stav genetických zdrojů hydiny české republiky od roku 1996 do

Acta fytotechnica et zootechnica – Mimoriadne číslo 2006
Literatura
MÁTLOVÁ, V. a kol. 1996 – 2004. Výroční zprávy
Národního programu uchování a využití genetických
zdrojů hospodářských zvířat a užitkových zvířat, ryb a včel
pro roky 1996 – 2004
STEJSKALOVÁ, E. – GARDIÁNOVÁ, I. – KOŽELUHOVÁ,
H. 2006. Drůbež. Výroční zpráva Národního programu
Ivana GARDIÁNOVÁ, Věra MÁTLOVÁ
uchování a využití genetických zdrojů hospodářských
zvířat a užitkových zvířat, ryb a včel pro rok 2005. CDRom.
http://www.genzdrojehz.wz.cz/poultry/cszk.htm
http://www.genzdrojehz.wz.cz/poultry/metodika.doc
podklady pro výroční zprávy – MTD Ústrašice
Kontaktní adresa: Ing. I. Gardiánová, PhD., ČZU Praha,
[email protected]
Acta fytotechnica et zootechnica – Mimoriadne číslo
Nitra, Slovaca Universitas Agriculturae Nitriae, 2006, s. 52
STAV GENETICKÝCH ZDROJŮ HYDINY ČESKÉ REPUBLIKY OD ROKU 1996 DO ROKU 2005
- ČESKÁ HUS
STATUS OF THE POULTRY GENETIC RESOURCE OF THE CZECH REPUBLIC FROM 1996 TO 2005
- CZECH GOOSE
V. MÁTLOVÁ 2, I. GARDIÁNOVÁ 1
1 Česká
2 Výzkumný
zemědělská univerzita, Praha, Česká republika
ústav živočišné výroby, Uhříněves, Česká republika
In this study we completed the data from 1996 to 2005 and compare the performance and the status of fowl genetic
resource of the Czech Republic. The origin breed Czech goose was regenerated at beginning of the 20th century from
rustic goose and was included among important farm trade breed. In year 1992 is Czech goose included in genetic
resources of the Czech Republic. In year 1996 decreased the number of goose from 190 to 127 in 2005. The number of
breeders that breed Czech goose entered in genetic resource increased in from 19 in 1996 to 21 in year 2005. In Czech
republic is besides a form of this breed - Czech goose with topknot. There is about 6 breeders with 25 Czech goose with
topknot now. This breed cannot be crossed with other breed to improving its performance. The performance is presented
from 2000 to 2005. goose weight is average 4,5 kg, gander weight 5,5 kg. The performance of both groups (breed Czech
goose and its form Czech goose with topknot is very good with higher values by the form of the breed. Czech goose is
rich feathered, with a high quality of feather, with juicy meat of excellent taste.
Key words: genetic resource, czech goose
Česká husa pochází z husy selské, která byla původní
domácí plemeno, velmi rozšířené v českých zemích
v čisté podobě až do 70.let 19. století. Koncem 19. století
bylo
toto
domácí
plemeno
vytlačeno
velkými
importovanými plemeny hus. Dovážená plemena byla
značně náročná na chov, došlo k návratu k České huse.
Populace původního domácího plemene Českých hus
byla založena ve 30. letech 20. století ze zbytku selských
hus, chovaných ojediněle zejména v západních Čechách,
nepokřížených v té době cizími plemeny hus a popsáno
Hlouškou. Po 2. světové válce byly realizovány pokusy
s chovem České husy v podmínkách velkochovů.
Vzhledem k nízké hmotnosti těla a produkci vajec byla
Česká husa opět vytlačena jinými plemeny. Současná
populace Českých hus vznikla z několika jedinců
chovaných u drobných chovatelů. Česká husa je masné
plemeno, velmi odolné a dobře přizpůsobené místním
klimatickým podmínkám. U hus se hmotnost pohybuje
okolo 4,5 kg a u houserů 5,5 kg při dosažení tělesné
dospělosti. Za rok ve dvou snáškách snese 15 - 20 vajec
(i více) bílé barvy, ze kterých vysedí a vyvede asi 10
housat. Hmotnost vajec je 160 g a více. Jedná se o
plemeno dlouhověké (15 i více let) a plodné 10 a více let.
Oproti jiným druhům drůbeže má delší generační interval
a tím i pomalejší zušlechťování. Maso má vynikající
kvalitu, vysokou jatečnou výtěžnost, je šťavnaté, plemeno
je méně sádelné oproti jiným plemenům hus. České husy
mají vysokou kvalitu peří, které je velmi jemné, elastické s
vysokým podíle prachového peří. V České republice se
nyní chová Česká husa a její forma Česká husa
chocholatá. Výskyt chocholky je geneticky podmíněn, je
neúplně dominantní. U žádného jiného plemene hus se
nevyskytuje. Má pravděpodobně vazbu na jiný (letální)
gen – neuzavřené švy lebeční na temeni hlavy. Tito jedinci
jsou součástí genetického zdroje a při posuzování
exteriéru se tento znak vyznačí (ch).
