srdíčko - Duchovní centrum Brno

ZPRAVODA J FARNOSTÍ HUSOVICE, LESNÁ A OBŘANY
SR DÍČKO
ročník XIII.
20. 12. 2009
5-6
BETLÉMSKÁ MLÁĎÁTKA
Simeon předpověděl, že božské Dítě
bude světlem pro pohany - a pohané se už
vydali na cestu. Při jeho narození byli tři
králové či mudrcové od Východu; při jeho
smrti byli zase Řekové nebo filozofové
ze Západu. Žalmista (ve Starém zákoně)
předpověděl, že králové z Východu přijdou
uctít Emanuela. Šli za hvězdou do Jeruzaléma, aby se zeptali Heroda, kde se narodil
židovský král. Bůh promluvil k pohanům
skrze přírodu a filozofy; k Židům zase
skrze proroctví. I když byli astrologové,
drobné zrnko pravdy v jejich vědomostech
o hvězdách je vedlo ke Hvězdě, která vyšla
z Jakuba; právě tak jako „neznámý bůh“
Athéňanů dal brzy potom příležitost
Pavlovi kázat o Bohu, kterého neznají, ale
po kterém podvědomě touží. I když přišli
z krajiny, která uctívala hvězdy, vzdali se
tohoto náboženství, když se přišli poklonit
tomu, který hvězdy stvořil. Pohané naplnili proroctví starozákonních Izaiáše a Jeremiáše, když „k němu přišli z neznámých
končin země“. Hvězda, která zmizela ve
chvíli, kdy hovořili s Herodem, se znovu
objevila a nakonec zůstala nad městem,
kde se narodilo Dítě.
Přinesli tři dary: zlato, aby ho uctili
jako krále, kadidlo, aby mu vzdali úctu
jako Bohu a myrhu, aby uctili jeho lidství,
určené na smrt. Myrhu použili i při jeho
pochování. Kolébka a kříž jsou znovu
spojené, při obou je přítomná myrha.
Herodes Veliký věděl, že přišel čas pro
narození krále, o kterém Židé jasně věděli
z proroctví a po kterém nejasně toužili
i pohané. Ale jak všem tělesně smýšlejícím lidem, i Herodovi chyběl smysl pro
duchovno, a proto si byl jist, že jde o krále
v politickém slova smyslu.
Začal zjišťovat, kde se má Kristus
narodit. Velekněží a zákoníci mu řekli:
„V judském Betlémě, protože tak to píší
proroci.“ Herodes řekl, že i on se chce poklonit Děťátku. Ale jeho skutky ukázaly,
na co ve skutečnosti myslel: „Jestliže je
Mesiáš, musím ho zabít.“
„Když Herodes poznal, že ho mudrci
oklamali, rozlítil se a dal vyvraždit všecky
chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří
do dvou let, podle času, který vyzvěděl od
mudrců.“ (Mt 2,16)
Herodes zůstane navždy vzorem těch,
kteří se pozvedají nad náboženství, ale
kteří nikdy nejednají správně podle poznání, které dostali. Jsou jako informátoři
na železnici, kteří znají všechny stanice, ale
nikam necestují. Vědomosti na rozumové
úrovni jsou zbytečné, jestliže je neprovází
podřízení vůle a přiměřené skutky.
SRDÍČKO
Herodes je ukázkou prvního z extrémů
– znal, ale nejednal podle poznaného.
Druhým extrémem pak je chtít správně
jednat, ale neznat.
Herodes se obával, že ten, který přišel
kvůli nebeské koruně, by mu vzal jeho
pozlacenou korunu. Předstíral, že chce
přinést dary, ale jediný dar, který chtěl
přinést, byla smrt. Zkažení lidé někdy
skrývají svoje zlé úmysly za rouškou zbožnosti. Lidé se mohou zajímat o Krista
ze dvou důvodů: buď proto, aby se mu
klaněli, nebo proto, aby mu škodili. Někteří dokonce využívají náboženství pro
uskutečnění svých zlých záměrů, tak jako
i Herodes využil Mudrce. Zájem o náboženství nevyvolává ve všech srdcích stejné
účinky. Není důležité to, na co se lidé ptají
o Bohu, ale to, proč se ptají.
