SCÉNICKÁ TECHNOLOGIE MgA. Ondřej Zicha

SCÉNICKÁ TECHNOLOGIE
MgA. Ondřej Zicha
SCÉNICKÁ TECHNOLOGIE
Při současném technickém vývoji je mnohdy velmi
obtížné i pro divadelního profesionála orientovat se
v inovacích, které se nabízí na vybavení scény divadel.
Proto nabízíme tento manuál, jehož ambicí není detailně
popisovat jednotlivá zařízení, ale představit možnosti
současných technologií v jednoduchém popisu.
Divadelní prostor můžeme přirovnat k živému
organizmu, kde každá struktura tvoří
neoddělitelnou součást celku.
Základní dělení divadelního
prostoru:
A. Technologická část
– horní a dolní sféra + orchestřiště
B.
Provozní část
– veškerá technická podpora, případně dílny
C. Sociálně obslužná část
– vnitřní komunikační struktura
A.
Technologická část
1. Jeviště - Horní sféra
1. JEVIŠTĚ – HORNÍ SFÉRA
Horní sférou označujeme prostor nad úrovni
hrací plochy. V divadelním prostředí je to jedno
z nejexponovanějších míst ve vazbě na scénickou
výpravu.
1.1 TAHOVÁ SOUSTAVA
Systém tahové soustavy umožnuje snadnou obslužnost scénické
výpravy v závislosti na požadavcích inscenačního týmu.
Rychlá proměna scény, manipulace s objemnými dekoracemi,
efektní přestavba.
Specifickým prvkem tahové soustavy je využití systému bodových
tahů. Zpravidla jsou bodové tahy využívány jako podpora
prospektových tahů zejména v případech, kdy je potřeba zajistit
vertikální pohyb částí dekorace v místech mimo dosah hlavní
tahové soustavy nebo pro zavěšení objemnějších částí scénické
výpravy.
Jinou funkci bodových tahů nabízí jejich umístění v prostoru před
portálem.
Zvýší se tím možnosti využití tohoto prostoru pro scénickou
výpravu.
Dělíme jí na:
prospektové tahy motorické
prospektové tahy ruční
bodové tahy
osvětlovací baterie a teleskopy
1.2 SOUSTAVA OCELOVÝCH
KONSTRUKCÍ HORNÍ SFÉRY
Nezbytný prvek při využití divadelních technologií tvoří soustava
ocelových konstrukcí horní sféry. Její funkce je obvykle spojena
s jevištním prostorem a zajišťuje tak jeho technickou obslužnost.
V dnešním pojetí divadelní stavby se může stát také nositelem
architektonické koncepce divadelního prostoru.
Soustavu ocelových konstrukcí horní sféry tvoří:
rošt provaziště
osvětlovací a obslužné lávky
zvedaný kontraportál
pojízdné lávky a mosty
portálové věže pevné a pojízdné
A.
Technologická část
1. Jeviště - Horní sféra
1.3 SOUSTAVA BOČNÍCH
A ZADNÍCH VÝKRYTŮ
V divadelním prostoru v současném pojetí je často potřeba
vytvářet iluzi tzv. „černé díry“, ze které je strukturována koncepce
uměleckého tvarosloví.
Pro vybudování základního rámce slouží soustava bočních
a zadních výkrytů.
Používáme většinou černou textilii (zpravidla je to protipožárně
upravený samet), pomocí které také usnadňujeme nástupy herců
na scénu nebo proměnu dekorací z bočních jevišť.
Vedle klasických textilních výkrytů je možno použít i výkryty
z pevných materiálů, které mohou být technologicky upraveny
tak, aby vyhověly i požadavkům na prostorovou akustiku
Soustavu bočních a zadních výkrytů dělíme:
horizont zvedaný látkový
horizont rozhrnovaný látkový
kruhový horizont látkový
šálová ramena otočná
šálová ramena zvedaná
horizont a šály z „tvrdého“ materiálu
sufity
projekční plátna
1.4 OPONY
Začátek a konec, nebo chcete-li brána mezi realitou a fikcí. Opona
má v divadelním prostředí zvláštní postavení, patří mezi základní
komponenty jevištní výbavy klasického divadelního prostoru. Podle
potřeb inscenátorů se může stát součástí scénografické koncepce.
