznamy jednání různými způsoby
znemožňovat, přestože právě ony mohou pomoci k větší objektivitě soudních řízení. Jelikož jsem měl
možnost shlédnout několik videí a poslechnout několik audiozáznamů různých soudních jednání mohu
říci, že věty, které jsou vyřčeny, se často liší od těch nadiktovaných do protokolu, čímž je někdy více
či méně změněn jejich význam i v případě, kdy se podle všeho nejedná o úmysl. Mimochodem v
článku, který naleznete na následujícím odkazu ( http://ejustice.cz/zvukovy-zaznam-prubehusoudniho-rizeni-kdo-si-ho-neporidi-sam-u-soudu-velmi-riskuje ), si můžete přečíst dopis, který Vámi
zmíněnou protokolaci a povinnost soudu ji řádně vést, staví do poněkud odlišného světla, nemluvě o
mizivé šanci vymoci zpětně bez audio nahrávky své právo na korektní vedení protokolace v listinné
podobě a z toho vyplývající nemožnosti podat úspěšný návrh na kárné řízení z důvodu důkazní nouze.
Z výše uvedených důvodů tedy stále považuji za potřebné zajistit zvýšenou ochranu práva jak
veřejnosti, tak stran řízení na pořizování zvukového záznamu, případně videa, ze soudní síně. Rád
bych Vás tedy požádal o zaslání textu řešícího lepší ochranu zmíněného práva tím spíše, že je právo na
korektní protokolaci jednání dáno již Ústavou, což lze vyvodit z Vaší odpovědi.
Ad 2) U tohoto bodu bych velice rád ocenil veškerá Vaše upozornění na situace, které mohou při
automatické obnově procesu nastat a kterých jsem si jako laik nebyl vědom, tudíž jsem je nebral v
úvahu. Co se případné nemožnosti neprávem odsouzeného dozvědět se o skutečnostech umožňujících
obnovu řízení týče, beru zpět své tvrzení, které jsem v dopise uvedl z důvodu neznalosti práva v dané
oblasti.
Nicméně také musím říci, že jakkoliv je pro mě Váš popis problematiky obnovy řízení jednoznačně
užitečný, vůbec nereflektuje situaci uvedenou v přiložených článcích, kdy se neprávem odsouzené
osoby nemohou domoci obnovy řízení, přičemž v situaci kdy se jim toto konečně povede, nevedl
průběh řízení dle odkazovaných článků k jednoduchému narovnání práva a podle všeho nevedl k
odstranění stigmatizace, způsobené nesprávným rozhodnutím soudu. Navíc lze říci, že u případu na
nějž je odkazováno v předchozím dopise, právě onen Vámi pečlivě popsaný systém selhal.
Zde bych Vás tedy chtěl opět požádat o navržení řešení situace. Podle mého názoru by teoreticky mělo
stačit, aby v situaci, kdy bude jednoznačně prokázáno v jiném řízení týkajícím se stejného skutku, že
viníkem zločinu byl pouze konkrétní člověk (nebo lidé), což logicky vyloučí účast jiných osob tomto
skutku. Nemuselo by tak teoreticky ani docházet k obnově řízení, s čímž se podle všeho pojí mnoho
problémů, ale pouze by bylo u již probíhajícího řízení konstatováno, že osoby, které byly
dokazováním jednoznačně vyloučeny, jsou nevinné a mají nárok na odškodné, což by mělo odstranit
Vámi zmiňované nedostatky. Samozřejmě budu velice rád, podrobíte-li také tento názor odpovídající
kritice. Jakkoliv uznávám, že mé řešení nebylo vhodné, je ze článku zřejmé, že obnova procesu je
komplikovaný proces, který je v případě problémů náročný na čas a prostředky. Navíc dle Vašich slov
může způsobit křivě obviněnému člověku další problémy, což je jen další důvod ke změně. Dokážu si
přestavit, že z odmítnutí očištění v novém procesu pouze kvůli riziku další stigmatizace soudem může
být neprávem odsouzený člověk dosti traumatizovaný. Pokud by se takto člověk musel rozhodovat,
mohlo by to podle mého narušit jeho víru ve spravedlivé rozhodování soudů.
Co se týče katalogizace spisů (nikoliv kategorizace, jak uvádíte ve své odpovědi), případně jejich
vyhledávání podle konkrétního činu, jsem přesvědčen, že se mýlíte. Při využití moderních databází je
možné řadit jednotlivé dokumenty podle mnoha kritérií. Pokud tedy lze ze spisu vyčíst čas, místo,
skutek a jména zúčastněných, lze z technického hlediska vytvořit informační systém, kde budou tyto
údaje zpracovány a bude v nich možno vyhledávat. Tato záležitost je podle mého názoru pouze
otázkou kvalitního návrhu a peněz. Jedinou otázkou, která v této části může být brána v úvahu je, jaký
způsob digitálního zpracování by byl užitečný a jestli by informační systém plnil svůj účel, případně
zda je dostatečně zajištěna ochrana osobních údajů. Otázka proveditelnosti podle mého názoru v
moderním světě informačních technologií, kdy jsou fulltextově prohledávána gigantická množství dat,
nepřipadá pro několik soudů v úvahu (samozřejmě pro tento účel není potřeba ani fulltextové
vyhledávání). Do informačního systému by mohly být pomocí technologie OCR zařazeny také starší
již uzavřené spisy (přestože by bylo nutné po naskenování provést jejich kontrolu). Databázový
systém by samozřejmě nemusel být zřízen pouze z účelu zajištění snazší obnovy procesu, ale mohl by
plnit také další užitečné funkce pro ministerstvo, státní zastupitelství a soudce. Co se týče Vašeho
argumentu, že je v ČR vedeno řízení proti konkrétní osobě, nikoliv v konkrétní věci nemyslím si, že
by tento fakt znemožňoval zanesení potřebných údajů ze spisu do databáze. Způsob vedení spisu a
vedení řízení by zůstal tímto krokem nedotčen. Jakkoliv plně respektuji a uznávám, že jste
odborníkem v oblasti práva a managementu, navrhuji Vám zde konzultovat Váš a můj názor na tuto
problematiku s vysokoškolsky vzdělanými odborníky na IT (pravděpodobně budou zaměstnáni také na
Vašem ministerstvu, konzultace by pro Vás mohla být zdarma) a případně jej revidovat. Možná by
stačilo pouze upravit již existující databáze, což by mohlo vést k úspoře peněz.
Ad 3) Zde bych Vám rád poděkoval za odkaz na Zákon o znalcích a tlumočnících, který jsem si díky
Vám mohl snadno dohledat a zběžně pročíst. Pokud říkáte, že je potřeba dbát na ochranu osobnosti a
že informace nelze anonymizovaně zveřejnit, vaše tvrzení bez výhrad akceptuji. Také jsem velice rád,
že je připravován nový zákon, který by činnost znalců lépe upravoval.
Každopádně jako laik jsem navrhl možnost veřejně kontrolovat znalecké posudky kvůli mému dojmu,
že u soudních znalců není dostatečně ověřována jejich odbornost a že neexistuje jednoznačně
definovaný způsob ověřování kvality jejich posudků, o čemž mě zběžné seznámení se zmíněným
zákonem jako laika spíše přesvědčilo. Konkrétně mám na mysli §16 Vámi uvedeného zákona, který
určuje velkou volnost při jmenování poradních sborů, např. nestanovuje jejich minimální velikost,
nevšiml jsem si ve Vámi zmíněném zákoně stanovené povinnosti pravidelného přezkušování znalců,
případně jiného mechanismu pravidelné preventivní kontroly nebo přesnější definice, kdy ministr musí
poradní sbory při rozhodování využít. Přitom velikost poradních sborů a jejich sestavování jsou
vzhledem k omezené možnosti ministra rozhodovat o odbornosti konkrétního specialisty ve smyslu,
jak chápu Vámi odkazovaný zákon, klíčové. Jakkoliv určitě uznávám, že se mohu mýlit, odkazovaný
případ v předchozím dopise spolu s některými uvedenými v tomto, naznačují spíše opak. Navíc jsem
po přečtení zákona nabyl dojmu, že způsob, jakým řeší některé problémy odpovídá spíše potřebám
režimu ve kterém vznikl, než moderního demokratického státu. Po pročtení zákona chápu, že můj
návrh je zbytečný kvůli možnostem výrazného zlepšení tohoto zákona v mnoha jiných oblastech,
jejichž funkci jsem naivně považoval za samozřejmou, což je samozřejmě moje chyba.