Materiál a metody
K realizaci byly použity materiály a podklady pro výroční
zprávy vypracované smluvními partnery (MTD Ústrašice a
jiné), Českým svazem chovatelů drobného zvířectva,
výročních zpráv Národního programu pro uchování a
využití genových zdrojů hospodářských zvířat a užitkových
zvířat, ryb a včel z let 1996 až 2005, metodiky chovu
genové rezervy.
52
Acta fytotechnica et zootechnica – Mimoriadne číslo 2006
Věra MÁTLOVÁ, Ivana GARDIÁNOVÁ
Tabulka 4 Trend užitkových vlastností u Českých hus chocholatých
2000 – 2005
Výsledky a diskuze
Stavy Českých hus a její formy České husy chocholaté
jsou prezentovány na obrazku 1, trend užitkových
vlastností a počty chovatelů jsou uvedeny v tabulkách 1,
2, 3, 4.
Obrázek 1 Vývoj stavů Českých hus a Českých hus chocholatých v
letech 1996 - 2005
Figure1
Trend of status czech goose and czech goose with
topknot of the years 1996 - 2005
2004/05 2003/04 2002 2001
6,6
5,9
Průměrná hmotnost
vajec (g)
176,3
166
162,0 160,5 nehodnoceno
Líhnivost (%)
77,8
68,1
86,8 80,0 nehodnoceno
počet zvířat (ks)
Table 4
250
200
150
100
50
0
164
164
188
226
189
159
137
134
20
11
8
117
129
25
39
32
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
rok
Česká husa
Česká husa chocholatá
Tabulka 1 Počty chovatelů (chovů) zařazených do genetických
zdrojů u Českých hus
ROK
Počet
chovatelů
Table 1
2005
2004
2003
2002
2001
2000
21
22
23
20
22
19
Number of breeders integrated to genetic resources of the
czech goose
Tabulka 2 Trend užitkových vlastností u Českých hus 2000 – 2005
ROK
2004/05 2003/04
Průměrný počet
vylíhlých housat na
husu (ks)
Průměrná hmotnost
vajec (g)
Líhnivost (%)
Table 2
2002
2001
2000
5,3
5,7
9,3
10,4
9,0
159,5
161
162
160
160
51,6
98,5
82,1
83,0
73,0
Trend of useful behaviours in the czech goose
(2000 – 2005)
2000
Průměrný počet
vylíhlých housat na
husu (ks)
8,3
6,8
6,7
Trend of useful behaviours in the czech goose with
topknot (2000 – 2005)
Sledovaná užitkovost českých hus vychází z pokusů
prováděných v minulých letech se smluvními partnery
VÚŽV. V roce 1997/1998 – 25 hus, oplozenost vajec 77,4
%, líhnutí z vajec vložených 52,3 %, líhnutí z vajec
oplozených 67,6 %. Snáška na počáteční stav 19,6 kusů,
z toho 92,9 % násadových vajec (18,2 kusů vajec),
hmotnost vajec 146 g. V roce 1999 se hodnotila užitkovost
110 hus, přičemž snáška na husu byla 14,5 vejce, vylíhlo
se 8,1 housat na husu (ze snesených vajec je 55,67 %
vylíhnutých housat). V Opavě se sledovala užitkovost
v roce 2002 u 5 hus, nasazeno 80 vajec, oplozeno 65
(80,2 %). Vylíhnuto 50 housat, z vajec nasazených 61,70
%, z vajec oplozených 76,90 %, líhnutí pod husou. Pro rok
2003 bylo na sledování užitkovosti zvoleno pracoviště
MTD Ústrašice, kde se hodnotilo 36 hus, společně
jednoleté a víceleté hus, oplození vajec 91,2 %, 61,7 %
vylíhnutých housat ze vložených vajec a 67 % vylíhnutých
housat z oplozených vajec, snáška 31,2 vajec a z toho
26,2 vajec násadových (84,9 %), hmotnost vajec 184,5 g.
Housat vylíhlých z vajec nasazených do líhně 16,4. Na
konci snášky hmotnost hus 4933 g a houserů 5433 g.
Zároveň se realizoval jatečný rozbor housat po 56 dnech
– hmotnost těla 3238 g, jatečně opracované tělo 1984 g,
hmotnost drobů 317 g a hmotnost abdominálního tuku 71
g. Jatečná hodnota 61,4 % a jatečná výtěžnost 71,2 %.
V roce 2004 byly v MTD Ústrašice hodnoceny jednoleté a
víceleté husy zvlášť. Jatečný rozbor vykrmovaných housat
po 56 dnech výkrmu od jednoletých hus – hmotnost těla
3827 g, jatečně opracované tělo 2149 g, hmotnost drobů
388 g a hmotnost abdominálního tuku 64 g. Jatečná
hodnota 56,2 % a jatečná výtěžnost 66,3 %. Jatečný
rozbor vykrmovaných housat po 56 dnech výkrmu od
víceletých hus – hmotnost těla 3854 g, jatečně
opracované tělo 2138 g, hmotnost drobů 392 g a
hmotnost abdominálního tuku 55 g. Jatečná hodnota 55,4
% a jatečná výtěžnost 65,6 %. Výsledky líhnutí prezentuje
tabulka 5a,b.