Kristus neměl ještě ani dva roky a už
pro něj byla vylita krev. Byl to první pokus
sáhnout mu na život. Meč pro dítě; kameny pro muže; na konci kříž. Takto ho
přijali jeho vlastní. Betlém byl počátkem
Kalvárie. Zákon oběti, který sevřel jeho
i apoštoly a mnoho následovníků v dalších stoletích, začal působit a urval tyto
mladé životy, které si tak vhodně připomínáme na svátek Neviňátek. Obrácený
kříž pro Petra, pád z věže pro Jakuba, nůž
pro Bartoloměje, meč pro Pavla, vřící olej
pro Jana a mnoho mečů pro nevinné děti
z Betléma. „Svět vás bude nenávidět,“
předpověděl Kristus všem, kteří nesou
jeho pečeť. Tato neviňátka zemřela za
Krále, kterého nikdy nepoznala. Jako
beránci položily tyto děti svůj život pro
Beránka. Nikdy nebojovaly, ale byly korunovány, a jsou tak prototypem dlouhého
zástupu mučeníků.
Jiří Maxa,
redakčně kráceno
Hluboká poezie Vánoc
vyplývá z reality chléva,
tehdejšího i všech budoucích,
do kterých přichází Bůh,
aby nám mohl být nablízku.
Hojnost Božích darů o svátcích i v nastávajícím roce
přeje a ze srdce žehná
Vojtěch Cikrle
biskup brněnský
Brno, Vánoce 2009
2
ZPRAVODAJ FARNOSTÍ HUSOVICE, LESNÁ A OBŘANY
NOVÉ INFORMACE O SESTŘE RESTITUTĚ
Poznámka Sv. otce o sestře Restitutě při
mši sv. na tuřanském letišti spustila přímo lavinu nebývalého zájmu o ni. Média
začala spekulovat, zda snad tato zmínka
nemá nějaké skryté pozadí a zda naše
rodačka a patronka nebude v dohledné
době svatořečena. V záplavě různých
„zaručených“ informací jsme se mohli
např. i dočíst, že s. Restituta byla „silné
postavy z nadměrného pití piva a pojídání
guláše“. Pozitivní ale na těchto zprávách
bylo, že se informace o ní dostaly k velikému množství lidí. Zájem o ni projevila
i Česká televize, která v Duchovním
centru na Lesné natáčela reportáž při
slavení patrocinia světice v neděli 25. října
t. r. Byla vysílána na ČT1 31. 10. v pořadu
Týden v regionech. Uživatelé internetu si
ji mohou vyhledat v archivu (který je přístupný i přes odkaz na našich webových
stránkách).
V reportáži je částečně použit velmi
zdařilý dokument rakouské televize, natočený letos na jaře mimo jiné i u nás v Brně.
Půlhodinový film na DVD je i v češtině
a je ho možno získat v DC nebo vypůjčit
od vašich duchovních správců.
29. října, v den liturgické památky naší
patronky, se delegace farníků z Lesné
zúčastnila na pozvání Sester Křesťanské
lásky z Vídně mše sv. ke cti blahoslavené v rakouském Hornu, kde probíhala
Dolnorakouská zemská výstava. Výstava,
pořádaná zároveň v Raabsu a Telči, mapovala staleté propojení Rakouska a čes-
kých zemí. V rámci této výstavy byl jeden
panel věnován i s. Restitutě a promítal se
tam i uvedený film. Dozvěděli jsme se
mimo jiné o novém svědectví spoluvězeňkyně z cely smrti, o hrdinství a ctnostech
s. Restituty, které dosud nebylo publikováno a které velmi vhodně dokresluje její
portrét mučednice.
V posledním čísle časopisu „Milujte se!“
z listopadu 2009, byl o Restitutě otištěn
obsáhlý článek MUDr. Šiprové. Vydavatel nám daroval pro její propagaci a šíření
úcty k ní větší množství výtisků k rozdání
zdarma. Je to výborná možnost seznámit
se s naší rodačkou a patronkou v každé
rodině a dát tento časopis i dalším věřícím nebo lidem dobré vůle, kteří si jej rádi
přečtou. Časopis máme ještě pro zájemce
k dispozici u nás v DC na Lesné.
Farnost Nové Hrady nám věnovala
12 panelů výstavy o s. Restitutě, které r.
1998 při příležitosti blahořečení vytvořil
Rakouský kulturní institut v Praze. Pak se
tato výstava zřejmě zásluhou tehdejšího
duch. správce, P. Bonfilia Wagnera z řádu
servitů, který byl rakouské národnosti,
dostala na jih Čech. Výstavu hodláme
v budoucnu poskytnout i jiným farnostem, které o ni projeví zájem.