Jelikož zmiňujete, že výše uvedené není možné kontrolovat veřejností pomocí anonymizovaných
znaleckých posudků, budu velice rád, navrhnete-li, s ohledem na výše uvedené, jiné řešení. Na druhou
stranu, jak jsem lehce naznačil výše, pokud znalecké posudky nemůže kontrolovat veřejnost, možná
by v pravidelných intervalech několik namátkou vybraných posudků mohla kontrolovat širší skupina
soudních znalců, kteří splňují podmínky pro práci s nimi. Věřím, že podobné uskupení by mohlo
pomoci v situacích podobných té, která nastala v případu Petra Stráníka popisovaného níže, kdy by
pomohlo ohodnotit kvalitu a relevantnost posudku.
Pokud jsou výše uvedené záležitosti do nové verze zákona již zapracovávány, rád bych Vás požádat o
zaslání způsobu jejich případné implementace.
Ad 4) Zde se musím omluvit, určitě jsem nechtěl omezovat nezávislost soudu způsobem, který by
nebyl slučitelný s moderním demokratickým systémem. Po opětovném přečtení uznávám, že dotaz
mohl být tímto způsobem pochopen. Určitě jsem velice rád, je-li možnost vyhodnotit veškeré možné
důkazy v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí. Také chápu potřebu provést dokazování i v případě, kdy
se obviněný dozná, protože dokonce i v nedávné historii jsou dokumentovány případy, kdy se z
různých důvodů doznali dokonce i k zločinům trestaným smrtí lidé, kteří byli ve skutečnosti nevinní.
Proto určitě plně respektuji Vaše upozornění, že by nebylo možno zakazovat provádění některých
důkazů.
Začteme-li se ale na druhou stranu do článku pana Jemelíka na odkazu k příslušnému dotazu lze říci,
že přílišná volnost při hodnocení důkazů pravděpodobně vedla k nepřesnému zjištění skutkové
podstaty jednání odsouzeného, protože je bagatelizován znalecký posudek, který kvalitou podle všeho
jednoznačně předčí ten, který vedl k odsouzení člověka, jehož případ je v článku popisován. Naopak
důkazům státního zástupce, které podle mého laického názoru nemohly výrazně sloužit k prokázání či
vyvrácení potřeby obnovy procesu v onom případě, byl podle všeho dán více než dostatečný prostor.
Sice chápu, že soudce mohl nějakým způsobem odůvodnit upřednostnění čtení příspěvků z Facebooku
před přímým a pečlivým porovnáním kvality starého a nového znaleckého posudku, ale nedokážu si
představit uspokojivé argumenty, které by mohly něco takového podpořit tím spíše, že rozsudek, který
vedl k odsouzení obviněného byl podložen podle článku především znaleckým posudkem. Jakkoliv
tedy chápu práva obou stran řízení na odvolání, vznikne odsouzenému časová prodleva pouze kvůli
odlišnému názoru na vyhodnocení důkazů. Tím je samozřejmě nejen poškozeno jeho právo, ale také
zvýšeno zatížení soudů, které se již dnes projevuje prodlužováním dalších případů a poškozování práv
účastníků dalších řízení. Proto si myslím, že by určitá obecná úprava hodnocení důkazů podle
relevance byla užitečná. Jednalo by se především o úpravu obecně akceptovaných zásad, na kterých ve
společnosti panuje obecný konsenzus, kvůli zabránění největším excesům. Mohlo by se jednat o
vágnější úpravu, která by spíše naznačovala obecný směr, kterým by se měli soudci při dokazování
řídit, než aby jim přímo nařizovala nebo přesně specifikovala, jaké důkazy mají vyřizovat jakým
způsobem. Sice chápu, že podobným způsobem pravděpodobně mohou být využity některé judikáty
Nejvyššího, případně Ústavního soudu, ale podobné ustanovení přímo v zákoně by podle mého
laického názoru pomohlo lepší orientaci veřejnosti v soudním řízení (čtení zákonů je podle mě snazší
než dohledávání judikátů), což by mohlo pomoci právě v kauzách, kde hrozí poškození práv a kde se
často z důvodu nespokojenosti s justicí začínají strany řízení laicky zajímat o právo jako takové.
Argumentace podobnými ustanoveními přímo v soudní síni by teoreticky mohla pomoci předcházet
odvoláním a zkracovat soudní řízení a zefektivňovat jejich průběh, případně by byla snazší
argumentace u kárného řízení. Proto bych Vás chtěl opět požádat o navržení řešení, které by pomohlo
tímto nebo jakýmkoliv jiným způsobem vyřešit problémy podobné tomu, na který jsem odkázal v
předchozím dopise.
Ad 5) Opět Vám velice děkuji za Váš rozbor, ale ve Vaší odpovědi jsem bohužel nenašel ani nástin
návrhu, jakým by bylo možné podobné situace řešit. Chápu sice, že nechcete omezovat nezávislost
soudů, ale to neznamená, že neexistuje řešení. Nevěřím, že neexistuje způsob, jak lépe a efektivněji
kontrolovat činnost soudců bez výrazného omezení jejich nezávislosti. Třeba by stačila pouhá úprava
stávajících zákonů, kdy by kárnému řízení podléhali také soudci, kteří by opustili justici, díky čemuž
by se kárnému řízení tímto způsobem už nemohli vyhnout. Proběhnuvší kárné řízení by bylo
ukazatelem určité hranice chování také pro ostatní soudce, přičemž v současné situaci se nikdo
nedozví, jak závažný prohřešek soudce, kterému by jinak hrozilo kárné řízení způsobil, protože
neproběhla související diskuse. V průběhu kárného řízení by se mohlo přihlédnout k tomu, že soudce
sám rezignoval, jako k určité míře sebereflexe. Rovněž by mě tedy zajímal Váš návrh řešení situace,
uvedené v předchozím dopise.
Ad 6) Musím uznat, že v této části Vaší odpovědi jste mě velice překvapila. Po přečtení Vašich
předchozích reakcí jsem očekával, že se tomuto případu budete věnovat daleko pečlivěji. Máte sice
naprostou pravdu v tom, že pan Mgr. Tomáš Jadlovský Ph.D. zveřejnil ve článku svůj názor, který
skutečně nedoložil větami z posudku, ale naprosto opomíjíte, že ve článku jsou uvedeny spisové
značky a usnesení, díky kterým si můžete veškerá tvrzení ověřit z důvodu možnosti jejich dohledání.
Jelikož se snažím (pokud zrovna nepíšu nějaký dopis) v mezích možností seznámit s oblastí práva,
abych Vám mohl dle možností alespoň částečně relevantně argumentovat, jsem si velice dobře vědom
možnosti, kterou nejen Vám dává Občanský soudní řád ( § 44 odstavec 2 zákona 99/1963 sbírky), kde
je jasně uvedeno:
"Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, předseda senátu na žádost
povolí, aby nahlédl do spisu a aby si z něho učinil výpisy nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž právní
předpisy stanoví, že jeho obsah musí zůstat utajen."