Opony je možné členit na:
železná protipožární
slavnostní
hlavní látková roztahovaná
hlavní látková zvedaná
portálový tyl – bobinet
Do prostoru opon, které jsou v klasickém divadle umístěny mezi
zděným a vlastním portálem, je vhodné instalovat jeden nebo dva
prospektové tahy pro rozšíření nabídky pro zavěšení další opony
nebo prospektu, mající vazbu na scénickou výpravu.
A.
Technologická část
1. Jeviště - Horní sféra
1.5 OSVĚTLOVACÍ BATERIE
A TELESKOPY
Svým charakterem patří do osvětlovacího parku, ale způsobem
zavěšení je lze zařadit do technologie jeviště. Je proto nutné je
zapracovat do systému horní sféry divadelního prostoru
Dělí se na:
vyvážené jedno až třípatrové
podmostové
převěšovací mobilní
teleskopy a pantografy pro svítidla
hledištní
1.6 SPECIÁLNÍ ZVEDANÁ ZAŘÍZENÍ
V divadelním prostoru je nutné mnohdy umístit technická zařízení
vyžadující zvedací soustavu, nezávislou na základní tahové
soustavě divadla.
K tomuto účelu slouží speciální zvedaná zařízení,
která dělíme na:
pohon zvedání zobrazovací kostky (speciální vybavení
sportovních hal)
pohon zvedání reprosoustav (clusterů)
pohon zvedání lustru
A.
Technologická část
2. Jeviště – Dolní sféra
2. JEVIŠTĚ – DOLNÍ SFÉRA
Dolní sférou v divadelním prostředí obvykle
označujeme vše co se nachází pod úrovní hrací
plochy plochy.
2.1 ZVEDANÉ STOLY A PLOŠINY
Tuto část technologie lze označit jako nosnou v celkové
využitelnosti dolní sféry jeviště. Díky propracovanému systému
mechanizace jednotlivých součástí soustavy stolů a plošin, je
možné dosáhnout prostorové multifunkčnosti v téměř bezhlučném
provozu. To znamená, že v závislosti na zvolené koncepci nám
tato soustava slouží jak k ovládání malé scénické plochy (osobní
propadla), tak k manipulaci se scénickou plochou velkých rozměrů
(jevištní stůl).
Pomocí této technologie je možné jevištní plochu členit do
několika funkčních segmentů a vytvořit statickou nebo kinetickou
jevištní elevaci, případně scénu dělenou na více hracích ploch.
V některých případech je možné jejich využití při navážení
a manipulaci s dekoracemi.
Zvedané stoly a plošiny obvykle dělíme:
jevištní stůl – elektromechanický pohon
jevištní stoly – hydraulický pohon
osobní propadla
plošina pro dopravu dekorací
boční a zadní nájezdové vozy
stůl orchestřiště
A.
Technologická část
2. Jeviště – Dolní sféra
2.2 TOČNY
Točna patří mezi scénická zařízení umožňující v jevištním prostoru
speciální pohyb dekorací a osob, jednak před diváky v rámci
scénické produkce, nebo skrytě při přestavbě dekorací.
Dělíme je na:
pevně zabudovaná
– talířová
– cylindrická
mobilní skládací
– umístněná v jevištním voze
– s pohonem vlastním
– s pohonem externím
2.3 PROSPEKTOVÝ SEJF
Nepatří do technologické výbavy jeviště, ale v uspořádání spodní
sféry je vhodné s ním počítat. Je nutný pro provoz zejména větších
divadel, kde jej zpravidla instalujeme v zadní části jeviště tak, aby
co nejméně zabíral prostor pro technologii spodní sféry (zpravidla
za posledním stolem). Prospekty nabalené na dřevěné lati tak
můžeme ukládat přímo v prostoru jeviště, protože jejich transport
je vzhledem k šířce prospektu velmi náročný.
sejf dekorací
2.4 PODLAHA JEVIŠTĚ
ocelová konstrukce podlahy jeviště
dřevěná podlaha jeviště
A.
Technologická část
3. Prostor orchestřiště
3. PROSTOR ORCHESTŘIŠTĚ
V operních domech a ve vícesouborových divadlech se
setkáváme s prostorem orchestřiště. Zpravidla je z důvodů
scénického využití členěn do více částí (stolů) v podélných,
případně příčných osách. Při návrhu této části divadelního
prostoru je třeba počítat s připojením osvětlení notových
pultů v dostatečném počtu vzhledem ke kapacitě plochy.