Po mši sv. na letišti v Tuřanech 27. 9.
nám Sv. otec požehnal základní kámen
kostela v Lesné, který bychom chtěli
zasvětit právě této naší patronce. Autor
stávající budovy Duchovního centra,
Ing. Arch. Zdeněk Bureš, nám v listopa3
SRDÍČKO
du představil svůj projekt rozšíření DC
a stavby kostela. Jeho návrh se většině
farníků velmi líbí a bude předložen biskupství ke schválení.
To vše nás, věřící z Brna, a zvláště farníky z Husovic, Lesné i Obřan, zavazuje
k většímu šíření úcty k naší blahoslavené.
Málokterá farnost se může pochlubit, že
je rodištěm světce, navíc toho, který žil
v době ještě ne tak vzdálené. Naše víra
vidí v těchto osobnostech nejenom vzory,
ale i přímluvce a pomocníky. Že máme
takovou patronku, je pro nás nejenom
pocta, ale i určitý závazek: seznámit se
4
s jejím životem a rozšiřovat mezi svými
příbuznými a přáteli úctu k ní a znalost
o ní. A také ji prosit o přímluvu. Třeba
i v lidsky bezvýchodných situacích, kde
pomůže jen zázrak. Restituta sama tuto
situaci zažila, když 5 měsíců a 2 dny čekala odevzdaná do vůle Boží, zda bude
popravena nebo omilostněna. Čím opravdovější bude naše soukromá i veřejná
úcta k ní, tím lépe můžeme připravovat
její svatořečení. K němu je nutno doložit
i nějaká zázračná vyslyšení. Proč by nám
naše patronka nemohla svou přímluvou
vyprosit třeba i zázrak?
P. Pavel Hověz
ZPRAVODAJ FARNOSTÍ HUSOVICE, LESNÁ A OBŘANY
NAROZENINY PANNY MARIE
Tento příběh popisuje jednu událost letošního
podzimu z pohledu nenarozeného miminka.
Až donedávna mi bylo výborně. Mým
úkolem bylo růst a spát a růst a spát...
A najednou! Cosi se děje, je po pohodě,
klidu! Ale já ještě nemám přijít na svět, je
příliš brzy. Máma je strašně bolavá a má
strach, abych také nepřišla o zrak jako
moje sestra. Jedeme do nemocnice. Nakonec se situace pro mě zlepší, zůstávám
v bezpečí, zato máma je opravdu nemocná. Musí vydržet hodně bolesti, aby mi
neublížila léčbou, dokud se nenarodím.
Sotva nastane den, kdy už je čas pro mé
narození, je to radost, ale mámino trápení
nekončí. Po čtyřech dnech silné bolesti ji
lékaři operují a bojují o její život. Uplyne
další řada dní, než se s mámou dostáváme
domů. A teď už by mohlo být vše krásné.
Mých šest sourozenců a samozřejmě také
táta jsou bezvadní! Jenže máma stále není
v pořádku. Horečky a zimnice se u ní
střídají, musí nás odvézt sanitka, opět
jsme v nemocnici a mámu rychle operují.
Neztrácí naději ani ve chvílích velmi těžkých, obrací se k Panně Marii.
Konečně doma. Snad již vše zlé pominulo. Ještě přichází účet za pobyt v nemocnici. Skoro osm tisíc korun. Máma
povzdychne.
Sluníčko od rána maluje světelné obrázky Panně Marii k narozeninám, nebe
pro ni modře září. Den je tak krásný.
Večer přichází mámina kamarádka, podává mámě obálku. „To ti posílá naše
společenství a farnost, napadlo nás, že jsi
musela platit za nemocnici,“ říká k tomu.
Máma se zdráhá obálku přijmout, ale
teta se nedá a tak ji s díky přijímá. „Víš,
děkuji moc, ten účet je hodně vysoký,“
říká máma a dívá se do obálky. V obálce
je přesně tolik, kolik dělá účet - ani o korunu víc či méně. Obě zůstanou v úžasu.
Panna Maria účet vyrovnala. Má narozeniny a obdarovává své děti.
-ss-
Jubilejní desátou Tříkrálovou sbírku 2010
v Brně zahájí biskup Cikrle
Tříkrálová sbírka, kterou v České republice pořádá Charita České republiky, bude v brněnské diecézi zahájena pontifikální bohoslužbou celebrovanou brněnským biskupem
Vojtěchem Cikrlem v neděli 3. 1. 2010 v 10.30 hodin. Na jižní Moravě organizuje
charitativní sbírku Diecézní charita (DCH) Brno. Číslo konta: 1583741621 / 0100
dárcovská sms pro Tříkrálovou sbírku: DMS KOLEDA na číslo 87777.