V takovém případě se podle mého nejedná o soukromý názor osoby, ale o snahu laika o co
nejpřesnější popis situace, přičemž Vám dává k dispozici veškeré informace potřebné k ověření či
vyvrácení jeho tvrzení. Jakkoliv si dokážu představit, že předseda senátu nemusí dovolit úplně
každému, aby jen tak nahlédl do spisu věřím, že Vám s Vaší kvalifikací a pracovním zařazením by
určitě nečinil překážek, stejně jako Vašim úředníkům, kteří by z Vašeho pověření měli zájem
odkazované informace ověřit. Určitě je možno argumentovat tím, že by nemuselo být snadné dohledat
rozsudky vynesené ve Španělsku, ale lze předpokládat, že budou přiloženy k některému ze spisů,
protože pan Jadlovský jimi určitě argumentoval a v takovém případě se určitě snažil jako důkaz tyto
materiály uplatnit. Navíc předpokládám, že by nebylo nutno ani nikam jezdit, protože dopis je datován
10.11.2015. Jelikož předpokládám, že jste se jej, podobně jako mé podání, snažili pečlivě a kvalitně
vyřídit, je velice pravděpodobné, že veškeré potřebné materiály máte založeny přímo ve spise
souvisejícím s příslušnou komunikací. Tímto bych Vás chtěl požádat o její dohledání a využití při
argumentaci. Nicméně pokud je pro Vaše ministerstvo s více než 300 zaměstnanci příliš složité
dohledat příslušné materiály, pokusím se osobně zajistit, aby byly zaslány k Vašim rukám.
Samozřejmě Vám ze své pozice laika nemohu nic slíbit.
Rovněž vnímám Vaši argumentaci, ve které upozorňujete na možnost odvolání. Je ale zřejmé, že s
tímto úkonem je spojeno další prodlužování doby bez konečného rozhodnutí v případu, zvyšování
škody na straně otce a prodlužování právní nejistoty u exmanželky pana Jadlovského. Proto si myslím,
že je pro podobné případy potřeba vytvořit řešení, které zabrání naprostým excesům a minimalizuje
průtahy.
K průtahům zejména v tomto případě mohu říci ještě jednu věc. Jelikož pan Jadlovský byl velice
laskav a zaslal mi e-mailem kromě dovolání z jeho strany také odvolání proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 22.4.2015, č.j. 50 P 146/2014-919 a dovolání proti usnesení Městského soudu v
Praze, č.j. 64 Co 200/2015 954, ze dne 18.9.2015 vypracované JUDr. ing. Zdeňkem Kapitánem Ph.D.
(kterého mohu brát jako osobu nezávislou na otci a podle všeho jednající v zájmu dítěte) mohu říci, že
jeho dopisy jako zástupce OSPOD obviňují soud kromě porušení různých lhůt, přičemž některé z nich,
jak jsem vyrozuměl, pro něj jsou závazné, také z porušení snad veškerých zásad, které jste mi ve
Vašem vysvětlení popsala. Navíc lze říci, že těchto průtahů bylo velké množství, přičemž bylo
využíváno odročení ústního jednání na neurčito, což pan Kapitán považuje za porušení zásady
rychlého jednání dle článku 7 Evropské úmluvy o výkonu práv dětí, kdy mimo jiné odkazuje na
rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Reslová proti České Republice (stížnost č.
7550/04, §56 ze dne 18.7.2006). Chtěl bych Vás tedy požádat, abyste si dokumenty uvedené v
předchozí větě vyhledala, seznámila se s nimi, porovnala je se soudními spisy a navrhla řešení
podobných situací spolu s jeho podrobným odůvodněním, protože podle všeho selhaly veškeré
kontrolní mechanismy využívané pro zajištění nezávislého, nestranného, odborného a spravedlivého
rozhodování soudů, případně tyto kontrolní mechanismy nepůsobí v oblastech, ve kterých by byly
potřeba. Navíc lze říci, že v tomto případě velice pravděpodobně mohlo být porušeno právo na rychlý
a spravedlivý proces, lze tedy říci, že by bylo vhodné navrhnout změny i v situaci, kdy by čistě
hypoteticky kontrolní mechanismy neselhaly. Zde bohužel musím říci, že jste mě svým přístupem
velice zklamala, což mě mrzí.
Ad 7) Než začnu reagovat na Váš text u tohoto bodu, musím zdůraznit základní věc. Nenapsal jsem,
že státní zástupci a policisté jsou systémově propojeni, jak naznačujete. Uvedl jsem, že je
potřeba systémově zabránit jejich stávajícímu propojení, což je rozdíl. Je mi lhostejné, jde-li o
propojení na bázi vzájemné známosti, provázanosti vzájemných potřeb, či výhodnosti vzájemné
spolupráce v případě, že při plnění svých pracovních povinností způsobí problém, který z nějakého
důvodu potřebují zahladit. Z několika videí popisujících různé kauzy jsem nabyl dojmu, že takové
propojení existuje (ale nikoliv systémové) a podle mého je potřeba takovému spojení úplně nebo
alespoň částečně zabránit, minimálně s ohledem na skutečnosti, které jste sama zmínila ve své
odpovědi. Pokud pro Vás ale není zdroj, který jsem uvedl dostatečným důkazem selhání veškerých
kontrolních mechanismů, které jste mi tady velice pečlivě uvedla (za což Vám upřímně děkuji), nalezl
jsem pro Vás reportáž, která ilustruje selhání kontrolních mechanismů státního zastupitelství daleko
lépe. Jedná se o případ Petra Stráníka, který byl nalezen mrtev v den otcových narozenin, přičemž
následně policie vyšetřila případ jako jasnou sebevraždu. Nicméně později se ukázaly mnohé
nejasnosti, které vedly rodinu a její soudní znalce k podezření, že Petr Stráník byl zavražděn. Jelikož
jeho rodiče v této věci zastupuje JUDr. Hana Marvanová předpokládám, že byly využity veškeré
dostupné prostředky pro zajištění kontroly státního zastupitelství a policie. Ostatně i kdyby je
například z taktických důvodů nemohla využít, považuji to za chybu těchto mechanismů. Video, ze
kterého můžete posoudit účinnost kontroly státních zástupců, naleznete na Youtube
https://www.youtube.com/watch?v=xCARhdQserI podobně, jako další související informace k tomuto
případu. Hodnotíte-li tedy prostředky pro kontrolu státních zástupců jako jednoznačně dostačující,
musím s Vámi nejen na základě odkazované reportáže důrazně nesouhlasit. Zde bych Vás chtěl
požádat o shlédnutí celého videa a analýzu potřebnou k zajištění kontroly nad státním zastupitelstvím
a policií, případně o revizi Vašeho názoru. Rovněž bych Vás rád zeptal, co Vaše oddělení udělá pro to,
aby se podobné situace neopakovaly. Jelikož si myslím, že tento případ si zaslouží výrazně větší
pozornost, budu se mu dále věnovat podrobněji samostatně.
Rovněž bych Vás, jelikož jsem minule zapomněl urgovat žádost o informace týkající se kauzy
smrti Petra Hrubého a případu krádeží aut, na který upozornil, chtěl opět požádat o zaslání
detailních informací, v jakém jsou tyto případy aktuálně stavu, tedy jestli byly uzavřeny nebo
odloženy, s jakými výsledky, případně jestli stále trvá vyšetřování.
Ad 8) Velice mě těší, že se pokoušíte řešit problém, který jsem v tomto bodě nastínil. Přesto bych
Vám ale rád poslal odkaz na návrh zákona O Generální inspekci justice, který vytvořil spolek
Šalamoun http://spoleksalamoun.com/miranda2/m2/sys/galerie-download/REFORMA260513.pdf .
Toto sdružení se různými nedostatky, jež se týkají soudů, zabývá dlouhodobě. Chtěl bych Vás požádat
o prostudování návrhu a následné sdělení Vašeho názoru na něj. Rovněž bych se přimluvil za jeho
zapracování, jakkoliv bych v něm některé detaily mírně poupravil. Koncepce, kterou tento návrh
zákona naznačuje, se mi velice líbí. Je to úžasný nápad a věřím, že by mohl přinést užitek.
