zde - Palestra

Transkript

zde - Palestra

s r p e n
2016
Rozhovory
• S jednatelem školy
Mgr. Pavlem Špačkem
• S vyučujícím biomedicínské katedry
doc. MUDr. Zdeňkem Vilikusem, CSc.
Nové možnosti
studium MBA
Na masáž s emulzemi,
gely a oleji Alpa
Příspěvky našich studentů
Od motorky až ke kaskadérům
Exkurze studentů do Věznice Pankrác
Bojové sporty, trenér cvičení TRX
Vyjet s Erasmem!
Jak poznáte dobrého osobního trenéra?
Účast na závodě
Transvulcania
Zajímavé knižní tituly
Pozvánky na podzimní konference
Nová budova
Palestry
Foto: Mgr. Pavel Špaček
Palestra_Casopis_0716_4.indd 1
05.08.16 16:45
Milí čtenáři,
Právě nám pomalu končí letní semestr a léto je v plném
proudu. Řada z vás má již všechny své zkoušky a další povinnosti splněné. Někteří dokonce již úspěšně zvládli i státní závěrečné zkoušky.
Proto i naše aktuální číslo je tak trochu „letní“ – se zaměřením i na některé mimoškolní aktivity.
V aktuálním vydání zejména doporučuji rubriku „Příspěvky našich studentů“, kde najdete například článek dvojčat
Daniela a Davida Trskových, kteří se věnují nejen motorkám, ale také pracují jako kaskadéři, Dominika Fulneka o TRX nebo příspěvek Mgr.
Adély Jindřichové o její účasti v programu Erasmus. Dále vás Bc. Jiří Vilímek seznámí s tím, jak si vybrat správného osobního trenéra a Bc. Dita Žlábková se podělí
o své pocity z návštěvy vazební věznice na Pankráci. Z dalších absolventů se představí i Mgr. Vojtěch Přibyl, který se úspěšně zúčastnil závodu Transvulcania.
Klíčovým příspěvkem čísla je však rozhovor s jednatelem školy Mgr. Pavlem
Špačkem o nové, právě dokončované, budově školy a o jejím dalším rozvoji. Na
tuto oblast navazuje i příspěvek o dalších možnostech vzdělávání na naší škole,
konkrétně pak o studiu MBA.
Rubrika Rozhovor je tentokrát věnována další významné osobnosti mezi našimi
vyučujícími, panu doc. MUDr. Zdeňku Vilikusovi, CSc. A ani tentokrát jsme nezapomněli také na obvyklé zajímavé knižní tituly a aktuality ze života školy.
Na závěr všem našim letošním úspěšným absolventům přeji hodně zdaru v jejich
dalším osobním i profesním životě. A ostatním studentům pak přeji hodně zaslouženého odpočinku a krásné prázdniny plné nezapomenutelných zážitků.
Eva Nechlebová
Složení redakční rady: Šéfredaktor: Mgr. Eva Nechlebová, Ph.D.
Redakční rada: doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová, Ph.D., Mgr. Tomáš Mirovský, DiS.,
Mgr. Kamila Bulířová, Bc. Lucie Satrapová, Bc. Iveta Švárová, Alena Malcová
Grafický redaktor: Vladimír Kopáňko, kontaktní adresa redakce: [email protected]
2
05.08.16 16:45
Rozhovor
Nová budova
VŠTVS PALESTRA ve Kbelích
Rozhovor s jednatelem školy
Mgr. Pavlem Špačkem
Nová budova
Co se děje ve Kbelích?
PALESTRA se rozhodla umístit své sídlo do areálu Slovačíkova, kde bude mít své hlavní zázemí. V roce 2013 jsme odkoupili stávající budovu od Městské části Kbely.
Proč bude hlavní sídlo ve Kbelích?
Máme výbornou dlouhodobou spolupráci s MČ Praha Kbely.
S touto městskou částí spolupracujeme při řadě sportovních
a kulturních aktivitách (dětské dny, Kbelská 10 a další).
PALESTRA zde působí již od roku 1998. Areál je dobře dopravně dostupný zejména ze stanice metra Letňany cca 3
stanice autobusem. Z centra města se dostanete ke škole
vlakem za 10 minut. Jako jedna z mála škol v ČR (možná
jediná) je dostupná letecky, je možné využít služeb aerotaxi
na Kbelském letišti , pak 3 minuty pěšky.
Co vše se v areálu plánuje?
Začali jsme rekonstruovat (výměna oken, nový vstup do budovy, oprava střechy, oprava oplocení, rekonstrukce okapů,
svodů, opravy kanalizací apod.).
Růst Vysoké školy PALESTRA si vyžaduje zvýšené požadavky
na prostorové nároky. Bylo třeba naplánovat rozšíření areálu.
Rozvoj areálu bude probíhat ve dvou fázích.
První fáze rozvoje areálu je přístavba jižní části budovy, kde
bude mimo jiné umístěn hlavní vchod do budovy. Druhá fáze
se týká nástavby dalšího patra na stávající budově.
Jak dlouho stavba bude trvat a kdy bude hotová?
První část stavby byla zahájena 1. 10. 2015 a dokončena již
30. 6. 2016. Druhá část je plánovaná na rok 2017, pokud se
do této doby podaří získat stavební povolení. Podívejte se na
fotky z realizace první fáze rozvoje areálu.
Co bude v nové budově?
Nová jižní část budovy řeší především administrativní potřeby školy. Vzniklo zde 15 nových kanceláří, kde bude zázemí
Vysoké školy jako například rektorát, studijní a ekonomické
oddělení a katedry. Bude zde nová aula pro studenty s kapacitou 100 osob a 2 učebny. Dále bude mít Vysoká škola k dispozici nové fitness, nové sociální zázemí včetně sprch. Jak jsem
již zmínil, bude zde hlavní vchod s recepcí a vstupní halou.
Došlo k propojení stávající a nové budovy, kde vysoká škola
bude mít k dispozici 3. a část 1. patra. Bude zde využívat prostory pro knihovnu, a dalších 6 učeben.
Co bude obsahovat druhá fáze rozvoje areálu?
Bude se jednat o nové patro na stávající budově, které bude
výškově stejné s novou jižní částí budovy. Je vypracovaná ar-
chitektonická studie. V současné době se zpracovávají jednotlivé části projektu. Po realizaci by měly vzniknout další učebny
a katedry. Zároveň dojde k rekonstrukci sociálního zázemí ve
všech patrech stávající budovy a dostavbě dalšího v jižní části
budovy. Plánujeme realizaci nové fasády na stávající budově,
čímž dojde ke sjednocení vzhledu stávající a nové budovy.
Budou i nějaká bezpečnostní opatření?
V rámci zpřísňujících se bezpečnostních opatření může být
vstup dle potřeby omezen na čipové karty, nebo vstupní kód.
Ve vstupu do školy bude recepce. Zároveň bude škola a její
okolí zabezpečena elektronickým zabezpečovacím systémem
včetně kamerového monitoringu.
Kdy proběhnou změny a přesuny?
Kolaudace proběhla 23. 6. 2016. V následujících měsících
se začne s vybavováním interiéru, které půjde ruku v ruce se
stěhováním. Již v akademickém roce 2016/2017 by měla být
část výuky přesunuta do areálu Slovačíkova. Hlavní část stěhování bude probíhat v průběhu roku 2017.
Autor. Mgr. Eva Nechlebová, Ph.D.
Foto: Mgr. Pavel Špaček
3
05.08.16 16:45
Informace ze školy
Nové možnosti studia MBA program
„Sportovní management“
MBA program Sportovní management
na Vysoké škole tělesné výchovy a sportu PALESTRA, spol. s r. o. (dále jen
VŠTVS PALESTRA) je připravován jako
interdisciplinární program určený pro
výuku manažerských dovedností se zaměřením na oblast sportu. Studium je
určeno všem, kteří mají ambici získat
vysoce kvalitní a prakticky orientované
manažerské vzdělání.
Sport a sportovní průmysl nabízí rozmanité a dynamické příležitosti spojené jak s profesionálním sportem
a managementem velkých sportovních
akcí, ale i v oblasti rekreačního sportu
a aktivit na místní a regionální úrovni
v oblasti soukromých, veřejných i firemních aktivit.
Základní filosofií výuky je vyváženost teorie a praxe, lektorský tým tvoří zkušení
akademičtí pracovníci a špičkoví externí odborníci z praxe. Na teoretickou výuku bude navazovat výuka praktických
dovedností, která bude probíhat v malých skupinách, kde je prostor pro diskusi s lektory. V praktické části výuky
klademe důraz na řešení konkrétních
situací.
Cílem programu je nabídnout kvalitní
a konkurenceschopný vzdělávací produkt pro 21. století v oblasti managementu sportu na evropské úrovni.
Zázemí VŠTVS PALESTRA
Program připravila VŠTVS PALESTRA,
která má třináctiletou zkušenost s realizací bakalářských a magisterských
studijních programů a kde v současné
době studuje téměř 500 studentů. Studenti nového MBA programu budou využívat zázemí celé vysoké školy včetně
knihovny, která disponuje i elektronickými studijními materiály.