5
SRDÍČKO
STO
Na 26. 12. připadá veliké životní jubileum bratří Justina a Ignáce. Jsou dvojčata, oba jsou
v husovické farnosti a v řádu menších bratří františkánů, Justin je prvorozený a Ignác je knězem. „Brášíni“, jak se jim familiárně přezdívá, jsou si velice podobní nejen vizáží, ale i povahou a životním osudem. Srdíčko vám při této příležitosti přináší rozhovor s našimi jubilanty.
Bonaventura: Vy jste s bráchou šli po základce do Kraslic. Mohl bys o tom něco říci?
Ignác: Šli jsme se učit jako opraváři dechových hudebních nástrojů. Brácha pro
plechové hudební nástroje – trumpety,
lesní rohy, pozouny, tuby a heligony, já
pro klarinety, saxofony, flétny, pikoly, atd.
Později nás rodiče nechali, abychom si
udělali také střední školu. Šli jsme rovnou
do 2. ročníku, udělali jsme postupovou
zkoušku. Musím říct, že všude jsme měli
výborné učitele, byli to lidé, kteří nám byli
příkladem, na to jsme měli štěstí.
B: Prý na vás mělo veliký vliv společenství
v Sokolově.
Justin: V Kraslicích jsme do kostela
nechodili. Na internátech v neděli dopoledne nebyly vycházky, takže nebyla
možnost jít do kostela. A kdyby to šlo,
tak by asi byly problémy. A na to jsme
nebyli žádným způsobem připravení, ani
zralí. Byli jsme i v socialistickém svazu
mládeže, jako ostatní spolužáci, i když
jsme komunistické ideje nějak zvlášť nesdíleli. Na průmyslovce to bylo stejné. Až
se toho ujal sám Pán. Do školy přišel studovat Pavel Tylšar. Měl truhlářskou školu,
přišel z vojny a chtěl studovat výrobu
hudebních nástrojů. Když zjistil, že jsme
věřící, jednoho dne mi položil otázku,
jestli s ním nechci jezdit tajně do kostela,
6
do Sokolova. Nejdřív jsem váhal, ale pak
jsem si řekl: „Proč ne?“ a začal jsem s ním
jezdit. Bylo to jedenkrát za 14 dní, nebo
za tři týdny. V neděli odpoledne jsme měli
vycházky a nikdo se nikoho neptal, kam
chodí, nikde se to nezapisovalo a tak jsme
se po obědě sebrali a v deset večer jsme se
vrátili na internát a bylo to vyřešené. Asi
po měsíci jsme se zeptali bráchy, jestli by
nechtěl jezdit také. I on váhal, ale zlákali
jsme ho a jezdil tam s námi. Tak to trvalo
až do konce studia. Pavel se znal v Sokolově s několika rodinami – Kuchařovými,
to jsou salesiánští spolupracovníci, s Brunovými, s pozdějším vikářem plzeňské
diecéze Josefem Žákem a dalšími výbornými lidmi. Jsou to výborné rodiny, vynikající lidé a pro nás to byl velký přínos do
života, že jsme se s těmito lidmi poznali
a stýkali.
B: Vy jste také, myslím, cvičili jógu.
I: To by se hodilo spíš přednést jako nějaké svědectví. Zkrátka, cvičil jsem 8 let
jógu a pak jsem se 13 let vyrovnával s negativními důsledky.
J: To bylo i moje největší pokušení v životě. Bylo to po návratu z průmyslové
školy domů. Na škole jsme se od jednoho
spolužáka doslechli řadu informací o józe a vrtalo nám to hlavou. Cvičit jógu.
Brácha tehdy začal cvičit hathajógu, já
ZPRAVODAJ FARNOSTÍ HUSOVICE, LESNÁ A OBŘANY
jsem necvičil, protože jsem vůči tomu
měl zábrany svědomí. Potřeboval jsem
tehdy slyšet nějakého křesťana, který by
měl s jógou větší zkušenosti. A ačkoliv
jsem hledal, do té doby jsem se s nikým
zkušeným nesetkal. Strašně mě to tehdy
zmáhalo. Co je lepší? Křesťanství, nebo
jóga? Co je správnější? Bylo to vyčerpávající. Když se na to zpětně dívám, myslím,
že to byla snaha ďábla zničit v nás to, co
jsme získali v Sokolově. Odvést nás od
Boha a od jeho vůle. Ale Pán Bůh se stará.