Ad 9) Nejdříve musím podotknout, že jakkoliv zmíněná statistika není nijak závazná, jedná se o
užitečný pohled z venčí, který by bylo vhodné průběžně sledovat a reflektovat, pokud to nevede k tíži
občanů České Republiky. Jsem si také vědom, že se jedná pouze o hodnocení určitých faktorů.
Přestože jsem napsal, že jde o hodnocení justice, neměl jsem na mysli celou oblast justice, ostatně
oblast hodnocení daného indexu vyplývá již z jeho názvu. Zde sebekriticky přiznávám, že si musím
dávat daleko větší pozor na kvalitu svého vyjadřování při komunikaci s Vámi.
Určitě s Vámi souhlasím v tom, že kvalitu justice nelze hodnotit pouze podle indexu, o němž zde
diskutujeme. Nicméně jak jste sama u bodů výše naznačila, je nezávislost justice velice důležitá
oblast, tedy i její samostatný index může ukázat na chyby v ní. Co se mého vlastního hodnocení týče
věřím, že v tomto dopise naleznete více než dost odkazů na jednotlivé případy, v nichž došlo k
nejrůznějším pochybením, které nutně nemusely mít s nezávislostí justice nic společného. Bude-li pro
Vás i tento výčet nedostatečný, můžete si na stránkách Střídavky najít první z dopisů, kterým jsem
podporoval pana Šálka ( http://stridavka.cz/dopis-premierovi-a-poslancum.html ), i v něm naleznete
několik dokreslujících informací, které stojí za pozornost. Množství dalších případů, které jsou
pravděpodobně ještě zajímavější, než některé zde uvedené, můžete najít také v článcích pana Jemelíka
( http://neviditelnypes.lidovky.cz/novinari.aspx?idnov=1291 ). Příznačné je, že pan Jemelík pro svůj
blog nachází stále nová témata.
Také s Vámi souhlasím, pokud říkáte, že hodnocení nevyznívá dobře. Pro dokreslení situace a pro
další čtenáře pouze dodám, že maximální počet bodů, který lze dosáhnout je sedm, přičemž minimální
počet bodů, který za sebe považuji jako nezbytný pro chod pokročilé demokracie je okolo dvou.
Rovněž určitě stojí za zmínku, že za námi je umístěno relativně málo zemí zařaditelných mezi
nejpokročilejší demokratické státy (např. Argentina, Slovensko, Slovinsko, Španělsko), přičemž nás
některé nedemokratické režimy dokonce v této oblasti výrazně překonávají.
Ad 10) Oceňuji Vaše částečné vysvětlení situace týkající se problematiky určování výživného,
nicméně jsem v něm nenalezl argumenty vyvracející situaci, kdy obecné vyznění §913 Občanského
zákoníku - dále OZ, (89/2012 sb.) umožňuje podle odkazovaných situací velice široký výklad a
nevylučuje dostatečně vznik finančně likvidačních situací pro jeho plátce. Dokážu si představit
situace, kdy soudci v podobných věcech rozhodnou odlišně právě kvůli různým představám ohledně
"nepřiměřeného majetkového rizika" a "důležitého důvodu", které, pokud vím, nejsou v zákoně
podrobněji definovány. Jakkoliv věřím v existenci judikátů, na základě kterých by mělo být v duchu
§13 OZ zajištěno obdobné rozhodování v typově podobných věcech, dokážu si představit, že při
vykonání rozsudku, kde bude mít soudce právní názor, který se později ukáže jako vadný, dojde k
situaci, která bude pro plátce výživného likvidační, jak je ostatně patrné z druhého odkazu uvedeného
ve zdrojích k příslušnému dotazu (třetí odstavec od konce odkazovaného textu). Chápu-li danou
situaci správně, je tento problém zvýrazněn faktem, že v řízeních o výživném neexistuje sjednocující
judikatura nejvyššího soudu (podle webu kdejsitato.cz,
http://www.kdejsitato.cz/pdf/Doporucena_procentualni_rozmezi_vyzivneho.pdf ) a podrobnější
doporučení (tabulky) popisující, jakým způsobem postupovat, pročež soud může rozhodnout
způsobem, který je pro plátce výživného neřešitelný, a přesto najde odůvodnění. Sice chápu, že
obecnější vyznění některých paragrafů aktuálně platného Občanského zákoníku má zajistit jejich
dlouhodobější platnost (dočetl jsem se, že jeho životnost je odhadována na několik set let), ale právě
obecné vyznění onoho paragrafu podle mého laického názoru výrazně ztěžuje jednoduchou a jasnou
vymahatelnost práva, nejen kvůli nízké kvalitě postkomunistických soudů v České Republice, již lze
doložit příběhem pana Jadlovského a nejrůznějšími příběhy rozvedených rodin (
http://www.kdejsitato.cz/vase-pribehy.html , např. http://www.kdejsitato.cz/vase-pribehy/jak-se-starato-deti-lepe-nez-matka.html ), ale také a to zejména z důvodů často velice dlouhých lhůt souvisejících s
odvoláním se proti rozsudku nebo odročováním případu z jakéhokoliv důvodu. Podobným způsobem
podle všeho může fungovat při špatném rozhodnutí soudu zpětné navyšování výživného. Co se §916
týče, nejsem si plně jist, za jakých přesně podmínek může nedoložení dokumentů vést k vyměření
likvidačního výživného, obávám se ale, že při prodlevách, které jsou obecně problémem české justice
a variabilní kvalitě soudců může vést jeho aplikace k situacím ohrožujícím člověka na běžné existenci
také. Samozřejmě chápu, že jistá volnost, která je zde dána soudu, má přispět k efektivnějšímu
vymáhání výživného od lidí, kteří mají dostatečný majetek ale nechtějí se podílet na rodičovské
zodpovědnosti, jenže z uvedených odkazů jsou zřejmé příběhy, kdy jednáním soudu vznikne situace,
ve které je povinný de facto šikanován úřady při vymáhání částky, kterou nemá šanci zaplatit.
V průběhu zjišťování dalších informací o této záležitosti mě ale zaujala ještě další věc. Pokud někdo
platí výživné a nemá žádné nástroje dané zákonem ke kontrole nad tím, jak je utráceno, je to
jednoznačně špatně. Rodič, který je rozvedený a dítě není v jeho péči nepřichází o rodičovskou
zodpovědnost, která je mu dána §865 OZ, ani o práva dle Listiny základních práv a svobod. Měl by
mít tedy jasné nástroje umožňující kontrolovat, za co a jakým způsobem byly utraceny peníze,
zaplacené jako výživné druhému rodiči. Tyto nástroje by samozřejmě neměly být šikanující, ale měly
by být dána jasná pravidla, jakým způsobem bude oprávněný komunikovat s povinným ohledně
výchovy, útraty výživného, a kontroly utracených peněz i v situaci, kdy má povinný pouze minimální
styk. Oprávněný by tedy měl mít povinnost schovávat důležité účty, aby doložil, jak nakládá s penězi,
které mu byly povinným svěřeny, jako vyjádření jeho povinností dle §865 OZ a zároveň také k
výkonu jeho práv.
Z výše uvedených důvodů si myslím, že by rozhodování o výživném mělo být upraveno mnohem
přesněji a nikoliv pouze několika vágně definovanými paragrafy. Mělo by se jednat o komplexní
systém, na základě kterého každý přesně pozná, co se kdy za jakých podmínek stane. Tímto by bylo
zajištěno, aby mohly vznikat typově podobné rozsudky a současná volná úprava by mohla platit až ve
výjimečných situacích, na které by zákon z nějakého důvodu nepamatoval. Určitě by bylo užitečné,
kdyby někdo při tvorbě zákona kontaktoval autory webu kdejsitato.cz , případně využil návrhů na
jejich stránkách ( http://www.kdejsitato.cz/pdf/13-zmen-opatrovnicke-justice.pdf ). Odběhnu-li od
tématu, tak k bodu 9 odkazovaného textu, kde se píše o zodpovědnosti soudce lze říci, že soudce by
měl veřejnosti být schopen zdůvodnit svůj rozsudek a to nejen v textu rozhodnutí nebo usnesení, ale
také na kameru a v médiích. Rovněž by měl být schopný zodpovědět na případné dotazy v rozumných
lhůtách (do čtrnácti dní), protože by měl být veřejnosti zodpovědný za korektní výkon práva. Tím
ovšem nemám na mysli pouze novináře vybavené příslušným průkazem.