Na výuce se budou podílet akademičtí pracovníci VŠTVS PALESTRA a další akademičtí pracovníci i odborníci
z praxe. Právě propojení teoretické
a praktické výuky, možnost setkání
se špičkovými odborníky z akademické a praktické sféry a možnost výměny informací s dalšími studenty dělají
z připraveného programu výjimečnou
nabídku na rozšíření znalostí a dovedností.
Odborným garantem obsahu programu
je doc. Ing. Jiří Novotný, CSc. z Fakulty
sportovních studií Masarykovy univerzity. Na výuce se bude dále podílet: Ing.
Peter Slunčík, Ph.D., (bývalý generální
ředitel Svazu průmyslu SR), Ing. Richard
Neuwirth, Ph.D. z VŠTVS PALESTRA
a další.
Cíle programu a jeho
základní hodnoty
· Poskytnout co nejlepší služby ve výuce
prostřednictvím kvalitního lektorského
týmu
· Prezentovat nejnovější poznatky z oblasti managementu sportu a podnikání
· Respektovat individuální požadavky
studentů na profesní zaměření
· Schopnost efektivní komunikace
a schopnost čelit výzvám
· Leadership
· Zodpovědnost a kompetence
Obsahová struktura
vzdělávacího programu
MBA „Sportovní
management“
Program je rozdělen do devíti základních modulů, které se prolínají celým
studiem:
1. Diplomový seminář
2. Ekonomie
3. Management
4. Manažerská ekonomika
5. Management sportovních zařízení
a jejich provoz
6. Marketing a komunikace
7. Manažerské zručnosti a lidské zdroje
8. Event management
9. Závěrečná práce
Každý modul je vnitřně rozdělen na
teoretickou část a praktickou část jak
v rámci studia, tak samostudia:
· část A, teoretická výuka: cílem je poskytnout dostatečná teoretická východiska k jednotlivým tématům, rozsah
cca 25 % hodinové dotace modulu;
· část B, teoreticko-praktická příprava:
cílem je seminární formou představit
posluchačům konkrétní řešení z praxe, rozsah cca 50 % hodinové dotace
modulu;
· část C, praktická část výuky se bude
vztahovat k zaměstnání studenta,
praktické činnosti bude moci dělat
v rámci své běžné práce, rozsah cca
25 % hodinové dotace modulu.
Organizace studia
Podmínkou přijetí ke studiu je ukončené
vysokoškolské vzdělání (minimálně titul
Bc.). Program je připraven pro prezenční i kombinovanou formu studia, v roce
2016 budeme otevírat studium v kombinované formě.
Výuka v kombinované formě probíhá
ve 4 semestrech, v prvním až třetím
semestru je plánována na 12 výukových dnů, rozdělených do bloků. Čtvrtý
semestr je vyhrazen tvorbě závěrečné
práce a individuálním konzultacím.
Celková délka studia je 24 měsíců.
V průběhu jednotlivých modulů, na konci
každého ročníku, posluchač skládá zkoušky, a to jednou z následujících forem:
· písemná zkouška;
· prezentace;
· seminární práce (Transfer-Report).
Financování
Cena za vzdělávací program MBA je
stanovena na 30 000 Kč/semestr.
První skupině studentů kombinovaného studia se zahájením studia v říjnu
2016 bude poskytnuta sleva 30%. Je
možné domluvit individuální splátkový
kalendář.
Ukončení studia
Úspěšní absolventi studia získají titul
MBA.
Přihlášky do prvního ročníku se zahájením v říjnu 2016 je možné podat prostřednictvím stránek školy
www.palestra.cz (od srpna 2016).
4
05.08.16 16:45
Rozhovor
S vyučujícím biomedicínské katedry
doc. MUDr. Zdeňkem Vilikusem, CSc.
Vážený pane docente
děkuji, že jste si našel čas na rozhovor
pro náš časopis. Jak
dlouho učíte na Palestře?
V roce 2007 byl na 1.
LF UK a VFN zrušen
předmět tělovýchovné
lékařství jako povinný
a byl převeden na povinně volitelný. V důsledku
toho došlo k drastickému úbytku studentů na
našem ústavu. Předmět
tělovýchovné lékařství
si zapsali jenom ti studenti, kteří měli ke sportu nějaký vztah. Náš pedagogický výkon tím významně poklesl a hrozilo, že obor na naší fakultě zanikne docela. To jsem
nechtěl v žádném případě dopustit. Rozhodl jsem se nabídnout medikům ještě další dva předměty, o kterých jsem předpokládal, že by je mohly zaujmout. Interpretaci EKG v klidu
a při zátěži a Komplexní výživu sportovců a sportovní výkon.
Oba dva nové předměty se setkaly s takovým zájmem studentů, že nám nestačí kapacita posluchárny. Shodou okolností
jsem v té době ještě dostal nabídku od pana rektora prof.
PhDr. Václava Hoška, DrSc., zda bychom nemohli vyučovat na
VŠTVS Palestra předmět Fyziologie tělesné zátěže. Nabídku
pana rektora jsem velmi uvítal. Náš pedagogický výkon a tím
i obor tělovýchovné lékařství na 1. LF UK byl tedy zachráněn.
A na Palestře učím už osmým rokem.
ko, což mě fascinovalo. Mojí oblíbenou etapou se stala cesta
z Prahy do Svratky na Českomoravské vysočině (cca 150 km),
kam jsem jezdil za svojí babičkou. V sobotu v pět ráno jsem
vyjel a v půl dvanácté jsem už byl u babičky, která měla vždy
už navařenou svíčkovou. V neděli ráno jsem se byl proběhnout na Devět skal (ve dvaceti má člověk energie na rozdávání) a odpoledne jsem se vracel do Prahy. Babička mé výlety na
kole nechápala. Chtěla mi chudák přispět na autobus, abych
se za ní nemusel trmácet na kole. Když jsem se smíchem odmítl, musel jsem jí alespoň slíbit, že pojedu tak, abych nebyl
„uřícený“. Že se cyklista zpotí hned na prvním kopci, jsem jí
milosrdně zatajil. Cesta zpět trvala o hodinu méně – bylo to
více z kopce.
Moje nejdelší etapa byla Verdun-Paříž, cca 260 km. Ale to
jsem jel od časného rána až do pozdního večera. Bylo to těžké. Můj kamarád Mirek, s kterým jsem tehdy jel, neměl moc
natrénováno. Pamatuju si, jak jsem ho tenkrát v příkopě utěšoval, že „už to máme do Paříže jen sto kiláků“.
Jaké sporty vás baví, jaké jste dělal aktivně?
Kratší by možná bylo vyjmenovat sporty, které mě nebaví. Aktivně jsem jich dělal také vícero, takže s Janem Nerudou mám
společné to příslovečné „vším jsem byl rád“. Neměl jsem nikoho, kdo by mi poradil. Tehdy mi bylo 14 let a při školním
tělocviku se mi povedlo skočit do výšky 140 cm, tak mě paní
učitelka doporučila jednomu trenérovi v tehdejší Rudé hvězdě
ve Stromovce. Dnes už vím, že se svým somatotypem jsem
neměl ve skoku vysokém žádnou šanci na úspěch.
Delší dobu jsem také vydržel u vodního slalomu. Měli jsme
loděnici v Tróji. A když jsme chtěli trénovat v brankách, tak
jsme si je museli nejdříve postavit. V těch místech je hladká
voda, takže i když jsem měl natrénováno, jakmile přišla jen
trochu divočejší voda, třeba jen Čertovka, byl jsem rád, když
jsem vůbec dojel do cíle, aniž bych musel eskymovat.
Největší radosti jsem však zažil s cyklistkou, u které jsem vydržel až do svých 31 let. Tehdy jsem se oženil, tak jsem prodal
kolo a koupil ojetou Škodu 100. Než se tak stalo, zjistil jsem,
že je na kole možné se dopravit vlastními silami dosti dale-
5
05.08.16 16:45
Dnes jsem rád, když se dostanu ke sportu 2-3x týdně 30 minut. Z časových důvodů volím „nejzhuštěnější“ formu sportu, u nás na ústavu na běhacím koberci.
V zimě ale si již několik let po sobě dopřeju pár dní v tyrolských Dolomitech.
Sjezdové lyžování, když vyjde počasí,
považuji za nejkrásnější sport vůbec.
Žádný jiný sport mi neposkytuje tak intenzivní pocit radosti z pohybu.
V rámci medicíny jste působil vždy
na tělovýchovném lékařství?
Ano. Po promoci jsem nastoupil základní vojenskou službu, kterou jsem
absolvoval v Dukle Brandýs u vodních
slalomářů, takže jsem vlastně zase pracoval v oboru. Po vojně jsem nastoupil
na Ústav tělovýchovného lékařství jako
doktorand a po atestaci z interny a z tělovýchovného lékařství jsem zůstal ústavu věrný až dosud. V roce 1999 jsem
obhájil habilitační práci na téma Využití
tabulkového procesoru Excel v tělovýchovném lékařství, protože mě vždycky
bavily počítače. Nejsem žádný odborník
v otázkách HW ani SW. Ale nadchlo mě,
kolik toho tabulkový procesor umí a kolik může ušetřit práce. Lékařské zprávy
ze zátěžových testů u sportovců jsou si
velmi podobné. Vlastně se jen obměňují
vstupní data. Některé analyzátory umí
exportovat naměřené hodnoty do Excelu. Pomocí interaktivní lékařské zprávy
je pak možné vytvořit zprávu (která dříve trvala půl hodiny) za dvacet vteřin.