A tak mi po delší době trápení poslal do
cesty kamarádku, která se jógou zabývala. Bylo to naprosto nečekané. Učitel
z místní LŠU, Míra Frič, chtěl ladit varhany v našem vesnickém kostele. Hledal
někoho, kdo by mu pomohl s čištěním
varhan. Doslechl se, že jsme s bráchou
studovali výrobu hudebních nástrojů.
A tak mi vzkázal, jestli bych mu s tím
nechtěl pomoci. Tenkrát jsem nevěděl, co
dělat. Vnitřní krize s jógou mě zmáhala,
tak jsem chtěl přijít na jiné myšlenky. Tak
jsme se sešli v kostele a Míra tam hrál na
varhany skladby různých skladatelů. Já
jsem některé skladby znal a tak mi Mirek
– ten učitel, řekl: „Staníku, ty k nám musíš
přijít. Já mám plnou skříň desek a musíme
si něco pustit.“ Možná ještě ten den večer
jsem šel k němu „něco si pustit“. A tam
byla Ivanka, asi třicetiletá žena. Seděla
u akumulaček a kouřila. Míra nás představil a chvíli jsme se bavili o dosavadním
životě. Pak jsem se jí zeptal, co prožívá teď.
Ivanka potáhla z cigarety a dlouho vydechovala kouř. Pak řekla: „Teďka se snažím
smířit jógu s křesťanstvím.“ To bylo Boží
řízení. Byl jsem v šoku a zvolal jsem: „Já
taky!!“ Ivanka zkoušela cvičit rádžajógu,
měla určité zkušenosti a literaturu od
různých autorů a učitelů. Tak jsme se tím
asi tři roky prokousávali, různě debatovali
a nakonec skončili u křesťanství. To bylo
Boží řízení. Skončili jsme jako křesťani.
B: Ignáci, občas vykládáš o tom, jak jsi tu byl
nešťastný a pak jsi dostal útěchu při pohledu
na kostel Nesvětějšího Srdce Páně.
I: Nikdy bych neřekl, že nešťastný. Po
příchodu do Brna jsem byl ustanoven
představeným zdejšího řeholního domu.
Protože jsem nikdy nic takového nedělal
a tenkrát měl ještě ke všemu přijet generál
a měl tady přespat v našem domě (byl to
Giacomo Bini), tak na mě padla „depka“,
která trvala asi měsíc. A ještě jsem prožíval něco, čemu říkám aklimatizační krize.
Zkrátka jsem se tu cítil jako „cizinec“,
i když jsem věděl, že jsem tady předtím byl
v kandidatuře, stejně ten pocit byl velice
silný a trval 3⁄4 roku. Někdo by se přesadil
za měsíc, ale mně, protože jsem emocionální člověk, to trvalo takhle dlouho.
Jednou večer jsem šel do parku sestry Restituty, už byla tma a měl jsem pocit, jakoby mně tam něco přivedlo. Bylo mi velice
krušno, že jsem se ani nedíval kolem sebe
a jako introvert jsem v podstatě nevnímal
okolí. A v jedné chvíli jsem zdvihl hlavu
a uviděl jsem kostel, jak je v té tmě osvícený. Mnozí lidé jsou na takový pohled
7
SRDÍČKO
naprosto zvyklí, ale pro mě to bylo v tu
chvíli něco tak krásného, že tu vnitřní tíhu
okamžitě vystřídal prožitek radosti nad
krásou toho, co jsem viděl. A to bylo takové první pohlazení na srdci, které jsem
tady zažil a začal se ve mně rodit i takový
bližší vztah k tomuto kostelu. Od té doby
jsem si uvědomoval, že to je opravdu krásné dílo. Postupem času jsem se pak více
8
setkával s lidmi a tato setkání působí, že
člověk se tu cítí stále víc jako doma. Zdejší farnost má takový rodinný charakter,
někdo říká „domácký“. Pán Bůh mi tady
daroval mnoho dobrých spolupracovníků,
to každý nemá, jsou faráři, kteří si spoustu
věcí dělají sami. Toho všeho si velice vážím, i když to, bohužel, málokdy dávám
najevo. V tom se musím polepšit.