Jelikož si myslím, že na základě výše uvedených skutečností může reálně vzniknout situace, kdy je
člověku vyměřeno likvidační výživné, pro které se nemůže dlouhodobě domoci spravedlnosti, myslím
si, že by měly být zajištěny mechanismy, které by působily preemptivně nebo preventivně, aby v
případě, kdy se člověk dostane do tíživé finanční situace začaly působit automaticky, které by
okamžitě bez jakéhokoliv rozhodnutí soudu člověku zajistily, že nedojde k újmě, která by dlouhodobě
člověka poškodila nejen v oblasti financí, ale také soukromého života, a zároveň zajistila, že jeho
standard neklesne pod obecně uznávanou mez sociálního minima, aby se neopakoval případ, podobný
tomu doloženému v předchozím dopise odkazem na web Střídavky. Chtěl bych Vás tedy požádat o
navržení změn vedoucích k řešení výše popisovaných problémů.
Ad 11)
Zde nemám, co bych k Vašemu komentáři dodal, jakkoliv jsou informace v odkazovaných
článcích závažné. Mohu jen říci, že budu-li mít čas, pokusím se pro Vás získat větší množství
relevantních informací v této oblasti. Bohužel zde ze své pozice nemohu absolutně nic slíbit nejen
kvůli složitosti problematiky, ale také kvůli velkým časovým nárokům, které jsou potřeba k zajištění
relevantní komunikace v souvislosti s ostatním textem dopisu.
V této části dopisu Vám musím poděkovat za Váš pečlivý a věcný přístup, stejně jako poučné
komentáře, umožňující se rychle zorientovat v dané problematice. Rovněž mě velice potěšilo, že jste
se rozhodli podrobit případy, na které jsem Vám poslal odkazy, podrobnější analýze. Jelikož mě
zajímají její výsledky, chtěl bych Vás o ně požádat, stejně jako o pravidelné měsíční
mezivýsledky. Protože odkazy uvedené v předchozím dopise měly sloužit pouze jako detailnější
informace pro člověka, u nějž jsem usoudil, že mu nepostačují informace, jež jsem mu dříve
prezentoval, zašlu Vám další případy a popisy oblastí, ve kterých shledávám nedostatky, před něž
předřadím některé z příspěvků diskuse z webu Střídavky. Chtěl bych Vás požádat, abyste tyto podněty
rovněž využili ve Vaší analýze. Také bych velice ocenil, kdybyste podrobili podrobnější analýze
všechny případy z úvodního dopisu ( http://stridavka.cz/dopis-premierovi-a-poslancum.html ), kdy by
mě zejména zajímaly případy ing. Petera Šeba a případ policisty z dokumentu "Kdyby mě
zabili". K případu pana Šeba je velké množství dokumentace a videí na stránkách Justičního kanálu (
http://www.justicetv.cz/causy/pomozlo/pomozlo01.htm ), na kterých mimochodem naleznete také
spoustu materiálu, který jsem z časových důvodů nemohl zmínit. Dokument České televize se týká
případu natolik známého, že by neměl být příliš velký problém související dokumentaci dohledat dle
paragrafu uvedeného u bodu šest v souvislosti s případem pana Jadlovského.
Nyní tedy k příspěvkům čtenářů webu Střídavka, u kterých bych Vás chtěl požádat o vyjádření.
Jakkoliv díky tomu nelze vyloučit duplicitu některých myšlenek (např. případ p. Jadlovského), myslím
si, že by bylo užitečné, aby autoři příspěvků dostali dostatečný prostor k vyjádření. Příspěvky se týkají
především juvenilní justice, případně přímo rozvodů.
12) Příspěvek autora Alharahadza popisuje několik návrhů, které spatřuje jako přínosné pro
zlepšení současné situace v oblasti rozhodování péče o děti.
http://diskuse.stridavka.cz/viewtopic.php?f=15&t=882&start=30#p12281
13) Příspěvky autora tulen2 se týkají zdůvodňování kroků, které provádí OSPOD. Sice chápu, že by
podrobné zdůvodnění rozhodnutí/usnesení jste vysvětlovala v bodu, který se týkal pana Jadlovského,
přičemž zde by se měl soud asi vyjádřit také k rozhodnutí orgánů OSPOD, ale je příznačné, že přes
Vaše argumenty se často setkávám s tvrzeními, ze kterých vyplývá, že lidé mají kroky soudů, případně
dalších úřadů za nedostatečně zdůvodněné. Proto budu rád, když si projdete následující příspěvky a
vyjádříte se k jejich obsahu.
http://diskuse.stridavka.cz/viewtopic.php?f=15&t=882#p12211
http://diskuse.stridavka.cz/viewtopic.php?f=15&t=882&start=10#p12220
Následující příspěvek téhož autora naznačuje na závislost rozhodování soudů v závislosti na pohlaví.
Chtěl bych Vás požádat, abyste se vypořádala také s tímto argumentem.
http://diskuse.stridavka.cz/viewtopic.php?f=15&t=882&start=10#p12257
14) Diskutující vali poukazuje na likvidační praxi při vyměřování výživného a navrhuje různá
zlepšení. Opět bych Vás rád požádal o Vaši reakci.
http://diskuse.stridavka.cz/viewtopic.php?f=15&t=882&start=10#p12217
15) Pan Jadlovský vidí jako problém soudnictví dlouhé průtahy. Přestože jsem se již k jeho případu
vyjádřil a rovněž jej využívám jako podklad pro některá svá tvrzení, případně jsem v některých
bodech souhlasil s argumenty pana Jadlovského, odkazuji zde také na jeho příspěvek, čímž Vás žádám
o reakci.
http://diskuse.stridavka.cz/viewtopic.php?f=15&t=882#p12206
16)
Uživatel pavel_galik popisuje v příspěvku několik návrhů na zlepšení, rovněž bych Vás rád
poprosil o Vaše vyjádření a případné zapracování návrhů.
http://diskuse.stridavka.cz/viewtopic.php?f=15&t=882#p12214
Samozřejmě nevylučuji, že jsou v diskusi také další příspěvky, které by mohly být užitečné. Budu tedy
velice rád, budete-li se jí zabývat podrobněji. Nyní se ale chci věnovat případům, které mě zaujaly a u
kterých rovněž ocením Váš názor.
17) Nejdříve bych chtěl upozornit na případ Jana Šafránka křivě odsouzeného za znásilnění,
popsaném v níže uvedené reportáži. Přestože je tento případ staršího data, má s články pana Jemelíka,
případy pana Jadlovského, Petra Stráníka, případně dalšími odkazy společné rysy. Jeho výhodou je
zjištění neviny konkrétního člověka, nalezení konkrétního viníka a dokumentování situace pomocí
médií. V dané věci se stalo, že byly při vyšetřování podle všeho nekorektně zjišťovány důkazy,
přičemž již zjištěné důkazy byly soudem špatně vyhodnoceny, pročež byl nevinnému člověku
převrácen život vzhůru nohama. Je samozřejmě jasné, že jakákoliv finanční částka nesmaže křivdy,
které na něm justice napáchala. Přesto soudkyně, která rozhodovala o vyplacení vyššího než
automaticky vypláceného odškodného (které bych v případě, že by se mi cokoliv podobného ze strany
státu stalo považoval za sprostý výsměch) původně rozhodla v neprospěch poškozeného. Zde bych
Vás chtěl ve výše uvedených případech požádat o analýzu, jakým způsobem zabránit snadnému
přehlížení důkazů ve spisech, zajistit kvalitnější vyšetřování a zlepšit šanci člověka v podobné nebo
horší situaci získat odpovídající odškodné.