Mezi mnoha fyziologickými ukazateli
jsou známé vztahy, které se dají vyjádřit
rovnicemi. A jakmile je něco takového
možné, je to práce pro Excel a ne pro
lékaře. Na základě spiroergometrických
výsledků je tak možné tzv. preskribovat
sportovní aktivitu, takže součástí zprávy je mimo jiné i doporučení sportovní
aktivity a rozmezí tepových frekvencí
pro optimální rozvíjení kardiorespirační
zdatnosti.
cí se jednak pedagogických dovedností
přednášejícího a jednak, zda byl vyučující v komunikaci se studenty partnerský.
Hodnotí se známkami 1 až 4. Za první
jsem dostal známku 1,06 a za druhou
1,04 a ocitl jsem se na druhém místě
z více než dvou tisíc lektorů. Tak to mi
udělalo velkou radost.
Jak se vám líbí na Palestře?
Jedním slovem: Moc. Je to hlavně díky
přátelským vztahům mezi kolegy lektory, ale setkávám se tu s příjemnými
lidmi, ať vejdu v budově Palestry do kterýchkoli dveří. V životě jsem poznal, že
to vůbec není samozřejmost, takže si
toho dokážu vážit.
takové ty manuální práce, které k tomu
patří. Od svého tchána, který byl stavař,
jsem se naučil docela slušně zednickým pracem, takže maltu nahazuji řečeno sportovní terminologií forhandem
i backhandem ¼. Loni jsem třeba položil
dlažbu pod cirkulárku. Když se mi něco
takového povede, volám svoji ženu na
tzv. „colaudatio praecox“, protože vím,
že z toho bude mít také radost. Součástí
tohoto našeho rituálu je hlavně chválení, jak jsem úžasně šikovný. To je nutné,
protože my chlapi jsme všichni strašně
ješitní. To je koneckonců vidět i z fotografie. Žena uvaří, sní se to a hotovo. Muž
když uvaří třeba švestkové knedlíky, tak
se u toho nechá fotografovat a oslavovat.
Jaké máte na ÚTL sportovce/
pacienty?
Na ÚTL máme velmi různorodé klienty.
Nejsme zaměřeni na vrcholové sportovce, takže žádnou fotografii s atraktivními mistry světa či olympijskými vítězi
jako pan doktor Martinča nemám. Ale
někde mám ještě schovanou fotografii,
kde provádím zátěžový test u pana plukovníka MUDr. Gustava Singera, CSc.,
kterému v té době bylo 96 let a který byl
jedním z hrdinů bitvy u Sokolova. Jeho
syn nás tehdy prosil, ať mu už zakážeme
lyžování, protože o něho mají na sjezdovce strach. Anebo pan Elis, který ve
svých 80 letech ještě běhal Běchovice.
A když jsem se ho ptal, jestli nemá nějaké zdravotní potíže, tak si zcela vážně
stěžoval, že ho vždycky po Běchovicích
ještě dva dny bolí kolena!
Mohu se zeptat, čím je vaše
manželka?
Moje žena je hlavně zázrak. Dodnes nechápu, jak si mě mohla vzít. Je hezká,
hodná, bystrá, moudrá a je s ní strašná
sranda. Ona má herecké nadání. Přijali
ji po gymnáziu na DAMU. Ale jejímu otci
se budoucnost herečky nezdála dost
solidní. Tak vystudovala práva. A své
herectví předvádí (ke škodě všech) jen
doma, ale naprosto spontánně. Takže
v okamžiku se změní v Zagorku, Beyoncé, Lady Gaga anebo předvede věrně
i našeho králíka. Mám i fotky „králíka“,
ale neprošly manželčinou cenzurou .
Naše společné fotky nepotřebují žádný
komentář. Je z nich patrné, že „když
si báječnou ženskou vezme báječnej
chlap, tak mají báječnej život…“ i když
se občasným útrapám nevyhnou.
Zbývá vám čas na nějaké koníčky?
Zdaleka ne tolik, kolik bych chtěl. Strašně rád jezdím na chalupu a dělám tam
Autor: Mgr. Eva Nechlebová, Ph.D.
Foto: doc. MUDr. Zdeněk Vilikus, CSc.
Které předměty na Katedře
biomedicíny vyučujete?
Kromě Fyziologie tělesné zátěže
a Funkční diagnostiky, které mají k tělovýchovnému lékařství velmi blízko,
ještě učím i Výživu. Učení mě velmi baví
a doufám, že je to na mých přednáškách i znát. A když ze strany studentů
vidím zájem, motivuje mě to k neustálé aktualizaci a zdokonalování mých
prezentací. A teď mi prosím promiňte,
budu se trochu vytahovat ¼. Na 1. LF UK
a VFN se každoročně koná hodnocení
výuky studenty české i anglické paralelky. V anketě jsou studentům položeny
mimo jiné dvě jednoduché otázky týkají-
6
05.08.16 16:45
Spolupráce
Na masáž s emulzemi,
gely a oleji ALPA
Spolupráce VŠTVS PALESTRA se společností ALPA
Věděli jste, že masážní gely, které
používáte, pochází z Velkého Meziříčí? Že jejich výrobce, společnost
ALPA, je současně výrobcem známé
francovky ALPY? Že jejich receptury sledují současné trendy, ale
současně jsou ověřeny více než sto
lety úspěšného fungování? Pojďme
si o našich masážních prostředcích
říci o něco málo více.
Masážní prostředky ALPA používají profesionální maséři, oblíbené jsou po generace pro domácí použití a k dispozici
jsou nyní i vám, studentům.
„Spolupráci s Palestrou jsme navázali
začátkem roku 2016. Jsme rádi, že můžeme dodávat naše produkty tam, kde
se rodí profesionálové,“ říká ke spolupráci vedoucí obchodního úseku společnosti ALPA Pavel Smažil.
středků, nabízí řadu masážních olejů,
krémů, emulzí a gelů. Se svými výrobky
se ALPA prosazuje i na poli výkonnostního a vrcholového sportu. K tomu napomáhá i výzkum a vývoj v oblasti masážních emulzí, olejů a krémů.
Pro sportovní „startovací“ masáž je
vhodný například hřejivý masážní olej
ALPA, který svaly zahřeje a připraví
na výkon. Pro prevenci svalových křečí
a možných poranění je tady SportStart
hřejivý masážní roztok vhodný pro automasáž. Pro zklidnění a uvolnění svalů
se hodí Sport gely ALPA, které mají výrazné chladivé účinky, obsažený keratin
urychluje regeneraci. Další variantou
je SportStart chladivý masážní roztok,
který uvolňuje svalstvo a urychluje rekonvalescenci.
Masážní oleje – novinka ALPY
Pro každodenní relaxační masáž jsou
vhodné ALPA masážní oleje. Díky obsahu olivového oleje a vitamínu E vyživují pokožku a jsou tak vhodné i pro její
ošetření a ochranu. Na jejich vývoji se
podílel také legendární masér Pavel Křížek.
„Jsem rád, že společnost ALPA, začala vyrábět masážní oleje, ty jsou totiž
kvalitativně srovnatelné s dosud používanými přípravky, které však byly něko-
likanásobně dražší. S technologickým
oddělením jsme spolupracovali na tom,
aby oleje byly ještě odolnější, a podle
způsobu využití hřejivější nebo chladivější,“ říká o spolupráci s ALPOU Pavel
Křížek.
Kde, kdy a jak se začal psát příběh
společnosti ALPA a její slavné
francovky?
Dnes sídlí společnost ALPA ve Velkém
Meziříčí. Pokud se však chceme vydat
po stopách původu francovky, musíme
zamířit na jih Evropy – do kolébky koňaku. Když v roce 1805 Napoleonovi vojáci opustili obsazenou Vídeň, zůstalo po
nich Rakušanům několik sudů francouzského koňaku. Sladkým vínům uvyklí Vídeňáci nejprve „ohrnovali nos“, ale brzy
objevili netradiční použití francouzské
speciality – jako masážní elixír s osvěžujícím účinkem se francouzská specialita
osvědčila nad všechna očekávání – zrodila se francovka.
ALPA dnes
ALPA, a.s. dodá ročně na trh přes 5 miliónů kusů francovky ALPA. Pod značkou
ALPA najdete 140 různorodých produktů z oblasti masážních přípravků, dětské, tělové a pleťové kosmetiky. Mezi
nejznámější produkty společnosti ALPA
Francovka ALPA – pomocník
ověřený více než stoletím na trhu
Společnost ALPA je známá především
jako výrobce již legendární francovky
ALPY, která dodnes staví na původním,
čistě přírodním a léty osvědčeném složení. Francovka ALPA je společníkem,
který se více než 100 let těší z přízně
díky kvalitě ověřené časem a generacemi. Modrá lahvička se žlutou hvězdou
se stala známým a vyhledávaným artiklem a díky svému univerzálnímu použití
si našla místo v srdci svých spotřebitelů.