Tabulka 3 Počty chovatelů zařazených do GZ u Českých hus
chocholatých
ROK
2005 2004 2003 2002 2001 2000
Počet chovatelů ČH ch
Table 3
5
8
7
2
2
4
Number of breeders integrated to genetic resources in the
czech goose with topknot
53
Peter CHRENEK a kolektiv
Acta fytotechnica et zootechnica – Mimoriadne číslo 2006
Tabulka 5a Výsledky líhnutí hus
Vylíhlá
Snáška vajec
housata
Hmotnost
Oplozenost
Počet + počet
násadových z vajec
(%)
hus násadových
vajec (g) nasazených
vajec (ks)
(ks)
České husy
21
jednoleté
31 (25) 80,5
%
184
11
63,7
České husy
25
víceleté
27 (22,5) 83
%
192
13,6
81
Table 5a
Závěr
Je pozorován rozdíl v užitkovosti mezi oběma typy hus,
přičemž vyšší hodnoty jsou u České husy chocholaté.
V posledních letech klesl počet hus zařazených do
genetických zdrojů. hmotnost vajec se pohybuje
v průměru na hmotnosti 165 g, líhnivost v průměrně 80 %
s poklesem v roce 2005 u České husy (bez chocholky).
Maso a peří hus je velmi kvalitní.
Vypracováno za podpory MŠMT (MSM 6046070901).
Results of hatchability of goose
Tabulka 5b Výsledky líhnutí hus
Hmotnost
Hmotnost
Líhnutí (%) Líhnutí (%) hus na
Počet
houserů na
z vajec
konci
z vajec
hus
konci
vložených oplozených snášky
snášky(g)
(g)
České husy
jednoleté
21
43,80
65,15
4437
5096
České husy
víceleté
25
60
74,80
4968
5701
Table 5a
63,6 % do 100 % % bylo vylíhnutých housat z vajec
oplozených. Líhnutí pod husou a pouze jedna snáška.
Results of hatchability of goose
V roce 2002 se u České husy chocholaté hodnotila
užitkovost (Český Brod) u 3 hus, od nichž se nasadilo 37
vajec, oplozeno 29 (78,3 %). Vylíhnuto 24 housat, z vajec
nasazených 64,9 %, z vajec oplozených 82,7 %, líhnutí
pod husou. Oplození vajec od 46,1 % do 100 %,
vylíhnutých housat z nasazených od 46,1 % do 91,6 %, od
Literatura
MÁTLOVÁ, V. a kol. 1996 – 2004. Výroční zprávy
Národního programu uchování a využití genetických
zdrojů hospodářských zvířat a užitkových zvířat, ryb a včel
pro roky 1996 – 2004
STEJSKALOVÁ, E. – GARDIÁNOVÁ, I. – KOŽELUHOVÁ,
H. 2006. Drůbež. Výroční zpráva Národního programu
uchování a využití genetických zdrojů hospodářských
zvířat a užitkových zvířat, ryb a včel pro rok 2005.CDRom.
http://www.genzdrojehz.wz.cz/poultry/cszk.htm
http://www.genzdrojehz.wz.cz/poultry/metodika.doc
podklady pro výroční zprávy – MTD Ústrašice
Kontaktní adresa: V. Mátlová, Výzkumný ústav živočišné
výroby, Uhříněves, 104 01 Praha 10, Česká republika
Acta fytotechnica et zootechnica – Mimoriadne číslo
Nitra, Slovaca Universitas Agriculturae Nitriae, 2006, s. 54
RECOMBINANT HUMAN FACTOR VIII PRODUCING BY TRANSGENIC RABBITS
REKOMBINANTNÝ HUMÁNNY FAKTOR VIII PRODUKOVANÝ TRANSGÉNNYMI KRÁLIKMI
P. CHRENEK 1, L. RYBAN 2, H. VETR 3, A. MAKAREVICH 1, B. B. BINDER 2,3
2Department
1Slovak Agricultural Research Centre, Nitra, Slovak Republic
of Vascular Biology and Thrombosis Research, Medical University of Vienna, Vienna, Austria
3Technoclone GmbH, Vienna, Austria
Transgenic founder rabbits carrying a gene construct consisting of a 2.5 kb murine whey acidic protein promoter
(mWAP), 7.2 kb of the human clotting factor VIII (hFVIII) cDNA and 4.6 kb of 3’ flanking sequences of mWAP gene were
bred for three generations. All transgenic animals showed stable transgene transmission. Transgenic females expressed
recombinant hFVIII (rhFVIII) mRNA in high levels in biopsed mammary gland tissues. In transgenic females analyzed
from three generations, rhFVIII protein was secreted from the mammary gland of lactating females, as shown by Western
blotting and was biologically active, as revealed in clotting assays. The activity obtained ranged from 0.012 to 5.215
IU/ml corresponding to 1.2% to 521.5%, compared to the level of hFVIII in normal human plasma. In summary, our
results confirm the possibility of producing biologically active rhFVIII in the the mammary gland of established transgenic
rabbit lines.
Key words: horse, microsatellites, genetic diversity
54