http://www.lidovky.cz/pohnute-osudy-s-cejchem-nasilnika-pribeh-placheho-jana-safranka-skryvaprilis-absurdit-g5i-/lide.aspx?c=A151221_185016_lide_ELE
18) Dále Vás chci požádat o návrh řešení možného zrychlení procesů a zkrácení příslušných lhůt,
což by mohlo pomoci odstranit zvýšení kvality soudců. Jakkoliv se v této souvislosti často poukazuje
na nadměrné přetížení soudů, podařilo se dokonce i mi více méně namátkou najít případy konkrétních
soudců, kteří dlouhou dobu nerozhodovali korektně v mnoha případech, čímž je neúměrně
prodlužovali a v některých z nich de facto bránili výkonu spravedlnosti. Jakkoliv tito lidé již soudci
nejsou myslím si, že na rychlost vyřizování jejich agendy měl někdo dohlížet, zjišťovat, jestli je vše v
pořádku, probíhají-li korektně řízení, nejsou přetíženi, zvládají svou práci, přičemž za chyby ve
výkonu této funkce by měl nést zodpovědnost. Myslím si totiž, že by jejich pochybení mělo být
odhaleno daleko dříve, zejména v případě níže odkazovaného případu soudkyně. Chtěl bych Vás tedy
také požádat o návrhy zlepšení kontroly dohledu nad soudci a jejich nadřízenými obecně a na zajištění
informovanosti veřejnosti a především účastníků řízení v těchto oblastech (zjevně nedostačuje, že si
člověk může zaplatit právníka - viz. předchozí případ). Také by bylo podle všeho žádoucí dohlédnout
na lepší kvalitu odůvodnění rozsudků, které má podle všeho na prodlužování případu také vliv. To
podle všeho nebylo dostatečně kvalitní při projednávání případu pana Mgr. Tomáše Jadlovského Ph.D
soudkyní JUDr. Hanou Vranou. Vzhledem k faktu, že jsem narazil v době psaní tohoto dopisu na další
případ, kde odůvodnění podle všeho nebylo dostatečné, rozhodl jsem se tuto situaci zvýraznit. Jedná
se o případ, kdy otec podává stížnost k Ústavnímu soudu pro porušení jeho rodičovských práv, odkaz
naleznete opět níže.
Případ soudkyně s neuvěřitelně velkým počtem průtahů:
http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2014/000411Kss_1400122_20150612125837_prevede
no.pdf
Mediálně známý případ soudce Čonky, který rozhodoval značně nekorektně a údajně ztrácel spisy. Je
smutné, že pochybení takového člověka zdokumentuje lépe než odbor kontroly Ministerstva
spravedlnosti nebo předsedy soudu veřejnost, spolu se zmocněncem strany řízení bez oficiálního
právního vzdělání.
http://justicetv.cz/excesy/ztalaru.htm
http://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/303620/odvolali-prazskeho-soudce-conkumanipuloval-se-spisy.html
http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/karny-senat-zbavil-funkce-soudce-z-prahy-6-ucelove-
pry-protahoval-rizeni--1457908
Případ otce, u nějž Ústavní soud shledal porušení jeho práv daných Listinou základních práv a svobod:
http://www.stridavka.cz/ustavni-soud-oba-rodice-maji-pravo-pecovat-o-dite-v-zasade-stejnoumerou.html
19) V následujících případech je dokumentována špatná činnost orgánů OSPOD. Dcera pana
Papaziana dokonce vypovídá o zastrašování pracovnicemi tohoto úřadu. V reportážích uvedených níže
je také odkazováno na nekvalitní práci jeho pracovnic a na nedostatečné monitorování úřadu. Zde by
mě zajímalo, jaké jsou požadavky na kvalifikaci pracovnic OSPOD a jejich vedoucích, jak lépe zajistit
kontrolu zmíněného orgánu a vyloučit excesy podobné uvedeným na odkazech níže. Sice uznávám, že
zde jistě existují možnosti si stěžovat a hájit se soudně, ale na druhou stranu je nutné říci, že se dítě
samo bude těžko proti těmto orgánům bránit a nemusí o dané věci rodičům říci. Měla by zde tedy být
zajištěna zvýšená ochrana. Stávající podle všeho není dostatečná.
https://www.youtube.com/watch?v=bHJ5aCJApaE
http://www.novinky.cz/domaci/392061-barnevernet-po-cesku-matce-sebrali-deti-proto-ze-ji-zablazna-oznacila-kartarka.html
http://www.novinky.cz/domaci/363337-ceske-urady-rocne-odeberou-2000-deti-bez-vysvetleni.html
20) V případech týkajících se tohoto bodu existuje podezření ze špatného vyšetřování kauzy. Jedná
se o situace, kdy jsou přehlédnuty nebo nevyhodnoceny klíčové důkazy, přes jednoznačné upozornění
lékařů na násilnou smrt oběti nenařízenou soudní pitvu, případně další nesrovnalosti. Jedním případem
je dívka, u které nebylo jednoznačně vyvráceno, jestli ji někdo nezavraždil, dalším případem je
podezřelá smrt Petra Stráníka, která je zdokumentována natolik vynikajícím způsobem především díky
pečlivé a obětavé práci jeho rodičů, že se jí budu věnovat samostatně. Přestože mě na obou případech
zarazilo jejich nedostatečné vyšetření, mnohem více mě znepokojuje přístup policie a dalších orgánů v
situaci, kdy jsou upozorněni na chyby ve vyšetřování. Osoby blízké jsou odbývány, jejich tvrzení
bagatelizována, ztrácí se originál kamerového záznamu. Přestože případy dle Vašeho tvrzení dozoruje
státní zástupce, není podle všeho jeho činnost v podobných situacích dostatečnou zárukou správného
průběhu vyšetřování. Chci tedy vědět, jakým způsobem zajistíte, aby se kontrola nad vyšetřovateli,
soudními znalci a dalšími lidmi, kteří se účastní vyšetřování zlepšila a jaké navrhnete postupy pro
zlepšení této činnosti jako takové. Také mě zajímá, jakým způsobem zlepšíte dozor nad státními
zástupci. Jsem si sice vědom, že případ Petra Stráníka byl mimo jiné probírán na půdě poslanecké
sněmovny, ale nevím o žádných koncepčních změnách, které by byly za základě podobných
hodnocení tohoto případu přijaty ( http://www.petrstranik.g6.cz/sokujici-selhani-policie-poslancigrilovali-ministryni-valkovou/ ).
Podezřelá smrt dívky:
http://www.novinky.cz/krimi/392189-matka-neveri-ze-se-jeji-dcera-sama-ubodala.html
Případ Petra Stráníka
Celá kauza začíná v únoru roku 2010, kdy rodiče zesnulého přicházejí večer domů a vidí v oprátce své
vlastní dítě. Otec v den svých narozenin rychle odřezává syna od lana a co nejrychleji přeřezává oko
oprátky, matka volá sanitku. Policisté případ vyšetřují do pozdních nočních hodin, lékař záchranky
konstatuje smrt oběšením bez cizího zavinění. Ačkoliv policii bylo nahlášeno, že existuje podezření na
násilnou smrt panem Beranem, provádějícím zdravotní pitvu, rodičům bylo řečeno, že na těle byly
nalezeny pouze drobné oděrky. Protože rodiče udělali chybu a důvěřovali policii, zpopelnili tělo.