Co vše se skrývá pod značkou
ALPA?
Portfolio společnosti ALPA je však značně široké. Co se týče masážních pro-
Plnicí linka
7
05.08.16 16:45
patří značky LESANA, AVIRIL, BATOLE,
AMICA, WINDSOR.
„Cílem společnosti ALPA je nabízet
svým zákazníkům nadprůměrně kvalitní
a dostupné produkty určené pro jejich
každodenní potřeby a umožnit jim, aby
byli aktivnější a cítili se lépe. Při výběru
ingrediencí neděláme kompromisy, vždy
volíme kvalitu,“ dodává Pavel Smažil.
Rychle a jednoduše můžete všechny
produkty ALPA zakoupit on-line v e-shopu www.alpa.cz
Věděli jste, že…
• Za války se potravinové lístky vztahovaly také na francovku ALPA.
• ALPA zakoupila práva ke kreslené
americké komiksové postavičce kocoura Felixe, v komixových příbězích
dříve tvořili nerozlučnou dvojku.
• V rámci akce Pochod Praha – Prčice
již od roku 2000 bezplatně ošetřuje
francovkou účastníky pochodu před
svou chalupou místní rodák pan Pazdera ve své „Nožní klinice u Karlíka“.
Unaveným účastníkům poskytuje
zdarma ošetření a masáže unavených
nohou. Dle jeho slov „poskytuje první
nebo poslední pomoc“.
• Při příležitosti 80. narozenin T. G. Masaryka zaslala ALPA kazetu vystlanou
antilopí kůži obsahující tři lahvičky
francovky a z ryzího zlata vyrobené
písmeno A.
• V roce 1922 jste mohli koupit male
baleni francovky za 5 Kč, střední za
13 Kč a půllitrovou láhev za 30 Kč.
Autor a foto: Ing. Václav Novotný
POZOR SLEVA: Studenti zde
mohou od 1. června nakupovat se slevou 20 % emulze, oleje a roztoky ALPA. Pro využití
slevy zadejte při nákupu heslo
„Palestra“.
Od motorky až ke kaskadérům
David a Daniel Trskovi, DiS.
3. ročník Bc. SKS
Asi každý malý kluk měl někdy své sny.
I my jsme snili, že jednou budeme motocyklovými závodníky. Vůně benzínu,
burácení motorů a po vyhraném závodě
si stoupnout na stupně vítězů, to byla
jedna z mnoha domén, po kterých jsme
prahli. Náš otec byl povoláním automechanik, a protože měl svojí práci rád,
tak se jí věnoval i po víkendech. Neustále opravoval motocykly a automobily
a my jsme mu přihlíželi. Tudíž jsme se
od dětských let pohybovali v prostředí
motorů a věcí, které k tomu patří. Náš
otec nás celý život vedl k motocyklům
a chtěl, abychom na motocyklech jezdili
dokonale. Někdy to bylo složitý, protože
si občas z našeho pohledu vymyslel nějakou blbost, kterou jsme museli splnit.
Museli jsme to tak dlouho zkoušet, mezi
tím jsme se teda trochu i váleli na zemi.
Ale vždycky jsme to dotáhli do dokonalosti, neexistovalo říct slovo ne, to nejde. Nebo, že to je těžký, složitý. Vždycky
jsme to nějak museli zvládnout. Dodneška si pamatuju slova našeho otce, který nám vždycky říkal: ,,Strach má každý,
uvnitř nebo navenek, ten kdo ho má na
venek, tak nebude nikdy jezdit na mo-
torce. Když budu mít strach tak nebudu
zkoušet zvedat motorku na zadní, protože budu mít strach, že z toho spadnu,
ale když ten strach budu umět potlačit, tak to budu zkoušet, párkrát z toho
spadnu a pak se to naučím‘‘.
Jak to všechno začalo? Asi ve třech letech, jsme dostali naší první motorku,
poháněnou elektrickým akumulátorem.
Na této motorce jsme trávili většinu
času a užili si s ní spoustu legrace. Další
kontakt s motocykly byl, když nám otec
pořídil první opravdovou terénní motorku značky Yamaha s obsahem padesáti
kubických centimetrů. Ježdění na této
motorce nebylo úplně standardní. Motorka byla větší, než jsme byli mi, tudíž
jsme nedosáhli na zem. Když jsme chtěli zastavit, museli jsme říct otci a ten nás
chytil a zastavil.
8
05.08.16 16:45
Po jistém čase se náš otec dozvěděl,
že jistý pan Karel Schilhabel vlastní motocyklovou trať v Braníku, kde půjčuje
zmenšené silniční motocykly – minibiky
od brněnské firmy Blata. Trať se nacházela blízko našeho bydliště. Neváhali
jsme a jeli jsme se s naším otcem podívat za panem Schilhabelem, kde jsme se
poprvé svezli na minibiku. Zkušenost to
byla na jednu stranu skvělá a na druhou
stranu trochu smutná. Smutná proto, že
se jednomu z nás stala nehoda. Byla to
otevřená zlomenina palce, která nebyla
způsobená ani tak jezdeckou chybou
ale spíše podceněním ochranných prostředků. Tenkrát jsme jezdili v pantoflích,
kraťasech a fotbalovém dresu, což určitě nebyla ideální kombinace oblečení
i na tak malou motorku jako byl minibike. V naší rodině kolem toho vznikly
jisté problémy, ale po čtrnáctidenním
pobytu bratra v nemocnici a úspěšné
rehabilitaci nakonec vše dopadlo dobře.
I po této nehodě nás tyto motorky neodradily a za panem Schilhabelem jsme
s otcem chodili častěji, až se z toho
stala pravidelná rutina. K těmto motocyklům přicházeli další lidi a zhruba od
roku 1996 se začalo jezdit mistrovství
České republiky. Závody probíhaly v pěti
věkových kategoriích, které začínaly od
žáků, přes juniory, elita A, elita B a senioři. Minibiky dosahovaly rychlosti 70
až 80 km/h. Kolem tohoto sportu byla
skvělá parta lidí. Bohužel naše závodní
sny skončily 28. června 2002 tragickou
nehodou našeho otce na jeho motocyklu
Yamaha YZF-R6. Tudíž motorky nám byly
na nějaký čas od naší matky a zbytku rodiny zakázány. A dodnes se vždy mračí,
když někam jedeme pryč na motorce.
K filmovým kaskadérům jsme se spolu s mým bratrem dostali v roce 2015,
přes jednoho našeho kamaráda. Tehdy
se v Praze natáčel americký film z druhé
světové války, kde jsme měli hrát. Začalo to castingem, kde jsme sehráli jednu
ze scén, která se později objeví v tomto
filmu. Když jsme spolu s mým bratrem
odcházeli, čekali jsme, že se do tohoto
filmu vůbec nedostaneme, protože na
castingu bylo spousta lidí. Druhý den
nám volali z produkce, že jsme byli vybráni. A ať se dostavíme na kostýmovou
zkoušku, kde jsme si vyzkoušeli uniformu, boty, helmu a ostatní vybavení které
budeme potřebovat. Dále následovaly
tréninky, kde jsme se učili pochodovat,
držet zbraň, salutovat, zkrátka všechny
věci, které je potřeba umět jako voják.
Po skončení tohoto filmu nás šéf kaskadérů oslovil, jestli nechceme dál
chodit na kaskadérské tréninky a my
jsme řekli, že ano. A do teď zde působíme. Kaskadéři mají určité specializace nebo jsou i tzv. univerzálové. Každý
je šikovný na něco jiného. Někdo skáče
z velkých výšek, někdo jezdí nebo padá
na motorce, někdo bourá nebo převrací
auta na střechu, někdo je šikovný na filmové rvačky a další jiné aktivity. Někdy
se i stává, že kaskadéři vykonávají práci komparzistů, ale to jen velmi zřídka.
V současné době opět natáčíme nový
český film Špunti na vodě.
Autoři a foto:
Daniel a David Trskovi, DiS.
Exkurze studentů do Věznice Pankrác
Bc. Dita Žlábková
3. ročník SVP
V rámci výuky speciální pedagogiky
se pod vedením doc. PhDr. Markéty
Švamberk Šauerové, Ph.D. studenti
zúčastnili exkurze ve vazební věznici
Pankrác.