Redakčně upraveno
ZPRAVODAJ FARNOSTÍ HUSOVICE, LESNÁ A OBŘANY
PROGRAM CENTRA
PRO RODINU A SOCIÁLNÍ PÉČI
Programy pro aktivní seniory
Centrum pro rodinu a sociální péči nabízí programy pro aktivní seniory. Neváhejte a přijďte
si vyzkoušet, s jakou trpělivostí Vás naši lektoři
mohou naučit ovládat počítač, jak se fotí s digitálním foťákem, jak jste na tom se svými jazykovými dovednostmi nebo si přijďte potrénovat
paměť či protáhnout svoje tělo. Tyto aktivity,
placené kurzy nebo převážně besední, klubovou
činnost - literární, divadelní, filmovou kavárnu
a další, naleznete ve Volnočasovém a vzdělávacím středisku pro seniory, Josefská 1, obchodní
dům Klášter. Další informace vám rádi podají
pracovnice recepce tel. č. 542 217 464 nebo
koordinátorky seniorských programů, kancelář,
mobil 731 604 219. Přijďte strávit čas se svými
vrstevníky a navázat tak nová přátelství! Jste srdečně zváni do bezbariérových prostor. Těšíme
se na vás, pracovníci seniorských aktivit. Více na
www.crsp.cz
se nad duchovním rozměrem manželství, svým
vztahem k Bohu. Obnovu povede P. Mgr. Jan
Pacner. Přihlášky a informace: CRSP Brno,
Josefská 1, tel. 542 217 464, [email protected]
Pojeďte s námi na hory
Milé rodiny, prožijte s námi pololetní a jarní
prázdniny. Termíny: 28. 1. – 31. 1. a 27. 2.
– 5. 3. 2010 Vybrali jsme pro Vás čtyři horská
střediska v Jeseníkách, Beskydech, Krkonoších
a Orlických horách. Kromě lyžování Vás čeká
spousta her, soutěží a dalšího programu pro děti
a dospělé. Máte-li zájem, veškeré informace
Vám ráda podá za Klub přátel rodiny Brno:
Kristýna Patiková, tel. 542 217 464, e-mail:
[email protected]
PC kurzy pro seniory
Základní PC kurzy pro seniory - úplné začátečníky - v rozsahu 10x1,5 hodiny - 18. ledna 2010
Pokračovací PC kurzy pro seniory - pro pokročilé - v rozsahu 5x2 hodiny - 19. ledna 2010
Kurz Excelu pro seniory - 2x2 hodiny - 21. a 28.
ledna 2010
Postní duchovní obnova pro manžele
Centrum pro rodinu a sociální péči Brno pořádá 19. a 20. 2. 2010 Postní duchovní obnovu
pro manžele v rekreačním středisku Drak v Křižanově na téma: Komunikace – opotřebované
slovo, potřebná skutečnost. Dvoudenní setkání
nabízí manželům prostor pro ztišení, zamyšlení
Klub osamělých rodičů
Klub osamělých rodičů vás srdečně zve na besedu s diskusí Mgr. Jiřího Šupy na téma „Pocity
viny po rozpadu manželství a rodiny – prožívání
dětí“, která se koná v pátek 8. 1. 2010 od 16 – 19
hod. v Přednáškovém sále Centra pro rodinu
a sociální péči, v 1. poschodí, Josefská 1, Brno
a také na „Pocity viny po rozpadu manželství
a rodiny – prožívání dospělých“, která se koná
v pátek 22. 1. 2010 od 16 – 19 hod. Během celého jejího průběhu lze využít možnosti hlídání
dětí. Informace a kontakt: Marcela Ondrůjová,
tel.: 542 217 464, 731 402 731 e-mail: [email protected]
Kurz DigiFOTO pro seniory
Základní funkce digitálního fotoaparátu, focení,
zpracování fotek v PC - 8x2 hodiny - 19. ledna
2010. Nebojte se počítačů a přijďte k nám do
Školičky internetu pro seniory. Těšíme se na
Vás. Všechny tyto kurzy probíhají v bezbariérové PC učebně Centra pro rodinu a soc. péči
na Josefské 1 v Brně. Informace a přihlášky na
tel. 542 217 464, 731 402 731, nebo na e-mail:
[email protected]
9
SRDÍČKO
HISTORICKÉ BETLÉMY V CENTRU BRNA 2009
K betlémům, které jsou každý rok v době vánoční vystaveny ve všech kostelích, již
tradičně přichází mnoho návštěvníků. Stejně jako v předchozích dvou letech se v akci
Historické betlémy v centru Brna představí obyvatelům a návštěvníkům jihomoravské
metropole betlémy osmi chrámů v centru města. Konkrétně se jedná o katedrálu sv.