Přestože ale byli o výsledku pitvy mylně informováni, objevili později v dokumentaci k případu
nejasnosti, které začali prověřovat. První, co každého, kdo shlédne záběry fotografií na příslušných
videích zaujme, jsou dvě rány v horní části krku těsně nad ohryzkem. I naprostého laika, jako jsem já,
okamžitě napadne, že by mohly být způsobeny paralyzérem. I kdyby se nejednalo o nic jiného, už
pouze tyto rány vzbuzují podezření. Podivných faktů na případu je ale daleko více. Není například
vůbec vyjasněno, jakým způsobem vznikly odřeniny na rukou zemřelého, protože ačkoliv posudek
policie tvrdí, že si tyto Petr Stráník způsobil sám v křečích při sebevraždě, nebyly na stěnách kolem
něj nalezeny žádné stopy krve ani rodiči, ani při dalším vyšetřování, které policie pod tlakem médií a
rodičů Petra provedla. Ty naopak rodiče nalezli v koupelně, kde byl špatně utřený flek. Přes tento fakt
ale nelze říci, že by policie jednala s manžely Stráníkovými korektně. Například jim velice dlouho
odmítala vydat originální videozáznam z vyšetřování smrti jejich syna, kdy jim po opakovaných
urgencích sdělila, že tento záznam již neexistuje, protože byl pravděpodobně přehrán jiným
záznamem. Rovněž policie odmítla použít jako důkaz kamerový záznam z banky, kde mohl pachatel
vkládat na účet peníze. Dokonce ve videu rodiče uvádějí, že s nimi policie nekomunikuje. Podrobnější
informace naleznete na níže uvedených odkazech.
http://www.petrstranik.g6.cz/
Stráníka
https://www.youtube.com/watch?v=UKGSigeSkKg
případu Petra Stráníka
https://www.youtube.com/watch?v=vCNrna7MlaM
Stráníka
https://www.youtube.com/watch?v=7ns8QIB77bE
Stráníka
https://www.youtube.com/watch?v=c18Wd59wyLg
https://www.youtube.com/watch?v=llh5CLSV0-E
https://www.youtube.com/watch?v=xCARhdQserI
Webové stránky věnované případu Petra
První díl pořadu Soukromá dramata věnovaný
Prezentace rozporů v případu vraždy Petra
Pokračování prezentace případu vraždy Petra
41. díl pořadu Soukromá dramata
10.12.2012 - Reportéři ČT
18.3.2013 - Reportéři ČT
Budu velice rád, prezentujete-li mi na výše uvedeném příkladu, jak fungují ony mechanismy, které jste
mi ve Vaší odpovědi zaslala, například jak zajistily, aby lidé zodpovědní za nedostatečné vyšetření
případu byli dostatečně potrestáni, jak korektně vykonávala státní zástupkyně dozor nad případem,
případně jak účinné byly odvolání nebo stížnosti podané právními zástupci manželů Stráníkových.
Určitě mě velice potěší, vyjádříte-li se při Vaší odpovědi k tvrzením JUDr. Hany Marvanové ve
videích.
Nelze zastřít, že mě na tomto příkladu mnohé nemile překvapilo. Kromě mnoha dalších záležitostí,
které uvedu dále v textu, bych chtěl nyní vyzdvihnout dvě z nich. Nejdříve by mě zajímalo číslování
spisu obecně. Protože bohužel nevím, jakým se řídí číslování spisu pravidly, chtěl bych Vás požádat o
informaci, jakými zákony a pokyny jsou tyto záležitosti upravovány a kde tyto pokyny naleznu. Také
bych byl rád, abyste navrhla opatření, které by zajistily, aby bylo možno buď jednoznačně vyloučit
neoprávněnou manipulaci ze spisem, nebo ji jednoznačně potvrdit a vyvodit příslušné důsledky u
zodpovědných osob. Pokud chápu situaci v případu Petra Stráníka správně, bylo změněno číslování
spisu, přičemž nelze jednoznačně prokazatelně říci, z jakého důvodu se tak stalo.
Další záležitostí, na kterou bych chtěl také poukázat, je způsob jednání policie, která odmítala dlouhou
dobu vydat kamerové záznamy, přičemž později pouze suše konstatovala, že byly přehrány jinými,
tedy že originál nahrávky neexistuje. V tomto konkrétním případě mě napadl text paragrafu, který by
podle mého názoru bylo vhodné vložit do příslušného zákona nebo zákonů (podle mého laického
názoru pravděpodobně zákon o policii §62). Chtěl bych Vás tedy požádat o jeho zapracování. V
případě, že byste s mým návrhem nebyla spokojená (pravděpodobná nutnost rozdělení do více
paragrafů, případně další úpravy, bohužel nejsem právník), zašlete mi prosím verzi, kterou považujete
za vhodnou pro zapracování, spolu se zdůvodněním provedených změn. Pokud budete považovat
jakékoliv změny zákona za neúčelné, zašlete mi podrobné odůvodnění, z jakého důvodu takový názor
zastáváte spolu s postupem, jakým zabráníte, aby se podobné excesy už neopakovaly. Níže uvádím
text návrhu.
Každé vyšetřování smrti musí být dokumentováno mimo jiné nepřerušovaným videozáznamem.
Každý vyšetřovatel bude mít k dispozici své vlastní záznamové médium ve vlastní uzamykatelné
skříňce odolné proti bampingu (a dalším metodám násilného otevření bez viditelného poškození -
nutná konzultace s odborníkem), za které ponese osobní zodpovědnost.
Skříňku poškozenou způsobem naznačujícím násilné vniknutí je nutné nahradit novou,
odlišitelnou na první pohled od původní.
O tomto jednání bude neprodleně vyrozuměn uživatel skříňky, spolu s uvedením důvodů, které
k takovému jednání vedly.
O každé výměně skříňky bude vyhotoven záznam spolu s popisem důvodů, které k výměně
vedly.
Vyšetřovatel má povinnost záznamové zařízení zálohovat neprodleně po příchodu na služebnu.
Za záznam a provedení jeho zálohy v neupravené podobě je zodpovědný vyšetřovatel a jeho
nadřízený.
Při zálohování se písemně protokoluje délka videozáznamu, čas jeho zahájení, stručné shrnutí
obsahu záznamu, název souboru, který je na zálohovacím médiu uložen a název souboru, který
byl z média vyšetřovatele zálohován.
V případě ztráty videozáznamu bude vyšetřovateli odebráno osobní ohodnocení po dobu
nejméně šesti měsíců.
Při opakované ztrátě videozáznamu v intervalu pěti let bude přeřazen na jinou, méně placenou
pracovní pozici s nemožností vykonávat práci vyšetřovatele po dobu nejméně tří let.
Neoprávněné poškození skříňky je závažným porušením pracovní kázně podle Zákoníku práce.
Tato informace musí být na skříňce uvedena.
Originál videozáznamu bude archivován do ukončení případu.
Odůvodnění: Důvod, proč je podle mého tento, případně jiný podobný paragraf potřeba, shledávám v
jednání policie při vyřizování žádosti o vydání příslušné dokumentace, které považuji za nepatřičné.
Potřebu umístění ve skříňce, jejíž parametry jsou v návrhu popsány, považuji za nutnou, kvůli
možnosti zneužití příslušného ustanovení. Skříňka určitě nemá plnit funkci nerozbitného trezoru, ale
má pouze zajistit, aby jakýkoliv přístup bez souhlasu člověka zodpovědného za záznam byl
jednoznačně a jasně prokazatelný, aby se mohl kdokoliv, komu se ztratí nebo bude pozměněna karta,
patřičným způsobem hájit. Nemá tedy být navržena tak, aby bránila v přístupu v případě, že je podle
jiného zákona potřeba (např. prověřování nesprávné dokumentace případu).