Nepříjemný svíravý pocit, mrazení v zádech. Návštěvní místnost, miminko
v sedačce, ženy, Vietnamec, ti všichni
na někoho čekají. Na někoho, kdo jim
chybí, koho mají rádi. Mobily, klíče, peníze dejte do skříňky. Občanku, hurá
můžu mít občanku a taky bundu. Zima,
ve vězení je zima. Detekční rám a jsem
za mřížemi. Jaké to asi je, dostat se
sem a vědět, že se odsud nikdy nedostanu. Hlavně neztraťte ty cedulky. Památník - železné obojky, lamače prstů,
mučidla. Pokračujte dál, esembácké
uniformy, seznam popravených ,,politických vězňů“. Nechci, nechci na to
koukat, nechci to vidět, a přes to seznamy hltavě sjíždím očima. Nacházím dvě
známá jména. Mám strach. Zvládnete
to? Kývám a pokouším se pousmát. Bílé
kachlíky, gilotina, provaz, krví vyleptaná podlaha. Místo, kde umírali nevinní
lidé. Nepřátelé nacistů, nepřátelé komunistů. Musím něco udělat. Vzpomín-
ky, proboha, volám na pomoc vzpomínky. Kde jste? Už je vidím a dovoluju jim,
aby mě na chvíli úplně pohltily. Je to už
dávno, strašně dávno. Zase jsem malá
holka. Je mi pět, šest. Dědečku vyprávěj. Hodně se směju, někdy brečím. Jé,
to byla krásná pohádka. A děda vypráví
a vypráví a trpělivě odpovídá na naivní
otázky pětileté holky. Dědo, proč spíš
ve sklepě?. Proč s náma nechceš čekat
na Ježíška? Dědo, proč jíš suchej chleba? A proč babička nesmí umejt tvoji
lžíci? A proč nezatopíš, když ti je zima?
A proč je to jenom naše tajemství? Až
o mnoho let později jsem pochopila,
že ty pohádky vlastně žádné pohádky
nebyly. Byly to příběhy, příběhy, které napsal život. Život mého dědečka.
V 50 letech byl zatčen a po dvouletém
vazebním vězení plném výslechů a bití
odsouzen na doživotí. Většinu trestu si
odpracoval v uranových dolech. V roce
1968 byl propuštěn na amnestii. Opustil malé syny, vrátil se k dospělým mužům, k tátům od rodin. Zemřel v prosinci v roce 1989. Umíral s úsměvem,
s vědomím, že se konečně podařilo to,
o co celý svůj život usiloval. V roce 93
byl rehabilitován. O životě v kriminálu
nikdy nemluvil. ,,Ozval se těžký kovový
zvuk, ohlušující rána, a já zemřel“. Do
této jediné věty zahrnul 18 let svého
života. Dneska už vím, že touto větou
vlastně řekl všechno.
Při procházení věznicí jsem měla smíšené pocity. Cela v památníku, sekyrárna. I přes to, že krev zemřelých je
dávno smyta, utrpení, které se tady
odehrávalo, bylo přítomné. Při procházení ostatních částí věznice jsem očekávala, šeď, chlad, špínu. Nic takového
jsem nezaznamenala.
Co mě ale překvapilo, bylo nepočitatelné množství dveří. Odemknout, zamknout, odemknout…. Na šedivém vybetonovaném malém dvoře se procházeli
vězni. Skuteční vězni, vrahové, násilníci, dealeři drog. Přišli o svobodu, své
zvyky, své blízké. Kolika lidem a rodinám ale zničili tito vězni život? Nedokážu posoudit, zda humánnější prostředí
dnešních věznic vede vězně k převýchově. IVždyť z nedávné prezidentské
amnestie se většina amnestovaných
vrátila za zdi věznice zpět. Kolik by se
jich vrátilo, kdyby prostředí věznic bylo
méně vlídnější? Kdyby všichni tito vězni museli v průběhu trestu pracovat?
Neměla by být věznice tak krutá, jako
jsou ti vrazi a násilníci v ní?
Autor: Bc. Dita Žlábková
9
05.08.16 16:45
Bojové sporty, trenér cvičení TRX
Dominik Fulnek
1.ročník VPSD
Co je TRX? Co
tato zkratka znamená? Tyto otázky padají pokaždé, kdy se tato
zkratka
zmíní.
Tedy jedná se
o Total-Body Resistance Exercise Suspension
Training, čili závěsný systém pro posílení celého těla. Což je také pointou,
při cvičení na TRX se nezatěžuje pouze
určitá partie ale tělo jako celek. Vznik
TRX se připočítává americkému vojákovi Randy Hetrickovi, který v roce 1987
tento přelomový systém vymyslel. Důvodem byla potřeba dobře skladného
zařízení pro mariňáky a možnost rozvíjení jejich síly, flexibility a fyzické zátěže
při misích a pobytech na základnách.
Velké výhody závěsného systému jsou
jednoznačné, cvičení kdykoli, kdekoli,
žádná fixace na tělocvičny a stroje. Pro
cvičení s TRX postačí pouhopouhý strom,
nebo futra od dveří. Má obrovskou škálu
cviků určené pro začátečníky i pokročilé.
Avšak každá přelomová věc má svou slabinu, tady jsou to podvrhy, tedy neoriginální TRX která mohou i ublížit. Z vlastní
zkušenosti se převážně jedná o nekvalitní karabiny, nebo špatně prošívaná lana.
Já se TRX polo-profesionálně věnuji od
roku 2013, kdy jsem se zapsal do celo-
světové asociace TRX a získal certifikát
pro provádění činnosti trenéra TRX v ČR
a zahraničí. Jako trenér jsem prostřídal
mnohá známá i neznámá fitness centra, ale pro TRX je důležité naučit se základní držení těla správnost cviků, tedy
řekněme několika měsíční spolupráce
s následným osamostatněním a koncem závislosti na prostorách, trenérech.
Cvičení s TRX bych doporučil všem, kteří chtějí zdokonalit své dovednosti a nechtějí trávit veškerý čas v posilovnách,
lidem kteří bojují s nadváhou, těhotné
ženy, ale i všem co zkrátka chtějí poznat,
jaké všechny svaly mají slabé. Já jako
trenér, který se věnuje cvičení s TRX toto
cvičení jen doporučuji.
Bojové sporty a já
Jako každý kluk jsem chtěl dělat bojový sport. Tedy když mi bylo 7 let, začal
jsem chodit na známé Japonské bojové umění KARATE. Karate jsem dělal
celých 10 let, ze začátku pro radost
a následně pro soutěže. Postupem času
jsem se vypracoval na slušnou úroveň.
Na soutěžích bylo mojí specializací závody v disciplíně „kumite“, tedy kontaktní zápas, ve kterém mezi mé největší
úspěchy patřilo: 3. místo na Olympiádě
dětí a mládeže, několikanásobné prvenství na soutěžích Grand Prix, účasti a triumfy na MČR, otevřených evropských
soutěžích. Triumfů bylo za dlouhá léta
mnoho, stejně jako videodokumentů ze
závodů a různých rozhovorů, u kterých se
jen směju. Nicméně postupem času, jak
tomu bývá, přichází změna. Následovala
veliká škála bojových sportů, které jsem
trénoval, nebo zkoušel od MMA po Krav
Maga. Avšak zdravotní stav mi nedovolil
se dále věnovat zápasení závodně.
Přes to jsem našel novou jiskru a možnost dokázat si, že to ve mě stále je. Tedy
účastnit se Campu SAISHO KI DO, v čele
s Grandmaster Danny Hazan. Velmistr
bojových umění a tvůrce bojového stylu
SAISHO KI DO, které je složeno z prvků
Jiu Jitsu, Cobudo, Sambo, AiKMA (Army
Izrael Krav Maga) a mnoha dalších. Jednalo se o týdenní pobyt s neustálými
tréninky. 3-4x denně trénink, propojený
s 12 hodinovými tréninky nazývanými
„White Night“, nebo 102 lehkých zápasů
randory. Tréninky s Bo (tyč), Tonfa (obušek), Nunchaku, nebo obrany proti nožům a střelným zbraním, utužování svalů
vůči útokům, reakcím při napadení, nebo
větším počtu útočníků. Zkrátka zdokonalení sebe sama, sáhnutí na úplné dno
ať už psychické tak fyzické. Tyto campy
jsem absolvoval celkem třikrát a pokaždé s maximálním nasazením a následným totálním vyčerpáním. Nicméně na
všechno s úsměvem a rád vzpomínám!
Tento článek vznikal postupným hledáním medailí, diplomů a certifikátů mezi
„harampádím‘‘ na půdě. Přičemž jsem se
vrátil do minulosti a zavzpomínal na časy,
kdy jsem se pohyboval mezi turnaji a zápasy. Bylo to hezké připomenutí.
Autor a foto: Dominik Fulnek
Co je na studiu nejlepší?
Vyjet s Erasmem!
Mgr. Adéla Jindřichová
1.ročník navazující Mgr. studium
V dnešním uspěchaném světě je čím
dál tím více kladen důraz na vzdělání.
Střední škola nebo gymnázium, potom
vysoká… Dle mého názoru se už jedná
o standardní stav a málokdo z dnešní mládeže ani nepředpokládá, že by
„vejšku“ neměl nebo by si ji ještě dodatečně nedodělal. Ale co Tě rozhodně
posune dál, otevře cestu k lepšímu zaměstnání a dá ty nejlepší životní zkušenosti, je Erasmus. Ten, ze kterého jsem
se právě vrátila já, byl – díky Palestře,
už můj třetí v životě (a pozitivní je to,
že se dá vyjet i po 26. roku života, jako
v mém případě ). Další nespornou výhodou mobility s Erasmem je fakt, že
poskytuje finanční granty a to nejenom
pro studenty jedoucí vzdělávat se na
zahraniční univerzitu, ale i pro studen-
10
05.08.16 16:45
ty, kteří chtějí získat praxi v rámci pracovní stáže.