Petra a Pavla, kostel sv. Jakuba, kostel sv. Tomáše, minoritský kostel sv. Janů, kostel sv.
Maří Magdaleny, kostel sv. Michala, kapucínský kostel Nalezení sv. Kříže a jezuitský
kostel Nanebevzetí Panny Marie.
-bb-
VÁNOČNÍ POHÁDKA
Byla tichá, přesvatá, štědrovečerní noc,
vlastně ještě večer, neboť dny jsou krátké,
bělounké závěje se třpytily ve svitu měsíce a hvězd, zvonivé rampouchy cinkavě
šeptaly vánoční koledy. Měsíček se z nebe
potěšeně usmíval na spokojenou zemi
a byl docela naměkko nad přicházející láskou. Kolem něj zářilo na tisíce hvězdiček
a skoro každá z nich si také prozpěvovala
vánoční písničku, jen ta nejmenší z nich se
zvědavě vyptávala starší sousedky, co se to
vlastně na zemi děje, co to lidé slaví a proč
jsou na sebe hodnější než jindy. „Moje
milá hvězdičko, lidé oslavují Boží narození
- narození děťátka Ježíška. Na oslavu této
radosti si dávají dárky, jsou šťastní a snaží se být na sebe milí,“ vysvětlila jí starší
hvězda. „Jéje, to musí být krásné, škoda,
že to tak není pořád. Musím si tu věc pořadně prohlédnout, abych si to také užila,“
natahovala krk malá hvězdička. „Tamhle
krásně zpívají a tady zase voní cukroví
a děti zpívají u stromečku, to je nádhera.
10
Jejda, jejda, pročpak ten starý pán smutně
kouká z okna, kde má stromeček a cukroví? Copak neví, co je dnes za slavný den?,“
podivila se hvězdička. „Musím se podívat
ještě blíž.“ Už měla krk skoro jako žirafa
vytažený a tak rozumovala dál: „Jak se tak
dívám, ten pán je docela sám. Tomu je asi
moc smutno. Pro sebe si stromeček chystat nebude, když pod něj nemá komu dát
dárky, když nemůže čekat na něčí radost
z překvapení. Že by opravdu nikoho neměl a nikdo si na něj nevzpomněl?“ Hvězdička si promnula vlhká očička, aby ostatní nic nepoznaly, potom jukla na měsíček:
„Nezlob se, já musím na chvíli tam dolů.“
A už hopsla škvírkou v okně za starým
pánem. Svítila mu, zpívala a tancovala,
smála se s ním, že se pán docela rozveselil
a rozzářil skoro jako ona. Ostatní hvězdičky se překvapeně dívaly, co to provádí
a vzpomněly si na praprababičku vlasatici,
která přinesla lidem radostnou zprávu
o Ježíškově narození. „My jsme tady asi
ZPRAVODAJ FARNOSTÍ HUSOVICE, LESNÁ A OBŘANY
opravdu proto, abychom lidem dělaly
radost,“ řekly si a pomalu jedna po druhé
říkaly: „Promiň, měsíčku“ a hopsaly za
dalšími opuštěnými lidmi, za smutnými
dětmi, které třeba dostaly hodně dárků,
ale ne ten nejdůležitější – opravdovou
lásku svých tatínků a maminek, jejich čas
a zájem. Další hvězdičky viděly děti nemocné, trpící, hladové, honem jim šly pomoci jak uměly. Na nebi už zůstalo jenom
pár hvězdiček a když jedna z nich uviděla
také smutná a hladová zvířátka, rozběhly
se všechny za nimi. Najednou zůstal na
nebi měsíček docela sám: „Teď abych se
tady pomalu bál,“ bručel, ale na hvězdičky
se nezlobil. „Někdo svítit musí, jaký by to
byl pořádek, kdybych také já hopsnul za
těmi lidmi, na které se už hvězdičky nedostaly. Nakonec nebe bez hvězdiček, to
není zrovna to pravé. Kdyby tak potřebným lidem, dětem a zvířátkům přispěchali na pomoc ostatní lidé a děti, mohly by
se hvězdičky vrátit zase na oblohu a všem
svítit. A vánoční noc by se znovu stala tou
úplně opravdovou a pravou nocí Lásky,
která přichází na svět.“ Rozhlédl se po
zemi a zavolal: „Slyšíte mě, děti? Pomůžete mi, abych tu nebyl tak sám? Mně je
teď na nebi moc smutno.“
Jarka Cýrusová
ČELISŤOVKA SE SHLUKOVOU POSTUPOVKOU
Návod k luštění: V řádcích A a C se luští
shluková postupovka: do každého políčka se zapisují 2 písmena, výrazy mají vždy
6 písmen. Poslední znak (dvojice písmen)
výrazu je současně prvním znakem výrazu následujícího. Ve svislých směrech
(vždy ke středu) se luští třípísmenné výrazy. Tajenka je umístěna v řádku B.