Výhodou je, jsou-li přípojné zásuvky (zpravidla na malé
napětí, protože se nachází na zvedané ploše) instalovány
ve voze, který je možno „parkovat“ v sejfu pod prostorem
hlediště.
Zlepšením nabídky inscenátorům je odnimatelná předprseň
orchestřiště. Hrací plochu je tak možno prodloužit až k první
řadě diváků.
3.1 ORCHESTŘIŠTĚ
stůl orchestřiště – elektromechanický pohon
stůl orchestřiště – hydraulický pohon
pojízdná paleta v orchestřišti
parapet orchestřiště
světelná rampa v orchestřišti
3.2 TAHY NAD ORCHESTŘIŠTĚM
bodový tah
prospektový tah
tah titulkovacího zařízení
tah zvedání clusterů
A.
Technologická část
4. Hlediště
4. HLEDIŠTĚ
Hlediště v kontextu divadelní stavby je možné definovat
jako prostor určený divákům.
Prostor hlediště má však dvě základní funkce. První, jako prostor pro diváky, druhá jako prostor pro divadelní technologii.
Částečně byly technologické prvky v prostoru hlediště
zastoupeny vždy. Dnes je však mnohdy vnímán prostor
hlediště jako součást akce, kdy inscenátoři často překračují rámec jeviště. Tím dochází k vzájemnému propojování
a vytváří se jeden divadelní prostor.
Jedno je však nutno zachovat. Divák i při těch nejavantgardnějších inscenacích musí pociťovat jistou míru pohody.
Lze to nazvat sociálním komfortem hlediště.
K tomu napomáhá vedle kvalitně zvládnuté architektury
prostoru, také soustava světelného designu, volba akustických materiálů a v neposlední řadě systém divadelních
křesel. V kontextu vývoje evropských divadelních staveb je
obvykle stěžejním prvkem prostoru hlediště jeho elevace.
Umožňuje divákům dobrou viditelnost scénické akce.
4.1 HORNÍ ČÁST HLEDIŠTĚ
hledištní osvětlovací most
zvedání lustru
osvětlovací rampy
4.2 DOLNÍ ČÁST HLEDIŠTĚ
pevná elevace
proměnlivá elevace (teleskopická, aj.)
A.
Technologická část
5. Interiérové prvky
5. INTERIÉROVÉ PRVKY
Prostor pro divadlo v současném pojetí obvykle využívá
mnoho součástí spojených s divadelním provozem přímo,
nebo jako doplněk základního divadelního prostředí.
Tyto součásti většinou technicky podporují akci na jevišti.
Je to například akustické a světelné prostředí divadelního
prostoru. Mohou také umožnit využití mobilních
technologických součástí divadla.
Jsou to :
koncertní akustické mušle
dekorace
praktikábly
podhledy v hledišti
B. Provozní část
PROVOZNÍ ČÁST
divadla může být nedílnou součástí divadelní stavby.
Zahrnuje v sobě veškeré pomocné prostory divadla.
Do této skupiny řadíme
dílny (truhlářská, zámečnická, malírna, kašérna)
zázemí pro účinkující (šatny personálu, herců, rychlé
převleky)
zázemí pro umělecko technický provoz
přípravnu garderoby
přípravnu maskérů
sklady dekorací, nábytku, rekvizit, čalounů
administrativu
Zejména divadelní dílny a skladování dekorací jsou dnes v oblasti
technologického řešení zajímavou skupinou, kde je možné uplatnit
techniku s výraznou úsporou pracovních sil.
SKLADOVÁNÍ DEKORACÍ:
paletizační skladový systém
sejf dekorací
Systém
paletový
kontejnerový
s překládáním v boxech
C. Sociálně obslužná část
SOCIÁLNĚ OBSLUŽNÁ ČÁST
Sociálně obslužná část divadelní stavby je v jistém
pohledu krevním oběhem celého divadelního organizmu.
Zahrnuje v sobě všechny sociálně komunikační vrstvy,
propojuje pracovníky a celou divadelní stavbu. Umožňuje
orientaci po budově.
V základním pohledu ji dělíme na:
primární komunikace
sekundární komunikace
Primární komunikace v divadelním prostoru jsou všechny
komunikační směry určené k obsluze a využívání hlavního
divadelního provozu. Tedy jeviště a hlediště.
Sekundární komunikace divadelního prostoru jsou všechny cesty
provozní části divadla.
Zvláštní poděkování Mgr. Bedřichu Gregorinimu