Na studijním pobytu jsem byla poprvé
ve třeťáku, kdy jsem chodila na gymnázium, podruhé jsem se zúčastnila pracovní stáže ihned poté, co jsem dokončila bakaláře na univerzitě v Plzni, a po
třetí jsem jela jako „pracující student“
Palestry. Ačkoli to byla jen dvouměsíční
stáž, odnesla jsem si opět cenné zkušenosti, a co víc, díky tomu, že jsem
nějaký ten pátek podnikala v oblasti
PR, jsem byla i já přínosem, který se
projevil navýšením tržeb firmy o 12 %.
Jednalo se o malou německou firmu
zabývající se výrobou a rozvozem vegetariánských a veganských pokrmů.
Baví mě vařit, baví mě řídit auto, baví
mě komunikace s lidmi, a i když zdaleka nejsem profík v německém jazyce,
tak jsem to zvládla.
Nechci tady detailně popisovat, jak
probíhal můj den, abych nenudila receptem na veganský řízek …, ale povzbudit všechny, kteří se k tomuto
kroku chystají, nebo motivovat ty, co si
zrovna tenhle článek přečetli. Možná
máte strach, že pak bude nutné prodlužovat studium, ale podmínka, že
se musí vystudovat vysoká škola za
pět let je již naštěstí přežitek. Nebo
se obáváš (jako já, když jsem vyjížděla
poprvé ), že pokud tady pár měsíců
nebudeš, opustí Tě Tvá drahá polovič-
ka? Tak aspoň zjistíš zavčasu, že za
nic nestála .
Ber život s humorem a neboj se odjet
nasbírat zkušenosti do zahraničí. Možná překvapíš i sám sebe.
Autor a foto: Mgr. Adéla Jindřichová
Jak poznáte dobrého osobního trenéra?
Bc. Jiří Vilímek
1.ročník navazující Mgr. studium
Počet klientů, kteří mají zájem o cvičení, rychle roste. A kde
je poptávka, tam je i nabídka, proto kvapem přibývá fitness
zařízení, fitness trenérů a instruktorů. Problém je v tom, že
někteří se za odborníky prohlásí po absolvování víkendového
kurzu. Jak vybrat správného trenéra?
Kdyby záleželo pouze na mně, striktně bych rozlišoval pojmy
fitness trenér a osobní trenér. Možná vám připadá, že se jedná o synonyma, ale není to tak.
Fitness trenér je čerstvým absolventem kurzu, zatím nezískal
žádné zkušenosti a ani v minulosti nenabyl žádného odborného vzdělání. V tu chvíli by měl ve fitness centrech fungovat
pod dohledem hlavního trenéra a získávat praxi, provádět klienty, být jim k dispozici a ukazovat, jak na stroji správně cvičit.
Myslím si, že v tuto chvíli je pro něho ještě příliš brzy na to, aby
trénoval za honorář. Nejprve by měl odtrénovat určitý počet
hodin a získat praktické zkušenosti. Stejně jako lékaři, učitelé či fyzioterapeuti, kteří po škole nejprve musí absolvovat
povinnou praxi.
Naproti tomu osobní trenér by měl být člověk s ideálně vysokoškolským vzděláním či dlouholetou praxí. Měl by ovládat
anatomii, fyziologii, biomechaniku, zdravotní tělesnou výchovu
i fyziologické a klinické aspekty pohybové aktivity. Cizí by mu
neměly být ani základy psychologie, psychologie zdraví, současné trendy ve výživě, stravování při některých onemocněních
a základy regenerace a rehabilitace. Musí umět pracovat s lidmi, kteří trpí civilizačními onemocněními (diabetes, cévní onemocnění, poruchy příjmu potravy), i se specifickými skupinami
klientů - těhotnými, seniory, mládeží, ale také vrcholovými sportovci a závodníky ve fitness. Takové vědomosti nelze za 14 dni
trenérského kurzu získat a není správné si bez jejich znalostí
účtovat odměnu 500 korun za hodinu.
Z praxe ale vím, že ve fitness zařízeních můžete potkat různé
„trenéry“. V následujících odpozorovaných modelech chování
se vám pokusím dát indicie k rozpoznání toho, jestli vybranému
trenérovi na vás záleží, nebo mu je naopak váš pokrok zcela
lhostejný. Trenér totiž neplní svou práci dobře, pokud vás nena-
11
05.08.16 16:45
učí, jak správně stroj používat. Posilování
není jen o provádění sérií a opakování.
Trenérova práce spočívá i v tom, že vás
poučí o detailech a vše názorně ukáže,
abyste si příště věděl rady sám.
Hlavní rysy trenéra
1. Naslouchá klientovi. Hned na úvod
by vás měl trenér podrobit vstupní diagnostice a podrobně seznámit s průběhem spolupráce. Nejhorší trenéři jsou ti,
kteří na tréninku jen mluví a vámi zaplacenou hodinu „prokecají“. Od takového
člověka rychle utíkejte. Osobní trenér by
vám měl během tréninku věnovat veškerou pozornost, aby zjistil, co vám sedí,
co nesedí, a podle toho následně doladil váš individuální tréninkový plán.
2. Trenér by měl být trpělivý. A společně s klientem jít jednotnou cestou tak,
abych chápal vaše potřeby, a překážky
jste překonávali společně. Proto je nutné, aby byl také trochu psycholog a měl
pochopení pro každý stav klienta (pracovní stres, rodinné problémy, dlouhotrvající předešlé neúspěchy apod.).
3. Trenér by měl být dobrý motivátor.
Měl by být vaši podporou, proto je nutné, aby z něho čišela energie a optimismus. Vztah trenéra a klienta proto rád
popisuji jako zrcadlo. Když bude trenér
pozitivní a optimisticky naladěný, bude
jeho energie odrážena na jeho klienta.
Trh je přeplněn egoistickými a egocentrickými trenéry, kteří mají pocit, že znají
všechno - od cvičení až po výživu. Pokud
se tak tváří i váš trenér, poohlédněte se
raději po někom jiném.
4. Měl by se věnovat jen vám. Jestliže si
váš trenér během osobního tréninku povídá s jinými lidmi, hraje si s telefonem
nebo při tréninku svačí, pak mu vlastně
financujete jeho společenský život, ale
nijak tím nepomůžete své snaze zlepšit
si postavu. Pamatujte, že trenér má pečovat o to, jak cvičíte, a ne o to, jaký den
dnes měl člověk na vedlejším stroji.
5. Měl by předávat vědomosti. Pokud
vám trenér neposkytne dostatečné informace o cvičení, těžko budete mít někdy dostatek znalostí, abyste mohl cvičit
sám. Trenér by vám měl vždy vysvětlit,
proč cvičíte daný cvik a ne jiný, jaké svalové partie při tom využíváte, jaký je důsledek cviku a podobně.
6. Neměl by být prodavačem. Snaží se
vám trenér neustále vnutit a prodat nějaké suplementy? Dejte si pozor. Položte si otázku, zda není dotyčný finančně
zainteresován na tom, abyste si produkt
zakoupil. V takovém případě by mu
mohlo více než o váš pokrok jít o vlastní
zisk. V prvé řadě by trenéra měla zajímat vaše strava, od níž se pak odráží
případné úpravy jídelníčku. Časem by
vám pak měl vysvětlit principy zdravého
stravování a navést vás tak, abyste si byl
schopen jídelníček sám sestavit.
7. Měl by dodržovat profesionální přístup. Najal jste si trenérku? Měla by
k vám striktně přistupovat jako ke každému jinému klientovi. V případě, že se
vás dotýká více, než by bylo přípustné
(a je vám to nepříjemné), uděláte nejlépe, když ukončíte tréninky.
6. Neměl by na vás přenášet svou negativní náladu. Mnoho fitness trenéru
současně závodí nebo se připravují na
různé soutěže kulturistiky nebo fitness,
což obnáší náročnou přípravu, pravidelné tréninky a omezení ve stravě. Zejména snížený příjem cukru způsobí, že
trenéři v tomto období bývají nervózní,
nepříjemní a podráždění. Tento stav by
ale měli umět zvládnout a nepřenášet
jej na vás.
7. Měl by dobře vypadat. Rčení o tom, že
kovářova kobyla chodí bosa, tady neplatí. Trenér by měl o sebe dbát. Vždyť jeho
postava odráží jeho práci. Tělo se stává
trenérovou vizitkou. Když má hezkou postavu, tak mu i více věříte. Jeho postava
by měla být pro vás inspirující.
Proč je dobré mít
osobního trenéra ve
fitness centru?
Naučí vás správnou techniku cviků (při
nesprávném cvičení se mohou stát různá nepříjemná zranění).
Měl by vám být schopen poradit se stravováním a vypracovat jídelníček přesně
pro vás.