Vodorovně: A. Dobrota, název známé
trampské písně (jméno ženy), načepovaná, blouditi, řidiči vozů mezinárodní
přepravy, doslovné cizí výroky, ti oři. -
B. Tajenka. - C. Místnost na uhlí, dětsky
prostá žena, staroegyptský krytý džbán,
nesouměrný nebo zrůdný objekt, rostlina
prha, druh pilulky, krása.
Shora dolů: 1. Lov. - 3. Obilí seté na jaře.
- 5. Sůl pro lesní zvěř. - 7. Titul na obálce. - 9. Eden. - 11. Stejná. -13. Proutěná
nádoba.
Zdola nahoru: 2. Domácké ženské
jméno. - 4. Mužské jméno. - 6. Osoba
ze Starého zákona. - 8. Tvoji. - 10. Slovensky ,,ne“. - 12. Řecké písmeno. - 14.
Americký spisovatel.
Jana Podsedníková
11
SRDÍČKO
BOHOSLUŽBY V NAŠICH FARNOSTECH
O VÁNOCÍCH 2009
HUSOVICE
24.12. Štědrý den 700, 1600 - vigilie, 2400
25.12. Boží hod 700, 900, 1800
26.12. Sv. Štěpán 700, 900, 1800
27.12. Svatá Rodina 700, 900, 1100, 1800
31.12. Sv. Silvestr 700, 1700 - na poděkování
za uplynulý rok
1.1. Matka Boží, Panna Maria 700, 900, 1800
Pozn.: Mše sv. v 1100 hod. bude vždy jen
v neděli, tj. 27.12. Příležitost ke svátosti
smíření bude před každou mší sv. a ve
středu 16.12. už od 1600 hod. pro děti a od
1700 hod. pro dospělé nebo po domluvě
kdykoliv. Prosíme, nenechávejte si přijetí
svátosti smíření na poslední chvíli.
SOBĚŠICE
24.12. Štědrý den 700, 2200
25.12. Boží hod 900
26.12. Sv. Štěpán 900
27.12. Svatá Rodina 900
31.12. Sv. Silvestr 700
1.1. Matka Boží, Panna Maria 900
LESNÁ
24.12. Štědrý den 1530 , 2200
25.12. Boží hod 730 , 900, 1030
26.12. Sv. Štěpán 900, 1030
27.12. Svatá Rodina 730 , 900, 1030
31.12. Sv. Silvestr 1600
1.1. Matka Boží, Panna Maria 730 , 900, 1030
Pozn.: Informace a podrobnosti o všech akcích přímo v DC nebo na webové stránce
www.volny.cz/dcbl.
OBŘANY
24.12. Štědrý den 2200
25.12. Boží hod 830
26.12. Sv. Štěpán 830
27.12. Svatá Rodina 830, 1430 bohoslužba
slova v DDS Borky, 1600 zpívání u jesliček
28.12. 1500 vánoční besídka v klubovně
31.12. Sv. Silvestr 1600 , 2330 adorace
1.1. Matka Boží, Panna Maria 830
5.1. tříkrálový koncert sborů ze ZŠ Maloměřice a Obřany BONI PUERI, předpokládaný začátek 1700
SRDÍČKO – zpravodaj brněnských římsko-katolických farností Husovice, Lesná a Obřany.
Vychází se souhlasem duchovních správců.
Kontaktní adresa: Římsko-katolická farnost Brno-Husovice, Vranovská 103, 614 00 Brno
nebo schránka Srdíčka v zadní části husovického kostela
nebo e-mail: [email protected]
http://www.volny.cz/dcbl/srdicko.htm
Odpovědný redaktor: Daniel Kummer
NEPRODEJNÉ. Vychází pro vnitřní potřebu farností. Neprošlo jazykovou úpravou.
Uzávěrka tohoto čísla byla dne 9. 12. 2009, uzávěrka příštího čísla je 31. 1. 2010.
12