Jelikož jsem při sledování odkazovaných reportáží a záznamů z rekonstrukce nabyl dojmu, že případ
nejen že nebyl vyřešen korektně, přestože je nejspíše aktuálně uzavřen, ale že zde došlo k dalším
prohřeškům a také vzhledem k informaci uvedené ve videu konstatující, že se manželé Stráníkovi
snažili využít veškerých možných prostředků k zajištění spravedlnosti, rozhodl jsem se po zvážení
situace podat podnět ke kontrole k Vašim rukám. Sice jsem si vědom, že tento určitě nebude
vyřizovat Váš odbor, ale Vy budete díky podání vědět o jeho existenci a předpokládám, že si díky této
znalosti budete moci vyžádat jakékoliv dokumenty, které budete v souvislosti s tímto případem
potřebovat. Navíc si bohužel nejsem jist, jestli tato část dopisu spadá spíše pod Odbor kontroly, nebo
pod Odbor justičního dohledu, či pod další odbory na jiných ministerstvech, případně které části zaslat
kterému z nich. Chci Vás tedy požádat o prošetření veškerých postupů policie a státních zástupců,
případně dalších osob podílejících se na vyšetřování, v době od zahájení případu po současnost,
a zaslání výsledku provedené kontroly. Byl bych také velice rád, kdyby mi výsledky kontroly
odpověděly mimo otázek vyplynuvších z Vámi zjištěných nesrovnalostí na dotazy uvedené v
následujících bodech. U všech bodů by mě zajímalo, jestli byla zdůvodnění, případně další popisovaná
činnost dostatečná.
a) Jak se vypořádal soudní znalec s tím, že krev z rozbitých kloubů na rukou teče nad ránu, jakoby
ruce byly zvednuty vzhůru, přičemž jedna z rukou byla volně svěšena podél těla, zatímco druhá byla
ohnutá v lokti?
b) Jak byla zdůvodněna obtížnost provedení vlastní sebevraždy s hadry pod provazem a jejich
přesným umístěním?
c) Proč se nepracovalo s jinými možnostmi uškrcení, když pitva nevyloučila uškrcení v jiných
polohách?
d)
Proč byla odmítnuta soudní pitva, když byla při pitvě konstatována násilná smrt?
e) Z jakého důvodu byly ignorovány rány na krku, které se podobaly zraněním vzniklým při využití
paralyzéru a proč nebyl vysvětlen mechanismus jejich vzniku?
f)
Proč nebyly zjišťovány stopy krve na počátku případu?
g)
Z jakého důvodu byly ignorovány skvrny v koupelně navzdory upozornění rodiny Stráníkových?
h) Jak bylo prošetřeno, vypracování dopisu na rozloučenou?
Zejména mě v této oblasti zajímají následující body:
o Byly zjištěny všechny tiskárny, se kterými mohl dle záznamu pohybu mobilního telefonu
přijít Petr Stráník do kontaktu?
o Byl porovnán způsob, jakým psal s tím, jak vypracovával dokumenty jinde, např. v práci?
o Bylo provedeno porovnání stylu psaní také u jiných osob?
o Jakým způsobem byl přesně onen dopis zkoumán? Jaké metody byly při zkoumání
využity?
i) Jakým způsobem byl prověřen dokument potvrzující uložení částky 4000 Kč do banky?
j) Jak byly vyřešeny rozpory mezi záznamem pohybu mobilního telefonu a uložením vkladu v
bance?
k) Byl brán v potaz chybějící klíč od vstupních dveří (viz. přiložené reportáže)?
l) Dozorovala státní zástupkyně případ po celou dobu korektně, mimo jiné v souvislosti se všemi
body tohoto seznamu?
m) Jak bylo pracováno s faktem, že měl Petr Stráník nohy dle fotodokumentace napnuté, z čehož lze
vyvodit že pevně stál na zemi v situaci, kdy byl provaz pověšen shora?
n) Byl způsob ohledání těla pouhým odhrnutím trička z části trupu dostatečný pro zjištění existence
veškerých posmrtných skvrn, např. na ramenou?
o) Byly korektně prověřeny strangulační rýhy na těle?
p) Bylo dostatečně vysvětleno, jakým způsobem si Petr Stráník vázal smyčku? V případě, že by si ji
měl přetáhnout přes hlavu, by údajně musela být větší.
r) Byla dostatečně vysvětlena posmrtná zranění na nohou? Jak mohlo dojít k jejich vzniku v případě,
kdy bylo tělo ztuhlé?
s) Vypořádal se soudní znalec policie s posudkem ČVUT korektně?
t) Byly důvody, dle kterých nebyl manželům Stráníkovým vydán požadovaný videozáznam
dostatečné?
u) Vyřizovalo danou záležitost správné státní zastupitelství?
v) Bylo korektně postupováno při akceptování/odmítání posudků soudních znalců ze strany rodičů?
w) Splnily některé z osob podílejících se na vyšetřování podmínky pro zahájení kárného řízení?
x) Byly kontroly a stížnosti iniciované manžely Stráníkovými provedeny dostatečně?
y) Bylo ze strany policie, soudních znalců, či dalších lidí vyšetřujících případ mařeno vyšetřování?
z) Byl dohled managementu na vyšetřující osoby dostatečný? Plnil v souvislosti se zmíněnou kauzou
všechny své povinnosti správně?
aa) Zdůvodnili soudní znalci dostatečně svá tvrzení?
ab) Byly využité metody vyšetřování dostatečně přesné? Existují přesnější způsoby zjištění
příslušných informací?
ac) Byly při vyšetřování opomenuty důležité stopy nebo informace?
ad) Bylo vyšetřování veškerých zjištěných a manželi Stráníky navrhovaných stop dostatečné?
Kromě dotazů výše by mě také zajímalo, jakým způsobem byly potrestány případné Vámi zjištěné
prohřešky a jakým způsobem bylo zajištěno, aby se na útvarech, u nichž byla pochybení odhalena, tato
již neopakovala.
21) Závěrem bych si dovolil Vám navrhnout ke zvážení drobná zlepšení, která by mohla pomoci k
odstranění různých nedorozumění v oblasti komunikace mezi Ministerstvem spravedlnosti a občany,
kteří by rádi učinili podání do Vaší elektronické podatelny. Předpokládám, že ne každý, kdo se Vás
elektronickou formou snaží kontaktovat zná Správní řád natolik, aby si byl vědom jeho povinností a
práv jako právně slabší strana. Mohlo by tedy být užitečné, kdyby byl při přijetí automatického emailu potvrzujícího zaslané podání vyrozuměn ve formě obecného poučení o ustanoveních Správního
řádu, konkrétně §37 v odstavcích 2 a 4, §42, §62 v odstavci 2, případně dalších základních
ustanoveních, která považujete za vhodná, stejně jako o krocích, jež jste se rozhodli pro pohodlí
občanů nad rámec zákona plnit. Uvedený text by tak byl náhradou obecného poučení úředníka, který
by jej musel učinit v případě, že by bylo ono podání řečeno ústně do protokolu, a pomohl by zlepšit
celkovou úroveň komunikace.
22) Rovněž bych Vás chtěl, vzhledem k opakujícím se upozorněním, které se nyní objevují už i v
médiích, požádat o navržení zpřísnění trestů pro křivé obvinění ze sexuálního obtěžování dítěte
rodičem. Tato obvinění je podle všeho velice obtížné vyvrátit, navíc i v případě, že se toto podaří,
vznikne velice často křivě obviněnému trvalá újma. Vzhledem k obtížnosti prokázání odkazovaného
činu by podle mého názoru měl být trest dostatečně odstrašující, přičemž by se mělo rozhodovat
automaticky také o odškodném. Velice se tedy těším na Váš případný návrh. Pokud se ale rozhodnete
ponechat situaci nezměněnou, rád si přečtu, spolu s dalšími čtenáři, Vaše podrobné odůvodnění.
Odkazy potvrzující zmíněnou situaci přikládám níže.
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10117034229-168-hodin/216452801100313/
http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/397885-sexuolog-jaroslav-zverina-deti-jako-zbran-prirozvodovem-rizeni.html
Na konci textu bych Vám chtěl poděkovat za pečlivé vyřizování mých podání a za Vaši další pečlivou
analytickou práci na dokumentech přiložených v zaslaných dopisech. Uvědomuji si, že při rozsahu
podání, nemusí být jednoduchá. Velice se těším na Vaši odpověď a další Vámi poskytnuté výsledky
analýz vypracovaných Vaším odborem.
S pozdravem a díky,
David Beinstein