Měl byste dostat i tréninkový plán podle
vašich cílů.
S trenérem dosáhnete svých cílů mnohem rychleji, než když se budete snažit
sám a mnohdy nesprávně.
Když si myslíte, že dál už nemůžete, pak
právě trenér posouvá vaše limity. Pomáhá vám překonat sám sebe a přesvědčí
vás, že to jde i bez zbytečných výmluv.
Osobní trenér je tu na to, abyste čas
strávený tréninkem využil co nejefektivněji.
Autor a foto: Bc. Jiří Vilímek
Informace ze školy
VŠTVS PALESTRA
byla přijata za člena
Europäisches Netzwerks
der Akademien des
Sports
Proběhla již 5.
studentská konference
VŠTVS Palestra byla v Drážďanech přijata do „Europäisches Netzwerks der
Akademien des Sports“, což je pro naši
školu velmi prestižní záležitost. Síť sportovních akademií sdružuje vzdělávací
zařízení pro oblast sportu z mnoha zemí
Evropy. VŠTVS PALESTRA je jedinou školou z České republiky. Vedle zapojení
do společných projektů probíhají také
jednání s jednotlivými členy nad mož-
3. června 2016 proběhla již 5. studentská konference. Celkem mělo příspěvek 19 studentů, kteří měli velmi
kvalitní a zajímavé prezentace. Velmi přínosná byla i účast absolventa
VŠTVS Palestra, který přítomné seznámil se svoji praxí po absolvování školy.
Celkově je kvalita i schopnost studentů
prezentoval své výsledky každý rok lepší a lepší.
nostmi spolupráce např. při výměně studentů. Více informací na http://www.
eurosportakademien.de/
Dny otevřených dveří
Dny otevřených dveří budou probíhat ve
dnech: 15. 8., 5. 9. 2016
Představení Palestry a jejích aktivit
probíhá formou cca hodinové přednášky se zahájením v 16:30 hodin potom
následuje prostor pro otázky, individuální konzultace a případnou prohlídku
školy.
Přijímací řízení
Přijímací řízení pro bakalářské a navazující magisterské studium pro akademický rok 2016/2017 je otevřené do
15. 9. 2016.
12
05.08.16 16:45
Naši úspěšní absolventi
Účast na závodě TRANSVULCANIA
Mgr. Vojtěch Přibyl – absolvent
navazujícího Mgr. studia
Na podzim loňského roku jsem opět přemýšlel, kterých běžeckých závodů bych
se rád příští sezónu zúčastnil a na kterých bych se mohl pokusit alespoň trochu
zabodovat. O výběr běžeckých závodů,
jak v České republice, tak v zahraničí doopravdy není nouze, ale ne každý závod
vás osloví hned na první dojem. To se
však nedá říct o závodě TRANSVULCANIA, který se koná na ostrově La Palma
na Kanárských ostrovech.
Závod TRANSVULCANIA měří přesně 74
km s pozitivním převýšením přes 4 000
m. Jedná se o velmi náročný a krásný „ultramaratonský“ závod (závody přesahující svojí délkou 42 km, tedy maratonskou
vzdálenost), který je zařazený do světové
bodované série a vede přes celý ostrov La
Palma. Do povinné výbavy, kterou musí
mít každý závodník po celou dobu u sebe,
spadá mobilní telefon, čelovka, červené
signalizační světlo a termoregulační Alu
fólie. Závod startuje v 06:00 hodin ráno
a začíná přímo u majáku na jižním cípu
ostrova. Během závodu člověk nastoupá
až do výšky 2425 m. n. m. (Roque de los
Muchachos - nejvyšší bod závodu), dvakrát se podívá zpět k moři, navštíví 9 občerstvovacích stanic a užije si doopravdy
nádherné výhledy nad mraky a na jednotlivé části celého ostrova.
TRANSVULCANII jsem se chtěl původně
pokusit dokončit zhruba do 10 hodin
a pokud všechno půjde podle plánu,
umístit se mezi prvními 100 závodníky.
Závod se mi nakonec vydařil daleko lépe,
než jsem původně očekával a podařilo se
mi protnout cílovou pásku za 09:05:31,
celkově se umístit na 56. místě a na 48.
místě ve své kategorii z 1 356 „finisherů“.
Až na jednu menší krizi na 69 km, přesně 5 km před cílem, kdy mi na chvíli má
stehna doslova vypověděla činnost, díky
totálně brutálnímu 17 km seběhu v kuse,
jsem si celý závod parádně užíval a v cíli
si pak mohl zaslouženě užít naprosto neopakovatelnou atmosféru.
Ještě jednou moc děkuji všem za podporu, a pokud by tento report, ze světového závodu nadchl, inspiroval nebo by se
chtěl někdo dozvědět více a popřípadě
třeba pomoci s přípravou na podobné
typy závodů, tak mu moc rád pomůžu
nejenom s tréninkem, ale také poskytnu
daleko širší informace o závodě.
Autor a foto: Mgr. Vojtěch Přibyl
Ocenění našich kolegů
Autor foto: HN - Lukáš Bíba
Ocenění PhDr. Vojmíra Srdečného
medailí Ministerstva školství
mládeže a tělovýchovy
Oceněný tělocvikář demonstroval za
Opletala, přežil koncentrační tábor
a dodnes přednáší Vojmír Srdečný (96)
dostal medaili Ministerstva školství za
dlouhodobě vynikající práci.
Ještě než se dostal k učitelské práci, sebralo ho jako vysokoškolského studenta gestapo a skončil v koncentračním
táboře Sachsenhausen.
V roce 1939 mu bylo dvacet let, bydlel
na Švehlově koleji v Praze a studoval
tělocvik. Studentský život Vojmíra Srdečného v těžké době záhy přeťal ostrý střih. „Po pěti týdnech mě sebrali
a společně s kolegy jsem se dostal do
koncentračního tábora Sachsenhausen, kde jsem strávil rok, měsíc a den,“
začíná vyprávění šestadevadesátiletý
Vojmír Srdečný, tělocvikář, který se celý
život zabýval prací s tělesně postiženými dětmi.
Je jedním z posledních pamětníků protinacistických studentských nepokojů,
které následovaly po zastřelení Jana
Opletala v roce 1939, a školu si mohl
dodělat až po skončení války. Nyní je nositelem medaile za dlouhodobě vynikající práci v oblasti školství.
„Bez ohledu na to, co jsem si prožil,
jsem byl vždycky řadový tělocvikář,“ říká
Vojmír Srdečný dnes, kdy převzal ocenění z rukou ministryně školství Kateřiny
Valachové.
S dětmi s amputovanýma rukama a nohama začal pracovat v roce 1947, kdy
mu František Škvára, zakladatel zvláštní tělesné výchovy v Česku, nabídl práci tělocvikáře v Rehabilitačním ústavu
v Kladrubech. „Založil jsem tam tradici
Kladrubských sportovních her pro tělesně postižené, ta s desetiletou přestávkou trvá dodnes. Hry, které se konají
dvakrát ročně, už oslavily 98. ročník,“
říká Srdečný.
Dnes už jen výjimečně přednáší na Vysoké škole tělesné výchovy a sportu
Palestra. „Nechci nikomu brát práci. Ale
studenti jsou šikovní, to jo,“ pochvaluje
si. Až v roce 2005 se odhodlal vrátit do
tábora Sachsenhausen. Po třech letech
se mu podařilo získat seznam studentů,
kteří do tábora byli převezeni.
„Jsem hrdý na to, že ten seznam mám.
Je to přesně 1216 studentů,“ říká Srdečný. Nyní na toto téma připravuje
s historiky projekt.
Zlatá promoce doc. RNDr. Pavla
Bláhy, CSc.
V sobotu 16. dubna 2016 se v Karolinu
u příležitosti výročí spojeného s Karlem
IV. Konala „zlatá promoce“. V Karolinu
přivítali absolventy Karlovy Univerzity po
padesáti letech od promoce. Do „zlaté promoce“ se zapojilo pět fakult UK:
Přírodovědecká fakulta, Matematicko-fyzikální fakulta, Pedagogická fakulta,
2. lékařská fakulta a Lékařská fakulta
v Plzni.
Mezi „zlatými“ absolventy byl i náš kolega, člen katedry wellness pan doc.
RNDr. Pavel Bláha, CSc.
Autor: Eva Nechlebová
13
05.08.16 16:45
Účast našich studentů na konferenci
„Zdravé fitness pro zdravé Česko“
Bc. Radka Kvasničková
a Bc. Jiří Vilímek
Dne 22. 4. 2016 se konala v Praze
„Konference Zdravé fitness pro zdravé Česko“, které jsme se zúčastnili
na základě doporučení Vysoké školy
Palestra kde jsme v současné době
studenty magisterského studia. Už
samotný program naznačoval, že konference bude nabízet zajímavou škálu
informací hned z několika oblastí pohybové aktivity. Tato konference byla
rozdělena na část dopolední a odpolední, neboť témat bylo vskutku mnoho.
Všechna témata, mezi která patřila
např. „Výživa stále jinak“ od profesora
Libora Vítka, „Fitness sektor jako součást zdravotní péče“ – zkušenosti ze
zahraničí prezentovány světově uznávaným PhDr. Petrem Řehořem, žijícího
více jak 50 let v zahraničí, dále pak
několika partnerskými prezentacemi
„Bodytec, Les Mills, Samsung“, byly
zpracovány a prezentovány na velmi
profesionální úrovni, a to nejen formou prezentací promítaných, ale zároveň doprovázeny mluveným projevem.
Mezi nejvíce zajímavá témata z pohledu Bc. Radky Kvasničkové patřila
„Pohyb jako prevence civilizačních
onemocnění“ v podání PhDr. Karla
Kováře, se kterým měla možnost diskuze i během oběda, dále pak „Česko se hýbe“, které prezentovala Jitka
Literová, hlavní manažerka FISAF.
K této oblasti bych ráda podotkla, že
pro mne samotnou byla nesmírně inspirující, neboť v současné době pracuji ve školství, a právě pohyb dětí je
„ten začátek“, aby naše budoucí, ale
i současná populace předcházela růz-
ným civilizačním chorobám. Poznatky
z této přednášky jsou velkým přínosem nejen do školství, ale i do různých
organizací, které se věnují dětem. Já
sama již navázala spolupráci a těším
se na další novinky v této oblasti.
Z pohledu Bc. Jiřího Vilímka (spolumajitel a manažer pražského Fitness
Victory) byly nejlepší přednášky Ing.
Jan Mühlfeita „Odemkněte svůj potenciál“ a přednáška prof. Libora Vítka
„Výživa stále jinak“. Rovněž i já s nimi
navázal bližší spolupráci pro naše klienty i sportovce.
Na závěr bychom rádi podotkli, že
účast na této konferenci byla pro nás
nesmírně přínosná.
Autoři a foto: Bc. Radka Kvasničková
a Bc. Jiří Vilímek
14
05.08.16 16:45
Doporučujeme zajímavé knižní tituly
Proč (a jak)
psychosomatika
funguje?
Autoři:
Jarmila Klímová, Michaela Fialová
Název: Proč (a jak) psychosomatika
funguje?
Vydavatel:
Progressive consulting, v.o.s, 2015
ISBN: 978-80-260-8208-8
Psychosomatika zkoumá souvislosti
duše a těla. Vyžaduje, abychom náš život vnímali v souvislostech. Je nezbytné
brát v úvahu celek a celý systém, který
tvoří i mnohé neuvědomované postoje.
Vliv psychiky na tělesné zdraví je neoddiskutovatelný, a proto je velmi důležité
věnovat pozornost oběma složkám a jejich vzájemnému ovlivňování. Publikace
„Proč a jak psychosomatika funguje?“ po-
Hyperaktivita
nebo
hypoaktivita
– výchovný
problém?
Edukační
přístupy u poruch
aktivity
Autorka:
Markéta Švamberk Šauerová
Název: Hyperaktivita nebo
hypoaktivita – výchovný problém?
Edukační přístupy u poruch
aktivity
Vydavatel: Wolters Kluwer, 2016
ISBN 978-80-8168-348-0
Publikace „Hyperaktivita nebo hypoaktivita – výchovný problém?“ je významným přínosem pro pedagogickou
činnost. Přes zdánlivě úzké vymezení
problematiky má autorka publikace
skytuje teoretický vhled do problematiky
psychosomatiky na základě respektování
bio-psycho-socio-spiruálně energetického modelu. Teoretický základ následně
autorky vhodně doplňují kazuistickými
příběhy z vlastní praxe. Kvalitu zpracování
publikace dokládá i vysoký zájem o publikaci na trhu, za jeden rok se prodalo
téměř deset tisíc výtisků, čímž publikace
směřuje i k získání titulu bestseller. Publikace je určená jak odborné veřejnosti, tak
i laikům a způsobem zpracování je dobře
přístupná studentům, kteří se v daném
oboru teprve začínají profilovat. Zcela
nezbytnou součástí pak musí být pro studenty takového zaměření, jako jsou např.
wellness specialisté, kteří ve své práci vycházejí ze stejného modelu pojetí zdraví
a životní spokojenosti.
Autor recenze: Doc. PhDr. Markéta
Švamberk Šauerová, Ph.D.
možnost zaujmout čtenáře širokého
spektra. Vybrala si aktuální problematiku a podařilo se jí splnit cíl, který si vytyčila. Přinesla nové podněty
pedagogického vhledu, porozumění
a řešení v dané problematice. Autorka podává náhled na různé problémy hyperaktivních a hypoaktivních
dětí, jejich kompenzační mechanismy
a problémy s diagnostikováním. Velmi
zajímavý je souhrn poznatků o principech výchovy a etických přístupech.
Ráda bych zde zdůraznila, že publikace je výborně využitelná mimo jiné pro
pedagogy, kteří působí na dítě s vývojovými poruchami koordinace (angl.
DCD Developmental Coordination Disorder). Publikace poskytuje zdařile
ucelený pohled na zkoumanou problematiku výchovné praxe. Její přínos
Její přínos tkví v zaměření na řešení
ovlivňování s poruchami aktivity, a to
v kontextu uplatňování pohybových
aktivit, her, cvičení ve specifickém
edukačním prostředí.
Autorka recenze:
Mgr. Zuzana Kornatovská, Ph.D., DiS.
Vydává: VŠTVS PALESTRA s.r.o., Pilská 9, 198 00 Praha 14-Hostavice MK ČR E 21 259 ISSN 1805-9740
Šéfredaktor: Mgr. Eva Nechlebová, Ph.D. Redakce: doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová, Ph.D.
Mgr. Tomáš Mirovský, DiS., Mgr. Kamila Bulířová, Bc.Lucie Satrapová, Bc. Iveta Švárová, Alena Malcová
Grafický redaktor: Vladimír Kopáňko Kontakt: [email protected]
15
05.08.16 16:45
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu PALESTRA, s.r.o. ve spolupráci s Univerzitou Śląskim – Katowice
a Vysokou školou zdravotnickou, o.p.s. v Praze si Vás dovolují pozvat na
3. ročník
mezinárodní vědecké konference
Zážitková
pedagogika
Sport a zážitková pedagogika 2016
Konference pod záštitou rektora VŠTVS PALESTRA, s.r.o. prof. PhDr. Václava Hoška, DrSc. se uskuteční ve čtvrtek
20. 10. 2016 od 9.30 do 17 hodin v prostorách VŠTVS PALESTRA.
Téma konference úzce navazuje na významné ocenění Prahy, která pro rok 2016 získala prestižní titul
„Evropské hlavní město sportu“.
Bližší informace k přihláškám
a pokyny pro autory příspěvků
Konference je rozdělena do tří základních sekcí:
lze zjistit na webových stránkách
• využití prožitku v aktivizačních programech pro konkrétní cílové
konference (www.palestra.cz/zp/)
skupiny se sportovním a pohybovým zaměřením;
Přihlášky a případné dotazy
• využití prožitku v preventivních a resocializačních programech se
zasílejte, prosím, na adresu doc.
sportovním a pohybovým zaměřením;
Markéty Švamberk Šauerové –
• využití prožitku v programech edukace a podpory ke zdravému
[email protected].
životnímu stylu se sportovním a pohybovým zaměřením.
Účast na konferenci přislíbili přední odborníci v oboru pedagogiky
a kinantropologie: prof. PhDr. Václav Hošek, prof. PhDr. Alena Vališová,
CSc., prof. dr. hab. Wiesława A. Sacher , prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.,
Dr. hab. Beata Pitula, Ph.D. , doc. PhDr. Jan Neuman, CSc., a další.
Program konference bude průběžně
aktualizován podle přihlášených
přednášejících na webových
stránkách www.palestra.cz/zp/.
KONFERENCE
NOVÉ TRENDY V PLÁNOVÁNÍ PLOCH
A ZAŘÍZENÍ PRO SPORT A WELLNESS V PRAZE
je připravována společně dvěma vysokými školami v Praze
– Vysokou školou tělesné výchovy a sportu PALESTRA
a Českým vysokým učením technickým v Praze, Fakultou
stavební, Katedrou architektury.
Konference proběhne
ve dnech 24. – 25. 11. 2016
Program konference je připraven tak, že první den proběhne
na VŠTVS PALESTRA a bude zaměřen na sportovní a wellness
aktivity ve městě a využití volných ploch pro sport a aktivní
trávení volného času ve vazbě na plánovanou revitalizaci
parku „Čihadla“.
Druhý den konference proběhne na FSV ČVUT a bude
se zaměřením na trendy v architektuře a navrhování,
konstrukcím a softwaru pro sportovní stavby a wellness
zařízení s využitím membrán a fólií.
Nad konferencí převzali záštitu
oba rektoři výše zmíněných škol:
prof. PhDr. Václav Hošek, DrSc.
prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc.
dále
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Bc. Radek Vondra, starosta Městské části Praha 14
Více informací a přihlášky na www.palestra.cz
05.08.16 16:45

zde - Palestra

Transkript

Podobné dokumenty